law_id
stringlengths 19
56
| law_text
stringlengths 432
1.27M
|
|---|---|
Zákon č. 80/2019 Sb. | Zákon č. 80/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony
Vyhlášeno 27. 3. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2019, částka 37/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z hazardních her
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST PÁTÁ - Změna celního zákona
* ČÁST ŠESTÁ - Změna daňového řádu
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky
* ČÁST DESÁTÁ - Změna insolvenčního zákona
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021 (283/2020 Sb.)
80
ZÁKON
ze dne 12. března 2019,
kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb. a zákona č. 306/2018 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 137 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady 2016/1164/EU ze dne 12. července 2016, kterou se stanoví pravidla proti praktikám vyhýbání se daňovým povinnostem, které mají přímý vliv na fungování vnitřního trhu, ve znění směrnice Rady 2017/952/EU.“.
2.
V § 6 odst. 4 písm. b) se částka „2 500 Kč“ nahrazuje slovy „rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění“.
3.
V § 7 odst. 7 písm. a) se částka „800 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 600 000 Kč“.
4.
V § 7 odst. 7 písm. b) se částka „600 000 Kč“ nahrazuje částkou „1 200 000 Kč“.
5.
V § 7 odst. 7 písm. c) se částka „300 000 Kč“ nahrazuje částkou „600 000 Kč“.
6.
V § 7 odst. 7 písm. d) se částka „400 000 Kč“ nahrazuje částkou „800 000 Kč“.
7.
V § 8 odst. 4 se za slova „a) až d)“ vkládají slova „a i)“.
8.
V § 9 odst. 4 větě první se částka „300 000 Kč“ nahrazuje částkou „600 000 Kč“.
9.
V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „a ze zisku rodinné fundace“.
10.
V § 22 odst. 1 písm. g) bod 7 zní:
„7.
příjmy z prodeje investičních nástrojů podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a majetkových práv registrovaných na území České republiky neuvedené pod písmeny h) a j),“.
11.
V § 22 odst. 1 písm. g) se na konci textu bodu 13 doplňují slova „a z rodinné fundace“.
12.
V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé provozovny, a příjmy z přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí.“.
13.
V § 23 odst. 9 písm. a) se slova „, kmenových listů“ zrušují.
14.
V § 23 se doplňuje odstavec 19, který zní:
„(19)
Výsledek hospodaření poplatníka, který na základě právních předpisů upravujících účetnictví využil možnost oceňovat finanční nástroj reálnou hodnotou do vlastního kapitálu bez ovlivnění výsledku hospodaření, se při realizaci tohoto finančního nástroje upraví o částku odpovídající změnám vlastního kapitálu souvisejícím s tímto finančním nástrojem od jeho pořízení do jeho realizace, pokud neovlivnily základ daně; to neplatí pro finanční nástroj, u kterého by byl příjem z jeho převodu osvobozen.“.
15.
V § 23 se doplňuje odstavec 20, který včetně poznámky pod čarou č. 140 zní:
„(20)
V případech, kdy poplatník na základě právních předpisů upravujících účetnictví postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího účetní výkaznictví leasingů140), se pro zjištění základu daně vychází z výsledku hospodaření, který by byl zjištěn, kdyby poplatník v těchto případech postupoval podle právních předpisů upravujících účetnictví účinných před 1. lednem 2018.
140)
Nařízení Komise 2017/1986 ze dne 31. října 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o mezinárodní standard účetního výkaznictví 16.“.
16.
V § 23d se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
17.
V § 23d odstavec 2 zní:
„(2)
Ustanovení § 23a odst. 2, § 23a odst. 5 písm. b) a c), § 23b odst. 5 a § 23c odst. 8 písm. b) a c) se nepoužije, pokud je při převodu obchodního závodu přijímající obchodní korporací, při fúzi obchodních korporací nebo při rozdělení obchodní korporace zanikající obchodní korporací, rozdělovanou obchodní korporací, nástupnickou existující obchodní korporací, nástupnickou založenou obchodní korporací, nástupnickou obchodní korporací, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou obchodní korporací při rozdělení obchodní korporace, která po dobu delší než 12 měsíců předcházejících převodu obchodního závodu, rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti nevykonávala činnost. To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro převod obchodního závodu, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace existují řádné ekonomické důvody.“.
18.
V § 23d se na konci odstavců 3 a 4 doplňuje věta „To neplatí, pokud dotčený poplatník prokáže, že pro takový převod podílu existují řádné ekonomické důvody.“.
19.
Za § 23d se vkládají nové § 23e až 23h, které včetně nadpisů znějí:
㤠23e
Omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů
(1)
Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob se zvyšuje o částku odpovídající kladnému rozdílu mezi nadměrnými výpůjčními výdaji a limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, kterým je vyšší z částek
a)
30 % daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy, nebo
b)
80 000 000 Kč.
(2)
Nadměrnými výpůjčními výdaji se pro účely daní z příjmů rozumí výpůjční výdaje, které jsou výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, po odečtení zdanitelných výpůjčních příjmů za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání.
(3)
Výpůjčním výdajem se pro účely daní z příjmů rozumí
a)
finanční výdaj,
b)
výdaj, který svou podstatou představuje plnění za poskytnutí úvěrového finančního nástroje, bez ohledu na závazek, ze kterého takové plnění plyne,
c)
pomyslný úrok v rámci derivátu,
d)
výdaj související s derivátem sjednaným za účelem zajištění rizika souvisejícího se závazkem podle písmen a) až c),
e)
výdaj v podobě kursového rozdílu souvisejícího se závazkem podle písmen a) až d),
f)
úrok obsažený v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku,
g)
úrok, který je součástí ocenění majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví,
h)
výdaj obdobný výdaji podle písmen a) až g).
(4)
Výpůjčním příjmem se pro účely daní z příjmů rozumí příjem ve formě úroku z úvěrového finančního nástroje a obdobný příjem z titulu podle odstavce 3.
(5)
Daňovým ziskem před úroky, zdaněním a odpisy se pro účely daní z příjmů rozumí úhrn za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání,
a)
výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji upraveného podle tohoto zákona s výjimkou úpravy v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů,
b)
základů daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně,
c)
samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 21 odst. 4,
d)
odpisů majetku uplatněných jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů,
e)
kladného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu nebo kladného rozdílu mezi oceněním obchodního závodu nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o převzaté dluhy uplatněného jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů a
f)
nadměrných výpůjčních výdajů.
(6)
Pokud byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvýšen v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů, lze o částku, o kterou byl takto zvýšen, snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji v následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, a to až do výše kladného rozdílu mezi limitem uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů a nadměrnými výpůjčními výdaji za dané zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. Možnost snížit si výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji nepřechází na právního nástupce.
§ 23f
Výjimky z režimu omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů
Úprava výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji v důsledku omezení uznatelnosti nadměrných výpůjčních výdajů se nepoužije u poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je
a)
bankou,
b)
spořitelním a úvěrovým družstvem,
c)
obchodníkem s cennými papíry,
d)
pojišťovnou,
e)
zajišťovnou,
f)
institucí penzijního pojištění,
g)
fondem penzijní společnosti,
h)
investičním fondem nebo podfondem akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech nebo obdobným zahraničním fondem,
i)
investiční společností obhospodařující investiční fond,
j)
ústřední protistranou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího OTC deriváty, ústřední protistrany a registry obchodních údajů,
k)
centrálním depozitářem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů nebo
l)
poplatníkem, který nemá
1.
přidruženou osobu vymezenou pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti,
2.
stálou provozovnu a
3.
povinnost podrobit se sestavení konsolidované účetní závěrky podle právních předpisů upravujících účetnictví a není konsolidující účetní jednotkou podle právních předpisů upravujících účetnictví.
§ 23g
Zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví
(1)
Přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmů považuje za úplatný převod takového majetku sobě samému za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob se upraví odpovídajícím způsobem.
(2)
Přemístěním majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí se pro účely daní z příjmů rozumí přeřazení majetku
a)
poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, z České republiky do jeho stálé provozovny umístěné v zahraničí, pokud by v důsledku tohoto přeřazení pro vyloučení dvojího zdanění příjmů plynoucích z následného úplatného převodu tohoto majetku byla použita metoda vynětí,
b)
poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, ze stálé provozovny umístěné v České republice do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice,
c)
spojené s přemístěním daňového rezidentství poplatníka daně z příjmů právnických osob z České republiky do zahraničí, pokud by se v důsledku tohoto přeřazení na příjmy plynoucí z následného úplatného převodu tohoto majetku nevztahovala daňová povinnost v České republice.
(3)
Za úplatný převod majetku sobě samému se nepovažuje přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, pokud lze důvodně předpokládat, že do 12 měsíců od tohoto přemístění majetku dojde k jeho přemístění zpět do České republiky, a jedná se o přemístění majetku
a)
související s financováním cenných papírů,
b)
poskytovaného jako finanční kolaterál nebo
c)
pro splnění právním předpisem předepsaného požadavku kapitálové přiměřenosti nebo za účelem právním předpisem předepsaného řízení rizika likvidity.
(4)
Pokud není v případě podle odstavce 3 splněna podmínka přemístění majetku zpět do České republiky, považuje se přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí za úplatný převod sobě samému uskutečněný v posledním zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém mohla být tato podmínka splněna.
(5)
Přeřazení majetku bez změny vlastnictví z jiného členského státu Evropské unie do České republiky, které podléhá v tomto členském státě zdanění při přemístění majetku bez změny vlastnictví, se považuje za úplatné nabytí za cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek; přitom u
a)
hmotného a nehmotného majetku se postupuje podle § 32c s výjimkou jeho odstavce 2 s tím, že místo přepočtené zahraniční ceny se použije cena, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtená kurzem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou pro den přeřazení,
b)
majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, jehož účetní odpisy by byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o cenu, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtenou kurzem devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou pro den přeřazení; účetní odpisy tohoto majetku nejsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
§ 23h
Řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace
(1)
Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snižuje základ daně přidružených osob více než jednou a v souvislosti s tímto vícenásobným snížením nedochází k vícenásobnému zahrnutí odpovídajícího příjmu do základu daně těchto přidružených osob, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je takovou přidruženou osobou, o částku odpovídající snížení základu daně v případě, že
a)
státem, ve kterém tato položka vzniká nebo má zdroj (dále jen „stát zdroje“), není Česká republika, nebo
b)
státem zdroje je Česká republika a stát, ve kterém také dochází ke snížení základu daně o tuto položku, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce.
(2)
Pokud v důsledku rozdílné právní kvalifikace právní skutečnosti výdaj z důvodu platby mezi přidruženými osobami snižuje základ daně alespoň jedné přidružené osoby a současně nedochází k zahrnutí příjmu plynoucího z této platby do základu daně přidružené osoby, které plyne, zvýší se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je přidruženou osobou, u které
a)
došlo ke snížení základu daně, o částku odpovídající snížení základu daně v rozsahu, v jakém nedochází k odpovídajícímu zahrnutí příjmu do základu daně v případě, že státem zdroje je Česká republika,
b)
nedošlo k zahrnutí příjmu do základu daně, o částku odpovídající nezahrnutému příjmu v případě, že státem zdroje není Česká republika a stát, ve kterém tato platba snižuje základ daně, neuplatňuje postup obdobný postupu podle tohoto odstavce.
(3)
Pro účely odstavců 1 a 2 se na příjem hledí jako na zahrnutý do základu daně, pokud
a)
došlo k jeho zahrnutí do základu daně nejpozději do 12 měsíců od konce zdaňovacího období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém výdaj vznikl, nebo
b)
lze důvodně očekávat, že bude v přiměřené době zahrnut do základu daně v některém budoucím zdaňovacím období a podmínky finančního nástroje odpovídají podmínkám, které by spolu sjednaly osoby, které nejsou přidruženými osobami.
(4)
Pokud je výdaj nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji přidružené osoby zdrojem jiné položky snižující základ daně jiné přidružené osoby v situacích podle odstavce 1 nebo 2, výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je přidruženou osobou, se zvýší o částku, která odpovídá snížení základu daně touto položkou, a to v rozsahu, v jakém nedošlo v jiném státě k úpravě obdobné odstavci 1 nebo 2.
(5)
Přidruženými osobami se pro účely řešení důsledků rozdílné právní kvalifikace rozumí přidružené osoby vymezené pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti s tím, že podmínka hranice podílu na základním kapitálu, hlasovacích právech nebo zisku je alespoň 50 %, jinak spojené osoby a poplatník daně z příjmů právnických osob a jeho stálá provozovna. S osobami, které z hlediska hlasovacích práv nebo podílu na základním kapitálu jednají společně, se pro účely určení přidružených osob zachází, jako by měly na jiné osobě účast v rozsahu veškerých hlasovacích práv nebo podílů na základním kapitálu, které společně jednající osoby drží.“.
20.
V § 34a odst. 1 písm. a) a b) se slova „realizaci projektu výzkumu a vývoje“ nahrazují slovy „výzkum a vývoj“.
21.
V § 34b odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „vynaložil“ vkládají slova „ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje“.
22.
Za § 34b se vkládá nový § 34ba, který včetně nadpisu zní:
㤠34ba
Oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje
(1)
Poplatník, který hodlá v souvislosti s realizací projektu výzkumu a vývoje odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, oznámí tuto skutečnost správci daně zvlášť za jednotlivý projekt výzkumu a vývoje.
(2)
V oznámení podle odstavce 1 je poplatník povinen uvést
a)
název projektu výzkumu a vývoje vystihující jeho obecné zaměření a
b)
základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou
1.
obchodní firma nebo název a adresa sídla poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů právnických osob,
2.
jméno, adresa sídla podnikatele a adresa místa trvalého pobytu poplatníka, je-li poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, a
3.
daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno.
(3)
Pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy se neuplatní v případě, že poplatník nepodá oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje.“.
23.
Nadpis § 34c zní:
„Projektová dokumentace“.
24.
V § 34c odst. 1 úvodní část ustanovení zní:
„K projektu výzkumu a vývoje, ke kterému se váže oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, poplatník zpracuje projektovou dokumentaci, ve které uvede oznámený název projektu výzkumu a vývoje a vymezí činnost ve výzkumu a vývoji podle zákona upravujícího podporu výzkumu a vývoje. Projektová dokumentace obsahuje“.
25.
V § 34c odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
předpokládané výdaje v jednotlivých letech řešení projektu od roku, ve kterém bylo podáno oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje, a předpokládané celkové výdaje na řešení projektu,“.
26.
V § 34c odst. 1 písm. e) se slova „budou odborně zajišťovat“ nahrazují slovy „ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje odborně zajišťují nebo budou zajišťovat“.
27.
V § 34c odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „prováděných ode dne podání oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje“.
28.
V § 34c odst. 1 písm. g) se slova „a místo“ zrušují a slovo „projektu“ se nahrazuje slovy „projektové dokumentace“.
29.
V § 34c odst. 1 písm. h) se slova „odpovědné osoby za projekt výzkumu a vývoje“ nahrazují slovy „osoby schvalující projektovou dokumentaci“.
30.
V § 34c odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje související s oznámeným projektem výzkumu a vývoje lze odečíst od základu daně nejdříve za období, pro které je ve lhůtě pro podání řádného daňového přiznání schválena projektová dokumentace. Projektová dokumentace musí být v této lhůtě schválena i v případě, že v takovém období nelze odpočet na podporu výzkumu a vývoje odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty.
(3)
Osobou schvalující projektovou dokumentaci je u poplatníka daně z příjmů
a)
fyzických osob tento poplatník nebo fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka,
b)
právnických osob fyzická osoba oprávněná jednat za tohoto poplatníka.“.
31.
V § 34c se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Poplatník eviduje změny skutečností uvedených v projektové dokumentaci, ke kterým dojde po jejím schválení. Název a cíle projektu výzkumu a vývoje nelze po dobu řešení projektu výzkumu a vývoje měnit.“.
32.
V § 34e odst. 1 se za slovo „poplatníka“ vkládají slova „, který podal oznámení o záměru odečíst od základu daně odpočet na podporu výzkumu a vývoje,“.
33.
V § 34e odst. 3 písm. a) se slovo „projekt“ nahrazuje slovy „název a cíle projektu“.
34.
V § 34e odst. 3 písm. b), c) a e) se slovo „projektů“ nahrazuje slovem „projektu“.
35.
V § 34e se odstavec 4 zrušuje.
36.
V § 38d odst. 3 se věty třetí a čtvrtá zrušují.
37.
Za § 38d se vkládá nový § 38da, který včetně nadpisu zní:
㤠38da
Oznámení o příjmech plynoucích do zahraničí
(1)
Plátce daně, který je plátcem příjmu plynoucího ze zdrojů na území České republiky daňovému nerezidentovi, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a to i v případě, že je tento příjem od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je povinen tuto skutečnost oznámit správci daně.
(2)
Plátce daně je povinen správci daně podat oznámení podle odstavce 1 ve lhůtě pro odvedení daně, která byla z daného příjmu sražena nebo vybrána, nebo by byla sražena nebo vybrána, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen nebo by podléhal zdanění v České republice.
(3)
Oznámení podle odstavce 1 lze podat jen
a)
na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,
b)
na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem podle písmene a), nebo
c)
datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně
1.
podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu,
2.
s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo
3.
dodatečně potvrzenou za podmínek uvedených v daňovém řádu.
(4)
Má-li plátce daně nebo jeho zástupce datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen učinit oznámení podle odstavce 1 pouze způsobem podle odstavce 3 písm. c).
(5)
V oznámení podle odstavce 1 je plátce daně povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a)
své identifikační údaje,
b)
identifikační údaje příjemce příjmu podle odstavce 1,
c)
údaje týkající se příjmu podle odstavce 1 a daně sražené nebo vybrané z tohoto příjmu.
(6)
Plátce daně není povinen podat oznámení podle odstavce 1 o
a)
příjmu, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, pokud souhrnná hodnota příjmů daného druhu plynoucích danému daňovému nerezidentovi nepřesahuje v daném kalendářním měsíci 100 000 Kč,
b)
příjmu podle § 6 odst. 4.
(7)
Správce daně může plátce daně na základě jeho žádosti v odůvodněných případech zprostit oznamovací povinnosti podle odstavce 1 na dobu nejvýše 5 let.“.
38.
Za § 38f se vkládá nový § 38fa, který včetně nadpisu zní:
㤠38fa
Zdanění ovládané zahraniční společnosti
(1)
Pro účely daní z příjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou zahrnované příjmy, hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti v zahraničí, pokud
a)
ovládaná zahraniční společnost nevykonává podstatnou hospodářskou činnost a
b)
daň obdobná dani z příjmů právnických osob
1.
ovládané zahraniční společnosti, která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem, je nižší než polovina daně, která by jí byla stanovena, pokud by byla daňovým rezidentem České republiky, nebo
2.
ovládající společnosti ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností, je nižší než polovina daně, která by byla stanovena, pokud by činnost stálé provozovny a nakládání s jejím majetkem byly uskutečněny na území České republiky.
(2)
Ovládající společností se pro účely daní z příjmů rozumí poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky a
a)
který se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti, pokud sám nebo společně s přidruženými osobami splňuje jednu z podmínek podle odstavce 3 písm. a) bodů 1 a 2, nebo
b)
jehož stálá provozovna je ovládanou zahraniční společností.
(3)
Ovládanou zahraniční společností se pro účely daní z příjmů rozumí
a)
poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem, pokud poplatník daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, sám nebo společně s přidruženými osobami
1.
se přímo nebo nepřímo podílí na základním kapitálu tohoto poplatníka nebo hlasovacích právech z více než 50 %, nebo
2.
má právo na více než 50 % podílu na jeho zisku,
b)
stálá provozovna poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, umístěná ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenou smlouvu o zamezení dvojímu zdanění, která je součástí právního řádu a podle které se dvojí zdanění jejích příjmů vylučuje metodou vynětí.
(4)
Přidruženými osobami se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí kapitálově spojené osoby a osoby, pokud má jedna osoba právo na alespoň 25 % podílu na zisku druhé osoby.
(5)
Zahrnovanými příjmy se pro účely zdanění ovládané zahraniční společnosti rozumí příjmy ovládané zahraniční společnosti plynoucí v jejím zdaňovacím období v zahraničí
a)
ve formě výpůjčních příjmů,
b)
ve formě licenčních poplatků,
c)
z podílu na zisku,
d)
z pozbytí podílu v poplatníkovi daně z příjmů právnických osob,
e)
z přenechání majetku k úplatnému užití s právem na následné úplatné nabytí tohoto majetku stranou tohoto závazku,
f)
z pojišťovacích, bankovních a jiných finančních činností,
g)
z prodeje zboží a poskytování služeb nakoupených od přidružených osob a přidruženým osobám prodávaných bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou,
h)
z prodeje zboží nebo poskytnutí služby přidružené osobě, jejíž činnost spočívá převážně v nákupu zboží a služeb od přidružených osob a následném prodeji tohoto zboží a poskytování těchto služeb přidruženým osobám bez přidané ekonomické hodnoty nebo pouze s malou přidanou ekonomickou hodnotou.
(6)
Na činnost ovládané zahraniční společnosti a nakládání s jejím majetkem se hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky pouze v poměrné části vypočítané podle jejího podílu na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti k okamžiku uskutečnění této činnosti nebo tohoto nakládání s jejím majetkem. Podíl ovládající společnosti na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti se snižuje o část podílu drženou prostřednictvím jiné ovládající společnosti.
(7)
Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ovládající společnosti se upraví v souladu s odstavcem 1. Pokud by tato úprava vedla ke snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji, neprovede se a o částku, o kterou by byl výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji snížen, lze snížit výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích vždy do výše částky, o kterou se v daném zdaňovacím období výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji na základě odstavce 1 zvyšuje.
(8)
Daň ovládající společnosti lze snížit o daň obdobnou dani z příjmů právnických osob zaplacenou z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které se použije odstavec 1,
a)
ovládanou zahraniční společností, která je poplatníkem daně z příjmů právnických osob, ve státě, jehož je daňovým rezidentem,
b)
ovládající společností ve státě, ve kterém je umístěna stálá provozovna, která je ovládanou zahraniční společností,
c)
poplatníkem daně z příjmů právnických osob, který je daňovým nerezidentem a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu ovládané zahraniční společnosti, ve státě, jehož je daňovým rezidentem.
(9)
Při snížení daně podle odstavce 8 se postupuje obdobně jako při použití metody prostého zápočtu podle § 38f.
(10)
Předmětem daně není příjem ovládající společnosti z pozbytí podílu v ovládané zahraniční společnosti nebo z pozbytí majetku stálé provozovny, která je ovládanou zahraniční společností, v rozsahu, ve kterém připadá na nerozdělený zisk z činnosti ovládané zahraniční společnosti a z nakládání s jejím majetkem, na které se u této ovládající společnosti uplatnil odstavec 1.“.
39.
Za § 38zf se vkládá nový § 38zg, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 141 zní:
㤠38zg
Rozložení úhrady daně na splátky při přemístění majetku bez změny vlastnictví
(1)
Na žádost poplatníka daně z příjmů právnických osob povolí správce daně rozložení úhrady části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví na splátky na dobu nejvýše 5 let ode dne splatnosti daně, pokud je majetek přemístěn bez změny vlastnictví z České republiky do jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, který uzavřel s Českou republikou nebo Evropskou unií dohodu o vzájemné pomoci při vymáhání daňových pohledávek rovnocenné vzájemné pomoci upravené příslušným právním předpisem Evropské unie141) nebo vzájemné pomoci upravené zákonem upravujícím mezinárodní pomoc při vymáhání některých finančních pohledávek.
(2)
Částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví se rozumí poměrná část daně vypočítaná podle poměru části základu daně vzniklého v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí k základu daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně. V případě, že je základ daně před uplatněním položek snižujících základ daně a položek odčitatelných od základu daně nižší než základ daně vzniklý v důsledku přemístění majetku bez změny vlastnictví z České republiky do zahraničí, rozumí se částí daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví celá daň z příjmů právnických osob.
(3)
V rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, se stanoví jako podmínka pouze
a)
dodržení lhůty splatnosti jednotlivých splátek a
b)
poskytnutí přiměřené formy zajištění, je-li v souvislosti s úhradou této části daně správcem daně vyžadováno s ohledem na riziko, že tato část daně nebude později uhrazena.
(4)
Rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky, pozbývá účinnosti také dnem, kdy
a)
poplatník pozbyl vlastnické právo k přemístěnému majetku, nebo
b)
byl přemístěný majetek přemístěn bez změny vlastnictví do jiného státu než do státu podle odstavce 1.
(5)
Pokud v důsledku stanovení daně z příjmů právnických osob dojde ke snížení části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví, pozbývá rozhodnutí o rozložení úhrady části daně na splátky v části, o kterou posečkaná částka převyšuje část daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítanou z nově zjištěné daně, účinnosti patnáctým dnem ode dne právní moci platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru. Výše zbývajících splátek se vypočítá jako poměr části daně z příjmů právnických osob připadající na přemístění majetku bez změny vlastnictví vypočítané z nově zjištěné daně snížené o již zaplacené splátky a počtu zbývajících splátek. O tomto postupu správce daně poplatníka poučí v rozhodnutí, kterým bylo povoleno rozložení úhrady části daně na splátky.
141)
Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti. Při zúčtování příjmu ze závislé činnosti za kalendářní měsíc, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti, a kalendářní měsíce předcházející se použije ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Ustanovení § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použije pro zdaňovací období, ve kterém tento zákon nabyl účinnosti.
4.
Ustanovení § 8 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 7 a § 22 odst. 1 písm. j) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí pro zdaňovací období započatá před 1. lednem 2020.
7.
Ustanovení § 22 odst. 1 písm. g) bodu 13 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 11 tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 11 tohoto zákona.
8.
Ustanovení § 23 odst. 9 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Ustanovení § 23 odst. 19 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10.
Ustanovení § 23 odst. 20 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2019 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11.
Úroky, které jsou podle právních předpisů upravujících účetnictví součástí ocenění majetku uvedeného do užívání před 17. červnem 2016, a úroky obsažené v úplatě na základě závazku o přenechání majetku k úplatnému užití s právem strany tohoto závazku na následný úplatný převod tohoto majetku ze smluv uzavřených před 17. červnem 2016 se nepovažují za výpůjční výdaje.
12.
Ustanovení § 23g a § 38zg zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na přemístění majetku bez změny vlastnictví uskutečněné ve zdaňovacích obdobích započatých před 1. lednem 2020.
13.
Ustanovení § 23h zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na zdaňovací období započatá před 1. lednem 2020.
14.
Ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na projekty, jejichž řešení bylo zahájeno ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která nejsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona skončena, lze použít ustanovení § 34a až 34c a § 34e zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, tato ustanovení se použijí ve všech zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za které se podává daňové přiznání, ve kterých je projekt výzkumu a vývoje řešen.
15.
Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjmy, ze kterých byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
16.
Rozhodnutí o zproštění oznamovací povinnosti vydaná na základě § 38d odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona účinná pro příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, které nejsou od daně osvobozeny a o kterých mezinárodní smlouva nestanoví, že nepodléhají zdanění v České republice. Tato rozhodnutí pozbývají účinnosti 1 rok ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o dani z hazardních her
Čl. III
Zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, ve znění zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a nevrácených vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher“ nahrazují slovy „vkladů převyšuje součet úhrnu vyplacených výher a úhrnu vrácených vkladů“.
2.
V § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „součin“ nahrazuje slovem „rozdíl“.
3.
V § 3 odst. 2 písmena a) a b) znějí:
„a)
součinu
1.
částky, o kterou úhrn přijatých vkladů převyšuje úhrn vyplacených výher, a
2.
poměru úhrnu přijatých vkladů od účastníka hazardní hry a úhrnu všech přijatých vkladů a
b)
úhrnu vkladů vrácených účastníkovi hazardní hry.“.
4.
V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Z každého turnaje živé hry se při určení základu daně z hazardních her zohlední v součtu za všechna zdaňovací období pouze vyplacené výhry do výše 95 % přijatých vkladů do tohoto turnaje.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
5.
V § 3 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Pro účely základu daně z hazardních her se pro přepočet cizí měny na českou měnu použije způsob určení kurzu podle zákona upravujícího daně z příjmů.“.
6.
V § 8 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z hazardních her, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, za zdaňovací období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
V případě vkladu přijatého přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se při jeho vrácení použije § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou vkladu přijatého v době od 1. ledna 2017 do dne bezprostředně předcházejícího nabytí účinnosti tohoto zákona a vráceného ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, při jehož vrácení se použije § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
V případě turnaje živé hry, do něhož byly přijaty všechny vklady nebo z něhož byla vyplacena alespoň jedna výhra přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se § 3 odst. 3 zákona č. 187/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. V
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 283/2018 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty:
„Směrnice Rady (EU) 2016/1065 ze dne 27. června 2016, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy.
Směrnice Rady (EU) 2017/2455 ze dne 5. prosince 2017, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a směrnice 2009/132/ES, pokud jde o určité povinnosti v oblasti daně z přidané hodnoty při poskytování služeb a prodeji zboží na dálku.“.
2.
V § 2 odst. 1 písm. a) a b) se slova „v rámci uskutečňování ekonomické činnosti“ nahrazují slovy „, která jedná jako taková,“.
3.
V § 2 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slovo „uskutečněné“ nahrazuje slovy „s místem plnění“ a slova „v rámci uskutečňování ekonomické činnosti“ se nahrazují slovy „, která jedná jako taková,“.
4.
V § 4 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
úplatou
1.
částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v přímé souvislosti s plněním,
2.
dotace k ceně, kterou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropské unie či podle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku,“.
5.
V § 4 odst. 1 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) až n) se označují jako písmena k) až m).
6.
V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n)
uskutečněným plněním dodání zboží nebo poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková.“.
7.
V § 4 odst. 4 písm. d) bodu 1 se za slovo „ujednáno“ vkládají slova „a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé“ a za slovo „bude“ se vkládají slova „za obvyklých okolností“.
8.
V § 4 odst. 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; nájmem se rozumí také zřízení, trvání nebo zánik věcného břemene zřízeného k nemovité věci, pokud jsou naplněny znaky nájmu“.
9.
V § 4a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, včetně dotace k ceně“ a slova „, kterými jsou dodání zboží a poskytnutí služby,“ zrušují.
10.
V § 4a odstavec 2 zní:
„(2)
Do obratu se nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani.“.
11.
V § 5 odst. 1 větě první se slova „fyzická nebo právnická“ zrušují a slova „pokud tento zákon nestanoví v § 5a jinak“ se nahrazují slovy „nebo skupina“.
12.
V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Osobou povinnou k dani není
a)
člen skupiny,
b)
zaměstnanec nebo jiná osoba při uskutečňování ekonomické činnosti vyplývající z pracovněprávního vztahu, služebního poměru nebo jiného obdobného vztahu.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
13.
V § 5 odstavec 3 zní:
„(3)
Ekonomickou činností se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí činnost výrobců, obchodníků a osob poskytujících služby, včetně důlní činnosti a zemědělské výroby a výkonu svobodných a jiných obdobných povolání podle jiných právních předpisů, za účelem získávání pravidelného příjmu. Za ekonomickou činnost se považuje zejména činnost spočívající ve využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získávání pravidelného příjmu. Samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností není činnost zaměstnanců nebo jiných osob, kteří mají uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem, na základě níž vznikne mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem pracovněprávní vztah, případně činnosti osob, které jsou zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti.“.
Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.
14.
V § 5 odst. 4 větě první se slovo „úplatu“ nahrazuje slovy „poplatky nebo jiné úhrady“ a věty druhá a třetí se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 7b se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
15.
V § 5 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Osoba podle odstavce 4 se považuje za osobu povinnou k dani, pokud uskutečňuje činnosti,
a)
které jsou uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, nebo
b)
při jejichž výkonu se má za to, že dochází k výraznému narušení hospodářské soutěže tím, že osoba podle odstavce 4 nebyla považována nebo není považována za osobu povinnou k dani; tyto činnosti stanoví vláda nařízením.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
16.
V § 5 se odstavec 7 zrušuje.
17.
V § 5a odst. 1 se věta třetí zrušuje.
18.
V § 6b odst. 2 se slova „obchodní korporace do obchodního rejstříku“ nahrazují slovy „právnické osoby do veřejného rejstříku nebo jemu odpovídající evidence vedené podle práva příslušného státu“ a slova „obchodní korporace“ se nahrazují slovy „právnické osoby“.
19.
V § 6k se slova „podle § 2b“ zrušují.
20.
V § 9 odst. 1 větě první se za slova „osobě povinné k dani“ vkládají slova „, která jedná jako taková,“.
21.
V § 9 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „dani“ vkládají slova „, která jedná jako taková,“.
22.
V § 10i se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Odstavec 1 se nepoužije na poskytnutí služby osobou, která má sídlo v jednom členském státě a nemá provozovnu v ostatních členských státech, nebo má sídlo mimo území Evropské unie a provozovnu pouze v jednom členském státě, pokud
a)
místo příjemce služby je v členském státě odlišném od členského státu, ve kterém má osoba poskytující službu sídlo nebo provozovnu, a
b)
celková hodnota těchto služeb bez daně nepřekročila v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce 10 000 EUR nebo ekvivalent této částky v národní měně při použití směnného kurzu zveřejněného Evropskou centrální bankou pro den 5. prosince 2017.
(4)
Na poskytnutí služby, kterým byla překročena hodnota podle odstavce 3, se použije odstavec 1.
(5)
Osoba poskytující službu podle odstavce 3 se může rozhodnout, že místo plnění se určí podle odstavce 1. V takovém případě je povinna tak postupovat do konce kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém se takto rozhodla.“.
23.
V § 11 odst. 2 větě první se slova „pořízení zboží z jiného členského státu bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží“ nahrazují slovy „u tohoto pořízení, které bylo předmětem daně v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží, splnil v tomto členském státě povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění; obdobně se postupuje v případě, že nevznikla povinnost přiznat plnění“.
24.
V § 11 odst. 3 větě první se slova „bylo předmětem daně v tuzemsku“ nahrazují slovy „byla z tohoto pořízení v tuzemsku přiznána daň nebo přiznáno plnění“, slova „odvedena daň“ se nahrazují slovy „zaplacena daň, nebo o hodnotu přiznaného plnění“ a na konci textu věty první se doplňují slova „; obdobně se postupuje v případě, že nevznikla povinnost přiznat plnění“.
25.
V § 11 odst. 4 se slova „přiznala a zaplatila daň“ nahrazují slovy „je osobou, která je povinna přiznat daň“.
26.
V § 13 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
27.
V § 13 odst. 3 písm. c) se za slovo „ujednáno“ vkládají slova „a ke dni uzavření této smlouvy je zřejmé“ a za slovo „bude“ se vkládají slova „za obvyklých okolností“.
28.
V § 13 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
předání dovezeného zboží, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu, v tuzemsku bez změny vlastnického práva do okamžiku dodání tohoto zboží podle odstavce 1.“.
29.
V § 13 odst. 7 se na konci textu písmene b) doplňují slova „do členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží“.
30.
V § 13 odst. 7 písm. e) se slovo „plátcem“ zrušuje.
31.
V § 14 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
zřízení, trvání a zánik věcného břemene,“.
32.
Za § 14 se vkládají nové § 15 až 15b, které včetně nadpisů znějí:
㤠15
Poukaz
(1)
Poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí listina,
a)
se kterou je spojena povinnost ji přijmout jako úplatu nebo část úplaty za dodání zboží nebo poskytnutí služby a
b)
na níž nebo v jejíž související dokumentaci jsou uvedeny tyto údaje:
1.
zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta, nebo
2.
osoba, která má uskutečnit dodání tohoto zboží nebo poskytnutí této služby.
(2)
Jednoúčelovým poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí poukaz, u kterého jsou v okamžiku jeho vydání o dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se vztahuje, známy alespoň tyto údaje:
a)
sazba daně v případě zdanitelného plnění nebo skutečnost, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a
b)
místo plnění.
(3)
Víceúčelovým poukazem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí poukaz jiný než jednoúčelový poukaz.
(4)
Poukaz je vydán okamžikem, kdy se převede na prvého nabyvatele.
§ 15a
Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě jednoúčelového poukazu
(1)
Převod jednoúčelového poukazu se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, uskutečněné osobou povinnou k dani, jejímž jménem je převod proveden.
(2)
Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě jednoúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz vlastním jménem
a)
vydala a přijme jej jako úplatu, se pro účely daně z přidané hodnoty nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, nebo
b)
nevydala a přijme jej jako úplatu, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje, touto osobou osobě, která poukaz vlastním jménem vydala.
(3)
Přijme-li osoba povinná k dani jednoúčelový poukaz jako část úplaty za skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě tohoto poukazu, platí odstavec 2 pro skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby v části odpovídající této části úplaty.
§ 15b
Dodání zboží nebo poskytnutí služby v případě víceúčelového poukazu
(1)
Převod víceúčelového poukazu se pro účely daně z přidané hodnoty nepovažuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje.
(2)
Skutečné předání zboží nebo skutečné poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu uskutečněná osobou povinnou k dani, která tento poukaz přijme jako úplatu nebo část úplaty, se pro účely daně z přidané hodnoty považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se poukaz vztahuje.
(3)
Je-li v přímé souvislosti s převodem víceúčelového poukazu osobou povinnou k dani jinou než osobou, která má povinnost tento poukaz přijmout jako úplatu nebo část úplaty, poskytnuta samostatná služba, odstavec 1 se na poskytnutí této služby nepoužije.“.
33.
V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, která není“ nahrazují slovy „nebo od osoby, které vznikla nejpozději dnem dodání tohoto zboží registrační povinnost v jiném členském státě, které nejsou“.
34.
V § 16 odst. 5 písm. d) se slova „jiného členského“ nahrazují slovem „jiného“, slovo „Organizace“ se zrušuje a za slovo „smlouvy,“ se vkládají slova „nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír,“.
35.
V § 19 odstavec 6 zní:
„(6)
Osoba, která není plátcem a pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu, je povinna předložit daňové přiznání, ke kterému přiloží kopii daňového dokladu a hlášení o pořízení nového dopravního prostředku do 10 dnů ode dne pořízení nebo ve lhůtě pro podání daňového přiznání, jde-li o identifikovanou osobu; tyto lhůty nelze prodloužit. Na základě tohoto daňového přiznání správce daně vyměří částku daně, kterou je pořizující osoba povinna zaplatit místně příslušnému správci daně do 25 dnů ode dne, kdy jí daň byla vyměřena.“.
36.
V § 19 odst. 7 se slovo „motorových“ zrušuje, slova „motorového vozidla“ se nahrazují slovy „dopravního prostředku“ a slova „, kterou vypořádá v následně podaném daňovém přiznání“ se zrušují.
37.
V § 21 odst. 1 písm. c) a v § 21 odst. 2 se text „d)“ nahrazuje textem „c)“.
38.
V § 21 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „V ostatních případech se zdanitelné plnění“ nahrazují slovy „Zdanitelné plnění se“.
39.
V § 21 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
dnem zjištění skutečné výše částky za službu poskytovanou v přímé souvislosti s nájmem nemovité věci, která byla v souvislosti s tímto nájmem přijata, pokud se nejedná o službu podle písmene b),“.
Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i).
40.
V § 21 odst. 4 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje.
41.
V § 21 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
dnem převodu jednoúčelového poukazu.“.
42.
V § 21 odst. 6 větě první se text „f)“ nahrazuje textem „e)“.
43.
V § 21 odstavec 8 zní:
„(8)
Je-li poskytováno zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku po dobu delší než 12 měsíců, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém bylo poskytování tohoto plnění započato; to neplatí
a)
pro kalendářní rok, v němž došlo k přijetí úplaty, ze které plátci vznikla povinnost přiznat daň,
b)
v případech podle odstavce 4 písm. b), nebo
c)
v případě služby, která je poskytována na základě zákona nebo na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci třetí osobě, pokud úplatu za poskytnutí této služby hradí stát nebo jde-li o službu spočívající ve výkonu funkce insolvenčního správce podle ustanovení zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
44.
V § 25 odst. 2 se za slovo „plátci“ vkládají slova „nebo identifikované osobě“.
45.
V § 27 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Vystavování daňových dokladů podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa.“.
46.
V § 28 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
47.
V § 28 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Plátce je povinen v případě uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. a), b) a e) nebo podle § 14 odst. 3 písm. a) vystavit doklad o použití.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
48.
V § 28 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Plátce je povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění.“.
49.
V § 29 odst. 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
rozsah plnění, není-li v případě přijetí úplaty znám,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
50.
V § 31b odstavec 1 zní:
„(1)
Souhrnný daňový doklad lze vystavit za
a)
více samostatných zdanitelných plnění, která plátce uskutečňuje pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce; tento doklad může obsahovat i jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v tomto kalendářním měsíci od této osoby, nebo
b)
jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu.“.
51.
V § 31b odst. 2 písm. b) se slova „, pokud vznikla povinnost vystavit daňový doklad v důsledku přijetí úplaty“ zrušují.
52.
V § 31b odst. 3 se slovo „plnění“ nahrazuje slovy „zdanitelná plnění nebo úplaty“.
53.
V § 31b odstavec 4 zní:
„(4)
Souhrnný daňový doklad musí vždy obsahovat tyto údaje, a to samostatně pro
a)
každé samostatné zdanitelné plnění
1.
rozsah a předmět plnění,
2.
den uskutečnění plnění,
3.
jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně,
4.
základ daně,
5.
sazbu daně a
6.
výši daně,
b)
každou úplatu
1.
rozsah a předmět plnění; rozsah plnění se uvede pouze v případě, je-li znám,
2.
den přijetí úplaty,
3.
základ daně,
4.
sazbu daně a
5.
výši daně.“.
54.
V § 32 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Doklad o použití neobsahuje tyto údaje:
a)
označení osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje,
b)
daňové identifikační číslo osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
55.
V části první hlavě II nadpisu dílu 6 se slova „, opravný daňový doklad“ zrušují.
56.
V části první hlavě II dílu 6 se nad § 36 vkládá označení oddílu 1, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 1
Základ daně a výpočet daně“.
57.
V § 36 odst. 1 se za slova „třetí osoby,“ vkládají slova „a to“.
58.
V § 36 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
59.
V § 36 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Do základu daně se nezahrnuje částka vzniklá zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti při dodání zboží nebo poskytnutí služby na celou korunu.“.
60.
V § 36 odst. 6 písm. a) se za slova „až d)“ vkládají slova „a f)“.
61.
V § 36 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c)
dodání zboží nebo poskytnutí služby v případech, kdy byla úplata poskytnuta formou nepeněžitého plnění, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí,
d)
dodání zboží nebo poskytnutí služby v případech, kdy byla úplata poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou podle právního předpisu upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, obvyklá cena bez daně tohoto dodání nebo poskytnutí.“.
62.
V § 36 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Základem daně při dodání zboží nebo poskytnutí služby na základě víceúčelového poukazu je vše, co jako úplatu za víceúčelový poukaz uhradila nebo má uhradit osoba, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo třetí osoba, a to bez daně za toto zdanitelné plnění. Není-li tato úplata známa, je základem daně částka uvedená na víceúčelovém poukazu nebo v související dokumentaci snížená o daň.
(8)
Je-li víceúčelový poukaz přijat jako část úplaty za uskutečněné zdanitelné plnění, stanoví se základ daně za toto plnění jako součet částky stanovené podle odstavce 7 pro část úplaty odpovídající víceúčelovému poukazu a částky stanovené podle odstavce 1 pro zbývající část úplaty.“.
Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 9 až 13.
63.
V § 36 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14)
Obvyklou cenou se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí celá částka, kterou by za účelem pořízení zboží nebo přijetí služby musela osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, nacházející se na stejném obchodním stupni, na jakém se dodání zboží nebo poskytnutí služby uskutečňuje, zaplatit v podmínkách volné hospodářské soutěže nezávislému dodavateli nebo poskytovateli v tuzemsku, aby v daném okamžiku toto zboží pořídila nebo tuto službu přijala; pokud nelze srovnatelné dodání zboží nebo poskytnutí služby zjistit, rozumí se obvyklou cenou
a)
v případě zboží částka, která
1.
není nižší než kupní cena daného nebo podobného zboží, nebo
2.
odpovídá nákladové ceně určené k okamžiku dodání zboží, pokud nelze určit částku podle bodu 1,
b)
v případě služby částka, která není nižší než výše celkových nákladů osoby povinné k dani na toto poskytnutí služby.“.
64.
V § 36a odst. 1 a 2 se slova „cena obvyklá“ nahrazují slovy „obvyklá cena“.
65.
V § 36a odst. 3 písm. d) se slova „, jsou-li plátci“ zrušují.
66.
§ 37 včetně nadpisu zní:
㤠37
Výpočet daně u dodání zboží a poskytnutí služby
Daň se vypočte jako
a)
součin základu daně a sazby daně, nebo
b)
rozdíl mezi
1.
částkou odpovídající výši úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo výši částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně bez zahrnutí částky vzniklé zaokrouhlením celkové úplaty při platbě v hotovosti, a
2.
částkou, která se vypočítá jako podíl částky podle bodu 1 a koeficientu 1,21 v případě základní sazby daně, 1,15 v případě první snížené sazby daně nebo 1,10 v případě druhé snížené sazby daně.“.
67.
V § 37a odst. 2 písm. a) se slovo „platná“ nahrazuje slovy „a kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu platné“.
68.
V § 37a odst. 2 písm. b) se slova „, která byla uplatněna“ nahrazují slovy „a kurz pro přepočet cizí měny na českou měnu, které byly uplatněny“.
69.
V § 37a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; obdobně se postupuje, byly-li uplatněny různé kurzy pro přepočet cizí měny na českou měnu“.
70.
V § 38 odst. 3 větě první se slova „jako součin základu daně a sazby daně“ nahrazují slovy „podle § 37 písm. a)“ a věta druhá se zrušuje.
71.
V § 39 odst. 2 a v § 40 odst. 3 se text „odstavce 1“ nahrazuje textem „písm. a)“.
72.
V části první hlavě II dílu 6 se nad § 42 vkládá označení oddílu 2, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 2
Oprava základu daně a oprava výše daně“.
73.
V nadpisu § 42 se slova „a oprava výše daně“ zrušují.
74.
V § 42 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a výši daně“ nahrazují slovy „, nastanou-li tyto skutečnosti:“.
75.
V § 42 odst. 1 písm. a) se slovo „při“ zrušuje.
76.
V § 42 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena b) až e).
77.
V § 42 odst. 1 písm. b) se slovo „při“ zrušuje.
78.
V § 42 odst. 1 písm. c) se slovo „pokud“ zrušuje a text „písm. d)“ se nahrazuje textem „písm. c)“.
79.
V § 42 odst. 1 písm. d) se slovo „při“ a slovo „nebo“ zrušují.
80.
V § 42 odst. 1 písm. e) se slova „pokud byla úplata“ nahrazují slovy „použití úplaty“ a slovo „použita“ se zrušuje.
81.
V § 42 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
další skutečnosti, na jejichž základě dojde ke změně výše základu daně podle § 36 a 36a po dni uskutečnění zdanitelného plnění.“.
82.
V § 42 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Opravu základu daně podle odstavce 1 písm. f) v případě reorganizace nelze provést u plnění, které není jako pohledávka zahrnuto do schváleného reorganizačního plánu.
(3)
Oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné
a)
dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně,
b)
dnem schválení reorganizačního plánu v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto plánu,
c)
dnem zrušení rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě tohoto zrušení, nebo
d)
dnem přeměny reorganizace v konkurs v případě, že k opravě základu daně dochází z důvodu změny výše základu daně na základě této přeměny.“.
83.
V § 42 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Při opravě základu daně plátce
a)
vystaví opravný daňový doklad, nebo
b)
provede opravu základu daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce
1.
neměl povinnost vystavit daňový doklad nebo
2.
vystavil daňový doklad, ale pro účely vystavení opravného daňového dokladu mu není osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, dostatečně známa.
(5)
Plátce je povinen vystavit opravný daňový doklad a vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění do 15 dnů ode dne uvedeného v odstavci 3.
(6)
Oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění se uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém se tato oprava považuje za uskutečněnou. Pokud je snižován základ daně a plátce má povinnost vystavit opravný daňový doklad, oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění se uvede v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce vynaložil úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění; to neplatí pro samostatné zdanitelné plnění uskutečněné podle odstavce 3 písm. b) až d).“.
Dosavadní odstavce 4 až 10 se označují jako odstavce 7 až 13.
84.
V § 42 odst. 7 větě první se slova „a výše daně se uplatní sazba daně platná“ nahrazují slovy „plátce opraví výši daně, pro kterou použije sazbu daně platnou“, na konci textu věty první se doplňují slova „, z níž vznikla povinnost přiznat daň“ a ve větě poslední se slova „a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. b)“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. f)“.
85.
V § 42 odst. 8 se slova „a výše daně nelze provést“ nahrazují slovy „nelze provést, pokud den uvedený v odstavci 3 nastane“ a doplňují se věty druhá a třetí „Lhůta pro opravu základu daně neběží po dobu soudního nebo rozhodčího řízení v souvislosti se zbožím nebo službou, které byly předmětem původního uskutečněného zdanitelného plnění, pokud toto řízení má vliv na výši základu daně; v případě insolvenčního řízení lhůta pro opravu základu daně neběží v období ode dne zahájení insolvenčního řízení do dne schválení reorganizačního plánu. V případě přenechání zboží k užití na základě smlouvy podle § 13 odst. 3 písm. c) lze opravu základu daně provést po celou dobu tohoto přenechání zboží.“.
86.
V § 42 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „a výše daně“ zrušují.
87.
V § 42 odst. 9 písm. b) a c) se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. c)“.
88.
V § 42 odst. 10 se slova „a výše daně“ zrušují, text „písm. d)“ se nahrazuje textem „písm. c)“ a text „odst. 1“ se nahrazuje textem „písm. a)“.
89.
V § 42 odst. 11 se slova „se oprava základu daně provede“ nahrazují slovy „provede plátce nebo identifikovaná osoba opravu základu daně“ a číslo „6“ se nahrazuje číslem „9“.
90.
V § 42 odst. 13 větě první se slova „se postupuje“ nahrazují slovy „postupuje plátce nebo identifikovaná osoba“, slova „, 2, 4 a 5“ se nahrazují slovy „a 4 až 8“ a ve větě druhé se slova „a výše daně“ zrušují.
91.
V nadpisu § 43 se slova „v jiných případech“ zrušují.
92.
V § 43 odst. 1 větě druhé se slova „, podle odstavce 2“ zrušují.
93.
V § 43 odstavec 2 zní:
„(2)
V případě opravy výše daně podle odstavce 1 plátce nebo identifikovaná osoba
a)
vystaví opravný daňový doklad, nebo
b)
provedou opravu výše daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, pokud plátce nebo identifikovaná osoba
1.
neměli povinnost vystavit daňový doklad nebo
2.
vystavili daňový doklad, ale pro účely vystavení opravného daňového dokladu jim není osoba, pro kterou se původní plnění uskutečnilo, dostatečně známa.“.
94.
V § 43 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Při poskytnutí úplaty, z níž vznikla povinnost přiznat daň, platí odstavce 1 až 4 obdobně.“.
95.
§ 44 se včetně nadpisu zrušuje.
96.
V § 45 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a výše daně“ a slova „v jiných případech“ zrušují.
97.
V § 45 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
den uvedený v § 42 odst. 3.“.
98.
V § 45 odst. 2 se za slova „zjednodušený daňový doklad“ vkládají slova „a osoba, pro kterou se plnění uskutečnilo, není plátci dostatečně známa“.
99.
V § 45 odst. 4 větě první se slova „a oprava výše daně“ a slova „v jiných případech“ zrušují.
100.
V § 45 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Opravný daňový doklad lze vystavit i v případě, že je opravou zvyšována výše daně, pokud plátce přiznal daň jinak, než stanoví tento zákon, a tím snížil daň na výstupu.“.
101.
V části první hlavě II dílu 6 se nad § 46 vkládá označení oddílu 3, které včetně nadpisu zní:
„Oddíl 3
Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky“.
102.
§ 46 včetně nadpisu zní:
㤠46
Základní ustanovení o opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky
(1)
Věřitel je oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud
a)
pohledávka ze zdanitelného plnění je vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu, ve kterém nebyla dosud zcela vymožena, a od vydání prvního exekučního příkazu v tomto řízení uplynuly nejméně 2 roky; opravu základu daně nelze provést, pokud exekuci není možné provést z důvodu stanoveného právním předpisem upravujícím jiné řízení než exekuční řízení podle exekučního řádu,
b)
pohledávka ze zdanitelného plnění byla vymáhána v exekučním řízení podle exekučního řádu a tato exekuce skončila zastavením pro nemajetnost dlužníka,
c)
se dlužník nachází v insolvenčním řízení, věřitel přihlásil svoji pohledávku ze zdanitelného plnění nejpozději ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží a insolvenční soud
1.
rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo o přeměně reorganizace v konkurs,
2.
schválil oddlužení a ze zprávy pro oddlužení je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena, nebo
3.
zastavil insolvenční řízení z důvodu zamítnutí, odmítnutí nebo zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení, neschválení oddlužení nebo zrušení schváleného oddlužení, pokud je z těchto rozhodnutí zřejmé, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující,
d)
došlo ke smrti dlužníka a z výsledků skončeného řízení o pozůstalosti je zřejmé, že pohledávka ze zdanitelného plnění nebude zcela nebo zčásti uspokojena; v případě likvidace pozůstalosti musí být pohledávka ze zdanitelného plnění uvedena v seznamu pohledávek a pokud jde o pohledávku, která se zjišťuje, musí se jednat o pohledávku ze zdanitelného plnění, která je zjištěna,
e)
bylo zahájeno a dosud neskončilo řízení podle písmen a) až d), věřitel uplatnil svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, ale dosud nenastaly všechny skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně podle písmen a) až d) a uplynulo 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.
(2)
Pokud po provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky nastanou skutečnosti podle odstavce 1 písm. a) až d) zakládající provedení další opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, které mají za následek
a)
zvýšení opraveného základu daně, je věřitel povinen provést další opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky; podmínky pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky jsou splněny i v případě, že podle zprávy pro oddlužení nebo podle výsledků skončeného řízení o pozůstalosti bude pohledávka ze zdanitelného plnění plně uspokojena,
b)
snížení opraveného základu daně, je věřitel oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky.
(3)
Opravu základu daně podle odstavce 1 nelze provést, pokud
a)
věřitel a dlužník jsou nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byli
1.
kapitálově spojenými osobami s tím, že výše podílu představuje nebo ke dni uskutečněného zdanitelného plnění představovala alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, nebo
2.
osobami blízkými,
b)
věřitel a dlužník jsou nebo v době uskutečnění zdanitelného plnění byli společníky téže společnosti a toto plnění bylo uskutečněno na základě příslušné společenské smlouvy,
c)
dlužník ke dni uzavření smlouvy, podle které je poskytováno zdanitelné plnění, jehož se oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky týká, byl nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou,
d)
oprava základu daně již byla provedena z jiného důvodu uvedeného v odstavci 1, a to v rozsahu, v jakém byla tato oprava a opravy s ní související provedeny,
e)
dlužník není věřiteli dostatečně znám,
f)
věřitel nejpozději k datu dodání zboží nebo poskytnutí služby věděl, že zdanitelné plnění nebude řádně zaplaceno, nebo to s přihlédnutím k okolnostem obchodního vztahu, na základě kterého bylo poskytnuto zdanitelné plnění, vědět měl a mohl, pokud by v průběhu obchodního vztahu postupoval s péčí odpovídající péči řádného hospodáře,
g)
věřitel neopravil základ daně podle § 42 v případě přeměny reorganizace v konkurs poté, co na základě schválení reorganizačního plánu opravil základ daně podle § 42, nebo
h)
dlužník přestal být plátcem.
(4)
Opravu základu daně podle odstavců 1 a 2 nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém
a)
se uskutečnilo zdanitelné plnění, nebo
b)
došlo k převzetí celkového díla, a to v případě, že byla poskytována dílčí plnění.
(5)
Lhůta pro opravu základu daně podle odstavce 4 neběží
a)
po dobu exekučního řízení vedeného za účelem vymožení pohledávky věřitele,
b)
po dobu insolvenčního řízení, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky,
c)
po dobu řízení o pozůstalosti, ve kterém se věřitel domáhá uspokojení pohledávky,
d)
po dobu správního, soudního nebo rozhodčího řízení vedeného za účelem nebo v souvislosti se vznikem exekučního titulu, pokud věřitel následně na základě výsledků těchto řízení uplatnil v řízeních podle odstavce 1 písm. a) až d) svá procesní práva směřující k uspokojení pohledávky, nebo
e)
od zahájení likvidace dlužníka do zahájení insolvenčního řízení, pokud se věřitel v řízení o likvidaci dlužníka domáhá uspokojení pohledávky a v průběhu likvidace je zjištěn úpadek dlužníka.
(6)
Věřitelem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí plátce,
a)
který uskutečnil zdanitelné plnění vůči jinému plátci, z něhož mu vznikla povinnost přiznat daň,
b)
který daň z tohoto plnění přiznal,
c)
který neobdržel úplatu nebo její část za toto plnění a
d)
jehož právo na plnění z pohledávky nezaniklo.
(7)
Dlužníkem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí plátce, který přijal od věřitele zdanitelné plnění, za které nebyla poskytnuta úplata nebo její část.“.
103.
Za § 46 se vkládají nové § 46a až 46g, které včetně nadpisů znějí:
㤠46a
Výše opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky
(1)
Oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky se provede ve výši základu daně stanoveného z
a)
neobdržené úplaty za zdanitelné plnění, která nebyla vymožena v exekučním řízení,
b)
neobdržené úplaty za zdanitelné plnění v případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka nebo při přeměně reorganizace v konkurs,
c)
předpokládané neobdržené úplaty podle zprávy pro oddlužení v případě schválení oddlužení,
d)
neobdržené úplaty za zdanitelné plnění v případě zastavení insolvenčního řízení,
e)
neobdržené úplaty za zdanitelné plnění na základě výsledku skončeného řízení o pozůstalosti; opravu základu daně nelze provést do výše, v jaké povinnost k úhradě dluhů věřitele přešla na dědice, nebo
f)
neobdržené úplaty za zdanitelné plnění určené kvalifikovaným odhadem na základě dosavadního výsledku a průběhu příslušného řízení, jde-li o opravu základu daně podle § 46 odst. 1 písm. e).
(2)
Při stanovení výše základu daně podle odstavce 1 se neobdržená úplata sníží o částku v peněžních prostředcích nebo hodnotu nepeněžitého plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s pojištěním nebo zajištěním pohledávky.
(3)
Pokud po provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky došlo ke skutečnostem zakládajícím provedení další opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, věřitel při stanovení výše této další opravy zohlední všechny změny základu daně provedené předešlou opravou základu daně v případě nedobytné pohledávky a opravami nebo změnami s ní souvisejícími.
(4)
Pokud nebyla pohledávka v insolvenčním řízení v rámci přezkoumání přihlášených pohledávek zjištěna v hodnotě, kterou měla v době svého vzniku, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z hodnoty pohledávky zjištěné na přezkumném jednání nebo při přezkumu provedeném insolvenčním správcem v oddlužení.
(5)
Pokud byla pohledávka přezkoumávána v rámci likvidace pozůstalosti, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z hodnoty pohledávky, v jaké je pohledávka v řízení o pozůstalosti považována za zjištěnou.
(6)
Pokud je úplata za zdanitelné plnění bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny určené ke dni jeho uskutečnění, je věřitel oprávněn provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky pouze do výše základu daně stanoveného z této obvyklé ceny.
(7)
Byl-li u původního zdanitelného plnění stanoven základ daně v nesprávné výši, může věřitel provést opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky pouze do výše odpovídající správně stanovenému základu daně.
(8)
Dojde-li před provedením opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky k opravě základu daně, opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky nebo opravě výše daně, vychází se při opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky z opraveného základu daně nebo opravené výše daně.
§ 46b
Změna výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem
(1)
Věřitel je povinen změnit výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud
a)
nastaly skutečnosti zakládající oprávnění k provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky podle § 46 odst. 1 písm. a) až d) a
b)
z těchto skutečností vyplývá, že skutečná výše základu daně stanoveného z neobdržené úplaty neodpovídá výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem.
(2)
Změnit výši opravy základu daně podle odstavce 1 nelze, pokud je absolutní hodnota rozdílu mezi skutečnou výší opravy základu daně a výší opravy určené kvalifikovaným odhadem nižší než 1 000 Kč.
(3)
Je-li hodnota rozdílu mezi skutečnou výší opravy základu daně a výší opravy určenou kvalifikovaným odhadem
a)
kladná, věřitel zvýší výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu,
b)
záporná, věřitel sníží výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu.
§ 46c
Dodatečná oprava základu daně v případě nedobytné pohledávky
(1)
Věřitel je povinen provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b sníží poslední známá neobdržená úplata.
(2)
První dodatečnou opravu podle odstavce 1 v případě oddlužení je věřitel povinen provést poté, co skutečná výše uspokojení přesáhla výši předpokládanou schválenou zprávou pro oddlužení po schválení oddlužení.
(3)
Do snížení poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1 nebo 2 se započte rovněž částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které věřitel obdržel v souvislosti s postoupením pohledávky nebo v souvislosti s pojištěním nebo zajištěním pohledávky.
(4)
Věřitel je oprávněn provést dodatečnou opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se po provedení opravy základu daně podle § 46 nebo po změně výše opravy základu daně podle § 46b zvýší poslední známá neobdržená úplata.
(5)
Je-li hodnota rozdílu mezi základem daně stanoveným z poslední známé neobdržené úplaty a základem daně stanoveným z neobdržené úplaty po změně poslední známé neobdržené úplaty podle odstavce 1, 2 nebo 4
a)
kladná, věřitel sníží výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu,
b)
záporná, věřitel zvýší výši opravy základu daně o absolutní hodnotu tohoto rozdílu.
(6)
Dodatečnou opravu základu daně nelze provést po uplynutí 5 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně považuje jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné. Pro počítání této lhůty se použije § 46 odst. 5 obdobně.
§ 46d
Zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky
(1)
Věřitel je povinen provést zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky z důvodu prohlášení konkursu na majetek dlužníka a insolvenční soud zrušil konkurs z důvodu
a)
zjištění, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek,
b)
zjištění, že není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny, nebo
c)
souhlasu všech věřitelů a insolvenčního správce s návrhem dlužníka na zrušení konkursu.
(2)
Zrušení opravy základu daně podle odstavce 1 provede věřitel ve výši poslední známé neobdržené úplaty.
§ 46e
Opravné daňové doklady v případě nedobytné pohledávky
(1)
Rozhodne-li se věřitel opravit základ daně v případě nedobytné pohledávky, je povinen vystavit základní opravný daňový doklad do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých se rozhodl tuto opravu provést.
(2)
Věřitel je povinen vystavit opravný daňový doklad
a)
v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých mu vznikla povinnost změnit výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem,
b)
v případě dodatečné opravy základu daně do 30 dnů ode dne snížení nebo zvýšení poslední známé neobdržené úplaty, nebo
c)
při zrušení opravy základu daně do 30 dnů ode dne zjištění skutečností, na základě kterých mu vznikla povinnost provést zrušení opravy základu daně.
(3)
Základní opravný daňový doklad musí obsahovat tyto údaje:
a)
označení věřitele,
b)
daňové identifikační číslo věřitele,
c)
označení dlužníka,
d)
daňové identifikační číslo dlužníka,
e)
odkaz na příslušné ustanovení § 46 odst. 1, podle kterého je oprava základu daně prováděna,
f)
informaci o tom, že se jedná o další opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud se jedná o opravu základu daně podle § 46 odst. 2,
g)
spisovou značku insolvenčního řízení, je-li oprava základu daně prováděna z důvodu insolvenčního řízení,
h)
evidenční číslo základního opravného daňového dokladu,
i)
den vystavení základního opravného daňového dokladu,
j)
den uskutečnění opravy základu daně, pokud touto opravou došlo ke snížení výše opravy základu daně,
k)
informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to
1.
evidenční číslo daňového dokladu,
2.
den uskutečnění původního zdanitelného plnění,
3.
výši úplaty,
4.
základ daně,
5.
sazbu daně a
6.
výši daně,
l)
informace vztahující se k předchozí opravě základu daně, změně výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravě základu daně a zrušení opravy základu daně, pokud byly provedeny, a to
1.
evidenční číslo základního opravného daňového dokladu a opravných daňových dokladů,
2.
den vystavení základního opravného daňového dokladu a opravných daňových dokladů,
3.
den uskutečnění zdanitelného plnění,
4.
výši předchozí opravy základu daně, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně a zrušení opravy základu daně,
5.
výši opravy poslední známé daně,
m)
informace vztahující se k opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky, a to
1.
neobdrženou úplatu za původní zdanitelné plnění,
2.
výši opravy základu daně,
3.
daň vypočtenou z neobdržené úplaty za původní zdanitelné plnění.
(4)
Opravný daňový doklad v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem obsahuje tyto údaje:
a)
označení věřitele,
b)
daňové identifikační číslo věřitele,
c)
označení dlužníka,
d)
daňové identifikační číslo dlužníka,
e)
informaci o tom, že jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem,
f)
spisovou značku insolvenčního řízení, pokud je oprava základu daně prováděna z důvodu insolvenčního řízení,
g)
evidenční číslo
1.
daňového dokladu,
2.
základního opravného daňového dokladu,
3.
opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem,
h)
den
1.
uskutečnění původního zdanitelného plnění,
2.
uskutečnění opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky,
3.
vystavení opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem,
4.
uskutečnění změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud touto změnou došlo ke snížení výše opravy základu daně,
i)
informace vztahující se k původnímu zdanitelnému plnění, a to
1.
výši úplaty,
2.
základ daně,
3.
sazbu daně a
4.
výši daně,
j)
informace vztahující se k opravě základu daně v případě nedobytné pohledávky, a to
1.
neobdrženou úplatu za původní zdanitelné plnění určenou kvalifikovaným odhadem,
2.
výši opravy základu daně,
3.
daň vypočtenou z neobdržené úplaty za původní zdanitelné plnění,
k)
informace vztahující se ke změně výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, a to
1.
neobdrženou úplatu za původní zdanitelné plnění podle § 46a odst. 1 písm. a) až e),
2.
rozdíl mezi výší neobdržené úplaty podle bodu 1 a výší neobdržené úplaty, která odpovídá výši opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem,
3.
sazbu daně,
4.
základ daně stanovený z rozdílu podle bodu 2,
5.
daň vypočtenou z rozdílu podle bodu 2.
(5)
Opravný daňový doklad v případě dodatečné opravy základu daně obsahuje tyto údaje:
a)
označení věřitele,
b)
daňové identifikační číslo věřitele,
c)
označení dlužníka,
d)
daňové identifikační číslo dlužníka,
e)
informaci o tom, že jde o dodatečnou opravu základu daně,
f)
evidenční číslo
1.
daňového dokladu,
2.
základního opravného daňového dokladu,
3.
opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud byla tato změna provedena,
4.
opravného daňového dokladu v případě dodatečné opravy základu daně,
g)
den
1.
uskutečnění původního zdanitelného plnění,
2.
uskutečnění opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky,
3.
uskutečnění změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud byla tato změna provedena,
4.
vystavení opravného daňového dokladu v případě dodatečné opravy základu daně,
5.
uskutečnění dodatečné opravy základu daně, pokud touto opravou došlo ke snížení výše opravy základu daně,
h)
snížení nebo zvýšení poslední známé neobdržené úplaty, které je důvodem pro dodatečnou opravu základu daně,
i)
výši poslední známé neobdržené úplaty,
j)
výši neobdržené úplaty po jejím snížení nebo zvýšení podle § 46c,
k)
rozdíl mezi
1.
výší poslední známé neobdržené úplaty a
2.
výší neobdržené úplaty po jejím snížení podle § 46c,
l)
sazbu daně,
m)
základ daně stanovený z rozdílu podle písmene k),
n)
daň vypočtenou z rozdílu podle písmene k).
(6)
Opravný daňový doklad při zrušení opravy základu daně obsahuje tyto údaje:
a)
označení věřitele,
b)
daňové identifikační číslo věřitele,
c)
označení dlužníka,
d)
daňové identifikační číslo dlužníka,
e)
informaci o tom, že jde o zrušení opravy základu daně,
f)
evidenční číslo
1.
daňového dokladu,
2.
základního opravného daňového dokladu,
3.
opravného daňového dokladu v případě změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, pokud byla tato změna provedena,
4.
opravného daňového dokladu v případě dodatečné opravy základu daně, pokud byla tato oprava provedena,
5.
opravného daňového dokladu při zrušení opravy základu daně,
g)
den
1.
vystavení opravného daňového dokladu při zrušení opravy základu daně,
2.
den uskutečnění zrušení opravy základu daně,
3.
den provedení opravy podle § 46 odst. 1,
h)
základ daně a daň u původního zdanitelného plnění,
i)
výši poslední známé neobdržené úplaty,
j)
sazbu daně,
k)
základ daně a daň ve výši, v jaké je provedeno zrušení opravy základu daně.
§ 46f
Opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky jako samostatné zdanitelné plnění
(1)
Oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění uskutečněné
a)
dnem doručení základního opravného daňového dokladu dlužníkovi, pokud jde o opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, která má za následek snížení základu daně,
b)
dnem doručení opravného daňového dokladu dlužníkovi, pokud jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečnou opravu základu daně, které mají za následek snížení opraveného základu daně,
c)
dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, pokud jde o opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, která má za následek zvýšení opraveného základu daně, nebo
d)
dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, pokud jde o změnu výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečnou opravu základu daně nebo zrušení opravy základu daně, které mají za následek zvýšení opraveného základu daně.
(2)
Věřitel, který provedl opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání
a)
kopie všech vystavených daňových dokladů, na kterých jsou uvedena zdanitelná plnění, u kterých provedl tuto opravu, nebo
b)
seznam těchto dokladů s uvedením všech náležitostí uvedených na těchto daňových dokladech.
§ 46g
Společné ustanovení pro opravu základu daně v případě nedobytné pohledávky
V případě opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky nebo zrušení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky plátce opraví výši poslední známé daně, pro kterou použije sazbu daně platnou ke dni povinnosti přiznat daň u původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se použije kurz uplatněný u původního zdanitelného plnění.“.
104.
V § 47 odst. 3 se ve větě druhé zrušují slova „, tepla a chladu“ a ve větě třetí se za slova „v příloze č. 3a“ vkládají slova „, tepla a chladu“.
105.
V § 47 odst. 8 se číslo „10“ nahrazuje číslem „12“.
106.
V § 48 odst. 4 se za slovo „rozumí“ vkládají slova „byt nebo jiný“, slovo „který“ se nahrazuje slovem „které“, slovo „odpovídá“ se nahrazuje slovem „odpovídají“ a na konci textu odstavce 4 se doplňují slova „a jsou k tomuto účelu určeny“.
107.
V § 51 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
rozhlasové a televizní vysílání (§ 53),“.
Dosavadní písmena b) až l) se označují jako písmena c) až m).
108.
§ 53 včetně nadpisu zní:
㤠53
Rozhlasové a televizní vysílání
Rozhlasovým nebo televizním vysíláním se pro účely osvobození od daně rozumí poskytování rozhlasového nebo televizního vysílání prováděné provozovateli vysílání ze zákona podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání, s výjimkou vysílání obchodního sdělení, nebo poskytování obdobného vysílání z jiného členského státu nebo ze třetí země.“.
109.
V § 56 odstavec 3 zní:
„(3)
Dodání vybrané nemovité věci je osvobozeno od daně po uplynutí 5 let
a)
od vydání
1.
prvního kolaudačního souhlasu nebo prvního kolaudačního rozhodnutí, nebo
2.
kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí po podstatné změně dokončené vybrané nemovité věci, nebo
b)
v případě, že se pro vybranou nemovitou věc nevydává kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí, ode dne, kdy bylo započato
1.
první užívání vybrané nemovité věci, nebo
2.
užívání dokončené vybrané nemovité věci po podstatné změně; pokud byl k provedené podstatné změně této vybrané nemovité věci vydán kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí, postupuje se podle písmene a).“.
110.
V § 56 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Skutečnosti rozhodné pro počátek běhu lhůty podle odstavce 3 se v případě pozemku, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, nebo práva stavby, jehož součástí je stavba pevně spojená se zemí, odvíjí od stavby pevně spojené se zemí, s níž pozemek tvoří funkční celek nebo která je součástí práva stavby.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
111.
V § 56a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
poskytnutí ubytovacích služeb, které odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 55 ve znění platném k 1. lednu 2008,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
112.
V § 56a odstavec 3 zní:
„(3)
Plátce se může rozhodnout, že se u nájmu nemovité věci jinému plátci pro účely uskutečňování jeho ekonomické činnosti uplatňuje daň; to neplatí pro nájem
a)
stavby rodinného domu podle právních předpisů upravujících katastr nemovitostí,
b)
obytného prostoru,
c)
jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
d)
stavby, v níž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímána tato část, tvořeno obytným prostorem,
e)
pozemku, jehož součástí je stavba rodinného domu, obytný prostor nebo stavba podle písmene d), s níž je tento pozemek pronajímán,
f)
práva stavby, jehož součástí je stavba rodinného domu nebo stavba podle písmene d), s níž je právo stavby pronajímáno.“.
113.
V § 57 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „v rámci akreditovaných bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů“ nahrazují slovy „podle zákona o vysokých školách“.
114.
V § 57 odst. 1 písm. c) se bod 3 včetně poznámky pod čarou č. 44b zrušuje.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3.
115.
V § 57 odst. 1 písmena d) a e) znějí:
„d)
činnost prováděná za účelem rekvalifikace nebo poskytování služeb odborného výcviku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e), poskytovaná osobou, která získala akreditaci k provádění této činnosti nebo která má pro výkon této činnosti akreditovaný vzdělávací program,
e)
výchovná a vzdělávací činnost v rámci plnění povinné školní docházky žáků v zahraničních školách zřízených na území České republiky a nezapsaných do školského rejstříku, v nichž Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povolilo plnění povinné školní docházky,“.
Poznámky pod čarou č. 44d a 44g se zrušují.
116.
V § 58 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
lidské krve, lidských orgánů a mateřského mléka, pokud není ke dni jejich dodání zřejmé, že budou použity pro průmyslové využití, nebo“.
117.
V § 61 písmeno a) zní:
„a)
poskytnutí služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání a jejichž povaha je politická, odborová, náboženská, vlastenecká, filozofická, dobročinná nebo občanská, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž,“.
118.
V § 61 písmeno g) zní:
„g)
poskytování služeb nezávislým seskupením osob, které je osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, se sídlem v tuzemsku, svým členům, kteří uskutečňují plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle písmen a) až f), § 52 odst. 1, § 53 nebo § 57 až 59 nebo činnosti, při jejichž uskutečňování nejsou osobou povinnou k dani, pokud
1.
jsou tyto služby přímo nezbytné k tomu, aby tito členové mohli uskutečňovat uvedená plnění nebo činnosti,
2.
úhrada za poskytnuté služby odpovídá nákladům na jejich poskytnutí podle podílů členů na poskytnuté službě a
3.
toto poskytování služeb nenarušuje tím, že se jedná o plnění osvobozené od daně, hospodářskou soutěž.“.
119.
V § 66 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „plátcem“ zrušuje.
120.
V § 66 odstavec 4 zní:
„(4)
Výstup zboží z území Evropské unie je plátce povinen prokázat
a)
rozhodnutím celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, u kterého je potvrzen výstup zboží z území Evropské unie, nebo
b)
jinými důkazními prostředky v případě
1.
ústního celního prohlášení pro vývoz zboží, nebo
2.
úkonu považovaného za celní prohlášení pro vývoz zboží.“.
121.
V § 68 odst. 3 písm. a) se slova „přepravu osob a zboží mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi“ nahrazují slovy „mezinárodní leteckou dopravu za úplatu“.
122.
V § 68 odst. 6 větě druhé se slova „službu, která bezprostředně souvisí s letadly“ nahrazují slovy „takové poskytnutí služby“, za slovo „nepovažuje“ se vkládá slovo „zejména“ a slova „, odbavení cestujících, odbavení nákladu a pošty“ se nahrazují slovy „nebo odbavení cestujících“.
123.
V § 68 odst. 7 písmeno a) zní:
„a)
orgány Evropské unie,“.
124.
V § 68 odst. 8 větě první se slovo „zastupitelství“ nahrazuje slovy „mezinárodní organizaci, zastoupení“, za slovo „sídla“ se vkládají slova „nebo zastoupení“ a slova „nebo zastupitelství sídlo“ se nahrazují slovy „, organizace nebo zastoupení sídlo nebo umístění“.
125.
V § 68 odst. 8 větě třetí se za slovo „sídlo“ vkládají slova „nebo umístění“, za slovo „organizací“ se vkládá slovo „, zastoupení“ a věta poslední se zrušuje.
126.
V § 68 odst. 9 se slovo „zastupitelství“ nahrazuje slovy „mezinárodní organizace, zastoupení“, za slovo „sídlem“ se vkládají slova „nebo umístěním“, za slovo „sídla“ se vkládají slova „nebo zastoupení“ a na konci odstavce 9 se doplňuje věta „Obdobně se postupuje v případě dodání dopravního prostředku z jiného členského státu osobě požívající výsad a imunit.“.
127.
V § 68 odst. 10 písm. a) se slova „, které jsou určeny“ nahrazují slovem „určené“, slova „ostatních členských států Severoatlantické smlouvy nebo států zúčastněných“ se nahrazují slovy „státu, který je členem Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného“ a na konci textu písmene a) se doplňují slova „; toto osvobození se nevztahuje na ozbrojené síly České republiky“.
128.
V § 68 odst. 10 písm. b) se slova „jakéhokoli členského státu, který je členským státem Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír a který není státem určení, které jsou určeny“ nahrazují slovy „státu, který je členem Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír, pokud nejsou státem určení, určené“.
129.
V § 68 se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 a 12, které znějí:
„(11)
Nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 v případě ozbrojených sil, které vyslal jiný členský stát, se prokazuje osvědčením o osvobození od daně podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e). Toto osvědčení potvrzuje pro účely osvobození od daně
a)
Ministerstvo obrany podle odstavce 10 písm. a), nebo
b)
příslušný orgán členského státu určení podle odstavce 10 písm. b).
(12)
Nárok na osvobození od daně podle odstavce 10 se v případě ozbrojených sil, které vyslal jiný než členský stát, prokazuje čestným prohlášením potvrzeným příslušným orgánem státu, který ozbrojené síly vyslal.“.
Dosavadní odstavce 11 až 15 se označují jako odstavce 13 až 17.
130.
V § 68 odst. 13 se slova „Státy zúčastněné“ nahrazují slovy „Ozbrojené síly státu zúčastněného“.
131.
V § 68 odst. 16 se číslo „15“ nahrazuje číslem „17“.
132.
V nadpisu § 69 se slova „přepravy a“ a slovo „přímo“ zrušují.
133.
V § 69 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Při vývozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby přímo vázané na vývoz zboží.
(2)
Při dovozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby
a)
vztahující se k dovozu zboží, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží, nebo
b)
přímo vázané na dovoz zboží, pokud je toto zboží při vstupu na území Evropské unie dočasně uskladněno nebo propuštěno do celního režimu podle § 12 odst. 2 písm. b).“.
134.
V § 71 odst. 4 písm. c) se za slovo „sídla“ vkládají slova „; toto ustanovení se pro zastoupení mezinárodní organizace použije obdobně“.
135.
V § 71 odst. 4 písm. d) se slova „států, které jsou členy Organizace Severoatlantické smlouvy, jiných než České republiky“ nahrazují slovy „státu, který je členem Severoatlantické smlouvy, nebo státu zúčastněného v Partnerství pro mír“ a na konci textu písmene d) se doplňují slova „; toto osvobození se nevztahuje na ozbrojené síly České republiky“.
136.
V § 71 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Ozbrojené síly státu zúčastněného v Partnerství pro mír mají nárok na osvobození od daně při dovozu zboží pouze v rozsahu stanoveném příslušnou mezinárodní smlouvou.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
137.
V § 71c odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobků“ vkládají slova „podle zákona upravujícího spotřební daně“.
138.
V § 71c odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
139.
V § 71c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
množství zahřívaných tabákových výrobků, které obsahují 100 g tabáku.“.
140.
V § 72 odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
141.
§ 74 včetně nadpisu zní:
㤠74
Oprava odpočtu daně
(1)
Pokud se plátce, pro něhož se uskutečnilo, nebo mělo být uskutečněno plnění, ve lhůtě pro opravu základu daně dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke snížení uplatněného odpočtu daně, je povinen uplatněný odpočet daně snížit. To neplatí, pokud plátce provedl opravu odpočtu daně podle odstavce 2 nebo 3. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípadě jiným způsobem.
(2)
Uplatnil-li plátce odpočet daně z částky úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na odpočet daně z poskytnuté úplaty uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že dané zdanitelné plnění se neuskuteční a úplata není vrácena, ani použita na úhradu jiného plnění, je povinen provést opravu odpočtu daně.
(3)
Uplatnil-li plátce odpočet daně ze zdanitelného plnění spočívajícího v převodu jednoúčelového poukazu a ve lhůtě 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém mohl nárok na odpočet daně z tohoto zdanitelného plnění uplatnit nejdříve, se dozvěděl nebo dovědět měl a mohl, že tento poukaz nepoužije jako úplatu za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani jej nepřevede, je povinen provést opravu odpočtu daně.
(4)
Opravu odpočtu daně podle odstavců 1 až 3 plátce provede za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(5)
V případě přijetí zdanitelného plnění, u kterého je základ daně podle § 37a záporný, je plátce původně uplatněný odpočet daně povinen snížit za zdaňovací období, ve kterém se o skutečnostech rozhodných pro tuto opravu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(6)
Zjistil-li plátce, pro něhož se uskutečnilo plnění, že ve lhůtě pro opravu základu daně nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně, na základě kterých dojde ke zvýšení uplatněného odpočtu daně, je oprávněn uplatněný odpočet daně zvýšit. Tuto opravu odpočtu daně je plátce oprávněn provést nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad. Tuto opravu odpočtu daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se oprava základu daně jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné.
(7)
Byl-li plátci doručen opravný daňový doklad podle § 45 odst. 5, je oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud u původně uplatněného odpočtu ještě neuplynula lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně.“.
142.
Za § 74 se vkládá nový § 74a, který včetně nadpisu zní:
㤠74a
Oprava odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky
(1)
Dlužník je povinen snížit uplatněný odpočet daně, pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem nebo dodatečné opravy základu daně, které mají za následek snížení uplatněného odpočtu daně, a to za zdaňovací období, ve kterém se o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.
(2)
Opravu odpočtu daně podle odstavce 1 dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným způsobem.
(3)
Provedl-li dlužník opravu odpočtu daně podle odstavce 1, je dlužník oprávněn provést opravu odpočtu daně, pokud nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně v případě nedobytné pohledávky, změny výše opravy základu daně určené kvalifikovaným odhadem, dodatečné opravy základu daně nebo zrušení opravy základu daně, které mají za následek zvýšení opraveného odpočtu daně, a to nejdříve za zdaňovací období, ve kterém mu byl doručen opravný daňový doklad.
(4)
Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 lze provést v případě dodatečné opravy základu daně, která je provedena na základě postoupení pohledávky pouze do výše základu daně stanoveného z částky, kterou uhradil dlužník postupníkovi.
(5)
Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 lze provést do 3 let ode dne, kdy se oprava základu daně, změna výše opravy základu daně, dodatečná oprava základu daně nebo zrušení opravy základu daně považují jako samostatná zdanitelná plnění za uskutečněná.
(6)
Opravu odpočtu daně podle odstavce 3 dlužník prokazuje opravným daňovým dokladem.“.
143.
V § 75 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
144.
V § 75 odst. 1 se slova „v rámci svých ekonomických činností, tak pro účely s nimi nesouvisejícími“ nahrazují slovy „pro účely svých uskutečněných plnění, tak pro jiné účely“, slova „své ekonomické činnosti“ se nahrazují slovy „účely svých uskutečněných plnění“ a na konci odstavce 1 se doplňuje věta „Tím není dotčeno ustanovení § 76.“.
145.
V § 75 odstavec 2 zní:
„(2)
V případě přijatého zdanitelného plnění, které není pořízením dlouhodobého majetku, určeného pro uskutečněná plnění, které plátce použije zčásti rovněž pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, si plátce může zvolit, že uplatní nárok na odpočet daně v plné výši. Část přijatého zdanitelného plnění, kterou použije pro svou osobní spotřebu nebo pro osobní spotřebu svých zaměstnanců, se poté považuje za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a).“.
146.
V § 75 odst. 3 větě první se slova „činnosti plátce, které jsou předmětem daně, a podílu použití pro ekonomické činnosti plátce“ nahrazují slovy „účely svých uskutečněných plnění“.
147.
V § 75 odst. 4 větě druhé se slova „a tento nárok uplatnil“ nahrazují slovy „, tento nárok uplatnil a přijaté zdanitelné plnění použil“, slova „své činnosti, které jsou předmětem daně a pro své ekonomické činnosti v příslušném“ se nahrazují slovy „účely uskutečněných plnění v daném“ a věty čtvrtá a pátá se zrušují.
148.
V § 75 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
V případě, že plátce uplatnil odpočet daně z poskytnuté úplaty před pořízením dlouhodobého majetku, u kterého má nárok na odpočet daně v poměrné výši, v jiném roce, než ve kterém je po pořízení tohoto majetku nárok na odpočet daně oprávněn uplatnit, zahrne do částky opravy podle odstavce 4 rovněž rozdíl ve výši nároku na odpočet daně vyplývající z rozdílu mezi hodnotami poměrných koeficientů za příslušné roky, pokud se tyto hodnoty odchylují o více než 10 procentních bodů. Obdobně plátce postupuje i v případě uplatnění odpočtu daně u každého jednotlivého přijatého plnění, které se stalo součástí pořízeného dlouhodobého majetku.
(6)
Je-li vypočtená částka opravy podle odstavce 4 nebo 5 kladná, je plátce oprávněn výši uplatněného odpočtu daně opravit, je-li záporná, je plátce povinen výši uplatněného odpočtu daně opravit. Opravu plátce provede za poslední zdaňovací období kalendářního roku, ve kterém po uskutečnění zdanitelného plnění je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně, jehož se oprava týká.“.
149.
V § 76 odst. 4 písm. a) se slovo „prodej“ nahrazuje slovy „dodání nebo poskytnutí“ a slova „své ekonomické činnosti“ se nahrazují slovy „svou ekonomickou činnost; to neplatí, je-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti plátce“.
150.
V § 76 odst. 6 větě první se slovo „běžného“ nahrazuje slovem „aktuálního“.
151.
V § 76 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Dojde-li ke změně hodnoty koeficientu za předcházející kalendářní rok na základě vyměření daně za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, je plátce povinen použít novou hodnotu tohoto koeficientu pro výpočet nároku na odpočet daně v krácené výši v aktuálním kalendářním roce od zdaňovacího období následujícího po zdaňovacím období, v němž platební výměr, kterým se vyměřuje daň za poslední zdaňovací období předcházejícího kalendářního roku, nabyl právní moci.“.
152.
V § 76 odst. 7 větě první se slovo „běžného“ nahrazuje slovem „aktuálního“.
153.
V § 78 odst. 1 větě druhé se slova „ekonomických činností“ nahrazují slovy „ekonomické činnosti“.
154.
V § 78d odst. 4 se slovo „, převede“ zrušuje, slova „dodání zboží nebo poskytnutí služby v rámci uskutečňování jeho ekonomických činností“ se nahrazují slovy „uskutečněné plnění“ a slova „účely nesouvisející s jeho ekonomickými činnostmi, nebo pro činnosti, které nejsou předmětem daně“ se nahrazují slovy „osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců“.
155.
Za § 78d se vkládá nový § 78da, který zní:
㤠78da
(1)
Dojde-li ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k dodání nemovité věci, na které byla dokončena významná oprava, podléhá tato oprava úpravě odpočtu daně.
(2)
Lhůta pro úpravu odpočtu daně v případě opravy nemovité věci činí 10 let a počíná běžet kalendářním rokem, ve kterém byla oprava dokončena.
(3)
Při úpravě odpočtu daně v případě opravy nemovité věci se postupuje obdobně podle § 78d s tím, že při stanovení částky jednorázové úpravy odpočtu se použije ukazatel původního nároku na odpočet daně ve výši podílu skutečně uplatněného odpočtu daně na celkové částce daně na vstupu u příslušné opravy.
(4)
Významnou opravou podle odstavce 1 se pro účely odpočtu daně rozumí oprava podle právních předpisů upravujících účetnictví7i), pokud hodnota veškerých přijatých zdanitelných plnění vztahující se k této opravě bez daně je vyšší než 200 000 Kč.“.
156.
V § 79 odstavec 1 zní:
„(1)
Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění, pokud toto plnění
a)
pořídila v období zahrnujícím 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a
b)
je ke dni, kdy se tato osoba stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.“.
157.
V § 79 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2)
Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud
a)
toto plnění pořídila v období zahrnujícím 60 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem,
b)
toto plnění se stalo součástí dlouhodobého majetku, který byl uveden do stavu způsobilého k užívání v období 12 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, a to před uvedením tohoto dlouhodobého majetku do stavu způsobilého k užívání a
c)
tento dlouhodobý majetek je ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku.
(3)
Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, které není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku, pokud v období zahrnujícím 6 po sobě jdoucích měsíců přede dnem, kdy se stala plátcem, toto plnění přijala a použila jej k vývozu zboží, který je osvobozen od daně.
(4)
Osoba povinná k dani má nárok na odpočet daně rovněž u přijatého zdanitelného plnění, pokud
a)
toto plnění pořídila přede dnem, kdy se stala plátcem,
b)
toto plnění není ke dni, kdy se stala plátcem, součástí jejího obchodního majetku a
c)
měla by u tohoto plnění nárok na vrácení daně podle § 82a nebo 83, který nemohla uplatnit, neboť pro podání žádosti o vrácení daně nesplnila podmínku minimální délky období pro uplatnění vrácení daně.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 5 a 6.
158.
V § 79 odst. 5 větě první se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 až 4“.
159.
V § 79 odst. 6 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 4“.
160.
V § 79 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění podle odstavců 1 až 4, pokud mu z tohoto plnění vznikl nárok na vrácení částky podle § 79d nebo nárok na vrácení daně.“.
161.
V § 79a odst. 2 větě první se za slovo „neuskutečnila,“ vkládají slova „u jednoúčelového poukazu, který nebyl do dne předcházejícího dni zrušení registrace použit jako úplata za skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, ani převeden,“.
162.
V § 79a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Částka snížení nároku na odpočet daně u majetku, který není uveden v odstavci 2 a u kterého byl uplatněn nárok na odpočet daně alespoň ve výši 2 100 Kč, pořízeného v období zahrnujícím 11 kalendářních měsíců před zrušením registrace a kalendářní měsíc, v němž došlo ke zrušení registrace, se vypočte jako součin výše jedné dvanáctiny uplatněného nároku na odpočet daně a počtu celých kalendářních měsíců tohoto období, za který tento majetek nebyl obchodním majetkem plátce.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
163.
V § 79a odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
164.
Za § 79c se vkládá nový § 79d, který zní:
㤠79d
(1)
Pokud osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani (dále jen „osoba, která má nárok na vrácení částky“) snížila při zrušení registrace podle § 106 odst. 4 nebo § 106b odst. 2 písm. a) jako plátce uplatněný nárok na odpočet daně u obchodního majetku, vzniká jí nárok na vrácení částky odpovídající tomuto snížení v rozsahu, v jakém tento majetek použila pro uskutečňování plnění, z nichž by plátci vznikl nárok na odpočet daně, za období 1 roku po dni zrušení registrace.
(2)
Pokud se osoba, která má nárok na vrácení částky, stane v průběhu období podle odstavce 1 plátcem, má nárok na vrácení částky podle odstavce 1 za období, které končí dnem předcházejícím dni, kdy se stala plátcem.
(3)
Nárok na vrácení částky podle odstavce 1 lze uplatnit podáním dodatečného daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byla osobě, která má nárok na vrácení částky, registrace zrušena, do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po skončení období stanoveného v odstavci 1 nebo 2. Není-li v této lhůtě nárok na vrácení částky podle odstavce 1 uplatněn, zaniká.
(4)
Dodatečné daňové přiznání nelze podat před skončením období stanoveného v odstavci 1 nebo 2.
(5)
Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení částky podle odstavce 1 vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.
(6)
Osoba, která má nárok na vrácení částky, je daňovým subjektem.“.
165.
V části první hlavě II se v nadpisu dílu 11 slova „a prodej zboží za ceny bez daně“ zrušují.
166.
V § 80 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěné v tuzemsku,“.
167.
V § 80 odst. 1 písm. e) se slova „zastupitelství mezinárodní organizace“ nahrazují slovy „mezinárodní organizace se sídlem v tuzemsku nebo zastoupení mezinárodní organizace umístěného v tuzemsku“.
168.
V § 80 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „daňovém dokladu“ nahrazují slovy „dokladu podle odstavce 6“ a slova „s výjimkou“ se nahrazují slovy „pokud mezinárodní smlouva nestanoví jinak nebo pokud z použití principu vzájemnosti nevyplývá něco jiného; tato částka se nevztahuje na“.
169.
V § 80 odst. 5 větě druhé se slova „této osobě zaniká uplynutím“ nahrazují slovy „osobě požívající výsad a imunit podle odstavce 1 písm. a) až f) zaniká, pokud není uplatněn do“.
170.
V § 80 odst. 5 se za větu druhou vkládá věta „Nárok na vrácení daně subjektu Evropské unie zaniká, pokud není uplatněn do 31. prosince kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění.“.
171.
V § 80 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „kopií technického průkazu při pořízení osobního automobilu a“ zrušují.
172.
V § 80 odst. 6 písm. h) se slova „uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1“ zrušují.
173.
V § 80 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Při pořízení osobního automobilu se nárok na vrácení daně prokazuje dokladem podle odstavce 6 a kopií technického průkazu.“.
Dosavadní odstavce 7 až 14 se označují jako odstavce 8 až 15.
174.
V § 80 se odstavec 9 zrušuje.
Dosavadní odstavce 10 až 15 se označují jako odstavce 9 až 14.
175.
V § 80 odst. 9 větě první se slova „a g)“ zrušují, ve větě druhé se slova „nebo žádost o vrácení daně se podávají“ nahrazují slovy „se podává“ a slova „podávají daňové přiznání nebo žádost o vrácení daně“ se nahrazují slovy „daňové přiznání podává“.
176.
V § 80 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Žádost o vrácení daně lze podat jednou za kalendářní rok, a to nejdříve po jeho skončení.“.
177.
V § 80 odst. 10 písm. d) se slova „zastupitelství mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 písm. c) podává“ nahrazují slovy „mezinárodní organizace nebo zastoupení mezinárodní organizace podávají“ a slova „jejího sídla“ se nahrazují slovy „jejich sídla nebo umístění“.
178.
V § 80 odst. 10 písm. e) se slovo „zastupitelství“ nahrazuje slovy „mezinárodní organizace nebo zastoupení“ a slova „uvedený v odstavci 1 písm. e), včetně členů jeho rodiny podává“ se nahrazují slovy „nebo člen jeho rodiny podávají“.
179.
V § 80 se odstavec 11 zrušuje.
Dosavadní odstavce 12 až 14 se označují jako odstavce 11 až 13.
180.
V § 80 odst. 13 písm. e) bodu 1 se slova „neoprávněně vyplacenou částku správci daně“ nahrazují slovy „vyplacenou částku nebo její poměrnou část správci daně do 30 dnů ode dne zjištění porušení těchto podmínek“.
181.
V § 80 odst. 13 písm. f) a h) se slovo „neoprávněně“ zrušuje.
182.
V § 80a odst. 1 se slovo „zastupitelství“ nahrazuje slovem „zastoupení“.
183.
V § 80a se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 2 až 8.
184.
V § 80a se odstavce 6 a 7 zrušují.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 6.
185.
V § 81 odst. 5 písm. h) se slova „uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1“ zrušují.
186.
V § 81 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Pokud je žadatel osoba, které vznikla z nakoupeného zboží nebo poskytnuté služby povinnost přiznat daň, doloží žádost o vrácení daně dokladem o nákupu zboží nebo služby vystavené dodavatelem nebo poskytovatelem nebo daňovým dokladem při dovozu a prokáže, že splnil povinnost přiznat daň z tohoto plnění.“.
Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.
187.
V § 81 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavce 9 až 11 se označují jako odstavce 8 až 10.
188.
V § 81 se odstavec 9 zrušuje.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavce 9.
189.
V § 81 odst. 9 se slova „až 9“ nahrazují slovy „až 8“.
190.
V § 82 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
191.
V § 82a odst. 1 se na konci písmene a) slovo „a“ zrušuje a vkládá se nové písmeno b), které zní:
„b)
nebyla plátcem a“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
192.
V § 82a odstavec 4 zní:
„(4)
Osoba registrovaná k dani uplatní nárok na vrácení daně z přijatého zdanitelného plnění v členském státě, v němž se nachází její sídlo. Je-li zdanitelné plnění přijato provozovnou, uplatní osoba registrovaná k dani nárok na vrácení daně v členském státě, kde je umístěna tato provozovna. Nárok na vrácení daně se uplatní podáním žádosti o vrácení daně prostřednictvím elektronického portálu.“.
193.
V § 82a odst. 5 písm. g) se text „písm. b)“ nahrazuje textem „písm. c)“.
194.
V § 82a odstavec 7 zní:
„(7)
Žádost o vrácení daně musí žadatel doložit elektronickou kopií daňového dokladu nebo daňového dokladu při dovozu zboží, pokud základ daně převyšuje ekvivalent částky 250 EUR u uhlovodíkových paliv nebo ekvivalent částky 1 000 EUR u ostatních druhů pořízeného zboží nebo přijatých služeb.“.
195.
V § 82a odst. 10 se věta druhá zrušuje.
196.
V § 82b se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 1 až 10.
197.
V § 82b odst. 4 se text „písm. b)“ zrušuje.
198.
V § 82b odst. 5 větě druhé se slova „odstavce 5“ nahrazují slovy „odstavce 4“.
199.
V § 82b odst. 7 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“.
200.
V § 82b odst. 8 větě první se slova „odstavce 8“ nahrazují slovy „odstavce 7“ a ve větě poslední se text „písm. b)“ zrušuje.
201.
V § 82b odst. 9 se na konci textu věty první doplňují slova „; povinnost uhradit úrok nevzniká, pokud osoba, které byla daň vrácena, v období, za které jí byla daň vrácena, se stala nebo byla plátcem, pokud splnila podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně“.
202.
V § 82b odst. 10 se slova „odstavce 10“ nahrazují slovy „odstavce 9“ a slova „tohoto zákona“ se nahrazují slovy „daňového řádu“.
203.
V § 83 odst. 2 se slova „10 a 11“ nahrazují slovy „9 a 10“.
204.
V § 83 odst. 5 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
205.
V § 83 odst. 5 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
doložit daňovými doklady při dovozu zboží do tuzemska a dokladem o zaplacení,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
206.
V § 83 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 6 až 10.
207.
V § 83 odstavec 7 zní:
„(7)
Správce daně může vyzvat zahraniční osobu k předložení potvrzení vydaného příslušným orgánem státu, ve kterém má tato osoba sídlo, že daň z přidané hodnoty nebo obdobná všeobecná daň ze spotřeby není v tomto státě vybírána.“.
208.
V § 83 odst. 8 se věty první a druhá zrušují.
209.
V § 83 se doplňují odstavce 11 a 12, které znějí:
„(11)
V případě, že vrácení daně bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem, je zahraniční osoba povinna vrátit neoprávněně vyplacenou částku a uhradit úrok z prodlení za každý den od vyplacení do skutečného vrácení.
(12)
O povinnosti vrátit neoprávněně vyplacenou částku a zaplatit úrok z prodlení vydá správce daně rozhodnutí, ve kterém současně původní rozhodnutí o vrácení daně zruší, nebo ho změní v rozsahu odpovídajícím výši neoprávněně přiznané částky. Povinnost vrácení částky poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne oznámení rozhodnutí, kterým byl přiznán nárok na vrácení částky daně, jehož bylo dosaženo podvodně nebo jiným neoprávněným způsobem. Neoprávněně vyplacená částka se spravuje jako daň podle daňového řádu.“.
210.
V § 84 odst. 3 písm. g) se slova „uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1“ zrušují.
211.
V § 84 odst. 7 se věta poslední zrušuje.
212.
V § 85 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Daň se vrací za jedno motorové vozidlo dodané jedné nebo více osobám se zdravotním postižením v období 5 let do souhrnné výše 100 000 Kč.“.
213.
V § 85 odst. 8 se věty druhá a třetí zrušují.
214.
V § 85 odst. 10 písm. h) se slova „uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1“ zrušují.
215.
V § 85 se na konci odstavce 11 doplňuje věta „Ve stejné lhůtě osoba se zdravotním postižením správci daně oznámí, že tuto částku nebo její poměrnou část vrací.“.
216.
V § 86 odst. 1 písm. a) se slovo „stranou“ nahrazuje slovem „členem“ a slova „zúčastněným státem“ se nahrazují slovy „státem zúčastněným“.
217.
V § 86 odst. 5 větě první se slova „, u Finančního úřadu pro hlavní město Prahu“ zrušují a ve větě třetí se slova „finanční úřad“ nahrazují slovy „správce daně“.
218.
V § 86 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 10 se označují jako odstavce 6 až 9.
219.
V § 86 odst. 7 písm. h) se slova „uvedenou způsobem podle § 37 odst. 1“ zrušují.
220.
V § 86 odstavec 8 zní:
„(8)
Správce daně vrátí vratitelný přeplatek na účet Ministerstva obrany vedený pro tyto účely. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn do 12 kalendářních měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok vznikl.“.
221.
V § 86 odst. 9 se slova „na účet Finančního úřadu pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „správci daně prostřednictvím Ministerstva obrany“.
222.
V § 86 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Pro osobu uvedenou v odstavci 1 je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro hlavní město Prahu.“.
223.
Za § 86 se vkládá nový § 86a, který včetně nadpisu zní:
㤠86a
Obecná ustanovení pro nárok na vrácení daně
(1)
Osoba žádající o vrácení daně je pro účely vrácení daně daňovým subjektem.
(2)
Vznikne-li v důsledku vyměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně daňovému subjektu bez žádosti do 30 dnů od tohoto vyměření.“.
224.
V části první hlavě II dílu 11 se nad § 87 vkládá označení dílu 12, které včetně nadpisu zní:
„Díl 12
Prodej zboží za ceny bez daně z přidané hodnoty“.
225.
V § 90 odst. 3 písm. a) se slova „dotace k ceně“ zrušují a číslo „11“ se nahrazuje číslem „13“.
226.
V § 92a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije, pokud ke dni uskutečnění zdanitelného plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.
(3)
Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije na zdanitelné plnění, pokud ke dni přijetí úplaty přede dnem uskutečnění tohoto plnění příjemce tohoto plnění nejedná jako osoba povinná k dani.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.
227.
V § 92a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesení daňové povinnosti.“.
228.
V § 92e odst. 1 se slova „podle sdělení Českého statistického úřadu o zavedení Klasifikace produkce (CZ-CPA) uveřejněného ve Sbírce zákonů odpovídají číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA 41 až 43 platnému od 1. ledna 2008“ nahrazují slovy „odpovídají kódům 41 až 43 klasifikace produkce CZ-CPA ve znění platném k 1. lednu 2015“.
229.
V § 92e se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
230.
V § 92f se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
231.
V § 93a odst. 2 se slovo „ani“ nahrazuje slovy „podle daňového řádu nebo místo pobytu podle daňového řádu anebo“.
232.
V § 97a odstavec 2 zní:
„(2)
Osoba podle § 6k nebo § 6l může podat přihlášku k registraci.“.
233.
V § 98 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
234.
V § 98 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
skutečnost, že se jedná o plátce, který nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku.“.
235.
V § 100a se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
236.
V § 101 odst. 1 písm. d) se text „1 písm. k)“ nahrazuje textem „4 písm. g)“.
237.
V § 101 odstavec 4 zní:
„(4)
Plátce, který nemá v tuzemsku sídlo ani provozovnu, je povinen podat daňové přiznání pouze za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně. Nevznikla-li tomuto plátci ve zdaňovacím období povinnost přiznat daň nebo povinnost přiznat plnění osvobozené od daně, nesděluje tuto skutečnost správci daně.“.
244.
V § 101b odst. 5 se za slova „dodatečné daňové přiznání“ vkládají slova „, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období,“.
245.
V § 101c písm. a) se slova „přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění“ nahrazují slovy „přijal přede dnem uskutečnění takového plnění úplatu, ze které vznikla povinnost přiznat daň“.
246.
V § 101c písmeno b) zní:
„b)
ze zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku, které přijal, nebo z úplaty, kterou přede dnem uskutečnění takového plnění poskytl,
1.
vznikla tomuto plátci povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 2, 3 nebo § 108 odst. 4 písm. a) nebo
2.
uplatňuje nárok na odpočet daně, kterou vůči němu uplatnil jiný plátce,“.
247.
V § 101h odst. 3 se slova „kromě pokuty podle odstavce 1 nebo 2 tomu, kdo“ nahrazují slovy „plátci, který“ a slovo „daní“ se nahrazuje slovy „daně z přidané hodnoty“.
248.
V § 101h odst. 6 větě první se slovo „daní“ nahrazuje slovy „daně z přidané hodnoty“.
249.
V § 101i se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Povinnost uhradit pokutu zaniká, pokud nebyl platební výměr, kterým je rozhodnuto o této povinnosti, vydán do 6 měsíců ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.“.
250.
V § 102 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, nebo pokud před uskutečněním této služby přijal úplatu, byla-li tato služba ke dni přijetí úplaty známa dostatečně určitě“.
251.
V § 102 odstavec 2 zní:
„(2)
Identifikovaná osoba je povinna podat souhrnné hlášení, pokud uskutečnila
a)
poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, nebo
b)
dodání zboží kupujícímu při zjednodušeném postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, pokud je identifikovaná osoba prostřední osobou v tomto obchodu.“.
252.
V § 102 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Souhrnné hlášení podává identifikovaná osoba do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno.“.
253.
V § 102 odst. 5 se slova „současně s daňovým přiznáním“ zrušují.
254.
V § 104 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za toto dřívější zdaňovací období vyměří nebo doměří a za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří.
(2)
Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a nesnížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří a za toto pozdější zdaňovací období vyměří nebo doměří.“.
255.
V § 104 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 7, které znějí:
„(3)
Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za dřívější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím v tomto dřívějším zdaňovacím období daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za toto dřívější zdaňovací období vyměří nebo doměří a za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří.
(4)
Plátci vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z částky daně podle odstavce 3, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru.
(5)
Pokud plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v daňovém přiznání za pozdější zdaňovací období, než do kterého náležely, a snížil tím ve zdaňovacím období, do kterého tyto skutečnosti náležely, daň, správce daně daň vztahující se k těmto skutečnostem za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, nevyměří nebo nedoměří a za toto pozdější zdaňovací období vyměří nebo doměří.
(6)
Plátci vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení z částky daně podle odstavce 5, a to za každý den ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti náležely, do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, do kterého tyto skutečnosti uvedl. Úrok z prodlení je splatný ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení platebního výměru.
(7)
Pokud plátce přiznal daň z přijatého zdanitelného plnění nebo úplaty poskytnuté před uskutečněním zdanitelného plnění v jiném zdaňovacím období, než do kterého náležely, a současně uplatnil
a)
plný nárok na odpočet daně z tohoto plnění nebo z této úplaty, nevzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení podle odstavce 4 nebo 6, nebo
b)
nárok na odpočet daně v částečné výši z tohoto plnění nebo z této úplaty, vzniká mu povinnost uhradit úrok z prodlení podle odstavce 4 nebo 6 z částky daně snížené o uplatněný nárok na odpočet daně z tohoto plnění nebo z této úplaty.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 8 a 9.
256.
V § 104 odst. 8 úvodní části ustanovení se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „až 7“.
257.
V § 104 odst. 9 se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „3 až 6 a 8“.
258.
V § 106b odst. 2 písm. a) se číslo „12“ nahrazuje číslem „6“ a za slovo „daně,“ se vkládají slova „s výjimkou uskutečněného zdanitelného plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno, nebo dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem,“.
259.
V § 108 odstavec 1 zní:
„(1)
Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, je povinen z tohoto plnění přiznat daň.“.
260.
V § 108 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2)
Při pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku jsou povinni přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba, kteří toto zboží pořizují.
(3)
Pokud zdanitelné plnění uskutečňuje osoba neusazená v tuzemsku, je povinna přiznat daň osoba, která toto plnění přijala, a to
a)
plátce nebo identifikovaná osoba, pokud se jedná o
1.
poskytnutí služby podle § 9 až 10d,
2.
dodání zboží s instalací nebo montáží, pokud osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce, nebo
3.
dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
b)
plátce, kterému je dodáno zboží, pokud osoba neusazená v tuzemsku není registrovaná jako plátce; toto ustanovení se nepoužije v případě, že plátce, kterému je dodáno zboží, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je registrován jako plátce.
(4)
Přiznat daň jsou povinni
a)
plátce, kterému je poskytnuto plnění v režimu přenesení daňové povinnosti,
b)
kupující, který je plátcem nebo identifikovanou osobou, kterému je dodáváno zboží zjednodušeným postupem uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu,
c)
plátce, na jehož účet je zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 odst. 1 písm. a) a § 23 odst. 4,
d)
uživatel, který poskytuje vybrané služby v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa,
e)
osoba, která pořizuje v tuzemsku nový dopravní prostředek z jiného členského státu podle § 19 odst. 6,
f)
osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň,
g)
osoba registrovaná k dani v jiném členském státě, která pořídila zboží s místem plnění v tuzemsku od plátce, jestliže
1.
zboží do jiného členského státu nepřepravila nebo neodeslala a
2.
plátce přijal všechna opatření k prokázání osvobození při dodání zboží do jiného členského státu.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 5 až 7.
261.
V § 108a odst. 2 se slova „ceně obvyklé“ nahrazují slovy „obvyklé ceně“.
262.
V § 110g odst. 1 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“ a písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
263.
V nadpisu § 110t se slova „a výše daně“ zrušují.
264.
V § 110t se slova „a výše daně“ zrušují.
265.
V příloze č. 2 se slova „od 1. ledna“ nahrazují slovy „k 1. lednu“.
266.
V příloze č. 2 se slova „celním sazebníku v platném znění“ nahrazují slovy „celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018“.
267.
V příloze č. 3 a v příloze č. 3a se slova „v platném znění“ nahrazují slovy „ve znění platném k 1. lednu 2018“.
268.
V příloze č. 5 se v položce 5103 00 00 za slova „vlny nebo“ vkládá slovo „z“, označení položky „5505 00 00“ se nahrazuje číslem „5505“ a slova „v platném znění“ se nahrazují slovy „ve znění platném k 1. lednu 2018“.
269.
V poznámce pod čarou č. 72 se slova „, v platném znění“ zrušují.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
U smluv o přenechání zboží k užití, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému zboží bude převedeno na jeho uživatele, které byly uzavřeny a u kterých bylo zboží přenecháno k užití přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 13 odst. 3 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Při výpočtu daně u dodání zboží a poskytnutí služby lze po dobu 6 kalendářních měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupovat podle ustanovení § 37 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Pro poukazy podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. V bodů 32 a 62, vydané
a)
před 1. lednem 2019 se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2019,
b)
od 1. ledna 2019 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. V bodů 32 a 62, lze použít zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. V bodů 32 a 62.
5.
Řízení zakládající stavení běhu lhůty pro opravu základu daně podle § 42 odst. 8 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, staví i běh lhůty, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; řízení, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, staví běh této lhůty až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Byla-li významná oprava podle § 78da zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, započata přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a dokončena po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, může plátce postupovat podle § 78da zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
V insolvenčních řízeních, ve kterých soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka a která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Podle ustanovení § 46 až 46g a ustanovení § 74a zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje rovněž v případě, že původní zdanitelné plnění se uskutečnilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud veškeré skutečnosti rozhodné pro provedené opravy podle § 46 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nastaly ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Správní, soudní nebo rozhodčí řízení zakládající stavení běhu lhůty pro opravu základu daně podle § 46 odst. 5 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, staví i běh lhůty, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; správní, soudní nebo rozhodčí řízení, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, staví běh této lhůty až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10.
Správce daně zveřejní do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaj podle § 98 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o plátci, který byl veden v registru plátců přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11.
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodu 112, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodu 112.
12.
Ustanovení § 101i odst. 3 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na povinnost platit pokutu vzniklou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
13.
Správce daně zruší registraci plátce, který nemá sídlo v tuzemsku a který se stal plátcem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud tento plátce podá do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona žádost o zrušení registrace a pokud ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uskutečňuje pouze zdanitelné plnění, u kterého je povinna přiznat daň osoba, které je toto plnění poskytováno, nebo dodání zboží, které by tento plátce mohl dodat jako prostřední osoba pro kupujícího, pokud by v tuzemsku nebyl plátcem.
14.
U provozovatele vysílání ze zákona podle zákona upravujícího provozování rozhlasového a televizního vysílání se při výpočtu odpočtu daně v poměrné výši do 31. prosince 2021 použije § 75 odst. 1 věta poslední zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
15.
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodu 237, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. V bodu 237.
16.
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé
a)
před 1. lednem 2019, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použijí § 10i, 27 a § 110g zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2019,
b)
od 1. ledna 2019 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti čl. V bodů 22, 45 a 262, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související lze použít § 10i, 27 a § 110g zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. V bodů 22, 45 a 262.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. VII
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. a) se slova „zdaňování minerálních olejů, lihu, piva, vína a meziproduktů a tabákových výrobků (dále jen „vybrané výrobky“)“ nahrazují slovy „zdanění vybraných výrobků, zahřívaných tabákových výrobků“.
2.
V § 1 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Vybranými výrobky se pro účely spotřebních daní rozumí
a)
minerální oleje,
b)
líh,
c)
pivo,
d)
víno a meziprodukty,
e)
tabákové výrobky, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
3.
V § 1 odst. 3 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
4.
V § 1 odst. 3 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
daň ze zahřívaných tabákových výrobků a“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
5.
V § 3 se písmeno n) zrušuje.
Dosavadní písmena o) až t) se označují jako písmena n) až s).
6.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:
㤠3a
Kombinovaná nomenklatura
(1)
Kódem nomenklatury se pro účely
a)
daně z lihu, daně z piva a daně z vína a meziproduktů rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2002,
b)
daně z minerálních olejů, značkování a barvení vybraných minerálních olejů, značkování některých dalších minerálních olejů a sledování nakládání se zvláštními minerálními oleji rozumí číselné označení vybraných výrobků uvedené v nařízení Rady o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku8), ve znění platném k 1. lednu 2018.
(2)
Pokud Evropská komise na základě směrnice Rady 2003/96/ES vydá prováděcí rozhodnutí upravující kódy nomenklatury v této směrnici, vláda v nařízení v souladu s tímto rozhodnutím stanoví kódy nomenklatury, které se použijí namísto kódů nomenklatury uvedených v tomto zákoně do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti zákona, kterým se kódy nomenklatury v souladu s tímto rozhodnutím upraví.“.
7.
V § 15 odst. 1 písm. c) a f) a v § 15 odst. 12 písm. c) a e) se slovo „zastupitelství“ nahrazuje slovem „zastoupení“.
8.
V nadpisu § 15a se slova „členských států NATO s výjimkou ozbrojených sil České republiky“ nahrazují slovy „cizích států“.
9.
V § 15a odst. 1 se slova „případně Organizace Severoatlantické smlouvy“ nahrazují slovy „který je členem Severoatlantické smlouvy nebo státem zúčastněným v Partnerství pro mír,“ a na konci textu se doplňují slova „; toto vracení daně se nevztahuje na ozbrojené síly České republiky“.
10.
V § 15a odst. 2 větě druhé se za slova „a j)“ vkládá slovo „nakoupené“.
11.
V § 15a odst. 4 se za slovo „silám“ vkládají slova „vysílajícího státu“ a slova „ozbrojené síly vysílajícího státu“ se nahrazují slovy „tyto ozbrojené síly“.
12.
V § 15a odst. 8 větě druhé se slovo „šestého“ nahrazuje slovem „dvanáctého“.
13.
V § 15a odst. 10 se slova „Osoby uvedené v odstavcích 2 a 3“ nahrazují slovy „Ozbrojené síly vysílajícího státu“.
14.
V § 45 odst. 1 písm. a) se slova „2710 11 41 až 2710 11 59, benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 11 11 až 2710 11 25 a 2710 11 90 (dále jen „ostatní benzin“)“ nahrazují slovy „2710 12 41 až 2710 12 59, ostatní benziny, kterými se pro účely spotřebních daní rozumí benziny jiné než motorové uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 11 až 2710 12 25 a 2710 12 90,“ a text „2710 11 31 a 2710 11 70“ se nahrazuje textem „2710 12 31 a 2710 12 70“.
15.
V § 45 odst. 1 písm. b) se text „27 10 19 11 až 27 10 19 49“ nahrazuje textem „2710 19 11 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát“.
16.
V § 45 odst. 1 písm. c) se text „27 10 19 51 až 27 10 19 69“ nahrazuje textem „2710 19 51 až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39“.
17.
V § 45 odst. 2 písm. j) se slova „uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99“ zrušují.
18.
V § 45 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, které nejsou předmětem daně podle odstavce 1 písm. b)“.
19.
V § 45 odst. 3 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje.
20.
V § 45 odst. 3 písmeno k) zní:
„k)
3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,“.
21.
V § 45 se na konci odstavce 3 doplňují písmena l) a m), která znějí:
„l)
3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2,
m)
3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v odstavci 2.“.
22.
V § 48 odst. 10 písm. b) se slova „uvedených pod kódem nomenklatury 3824 90 99“ zrušují.
23.
V § 49 odst. 6 se text „2710 11 31 nebo 2710 11 70“ nahrazuje textem „2710 12 31 nebo 2710 12 70“.
24.
V § 49 odst. 10 se text „písm. q)“ nahrazuje textem „písm. p)“.
25.
V § 49 odst. 13 a 15 se text „písm. r)“ nahrazuje textem „písm. p)“.
26.
V § 56 odst. 1 se text „2710 19 41 až 2710 19 49“ nahrazuje textem „2710 19 43 až 2710 19 48 a 2710 20 11 až 2710 20 19“.
27.
V § 59 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
2710 12 až 2710 19 68, 2710 20 až 2710 20 39 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát; podmíněné osvobození od daně se pro tyto minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 12 21, 2710 12 25, 2710 19 29 a 2710 20 90 uplatní pouze při jejich hromadné obchodní přepravě,“.
28.
V § 59 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
3824 99 86 a 3824 99 92 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,“.
29.
V § 59 se na konci odstavce 1 doplňují písmena j) a k), která znějí:
„j)
3824 99 93 a 3824 99 96 s výjimkou antikorozních přípravků obsahujících jako aktivní složku aminy a anorganických směsných rozpouštědel a ředidel pro laky a podobné výrobky, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2,
k)
3826 00 10 a 3826 00 90, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2.“.
30.
V § 86 odstavec 5 zní:
„(5)
Od daně je dále osvobozeno pivo určené k použití jako vzorky pro povinné rozbory53), nezbytné výrobní zkoušky, vědecké nebo analytické účely anebo jako vzorky odebrané správcem daně. Dále je osvobozeno pivo určené k použití pro vědecký výzkum.“.
31.
V § 101 odst. 2 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „daně z tabákových výrobků“.
32.
V § 114 odstavec 4 zní:
„(4)
Tabákové výrobky lze značit tabákovými nálepkami pouze v daňovém skladu nebo mimo daňové území České republiky.“.
33.
Za § 114 se vkládá nový § 114a, který včetně nadpisu zní:
㤠114a
Tabákové výrobky neznačené a značené nesprávným způsobem
(1)
Za neznačený tabákový výrobek se považuje tabákový výrobek, který ačkoliv musí být značen tabákovou nálepkou,
a)
jí není značen, nebo
b)
je značen tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním předpisem není čitelná.
(2)
Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se považuje tabákový výrobek, který musí být značen tabákovou nálepkou, pokud je značen
a)
tabákovou nálepkou jinak, než stanoví tento zákon a prováděcí právní předpis,
b)
tabákovou nálepkou, jejíž náležitost stanovená prováděcím právním předpisem neodpovídá jednotkovému balení,
c)
tabákovou nálepkou, která je určena pro jiný tabákový výrobek, nebo
d)
poškozenou tabákovou nálepkou, jejíž náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem jsou čitelné.
(3)
Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje doutník, cigarillos nebo tabák ke kouření, které jsou značeny tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a které byly v době jejich uvedení do volného daňového oběhu značeny v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.“.
34.
V § 115 odst. 3 se za slovo „výrobky“ vkládají slova „nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem“ a slovo „neznačených“ se nahrazuje slovem „těchto“.
35.
V § 115 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Zjistí-li orgán příslušný k prověřování povinností při značení tabákových výrobků, který není uvedený v odstavcích 1 a 2, že byla porušena povinnost při značení tabákových výrobků, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu.“.
36.
V § 116 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
37.
V § 116 odst. 3 se slova „a pod průhledný přebal, pokud se tento používá, tak, aby při otevření jednotkového balení došlo k jejímu poškození“ zrušují.
38.
V § 118 odst. 6 větě první se slova „za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně“ zrušují.
39.
V § 118 odst. 10 se na konci textu věty první doplňují slova „nejpozději při jejich odběru“.
40.
V § 118 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:
„(12)
Tabákové nálepky objednané podle odstavce 11 písm. b) lze odebrat nejdříve 6 týdnů přede dnem nabytí účinnosti tabákové nálepky nového vzoru.“.
Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13.
41.
V nadpisu § 118c se slovo „Prodej“ nahrazuje slovy „Skladování a prodej“.
42.
V § 118c odst. 1 se za slova „sazby daně“ vkládají slova „skladovat ani“.
43.
V § 118c odst. 2 se za slovo „nelze“ vkládají slova „skladovat ani“.
44.
V § 118c odst. 3 se za číslo „2“ vkládají slova „skladovat ani“ a slova „neznačený tabákový výrobek“ se nahrazují slovy „tabákový výrobek značený nesprávným způsobem“.
45.
V § 122 odstavec 1 zní:
„(1)
Odběratel může vrátit pověřenému správci daně poškozené tabákové nálepky, pokud jsou náležitosti tabákových nálepek stanovené prováděcím právním předpisem čitelné a pokud prokáže, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s tímto zákonem. Poškozenou tabákovou nálepkou se pro účely spotřebních daní rozumí rovněž tabáková nálepka, která je neúplná, pokud její plocha činí více než 60 % původní plochy tabákové nálepky a skládá se maximálně ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě. Tabákové nálepky zeslabené naseknutím se nepovažují za poškozené.“.
46.
V § 122 odst. 2 se slova „nebo znečištěné“, slova „za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně“ a slova „nebo znečištěných“ zrušují.
47.
V § 122 odst. 3 větě třetí se slova „za účasti pověřené úřední osoby nejblíže nadřízeného správce daně“ zrušují.
48.
V § 122 odst. 4 se slova „Ministerstvo financí vydá vyhlášku, kterou“ zrušují a slova „nabytí účinnosti vyhlášky“ se nahrazují slovy „, kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru naposledy uvedeny do volného daňového oběhu“.
49.
V § 122 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Poškozené tabákové nálepky starého vzoru je odběratel povinen vrátit do 30 dní od uplynutí lhůty pro vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru.“.
50.
V § 122 odstavec 5 zní:
„(5)
Hodnota vrácených nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru se k poslednímu dni lhůty podle odstavce 4 stává přeplatkem odběratele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, použije jej správce daně na úhradu hodnoty tabákových nálepek nového vzoru při jejich odběru, pokud odběratel nepožádal o vrácení vratitelného přeplatku.“.
51.
V § 122 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Pověřený správce daně podle odstavce 5 nepostupuje, pokud odběratel při vrácení nepoužitých tabákových nálepek starého vzoru požádá o vydání tabákových nálepek nového vzoru za tabákové nálepky starého vzoru. Pověřený správce daně vydá tabákové nálepky nového vzoru do 30 dní ode dne, kdy mu byly tabákové nálepky vráceny. Odběratel je povinen uhradit nejpozději při vydání tabákových nálepek nového vzoru rozdíl mezi cenou tabákových nálepek vydaných a cenou tabákových nálepek vrácených. Pokud pověřený správce daně vydá za tabákové nálepky starého vzoru tabákové nálepky nového vzoru, které jsou zároveň tabákovými nálepkami odpovídajícími nové sazbě daně, vzniká odběrateli rovněž povinnost uhradit rozdíl mezi hodnotou tabákových nálepek vydaných a hodnotou tabákových nálepek vrácených dnem odběru těchto tabákových nálepek. Pro uhrazení hodnoty tabákových nálepek se použije § 119 obdobně.
(7)
Za vrácené poškozené tabákové nálepky starého vzoru, které splňují podmínky uvedené v odstavci 1 a které byly vráceny podle odstavce 4, vrátí pověřený správce daně hodnotu tabákových nálepek, pokud již byla hodnota tabákových nálepek uhrazena.
(8)
Pověřený správce daně tabákové nálepky starého vzoru vrácené podle odstavce 4 zničí. O zničení vrácených tabákových nálepek sepíše protokol.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 9 až 11.
52.
V § 122 odst. 9 větě první se slova „nebo znečištěných“ zrušují.
53.
V § 122 se odstavec 11 zrušuje.
54.
V § 122a odst. 2 se slova „neznačený tabákový výrobek“ nahrazují slovy „tabákový výrobek značený nesprávným způsobem“.
55.
§ 129 zní:
㤠129
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou
a)
rozměry, náležitosti, vzor a vyobrazení tabákových nálepek a způsob jejich umístění na jednotkovém balení,
b)
podrobnosti ke způsobu objednávání tabákových nálepek a formulář objednávky tabákových nálepek,
c)
podrobnosti ke způsobu odběru tabákových nálepek,
d)
způsob vedení evidence tabákových nálepek a formulář pro její vedení,
e)
způsob oznámení výsledku inventury tabákových nálepek a formulář tohoto oznámení,
f)
způsob vracení nepoužitých nebo poškozených tabákových nálepek,
g)
postup při zpracování návrhu cen pro konečného spotřebitele u cigaret a při změnách těchto cen.“.
56.
V části třetí se za § 129 vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA VI
DAŇ ZE ZAHŘÍVANÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ
§ 130
Zahřívaný tabákový výrobek
(1)
Zahřívaným tabákovým výrobkem se pro účely daně ze zahřívaných tabákových výrobků rozumí tabákový výrobek, který
a)
obsahuje tabák,
b)
je určen k užívání, které nezahrnuje
1.
postupné spalování tabáku,
2.
užívání nosem,
3.
žvýkání, a
c)
není předmětem daně z tabákových výrobků.
(2)
Na zahřívaný tabákový výrobek se použijí obdobně ustanovení o tabákových výrobcích, které jsou předmětem daně z tabákových výrobků.
(3)
Na zahřívaný tabákový výrobek se hledí jako na vybraný výrobek.
§ 130a
Předmět daně ze zahřívaných tabákových výrobků
Předmětem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je tabák obsažený v zahřívaném tabákovém výrobku.
§ 130b
Základ daně ze zahřívaných tabákových výrobků
(1)
Základem daně ze zahřívaných tabákových výrobků je množství tabáku obsaženého v zahřívaných tabákových výrobcích v jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.
(2)
Pro stanovení množství tabáku podle odstavce 1 je rozhodující hmotnost tabáku v okamžiku vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit.
§ 130c
Sazba a výpočet daně ze zahřívaných tabákových výrobků
(1)
Sazba daně ze zahřívaných tabákových výrobků se stanoví ve výši 2,236 Kč/g.
(2)
Daň ze zahřívaných tabákových výrobků se vypočte jako součin základu daně a sazby daně ze zahřívaných tabákových výrobků.
§ 130d
Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků
(1)
Uzavřené jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků musí obsahovat nejméně 5 kusů zahřívaných tabákových výrobků s výjimkou uzavřených jednotkových balení zahřívaných tabákových výrobků osvobozených od daně ze zahřívaných tabákových výrobků.
(2)
Na jednotkovém balení zahřívaných tabákových výrobků musí být uveden údaj o množství
a)
zahřívaných tabákových výrobků vyjádřené v kusech a
b)
tabáku obsaženého v zahřívaných tabákových výrobcích vyjádřené v gramech zaokrouhlené na 1 desetinné místo.
§ 130e
Doprava zahřívaných tabákových výrobků
Na dopravu zahřívaných tabákových výrobků se ustanovení o dopravě vybraných výrobků použijí přiměřeně.
§ 130f
Zvláštní ustanovení o tabákových výrobcích značených nesprávným způsobem
Za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem se nepovažuje rovněž zahřívaný tabákový výrobek, který je značen tabákovou nálepkou odpovídající staré sazbě daně a který byl v době jeho uvedení do volného daňového oběhu značen v souladu s tímto zákonem a prováděcím právním předpisem.
§ 130g
Množství zahřívaných tabákových výrobků pro osobní spotřebu
Za množství zahřívaných tabákových výrobků pro osobní spotřebu se považuje takové množství zahřívaných tabákových výrobků, které obsahují tabák v množství nepřesahujícím 250 g.“.
Dosavadní hlava VI se označuje jako hlava VII.
57.
§ 131 se zrušuje.
58.
V § 134b odstavec 1 zní:
„(1)
Předmětem značkování a barvení jsou minerální oleje uvedené pod kódy nomenklatury 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 43 až 2710 19 48, 2710 20 11 až 2710 20 19 a minerální oleje uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90, pokud z nich podle metody stanovené ČSN ISO 3405 při teplotě 210 °C předestiluje méně než 90 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát a při teplotě 250 °C alespoň 65 % objemu těchto minerálních olejů včetně ztrát.“.
59.
V § 134m odst. 1 písm. a) se číslo „2707 10 10“ nahrazuje slovy „2707 10, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2“.
60.
V § 134m odst. 1 písm. d) úvodní části ustanovení se text „, 2710 19 55, 2710 19 61, 2710 19 63, 2710 19 65 a 2710 19 69“ nahrazuje textem „až 2710 19 68 a 2710 20 31 až 2710 20 39“.
61.
V § 134m odst. 1 písm. e) úvodní části ustanovení se text „a 2710 19 99“ nahrazuje textem „, 2710 19 99 a tyto oleje ve směsi s bionaftou uvedené pod kódem nomenklatury 2710 20 90“.
62.
V § 134m odst. 1 písm. f) se text „2901 10 10, 2901 29 20 a 2901 29 80“ nahrazuje textem „2901 10, pokud jsou určeny pro pohon motorů, pro výrobu tepla nebo pro výrobu směsí uvedených v § 45 odst. 2, a kódem nomenklatury 2901 29“.
63.
V § 134w odst. 1 úvodní části ustanovení se za číslo „2710 19 99“ vkládají slova „a tento olej ve směsi s bionaftou uvedený pod kódem nomenklatury 2710 20 90“.
64.
V části deváté se na konci nadpisu hlavy IV doplňují slova „A DANĚ ZE ZAHŘÍVANÝCH TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ“.
65.
V § 135m odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
66.
V § 135m se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků, na kterém nejsou uvedeny zákonem stanovené údaje.“.
67.
V § 135m se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „s výjimkou prodeje doutníků a cigarillos konečnému spotřebiteli“.
68.
V § 135p odst. 1 se slova „tabákovými výrobky, které nejsou značeny platnou tabákovou nálepkou“ nahrazují slovy „neznačenými tabákovými výrobky“.
69.
V § 135p odstavec 2 zní:
„(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že na daňovém území České republiky umožní skladování nebo prodej
a)
neznačených tabákových výrobků, nebo
b)
tabákových výrobků značených nesprávným způsobem.“.
70.
V § 135p odst. 3 se za slovo „lze“ vkládají slova „fyzické osobě“.
71.
V § 135p odstavec 4 zní:
„(4)
Za přestupek lze právnické nebo podnikající fyzické osobě uložit pokutu
a)
do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), nebo
b)
od 50 000 Kč do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).“.
72.
§ 135q včetně nadpisu zní:
㤠135q
Přestupky proti značení tabákovými nálepkami
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že tabákové výrobky značí tabákovými nálepkami na daňovém území České republiky mimo daňový sklad.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že do volného daňového oběhu uvede tabákové výrobky, které musí být značeny,
a)
neznačené,
b)
značené nesprávným způsobem,
c)
značené tabákovou nálepkou starého vzoru poté, kdy mohly být tabákové výrobky s tabákovou nálepkou starého vzoru do volného daňového oběhu uvedeny naposledy.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c),
b)
do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. b), nebo
c)
od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a).“.
73.
§ 135r se včetně nadpisu zrušuje.
74.
V části deváté se na konci nadpisu hlavy IX doplňují slova „A TABÁKOVÝCH VÝROBKŮ ZNAČENÝCH NESPRÁVNÝM ZPŮSOBEM“.
75.
Na konci nadpisu § 135zf se doplňují slova „a tabákových výrobků značených nesprávným způsobem“.
76.
V § 135zf se za slovo „výrobkem“ vkládají slova „nebo tabákovým výrobkem značeným nesprávným způsobem“.
77.
Na konci nadpisu § 135zg se doplňují slova „a tabákových výrobků značených nesprávným způsobem“.
78.
V § 135zg se za slovo „výrobkem“ vkládají slova „nebo tabákovým výrobkem značeným nesprávným způsobem“.
79.
V § 135zh odst. 1 větě první se za slovo „výrobky“ vkládají slova „nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem“.
80.
V § 135zh odst. 2 se za slovo „výrobků“ vkládají slova „nebo tabákových výrobků značených nesprávným způsobem“ a za slovo „výrobky“ se vkládají slova „nebo tabákové výrobky značené nesprávným způsobem“.
81.
V § 135zh odst. 3 se za slovo „výrobků“ vkládají slova „nebo tabákových výrobků značených nesprávným způsobem“.
82.
V § 135zi odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „výrobků“ vkládají slova „a daně ze zahřívaných tabákových výrobků“.
83.
V § 135zi odst. 2 písm. a) se bod 4 zrušuje.
84.
V § 135zi odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „výrobků“ vkládají slova „a daně ze zahřívaných tabákových výrobků“.
85.
V § 135zi odst. 3 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
86.
V § 135zi odstavec 4 zní:
„(4)
Obecní živnostenský úřad je příslušný k řízení o přestupcích proti nakládání s tabákovými výrobky.“.
87.
V § 139 odst. 1 se číslo „131“ nahrazuje číslem „129“.
Čl. VIII
Tato část byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Čl. IX
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u spotřebních daní za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Značit doutníky a cigarillos tabákovou nálepkou starého vzoru a tyto výrobky uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 6 měsíců ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření.
3.
Značit tabák ke kouření tabákovou nálepkou starého vzoru a tyto výrobky uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 6 měsíců ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření.
4.
Značit jednotkové balení cigaret tabákovou nálepkou starého vzoru a tato jednotková balení uvádět do volného daňového oběhu na daňovém území České republiky lze po dobu 4 měsíců ode dne, kdy se vyhláška upravující tabákové nálepky vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, začne používat na tabákové nálepky určené ke značení cigaret, doutníků, cigarillos a tabáku ke kouření.
5.
Zahřívané tabákové výrobky vyrobené, dopravené nebo dovezené na daňové území České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za zdaněné a uvedené do volného daňového oběhu dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Zahřívané tabákové výrobky vyrobené, dopravené z jiného členského státu nebo dovezené na daňové území České republiky nemusí být po dobu 6 týdnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uváděny do volného daňového oběhu s tabákovou nálepkou; dnem uvedení těchto zahřívaných tabákových výrobků bez tabákové nálepky do volného daňového oběhu se tyto výrobky považují za zdaněné.
7.
Se zahřívanými tabákovými výrobky bez tabákové nálepky podle bodů 5 a 6 lze nakládat po dobu 7 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; po tuto dobu se tyto zahřívané tabákové výrobky nepovažují za neznačené.
8.
Osoba, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vyrobila zahřívaný tabákový výrobek na daňovém území České republiky nebo dopravila zahřívaný tabákový výrobek na daňové území České republiky z jiného členského státu, se považuje za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Pokud osoba podle bodu 8 do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podá návrh na vydání povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků nebo žádost o změnu povolení k provozování daňového skladu tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání tabákových výrobků, považuje se tato osoba za držitele povolení k provozování daňového skladu zahřívaných tabákových výrobků nebo povolení pro opakované přijímání zahřívaných tabákových výrobků podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne předcházejícího dni pravomocného ukončení řízení o návrhu na vydání povolení nebo řízení o žádosti o změnu povolení.
ČÁST PÁTÁ
Změna celního zákona
Čl. X
Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
schválení osoby k používání přepravy na podkladě karnetu TIR nebo vyloučení osoby z tohoto používání.“.
2.
V § 23 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Pro účely určení, zda došlo ke stanovení cla ve lhůtě pro stanovení cla, se za stanovení cla považuje oznámení rozhodnutí o jeho stanovení.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
3.
V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Poskytnutím jistoty podle odstavce 1 se nezajišťuje daň z přidané hodnoty, která je spravovaná společně se clem, v případě dočasného uskladnění zboží a zvláštních celních režimů s výjimkou celního režimu tranzit. To neplatí v případě osob, které jsou nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.“.
4.
V § 38 odst. 3 písm. a) se slovo „zastupitelstvím“ nahrazuje slovem „zastoupením“.
5.
V § 38 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Ministerstvo obrany vydává osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), na jehož základě je pozastaveno dovozní clo v případě vojenského materiálu určeného pro výhradní potřeby Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky.
(6)
Ministerstvo obrany plní informační povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) ve vztahu k osvědčením a k dovozům vojenského materiálu podle odstavce 5. Generální ředitelství cel poskytuje Ministerstvu obrany informace o dovozech vojenského materiálu podle odstavce 5, a to v rozsahu nezbytném pro plnění informační povinnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1). Poskytnutí těchto informací není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.“.
6.
Pod nadpis části desáté se vkládá nový § 61a, který včetně nadpisu zní:
㤠61a
Zvláštní ustanovení o náležitostech rozhodnutí
Pokud je rozhodnutí správce cla vydáno elektronicky pomocí systému automatizovaného zpracování dat, nemusí obsahovat podpis úřední osoby s uvedením jména a pracovního zařazení a otisk úředního razítka; v takovém případě musí rozhodnutí obsahovat kvalifikovanou elektronickou pečeť.“.
7.
V § 64 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V odvolacím řízení může odvolací orgán také napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc k novému projednání správci cla prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce cla prvního stupně vázán.“.
Čl. XI
Přechodná ustanovení
1.
Povolení uživatele nebo ručitele souborné jistoty a povolení zproštění povinnosti poskytnout jistotu vydaná přede dnem 1. května 2004, která nepozbyla platnosti přede dnem 1. května 2019, pozbývají platnosti dnem 1. května 2019.
2.
Ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije také v případě lhůty pro stanovení cla, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud k oznámení rozhodnutí o stanovení cla došlo ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna daňového řádu
Čl. XII
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Při správě daní se nepřihlíží k právnímu jednání a jiným skutečnostem rozhodným pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“.
2.
V § 92 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
skutečnosti rozhodné pro posouzení účelu právního jednání a jiných skutečností rozhodných pro správu daní, jejichž převažujícím účelem je získání daňové výhody v rozporu se smyslem a účelem daňového právního předpisu.“.
3.
V § 116 odst. 3 se slova „s odůvodněním a pokyny pro další řízení správci daně prvního stupně, který je právním názorem odvolacího orgánu“ nahrazují slovy „správci daně prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce daně prvního stupně“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Čl. XIII
Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 92/2017 Sb. a zákona č. 305/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 13h odst. 4 písm. c) se slova „místa trvalého nebo jiného pobytu“ nahrazují slovem „bydliště“ a slovo „a“ se nahrazuje čárkou.
2.
V § 13h odst. 4 písm. d) se slova „ve státě, kde je daňovým rezidentem, a kód tohoto státu.“ nahrazují slovy „v zúčastněném státě, jehož je rezidentem, a“.
3.
V § 13h odst. 4 se doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
kód státu nebo jurisdikce, jichž je majitel účtu rezidentem.“.
4.
V § 13zd se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pokud právní řád státu nebo jurisdikce, ze kterých je nejvyšší mateřská entita skupiny podniků, stanoví podmínky, za kterých tato skupina není nadnárodní skupinou podniků a které jsou založené na porovnání celkových konsolidovaných výnosů uvedených v konsolidované účetní závěrce této skupiny s částkou 750 000 000 EUR nebo s částkou v místní měně odpovídající 750 000 000 EUR k lednu 2015, použijí se namísto odstavce 2 tyto podmínky.“.
5.
V § 13zl odst. 2 písm. a) bod 2 zní:
„2.
smluvní stát, ze kterého je nejvyšší mateřská entita, není pro dané vykazované období státem vyměňujícím zprávy podle zemí, nebo“.
6.
V § 13zn odst. 2 se slova „prvního vykazovaného účetního období“ nahrazují slovy „vykazovaného účetního období, ve kterém se účetní jednotka stala českou členskou entitou nadnárodní skupiny podniků“.
7.
V § 13zn se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Česká členská entita skupiny podniků, která přestala být nadnárodní skupinou podniků, je povinna ohlásit tuto skutečnost správci daně do konce vykazovaného účetního období, ve kterém tato skutečnost nastala.“.
8.
V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Držitel informace podle odstavce 2 je povinen ji na vyžádání kontaktního místa poskytnout kontaktnímu místu pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní; to neplatí, jde-li o informaci, na kterou se vztahuje zákonem uložená nebo zákonem uznaná povinnost mlčenlivosti a kterou držitel získal v souvislosti s poskytnutím právní pomoci v řízení před soudem, jiným státním orgánem či orgánem veřejné správy.“.
9.
V příloze č. 1 čl. E bodě 8 se věty třetí a čtvrtá zrušují.
10.
V příloze č. 2 oddílu I čl. B se na konci textu věty první doplňují slova „; to neplatí, pokud má oznamující česká finanční instituce podle jiného právního předpisu povinnost si DIČ nebo datum narození opatřit“.
11.
V příloze č. 2 oddílu III čl. B se doplňuje bod 7, který zní:
„7.
Jestliže u účtu s nižší hodnotou, u kterého byl použit postup podle bodu 1, dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující česká finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní listinné důkazy prokazující aktuální adresu bydliště jsou nesprávné nebo nespolehlivé, oznamující česká finanční instituce ve lhůtě do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později, získá čestné prohlášení, ve kterém je uvedeno, kde je aktuální adresa bydliště, a listinné důkazy prokazující tuto skutečnost. Pokud oznamující česká finanční instituce nezíská čestné prohlášení a listinné důkazy do konce lhůty, je povinna uplatnit postup pro vyhledávání v elektronických záznamech podle bodů 2 až 6.“.
12.
V příloze č. 2 oddílu IV čl. C se za slovo „získá“ vkládají slova „do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později,“ a na konci článku se doplňují věty „Oznamující česká finanční instituce může namísto získání nového čestného prohlášení ve stejné lhůtě získat uspokojivé vysvětlení, podle potřeby doplněné o dokumentaci, prokazující správnost a spolehlivost původního čestného prohlášení. Oznamující česká finanční instituce o tomto vysvětlení učiní záznam, ve kterém uvede jeho obsah, a spolu s ním uchová i případnou dokumentaci. Pokud oznamující česká finanční instituce ve stejné lhůtě nezíská ani platné čestné prohlášení, ani uspokojivé vysvětlení, má se za to, že je majitel účtu rezidentem jak státu nebo jurisdikce uvedených v původním čestném prohlášení, tak státu nebo jurisdikce vyplývajících ze změněných okolností.“.
13.
V příloze č. 2 oddílu V čl. D se doplňuje bod 3, který zní:
„3.
V případě, kdy se vyžaduje získat čestné prohlášení týkající se ovládající osoby pasivní nefinanční entity, ale oznamující česká finanční instituce toto čestné prohlášení nezískala, vyjde oznamující česká finanční instituce při určení toho, zda je tato ovládající osoba oznamovanou osobou, z indicií uvedených v oddíle III čl. B bodě 2, pokud jimi disponuje.“.
14.
V příloze č. 2 oddílu V čl. E bodě 3 se za slovo „musí“ vkládají slova „ve lhůtě do konce kalendářního roku, ve kterém se o změně okolností dozvěděla, nebo do 90 dnů ode dne, kdy se o změně okolností dozvěděla, podle toho, která skutečnost nastane později,“ a na konci bodu se doplňují věty „Oznamující česká finanční instituce může namísto postupů uvedených v článku D ve stejné lhůtě získat uspokojivé vysvětlení, podle potřeby doplněné o dokumentaci, prokazující správnost a spolehlivost původního čestného prohlášení nebo původních listinných důkazů. Oznamující česká finanční instituce o tomto vysvětlení učiní záznam, ve kterém uvede jeho obsah, a spolu s ním uchová i případnou dokumentaci.“.
15.
V příloze č. 2 oddílu VI se na začátek věty druhé vkládá označení článku „A“ a na konci oddílu se doplňuje článek B, který zní:
„B.
Jestliže u nového účtu entity dojde ke změně okolností, ze kterých se oznamující česká finanční instituce dozví nebo má důvod předpokládat, že původní čestné prohlášení nebo jiná dokumentace týkající se tohoto účtu jsou nesprávné nebo nespolehlivé, uplatní oznamující česká finanční instituce u tohoto účtu postup podle oddílu V čl. E bodu 3.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o Finanční správě České republiky
Čl. XIV
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 14/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 se za slova „ředitele a“ vkládá slovo „určení“.
2.
V § 3 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „a jeho zástupcem“ zrušují a za slovo „jmenován“ se vkládají slova „a jeho zástupcem může být určen“.
3.
V § 3 odstavec 5 zní:
„(5)
Generální ředitel kromě služebních předpisů, k jejichž vydání je příslušný podle zákona o státní službě, vydává
a)
organizační řád Finanční správy České republiky a
b)
služební předpisy, které zavazují státní zaměstnance v orgánech finanční správy, zaměstnance v pracovním poměru vykonávající v orgánech finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě, a osoby ve služebním poměru podle jiného zákona zařazené k výkonu služby v orgánech finanční správy, je-li pro více orgánů finanční správy nezbytná jednotná úprava organizačních věcí státní služby.“.
4.
V § 6 odst. 2 se za slova „ředitele a“ vkládá slovo „určení“.
5.
V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě.“.
6.
V § 9 odst. 2 se za slova „ředitele a“ vkládá slovo „určení“.
7.
V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zástupcem ředitele může být určen pouze státní zaměstnanec, který splňuje předpoklad vzdělání stanovený pro služební místo ředitele a předpoklad praxe požadované v posledním kole výběrového řízení na vedoucího služebního úřadu podle zákona o státní službě.“.
8.
V § 11 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
poplatník daně z hazardních her, a to pro účely správy daně z hazardních her,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
9.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Zvláštní ustanovení o vedoucím služebního úřadu
(1)
Generální ředitel, ředitel Odvolacího finančního ředitelství a ředitel finančního úřadu mohou pověřit svého zástupce také výkonem pravomoci rozhodovat ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.
(2)
V době nepřítomnosti generálního ředitele, ředitele Odvolacího finančního ředitelství nebo ředitele finančního úřadu vykonává jejich zástupce také pravomoc rozhodovat ve věci přijetí do služebního poměru, jmenování na služební místo představeného, odvolání ze služebního místa představeného nebo skončení služebního poměru.“.
10.
§ 16 včetně nadpisu zní:
㤠16
Služební průkaz
(1)
Generální finanční ředitelství vydá služební průkaz
a)
podle zákona o státní službě státnímu zaměstnanci v orgánu finanční správy,
b)
zaměstnanci vykonávajícímu v orgánu finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě.
(2)
Vzory služebního průkazu stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Služebním průkazem prokazuje státní zaměstnanec nebo zaměstnanec podle odstavce 1 své oprávnění bezprostředně se podílet na výkonu pravomoci orgánu finanční správy.“.
11.
V § 16a se za slovo „správy“ vkládají slova „nebo zaměstnanci vykonávajícímu v orgánu finanční správy činnosti, které zahrnuje státní služba podle zákona o státní službě,“, za slovo „služebních“ se vkládají slova „nebo pracovních“ a za slova „státnímu zaměstnanci“ se vkládají slova „nebo zaměstnanci“.
12.
Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně nadpisu zní:
㤠18a
Daňová analytická evidence
(1)
Daňová analytická evidence je centrální evidence, ve které se pro analytické účely souhrnně zpracovávají údaje získané orgány finanční správy
a)
od daňového subjektu při plnění jeho povinností při evidenci tržeb,
b)
od plátce daně z přidané hodnoty prostřednictvím kontrolního hlášení,
c)
jiným způsobem, jsou-li potřebné pro analytické zpracování údajů podle písmen a) a b).
(2)
Údaje z daňové analytické evidence se poskytnou v rozsahu a za podmínek, za nichž se podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu poskytují údaje, které jsou předmětem povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, pouze
a)
orgánu Finanční správy České republiky,
b)
orgánu Celní správy České republiky,
c)
Ministerstvu financí,
d)
Finančnímu analytickému úřadu,
e)
orgánu činnému v trestním řízení,
f)
zpravodajské službě České republiky,
g)
soudu, jde-li o
1.
řízení vedené z podnětu daňového subjektu ve věci správy jeho daní,
2.
uplatnění práva správcem daně při správě daní, nebo
3.
projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při správě daní výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,
h)
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalšímu kontrolnímu orgánu, a
i)
úřední osobě plnící povinnosti ve věcech archivnictví.
(3)
Pro účely plnění oznamovací nebo jiné obdobné povinnosti Generálního finančního ředitelství se k údajům v daňové analytické evidenci přihlíží pouze v případě, že by tyto údaje bylo možné poskytnout podle odstavce 2.“.
Čl. XV
Přechodné ustanovení
Služební průkaz vydaný podle § 16 zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za služební průkaz vydaný podle § 16 zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do 31. prosince 2021.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o Celní správě České republiky
Čl. XVI
V § 38 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Krycí doklady je celník oprávněn používat také při výkonu působnosti orgánů celní správy podle zákona upravujícího hazardní hry a zákona upravujícího evidenci tržeb, pokud by bez jejich použití došlo ke zmaření tohoto výkonu nebo k ohrožení života, zdraví nebo majetku celníka nebo jiné osoby.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna insolvenčního zákona
Čl. XVII
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 168 odst. 2 písm. e) se slova „pohledávky vzniklé opravou výše daně u pohledávek za dlužníkem v insolvenčním řízení podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty,“ zrušují.
2.
V § 169 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a pohledávky státu - správce daně vzniklé na základě povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě reorganizace nebo povinnosti provést opravu odpočtu daně v případě nedobytné pohledávky podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty“.
Čl. XVIII
Přechodné ustanovení
Insolvenční řízení pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XIX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou
a)
ustanovení čl. V bodů 22, 32, 45, 62 a 262, čl. VI bodů 4 a 16, čl. VII bodů 5 a 6, 14 až 29, 37 a 58 až 63 a čl. VIII, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení,
b)
ustanovení čl. III, čl. IV a čl. V bodu 237, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po dni jeho vyhlášení,
c)
ustanovení čl. I bodu 11, čl. V bodů 27 a 104 a čl. VII bodu 40, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020,
d)
ustanovení čl. V bodu 112, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 90/2019 Sb. | Zákon č. 90/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 2. 4. 2019, datum účinnosti 2. 4. 2019, částka 42/2019
* Čl. I - Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 2. 4. 2019
90
ZÁKON
ze dne 20. března 2019,
kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 62/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 49 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
o odchylných opatřeních v případech mimořádných situací (§ 51a).“.
2.
Za § 51 se vkládá nový § 51a, který včetně nadpisu zní:
㤠51a
Odchylná opatření v případech mimořádných situací
(1)
V případech regionálních nebo celostátních mimořádných situací majících charakter kalamit, vyvolaných zejména biotickými nebo abiotickými činiteli, které nastaly na území dvou a více krajů, kdy plnění povinností ze strany vlastníků lesů není možné, nebo by nevedlo k naplnění účelu zákona, může ministerstvo rozhodnout o nezbytných opatřeních odchylných od ustanovení § 29 odst. 1, § 31 odst. 6, § 32 odst. 1 až 3 a § 33 odst. 1 až 3 tohoto zákona za účelem minimalizace škod na lesích. Tato opatření může ministerstvo uložit též opatřením obecné povahy.
(2)
Rozhodnutí vydané podle odstavce 1 je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3)
Opatření obecné povahy podle odstavce 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.
(4)
Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce ministerstva. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.
(5)
Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle odstavce 1 nepoužije.
(6)
V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 2 až 5 obdobně.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 100/2019 Sb. | Zákon č. 100/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 4. 2019, datum účinnosti 9. 4. 2019, částka 44/2019
* Čl. I - Změna zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 9. 4. 2019
100
ZÁKON
ze dne 20. března 2019,
kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb. a zákona č. 197/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se za závorku vkládají slova „a náhrad škod způsobených v letech 2018, 2019 a 2020 kormoránem velkým (Phalacrocorax carbo L.) na rybách“.
2.
V § 2 písm. b) se za slova „b) až i)“ vkládají slova „nebo škoda způsobená kormoránem velkým v letech 2018, 2019 a 2020 na majetku osob uvedeném v § 4 písm. d)“.
3.
V § 5 odst. 1 se na konci odstavce doplňuje věta „V případě škody na rybách způsobené kormoránem velkým v letech 2018, 2019 a 2020 se splnění podmínky, že živočich byl v době, kdy ke škodě došlo, živočichem zvlášť chráněným podle zvláštního právního předpisu, nevyžaduje.“.
4.
V § 7 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Při škodě na rybách způsobené kormoránem velkým se náhrada poskytne na základě posudku podle odstavce 4 ve výši
a)
100% prokázané škody, jde-li o škodu vzniklou v letech 2018 a 2019,
b)
80% prokázané škody, jde-li o škodu vzniklou v roce 2020.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
V případě škody způsobené na rybách kormoránem velkým v období od 1. ledna 2018 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona předloží poškozený žádost o poskytnutí náhrady škody příslušnému orgánu nejpozději do 6 měsíců od dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 97/2019 Sb. | Zákon č. 97/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon)
Vyhlášeno 9. 4. 2019, datum účinnosti 1. 5. 2019, částka 44/2019
* Čl. I - Změna transplantačního zákona
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 5. 2019
97
ZÁKON
ze dne 20. března 2019,
kterým se mění zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna transplantačního zákona
Zákon č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 100/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 202/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 10a odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Jde-li o cizince, který není držitelem dárcovské karty a u něhož lze předpokládat odběr tkání nebo orgánů podle tohoto zákona, poskytovatel zdravotních služeb se dotáže osoby blízké cizinci, pokud je mu známa, zda
a)
cizinec
1.
neučinil projev vůle směřující k vyjádření nesouhlasu s posmrtným odběrem tkání nebo orgánů, nebo
2.
vyslovil souhlas s darováním tkání nebo orgánů, je-li ve státě, jehož je občanem, uplatňována zásada předpokládaného nesouhlasu, a
b)
souhlasí s posmrtným odběrem tkání a orgánů od cizince.
(3)
Pokud poskytovatel zdravotních služeb postupem podle odstavce 2 zjistí, že lze odběr od cizince provést, zajistí zároveň splnění povinnosti podle § 15 odst. 1.“.
2.
V § 10a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Nemůže-li poskytovatel zdravotních služeb učinit dotaz podle odstavce 2 přímo u osoby blízké cizinci uvedenému v odstavci 2, zjistí na základě jeho podnětu Koordinační středisko transplantací
a)
u příslušného orgánu státu, jehož je cizinec občanem, informace podle odstavce 2 písm. a), a
b)
u diplomatické mise nebo konzulárního úřadu státu, jehož je cizinec občanem, kontakt na osobu blízkou cizince.
Koordinační středisko transplantací předá neprodleně kontakt na osobu blízkou a zjištěné informace poskytovateli zdravotních služeb.
(5)
Umožňují-li skutečnosti zjištěné podle odstavce 4 písm. a) provést odběr od cizince, zjistí poskytovatel zdravotních služeb u osoby blízké cizinci, zda souhlasí s posmrtným odběrem tkání a orgánů od tohoto cizince, a v případě souhlasu zajistí zároveň splnění povinnosti podle § 15 odst. 1.
(6)
Vyjádření osoby blízké a informace od příslušného orgánu státu, jehož je cizinec občanem, podle odstavce 4 písm. a) se zaznamenávají ve zdravotnické dokumentaci cizince.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.
3.
V § 10a odst. 7 se za slova „podle odstavce 2 nebo“ vkládají slova „odstavce 4 a 5 anebo“ a za slovo „cizince“ se vkládají slova „uvedeného v odstavci 2“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 98/2019 Sb. | Zákon č. 98/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 4. 2019, datum účinnosti 1. 5. 2019, částka 44/2019
* Čl. I - V zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., § 8
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 5. 2019
98
ZÁKON
ze dne 20. března 2019,
kterým se mění zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V zákoně č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., § 8 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12 zní:
㤠8
Řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření
(1)
Řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájí příslušný orgán
a)
na základě žádosti osoby uvedené v odstavci 2, nebo
b)
z moci úřední, jakmile se dozví o skutečnosti, která nasvědčuje tomu, že mohlo dojít k ekologické újmě nebo pokud bezprostředně hrozí její vznik.
(2)
Žádost o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření může podat
a)
fyzická nebo právnická osoba, která je ekologickou újmou dotčena nebo u níž je takové dotčení pravděpodobné, nebo
b)
právnická osoba soukromého práva, jejímž předmětem činnosti je podle zakladatelského právního jednání ochrana životního prostředí a jejíž hlavní činností není podnikání nebo jiná výdělečná činnost.
(3)
Žádost o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření musí být doložena informacemi, ze kterých je patrné, že došlo k ekologické újmě nebo že taková újma bezprostředně hrozí.
(4)
Osoby uvedené v odstavci 2 jsou oprávněny předložit příslušnému orgánu vyjádření související s případy ekologické újmy nebo s bezprostřední hrozbou jejího vzniku, jichž jsou si vědomy, a to i tehdy, pokud žádost podle odstavce 1 písm. a) nepodaly.
(5)
Oznámení o zahájení řízení příslušný orgán zveřejní na portálu veřejné správy a neprodleně o něm informuje správní orgán příslušný rozhodovat o preventivních opatřeních nebo nápravných opatřeních podle jiných právních předpisů12).
(6)
Osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) mohou požádat příslušný orgán, aby byly po dobu 1 roku ode dne podání žádosti bez zbytečného odkladu písemně informovány o každém zahájeném řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření. Tato žádost musí být místně specifikována a lze ji podávat opakovaně.
(7)
Nebylo-li řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájeno na jejich žádost, jsou osoby uvedené v odstavci 2 písm. b) účastníky takového řízení, pokud písemně oznámí příslušnému orgánu svou účast do 8 dnů ode dne,
a)
kdy jim byla doručena informace o zahájeném řízení podle odstavce 6, nebo
b)
kdy byla informace o zahájení řízení zveřejněna na úřední desce příslušného orgánu.
(8)
Řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájené na základě žádosti se z důvodu zpětvzetí žádosti nezastaví, pokud jsou dány důvody pro zahájení řízení z moci úřední.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
12)
Například § 42 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 86 zákona č. 114/1992 Sb., § 3c zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 41/2015 Sb., § 51 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon).“. |
Zákon č. 99/2019 Sb. | Zákon č. 99/2019 Sb.
Zákon o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 4. 2019, datum účinnosti 9. 4. 2019, částka 44/2019
* ČÁST PRVNÍ - PŘÍSTUPNOST INTERNETOVÝCH STRÁNEK A MOBILNÍCH APLIKACÍ (§ 1 — § 13)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy (§ 14 — § 14)
* ČÁST TŘETÍ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 15 — § 15)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 16 — § 16)
Aktuální znění od 1. 4. 2023 (471/2022 Sb.)
99
ZÁKON
ze dne 20. března 2019
o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací a o změně zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PŘÍSTUPNOST INTERNETOVÝCH STRÁNEK A MOBILNÍCH APLIKACÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušný předpis Evropské unie1) a upravuje přístupnost internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací spravovaných povinnými subjekty a působnost Digitální a informační agentury (dále jen „Agentura“).
(2)
Tento zákon se vztahuje na internetové stránky a mobilní aplikacemobilní aplikace spravované povinným subjektem.
(3)
Tento zákon se nevztahuje na obsah internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací spravovaných povinným subjektem, kterým je
a)
mapa a související on-line služba; v případě mapy určené k navigačním účelům však musí být digitální formou splňující požadavky na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací poskytnuto náhradní uživatelské řešení,
b)
znázornění položky sbírky kulturního dědictvípoložky sbírky kulturního dědictví, a to v případě neslučitelnosti požadavků na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací s potřebou zachovat položku sbírky kulturního dědictvípoložku sbírky kulturního dědictví nebo pravost jejího znázornění anebo v případě nedostatku vybavení na převod textu z rukopisů nebo jiných položek sbírek kulturního dědictvípoložek sbírek kulturního dědictví na obsah internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací splňující požadavky na jejich přístupnost,
c)
archiválie,
d)
mediální soubor s časovou dimenzímediální soubor s časovou dimenzí vysílaný v reálném čase.
(4)
Tento zákon se nevztahuje na obsah internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací spravovaných povinným subjektem, který povinný subjekt přejímá z jiného zdroje, pokud není financován povinným subjektem nebo vytvářen povinným subjektem anebo pod kontrolou povinného subjektu.
§ 2
Vymezení některých pojmů
V tomto zákoně se rozumí
a)
mobilní aplikacímobilní aplikací programové vybavení, jež je navrženo a vytvořeno povinným subjektem nebo pro něj tak, aby jej mohla veřejnost používat na mobilních zařízeních, jako jsou chytré telefony a tablety; mobilní aplikacímobilní aplikací není programové vybavení, jímž je mobilní zařízení přímo ovládáno,
b)
mediálním souborem s časovou dimenzímediálním souborem s časovou dimenzí zvukový záznam, obrazový záznam a zvukově obrazový záznam a tyto záznamy v kombinaci s interaktivními prvky,
c)
položkou sbírky kulturního dědictvípoložkou sbírky kulturního dědictví kulturní památka, sbírkový předmět tvořící sbírku muzejní povahy, knihovní dokument a předmět kulturní hodnoty.
§ 3
Povinný subjekt
(1)
Povinným subjektem se rozumí
a)
stát,
b)
územní samosprávný celek,
c)
právnická osoba zřízená zákonem,
d)
právnická osoba zřízená nebo založená státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou podle písmene c), pokud
1.
byla zřízena nebo založena za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2.
je financována převážně státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou podle písmene c) nebo podléhá řídícímu dohledu státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby podle písmene c) anebo je v jejím správním, řídícím nebo dozorčím orgánu více než polovina členů jmenována státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou podle písmene c),
e)
právnická osoba
1.
zřízená nebo založená za zvláštním účelem spočívajícím v uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2.
financovaná převážně státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou podle písmene c) nebo d) nebo podléhající řídícímu dohledu státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby podle písmene c) nebo d) anebo v jejímž správním, řídícím nebo dozorčím orgánu je více než polovina členů jmenována státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou podle písmene c) nebo d),
f)
dobrovolný svazek obcíobcí,
g)
vysoká škola, škola a školské zařízení a
h)
kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace.
(2)
Povinným subjektem není Česká televize a Český rozhlas.
(3)
Vysoká škola, škola a školské zařízení jsou povinným subjektem, pouze jde-li o obsah internetových stránek, který je vysoká škola, škola nebo školské zařízení povinna zveřejňovat na svých internetových stránkách podle jiného právního předpisu v rámci výkonu působnosti v oblasti veřejné správy na úseku školství, vědy, výzkumu, vývoje, inovací, jiné tvůrčí činnosti a péče o děti a mládež nebo podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Věta první se na obsah mobilních aplikacímobilních aplikací vysoké školy, školy a školského zařízení použije obdobně.
§ 4
Zajištění přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací
Povinný subjekt zajistí, aby jím spravované internetové stránky a mobilní aplikacemobilní aplikace byly přístupné, a to tím, že je pro jejich uživatele, zejména pro osoby se zdravotním postižením, učiní vnímatelnými, ovladatelnými, srozumitelnými a stabilními.
§ 5
Zajištění přístupnosti internetových stránek
(1)
Má se za to, že internetové stránky jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky harmonizované normy nebo jejích částí, na které byl v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz podle čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102.
(2)
Nejsou-li v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněny odkazy na harmonizovanou normu nebo její části podle odstavce 1, má se za to, že internetové stránky jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky evropské normy EN 301 549 V1.1.2 (2015-04). V případě postupu podle čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 se namísto evropské normy podle věty první použije evropská norma stanovená tímto postupem.
§ 6
Zajištění přístupnosti mobilních aplikací
(1)
Má se za to, že mobilní aplikacemobilní aplikace jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky harmonizované normy nebo jejích částí, na které byl v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněn odkaz podle čl. 6 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102.
(2)
Nejsou-li v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněny odkazy na harmonizovanou normu nebo její části podle odstavce 1, má se za to, že mobilní aplikacemobilní aplikace jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky prováděcích aktů Evropské komise stanovících technické specifikace nebo jejich částí podle čl. 6 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102.
(3)
Nejsou-li přijaty prováděcí akty Evropské komise stanovící technické specifikace podle odstavce 2, má se za to, že mobilní aplikacemobilní aplikace jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní, pokud splňují požadavky evropské normy EN 301 549 V1.1.2 (2015-04). V případě postupu podle čl. 6 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 se namísto evropské normy podle věty první použije evropská norma stanovená tímto postupem.
§ 7
Nepřiměřená zátěž
(1)
Povinný subjekt zajistí přístupnost jím spravovaných internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací v míře, která mu nezpůsobí nepřiměřenou zátěž.
(2)
Povinný subjekt posuzuje, zda mu plnění požadavků podle § 4 až 6 působí nepřiměřenou zátěž.
(3)
Povinný subjekt při posuzování míry nepřiměřené zátěže zohlední
a)
svou velikost, povahu a své zdroje a
b)
své odhadované náklady a přínosy ve vztahu k očekávanému přínosu pro uživatele internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací, zejména pro osoby se zdravotním postižením, přičemž zohlední četnost a dobu využití internetové stránky a mobilní aplikacemobilní aplikace.
(4)
Povinný subjekt, kterému plnění požadavků podle § 4 až 6 působí nepřiměřenou zátěž, poskytne, je-li to možné, uživateli jím spravované internetové stránky a mobilní aplikacemobilní aplikace, kterých se nepřiměřená zátěž týká, náhradní řešení pro využití obsahu této internetové stránky a mobilní aplikacemobilní aplikace.
§ 8
Prohlášení o přístupnosti
(1)
Povinný subjekt na všech jím spravovaných internetových stránkách v přístupném formátu zveřejní a aktualizuje prohlášení o přístupnosti internetové stránky, které obsahuje
a)
sdělení, v jakém rozsahu internetová stránka splňuje požadavky podle § 4 a 5,
b)
důvod, pro který internetová stránka nesplňuje požadavky podle § 4 a 5, a případné náhradní řešení podle § 7 odst. 4, a
c)
informaci o postupu, vznikne-li důvodné podezření, že internetová stránka nesplňuje požadavky podle § 4 a 5 nebo že je důvod podle písmene b) neopodstatněný, včetně možnosti podat podnět vůči příslušným státním orgánům.
(2)
Povinný subjekt může splnit povinnost podle odstavce 1 rovněž tak, že prohlášení o přístupnosti jím spravovaných internetových stránek v přístupném formátu zveřejní a aktualizuje na některé z jím spravovaných internetových stránek a na ostatních jím spravovaných internetových stránkách umístí odkaz na toto prohlášení.
(3)
Povinný subjekt na některé z jím spravovaných internetových stránek v přístupném formátu zveřejní a aktualizuje prohlášení o přístupnosti jím spravovaných mobilních aplikacímobilních aplikací, které obsahuje
a)
seznam mobilních aplikacímobilních aplikací,
b)
sdělení, v jakém rozsahu mobilní aplikacemobilní aplikace splňují požadavky podle § 4 a 6,
c)
důvod, pro který mobilní aplikacemobilní aplikace nesplňují požadavky podle § 4 a 6, a případné náhradní řešení podle § 7 odst. 4, a
d)
informaci o postupu, vznikne-li důvodné podezření, že mobilní aplikacemobilní aplikace nesplňuje požadavky podle § 4 a 6 nebo že je důvod podle písmene c) neopodstatněný, včetně možnosti podat podnět vůči příslušným státním orgánům.
(4)
Prohlášení o přístupnosti odpovídá vzoru stanovenému prováděcím aktem Evropské komise vydaným podle čl. 7 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102, je-li přijat.
§ 9
Podnět k nápravě
Každý může učinit vůči povinnému subjektu podnět požadující nápravu, jestliže má důvodné podezření, že internetová stránka nebo mobilní aplikacemobilní aplikace spravovaná povinným subjektem nesplňuje požadavky podle § 4 až 6 nebo že je důvod podle § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 8 odst. 3 písm. c) neopodstatněný. Ustanovení zákona upravujícího právo petiční upravující podání a vyřízení petice se použije obdobně na podání a vyřízení podnětu.
§ 10
Působnost Agentury
Agentura
a)
kontroluje, zda povinné subjekty dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
sleduje postupem stanoveným prováděcím aktem podle čl. 8 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102, zda internetové stránky a mobilní aplikace spravované povinnými subjekty splňují požadavky podle § 4 až 6,
c)
zveřejňuje bezplatně na svých internetových stránkách požadavky normy podle § 5 odst. 1 a 2 a podle § 6 odst. 1 a 3.
§ 11
Kontrola dodržování povinností povinných subjektů
Zjistí-li Agentura při kontrole podle § 10 písm. a) u povinného subjektu nedostatky v dodržování povinností stanovených tímto zákonem, uloží povinnému subjektu, aby přijal opatření k nápravě. Povinný subjekt přijme opatření k nápravě ve lhůtě stanovené Agenturou, která nesmí být delší než 6 měsíců.
§ 12
Zpráva o výsledku sledování přístupnosti
Agentura podává Evropské komisi každé 3 roky za podmínek stanovených v prováděcím aktu podle čl. 8 odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 zprávu o výsledku sledování přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací podle § 10 písm. b). Agentura zveřejní zprávu na svých internetových stránkách.
§ 13
Přechodná ustanovení
(1)
Ustanovení § 4, 5, 7 a 8 se na internetové stránky spravované povinným subjektem zveřejněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona použijí od 23. září 2020.
(2)
Ustanovení § 4, 5, 7 a 8 se na internetové stránky spravované povinným subjektem zveřejněné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí od 23. září 2019.
(3)
Ustanovení § 4 a § 6 až 8 se na mobilní aplikacemobilní aplikace spravované povinným subjektem použijí od 23. června 2021.
(4)
Tento zákon se nevztahuje na obsah internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací spravovaných povinným subjektem, kterým je předtočený mediální soubor s časovou dimenzímediální soubor s časovou dimenzí zveřejněný před 23. zářím 2020.
(5)
Tento zákon se nevztahuje na obsah internetových stránek spravovaných povinným subjektem, které nejsou určeny veřejnosti, pokud byly zveřejněny pro jejich uživatele před 23. zářím 2019 a pokud neprojdou podstatnou změnou.
(6)
První zprávu o výsledku sledování přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací ministerstvo podá podle § 12 Evropské komisi do 23. prosince 2021. Tato zpráva obsahuje
a)
popis mechanismu pro účely konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami ohledně přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací,
b)
popis postupů pro zveřejnění veškerého vývoje v oblasti politiky přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikacímobilních aplikací,
c)
informaci o zkušenostech a poznatcích z uplatňování pravidel o souladu s požadavky podle § 4 až 6 a
d)
informaci o činnostech v oblasti odborné přípravy a zvyšování povědomí.
(7)
Do 22. září 2020 platí pro internetové stránky spravované povinným subjektem podle § 3 odst. 1 písm. a) a b) zveřejněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona právní úprava stanovená vyhláškou č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8)
Do 22. září 2019 platí pro internetové stránky spravované povinným subjektem podle § 3 odst. 1 písm. a) a b) zveřejněné ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona právní úprava stanovená vyhláškou č. 64/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
§ 14
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 251/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).
2.
V § 12 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h).
ČÁST TŘETÍ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 15
Vyhláška č. 64/2008 Sb., o formě uveřejňování informací souvisejících s výkonem veřejné správy prostřednictvím webových stránek pro osoby se zdravotním postižením (vyhláška o přístupnosti), se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 16
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru. |
Zákon č. 110/2019 Sb. | Zákon č. 110/2019 Sb.
Zákon o zpracování osobních údajů
Vyhlášeno 24. 4. 2019, datum účinnosti 24. 4. 2019, částka 47/2019
* ČÁST PRVNÍ - ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ (§ 1 — § 65)
* ČÁST DRUHÁ - PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 66 — § 66)
* § 67 - Zrušovací ustanovení
* § 68 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (448/2024 Sb.)
110
ZÁKON
ze dne 12. března 2019
o zpracování osobních údajů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie2) a k naplnění práva každého na ochranu soukromí upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů.
§ 2
Působnost zákona
Tento zákon upravuje
a)
zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6792),
b)
zpracování osobních údajů příslušnými orgány za účelem předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
c)
zpracování osobních údajů při zajišťování obranných a bezpečnostních zájmů České republiky,
d)
další zpracování osobních údajů, které mají být nebo jsou zařazeny do evidence nebo jejichž zpracování probíhá zcela nebo částečně automatizovaně, nejde-li o zpracování osobních údajů fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních nebo domácích činností, a
e)
postavení a pravomoc Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“).
§ 3
Subjekt údajů
Subjektem údajůSubjektem údajů se rozumí fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují.
HLAVA II
ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ PODLE PŘÍMO POUŽITELNÉHO PŘEDPISU EVROPSKÉ UNIE
Díl 1
Obecná ustanovení
§ 4
Působnost
(1)
Ustanovení této hlavy se použijí při zpracování osobních údajů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.
(2)
Ustanovení této hlavy a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se použijí i při zpracování osobních údajů, které mají být nebo jsou zařazeny do evidence, a při zpracování osobních údajů, které probíhá zcela nebo částečně automatizovaně, nejde-li o zpracování osobních údajů fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních nebo domácích činností,
a)
při výkonu činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Evropské unie nebo do působnosti hlavy III nebo IV, nebo
b)
při výkonu činností, které spadají do oblasti působnosti hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o Evropské unii.
§ 5
Oprávnění ke zpracování osobních údajů při plnění právní povinnosti nebo výkonu působnosti
Správce je oprávněn zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro splnění
a)
povinnosti, která je správci uložena právním předpisem, nebo
b)
úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen.
§ 6
Výjimka z povinnosti posuzování slučitelnosti účelů
(1)
Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, správce není povinen při zajišťování chráněného zájmu posuzovat před zpracováním osobních údajů k jinému účelu, než ke kterému byly shromážděny, slučitelnost těchto účelů, je-li toto zpracování nezbytné a přiměřené pro splnění
a)
povinnosti, která je správci uložena, nebo
b)
úkolu ve veřejném zájmu stanoveného právním předpisem nebo při výkonu veřejné moci, kterým je správce pověřen.
(2)
Chráněným zájmem podle odstavce 1 se rozumí
a)
obranné nebo bezpečnostní zájmy České republiky,
b)
veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost, předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, výkon trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
c)
jiný důležitý cíl veřejného zájmu Evropské unie nebo členského státu Evropské unie, zejména důležitý hospodářský nebo finanční zájem Evropské unie nebo členského státu Evropské unie, včetně záležitostí měnových, peněžních, rozpočtových, daňových a finančního trhu, veřejného zdraví nebo sociálního zabezpečení,
d)
ochrana nezávislosti soudů a soudců,
e)
předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání porušování etických pravidel regulovaných povolání,
f)
dohledové, kontrolní nebo regulační funkce spojené s výkonem veřejné moci v případech uvedených v písmenech a) až e),
g)
ochrana práv a svobod osob, nebo
h)
vymáhání soukromoprávních nároků.
§ 7
Způsobilost dítěte pro souhlas se zpracováním osobních údajů
Dítě nabývá způsobilosti k udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti přímo jemu dovršením patnáctého roku věku.
§ 8
Informační povinnost pro zpracování osobních údajů upravená zákonem
Pokud správce provádí zpracování osobních údajů podle § 5 a je povinen subjektu údajůsubjektu údajů poskytnout informace podle čl. 13 nebo čl. 14 odst. 1, 2 a 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, může tyto informace v rozsahu odpovídajícím jím obvykle prováděnému zpracování osobních údajů poskytnout zveřejněním způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 9
Oznámení formou změny výchozí evidence
Je-li správce povinen oznámit příjemci provedenou opravu, omezení zpracování nebo výmaz osobních údajů, může tak učinit změnou osobních údajů v evidenci, pokud příjemci pravidelně zpřístupňuje její platný obsah.
§ 10
Výjimka z povinnosti posouzení vlivu zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů
Správce nemusí provádět posouzení vlivu zpracování na ochranu osobních údajů před jeho zahájením, pokud mu právní předpis stanoví povinnost takové zpracování osobních údajů provést.
§ 11
Omezení některých práv a povinností
(1)
Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu též článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se použijí přiměřeně nebo se splnění povinností správce nebo zpracovatele nebo uplatnění práva subjektu údajů stanovených těmito články odloží, je-li to nezbytné a svým rozsahem přiměřené k zajištění chráněného zájmu uvedeného v § 6 odst. 2.
(2)
Omezení některých práv nebo povinností podle odstavce 1 správce nebo zpracovatel bez zbytečného odkladu oznámí Úřadu, přitom uvede v přiměřeném rozsahu skutečnosti podle čl. 23 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679; to neplatí pro soudy provádějící zpracování osobních údajů podle čl. 55 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.
§ 12
Výjimka z povinnosti oznámení porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů
Pokud je správce povinen oznámit porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajůsubjektu údajů, toto oznámení provede v omezeném rozsahu nebo jej odloží, je-li to nezbytné a svým rozsahem přiměřené k zajištění chráněného zájmu uvedeného v § 6 odst. 2. Pro oznámení takového postupu Úřadu se § 11 odst. 2 použije obdobně.
§ 13
Osobní údaje s omezeným zpracováním
Pokud bylo zpracování osobních údajů omezeno podle čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, není tím dotčena povinnost správce nebo zpracovatele tyto osobní údaje předat nebo zpřístupnit, je-li tato povinnost stanovena právním předpisem. Tyto údaje se při předání nebo zpřístupnění označí jako údaje uvedené v čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.
§ 14
Jmenování pověřence pro ochranu osobních údajů
Povinnost jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů podle čl. 37 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 mají kromě orgánů veřejné moci také orgány zřízené zákonem, které plní zákonem stanovené úkoly ve veřejném zájmu.
§ 15
Akreditace subjektů pro vydávání osvědčení
Osoby oprávněné k vydávání osvědčení o ochraně osobních údajů jsou akreditovány osobou pověřenou k výkonu působnosti akreditačního orgánu podle zákona upravujícího akreditaci subjektů posuzování shody3).
§ 16
Zpracování osobních údajů za účelem vědeckého nebo historického výzkumu nebo pro statistické účely
(1)
Správce nebo zpracovatel při zpracování osobních údajů za účelem vědeckého nebo historického výzkumu nebo pro statistické účely zajistí dodržování konkrétních opatření k ochraně zájmů subjektu údajůsubjektu údajů, která odpovídají stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i různě pravděpodobným a závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob. Taková opatření mohou zahrnovat zejména
a)
technická a organizační opatření zaměřená na důsledné uplatnění povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,
b)
pořizování záznamů alespoň o všech operacích shromáždění, vložení, pozměnění a výmazu osobních údajů, které umožní určit a ověřit totožnost osoby provádějící operaci, a uchovávání těchto záznamů nejméně po dobu 2 let od provedení operace,
c)
informování osob zpracovávajících osobní údaje o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,
d)
jmenování pověřence,
e)
zvláštní omezení přístupu k osobním údajům v rámci správce nebo zpracovatele,
f)
pseudonymizaci osobních údajů,
g)
šifrování osobních údajů,
h)
opatření k zajištění trvalé důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů a služeb zpracování,
i)
opatření umožňující obnovení dostupnosti osobních údajů a včasný přístup k těmto údajům v případě incidentů,
j)
proces pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování,
k)
zvláštní omezení přenosu osobních údajů do třetí země, nebo
l)
zvláštní omezení zpracování osobních údajů pro jiné účely.
(2)
Pokud to umožňuje dosáhnout účelu uvedeného v odstavci 1, osobní údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 správce nebo zpracovatel dále zpracovává v podobě, která neumožňuje identifikaci subjektu údajůsubjektu údajů, ledaže tomu brání oprávněné zájmy subjektu údajůsubjektu údajů.
(3)
Nestanoví-li jiný právní předpis jinak, čl. 15, 16, 18 a 21 a v jim odpovídajícím rozsahu též článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se použijí přiměřeně nebo se splnění povinností správce nebo zpracovatele nebo uplatnění práva subjektu údajů stanovených těmito články odloží, je-li to nezbytné a svým rozsahem přiměřené k naplnění účelu zpracování uvedeného v odstavci 1. Článek 15 a v jemu odpovídajícím rozsahu též článek 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužije, pokud je zpracování nezbytné pro účely vědeckého výzkumu a poskytnutí informací by vyžadovalo nepřiměřené úsilí.
Díl 2
Zpracování osobních údajů prováděné pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu
§ 17
Zákonnost zpracování
(1)
Osobní údaje lze zpracovávat také tehdy, slouží-li to přiměřeným způsobem pro novinářské účely nebo pro účely akademického, uměleckého nebo literárního projevu. Při posouzení přiměřenosti podle věty první se přihlédne také k tomu, jestli zpracování zahrnuje osobní údaje uvedené v čl. 9 odst. 1 nebo čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.
(2)
Zpracování osobních údajů pro účely uvedené v odstavci 1 není podmíněno povolením nebo schválením Úřadu a požívá práva na ochranu zdroje a obsahu informací, a to i v případě zpracování osobních údajů způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 18
Výjimky z poučovací a informační povinnosti správce
(1)
Správce může při zpracování osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 své povinnosti, vyplývající z čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 13 odst. 1 až 3 a čl. 21 odst. 4, a v jim odpovídajícím rozsahu též z čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, splnit také jakýmkoliv vhodným informováním subjektu údajůsubjektu údajů o identitě správce. Informovat o identitě správce lze také vhodným přihlášením se k identitě správce, které může být provedeno grafickým označením, ústně či jiným vhodným způsobem. Informace o identitě správce je dostačující tehdy, je-li poučení správce o právech subjektu údajůsubjektu údajů a dalších skutečnostech potřebných pro ochranu jeho práv v rozsahu odpovídajícím jím obvykle prováděnému zpracování osobních údajů veřejně dostupné způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Informaci o identitě správce není třeba poskytnout v odůvodněných případech, zejména pokud:
a)
to není možné nebo by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí,
b)
subjekt údajůsubjekt údajů může zpracování uvedené v § 17 odst. 1 oprávněně očekávat,
c)
subjekt údajůsubjekt údajů takové informace má, nebo
d)
by poskytnutí takové informace ohrozilo nebo zmařilo účel zpracování osobních údajů, je-li takový postup nutný k dosažení oprávněného účelu zpracování osobních údajů, zejména v záležitostech veřejného zájmu.
Namísto vyloučení poskytnutí informace o identitě správce může správce poskytnutí této informace odložit.
§ 19
Ochrana zdroje a obsahu informací
(1)
Povinnost informovat podle čl. 14 odst. 1 až 4 a čl. 21 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu též čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, jakož i o ostatních právech subjektu údajůsubjektu údajů, lze splnit také uveřejněním těchto informací způsobem umožňujícím dálkový přístup; v takovém případě postačí informovat o správcem obvykle prováděném zpracování osobních údajů.
(2)
Právo na přístup k osobním údajům podle čl. 15 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužije, pokud se jedná o osobní údaje, které nebyly správcem uveřejněny a jsou zpracovávány pouze za účelem uvedeným v § 17 odst. 1. V ostatních případech může správce přístup k osobním údajům vyloučit v odůvodněných případech, zejména pokud by jinak došlo k ohrožení nebo zmaření oprávněného účelu zpracování osobních údajů nebo by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí.
(3)
Ustanovení čl. 14 odst. 2 písm. f) a čl. 15 odst. 1 písm. g) a v jim odpovídajícím rozsahu též čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se na zpracování osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 nepoužije.
(4)
Pokud je správce povinen oznámit porušení zabezpečení osobních údajů podle čl. 33 odst. 1 nebo čl. 34 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, nemusí oznamovat informace umožňující určení zdroje nebo obsahu osobních údajů, jejichž zabezpečení bylo porušeno.
§ 20
Výjimka z práv na opravu, na výmaz a na omezení zpracování osobních údajů
(1)
V případě uplatnění práv na výmaz nebo na opravu osobních údajů, které jsou zpracovávány pro účely uvedené v § 17 odst. 1, se postupuje podle jiných právních předpisů4).
(2)
Jde-li o zpracování osobních údajů k účelům uvedeným v § 17 odst. 1, má subjekt údajůsubjekt údajů právo na omezení zpracování osobních údajů podle čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 pouze tehdy, pokud správce již osobní údaje nepotřebuje pro účely zpracování, ale subjekt údajůsubjekt údajů tyto údaje požaduje pro určení, výkon nebo obhajobu právních nároků. To neplatí, pokud by to vyžadovalo nepřiměřené úsilí.
§ 21
Informování o opravě, výmazu a omezení zpracování
(1)
Je-li správce v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1, uskutečňovaným také způsobem umožňujícím dálkový přístup, povinen oznámit příjemcům opravu, výmaz nebo omezení zpracování osobních údajů podle čl. 17 odst. 2 nebo čl. 19 a v jim odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, může tuto povinnost splnit také uvedením údaje o okamžiku poslední aktualizace obsahu, v němž jsou nebo byly osobní údaje uvedeny, nebo jiným vhodným opatřením.
(2)
Oprava, výmaz nebo omezení zpracování podle čl. 19 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se oznamuje tomu, komu správce osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 17 odst. 1 předal, je-li to potřebné k ochraně práv nebo oprávněných zájmů subjektu údajůsubjektu údajů a nevyžaduje-li to nepřiměřené úsilí.
(3)
Správce může informovat subjekt údajůsubjekt údajů pouze o kategoriích příjemců, pokud v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 vyžaduje informování subjektu údajůsubjektu údajů o příjemcích podle čl. 19 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nepřiměřené úsilí, nebo pokud by došlo k ohrožení nebo zmaření oprávněného účelu zpracování.
§ 22
Omezení práva na námitku
(1)
Námitku podle čl. 21 a v jemu odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 lze v souvislosti se zpracováním osobních údajů pro účely uvedené v § 17 odst. 1 vznést jen proti konkrétnímu zpřístupnění nebo uveřejnění osobních údajů; přitom subjekt údajůsubjekt údajů uvede konkrétní důvody nasvědčující, že v daném případě převažuje oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod nad zájmem na takovém zpřístupnění nebo uveřejnění.
(2)
Byla-li podána námitka podle odstavce 1, je správce povinen takové zpřístupnění nebo uveřejnění ukončit, pokud má za to, že subjekt údajůsubjekt údajů osvědčil, že nad zájmem na tomto uveřejnění v daném případě převažuje oprávněný zájem na ochraně jeho práv a svobod. Správce bez zbytečného odkladu informuje subjekt údajůsubjekt údajů o tom, zda jeho námitce vyhověl.
§ 23
Další výjimky pro zvláštní případy
(1)
Ustanovení § 18 až 22 a ustanovení čl. 12 až 19, 21, 33 a 34 a v jim odpovídajícím rozsahu též podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí, použijí přiměřeně nebo se splnění povinností správce nebo zpracovatele nebo uplatnění práva subjektu údajů v nich stanovených odloží,
a)
je-li takový postup potřebný ke splnění účelu zpracování uvedeného v § 17 odst. 1, a
b)
nepovede-li takový postup pravděpodobně k vysokému riziku pro oprávněné zájmy subjektu údajůsubjektu údajů.
(2)
Ustanovení kapitoly VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se při zpracování uvedeném v § 17 odst. 1 nepoužijí. Ustanovení čl. 20, 22, 56 a 58 odst. 1 písm. a), b), e) a f) a čl. 58 odst. 2 písm. d), f) a g) a kapitol II, IV, V a IX nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí, použijí přiměřeně nebo se splnění povinností správce nebo zpracovatele nebo uplatnění práva subjektu údajů stanovených těmito ustanoveními odloží, je-li to nezbytné ke splnění účelu zpracování uvedeného v § 17 odst. 1.
(3)
Pokud by vyloučení nebo omezení některých práv nebo povinností podle odstavce 2 vedlo pravděpodobně k vysokému riziku pro oprávněné zájmy subjektu údajůsubjektu údajů, správce nebo zpracovatel bez zbytečného odkladu přijme a dokumentuje vhodná opatření ke zmírnění takového nebo obdobného rizika.
HLAVA III
OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ PŘI JEJICH ZPRACOVÁNÍ ZA ÚČELEM PŘEDCHÁZENÍ, VYHLEDÁVÁNÍ NEBO ODHALOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI, STÍHÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ, VÝKONU TRESTŮ A OCHRANNÝCH OPATŘENÍ, ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY NEBO ZAJIŠŤOVÁNÍ VEŘEJNÉHO POŘÁDKU A VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI
§ 24
Obecná ustanovení
(1)
Nestanoví-li zákon jinak, ustanovení této hlavy se použijí při zpracování osobních údajů, které je nezbytné pro plnění úkolu a výkon veřejné moci spravujícího orgánuspravujícího orgánu stanovených jinými zákony5) za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.
(2)
Pro účely této hlavy se použije čl. 4 body 1 až 6, 8, 9, 12 až 15 a 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 obdobně.
(3)
Spravujícím orgánemSpravujícím orgánem se rozumí orgán veřejné moci příslušný k plnění úkolu uvedeného v odstavci 1, který není zpravodajskou službou nebo obecní policií.
(4)
Ustanovení této hlavy se použijí na zpracování osobních údajů, které jsou nebo mají být zařazeny do evidence, nebo pokud toto zpracování probíhá zcela nebo částečně automatizovaně.
§ 25
Zásady zpracování osobních údajů
(1)
Při zpracování osobních údajů spravující orgán
a)
stanoví konkrétní účel zpracování osobních údajů v souvislosti s plněním úkolu uvedeného v § 24 odst. 1,
b)
přijímá opatření zajišťující, aby osobní údaje byly přesné ve vztahu k povaze a účelu zpracování, a
c)
uchovává osobní údaje v podobě umožňující identifikaci subjektu údajůsubjektu údajů jen po dobu nezbytnou k dosažení účelu jejich zpracování.
(2)
Pro účel nesouvisející s plněním úkolu uvedeného v § 24 odst. 1 lze osobní údaje zpracovávat, pouze pokud je k tomu spravující orgánspravující orgán oprávněn a tento účel není neslučitelný se stanoveným konkrétním účelem jejich zpracování.
§ 26
Kategorie subjektů údajů a kvalita osobních údajů
Je-li to možné, spravující orgán
a)
připojí ke zpracovávaným osobním údajům informaci o postavení subjektu údajůsubjektu údajů v trestním řízenítrestním řízení, popřípadě také informaci o pravomocných rozhodnutích orgánů činných v trestním řízeníorgánů činných v trestním řízení, která se těchto údajů týkají, je-li to odůvodněné účelem jejich zpracování, a
b)
označí nepřesné osobní údaje, popřípadě osobní údaje, které se zakládají na osobních hodnoceních.
§ 27
Informace pro subjekt údajů
Spravující orgán zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o
a)
svém názvu a kontaktních údajích,
b)
kontaktních údajích pověřence pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“),
c)
účelu zpracování osobních údajů,
d)
právu podat stížnost k Úřadu a kontaktních údajích Úřadu a
e)
právu na přístup k osobním údajům, jejich opravu, omezení zpracování nebo výmaz.
§ 28
Právo na přístup k osobním údajům
(1)
Spravující orgánSpravující orgán na žádost subjektu údajůsubjektu údajů sdělí, zda zpracovává osobní údaje vztahující se k jeho osobě. Jestliže takové údaje spravující orgánspravující orgán zpracovává, předá je subjektu údajůsubjektu údajů a sdělí mu informace o
a)
účelu zpracování osobních údajů,
b)
právních předpisech, na základě kterých tyto údaje převážně zpracovává,
c)
příjemcích, popřípadě kategoriích příjemců,
d)
předpokládané době uchování nebo způsobu jejího určení,
e)
právu požádat o opravu, omezení zpracování nebo výmaz osobních údajů a
f)
zdroji těchto údajů.
(2)
Spravující orgánSpravující orgán žádosti podle odstavce 1 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení
a)
plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činůtrestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
průběhu řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,
c)
ochrany utajovaných informacíutajovaných informací, nebo
d)
oprávněných zájmů třetí osoby.
(3)
Pokud by vyhověním žádosti nebo sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 2, spravující orgánspravující orgán informuje subjekt údajůsubjekt údajů stejně jako ty žadatele, jejichž osobní údaje nezpracovává.
(4)
Spravující orgánSpravující orgán vede o důvodech pro postup podle odstavců 2 a 3 dokumentaci, kterou uchovává nejméně 3 roky.
§ 29
Právo na opravu, omezení zpracování nebo výmaz osobních údajů
(1)
Spravující orgánSpravující orgán na žádost subjektu údajůsubjektu údajů provede opravu nebo doplnění osobních údajů vztahujících se k jeho osobě. Vyžaduje-li to účel zpracování osobních údajů, může spravující orgánspravující orgán namísto opravy osobní údaje doplnit nebo k nim připojit dodatečné prohlášení.
(2)
Spravující orgánSpravující orgán na žádost subjektu údajůsubjektu údajů provede výmaz osobních údajů vztahujících se k jeho osobě, pokud spravující orgánspravující orgán porušil zásady zpracování osobních údajů podle § 25 nebo jiného právního předpisu5) nebo omezení zpracování některých kategorií osobních údajů, nebo pokud má spravující orgánspravující orgán povinnost tyto údaje vymazat.
(3)
Namísto opravy nebo výmazu osobních údajů může spravující orgánspravující orgán omezit zpracování osobních údajů jejich zvláštním označením,
a)
popírá-li subjekt údajůsubjekt údajů jejich přesnost, přičemž nelze zjistit, zda jsou tyto údaje přesné, nebo
b)
musí-li být tyto údaje uchovány pro účely dokazování.
(4)
Je-li zpracování osobních údajů omezeno podle odstavce 3 písm. a), spravující orgán informuje subjekt údajůsubjekt údajů před zrušením takového omezení; spravující orgánspravující orgán rovněž subjekt údajůsubjekt údajů informuje, má-li být omezení zrušeno na základě rozhodnutí Úřadu nebo příslušného soudu.
(5)
Spravující orgánSpravující orgán žádosti podle odstavců 1 až 3 nevyhoví, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení podle § 28 odst. 2. Pokud by sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle § 28 odst. 2, spravující orgán žadatele informuje tak, aby takovému ohrožení předcházel.
(6)
Spravující orgán vede o důvodech pro postup podle odstavce 5 dokumentaci, kterou uchovává nejméně 3 roky.
§ 30
Společné ustanovení o žádostech subjektu údajů
(1)
Spravující orgánSpravující orgán vyřídí žádost podle § 28 nebo 29 bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne jejího podání.
(2)
Pokud spravující orgánspravující orgán doloží, že žádost podle § 28 nebo 29 je zjevně nedůvodná nebo nepřiměřená, zejména proto, že se v krátké době v téže věci opakuje, nemusí žádosti vyhovět.
(3)
Spravující orgánSpravující orgán v rámci vyřízení žádosti podle § 28 nebo 29 informuje subjekt údajůsubjekt údajů o možnosti
a)
požádat o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů prostřednictvím Úřadu a o kontaktních údajích Úřadu,
b)
podat stížnost Úřadu a
c)
žádat o soudní ochranu.
(4)
O vyřízení žádosti podle § 28 nebo 29 spravující orgánspravující orgán subjekt údajůsubjekt údajů písemně informuje. Informace o vyřízení žádosti obsahuje odůvodnění, s výjimkou případů, kdy se žádosti vyhovuje v plném rozsahu. Je-li subjekt údajůsubjekt údajů zastoupen, může spravující orgánspravující orgán požadovat, aby byl podpis na písemné plné moci úředně ověřen; úřední ověření není třeba, pokud byla plná moc udělena před spravujícím orgánemspravujícím orgánem.
(5)
Ustanovení odstavce 3 písm. a) a b) se nepoužijí, je-li spravujícím orgánemspravujícím orgánem soud nebo státní zastupitelství.
§ 31
Podnět subjektu údajů o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů
(1)
Úřad může na základě podnětu subjektu údajůsubjektu údajů ověřit zákonnost zpracování osobních údajů.
(2)
Úřad nemusí podnětu podle odstavce 1 vyhovět zejména, pokud doloží, že podnět je zjevně nedůvodný nebo nepřiměřený, například proto, že se v krátké době v téže věci opakuje.
(3)
Úřad do 4 měsíců ode dne podání podnětu o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů informuje subjekt údajůsubjekt údajů, zda ověřil zákonnost jejich zpracování či nikoliv; pokud tak neučinil, připojí k informaci odůvodnění svého postupu.
(4)
Úřad rovněž informuje subjekt údajůsubjekt údajů o možnosti žádat o soudní ochranu.
§ 32
Obecné povinnosti spravujícího orgánu a záměrná ochrana osobních údajů
(1)
Spravující orgánSpravující orgán s přihlédnutím k povaze, rozsahu, okolnostem, účelům a rizikům zpracování osobních údajů přijme taková technická a organizační opatření, aby zajistil a doložil splnění svých povinností při ochraně osobních údajů.
(2)
Spravující orgánSpravující orgán s přihlédnutím k povaze, rozsahu, okolnostem, účelům a rizikům zpracování osobních údajů, vývoji techniky a nákladům přijímá technická a organizační opatření s cílem
a)
co nejúčinněji chránit osobní údaje,
b)
omezovat nepřiměřené zpracování osobních údajů,
c)
omezovat zpracování osobních údajů, které není nezbytné kvůli svému rozsahu, množství údajů, době jejich uložení nebo jejich dostupnosti,
d)
poskytovat nezbytné záruky práv subjektu údajůsubjektu údajů a
e)
předcházet automatickému zveřejňování osobních údajů.
(3)
Spravující orgánSpravující orgán vede o opatřeních přijatých podle odstavců 1 a 2 dokumentaci, kterou uchovává po dobu zpracování osobních údajů.
(4)
Spravující orgánSpravující orgán vede písemné přehledy o všech typových činnostech zpracování osobních údajů, které obsahují
a)
název a kontaktní údaje spravujícího orgánuspravujícího orgánu a pověřence,
b)
účel zpracování osobních údajů,
c)
kategorie příjemců nebo budoucích příjemců,
d)
kategorie subjektů údajůsubjektů údajů a kategorie osobních údajů,
e)
informaci, zda a jak je použito profilování,
f)
kategorie přenosů do třetích zemí nebo mezinárodních organizací,
g)
právní základ pro operace zpracování, pro něž jsou osobní údaje určeny,
h)
lhůty pro výmaz nebo přezkum potřebnosti kategorií osobních údajů a
i)
obecný popis zabezpečení osobních údajů.
(5)
Dojde-li k nesprávnému předání nebo k předání nepřesných osobních údajů, spravující orgánspravující orgán o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný pro plnění účelu uvedeného v § 24 odst. 1, který je jejich původcem. Pokud spravující orgánspravující orgán provedl opravu, doplnění, omezení zpracování nebo výmaz osobních údajů, vyrozumí o nutnosti takového postupu rovněž příjemce těchto údajů.
§ 33
Společně spravující orgány
Stanoví-li více spravujících orgánůspravujících orgánů účely a prostředky zpracování osobních údajů společně, uzavřou písemnou dohodu, ve které mezi sebou upraví způsob plnění povinností podle této části a kontaktní místo pro příjem žádostí subjektů údajůsubjektů údajů, nestanoví-li zákon jinak.
§ 34
Zpracovatel
(1)
Spravující orgánSpravující orgán pověří zpracováním osobních údajů pouze zpracovatele, který je schopen přijetím opatření podle § 32 odst. 1 účinně zajistit plnění povinností při ochraně osobních údajů.
(2)
Pokud pověření zpracovatele nevyplývá z právního předpisu, spravující orgánspravující orgán se zpracovatelem uzavře písemnou smlouvu o zpracování osobních údajů. Nevyplývá-li to přímo z právního předpisu, smlouva především určí
a)
předmět a dobu trvání zpracování osobních údajů,
b)
povahu a účel zpracování osobních údajů,
c)
typ osobních údajů, které budou zpracovávány,
d)
kategorie subjektů údajůsubjektů údajů a
e)
práva a povinnosti spravujícího orgánuspravujícího orgánu.
(3)
Smlouva o zpracování osobních údajů dále určí, nevyplývá-li to přímo z právního předpisu, že zpracovatel
a)
jedná pouze podle pokynů spravujícího orgánuspravujícího orgánu,
b)
zajistí, aby se osoby oprávněné zpracovávat osobní údaje zavázaly k mlčenlivosti,
c)
pomáhá spravujícímu orgánuspravujícímu orgánu v plnění povinností podle této hlavy,
d)
na základě pokynu spravujícího orgánuspravujícího orgánu po ukončení své činnosti osobní údaje předá spravujícímu orgánuspravujícímu orgánu nebo je vymaže, ledaže zákon ukládá jiný postup, a
e)
poskytne spravujícímu orgánuspravujícímu orgánu informace nezbytné pro doložení splnění povinností podle písmen a) až d) a odstavců 1 a 2.
(4)
Zpracovatel vede písemné přehledy o všech typových činnostech zpracování osobních údajů, které obsahují
a)
název a kontaktní údaje spravujícího orgánuspravujícího orgánu, zpracovatele a pověřence,
b)
kategorie zpracování osobních údajů pro jednotlivé spravující orgányspravující orgány,
c)
informace o předání osobních údajů do konkrétních třetích zemí nebo mezinárodních organizací a
d)
obecný popis zabezpečení osobních údajů.
(5)
Zpracovatel bez zbytečného odkladu oznámí spravujícímu orgánuspravujícímu orgánu porušení zabezpečení osobních údajů.
(6)
Zpracovatel může pověřit dalšího zpracovatele jen s předchozím písemným souhlasem spravujícího orgánuspravujícího orgánu. Je-li souhlas spravujícího orgánuspravujícího orgánu udělen obecně pro blíže neurčeného dalšího zpracovatele, zpracovatel, se kterým spravující orgánspravující orgán uzavřel smlouvu o zpracování osobních údajů, informuje předem spravující orgánspravující orgán o všech připravovaných pověřeních dalších zpracovatelů. Na vztah mezi zpracovatelem, se kterým spravující orgánspravující orgán uzavřel smlouvu o zpracování osobních údajů, a dalším zpracovatelem se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.
§ 35
Závaznost pokynů spravujícího orgánu
Zpracovatel nebo fyzická osoba, která jedná z pověření spravujícího orgánuspravujícího orgánu nebo zpracovatele, může osobní údaje zpracovávat pouze podle pokynů spravujícího orgánuspravujícího orgánu, nestanoví-li zákon jinak.
§ 36
Automatizované pořizování záznamů
(1)
Provádí-li spravující orgánspravující orgán automatizované zpracování osobních údajů, pořizuje záznamy alespoň o operacích shromáždění, vložení, pozměnění, kombinování, nahlédnutí, předání, sdělení a výmazu osobních údajů.
(2)
Záznamy o operacích shromáždění, vložení, nahlédnutí nebo sdělení podle odstavce 1 umožňují určit a ověřit důvod a čas těchto operací, totožnost osoby provádějící operaci a totožnost příjemce, ledaže zjištění totožnosti těchto osob není z technických důvodů možné.
(3)
Záznamy podle odstavce 1 lze využít pouze pro účely trestního řízenítrestního řízení, ověření zákonnosti zpracování osobních údajů, zajištění neporušenosti zabezpečení osobních údajů a zajištění plnění úkolů spravujícího orgánuspravujícího orgánu nebo zpracovatele a povinností osob, kterým se poskytuje přístup k osobním údajům.
(4)
Záznamy podle odstavce 1 jsou uchovávány po dobu 3 let od výmazu osobních údajů, ke kterým se vztahují.
(5)
Povinnosti spravujícího orgánuspravujícího orgánu stanovené v odstavcích 1 až 4 platí pro zpracovatele obdobně.
§ 37
Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů
Je-li pravděpodobné, že určitý druh připravovaného zpracování osobních údajů povede vzhledem k jeho povaze, rozsahu, okolnostem nebo účelu k vysokému riziku neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektů údajůsubjektů údajů, vypracuje spravující orgánspravující orgán posouzení vlivu takového zpracování na ochranu osobních údajů, které obsahuje alespoň
a)
obecný popis připravovaného zpracování osobních údajů a jeho operací,
b)
posouzení rizika neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektů údajůsubjektů údajů a
c)
plánovaná opatření a vhodné záruky ke zmenšení rizika podle písmene b) a splnění povinností podle této hlavy.
§ 38
Projednání s Úřadem
(1)
Má-li připravovaným zpracováním osobních údajů vzniknout nová evidence, spravující orgán podá Úřadu žádost o projednání takového zpracování, pokud
a)
z posouzení podle § 37 vyplývá vysoké riziko neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektů údajůsubjektů údajů, nebo
b)
druh zpracování osobních údajů, s přihlédnutím k využití nových technologií nebo postupů, vede k vysokému riziku zásahu do práv a svobod subjektů údajůsubjektů údajů.
(2)
Součástí žádosti podle odstavce 1 je posouzení vlivu podle § 37; na vyžádání Úřadu spravující orgánspravující orgán poskytne i jiné související informace.
(3)
Úřad může vydat seznam zpracování osobních údajů, která je spravující orgánspravující orgán povinen projednat s Úřadem. O takových zpracováních Úřad spravující orgánspravující orgán informuje.
(4)
Má-li Úřad za to, že by připravované zpracování osobních údajů porušilo ustanovení této hlavy nebo ustanovení jiného právního předpisu upravujícího zpracování osobních údajů, upozorní na to spravující orgánspravující orgán do 6 týdnů ode dne podání žádosti podle odstavce 1, popřípadě uplatní další své pravomoci. Tuto lhůtu může Úřad s ohledem na složitost věci prodloužit o 1 měsíc; o prodloužení lhůty Úřad informuje spravující orgánspravující orgán do 1 měsíce ode dne podání žádosti.
§ 39
Zásah na základě automatizovaného zpracování
Spravující orgán může na základě výhradně automatizovaného zpracování osobních údajů zasáhnout do práv a právem chráněných zájmů subjektu údajůsubjektu údajů nebo způsobit jiný obdobně závažný následek pro subjekt údajůsubjekt údajů, jen pokud to výslovně stanoví jiný zákon.
§ 40
Zabezpečení zpracování osobních údajů
(1)
Spravující orgánSpravující orgán přijme taková organizační a technická opatření, aby zajistil úroveň zabezpečení osobních údajů odpovídající povaze, rozsahu, okolnostem, účelu a riziku jejich zpracování.
(2)
Jsou-li osobní údaje zpracovávány automatizovaně, spravující orgánspravující orgán přijme nezbytná opatření, aby
a)
tyto osobní údaje zabezpečil před neoprávněným přístupem, přenosem, změnou, zničením, ztrátou, odcizením, zneužitím nebo jiným neoprávněným zpracováním,
b)
zajistil obnovitelnost těchto osobních údajů,
c)
zajistil možnost určit a ověřit osobu, která tyto osobní údaje vložila nebo které byly prostřednictvím zařízení pro přenos údajů předány nebo zpřístupněny,
d)
zajistil bezpečnost a spolehlivost informačního systému, který tyto osobní údaje obsahuje, včetně hlášení výskytu chyb, a
e)
zabránil v neoprávněném přístupu k nosiči těchto osobních údajů nebo zařízení užívanému k jejich zpracování.
(3)
Povinnosti spravujícího orgánuspravujícího orgánu stanovené v odstavcích 1 a 2 platí pro zpracovatele obdobně.
§ 41
Ohlašování porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu
(1)
Spravující orgánSpravující orgán ohlásí bez zbytečného odkladu porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu, ledaže je riziko neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajůsubjektu údajů nízké.
(2)
Pokud spravující orgánspravující orgán provede ohlášení po více než 72 hodinách od okamžiku, kdy se o něm dozvěděl, připojí k němu odůvodnění tohoto prodlení.
(3)
V ohlášení podle odstavce 1 spravující orgánspravující orgán uvede, pokud jsou mu tyto údaje známy, alespoň
a)
popis povahy porušení zabezpečení osobních údajů,
b)
kategorie a přibližný počet subjektů údajůsubjektů údajů a záznamů osobních údajů, kterých se porušení zabezpečení týká,
c)
jméno a kontaktní údaje pověřence nebo jiného pracoviště, které poskytne bližší informace k porušení zabezpečení osobních údajů,
d)
popis pravděpodobných důsledků porušení zabezpečení osobních údajů a
e)
popis opatření přijatých nebo navržených spravujícím orgánemspravujícím orgánem k nápravě nebo zmírnění újmy způsobené porušením zabezpečení osobních údajů.
(4)
Skutečnosti podle odstavce 3, které mu nebyly v době ohlášení známy, spravující orgánspravující orgán doplní bez zbytečného odkladu poté, co se o nich dozví.
(5)
Skutečnosti podle odstavce 3 sdělí spravující orgánspravující orgán též osobě nebo orgánu jiného členského státu Evropské unie, který osobní údaje poskytl nebo obdržel.
(6)
Spravující orgánSpravující orgán vede o každém porušení zabezpečení osobních údajů, jeho důsledcích a přijatých nápravných opatřeních dokumentaci, kterou uchovává nejméně 3 roky.
§ 42
Oznamování porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů
(1)
Spravující orgánSpravující orgán oznámí bez zbytečného odkladu porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajůsubjektu údajů, pokud je riziko neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajůsubjektu údajů plynoucí z tohoto porušení vysoké.
(2)
V oznámení spravující orgánspravující orgán uvede alespoň údaje uvedené v § 41 odst. 3 písm. a) a c) až e).
(3)
Pokud by oznámení subjektu údajůsubjektu údajů podle odstavce 1 vyžadovalo nepřiměřené úsilí, spravující orgán oznámení vhodným způsobem zveřejní.
(4)
Spravující orgánSpravující orgán není povinen porušení zabezpečení osobních údajů oznámit, pokud
a)
provedená technická a organizační opatření zajišťují, že dotčené osobní údaje nelze zneužít, nebo
b)
následná opatření spravujícího orgánuspravujícího orgánu významně snížila riziko neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajůsubjektu údajů.
(5)
O existenci vysokého rizika neoprávněného zásahu do práv a svobod subjektu údajůsubjektu údajů nebo o splnění podmínek podle odstavce 4 může rozhodnout také Úřad.
(6)
Spravující orgán porušení zabezpečení osobních údajů neoznámí, popřípadě oznámí pouze částečně, pokud by oznámením došlo k ohrožení podle § 28 odst. 2.
HLAVA IV
OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANNÝCH A BEZPEČNOSTNÍCH ZÁJMŮ ČESKÉ REPUBLIKY
§ 43
(1)
Ustanovení této hlavy se použijí při zpracování osobních údajů k zajišťování obranných a bezpečnostních zájmů České republiky, pokud jiný právní předpis6) nestanoví jinak.
(2)
Pro účely této hlavy se použije čl. 4 body 1, 2, 6 až 8, 9 a 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 obdobně.
(3)
Správce může zpracovávat osobní údaje pouze se souhlasem subjektu údajůsubjektu údajů. Bez tohoto souhlasu může správce osobní údaje zpracovávat, jestliže
a)
provádí zpracování nezbytné pro dodržení povinnosti správce,
b)
je zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajůsubjekt údajů, nebo pro jednání o uzavření nebo změně smlouvy uskutečněné na návrh subjektu údajůsubjektu údajů,
c)
je zpracování nezbytné k ochraně životně důležitých zájmů subjektu údajůsubjektu údajů; v tomto případě je třeba bez zbytečného odkladu získat jeho souhlas, jinak musí správce toto zpracování ukončit a údaje vymazat,
d)
se jedná o oprávněně zveřejněné osobní údaje,
e)
je zpracování nezbytné pro ochranu práv nebo právem chráněných zájmů správce, příjemce nebo jiné dotčené osoby; takové zpracování osobních údajů však nesmí být v rozporu s právem subjektu údajůsubjektu údajů na ochranu jeho soukromého a osobního života,
f)
poskytuje osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci orgánu veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo funkčním nebo pracovním zařazení, nebo
g)
se jedná o zpracování výlučně pro účely archivnictví.
(4)
Subjekt údajůSubjekt údajů musí být před udělením souhlasu informován o tom, pro jaký účel zpracování osobních údajů a k jakým osobním údajům je souhlas dáván, jakému správci a na jaké období. Souhlas subjektu údajůsubjektu údajů se zpracováním osobních údajů musí být správce schopen prokázat po celou dobu jejich zpracování.
(5)
Povinnosti stanovené v odstavcích 3 a 4 platí pro zpracovatele obdobně.
§ 44
Pokud pověření nevyplývá z jiného právního předpisu, musí správce se zpracovatelem uzavřít smlouvu o zpracování osobních údajů. Smlouva musí mít písemnou formu. Musí v ní být zejména výslovně uvedeno, v jakém rozsahu, za jakým účelem a na jakou dobu se uzavírá, a musí obsahovat záruky zpracovatele o přijetí a dodržování technických a organizačních opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany osobních údajů.
§ 45
Jestliže zpracovatel zjistí, že správce porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem6), je povinen jej na to neprodleně upozornit a ukončit zpracování osobních údajů. Pokud tak neučiní, odpovídá za škodu společně a nerozdílně se správcem.
Povinnosti osob při zabezpečení osobních údajů
§ 46
(1)
Správce je povinen přijmout taková technická a organizační opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům, k jejich změně, zničení, ztrátě, neoprávněnému přenosu nebo jinému neoprávněnému zpracování nebo zneužití. Tato povinnost platí i po ukončení zpracování osobních údajů.
(2)
Správce je povinen přijmout technická a organizační opatření k zajištění ochrany osobních údajů v souladu se zákonem a jinými právními předpisy. Správce vede o přijatých technických a organizačních opatřeních dokumentaci, kterou uchovává po dobu zpracování osobních údajů.
(3)
V rámci opatření podle odstavce 1 správce posuzuje rizika týkající se oblastí
a)
plnění pokynů pro zpracování osobních údajů osobami, které mají bezprostřední přístup k osobním údajům,
b)
zabránění neoprávněným osobám přistupovat k osobním údajům a k prostředkům pro jejich zpracování,
c)
zabránění neoprávněnému čtení, vytváření, kopírování, přenosu, úpravě nebo vymazání záznamů obsahujících osobní údaje a
d)
opatření, která umožní určit a ověřit, komu byly osobní údaje předány.
(4)
Při automatizovaném zpracování osobních údajů je správce v rámci opatření podle odstavce 1 dále povinen
a)
zajistit, aby systém pro automatizované zpracování osobních údajů používala pouze oprávněná fyzická osoba,
b)
zajistit, aby oprávněná fyzická osoba měla přístup pouze k osobním údajům odpovídajícím jejímu oprávnění, a to na základě zvláštního uživatelského oprávnění zřízeného výlučně pro tuto osobu,
c)
pořizovat elektronické záznamy, které umožní určit a ověřit, kdy, kým a z jakého důvodu byly osobní údaje zaznamenány nebo jinak zpracovány, a
d)
zabránit neoprávněnému přístupu k datovým nosičům.
(5)
Povinnosti stanovené v odstavcích 1 až 4 platí pro zpracovatele obdobně.
§ 47
Zaměstnanci správce nebo zpracovatele, jiné osoby, které zpracovávají osobní údaje na základě smlouvy se správcem nebo zpracovatelem, nebo osoby, které v rámci plnění zákonem stanovených oprávnění a povinností přicházejí do styku s osobními údaji u správce nebo zpracovatele, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích a o organizačních a technických opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo bezpečnost osobních údajů. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení zaměstnání nebo příslušných prací.
§ 48
Výmaz osobních údajů
Správce nebo na základě jeho pokynu zpracovatel je povinen provést výmaz osobních údajů, jakmile pomine účel, pro který byly osobní údaje zpracovány, nebo na základě žádosti subjektu údajůsubjektu údajů podle § 49.
§ 49
Ochrana práv subjektu údajů
(1)
Každý subjekt údajůsubjekt údajů, který má za to, že správce nebo zpracovatel provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života subjektu údajůsubjektu údajů nebo s touto hlavou, zejména jsou-li osobní údaje nepřesné s ohledem na účel jejich zpracování, může
a)
požádat správce nebo zpracovatele o vysvětlení, nebo
b)
požadovat, aby správce nebo zpracovatel odstranil takto vzniklý stav, zejména provedením opravy, doplněním nebo výmazem osobních údajů.
(2)
Je-li žádost subjektu údajůsubjektu údajů podle odstavce 1 písm. b) shledána oprávněnou, správce nebo zpracovatel bez zbytečného odkladu odstraní závadný stav.
(3)
Došlo-li při zpracování osobních údajů k porušení povinností uložených zákonem u správce nebo u zpracovatele, odpovídají za újmu společně a nerozdílně.
(4)
Správce je povinen bez zbytečného odkladu informovat příjemce o žádosti subjektu údajůsubjektu údajů podle odstavce 1 a o opravě, doplnění nebo výmazu osobních údajů. To se nepoužije, je-li informování příjemce nemožné nebo by vyžadovalo neúměrné úsilí.
HLAVA V
ÚŘAD
§ 50
(1)
Úřad je ústředním správním úřadem pro oblast ochrany osobních údajů v rozsahu stanoveném tímto zákonem, jinými právními předpisy5), mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu, a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.
(2)
Sídlem Úřadu je Praha.
§ 51
(1)
Do činnosti Úřadu lze zasahovat jen na základě zákona. Při výkonu své působnosti v oblasti ochrany osobních údajů Úřad postupuje nezávisle a řídí se pouze právními předpisy a přímo použitelnými předpisy Evropské unie.
(2)
Činnost Úřadu je hrazena ze samostatné kapitoly státního rozpočtu České republiky.
(3)
Nejvyšší státní tajemník není nadřízeným služebním orgánem vůči předsedovi Úřadu. Proti rozhodnutí předsedy Úřadu ve věci státní služby není odvolání přípustné.
Předseda a místopředseda Úřadu
§ 52
(1)
Úřad řídí předseda Úřadu, kterého jmenuje a odvolává prezident republiky na návrh Senátu. Předseda Úřadu se považuje za člena dozorového úřadu podle čl. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Předseda Úřadu může pověřit místopředsedu Úřadu trvalým plněním některých svých úkolů. Předseda Úřadu se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě a je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu státní služby.
(2)
Funkční období předsedy Úřadu je 5 let. Předseda Úřadu může být jmenován nejvýše na 2 po sobě jdoucí funkční období.
(3)
Předsedou Úřadu může být jmenován pouze občan České republiky, který
a)
je plně svéprávný,
b)
dosáhl věku 40 let,
c)
je bezúhonný, splňuje podmínky stanovené jiným právním předpisem7) a jeho znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a
d)
získal vysokoškolské vzdělání absolvováním magisterského studijního programu zaměřeného na právo nebo informatiku, má potřebnou úroveň znalostí anglického, německého nebo francouzského jazyka a nejméně 5 let praxe v oblasti ochrany osobních údajů nebo lidských práv a základních svobod; přípustné je i jiné zaměření studijního programu, má-li takovou praxi delší než 10 let.
(4)
Za bezúhonnou se pro účel tohoto zákona považuje fyzická osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin nebo trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti se zpracováním osobních údajů.
(5)
S výkonem funkce předsedy Úřadu je neslučitelná funkce poslance nebo senátora, soudce, státního zástupce, jakákoliv funkce ve veřejné správě a členství v politické straně nebo politickém hnutí.
(6)
Předseda Úřadu nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v dalším pracovním poměru ani vykonávat výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost Úřadu.
(7)
Z funkce může být předseda Úřadu odvolán, přestal-li splňovat některou z podmínek pro jeho jmenování.
§ 53
(1)
Úřad má 2 místopředsedy, které na návrh předsedy Úřadu volí a odvolává Senát. Místopředseda Úřadu je ředitelem sekce. Místopředseda Úřadu se považuje za člena dozorového úřadu podle čl. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.
(2)
Místopředseda Úřadu zastupuje předsedu Úřadu v jeho nepřítomnosti; pořadí zastupování se řídí pořadím, ve kterém byli místopředsedové Úřadu zvoleni, včetně případného bezprostředně předcházejícího funkčního období.
(3)
Ustanovení § 52 odst. 2 až 7 se použijí obdobně.
§ 54
Činnosti Úřadu
(1)
Ve vztahu ke zpracování osobních údajů podle hlavy II Úřad
a)
při provádění auditu podle čl. 58 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 postupuje podle kontrolního řádu,
b)
při postupu podle čl. 58 odst. 1 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 může správce vyzvat k vyjasnění nebo nápravě,
c)
sdělením upozorňuje správce nebo zpracovatele, že zamýšleným zpracováním osobních údajů zřejmě poruší své povinnosti,
d)
může stanovit vyhláškou kritéria nebo požadavky podle čl. 41 odst. 3, čl. 42 odst. 5 nebo čl. 43 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,
e)
může nařídit subjektu pro vydávání osvědčení, aby odebral osvědčení, které tento subjekt vydal podle čl. 42 a 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,
f)
schvaluje kodexy chování; je-li kodex chování v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, Úřad jeho schválení zamítne, a
g)
zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup standardní smluvní doložky přijaté podle čl. 28 odst. 8 nebo čl. 46 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.
(2)
Ve vztahu ke zpracování osobních údajů podle hlavy III, nejde-li o zpracování osobních údajů prováděné soudy a státními zastupitelstvími, Úřad
a)
provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů,
b)
ověřuje zákonnost zpracování osobních údajů na podnět subjektu údajůsubjektu údajů podle § 31,
c)
přijímá podněty a stížnosti na porušení povinností stanovených zákonem při zpracování osobních údajů a informuje o jejich vyřízení,
d)
projednává přestupky a ukládá pokuty,
e)
poskytuje konzultace v oblasti ochrany osobních údajů,
f)
informuje veřejnost o rizicích, pravidlech, zárukách a právech v souvislosti se zpracováním osobních údajů,
g)
informuje správce a zpracovatele o jejich povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů a
h)
vykonává další působnost stanovenou mu zákonem.
(3)
Úřad dále
a)
zpracovává a veřejnosti zpřístupňuje výroční zprávu o své činnosti,
b)
zajišťuje plnění požadavků vyplývajících z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, a z přímo použitelných předpisů Evropské unie,
c)
i bez žádosti poskytuje Parlamentu vyjádření k návrhu právního předpisu, který upravuje zpracování osobních údajů,
d)
podílí se na činnosti Evropského sboru pro ochranu osobních údajů, spolupracuje s obdobnými úřady jiných států, s orgány Evropské unie a s orgány mezinárodních organizací působícími v oblasti ochrany osobních údajů.
(4)
Dozor nad zpracováním osobních údajů, které provádějí soudy nebo státní zastupitelství podle hlavy III tohoto zákona nebo zpravodajské služby, stanoví jiný právní předpis8).
§ 55
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu a
d)
datum narození.
(2)
Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
d)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, a
e)
rodné číslo.
(3)
Úřad využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu z informačního systému cizinců údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
druh a adresa místa pobytu,
d)
číslo a platnost oprávnění k pobytu a
e)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(4)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 56
Mezinárodní spolupráce
(1)
Úřad poskytuje v oblasti ochrany osobních údajů podle hlavy III pomoc, včetně provedení šetření, kontrol nebo poskytnutí informací, dozorovým úřadům jiných členských států Evropské unie a států, které uplatňují předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680.
(2)
Žádost dozorového úřadu jiného členského státu Evropské unie nebo státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, podle odstavce 1 Úřad vyřídí bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne jejího podání, ledaže k poskytnutí pomoci není Úřad oprávněn nebo by jím došlo k porušení zákona.
(3)
O vyřízení žádosti podle odstavce 2 nebo důvodech jejího nevyřízení Úřad informuje žádající dozorový úřad.
(4)
Pomoc podle odstavce 1 se poskytuje na náklady Úřadu; pokud vyřízení žádosti vyžaduje vynaložení neúměrných nákladů, Úřad vyřízení žádosti odloží, dokud nedojde k dosažení dohody se žádajícím dozorovým úřadem o způsobu úhrady takových nákladů.
(5)
Pokud vyřízení žádosti Úřadu v cizině vyžaduje vynaložení neúměrných nákladů, může být s jeho souhlasem žádost vyřízena na jeho náklady.
§ 57
Výroční zpráva
(1)
Výroční zpráva Úřadu obsahuje zejména informace o provedené kontrolní činnosti a její zhodnocení, informace o stavu v oblasti zpracování a ochrany osobních údajů v České republice a jeho zhodnocení a zhodnocení ostatní činnosti Úřadu, včetně dozoru nad zpracováním osobních údajů podle hlavy II tohoto zákona.
(2)
Výroční zprávu předkládá předseda Úřadu Parlamentu a vládě do 3 měsíců od skončení rozpočtového roku.
§ 58
Oprávnění Úřadu na přístup k informacím
(1)
Úřad je oprávněn seznamovat se se všemi informacemi nezbytnými pro plnění konkrétního úkolu. To platí i pro informace chráněné povinností mlčenlivosti podle jiného právního předpisu, nestanoví-li jiný právní předpis9) pro přístup Úřadu k takovým údajům jiné podmínky.
(2)
S informacemi chráněnými povinností mlčenlivosti podle zákona o advokacii je Úřad oprávněn se seznamovat pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce České advokátní komory (dále jen „komora“), kterého ustanoví předseda komory z řad jejích zaměstnanců nebo z řad advokátůadvokátů. Odmítne-li zástupce komory souhlas udělit, bezodkladně zajistí na písemnou žádost Úřadu důvěrnost a neporušenost informací podle věty první a bezodkladně předá kontrolní radě komory písemnou žádost Úřadu o nahrazení souhlasu zástupce komory rozhodnutím kontrolní rady komory. Nerozhodne-li kontrolní rada komory o žádosti Úřadu tak, že nahrazuje souhlas zástupce komory, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti zástupcem komory, lze souhlas zástupce komory nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona o zvláštních řízeních soudních.
(3)
S informacemi chráněnými povinností mlčenlivosti podle zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky je Úřad oprávněn se seznamovat pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce Komory daňových poradců České republiky, kterého ustanoví prezident Komory daňových poradců České republiky z řad jejích zaměstnanců nebo z řad daňových poradců. Odmítne-li zástupce Komory daňových poradců České republiky souhlas udělit, bezodkladně zajistí na písemnou žádost Úřadu důvěrnost a neporušenost informací podle věty první a bezodkladně předá dozorčí komisi Komory daňových poradců České republiky písemnou žádost Úřadu o nahrazení souhlasu zástupce Komory daňových poradců České republiky rozhodnutím dozorčí komise Komory daňových poradců České republiky. Nerozhodne-li dozorčí komise Komory daňových poradců České republiky o žádosti Úřadu tak, že nahrazuje souhlas zástupce Komory daňových poradců České republiky, ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti zástupcem Komory daňových poradců České republiky, lze souhlas zástupce Komory daňových poradců České republiky nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona o zvláštních řízeních soudních.
(4)
Úřad vyloučí z nahlížení do spisu informace, které jsou obchodním, bankovním nebo jiným obdobným zákonem chráněným tajemstvím, informace, které požívají autorskoprávní ochrany, a informace podle odstavce 1 věty druhé nebo odstavce 2, pokud do spisu umožní nahlédnout osobě odlišné od osoby, od níž byly tyto informace získány. V řízení o uložení povinnosti Úřad zpřístupní účastníkovi řízení informace vyloučené podle věty první, pokud jimi byl nebo bude proveden důkaz. Před zpřístupněním informace musí být účastník řízení nebo jeho zástupce poučen o ochraně, kterou informace požívá; o poučení se sepíše protokol. Právo na přístup k takovým informacím nezahrnuje právo činit si výpisy nebo právo na pořízení kopií informací.
(5)
Odstavcem 1 není dotčena povinnost kontrolujícího prokázat oprávnění k přístupu k utajované informaciutajované informaci.
§ 59
Mlčenlivost zaměstnanců Úřadu
(1)
Místopředseda a zaměstnanci Úřadu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o osobních údajích, o informacích podle § 58 odst. 4, jakož i o organizačních a technických opatřeních, jejichž zveřejnění by ohrozilo zabezpečení osobních údajů, se kterými se seznámili při výkonu působnosti Úřadu nebo v souvislosti s ní. Tato povinnost trvá i po skončení služebního nebo pracovního poměru.
(2)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle odstavce 1 se nelze dovolávat vůči Úřadu. Povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 se lze dovolávat vůči orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení nebo soudu pouze tehdy, pokud by se povinnosti mlčenlivosti vůči orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení nebo soudu mohl dovolávat ten, jemuž byla zákonem uložena a od něhož informace chráněná povinností mlčenlivosti pochází. Subjektu údajůSubjektu údajů lze osobní údaje sdělit, pouze pokud tímto sdělením nedojde k ohrožení chráněného zájmu uvedeného v § 6 odst. 2.
(3)
Povinnosti zachovávat mlčenlivost může místopředsedu Úřadu a zaměstnance zprostit předseda Úřadu nebo jím pověřená osoba.
§ 60
Opatření k odstranění nedostatků
Dojde-li k porušení povinnosti stanovené zákonem nebo uložené na jeho základě při zpracování osobních údajů podle hlavy II nebo III nebo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, může Úřad uložit opatření k odstranění zjištěných nedostatků a stanovit přiměřenou lhůtu pro jejich odstranění.
HLAVA VI
PŘESTUPKY
§ 61
(1)
Fyzická osoba, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz zveřejnění osobních údajů stanovený jiným právním předpisem10).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, nebo
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek spáchaný tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
(3)
Úřad upustí od uložení správního trestu také tehdy, jde-li o subjekty uvedené v čl. 83 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.
§ 62
(1)
Správce nebo zpracovatel podle hlavy II se dopustí přestupku tím, že
a)
poruší některou z povinností podle čl. 8, 11, 25 až 39, 42 až 49 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo hlavy II,
b)
poruší některou ze základních zásad pro zpracování osobních údajů podle čl. 5 až 7 nebo 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,
c)
poruší některé z práv subjektu údajůsubjektu údajů podle čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo hlavy II,
d)
nesplní příkaz nebo poruší omezení zpracování osobních údajů nebo nedodrží přerušení toků údajů uložené Úřadem podle čl. 58 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, nebo
e)
neposkytne Úřadu přístup k údajům, informacím a prostorám podle čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.
(2)
Subjekt pro vydávání osvědčení se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle čl. 42 a 43 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo hlavy II.
(3)
Subjekt pro monitorování souladu se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností podle čl. 41 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.
(4)
Úřad může upustit od uložení správního trestu také tehdy, pokud uloží opatření podle § 54 odst. 1 písm. e) nebo § 60.
(5)
Úřad upustí od uložení správního trestu také tehdy, jde-li o správce a zpracovatele uvedené v čl. 83 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679.
§ 63
(1)
Právnická osoba se dopustí přestupku tím, že při zpracování osobních údajů
a)
v rozporu s § 25 odst. 1 písm. a) nestanoví účel zpracování osobních údajů nebo stanoveným účelem zpracování osobních údajů poruší povinnost nebo překročí oprávnění vyplývající z jiného zákona,
b)
v rozporu s § 25 odst. 1 písm. b) nepřijme opatření zajišťující, aby osobní údaje byly přesné ve vztahu k povaze a účelu jejich zpracování,
c)
v rozporu s § 25 odst. 1 písm. c) uchovává osobní údaje po dobu delší než nezbytnou k dosažení účelu jejich zpracování,
d)
v rozporu s § 27 neposkytne subjektu údajůsubjektu údajů informace v rozsahu nebo zákonem stanoveným způsobem,
e)
v rozporu s § 28 odst. 2 nevyhoví žádosti subjektu údajůsubjektu údajů uvedené v § 28 odst. 1,
f)
v rozporu s § 29 odst. 5 nevyhoví žádosti subjektu údajůsubjektu údajů uvedené v § 29 odst. 1 nebo 2,
g)
v rozporu s § 32 odst. 1 až 3 nepřijme technická a organizační opatření nebo nevede jejich dokumentaci,
h)
v rozporu s § 32 odst. 4 nevede písemné přehledy o všech typových činnostech zpracování osobních údajů,
i)
v rozporu s § 36 odst. 1 nepořizuje záznamy,
j)
v rozporu s § 36 odst. 3 využije záznamy k jinému účelu,
k)
v rozporu s § 37 neprovede posouzení vlivu na ochranu osobních údajů,
l)
v rozporu s § 38 odst. 1 nepožádá Úřad o projednání připravovaného zpracování osobních údajů,
m)
v rozporu s § 39 zasáhne do práv a právem chráněných zájmů subjektu údajůsubjektu údajů nebo způsobí jiný obdobně závažný následek pro subjekt údajůsubjekt údajů,
n)
v rozporu s § 40 odst. 1 nepřijme organizační a technická opatření k zajištění odpovídající úrovně zabezpečení osobních údajů,
o)
v rozporu s § 40 odst. 2 nepřijme nezbytná opatření,
p)
v rozporu s § 41 odst. 1 neohlásí porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu,
q)
v rozporu s § 42 odst. 1 neoznámí porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajůsubjektu údajů,
r)
neprovede uložené opatření k nápravě ve lhůtě stanovené Úřadem,
s)
poruší omezení zpracování zvláštních kategorií osobních údajů podle jiného právního předpisu5),
t)
poruší povinnost jmenovat pověřence podle jiného právního předpisu5),
u)
poruší povinnost informovat o nesprávném předání nebo o předání nepřesných osobních údajů podle § 32 odst. 5 nebo podle jiného právního předpisu5),
v)
poruší některou z podmínek podle jiného právního předpisu5) pro předání osobních údajů do mezinárodní organizace nebo státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, nebo
w)
poruší povinnost prověřovat potřebnost dalšího zpracování nebo vymazat osobní údaje podle jiného právního předpisu5).
(2)
Přestupku se dopustí ten, kdo při zpracování osobních údajů
a)
v rozporu s § 34 odst. 4 nevede přehledy o všech typových činnostech zpracování osobních údajů,
b)
v rozporu s § 34 odst. 5 neoznámí spravujícímu orgánuspravujícímu orgánu porušení zabezpečení osobních údajů,
c)
v rozporu s § 35 nezpracovává osobní údaje pouze podle pokynů spravujícího orgánuspravujícího orgánu nebo podle zákona,
d)
v rozporu s § 36 odst. 1 nepořizuje záznamy,
e)
v rozporu s § 36 odst. 3 využije záznamy k jinému účelu,
f)
v rozporu s § 40 odst. 1 nepřijme organizační a technická opatření k zajištění odpovídající úrovně zabezpečení osobních údajů,
g)
v rozporu s § 40 odst. 2 nepřijme nezbytná opatření,
h)
neprovede uložené opatření k nápravě ve lhůtě stanovené Úřadem,
i)
poruší omezení zpracování zvláštních kategorií osobních údajů podle jiného právního předpisu5),
j)
poruší povinnost jmenovat pověřence podle jiného právního předpisu5),
k)
poruší povinnost informovat o nesprávném předání nebo o předání nepřesných osobních údajů podle § 32 odst. 5 nebo podle jiného právního předpisu5),
l)
poruší některou z podmínek podle jiného právního předpisu5) pro předání osobních údajů do mezinárodní organizace nebo státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680, nebo
m)
poruší povinnost prověřovat potřebnost dalšího zpracování nebo vymazat osobní údaje podle jiného právního předpisu5).
(3)
Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
§ 64
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad.
(2)
Pokutu vybírá Úřad.
§ 65
Zvláštní ustanovení o odložení věci
Aniž řízení o přestupku podle tohoto zákona a porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 zahájí, může Úřad věc usnesením odložit též, jestliže je vzhledem k významu a míře porušení nebo ohrožení chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobu provedení činu, jeho následku, okolnostem, za nichž byl čin spáchán, nebo vzhledem k chování podezřelého po spáchání činu zřejmé, že účelu, jehož by bylo možno dosáhnout provedením řízení o přestupku, bylo dosaženo nebo jej lze dosáhnout jinak. Usnesení o odložení věci podle věty první se pouze poznamená do spisu; ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich týkající se vyrozumění o odložené věci se v takovém případě nepoužije.
ČÁST DRUHÁ
PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 66
Přechodná ustanovení
(1)
Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. prosince 2020 má Úřad pouze 1 místopředsedu Úřadu. Druhého místopředsedu Úřadu lze zvolit s účinností nejdříve od 1. ledna 2021.
(2)
Předseda Úřadu, který je ve funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí své funkční období podle dosavadních právních předpisů.
(3)
Inspektor Úřadu, který je ve funkci ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí své funkční období podle dosavadních právních předpisů. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do konce svého funkčního období je inspektor zaměstnancem Úřadu pověřeným řízením a prováděním kontrolní činnosti v pracovním poměru na dobu určitou. Nárok inspektora Úřadu na plat, náhradu výdajů a naturální plnění se řídí dosavadními právními předpisy.
(4)
Informace zpracovávané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v registru zpracování osobních údajů podle zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, jsou veřejně přístupné po dobu 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Řízení zahájená podle zákona č. 101/2000 Sb., která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 101/2000 Sb.
(6)
Kde se v dosavadních právních předpisech používá pojem citlivý údajcitlivý údaj nebo citlivý osobní údaj, rozumí se tím ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona osobní údaj, který vypovídá o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo filosofickém přesvědčení nebo členství v odborové organizaci, genetický údaj, biometrický údaj zpracovávaný za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby, údaj o zdravotním stavu, o sexuálním chování, o sexuální orientaci a údaj týkající se rozsudků v trestních věcech a trestných činůtrestných činů nebo souvisejících bezpečnostních opatření.
(7)
Souhlas subjektu údajůsubjektu údajů udělený podle zákona č. 101/2000 Sb. se považuje za souhlas podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, ledaže způsob jeho udělení nebyl v souladu s tímto nařízením.
§ 67
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
2.
Zákon č. 177/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 227/2000 Sb., a zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3.
Část šestá zákona č. 450/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4.
Část čtvrtá zákona č. 107/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 140/1996 Sb., o zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti, a některé další zákony.
5.
Část druhá zákona č. 310/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využití jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
6.
Část devátá zákona č. 517/2002 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy a mění některé zákony.
7.
Část první zákona č. 439/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8.
Část čtvrtá zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti).
9.
Část šestá zákona č. 626/2004 Sb., o změně některých zákonů v návaznosti na realizaci reformy veřejných financí v oblasti odměňování.
10.
Část čtyřicátá zákona č. 413/2005 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
11.
Část jedenáctá zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách.
12.
Část dvacátá zákona č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce.
13.
Část třicátá šestá zákona č. 342/2006 Sb., kterým se mění některé zákony související s oblastí evidence obyvatel a některé další zákony.
14.
Část třináctá zákona č. 170/2007 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se vstupem České republiky do schengenského prostoru.
15.
Část šedesátá pátá zákona č. 41/2009 Sb., o změně některých zákonů v souvislosti s přijetím trestního zákoníku.
16.
Část třetí zákona č. 52/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
17.
Část osmdesátá osmá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
18.
Část šedesátá pátá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.
19.
Část čtyřicátá šestá zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě.
20.
Část čtvrtá zákona č. 468/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
21.
Část dvacátá devátá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu.
22.
Část dvacátá devátá zákona č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě.
23.
Část šestá zákona č. 301/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o centrální evidenci účtů.
24.
Část osmdesátá druhá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.
25.
Nařízení vlády č. 277/2011 Sb., o stanovení vzoru průkazu kontrolujícího Úřadu pro ochranu osobních údajů.
§ 68
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
3)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 82 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
§ 10 a násl. zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 35 a násl. zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5)
Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Například zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Například zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Například § 16 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Například § 8a, § 8b odst. 1 až 4 a § 8c zákona č. 141/1961 Sb., § 52 až 54 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 111/2019 Sb. | Zákon č. 111/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů
Vyhlášeno 24. 4. 2019, datum účinnosti 24. 4. 2019, částka 47/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna notářského řádu
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o České národní bance
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o Ústavním soudu
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o státním zastupitelství
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o advokacii
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o civilním letectví
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o Probační a mediační službě
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o soudech a soudcích
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna soudního řádu správního
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o archivnictví a spisové službě
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o Policii České republiky
* ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna daňového řádu
* ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů
* ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
* ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky
* ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky
* ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
* ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o Vojenské policii
* ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o kybernetické bezpečnosti
* ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o státní službě
* ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
* ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o hazardních hrách
* ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o centrální evidenci účtů
* ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o vysokých školách
* ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o evidenci obyvatel
* ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o zdravotních službách
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 24. 4. 2019
111
ZÁKON
ze dne 12. března 2019,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 11 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu.“.
2.
Za § 466a se vkládají nové § 466b a 466c, které včetně nadpisů znějí:
㤠466b
Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů Ministerstvem spravedlnosti
(1)
Ministerstvo spravedlnosti může, je-li to nezbytné pro výkon jeho působnosti v trestním řízení, zpracovávat osobní údaje. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.
(2)
Ministerstvo spravedlnosti může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.
§ 466c
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
(1)
Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Ministerstvo spravedlnosti zpracovává při výkonu své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje ministr spravedlnosti státního zaměstnance zařazeného v Ministerstvu spravedlnosti, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.
(2)
Pověřenec
a)
poskytuje v Ministerstvu spravedlnosti informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů,
b)
kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a
c)
je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.
(3)
Ministerstvo spravedlnosti zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Ministerstvo spravedlnosti dále zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. II
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 26 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
2.
V § 26 odst. 8 se slova „až 6“ nahrazují slovy „, 4 a 6“.
3.
V § 114a odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
zjistí názor Úřadu pro ochranu osobních údajů, souvisí-li předmět řízení bezprostředně s otázkou ochrany osobních údajů, a“.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno g).
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
V zákoně č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 335/2018 Sb., se za § 13 vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:
㤠13a
Zpracování údajů
(1)
Orgány sociálního zabezpečení zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány sociálního zabezpečení zpřístupňují nebo předávají dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.
(2)
Orgány sociálního zabezpečení při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
a)
označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a
b)
mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, též způsobem, který je založen výhradně na automatizovaném zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán sociálního zabezpečení v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.
(3)
Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení správního řádu o stížnosti.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna notářského řádu
Čl. IV
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 7/2019 Sb., se mění takto:
1.
§ 46 zní:
㤠46
Dohled se provádí zejména kontrolou spisů, listin a předmětů úschov, dále kontrolou knih protestů, knih žádostí o výpis z evidence Rejstříku trestů, rejstříků, ověřovacích knih a ostatních evidenčních pomůcek (dále jen „evidenční pomůcky“).“.
2.
V § 95 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
3.
Za § 95 se vkládá nový § 95a, který zní:
㤠95a
(1)
Notář vede evidenční pomůcky. Při zakládání a vedení evidenčních pomůcek se postupuje podle kancelářského řádu.
(2)
Ti, jimž je notář povinen zapůjčit spisy podle § 96, mohou rovněž nahlížet do evidenčních pomůcek, zejména do příslušného svazku ověřovací knihy, a činit z nich opisy a výpisy.“.
4.
Nadpis části desáté zní: „VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ A OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ“.
5.
V části desáté se za nadpis části vkládá označení a nadpis nového oddílu 1, které znějí:
„Oddíl 1
Využívání údajů ze základního registru obyvatel a z agendových informačních systémů“.
6.
Označení a nadpis části jedenácté se nahrazují označením a nadpisem oddílu 2, které znějí:
„Oddíl 2
Ochrana osobních údajů v řízení o pozůstalosti“.
Dosavadní část dvanáctá se označuje jako část jedenáctá.
7.
§ 109g zní:
㤠109g
(1)
Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, sleduje, zda notář zpracovává osobní údaje při provádění těchto úkonů v souladu s právními předpisy upravujícími ochranu osobních údajů. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného notáře a uvede, jak je napravit.
(2)
Soud, který pověřil notáře provedením úkonů v řízení o pozůstalosti jako soudního komisaře, přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů notářem a informuje o způsobu jejich vyřízení toho, kdo podnět učinil, tak, aby předcházel ohrožení
a)
plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,
c)
ochrany utajovaných informací, nebo
d)
oprávněných zájmů třetí osoby.“.
8.
Za § 109g se vkládá nový § 109h, který včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:
㤠109h
Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6796) se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány notáři při provádění úkonů soudního komisaře v řízení o pozůstalosti nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění
a)
předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
ochrany nezávislosti soudů a soudců,
c)
ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod jiných osob, nebo
d)
vymáhání soukromoprávních nároků.
6)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
9.
V části desáté se za oddíl 2 vkládá nový oddíl 3, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl 3
Ochrana osobních údajů při notářské a další činnosti
§ 109i
(1)
Komora je oprávněna zpracovávat osobní údaje pro účely vedení, správy a provozu evidence, seznamu nebo Rejstříku zástav.
(2)
Notářské komory a Komora jsou oprávněny zpracovávat osobní údaje pro účely evidence notářů, notářských kandidátů a notářských koncipientů a pro plnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.
(3)
Notář je oprávněn zpracovávat osobní údaje v rozsahu nezbytném pro potřeby výkonu notářské činnosti, další činnosti podle § 3, jiné činnosti podle § 4 a pro účely vedení evidenčních pomůcek.“.
10.
Za část desátou se vkládá nová část jedenáctá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST JEDENÁCTÁ
PŘESTUPKY
§ 109j
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
vykonává notářskou činnost nebo další činnost notáře podle tohoto zákona, ačkoli není osobou, která je podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu oprávněna tuto činnost vykonávat, nebo
b)
použije označení „notář“, ačkoli nesplňuje zákonné podmínky pro používání takového označení.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 3 000 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 200 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze spolu s pokutou uložit zákaz činnosti do 1 roku.
(4)
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.“.
Dosavadní část jedenáctá se označuje jako část dvanáctá.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
Čl. V
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 157/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis hlavy páté zní: „ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ VĚZEŇSKOU SLUŽBOU“.
2.
V § 23a odstavce 1 až 3 znějí:
„(1)
Vězeňská služba může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro plnění jejích úkolů. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.
(2)
Vězeňská služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Osobní údaje z evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody předává nebo zpřístupňuje na žádost též
a)
soudům a státním zastupitelstvím při výkonu jejich další působnosti,
b)
ministerstvu a Rejstříku trestů,
c)
orgánům veřejné moci, pokud je potřebují pro svou činnost, a
d)
jiným osobám, pokud osvědčí právní zájem na předání nebo zpřístupnění osobních údajů a jejich předání nebo zpřístupnění nebrání zvláštní zákon.
(3)
Neskončilo-li trestní stíhání, ve kterém byl obviněný ve vazbě, pravomocným odsouzením, může Vězeňská služba osobní údaje takové osoby předat nebo zpřístupnit podle odstavce 2 písm. c) a d) jen s jejím souhlasem.“.
3.
V § 23a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Vězeňská služba je správcem evidence osob ve výkonu zabezpečovací detence, vazby a výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky, která obsahuje
a)
údaje převzaté z rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení oznámených Vězeňské službě,
b)
údaje umožňující určení totožnosti každé osoby ve výkonu zabezpečovací detence a uvězněné osoby a
c)
údaje o průběhu výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody včetně údajů o přesném místě a době, kdy taková osoba vykonávala zabezpečovací detenci, vazbu nebo trest odnětí svobody, přehledu o udělených odměnách a uložených kázeňských trestech a údajů o výsledcích zdravotních prohlídek.
(5)
Osobní údaje se v evidenci podle odstavce 4 uchovávají 10 let od propuštění subjektu údajů z výkonu zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody.“.
Dosavadní odstavce 4 až 13 se označují jako odstavce 6 až 15.
4.
V § 23a odst. 6 se za slovo „žádost“ vkládají slova „podle odstavce 2“.
5.
V § 23a odst. 7 až 9 úvodních částech ustanovení a v § 23a odst. 11 a 15 se číslo „1“ nahrazuje číslem „4“.
6.
V § 23a se odstavec 12 zrušuje.
Dosavadní odstavce 13 až 15 se označují jako odstavce 12 až 14.
7.
Označení hlavy šesté se včetně nadpisu zrušuje a dosavadní hlava sedmá se označuje jako hlava šestá.
8.
§ 23b včetně nadpisu zní:
㤠23b
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
(1)
Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Vězeňská služba zpracovává pro plnění svých úkolů v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje generální ředitel příslušníka nebo občanského zaměstnance Vězeňské služby, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.
(2)
Pověřenec
a)
poskytuje ve Vězeňské službě informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů,
b)
kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a
c)
je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.
(3)
Vězeňská služba zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Vězeňská služba rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů.
(4)
Úkoly pověřence může na základě písemné dohody Vězeňské služby a ministerstva vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu.“.
9.
Za § 23b se vkládá nová hlava šestá, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA ŠESTÁ
HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST VĚZEŇSKÉ SLUŽBY
§ 23c
(1)
Vězeňská služba může provozovat hospodářskou činnost mimo svoji činnost hlavní, pro niž byla zřízena, zejména za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody nebo umístěných v ústavech pro výkon zabezpečovací detence.
(2)
Hospodářská činnost je provozována za účelem dosažení kladného výsledku hospodaření; to platí i pro jednotlivé provozovny, v nichž je hospodářská činnost provozována.
(3)
Organizační jednotky Vězeňské služby, které jsou věznicí nebo ústavem pro výkon zabezpečovací detence, sledují hospodaření provozovny odděleně od hlavní činnosti a od hospodaření s prostředky rozpočtu věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence. Peněžní prostředky používané pro provoz hospodářské činnosti jsou vedeny na zvláštním bankovním účtu.
(4)
Provozní výdaje hospodářské činnosti musí být v plné výši pokryty příjmy z této činnosti.
(5)
Kladný rozdíl příjmů a výdajů dosažený za kalendářní rok v rámci hospodářské činnosti je mimorozpočtovým zdrojem, se kterým je možno nakládat způsobem uvedeným ve zvláštním právním předpisu6c).“.
Dosavadní hlava šestá se označuje jako hlava sedmá.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o České národní bance
Čl. VI
V zákoně č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., a zákona č. 89/2018 Sb., se za § 50 vkládá nový § 50a, který včetně poznámky pod čarou č. 42 zní:
㤠50a
(1)
Česká národní banka zpracovává osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů stanovených v § 1a a 2.
(2)
Ustanovení čl. 15 a 18, čl. 19 věta druhá, čl. 21 odst. 4 a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67942) se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané Českou národní bankou v oblasti péče o finanční stabilitu a v rámci výkonu dohledu na finančním trhu, kterými jsou zejména údaje o dohlížené osobě, osobách v ní působících a osobách, které jsou obchodními partnery či klienty dohlížené osoby, anebo zájemci o její služby, jakož i o osobách s těmito osobami spjatých. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po kterou mohou být použity při výkonu dohledu nebo při řešení krize podle právních předpisů upravujícího řešení krizí na finančním trhu a v souvisejících řízeních.
(3)
Ustanovení čl. 13 odst. 3, čl. 14, 15 a 18, čl. 19 věta druhá a čl. 34 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s činnostmi České národní banky podle krizového zákona a zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy, kterými jsou údaje o osobách vykonávajících činnosti povolované Českou národní bankou, osobách v nich působících a osobách, které s nimi mají obchodní nebo jiný vztah. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po níž vykonává činnosti podle těchto právních předpisů, k jejichž provedení jsou uvedené údaje nezbytné, a dále po dobu, po kterou jsou uplatňována příslušná opatření, účinné příslušné krizové plány, přetrvávají následky jiných činností podle těchto právních předpisů nebo po kterou tyto údaje mohou být použity v souvisejících řízeních.
(4)
Ustanovení čl. 15 a 16 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na osobní údaje zpracovávané v souvislosti s obrazovými záznamy pořizovanými a ukládanými při ochraně a zabezpečení peněžního provozu České národní banky, kterými jsou údaje o osobách vstupujících a nacházejících se v prostorách, kde peněžní provoz probíhá. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu potřebnou z hlediska ochrany a zabezpečení peněžního provozu nebo po kterou tyto údaje mohou být použity v souvisejících řízeních.
(5)
Ustanovení čl. 15, 16 a 18, čl. 19 věta druhá a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se nepoužijí na zpracovávané osobní údaje získané Českou národní bankou z předložených výkazů, kterými jsou zejména údaje o vykazující osobě, osobách v ní působících a osobách, které mají s vykazujícími osobami obchodní nebo jiný vztah, jenž je předmětem vykazovací povinnosti. Tyto údaje Česká národní banka zpracovává po dobu, po kterou tyto údaje mohou být předmětem sestavovaných statistik nebo jinak použity podle § 41 odst. 2 anebo v souvisejícím řízení s vykazující osobou.
(6)
Česká národní banka poskytne Úřadu pro ochranu osobních údajů v rozsahu nezbytném pro výkon jeho působnosti informace, které jsou chráněné povinností mlčenlivosti podle jiného zákona, pouze pokud to takový zákon umožňuje.
42)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření
Čl. VII
V § 16c zákona č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření, ve znění zákona č. 423/2003 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo při zpracování osobních údajů
a)
nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a
b)
může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede ministerstvo v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o Ústavním soudu
Čl. VIII
V zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 173/2018 Sb., se za § 25a vkládají nové § 25b až 25e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 9 znějí:
㤠25b
Zpracovávání osobních údajů
(1)
Ústavní soud může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro plnění jeho úkolů. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.
(2)
Ústavní soud může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.
§ 25c
Pověřenec pro ochranu osobních údajů nevykonává činnost ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů Ústavním soudem, které souvisí s rozhodovací činností Ústavního soudu a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými.
§ 25d
(1)
Soulad postupu Ústavního soudu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány v souvislosti s rozhodovací činností Ústavního soudu a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými, sleduje zaměstnanec určený předsedou Ústavního soudu; zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom správce nebo zpracovatele a uvede, jak je napravit.
(2)
Zaměstnanec určený podle odstavce 1 přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů a informuje o způsobu jejich vyřízení toho, kdo podnět učinil, tak, aby předcházel ohrožení
a)
plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,
c)
ochrany utajovaných informací, nebo
d)
oprávněných zájmů třetí osoby.
§ 25e
Omezení některých práv a povinností
(1)
Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6799) se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány Ústavním soudem v souvislosti s jeho rozhodovací činností a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými za účelem výkonu jeho pravomoci, nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění
a)
předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
ochrany nezávislosti soudů a soudců,
c)
ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nebo
d)
vymáhání soukromoprávních nároků.
(2)
Ústavní soud bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt údajů, který uplatnil práva stanovená v čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o uplatnění výjimky podle odstavce 1.
9)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o státním zastupitelství
Čl. IX
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 325/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „(dále jen „ministerstvo“)“.
2.
§ 12i včetně nadpisu zní:
㤠12i
Zpracovávání osobních údajů státním zastupitelstvím
(1)
Státní zastupitelství může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.
(2)
Státní zastupitelství může zpřístupňovat nebo předávat osobní údaje
a)
orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
orgánům a osobám provozujícím zařízení, ve kterém je podle zákonného oprávnění omezována osobní svoboda, jde-li o místa, kde státní zastupitelství v zákonem stanovených případech vykonává dozor, plní jiné úkoly vyplývající z právních předpisů nebo kam předává osobu, anebo osobám, které v takovém místě zajišťují výkon omezení osobní svobody, nebo
c)
soudům v souvislosti s jeho účastí v řízení při výkonu jiné než trestní působnosti a orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
(3)
Nejvyšší státní zastupitelství je správcem centrální evidence stíhaných osob, v níž jsou za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, zpracovávány tyto kategorie osobních údajů:
a)
spisová značka a označení orgánu, který evidovaný úkon učinil,
b)
identifikační údaje osoby, proti které se trestní řízení vede,
c)
identifikační údaje poškozených a dalších osob na trestním řízení zúčastněných,
d)
právní kvalifikace skutku, pro který se trestní řízení vede, s vyznačením jejích změn a
e)
rozhodnutí, opatření a příkazy vztahující se k osobě, proti které se řízení vede, včetně údajů o jejich výkonu.
(4)
Centrální evidence stíhaných osob je neveřejná. Přístup do centrální evidence stíhaných osob mají pouze státní zastupitelství pro potřeby výkonu své působnosti a ostatní orgány činné v trestním řízení a Probační a mediační služba pro účely trestního řízení. Pro účely plnění úkolů v Eurojustu má přístup do centrální evidence stíhaných osob také národní člen Eurojustu. Pro účely plnění úkolů podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních lze údaje z centrální evidence stíhaných osob v nezbytném rozsahu poskytnout na vyžádání též ministerstvu.
(5)
Osobní údaje vedené v centrální evidenci stíhaných osob se vymažou po uplynutí skartační lhůty spisu, ve kterém byl učiněn úkon, na základě kterého byl záznam osobních údajů v centrální evidenci stíhaných osob proveden.“.
3.
Za § 12j se vkládají nové § 12k až 12m, které včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 10 znějí:
㤠12k
Nejvyšší státní zástupce jmenuje pověřence pro ochranu osobních údajů pro celou soustavu státního zastupitelství; úkoly tohoto pověřence může na základě písemné dohody státního zastupitelství a ministerstva vykonávat pověřenec pro ochranu osobních údajů ministerstva. Činnost pověřence podle věty první nezahrnuje činnosti ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů státním zastupitelstvím, které jsou nezbytné pro výkon působnosti státního zastupitelství v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.
§ 12l
(1)
Nejvyšší státní zastupitelství sleduje soulad postupu státního zastupitelství s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Zjistí-li nedostatky, uloží opatření k nápravě.
(2)
Nejvyšší státní zastupitelství vyrozumí o způsobu vyřízení podání týkajícího se ochrany osobních údajů toho, kdo jej učinil, tak, aby předcházelo ohrožení
a)
plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,
c)
ochrany utajovaných informací, nebo
d)
oprávněných zájmů třetí osoby.
§ 12m
Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů v jiných oblastech
Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67910).
10)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
4.
V nadpisu části čtvrté se slova „MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI“ nahrazují slovem „MINISTERSTVA“.
5.
V § 13 odst. 1 se slova „Ministerstva spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o Rejstříku trestů
Čl. X
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 42/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Rejstřík trestů může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jeho působnosti.“.
2.
Označení části druhé se včetně nadpisu zrušuje a dosavadní části třetí a čtvrtá se označují jako části druhá a třetí.
3.
V části první se označení hlavy I včetně nadpisu zrušuje a dosavadní hlavy II a III se označují jako hlavy I a II.
4.
§ 2b včetně nadpisu zní:
㤠2b
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
(1)
Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Rejstřík trestů zpracovává pro výkon své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje ředitel zaměstnance zařazeného v Rejstříku trestů, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.
(2)
Pověřenec
a)
poskytuje v Rejstříku trestů informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů,
b)
kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a
c)
je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.
(3)
Rejstřík trestů zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Rejstřík trestů rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů.
(4)
Úkoly pověřence podle tohoto zákona může na základě písemné dohody Rejstříku trestů a Ministerstva spravedlnosti vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu.“.
5.
Za § 2b se vkládají označení a nadpis nové části druhé, které znějí:
„ČÁST DRUHÁ
EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“.
Dosavadní části druhá a třetí se označují jako části třetí a čtvrtá.
6.
Za nadpis části druhé se vkládají označení a nadpis nové hlavy I, které znějí:
„HLAVA I
OBSAH EVIDENCE REJSTŘÍKU TRESTŮ“.
Dosavadní hlavy I a II se označují jako hlavy II a III.
7.
V části druhé se za nadpis hlavy I vkládá nový § 2c, který zní:
㤠2c
Součástí evidence Rejstříku trestů je evidence
a)
odsouzení,
b)
podmíněného zastavení trestního stíhání,
c)
podmíněného odložení návrhu na potrestání,
d)
narovnání a
e)
odstoupení od trestního stíhání.“.
8.
V § 15a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, včetně pátrání po osobách a věcech“.
9.
V § 15a odst. 1 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí:
„e)
výkonu trestů a ochranných opatření,
f)
řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,“.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena g) a h).
10.
V § 15a odst. 1 závěrečné části ustanovení a v § 15a odst. 2 větě první se slova „a) až f)“ nahrazují slovy „a) až h)“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
Čl. XI
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákon č. 316/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. f) se za slovo „vysílání,“ vkládají slova „místopředsedy a předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů,“.
2.
V § 7 odst. 1 se za slovo „úřadu“ vkládají slova „, místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů“.
3.
V části druhé se za hlavu pátou A vkládá nová hlava šestá, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA ŠESTÁ
NÁLEŽITOSTI MÍSTOPŘEDSEDY A PŘEDSEDY ÚŘADU PRO OCHRANU OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Plat
§ 25
Místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 1,52.
§ 25a
Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,50.
§ 26
Náhrady výdajů
Předsedovi a místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží
a)
víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f), a to
1.
předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů ve výši 37 % platové základny,
2.
místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů ve výši 30 % platové základny,
b)
náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),
c)
náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru2); násobek sazby činí u předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů 3,0 a u místopředsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů 2,5.
§ 27
Naturální plnění
(1)
Předsedovi a místopředsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. d) bez nároku na úhradu výdajů spojených s užíváním bytu.
(2)
Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. i).
(3)
Předsedovi Úřadu pro ochranu osobních údajů dále náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a).“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o advokacii
Čl. XII
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 35a odst. 2, § 42 odst. 6 a v § 53 odst. 2 se slovo „rozeslání“ nahrazuje slovem „zpřístupnění“.
2.
V § 46 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Kontrolní rada rozhoduje o nahrazení souhlasu zástupce Komory k seznámení se s obsahem listin podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
3.
V § 55 odst. 1 se slova „a v § 45 odst. 2“ nahrazují slovy „, § 45 odst. 2 a v § 46 odst. 6“ a číslo „135“ se nahrazuje číslem „134“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. XIII
V zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb. a zákona č. 45/2019 Sb., se za § 40 vkládá nový § 40a, který včetně nadpisu zní:
㤠40a
Zpracování osobních údajů
Zdravotní pojišťovna při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem její působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
a)
označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a
b)
může provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede zdravotní pojišťovna v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o civilním letectví
Čl. XIV
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 146/2000 Sb., zákona č. 258/2002 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 407/2010 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 261/2017 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.“.
2.
V § 2 se doplňuje odstavec 15, který zní:
„(15)
Jmennou evidencí cestujících se rozumí záznamy cestovních požadavků cestujících obsažených v rezervačním systému leteckého dopravce, kontrolním systému odletů používaném leteckým dopravcem pro přihlášení cestujících k letu nebo v obdobném systému leteckého dopravce, které zahrnují veškeré údaje poskytnuté cestujícím nebo jeho jménem leteckému dopravci za účelem zpracování a kontroly rezervace míst pro konkrétní let.“.
3.
Za § 69 se vkládá nový § 69a, který včetně nadpisu zní:
㤠69a
Předávání údajů jmenné evidence cestujících
(1)
Letecký dopravce předá Policii České republiky údaje jmenné evidence cestujících, které shromažďuje při své obvyklé činnosti a které se týkají jím uskutečňovaného letu se vzletem, mezipřistáním nebo přistáním na území České republiky. Letecký dopravce tyto údaje předá elektronicky nebo, není-li to technicky možné, jiným vhodným způsobem, a to ve lhůtě
a)
24 až 48 hodin před plánovaným časem odletu a
b)
bezprostředně po nástupu cestujících na palubu letadla připraveného k odletu.
(2)
Údaje jmenné evidence cestujících týkající se letu uskutečňovaného leteckým dopravcem z území členského státu Evropské unie s přistáním na území jiného členského státu Evropské unie bez mezipřistání mimo členské státy Evropské unie je letecký dopravce povinen předat podle odstavce 1 jen tehdy, vyplývá-li to z informace o předávání takových údajů zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie.
(3)
Údaje jmenné evidence cestujících předávané podle odstavce 1 písm. b) může letecký dopravce předat rovněž formou aktualizace údajů předaných podle odstavce 1 písm. a).
(4)
Údaje jmenné evidence cestujících, které letecký dopravce předává podle odstavců 1 a 2, předá letecký dopravce Policii České republiky rovněž na její žádost, a to neprodleně po doručení žádosti.
(5)
Údaji jmenné evidence cestujících se rozumí
a)
rezervační kód pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících,
b)
datum rezervace a datum vystavení letenky,
c)
datum plánované cesty,
d)
jméno, popřípadě jména, a příjmení cestujícího,
e)
adresa a kontaktní informace o cestujícím,
f)
veškeré údaje o provedené platbě za poskytnuté služby,
g)
veškeré údaje o průběhu letu pro jednotlivý záznam ve jmenné evidenci cestujících,
h)
veškeré údaje o věrnostním programu cestujícího,
i)
identifikační kód cestovní kanceláře nebo cestovní agentury,
j)
veškeré údaje o stavu odbavení cestujícího, potvrzení jeho odletu a o případech, kdy se cestující nedostavil k odletu nebo kdy se cestující dostavil na letiště bez rezervace,
k)
veškeré údaje o vyčlenění cestujícího z rezervace,
l)
veškeré údaje o nezletilých osobách cestujících bez doprovodu,
m)
veškeré údaje obsažené v položce „obecné poznámky“ v rezervačním systému leteckého dopravce,
n)
číslo vystavené letenky, datum a místo jejího vystavení, identifikační kód vystavující cestovní kanceláře nebo cestovní agentury a veškeré údaje z automatizovaného systému cen a rezervačních podmínek leteckého dopravce,
o)
číslo sedadla a veškeré další informace o sedadle,
p)
kód leteckého dopravce uváděný v rámci společného označování linek,
q)
veškeré údaje o zavazadlech,
r)
počet a jména a příjmení cestujících v rámci jednotlivého záznamu ve jmenné evidenci cestujících,
s)
údaje o cestujících uvedené v § 69 odst. 2 a
t)
jakékoli změny údajů uvedených v písmenech a) až s).“.
4.
V § 93 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
jako letecký dopravce v rozporu s § 69a odst. 1, 2 nebo 4 nepředá jím shromážděné údaje jmenné evidence cestujících nebo nepředá tyto údaje ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem,“.
Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g).
5.
V § 93 odst. 5 písm. a) se slova „odstavce 4 písm. e) nebo písm. f) bodu 2“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. f) nebo písm. g) bodu 2“.
6.
V § 93 odst. 5 písm. b) se slova „odstavce 4 písm. d)“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. e)“.
7.
V § 93 odst. 5 písm. c) se slova „odstavce 4 písm. a), b) nebo c)“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. a), b), c) nebo d)“.
8.
V § 93 odst. 5 písm. d) se slova „odstavce 4 písm. f) bodu 1 nebo 3“ nahrazují slovy „odstavce 4 písm. g) bodu 1 nebo 3“.
9.
V § 94 odst. 1 písm. a) bodu 2 se za text „§ 93 odst. 4 písm. a)“ vkládá text „nebo b)“.
10.
V § 94 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
Policie České republiky, jde-li o přestupky právnické nebo podnikající fyzické osoby podle § 93 odst. 4 písm. a) nebo b),“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
Čl. XV
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb., se mění takto:
1.
Na konci § 4b odst. 2 se doplňuje věta „Má se za to, že před dalším zpracováním otevřených dat nemají přednost oprávněné zájmy nebo práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů.“.
2.
Na konci § 7 se doplňuje věta „Povinný subjekt neposkytne rovněž osobní údaje o osobě, která je držitelem osvědčení fyzické osoby pro přístup k utajovaným informacím pro stupeň utajení Přísně tajné a Tajné, pokud by to mohlo ohrozit ochranu utajovaných informací.“.
3.
V § 8a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Povinný subjekt poskytne osobní údaje o veřejně činné osobě, funkcionáři nebo zaměstnanci veřejné správy, které vypovídají o jeho veřejné nebo úřední činnosti nebo o jeho funkčním nebo pracovním zařazení.“.
4.
V § 11 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje.
5.
V § 11 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí:
„d)
její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, nebo
e)
její poskytnutí významně nebo přímo ohrožuje výkon zahraniční služby při ochraně zájmů České republiky a jejích občanů v zahraničí20).
20)
Zákon č. 150/2017 Sb., o zahraniční službě.“.
6.
V § 11 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
probíhajícím trestním řízení, nebo týkající se trestního řízení, pokud by její poskytnutí ohrozilo či zmařilo účel trestního řízení, zejména zajištění práva na spravedlivý proces,“.
7.
Na konci § 11 odst. 4 písm. c) se doplňují slova „nebo o činnosti zpravodajských služeb, pokud by poskytnutí této informace ohrozilo plnění jejich úkolů či ochranu utajovaných informací,“.
8.
V § 11 odstavec 6 zní:
„(6)
Povinný subjekt neposkytne informaci o činnosti orgánů činných v trestním řízení nebo bezpečnostních sborů, která se týká předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti nebo ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku, pokud by její poskytnutí ohrozilo práva třetích osob anebo schopnost orgánů veřejné moci předcházet trestné činnosti, vyhledávat nebo odhalovat trestnou činnost, stíhat trestné činy nebo zajišťovat veřejný pořádek a bezpečnost České republiky.“.
9.
V § 16 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Neshledá-li nadřízený orgán důvody pro odmítnutí žádosti, zruší rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti nebo jeho část a řízení v tomto rozsahu zastaví. Současně rozhodnutím přikáže povinnému subjektu požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o odvolání povinnému subjektu. Proti rozhodnutí nadřízeného orgánu podle věty první se nelze odvolat. Poskytnutí informace povinným subjektem lze exekučně vykonat.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
10.
V § 16a odst. 6 písm. b) se za slova „konečnou licenční nabídku“ vkládají slova „, a neshledá-li důvody pro odmítnutí žádosti v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4“.
11.
V § 16a odst. 7 písm. b) se slova „tento postup nelze použít vůči orgánům územních samosprávných celků při výkonu samostatné působnosti, nebo“ nahrazují slovy „v případě, kdy dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4 věty druhé s tím, že povinnému subjektu přikáže požadovanou informaci žadateli poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dnů ode dne zaplacení úhrady či odměny.“.
12.
V § 16a odst. 7 se písmeno c) zrušuje.
13.
Za § 16a se vkládá nový § 16b, který včetně nadpisu zní:
㤠16b
Přezkumné řízení a ochrana proti nečinnosti
(1)
Rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.
(2)
Dospěje-li správní orgán při přezkumu k závěru, že informace byly odepřeny nezákonně, a dostupné informace o právním a skutkovém stavu nevyvolávají důvodné pochybnosti, postupuje obdobně podle § 16 odst. 4.
(3)
K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.“.
14.
V § 20 odst. 4 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
15.
V § 20 odst. 4 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
pro vykonatelnost příkazu poskytnout informace, a“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
16.
V § 20 odst. 4 písm. d) se za slova „ochraně před nečinností“ vkládají slova „, v rozsahu § 16b ustanovení o přezkumném řízení“.
17.
V § 20 odst. 5 se slova „ten, kdo stojí v čele povinného subjektu“ nahrazují slovy „Úřad pro ochranu osobních údajů“.
Čl. XVI
Přechodné ustanovení
Do 1. ledna 2020 se postupuje podle § 16, 16a, 16b a § 20 tohoto zákona ve znění dosavadních předpisů.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o Probační a mediační službě
Čl. XVII
V zákoně č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 204/2015 Sb., se za § 4 vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisů znějí:
㤠4a
Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů
(1)
Probační a mediační služba může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon její působnosti. Osobní údaje může zpracovávat i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.
(2)
Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Probační a mediační služba může předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získala při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
§ 4b
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
(1)
Pověřencem pro ochranu osobních údajů, které Probační a mediační služba zpracovává pro výkon své působnosti v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, (dále jen „pověřenec“) jmenuje ředitel Probační a mediační služby zaměstnance Probační a mediační služby, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.
(2)
Pověřenec
a)
poskytuje v Probační a mediační službě informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů, včetně posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle zákona upravujícího zpracování osobních údajů,
b)
kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a
c)
je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.
(3)
Probační a mediační služba zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Probační a mediační služba rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů.
(4)
Úkoly pověřence podle tohoto zákona může na základě písemné dohody Probační a mediační služby a ministerstva vykonávat pověřenec určený podle trestního řádu.“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. XVIII
V zákoně č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb., se za § 122a vkládají nové § 122b až 122e, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 12 znějí:
㤠122b
Zpracovávání osobních údajů soudy
(1)
Soudy mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro výkon jejich působnosti. Soudy mohou zpracovávat osobní údaje i k jinému účelu, než pro který byly původně shromážděny.
(2)
Soudy mohou předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech. Soudy mohou též předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získaly při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
§ 122c
(1)
Pověřenec pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) nevykonává činnost ve vztahu ke zpracovávání osobních údajů soudem, které jsou potřebné pro výkon působnosti soudu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, a za účelem projednávání a rozhodování sporů a jiných věcí a pro činnosti s tím nezbytně spojené patřící do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena.
(2)
Soudy se mohou písemně dohodnout, že úkoly pověřence podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů12) vykonává pověřenec určený určitým soudem. Soudy a ministerstvo se mohou písemně dohodnout, že tyto úkoly vykonává pověřenec určený ministerstvem.
§ 122d
(1)
Orgán k tomu určený sleduje soulad postupu soudu s právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů při zpracování osobních údajů, jsou-li zpracovávány v souvislosti s předcházením, vyhledáváním a odhalováním trestné činnosti a stíháním trestných činů, výkonem trestů a ochranných opatření, zajišťováním bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech, nebo s činností soudů související s projednáváním a rozhodováním sporů a jiných věcí a činnostmi s tím nezbytně spojenými patřícími do jejich pravomoci podle zákonů o občanském soudním řízení, zákonů o soudním řízení správním a v dalších případech stanovených zákonem nebo mezinárodní smlouvou, s níž vyslovil souhlas Parlament, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena. Zjistí-li nedostatky, vyrozumí o tom příslušného správce nebo zpracovatele a uvede, jak je napravit.
(2)
Orgánem podle odstavce 1 se rozumí v případě sledování postupu okresního soudu krajský soud, do jehož obvodu okresní soud patří, v případě sledování postupu krajského soudu vrchní soud, do jehož obvodu krajský soud patří, a v případě sledování postupu vrchního soudu Nejvyšší soud.
(3)
V případě Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu se orgánem podle odstavce 1 rozumí zaměstnanec určený jeho předsedou.
(4)
Orgán podle odstavce 1 přijímá podněty týkající se zpracování osobních údajů a informuje o způsobu jejich vyřízení tak, aby předcházel ohrožení
a)
plnění úkolu v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
řízení o přestupku, kázeňském přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku,
c)
ochrany utajovaných informací, nebo
d)
oprávněných zájmů třetí osoby.
§ 122e
Omezení některých práv a povinností
(1)
Ustanovení čl. 12 až 22 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 se ve vztahu k osobním údajům, které jsou zpracovávány soudy v souvislosti s jejich rozhodovací činností a jinými činnostmi s tím nezbytně spojenými za účelem výkonu jejich pravomoci, nepoužijí, je-li to nezbytné pro zajištění
a)
předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření, zajišťování bezpečnosti České republiky, veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
b)
ochrany nezávislosti soudů a soudců,
c)
ochrany subjektu údajů nebo práv a svobod druhých, nebo
d)
vymáhání soukromoprávních nároků.
(2)
Soud bez zbytečného odkladu vyrozumí subjekt údajů, který uplatnil práva stanovená v čl. 12 až 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o uplatnění výjimky podle odstavce 1.
12)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. XIX
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb. a zákona č. 38/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 34 odst. 5 větě čtvrté se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“.
2.
V § 35 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Ve věcech ochrany osobních údajů se může dát subjekt údajů v řízení zastupovat též právnickou osobou, jejíž zisk se nerozděluje a k jejímž činnostem uvedeným v zakladatelském právním jednání patří ochrana práv subjektů údajů; za právnickou osobu jedná k tomu pověřený její zaměstnanec nebo člen, který má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. XX
V zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se za § 133 vkládá nový § 133a, který včetně nadpisu zní:
㤠133a
Zpracování osobních údajů
Garanční fond při zpracování osobních údajů
a)
nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a
b)
může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede Garanční fond v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o archivnictví a spisové službě
Čl. XXI
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 56/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odst. 2 se slova „písm. a) a b)“ zrušují.
2.
Poznámka pod čarou č. 13 zní:
„13)
§ 64 odst. 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.“.
3.
V § 64 odstavce 3 až 8 včetně poznámky pod čarou č. 37 znějí:
„(3)
Určení původci evidují dokumenty opatřené jednoznačným identifikátorem v evidenční pomůcce. Záznam o dokumentu v evidenční pomůcce určení původci spojí s dokumentem jednoznačným identifikátorem.
(4)
Vykonávají-li určení původci spisovou službu v elektronické podobě v elektronickém systému spisové služby, vedou jako samostatnou funkční část evidenční pomůcky jmenný rejstřík v elektronické podobě určený pro automatické zpracovávání údajů o odesílatelích a adresátech dokumentů evidovaných v evidenční pomůcce a jiných osobách, jichž se dokumenty evidované v evidenční pomůcce týkají. Vykonávají-li určení původci spisovou službu v listinné podobě, mohou vést jako samostatnou funkční část evidenční pomůcky jmenný rejstřík v listinné podobě určený pro zpracovávání údajů o odesílatelích a adresátech dokumentů evidovaných v evidenční pomůcce a jiných osobách, jichž se dokumenty evidované v evidenční pomůcce týkají.
(5)
Určení původci vedou ve jmenném rejstříku o odesílateli dokumentu, adresátu dokumentu nebo jiné osobě, jíž se dokument týká, alespoň
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, jde-li o fyzickou osobu,
b)
jméno, popřípadě jmena, a příjmení, popřípadě dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se zpravidla k této osobě nebo druhu podnikání, jde-li o podnikající fyzickou osobu nezapsanou v obchodním rejstříku,
c)
obchodní firmu nebo název, jde-li o podnikající fyzickou osobu zapsanou v obchodním rejstříku nebo právnickou osobu,
d)
identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
e)
identifikátor datové schránky, pokud byla zřízena, a
f)
bezvýznamový identifikátor pro potřeby výkonu spisové služby, pokud byl určeným původcem přidělen.
(6)
Určení původci mohou vést ve jmenném rejstříku o odesílateli dokumentu nebo adresátu dokumentu, který je fyzickou osobou, a o jiné fyzické osobě, jíž se dokument týká, aniž by byl vyžadován jejich souhlas, údaje spadající do minimálního souboru osobních identifikačních údajů jedinečně identifikujících fyzickou nebo právnickou osobu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího rámec interoperability37), nejde-li o údaje podle odstavce 5.
(7)
Určení původci stanoví nejvýše tříletou skartační lhůtu pro údaje o fyzické osobě vedené ve jmenném rejstříku počínající běžet předáním dokumentů a spisů, ke kterým se údaje o fyzické osobě vztahovaly, nebo archivu nebo jejich zničením.
(8)
Určení původci jsou oprávněni využívat pro účely vedení jmenného rejstříku údaje o odesílateli dokumentu, adresátu dokumentu nebo jiné fyzické osobě, jíž se dokument týká, pokud je jejich zdrojem jimi vedený spis.
37)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.“.
Poznámka pod čarou č. 33 se zrušuje.
4.
V § 68 odst. 1 se slovo „evidenci“ nahrazuje slovy „evidenční pomůcce“.
5.
V § 78 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 38 znějí:
„(4)
Právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům obsaženým v archiváliích podle čl. 15 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů38) se vykonává pouze nahlížením do archiválií podle tohoto zákona.
(5)
Ustanovení čl. 16 a čl. 18 až 21 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů38) se na zpracování osobních údajů pro účely archivnictví nepoužijí.
38)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. XXII
V zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 335/2018 Sb., se v části páté hlavě IV za díl 3 vkládá nový díl 4, který včetně nadpisu zní:
„Díl 4
Zpracování údajů
§ 123b
(1)
Orgány nemocenského pojištění zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány nemocenského pojištění předávají dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.
(2)
Orgány nemocenského pojištění při zpracování osobních údajů, k němuž dochází v souvislosti s výkonem jejich působnosti podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
a)
označí vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a
b)
mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, též způsobem, který je založen výhradně na automatizovaném zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán nemocenského pojištění v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.
(3)
Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení správního řádu o stížnosti.“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o výkonu zabezpečovací detence
Čl. XXIII
Zákon č. 129/2008 Sb., o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 250/2016 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu § 39 se slova „Evidence osob a povinná“ nahrazují slovem „Povinná“.
2.
V § 39 se odstavce 1 až 3 zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 1 a 2.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Čl. XXIV
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 16 odst. 2 a 3 se slovo „nejméně“ zrušuje.
2.
V § 16 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Po uplynutí této lhůty zajistí příslušný správce výmaz uchovávaných údajů a zničení dokladů.“.
3.
Za § 17 se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:
㤠17a
Ochrana osobních údajů při činnosti povinné osoby
(1)
Povinná osoba zpracovává osobní údaje v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona.
(2)
Kromě informace podle § 24 odst. 2 neposkytne povinná osoba subjektu údajů informace o zpracování osobních údajů za účelem plnění povinností podle tohoto zákona.“.
4.
V § 24 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 31 zní:
„(2)
Povinná osoba poskytne klientovi před navázáním obchodního vztahu nebo provedením obchodu mimo obchodní vztah informace o zpracování osobních údajů požadované podle právních předpisů upravujících ochranu a zpracování osobních údajů31), včetně obecného upozornění na povinnost zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
31)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.“.
5.
V § 31 odst. 1 se slova „za podmínek, které stanoví zákon o ochraně osobních údajů“ zrušují a slova „K tomu účelu“ se nahrazují slovy „Při výkonu své působnosti“.
6.
V § 31 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
7.
Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní:
㤠31a
Zvláštní ustanovení o ochraně osobních údajů
(1)
Pověřence pro ochranu osobních údajů v Úřadu jmenuje ředitel.
(2)
Úřad v rozsahu nezbytném pro plnění povinností podle tohoto zákona zpracovává osobní údaje.
(3)
Úřad nevyhoví žádosti o přístup k osobním údajům, popřípadě takové žádosti vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení
a)
plnění úkolu za účelem zabránění zneužívání finančního systému k legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo k financování terorismu,
b)
vytváření podmínek pro odhalování legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, nebo
c)
ochrany utajovaných informací.
(4)
Pokud by vyhověním žádosti o přístup k osobním údajům nebo sdělením o nevyhovění této žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad informuje subjekt údajů stejně jako ty žadatele, jejichž osobní údaje nezpracovává.
(5)
Úřad nevyhoví žádosti o opravu nebo výmaz osobních údajů nebo omezení jejich zpracování, popřípadě vyhoví pouze částečně, pokud by vyhověním došlo k ohrožení podle odstavce 3. Pokud by sdělením o nevyhovění žádosti, včetně odůvodnění, došlo k ohrožení podle odstavce 3, Úřad žadatele informuje tak, aby takovému ohrožení předcházel.
(6)
Úřad neoznámí porušení zabezpečení osobních údajů subjektu údajů, popřípadě oznámí pouze v takovém rozsahu, aby sdělením nedošlo k ohrožení podle odstavce 3.“.
8.
V § 48 odst. 5 se slovo „bankovního“ zrušuje.
9.
V § 54 se odstavec 10 včetně poznámky pod čarou č. 39 zrušuje.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o Policii České republiky
Čl. XXV
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 304/2017 Sb., se mění takto:
1.
Za § 66 se vkládá nový § 66a, který včetně nadpisu zní:
㤠66a
Zpracování digitálních fotografií za účelem identifikace
(1)
Policie může od správce evidence nebo zpracovatele získávat a dále zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob vedené v
a)
informačním systému evidence občanských průkazů,
b)
informačním systému evidence cestovních dokladů,
c)
informačním systému evidence diplomatických a služebních pasů,
d)
registru řidičů,
e)
centrálním registru řidičů, nebo
f)
informačním systému cizinců.
(2)
Údaje z evidencí uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se poskytnou způsobem umožňujícím nepřetržitý přístup; údaje z evidencí uvedených v odstavci 1 písm. c) až f) se poskytnou způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup.
(3)
Osobní údaje podle odstavce 1 může policie využívat pouze pro identifikaci konkrétní osoby při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1.
(4)
Policie osobní údaje podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje.“.
2.
Nadpis nad § 79 se zrušuje.
3.
§ 79 včetně nadpisu zní:
㤠79
Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů policie
(1)
Odstavce 2 až 6 a § 79a až 88 se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.
(2)
Policie může zpracovávat osobní údaje, je-li to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Policie může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1.
(3)
Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.
(4)
Policie zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů policie.
(5)
Osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 může policie zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů policie stanovených zákonem.
(6)
Policie může pro účely uvedené v odstavci 1
a)
shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, nebo
b)
sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.“.
4.
Za § 79 se vkládá nový § 79a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 40 zní:
㤠79a
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
(1)
Policejní prezident jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) policistu nebo zaměstnance policie, který je odborně připraven k plnění úkolů uvedených v odstavci 2.
(2)
Pověřenec
a)
poskytuje v policii informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,
b)
kontroluje s přihlédnutím k riziku, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů, včetně zpřístupňování údajů podle § 84c odst. 3,
c)
kontroluje dodržování podmínek přístupu využívajících orgánů České republiky k údajům jmenné evidence cestujících uvedeným v § 69a odst. 5 zákona o civilním letectví40) (dále jen „údaje jmenné evidence cestujících“),
d)
kontroluje činnost příslušníka nebo zaměstnance Celní správy České republiky, pokud se podílí na činnostech policie podle § 84b až 84d,
e)
přijímá stížnosti a žádosti subjektů údajů související se zpracováním osobních údajů policií a s výkonem jejich práv a
f)
je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.
(3)
Policie zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Policie rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.
40)
Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
§ 80 a 80a včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 41 znějí:
㤠80
Obecné podmínky zpřístupňování nebo předávání osobních údajů
(1)
Policie i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 79 odst. 1,
a)
stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,
b)
je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo
c)
je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.
(2)
Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, který je jejich původcem.
(3)
Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud policie s tímto zpracováním souhlasí.
(4)
Policie může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému k plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 80a nebo 88a.
§ 80a
Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru
(1)
Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování nebo vyšetřování trestných činů nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
a)
bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68041),
b)
Evropskému policejnímu úřadu,
c)
Eurojustu, nebo
d)
příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci.
(2)
Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje do zahraničí při využívání informačního systému vytvořeného státy, které jsou vázány mezinárodními smlouvami o odstraňování kontrol na společných hranicích a s nimi souvisejícími předpisy Evropské unie27) (dále jen „Schengenský informační systém“), v rozsahu a za účelem stanoveným těmito mezinárodními smlouvami a předpisy Evropské unie.
41)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.
6.
Za § 80a se vkládají nové § 80b a 80c, které včetně nadpisů znějí:
㤠80b
Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím
(1)
Policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68041), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, je-li to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.
(2)
Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.
(3)
Policie může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů mezinárodní organizaci nebo bezpečnostnímu sboru podle odstavce 1, přijmou-li nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Policie informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.
(4)
Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje, je-li to nezbytné pro
a)
ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,
b)
zpřístupnění nebo předání podle § 80 odst. 1 písm. c),
c)
předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí,
d)
plnění konkrétního úkolu při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, nebo
e)
ochranu konkrétních právních nároků osob v souvislosti s účely uvedenými v § 79 odst. 1.
(5)
Policie osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, popřípadě zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich zpřístupnění nebo předání.
(6)
Policie při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.
(7)
Policie dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání a úrovni ochrany osobních údajů
a)
vyslovit souhlas, aby prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 byly osobní údaje, které jim policie předala, předány bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo jiné mezinárodní organizaci; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo
b)
požadovat od bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných osobních údajů.
§ 80c
Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů osobám a orgánům ve třetích státech
(1)
Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu policie při plnění účelů uvedených v § 79 odst. 1, může policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje jakékoli osobě do třetího státu nebo orgánu třetího státu, pokud
a)
zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a
b)
zpřístupnění nebo předání bezpečnostnímu sboru třetího státu by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.
(2)
Policie o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný bezpečnostní sbor třetího státu, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím.
(3)
Policie informuje osobu nebo orgán, kterému byly osobní údaje zpřístupněny nebo předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.
(4)
Policie o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 informuje Úřad pro ochranu osobních údajů. O postupu podle odstavců 1 až 3 policie pořídí úřední záznam.“.
7.
V § 82 odst. 1 a v § 88 úvodní části ustanovení větě první se slova „podle § 85“ nahrazují slovy „uvedené v § 79 odst. 1“.
8.
V § 82 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Policie je pro účely prověřování podle odstavce 1 oprávněna vyžadovat opis z evidence Rejstříku trestů.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
9.
§ 83 se včetně nadpisu zrušuje.
10.
Za § 84 se vkládají nové § 84a až 84d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 42 a 43 znějí:
㤠84a
Údaje jmenné evidence cestujících
(1)
Policie shromažďuje, uchovává a podle § 84b až 84d dále zpracovává údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování a výsledky posuzování cestujících. Na činnosti policie podle odstavců 2 až 5 a § 84b až 84d se může se souhlasem policejního prezidenta podílet určený příslušník Celní správy České republiky.
(2)
Využívajícím orgánem České republiky se rozumí Celní správa České republiky, Finanční analytický úřad, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vojenská policie a zpravodajská služba. Využívajícím orgánem členského státu se rozumí orgán členského státu Evropské unie, zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 7 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142).
(3)
Posuzováním cestujících se rozumí zpracování údajů jmenné evidence cestujících za účelem určení osob, u kterých je potřebné další prověření policií, využívajícími orgány nebo Evropským policejním úřadem před jejich plánovaným příletem nebo odletem. Výsledky posuzování cestujících policie uchovává v evidenci podle § 84b odst. 4 po dobu nezbytnou k rozhodnutí, zda je uchování dále potřebné ve prospěch cestujícího k vyloučení jeho nesprávného budoucího posouzení.
(4)
Přípravou kritérií se rozumí vytváření nebo změna předem stanovených, cílených a určitých kritérií pro posuzování cestujících, která nelze založit na údajích podle § 84b odst. 2. Na přípravě kritérií se mohou podílet využívající orgány České republiky, k tomuto účelu jim policie poskytne přístup k údajům jmenné evidence cestujících.
(5)
Jednotkou pro informace o cestujících se rozumí orgán členského státu zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 4 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142).
§ 84b
Pravidla zpracování údajů jmenné evidence cestujících
(1)
Účelem zpracování údajů jmenné evidence cestujících je pouze posuzování cestujících, příprava kritérií, plnění konkrétního úkolu souvisejícího s trestnou činností uvedenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 541/201743) nebo s trestnou činností uvedenou v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142), u níž horní hranice trestní sazby odnětí svobody činí nejméně 3 roky, a předávání využívajícím orgánům České republiky a jiným státům pro plnění takového úkolu.
(2)
Údaje jmenné evidence cestujících, které odhalují rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženské nebo filosofické přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotní stav, sexuální chování nebo sexuální orientaci dané osoby, a údaje neuvedené v § 69a odst. 5 zákona o civilním letectví40) policie neprodleně po přijetí vymaže.
(3)
Policie zpracovává údaje jmenné evidence cestujících na území Evropské unie.
(4)
Policie zpracovává údaje jmenné evidence cestujících při jejich shromažďování, uchovávání, posuzování cestujících a přípravě kritérií v evidenci, která je oddělená od jiných evidencí.
(5)
Při posuzování cestujících může policie porovnat údaje jmenné evidence cestujících s jinými evidencemi nebo mezinárodními nebo evropskými informačními systémy, pokud je oprávněna tyto systémy využít pro předcházení, vyhledávání, odhalování nebo stíhání trestné činnosti.
(6)
Po uplynutí doby šesti měsíců od přijetí údajů jmenné evidence cestujících policií nebo jednotkou pro informace o cestujících policie znepřístupní v evidenci podle odstavce 4 údaje uvedené v § 69a odst. 5 písm. d) až f), h), m) a s) zákona o civilním letectví40). Po uplynutí pěti let od přijetí policie údaje jmenné evidence cestujících, včetně výsledků posuzování cestujících uchovávaných k vyloučení nesprávného budoucího posouzení cestujícího, vymaže; to neplatí pro údaje jmenné evidence cestujících využívané k plnění úkolu uvedeného v odstavci 1 nebo v souvislosti s jinou trestnou činností odhalenou při plnění tohoto úkolu.
§ 84c
Využití údajů jmenné evidence cestujících
(1)
Údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování a výsledky posuzování cestujících policie předá i bez žádosti využívajícím orgánům České republiky a jednotkám pro informace o cestujících, pokud je to potřebné pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1.
(2)
Je-li to potřebné pro plnění konkrétního úkolu v případě ohrožení souvisejícího s trestnou činností uvedenou v § 84b odst. 1, vyžádá si policie údaje jmenné evidence cestujících od leteckého dopravce i v jiné době, než kterou pro jejich poskytování stanoví zákon o civilním letectví40).
(3)
Pokud takovou potřebu odůvodňují zjištěné skutečnosti, může policie pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 dále zpracovat údaje jmenné evidence cestujících. Údaje jmenné evidence cestujících, které byly znepřístupněny podle § 84b odst. 6, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících lze v plně vypovídající podobě dále zpracovat pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1, pokud Policejní prezidium ověří splnění podmínky podle věty první; o tom následně informuje pověřence.
(4)
Využívající orgán České republiky nebo jednotka pro informace o cestujících může policii podat řádně zdůvodněnou žádost k postupu podle odstavce 2.
(5)
Řádně zdůvodněnou žádost k postupu podle odstavce 3 může podat také využívající orgán České republiky, jednotka pro informace o cestujících nebo Evropský policejní úřad; v naléhavých případech také využívající orgán členského státu.
(6)
Policie může požádat jednotku pro informace o cestujících o postup podle odstavce 2 nebo 3, a to i na podnět využívajícího orgánu České republiky. V naléhavých případech může žádost o postup podle odstavce 3 vůči jednotce pro informace o cestujících uplatnit i využívající orgán České republiky.
(7)
Jsou-li při plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 zjištěny informace o trestné činnosti neuvedené v § 84b odst. 1, může policie nebo využívající orgán České republiky dále použít údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících i pro plnění svého konkrétního úkolu v souvislosti s takovou trestnou činností.
§ 84d
Mezinárodní spolupráce se třetími státy
(1)
Policie může předat údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68142), pouze pokud
a)
je předání potřebné pro posuzování cestujících, přípravu kritérií nebo plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 a
b)
přijímající stát se zaváže, že předané údaje předá jinému státu, pouze pokud
1.
bude předání nezbytné pro účel uvedený v písmenu a),
2.
s předáním policie vysloví souhlas a
3.
budou splněny podmínky uvedené v § 80b.
(2)
Souhlas členského státu, který poskytl údaje jmenné evidence cestujících, výsledky jejich požadovaného zpracování nebo výsledky posuzování cestujících se nevyžaduje, pokud
a)
je to nezbytné pro plnění úkolu uvedeného v § 84b odst. 1 a
b)
tento souhlas nelze získat včas.
(3)
O předání podle odstavce 2 musí být členský stát a pověřenec bez zbytečného odkladu informován.
42)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/681 ze dne 27. dubna 2016 o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR) pro prevenci, odhalování, vyšetřování a stíhání teroristických trestných činů a závažné trestné činnosti.
43)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 541/2017 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV.“.
11.
§ 85 a 86 se včetně nadpisu zrušují.
12.
§ 87 zní:
㤠87
Policie osobní údaje nevymaže,
a)
jsou-li dále využívány pro účely uvedené v § 79 odst. 1 nebo jde-li o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo automatizované podobě, nebo
b)
jde-li o zpracování osobních údajů pohřešované nebo hledané osoby, za podmínky, že
1.
tato osoba byla pohřešována nebo hledána opakovaně,
2.
lze důvodně předpokládat, že tato osoba bude opět pohřešována nebo hledána, nebo
3.
osobní údaje této osoby jsou zpracovávány při plnění úkolů policie v souvislosti s trestnou činností.“.
13.
Za § 88 se vkládají nové § 88a a 88b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 44 a 45 znějí:
㤠88a
Zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předávaných v rámci Evropské unie podle zvláštních předpisů o policejní spolupráci
(1)
Policie v souladu s příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci44) zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané
a)
členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo
b)
orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii nebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu nebo evropskému informačnímu systému,
v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem.
(2)
Policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky stanovené předávajícím orgánem na základě příslušného předpisu Evropské unie o policejní spolupráci.
(3)
Je-li k dodržení podmínky stanovené příslušným předpisem Evropské unie o policejní spolupráci třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě svůj souhlas nebo vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.
§ 88b
Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů policií v jiných oblastech
(1)
Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, výmaz nebo omezení zpracování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67945).
(2)
Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro účely uvedené v § 79 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.
44)
Například rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV ze dne 18. prosince 2006 o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie, rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti.
45)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna daňového řádu
Čl. XXVI
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 3 se slovo „shromažďovat“ nahrazuje slovem „zpracovávat“.
2.
Za § 59 se vkládá nový § 59a, který včetně nadpisu zní:
㤠59a
Zpracování osobních údajů správcem daně
(1)
Správce daně
a)
označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a
b)
může provádět výkon správy daní, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede správce daně v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.
(2)
Právo na přístup k osobním údajům zpracovávaným při správě daní uplatňuje daňový subjekt v rozsahu a způsobem stanoveným pro nahlížení do spisu nebo nahlížení do osobních daňových účtů; obdobně se postupuje při uplatnění práva třetí osoby na přístup k osobním údajům zpracovávaným při správě daní.
(3)
Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení o stížnosti.“.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů
Čl. XXVII
Zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis nad § 43 se zrušuje.
2.
§ 43 až 47 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 20 znějí:
㤠43
Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů inspekce
(1)
Odstavce 2 až 6, § 44 až 47 a § 48a až 53a se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů, zajišťování bezpečnosti České republiky nebo zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.
(2)
Inspekce může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Inspekce může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1.
(3)
Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.
(4)
Inspekce zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů inspekce.
(5)
Osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 může inspekce zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů inspekce stanovených zákonem.
(6)
Plněním úkolu podle § 28 odst. 2 písm. a) zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se rozumí i provádění zkoušek spolehlivosti.
§ 44
Obecné podmínky zpřístupňování nebo předávání osobních údajů
(1)
Inspekce i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 43 odst. 1,
a)
stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu (dále jen „mezinárodní smlouva“), nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,
b)
je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo
c)
je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.
(2)
Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, inspekce o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, který je jejich původcem.
(3)
Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud inspekce s tímto zpracováním souhlasí.
(4)
Inspekce může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému pro plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 46 nebo 48.
§ 45
Vnitrostátní zpřístupňování nebo předávání osobních údajů
(1)
Inspekce zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.
(2)
Inspekce může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
§ 46
Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru
Inspekce může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování nebo vyšetřování trestných činů nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech,
a)
bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68020),
b)
Evropskému policejnímu úřadu,
c)
Eurojustu, nebo
d)
příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci.
§ 47
Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím
(1)
Inspekce může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68020), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů a ochranných opatření nebo při zajišťování veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech.
(2)
Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.
(3)
Inspekce může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Inspekce informuje Úřad pro ochranu osobních údajů (dále jen „Úřad“) o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.
(4)
Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může inspekce zpřístupnit nebo předat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro
a)
ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,
b)
zpřístupnění nebo předání podle § 47 odst. 1,
c)
předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí,
d)
plnění konkrétního úkolu při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, nebo
e)
ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 43 odst. 1.
(5)
Inspekce osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, případně zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich zpřístupnění nebo předání.
(6)
Inspekce při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.
(7)
Inspekce dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního zpřístupnění nebo předání a úrovni ochrany osobních údajů
a)
vyslovit souhlas, aby prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 byly osobní údaje, které jim inspekce zpřístupnila nebo předala, zpřístupněny nebo předány bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo
b)
požadovat od bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných osobních údajů.
20)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.
3.
Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:
㤠48a
Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů osobám a orgánům ve třetích státech
(1)
Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu inspekce při plnění účelů uvedených v § 43 odst. 1, může inspekce zpřístupnit nebo předat osobní údaje jakékoli osobě do třetího státu nebo orgánu třetího státu, pokud
a)
zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a
b)
zpřístupnění nebo předání bezpečnostnímu sboru třetího státu by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.
(2)
Inspekce o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný bezpečnostní sbor třetího státu, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím.
(3)
Inspekce informuje osobu nebo orgán třetího státu, kterému byly osobní údaje zpřístupněny nebo předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.
(4)
Inspekce o zpřístupnění nebo předání podle odstavce 1 informuje Úřad. O postupu podle odstavců 1 až 3 inspekce pořídí úřední záznam.“.
4.
§ 52 zní:
㤠52
(1)
Inspekce osobní údaje nevymaže, jsou-li dále využívány při plnění úkolu podle tohoto zákona nebo jde-li o osobní údaje, které jsou součástí spisového materiálu, bez ohledu na to, zda jsou zpracovány v listinné nebo automatizované podobě.
(2)
Před výmazem inspekce osobní údaje předá Policii České republiky, pokud to neohrozí plnění úkolů inspekce.“.
Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje.
5.
Za § 53 se vkládají nové § 53a a 53b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 znějí:
㤠53a
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
(1)
Ředitel jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) příslušníka nebo zaměstnance inspekce, který je odborně připraven pro plnění úkolů uvedených v odstavci 2.
(2)
Pověřenec
a)
poskytuje v inspekci informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,
b)
kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a
c)
je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad a spolupracuje s ním.
(3)
Inspekce zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Inspekce rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.
§ 53b
Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů v jiných oblastech
(1)
Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67921).
(2)
Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro účely uvedené v § 43 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.
21)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
Čl. XXVIII
V § 165 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo při zpracování osobních údajů
a)
nemusí omezit jejich zpracování v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a
b)
může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede ministerstvo v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o Finanční správě České republiky
Čl. XXIX
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části čtvrté zní: „ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY FINANČNÍ SPRÁVY“.
2.
Za nadpis části čtvrté se vkládá nový § 17a, který včetně nadpisu zní:
㤠17a
Zpracování údajů
(1)
Orgány finanční správy zpracovávají osobní údaje a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti.
(2)
Orgány finanční správy při zpracování osobních údajů
a)
označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a
b)
mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán finanční správy v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.
(3)
Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.
(4)
Pověřencem pro ochranu osobních údajů jmenuje generální ředitel státního zaměstnance v orgánu finanční správy. Generální ředitel může jmenovat jednoho pověřence pro ochranu osobních údajů pro více orgánů finanční správy.“.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o Celní správě České republiky
Čl. XXX
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části páté zní: „ZPRACOVÁNÍ ÚDAJŮ ORGÁNY CELNÍ SPRÁVY“.
2.
V části páté nadpis hlavy I zní: „OBECNÁ USTANOVENÍ“.
3.
§ 56 a 57 včetně nadpisů znějí:
㤠56
Zpracování údajů
(1)
Orgány celní správy zpracovávají osobní údaje, včetně zvláštních kategorií osobních údajů, a jiné údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje orgány celní správy předávají nebo zpřístupňují dalším orgánům veřejné moci nebo osobám v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem; údaje se nepředají nebo nezpřístupní, pokud by to podstatným způsobem ohrozilo výkon působnosti orgánů celní správy.
(2)
Orgány celní správy při zpracování osobních údajů
a)
označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovávají i bez souhlasu subjektu údajů, a
b)
mohou provádět výkon svojí působnosti, nejde-li o vydávání rozhodnutí, výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán celní správy v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.
(3)
Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.
§ 57
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
(1)
Pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) jmenuje generální ředitel celníka nebo občanského zaměstnance, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence. Generální ředitel může jmenovat jednoho pověřence pro více orgánů celní správy.
(2)
Pověřenec
a)
je informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování osobních údajů orgánem celní správy,
b)
poskytuje orgánu celní správy informace a poradenství v oblasti ochrany osobních údajů,
c)
prověřuje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování osobních údajů plnění povinností orgánu celní správy v oblasti ochrany osobních údajů,
d)
přijímá podání subjektů údajů související se zpracováním osobních údajů orgánem celní správy a s výkonem práv těchto subjektů a
e)
je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.“.
4.
V § 58 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Orgány celní správy mohou pro plnění konkrétního úkolu při výkonu své působnosti využívat v součinnosti s policií údaje jmenné evidence cestujících podle zákona upravujícího civilní letectví.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
5.
V části páté nadpis hlavy IV zní: „ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ ZA ÚČELEM PŘEDCHÁZENÍ, VYHLEDÁVÁNÍ A ODHALOVÁNÍ TRESTNÉ ČINNOSTI, STÍHÁNÍ TRESTNÝCH ČINŮ A ZAJIŠTĚNÍ VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI ORGÁNY CELNÍ SPRÁVY“.
6.
§ 60 až 62 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 11 a 12 znějí:
㤠60
Zpracovávání osobních údajů
(1)
Tato hlava zapracovává příslušné předpisy Evropské unie11) a upravuje zpracování osobních údajů orgány celní správy v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti.
(2)
Orgány celní správy mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely podle odstavce 1. Orgány celní správy mohou zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, pokud tyto zájmy souvisí s účely podle odstavce 1.
(3)
Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci mohou orgány celní správy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu.
(4)
Osobní údaje podle odstavce 1 mohou orgány celní správy zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných úkolů při výkonu své působnosti.
(5)
Orgány celní správy zpracovávají osobní údaje pro účely podle odstavce 1 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů.
(6)
Orgány celní správy mohou za účely uvedenými v odstavci 1
a)
shromažďovat osobní údaje otevřeně i utajeným způsobem nebo pod záminkou jiného účelu anebo jiné činnosti, nebo
b)
sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.
(7)
Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat za účely uvedenými v odstavci 1 i tehdy, pokud byly zpracovávány za jiným účelem.
§ 61
Obecné podmínky pro předávání nebo zpřístupňování osobních údajů
(1)
Orgány celní správy mohou i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 60 odst. 1,
a)
stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo příslušný předpis Evropské unie upravující oblast zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány12),
b)
je-li předání nebo zpřístupnění osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo
c)
je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k předání nebo zpřístupnění podnět nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.
(2)
Nepřesné osobní údaje nelze předávat nebo zpřístupňovat; neověřené osobní údaje se při předání nebo zpřístupnění označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k předání nebo zpřístupnění nepřesných osobních údajů nebo k nesprávnému předání osobních údajů, musí být takové osobní údaje opraveny, vymazány nebo omezeno jejich zpracování a orgány celní správy o tom bez zbytečného odkladu informují příjemce těchto údajů a orgán příslušný pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkon trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, který je jejich původcem.
(3)
Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly předány nebo zpřístupněny, pokud k tomu orgán celní správy udělí souhlas.
(4)
Orgány celní správy mohou při předání nebo zpřístupnění osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů; to neplatí pro předání orgánům příslušným pro předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkon trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, nebo pro předání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru.
§ 62
Vnitrostátní předávání a zpřístupňování osobních údajů
(1)
Orgány celní správy předávají a zpřístupňují osobní údaje orgánům příslušným k předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestů, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, včetně pátrání po osobách a věcech nebo zajištění bezpečnosti České republiky, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.
(2)
Orgány celní správy mohou předat nebo zpřístupnit osobní údaje, které získaly za účely uvedenými v § 60 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
11)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.
12)
Rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.“.
7.
V části šesté nadpis hlavy III zní: „VÝMĚNA INFORMACÍ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SCHENGENSKÉHO PROSTORU“.
8.
V části šesté nadpis hlavy IV zní: „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ZPRACOVÁNÍ A PŘEDÁVÁNÍ NEBO ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE A SCHENGENSKÉHO PROSTORU“.
9.
V části šesté se za nadpis hlavy IV vkládá nový § 72a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 13 zní:
㤠72a
Předávání a zpřístupňování osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru
Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje zpracovávané pro účely uvedené v § 60 odst. 1
a)
bezpečnostnímu sboru nebo donucovacímu orgánu členského státu, jakož i přidruženého státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení11),
b)
Europolu,
c)
Eurojustu, nebo
d)
příslušnému orgánu nebo instituci členského státu v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci13).
13)
Například rámcové rozhodnutí Rady 2006/960/SVV o zjednodušení výměny operativních a jiných informací mezi donucovacími orgány členských států Evropské unie.“.
10.
Nadpis § 73 zní: „Zpracovávání osobních údajů předávaných nebo zpřístupňovaných v rámci Evropské unie a schengenského prostoru“.
11.
V části šesté nadpis hlavy V zní: „ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VÝMĚNĚ INFORMACÍ A O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ S JINÝMI NEŽ ČLENSKÝMI STÁTY A MEZINÁRODNÍMI ORGANIZACEMI“.
12.
V § 73a se slova „hlav III a IV“ nahrazují slovy „§ 68 až 72“ a za slovo „státy“ se vkládají slova „a mezinárodními organizacemi“.
13.
Za § 73a se vkládají nové § 73b a 73c, které včetně nadpisů znějí:
㤠73b
Předání nebo zpřístupnění osobních údajů do třetích států a mezinárodním organizacím
(1)
Pověřený celní orgán může i bez žádosti předat nebo zpřístupnit osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení právního předpisu Evropské unie upravujícího zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení, nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, odhalování a vyšetřování trestných činů, výkonu trestů nebo při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti.
(2)
Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.
(3)
Pověřený celní orgán může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést předání nebo zpřístupnění osobních údajů státu nebo mezinárodní organizaci uvedeným v odstavci 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Pověřený celní orgán informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích předání nebo zpřístupnění a uchovává informace o čase, příjemci a důvodech předání nebo zpřístupnění, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.
(4)
Není-li splněna podmínka podle odstavce 3 věty první, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje, pokud je to nezbytné
a)
pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,
b)
k předání podle § 61 odst. 1 písm. c),
c)
k předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a vnitřního pořádku v zahraničí,
d)
pro plnění konkrétního úkolu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, nebo
e)
pro ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 60 odst. 1.
(5)
Pověřený celní orgán osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nepředá nebo nezpřístupní, popřípadě předá nebo zpřístupní pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich předání nebo zpřístupnění.
(6)
Pověřený celní orgán může dále s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání nebo zpřístupnění a úrovni ochrany osobních údajů
a)
vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 předány nebo zpřístupněny osobní údaje, které pověřený celní orgán tomuto státu nebo mezinárodní organizaci předal nebo zpřístupnil, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo
b)
požadovat od státu nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 informace o zpracování předaných nebo zpřístupněných osobních údajů.
§ 73c
Předání nebo zpřístupnění osobních údajů osobám a orgánům v třetích státech
(1)
Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu pověřeného celního orgánu za účely uvedenými v § 60 odst. 1, může pověřený celní orgán předat nebo zpřístupnit osobní údaje jakékoliv osobě nebo orgánu do třetího státu, pokud
a)
zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a
b)
předání nebo zpřístupnění zahraničnímu bezpečnostnímu sboru by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.
(2)
Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 bez zbytečného odkladu informuje příslušný zahraniční bezpečnostní sbor, ledaže by to vedlo ke ztížení nebo zmaření dosažení účelu předání nebo zpřístupnění údajů.
(3)
Pověřený celní orgán informuje osobu nebo orgán třetího státu, kterému byly osobní údaje předány nebo zpřístupněny, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.
(4)
Pověřený celní orgán o předání nebo zpřístupnění podle odstavce 1 informuje Úřad pro ochranu osobních údajů. O postupu podle odstavců 1 až 3 pověřený celní orgán pořídí úřední záznam.“.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
Čl. XXXI
Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech.“ zrušuje.
2.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.
3.
V § 15 se slova „Ustanovení § 16, 17, § 18 odst. 1 a 2 a § 19 se nevztahují“ nahrazují slovy „Tento díl se nevztahuje“.
4.
V § 15 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 52 znějí:
„(2)
Není-li pro jiný členský stát závazný právní předpis Evropské unie upravující ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů52), použijí se vůči němu § 18 a 19.
(3)
Hovoří-li se v této hlavě o předání osobních údajů, rozumí se tím jejich předání nebo zpřístupnění.
52)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.
5.
V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Stanoví-li právní předpis zvláštní podmínky pro zpracování osobních údajů, je třeba informovat příjemce o těchto podmínkách a o nutnosti je dodržet; mají-li být osobní údaje předány do jiného členského státu nebo přidruženého státu, orgán České republiky, který osobní údaje předává, nepoužije vůči takovému příjemci jiné podmínky než ty, které platí pro obdobné předávání údajů mezi subjekty v České republice.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
6.
V § 16 se odstavce 6 a 7 zrušují.
7.
§ 17 až 19 včetně nadpisů znějí:
㤠17
Ochrana osobních údajů předaných do České republiky
(1)
Informoval-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu při předání osobních údajů do České republiky o zvláštních podmínkách pro zpracování osobních údajů a o nutnosti je dodržet, musí být tyto podmínky dodrženy.
(2)
Požádal-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu při předání osobních údajů orgánu České republiky o to, aby subjekt údajů nebyl o jejich předání nebo o jiném zpracování informován, lze jej informovat pouze s předchozím souhlasem orgánu tohoto státu.
(3)
Informoval-li orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu příslušný orgán České republiky o tom, že došlo k předání nepravdivých nebo nepřesných osobních údajů nebo k předání osobních údajů v rozporu se zákonem, příslušný orgán České republiky osobní údaje opraví, vymaže nebo omezí jejich zpracování zvláštním označením.
§ 18
Předání osobních údajů do jiného státu, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo mezinárodním organizacím
(1)
Orgán České republiky může i bez žádosti předat osobní údaje příslušnému orgánu státu, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo mezinárodní organizaci, je-li to nezbytné pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, trestní řízení nebo zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti; příslušným orgánem se rozumí orgán příslušný pro předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, trestní řízení nebo zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti.
(2)
Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci, kterým mají být podle odstavce 1 předány osobní údaje, vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.
(3)
Orgán České republiky může k účelům uvedeným v odstavci 1 předat osobní údaje příslušným orgánům podle odstavce 1, pokud přijaly nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů ve formě obecně závazného právního předpisu nebo jiným způsobem. Byla-li nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů ve státu nebo mezinárodní organizaci, kterým mají být podle odstavce 1 předány osobní údaje, přijata jiným způsobem než ve formě právního předpisu nebo mezinárodní smlouvy, orgán České republiky informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech předání, jakož i o dotčených osobních údajích.
(4)
Není-li splněna podmínka podle odstavce 3 věty první, může orgán České republiky předat osobní údaje příslušným orgánům podle odstavce 1, pokud je to nezbytné
a)
pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,
b)
pro ochranu oprávněných zájmů subjektu údajů, dal-li k předání podnět nebo lze-li jeho prospěch důvodně předpokládat,
c)
k předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a vnitřního pořádku v cizím státu,
d)
pro plnění konkrétního úkolu pro účely uvedené v odstavci 1, nebo
e)
pro ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v odstavci 1.
(5)
Orgán České republiky osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nepředá, popřípadě předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na jejich předání.
(6)
Orgán České republiky dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního předání a úrovni ochrany osobních údajů vyslovit souhlas, aby byly příslušným orgánem podle odstavce 1 předány osobní údaje, které mu orgán České republiky předal, příslušnému orgánu jiného státu uvedeného v odstavci 1 nebo jiné mezinárodní organizaci. K vyslovení souhlasu je příslušný justiční nebo ústřední orgán České republiky, který takové údaje opatřil.
(7)
Mají-li být osobní údaje, jež byly předány orgánu České republiky orgánem jiného členského státu nebo přidruženého státu, dále předány příslušnému orgánu podle odstavce 1, vyžádá si příslušný orgán České republiky stanovisko státu, který takové údaje předal do České republiky, k jejich dalšímu předání. V žádosti se stanoví příslušnému orgánu tohoto státu přiměřená lhůta, ve které má zaslat své stanovisko, a upozorní se, že pokud ve stanovené lhůtě své stanovisko nezašle, bude se mít za to, že k dalšímu předání osobních údajů udělil souhlas. Jinak lze předat osobní údaje pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro zabránění bezprostřednímu a závažnému ohrožení veřejné bezpečnosti v členském státě, přidruženém státě nebo jiném státě, který není členským státem nebo přidruženým státem, nebo ohrožení podstatných zájmů členského státu nebo přidruženého státu, a stanovisko nelze včas získat; o takovém postupu příslušný orgán České republiky neprodleně informuje orgán jiného členského státu nebo přidruženého státu příslušný pro vydání stanoviska k dalšímu předání osobních údajů.
§ 19
Předání osobních údajů příjemcům usazeným v jiném státě, který není členským státem nebo přidruženým státem
(1)
Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu při předcházení, vyhledávání nebo odhalování trestné činnosti, trestním řízení nebo při zajišťování veřejného pořádku a bezpečnosti, může orgán České republiky předat osobní údaje jakékoli osobě do státu uvedeného v § 18 odst. 1 nebo orgánu tohoto státu, pokud
a)
zájem na ochraně základních práv a svobod subjektu údajů nepřevažuje nad veřejným zájmem na splnění takového úkolu a
b)
předání příslušnému orgánu podle § 18 odst. 1 by nevedlo ke včasnému a řádnému splnění takového úkolu.
(2)
Orgán České republiky bez zbytečného odkladu informuje příslušný orgán podle § 18 odst. 1 o předání podle odstavce 1, ledaže by to vedlo k průtahům nebo obtížím.
(3)
Orgán České republiky informuje osobu nebo orgán státu uvedeného v § 18 odst. 1, kterým byly osobní údaje předány, o účelech, pro které lze takové osobní údaje v případě nutnosti zpracovávat.
(4)
Orgán České republiky informuje o předání podle odstavce 1 Úřad pro ochranu osobních údajů a zaznamená čas a důvod předání a informace o příjemci a předaných osobních údajích.“.
8.
V § 193 odst. 8 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o Vojenské policii
Čl. XXXII
Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 45/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který včetně nadpisu zní:
㤠11a
Získávání osobních údajů pro účely budoucí identifikace
(1)
Vojenská policie může při plnění svých úkolů pro účely budoucí identifikace u fyzické osoby obviněné ze spáchání úmyslného trestného činu nebo fyzické osoby, které bylo sděleno podezření pro spáchání takového trestného činu, snímat daktyloskopické otisky, zjišťovat tělesné znaky, provádět měření těla, pořizovat obrazové, zvukové a obdobné záznamy a odebírat biologické vzorky umožňující zpracování genetických údajů fyzické osoby a tyto údaje dále zpracovávat.
(2)
Nelze-li úkon podle odstavce 1 pro odpor fyzické osoby provést, je vojenský policista po předchozí marné výzvě oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Jde-li o odběr krve nebo jiný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity, odpor fyzické osoby překonáván být nesmí.
(3)
Nelze-li úkon podle odstavce 1 provést na místě, je vojenský policista oprávněn fyzickou osobu předvést k jeho provedení. Po provedení úkonu vojenský policista fyzickou osobu propustí, nebrání-li tomu důvody stanovené zákonem.
(4)
O provedených úkonech sepíše vojenský policista úřední záznam.
(5)
Vojenská policie může při plnění svých úkolů v zahraničních misích podle pravidel nasazení pořizovat a dále zpracovávat biometrické údaje také u jiných osob, než které jsou uvedeny v odstavci 1.
(6)
Osobní údaje pořízené podle odstavce 1 Vojenská policie předá včetně všech souvisejících pravomocných rozhodnutí v trestním řízení Policii České republiky pro plnění jejích úkolů. Pokud by předání osobních údajů a s nimi souvisejících informací ohrozilo plnění úkolů Vojenské policie, předá je poté, kdy toto ohrožení pomine.
(7)
Osobní údaje zpracované podle odstavce 5 Vojenská policie vymaže, jakmile jejich zpracování není nezbytné pro účely předcházení nebo odhalování trestné činnosti anebo stíhání trestných činů, plnění úkolů Vojenské policie nebo pomine-li účel, pro který byly pořízeny.“.
2.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Základní ustanovení o zpracování osobních údajů při plnění některých úkolů Vojenské policie
(1)
Odstavce 2 až 6 a § 13a až 18 se použijí na zpracování osobních údajů za účelem předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti, stíhání trestných činů a pátrání po osobách a věcech.
(2)
Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1. Vojenská policie může zpracovávat osobní údaje také k ochraně důležitých zájmů subjektu údajů, které souvisí s účely uvedenými v odstavci 1.
(3)
Shromažďovat údaje o rasovém nebo etnickém původu, náboženském, filosofickém nebo politickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci lze pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely šetření konkrétního trestného činu nebo přestupku.
(4)
Vojenská policie zpracovává osobní údaje pro účely uvedené v odstavci 1 nebo 2 odděleně od osobních údajů zpracovávaných při plnění jiných úkolů Vojenské policie.
(5)
Osobní údaje zpracovávané podle odstavce 1 nebo 2 může Vojenská policie zpracovávat v nezbytném rozsahu i pro plnění jiných svých úkolů stanovených zákonem.
(6)
Vojenská policie může při plnění účelů uvedených v odstavci 1
a)
shromažďovat osobní údaje otevřeným nebo skrytým způsobem nebo pod záminkou jiného účelu nebo jiné činnosti, nebo
b)
sdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným účelům.“.
3.
Za § 13 se vkládají nové § 13a až 13d, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 18 znějí:
㤠13a
Obecné podmínky pro zpřístupňování nebo předávání osobních údajů
(1)
Vojenská policie i bez žádosti zpřístupňuje nebo předává osobní údaje zpracovávané pro účely podle § 13 odst. 1,
a)
stanoví-li tak zákon, mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie,
b)
je-li zpřístupnění nebo předání osobních údajů nezbytné k odstranění závažného ohrožení bezpečnosti osob nebo veřejného pořádku, nebo
c)
je-li to ve prospěch subjektu údajů, který dal k zpřístupnění nebo předání podnět, nebo lze-li jeho prospěch na základě okolností důvodně předpokládat.
(2)
Nepřesné osobní údaje nelze zpřístupňovat nebo předávat; neověřené osobní údaje se při zpřístupnění nebo předání označí a uvede se míra jejich spolehlivosti. Dojde-li k nesprávnému zpřístupnění nebo předání nebo k zpřístupnění nebo předání nepřesných osobních údajů, Vojenská policie o tom bez zbytečného odkladu informuje příjemce těchto údajů a orgán příslušný k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, který je jejich původcem.
(3)
Příjemce osobních údajů je oprávněn zpracovávat osobní údaje k jinému účelu, než ke kterému byly zpřístupněny nebo předány, pokud Vojenská policie s tímto zpracováním souhlasí.
(4)
Vojenská policie může při zpřístupnění nebo předání osobních údajů stanovit příjemci podmínky vyplývající z tohoto nebo jiného zákona týkající se zpracování zpřístupněných nebo předaných osobních údajů; to neplatí pro zpřístupnění nebo předání orgánu příslušnému k plnění účelu uvedeného v § 13 odst. 1 nebo pro zpřístupnění nebo předání podle § 13c nebo 19.
(5)
Vojenská policie informace nezpřístupní nebo nepředá, pokud by to ohrozilo plnění jejích úkolů.
§ 13b
Vnitrostátní zpřístupňování nebo předávání osobních údajů
(1)
Vojenská policie zpřístupňuje nebo předává osobní údaje orgánům příslušným k plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.
(2)
Vojenská policie může zpřístupnit nebo předat osobní údaje, které získala při plnění účelů uvedených v § 13 odst. 1, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.
§ 13c
Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů v rámci Evropské unie a schengenského prostoru
Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje při předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů
a)
bezpečnostnímu sboru členského státu Evropské unie, jakož i jiného státu, který uplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68018),
b)
Evropskému policejnímu úřadu,
c)
Eurojustu, nebo
d)
příslušnému orgánu nebo instituci členského státu Evropské unie v rozsahu a za účelem stanoveným mezinárodní smlouvou nebo předpisy Evropské unie o policejní spolupráci.
§ 13d
Zpřístupňování nebo předávání osobních údajů bezpečnostním sborům třetích států a mezinárodním organizacím
(1)
Vojenská policie může i bez žádosti zpřístupnit nebo předat osobní údaje mezinárodní organizaci Interpol nebo bezpečnostnímu sboru státu, který neuplatňuje právní předpisy k provedení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68018), nebo obdobnému orgánu mezinárodní organizace, pokud je to nezbytné pro předcházení trestné činnosti, prověřování skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, nebo při odhalování nebo vyšetřování trestných činů.
(2)
Pokud se na stát nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 vztahuje rozhodnutí orgánu Evropské unie vyhlášené v Úředním věstníku Evropské unie o zajištění odpovídající úrovně ochrany osobních údajů v oblasti policejní spolupráce, odstavce 3 až 5 se nepoužijí, ledaže orgán Evropské unie rozhodne, že odpovídající úroveň ochrany již není zajištěna.
(3)
Vojenská policie může k účelům uvedeným v odstavci 1 provést zpřístupnění nebo předání osobních údajů bezpečnostnímu sboru nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1, pokud přijmou nezbytná opatření pro zajištění ochrany osobních údajů. Vojenská policie informuje Úřad pro ochranu osobních údajů o kategoriích zpřístupnění nebo předání a uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích; to neplatí, pokud opatření pro zajištění ochrany osobních údajů stanoví pro bezpečnostní sbor nebo mezinárodní organizaci podle odstavce 1 právní předpis nebo mezinárodní smlouva.
(4)
Není-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3 větě první, může Vojenská policie zpřístupnit nebo předat osobní údaje, pokud je to nezbytné pro
a)
ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné osoby,
b)
zpřístupnění nebo předání podle § 13a odst. 1 písm. c),
c)
předejití bezprostředního a závažného ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti v zahraničí,
d)
plnění konkrétního úkolu při zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1, nebo
e)
ochranu konkrétních právních nároků v souvislosti s účely uvedenými v § 13 odst. 1.
(5)
Vojenská policie osobní údaje podle odstavce 4 písm. d) nebo e) nezpřístupní nebo nepředá, popřípadě zpřístupní nebo předá pouze částečně, pokud zájem na ochraně základních lidských práv a svobod subjektu údajů převažuje nad veřejným zájmem na zpřístupnění nebo předání.
(6)
Vojenská policie při postupu podle odstavce 4 uchová informace o čase, příjemci a důvodech zpřístupnění nebo předání, jakož i dotčených osobních údajích.
(7)
Vojenská policie dále může s přihlédnutím k závažnosti případu, účelu původního zpřístupnění nebo předání a úrovni ochrany osobních údajů
a)
vyslovit souhlas, aby byly prostřednictvím bezpečnostního sboru nebo mezinárodní organizace podle odstavce 1 zpřístupněny nebo předány osobní údaje, které jim Vojenská policie zpřístupnila nebo předala, bezpečnostnímu sboru jiného státu nebo obdobnému orgánu jiné mezinárodní organizace podle odstavce 1; takový souhlas může být udělen i obecně, nebo
b)
požadovat od státu nebo mezinárodní organizace uvedených v odstavci 1 informace o zpracování předaných osobních údajů.
18)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.“.
4.
§ 14 se včetně nadpisu zrušuje.
5.
V § 17 odstavec 3 zní:
„(3)
Orgány činné v trestním řízení, Ministerstvo spravedlnosti, Ústavní soud a Kancelář prezidenta republiky Vojenskou policii v mezích své působnosti informují pro účely prověřování podle odstavce 1 o svých pravomocných rozhodnutích, promlčení trestního stíhání, výkonu trestu nebo o rozhodnutích prezidenta republiky týkajících se trestního řízení, trestů nebo udělené amnestie nebo milosti.“.
6.
§ 18 až 20 včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 19 znějí:
㤠18
Pověřenec pro ochranu osobních údajů
(1)
Náčelník Vojenské policie jmenuje pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „pověřenec“) vojenského policistu, který je odborně připraven pro plnění úkolů pověřence.
(2)
Pověřenec
a)
poskytuje ve Vojenské policii informace a poradenství o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,
b)
kontroluje s přihlédnutím k rizikovosti, povaze a rozsahu činností zpracování plnění povinností v oblasti ochrany osobních údajů a
c)
je v záležitostech týkajících se zpracování osobních údajů kontaktním místem pro Úřad pro ochranu osobních údajů a spolupracuje s ním.
(3)
Vojenská policie zajistí pověřenci odpovídající podmínky k řádnému plnění jeho úkolů, včetně přístupu k osobním údajům a jejich zpracování a možnosti udržovat odborné vědomosti a dovednosti. Vojenská policie rovněž zajistí, aby byl pověřenec informován o všech připravovaných a prováděných činnostech zpracování.
§ 19
Zpracování osobních údajů předávaných v rámci Evropské unie
(1)
Vojenská policie zpracovává při plnění svých úkolů osobní údaje zpřístupněné nebo předávané
a)
členským státem Evropské unie anebo státem přidruženým mezinárodní smlouvou k provádění schengenských předpisů (dále jen „přidružený stát“) nebo zpřístupněné nebo předávané do členského státu Evropské unie nebo přidruženého státu, nebo
b)
orgánem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský orgán“) nebo informačním systémem zřízeným na základě Smlouvy o Evropské unii anebo Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „evropský informační systém“) nebo zpřístupněné nebo předávané evropskému orgánu anebo evropskému informačnímu systému.
(2)
Vojenská policie při zpracování osobních údajů zpřístupněných nebo předaných podle odstavce 1 dodržuje podmínky, které stanovil předávající orgán.
(3)
Je-li k dodržení podmínky stanovené předávajícím orgánem podle odstavce 2 třeba souhlas nebo vyjádření členského státu Evropské unie, přidruženého státu nebo evropského orgánu, Vojenská policie stanoví tomuto členskému státu Evropské unie, přidruženému státu nebo evropskému orgánu přiměřenou lhůtu, ve které má zaslat souhlas nebo vyjádření, a upozorní jej, že pokud ve stanovené lhůtě své vyjádření nezašle, má se za to, že s dalším předpokládaným postupem souhlasí.
§ 20
Zvláštní ustanovení o zpracovávání osobních údajů Vojenskou policií v jiných oblastech
(1)
Ustanovení § 28 odst. 2 až 4 a § 29 odst. 3 až 6 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se použijí i na vyřízení žádostí subjektu údajů o přístup, opravu, omezení zpracování nebo výmaz podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67919).
(2)
Je-li to nezbytné, lze osobní údaje zpracovávat pro zajišťování účelů uvedených v § 13 odst. 1 i tehdy, pokud byly shromážděny nebo zpracovávány pro jiné účely.
19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o kybernetické bezpečnosti
Čl. XXXIII
V zákoně č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 35/2018 Sb., se za § 22b vkládá nový § 22c, který včetně nadpisu zní:
㤠22c
Zpracování osobních údajů
(1)
Úřad a provozovatel národního CERT zpracovávají osobní údaje, jsou-li nezbytné pro výkon jejich působnosti. Tyto údaje Úřad a provozovatel národního CERT předávají orgánům veřejné moci nebo osobám, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.
(2)
Úřad a provozovatel národního CERT při zpracování osobních údajů, na které se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,
a)
nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a
b)
může v rámci výkonu své působnosti využít osobní údaje i pro jiné účely, než pro které byly shromážděny.
(3)
Pokud Úřad nebo provozovatel národního CERT v rámci činnosti, na kterou se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, při řešení kybernetického bezpečnostního incidentu nebo kybernetické bezpečnostní události anebo při prevenci kybernetických hrozeb nebo rizik obdrží osobní údaje, které zpracovává pouze za účelem plnění povinností podle tohoto zákona, po dobu plnění těchto povinností dále nemusí
a)
poskytovat subjektu údajů informace o opravách nebo výmazech osobních údajů nebo omezení jejich zpracování,
b)
zajistit přístup subjektu údajů k osobním údajům, nebo
c)
opravit či doplnit osobní údaje na žádost subjektu údajů.“.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o státní službě
Čl. XXXIV
V § 2 odst. 1 písm. h) a v § 33 odst. 1 písm. s) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 302/2016 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se slovo „inspektora“ nahrazuje slovem „místopředsedu“.
ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu
Čl. XXXV
V zákoně č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se za § 203 vkládá nový § 203a, který včetně nadpisu zní:
㤠203a
Zpracování osobních údajů
Garanční systém při zpracování osobních údajů
a)
nemusí omezit zpracování osobních údajů v případě, že subjekt údajů popírá jejich přesnost nebo vznesl námitku proti tomuto zpracování, a
b)
může vykonávat svou činnost podle tohoto zákona i výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede Garanční systém v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.“.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o hazardních hrách
Čl. XXXVI
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 251/2017 Sb., se mění takto:
1.
Za § 130 se vkládá nový § 130a, který včetně nadpisu zní:
㤠130a
Zpracování údajů
(1)
Orgány podle tohoto zákona jsou oprávněny zpracovávat údaje nezbytné pro vedení rejstříku podle § 16, výkon povolovacího řízení, působnosti související s ohlášením hazardní hry a dozoru nad provozováním hazardních her a pro zajištění řádného provozování hazardních her, včetně osobních údajů, a to v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů.
(2)
Orgán podle tohoto zákona při zpracování osobních údajů
a)
označí formou úředního záznamu nebo jiným vhodným způsobem osobní údaje, jejichž přesnost byla popřena nebo proti jejichž zpracování byla vznesena námitka, a tyto osobní údaje dále zpracovává i bez souhlasu subjektu údajů, a
b)
může provádět výkon státní správy v oblasti provozování hazardních her výhradně na základě automatizovaného zpracování osobních údajů; popis počítačových algoritmů a výběrová kritéria, na jejichž základě je toto zpracování prováděno, uvede orgán v záznamech o činnosti zpracování osobních údajů a uchovává je nejméně po dobu jednoho roku od jejich posledního použití pro zpracování osobních údajů.
(3)
Při uplatnění práva na námitku nebo jiného prostředku ochrany proti zpracování osobních údajů se použijí obdobně ustanovení jiného zákona o stížnosti.“.
2.
V § 131 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
3.
V § 131 se za slovo „údaje“ vkládají slova „podle § 130a“ a za slova „účastnících hazardních her,“ se vkládají slova „osobách zapsaných v rejstříku podle § 16,“.
ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o centrální evidenci účtů
Čl. XXXVII
Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
2.
Za § 18 se vkládá nový § 18a, který včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:
㤠18a
Ochrana osobních údajů
(1)
Osobní údaje jsou podle tohoto zákona zpracovávány v rozsahu nezbytném pro dosažení účelu centrální evidence účtů.
(2)
Při zpracování podle odstavce 1 se nepoužije
a)
čl. 15, 16, čl. 18 odst. 1 písm. a) a čl. 34 odst. 4 a v jim odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto zákona Českou národní bankou, a
b)
čl. 18 a v jemu odpovídajícím rozsahu čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6793), pokud jde o předávání osobních údajů do centrální evidence účtů úvěrovou institucí.
3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o vysokých školách
Čl. XXXVIII
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 137/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 88 odst. 1 větě druhé se za slova „evidenci o studentech“ vkládají slova „, k činnostem spojeným se zabezpečením zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřnímu hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy podle tohoto zákona“.
2.
V § 88 odst. 2 větě první se za slova „adresa místa trvalého pobytu studenta“ vkládají slova „, adresa elektronické pošty, je-li studentem poskytnuta“.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o evidenci obyvatel
Čl. XXXIX
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a o rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 13c odst. 1 se v písmenu b) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
pokud je to nezbytné pro vymáhání soukromoprávních nároků nebo pro předcházení vzniku nesplácených pohledávek, jsou-li přijata konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů, která odpovídají stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i různě pravděpodobným a závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, nebo“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
2.
V § 13c se za odstavec 2 doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Konkrétní opatření k ochraně práv a svobod subjektu údajů mohou zahrnovat zejména:
a)
technická a organizační opatření zaměřená na důsledné uplatnění povinnosti podle čl. 5 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679,
b)
pořizování záznamů alespoň o všech operacích shromáždění, vložení, pozměnění a výmazu osobních údajů, které umožní určit a ověřit totožnost osoby provádějící operaci, a uchovávání těchto záznamů nejméně po dobu 2 let od provedení operace,
c)
informování osob zpracovávajících osobní údaje o povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů,
d)
jmenování pověřence,
e)
zvláštní omezení přístupu k osobním údajům v rámci správce nebo zpracovatele,
f)
pseudonymizaci osobních údajů,
g)
šifrování osobních údajů,
h)
opatření k zajištění trvalé důvěrnosti, integrity, dostupnosti a odolnosti systémů a služeb zpracování,
i)
opatření umožňující obnovení dostupnosti osobních údajů a včasný přístup k těmto údajům v případě incidentů,
j)
proces pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování, nebo
k)
zvláštní omezení přenosu osobních údajů do třetí země.“.
ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. XL
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb. a zákona č. 45/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 37 odst. 3 se slova „a zajištění informací pro Národní zdravotnický informační systém“ zrušují.
2.
V § 53 odst. 1 se za slovo „Poskytovatel“ vkládají slova „, nejde-li o poskytování lékárenské péče v lékárně,“.
3.
V § 55 písm. g) se slova „; dokument v listinné podobě se uchová“ zrušují.
4.
Za § 56 se vkládají nové § 56a a 56b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 57 a 58 znějí:
㤠56a
Pacientský souhrn
(1)
Pacientský souhrn je samostatnou součástí zdravotnické dokumentace, ve kterém se zaznamenávají základní údaje vedené ve zdravotnické dokumentaci o zdravotním stavu pacienta a jemu poskytnutých zdravotních službách. Účelem vedení pacientského souhrnu je poskytnutí základních údajů o zdravotním stavu pacienta pro potřeby poskytnutí přeshraničních zdravotních služeb podle odstavce 3. O vedení pacientského souhrnu rozhoduje poskytovatel.
(2)
Poskytovatel, který vede pacientský souhrn, zajistí
a)
zpracování pacientského souhrnu a jeho vložení do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi, jde-li o
1.
lůžkovou péči, při příjmu pacienta do lůžkové péče; pacientský souhrn se aktualizuje při ukončení hospitalizace,
2.
ambulantní péči, při příjmu pacienta do ambulantní péče; pacientský souhrn se aktualizuje při každém dalším poskytnutí zdravotní péče, pokud došlo ke změně základních údajů vedených v pacientském souhrnu,
b)
ohlášení vedení pacientského souhrnu podle § 69c odst. 1 Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví,
c)
předání pacientského souhrnu k zajištění postupu podle odstavce 3 Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví, na základě požadavku jiného poskytovatele uvedeného v odstavci 3; k předání pacientského souhrnu není třeba souhlasu pacienta nebo jiné k tomu oprávněné osoby.
Vedením pacientského souhrnu a jeho předáváním Národnímu kontaktnímu místu pro elektronické zdravotnictví nejsou dotčeny povinnosti poskytovatele podle § 45 odst. 2 písm. f) nebo g).
(3)
Pacientský souhrn lze předat bez souhlasu pacienta nebo k tomu jiné oprávněné osoby prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví k poskytnutí zdravotních služeb právnické nebo fyzické osobě, která má v jiném členském státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederaci obdobné postavení poskytovatele (dále jen „poskytovatel jiného státu Evropské unie“) a která o pacientský souhrn prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „příslušné národní kontaktní místo“) požádá a v jejíž péči se pacient, o němž je pacientský souhrn veden, nachází.
§ 56b
Komunikace prostřednictvím Národního kontaktního místa
(1)
Z požadavku o pacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví musí být zřejmé, který poskytovatel jiného státu Evropské unie a který jeho zdravotnický pracovník žádá o pacientský souhrn vedený o pacientovi, který se nachází v jeho péči. Požadavek obsahuje takové údaje pacienta, na základě kterých lze pacienta jednoznačně identifikovat.
(2)
Pokud požadavek o pacientský souhrn neobsahuje údaje podle odstavce 1, Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví požadavek nepřijme.
(3)
Všichni uživatelé57) využívající služeb Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví jsou identifikováni a autentizováni prostřednictvím národního bodu elektronické identifikace a autentizace58).
57)
§ 20 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
58)
§ 20 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.“.
5.
V § 65 odst. 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno p), které zní:
„p)
jde-li o pacientský souhrn, zdravotničtí pracovníci poskytovatele jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa, a to za účelem poskytnutí zdravotních služeb pacientovi, který se nachází v péči poskytovatele jiného státu Evropské unie a o němž je pacientský souhrn veden.“.
6.
V § 69 písmeno b) zní:
„b)
náležitostí zdravotnické dokumentace a obsah částí zdravotnické dokumentace, včetně
1.
způsobu tvorby, obsahu a struktury pacientského souhrnu,
2.
náležitostí požadavku o pacientský souhrn podaného prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví, včetně způsobu jeho vyžádání u poskytovatele a jeho předání poskytovateli jiného státu Evropské unie prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví,“.
7.
V § 69a odstavec 2 zní:
„(2)
Oprávněnými osobami podle odstavce 1 jsou poskytovatelé jiného státu Evropské unie prostřednictvím příslušného národního kontaktního místa.“.
8.
V § 69a odst. 3 a § 69b odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „národního“ nahrazuje slovem „Národního“.
9.
Za § 69b se vkládá nový § 69c, který zní:
㤠69c
(1)
Správce Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví zajistí pro poskytovatele uvedeného v § 56a odst. 2 přístup do Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví za účelem ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnů o pacientech, jejichž zdravotnickou dokumentaci vede.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví způsob, formu, náležitosti a postup ohlášení vedení a poskytování pacientských souhrnů poskytovatelem prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví.“.
10.
V § 70 odst. 4 se na konci písmene e) doplňují body 7 a 8, které znějí:
„7.
Ministerstvo práce a sociálních věcí,
8.
Česká správa sociálního zabezpečení,“.
11.
V § 71 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 15 se označují jako odstavce 7 až 14.
12.
V § 71 odst. 8 a 10 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.
13.
V § 71 odst. 10, 11 a 14 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“.
14.
V § 71 odst. 12 se číslo „12“ nahrazuje číslem „11“.
15.
Za § 71 se vkládají nové § 71a až 71c, které včetně poznámky pod čarou č. 59 znějí:
㤠71a
(1)
Ministerstvo poskytuje statistickému ústavu na základě jeho žádosti pro výkon státní správy v oblasti zajištění Národního zdravotnického informačního systému údaje z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech zařazených do specializačního vzdělávání nebo doplňující odborné praxe, z evidence o lékařích, zubních lékařích a farmaceutech, kteří získali specializovanou způsobilost, a z evidence uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a o vykonaných aprobačních zkouškách1) údaje o osobách vedených v těchto evidencích v rozsahu podle § 76 odst. 1 písm. a) až g).
(2)
Statistickému ústavu na základě jeho žádosti poskytují pro účel uvedený v odstavci 1 údaje rovněž Ministerstvo práce a sociálních věcí a Česká správa sociálního zabezpečení, a to údaje o ošetřujících lékařích evidovaných v informačních systémech pojištění podle zákona o nemocenském pojištění25) v rozsahu podle § 76 odst. 1, pokud jsou dostupné.
§ 71b
Žádost podle § 71a odst. 1 nebo 2 musí obsahovat časové období, za něž se údaje požadují, a další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem. Žádost se podepíše způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51).
§ 71c
(1)
Poskytovatel může požádat statistický ústav o údaje pro ověření totožnosti pacienta. Statistický ústav na základě této žádosti poskytne prostřednictvím Národního zdravotnického informačního systému poskytovateli údaje o pacientovi, kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
rodné číslo,
c)
datum narození,
d)
místo a okres narození,
e)
datum úmrtí pacienta, který zemřel,
f)
adresa místa trvalého pobytu pacienta a
g)
identifikátor držitele v rámci on-line služby nebo jiné činnosti splňující požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím rámec interoperability59).
Statistický ústav zároveň k osobě pacienta přidělí a poskytovateli předá jedinečný resortní identifikátor pacienta.
(2)
Poskytovatel podá žádost podle odstavce 1 statistickému ústavu za účelem ztotožnění pacienta. Žádost obsahuje
a)
identifikační údaje pacienta v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) až f),
b)
identifikátor držitele podle odstavce 1 písm. g), pokud byl již dříve vydán, a
c)
identifikační údaje poskytovatele.
(3)
Žádost podle odstavce 1 a údaje předávané statistickým ústavem na základě této žádosti jsou předávány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
59)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1501 ze dne 8. září 2015 o rámci interoperability podle čl. 12 odst. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.“.
16.
V § 72 odst. 1 písm. a) se za slova „statistických zjišťování“ vkládají slova „a ze statistických zjišťování prováděných ministerstvem mimo program statistických zjišťování“.
17.
V § 72 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) až j), která včetně poznámky pod čarou č. 60 znějí:
„h)
data z Listů o prohlídce zemřelého,
i)
data o nákladovosti hospitalizací předaná poskytovateli z referenční sítě poskytovatelů podle zákona o veřejném zdravotním pojištění60),
j)
data ze statistických zjišťování prováděných statistickým ústavem,
60)
Zákon č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
18.
V § 73 odst. 1 písm. e) se za slovo povolání vkládají slova „, věku“.
19.
V § 73 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
evidence zemřelých na základě Listu o prohlídce zemřelého.“.
20.
V § 73 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které včetně poznámky pod čarou č. 61 znějí:
„(5)
Statistický ústav poskytne na základě žádosti poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb, který poskytuje zdravotní služby, informaci o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících. Žádost podle věty první obsahuje
a)
základní identifikační údaje poskytovatele nebo poskytovatele sociálních služeb poskytujícího též zdravotní služby,
b)
základní identifikaci subjektu údajů, o kterém mají být údaje předány,
c)
požadovaný rozsah údajů o subjektu údajů,
d)
účel, ke kterému je informace o úmrtí pacienta a skutečnostech s tím souvisejících požadována,
e)
další informace potřebné k vyhledání požadovaných údajů, pokud nebyl subjekt údajů označen jednoznačným způsobem.
Žádost podepíše statutární orgán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu51).
(6)
Statistický ústav ověří identitu žadatele uvedeného v odstavci 5 v Národním registru poskytovatelů. Statistický ústav dále posoudí podle sděleného účelu, ke kterému jsou údaje požadovány, oprávněnost žádosti a odůvodněnost požadovaného rozsahu údajů a v případě kladného vyhodnocení předá žadateli požadované údaje. Pokud statistický ústav žádost vyhodnotí jako nedůvodnou nebo omezí rozsah požadovaných údajů, sdělí tuto skutečnost žadateli.
(7)
Statistický ústav poskytne na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím61), pokud se jedná o údaje v Národním zdravotnickém informačním systému, pouze informace o struktuře dat.
61)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 8 až 12.
21.
V § 73 odst. 9 a 11 se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“.
22.
V § 73 odst. 10 se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“.
23.
V § 74 odst. 1 písm. d) se slova „f) a“ zrušují.
24.
V § 74 se na konci textu odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se nová písmena o) a p), která znějí:
„o)
zdravotnické prostředky, které jsou přístrojem, používané poskytovatelem při poskytování zdravotních služeb a jsou významné pro dostupnost zdravotních služeb, včetně adresy zdravotnického zařízení, ve kterém jsou umístěny; seznam skupin takových zdravotnických prostředků a rozsah údajů o nich předávaných do Národního registru poskytovatelů stanoví prováděcí právní předpis,
p)
stejnopis rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn.“.
25.
V § 74 odst. 3 písm. a) úvodní větě se slova „údajů o“ zrušují.
26.
V § 74 odst. 3 písm. a) v bodu 1 se slovo „adrese“ nahrazuje slovem „adresy“ a slova „osoby a“ se nahrazují slovem „osoby,“.
27.
V § 74 odst. 3 písm. a) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:
„2.
stejnopisu rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb a jeho změn a“.
Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 3.
28.
V § 74 odst. 3 písm. a) se na začátek bodu 3 vkládají slova „údajů o“.
29.
V § 74 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
přístupný ministerstvu za účelem výkonu státní správy.“.
30.
V § 75 odst. 1 písm. a) se za slova „až i)“ vkládají slova „a p)“.
31.
V § 75 odst. 1 písm. c) se slovo „n)“ nahrazuje slovem „o)“.
32.
V § 76 odst. 1 písm. f) se slova „odbornosti nebo odborností, včetně specializovaných a zvláštních odborných způsobilostí,“ nahrazují slovy „odborné způsobilosti, specializované způsobilosti a zvláštní odborné nebo zvláštní specializované způsobilosti, číslo diplomu“, slova „odbornosti nebo odborností“ se nahrazují slovem „způsobilosti“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jejího“.
33.
V § 76 odst. 1 písm. k) se slova „a druh“ nahrazují slovy „obor, druh“ a na konci textu písmene k) se doplňují slova „, druh pracovněprávního vztahu a rozsah stanovené týdenní pracovní doby v případě, že vykonává zdravotnické povolání na základě pracovního poměru“.
34.
V § 76 odst. 1 písm. m) se na začátek bodu 2 vkládají slova „zápisu do seznamu členů komory a“.
35.
V § 76 odst. 2 písm. e) se slova „písm. f) až m)“ a slova „v oblasti kontroly dostupnosti a kvality zdravotních služeb“ zrušují.
36.
V § 76 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
osobám uvedeným v § 77 odst. 1 k údajům, které do Národního registru zdravotnických pracovníků předávají,
j)
Ministerstvu práce a sociálních věcí v rozsahu údajů podle odstavce 1, a to za účelem výkonu státní správy v oblasti nemocenského pojištění.“.
37.
V § 77 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případě chybějících údajů v Národním registru zdravotnických pracovníků je statistický ústav oprávněn je doplnit z údajů, které získá podle § 71a.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
38.
V § 77 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Statistický ústav předá takovou informaci osobě uvedené v § 77 odst. 1, která údaje označené za chybné do Národního registru zdravotnických pracovníků předala, k prověření a zjednání nápravy.“.
39.
V § 120 se text „§ 70 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 69b odst. 2, § 69c odst. 2, § 70 odst. 6, § 74 odst. 1 písm. o)“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XLI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 125/2019 Sb. | Zákon č. 125/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 5. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 53/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2020
125
ZÁKON
ze dne 23. dubna 2019,
kterým se mění zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi) a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi
Čl. I
V § 15 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), se odstavec 6 zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. II
V § 18a zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se v odstavci 1 písm. f) za slovem „věci“ doplňují slova „s výjimkou finanční náhrady“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 126/2019 Sb. | Zákon č. 126/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 5. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 53/2019
* Čl. I - Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2020
126
ZÁKON
ze dne 23. dubna 2019,
kterým se mění zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 123/2003 Sb., zákona č. 426/2003 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 298/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 větě první se slovo „správy“ nahrazuje slovem „správy1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Čl. 3 odst. 1 směrnice Rady 2011/85/EU ze dne 8. listopadu 2011 o požadavcích na rozpočtové rámce členských států.“.
2.
V § 2 písm. a) se za slova „městská část hlavního města Prahy,“ vkládají slova „dobrovolný svazek obcí,“ a slova „nebo městské části hlavního města Prahy“ se nahrazují slovy „, městské části hlavního města Prahy nebo dobrovolného svazku obcí, státní organizace Správa železniční dopravní cesty“.
3.
V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
U dobrovolného svazku obcí mohou finanční kontrolu vykonávat i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcí.“.
4.
§ 9a včetně nadpisu zní:
㤠9a
Působnost dobrovolných svazků obcí
(1)
Dobrovolné svazky obcí kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředky jimi zřízených příspěvkových organizací.
(2)
Dobrovolné svazky obcí vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují.
(3)
Dobrovolné svazky obcí jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření jimi zřízených příspěvkových organizací. Současně zajistí prověření přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení.“.
5.
V § 22 odstavec 2 zní:
„(2)
Orgán veřejné správy předkládá roční zprávu o výsledcích finančních kontrol Ministerstvu financí.“.
6.
V § 22 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 24 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
7.
V § 26 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
U dobrovolného svazku obcí mohou předběžnou řídicí kontrolu vykonávat i jiné fyzické osoby než zaměstnanci dobrovolného svazku obcí.
(7)
U obcí, krajů, hlavního města Prahy, městských části hlavního města Prahy, městských obvodů a části statutárního města může být příkazcem operace člen zastupitelstva.
(8)
U orgánu veřejné správy, který nemá víc než 5 zaměstnanců, může být hlavním účetním nebo správcem rozpočtu jiná fyzická osoba než zaměstnanec orgánu veřejné správy.“.
8.
V § 29 odst. 2 písm. d) se za slova „statutární orgán“ vkládají slova „státní organizace Správa železniční dopravní cesty nebo“.
9.
V § 29 odst. 5 se za slova „§ 9 odst. 3 u svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti“ vkládají slova „a dobrovolné svazky obcí podle § 9a odst. 3 u jimi zřízených příspěvkových organizací“.
10.
V § 29 odst. 6 větě první se za slova „15 000 obyvatel,“ vkládají slova „a dobrovolné svazky obcí“ a ve větě třetí se slova „obce a městské části hlavního města Prahy“ nahrazují slovy „obce, městské části hlavního města Prahy a dobrovolné svazky obcí“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 135/2019 Sb. | Zákon č. 135/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 6. 2019, datum účinnosti 19. 6. 2019, částka 59/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2020
135
ZÁKON
ze dne 2. května 2019,
kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vnitrozemské plavbě
Čl. I
Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 118/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 327/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 292/2017 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS.“ zrušuje.
2.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES.“.
3.
V § 5b odst. 1 písm. a) se slova „dopravně významných vnitrozemských vodních cest“ nahrazují slovy „součástí dopravně významných vodních cest, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty“.
4.
V § 5b odst. 1 písm. c) se za slovo „kotvišť“ vkládají slova „ve vlastnictví České republiky, s nimiž nepřísluší právo hospodařit správci vodní cesty,“.
5.
V § 5b odst. 1 písm. c) a d) se slovo „vnitrozemských“ zrušuje.
6.
V § 5b odst. 2 písm. e) se slova „jiných subjektů, jejichž předmětem činnosti je správa vodohospodářsky významných vodních toků23)“ nahrazují slovy „vykonávanými správcem vodní cesty podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů23)“.
7.
V § 5b odst. 5 se za slova „podle odstavce 1 písm. c) a d) se“ vkládají slova „pro účely financování a předfinancování ze Státního fondu dopravní infrastruktury“.
8.
V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „je zjevně technicky nezpůsobilé“ nahrazují slovy „zjevně nesplňuje podmínky technické způsobilosti“.
9.
V § 6c odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
údaje o provozovateli pozemní části přístavu, a to obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno.“.
10.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona lze na vodní cestě provozovat, pokud
a)
je zapsáno v
1.
plavebním rejstříku České republiky (dále jen „plavební rejstřík“), rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci jiného členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, nebo
2.
evidenci obdobné plavebnímu rejstříku vedené jiným státem, než který je uveden v bodu 1, jde-li o zahraniční plavidlo, jehož provozovateli vydal plavební úřad povolení k provozu,
b)
je
1.
provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném osvědčení plavidla nebo obdobném dokladu vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, nebo
2.
opatřeno označením CE nebo je provozováno v souladu s podmínkami vymezenými v platném dokladu vydaném podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, jde-li o plavidlo, které není zapsáno v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel, a
c)
splňuje podmínky technické způsobilosti.“.
11.
V § 9 odst. 3 se slova „jeho konstrukce a technický stav podmínky bezpečného provozu a neohrožuje-li životní prostředí“ nahrazují slovy „podmínky technické způsobilosti“.
12.
V § 9 odst. 4 písm. b) se body 1 a 2 zrušují.
Dosavadní body 3 až 5 se označují jako body 1 až 3.
13.
V § 9 odst. 4 písm. c) se za slovo „vybavená“ vkládají slova „jeřábem, bagrem, beranidlem nebo jiným“.
14.
V § 9 odstavec 6 zní:
„(6)
Plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti podle tohoto zákona, pokud jsou plavidlo, jeho zařízení a vybavení v souladu s technickými požadavky na bezpečnost plavebního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí stanovenými prováděcím právním předpisem. Podrobnější členění druhů plavidel podle odstavce 4 a jejich znaky stanoví prováděcí právní předpis.“.
15.
Nad označení § 10 se vkládá nadpis, který zní:
„Schvalování technické způsobilosti plavidla“.
16.
Nadpis § 10 se zrušuje.
17.
V § 10 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Plavební úřad technickou způsobilost schválí, pokud“ nahrazují slovy „Plavební úřad schválí technickou způsobilost“.
18.
V § 10 odst. 2 písmena a) až c) znějí:
„a)
rekreačního plavidla nebo vodního skútru, které podléhají posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud jsou opatřeny označením CE, a jejich zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti,
b)
sériově vyrobeného malého plavidla, které nepodléhá posouzení shody podle zákona upravujícího posuzování shody stanovených výrobků, pokud se shoduje se schváleným typem plavidla a jeho zařízení a vybavení splňuje podmínky technické způsobilosti, nebo
c)
jiného plavidla, pokud splňuje podmínky technické způsobilosti.“.
19.
V § 10 odst. 3 větě první se slova „pro schválení“ zrušují.
20.
V § 10 odst. 3 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 7 zrušuje.
21.
V § 10 odst. 3 větě poslední se slova „postup při provádění technické prohlídky,“ zrušují.
22.
V § 10 odst. 4 písm. b) a c) se slova „statutární orgán nebo“ zrušují.
23.
V § 10 odst. 4 závěrečné části ustanovení se za větu první vkládá věta „Plavební úřad může podmínky pro provádění technických prohlídek změnit, pokud se změní podmínky, za nichž bylo pověření uděleno.“.
24.
V § 10 odst. 4 se na konci závěrečné části ustanovení doplňuje věta „Náklady na provedení technické prohlídky právnickou osobou hradí žadatel.“.
25.
V § 10 odstavce 5 až 9 včetně poznámky pod čarou č. 5a znějí:
„(5)
Schválí-li plavební úřad technickou způsobilost plavidla, vydá žadateli namísto písemného vyhotovení rozhodnutí osvědčení plavidla. Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla dobu jeho platnosti v délce stanovené pro daný druh plavidel prováděcím právním předpisem. Plavební úřad stanoví dobu platnosti osvědčení plavidla přiměřeně kratší, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Vzor osvědčení plavidla, údaje do něj zapisované a dobu jeho platnosti, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
V případech stanovených prováděcím právním předpisem vydá plavební úřad osvědčení plavidla, které je podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky na plavidla vnitrozemské plavby5a) platné ve všech členských státech Evropské unie, jiných smluvních státech Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci (dále jen „osvědčení Unie“).
(7)
Plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla plavební zóny vodní cesty, pro něž byla schválena technická způsobilost plavidla. Plavební zóny vodní cesty se v osvědčení plavidla vyznačí podle podmínek technické způsobilosti, které plavidlo splňuje. Plavební zóny vodní cesty, pro něž se schvaluje technická způsobilost plavidla, a podmínky technické způsobilosti, které musí plavidlo pro provoz v jednotlivých plavebních zónách splňovat, stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Plavební úřad osvědčení Unie nevydá, vydal-li obdobný doklad jiný členský stát Evropské unie, jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarská konfederace a tento doklad je platný, nebo probíhá-li v tomto státě řízení o vydání takového dokladu.
(9)
Plavební úřad schvaluje typ zařízení a vybavení plavidla podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a).
5a)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES.“.
26.
V § 10 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10)
Plavební úřad oznamuje údaje týkající se schvalování technické způsobilosti plavidel v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie upravujícím technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a) Evropské komisi (dále jen „Komise“), jiným členským státům Evropské unie, jiným smluvním státům Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederaci.
(11)
Postup při provádění technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.“.
27.
Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10d, které včetně nadpisů znějí:
㤠10a
(1)
Technická prohlídka se při schvalování technické způsobilosti plavidla neprovede, pokud vlastník nebo provozovatel plavidla předloží posudek vydaný klasifikační společností uznanou podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a), ze kterého vyplývá, že plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti, a o jeho technické způsobilosti nejsou pochybnosti. Nedokládá-li tento posudek splnění všech podmínek technické způsobilosti, technickou prohlídkou plavidla se ověří pouze plnění podmínek, které není posudkem doloženo.
(2)
Technická prohlídka může být při schvalování technické způsobilosti plavidla, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie, nahrazena technickou prohlídkou provedenou orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, který je příslušný vydávat doklad osvědčující technickou způsobilost plavidla; to neplatí, pokud od provedení technické prohlídky jiným státem uplynula doba stanovená prováděcím právním předpisem.
§ 10b
Prodloužení platnosti osvědčení plavidla
(1)
Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla o dobu stanovenou prováděcím právním předpisem, která pro jednotlivé druhy plavidel činí nejméně 4 roky a nejvýše 10 let, pokud plavidlo splňuje podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad dobu platnosti osvědčení plavidla prodlouží o dobu přiměřeně kratší, než stanoví prováděcí právní předpis, lze-li s ohledem na technický stav plavidla a stupeň jeho opotřebení důvodně předpokládat, že plavidlo nebude po dobu stanovenou prováděcím právním předpisem splňovat podmínky technické způsobilosti. Plavební úřad prodlouží dobu platnosti osvědčení plavidla i v případě, že doba platnosti osvědčení plavidla již uplynula; to neplatí, jde-li o osvědčení Unie.
(2)
Splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřad pravidelnou technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně.
(3)
Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti. Vlastník nebo provozovatel je povinen neplatné osvědčení plavidla odevzdat do 10 dnů plavebnímu úřadu.
(4)
Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla rovněž prodlouží dobu platnosti osvědčení Unie vydaného jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Odstavce 1 až 3 se použijí obdobně. Prodloužení doby platnosti tohoto dokladu plavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu.
(5)
Plavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele plavidla prodloužit dobu platnosti osvědčení plavidla nejdéle o 6 měsíců i bez provedení pravidelné technické prohlídky, pokud je přiměřeně zajištěna schopnost plavby a
a)
plavidlo nemůže být podrobeno pravidelné technické prohlídce z důvodu zákazu plavby podle § 22, omezení, zastavení nebo jiné úpravy plavebního provozu nebo nízkého vodního stavu,
b)
provozovatel doloží, že hodlá na plavidle v období nejdéle 30 dnů po uplynutí doby platnosti osvědčení plavidla provést úpravu nebo opravu ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti, nebo
c)
doba platnosti osvědčení plavidla uplyne v průběhu posledních 60 dnů trvání plavební sezóny, kterou se rozumí období nejdéle devíti po sobě jdoucích měsíců v průběhu dvanácti měsíců, kdy je s ohledem na povětrnostní podmínky, poptávku po službách vodní dopravy nebo jiné vnější okolnosti plavba provozována.
(6)
Postup při provádění pravidelné technické prohlídky a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.
§ 10c
Úprava a oprava plavidla
(1)
Pokud byla na plavidle podléhajícím evidenci podle tohoto zákona provedena úprava nebo oprava ovlivňující plnění podmínek technické způsobilosti týkajících se pevnosti konstrukce plavidla, jeho vedení nebo ovladatelnosti nebo podmínek technické způsobilosti plavidla týkajících se zvláštních vlastností stanovených prováděcím právním předpisem, musí být toto plavidlo podrobeno technické prohlídce, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Do doby provedení technické prohlídky nesmí být plavidlo provozováno na vodní cestě, s výjimkou plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce. Žádost o provedení technické prohlídky, k níž musí být přiloženo osvědčení plavidla, podává vlastník nebo provozovatel plavidla plavebnímu úřadu. Technickou prohlídkou plavební úřad ověřuje splnění podmínek technické způsobilosti.
(2)
Splňuje-li plavidlo podmínky technické způsobilosti, plavební úřad vyznačí v osvědčení plavidla provedené úpravy nebo opravy nebo vydá nové osvědčení plavidla, odůvodňuje-li to rozsah nebo povaha provedených změn. V případě, kdy plavební úřad vydá nové osvědčení plavidla, vyznačí v něm datum ukončení doby jeho platnosti shodné s datem ukončení doby platnosti předchozího dokladu. Byl-li tento doklad vydán nebo byla-li doba jeho platnosti prodloužena jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací, plavební úřad jej tomuto státu zašle do 30 dnů od vydání nového osvědčení plavidla.
(3)
Pokud plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti.
(4)
Postup při provádění technické prohlídky plavidla navazující na úpravu nebo opravu plavidla a její rozsah stanoví podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti prováděcí právní předpis.
§ 10d
Evidence osvědčení Unie
(1)
Plavební úřad vede evidenci osvědčení Unie. Do evidence se zapisují tyto údaje o osvědčeních Unie, která plavební úřad vydal nebo jejichž platnost prodloužil:
a)
obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla nebo bydliště vlastníka plavidla,
b)
jméno plavidla, jde-li o loď,
c)
evropské identifikační číslo plavidla,
d)
evidenční číslo plavidla v plavebním rejstříku, rejstříku malých plavidel nebo v obdobné evidenci vedené jiným státem a stát evidence plavidla, není-li plavidlo vedeno v plavebním rejstříku nebo rejstříku malých plavidel,
e)
druh plavidla a plavební zóna vodní cesty uvedená v osvědčení Unie,
f)
nosnost plavidla,
g)
datum vydání, zadržení, odnětí a ukončení doby platnosti osvědčení Unie, popřípadě jeho duplikátu, a evidenční číslo tohoto osvědčení nebo jeho duplikátu a
h)
záznam o pravidelných technických prohlídkách a technických prohlídkách navazujících na provedené úpravy nebo opravy plavidla.
(2)
Plavební úřad zajistí předávání údajů o žádostech o schválení technické způsobilosti plavidel a osvědčeních Unie do evropské databáze trupů plavidel v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(3)
Plavební úřad zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci osvědčení Unie příslušným orgánům jiných členských států Evropské unie, jiných smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarské konfederace.
(4)
Plavební úřad poskytne na žádost osobě, která prokáže právní zájem, kopii nebo výpis z osvědčení Unie nebo údaje v něm obsažené.
(5)
Stane-li se plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona odpadem podle zákona o odpadech, vlastník plavidla je povinen tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámit plavebnímu úřadu, který zajistí výmaz údajů o plavidle z plavebního rejstříku nebo rejstříku malých plavidel a z evropské databáze trupů plavidel.“.
28.
§ 11 včetně nadpisu zní:
㤠11
Vydání duplikátu osvědčení plavidla a změna údajů v osvědčení plavidla
(1)
Ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla je jeho vlastník nebo provozovatel povinen neprodleně ohlásit plavebnímu úřadu. Na základě písemné žádosti vlastníka nebo provozovatele plavidla vydá plavební úřad do 20 dnů ode dne podání žádosti duplikát ztraceného, odcizeného, poškozeného nebo zničeného osvědčení plavidla. K žádosti o vydání duplikátu osvědčení plavidla za osvědčení poškozené přiloží žadatel poškozené osvědčení plavidla.
(2)
Bez zbytečného odkladu po ohlášení podle odstavce 1 vydá plavební úřad vlastníku nebo provozovateli plavidla prozatímní osvědčení plavidla. Prozatímní osvědčení plavidla nahrazuje ztracené, odcizené, poškozené nebo zničené osvědčení plavidla a jeho platnost je 30 dnů od jeho vydání. Vydáním duplikátu osvědčení plavidla podle odstavce 1 platnost prozatímního osvědčení plavidla zaniká. Vzor prozatímního osvědčení plavidla stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Dojde-li ke změně údajů zaznamenaných v osvědčení plavidla, které se netýkají technické způsobilosti plavidla, podá vlastník nebo provozovatel plavidla do 15 dnů ode dne, kdy se o změně dozvěděl, žádost plavebnímu úřadu o vyznačení změn v osvědčení plavidla, ledaže tuto žádost podal u příslušného orgánu jiného členského státu Evropské unie, smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace. Plavební úřad vyznačí změny v osvědčení plavidla po ověření jejich správnosti.
(4)
Plavební úřad na žádost vlastníka nebo provozovatele rovněž vyznačí změny v osvědčení Unie vydaném jiným členským státem Evropské unie, jiným smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarskou konfederací. Vyznačení změn v tomto dokladu plavební úřad oznámí příslušnému orgánu jiného státu.“.
29.
V § 12 odst. 1 se slova „technické požadavky na bezpečnost“ nahrazují slovy „podmínky technické způsobilosti“.
30.
§ 13 včetně nadpisu zní:
㤠13
Prozatímní osvědčení plavidla
(1)
Plavební úřad může na žádost vlastníka nebo provozovatele pro plavidlo podléhající evidenci podle tohoto zákona, které nemá platné osvědčení plavidla a u něhož je přiměřeně zajištěna schopnost plavby, vydat prozatímní osvědčení plavidla také
a)
za účelem provedení plavby nezbytné k podrobení plavidla technické prohlídce,
b)
v případě, že probíhá řízení o schválení technické způsobilosti plavidla nebo řízení o schválení úpravy nebo opravy plavidla a technickou prohlídkou plavidla již bylo ověřeno splnění podmínek technické způsobilosti, nebo
c)
za účelem provedení plavby nezbytné k odstranění závad plavidla nebo k jeho odstranění z vodní cesty, nesplňuje-li plavidlo podmínky technické způsobilosti.
(2)
Plavidlo, k němuž bylo vydáno prozatímní osvědčení plavidla podle odstavce 1, může být za podmínek v něm uvedených a po dobu jeho platnosti provozováno na vodní cestě, přestože nesplňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo v § 9 odst. 1 písm. c).
(3)
Prozatímní osvědčení plavidla vydané podle odstavce 1 písm. a) nebo c) pozbývá platnosti provedením povolené plavby, nejpozději však uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Doba platnosti prozatímního osvědčení plavidla vydaného podle odstavce 1 písm. b) je 30 dnů od jeho vydání.“.
31.
V § 14a odst. 1 písm. c) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“.
32.
V § 14a odst. 1 písm. c) bod 2 zní:
„2.
obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li vlastníku přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, a“.
33.
V § 14a odst. 1 písm. c) se bod 3 zrušuje.
34.
V § 14a odst. 1 písm. d) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“.
35.
V § 14a odst. 1 písm. d) bod 2 zní:
„2.
obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li provozovateli přiděleno, jedná-li se o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu.“.
36.
V § 14a odst. 1 písm. d) se bod 3 zrušuje.
37.
V § 15 se slova „v případě, že plavební úřad rozhodne o nezpůsobilosti plavidla“ nahrazují slovy „na základě jeho oznámení, že se plavidlo stalo odpadem podle zákona o odpadech“.
38.
V § 20 odst. 3 se slova „podle § 10 odst. 6 tohoto zákona“ zrušují.
39.
V § 23a odst. 5 se slova „osvědčení plovoucího zařízení“ nahrazují slovy „osvědčení plavidla“.
40.
V § 24 odst. 3 se slova „Plavební úřad může při vydání osvědčení plovoucího zařízení“ nahrazují slovy „Jde-li o plovoucí zařízení, může plavební úřad při vydání osvědčení plavidla“.
41.
V § 29c se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ve vodní ploše vymezené podle § 30a je v její provozní době zakázáno užívat rybolovné zařízení.“.
42.
V § 29g odst. 1 se slova „neodpovídá požadavkům na technickou způsobilost podle tohoto zákona nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle tohoto zákona“ nahrazují slovy „nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo nemá způsobilou posádku v počtu a odborném složení podle tohoto zákona,“.
43.
V § 29g se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zvláštní přeprava z důvodu nesplnění podmínek technické způsobilosti může být povolena pouze v případě plavidel, u nichž se splnění podmínek technické způsobilosti neprokazuje osvědčením Unie.“.
44.
V § 30 odst. 1 se slova „lodní osvědčení“ nahrazují slovy „osvědčení plavidla“.
45.
V § 30 odst. 2 se slova „způsobilosti stanoveným tímto zákonem“ nahrazují slovy „technické způsobilosti“.
46.
V § 30b odst. 2 písm. b) se slova „jsou technicky způsobilá a“ nahrazují slovy „splňují podmínky technické způsobilosti a jsou“.
47.
V § 30b odst. 4 se slova „je-li toto plavidlo technicky způsobilé a“ nahrazují slovy „splňuje-li toto plavidlo podmínky technické způsobilosti a je“.
48.
Za § 31 se doplňují nové § 31a a 31b, které včetně nadpisu znějí:
„Obětování věci ve společném nebezpečí
§ 31a
(1)
Ocitne-li se loď, přepravované osoby nebo věci ve společném nebezpečí, může vůdce plavidla rozhodnout o mimořádných opatřeních na lodi nebo přepravovaných věcech za účelem odvrácení hrozící škody. Každý, kdo z toho měl užitek, dá poškozenému poměrnou náhradu.
(2)
Nárok na náhradu škody nemá ten, kdo svoji věc úmyslně nebo v hrubé nedbalosti k přepravě nenahlásil nebo ji nahlásil nesprávně. Věta první se nepoužije na věci, které měla přepravovaná osoba u sebe. Byla-li však věc podle věty první zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě.
(3)
Byla-li skutečná hodnota poškozené nebo zničené věci vyšší než hodnota hlášená, je pro náhradu škody na takové věci rozhodující hodnota hlášená. Byla-li taková věc zachráněna, podílí se její vlastník na náhradě podle její skutečné hodnoty.
§ 31b
(1)
Provozovatel lodě bez zbytečného odkladu zveřejní v Obchodním věstníku informaci o skutečnostech podle § 31a odst. 1 věty první a návrh osoby, která vypracuje dispaš (dále jen „dispašér“); dispaší se pro tyto účely rozumí rozvrh účasti jednotlivých osob na náhradě vzniklých škod. Provozovatel lodě dále učiní nezbytná opatření k vypracování dispaše.
(2)
Podá-li některá ze zúčastněných osob proti návrhu dispašéra do 30 dnů ode dne jeho zveřejnění v Obchodním věstníku provozovateli lodě námitky, určí dispašéra na jeho návrh soud; přitom zohlední podané námitky. Návrh na určení dispašéra soudem musí být podán do 15 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první. Soud určí přednostně osobu, která byla jmenována dispašérem Hospodářskou komorou České republiky; není-li to možné, určí jinou vhodnou osobu.
(3)
Dispašér vyhotoví dispaš písemně a zveřejní ji v Obchodním věstníku. V dispaši se zohlední náklady jejího vyhotovení.
(4)
Každý, koho se dispaš týká, může do 30 dnů ode dne zveřejnění dispaše podat žalobu na její zrušení. Neučiní-li tak, nabývá dispaš uplynutím této lhůty účinků pravomocného soudního rozhodnutí.
(5)
Zruší-li soud dispaš, je dispašér povinen vyhotovit novou dispaš; přitom je vázán právním názorem soudu. Skončí-li řízení o zrušení dispaše jinak, stává se dispaš vykonatelnou dnem, kdy bylo řízení pravomocně skončeno.“.
49.
§ 32 zní:
㤠32
Jmenuje-li dispašéra Hospodářská komora České republiky, učiní tak za podmínky složení zkoušky z právních předpisů, jejichž znalost je nutná pro vyhotovení dispaše podle tohoto zákona. Osoba, která složila zkoušku, obdrží vysvědčení a užívá razítka s nápisem „Dispašér Hospodářské komory České republiky“.“.
50.
Za § 32d se vkládá nový § 32e, který včetně poznámek pod čarou č. 24 a 25 zní:
㤠32e
(1)
Provozovatel plavidla je povinen vybavit plavidlo zařízením a programovým vybavením určeným
a)
ke sledování polohy a pohybu plavidel v rámci vnitrozemského systému automatické identifikace podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel24) a
b)
k zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího technické specifikace pro systém zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu25).
(2)
Vůdce plavidla je při plavbě povinen užívat zařízení a programové vybavení podle odstavce 1; to neplatí pro stání plavidla v přístavu. Vůdce plavidla je povinen využívat elektronické plavební mapy a informace o poloze a pohybu plavidel tak, aby byla zajištěna bezpečnost a plynulost plavebního provozu. Vznikne-li v průběhu plavby na zařízení nebo programovém vybavení podle odstavce 1 porucha, vůdce plavidla je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit správci systému říčních informačních služeb. Učiní-li vůdce plavidla oznámení podle předchozí věty, je oprávněn
a)
pokračovat v již započaté plavbě nejdéle po dobu 48 hodin od oznámení a
b)
stát s plavidlem v přístavišti nebo vývazišti, jehož polohu neprodleně oznámí správci systému říčních informačních služeb.
(3)
Odstavce 1 a 2 se použijí pouze na plavidlo s vlastním pohonem, které
a)
je provozováno na dopravně významné vodní cestě využívané podle odstavce 1 písm. a) bodu 2 nebo odstavce 1 písm. b) bodu 1 přílohy č. 2 k tomuto zákonu a
b)
je
1.
lodí, která není rekreačním plavidlem nebo převozní lodí,
2.
plovoucím strojem, nebo
3.
malým plavidlem s délkou trupu přesahující 7 metrů provozovaným správcem vodní cesty, plavebním úřadem nebo základní složkou integrovaného záchranného systému.
(4)
V případě sestavy plavidel se odstavce 1 a 2 použijí pouze na plavidlo podle odstavce 3, které sestavu plavidel vede.
(5)
Způsob užívání zařízení a programového vybavení podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.
24)
Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství.
25)
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013 o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES.“.
51.
V § 37d odst. 1 se slova „Evropské unie (dále jen „Komise“)“ zrušují.
52.
V § 40 odst. 3 písm. b) se slovo „a“ zrušuje.
53.
V § 40 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu.“.
54.
V § 41 písm. d) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
55.
V § 41 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) až h), která včetně poznámky pod čarou č. 26 znějí:
„f)
je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury26),
g)
předkládá Komisi žádost o uznání klasifikační společnosti nebo jeho zrušení podle předpisu Evropské unie upravujícího technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby5a),
h)
provádí prevenci v oblasti bezpečnosti plavebního provozu.
26)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009, v platném znění.“.
56.
V § 41 se písmeno k) zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 22 ve znění „22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.“ se zrušuje.
57.
V § 42 odst. 4 se slova „v řízení na místě“ zrušují.
58.
V § 42 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „v řízení na místě“ zrušují.
59.
V § 42 odst. 5 písm. a) se slova „lodní osvědčení“ nahrazují slovy „osvědčení plavidla“.
60.
V § 42 odst. 5 písmeno c) zní:
„c)
plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti a zjevně ohrožuje bezpečnost osob na plavidle, životní prostředí nebo bezpečnost plavebního provozu,“.
61.
V § 42 odstavec 6 zní:
„(6)
Pokud byla zakázána plavba plavidla podle odstavce 5 písm. c), kontrolující osoba rovněž zadrží osvědčení plavidla, které plavební úřad vydal nebo jehož platnost prodloužil, do doby opětovného splnění podmínek technické způsobilosti plavidla. Kontrolující osoba může vydat vlastníku nebo provozovateli plavidla, jehož plavba byla zakázána podle odstavce 5 písm. c), prozatímní osvědčení plavidla za účelem provedení plavby do místa opravy nebo prohlídky plavidla v případě, že je přiměřeně zajištěna schopnost plavby. Prozatímní osvědčení plavidla pozbývá platnosti nejpozději uplynutím 30 dnů od jeho vydání. Opětovné splnění podmínek technické způsobilosti ověřuje plavební úřad technickou prohlídkou, na kterou se použije § 10 odst. 3 a 4 obdobně. Pokud plavidlo nadále nesplňuje podmínky technické způsobilosti, rozhodne plavební úřad o jeho technické nezpůsobilosti a osvědčení plavidla odejme. Odvolání proti rozhodnutí o technické nezpůsobilosti plavidla nemá odkladný účinek. Rozhodnutím o technické nezpůsobilosti plavidla pozbývá osvědčení plavidla platnosti.“.
62.
V § 42 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Pokud plavební úřad zjistí, že plavidlo nesplňuje podmínky technické způsobilosti nebo byla-li jeho plavba zakázána podle odstavce 5 písm. c), informuje o této skutečnosti do 7 dnů orgán členského státu Evropské unie, který vydal nebo prodloužil platnost osvědčení plavidla.
(8)
Náležitosti průkazu zaměstnanců Státní plavební správy, jeho vzor, postup při provádění technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru a její rozsah podle jednotlivých druhů plavidel nebo pro ně stanovených podmínek technické způsobilosti stanoví prováděcí právní předpis.“.
63.
V § 43 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem,“.
Dosavadní písmena f) až n) se označují jako písmena g) až o).
64.
V § 43 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo 3“.
65.
V § 43 odst. 5 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
v rozporu s § 18 odst. 2 nepředloží na výzvu lodní listiny,“.
Dosavadní písmena d) až k) se označují jako písmena e) až l).
66.
V § 43 odst. 5 písm. k) se slovo „nebo“ zrušuje.
67.
V § 43 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
v rozporu s § 32e odst. 2
1.
neužívá při plavbě zařízení nebo programové vybavení určené ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo
2.
neoznámí správci systému říčních informačních služeb poruchu na tomto zařízení nebo programovém vybavení.“.
68.
V § 43 odst. 8 písm. a) a v § 44 odst. 6 písm. b) se za slova „§ 9 odst. 1 až 3“ vkládají slova „nebo § 10c odst. 1“.
69.
V § 43 odst. 8 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
v rozporu s § 18 odst. 2 nepředloží na výzvu lodní listiny,“.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).
70.
V § 43 odst. 8 písm. f) se slovo „nebo“ zrušuje.
71.
V § 43 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel.“.
72.
V § 43 odst. 9 se vkládají nová písmena a) a b), která znějí:
„a)
v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla,
b)
v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla,“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena c) a d).
73.
V § 43 odstavec 15 zní:
„(15)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. o) nebo odstavce 8 písm. d),
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo c), odstavce 8 písm. a), e) nebo g) nebo odstavce 9 písm. d),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), písm. e) bodu 1, písm. h), i), j), k), l), m) nebo n), odstavce 2 písm. b), d), g) nebo h), odstavce 3 písm. c), odstavce 5 písm. c), e), g), h), i), k) nebo l), odstavce 6, odstavce 8 písm. b) nebo odstavce 10 nebo 14,
d)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo e), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), f) nebo j), odstavce 7, odstavce 9 písm. c) nebo odstavce 11 nebo 12,
e)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), písm. e) bodu 2, písm. f) nebo g), odstavce 2 písm. a), f) nebo i), odstavce 3 písm. a) nebo b), odstavce 5 písm. b) nebo d), odstavce 8 písm. c) nebo f), odstavce 9 písm. a) nebo b) nebo odstavce 13,
f)
příkazem na místě do 5 000 Kč, jde-li o přestupky podle odstavce 1 písm. b), d), písm. e) bodu 1, písm. g), h), i), k), l), m) nebo n), odstavce 2 písm. c), d), e), f) nebo i), odstavce 3 písm. b), odstavce 4, odstavce 5 písm. a), b), c), d), e), f), g), i), j), k) nebo l), odstavce 7, odstavce 8 písm. a), b), c), e) nebo f), odstavce 9 písm. c), odstavce 10 písm. a) nebo b) nebo odstavce 11, 12, 13 nebo 14.“.
74.
V § 43 odst. 15 písm. c) se za slova „odstavce 8 písm. b)“ vkládají slova „nebo h)“.
75.
V § 43 odst. 15 písm. d) se slova „odstavce 5 písm. a), f) nebo j)“ nahrazují slovy „odstavce 5 písm. a), f), j) nebo písm. m) bodu 1“.
76.
V § 43 odst. 15 písm. e) se slova „odstavce 5 písm. b) nebo d)“ nahrazují slovy „odstavce 5 písm. b), d) nebo písm. m) bodu 2“.
77.
V § 43 odst. 16 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. h)“.
78.
V § 43 odst. 17 se slova „h), j), k), l) nebo m)“ nahrazují slovy „i), k), l), m) nebo n)“ a slova „f), h) nebo i)“ se nahrazují slovy „e), g), i) nebo j)“.
79.
V § 44 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
jako vlastník plavidla v rozporu s § 10d odst. 5 neoznámí plavebnímu úřadu, že se plavidlo stalo odpadem,“.
Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena f) až j).
80.
V § 44 odst. 6 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
v rozporu s § 18 odst. 2 nepředloží na výzvu lodní listiny,“.
Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena e) až k).
81.
V § 44 odst. 6 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje.
82.
V § 44 odst. 6 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k)
v rozporu s § 32e odst. 1 nevybaví plavidlo zařízením nebo programovým vybavením určeným ke sledování polohy a pohybu plavidel nebo zobrazování elektronických plavebních map a informací o poloze a pohybu plavidel, nebo“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).
83.
V § 44 odst. 7 se vkládají nová písmena a) a b), která znějí:
„a)
v rozporu s § 10b odst. 3 neodevzdá plavebnímu úřadu ve stanovené lhůtě neplatné osvědčení plavidla,
b)
v rozporu s § 11 odst. 1 neohlásí plavebnímu úřadu ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla,“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena c) a d).
84.
V § 44 odstavec 16 zní:
„(16)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. e) nebo k),
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 3, odstavce 4 písm. a), b), d) nebo e), odstavce 5, odstavce 6 písm. b), g) nebo i), odstavce 7 písm. d) nebo odstavce 8,
c)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) nebo i), odstavce 2, odstavce 4 písm. c), f) nebo i), odstavce 6 písm. f), odstavce 9, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 11, 12 nebo 13,
d)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 1, písm. g), h) nebo písm. j) bodu 1, odstavce 4 písm. g) nebo h), odstavce 6 písm. a), c) nebo j), odstavce 7 písm. c), odstavce 10 písm. c), d) nebo e) nebo odstavce 14 nebo 15,
e)
do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 2, písm. e), f) nebo písm. j) bodu 2, odstavce 6 písm. d) nebo h), odstavce 7 písm. a) nebo b) nebo odstavce 10 písm. a).“.
85.
V § 44 odst. 16 písm. a) se slova „nebo k)“ nahrazují slovy „nebo l)“.
86.
V § 44 odst. 16 písm. c) se za slova „odstavce 6 písm. f)“ vkládají slova „nebo k)“.
87.
V § 48a odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
88.
V § 48a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e)
údaje z agendového informačního systému evidence občanských průkazů,
f)
údaje z agendového informačního systému evidence cestovních dokladů.“.
89.
V § 48a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b)
datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů,
c)
datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů,
d)
právní forma,
e)
statutární orgán a
f)
adresa sídla.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
90.
V § 48a odst. 4 úvodní části ustanovení se text „písm. b)“ nahrazuje textem „písm. c)“.
91.
V § 48a odst. 4 písm. e) a v § 48a odst. 5 písm. e) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.
92.
V § 48a odst. 5 úvodní části ustanovení se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. d)“.
93.
V § 48a se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
digitalizovaná fotografie.“.
94.
V § 48a se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu.
(7)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. f) jsou digitální zpracování fotografie a podpisu držitele.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 8 a 9.
95.
Za § 48a se vkládá nový § 48b, který zní:
㤠48b
V řízení o vydání průkazu způsobilosti si plavební úřad pro účely jeho vydání opatří digitalizovanou fotografii žadatele nebo digitální zpracování jeho podoby nebo fotografie a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li některý z těchto údajů získat z evidence občanských průkazů, evidence cestovních dokladů nebo agendového informačního systému cizinců, pořídí jej plavební úřad; obdobně postupuje plavební úřad, došlo-li k podstatné změně podoby žadatele.“.
96.
V § 52 se slova „právní předpisy“ nahrazují slovem „vyhlášku“, slova „§ 10 odst. 2, 3, 6, 7 a 9“ se nahrazují slovy „§ 10 odst. 3 až 7 a 11, § 10a odst. 2, § 10b odst. 1 a 6, § 10c odst. 1 a 4“, text „§ 13 odst. 3“ a text „§ 32 odst. 2“ se zrušují a text „§ 42 odst. 6“ se nahrazuje textem „§ 42 odst. 8“.
97.
V § 52 se za text „§ 32c odst. 1 písm. b),“ vkládá text „§ 32e odst. 5,“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Lodní osvědčení a osvědčení plovoucího zařízení vydaná podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po dobu, na kterou byla vydána.
2.
Splňuje-li plavidlo, k němuž bylo lodní osvědčení nebo osvědčení plovoucího zařízení vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podmínky pro prodloužení platnosti osvědčení plavidla nebo pro vyznačení úpravy nebo opravy plavidla podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, plavební úřad
a)
původní lodní osvědčení odejme a vydá žadateli osvědčení Unie, jde-li o plavidlo, u něhož se splnění podmínek technické způsobilosti prokazuje osvědčením Unie vydaným podle § 10 odst. 6 zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
b)
v případech neuvedených v písmeni a) platnost lodního osvědčení nebo osvědčení plovoucího zařízení prodlouží nebo v něm vyznačí provedené úpravy nebo opravy plavidla.
3.
Lodní osvědčení a osvědčení plovoucího zařízení podle bodu 1 a bodu 2 písm. b) se po dobu své platnosti považují za osvědčení plavidla podle zákona č. 114/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona, č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se mění takto:
1.
V položce 38 písmeno a) zní:
„a)
Vydání a prodloužení platnosti osvědčení plavidla ve vnitrozemské plavbě pro
-| malá plavidla| Kč| 500
---|---|---|---
-| plovoucí zařízení, jejichž délka je menší než 20 m| Kč| 500
---|---|---|---
-| plovoucí zařízení, jejichž délka je 20 m a více| Kč| 800
---|---|---|---
-| ostatní plavidla| Kč| 1 000
---|---|---|---
“.
2.
V položce 38 písm. b) se slova „nepřesahuje 20 m“ nahrazují slovy „je menší než 20 m“.
3.
V položce 38 písm. e) se slova „náhradou za ztrátu, odcizení, poškození nebo zničení osvědčení plavidla“ zrušují.
4.
V položce 38 se v oddílu „Předmětem poplatku není“ dosavadní text označuje jako bod 1 a doplňuje se bod 2, který zní:
„2.
Vydání duplikátu osvědčení plavidla.“.
5.
V položce 38 se v oddílu „Poznámky“ bod 1 zrušuje.
Dosavadní body 2 až 4 se označují jako body 1 až 3.
6.
V položce 38 oddílu „Poznámky“ se v bodě 2 slova „dodatečné nebo zvláštní technické prohlídky“ nahrazují slovy „technické prohlídky navazující na úpravu nebo opravu plavidla nebo technické prohlídky navazující na výkon státního dozoru“.
7.
V položce 38 oddílu „Poznámky“ se v bodě 2 věta poslední zrušuje.
8.
V položce 39 písmena e) a f) znějí:
„e)
Zápis plavidla do plavebního rejstříku nebo jeho výmaz z plavebního rejstříku Kč 200
f)
Zápis malého plavidla do rejstříku malých plavidel nebo jeho výmaz z rejstříku malých plavidel Kč 100“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 50, 66, 67, 70, 71, 74, 75, 76, 81, 82, 85, 86 a 97, která nabývají účinnosti 6 měsíců po jeho vyhlášení, a s výjimkou ustanovení čl. I bodů 88, 93, 94 a 95, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 163/2019 Sb. | Zákon č. 163/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 1. 7. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 71/2019
* Čl. I - Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zák
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2019
163
ZÁKON
ze dne 12. června 2019,
kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 247/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 235/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 odst. 1 písm. i) se slova „živnostenskou nebo“ zrušují, za slova „výdělečnou činnost“ se vkládají slova „, s výjimkou činnosti podle § 48 odst. 4 písm. c) až e), h) a i) a § 68 odst. 2,“ a slovo „vykonávají“ se nahrazuje slovem „provozují“.
2.
V § 42 odst. 1 písm. f) se slova „nebo § 48“ zrušují.
3.
§ 48 zní:
㤠48
(1)
Příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán služebním funkcionářem, a s výjimkou členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát. Příslušník vyslaný služebním funkcionářem jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky a je povinen prosazovat její zájmy.
(2)
Příslušník může vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona pouze se souhlasem služebního funkcionáře. Služební funkcionář udělí rozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti za podmínky, že tato činnost nemůže vést ke střetu zájmů osobních se zájmy služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby.
(3)
Služební funkcionář zruší rozhodnutím souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti, přestane-li být podmínka podle odstavce 2 věty druhé plněna. Rozhodnutí o zrušení souhlasu může být prvním úkonem v řízení. Příslušník je povinen po doručení rozhodnutí o zrušení souhlasu s výkonem jiné výdělečné činnosti jinou výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit.
(4)
Souhlas služebního funkcionáře podle odstavce 2 se nevyžaduje pro
a)
činnost uvedenou v § 29, 31 nebo v § 68 odst. 2,
b)
činnost vykonávanou příslušníkem, jemuž je udělena rodičovská dovolená,
c)
činnost znaleckou a tlumočnickou vykonávanou pro soud nebo správní úřad,
d)
činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou,
e)
činnost vykonávanou v odborové organizaci, jejímž je příslušník členem,
f)
činnost vykonávanou ve výkonu vazby,
g)
činnost vykonávanou po dobu zproštění výkonu služby,
h)
činnost vykonávanou v rámci členství v řídících nebo kontrolních orgánech organizačních složek státu nebo právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát, a
i)
správu vlastního majetku; touto správou se rozumí rovněž činnost vykonávaná v rámci členství v řídících nebo kontrolních orgánech bytového družstva nebo společenství vlastníků jednotek, jehož je příslušník členem.
(5)
Příslušník zpravodajské služby, příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů a příslušník Policie České republiky, který soustavně plní úkoly týkající se použití agenta, předstíraného převodu, zvláštní ochrany svědka nebo výroby a opatřování krycích dokladů, je povinen oznámit výkon jiné výdělečné činnosti podle odstavce 4 písm. a) až h) služebnímu funkcionáři nejméně 10 dnů před započetím jejího výkonu nebo bezodkladně po započetí jejího výkonu, nelze-li výdělečnou činnost s ohledem na okolnosti oznámit předem.“.
4.
V § 113 se na konci písmene g) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene h) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
stabilizační příplatek.“.
5.
V § 115 odst. 1 se věty druhá až čtvrtá zrušují.
6.
V § 115 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
7.
V § 115 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „tak, aby byl zachován princip zásluhovosti mezi jednotlivými základními tarify i mezi všemi tarifními stupni a zaokrouhluje je na desítky korun nahoru“.
8.
Za § 122 se vkládá nový § 122a, který včetně nadpisu zní:
㤠122a
Stabilizační příplatek
(1)
Ředitel bezpečnostního sboru může služebním předpisem stanovit, že příslušníkům lze přiznat stabilizační příplatek.
(2)
Ve služebním předpise stanoví ředitel bezpečnostního sboru konkrétní výši a dobu vyplácení stabilizačního příplatku.
(3)
Maximální roční výše stabilizačního příplatku činí dvacetičtyřnásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu.
(4)
Stabilizační příplatek nelze přiznat příslušníkovi v kalendářním měsíci, v němž po více než polovinu doby služby nevykonával službu z důvodu
a)
zproštění výkonu služby,
b)
zařazení do zálohy pro studující, zálohy pro přechodně nezařazené nebo zálohy neplacené,
c)
neschopnosti k výkonu služby s výjimkou neschopnosti z důvodu služebního úrazu nebo nemoci z povolání, dlouhodobého ošetřování anebo důležitých osobních překážek ve službě.
(5)
Stabilizační příplatek nelze přiznat také příslušníkovi, pokud v kalendářním měsíci měl neomluvenou nepřítomnost ve službě.
(6)
Stabilizační příplatek není pro účely určování výměry odchodného podle § 156 nebo výměry výsluhového příspěvku podle § 158 složkou služebního příjmu.“.
9.
V § 171 se na konci písmene i) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene j) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
přiznání stabilizačního příplatku.“.
10.
V § 186 odst. 8 se za slova „zvlášť škodlivým následkem,“ vkládají slova „za kázeňský přestupek spočívající v závažném porušení povinností nebo omezení stanovených v § 48,“.
11.
Za § 203 se vkládá nový § 204, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 93 a 94 zní:
㤠204
Příslušník ve výslužbě
(1)
Příslušníkem ve výslužbě je bývalý příslušník, který ke dni skončení služebního poměru splnil podmínky nároku na výsluhový příspěvek.
(2)
Příslušník ve výslužbě, jenž je oprávněn při slavnostních příležitostech nosit služební stejnokroj podle zvláštního právního předpisu93), může užívat nejvyšší dosažené hodnostní označení nebo hodnost podle § 8, anebo hodnost dosaženou přede dnem 1. ledna 2007.
(3)
Příslušníka ve výslužbě, který při výkonu služby dosahoval vynikajících výsledků, lze v souvislosti se skončením služebního poměru jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti; to platí i pro příslušníka, jehož služební poměr skončil úmrtím následkem služebního úrazu. Do generálské hodnosti, za podmínek uvedených v předchozí větě, jmenuje příslušníka ve výslužbě prezident republiky na návrh vlády.
(4)
Jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nelze příslušníka, který byl propuštěn ze služebního poměru z důvodů uvedených v § 42 odst. 1 písm. a) až g) a i) až k).
(5)
Jmenovat do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nelze příslušníka, který nesplňuje podmínky bezúhonnosti podle § 14.
(6)
Ředitel bezpečnostního sboru může povolit užívání symbolů bezpečnostního sboru při slavnostních příležitostech.
(7)
Bezpečnostní sbor může příslušníkovi ve výslužbě umožnit poskytování zdravotní péče zajišťované poskytovatelem pracovně lékařských služeb13).
(8)
Bezpečnostní sbor je oprávněn v přiměřeném rozsahu vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb příslušníků ve výslužbě a pro jejich zájmovou činnost.
(9)
Ustanovení odstavců 6 a 7 se vztahuje i na bývalého příslušníka, který je válečným veteránem94).
(10)
Při přijetí příslušníka ve výslužbě do služebního poměru se ke jmenování do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti podle odstavce 3 nepřihlíží.
(11)
Jmenování příslušníka ve výslužbě do vyššího hodnostního označení nebo vyšší hodnosti nemá vliv na přiznaný nárok na odchodné podle § 155 a výsluhový příspěvek podle § 157.
93)
Například § 108 odst. 2 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.
§ 15 zákona č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru).
94)
§ 3 zákona č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Příslušník, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával jinou výdělečnou činnost, pro jejíž výkon se vyžaduje souhlas služebního funkcionáře podle § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a který v jejím výkonu hodlá pokračovat i po nabytí účinnosti tohoto zákona, požádá služebního funkcionáře do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona o souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti.
2.
Příslušník je povinen po doručení rozhodnutí o tom, že mu nebyl souhlas podle bodu 1 udělen, výdělečnou činnost bez zbytečného odkladu ukončit.
3.
Příslušník zpravodajské služby, příslušník Generální inspekce bezpečnostních sborů a příslušník Policie České republiky, který soustavně plní úkoly týkající se použití agenta, předstíraného převodu, zvláštní ochrany svědka nebo výroby a opatřování krycích dokladů, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával jinou výdělečnou činnost podle § 48 odst. 4 písm. a) až h) zákona č. 361/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a který v jejím výkonu hodlá pokračovat i po nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí výkon jiné výdělečné činnosti služebnímu funkcionáři bez zbytečného odkladu.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 164/2019 Sb. | Zákon č. 164/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 1. 7. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 71/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 259/2017 Sb.
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 92/2018 Sb.
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2022
164
ZÁKON
ze dne 12. června 2019,
kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. I
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 31 písm. b) se slovo „prostředků“ zrušuje.
2.
V § 56 odst. 3 se slova „a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21. kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“ a slova „byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a“ zrušují.
3.
V § 56 odst. 3 větě třetí se slovo „písemném“ a část věty třetí za středníkem včetně středníku zrušuje.
4.
V § 56 odst. 3 se za větu třetí vkládá věta „O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty třetí žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně.“.
5.
V § 56 odst. 6 se věta čtvrtá zrušuje.
6.
V § 56 odst. 6 větě třetí se slovo „písemném“ zrušuje a za větu třetí se vkládá věta „O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty třetí žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně.“.
7.
V § 56 odst. 6 a v § 57 odst. 3 a 5 se slova „byla-li žádost o tento souhlas podána v elektronické podobě, a“ zrušují.
8.
V § 57 odst. 3 větě první se slovo „písemném“ zrušuje a za větu první se vkládá věta „O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty první žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně.“.
9.
V § 57 odst. 5 větě první se slovo „písemným“ zrušuje a za větu první se vkládá věta „O souhlas orgánu nemocenského pojištění podle věty první žádá tento orgán ošetřující lékař v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; ustanovení § 61 odst. 3 platí zde obdobně.“.
10.
§ 60 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 41 zní:
㤠60
Rozhodnutí ve věcech dočasné pracovní neschopnosti
Rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o době trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce vydává ošetřující lékař na předepsaných tiskopisech; rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti slouží po dobu dočasné pracovní neschopnosti též jako průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce. Statistickou značku diagnózy41) nebo jiný údaj, z něhož lze diagnózu dovodit, může obsahovat jen část tiskopisů, které jsou určeny pro příslušný orgán nemocenského pojištění.
41)
Čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
11.
V § 61 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
odeslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu hlášení o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce,“.
12.
V § 61 odst. 1 písm. g) se slova „nejpozději v následující pracovní den“ zrušují.
13.
V § 61 odst. 1 písm. i) se slova „nejpozději druhý den po propuštění pojištěnce“ zrušují.
14.
V § 61 odst. 1 písm. n) se slova „, a to nejpozději do 7 kalendářních dnů“ zrušují.
15.
V § 61 odst. 1 písm. q) se slova „, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy k této skutečnosti došlo“ zrušují.
16.
V § 61 odst. 1 písmeno t) zní:
„t)
zabezpečit příslušné tiskopisy, které používá pro účely provádění pojištění, před zneužitím, sdělit neprodleně příslušnému orgánu nemocenského pojištění ztrátu, zničení nebo poškození předepsaných tiskopisů, neumožnit jiné fyzické nebo právnické osobě pod svou identitou přístup na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění, chránit přidělený identifikátor ošetřujícího lékaře před ztrátou, odcizením nebo zneužitím a oznámit neprodleně příslušnému orgánu nemocenského pojištění ztrátu, odcizení nebo zneužití přiděleného identifikátoru ošetřujícího lékaře,“.
17.
V § 61 odst. 2 se slova „může plnit“ nahrazují slovem „plní“.
18.
V § 61 odstavec 3 zní:
„(3)
Pokud ošetřující lékař nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů plnit povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q) způsobem uvedeným v odstavci 2, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu orgánu nemocenského pojištění.“.
19.
V § 61 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Zaslání podle odstavce 2 nebo 3 provede ošetřující lékař nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy nastala skutečnost zakládající povinnost uvedenou v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q).
(5)
Technickým důvodem podle odstavce 3 je zejména výpadek
a)
elektrické energie,
b)
služeb provozovatele komunikační infrastruktury,
c)
informačního systému ošetřujícího lékaře, pro který není možné údaje uvedené v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q) odeslat,
d)
informačního systému orgánu nemocenského pojištění, pro který není možné vystavit v elektronické podobě tiskopis, na jehož základě ošetřující lékař plní povinnost uvedenou v odstavci 1 písm. e), g), i), j), n), o) a q), nebo údaje odeslané podle odstavce 2 přijmout.“.
20.
V § 65 odst. 2 písm. c) se slova „a od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“ zrušují.
21.
V § 84 odst. 2 písmeno n) zní:
„n)
poskytují ošetřujícím lékařům, zaměstnavatelům a pojištěncům bezplatně tiskopisy předepsané podle tohoto zákona,“.
23.
V § 84 odst. 3 písmeno d) zní:
„d)
dávají ošetřujícímu lékaři předchozí souhlas v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě třetí a odst. 6 a § 57 odst. 3 a 5; udělení nebo neudělení předchozího souhlasu neprodleně zaznamenávají do registru pojištěnců,“.
25.
V § 85 odst. 1 písm. f) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
26.
V § 94 odst. 1 větě třetí se za text „§ 97 odst. 1“ vkládají slova „nebo s předáním podkladů a údajů pro nemocenské podle § 97 odst. 2“.
27.
§ 97 včetně poznámek pod čarou č. 86 a 87 zní:
㤠97
(1)
Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky, s výjimkou nemocenského, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení. Jde-li o žádost o otcovskou, předává zaměstnavatel tuto žádost okresní správě sociálního zabezpečení podle věty první neprodleně po uplynutí podpůrčí doby podle § 38b.
(2)
Zaměstnavatel je povinen přijímat podklady potřebné pro stanovení nároku na nemocenské a jeho výplatu a spolu s údaji potřebnými pro výpočet nemocenského je předávat okresní správě sociálního zabezpečení; údaji potřebnými pro výplatu nemocenského jsou též údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny. Podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty mzdy, platu nebo odměny zaměstnavatel zasílá okresní správě sociálního zabezpečení neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení.
(3)
Zaměstnavatel je povinen okresní správě sociálního zabezpečení neprodleně oznamovat též všechny skutečnosti, které mohou mít vliv na výplatu dávek.
(4)
Údaje potřebné pro výpočet dávek se předávají na předepsaném tiskopisu; těmito údaji se rozumí vyměřovací základy pro pojistné na důchodové pojištění uvedené v § 18 odst. 2 a vyloučené dny uvedené v § 18 odst. 7. Plátce odměny pěstouna, která osobě pečující a osobě v evidenci náleží podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, oznamuje na předepsaném tiskopisu pro účely výpočtu dávek měsíční výši této odměny, která osobě pečující a osobě v evidenci náležela za kalendářní měsíc předcházející kalendářnímu měsíci, v němž u něj vznikla sociální událost, popřípadě za kalendářní měsíc, v němž u něj vznikla sociální událost.
(5)
Zaměstnavatel je dále povinen předávat okresní správě sociálního zabezpečení nejpozději v následující pracovní den po dni, který je určen pro výplatu mezd a platů, údaje potřebné podle § 44 pro stanovení výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, a to za ty kalendářní měsíce, v nichž aspoň po část trvalo převedení podle § 42 odst. 1 až 3; těmito údaji se rozumí započitatelný příjem za kalendářní měsíc, v němž trvalo toto převedení aspoň po jeho část, a počet dnů uvedený v § 43 odst. 2.
(6)
Je-li u zaměstnance nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy, je zaměstnavatel povinen spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění; těmito podklady se rozumí kopie usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, sdělení výše dosud provedených srážek a sdělení, jaká část základní částky86) nemá být okresní správou sociálního zabezpečení srážena87). Pokud zaměstnavatel již předal okresní správě sociálního zabezpečení údaje potřebné pro výpočet dávek a důvod pro poskytování dávky nemocenského pojištění nadále trvá, je povinen předat okresní správě sociálního zabezpečení podklady pro provádění srážek z dávek nemocenského pojištění bez zbytečného odkladu.
(7)
Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů plnit povinnosti uvedené v odstavci 2 v elektronické podobě, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Ustanovení § 61 odst. 5 platí zde obdobně.
(8)
Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 7 jsou právnické nebo fyzické osoby, které již nejsou vedeny v registru zaměstnavatelů, povinny plnit též v případě žádostí osob, které byly zaměstnanými osobami a nárok na dávku uplatňují v ochranné lhůtě.
86)
§ 278 občanského soudního řádu.
87)
§ 293 odst. 4 a 5 občanského soudního řádu.“.
28.
§ 105 včetně poznámky pod čarou č. 51 zní:
㤠105
(1)
Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví je povinen na předepsaném tiskopisu potvrdit pro účely výplaty dávek a poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížené odměny) po dobu prvních 14 kalendářních dnů karantény nebo po dobu karantény, kdy pojištěnci náleží započitatelný příjem podle § 16 písm. b) nařízení karantény, její trvání a ukončení a příslušné části tohoto tiskopisu předat pojištěnci a zaslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy nastala skutečnost zakládající tuto povinnost. Trvá-li karanténa déle než 14 kalendářních dnů, je povinen potvrdit její trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni. Ustanovení § 61 odst. 1 písm. t) platí zde obdobně.
(2)
Ustanovení tohoto zákona týkající se orgánu ochrany veřejného zdraví platí obdobně pro ošetřujícího lékaře, pokud podle zvláštního právního předpisu51) posuzuje nebo nařídil karanténu.
51)
§ 67 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb.“.
29.
V § 109 odst. 7 závěrečné části ustanovení se slova „věta čtvrtá“ nahrazují slovy „a odst. 4“.
30.
V § 110 odst. 5 se věta třetí nahrazuje větami „Nemocenské se zaměstnanci vyplácí stejným způsobem, jakým je zaměstnanci vyplácena mzda, plat nebo odměna, pokud zaměstnanec nepožádá o jiný způsob výplaty nemocenského. Je-li zaměstnanci vyplácena mzda, plat nebo odměna v hotovosti na pracovišti, prostřednictvím držitele poštovní licence do ciziny nebo do ciziny na účet jiného peněžního ústavu než banky, vyplácí se nemocenské zaměstnanci způsobem, který určí; ustanovení § 111 odst. 2 tím není dotčeno.“.
31.
§ 111 včetně nadpisu zní:
㤠111
Výplata dávek do ciziny
(1)
Dávky, s výjimkou nemocenského, se vyplácejí do ciziny na základě žádosti pojištěnce. Nemocenské se vyplácí do ciziny, je-li zaměstnanci do ciziny vyplácena mzda, plat nebo odměna na účet pojištěnce u banky, nebo kdy tak zaměstnanec určí v případech uvedených v § 110 odst. 5.
(2)
Dávky se vyplácejí do ciziny jen na účet pojištěnce u banky a za úhradu nákladů této výplaty; orgán nemocenského pojištění, který dávku do ciziny vyplácí, je povinen zveřejnit způsob stanovení těchto nákladů.“.
32.
V § 116 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7)
Orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavatelům na jejich žádost neprodleně
a)
že obdržely rozhodnutí o tom, že zaměstnanec, který je evidován v registru pojištěnců, byl uznán dočasně práce neschopným k zaměstnání u zaměstnavatele, číslo rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti tohoto zaměstnance,
b)
zda v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař vyznačil, že zaměstnanec uvádí nebo je podezření, že došlo k pracovnímu úrazu, úrazu zaviněnému jinou osobou nebo k požití alkoholu nebo zneužití omamných nebo psychotropních látek,
c)
místo pobytu zaměstnance a rozsah a dobu povolených vycházek v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě náleží-li zaměstnanci po uplynutí tohoto období v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], také v období, po které mu v době dočasné pracovní neschopnosti náleží tento příjem,
d)
jméno, příjmení a adresu pracoviště ošetřujícího lékaře, název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který vydal rozhodnutí o vzniku nebo o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, nebo jméno, příjmení a adresu pracoviště ošetřujícího lékaře, název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který převzal dočasně práce neschopného zaměstnance do své péče.
(8)
Údaje podle odstavce 7 sdělují orgány nemocenského pojištění zaměstnavateli i po skončení zaměstnání jeho zaměstnance, a to pouze v rozsahu, který se vztahuje k době trvání zaměstnání, pro které byl tento zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným. Povinnost orgánů nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavateli údaje podle odstavce 7 zaniká uplynutím 3 let ode dne ukončení dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, k níž se požadované údaje vztahují.
(9)
Žádost podle odstavce 7 zaměstnavatel podává v elektronické podobě, a to způsobem stanoveným orgánem nemocenského pojištění, který je uveden na jeho internetových stránkách. Orgán nemocenského pojištění sděluje údaje podle odstavce 7 v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 10 a 11.
33.
V § 116 odst. 11 se číslo „7“ nahrazuje číslem „10“.
34.
Za § 116 se vkládá nový § 116a, který včetně nadpisu zní:
㤠116a
Oznamování vzniku dočasných pracovních neschopností zaměstnanců
(1)
Česká správa sociálního zabezpečení na žádost zaměstnavatele neprodleně zasílá zaměstnavateli informaci o tom, že ošetřující lékař v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti uvedl, že zaměstnanec nemůže vykonávat zaměstnání [§ 3 písm. g)] pro tohoto zaměstnavatele, číslo rozhodnutí a datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Česká správa sociálního zabezpečení zasílá informaci podle věty první v elektronické podobě způsobem, který zaručuje ochranu osobních údajů.
(2)
Žádost podle odstavce 1 zaměstnavatel podává v elektronické podobě na předepsaném tiskopise způsobem určeným Českou správou sociálního zabezpečení; v žádosti uvede způsob, kterým mají být informace o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců zasílány. Žádost o zasílání informací podle odstavce 1 se považuje za žádost podanou podle § 160 odst. 3. V žádosti může zaměstnavatel vymezit délku období, za které mu mají být informace podle odstavce 1 zasílány.“.
35.
V § 117 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Za účelem ověřování identity ošetřujícího lékaře je Česká správa sociálního zabezpečení oprávněna využívat přístupové certifikáty poskytovatelů zdravotních služeb vydávané Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Státní ústav pro kontrolu léčiv za tímto účelem poskytuje České správě sociálního zabezpečení potřebné údaje.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.
36.
V § 122 odst. 3 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:
„n)
údaje o dočasné pracovní neschopnosti a karanténě v rozsahu podle § 116 odst. 7, a dále statistickou značku diagnózy, skutečnost, že ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti došlo v důsledku úrazu, místo pobytu dočasně práce neschopného pojištěnce a rozsah a dobu povolených vycházek v době dočasné pracovní neschopnosti v období od patnáctého kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě po skončení období, po které náleží v době dočasné pracovní neschopnosti nadále započitatelný příjem [§ 16 písm. b)], název a adresu pracoviště poskytovatele zdravotních služeb, který pojištěnci povolil změnu pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti, povolil vycházky nebo změnu jejich rozsahu a doby, není-li tento poskytovatel zdravotních služeb zároveň ošetřujícím lékařem zaměstnance, údaje o udělení nebo neudělení předchozího souhlasu ošetřujícímu lékaři v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě třetí a odst. 6 a § 57 odst. 3 a 5, údaj o tom, že pojištěnci byla nařízena karanténa, číslo rozhodnutí o nařízení karantény, datum nařízení karantény, dobu trvání karantény, důvod karantény, rozhodnutí o ukončení karantény a datum ukončení karantény a jméno, příjmení a adresu pracoviště orgánu nebo ošetřujícího lékaře, který rozhodl o nařízení nebo ukončení karantény nebo potvrdil její trvání,“.
Dosavadní písmena n) až x) se označují jako písmena o) až y).
37.
V § 122a odstavec 1 zní:
„(1)
Přístup do registru pojištěnců, a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup, má též
a)
poskytovatel zdravotních služeb, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. a) až l) a s) až u) a údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. n) včetně statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce,
1.
jehož dočasnou pracovní neschopnost posuzuje, nebo
2.
o jehož předchozích dočasných pracovních neschopnostech rozhodoval, nebo jejichž trvání potvrzoval,
b)
orgán ochrany veřejného zdraví, jde-li o údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. a) až l) a s) až u) a údaje o karanténě uvedené v § 122 odst. 3 písm. n), s výjimkou statistické značky diagnózy, které se týkají pojištěnce,
1.
o jehož karanténě rozhoduje, nebo
2.
o jehož předchozích karanténách rozhodoval nebo jejichž trvání potvrzoval;
údaje uvedené v § 122 odst. 3 písm. f) až l), n) a s) až u) se poskytují za období 3 let přede dnem, v němž poskytovatel zdravotních služeb nebo orgán ochrany veřejného zdraví příslušný údaj z registru pojištěnců zjišťuje.“.
38.
V § 128 odst. 2 písm. a) se slova „a v době od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti“ zrušují.
39.
V § 131 odst. 1 písm. h) se slova „věty první“ nahrazují slovy „nebo 2“.
40.
V § 131 odst. 1 písm. i) se slova „věty první a druhé“ nahrazují slovy „, 2, 3 nebo 7“.
41.
V § 131 odst. 1 písm. j) se slova „odst. 1 věty čtvrté nebo šesté“ nahrazují slovy „odst. 4, 5 nebo 6“.
42.
V § 138 odst. 1 písm. b) se za text „písm. e)“ vkládají slova „a odst. 2 až 4“ a slova „věty druhé“ se nahrazují slovy „odst. 2“.
43.
V § 138 odst. 1 se na konci písmene d) doplňují slova „a odst. 2 až 4“.
44.
V § 138 odst. 1 se na konci písmene f) doplňují slova „a odst. 2 až 4“.
45.
V § 138 odst. 1 se na konci písmene g) doplňují slova „a odst. 2 až 4“.
46.
V § 138 odst. 1 písm. i) a j) se slovo „písemného“ zrušuje.
47.
V § 138 odst. 1 písm. m) se slova „nejpozději následující pracovní den“ zrušují a na konci písmene m) se doplňují slova „a odst. 2 až 4“.
48.
V § 138 odst. 1 písm. n) se slova „nejpozději druhý den po propuštění pojištěnce“ zrušují a na konci textu písmene n) se doplňují slova „podle § 61 odst. 2 až 4“.
49.
V § 138a odst. 1 písm. c) se slovo „písemný“ zrušuje.
50.
V § 138a odst. 1 písm. i) se za slova „§ 61 odst. 1 písm. j)“ vkládají slova „a odst. 2 až 4“.
51.
V § 155 odst. 2 se slova „toho, kdo o souhlas požádal, a v případě souhlasu podle § 56 odst. 3 a 6 též“ a slova „nebo pojištěnce“ zrušují.
52.
V § 162 odst. 2 písmena a) a b) znějí:
„a)
v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem nemocenského pojištění nebo do datové schránky určené orgánem nemocenského pojištění; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem nemocenského pojištění. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán nemocenského pojištění je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží. Orgán nemocenského pojištění může určit pro zasílání podání nebo jiného úkonu elektronickou adresu nebo datovou schránku jiného než příslušného orgánu nemocenského pojištění jen se souhlasem orgánu nemocenského pojištění, na jehož elektronickou adresu nebo do jehož datové schránky mají být tato podání nebo jiné úkony zasílány, nebo
b)
písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem. Písemná podání na předepsaném tiskopise týkající se dočasné pracovní neschopnosti ošetřující lékař zasílá na adresu určenou orgánem nemocenského pojištění; to platí obdobně pro zasílání písemných podání týkajících se karantény orgánem ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícím lékařem. Orgán nemocenského pojištění může určit pro zasílání písemných podání na předepsaném tiskopise adresu jiného než příslušného orgánu nemocenského pojištění jen se souhlasem orgánu nemocenského pojištění, na jehož adresu mají být podání zasílána.“.
53.
V § 162 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
elektronickou adresu své podatelny, identifikátor své datové schránky, elektronickou adresu určenou příslušným orgánem nemocenského pojištění k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a identifikátor datové schránky určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a adresu určenou pro zasílání písemných podání podle odstavce 2 písm. b),“.
54.
Za § 163 se vkládá nový § 163a, který zní:
㤠163a
Orgán nemocenského pojištění může provést opravu zřejmých nesprávností ve vyhotovení rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o době trvání dočasné pracovní neschopnosti, rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, nebo potvrzení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo ošetřujícího lékaře o nařízení, trvání nebo ukončení karantény, jde-li o písařské chyby a zřejmé nesprávnosti týkající se identifikačních údajů o pojištěnci nebo o zaměstnavateli.“.
55.
§ 167b se zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Za období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona orgány nemocenského pojištění sdělují zaměstnavateli podle § 116 odst. 7 a 8 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze den vzniku a ukončení dočasné pracovní neschopnosti a číslo rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.
2.
Údaje podle § 122a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2020, orgány nemocenského pojištění sdělují za období před 1. lednem 2020 pouze v tom rozsahu, ve kterém jsou v registru pojištěnců evidovány.
3.
Česká správa sociálního zabezpečení uhradí držiteli poštovní licence cenu dodání zásilky podle § 167b zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud poštovní zásilka obsahující podání byla podána přede dnem 1. července 2020.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 123e odst. 2 písmena a) a b) znějí:
„a)
v elektronické podobě zasláním na elektronickou adresu určenou orgánem sociálního zabezpečení nebo do datové schránky určené orgánem sociálního zabezpečení; podání nebo jiný úkon lze v elektronické podobě učinit pouze ve formě datové zprávy, a to ve formátu, struktuře a tvaru určeném příslušným orgánem sociálního zabezpečení. Nesplňuje-li podání nebo jiný úkon tyto podmínky, nepřihlíží se k němu; orgán sociálního zabezpečení je povinen upozornit toho, kdo učinil podání nebo jiný úkon v elektronické podobě, které nesplňuje tyto podmínky, na tuto skutečnost a na to, že se k tomuto podání nebo jinému úkonu nepřihlíží. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro zasílání podání nebo jiného úkonu elektronickou adresu nebo datovou schránku jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního zabezpečení, na jehož elektronickou adresu nebo do jehož datové schránky mají být tato podání nebo jiné úkony zasílány, nebo
b)
písemně na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem. Orgán sociálního zabezpečení může určit pro zasílání písemných podání na předepsaném tiskopise adresu jiného než příslušného orgánu sociálního zabezpečení jen se souhlasem orgánu sociálního zabezpečení, na jehož adresu mají být podání zasílána.“.
2.
V § 123e odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
elektronickou adresu své podatelny, identifikátor své datové schránky, elektronickou adresu určenou příslušným orgánem sociálního zabezpečení k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a identifikátor datové schránky určené k předkládání tiskopisů v elektronické podobě ve formě datové zprávy a adresu určenou pro zasílání písemných podání podle odstavce 2 písm. b),“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 259/2017 Sb.
Čl. IV
Zákon č. 259/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 335/2018 Sb., se mění takto:
1.
V čl. VII se body 17, 25, 35, 37 až 39, 45, 46, 49, 51, 59, 61, 65, 69, 75, 76 a 86 až 90 zrušují.
2.
V čl. VIII bodu 3 se slova „a uplatňování nároku na nemocenské“ nahrazují slovy „, uplatňování nároku na nemocenské a výplatě nemocenského“.
3.
V čl. X písmeno e) zní:
„e)
ustanovení čl. VII bodů 12 až 15, 18 až 24, 26 až 30, 32, 33, 41, 47, 50, 53, 54, 64, 66, 73, 74, 77 až 80 a 82 až 84 a čl. VIII bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020,“.
4.
V čl. X se doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
ustanovení čl. III bodů 1, 3, 6 a 21, čl. VII bodů 63, 67 a 68 a čl. IX bodů 1 a 2, která nabývají účinností dnem 1. ledna 2022.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 92/2018 Sb.
Čl. V
Zákon č. 92/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ve znění zákona č. 335/2018 Sb., se mění takto:
1.
V čl. VIII se body 4, 5 a 10 zrušují.
2.
V čl. XII se slova „čl. VIII bodů 3, 4, 7, 10 a 12“ nahrazují slovy „čl. VIII bodů 3, 7 a 12“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení čl. IV a čl. V, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 165/2019 Sb. | Zákon č. 165/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 1. 7. 2019, datum účinnosti 1. 7. 2019, částka 71/2019
* Čl. I - Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2019
165
ZÁKON
ze dne 12. června 2019,
kterým se mění zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 180/2018 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věta první nahrazuje větou „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (přepracované znění).“.
2.
V § 2 se na konci písmene u) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena v) až z), která znějí:
„v)
potenciálním účastníkem osoba, která je způsobilá k účasti v penzijním plánu,
w)
převádějící institucí instituce, která převádí závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu nebo jejich část na instituci povolenou v jiném členském státě,
x)
přijímající institucí instituce, která přijímá závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z penzijního plánu nebo jejich část od instituce povolené v jiném členském státě,
y)
trvalým nosičem dat nástroj, který umožňuje účastníkovi nebo příjemci uchovávat informace určené jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě,
z)
přeshraniční činností provozování zaměstnaneckého penzijního pojištění, při němž se vztah mezi přispěvatelem a účastníky a příjemci řídí sociálními a pracovněprávními předpisy pro oblast zaměstnaneckého penzijního pojištění jiného členského státu, než je domovský členský stát.“.
3.
V § 4 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „2 měsíců“ nahrazují slovy „6 týdnů“.
4.
V § 4 písm. d) se slova „a Komisí Evropských společenství“ nahrazují slovy „, Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění a Evropskou komisí“.
5.
V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Instituce uveřejní na svých internetových stránkách obecné informace o penzijním plánu zahrnující zejména informace o podmínkách podle odstavce 2 a informace podle § 7 odst. 3.“.
6.
V § 7 odstavec 3 zní:
„(3)
Instituce je povinna každý rok poskytnout účastníkům a příjemcům informace o
a)
instituci s uvedením členského státu, ve kterém je povolena, její finanční situaci a názvu příslušného orgánu dohledu,
b)
právech a povinnostech stran zúčastněných na penzijním plánu,
c)
investičním profilu, případně možnosti výběru z více dostupných investičních profilů a pravidlech pro zařazení účastníka k těmto profilům,
d)
povaze finančních rizik, která nesou účastníci a příjemci,
e)
podmínkách týkajících se záruk v rámci penzijního plánu nebo určité výše dávek, anebo o tom, že se v rámci penzijního plánu neposkytuje žádná záruka,
f)
způsobu ochrany nabytých důchodových práv a o způsobu snížení dávek, připadá-li to v úvahu,
g)
dosavadní výkonnosti investic souvisejících s penzijním plánem za období alespoň 5 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém instituce informaci podává, nebo za období ode dne vzniku penzijního plánu, je-li toto období kratší než 5 let, jestliže účastníci nesou investiční riziko nebo mohou přijímat investiční rozhodnutí,
h)
struktuře nákladů, které vznikají účastníkům a příjemcům v souvislosti s penzijními plány, které nezajišťují určitou výši dávek,
i)
možnosti účastníků a příjemců týkající se pobírání důchodových dávek,
j)
doplňujících informacích pro účastníky, kteří mají právo na převod důchodových práv, týkajících se opatření pro takový převod.“.
7.
V § 7 odst. 5 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno c), které zní:
„c)
informovat je o předpokladech, které byly použity k vytvoření projekcí uvedených v § 7b odst. 3 písm. g).“.
8.
V § 7 se na začátek odstavce 6 vkládá věta „Instituce je povinna informovat účastníka s náležitým předstihem před dosažením jeho věku odchodu do důchodu stanoveného zákonem nebo penzijním plánem o možnostech vyplácení důchodových dávek.“.
9.
V § 7 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Přijme-li instituce rozhodnutí, které vede ke snížení splatných důchodových dávek, informuje o tom příjemce neprodleně po přijetí rozhodnutí, nejpozději však 3 měsíce přede dnem provedení tohoto rozhodnutí.
(8)
Nese-li příjemce v období vyplácení důchodových dávek investiční riziko, poskytuje mu o tom instituce pravidelně náležité informace.“.
10.
Za § 7a se vkládají nové § 7b až 7d, které včetně nadpisů znějí:
㤠7b
Přehled důchodových dávek
(1)
Instituce vypracuje přehled důchodových dávek, kterým se pro účely tohoto zákona rozumí dokument obsahující klíčové informace pro účastníka. Při vypracování přehledu důchodových dávek instituce zohlední specifickou povahu vnitrostátních důchodových systémů a relevantních vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů.
(2)
Instituce poskytne účastníkovi přehled důchodových dávek alespoň jednou ročně. Poskytuje-li instituce přehled důchodových dávek v elektronické podobě, poskytne jej účastníkovi také v listinné podobě, jestliže o to účastník požádá.
(3)
Přehled důchodových dávek obsahuje alespoň
a)
slova „Přehled důchodových dávek“ uvedená jako nadpis dokumentu,
b)
den, k němuž se vztahují informace obsažené v přehledu důchodových dávek; tento den se uvede výrazněji než ostatní informace uvedené v přehledu důchodových dávek,
c)
identifikační údaje účastníka, včetně jednoznačného údaje o zákonem stanoveném věku odchodu do důchodu, věku odchodu do důchodu určeném v penzijním plánu nebo odhadovaném institucí, nebo věku odchodu do důchodu určeném účastníkem,
d)
název a kontaktní adresu instituce,
e)
označení penzijního plánu účastníka,
f)
připadá-li to v úvahu, informace o plných nebo částečných zárukách v rámci penzijního plánu a případně o tom, kde lze získat doplňující informace,
g)
informace o projekci důchodových dávek v závislosti na věku odchodu do důchodu uvedeném v písmenu c) a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek; pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu,
h)
informace o získaných nárocích nebo akumulovaném kapitálu s ohledem na konkrétní povahu penzijního plánu,
i)
informace o příspěvcích, které do penzijního plánu odvedli přispěvatel a účastník, a to alespoň za posledních 12 kalendářních měsíců, předcházejících dni podle písmene b) přičemž se zohlední konkrétní povaha penzijního plánu,
j)
rozpis nákladů odečtených institucí, a to alespoň za posledních 12 měsíců,
k)
informace o celkové úrovni financování penzijního plánu.
(4)
Přehled důchodových dávek obsahuje dále údaj o tom, kde a jakým způsobem lze získat doplňující informace včetně
a)
dalších praktických informací o možnostech, které se účastníkovi nabízejí podle penzijního plánu,
b)
informací o ročních účetních závěrkách, výročních zprávách a prohlášeních o zásadách investiční politiky,
c)
informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako anuita, zejména pokud jde o sazbu anuity, druh poskytovatele a trvání anuity, připadá-li to v úvahu,
d)
informací o výši dávek v případě skončení zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti,
e)
informací o tom, že účastníkovi je přiřazena určitá investiční možnost podle pravidla určeného penzijním plánem, připadá-li to v úvahu.
(5)
Instituce při vypracování projekcí důchodových dávek zohlední informace týkající se vývoje inflace uveřejňované Českou národní bankou.
(6)
Každá podstatná změna informací obsažených v přehledu důchodových dávek oproti předchozímu roku musí být jasně vyznačena.
§ 7c
Informace poskytované potenciálním účastníkům
(1)
Nejsou-li potenciální účastníci zařazeni do penzijního plánu automaticky, poskytne jim instituce před tím, než se stanou účastníky, informace o
a)
možnostech, které mají k dispozici, včetně investičních možností,
b)
obsahu penzijního plánu včetně druhu dávek,
c)
tom, zda a jak daný investiční přístup zohledňuje environmentální, klimatické a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení instituce,
d)
místě, kde lze získat doplňující informace.
(2)
Jsou-li potenciální účastníci zařazeni do penzijního plánu automaticky, poskytne jim instituce informace podle odstavce 1 neprodleně poté, co se stanou účastníky. V případě, že je při postupu automatického zařazení činná i osoba oprávněná distribuovat pojištění, poskytne neprodleně informace o své osobě podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění.
(3)
Nesou-li účastníci investiční riziko nebo mohou-li přijímat investiční rozhodnutí, poskytne instituce potenciálním účastníkům informace o dosavadní výkonnosti investic souvisejících s penzijním plánem za období alespoň 5 kalendářních let bezprostředně předcházejících kalendářnímu roku, ve kterém instituce informaci podává, nebo za období od vzniku penzijního plánu, je-li toto období kratší než 5 let, a o struktuře nákladů, které nesou účastníci a příjemci.
§ 7d
Společné ustanovení o způsobu poskytování informací
Informace podle § 7 až 7c se poskytují bezplatně v elektronické formě na trvalém nosiči dat nebo prostřednictvím internetové stránky, v českém jazyce, jasným, stručným a srozumitelným způsobem a musí být aktuální a snadno čitelné s jednotnou terminologií i obsahem, nesmí být klamavé ani zavádějící a nesmí obsahovat žargon ani technické výrazy, lze-li místo nich použít běžná slova. Na požádání se poskytují bezplatně v listinné podobě.“.
11.
V § 9 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
nesplní některou z povinností týkajících se poskytování informací podle § 7 až 7d,“.
12.
V § 9 odst. 2 se písmena f) až l) zrušují.
Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno f).
13.
V § 9 odst. 3 písm. a) se text „m)“ nahrazuje textem „f)“.
14.
V § 9 odst. 3 písm. b) se slova „, f), g), h), i), j), k) nebo l)“ zrušují.
15.
V § 10a odstavec 3 zní:
„(3)
Instituce se sídlem v České republice zajistí, aby osoby, které ji skutečně řídí, a osoby, které v ní vykonávají klíčové funkce, byly důvěryhodné a způsobilé. Za způsobilou se považuje osoba, pokud má odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jí umožní řádné řízení instituce nebo řádný výkon klíčové funkce. Za důvěryhodnou se považuje osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného řízení instituce nebo výkonu klíčové funkce. V případě osob, které skutečně instituci se sídlem v České republice řídí, je postačující, mají-li kolektivně odpovídající kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit obezřetné řízení instituce se sídlem v České republice.“.
16.
V § 10a odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „připravit“ vkládají slova „, uveřejnit na svých internetových stránkách“.
17.
V § 10a se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
způsobech, jakými investiční politika zohledňuje environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení.“.
18.
Za § 10a se vkládají nové § 10aa až 10aj, které včetně nadpisů znějí:
㤠10aa
Opatrování aktiv, nakládání s nimi a kontrola
(1)
Instituce se sídlem v České republice zavede vhodná opatření pro předcházení a řešení střetu zájmů při plnění povinností týkajících se opatrování aktiv souvisejících s penzijním plánem, nakládání s nimi a při kontrole plnění těchto povinností.
(2)
Za tím účelem instituce se sídlem v České republice
a)
zajistí, aby s finančními nástroji, které tvoří její aktiva související s penzijním plánem, bylo nakládáno s odbornou péčí a aby tyto nástroje byly dostatečně chráněny,
b)
vede záznamy, které jí umožní kdykoli identifikovat její aktiva související s penzijním plánem,
c)
na požádání informuje dohledový orgán o tom, jakým způsobem jsou její aktiva související s penzijním plánem opatrována,
d)
přijme nezbytná opatření k předcházení střetu zájmů v souvislosti s opatrováním aktiv,
e)
zajistí, aby kontrola plnění povinností týkajících se opatrování aktiv souvisejících s penzijním plánem a nakládání s nimi byla v rámci instituce se sídlem v České republice prováděna s odbornou péčí.
§ 10ab
Systém správy a řízení
(1)
Instituce se sídlem v České republice zavede účinný systém správy a řízení, který umožňuje řádné a obezřetné řízení její činnosti. Tento systém zahrnuje přiměřenou a transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. V rámci systému správy a řízení musí být při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory správy a řízení týkající se investičních aktiv; systém správy a řízení musí být předmětem pravidelného vnitřního přezkumu. Tento systém musí být přiměřený velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice.
(2)
Instituce se sídlem v České republice určí v písemné formě a uplatňuje zásady týkající se řízení rizik, interního auditu a případně pojistně matematické činnosti. Tyto zásady podléhají předchozímu schválení řídícím orgánem nebo dozorčím orgánem instituce se sídlem v České republice a musí být alespoň jednou za 3 roky přezkoumány a upraveny s ohledem na významné změny v dotyčném systému nebo oblasti.
(3)
Instituce se sídlem v České republice zavede účinný systém vnitřní kontroly. Systém vnitřní kontroly zahrnuje správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly a vhodné mechanismy podávání zpráv na všech úrovních instituce se sídlem v České republice.
(4)
Instituce se sídlem v České republice přijme vhodná opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu svých činností, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu instituce se sídlem v České republice používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.
(5)
Instituce se sídlem v České republice musí mít nejméně dvě osoby, které ji skutečně řídí. Tyto osoby také zajišťují, aby instituce se sídlem v České republice dodržovala právní předpisy.
§ 10ac
Politika odměňování
(1)
Instituce se sídlem v České republice zavede a uplatňuje politiku odměňování pro všechny osoby, které instituci skutečně řídí, osoby, které vykonávají klíčové funkce, a pro další kategorie zaměstnanců, jejichž odborné činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil dané instituce, způsobem, který je přiměřený její velikosti a vnitřní organizaci, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti.
(2)
Instituce se sídlem v České republice příslušné informace týkající se politiky odměňování pravidelně uveřejňuje.
(3)
Při zavedení a uplatňování politiky odměňování dodržuje instituce se sídlem v České republice tyto zásady:
a)
politika odměňování je vytvořena, prováděna a udržována v souladu s činnostmi, rizikovým profilem, cíli a dlouhodobým zájmem, finanční stabilitou a fungováním instituce se sídlem v České republice jako celku a podporuje řádné, obezřetné a účinné řízení instituce,
b)
politika odměňování je v souladu s dlouhodobými zájmy účastníků a příjemců penzijních plánů instituce se sídlem v České republice,
c)
politika odměňování zahrnuje opatření, jejichž cílem je vyhnout se střetu zájmů,
d)
politika odměňování je v souladu s řádným a účinným řízením rizik a nepovzbuzuje k podstupování rizik, které není slučitelné s rizikovým profilem a pravidly instituce,
e)
obecné zásady pro politiku odměňování jsou alespoň jednou za 3 roky přezkoumány a aktualizovány,
f)
prvky správy a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní a účinné.
§ 10ad
Klíčové funkce
(1)
Instituce se sídlem v České republice zřídí jako klíčové funkce funkci řízení rizik, funkci interního auditu a případně pojistně matematickou funkci. Instituce se sídlem v České republice umožní osobě vykonávající klíčovou funkci plnit své povinnosti účinně, objektivně, spravedlivě a nezávisle.
(2)
Jedna osoba nebo organizační jednotka může vykonávat více než jednu klíčovou funkci, s výjimkou funkce interního auditu, která musí být nezávislá na ostatních klíčových funkcích.
(3)
Osoba nebo organizační jednotka vykonávající určitou klíčovou funkci musí být odlišná od osoby nebo organizační jednotky, která vykonává obdobnou klíčovou funkci v přispěvateli.
(4)
Osoba vykonávající klíčovou funkci oznámí podstatná zjištění a doporučení v oblasti, za kterou odpovídá, správnímu, řídícímu či dozorčímu orgánu instituce se sídlem v České republice.
(5)
Osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci oznámí dohledovému orgánu instituce se sídlem v České republice, že správní, řídící nebo dozorčí orgán této instituce nepřijal včas vhodná opatření, jestliže zjistila
a)
podstatné riziko spočívající v tom, že instituce se sídlem v České republice nedodrží věcně zásadní zákonnou povinnost, a oznámila to správnímu, řídícímu nebo dozorčímu orgánu instituce a pokud by toto zjištění mohlo mít závažný dopad na zájmy účastníků a příjemců, nebo
b)
zásadní porušení právních předpisů vztahujících se na instituci se sídlem v České republice a její činnost v rámci výkonu své klíčové funkce a oznámila toto zjištění správnímu, řídícímu nebo dozorčímu orgánu této instituce.
(6)
Odstavec 5 se nepoužije, jestliže by osoba vykonávající klíčovou funkci mohla oznámením dohledovému orgánu způsobit sobě nebo osobě blízké nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek.
§ 10ae
Řízení rizik
(1)
Instituce se sídlem v České republice zřídí způsobem, který odpovídá její velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti, účinnou funkci řízení rizik. Tato funkce musí být strukturována způsobem, který umožní fungování systému řízení rizik.
(2)
V rámci systému řízení rizik instituce se sídlem v České republice přijme strategie a postupy hlášení nezbytné pro pravidelné zjišťování, měření, sledování, řízení a hlášení rizik na jednotlivé i na souhrnné úrovni, jimž je nebo by mohla být vystavena instituce se sídlem v České republice nebo penzijní plány, které provozuje. Systém řízení rizik musí být účinný a vhodně začleněný do organizační struktury a do rozhodovacích procesů instituce se sídlem v České republice.
(3)
Systém řízení rizik se způsobem, který odpovídá velikosti a vnitřní organizaci instituce se sídlem v České republice, jakož i velikosti, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti, vztahuje na rizika, která mohou vzniknout v instituci se sídlem v České republice, alespoň v těchto oblastech:
a)
upisování pojištění a tvorba technických rezerv,
b)
řízení aktiv a pasiv,
c)
investice, zejména deriváty, sekuritizace a obdobné závazky,
d)
řízení rizika likvidity a rizika koncentrace,
e)
řízení provozních rizik,
f)
pojištění a další techniky zmírňování rizik,
g)
environmentální a sociální rizika a rizika v oblasti správy a řízení související s investičním portfoliem a jeho správou.
(4)
Nesou-li podle podmínek penzijního plánu rizika také účastníci a příjemci, systém řízení rizik zohlední tato rizika také z hlediska účastníků a příjemců.
§ 10af
Funkce interního auditu
Instituce se sídlem v České republice zřídí způsobem, který odpovídá její velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti, účinnou funkci interního auditu. Funkce interního auditu zahrnuje hodnocení vhodnosti a účinnosti systému vnitřní kontroly a dalších prvků správy a řízení.
§ 10ag
Pojistně matematická funkce
(1)
Poskytuje-li instituce se sídlem v České republice krytí biometrických rizik nebo zaručuje-li určitý výnos investic nebo výši dávek, zřídí účinnou pojistně matematickou funkci, která zajistí
a)
koordinaci výpočtu technických rezerv a jeho kontrolu,
b)
posuzování přiměřenosti metodik a podkladových modelů používaných při výpočtu technických rezerv a předpokladů určených pro tento účel,
c)
posuzování dostatečnosti a kvality údajů používaných při výpočtu technických rezerv,
d)
srovnávání předpokladů, z nichž vychází výpočet technických rezerv, se zkušeností,
e)
informovanost správního, řídícího nebo dozorčího orgánu instituce o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv,
f)
posuzování celkové koncepce upisování, má-li instituce se sídlem v České republice takovou koncepci,
g)
posuzování přiměřenosti pojistných ujednání, má-li instituce se sídlem v České republice taková ujednání,
h)
účinné provádění systému řízení rizik.
(2)
Instituce se sídlem v České republice jmenuje alespoň jednu nezávislou osobu, která je za fungování pojistně matematické funkce odpovědná.
§ 10ah
Vlastní posuzování rizik
(1)
Instituce se sídlem v České republice provádí a zaznamenává vlastní posuzování rizik (dále jen „posuzování rizik“) způsobem, který odpovídá její velikosti, vnitřní organizaci, povaze, rozsahu a složitosti její činnosti.
(2)
Posuzování rizik se provádí alespoň jednou za 3 roky nebo neprodleně po jakékoli významné změně rizikového profilu instituce se sídlem v České republice nebo rizikového profilu penzijních plánů provozovaných institucí se sídlem v České republice. Dojde-li k významné změně rizikového profilu u konkrétního penzijního plánu, může se posuzování rizik omezit pouze na tento penzijní plán.
(3)
Posuzování rizik zahrnuje
a)
popis toho, jak je vlastní posuzování rizik začleněno do řídícího procesu a do rozhodovacích procesů instituce se sídlem v České republice,
b)
posouzení účinnosti systému řízení rizik,
c)
posouzení celkových potřeb financování instituce se sídlem v České republice, případně včetně popisu plánu obnovy,
d)
posouzení rizik pro účastníky a příjemce souvisejících s vyplacením jejich důchodových dávek a účinnosti opatření k nápravě, přičemž se případně zohlední mechanismy indexace a mechanismy snížení dávek, včetně rozsahu, v němž lze nabyté důchodové dávky snížit, podmínek pro takové snížení a určení osoby, která o něm rozhodne,
e)
kvalitativní posouzení mechanismů na ochranu důchodových dávek, případně včetně záruk, příslibů a jiných typů finanční podpory ze strany přispěvatele, pojištění nebo zajištění podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo krytí penzijním ochranným plánem ve prospěch instituce se sídlem v České republice nebo účastníků a příjemců,
f)
kvalitativní posouzení provozního rizika,
g)
posouzení nových nebo nově vznikajících rizik, včetně rizik souvisejících se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím, sociálních rizik a rizik souvisejících s odpisy aktiv v důsledku změny právních předpisů, jsou-li při investičních rozhodnutích zvažovány environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení.
(4)
Instituce se sídlem v České republice zavede a uplatňuje metody pro identifikaci a posuzování rizik, jimž je nebo by mohla být vystavena v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu a které by mohly mít dopad na schopnost instituce se sídlem v České republice dostát svým závazkům. Tyto metody musí být přiměřené velikosti, povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s její činností. Metody musí být popsány v posuzování rizik.
(5)
Posuzování rizik se zohlední ve strategických rozhodnutích instituce se sídlem v České republice.
Přeshraniční převod
§ 10ai
(1)
Instituce se sídlem v České republice může převést závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z jejího penzijního plánu, nebo jejich část na přijímající instituci, jestliže tento převod předem schválí většina účastníků a většina příjemců a případně také přispěvatel, vyžaduje-li schválení přispěvatelem penzijní plán nebo smlouva mezi institucí se sídlem v České republice a přispěvatelem. Instituce se sídlem v České republice poskytne informace o převodu účastníkům a příjemcům s dostatečným předstihem před podáním žádosti o udělení povolení k převodu, kterou podává přijímající instituce příslušnému orgánu domovského členského státu.
(2)
Předá-li příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce dohledovému orgánu žádost o udělení povolení k převodu podle odstavce 1, která je úplná a netrpí ani jinými vadami, dohledový orgán sdělí příslušnému orgánu domovského členského státu přijímající instituce své stanovisko k žádosti do 8 týdnů ode dne, kdy mu žádost došla.
(3)
Dohledový orgán vysloví souhlas s převodem podle odstavce 1, jestliže
a)
v případě částečného převodu závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, vyplývajících z penzijního plánu, jsou přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců ve zbývající části penzijního plánu,
b)
práva účastníků a příjemců zůstanou po převodu podle odstavce 1 zachována,
c)
aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, které se mají převést, jsou dostatečné a vhodné k tomu, aby pokryly závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, které se mají převést, a
d)
náklady na převod nenesou zbývající účastníci a příjemci instituce se sídlem v České republice ani stávající účastníci a příjemci přijímající instituce.
(4)
Povede-li převod podle odstavce 1 k přeshraniční činnosti, informuje dohledový orgán do 4 týdnů ode dne vyslovení souhlasu podle odstavce 5 příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce také o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž má být penzijní plán provozován, a o ustanoveních o informační povinnosti, která se v České republice vztahují na přeshraniční činnost.
(5)
Povede-li převod podle odstavce 1 k přeshraniční činnosti, může přijímající instituce v České republice začít provozovat zaměstnanecké penzijní pojištění poté, co jí bylo oznámeno rozhodnutí o udělení povolení, nebo poté, co marně uplynula lhůta, ve které jí měl příslušný orgán jejího domovského členského státu toto rozhodnutí oznámit nebo ve které jí měl sdělit informace podle odstavce 4.
§ 10aj
(1)
Instituce se sídlem v České republice může od převádějící instituce přijmout závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, jakož i odpovídající aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, vyplývající z jejího penzijního plánu nebo jejich část, jestliže tento převod předem schválí většina účastníků a většina příjemců a případně také přispěvatel, vyžaduje-li schválení přispěvatelem penzijní plán nebo smlouva mezi převádějící institucí a přispěvatelem. Instituce se sídlem v České republice poskytne informace o převodu účastníkům a příjemcům s dostatečným předstihem před podáním své žádosti o udělení povolení dohledovému orgánu podle odstavce 2.
(2)
Žádost o udělení povolení k převodu podle odstavce 1 obsahuje
a)
smlouvu uzavřenou v písemné formě mezi převádějící institucí a institucí se sídlem v České republice, která určuje podmínky převodu,
b)
popis hlavních vlastností penzijního plánu,
c)
popis závazků, technických rezerv a dalších práv a povinností, jakož i odpovídajících aktiv nebo jejich peněžního ekvivalentu, které mají být převedeny,
d)
jméno a sídlo převádějící instituce a instituce se sídlem v České republice a členský stát, v němž je činnost převádějící instituce povolena,
e)
jméno a sídlo přispěvatele,
f)
doklad o předchozím schválení převodu podle odstavce 1 většinou účastníků a většinou příjemců a případně také přispěvatelem a
g)
připadá-li to v úvahu, název členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy vztahující se k zaměstnaneckému penzijnímu pojištění se použijí na příslušný penzijní plán.
(3)
Dohledový orgán předá žádost o udělení povolení k převodu podle odstavce 1, která je úplná a netrpí ani jinými vadami, bez zbytečného odkladu příslušnému orgánu domovského členského státu převádějící instituce.
(4)
Dohledový orgán povolení k převodu podle odstavce 1 udělí, jestliže
a)
s převodem vyslovil souhlas příslušný orgán domovského členského státu převádějící instituce,
b)
správní struktura a finanční situace instituce se sídlem v České republice a dobrá pověst, odborná kvalifikace nebo praxe jejích vedoucích pracovníků jsou slučitelné s převodem,
c)
během převodu i po něm jsou přiměřeně chráněny dlouhodobé zájmy účastníků a příjemců v převáděné části penzijního plánu,
d)
v den převodu jsou zcela finančně zajištěny technické rezervy instituce se sídlem v České republice, vede-li převod k přeshraniční činnosti,
e)
aktiva nebo jejich peněžní ekvivalent, která se mají převést, jsou dostatečná a vhodná k tomu, aby pokryla závazky, technické rezervy a další práva a povinnosti, které se mají převést, a
f)
náklady na převod nenesou zbývající účastníci a příjemci ani stávající účastníci a příjemci instituce se sídlem v České republice.
(5)
Dohledový orgán vydá rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k převodu podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne zahájení řízení. Dohledový orgán rozhodnutí o žádosti o udělení povolení k převodu podle odstavce 1 oznámí příslušnému orgánu domovského členského státu převádějící instituce do 2 týdnů ode dne jeho vydání.
(6)
Povede-li převod k přeshraniční činnosti, informuje dohledový orgán instituci se sídlem v České republice o ustanoveních sociálních a pracovněprávních předpisů týkajících se zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž má být penzijní plán provozován, a ustanoveních o informační povinnosti, která se v hostitelském členském státě vztahují na přeshraniční činnost, do 1 týdne ode dne, kdy mu je sdělil příslušný orgán domovského členského státu převádějící instituce.“.
19.
Nad označení § 10b se vkládá nadpis, který zní:
„Oprávnění a povinnosti dohledového orgánu“.
20.
V § 10c se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Dohledový orgán bez zbytečného odkladu uveřejní pravomocné rozhodnutí o správním trestu nebo o opatření k nápravě na svých internetových stránkách, včetně rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu proti němu podané. O této skutečnosti informuje Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění.
(7)
Dohledový orgán uveřejní rozhodnutí podle odstavce 6 bez uvedení údajů o osobě, které bylo uloženo opatření k nápravě nebo správní trest, jestliže by uveřejnění
a)
ohrozilo stabilitu finančního trhu,
b)
ohrozilo probíhající trestní nebo správní řízení, nebo
c)
způsobilo této osobě nepřiměřenou újmu.
(8)
Rozhodnutí podle odstavce 6 musí být uveřejněno po dobu 5 let.“.
21.
Za § 10c se vkládají nové § 10ca a 10cb, které znějí:
㤠10ca
(1)
Dohledový orgán vykonává obezřetnostní dohled, včetně dohledu nad plněním všech povinností instituce se sídlem v České republice podle tohoto zákona. Dohled je založen na přístupu orientovaném do budoucna a vychází z posuzování rizik. Při přijímání opatření zohlední velikost, povahu, rozsah a složitost činnosti instituce se sídlem v České republice a potenciální dopad opatření na stabilitu finančního trhu, a to zejména v naléhavých situacích, a opatření uplatňuje včas.
(2)
Dohledový orgán může přezkoumávat strategie, procesy a postupy hlášení, které instituce se sídlem v České republice zavedla za účelem splnění právních předpisů, s přihlédnutím k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice; tento přezkum zahrnuje posouzení
a)
kvalitativních požadavků týkajících se systému správy a řízení,
b)
rizik, kterým je instituce se sídlem v České republice vystavena,
c)
schopnosti instituce se sídlem v České republice tato rizika posoudit a řídit.
(3)
Dohledový orgán pravidelně sleduje finanční situaci instituce se sídlem v České republice, včetně použití zátěžových testů.
(4)
Dohledový orgán může požadovat, aby instituce se sídlem v České republice odstranila nedostatky zjištěné v rámci přezkumu podle odstavců 1 a 2.
(5)
Při určení minimální četnosti a rozsahu přezkumu podle odstavců 1 a 2 přihlédne dohledový orgán k velikosti, povaze, rozsahu a složitosti činnosti instituce se sídlem v České republice.
§ 10cb
(1)
Dohledový orgán vykonává dohled transparentně, nezávisle a odpovědně a zachovává ochranu důvěrných informací. Důvěrné informace získané při své činnosti může využít pouze k výkonu dohledu, plnění povinností podle tohoto zákona a předávání informací pro účely dohledu nebo dozoru centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnou funkcí, které jednají jako měnové orgány, případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy, Evropské radě pro systémová rizika, Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy. Pokud informace pocházejí z jiného členského státu, musí si dohledový orgán vyžádat k jejich předání souhlas příslušného dohledového orgánu členského státu, ze kterého tyto informace pocházejí.
(2)
Dohledový orgán uveřejňuje
a)
znění právních předpisů a obecných pokynů v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění včetně právních předpisů upravujících správní trestání,
b)
informace týkající se přezkumu dohledovým orgánem podle § 10ca,
c)
souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce,
d)
hlavní cíl obezřetnostního dohledu a informace o hlavních funkcích a činnostech dohledového orgánu.
(3)
Osoby, které pracují nebo pracovaly pro dohledový orgán, jakož i auditoři nebo odborníci jednající jeho jménem jsou povinni zachovávat mlčenlivost. Ustanovení zákona upravujícího pojišťovnictví o povinnosti mlčenlivosti při výkonu dohledu se použijí obdobně.
(4)
Dohledový orgán uplatňuje postupy na ochranu osob, které oznamují skutečnosti podle § 10ad odst. 5. Ustanovení zákona upravujícího dohled v oblasti kapitálového trhu o přijímání oznámení a ochraně oznamovatelů se použijí obdobně.“.
22.
Pod označení § 10d se vkládá nadpis, který zní:
„Technické rezervy“.
23.
Pod označení § 10e se vkládá nadpis, který zní:
„Dodatečná aktiva“.
24.
Pod označení § 10f se vkládá nadpis, který zní:
„Investování“.
25.
V § 10f odst. 1 písm. c) se za slova „hlavně na“ vkládá slovo „evropských“ a za slova „obchodování na“ se vkládá slovo „evropských“.
26.
Pod označení § 10g se vkládá nadpis, který zní:
„Přeshraniční činnost“.
27.
V § 10g se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Nesdělí-li dohledový orgán informace uvedené v odstavci 4 příslušnému orgánu hostitelského členského státu, vydá o tom instituci se sídlem v České republice rozhodnutí do 3 měsíců ode dne, kdy obdržel veškeré tyto informace.
(6)
Na instituci se sídlem v České republice provozující přeshraniční činnost se vztahuje informační povinnost, kterou stanovil hostitelský členský stát vůči potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům, jichž se přeshraniční činnost týká.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 176/2019 Sb. | Zákon č. 176/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 16. 7. 2019, datum účinnosti 31. 7. 2019, částka 77/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o azylu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna soudního řádu správního
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o zaměstnanosti
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o inspekci práce
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o veřejných výzkumných institucích
* ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
176
ZÁKON
ze dne 18. června 2019,
kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
Čl. I
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene e) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
je-li držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu a doba pobytu na území za účelem vědeckého výzkumu nepřekročí 1 rok; po tuto dobu může na území bez víza přechodně pobývat i rodinný příslušník tohoto cizince, který ho doprovází a je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie, nebo
g)
je-li držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody sjednané mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a doba pobytu na území za účelem studia nepřekročí 1 rok.“.
2.
V § 30 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo o mimořádné pracovní vízum“.
3.
V § 30 se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 29 zrušuje.
4.
V § 31 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.
5.
Za § 31 se vkládá nový § 31a, který včetně nadpisu zní:
㤠31a
Mimořádné pracovní vízum
(1)
Mimořádné pracovní vízum, které je vízem k pobytu nad 90 dnů, uděluje ministerstvo pouze v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení vlády vydaném na základě odstavce 2. Žádost o mimořádné pracovní vízum lze podat, pouze pokud bylo vydáno nařízení vlády podle odstavce 2. Vízum se uděluje na žádost cizince, který hodlá pobývat na území za účelem výkonu zaměstnání, bylo mu za tímto účelem vydáno povolení k zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti a plnění tohoto účelu vyžaduje pobyt cizince na území delší než 90 dnů.
(2)
Vláda může v případě mimořádného nedostatku pracovníků na trhu práce v určitém odvětví nebo profesi nebo v případě mimořádné události svým nařízením stanovit
a)
odvětví nebo profesi, ve kterých by měl být cizinec na území zaměstnán,
b)
maximální počet žádostí, které lze o toto vízum v rámci určitého časového období podat na příslušném zastupitelském úřadu,
c)
státní příslušnost cizince, který je oprávněn požádat o toto vízum,
d)
do kdy je možné žádosti o toto vízum podávat,
e)
podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území nesmí být agentura práce, nebo
f)
podmínku, že zaměstnavatelem cizince na území může být pouze účastník vládou schváleného programu, a způsob zapojení dotčených orgánů a Hospodářské komory České republiky nebo organizací zaměstnavatelů do realizace takového programu.
(3)
K žádosti o udělení mimořádného pracovního víza je cizinec povinen předložit povolení k zaměstnání podle zákona o zaměstnanosti, cestovní doklad, náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. d) a e) a na požádání náležitosti uvedené v § 31 odst. 3. Pro mimořádné pracovní vízum se použije obdobně § 31 odst. 6.
(4)
Mimořádné pracovní vízum se uděluje s dobou platnosti a dobou pobytu na území nejdéle na 1 rok, dobu jeho platnosti nelze prodloužit.
(5)
Žádost o vízum k pobytu nad 90 dnů, povolení k dlouhodobému pobytu, povolení k přechodnému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na mimořádné pracovní vízum.“.
6.
V § 32 odst. 2 písm. b), § 35 odst. 2 větě první, § 35a odst. 2, § 42b odst. 4, § 42c odst. 3 písm. e), § 42c odst. 4 větě druhé, § 42c odst. 6 větě druhé, § 42d odst. 2 písm. d), § 42f odst. 3 písm. d), § 42h odst. 1 písm. b), § 42j odst. 1 písm. e), § 42l odst. 1 písm. b), § 42m odst. 2 písm. b), § 42o odst. 1 písm. b), § 44a odst. 9 písm. e), § 44b odst. 3 písm. c) a v § 44c odst. 6 písm. c) se text „§ 31 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 31 odst. 3“.
7.
V § 32 odst. 3 větě první, § 42h odst. 2 písm. b) a v § 44a odst. 10 písm. b) se text „§ 31 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 31 odst. 5“.
8.
V § 32 odst. 6 se text „§ 31 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 31 odst. 6“.
9.
V § 33 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
10.
V § 33 odst. 1 písm. d) se slova „nebo povolení k dlouhodobému pobytu“ nahrazují slovy „, povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu“ a slova „nebo žádost o povolení k trvalému pobytu“ se zrušují.
11.
V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
který jako nezletilé dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, podal žalobu proti rozhodnutí ministerstva, kterým byla zamítnuta jeho žádost o povolení k trvalému pobytu podle § 66 odst. 1 písm. d) podaná na území, za podmínky, že současně podal návrh na přiznání odkladného účinku této žaloby.“.
12.
V § 34 se na konci textu písmene f) doplňují slova „nebo e)“.
13.
V § 38 odst. 2 se slova „anebo bylo-li vízum uděleno podle § 33 odst. 1 písm. d) a soud žalobě nepřiznal odkladný účinek“ zrušují.
14.
V § 38 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo zruší platnost víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle
a)
§ 33 odst. 1 písm. d), pokud soud rozhodl o návrhu na přiznání odkladného účinku žaloby, nebo
b)
§ 33 odst. 1 písm. e), pokud soud žalobě nepřiznal odkladný účinek nebo pokud rozhodnutí soudu o žalobě nabylo právní moci.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
15.
V § 38 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, nejde-li o případ, kdy soud přiznal žalobě cizince odkladný účinek“.
16.
V § 42 odstavec 3 zní:
„(3)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je v souvislosti se skončením vědeckého výzkumu nebo studia dále oprávněn podat držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo studia podle § 64 písm. a), který na území hodlá pobývat za účelem hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti. K žádosti je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e) a v § 42d odst. 2 písm. c), potvrzení o dokončení výzkumné činnosti vydané výzkumnou organizací, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu, nebo doklad o úspěšném dokončení studia, jde-li o držitele povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia, doklad o cestovním zdravotním pojištění po dobu pobytu na území, které odpovídá podmínkám uvedeným v § 180j, a na požádání doklad o zaplacení pojistného uvedeného na dokladu o cestovním zdravotním pojištění; to neplatí, jde-li o případy uvedené v § 180j odst. 4.“.
17.
V § 42 odst. 5 se věta první nahrazuje větou „Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu podle odstavců 1 až 4 se podává ministerstvu.“ a věta druhá se zrušuje.
18.
V § 42a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec v postavení uvedeném v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) vůči cizinci, který podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo podal žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 4 až 8.
19.
V § 42a odst. 7 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
20.
V § 42a odst. 7 písm. d) se text „§ 42k“ nahrazuje textem „§ 42f, 42k“.
21.
V § 42a se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
jde o cizince podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c) a cizinec, se kterým má být umožněno sloučení rodiny, žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu nebo za tímto účelem na území pobývá nebo žádá o vydání povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu uvedeného v § 42 odst. 3.“.
22.
V § 42b odst. 1 písm. b) se slovo „věrohodným“ zrušuje.
23.
V § 42b odst. 1 písm. d) bodu 2, § 42c odst. 3 písm. c), § 42c odst. 6 větě první, § 46 odst. 7 písm. b), § 71 odst. 1 větě první a v § 123 odst. 4 písm. c) a d) se slovo „věrohodně“ zrušuje.
24.
Poznámka pod čarou č. 9f zní:
„9f)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“.
25.
V § 42d odst. 1 se slova „, s výjimkou vzdělávání v základní škole, střední škole nebo v konzervatoři, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu nebo odborné praxe prováděné za úplatu“ zrušují a na konci odstavce se doplňují věty „Na území je oprávněn žádost podat ministerstvu držitel povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaného jiným členským státem Evropské unie, držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného k pobytu na území za jiným účelem nebo držitel víza k pobytu nad 90 dnů. Žádost nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území nebo na povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území; to neplatí, jde-li o cizince, který na území pobýval na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu podle § 33 odst. 1 písm. a) až c) nebo § 33 odst. 3 a následně na území pobývá na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu vydaného podle § 43, pobývá-li na území nepřetržitě po dobu nejméně 3 let. Žádost dále nelze na území ministerstvu podat, pokud cizinec na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání.“.
26.
V § 42d odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „za účelem studia podle § 64 písm. a) až d) a g)“.
27.
V § 42d odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
prokázat zajištění prostředků k pobytu na území (§ 13), nebo prokázat, že jeho úhrnný měsíční příjem nebude nižší než součet částky životního minima9d) a nejvyšší částky normativních nákladů na bydlení stanovených pro účely příspěvku na bydlení zvláštním právním předpisem9e) nebo částky, kterou cizinec prokáže jako částku skutečných odůvodněných nákladů vynakládaných na bydlení, nebo že veškeré náklady spojené s jeho pobytem budou uhrazeny státním orgánem, právnickou osobou nebo tuzemskou hostitelskou organizací,“.
28.
V § 42d se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
K žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia podle § 64 odst. 1 písm. e) a f) je cizinec povinen předložit náležitosti uvedené v § 31 odst. 1 písm. a), d) a e), odstavci 2 písm. b), c) a d) a dále v případě studia
a)
podle § 64 písm. e)
1.
doklad prokazující, že během dvou let předcházejících podání žádosti získal vysokoškolský titul nebo že studuje v programu zakončeném získáním vysokoškolského titulu, a
2.
dohodu s hostitelskou organizací o stáži, která zahrnuje teoretickou a praktickou přípravu; dohoda o stáži obsahuje popis programu stáže, včetně vzdělávacího cíle nebo osnov výuky, dobu trvání stáže, podmínky umístění a dohledu v rámci stáže, dobu, po kterou má stážista pracovat, a právní vztah mezi stážistou a hostitelskou organizací, nebo
b)
podle § 64 písm. f) dohodu s hostitelskou organizací, která obsahuje popis programu Evropské dobrovolné služby nebo dobrovolnické služby a dobu jejího trvání, podmínky umístění a dohledu v rámci programu, počet hodin, které je dobrovolník povinen odpracovat, výši prostředků dostupných k úhradě nákladů na pobyt a ubytování a minimální výši kapesného po celou dobu pobytu a v případě dobrovolnické služby doklad prokazující, že hostitelská organizace, popřípadě jiný orgán odpovědný za program dobrovolnické služby, sjednala pojištění odpovědnosti za škodu.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
29.
V § 42f odst. 1 větě první se slovo „výzkumu29)“ nahrazuje slovem „výzkumu9f)“.
30.
V § 42f odst. 2 se za větu první vkládá věta „Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu může na území ministerstvu podat také držitel povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který hodlá na území přechodně pobývat za účelem vědeckého výzkumu po dobu delší než 1 rok.“.
31.
V § 42g odst. 1 větě první se slova „na pracovní pozici, ke které byl udělen souhlas ministerstva podle odstavce 7 nebo 8“ nahrazují slovy „která byla oznámena za splnění podmínek uvedených v odstavcích 7 až 10, a to ode dne uvedeného v oznámení“.
32.
V § 42g odst. 3 větě druhé se slova „statutárního orgánu,“ zrušují.
33.
V § 42g odst. 5 větě druhé se za slova „V průběhu pobytu na území na vízum k pobytu nad 90 dnů nebo na povolení k dlouhodobému pobytu“ vkládají slova „za jiným účelem“.
34.
V § 42g odstavce 7 až 11 znějí:
„(7)
Změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele je držitel zaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 povinen oznámit ministerstvu nejméně 30 dnů před takovou změnou. Změnit zaměstnavatele je držitel zaměstnanecké karty oprávněn nejdříve 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty; to neplatí v případě rozvázání pracovního poměru cizince výpovědí z některého z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, dohodou z týchž důvodů anebo okamžitým zrušením podle § 56 zákoníku práce nebo zrušením pracovního poměru zaměstnavatelem ve zkušební době a pokud cizinec tyto důvody současně s oznámením prokáže. Držitel zaměstnanecké karty vydané podle odstavce 2 dále není oprávněn změnit zaměstnavatele nebo nastoupit na pracovní pozici, bude-li budoucím zaměstnavatelem agentura práce. Držitel zaměstnanecké karty, který na území přicestoval na základě vládou schváleného programu, je oprávněn změnit zaměstnavatele nejdříve po uplynutí doby, na kterou byla tato zaměstnanecká karta vydána; to neplatí, pokud dřívější změnu zaměstnavatele umožňují podmínky vládou schváleného programu, na jehož základě držitel zaměstnanecké karty na území přicestoval. Držitel zaměstnanecké karty dále není oprávněn oznámit změnu zaměstnavatele po uplynutí doby uvedené v § 63 odst. 1.
(8)
Oznámení podle odstavce 7 se podává na k tomu určeném úředním tiskopisu, kde je cizinec povinen uvést jméno, příjmení, datum narození, státní příslušnost, požadovanou změnu, název budoucího zaměstnavatele, telefonní číslo na budoucího zaměstnavatele, informace, zda jsou dosavadní a budoucí zaměstnavatelé účastníky vládou schváleného programu, údaje k nové volné pracovní pozici vedené podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty v rozsahu tiskopisu a přesné datum, ke kterému změna nastane. Dále je povinen k oznámení předložit doklad prokazující, že jeho dosavadní pracovněprávní vztah trvá, nebo doklad prokazující, ke kterému dni tento vztah skončil, pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo smlouvu o smlouvě budoucí, ze které je patrné, že je uzavřena na v oznámení uvedenou pracovní pozici, která je uvedena v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty, a prohlášení budoucího zaměstnavatele, že má cizinec odbornou způsobilost pro výkon požadovaného zaměstnání podle odstavce 2 písm. c). Pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti nebo smlouva o smlouvě budoucí musí splňovat podmínky uvedené v odstavci 2; to neplatí, jedná-li se o oznámení změny zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele.
(9)
Ministerstvo ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení podle odstavců 7 a 8 sdělí cizinci a budoucímu zaměstnavateli, zda byly splněny podmínky požadované pro změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele a zda může být na tomto místě zaměstnáván. Na oznámení, které nesplňuje podmínky uvedené v odstavcích 7 a 8 se hledí, jako by nebylo učiněno. Jestliže v době podle § 63 odst. 1 držitel zaměstnanecké karty doručil ministerstvu více oznámení o změně zaměstnavatele, přihlíží se pouze k poslednímu z nich, na předchozí oznámení se hledí, jako by nebyla učiněna.
(10)
Odstavce 7 až 9 se použijí obdobně na držitele zaměstnanecké karty vydané podle odstavců 3 a 4, pokud oznamuje ministerstvu změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele na pracovní pozici vedenou podle zákona o zaměstnanosti v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty.
(11)
Odstavce 7 až 10 se nepoužijí, jedná-li se o cizince uvedeného v § 98 zákona o zaměstnanosti nebo cizince, kterému bylo vydáno na novou pracovní pozici povolení k zaměstnání, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno; cizinec je v případě změny zaměstnavatele nebo pracovního zařazení anebo zaměstnání na další pracovní pozici u téhož nebo u jiného zaměstnavatele povinen takovou skutečnost oznámit ministerstvu do 3 pracovních dnů ode dne, kdy k ní došlo.“.
35.
V § 42h odst. 1 se na konci písmene e) slovo „a“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad, který obsahuje jméno, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní občanství, datum a místo narození a bydliště cizince, druh práce, kterou bude cizinec jako dočasně přidělený zaměstnanec vykonávat, místo výkonu práce u uživatele a název a sídlo uživatele.“.
36.
V § 42i se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
se jedná o agenturní zaměstnávání a jde o takový druh práce, který agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.“.
37.
V § 42j se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad obsahující údaje uvedené v § 42h odst. 1 písm. g).“.
38.
V § 42k odst. 2 písm. a) se slova „závodu se sídlem“ nahrazují slovy „závodu s umístěním“.
39.
V § 42k odst. 5 a v § 42l odst. 1 písm. d) bodě 1 se za slova „závodu se sídlem“ vkládají slova „nebo umístěním“.
40.
V § 42k odst. 6 písm. e) se text „odst. 1 písm. a) až c)“ nahrazuje textem „písm. a) až d)“ a slova „, nebo podle § 64 odst. 1 písm. d) a e)“ se zrušují.
41.
V § 42n odst. 3 větě první, § 42n odst. 6, § 42o odst. 1 písm. e), § 44c odst. 3 písm. a) a v § 44c odst. 6 písm. f) se slova „statutárním orgánem,“ zrušují.
42.
V § 42n odst. 4 písm. d), § 42o odst. 1 písm. k) a l), § 44c odst. 1 písm. c), § 44c odst. 2 větě první, § 44c odst. 3 písm. b) a v § 44c odst. 6 písm. e), g) a h) se slova „statutární orgán,“ zrušují.
43.
V § 44 odst. 2 se slova „po pořízení biometrických údajů“ zrušují.
44.
V § 44 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
9 měsíců, jde-li o dlouhodobý pobyt podle § 42 odst. 3,“.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i).
45.
V § 44 odst. 4 písm. c) se za slovo „studia“ vkládají slova „z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b)“.
46.
V § 44 odst. 4 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
2 roky v případě dlouhodobého pobytu za účelem studia z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b) a v případě dlouhodobého pobytu za účelem vědeckého výzkumu, je-li tento pobyt uskutečňován v rámci programů Evropské unie nebo mnohostranných programů zahrnujících opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi 2 nebo více vysokoškolskými institucemi nebo institucemi v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území; v případě nedoložení plnění podmínek programu nebo dohody cizincem po celou dobu trvání programu nebo dohody se postupuje podle písmene a) nebo c),“.
Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena g) až j).
47.
V § 44 odst. 4 písm. h) se slova „podle § 42d“ nahrazují slovy „z důvodu uvedeného v § 64 písm. f)“.
48.
V § 44 odst. 4 písm. i) se za slovo „pracovníkovi“ vkládají slova „za účelem vědeckého výzkumu, hledání zaměstnání nebo zahájení podnikatelské činnosti“.
49.
V § 44 odst. 6 se za slovo „činnosti“ vkládají slova „nebo na dobu stanovenou v rozhodnutí uznávacího orgánu o povolení k výkonu povolání nebo k výkonu odborné praxe35)“.
50.
V § 44a odst. 1 písm. b) se text „b), e) až h)“ nahrazuje textem „c), f), g), i) a j)“.
51.
V § 44a odst. 1 písm. c) se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. d)“.
52.
V § 44a odst. 1 písm. d) se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. e)“.
53.
V § 44a odstavec 2 zní:
„(2)
Platnost povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 nebo § 42d se neprodlužuje; to neplatí v případě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42d vydaného za účelem
a)
účasti na jazykové a odborné přípravě podle § 64 písm. b), jehož platnost lze z důvodu pokračování v takové přípravě jednou prodloužit, nebo
b)
studia na vysoké škole podle § 64 písm. a), jehož platnost lze prodloužit opakovaně, vždy však nejdéle o 2 roky.“.
54.
V § 44a odst. 3 větě druhé se za text „§ 36“ vkládá text „, § 46 odst. 3 a 7“.
55.
V § 44a odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „podle § 42d“ nahrazují slovy „z důvodu uvedeného v § 64 písm. a) nebo b)“.
56.
V § 44a odst. 6 písm. c) se slova „(§ 13), jde-li o studium na vysoké škole nebo neplacenou odbornou praxi; v ostatních případech doklad o tom“ nahrazují slovy „podle § 42d odst. 2 písm. c) nebo prokázat“.
57.
V § 44a odst. 8 se věta třetí zrušuje.
58.
V § 44a odst. 9 se na konci písmene e) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
v případě, že jde o agenturní zaměstnávání, doklad obsahující údaje uvedené v § 42h odst. 1 písm. g).“.
59.
V § 44a odst. 11 větě první se za text „§ 42g odst. 2 písm.“ vkládá text „a),“, ve větě druhé se za slovo „druhá“ vkládají slova „a § 46 odst. 6 písm. d), e) a f)“ a na konci odstavce 11 se doplňuje věta „Jestliže bylo v průběhu řízení o žádosti o prodloužení zaměstnanecké karty učiněno oznámení podle § 42g odst. 7, 8 nebo 10, má se za to, že cizinec žádá o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty z důvodu zaměstnávání na posledně oznámenou pracovní pozici.“.
60.
V § 44a odst. 12 větě druhé se za text „d)“ vkládají slova „a f)“.
61.
V § 44a se na konci odstavce 14 doplňuje věta „V případě žadatele o vydání zaměstnanecké karty se povinnost uvedená ve větě první považuje za splněnou pouze tehdy, předloží-li tento žadatel současně ministerstvu potvrzení vydané jeho zaměstnavatelem, ze kterého vyplývá, že žadatel nastoupil na pracovní místo, ke kterému se vztahuje žádost o vydání zaměstnanecké karty.“.
62.
V § 45 odst. 1 větě čtvrté se za slovo „investování,“ vkládají slova „na cizince pobývajícího na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3“.
63.
V § 46 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Před vydáním rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vydání nebo prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území podle § 42d nebo rozhodnutí o zrušení platnosti tohoto povolení ministerstvo posoudí přiměřenost dopadů tohoto rozhodnutí do soukromého a rodinného života cizince.“.
64.
V § 46 odst. 6 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e)
pokud cizinec vykonával nelegální práci, nebo
f)
jde-li o agenturní zaměstnávání a jedná se o takový druh práce, který agentura práce nemůže formou dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele zprostředkovávat.“.
65.
V § 46 odst. 7 písm. e) se slova „statutárním orgánem obchodní korporace nebo jeho členem“ nahrazují slovy „členem statutárního orgánu obchodní korporace“.
66.
V § 46e odst. 1 se za text „§ 37“ vkládají slova „, z důvodu uvedeného v § 46 odst. 6 písm. b), d) nebo e)“.
67.
V § 47 odst. 6 písm. b) se text „§ 42a odst. 5“ nahrazuje textem „§ 42a odst. 6“.
68.
V § 49 odst. 1 větě druhé se slovo „lze“ nahrazuje slovy „se vydává formou identifikačního průkazu a lze ho“.
69.
V části první hlavě III se na konci nadpisu dílu 5 doplňují slova „nebo území členských států Evropské unie“.
70.
V § 50 odst. 1 písm. a) se za slovo „nevyžaduje,“ vkládají slova „při vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo rozhodnutí, kterým byla stanovena nová doba k vycestování,“.
71.
§ 50a včetně nadpisu zní:
㤠50a
Rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie
(1)
Rozhodnutí o povinnosti opustit území policie vydá cizinci, který
a)
neoprávněně vstoupil nebo pobýval na území a má být předán podle mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009; totéž platí i pro cizince, který má být předán podle přímo použitelného předpisu Evropské unie37) a kterému je umožněno dobrovolné vycestování,
b)
je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně; to neplatí, pokud by cizinec mohl při pobytu na území ohrozit bezpečnost státu nebo závažným způsobem narušit veřejný pořádek, nebo
c)
je držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života.
(2)
Rozhodnutí o povinnosti opustit území členských států Evropské unie policie vydá
a)
cizinci staršímu 15 let, který nevyužil možnosti dobrovolného návratu podle zákona o azylu, jestliže
1.
bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, nebo
2.
nevycestoval po pravomocném ukončení řízení ve věci mezinárodní ochrany nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany ve lhůtě uvedené ve výjezdním příkazu nebo ve lhůtě 30 dnů, nebyl-li cizinci výjezdní příkaz udělen,
b)
cizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro vydání rozhodnutí o správním vyhoštění nebo pokud by důsledkem rozhodnutí o správním vyhoštění byl nepřiměřený zásah do jeho soukromého a rodinného života, nebo
c)
cizinci, který není držitelem platného oprávnění k pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie a na území pobývá neoprávněně, u něhož nebyly shledány důvody pro zahájení řízení o správním vyhoštění.
(3)
Policie v rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 stanoví dobu k vycestování z území nebo z území členských států Evropské unie, a to v rozmezí 7 až 60 dní. Pokud by měla doba k vycestování začít běžet v době trvání zajištění cizince, začíná tato doba běžet ode dne ukončení zajištění. Pokud je v průběhu doby k vycestování cizinec zajištěn, běh této doby se zajištěním přerušuje. Požádá-li cizinec během doby k vycestování o stanovení nové doby k vycestování z důvodu uvedených v § 174a odst. 2, policie vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování s ohledem na délku trvání uváděných důvodů. Novou dobu k vycestování lze stanovit nejdéle na 180 dnů.
(4)
Je-li cizinec bez zbytečného odkladu převzat jiným členským státem na základě mezinárodní smlouvy sjednané s jiným členským státem Evropské unie přede dnem 13. ledna 2009 nebo vrátí-li se cizinec neprodleně dobrovolně do státu, v němž je držitelem platného oprávnění k pobytu, může policie upustit od vydání rozhodnutí o povinnosti opustit území.
(5)
V řízení o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení; to neplatí, je-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) nebo odstavce 2 písm. b). Zahájené řízení o správním vyhoštění je řízením o povinnosti opustit území, jsou-li zjištěny skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) nebo odstavci 2 písm. b). Policie o tomto cizince vyrozumí bez zbytečného odkladu. Lhůta pro vydání rozhodnutí běží ode dne, kdy byl cizinec vyrozuměn.“.
72.
V § 53 odst. 1 se za slovo „na“ vkládají slova „zastupitelském úřadu, pokud tento zákon nestanoví jinak, a podává se na“.
73.
V § 55 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V části řízení vedené před zastupitelským úřadem se v originále předkládá i náležitost uvedená v § 31 odst. 1 písm. f).“.
74.
V § 56 odst. 1 se na konci písmene l) slovo „nebo“ zrušuje.
75.
V § 56 odst. 1 písm. m) se slova „statutárním orgánem obchodní korporace nebo jeho členem“ nahrazují slovy „členem statutárního orgánu obchodní korporace“, za slovo „jako“ se vkládá slovo „člena“ a slova „nebo jeho člena“ se zrušují.
76.
V § 56 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n)
je zaměstnavatel cizince podle § 178f nespolehlivý, jde-li o mimořádné pracovní vízum.“.
77.
V § 63 odst. 1 se slova „ke které byl udělen souhlas ministerstva podle“ nahrazují slovy „která byla oznámena za splnění podmínek uvedených v“ a slova „nebo 8“ se nahrazují slovy „až 10“.
78.
V § 63 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Za podmínek stanovených v odstavci 1 zaniká i oprávnění k pobytu podle § 47 odst. 4, pokud toto oprávnění vzniklo podáním žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Řízení o žádosti o prodloužení platnosti zaměstnanecké karty ministerstvo v takovém případě zastaví.
(3)
Odstavec 1 se nepoužije, jestliže cizinec před uplynutím doby uvedené v odstavci 1 učiní oznámení podle § 42g odst. 7 nebo podá žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za jiným účelem v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem.“.
79.
V § 64 odst. 1 písm. a) se slova „střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání ve střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení10a), a“ zrušují.
80.
V § 64 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
střední vzdělávání a vyšší odborné vzdělávání v oborech vzdělání ve střední škole, konzervatoři nebo vyšší odborné škole, zapsané do rejstříku škol a školských zařízení10a) v rámci výměnného programu uskutečňovaného v tuzemské hostitelské organizaci,“.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena d) až g).
81.
V § 64 odst. 1 písm. e) se slova „odborná praxe určená k získání praktických a odborných zkušeností cizincem, uskutečňovaná v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na tuzemské nebo zahraniční vysoké škole anebo v době nejvýše 5 let“ nahrazují slovy „stáž určená k získání znalostí, praxe a zkušeností uskutečňovaná cizincem v tuzemské hostitelské organizaci v době jeho studia na zahraniční vysoké škole nebo v době nejvýše 2 let“.
82.
V § 64 odst. 1 písm. f) se slova „odborná praxe a dobrovolná služba mládeže“ nahrazují slovy „evropská dobrovolná služba cizince“.
83.
V § 64 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
84.
V § 68 odst. 2 písm. e) se slova „anebo studium nebo odborné školení“ nahrazují slovy „nebo studium“.
85.
V § 68 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „; toto období se však nezapočítá, byl-li cizinec členem statutárního orgánu zaměstnavatele“.
86.
V § 68 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo na mimořádné pracovní vízum“.
87.
V § 69 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, s výjimkou víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území uděleného podle § 33 odst. 1 písm. e)“.
88.
V § 71 odst. 1 větě čtvrté se slova „daňovým přiznáním“ nahrazují slovy „rozhodnutím o stanovení daně“, na konci textu věty čtvrté se doplňují slova „za poslední zdaňovací období“ a věta pátá se zrušuje.
89.
V § 77 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
byl cizinec v České republice ve 3 a více případech odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok.“.
90.
V § 87c se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „formou identifikačního průkazu podle § 180b“.
91.
V § 87h odst. 2 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
pokud splňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1, v době podání žádosti pobýval na území na základě dokladu vydaného k pobytu na území podle zvláštního právního předpisu2),3a) a tento zvláštní právní předpis se na něho již nevztahuje.“.
92.
V § 87h se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Rodinný příslušník občana Evropské unie je oprávněn požádat ministerstvo o přiznání právního postavení rezidenta na území; ustanovení § 83 až 85 se použijí obdobně.“.
93.
V § 87l odst. 1 písm. e) se slova „v délce nepřevyšující 3 roky,“ nahrazují slovem „, nebo“.
94.
V § 87l odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
byl soudem České republiky v nejméně 3 případech pravomocně odsouzen za spáchání úmyslného trestného činu, za podmínky, že od právní moci posledního odsouzení do zahájení řízení o zrušení povolení k trvalému pobytu neuplynula doba delší než 1 rok,“.
95.
V § 87l odst. 1 se písmeno g) zrušuje.
96.
V § 87l odst. 3 větě první se slova „písm. a) až c)“ zrušují.
97.
V § 87n se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „vydávanou s dobou platnosti na 10 let“.
98.
V § 87z odst. 1 písm. d) se za slovo „trvalému“ vkládají slova „pobytu nebo rozhodnutí o ukončení přechodného“.
99.
V § 103 písm. n) se slovo „vízem“ nahrazuje slovy „oprávněním k pobytu“.
100.
Na konci § 103 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v)
na požádání policii při pobytové kontrole prováděné v místě, kde vykonává práci, prokázat, že má oprávnění pro výkon pracovní činnosti.“.
101.
V § 106 odst. 1 se za písmeno b) vkládají písmena c) a d), která znějí:
„c)
skutečnost, že občan Evropské unie nebo jeho rodinný příslušník přechodně pobývající na území se stal neodůvodnitelnou zátěží systému dávek pro osoby se zdravotním postižením nebo systému pomoci v hmotné nouzi, nebo
d)
skutečnost, že držitel modré karty podal žádost o příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení nebo mimořádnou okamžitou pomoc,“.
102.
V § 106 se odstavce 3 a 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 4, 5 a 7 až 9 se označují jako odstavce 3 až 7.
103.
V § 107 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Vysoká škola je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení, přerušení nebo ukončení studia cizince, který je držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem studia v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility anebo v rámci dohody mezi vysokoškolskou institucí v jiném členském státě Evropské unie a institucí, které bylo povoleno vykonávat činnost vysoké školy na území, a na území pobývá přechodně bez víza. Vysoká škola je povinna vydat cizinci doklad o úspěšném dokončení studia pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3.“.
104.
V § 107 se na konci odstavce 6 doplňují věty „Výzkumná organizace je dále povinna oznámit ministerstvu zahájení nebo ukončení výzkumné činnosti prováděné držitelem povolení k dlouhodobému pobytu vydaného jiným členským státem Evropské unie za účelem vědeckého výzkumu, který na území pobývá přechodně bez víza. Výzkumná organizace je povinna vydat cizinci potvrzení o dokončení výzkumné činnosti pro účely podání žádosti podle § 42 odst. 3.“.
105.
V § 107 odst. 8 se za slova „účelem zaměstnání“ vkládají slova „nebo došlo k zániku platnosti zaměstnanecké karty“.
106.
V § 109 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Cizinci s povoleným trvalým pobytem na území, který v zahraničí pozbude doklad uvedený v § 108 odst. 1 písm. a), b) nebo c), vydá na jeho žádost zastupitelský úřad cestovní průkaz totožnosti k cestě do České republiky; podmínkou vydání je souhlasné vyjádření ministerstva.“.
107.
V § 113 odst. 6 písm. d) se slova „, který nemá platný cestovní doklad“ zrušují.
108.
V § 117a odst. 3 se v písmenu a) bod 3 zrušuje, dosavadní body 4 až 9 se označují jako body 3 až 8, a dále se na konci písmene a) doplňují body 9 až 11, které znějí:
„9.
záznam podle § 117b odst. 6,
10.
záznam podle § 117b odst. 7,
11.
záznam podle § 117b odst. 8,“.
109.
V § 117b odst. 4 se slova „modré karty, povolení k dlouhodobému pobytu rezidenta jiného členského státu Evropské unie nebo povolení k trvalému pobytu“ nahrazují slovy „zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie“.
110.
V § 117b se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia vydaném podle § 42d vyznačí záznam „student“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. a) nebo b), „žák“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. c), „stážista“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. e), nebo „dobrovolník“, pokud cizinec splňuje podmínky uvedené v § 64 písm. f).
(7)
Ministerstvo v průkazu o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem vědeckého výzkumu vyznačí záznam „výzkumný pracovník“.
(8)
V případě vědeckých pracovníků a studentů, kteří pobývají na území v rámci programu Evropské unie nebo mnohostranného programu zahrnujícího opatření v oblasti mobility nebo v rámci dohody mezi dvěma nebo více vysokoškolskými institucemi, vyznačí ministerstvo do průkazu odkaz na tento program nebo dohodu.“.
111.
V § 118 odst. 1 větě první se za slova „z území“ vkládají slova „členských států Evropské unie“.
112.
V § 118 odst. 3 větách první až šesté, § 118 odst. 5 větě třetí, § 123c odst. 5, § 124b odst. 1 úvodní části ustanovení, § 124b odst. 3 větě první, § 124b odst. 4 větě druhé a v § 124b odst. 6 písm. a) se slova „z území“ zrušují.
113.
V § 118 odst. 5 větě druhé se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 5“ a na konci textu věty třetí se doplňují slova „nebo území členských států Evropské unie“.
114.
V § 119 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „při hraniční nebo pobytové kontrole“ nahrazují slovem „policii“.
115.
V § 119 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „při pobytové nebo hraniční kontrole“ nahrazují slovem „policii“.
116.
V § 119 odst. 1 písm. b) body 3 a 4 znějí:
„3.
pobývá-li cizinec na území bez platného cestovního dokladu, ač k tomu není oprávněn,
4.
pobývá-li cizinec na území bez platného oprávnění k pobytu, ač k tomu není oprávněn,“.
117.
V § 119 odst. 1 písm. b) bod 8 zní:
„8.
uvedl-li cizinec v řízení podle tohoto zákona nepravdivé informace s úmyslem ovlivnit rozhodování správního orgánu, nebo“.
118.
V § 119 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
až na 3 roky,
1.
je-li cizinec na území zaměstnán bez platného oprávnění k pobytu nebo povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu16) nebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval,
2.
neprokáže-li cizinec, že na území smluvních států pobývá po dobu, po kterou je na tomto území oprávněn pobývat přechodně bez víza nebo na krátkodobé vízum, nebo
3.
je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl při pobytu na území závažným způsobem ohrozit veřejné zdraví tím, že trpí nemocí uvedenou v požadavcích opatření před zavlečením infekčního onemocnění.“.
119.
V § 119 odst. 9 větě první se za text „(§ 180c)“ vkládají slova „nebo o nezletilého cizince v obdobném postavení“ a ve větě druhé se slova „bez doprovodu“ zrušují.
120.
V § 120 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „území“ vkládají slova „členských států Evropské unie“.
121.
V § 120a odstavec 1 zní:
„(1)
Policie v rámci rozhodování o správním vyhoštění podle § 119 a 120 je povinna si vyžádat závazné stanovisko9b) ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179); to neplatí,
a)
rozhoduje-li policie o správním vyhoštění při vycestování cizince na hraničním přechodu a cizinec výslovně uvede, že jeho vycestování je možné,
b)
pochází-li cizinec z bezpečné země původu podle jiného právního předpisu a neuvedl-li skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven skutečnému nebezpečí podle § 179, nebo
c)
jde-li o občana Evropské unie.“.
122.
V § 120a odst. 7 větě první se slovo „dále“ zrušuje.
123.
V § 120a odst. 8 úvodní části ustanovení se za slovo „vyhoštění“ vkládá slovo „dále“.
124.
V § 120a se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, není-li vycestování cizince možné a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění uplynula doba rovnající se pětinásobku doby pro omezení vstupu na území stanovené v tomto rozhodnutí.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.
125.
V § 120a odst. 11 větě první se slova „písm. b) bodu 3“ nahrazují slovy „písm. c) bodu 1“.
126.
V § 122 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „vyhoštění“ vkládají slova „nebo zkrátí dobu, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, uvedenou v rozhodnutí o správním vyhoštění, a to nejméně o jednu třetinu této doby“.
127.
V § 123 odst. 4 písm. c) a d) se za slova „účelem zaměstnání“ vkládají slova „nebo po zániku platnosti zaměstnanecké karty podle § 63“.
128.
V § 123 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „; úhradu těchto nákladů vybírá správní orgán, který ji uložil“.
129.
§ 123a včetně nadpisu zní:
㤠123a
Úhrada nákladů spojených s dobrovolným návratem
(1)
Na základě písemné žádosti cizince podané ministerstvu nebo policii může ministerstvo nést náklady spojené s dobrovolným návratem tohoto cizince do státu, jehož je občanem, nebo do jiného státu, který cizinci umožní vstup na své území, jde-li o cizince,
a)
který je zajištěn za účelem správního vyhoštění,
b)
kterému byla rozhodnutím o správním vyhoštění nebo rozhodnutím o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie stanovena doba k vycestování,
c)
který na území pobývá bez platného oprávnění k pobytu, pokud se osobně dostavil na policii, hodlá dobrovolně opustit území a bylo mu následně vydáno rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie, nebo
d)
u kterého došlo ke zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza, k zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, ke zrušení přechodného pobytu občanu Evropské unie1b) nebo ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, a který na území pobývá na základě výjezdního příkazu uděleného podle § 50 odst. 1 písm. b), vykonává trest odnětí svobody nebo mu byl uložen trest vyhoštění.
(2)
Cizinec je povinen ministerstvu dodatečně uhradit přepravní náklady v poloviční výši.
(3)
Ministerstvo může nést náklady spojené s dobrovolným návratem cizince na základě jeho žádosti podle odstavce 1
a)
v době zajištění cizince v zařízení po nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie,
b)
po nabytí právní moci rozhodnutí o
1.
správním vyhoštění nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo území členských států Evropské unie za podmínky, že dosud neuplynula doba k vycestování, nebo
2.
zamítnutí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu nebo rozhodnutí o zrušení nebo ukončení oprávnění k pobytu uvedeného v odstavci 1 písm. d) nebo po uplynutí platnosti nebo po zániku tohoto oprávnění k pobytu, za podmínky, že cizinec na území pobývá alespoň na základě výjezdního příkazu uděleného podle § 50 odst. 1 písm. b), nebo
c)
po nabytí právní moci rozsudku, kterým se cizinci ukládá trest vyhoštění.
(4)
O žádosti cizince o úhradu nákladů spojených s dobrovolným návratem ministerstvo rozhodne bez zbytečného odkladu.“.
130.
V § 123b odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
povinnost cizince zdržovat se v místě určeném policií a ve stanovené době být v tomto místě přítomen za účelem provedení pobytové kontroly.“.
131.
V § 123b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Zvláštní opatření lze uložit, je-li důvodné nebezpečí, že by cizinec mohl mařit nebo ztěžovat průběh řízení, jehož předmětem je jeho vycestování, tím, že neprokáže svou totožnost nebo adresu místa pobytu, odmítá tyto údaje uvést nebo se nedostavil na předvolání policie.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
132.
V § 123b odst. 3 se za slovo „lze“ vkládá slovo „dále“ a slova „o správním vyhoštění k vycestování z území“ se nahrazují slovy „, jehož předmětem je jeho vycestování,“.
133.
V § 123b odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo území členských států Evropské unie“.
134.
V § 123b odst. 7 se slova „z území v době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění“ nahrazují slovy „v době stanovené k vycestování“.
135.
V § 123b odst. 8 větě první se slova „stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění“ zrušují.
136.
V § 124 odst. 5 větě první se za text „(§ 180c)“ vkládají slova „nebo nezletilého cizince v obdobném postavení“.
137.
V § 124 na konci odstavce 6 a v § 129 na konci odstavce 5 se doplňují věty „Odmítne-li nezletilý cizinec bez doprovodu provedení úkonů ke zjištění věku, hledí se na něj jako na zletilého cizince. Pokud výsledky zjišťování věku nejsou průkazné, hledí se na cizince jako na nezletilého cizince bez doprovodu.“.
138.
V § 124 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
O možnosti provedení úkonů ke zjištění věku, o způsobu a důsledcích jejich provedení a následcích jejich odmítnutí informuje policie nezletilého cizince bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
139.
V § 124 odst. 8 větě druhé se za slovo „doprovodu“ vkládají slova „nebo o nezletilého cizince v obdobném postavení“.
140.
V § 124b odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňuje slovo „nebo“.
141.
V § 124b odst. 1 písm. b) se slova „z území“ nahrazují slovy „nebo po ukončení poskytování mezinárodní ochrany z území členských států Evropské unie“, na konci písmene se čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
142.
V § 124b odst. 6 písm. a) se slova „písm. b) nebo c)“ zrušují.
143.
V § 125 odst. 6 se věta druhá nahrazuje větami „Oznámením nového rozhodnutí o zajištění nebo o prodloužení doby trvání zajištění cizince se dosavadní rozhodnutí o zajištění ruší; doba zajištění se počítá od okamžiku omezení osobní svobody. Oznámením rozhodnutí o zajištění podle § 46a zákona o azylu se dosavadní rozhodnutí o zajištění podle tohoto zákona ruší.“.
144.
V § 129 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
O možnosti provedení úkonů ke zjištění věku, o způsobu a důsledcích jejich provedení a následcích jejich odmítnutí informuje policie nezletilého cizince bez doprovodu v mateřském jazyce nebo v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
145.
V § 130 odst. 2 se slova „ministerstvo prostřednictvím jím zřízené organizační složky státu“ nahrazují slovy „organizační složka státu zřízená ministerstvem“.
146.
V § 131 větě první se za slova „v zařízení,“ vkládají slova „s možností přístupu k bezplatné právní pomoci v zařízení“.
147.
V § 146 odst. 3 se za slova „Odstavec 1“ vkládají slova „věty druhá a třetí“.
148.
V § 155 odst. 2 větě druhé se za slovo „vyřadí“ vkládají slova „po zrušení rozhodnutí o správním vyhoštění z důvodu uvedeného v § 119a odst. 6 nebo“.
149.
V části první se za hlavu XIII vkládá nová hlava XIIIa, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA XIIIa
INTEGRACE CIZINCŮ
§ 155a
Centra na podporu integrace cizinců
(1)
Provozovatel nebo na základě smlouvy uzavřené s ministerstvem územní samosprávný celek, příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem nebo jiná právnická osoba provozuje v jednotlivých krajích centra na podporu integrace cizinců.
(2)
Centrum na podporu integrace cizinců poskytuje cizincům služby usnadňující jejich začlenění do společnosti, zejména adaptačně-integrační kurzy, kurzy českého jazyka, kurzy sociokulturní orientace, sociální poradenství a právní poradenství.
§ 155b
Adaptačně-integrační kurz
(1)
Centrum na podporu integrace cizinců v adaptačně-integračním kurzu seznámí cizince s jejich právy a povinnostmi souvisejícími s pobytem na území, se základními hodnotami České republiky, s místními poměry a s kulturními zvyklostmi převládajícími v České republice.
(2)
Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu nebo k trvalému pobytu podle § 66 nebo 67, je povinen do 1 roku ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vydání tohoto povolení absolvovat adaptačně-integrační kurz organizovaný centrem na podporu integrace cizinců. Tato povinnost se obdobně vztahuje i na cizince, kterému bylo vydáno nové povolení k dlouhodobému pobytu z důvodu změny účelu pobytu na území.
(3)
Povinnost uvedená v odstavci 2 se nevztahuje na cizince, který
a)
pobývá na území na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na území, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie, povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování nebo povolení k dlouhodobému pobytu vydaného Ministerstvem zahraničních věcí,
b)
v den nabytí právní moci rozhodnutí uvedeného v odstavci 2
1.
nedovršil věk 15 let, nebo
2.
dovršil věk 61 let, nebo
c)
již adaptačně-integrační kurz absolvoval.
(4)
Ministerstvo může z důvodů zvláštního zřetele hodných od povinnosti uvedené v odstavci 2 upustit.
(5)
Centrum na podporu integrace cizinců
a)
organizačně zajišťuje pořádání adaptačně-integračních kurzů,
b)
zajistí, aby se na adaptačně-integračním kurzu podíleli pouze odborně způsobilí lektoři a tlumočníci, kteří absolvovali zkoušku pro lektory nebo tlumočníky adaptačně-integračních kurzů, a
c)
vydá cizinci doklad o absolvování adaptačně-integračního kurzu a informuje o této skutečnosti ministerstvo.
(6)
Cizinec hradí náklady spojené s jeho účastí na adaptačně-integračním kurzu paušální částkou, jejíž výši stanoví ministerstvo vyhláškou tak, aby byla přiměřená nákladům, které centru na podporu integrace cizinců vznikly. Příjem z úhrad podle věty první je příjmem státního rozpočtu.
(7)
Zkouška pro lektory adaptačně-integračních kurzů se skládá z teoretické části, která zahrnuje písemný test zaměřený na znalosti právní úpravy, a z praktické části zaměřené na didaktické dovednosti. Zkouška pro tlumočníky adaptačně-integračních kurzů se skládá z praktické části zaměřené na znalost odborné terminologie v cizím jazyce v oblasti integrace a migrace a na tlumočnické dovednosti. Průběh zkoušek zabezpečuje ministerstvo.“.
150.
V § 156 odst. 1 písm. f) se slova „n) nebo u)“ nahrazují slovy „n), u) nebo v)“.
151.
V § 156 odst. 1 se na konci písmene n) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p)
nesplní povinnost podle § 103 písm. n) opakovaně.“.
152.
V § 156 odst. 1 se na konci písmene o) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno q), které zní:
„q)
nesplní povinnost podle § 155b odst. 2.“.
153.
V § 156 odst. 5 písm. b) se slova „nebo o)“ nahrazují slovy „, o) nebo p)“.
154.
V § 156 odst. 5 písmeno b) zní:
„b)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. i), l), m) nebo o) až q),“.
155.
V § 156 se odstavec 6 zrušuje.
156.
V § 157 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
157.
V § 157 odst. 8 písm. c) se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
158.
V § 157 se odstavec 9 zrušuje.
159.
V § 158b odst. 1 se slova „, které zapisuje do matričních knih“ zrušují.
160.
V § 160 odst. 2 písm. a) se číslo „10“ nahrazuje číslem „15“ a za slovo „území“ se vkládají slova „, popřípadě od smrti cizince nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení cizince za mrtvého“.
161.
V § 165 písm. n) se za slovo „platnosti“ vkládají slova „, posuzuje shodu oznámené změny zaměstnavatele nebo pracovní pozice držitele zaměstnanecké karty se zákonem“ a slova „zaměstnanecké karty nebo“ se zrušují.
162.
V § 165a odst. 1 písm. h) se slova „a zda se jedná o nedoplatek, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky“ nahrazují slovy „podle § 178e odst. 1“, slova „orgánech okresní správy sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovny“ se nahrazují slovy „okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně“ a na konci textu písmene se doplňují slova „; poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění“.
163.
V § 165a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
za účelem zjištění, zda obchodní korporace nebo odštěpný závod se sídlem nebo umístěním na území, do nichž je nebo má být cizinec v souladu s § 42k nebo 42m převeden, jsou bezdlužní, požadovat po orgánech Finanční správy České republiky a Celní správy České republiky, po okresní správě sociálního zabezpečení a po zdravotní pojišťovně sdělení, zda má u nich tato obchodní korporace nebo tento odštěpný závod evidován nedoplatek podle § 178e odst. 1; poskytnutí těchto údajů není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu, podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení a podle zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění.“.
164.
V § 167 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Při pobytové kontrole je policie oprávněna požadovat po zaměstnavateli cizince nebo po uživateli, pro kterého cizinec vykonává práci, předložení dokladu prokazujícího oprávněnost výdělečné činnosti cizince.“ a ve větě třetí se slovo „Toto“ nahrazuje slovem „Tato“.
165.
§ 168 zní:
㤠168
(1)
Ustanovení částí druhé a třetí správního řádu se nevztahují na řízení podle § 9 (s výjimkou řízení podle § 9 odst. 4), § 10, § 19 odst. 1, § 20, 30, 31a, 32, 33, 36, § 38 odst. 1, § 40, 41, 49, 50, 52, § 122 odst. 1 a 2, § 123a, § 135 odst. 3, § 148, 154, § 155 odst. 1, § 180, 180b, 180d, 180e a 180h.
(2)
V řízení podle tohoto zákona v části vedené před zastupitelským úřadem je možno podání učinit pouze v listinné podobě.
(3)
Rozhodnutí ministerstva vydané z důvodu uvedeného v § 37 odst. 1 písm. a), § 37a odst. 1 písm. d), § 37a odst. 2 písm. c), § 46a odst. 1 větě druhé, § 46a odst. 2 písm. c), § 46b odst. 1 větě druhé, § 46b odst. 2 písm. a), § 46d odst. 1 větě druhé, § 46d odst. 2 písm. b), § 46f odst. 1 písm. j), § 46f odst. 2 písm. b), § 46g odst. 1 písm. c), § 46g odst. 2 písm. d), § 56 odst. 1 písm. g), jde-li o skutečnosti uvedené v § 9 odst. 1 písm. h), § 56 odst. 2 písm. a), § 75 odst. 1 písm. e), § 75 odst. 2 písm. e) nebo f), § 77 odst. 1 písm. h) nebo i), § 77 odst. 2 písm. a) nebo f), § 87d odst. 2 písm. c) nebo d), § 87e odst. 1 písm. f) nebo g), § 87f odst. 3 písm. e) nebo f), § 87k odst. 1 písm. a) nebo d) nebo § 87l odst. 1 písm. a), e) nebo f), nabývá právní moci jeho oznámením.
(4)
Ustanovení § 101 písm. b) správního řádu se v řízeních podle tohoto zákona nepoužije. Ustanovení správního řádu upravující přezkumné řízení se v případech podle odstavce 3 nepoužijí.“.
166.
V § 169d odst. 2 větě druhé se za slovo „zástupce“ vkládají slova „; zákonným zástupcem se rozumí i osoba, která osobně pečuje o nezletilého žadatele na území státu, jehož je nezletilý žadatel občanem“.
167.
V § 169e odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
shromažďováním objednávek pro sjednání termínu osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu podle § 169f.“.
168.
V § 169e se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; to neplatí, jde-li o žádost nepřijatelnou z důvodu uvedeného v § 169h odst. 3“.
169.
§ 169f včetně nadpisu zní:
㤠169f
Sjednání termínu osobního podání žádosti
(1)
Zastupitelský úřad může stanovit, že žadatel je povinen si předem sjednat termín osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem, který zastupitelský úřad zveřejní na své úřední desce a na svých internetových stránkách.
(2)
Je-li to nezbytné za účelem zamezení zneužití systému sjednávání termínů osobního podání žádosti podle odstavce 1 a podle místních podmínek, zastupitelský úřad může stanovit, že sjednání termínu osobního podání žádosti podle odstavce 1 předchází povinné objednání. Způsob povinného objednání uveřejní zastupitelský úřad na své úřední desce a na svých internetových stránkách.“.
170.
V § 169g se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pokud má Česká republika ve státě podle odstavce 1 více zastupitelských úřadů, je cizinec oprávněn podat žádost o udělení dlouhodobého víza a žádost o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu na zastupitelském úřadu, v jehož územním obvodu má poslední bydliště.“.
171.
V § 169h odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
cizinec si předem nesjednal termín podání žádosti o udělení dlouhodobého víza nebo žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu nebo trvalému pobytu, a to pro účel pobytu, za kterým je tato žádost podávána, způsobem stanoveným zastupitelským úřadem,“.
172.
V § 169h se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
žádost nebyla podána osobně podle § 169d odst. 2, aniž zastupitelský úřad upustil od povinnosti osobního podání žádosti podle § 169d odst. 3.“.
173.
V § 169h se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Žádost je dále nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu zákonem nebo nařízením vlády vydaným podle § 31a nebo § 181b odst. 1. Do maximálního počtu žádostí se zahrnují i žádosti, které jsou nepřijatelné z důvodu uvedeného v odstavci 1 nebo 2.
(4)
V případě rozvržení maximálního počtu žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu na maximální počet žádostí, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí, je žádost rovněž nepřijatelná, pokud byl v příslušném kalendářním měsíci na příslušném zastupitelském úřadu podán maximální počet žádostí stanovený nařízením vlády vydaným podle § 181b odst. 2 pro jednotlivé vládou schválené programy nebo pro ostatní žádosti.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
174.
V § 169t se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
O odvolání proti rozhodnutí zastupitelského úřadu se rozhodne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy zastupitelský úřad předá spis nebo jeho část se svým stanoviskem Ministerstvu zahraničních věcí.“.
175.
Za § 169t se vkládá nový § 169u, který včetně nadpisu zní:
㤠169u
Vymáhání náhrady nákladů řízení
Je-li cizinci uložena náhrada nákladů řízení podle § 79 odst. 5 správního řádu, je příslušný k jejímu vymáhání celní úřad.“.
176.
V § 170 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Proti novému rozhodnutí5d), kterým byla stanovena nová lhůta k vycestování podle § 50a odst. 3, lze podat odvolání do 7 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
177.
Za § 170b se vkládá nový § 170c, který zní:
㤠170c
Proti rozhodnutí zastupitelského úřadu lze podat odvolání, o kterém rozhoduje Ministerstvo zahraničních věcí.“.
178.
V § 171 písmeno a) zní:
„a)
rozhodnutí o neudělení dlouhodobého víza a rozhodnutí o žádosti o nové posouzení důvodů neudělení dlouhodobého víza,“.
179.
V § 171 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě stanoviska policie, které obsahuje informace, že by žadatel mohl být považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) nebo pro mezinárodní vztahy jednoho nebo více členských států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.
(3)
Pokud rozhodnutí o neudělení krátkodobého víza bylo vydáno na základě záznamu pro účely odepření vstupu vloženém do informačního systému smluvních států27), jsou tyto důvody z přezkoumání soudem vyloučeny.“.
180.
V § 172 odst. 9 se věty první a druhá nahrazují větou „V řízení o žalobě proti rozhodnutí se § 45 odst. 4 soudního řádu správního nepoužije.“.
181.
V § 172 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
O žalobě proti rozhodnutí podle § 168 odst. 3 soud rozhodne do 90 dnů ode dne podání žaloby. Je-li podána kasační stížnost, Nejvyšší správní soud projedná a rozhodne věc přednostně a s nejvyšším urychlením, nejpozději do 90 dnů ode dne, kdy byla kasační stížnost podána.“.
182.
V § 177 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Cizinec může prokázat svou totožnost nebo další jím uváděné skutečnosti tím, že policii seznámí s informacemi včetně osobních údajů přístupnými pomocí elektronického komunikačního zařízení nebo uloženými na nosiči informací, které mu byly odňaty. Policie je oprávněna o takových informacích pořídit písemný nebo jiný záznam. Policie cizinci přístup k elektronickému komunikačnímu zařízení nebo nosiči informací neumožní, pokud by to ohrozilo účel řízení nebo vnitřní bezpečnost. O možnosti tohoto postupu policie cizince poučí nejpozději při přijetí cizince do zařízení.“.
183.
V § 178b odst. 1 větě druhé se slova „, statutárním orgánem“ zrušují.
184.
V § 178b odst. 2 větě druhé se slova „, statutárního orgánu anebo“ nahrazují slovem „nebo“.
185.
V § 178f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Za nespolehlivého zaměstnavatele se při splnění podmínky uvedené v odstavci 1 považuje i právnická nebo fyzická osoba, k níž je cizinec dočasně přidělen agenturou práce na základě dohody uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem podle zvláštního právního předpisu.“.
186.
V § 179 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Vycestování cizince není možné v případě důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu tam hrozilo skutečné nebezpečí.
(2)
Za skutečné nebezpečí se podle tohoto zákona považuje navrácení v rozporu s článkem 3 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.“.
187.
V § 180b odst. 1 se slova „platná pouze na území České republiky“ zrušují.
188.
V § 180e odst. 9 se za slova „dlouhodobého víza“ vkládají slova „nebo o výsledku nového posouzení důvodů v případě uvedeném v odstavci 6 větě první“.
189.
V § 181a písm. c) se slova „statutárních orgánů,“ zrušují.
190.
Za § 181a se vkládá nový § 181b, který zní:
㤠181b
(1)
Vláda nařízením stanoví maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, jde-li o žádosti o
a)
vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání,
b)
povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování, nebo
c)
zaměstnaneckou kartu.
(2)
V případě víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckých karet může být maximální počet žádostí, které lze podat v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce na příslušném zastupitelském úřadu, dále rozvržen na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnanecké karty, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a zaměstnaneckou kartu.
(3)
Příslušný zastupitelský úřad zveřejňuje na své úřední desce a svých internetových stránkách informaci o maximálním počtu žádostí, které lze pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu uvedené v odstavci 1 podat, včetně rozvržení na maximální počet žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu, které lze podat v rámci jednotlivých vládou schválených programů, a maximální počet ostatních žádostí o víza k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a o zaměstnaneckou kartu, počtu žádostí, které lze podat do vyčerpání maximálního počtu, a o rozvržení přijímání žádostí v rámci období 1 roku rozvrženého rovnoměrně na jednotlivé kalendářní měsíce stanoveného v nařízení vlády vydaném podle odstavce 1.“.
191.
V § 182 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:
„h)
obsahovou náplň a časový rozsah adaptačně-integračního kurzu a podmínky jeho absolvování, požadavky na organizační zajištění adaptačně-integračního kurzu, výši úhrady za účast cizince na adaptačně-integračním kurzu a povinné náležitosti dokladu o absolvování adaptačně-integračního kurzu,
i)
požadavky na odbornou způsobilost lektorů a tlumočníků, obsah, rozsah a další náležitosti zkoušek pro lektory a tlumočníky adaptačně-integračních kurzů a způsob jejich hodnocení a provedení.“.
192.
V § 182 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo zahraničních věcí vyhláškou stanoví pro účely podávání žádostí o oprávnění k pobytu územní obvod zastupitelských úřadů.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení podle zákona č. 326/1999 Sb. zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončené se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu považuje za držitele povolení k dlouhodobému pobytu vydaného za účelem společného soužití rodiny na území České republiky.
3.
Cizinec, kterému bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu za účelem studia na vyšší odborné škole, které není uskutečňováno v rámci výměnného programu v tuzemské hostitelské organizaci, podle § 42d zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu považuje za držitele povolení k dlouhodobému pobytu podle § 42 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Výkon práce na pracovní pozici, ke které byl udělen souhlas Ministerstvem vnitra podle § 42g odst. 7 a 8 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za výkon práce na pracovní pozici oznámené podle § 42g odst. 7 až 10 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pozbývá platnosti uplynutím 10 let ode dne jeho vydání. Potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky vydané přede dnem 1. ledna 2010 pozbývá platnosti uplynutím dne 31. prosince 2019.
6.
Povinnost uvedená v § 155b zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne 1. ledna 2021, se nevztahuje na cizince, kterému bylo povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu podle § 66 nebo 67 zákona č. 326/1999 Sb. vydáno přede dnem 1. ledna 2021 za podmínky, že toto povolení je ke dni 1. ledna 2021 platné.
7.
Do dne nabytí účinnosti nařízení vlády vydaného podle § 181b odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovícího maximální počet žádostí o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem podnikání a žádostí o zaměstnaneckou kartu, které lze podat v rámci určitého časového období na příslušném zastupitelském úřadu, je maximálním počtem žádostí pro jednotlivé druhy oprávnění k pobytu počet žádostí, které byly na tomto zastupitelském úřadu podány v roce 2016. Pro účely organizace přijímání žádostí může Ministerstvo zahraničních věcí s ohledem na místní podmínky maximální počet žádostí poměrně rozložit do týdenních, měsíčních nebo čtvrtletních úseků. Ustanovení § 181b odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije obdobně.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. III
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 151/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 70 odst. 1 písm. e) se slovo „výzkumu“ nahrazuje slovy „výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě“.
2.
Poznámka pod čarou č. 63 zní:
„63)
Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“.
3.
V § 70 odst. 1 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 65 zrušuje.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).
4.
V § 70 odst. 2 se text „i)“ nahrazuje textem „h)“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o azylu
Čl. IV
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 519/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 57/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 9/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 466/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 11a odst. 3 větě první se slova „pronásledování nebo“ nahrazují slovem „pronásledování,“ a za slovo „újma“ se vkládají slova „nebo že již splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany za účelem sloučení rodiny podle § 13 a 14a“.
2.
V § 27 odst. 5 se číslo „30“ nahrazuje číslem „90“.
3.
V § 46a odst. 11 se věta druhá nahrazuje větou „Oznámením nového rozhodnutí o zajištění, o prodloužení doby trvání zajištění nebo rozhodnutí o zajištění podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se dosavadní rozhodnutí o zajištění ruší.“ a ve větě třetí se slovo „Vydáním“ nahrazuje slovem „Oznámením“.
4.
V § 73 odst. 10 se věta druhá nahrazuje větou „Oznámením nového rozhodnutí o nepovolení vstupu na území nebo rozhodnutí o prodloužení doby, po kterou nelze vstup na území povolit, se dosavadní rozhodnutí o nepovolení vstupu na území ruší.“ a ve větě třetí se slovo „Vydáním“ nahrazuje slovem „Oznámením“.
5.
V § 83 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, včetně možnosti přístupu k bezplatné právní pomoci v azylovém zařízení“.
6.
V § 88 odst. 3 větě druhé se slovo „azylantce“ nahrazuje slovem „azylantovi“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna soudního řádu správního
Čl. V
V § 31 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 87/2015 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se za slovo „ochrany“ vkládají slova „, neudělení krátkodobého víza“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o uznávání odborné kvalifikace
Čl. VI
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 588/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 písm. e) se slovo „výzkumu“ nahrazuje slovy „výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě“.
2.
Poznámka pod čarou č. 2b zní:
„2b)
Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“.
3.
V § 1 odst. 2 se písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 2e zrušuje.
Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i).
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
Čl. VII
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 67/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb. a zákona č. 284/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 24 odst. 2 písm. e) se slovo „výzkumu“ nahrazuje slovy „výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě“.
2.
Poznámka pod čarou č. 15 zní:
„15)
Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“.
3.
V § 24 odst. 2 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i).
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
Čl. VIII
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb. a zákona č. 284/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 73 odst. 2 písm. e) se slovo „výzkumu“ nahrazuje slovy „výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě“.
2.
Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17)
Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“.
3.
V § 73 odst. 2 se písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušuje.
Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i).
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. IX
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 327/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „závod se sídlem“ nahrazují slovy „závod s umístěním“.
2.
Na konci § 5 se tečka nahrazuje čárkou a dosavadní písmeno g) ve znění
„g)
vnitropodnikovým převedením výkon závislé práce cizincem, který je držitelem karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo povolení k pobytu vnitropodnikově převedeného zaměstnance vydaného jiným členským státem Evropské unie, na území České republiky na pozici manažera, specialisty nebo zaměstnaného stážisty102)
1.
v odštěpném závodu se sídlem na území České republiky, do něhož je cizinec převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, k níž tento odštěpný závod náleží, nebo
2.
v obchodní korporaci se sídlem na území České republiky, do níž je cizinec převeden z obchodní korporace se sídlem mimo území členských států Evropské unie, jež je vůči obchodní korporaci se sídlem na území České republiky ovládající nebo ovládanou osobou101) nebo jsou obě tyto obchodní korporace ovládány stejnou ovládající osobou.“
se označuje jako písmeno i) a v bodě 1 se slova „se sídlem“ nahrazují slovy „s umístěním“.
3.
V § 21 odst. 7 se text „§ 5 písm. g)“ nahrazuje textem „§ 5 písm. h)“.
4.
V § 37a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo 3“ a na konci odstavce 4 se doplňuje věta „Krajská pobočka Úřadu práce může s ohledem na situaci na trhu práce zkrátit dobu podle věty první až na 10 dnů.“.
5.
§ 87 zní:
㤠87
(1)
Nastoupí-li do zaměstnání nebo k výkonu práce na území České republiky občan Evropské unie, jeho rodinný příslušník (§ 3 odst. 2), rodinný příslušník občana České republiky uvedený v § 3 odst. 3, cizinec uvedený v § 98 písm. a) až e) a j) až s) a v § 98a, u kterého se nevyžaduje povolení k zaměstnání, nebo cizinec, u kterého se vyžaduje povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta, je jeho zaměstnavatel povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu těchto osob k výkonu práce. Obdobná povinnost se vztahuje na případy, kdy za trvání zaměstnání nebo výkonu práce na území České republiky nastane skutečnost, na jejímž základě již cizinec povolení k zaměstnání, zaměstnaneckou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrou kartu nepotřebuje, s tím, že tato informační povinnost musí být splněna nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, na jejímž základě se povolení k zaměstnání, zaměstnanecká karta, karta vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo modrá karta nevyžaduje.
(2)
Písemná informace obsahuje údaje vedené v evidenci, kterou je zaměstnavatel povinen vést podle § 102 odst. 2 nebo 3. Každou změnu těchto údajů je zaměstnavatel povinen nahlásit nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne, kdy změna nastala nebo kdy se o ní dověděl.
(3)
Zaměstnavatel je povinen nejpozději do 10 kalendářních dnů informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce o ukončení zaměstnání nebo výkonu práce na území České republiky osob uvedených v odstavci 1.“.
6.
V § 98 písm. l) se slova „a) nebo c) nebo“ nahrazují slovy „a), c) nebo n) nebo“.
7.
V § 102 odst. 2 se věty druhá a čtvrtá zrušují a ve větě třetí se slova „Zaměstnavatel uvedený ve větě první vede evidenci obsahující“ nahrazují slovy „Evidence obsahuje“.
8.
V § 102 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Zahraniční zaměstnavatel, který uzavřel smlouvu s právnickou nebo fyzickou osobou, na jejímž základě byly osoby uvedené v § 87 odst. 1 vyslány na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy, je povinen vést evidenci těchto osob obsahující údaje uvedené v § 91 odst. 1 písm. a), b), c) a e), dále pohlaví těchto fyzických osob, den nástupu a den skončení výkonu práce nebo vyslání na území České republiky.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
9.
V § 102 odst. 4 se za slovo „zaměstnání“ vkládají slova „nebo výkonu práce na území České republiky“ a za slovo „zaměstnávání“ se vkládají slova „nebo výkonu práce na území České republiky“.
10.
V § 136 odstavec 2 zní:
„(2)
Povinnost podle odstavce 1 věty první má na území České republiky i zahraniční zaměstnavatel, který vyslal svého zaměstnance k výkonu práce na území České republiky, přičemž doklady, jimiž je plněna tato povinnost, musejí být přeloženy do českého jazyka.“.
11.
Za § 147c se vkládá nový § 147ca, který včetně poznámky pod čarou č. 106 zní:
㤠147ca
(1)
Pro účely kontroly podle zvláštních právních předpisů106) je Policie České republiky oprávněna získávat z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje
a)
o povoleních k zaměstnání vydaných krajskou pobočkou Úřadu práce, a to v rozsahu uvedeném v § 92 odst. 3,
b)
o písemných informacích týkající se cizinců v rozsahu uvedeném v § 87 a 88.
(2)
Pro účely povolování vstupu a pobytu cizinců na území České republiky podle zvláštního právního předpisu3) jsou Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady České republiky oprávněny získávat z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje
a)
o povoleních k zaměstnání vydaných krajskou pobočkou Úřadu práce, a to v rozsahu uvedeném v § 92 odst. 3,
b)
o písemných informacích týkajících se cizinců v rozsahu uvedeném v § 87 a 88.
106)
Například § 163 a 164 zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 63 odst. 2 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. X
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 135/2019 Sb., se mění takto:
1.
V položce 22 se doplňuje písmeno x), které zní:
„x) Přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle zákona o zaměstnanosti za každý vzdělávací program| Kč 1 000“.
---|---
2.
Položka 116 zní:
„Položka 116
1\\. Přijetí žádosti o vydání povolení k pobytu|
---|---
a) cizinci| Kč 2 500
b) cizinci mladšímu 15 let| Kč 1 000
c) za účelem strpění pobytu na území| Kč 500
2\\. Přijetí žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu|
a) cizinci| Kč 2 500
b) cizinci mladšímu 15 let| Kč 1 000
c) za účelem strpění pobytu na území, osobě požívající doplňkové ochrany nebo cizinci, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany| Kč 1 000
d) osobě požívající doplňkové ochrany nebo cizinci, kterému bylo uděleno oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany mladším 15 let| Kč 500
3\\. Přijetí žádosti o provedení změny v průkazu o povolení k pobytu|
a) cizinci| Kč 1 000
b) cizinci mladšímu 15 let| Kč 500
4\\. Přijetí žádosti o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený nebo jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční|
a) cizinci| Kč 4 000
b) cizinci mladšímu 15 let| Kč 2 500
5\\. Přijetí žádosti o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený občanu Evropské unie, státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, a jeho rodinným příslušníkům bez ohledu na státní příslušnost| Kč 100
6\\. Přijetí žádosti o vydání průkazu o povolení k pobytu s dodatečným přiznáním právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky| Kč 500
7\\. Přidělení rodného čísla cizinci| Kč 1 000
Osvobození
1.
Od poplatku podle bodu 1 písm. a) a b), bodu 2 písm. a) a b), bodu 3 a bodu 7 této položky je osvobozen občan Evropské unie, občan státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo občan státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, a jejich rodinní příslušníci bez ohledu na jejich státní příslušnost. Osvobození se nevztahuje na rodinné příslušníky, kteří nejsou občany některého z těchto států, pokud zpoplatňované úkony nesouvisí s uplatňováním práva volného pohybu a pobytu těchto osob na území členských států Evropské unie.
2.
Od poplatku podle bodu 1 písm. a) a b) této položky je osvobozen cizinec, který požádal o vydání povolení k dlouhodobému pobytu za účelem ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu66a), a od poplatku podle bodu 2 písm. a) a b), bodu 3 a bodu 7 této položky je osvobozen cizinec, kterému již takové povolení bylo vydáno.
Zmocnění
Správní úřad může z důvodů hodných zvláštního zřetele snížit o 50 % poplatek podle bodů 2 až 4 této položky, a to na žádost azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany nebo cizince požívajícího dočasné ochrany. O snížení poplatku lze požádat nejpozději společně s podáním žádosti podle bodů 2 až 4.
Předmětem poplatku není
1.
První vydání průkazu o povolení k pobytu před dovršením 15 let věku s oprávněním k trvalému pobytu na území České republiky nebo při dovršení 15 let věku cizince, kterému bylo vydáno potvrzení o oprávnění k trvalému pobytu na území České republiky.
2.
První vydání průkazu o povolení k pobytu azylanta, průkazu o povolení k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany vydaného podle zákona o azylu nebo průkazu o povolení k pobytu cizince požívajícího dočasné ochrany vydaného podle zákona o dočasné ochraně cizinců.
3.
Žádost o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz, ve kterém správní úřad uvedl nesprávné zápisy, průkaz vydaný s výrobní vadou nebo průkaz, jehož certifikát pravosti byl zneplatněn.
4.
Žádost o vydání průkazu o povolení k pobytu náhradou za průkaz, jehož nosič dat s biometrickými údaji je nefunkční, pokud nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji nebyla způsobena okolnostmi, o nichž cizinec prokazatelně věděl, že mohou způsobit poškození nebo nefunkčnost nosiče dat s biometrickými údaji.
5.
Přidělení rodného čísla cizinci při udělení azylu nebo doplňkové ochrany, jeho narození a vydání rodného listu na území České republiky.
Poznámky
1.
Poplatek podle bodu 4 této položky se vybírá i v případě, jde-li o vydání průkazu náhradou za průkaz o povolení k pobytu vydaný za účelem strpění pobytu na území České republiky.
2.
Povolením k pobytu podle této položky se pro účely tohoto zákona rozumí povolení k dlouhodobému pobytu a povolení k trvalému pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, povolení k pobytu azylanta a osoby požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu a povolení k pobytu osoby požívající dočasné ochrany podle zákona o dočasné ochraně cizinců.
3.
Poplatek podle bodu 6 této položky se vybírá, jde-li o vydání nového průkazu o povolení k pobytu v souvislosti s dodatečným přiznáním právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území České republiky. Poplatek podle této položky se dále vybírá, jde-li o rodinného příslušníka občana Evropské unie, občana státu, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, nebo o občana státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, který sám není občanem některého z těchto států, pokud mu již bylo vydáno povolení k pobytu na území České republiky na základě práva volného pohybu a pobytu těchto osob na území členských států Evropské unie a žádá o vydání dalšího průkazu o povolení k pobytu.
4.
Poplatek podle bodu 3 se vybírá pouze jednou bez ohledu na počet současně prováděných změn.“.
3.
V položce 117A písm. f) se slovo „Ověření“ nahrazuje slovy „Přijetí tiskopisu k ověření“.
4.
V položce 144 úvodní části ustanovení se slova „udělení krátkodobého víza“ zrušují.
5.
V položce 144 v písmenech a) a b) se slovo „podle“ nahrazuje slovy „udělení krátkodobého víza podle“.
6.
V položce 144 se za písmeno b) doplňuje písmeno c), které zní:
„c) nové posouzení důvodů neudělení víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti| EUR 60“.
---|---
7.
V položce 144 v části Předmětem poplatku není se slovo „víza“ nahrazuje slovy „krátkodobého víza, žádosti o nové posouzení důvodů neudělení krátkodobého víza, prohlášení krátkodobého víza za neplatné nebo zrušení jeho platnosti“.
8.
Položka 144A zní:
„Položka 144A
a) Přijetí žádosti o udělení dlouhodobého víza| Kč 2 500
---|---
b) Přijetí žádosti o udělení dlouhodobého víza za účelem podnikání| Kč 5 000
c) Zpracování objednávky k sjednání termínu osobního podání žádosti o udělení dlouhodobého víza| Kč 1 000
Osvobození
1.
Od poplatků podle této položky jsou osvobozeny osoby mladší 6 let.
2.
Od poplatků podle této položky je osvobozeno přijetí žádosti o udělení dlouhodobého víza do diplomatických, služebních, úředních a zvláštních pasů.
3.
Od poplatků podle této položky jsou osvobozeni žadatelé o vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem sezónního zaměstnání, kterým bylo v období 5 let předcházejících podání žádosti nejméně jednou takové vízum uděleno, a platnost žádného z těchto víz nebyla zrušena, ledaže by se tak stalo pouze v důsledku porušení povinnosti zaměstnavatele.
Zmocnění
1.
Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady mohou v jednotlivých případech od vybíraného poplatku upustit nebo jej snížit, pokud toto opatření slouží k podpoře kulturních nebo sportovních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční nebo rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů.
2.
Ministerstvo zahraničních věcí a zastupitelské úřady mohou u dětí ve věku od 6 let a mladších 12 let vízový poplatek snížit nebo je od vízového poplatku osvobodit.“.
9.
Položka 162 zní:
„Položka 162
a) Přijetí žádosti o vydání povolení k pobytu| Kč 2 500
---|---
b) Přijetí žádosti o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů| Kč 200
c) Přijetí žádosti o vydání zaměstnanecké karty, modré karty, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance, karty vnitropodnikově převedeného zaměstnance jiného členského státu Evropské unie nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem investování| Kč 5 000
d) Zpracování objednávky k sjednání termínu osobního podání žádosti o vydání povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu| Kč 1 000
Osvobození
1.
Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozen občan členského státu Evropské unie, který je vázán Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, a občan státu, který je vázán mezinárodní smlouvou sjednanou s Evropskou unií, a jeho rodinní příslušníci, a to bez ohledu na jejich státní příslušnost.
2.
Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno přijetí žádosti o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, vydává-li toto povolení Ministerstvo zahraničních věcí.“.
Čl. XI
Přechodná ustanovení
1.
Byl-li tiskopis k ověření pozvání cizince do České republiky přijat Policií České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podléhá ověření pozvání cizince do České republiky správnímu poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Byla-li žádost o povolení k pobytu cizince podána přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podléhá vydání povolení k pobytu cizince správnímu poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o inspekci práce
Čl. XII
V § 4 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 93/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a dosavadní písmeno g) ve znění
„g)
je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury78) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu z hlediska působnosti inspektorátů podle § 5 odst. 1 písm. i) a j).“
se označuje jako písmeno j).
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o veřejných výzkumných institucích
Čl. XIII
Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 533/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 30a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „řešení výzkumného projektu“ nahrazují slovy „výzkumné činnosti“.
2.
Poznámka pod čarou č. 31 zní:
„31)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair.“.
3.
V § 30a odst. 2 se za slovo „unie,“ vkládají slova „je absolventem studia v doktorském studijním programu nebo“ a slova „řešení výzkumného projektu, pro který“ se nahrazují slovy „výzkumné činnosti, pro kterou“.
4.
Nadpis § 30b zní:
„Seznam výzkumných organizací schválených pro přijímání výzkumných pracovníků“.
5.
V § 30b odstavec 3 zní:
„(3)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zamítne žádost o schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud veřejná výzkumná instituce nesplňuje podmínky uvedené v § 30a odst. 1.“.
6.
V § 30b se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odnětí schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí, pokud
a)
veřejná výzkumná instituce přestane splňovat podmínky uvedené v § 30a odst. 1,
b)
vyjde najevo, že schválení udělené veřejné výzkumné instituci bylo získáno podvodně, nebo
c)
vyjde najevo, že veřejná výzkumná instituce uzavřela dohodu o hostování se státním příslušníkem třetí země podvodným způsobem.
(5)
Je-li žádost o schválení zamítnuta nebo schválení veřejné výzkumné instituce pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí odňato, může Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rozhodnutí stanovit podmínku, že veřejná výzkumná instituce může novou žádost o schválení podat až po uplynutí doby stanovené v rozhodnutí; tato doba nesmí být delší než 5 let.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 6 až 9.
7.
V § 30b odst. 6 písm. c) se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
8.
V § 30c odstavec 1 zní:
„(1)
Dohodou o hostování se veřejná výzkumná instituce zavazuje přijmout výzkumného pracovníka ze třetí země za účelem jeho účasti na výzkumné činnosti a výzkumný pracovník se zavazuje vyvinout úsilí k dokončení dané výzkumné činnosti.“.
9.
V § 30c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Dohoda o hostování obsahuje
a)
název nebo účel výzkumné činnosti nebo oblasti výzkumu,
b)
datum zahájení a ukončení nebo odhadované trvání výzkumné činnosti a
c)
údaje o zamýšleném pobytu na území jednoho nebo více jiných členských států Evropské unie za účelem provádění části svého výzkumu, pokud jsou tyto informace známy v době podání žádosti.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
10.
V § 30c odst. 3 písm. a) se slova „výzkumný projekt“ nahrazují slovy „výzkumnou činnost“, v bodech 1 a 2 se slova „řešení výzkumného projektu“ nahrazují slovy „výzkumné činnosti“ a v bodě 1 se slova „provedení výzkumného projektu“ nahrazují slovy „výzkumnou činnost“.
11.
§ 30d včetně poznámek pod čarou č. 39 až 41 zní:
㤠30d
Podmínky pro přijímání výzkumných pracovníků ze třetích zemí stanovené tímto zákonem se nevztahují na
a)
žadatele o udělení mezinárodní ochrany, azylanta a osobu požívající doplňkové ochrany,
b)
žadatele o udělení oprávnění k pobytu za účelem poskytnutí dočasné ochrany a cizince, kterému bylo toto oprávnění k pobytu uděleno,
c)
státního občana třetí země, u něhož nastaly důvody znemožňující jeho vycestování z území České republiky podle jiného právního předpisu36) nebo z důvodů na jeho vůli nezávislých,
d)
státního občana třetí země, který je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, který uplatnil své právo volného pohybu v rámci Evropské unie,
e)
státního občana třetí země, který je dlouhodobě pobývajícím rezidentem jiného členského státu Evropské unie39),
f)
státního občana třetí země, který spolu se svými rodinnými příslušníky a bez ohledu na svou státní příslušnost požívá práv na volný pohyb rovnocenných s právy občanů Evropské unie na základě dohod mezi Evropskou unií a jejími členskými státy a třetími zeměmi nebo mezi Evropskou unií a třetími zeměmi,
g)
státního občana třetí země, který přichází na území Evropské unie jako zaměstnaný stážista na základě převedení v rámci společnosti40), a
h)
státního občana třetí země, který byl přijat jako vysoce kvalifikovaný pracovník41).
39)
Směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
40)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ze dne 15. května 2014 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí na základě převedení v rámci společnosti.
41)
Směrnice Rady 2009/50/ES ze dne 25. května 2009 o podmínkách pro vstup a pobyt státních příslušníků třetích zemí za účelem výkonu zaměstnání vyžadujícího vysokou kvalifikaci.“.
12.
V § 30e odst. 2 závěrečné části ustanovení se doplňuje věta „Jiná výzkumná organizace není povinna k žádosti přiložit listiny, jejichž obsah je možné ověřit z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.“.
13.
V § 30f odst. 1 písm. b) se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 8“.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XIV
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení
a)
čl. I bodů 168 a 173 a čl. II bodu 7, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení,
b)
čl. I bodu 149, pokud jde o § 155a, který nabývá účinnosti dnem 1. července 2020, a
c)
čl. I bodu 149, pokud jde o § 155b, bodů 152 a 154, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 177/2019 Sb. | Zákon č. 177/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 7. 2019, datum účinnosti 1. 11. 2019, částka 77/2019
* Čl. I - Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 249/2017 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 11. 2019
177
ZÁKON
ze dne 18. června 2019,
kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 249/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „včetně smlouvy, která se týká zajišťování obrany České republiky, uzavřené právnickou osobou uvedenou v § 2 odst. 1 písm. k), ke které zakladatelskou funkci vykonává Ministerstvo obrany,“.
2.
V § 3 odst. 2 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmena i) až r) se označují jako písmena h) až q).
3.
V § 7 odst. 3 se slova „§ 3 odst. 2 písm. r)“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 2 písm. q)“.
4.
V § 8 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Smlouva, kterou se doplňuje, mění, nahrazuje nebo ruší smlouva uveřejněná v registru smluv přede dnem 18. srpna 2017, může být rovněž uzavřena písemně nebo jiným způsobem umožňujícím uveřejnění smlouvy prostřednictvím registru smluv.“.
5.
V § 8 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Do 31. prosince 2023 lze elektronický obraz textového obsahu smlouvy vložit do registru také v otevřeném formátu umožňujícím úplné strojové zpracování textového obsahu.
(8)
Byla-li smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění prostřednictvím registru smluv, uveřejněna v registru smluv přede dnem 18. srpna 2017, hledí se na ni pro účel podle tohoto zákona vždy tak, že splňuje podmínku uzavření v písemné formě.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 178/2019 Sb. | Zákon č. 178/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 16. 7. 2019, datum účinnosti 31. 7. 2019, částka 77/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podpoře sportu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o státní službě
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 31. 7. 2019
178
ZÁKON
ze dne 18. června 2019,
kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o podpoře sportu
Čl. I
Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění zákona č. 219/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 230/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
§ 1 včetně nadpisu zní:
㤠1
Předmět úpravy
Tento zákon vymezuje postavení sportu ve společnosti jako veřejně prospěšné činnosti poskytované v celospolečenském zájmu a stanoví úkoly ministerstev, jiných správních úřadů a působnost územních samosprávných celků při podpoře sportu.“.
2.
§ 1a včetně nadpisu zní:
㤠1a
Priority v oblasti sportu
(1)
Hlavní význam podpory sportu a turistiky je zlepšování kvality života občanů a jejich zdraví ve všech věkových skupinách.
(2)
Hlavními prioritami v oblasti sportu je podpora sportu dětí a mládeže a jejich trenérů a podpora sportovních reprezentantů České republiky.“.
3.
§ 3 a 3a včetně nadpisů znějí:
㤠3
Národní sportovní agentura
(1)
Zřizuje se Národní sportovní agentura, jako ústřední správní úřad ve věcech podpory sportu, turistiky a sportovní reprezentace státu (dále jen „Agentura“).
(2)
Agentura je organizační složkou státu a účetní jednotkou.
(3)
Sídlem Agentury je Praha.
(4)
V čele Agentury stojí předseda Agentury.
§ 3a
Předseda Agentury
(1)
Předsedu Agentury jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády.
(2)
Funkční období předsedy Agentury je 6 let. Předseda Agentury může být jmenován opětovně.
(3)
S funkcí předsedy Agentury je neslučitelný výkon funkce člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikajících osob, výkon jakékoli funkce ve sportovní organizaci a výkon podnikatelské, poradenské nebo zprostředkovatelské činnosti a jiné výdělečné činnosti v oblasti sportu, s výjimkou činnosti vědecké, publicistické nebo pedagogické. Majetková účast předsedy Agentury na obchodní společnosti podnikající v oblasti sportu je vyloučena. Ustanovení § 5 odst. 3 písm. a) zákona o střetu zájmů se nepoužije.
(4)
Předsedou Agentury může být jmenována osoba, jejíž znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti jsou předpokladem, že bude svoji funkci řádně zastávat, a která
a)
je státním občanem České republiky,
b)
dosáhla věku 30 let,
c)
je plně svéprávná,
d)
je bezúhonná; za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena,
e)
má zkušenosti v řídící funkci v oblasti sportu minimálně 5 let.
(5)
Vláda odvolá předsedu Agentury z funkce, jestliže
a)
nastal některý z důvodů neslučitelnosti s výkonem jeho funkce podle odstavce 3 nebo podle jiného právního předpisu,
b)
přestal splňovat některou z podmínek pro jmenování podle odstavce 4,
c)
porušil své povinnosti vyplývající z jeho funkce zvlášť hrubým způsobem, nebo
d)
o to požádal.
(6)
Vláda může odvolat předsedu Agentury z funkce i tehdy, nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců.“.
4.
Za § 3a se vkládají nové § 3b až 3f, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4 a 5 znějí:
㤠3b
Místopředsedové Agentury
(1)
Předseda Agentury jmenuje dva místopředsedy Agentury.
(2)
Místopředsedové Agentury zastupují předsedu Agentury v rozsahu a pořadí stanoveném předsedou Agentury a jsou oprávněni dávat státnímu zaměstnanci, který vykonává státní službu v Agentuře, příkazy k výkonu státní služby.
(3)
Místopředsedové Agentury vykonávají některé pravomoci předsedy Agentury v rozsahu stanoveném předsedou Agentury.
(4)
S funkcí místopředsedy Agentury je neslučitelná řídící funkce ve sportovní organizaci, podnikatelská, poradenská nebo zprostředkovatelská činnost a jiná výdělečná činnost v oblasti sportu, s výjimkou činnosti vědecké, publicistické nebo pedagogické, a dále majetková účast na obchodní společnosti podnikající v oblasti sportu.
§ 3c
Národní rada pro sport
(1)
Agentura zřizuje Národní radu pro sport (dále jen „Národní rada“), která je poradním orgánem předsedy Agentury. Předseda Agentury je z titulu funkce i předsedou Národní rady.
(2)
Národní rada má nejméně 15 členů, včetně předsedy a místopředsedy Národní rady.
(3)
Členy Národní rady jmenuje předseda Agentury.
(4)
Působnost Národní rady je stanovena statutem, který vydává Agentura.
§ 3d
Působnost Agentury
(1)
Agentura
a)
vypracovává návrh plánu státní politiky ve sportu (dále jen „plán“), který obsahuje zejména definici cílových skupin sportovců, na které je podpora zaměřena, včetně alokace finančních prostředků pro jednotlivé cílové skupiny, a předkládá jej vládě ke schválení,
b)
koordinuje uskutečňování vládou schváleného plánu,
c)
poskytuje finanční podporu sportu ze státního rozpočtu prostřednictvím jí vyhlašovaných programů na rozvoj a podporu sportu, turistiky a sportovní reprezentace,
d)
kontroluje použití podpory sportu ze státního rozpočtu u příjemců podpory a u osob, kterým příjemce tuto podporu v souladu s podmínkami pro použití podpory dále poskytl,
e)
vytváří podmínky pro sport dětí a mládeže a jejich trenéry, pro sport dospělých, pro rozvoj sportu pro všechny, pro sport zdravotně postižených občanů a pro sportovní reprezentanty České republiky, zahrnující účast reprezentantů na sportovních akcích v České republice a zahraničí,
f)
zřizuje příspěvkovou organizaci za účelem plnění závazků plynoucích z Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu4); Agentura může rozhodnout také o změnách příspěvkové organizace, jejímž je zřizovatelem, na základě tohoto zákona. Opatření, jímž Agentura rozhodne o změně příspěvkové organizace, musí obsahovat dodatek ke zřizovací listině, popřípadě zřizovací listinu nově vznikající příspěvkové organizace,
g)
prostřednictvím příspěvkové organizace uvedené v písmenu f) zajišťuje realizaci antidopingového programu,
h)
organizuje a kontroluje uskutečňování antidopingového programu,
i)
vydává program prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží,
j)
koordinuje činnost resortních sportovních center Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra,
k)
vede v elektronické podobě rejstřík sportovních organizací a dalších osob žádajících o poskytnutí podpory podle § 6b, sportovců, trenérů a sportovních zařízení, na jejichž činnost se žádá o poskytnutí podpory, (dále jen „rejstřík“),
l)
zajišťuje propagaci sportu,
m)
spolupracuje se sportovními organizacemi v mezinárodní oblasti sportu a sportovní reprezentace.
(2)
Resortní sportovní centrum zabezpečuje vytváření potřebných předpokladů pro přípravu sportovních talentů a pro státní sportovní reprezentaci.
(3)
Pravidla činnosti, financování a vzájemné spolupráce resortních sportovních center podle odstavce 1 písm. j) stanoví vláda. Návrh pravidel zpracovává Agentura v součinnosti s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem vnitra a Ministerstvem obrany a předkládá jej vládě ke schválení.
(4)
Agentura spolupracuje se sportovními organizacemi při respektování jejich autonomie.
(5)
Agentura vydává etický kodex, kterým se při své činnosti řídí zaměstnanci a další představitelé Agentury. Součástí kodexu jsou rovněž pravidla styku zaměstnanců a představitelů Agentury s veřejností, se zástupci sportovních organizací a dalšími činovníky v oblasti sportu. Vědomé porušení etického kodexu se považuje za porušení služební kázně státního zaměstnance, za závažné porušení povinnosti zaměstnance a za zvláště hrubé porušení povinností vyplývajících z funkce předsedy a místopředsedy Agentury.
§ 3e
Rejstřík
(1)
Rejstřík je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o sportovních organizacích, sportovcích, sportovních zařízeních a dalších osobách podle § 6b. Správcem rejstříku je Agentura. Rejstřík je neveřejný; údaj o počtu sportovců a trenérů sdružených ve sportovní organizaci a seznam sportovních zařízení zapsaných v rejstříku je veřejně přístupný, a to rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Sportovní organizace žádající o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b odst. 1 písm. a) je povinna bez zbytečného odkladu zapsat do rejstříku tyto údaje a jejich změny:
a)
název, sídlo a identifikační číslo osoby sportovní organizace, předmět její hlavní činnosti a předmět činnosti v oblasti sportu, případně členství v jiné sportovní organizaci,
b)
ukončení činnosti sportovní organizace v oblasti sportu a jeho datum,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo sportovců a trenérů evidovaných ve sportovní organizaci; v případě cizinců rovněž datum narození, adresa místa pobytu5) a státní občanství,
d)
datum, od kdy sportovec nebo trenér začal vykonávat činnost, pro kterou byl u sportovní organizace v daném kalendářním roce evidován,
e)
datum, od kdy sportovec nebo trenér přestal vykonávat činnost uvedenou v písmenu d),
f)
sportovní zařízení, která žadatel využívá pro svou činnost.
(3)
Podrobnosti rozsahu dalších údajů o sportovní organizaci podle odstavce 2 a způsob jejich zápisu stanoví Agentura vyhláškou.
(4)
Žadatelé o podporu ze státního rozpočtu podle § 6b odst. 1 písm. b) a c) jsou povinni zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje a jejich změny v rozsahu a způsobem, které stanoví Agentura vyhláškou.
(5)
Sportovní organizace má v rejstříku přístup k údajům o sportovcích a trenérech u ní evidovaných a sportovních organizacích v ní sdružených.
(6)
Agentura ověřuje pravdivost, úplnost a správnost údajů v rejstříku.
§ 3f
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Agentura využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum narození,
e)
rodné číslo,
f)
datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil,
g)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Agentura využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum narození,
c)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)
adresa místa trvalého pobytu,
e)
rodné číslo,
f)
datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil.
(3)
Agentura využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b)
datum narození,
c)
rodné číslo,
d)
státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
e)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
f)
datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5)
Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
4)
Mezinárodní úmluva proti dopingu ve sportu vyhlášená sdělením Ministerstva zahraničních věcí pod č. 58/2007 Sb. m. s.
5)
Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 4 odstavec 1 zní:
„(1)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra ve své působnosti vytvářejí podmínky pro rozvoj sportu, pro přípravu ke státní sportovní reprezentaci a přípravu sportovních talentů, zřizují svá resortní sportovní centra a zabezpečují jejich činnost.“.
6.
V § 4 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Ministerstvo pro místní rozvoj vytváří podmínky pro rozvoj sportovní infrastruktury v rámci programů péče o cestovní ruch.
(4)
Ostatní ministerstva vytvářejí podmínky pro podporu sportu a rozvoj sportovní infrastruktury v rámci svých kompetencí.“.
7.
§ 6b včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 6 zní:
㤠6b
Podpora sportu ve formě dotace ze státního rozpočtu
(1)
Agentura poskytuje ze státního rozpočtu podporu sportu formou dotace
a)
sportovním organizacím na podporu sportu, zejména na podporu sportu dětí a mládeže, sportu dospělých, sportu pro všechny, sportu zdravotně postižených osob, a na podporu úspěšných sportovních reprezentantů České republiky, zahrnující též výdaje na zajištění činnosti sportovních organizací, na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku a na pořádání významných sportovních akcí a významných sportovních akcí mimořádné důležitosti podle § 6c,
b)
osobám, které nejsou sportovní organizací, na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, za podmínky udržitelnosti sportovní činnosti po dobu nejméně 10 let,
c)
osobám, které nejsou sportovní organizací, na pořádání významných sportovních akcí mimořádné důležitosti podle § 6c.
(2)
Podporu sportu podle odstavce 1 lze poskytnout pouze žadateli zapsanému v rejstříku. Agentura neposkytne podporu sportu podle odstavce 1, pokud údaje žadatele uvedené v rejstříku neodpovídají skutečnosti, nebo žadatel v uplynulých 3 letech opakovaně nebo závažným způsobem porušil podmínky čerpání podpory poskytnuté ze státního rozpočtu podle tohoto zákona, pravidla boje proti dopingu nebo závažným způsobem ohrozil naplňování programu prevence ovlivňování výsledků sportovních soutěží, anebo který byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný v souvislosti s činností v oblasti sportu, nebo pro trestný čin dotačního podvodu, pokud se na něj nehledí, jako by nebyl odsouzen.
(3)
Agentura může uzavřít se sportovní organizací smlouvu nebo memorandum o dlouhodobé spolupráci k realizaci víceletého projektu; tím není dotčeno ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb.
(4)
Okruh příjemců a podmínky poskytnutí podpory podle odstavce 1, včetně délky časového období, na něž je program na poskytování podpory vyhlášen, stanoví Agentura. Agentura při stanovení podmínek podpory není oprávněna vyloučit možnost jejího dalšího poskytnutí příjemcem podpory konečným příjemcům postupem podle odstavce 5.
(5)
Sportovní organizace, která je příjemcem podpory sportu podle odstavce 1, může tuto podporu v souladu s podmínkami pro její použití stanovenými v programu dále poskytnout sportovní organizaci, která je v ní sdružena6), jako konečnému příjemci podpory. Příjemce podpory sportu podle odstavce 1 je povinen uvést v žádosti o podporu sportu podle odstavce 1 všechny konečné příjemce a účel, na který má být tato podpora poskytnuta jednotlivým konečným příjemcům; dále je povinen zavázat konečného příjemce k plnění podmínek poskytnuté podpory. Za plnění podmínek poskytnuté podpory Agentuře odpovídá příjemce podpory sportu podle odstavce 1. Konečný příjemce poskytne Agentuře součinnost při kontrole podle § 3d odst. 1 písm. d).
(6)
Výdaje na zajištění činnosti sportovních organizací nejsou projektem. Podmínky pro poskytnutí dotace na úhradu výdajů na zajištění činnosti sportovních organizací stanoví Agentura v programu. Agentura může poskytnout dotaci pro zajištění činnosti sportovní organizace podle předem stanovených kritérií.
6)
Například § 228 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.“.
8.
V § 6c odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Žádost o souhlas vlády podává osoba, která se hodlá o pořádání akce ucházet, prostřednictvím Agentury.“.
9.
V § 6c odstavec 3 zní:
„(3)
Podporu významných sportovních akcí mimořádné důležitosti ze státního rozpočtu, k nimž dala vláda souhlas podle odstavce 1, poskytuje zejména Agentura.“.
10.
V § 6d odstavec 1 zní:
„(1)
Agentura koordinuje poskytování podpory na základě tohoto zákona s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.“.
11.
V § 7d odstavec 2 zní:
„(2)
Sportovní organizace se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost zapsat se do rejstříku anebo nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném na základě § 3e odst. 2 a 3.“.
12.
V § 7d odstavec 3 zní:
„(3)
Osoba žádající o podporu podle § 6b odst. 1 písm. b) nebo c) se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost zapsat se do rejstříku anebo nesplní povinnost zapsat bez zbytečného odkladu do rejstříku údaje a jejich změny v rozsahu stanoveném na základě § 3e odst. 4.“.
13.
V § 7d se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Konečný příjemce se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6b odst. 5 neposkytne Agentuře součinnost při kontrole.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.
14.
V § 7d odstavec 8 zní:
„(8)
Osobě podle § 6b odst. 1 písm. b) a c) lze za přestupek podle odstavce 3 uložit pokutu do 100 000 Kč.“.
15.
V § 7d se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Konečnému příjemci lze za přestupek podle odstavce 4 uložit pokutu do 100 000 Kč.“.
16.
§ 7f včetně nadpisu zní:
㤠7f
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona, s výjimkou přestupků uvedených v § 7d odst. 2 až 4, projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností.
(2)
Přestupky podle § 7d odst. 2 až 4 projednává Agentura.
(3)
Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Agentura se zřizuje k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vykonává do 31. prosince 2019 působnost Agentury podle § 3d odst. 1 zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vykonává od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 působnost Agentury podle § 3d odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vyjma vyhlašování výzev k podání žádosti o poskytnutí dotace, které vykonává do 31. prosince 2019.
3.
Působnost ve věcech přípravy programů na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonává Agentura ode dne svého zřízení.
4.
Pro účely finančního vypořádání se státním rozpočtem podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla má postavení poskytovatele státní podpory sportu Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v případech, kdy vykonávalo působnost Agentury jako poskytovatele státní podpory sportu podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Návrh první systemizace služebních míst a první systemizace pracovních míst předloží předseda Agentury po projednání s Ministerstvem financí Ministerstvu vnitra do 1 kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl jmenován.
6.
Návrh první organizační struktury Agentury předloží předseda Agentury Ministerstvu vnitra k vyjádření do 2 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla vládou schválena první systemizace podle bodu 5.
7.
Státní zaměstnanec, který ke dni 31. prosince 2019 vykonával v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy státní službu spočívající v zajištění činností podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2019, se dnem 1. ledna 2020 převádí do Agentury. Státní zaměstnanec, který ke dni 31. května 2020 vykonával v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy státní službu spočívající v zajištění činností podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 12 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. května 2020, se dnem 1. června 2020 převádí do Agentury. Státní zaměstnanec, který ke dni 31. prosince 2020 vykonával v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy státní službu spočívající v zajištění činností podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2020, se dnem 1. ledna 2021 převádí do Agentury. Státní zaměstnanec, který ke dni přechodu působnosti uvedené v bodu 4 na Agenturu vykonával v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy státní službu spočívající v zajištění činností podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se ode dne přechodu působnosti uvedené v bodu 4 na Agenturu převádí do Agentury.
8.
Výběrové řízení na obsazení volného služebního místa v Agentuře lze konat po schválení první systemizace služebních míst podle bodu 5 vládou, nebude-li volné služební místo obsazeno postupem podle bodu 7. V tomto výběrovém řízení vybere předseda Agentury 1 žadatele ze 3 nejvhodnějších žadatelů nebo z dalších žadatelů, kteří ve výběrovém řízení uspěli podle § 28 odst. 2 a 3 zákona o státní službě.
9.
Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů přechází na Agenturu
a)
dnem 1. ledna 2020, jde-li o zaměstnance České republiky zařazené v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kteří zajišťovali činnosti podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2019,
b)
dnem 1. června 2020, jde-li o zaměstnance České republiky zařazené v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kteří zajišťovali činnosti podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 12 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. května 2020,
c)
dnem 1. ledna 2021, jde-li o zaměstnance České republiky zařazené v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kteří zajišťovali činnosti podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2020,
d)
dnem přechodu působnosti uvedené v bodu 4 na Agenturu, jde-li o zaměstnance České republiky zařazené v Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, kteří zajišťovali činnosti podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
10.
Příslušnost k hospodaření s movitým majetkem státu, ke kterému má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy příslušnost hospodařit, přechází na Agenturu
a)
dnem 1. ledna 2020, jde-li o majetek užívaný k zajišťování činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2019,
b)
dnem 1. června 2020, jde-li o majetek užívaný k zajišťování činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 12 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. května 2020,
c)
dnem 1. ledna 2021, jde-li o majetek užívaný k zajišťování činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 2 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy do 31. prosince 2020,
d)
dnem přechodu působnosti uvedené v bodu 4 na Agenturu, jde-li o majetek užívaný k zajišťování činností Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podle zákona č. 115/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které vykonává v souladu s bodem 4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
11.
Funkci zřizovatele příspěvkové organizace zřízené podle dosavadních předpisů za účelem plnění závazků plynoucích z Mezinárodní úmluvy proti dopingu ve sportu vykonává ode dne 1. ledna 2020 Agentura.
12.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vede do 31. května 2020 rejstřík, k němuž je Agentura oprávněna přistupovat podle bodu 3. Od 1. června 2020 vede rejstřík Agentura.
13.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy předá k příslušnému dni přechodu působnosti podle bodů 2, 4 a 12 Agentuře dokumenty nezbytné k výkonu této působnosti.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Čl. III
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 37/1989 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., č. 103/1992 Sb., č. 167/1992 Sb., č. 239/1992 Sb., zákonného opatření č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 47/2002 Sb., zákona č. 219/2002 Sb., zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 62/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 362/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 71/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 246/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se doplňuje bod 17, který zní:
„17.
Národní sportovní agentura.“.
2.
V § 7 odstavec 1 zní:
„(1)
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy je ústředním orgánem státní správy pro předškolní zařízení, školská zařízení, základní školy, střední školy a vysoké školy, pro vědní politiku, výzkum a vývoj, včetně mezinárodní spolupráce v této oblasti, a pro vědecké hodnosti, pro státní péči o děti, mládež a tělesnou výchovu.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o státní službě
Čl. IV
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se doplňuje písmeno r), které zní:
„r)
předsedu a místopředsedy Národní sportovní agentury.“.
2.
V § 33 odst. 1 se doplňuje písmeno y), které zní:
„y)
předsedu a místopředsedy Národní sportovní agentury.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
Čl. V
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. f) se slova „a člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu“ nahrazují slovy „, člena a předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu a předsedy Národní sportovní agentury“.
2.
V části druhé se za hlavu devátou doplňuje hlava desátá, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA DESÁTÁ
NÁLEŽITOSTI PŘEDSEDY NÁRODNÍ SPORTOVNÍ AGENTURY
§ 27j
Plat
Předsedovi Národní sportovní agentury náleží plat určený z platové základny platovým koeficientem ve výši 2,06.
§ 27k
Náhrady výdajů
Předsedovi Národní sportovní agentury náleží
a)
víceúčelová paušální náhrada podle § 5 odst. 1 písm. a), c) a f) ve výši 30 % platové základny,
b)
náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. d), e), h) a ch),
c)
náhrada výdajů podle § 5 odst. 1 písm. g) ve výši určené 2,5násobkem sazby stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance v pracovním poměru,
d)
náhrada prokázaných výdajů podle § 5 odst. 1 písm. i) až do výše peněžité hodnoty naturálního plnění podle § 6 odst. 1 písm. e), pokud o ni požádal místo naturálního plnění.
§ 27l
Naturální plnění
Předsedovi Národní sportovní agentury náleží naturální plnění podle § 6 odst. 1 písm. a), e) a i).“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 179/2019 Sb. | Zákon č. 179/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 7. 2019, datum účinnosti 16. 7. 2019, částka 77/2019
* Čl. I - Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 16. 7. 2019
179
ZÁKON
ze dne 18. června 2019,
kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 264/2017 Sb. a zákona č. 371/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „Evropské unie31),32),36)“ nahrazují slovy „Evropské unie48)“.
Poznámka pod čarou č. 48 zní:
„48)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line).
Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES.“.
2.
V § 20l se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 49 zní:
„(3)
Evropské spotřebitelské centrum Česká republika poskytuje spotřebiteli praktickou pomoc pro případ jeho sporu s obchodníkem, který vznikne v důsledku použití přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího neoprávněné zeměpisné blokování49).
49)
Nařízení (EU) 2018/302.“.
3.
V § 23 odstavec 11 zní:
„(11)
Energetický regulační úřad provádí na úseku podnikání v energetických odvětvích dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 až 6, 12 a 14 a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím neoprávněné zeměpisné blokování49).“.
4.
V § 23 odst. 16 se za slovo „zákonem“ vkládají slova „a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím neoprávněné zeměpisné blokování49),“.
5.
V § 23 se doplňuje odstavec 20, který zní:
„(20)
Česká obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím neoprávněné zeměpisné blokování49).“.
6.
V § 24 odstavec 8 zní:
„(8)
Prodávající se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 23a odst. 6 nevyrozumí bez zbytečných průtahů nebo ve lhůtě stanovené dozorovým orgánem výrobce, dovozce nebo dodavatele, že výrobek je na základě rozhodnutí dozorového orgánu stahován z trhu,
b)
v rozporu s § 23a odst. 6 neprodleně nezajistí způsob vrácení výrobku nebezpečného svou zaměnitelností s potravinou,
c)
v rozporu s § 23a odst. 6 nevyrozumí dozorový orgán o vrácení nebo zpětném převzetí výrobku stahovaného z trhu, nebo
d)
poruší některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3, 4 nebo 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího neoprávněné zeměpisné blokování49).“.
7.
V § 24 odst. 14 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a odstavce 8 písm. d)“.
8.
V § 24 odst. 14 se na konci textu písmene e) doplňuje text „písm. a), b), c)“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 202/2019 Sb. | Zákon č. 202/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 319/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 8. 2019, datum účinnosti 30. 8. 2019, částka 86/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o poštovních službách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 319/2015 Sb.
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 30. 8. 2019
202
ZÁKON
ze dne 25. července 2019,
kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 319/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o poštovních službách
Čl. I
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odstavec 4 zní:
„(4)
Úřad může provozovateli uložit rozhodnutím povinnost provést ve lhůtě ne kratší než 20 dnů změnu poštovních podmínek, jsou-li v rozporu s tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy k tomuto zákonu nebo v rozporu se zákonem obsahujícím pravidla ochrany spotřebitele, a to z důvodu nekalých, klamavých nebo agresivních obchodních praktik nebo z důvodu diskriminace spotřebitele17). Změnu poštovních podmínek provede provozovatel nejpozději s účinností ke dni následujícímu po uplynutí lhůty podle věty první; v tomto případě se odstavec 3 nepoužije.“.
2.
V § 34c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V prvním roce platnosti poštovní licence určí Úřad rozhodnutím předběžné čisté náklady držitele poštovní licence nejvýše ve výši 750 000 000 Kč nebo ve výši jedné poloviny čistých nákladů uvedených pro dané zúčtovací období v žádosti o udělení poštovní licence, podle toho, která z těchto částek je nižší.“.
3.
V § 34d odstavec 2 zní:
„(2)
Úřad rozhodnutím určí čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž, a to ve výši čistých nákladů ověřených podle § 34b odst. 6, nejvýše však ve výši 1 500 000 000 Kč; ostatní čisté náklady se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž.“.
4.
Nadpis § 34e se zrušuje.
5.
V § 34e se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V případě, že je ohledně financování předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž vedeno řízení před Evropskou komisí ve věci veřejné podpory, považuje se toto řízení za řízení o předběžné otázce podle správního řádu. Úřad nepřevede peněžní prostředky k úhradě předběžných čistých nákladů nebo čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, dokud Evropská komise nerozhodne o oprávněnosti jejich poskytnutí.“.
6.
V § 37a odst. 1 písmena c) a d) znějí:
„c)
podniká v oblasti poštovních služeb v rozporu s obecnými podmínkami podnikání uvedenými v § 17,
d)
podniká v oblasti poštovních služeb bez oprávnění podle § 18 odst. 1,“.
7.
V § 37a odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až p) se označují jako písmena c) až o).
8.
V § 37a odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
neplní poštovní povinnost způsobem podle § 33 odst. 1 písm. a) nebo podle rozhodnutí o udělení poštovní licence,“.
9.
V § 37a odst. 3 písm. f) se za slova „podle § 34 odst.“ vkládá číslo „1,“.
10.
V § 37a odst. 4 písm. b) se slova „písm. f) nebo l)“ nahrazují slovy „písm. e) nebo k)“.
11.
V § 37a odst. 4 písm. c) se slova „nebo podle odstavce 2 písm. b), e), i), k), m), n), nebo p)“ nahrazují slovy „nebo podle odstavce 2 písm. b), d), h), j), l), m) nebo o)“.
12.
V § 37a odst. 4 písm. d) se slova „písm. a), c), d), g), h), j) nebo o)“ nahrazují slovy „písm. a), c), f), g), i) nebo n)“.
13.
V § 38 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Splnění povinnosti uložené provozovateli rozhodnutím podle § 6 odst. 4 lze vymáhat ukládáním donucovacích pokut až do celkové výše 5 000 000 Kč.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
14.
V § 38 odst. 3 se slova „§ 22 odst. 6 nebo 9 nebo“ zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o stanovení procentních podílů výnosů za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb jednotlivých plátců na celkových výnosech za poskytování poštovních služeb a zahraničních poštovních služeb všech plátců a řízení o stanovení výše platby plátce na účet pro financování základních služeb podle ustanovení § 34c odst. 7 a 8 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavují a rozhodnutí vydaná v těchto řízeních pozbývají právních účinků. Peněžní prostředky určené na kompenzaci nespravedlivé finanční zátěže za roky 2013 a 2014 převedené na účet pro financování základních služeb zřízený podle § 34c odst. 3 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016, vrátí plátcům stát prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „Úřad“) do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Čisté náklady, které podle rozhodnutí Úřadu představují nespravedlivou finanční zátěž stanovenou podle § 34c odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016, za zúčtovací období roků 2013 a 2014, uhradí stát v celkové výši 800 000 000 Kč za oba roky, a to ve výši 500 000 000 Kč v roce 2019 a 300 000 000 Kč v roce 2020, prostřednictvím Úřadu, vždy k 1. březnu příslušného roku nebo do 90 dnů ode dne doručení rozhodnutí Evropské komise o oprávněnosti jejich poskytnutí nebo do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle toho, který z těchto okamžiků nastane později. Ostatní čisté náklady uvedené v rozhodnutí Úřadu podle věty první, které převyšují za zúčtovací období roků 2013 a 2014 částku 800 000 000 Kč, se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž.
3.
Rozhodnutí Úřadu vydaná podle § 34c odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2016, za zúčtovací období roků 2013 a 2014 pozbývají dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v části stanovící čisté náklady, které se nepovažují za nespravedlivou finanční zátěž, a v části stanovící čisté náklady, které představují nespravedlivou finanční zátěž, právních účinků.
4.
Ustanovení § 34e zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí i pro řízení o stanovení a financování čistých nákladů, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Při určení nejvyšší výše předběžných čistých nákladů v prvním roce platnosti poštovní licence, o jejichž úhradu bylo požádáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 34c odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Při určení nejvyšší možné výše čistých nákladů představujících nespravedlivou finanční zátěž, o jejichž úhradu bylo požádáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle § 34d odst. 2 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 319/2015 Sb.
Čl. III
V části první zákona č. 319/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, se na konci textu čl. II doplňují slova „, s výjimkou ustanovení § 34c odst. 3 až 13 zákona č. 29/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
v z. Schillerová v. r. |
Zákon č. 203/2019 Sb. | Zákon č. 203/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 8. 2019, datum účinnosti 1. 9. 2019, částka 86/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
* ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o výkonu vazby
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 9. 2019
203
ZÁKON
ze dne 25. července 2019,
kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Čl. I
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 301/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb. a zákona č. 57/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie38) a“.
Poznámka pod čarou č. 38 zní:
„38)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení.“.
2.
V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; má se za to, že mladistvým je i ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok věku, ale u něhož není možné bez důvodné pochybnosti určit, že v době spáchání provinění překročil osmnáctý rok věku“.
3.
V § 15 odst. 6 se slova „zákona o rodině“ nahrazují slovy „občanského zákoníku“.
4.
V § 20 odst. 1 se slova „státní zástupce nebo opatrovníka“ nahrazují slovy „státní zástupce“.
5.
§ 42 včetně nadpisu zní:
㤠42
Práva mladistvého
(1)
Mladistvý má právo na zacházení přiměřené jeho věku, duševní vyspělosti a zdravotnímu stavu.
(2)
Všechny orgány činné podle tohoto zákona jsou povinny vždy mladistvého poučit o jeho právech a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.
(3)
Mladistvého je třeba též poučit o
a)
stadiích trestního řízení a úloze orgánů činných podle tohoto zákona během těchto stadií,
b)
právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého být poučen o právech, která mladistvému náleží,
c)
právu zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého zúčastnit se těch úkonů, kterých se může podle zákona zúčastnit mladistvý,
d)
ochraně jeho soukromí v trestním řízení,
e)
povinnosti orgánů činných podle tohoto zákona se zvláštní pečlivostí objasňovat a dokazovat příčiny jeho provinění a skutečnosti významné pro posouzení jeho osobních, rodinných i jiných poměrů a
f)
nutnosti konat hlavní líčení a veřejné zasedání v jeho přítomnosti, nejde-li o řízení proti uprchlému.
(4)
Ve vhodných případech je třeba mladistvého poučit i o
a)
tom, že může být vzat do vazby jedině tehdy, nelze-li účelu vazby dosáhnout jinak, že rozhodnutí o vzetí do vazby musí být řádně odůvodněno, dále o trvání vazby, o přezkoumávání důvodů vazby a o možnostech nahrazení vazby jiným opatřením a
b)
podmínkách pro podmíněné odložení podání návrhu na potrestání, podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání nebo odstoupení od trestního stíhání.“.
6.
Za § 42 se vkládá nový § 42a, který včetně nadpisu zní:
㤠42a
Nutná obhajoba mladistvého
(1)
Mladistvý musí mít obhájce
a)
od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle tohoto zákona nebo provedeny úkony podle trestního řádu, včetně úkonů neodkladných a neopakovatelných, ledaže nelze provedení úkonu odložit a vyrozumění obhájce o něm zajistit,
b)
ve vykonávacím řízení, rozhoduje-li soud pro mládež ve veřejném zasedání, nebo
c)
v řízení o stížnosti pro porušení zákona, v řízení o dovolání a v řízení o návrhu na povolení obnovy řízení, rozhoduje-li soud pro mládež ve veřejném zasedání,
a to do dovršení osmnácti let věku.
(2)
V případě podle odstavce 1 písm. a) musí mít mladistvý obhájce až do dovršení jednadvaceti let věku, považuje-li to soud a v přípravném řízení státní zástupce za vhodné s přihlédnutím k dosaženému stupni rozumové a mravní vyspělosti mladistvého a okolnostem případu.“.
7.
V § 43 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Orgány činné podle tohoto zákona jsou povinny bez zbytečného odkladu poučit zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého o právech, která mladistvému náleží; pominou-li důvody pro ustanovení opatrovníka podle odstavce 2, poučí se zákonný zástupce nebo opatrovník mladistvého o těch právech mladistvého, která lze v probíhajícím stadiu trestního řízení uplatnit.“.
8.
V § 43 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Předseda senátu nebo v přípravném řízení státní zástupce ustanoví opatrovníkem osobu navrženou mladistvým; pokud mladistvý žádnou osobu nenavrhne nebo navrhne-li osobu, u níž lze mít důvodnou obavu, že nebude řádně hájit jeho zájmy, ustanoví předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce jinou vhodnou osobu, kterou může být zejména osoba blízká, zaměstnanec orgánu sociálně-právní ochrany dětí nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže anebo advokát.“.
9.
V § 43 odst. 2 se věta čtvrtá zrušuje.
10.
V § 55 odst. 1 větě druhé se za slovo „pečlivostí“ vkládají slova „a bez zbytečného odkladu“.
11.
V § 55 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, které, je-li to vhodné, zapojí do zjišťování poměrů mladistvého zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého“.
12.
V § 55 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Orgány činné podle tohoto zákona provedou zjištění poměrů mladistvého opětovně, lze-li důvodně předpokládat, že se tyto poměry podstatně změnily.“.
13.
V § 56 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li to vhodné, zapojí orgán sociálně-právní ochrany dětí nebo Probační a mediační služba do vypracování této zprávy zákonného zástupce nebo opatrovníka mladistvého.“.
14.
V § 56 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Orgány činné podle tohoto zákona aktualizují zprávu podle odstavce 1 nebo ji vypracují opětovně, lze-li důvodně předpokládat, že se osobní, rodinné a sociální poměry mladistvého nebo jeho aktuální životní situace podstatně změnily.“.
15.
V § 57 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Je-li to vzhledem k okolnostem případu a osobě mladistvého vhodné a je-li to technicky možné, je o výslechu mladistvého pořizován obrazový a zvukový záznam.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
16.
V § 69 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které včetně poznámky pod čarou č. 39 zní:
„a)
podmíněného odložení podání návrhu na potrestání39),
39)
§ 179g a 179h trestního řádu.“.
Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl. II
V § 33 odst. 5 větě první zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 265/2001 Sb. a zákona č. 539/2004 Sb., se slova „obviněného o jeho právech poučit“ nahrazují slovy „poučit obviněného o jeho právech, a to se zaměřením na probíhající stadium trestního řízení,“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o výkonu vazby
Čl. III
Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb. a zákona č. 58/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 25 se číslo „18.“ nahrazuje slovem „osmnáctý“.
2.
V § 26 odst. 1 se za větu první vkládá věta „To platí i tehdy, dovrší-li mladistvý ve výkonu vazby osmnáctý rok svého věku, odůvodňují-li to jeho osobní poměry a není-li to v rozporu s nejlepšími zájmy ostatních společně umístěných mladistvých.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
v z. Schillerová v. r. |
Zákon č. 204/2019 Sb. | Zákon č. 204/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů
Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 1. 10. 2019, částka 87/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o nabídkách převzetí
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2019
204
ZÁKON
ze dne 24. července 2019,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Čl. I
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
2.
V § 5 odst. 1 se slova „zahraniční obchodník s cennými papíry, který poskytuje na území České republiky investiční služby prostřednictvím pobočky, osoba provádějící přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů za podmínek stanovených zvláštním zákonem,4a) institucionální investor“ nahrazují slovy „investiční zprostředkovatel, banka provádějící obchody na vlastní účet s investičními nástroji na kapitálovém trhu, investiční společnost, investiční fond, pojišťovna, zajišťovna, penzijní společnost“ a za slova „centrální depozitář“ se vkládají slova „, zahraniční osoba oprávněná podnikat ve stejných oborech na území České republiky prostřednictvím pobočky“.
Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. II
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 65 zní:
„(2)
V tomto zákoně se dále rozumí
a)
institucionálním investorem tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu oprávněné provozovat životní pojištění podle zákona upravujícího pojišťovnictví, tuzemská zajišťovna a zajišťovna z třetího státu oprávněné provozovat zajištění životního pojištění podle zákona upravujícího pojišťovnictví a instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění se sídlem v České republice podle zákona upravujícího činnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění,
b)
správcem aktiv
1.
obchodník s cennými papíry,
2.
zahraniční osoba poskytující hlavní a doplňkové investiční služby v České republice prostřednictvím pobočky na základě povolení podle § 28a odst. 1,
3.
obhospodařovatel investičních fondů a zahraničních investičních fondů oprávněný přesáhnout rozhodný limit,
4.
obhospodařovatel investičních fondů a zahraničních investičních fondů oprávněný obhospodařovat standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy,
5.
zahraniční osoba s povolením podle § 481 zákona o investičních společnostech a investičních fondech,
c)
poradcem pro hlasování právnická osoba se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice nebo právnická osoba se sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, vykonávající činnost prostřednictvím pobočky v České republice, která jako podnikání poskytuje poradenství a doporučení investorovi pro hlasování na valné hromadě emitenta se sídlem v členském státě Evropské unie, jehož akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě jsou přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu,
d)
spřízněnou stranou spřízněná strana podle bodu 9 Mezinárodního účetního standardu IAS 24 - Zveřejnění spřízněných stran, který tvoří přílohu nařízení Komise (ES) č. 1126/200865).
65)
Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
2.
V § 36 odst. 4 se slova „hlav II až IV“ nahrazují slovy „hlavy II, V a VI“.
3.
V § 55 odst. 2 se za slova „trhem je“ vkládají slova „regulovaný trh a“.
4.
V § 92 odst. 2 písm. d) se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „, b) nebo f)“.
5.
V § 92 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
banka, která má v bankovní licenci uvedenou investiční službu úschova a správa investičních nástrojů včetně souvisejících služeb.“.
6.
V § 93a odst. 1 se slova „zákona upravujícího cenné papíry“ nahrazují slovy „občanského zákoníku“.
7.
V § 94a odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
8.
V § 94a se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
9.
V § 94a odst. 4 se slova „prostřednictvím jejího účastníka“ zrušují.
10.
V § 118 odst. 4 písm. l) se slova „není malou ani střední účetní jednotkou podle zákona upravujícího“ nahrazují slovy „k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty podle § 1b odst. 3 zákona o“.
11.
V § 119 odst. 2 písm. d) bodě 2 se slova „podle bodu 9 Mezinárodního účetního standardu IAS 24 - Zveřejnění spřízněných stran, který tvoří přílohu nařízení Komise (ES) č. 1126/2008“ zrušují.
12.
V § 120 odst. 7 úvodní části ustanovení se za text „118 odst. 1“ vkládají slova „písm. b), c) nebo d)“.
13.
V § 121b se číslo „III“ nahrazuje číslem „V“ a číslo „V“ se nahrazuje číslem „VIII“.
14.
V části deváté se za hlavu II vkládají nové hlavy III a IV, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 64 znějí:
„HLAVA III
IDENTIFIKACE AKCIONÁŘŮ, PŘEDÁVÁNÍ INFORMACÍ A USNADNĚNÍ VÝKONU PRÁV AKCIONÁŘŮ
§ 121c
Působnost
Ustanovení této hlavy se uplatní pouze ve vztahu k akciím nebo obdobným cenným papírům představujícím podíl na emitentovi se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou-li přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu.
Předávání informací osobami vedoucími majetkové účty
§ 121d
(1)
Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, sdělí emitentovi na jeho žádost údaje o majiteli účtu vlastníka, na kterém eviduje cenné papíry vydané tímto emitentem.
(2)
Osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, předá žádost podle odstavce 1 osobám, které vedou cenné papíry vydané stejným emitentem v evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů. Obdrží-li od emitenta žádost podle odstavce 1 osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, předá ji osobě, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů.
(3)
Obdrží-li osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů nebo evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, žádost podle odstavce 1, předá ji
a)
majiteli účtu zákazníků, na kterém eviduje cenné papíry vydané stejným emitentem, a
b)
osobě, která pro ni vede účet zákazníků, na kterém jsou evidovány cenné papíry vydané stejným emitentem.
(4)
Údaji podle odstavce 1 jsou
a)
údaje o majiteli účtu vlastníka, kterými jsou
1.
u právnické osoby jméno, identifikační číslo osoby a kontaktní adresa, včetně adresy elektronické pošty, je-li k dispozici,
2.
u fyzické osoby jméno a kontaktní adresa, včetně adresy elektronické pošty, je-li k dispozici,
b)
počet kusů cenného papíru, které majitel účtu vlastníka drží, a
c)
druh akcie nebo obdobného cenného papíru nebo datum, od kterého je majitel účtu vlastníka drží, požaduje-li emitent tyto údaje.
(5)
Formu a rozsah žádosti emitenta, lhůty a způsob předávání žádosti a údajů o majiteli účtu vlastníka stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 3a odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES.
§ 121e
(1)
Emitent poskytuje ve lhůtě, ve které je povinen informace uveřejnit, osobě, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů a která pro něj vede evidenci emise, informace podle § 120 odst. 7 nebo informaci o tom, kde jsou tyto informace pro vlastníky cenných papírů uveřejněny na internetových stránkách emitenta. To neplatí, jestliže emitent informace zašle přímo všem akcionářům.
(2)
Obdrží-li osoba, která vede centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů, informace od emitenta podle odstavce 1, předá je
a)
majiteli účtu zákazníků, na kterém eviduje cenné papíry vydané stejným emitentem, a
b)
majiteli účtu vlastníka, na kterém eviduje cenné papíry vydané stejným emitentem.
(3)
Obdrží-li osoba, která vede evidenci navazující na centrální evidenci cenných papírů, informace podle odstavce 1, předá je osobám, pro které vede cenné papíry vydané stejným emitentem na účtech vlastníka.
(4)
Obdrží-li osoba, která vede samostatnou evidenci investičních nástrojů, nebo osoba, která vede evidenci navazující na samostatnou evidenci investičních nástrojů, od emitenta nebo od jiné osoby, která vede evidenci investičních nástrojů, informace podle § 120 odst. 7, předá tyto informace
a)
majiteli účtu zákazníků, na kterém eviduje cenné papíry vydané stejným emitentem, a
b)
majiteli účtu vlastníka, na kterém eviduje cenné papíry vydané stejným emitentem.
(5)
Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů,
a)
sdělí emitentovi informace od majitele účtu vlastníka týkající se výkonu práv spojených s cenným papírem, nebo
b)
předá informace podle písmene a) osobě, která pro ni vede cenné papíry vydané stejným emitentem na účtu zákazníků.
(6)
Formu a rozsah informací, lhůty a způsob jejich předávání podle odstavců 1 až 5 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 3b odst. 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES.
§ 121f
Úhrada nákladů vzniklých při poskytnutí informací
Osobě, která vede evidenci investičních nástrojů, náleží úplata za plnění povinností podle § 121d a 121e pouze tehdy, je-li úplata nediskriminační a přiměřená skutečným nákladům vzniklým při plnění těchto povinností. Osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, uveřejní úplatu za jednotlivé služby podle § 121d a 121e.
§ 121g
Vztah k zahraniční evidenci investičních nástrojů
Ustanovení této hlavy se obdobně použijí na osoby, které nemají sídlo v členském státě Evropské unie a vedou v evidenci investičních nástrojů akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na emitentovi se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou-li přijaté k obchodování na regulovaném trhu.
§ 121h
Uchovávání informací
Emitent a osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, uchovává a zpracovává osobní údaje získané podle této hlavy nejdéle po dobu 12 měsíců ode dne, kdy se dozví, že žádné akcie nebo obdobné cenné papíry vydané emitentem nejsou vedeny na účtu vlastníka daného majitele.
§ 121i
Potvrzení o hlasování
(1)
Emitent zašle akcionáři nebo jím pověřené osobě na žádost informaci o tom, zda a jak byly hlasy akcionáře při hlasování na valné hromadě započteny. Emitent není povinen žádosti o informaci vyhovět, jsou-li informace akcionáři nebo jím pověřené osobě již dostupné nebo obdrží-li žádost o informace více než 3 měsíce ode dne konání valné hromady.
(2)
Obdrží-li osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, od emitenta informaci podle odstavce 1, předá ji majiteli účtu vlastníka nebo zákazníků, na kterém eviduje akcie vydané stejným emitentem.
(3)
V případě hlasování na valné hromadě nebo rozhodování mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků zašle emitent osobě, která takto hlasovala, elektronicky informaci, zda byl její hlas přijat.
(4)
Formu a rozsah informací, lhůty a způsob jejich předávání podle odstavců 1 až 3 stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se provádí čl. 3c odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES.
HLAVA IV
ODMĚŇOVÁNÍ A VÝZNAMNÉ TRANSAKCE SE SPŘÍZNĚNÝMI STRANAMI
§ 121j
Působnost
Ustanovení této hlavy se použijí pouze na emitenta uvedeného v § 118 odst. 1 písm. a).
§ 121k
Předložení, schválení a uveřejnění politiky odměňování
(1)
Emitent vyhotoví politiku odměňování podle § 121l. Představenstvo nebo správní rada emitenta ji předloží ke schválení nejpozději první valné hromadě konané po uplynutí 90 dnů ode dne přijetí akcií k obchodování na evropském regulovaném trhu, která schvaluje účetní závěrku emitenta. Nepředloží-li představenstvo nebo správní rada emitenta politiku odměňování podle věty druhé, je výkon funkce členů představenstva nebo členů správní rady bezplatný, a to ode dne konání valné hromady podle věty druhé až do dne konání valné hromady, které byla předložena politika odměňování ke schválení.
(2)
Představenstvo nebo správní rada emitenta předloží valné hromadě politiku odměňování ke schválení při každé její podstatné změně nebo alespoň jednou za 4 roky.
(3)
Neschválí-li valná hromada emitenta předloženou politiku odměňování, předloží představenstvo nebo správní rada následující valné hromadě ke schválení upravenou politiku odměňování.
(4)
Emitent bez zbytečného odkladu po konání valné hromady bezplatně uveřejní schválenou politiku odměňování spolu s datem jejího schválení a údaji podle § 120b odst. 2 na svých internetových stránkách a ponechá ji uveřejněnou po dobu jejího uplatňování.
§ 121l
Obsah politiky odměňování
(1)
Politika odměňování je srozumitelná, podporuje obchodní strategii emitenta, jeho dlouhodobé zájmy i udržitelnost a objasňuje, jakým způsobem tak činí.
(2)
Politika odměňování obsahuje ve vztahu k osobám podle § 121m odst. 1
a)
popis všech pevných a pohyblivých složek odměn, včetně všech bonusů a dalších výhod v jakékoliv formě a jejich poměr,
b)
poskytuje-li emitent pohyblivou složku odměny,
1.
jednoznačná, úplná a různorodá kritéria přiznávání pohyblivé složky odměny,
2.
klíčové ukazatele finanční a nefinanční výkonnosti emitenta, případně včetně kritérií týkajících se sociální odpovědnosti emitenta,
3.
vysvětlení, jakým způsobem ukazatele podle bodu 2 přispívají k plnění požadavků podle odstavce 1,
4.
metody určení, do jaké míry byly ukazatele výkonnosti podle bodu 2 splněny,
5.
pravidla pro odklad vzniku nároku na pohyblivou složku odměny nebo její část, jsou-li stanovena, a
6.
informace o právu emitenta požadovat vrácení pohyblivé složky odměny nebo její části,
c)
poskytuje-li emitent odměnu formou akcií, dobu, po kterou nelze uplatnit opce na akcie, případně i dobu, po kterou nelze akcie nabyté v důsledku opce zcizit, a vysvětlení, jakým způsobem odměna formou akcií přispívá k plnění požadavků podle odstavce 1,
d)
délku funkčního období nebo pracovního poměru s osobami podle § 121m odst. 1, výpovědní dobu, podmínky ukončení funkce nebo pracovního poměru, včetně úhrad spojených s jejich ukončením,
e)
hlavní charakteristiku penzijních výhod, které emitent poskytuje, popis příspěvků emitenta do doplňkového penzijního systému a hlavní charakteristiku schémat předčasných důchodových dávek, která emitent nabízí,
f)
informaci, jakým způsobem bylo při vytváření politiky odměňování přihlédnuto ke mzdovým a pracovním podmínkám zaměstnanců emitenta, a
g)
rozhodovací proces dodržovaný při stanovení, přezkumu a provádění politiky odměňování, včetně opatření k předcházení vzniku střetu zájmů a způsobu jeho řešení, a případně i úlohu výboru pro odměňování nebo ostatních výborů.
(3)
Je-li politika odměňování upravována podle § 121k odst. 2 nebo 3, obsahuje popis a zdůvodnění všech podstatných změn a způsobu, jakým byl zohledněn výsledek hlasování akcionářů na valné hromadě a jejich stanoviska k politice odměňování a zprávě o odměňování, a to v období od posledního hlasování o politice odměňování na valné hromadě.
§ 121m
Určování výše a vyplácení odměn
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, vyplácí emitent odměny členům představenstva a dozorčí rady nebo správní rady, statutárnímu řediteli, fyzické osobě, která je přímo podřízena vedoucímu orgánu emitenta a na kterou jako jedinou tento orgán delegoval obchodní vedení alespoň v rozsahu každodenního řízení emitenta jako celku, a zástupci této osoby, existuje-li, pouze v souladu se schválenou politikou odměňování.
(2)
Neexistuje-li schválená politika odměňování, emitent vyplácí odměny osobám podle odstavce 1 v souladu se stávající praxí; § 121k odst. 1 věta poslední tím není dotčena.
(3)
Smlouva o výkonu funkce, jiné právní jednání nebo vnitřní předpis emitenta upravující odměnu člena představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo statutárního ředitele pozbývá účinnosti v rozsahu, v jakém je v rozporu se schválenou politikou odměňování, dnem nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady, kterým se schvaluje politika odměňování. Tím není dotčena výplata odměny za výkon funkce za období předcházející dni nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady podle věty první.
(4)
Smlouva o výkonu funkce, jiné právní jednání nebo vnitřní předpis emitenta upravující odměnu člena představenstva, dozorčí nebo správní rady nebo statutárního ředitele nemá právní účinky v rozsahu, v jakém je v rozporu se schválenou politikou odměňování.
§ 121n
Odchýlení od politiky odměňování
Od politiky odměňování se emitent může dočasně odchýlit, je-li odchýlení nezbytné z hlediska dlouhodobých zájmů i udržitelnosti emitenta nebo z hlediska zachování provozu jeho obchodního závodu a obsahuje-li politika odměňování procedurální pravidla pro dočasné odchýlení a výčet pravidel, od nichž se lze takto odchýlit.
§ 121o
Vyhotovení, schválení a uveřejnění zprávy o odměňování
(1)
Emitent vyhotoví přehlednou a srozumitelnou zprávu o odměňování, která poskytuje úplný přehled odměn, včetně všech výhod v jakékoliv formě, poskytnutých nebo splatných v průběhu posledního skončeného účetního období osobám podle § 121m odst. 1.
(2)
Osoba podle § 121m odst. 1 sdělí emitentovi bez zbytečného odkladu po skončení účetního období veškeré odměny, které jí byly poskytnuty nebo jsou splatné v účetním období, za něž se vypracovává zpráva o odměňování, osobou, která patří do stejné skupiny jako emitent.
(3)
Zprávu o odměňování představenstvo nebo správní rada předloží ke schválení nejpozději valné hromadě, která schvaluje účetní závěrku za účetní období, za které se vypracovává zpráva o odměňování. Neschválí-li valná hromada zprávu o odměňování, představenstvo nebo správní rada v příští zprávě o odměňování vysvětlí, jakým způsobem byl výsledek hlasování na valné hromadě zohledněn při vypracování nové zprávy.
(4)
Emitent bez zbytečného odkladu po konání valné hromady podle odstavce 3 bezplatně uveřejní zprávu o odměňování spolu s informací, zda byla zpráva o odměňování schválena valnou hromadou, na svých internetových stránkách a ponechá ji uveřejněnou po dobu 10 let.
(5)
Emitent může rozhodnout, že zpráva o odměňování bude dostupná na internetových stránkách i po uplynutí doby podle odstavce 4; v takovém případě nesmí zpráva o odměňování obsahovat osobní údaje osob podle § 121m odst. 1.
Obsah zprávy o odměňování
§ 121p
(1)
Zpráva o odměňování ve vztahu ke každé osobě podle § 121m odst. 1 obsahuje
a)
celkovou výši odměny rozčleněnou podle složek, poměr pevné a pohyblivé složky odměny, vysvětlení, jak celková výše odměny odpovídá politice odměňování včetně toho, jakým způsobem podporuje dlouhodobou výkonnost emitenta, a informaci o způsobu uplatnění výkonnostních kritérií,
b)
roční změnu celkové výše odměny alespoň za 5 posledních účetních období, která následují po dni přijetí akcií k obchodování na evropském regulovaném trhu, prezentovanou způsobem, který umožňuje srovnání,
c)
informace podle § 121o odst. 2,
d)
počet poskytnutých nebo nabídnutých akcií a opcí na akcie a hlavní podmínky uplatnění práv z opčního programu, včetně ceny a data realizace opce, a jakékoli změny těchto podmínek,
e)
informace o využití práva emitenta požadovat vrácení pohyblivé složky odměny nebo její části a
f)
informace o odchylkách od postupu provádění politiky odměňování uvedeného v politice odměňování podle § 121l odst. 2 písm. g) a o odchýlení od politiky odměňování v souladu s § 121n, včetně vysvětlení důvodu odchýlení a uvedení konkrétních pravidel politiky odměňování, od kterých se emitent odchýlil,
ledaže osobě taková odměna nebyla poskytnuta ani nebyla splatná nebo emitent takovým způsobem nepostupoval.
(2)
Zpráva o odměňování dále obsahuje roční změnu finančních a nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti emitenta a roční změnu průměrných odměn zaměstnanců emitenta, kteří nejsou osobami podle § 121m odst. 1, v přepočtu na zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou, a to alespoň za 5 posledních účetních období, která následují po dni přijetí akcií k obchodování na regulovaném trhu, prezentované společně způsobem, který umožňuje srovnání.
(3)
Zpráva o odměňování neobsahuje zvláštní kategorie osobních údajů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu osobních údajů64) nebo osobní údaje týkající se rodinné situace osob podle § 121m odst. 1.
§ 121q
Auditor ověří, zda zpráva o odměňování obsahuje informace podle § 121p odst. 1.
§ 121r
Emitent neuvádí ve výroční zprávě emitenta informace podle § 118 odst. 4 písm. f) až h).
§ 121s
Významné transakce uzavírané emitentem
(1)
Významnou transakcí uzavíranou emitentem je smlouva nebo dohoda, na základě které dochází ke
a)
zcizení nebo nabytí majetku emitentem ve výši přesahující 10 % aktiv vyplývajících z účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, ve kterém se transakce uzavírá, nebo
b)
zvýšení pouze dluhů emitenta o dluh nebo podmíněný dluh ve výši přesahující 10 % aktiv vyplývajících z účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, ve kterém se transakce uzavírá.
(2)
Transakce s toutéž spřízněnou stranou uzavřené v průběhu téhož účetního období se pro účely odstavce 1 sčítají.
§ 121t
Uzavírání a schvalování významných transakcí se spřízněnými stranami
Emitent může uzavřít významnou transakci se spřízněnou stranou pouze se souhlasem valné hromady. Emitent v pozvánce na valnou hromadu uvede informace podle § 121u odst. 1; není-li známé přesné datum uzavření významné transakce, uvede alespoň období, ve kterém uzavření transakce důvodně předpokládá. V případě podle § 121u odst. 3 obsahuje pozvánka na valnou hromadu i informace podle § 121u odst. 1 písm. c) až f) o každé dílčí transakci, která nepodléhá schválení valnou hromadou, a celkovou výši transakcí.
§ 121u
Uveřejnění významných transakcí se spřízněnými stranami
(1)
Emitent uveřejní na svých internetových stránkách nejpozději v den uzavření významné transakce se spřízněnou stranou alespoň
a)
informace o povaze vztahu emitenta se spřízněnou stranou,
b)
jméno spřízněné strany,
c)
předmět významné transakce,
d)
datum uzavření významné transakce,
e)
výši významné transakce a
f)
další informace nezbytné pro posouzení, zda je významná transakce spravedlivá a přiměřená z pohledu emitenta a akcionářů, kteří nejsou spřízněnou stranou.
(2)
Osoba ovládaná emitentem sdělí emitentovi informace podle odstavce 1 o významné transakci uzavřené mezi ní a jinou spřízněnou stranou emitenta bez zbytečného odkladu po uzavření této transakce. Emitent uveřejní tyto informace bez zbytečného odkladu po jejich obdržení na svých internetových stránkách.
(3)
Dojde-li ke splnění kritérií významnosti transakce v důsledku sčítání transakcí uzavíraných s toutéž spřízněnou stranou podle § 121s odst. 2, uveřejní emitent informace podle odstavce 1 o každé dílčí transakci a současně uvede i celkovou výši všech transakcí.
(4)
Odstavci 1 až 3 nejsou dotčena pravidla uveřejňování vnitřních informací podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014.
§ 121v
Výjimky ze schvalování a uveřejňování významných transakcí se spřízněnými stranami
(1)
Ustanovení § 121t a 121u se nepoužijí na významnou transakci se spřízněnou stranou uzavíranou v rámci běžného obchodního styku a za běžných tržních podmínek.
(2)
Ustanovení § 121t a 121u se dále nepoužijí na významné transakce
a)
týkající se odměňování osob podle § 121m odst. 1 v souladu s § 121k až 121n,
b)
uzavřené mezi emitentem a jím ovládanou osobou, je-li emitent jejím jediným společníkem nebo není-li jejím společníkem žádná spřízněná strana emitenta, a
c)
uzavřené bankou na základě rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zaměřených na ochranu její stability vydaných Českou národní bankou nebo na základě rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných podle zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu orgánem příslušným k řešení krize.
(3)
Dozorčí nebo správní rada emitenta upraví v případě významných transakcí podle odstavce 1 vnitřní postup umožňující pravidelně posuzovat, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 1; posuzování se neúčastní člen dozorčí nebo správní rady, který je spřízněnou stranou emitenta.
64)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).“.
Dosavadní hlavy III až VIII se označují jako hlavy V až X.
15.
V § 123 odst. 1 a 2 se číslo „V“ nahrazuje číslem „VIII“.
16.
V § 127 odst. 1 se číslo „III“ nahrazuje číslem „V“.
17.
V části deváté se za hlavu VI vkládá nová hlava VII, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA VII
POVINNOSTI NĚKTERÝCH KVALIFIKOVANÝCH INVESTORŮ A DALŠÍCH VYBRANÝCH SUBJEKTŮ
§ 127e
Působnost
(1)
Ustanovení této hlavy se použijí v případě, že institucionální investor vlastní akcie nebo obdobné cenné papíry představující podíl na emitentovi se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou-li přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu.
(2)
Ustanovení této hlavy se použijí na správce aktiv v případě, že správce aktiv poskytuje investiční službu podle § 4 odst. 2 písm. d) nebo obhospodařuje investiční fondy a zahraniční investiční fondy podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, a to ve vztahu k akciím nebo obdobným cenným papírům představujícím podíl na emitentovi se sídlem v členském státě Evropské unie, jsou-li přijaté k obchodování na evropském regulovaném trhu.
(3)
Ustanovení § 127l až 127n se použijí na poradce pro hlasování se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice a na poradce pro hlasování se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, jenž působí v České republice prostřednictvím pobočky.
Politika zapojení
§ 127f
(1)
Institucionální investor a správce aktiv vypracují ve vztahu k emitentovi politiku výkonu hlasovacích práv a svého dalšího zapojení (dále jen „politika zapojení“) a bezplatně ji uveřejní na svých internetových stránkách.
(2)
Politika zapojení obsahuje
a)
způsob, jakým investiční strategie institucionálního investora upravuje jeho zapojení ve vztahu k emitentovi,
b)
způsob, jakým investiční strategie správce aktiv upravuje zapojení akcionářů, jejichž akcie nebo obdobné cenné papíry obhospodařuje, ve vztahu k emitentovi,
c)
způsob, jakým institucionální investor nebo správce aktiv sleduje významné záležitosti týkající se emitenta, zejména
1.
strategii činnosti emitenta,
2.
finanční a nefinanční klíčové ukazatele výkonnosti,
3.
rizika, kterým je emitent vystaven,
4.
kapitálovou strukturu emitenta,
5.
sociální a environmentální dopady činnosti emitenta a
6.
způsob, jakým je emitent řízen a spravován,
d)
způsob komunikace s emitentem,
e)
způsob výkonu hlasovacích práv nebo jiných práv spojených s cenným papírem představujícím podíl na emitentovi,
f)
způsob spolupráce s ostatními akcionáři na výkonu hlasovacích práv a dalším zapojení ve vztahu k emitentovi,
g)
způsob komunikace s relevantními zúčastněnými stranami,
h)
postup při řešení skutečných nebo potenciálních střetů zájmů v souvislosti se zapojením institucionálního investora nebo správce aktiv ve vztahu k emitentovi.
§ 127g
(1)
Institucionální investor a správce aktiv každoročně bezplatně uveřejní na svých internetových stránkách ve vztahu k emitentovi
a)
popis, jakým byla politika zapojení prováděna,
b)
obecnou strategii pro hlasování,
c)
informace o tom, jak hlasovali na valných hromadách emitenta, jestliže je toto hlasování významné vzhledem k předmětu hlasování nebo velikosti podílu na emitentovi,
d)
vysvětlení jejich hlasování na valné hromadě emitenta, ledaže hlasování nemá podstatný dopad na činnost emitenta nebo podíl na emitentovi je zanedbatelný, a
e)
informace o využívání služeb poradců pro hlasování.
(2)
Provádí-li správce aktiv politiku zapojení včetně hlasování na valné hromadě jménem institucionálního investora, uveřejní institucionální investor odkaz na internetové stránky správce aktiv, na kterých je uveřejněna informace podle odstavce 1 nebo odůvodnění podle § 127h.
§ 127h
Institucionální investor a správce aktiv nemusí uveřejnit informace podle § 127f a § 127g odst. 1, uveřejní-li pro to dostatečné odůvodnění.
§ 127i
Institucionální investor a správce aktiv při vypracování politiky zapojení uplatňují obdobně postupy, které uplatňují na předcházení střetu zájmů.
§ 127j
Investiční strategie institucionálního investora
(1)
Institucionální investor bezplatně uveřejní na svých internetových stránkách, jak hlavní prvky jeho investiční strategie
a)
odpovídají struktuře a splatnosti jeho dluhů, s důrazem na dlouhodobé dluhy, a
b)
přispívají ke střednědobé a dlouhodobé výkonnosti jeho investic.
(2)
Má-li institucionální investor ve svém majetku akcii nebo obdobný cenný papír představující podíl na emitentovi, které jsou obchodované na evropském regulovaném trhu, a tento majetek je obhospodařován správcem aktiv na základě jeho vlastního uvážení, uveřejní institucionální investor na svých internetových stránkách tyto skutečnosti, které jsou součástí ujednání se správcem aktiv o obhospodařování majetku:
a)
jakým způsobem ujednání motivuje správce aktiv, aby
1.
uvedl do souladu svoji investiční strategii a svá investiční rozhodnutí se strukturou a splatností dluhů institucionálního investora, zejména dlouhodobých dluhů,
2.
přijímal investiční rozhodnutí na základě hodnocení střednědobé a dlouhodobé výkonnosti emitenta, jehož cenné papíry představující podíl na emitentovi obhospodařuje,
b)
jak se správce aktiv zapojuje do činnosti emitenta, s cílem zlepšit jeho střednědobou a dlouhodobou výkonnost,
c)
způsob, jakým je metoda a časové období hodnocení činnosti správce aktiv a odměna za obhospodařování majetku v souladu se strukturou a splatností dluhů institucionálního investora, zejména dlouhodobých dluhů, a jak zohledňují celkovou výkonnost emitenta,
d)
způsob, jakým institucionální investor
1.
dohlíží na náklady vynaložené správcem aktiv v souvislosti s obratem obhospodařovaného majetku,
2.
stanoví a sleduje cílový obrat nebo rozpětí cílového obratu obhospodařovaného majetku,
e)
dobu trvání tohoto ujednání.
(3)
Institucionální investor uveřejní informace podle odstavce 2 také tehdy, jestliže investuje do cenného papíru představujícího podíl na emitentovi prostřednictvím investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
(4)
Neobsahuje-li ujednání o obhospodařování majetku institucionálního investora správcem aktiv některou ze skutečností podle odstavce 2, uveřejní institucionální investor na svých internetových stránkách dostatečné odůvodnění, proč tomu tak je.
(5)
Institucionální investor informace podle odstavců 1 až 3 aktualizuje jednou ročně, jestliže dojde k jejich podstatné změně.
(6)
Institucionální investor může místo uveřejnění na svých internetových stránkách zahrnout informace podle odstavců 2 až 4 do své zprávy o solventnosti a finanční situaci podle zákona upravujícího pojišťovnictví.
§ 127k
Investiční strategie správce aktiv
(1)
Obhospodařuje-li správce aktiv majetek institucionálního investora, jehož součástí jsou cenné papíry představující podíl na emitentovi, sdělí každoročně institucionálnímu investorovi, jak je jeho investiční strategie a její uskutečňování v souladu s ujednáním o obhospodařování a jak přispívá ke střednědobé a dlouhodobé výkonnosti institucionálního investora. To platí i tehdy, obhospodařuje-li správce aktiv investiční fond nebo zahraniční investiční fond, prostřednictvím kterého institucionální investor investoval do cenných papírů představujících podíl na emitentovi.
(2)
Sdělení podle odstavce 1 obsahuje informace o
a)
hlavních střednědobých a dlouhodobých rizicích spojených s investicí,
b)
struktuře investice, kterou správce aktiv obhospodařuje,
c)
obratu investice a nákladech vynaložených v souvislosti s obratem,
d)
využití poradců pro hlasování pro účely plnění politiky zapojení,
e)
politice uplatňované při zápůjčce cenných papírů a jejím využití pro politiku zapojení zejména v době konání valné hromady emitenta,
f)
skutečnosti, jak investiční strategie vychází z posouzení střednědobé a dlouhodobé výkonnosti emitenta, včetně posouzení nefinančních klíčových ukazatelů výkonnosti emitenta,
g)
střetu zájmů, který nastal v souvislosti s prováděním politiky zapojení, a způsobu jeho řešení.
(3)
Správce aktiv nemusí sdělit informace podle odstavců 1 a 2, jsou-li veřejně dostupné.
Informační povinnosti poradce pro hlasování
§ 127l
(1)
Poradce pro hlasování bezplatně uveřejní
a)
odkaz na kodex chování, který uplatňuje při přípravě analýz, poradenství nebo doporučení pro hlasování souvisejících s výkonem hlasovacích práv a informaci o tom, jak tento kodex uplatňuje, nebo
b)
dostatečné odůvodnění, proč kodex chování podle písmene a) neuplatňuje.
(2)
Uplatňuje-li poradce pro hlasování kodex chování podle odstavce 1 písm. a) a odchýlí-li se od jeho ustanovení, uveřejní, od jakého ustanovení se odchýlil, vysvětlí důvody odchýlení a uveřejní i jiná opatření, která případně přijal.
(3)
Poradce pro hlasování uveřejní informace podle odstavců 1 a 2 bezplatně na svých internetových stránkách a alespoň jednou ročně je aktualizuje.
§ 127m
(1)
Poradce pro hlasování alespoň jednou ročně uveřejní tyto informace týkající se přípravy jeho analýz, poradenství a doporučení pro hlasování souvisejících s výkonem hlasovacích práv:
a)
základní popis metodik a modelů, které používá,
b)
hlavní informační zdroje, které používá,
c)
popis přijatých opatření k zajištění kvality, včetně odborné kvalifikace příslušných pracovníků,
d)
zda a jak zohledňuje národní tržní podmínky,
e)
zda a jak zohledňuje požadavky stanovené právními předpisy a vnitřními předpisy emitenta,
f)
základní popis politiky hlasování, kterou uplatňuje pro jednotlivé trhy,
g)
zda komunikuje s emitentem a relevantními zúčastněnými stranami,
h)
rozsah a popis komunikace podle písmene g),
i)
jak předchází střetu zájmů a jak vzniklý střet zájmů řeší.
(2)
Poradce pro hlasování bezplatně uveřejní informace podle odstavce 1 na svých internetových stránkách a ponechá je zde dostupné alespoň po dobu 3 let ode dne jejich uveřejnění.
(3)
Jsou-li informace podle odstavce 1 již k dispozici jako součást uveřejnění podle § 127l, nemusí být uveřejněny samostatně.
§ 127n
Identifikace střetu zájmů
Poradce pro hlasování bez zbytečného odkladu informuje své zákazníky o skutečném nebo možném střetu zájmů, který může ovlivnit přípravu jeho analýz, poradenství nebo doporučení pro hlasování souvisejících s výkonem hlasovacích práv. Současně informuje zákazníky o tom, jak tento střet zájmů řeší.“.
Dosavadní hlavy VII až X se označují jako hlavy VIII až XI.
18.
V § 171 odstavec 1 zní:
„(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vede evidenci investičních nástrojů, se dopustí přestupku tím, že
a)
neuchová evidenci nebo dokumenty podle § 99a,
b)
neposkytne údaje podle § 115 odst. 1, nebo
c)
poruší povinnost podle § 121d nebo § 121e odst. 2, 3, 4 nebo 5.“.
19.
V § 171 odst. 3 se slovo „nebo“ nahrazuje slovy „písm. a) nebo b) nebo odstavce“.
20.
V § 171 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.
21.
V § 172 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Právnická osoba se dále jako emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne informace podle § 121e odst. 1, nebo
b)
poruší povinnost podle § 121k odst. 4, § 121o odst. 4, § 121u odst. 1, § 121u odst. 2 věty druhé nebo § 121u odst. 3.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
22.
V § 172 odst. 7 se slova „nebo 3“ nahrazují slovy „, 3 nebo 4“.
23.
§ 173a včetně nadpisu zní:
㤠173a
Přestupky institucionálního investora a správce aktiv
(1)
Institucionální investor se dopustí přestupku tím, že
a)
nevypracuje nebo neuveřejní politiku zapojení podle § 127f, nebo
b)
poruší povinnost podle § 127g nebo 127j.
(2)
Správce aktiv se dopustí přestupku tím, že
a)
nevypracuje nebo neuveřejní politiku zapojení podle § 127f, nebo
b)
poruší povinnost podle § 127g.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.
Čl. III
Přechodná ustanovení
1.
Představenstvo nebo správní rada emitenta podle § 118 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., jehož akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží politiku odměňování podle § 121k zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ke schválení nejpozději první valné hromadě, která schvaluje účetní závěrku emitenta, konané po uplynutí 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nepředloží-li představenstvo nebo správní rada emitenta politiku odměňování podle věty první, je výkon funkce členů představenstva nebo členů správní rady bezplatný, a to ode dne konání valné hromady podle věty první až do dne konání valné hromady, které byla předložena politika odměňování ke schválení.
2.
Představenstvo nebo správní rada emitenta podle § 118 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., jehož akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží zprávu o odměňování podle § 121o zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ke schválení valné hromadě, která schvaluje účetní závěrku emitenta za účetní období, ve kterém byla valné hromadě poprvé předložena politika odměňování podle § 121k zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Emitent uvedený v § 118 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2004 Sb., ve znění zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., uvede ve zprávě o odměňování údaje podle § 121p odst. 1 písm. b) nebo podle § 121p odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jen za účetní období, která následují po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o nabídkách převzetí
Čl. IV
V § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 104/2008 Sb., o nabídkách převzetí a o změně některých dalších zákonů (zákon o nabídkách převzetí), ve znění zákona č. 188/2011 Sb., se slova „institucionálního investora nebo“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
v z. Schillerová v. r. |
Zákon č. 205/2019 Sb. | Zákon č. 205/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 6. 9. 2019, částka 87/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Bezpečnostní informační službě
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Vojenském zpravodajství
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 6. 9. 2019
205
ZÁKON
ze dne 25. července 2019,
kterým se mění zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zpravodajských službách České republiky
Čl. I
Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb. a zákona č. 35/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Orgány veřejné správy poskytnou požadovanou pomoc a informace bez zbytečného odkladu a bezplatně, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.“.
2.
V § 11 odst. 2 větě první se za slova „Generálního finančního ředitelství“ vkládají slova „nebo Generálního ředitelství cel“ a ve větě druhé se slova „nemusí žádosti vyhovět, pokud“ nahrazují slovy „nebo Generální ředitelství cel žádosti vyhoví, ledaže“.
3.
V § 11 odst. 5 se slova „vedených v registrech, informačních systémech a evidencích uvedených v odstavcích 3 a 4“ zrušují.
4.
V § 11 odstavec 7 zní:
„(7)
Evidenční ochranou údajů se rozumí vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů a o přístupu do informačních systémů, včetně záznamů, které obsahují neveřejné nebo znepřístupněné údaje; tyto záznamy se poskytují z informačních systémů veřejné správy. V případě záznamů z informačního systému datových schránek se neposkytují údaje vztahující se k přihlášení osoby oprávněné k přístupu do datové schránky do této datové schránky a k údajům vztahujícím se k datové zprávě. Pokud jiné informační systémy využívají údaje z informačních systémů veřejné správy, poskytují se záznamy také z nich, a to na náklady žádající zpravodajské služby. Je-li to technicky možné, poskytují se záznamy pro účely evidenční ochrany údajů způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
5.
V § 11 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Evidenčně chráněnými údaji jsou údaje
a)
o osobách, které mají vztah k plnění úkolů zpravodajských služeb, zejména o
1.
příslušnících a zaměstnancích zpravodajských služeb,
2.
osobách jednajících ve prospěch zpravodajských služeb,
3.
osobách, které jsou předmětem zájmu zpravodajských služeb, a
4.
osobách blízkých osobám uvedeným v bodech 1 až 3,
b)
vztahující se ke krycím dokladům a krycím prostředkům a
c)
vztahující se ke služebním vozidlům.“.
6.
V § 11a odstavec 1 zní:
„(1)
Zpravodajská služba může písemně žádat od
a)
banky nebo pobočky zahraniční banky (dále jen „banka“) poskytnutí zprávy o záležitostech týkajících se klienta banky, které jsou předmětem bankovního tajemství,
b)
spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „družstevní záložna“) poskytnutí zprávy o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích, nebo
c)
jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, poskytnutí zprávy o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích.“.
7.
V § 11a se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2)
Zpravodajská služba může písemně žádat poskytnutí zprávy podle odstavce 1 také v budoucím období.
(3)
Poskytnutí zprávy nebo poskytování zpráv podle odstavce 1 nebo 2 může zpravodajská služba žádat pouze pro plnění konkrétního úkolu ve své působnosti a za předpokladu, že by získání požadovaných údajů jiným způsobem bylo neúčinné, podstatně ztížené nebo v daném případě nemožné.
(4)
Zpravodajská služba může požádat, aby zprávu nebo zprávy podle odstavce 1 nebo 2 od banky, družstevní záložny nebo jiné osoby, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, vyžádal a zpravodajské službě je předal orgán veřejné moci, který by byl na základě zvláštního právního předpisu oprávněn si takové údaje vyžádat; to neplatí pro soudy, státní zastupitelství a Finanční analytický úřad. Vyžádání zprávy postupem podle věty první je krycím prostředkem podle tohoto zákona nebo podle zvláštního zákona, který upravuje činnost zpravodajské služby.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 5 až 10.
8.
V § 11a odst. 5 se za číslo „1“ vkládají slova „, 2 nebo 4“.
9.
V § 11a odst. 6, § 11a odst. 7 větě první a v § 11a odst. 8 větě první se za slova „klientovi banky“ vkládají slova „, členovi družstevní záložny nebo uživateli platební služby“.
10.
V § 11a odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou „Bance nebo družstevní záložně, kterým je rozhodnutím uložena povinnost zprávu poskytnout nebo zprávy poskytovat, nebo orgánu veřejné moci, který má zprávu od banky nebo družstevní záložny vyžádat, se spolu s písemnou žádostí podle odstavce 1 nebo 2 předkládá pouze tento výpis v listinné podobě, a to buď jako originál nebo ověřená kopie originálu7), přičemž banka, družstevní záložna nebo orgán veřejné moci si pro své vnitřní potřeby ponechá prostou kopii tohoto výpisu.“.
11.
Za § 11b se vkládá nový § 11c, který zní:
㤠11c
(1)
Zpravodajská služba může zpracovávat digitální fotografie a agendové identifikátory fyzických osob získané z
a)
informačního systému evidence občanských průkazů,
b)
informačního systému evidence cestovních dokladů,
c)
informačního systému evidence diplomatických a služebních pasů,
d)
registru řidičů,
e)
centrálního registru řidičů a
f)
informačního systému cizinců.
(2)
Osobní údaje podle odstavce 1 může zpravodajská služba využívat pouze pro identifikaci konkrétní osoby při plnění konkrétního úkolu ve své působnosti.
(3)
Zpravodajská služba osobní údaje podle odstavce 1 pravidelně aktualizuje.“.
12.
V § 12b odst. 3 písm. c) a d) se slova „nebo pobočkou zahraniční banky“ zrušují a za slova „předmětem bankovního tajemství“ se vkládají slova „, o poskytnutí zprávy družstevní záložnou o údajích o členovi družstevní záložny a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích“.
13.
V § 18 odst. 1 se za slova „krycí doklady“ vkládají slova „a krycí prostředky“.
14.
V § 18 se odstavce 2 a 3 zrušují.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 2.
15.
Za § 18 se vkládají nové § 18a až 18c, které včetně nadpisů znějí:
㤠18a
Krycí doklady
(1)
Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení jeho příslušnosti k Úřadu pro zahraniční styky a informace, k zastírání činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace nebo k utajení objektů Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(2)
Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby.
(3)
Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, může Úřad pro zahraniční styky a informace v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem nebo blokováním těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Úřadu pro zahraniční styky a informace také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(4)
Krycí doklad opatřuje Úřad pro zahraniční styky a informace nebo Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(5)
Úřadu pro zahraniční styky a informace vydává krycí doklady Ministerstvo vnitra.
(6)
Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených krycích dokladů.
§ 18b
Krycí prostředky
(1)
Krycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Úřadu pro zahraniční styky a informace.
(2)
Krycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Úřad pro zahraniční styky a informace na základě rozhodnutí jeho ředitele.
(3)
Úřad pro zahraniční styky a informace vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředků.
§ 18c
Na základě požadavku Úřadu pro zahraniční styky a informace pro něj Ministerstvo vnitra provádí opatření k evidenční ochraně údajů.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Bezpečnostní informační službě
Čl. II
Zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb. a zákona č. 35/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 4 se slovo „tří“ nahrazuje číslem „4“.
2.
V § 13 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Krycím dokladem se pro účely tohoto zákona rozumí dokument sloužící k zastírání skutečné totožnosti příslušníka nebo k utajení jeho příslušnosti k Bezpečnostní informační službě, k zastírání činnosti Bezpečnostní informační služby nebo k utajení objektů Bezpečnostní informační služby.
(2)
Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby.“.
3.
V § 13 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Bezpečnostní informační služby také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Bezpečnostní informační služby.“.
4.
V § 13 odst. 4 se za slovo „doklady“ vkládají slova „opatřuje a“, slova „a krycí prostředky vydává, zřizuje nebo k jejich zřízení dává podnět“ se zrušují a za slovo „rozhodnutí“ se vkládá slovo „jejího“.
5.
V § 13 odst. 5 se slova „vydaných a zřízených“ nahrazují slovem „opatřených“ a slova „a krycích prostředků“ se zrušují.
6.
Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:
㤠13a
Krycí prostředky
(1)
Krycím prostředkem se pro účely tohoto zákona rozumí věc, která není dokumentem, prostor nebo činnost sloužící k zastírání skutečné totožnosti osoby nebo činnosti Bezpečnostní informační služby.
(2)
Krycí prostředek opatřuje nebo zřizuje Bezpečnostní informační služba na základě rozhodnutí jejího ředitele.
(3)
Bezpečnostní informační služba vede evidenci opatřených a zřízených krycích prostředků.“.
7.
V § 19 odst. 3 písm. e) se za slova „předmětem bankovního tajemství8),“ vkládají slova „o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích,“.
8.
V § 19 odst. 3 písm. f) se za slova „předmětem bankovního tajemství10),“ vkládají slova „o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích,“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Vojenském zpravodajství
Čl. III
Zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 35/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 3 se slovo „tří“ nahrazuje číslem „4“ a slovo „tři“ se nahrazuje číslem „4“.
2.
V § 13 odst. 1 se slova „listina, popřípadě jiný“ zrušují a slova „anebo k utajení skutečných zájmů nebo“ se nahrazují slovy „, k zastírání činnosti Vojenského zpravodajství nebo k utajení“.
3.
V § 13 odstavce 2 až 5 znějí:
„(2)
Krycím dokladem nesmí být průkaz poslance nebo senátora, člena vlády, člena bankovní rady České národní banky, člena kolegia Nejvyššího kontrolního úřadu, soudce Ústavního soudu, služební průkaz soudce nebo státního zástupce nebo doklad žijící osoby.
(3)
Je-li to vzhledem k povaze krycího dokladu nutné, je Vojenské zpravodajství oprávněno v nezbytné míře zpracovávat údaje v informačních systémech vedených podle zvláštních právních předpisů, a to vložením, změnou nebo fyzickým vymazáním údajů souvisejících s krycím dokladem nebo blokováním těchto údajů. Správci informačních systémů veřejné správy a na náklady Vojenského zpravodajství také správci jiných informačních systémů využívajících údaje z informačních systémů veřejné správy poskytnou při tomto zpracovávání potřebnou součinnost; při tom postupují tak, aby nedošlo k vyzrazení činnosti Vojenského zpravodajství.
(4)
Krycí doklad opatřuje Vojenské zpravodajství na základě rozhodnutí jeho ředitele.
(5)
Krycí doklad vydává Vojenské zpravodajství; vydání krycího dokladu může Vojenskému zpravodajství zabezpečit také Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Bezpečnostní informační služba.“.
4.
V § 14 odst. 1 se slova „listinou ani jiným“ zrušují.
5.
V § 22 odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích“.
6.
V § 22 odst. 3 písm. e) se za slovo „tajemství18)“ vkládají slova „, o poskytnutí zprávy spořitelním a úvěrním družstvem o údajích o svém členovi a o jeho transakcích nebo o poskytnutí zprávy jinou osobou, která je oprávněna poskytovat platební služby jako podnikání, o uživateli jí poskytované služby a o jeho transakcích“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
v z. Schillerová v. r. |
Zákon č. 206/2019 Sb. | Zákon č. 206/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 1. 10. 2019, částka 87/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2019
206
ZÁKON
ze dne 24. července 2019,
kterým se mění zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., a zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh
Čl. I
Zákon č. 226/2013 Sb., o uvádění dřeva a dřevařských výrobků na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 30 zní:
„(2)
V návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie30) tento zákon dále stanoví působnost správních úřadů (dále jen „příslušný orgán“) a organizační složky státu v oblasti režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva (dále jen „licence pro dovoz dřeva“).
30)
Nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 ze dne 20. prosince 2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1024/2008 ze dne 17. října 2008, kterým se stanoví podrobná opatření k provádění nařízení Rady (ES) č. 2173/2005 o zavedení režimu licencí FLEGT pro dovoz dřeva do Evropského společenství.“.
2.
V § 2 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
pověřenou osobou organizační složka státu, která v rámci výkonu jí vymezeného předmětu činnosti splňuje odborné a technické předpoklady pro provádění odborných činností uvedených v § 10 a vůči které vykonává Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) funkci zřizovatele.“.
3.
Poznámky pod čarou č. 4 až 6 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
4.
V § 3 odst. 1 písm. b) se slova „orgány státní správy“ nahrazují slovy „příslušnými orgány podle § 4 a správními orgány uvedenými v § 6a“.
5.
V § 3 odst. 2 se slova „Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“ nahrazují slovem „ministerstva“.
6.
V § 3 odst. 3 se slova „a orgány státní správy“ nahrazují slovy „, příslušné orgány podle § 4 a správní orgány uvedené v § 6a“.
7.
Nadpis nad označením § 4 se zrušuje.
8.
§ 4 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 31 až 33 zní:
㤠4
Příslušné orgány
(1)
Příslušnými orgány podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky31), jsou ministerstvo, krajské úřady a Česká obchodní inspekce (dále jen „inspekce“).
(2)
Příslušné orgány podle odstavce 1
a)
s výjimkou inspekce přijímají oznámení32) od kontrolních organizací13) o významných nebo opakovaných porušeních povinností ze strany hospodářských subjektů, které využívají systém náležité péče zavedený kontrolními organizacemi,
b)
zasílají do centrální evidence informace v rozsahu a způsobem stanovenými vyhláškou ministerstva,
c)
spolupracují podle čl. 12 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.
(3)
Příslušnými orgány podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva33) jsou ministerstvo, Generální ředitelství cel a celní úřady.
31)
Čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
32)
Čl. 8 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010.
33)
Čl. 7 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2173/2005.“.
9.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Příslušné orgány podle § 4 odst. 1 a pověřená osoba využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel údaje v tomto rozsahu:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
c)
datum, místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila mimo území České republiky, datum, místo a stát narození,
d)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí fyzické osoby mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Příslušné orgány podle § 4 odst. 1 a pověřená osoba využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel údaje v tomto rozsahu:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila mimo území České republiky, místo a stát narození,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
f)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
g)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí fyzické osoby mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Příslušné orgány podle § 4 odst. 1 a pověřená osoba využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v tomto rozsahu:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
f)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,
g)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí fyzické osoby mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(4)
Příslušné orgány podle § 4 odst. 1 a pověřená osoba využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
b)
adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(5)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.
10.
V § 5 písmeno a) zní:
„a)
pověřuje prováděním odborných činností uvedených v § 10 pověřenou osobu,“.
Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje.
11.
V § 5 písm. b) se slovo „Komisi“ nahrazuje slovy „Evropskou komisi (dále jen „Komise“)“ a slovo „uznání“ se nahrazuje slovem „uznání17)“.
Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 363/2012.“.
12.
V § 5 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) až i), která znějí:
„g)
oznamuje Komisi veškeré informace o tom, že dochází nebo došlo k porušení přímo použitelného předpisu Evropské unie o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva,
h)
zpracovává a zasílá Komisi v termínech podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva výroční zprávu za předcházející rok,
i)
v případě pochybností o platnosti licence pro dovoz dřeva požaduje po licenčním orgánu vyvážející partnerské země v souladu s dohodou o partnerství uzavřenou s vyvážející partnerskou zemí dodatečné ověření platnosti licence pro dovoz dřeva a další vysvětlení; o výsledku bez zbytečného odkladu informuje Generální ředitelství cel.“.
13.
V § 6 úvodní část ustanovení zní: „Krajský úřad“.
14.
V § 6 písm. a) se slova „kontrolují na základě podnětu inspekce nebo pověřené osoby“ nahrazují slovy „provádí kontrolu“.
15.
V § 6 písm. b) se slova „v rámci kontrol podle písmene a) mohou uložit zavedení nápravných opatření“ nahrazují slovy „ukládá nápravné opatření“.
16.
V § 6 písm. c) se slovo „poskytují“ nahrazuje slovem „poskytuje“.
17.
V § 6 písm. d) se slovo „projednávají“ nahrazuje slovem „projednává“.
18.
V § 6 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
přijímá okamžitá prozatímní opatření podle čl. 10 odst. 5 přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.“.
19.
V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Pověření zaměstnanci krajského úřadu se při výkonu kontrolní činnosti prokazují průkazem, který je dokladem o jejich pověření ke kontrole.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor průkazu podle odstavce 2.“.
20.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně poznámky pod čarou č. 34 zní:
㤠6a
Obecní úřad obce s rozšířenou působností a Vojenský lesní úřad zasílají
a)
krajskému úřadu a pověřené osobě informace o pravomocném rozhodnutí o přestupku za nezákonně vytěžené dřevo z domácí lesní produkce ve svém správním obvodu,
b)
pověřené osobě údaje z lesní hospodářské evidence34) v rozsahu a způsobem stanovenými vyhláškou podle § 3 odst. 3.
34)
§ 40 zákona č. 289/1995 Sb.“.
21.
V § 7 úvodní část ustanovení zní: „Inspekce“.
Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje.
22.
V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „na vyžádání příslušných orgánů nebo pověřené osoby o kontrolovaném hospodářském subjektu, který uvádí na trh dřevo nebo dřevařské výrobky z ostatní produkce,“ nahrazují slovy „příslušným orgánům nebo pověřené osobě o dovozu dřeva nebo dřevařských výrobků“.
23.
V § 8 odst. 1 písm. a) se slova „kontrolovaného hospodářského subjektu“ nahrazují slovy „deklaranta nebo dovozce“, slova „místo podnikání,“ se zrušují, za slovo „firmu,“ se vkládají slova „sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,“ a slovo „adresáta“ se nahrazuje slovem „příjemce“.
24.
V § 8 odst. 1 písm. c) se slova „v případě potřeby“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo dřevařského výrobku“.
25.
V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Generální ředitelství cel předává ministerstvu informace nezbytné pro zpracování výroční zprávy v souladu s ustanovením § 5 písm. g) a h).“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
26.
V § 8 odst. 3 se slova „odstavce 1“ nahrazují slovy „odstavců 1 a 2“.
27.
§ 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 35 až 39 zní:
㤠9
Celní úřad
Celní úřad
a)
při dovozu přijímá a kontroluje licence pro dovoz dřeva35),
b)
v případě pochybnosti o druhu dřeva použitého v dovážených dřevařských výrobcích36) požádá pověřenou osobu o odbornou spolupráci a odborné posouzení podle § 10 písm. h),
c)
v případě pochybnosti o platnosti licence pro dovoz dřeva požádá ministerstvo prostřednictvím Generálního ředitelství cel o ověření platnosti licence pro dovoz dřeva u licenčního orgánu37) podle § 5 písm. i),
d)
v případě pochybností podle písmene b) nebo c) může dřevařské výrobky zadržet postupem podle celního zákona38) do doby, než obdrží odborné posouzení podle § 10 písm. h) nebo než je prověřena platnost licence pro dovoz dřeva podle § 5 písm. i),
e)
v případech, kdy z výsledku kontroly druhu dřeva použitého v dřevařských výrobcích nebo výsledku ověření platnosti licence pro dovoz dřeva provedeného ministerstvem podle § 5 písm. i) vyplyne, že druh dřeva použitý v dovážených dřevařských výrobcích neodpovídá licenci pro dovoz dřeva nebo tato licence je neplatná, rozhodne o zničení dřevařských výrobků podle celních předpisů39),
f)
v případech, kdy při dovozu dřevařských výrobků podléhajících licencím pro dovoz dřeva není předložena licence pro dovoz dřeva nebo je předložena neplatná licence pro dovoz dřeva, rozhodne o zničení dřevařských výrobků podle celních předpisů39).
35)
Čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2173/2005.
36)
Čl. 5 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 2173/2005.
37)
Čl. 5 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 2173/2005.
38)
§ 39 zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb.
Čl. 5 odst. 7 nařízení Rady (ES) č. 2173/2005.
39)
Čl. 197 a 198 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.“.
Poznámky pod čarou č. 24 až 26 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
28.
V § 10 písm. b) se slova „ke kontrole podle § 6 písm. a)“ nahrazují slovy „k případnému uložení nápravného opatření, projednání přestupku nebo přijetí okamžitého prozatímního opatření“.
29.
V § 10 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
v oblasti režimu licencí pro dovoz dřeva zpracovává v souladu s § 9 písm. b) odborné posouzení druhu dřeva použitého ve dřevařském výrobku podle příloh II a III přímo použitelného předpisu Evropské unie o zavedení režimu licencí pro dovoz dřeva.“.
30.
Nadpis § 12 zní: „Přestupky“.
31.
V § 12 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
32.
V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c)
nesplní nápravné opatření podle § 6 odst. 1 písm. b), nebo
d)
nesplní okamžité prozatímní opatření podle § 6 odst. 1 písm. e).“.
33.
V § 12 odst. 3 písm. a) se slova „odstavce 1 písm. b) nebo“ zrušují.
34.
V § 12 odst. 3 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo c)“.
35.
V § 12 odst. 3 písm. c) se text „písm. c)“ nahrazuje slovy „písm. b) nebo d)“.
36.
V § 12 odst. 4 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
37.
V § 12 odst. 4 písm. b) se text „písm. c)“ nahrazuje textem „písm. b)“.
38.
V § 12 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí:
„(6)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze spolu s pokutou uložit správní trest zveřejnění rozhodnutí o přestupku a správní trest zákazu činnosti do 1 roku. Správní trest zákazu činnosti lze uložit pouze tehdy, byl-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchán opakovaně.
(7)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze spolu s pokutou uložit správní trest zákazu činnosti do 1 roku.
(8)
Spáchá-li přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) fyzická osoba, uloží se jí správní trest napomenutí. Při opakovaném spáchání tohoto přestupku se uloží fyzické osobě pokuta podle odstavce 3 písm. b).
(9)
Pravomocné rozhodnutí o přestupku se zveřejňuje v centrální evidenci podle § 3 a zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Celní správě České republiky
Čl. II
V § 8 odst. 6 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 243/2016 Sb., písmeno e) zní:
„e)
kontroluje osvědčení o úlovku a rozhoduje o jeho ověření při dovozu nebo zpětném vývozu produktů mořského rybolovu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4),“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
v z. Schillerová v. r. |
Zákon č. 207/2019 Sb. | Zákon č. 207/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky)
Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 6. 9. 2019, částka 87/2019
* Čl. I - Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 6. 9. 2019
207
ZÁKON
ze dne 25. července 2019,
kterým se mění zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), se mění takto:
1.
V § 31 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Fyzická osoba, jejíž alespoň jeden z rodičů nebo prarodičů je nebo byl bývalým občanem podle odstavce 1, může státní občanství České republiky nabýt prohlášením, pokud není ke dni učinění prohlášení státním občanem Slovenské republiky.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
2.
V § 31 odst. 4 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého či československého státního občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů“.
3.
V § 31 se za odstavec 4 doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:
„(5)
Rodiče, popřípadě jeden z nich, mohou pro dítě učinit samostatné prohlášení podle odstavce 3. K prohlášení se kromě dokladů uvedených v odstavci 4 připojí
a)
rodný list dítěte,
b)
souhlas druhého rodiče s nabytím státního občanství České republiky s jeho úředně ověřeným podpisem. Souhlas druhého rodiče se nevyžaduje, pokud byl rodičovské odpovědnosti zbaven, výkon jeho rodičovské odpovědnosti byl v této oblasti omezen nebo pozastaven, není-li jeho pobyt, pokud žije mimo území České republiky, znám nebo zemřel.
(6)
Jestliže oba rodiče zemřeli, byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, výkon jejich rodičovské odpovědnosti byl v této oblasti omezen nebo pozastaven nebo není-li jejich pobyt, pokud žijí mimo území České republiky, znám, může prohlášení o nabytí státního občanství České republiky učinit pro dítě zákonný zástupce nebo opatrovník, který k prohlášení připojí
a)
rodný list dítěte,
b)
pravomocné rozhodnutí soudu o jeho ustanovení opatrovníkem.
(7)
K nabytí státního občanství České republiky prohlášením podle odstavce 3 dítětem starším 15 let je třeba jeho souhlas s úředně ověřeným podpisem. Úředně ověřený podpis se nevyžaduje, jestliže dítě vyjádří svůj souhlas a prohlášení podepíše před správním orgánem, u něhož se prohlášení činí.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
v z. Schillerová v. r. |
Zákon č. 208/2019 Sb. | Zákon č. 208/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 87/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zemědělství
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2020
208
ZÁKON
ze dne 25. července 2019,
kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zemědělství
Čl. I
Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 94/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 409/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 95/2009 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 371/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 299/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2d odst. 2 se slova „ministerstvo nebo jím pověřená osoba“ nahrazují slovem „Fond“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, s výjimkou provádění podpor genetických zdrojů, které provádí ministerstvo nebo jím pověřená osoba“.
2.
V § 2d se odstavec 3 zrušuje.
3.
V § 2e odst. 1 písm. b) se za slova „území České republiky“ vkládají slova „nebo doloží doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu“.
4.
V § 2e odst. 1 se na konci textu písmene c) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
hodlá-li podnikat nezletilá osoba, které byla soudem přiznána svéprávnost, nebo u které soud přivolil k souhlasu zákonného zástupce k samostatnému provozování zemědělské výroby, doloží též rozhodnutí soudu o přiznání svéprávnosti nebo přivolení soudu k souhlasu zákonného zástupce.“.
5.
V § 2f odst. 3 písm. b) se slova „; u osoby, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, adresu jejího umístění, obsahující obec, její část, název ulice, číslo popisné nebo číslo evidenční, popřípadě číslo orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo a údaje o vedoucím této organizační složky uvedené v písmenu a)“ nahrazují slovy „, označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice, byl-li zřízen“.
6.
V § 2f odst. 3 se na konci textu písmene g) slovo „a“ zrušuje, na konci textu písmene h) se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
titul nebo vědeckou hodnost osob uvedených v písmenech a) a b) zapisované do občanského průkazu podle zákona o občanských průkazech (dále jen „titul nebo vědecká hodnost“), pokud je budou při provozování používat, a
j)
případný požadavek na automatickou změnu adresy sídla podle adresy bydliště.“.
7.
V § 2f odst. 4 písm. a), § 2fa odst. 1 písm. a) a b) a v § 2fb odst. 2 se za slovo „příjmení“ vkládají slova „, titul nebo vědecké hodnost“.
8.
V § 2f odst. 4 písm. a) se slova „, nejedná-li se o občana České republiky nebo občana jiného členského státu Evropské unie“ zrušují a slova „a údaj“ se nahrazují slovy „dále se uvede u právnické osoby, jejího statutárního orgánu nebo jeho členu údaj“.
9.
V § 2f odst. 4 písm. b) se slova „, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, její umístění v České republice a údaje týkající se vedoucího organizační složky“ nahrazují slovy „označení a adresu umístění odštěpného závodu v České republice a údaje týkající se zástupce odštěpného závodu“.
10.
V § 2fa odst. 1 písm. b) se slova „adresa bydliště mimo území České republiky, adresa místa pobytu v České republice, pokud jí byl povolen trvalý pobyt; u osoby, která za účelem podnikání zřizuje na území České republiky organizační složku, adresa jejího umístění obsahující název obce, její části, název ulice, číslo popisné nebo číslo evidenční, popřípadě číslo orientační, bylo-li přiděleno, poštovní směrovací číslo a údaje o vedoucím této organizační složky uvedené v § 2f odst. 3 písm. a) s výjimkou prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby; je-li vedoucí této organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede se rovněž místo jejího pobytu v České republice, pokud jí byl povolen“ nahrazují slovy „adresa místa pobytu v České republice, pokud jí byl povolen trvalý pobyt, označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice“.
11.
V § 2fa odst. 2 písm. a) se slova „a osobní jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě datum narození, místo trvalého pobytu osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy, nejedná-li se o občana České republiky nebo občana členského státu Evropské unie; je-li statutárním orgánem nebo jeho členem právnická osoba, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,“ zrušují.
12.
V § 2fa odst. 2 písm. b) se slova „adresa umístění organizační složky v České republice a údaje týkající se vedoucího organizační složky, uvedené v § 2f odst. 3 písm. a), s výjimkou prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby; je-li vedoucí organizační složky osoba s bydlištěm mimo území České republiky, uvede se rovněž místo jejího pobytu v České republice, pokud jí byl povolen“ nahrazují slovy „označení a adresa umístění odštěpného závodu v České republice a údaje týkající se zástupce odštěpného závodu, uvedené v § 2f odst. 3 písm. a), s výjimkou prohlášení o neuložení zákazu činnosti týkající se zemědělské výroby“.
13.
V § 2fa se na konci textu odstavce 5 doplňuje věta „Změní-li se bydliště podnikatele a podnikatel oznámil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že při změně bydliště požaduje změnit sídlo na stejnou adresu, jako je adresa bydliště, není povinen při změně bydliště změnu sídla obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností oznamovat, a to jen v případě, že adresa není adresou úřadu.“.
14.
V § 2fa odst. 6 se za slova „uvedeným v oznámení“ vkládají slova „a končí dnem uvedeným v oznámení“ a slovo „žádosti“ se nahrazuje slovem „oznámení“.
15.
V § 2fb odst. 2 se slova „u zahraniční fyzické osoby též bydliště mimo Českou republiku, identifikační číslo, datum zápisu do evidence zemědělského podnikatele“ nahrazují slovy „u zahraniční fyzické osoby též bydliště mimo Českou republiku, pokud jí nebyl povolen trvalý pobyt, identifikační číslo, datum zápisu do evidence zemědělského podnikatele, datum zahájení provozování zemědělské výroby, údaje o právním nástupci“.
16.
V § 2g odst. 1 písm. a) se slova „více než 24 kalendářních měsíců“ zrušují.
17.
V § 2g odst. 1 písm. e) se za slovo „fyzickou“ vkládají slova „nebo právnickou“.
18.
V § 2g odst. 1 v závěrečné části se slovo „usnesením“ nahrazuje slovem „rozhodnutím“, za slova „O vyřazení z evidence zemědělského podnikatele“ se vkládají slova „podle písmen a), d) a e)“ a věta „Usnesení o vyřazení podle písmen b) a c) se pouze poznamená do spisu.“ se nahrazuje větou „O vyřazení z evidence zemědělského podnikatele podle písmen b) a c) rozhodne obecní úřad obce s rozšířenou působností usnesením, které pouze poznamená do spisu.“.
19.
V § 2g odst. 2 se za větu první vkládá věta „Obecní úřad obce s rozšířenou působností zapíše údaje o právním nástupci v rozsahu podle § 2f odst. 3 písm. a) do informačního systému evidence zemědělského podnikatele a vydá mu změnové osvědčení.“.
20.
V § 3a odst. 11 písm. b) se za slovo „bloku“ vkládají slova „a druh zemědělské kultury stanovené podle § 3i“.
21.
V § 3a odst. 12 se slova „jejíž hranice lze identifikovat v terénu“ nahrazují slovy „jejíž hranici lze viditelně identifikovat v terénu vůči okolní ploše“.
22.
V § 3a odst. 12 písm. b) se slovo „pěstován“ nahrazuje slovem „evidován“.
23.
V § 3ab odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova „a výměra způsobilé plochy dílu půdního bloku“.
24.
V § 3ab odst. 2 písm. f) se za slova „elektronická adresa“ vkládají slova „, s výjimkou údajů o uživateli objektu podle § 3o odst. 7“.
25.
V § 3g odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo změně výměry způsobilé plochy dílu půdního bloku podle postupu podle odstavce 4 věty druhé“.
26.
V § 3g odst. 2 se na konci textu doplňuje věta „Lhůty stanovené v řízení o aktualizaci evidence půdy končí marným uplynutím lhůty stanovené Fondem nebo provedením úkonu ve věci stanovené výzvou posledního z účastníků řízení, jichž se výzva týká.“.
27.
V § 3g odst. 3 se na konci textu doplňuje věta „Prvním úkonem ve věci je vydání oznámení o aktualizaci evidence půdy.“.
28.
V 3g odst. 4 se na konci textu doplňuje věta „Pokud podle postupu Fondu podle odstavce 3 nebo věty první tohoto odstavce, zjistí Fond, že uživatel u zemědělské půdy splnil podmínky podle § 3a odst. 12, vyznačí v evidenci půdy hranici dílu půdního bloku s tím, že o část dílu půdního bloku, ke které nebyl doložen právní důvod užívání zemědělské půdy, se sníží výměra způsobilé plochy.“.
29.
V § 3g odst. 5 se za slovo „písemně“ vkládají slova „v rámci toho řízení“, za slovo „půdy“ se vkládají slova „nebo úplné vynětí části nebo celého dílu půdního bloku z evidence půdy“ a za slovem „aktualizaci“ se vkládají slova „nebo vynětí z“.
30.
V § 3g odst. 8 se slova „o to žádost“ nahrazují slovy „k tomu podnět“.
31.
V § 3g se doplňuje odstavec 17, který zní:
„(17)
Fond provádí aktualizaci dílů půdních bloků podle pořadí, které se řídí, pokud zákon nestanoví jinak, okamžikem, ve kterém bylo ohlášení změny podle odstavce 1 doručeno Fondu, nebo okamžikem, kdy Fond zahájil postup podle odstavce 8.“.
32.
V § 3n odst. 1 se slova „V případě pochybností o správnosti údajů uvedených“ nahrazují slovy „V případě pochybností Fondu o správnosti údajů uvedených v evidenci objektů nebo“ a na konci textu se doplňuje věta „Na základě zjištěných skutečností provede Fond aktualizaci údajů v evidenci objektů a vydá o tom chovateli potvrzení.“.
33.
V § 3o odst. 1 se na konci textu doplňuje věta „Chovatel je povinen ohlásit Fondu změnu umístnění objektu nebo změnu druhu objektu stanoveného nařízením vlády podle § 3l, a to nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala; Fond vydá o tom chovateli potvrzení.“.
34.
V § 3o se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Fond může na základě vlastního zjištění nebo podnětu s využitím dostupných ortofotografických map, družicových nebo leteckých měřických snímků nebo šetření v terénu upravit průběh hranice evidovaného objektu určeného pro chov hospodářských zvířat a vydá o tom chovateli potvrzení.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
35.
V § 3o odst. 4 se věta druhá zrušuje.
36.
V § 3o odst. 5 se slova „o údajích uvedených“ nahrazují slovy „Fondu o správnosti údajů uvedených v evidenci objektů nebo“.
37.
V § 3o odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
38.
V § 3o se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
V případě prasat chovaných v domácnosti chovatele provádí aktualizaci údajů evidence objektů Fond na základě informací z ústřední evidence vedené podle plemenářského zákona47); ustanovení odstavců 1 až 5 se použije přiměřeně.“.
39.
V § 5 odst. 1 písm. d) bodě 1 se slova „a) nebo b)“ nahrazují slovy „a), b) nebo f)“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená podle zákona č. 252/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
Čl. III
Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 242/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se na konci textu písmene w) slovo „a“ zrušuje.
2.
V § 1 odst. 2 se na konci textu písmene x) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno z), které zní:
„z)
rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace podle § 2d zákona o zemědělství financované výhradně z národních zdrojů.“.
3.
V § 6a odst. 4 se věty druhá a třetí zrušují.
4.
V § 10 odst. 1 písm. a) se slova „veškerou činnost Fondu a jeho orgánů“ nahrazují slovy „dohlíží na hospodaření Fondu“.
5.
V § 11 odst. 5 se věta „V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší.“ nahrazuje větami „Proti tomuto sdělení se nelze odvolat. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu. V případě, že by toto sdělení Fondu bylo v rozporu s podmínkami, za kterých je poskytována dotace, ministerstvo jej usnesením zruší. Na postup ministerstva při vydání usnesení podle předchozí věty se přiměřeně použijí ustanovení správního řádu o přezkumném řízení.“.
6.
V § 11 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.
7.
V § 11 odstavec 7 včetně poznámky pod čarou č. 45 zní:
„(7)
Informační systém Fondu jako platební agentury podle přímo použitelného předpisu Evropské unie45) je informačním systémem veřejné správy a jeho správcem je Fond. Informační systém Fondu se využívá pro informační zabezpečení činností a procesů souvisejících především s
a)
schvalováním a kontrolou plateb dotací,
b)
prováděním plateb dotací,
c)
zaúčtováním plateb dotací,
d)
doručením žádostí o poskytnutí dotace a
e)
doručením rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace, žádostí o platbu, změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů v rámci provádění činností podle § 1 odst. 2.
45)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura.“.
8.
V § 11 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Žádost o poskytnutí dotace a další podání učiněné prostřednictvím informačního systému Fondu nevyžaduje podepsání uznávaným elektronickým podpisem.
(9)
Dokument podle odstavce 7 písm. e) se považuje za doručený okamžikem, kdy se do informačního systému Fondu přihlásí žadatel nebo jím pověřená osoba, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění v rámci informačního systému přístup k dokumentu. Nepřihlásí-li se do informačního systému Fondu žadatel nebo jím pověřená osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byl dokument vložen do informačního systému, považuje se tento dokument za doručený posledním dnem této lhůty; to neplatí, vylučuje-li jiný právní předpis náhradní doručení.“.
9.
V § 11a se na konci textu odstavce 4 doplňuje věta „V případě uzavření dohody o splátkách Fond sjedná s příjemcem dotace úrok z prodlení a další podmínky podle zvláštního právního předpisu14); po dobu účinnosti dohody o splátkách se příjemci dotace neúčtuje penále.“.
10.
V § 11a se na konci textu odstavce 5 doplňuje věta „Fond nezahájí řízení o uložení penále podle odstavce 4, pokud výše penále nepřesahuje částku stanovenou přímo použitelným předpisem Evropské unie46).
46)
Čl. 27 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. července 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost.“.
11.
V § 12 odst. 1 se za slova „zákona o lesích“ doplňují slova „a údajů z ústřední evidence reprodukčního materiálu podle zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin“.
12.
V § 12 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Generální ředitelství cel poskytuje Fondu pro účely činností podle § 1 odst. 2 písm. g) a h) informace o výstupech a vstupech zboží ze svých evidencí, a to v rozsahu uvedeném v přímo použitelném předpisu Evropské unie45).“.
13.
V § 12 se doplňují odstavce 6 a 7, které včetně poznámky pod čarou č. 47 znějí:
„(6)
Informace o poskytnutých dotacích, které má Fond povinnost zveřejňovat na základě tohoto zákona či jiného právního předpisu, zveřejňuje Fond též jako otevřená data47).
(7)
Informace zveřejněné jako otevřená data podle odstavce 6 musejí zůstat zveřejněny nejméně po dobu 10 let od data zveřejnění, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinou dobu zveřejnění těchto informací.
47)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“.
14.
V § 12a odst. 9 se za slova „dálkového průzkumu Země“ vkládají slova „a družicového sledování“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená podle zákona č. 256/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 39 a čl. III bodů 3 až 5, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
v z. Schillerová v. r. |
Zákon č. 209/2019 Sb. | Zákon č. 209/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 1. 10. 2019, částka 87/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o krmivech
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2019
209
ZÁKON
ze dne 24. července 2019,
kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o krmivech
Čl. I
Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění zákona č. 244/2000 Sb., zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 214/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 33/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „Evropských společenství1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství1a)“ nahrazují slovy „Evropské unie1) a v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a)“ a slova „odborného dozoru1d) nad dodržováním“ se nahrazují slovy „vykonávajícího úřední kontroly1d) dodržování“.
Poznámky pod čarou č. 1 a 1a znějí:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech, ve znění směrnice Komise 2003/57/ES, směrnice Komise 2003/100/ES, směrnice Komise 2005/8/ES, směrnice Komise 2005/86/ES, směrnice Komise 2005/87/ES, směrnice Komise 2006/13/ES, směrnice Komise 2006/77/ES, směrnice Komise 2008/76/ES, směrnice Komise 2009/8/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009, směrnice Komise 2009/124/ES, směrnice Komise 2009/141/ES, směrnice Komise 2010/6/EU, nařízení Komise (EU) č. 574/2011, nařízení Komise (EU) č. 277/2012, nařízení Komise (EU) č. 744/2012, nařízení Komise (EU) č. 107/2013, nařízení Komise (EU) č. 1275/2013, nařízení Komise (EU) 2015/186 a nařízení Komise (EU) 2017/2229.
Směrnice Komise 2008/38/ES ze dne 5. března 2008, kterou se stanoví seznam určených užití krmiv pro zvláštní účely výživy, ve znění směrnice Komise 2008/82/ES, nařízení Komise (EU) č. 1070/2010, nařízení Komise (EU) č. 5/2014 a nařízení Komise (EU) č. 1123/2014.
1a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 429/2008 ze dne 25. dubna 2008 o prováděcích pravidlech k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, pokud jde o vypracování a podávání žádostí a vyhodnocování a povolování doplňkových látek.
Nařízení Komise č. 152/2009 ze dne 27. ledna 2009, kterým se stanoví metody odběru vzorků a laboratorního zkoušení pro úřední kontrolu krmiv, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 669/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, pokud jde o zesílené úřední kontroly dovozu některých krmiv a potravin jiného než živočišného původu, a kterým se mění rozhodnutí 2006/504/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014 ze dne 13. srpna 2014, kterým se stanoví zvláštní podmínky dovozu některých krmiv a potravin z některých třetích zemí v důsledku rizika kontaminace aflatoxiny a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 1152/2009, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175 ze dne 5. února 2015, kterým se ukládají zvláštní podmínky použitelné na dovoz guarové gumy pocházející nebo zasílané z Indie vzhledem k rizikům kontaminace pentachlorfenolem a dioxiny.
Nařízení Komise (EU) 2015/786 ze dne 19. května 2015, kterým se definují kritéria přípustnosti pro dekontaminační postupy používané na produkty určené ke krmení zvířat, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/6 ze dne 5. ledna 2016, kterým se stanoví zvláštní podmínky pro dovoz krmiv a potravin pocházejících nebo odesílaných z Japonska po havárii v jaderné elektrárně Fukušima a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 322/2014, v platném znění.
Nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“.
2.
V § 1 odst. 1, § 2 odst. 1 písm. b), § 2 odst. 3, § 7 odst. 1 písm. a) a v § 19a odst. 2 písm. l), m), o), q) a r) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
3.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 2 odst. 1 písm. b) se slovo „zákonem2a)“ nahrazuje slovem „zákonem1e)“.
Poznámka pod čarou č. 2a se zrušuje.
5.
V § 2 odst. 1 se písmena c) a d) zrušují.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena c) až e).
6.
V § 2 odst. 1 se na konci písmene d) doplňují slova „ale nevyrábí je,“.
7.
V § 2 odst. 2 se písmena a) a b) včetně poznámky pod čarou č. 2b zrušují.
Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena a) až e).
8.
V § 2 odst. 2 písm. a) se slova „jako dodavatel“ zrušují.
9.
V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „Evropského společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
10.
V § 3 odst. 3 se slova „prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „předpisy Evropské unie24)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Krmiva obsahující nežádoucí látky je možné použít ke krmení pouze po dekontaminaci provedené v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie25).“.
Poznámky pod čarou č. 24 a 25 znějí:
„24)
Například nařízení Komise (EU) č. 574/2011, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální limity dusitanů, melaminu, Ambrosia spp. a o křížovou kontaminaci určitými kokcidiostatiky a histomonostatiky, a kterým se konsolidují přílohy I a II uvedené směrnice, nařízení Komise (EU) č. 277/2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy a akční prahy dioxinů a polychlorovaných bifenylů, nařízení Komise (EU) č. 744/2012, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu, dioxinů, Ambrosia spp., diclazurilu a lasalocidu sodného A a o akční prahy pro dioxiny, nařízení Komise (EU) č. 107/2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy melaminu v krmivech v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu, nařízení Komise (EU) č. 1275/2013, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, kadmia, olova, dusitanů, hořčičného oleje těkavého a škodlivých botanických nečistot, nařízení Komise (EU) 2015/186, kterým se mění příloha I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES, pokud jde o maximální obsahy arsenu, fluoru, olova, rtuti, endosulfanu a semen druhu Ambrosia.
25)
Nařízení Komise (EU) 2015/786.“.
11.
V § 3 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:
„(5)
Dovozce produktů ke krmení, které podléhají dovozní kontrole podle předpisů Evropské unie16), popřípadě jiná osoba pověřená dovozcem, jsou povinni Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (dále jen „ústav“) v místě stanoveném jako místo provedení dovozní kontroly podle § 16c oznámit písemně předpokládaný den dovozu takové partie krmiva nebo zásilky a údaje o dokladech, které doprovázejí zásilku nebo partii krmiva, jakmile se o nich dozví. Údaje podle věty první je dovozce povinen oznámit i celnímu úřadu příslušnému podle místa provedení dovozní kontroly alespoň 1 pracovní den před fyzickým příchodem zásilky.
16)
Například nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014, v platném znění, prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175.“.
12.
V § 3 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
13.
V § 3 odst. 6 písm. b) se slova „a jejich vyobrazení“ zrušují.
14.
V § 3 odst. 6 písmeno c) zní:
„c)
kategorie krmných surovin k označování krmiv pro zvířata neurčená k produkci potravin,“.
15.
V § 3 odst. 6 písm. e) se slova „Evropských společenství3b)“ nahrazují slovy „Evropské unie3b)“.
Poznámka pod čarou č. 3b zní:
„3b)
Například prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1490 o povolení chloridu manganatého tetrahydrátu, oxidu manganatého, síranu manganatého monohydrátu, chelátu manganu aminokyselin hydrátu, chelátu manganu a bílkovinných hydrolyzátů, manganatého chelátu glycinu, hydrátu a monochloridu-trihydroxidu dimanganatého jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/249 o povolení taurinu, β-alaninu, L-alaninu, L-argininu, L-asparagové kyseliny, L-histidinu, D,L-isoleucinu, L-leucinu, L-fenylalaninu, L-prolinu, D,L-serinu, L-tyrosinu, L-methioninu, L-valinu, L-cysteinu, glycinu, glutamátu sodného a L-glutamové kyseliny jako doplňkových látek pro všechny druhy zvířat a L-cysteinu hydrochloridu, monohydrátu, pro všechny druhy zvířat kromě koček a psů, prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1090 o povolení přípravku z endo-1,4-beta-xylanázy a endo-1,3(4)-beta-glukanázy z Komagataella pastoris (CBS 25376) a Komagataella pastoris (CBS 26469) jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, odchov kuřat a kuřice, výkrm krůt, kuřice nebo odchov všech druhů ptactva, odstavená selata a menšinové druhy prasat (po odstavu) (držitel povolení Kaesler Nutrition GmbH).“.
16.
V § 3 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
podmínky pro skladování objemných krmiv na zemědělské půdě.“.
17.
V § 4 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
kontaktní adresu elektronické pošty, případně telefon, pokud jimi žadatel disponuje,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
18.
Poznámka pod čarou č. 6 zní:
„6)
§ 504 občanského zákoníku.“.
19.
V § 4 odst. 4 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až m) se označují jako písmena d) až l).
20.
V § 4 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
písemné prohlášení o zpracování analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP)3c).“.
21.
V § 4 odst. 6 a v § 5 odst. 6 se text „a) až c)“ nahrazuje textem „a), b) a d)“.
22.
V § 4 odst. 7 a v § 5 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
23.
V § 4 odst. 8 písm. b) a v § 5 odst. 8 písm. b) se slova „Evropských společenství8)“ nahrazují slovy „Evropské unie8)“.
24.
V § 4 se doplňují odstavce 11 až 14, které včetně poznámky pod čarou č. 26 znějí:
„(11)
Pokud provozovatel přeruší výkon schvalované činnosti na dobu delší než 1 rok, je povinen o tomto bez zbytečného odkladu písemně informovat ústav.
(12)
Jestliže provozovatel oznámí ústavu přerušení výkonu činnosti, je provozování této činnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení této činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Přerušení činnosti provozovatele končí dnem uvedeným v oznámení.
(13)
Pokračování v provozování činnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování činnosti přerušeno podle odstavce 12, je provozovatel povinen předem písemně oznámit ústavu. V provozování činnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení.
(14)
Provozovatel je povinen na žádost ústavu bez zbytečného odkladu sdělit, zda činnost vykonává, a doložit doklady prokazující provozování této činnosti26).
26)
Čl. 15 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
25.
V § 5 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
kontaktní adresu elektronické pošty, případně telefon, pokud jimi žadatel disponuje,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
26.
V § 5 odst. 4 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena d) až k).
27.
V § 5 odst. 4 písmeno i) zní:
„i)
písemné prohlášení o zpracování analýzy rizik a stanovení kritických kontrolních bodů (HACCP) nebo používání správné praxe podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na hygienu krmiv3c),“.
28.
V § 5 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a náklady za odborné a zkušební úkony spojené s registračním řízením ve výši stanovené zvláštním právním předpisem o náhradách nákladů za odborné a zkušební úkony23)“.
29.
V § 5 se doplňují odstavce 11 až 14, které znějí:
„(11)
Pokud provozovatel přeruší výkon registrované činnosti na dobu delší než 1 rok, je povinen o tomto bez zbytečného odkladu písemně informovat ústav.
(12)
Jestliže provozovatel oznámí ústavu přerušení výkonu činnosti, je provozování této činnosti přerušeno dnem doručení oznámení o přerušení této činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení. Přerušení činnosti provozovatele končí dnem uvedeným v oznámení.
(13)
Pokračování v provozování činnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování činnosti přerušeno podle odstavce 12, je provozovatel povinen předem písemně oznámit ústavu. V provozování činnosti je možno pokračovat nejdříve dnem doručení oznámení o pokračování v provozování činnosti ústavu nebo pozdějším datem uvedeným v oznámení.
(14)
Provozovatel je povinen na žádost ústavu bez zbytečného odkladu sdělit, zda činnost vykonává, a doložit doklady prokazující provozování této činnosti26).“.
30.
V § 6 odst. 1 se slova „určitých proteinových krmiv,“ zrušují.
31.
V § 7 odst. 2 se za slova „zahájením výroby“ vkládají slova „druh vyráběného krmiva,“.
32.
V § 7 se na konci textu odstavce 3 doplňuje text „(HACCP)“.
33.
V § 7 odst. 4 se slova „Evropských společenství9e)“ nahrazují slovy „Evropské unie9e)“.
34.
V § 7 odst. 5 se slova „Evropských společenství9f)“ nahrazují slovy „Evropské unie3c)“.
Poznámka pod čarou č. 9f se zrušuje.
35.
V § 10 odst. 1 se slova „Evropských společenství17)“ nahrazují slovy „Evropské unie17)“.
36.
V § 10 odst. 2 se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“.
37.
V § 10 odst. 3 se slova „Evropských společenství9h)“ nahrazují slovy „Evropské unie9h)“.
38.
V § 14 odst. 1 se slova „Evropských společenství9c)“ nahrazují slovy „Evropské unie9c)“.
39.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
Například § 39 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 57 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
40.
Nadpis části třetí zní:
„ÚŘEDNÍ KONTROLY A JINÉ ÚŘEDNÍ ČINNOSTI“.
41.
V § 16 odst. 1 se slova „na vlastní náklady odborný dozor11)“ nahrazují slovy „úřední kontroly“, slova „předpisy Evropských společenství12)“ se nahrazují slovy „jiným právním předpisem a předpisy Evropské unie12)“ a slova „Evropských společenství“ se nahrazují slovy „Evropské unie“.
Poznámka pod čarou č. 11 se zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12)
Například čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, § 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).“.
42.
V § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 a v § 17 odst. 3 se slova „odborného dozoru“ nahrazují slovy „úřední kontroly“.
43.
V § 16 odst. 3 se slova „po dobu 6 měsíců ode dne doručení vzorku do laboratoře“ nahrazují slovy „po dobu 60 dnů ode dne oznámení výsledku jejich hodnocení kontrolované osobě“.
44.
Poznámka pod čarou č. 12a zní:
„12a)
Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
45.
V § 16 se doplňují odstavce 8 a 9, které včetně poznámky pod čarou č. 27 znějí:
„(8)
Za odebrané kontrolní vzorky se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou kontrolovaná osoba krmivo, doplňkovou látku nebo premix v době jejího odebrání běžně na trhu prodává; nelze-li tuto cenu určit, pak za náhradu ve výši ceny, za kterou kontrolní vzorky pořídila, případně za cenu účelně vynaložených nákladů, pokud o náhradu požádá ve lhůtě do 6 měsíců ode dne, kdy byla seznámena se skutečností, že krmivo, doplňková látka nebo premix splnily požadavky stanovené zvláštními právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie24). Náhrada se kontrolované osobě poskytne ve lhůtě do 60 dnů ode dne, kdy o ni požádala.
(9)
V rámci vykonávaných jiných úředních činností vydává ústav v případech a za podmínek uvedených v čl. 87 až 89 a 91 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 úřední osvědčení a úřední potvrzení. Žadatel o vydání úředního osvědčení a úředního potvrzení je povinen uhradit ústavu náklady spojené s jejich vydáním podle prováděcího právního předpisu27).
27)
Čl. 80 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Vyhláška č. 221/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
46.
V § 16b odst. 2 se slova „Evropských společenství3c)“ nahrazují slovy „Evropské unie3c)“.
47.
Za § 16b se vkládá nový § 16c, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 28 a 29 zní:
㤠16c
Kontrola dovozu krmiv ze třetích zemí a místa jejího provádění
(1)
Ústav provádí v souladu s předpisy Evropské unie kontrolu dovozu krmiv ze třetích zemí28). Kontrola podle věty první se provádí na stanovištích hraniční kontroly (dále jen „stanoviště“) určených v souladu s předpisem Evropské unie na území České republiky29). Aktualizovaný seznam stanovišť na území České republiky určí ústav, zveřejňuje ho na svých internetových stránkách a zasílá Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.
(2)
Při dovozu produktů ke krmení kontroluje celní úřad zároveň se zásilkou také rozhodnutí o schválení provozu dovozce podle § 4 nebo rozhodnutí o registraci provozu dovozce podle § 5 a doklady doprovázející zásilku požadované předpisy Evropské unie16).
28)
Čl. 43, čl. 44 odst. 1 a čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Nařízení Komise (ES) č. 669/2009, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 884/2014, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/175.
29)
Čl. 44 odst. 3, čl. 59, čl. 60, čl. 62 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
48.
V § 17 odst. 3 se slova „ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského“ nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“.
49.
V § 17 odst. 8 se slova „Evropských společenství13)“ nahrazují slovy „Evropské unie13)“.
Poznámka pod čarou č. 13 zní:
„13)
Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
50.
V § 17 odstavec 9 včetně poznámky pod čarou č. 18 zní:
„(9)
Ústav na svých internetových stránkách zveřejní metody a postupy laboratorního zkoušení při úřední kontrole produktů ke krmení, pokud nejde o metody a postupy stanovené předpisy Evropské unie18).
18)
Čl. 11 a 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Nařízení Komise (ES) č. 152/2009, v platném znění.“.
51.
V § 18 odstavec 1 zní:
„(1)
Jestliže ústav při výkonu úřední kontroly zjistí, že krmivářský provoz, krmivo, doplňková látka nebo premix nesplňují požadavky tohoto zákona, prováděcích právních předpisů nebo předpisů Evropské unie, uloží rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy provozovateli opatření podle čl. 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
Poznámka pod čarou č. 13a se zrušuje.
52.
V § 18 odst. 2 se slova „postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/200413b)“ nahrazují slovy „postupuje podle čl. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění, a čl. 137 a 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“.
Poznámka pod čarou č. 13b se zrušuje.
53.
V § 18 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
54.
V § 18 odst. 3 se text „2 a 3“ nahrazuje textem „1 a 2“.
55.
V § 19a odst. 2 písm. a) se text „1 až 6“ nahrazuje textem „1 až 4“.
56.
V § 19a odst. 2 písm. b) se text „§ 4 odst. 8,“ nahrazuje slovy „§ 4 odst. 9 nebo přerušení činnosti podle § 4 odst. 11 anebo nesplní některou z povinností podle § 4 odst. 13 nebo 14,“.
57.
V § 19a odst. 2 písm. c) se za slovo „neoznámí“ vkládá slovo „ústavu“ a text „§ 5 odst. 8,“ se nahrazuje slovy „§ 5 odst. 9 nebo přerušení činnosti podle § 5 odst. 11 anebo nesplní některou z povinností podle § 5 odst. 13 nebo 14,“.
58.
V § 19a odst. 2 písm. f) se za slovo „neoznámí“ vkládají slova „druh vyráběného krmiva,“.
59.
V § 19a odst. 2 se písmeno k) zrušuje.
Dosavadní písmena l) až r) se označují jako písmena k) až q).
60.
V § 19a odst. 2 písm. o) se slova „Evropských společenství9c)“ nahrazují slovy „Evropské unie9c)“.
61.
V § 19a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Dovozce nebo jiná osoba pověřená dovozcem se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 3 odst. 5.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
62.
V § 19a odst. 5 písm. a) se text „až l)“ nahrazuje textem „až k)“.
63.
V § 19a odst. 5 písm. b) se text „m) až q)“ nahrazuje textem „l) až p)“ a text „odstavce 3“ se nahrazuje textem „odstavce 4“.
64.
V § 19a odst. 5 písm. c) se text „f) nebo r)“ nahrazuje slovy „f) nebo q) nebo podle odstavce 3“.
65.
V § 20 odst. 1 se slova „Evropských společenství21)“ nahrazují slovy „Evropské unie21)“.
66.
V § 20 odst. 3 se slovo „správy2a)“ nahrazuje slovem „správy1e)“.
67.
§ 21a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 30 zní:
㤠21a
Biologické zkoušení
(1)
Za účelem zajištění bezpečnosti produkce potravin a krmiv podle předpisů Evropské unie30) a k ověření pravdivosti tvrzení v označení produktů ke krmení podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ústav provádí biologické zkoušení krmiv včetně zkoušení jakosti živočišných produktů.
(2)
V rámci této činnosti ústav zajistí provedení biologické testace k ověření produkční účinnosti, ke stanovení optimálního užití a k nezávislému porovnání účinků produktů ke krmení.
30)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005, v platném znění.“.
Poznámky pod čarou č. 13d a 13e se zrušují.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 91/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 91/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Vyhláška č. 415/2009 Sb., o stanovení požadavků na odběr vzorků a způsobu zveřejnění metod laboratorního zkoušení produktů ke krmení, se zrušuje.
Čl. IV
Technický předpis
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. V
Položka 93 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 182/2008 Sb. a zákona č. 279/2013 Sb., se mění takto:
1.
Slova „Vydání rozhodnutí“ se nahrazují slovy „Přijetí žádosti“.
2.
Slova „do oběhu54)“ se nahrazují slovy „na trh54)“.
3.
Slova „do oběhu“ se nahrazují slovy „na trh“.
4.
V písmeni e) se částka „Kč 1 000“ nahrazuje částkou „Kč 2 000“.
5.
V písmeni f) se částka „Kč 100“ nahrazuje částkou „Kč 500“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se poplatek stane splatným v den nebo po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
v z. Schillerová v. r. |
Zákon č. 210/2019 Sb. | Zákon č. 210/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 22. 8. 2019, datum účinnosti 6. 9. 2019, částka 87/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o investičních pobídkách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 6. 9. 2019
210
ZÁKON
ze dne 25. července 2019,
kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o investičních pobídkách
Čl. I
Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 62/2005 Sb., zákona č. 443/2005 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb. a zákona č. 84/2015 Sb., se mění takto:
1.
Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se doplňují slova „, v platném znění“.
2.
V § 1a odst. 1 písm. a) bodě 5 se slovo „majetku14)“ nahrazuje slovem „majetku“.
Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.
3.
V § 1a odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
investiční akcí investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku uskutečněná na území České republiky v rámci podnikání příjemce investiční pobídky,“.
4.
V § 1a odst. 1 písm. c) bodě 3 se slovo „zařízení16)“ nahrazuje slovem „zařízení“.
Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje.
5.
V § 1a odst. 1 písmena d) až f) včetně poznámky pod čarou č. 26 znějí:
„d)
příjemcem investiční pobídky podnikající právnická nebo fyzická osoba, které bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky (dále jen „rozhodnutí o příslibu“),
e)
strojním zařízením dlouhodobý hmotný majetek, který spadá do kapitol 84, 85 nebo 90 celního sazebníku26), nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného majetku, který spadá do kapitol 84, 85 nebo 90 celního sazebníku26),
f)
dlouhodobým hmotným a nehmotným majetkem dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle právních předpisů upravujících účetnictví,
26)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.“.
6.
V § 1a odst. 1 se písmena g) až l) zrušují.
Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno g).
7.
V § 1a odst. 1 písm. g) se slova „pracovních míst ve srovnání s průměrem“ nahrazují slovy „zaměstnanců v místě realizace investiční akce ve srovnání s průměrným počtem zaměstnanců v místě realizace investiční akce“, slovo „nebo“ se nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo dlouhodobě pobývajícím rezidentem v Evropské unii na území České republiky podle zvláštního právního předpisu18)“.
Poznámka pod čarou č. 18 zní:
„18)
§ 83 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
V § 1a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
počtem zaměstnanců v místě realizace investiční akce evidenční počet zaměstnanců příjemce investiční pobídky s místem výkonu práce v místě realizace investiční akce přepočtený na stanovenou týdenní pracovní dobu8a).“.
9.
V § 1a odst. 2 se slova „a služby agentur práce“ nahrazují slovy „, služby agentur práce a na oblasti, ve kterých nelze poskytnout regionální investiční podporu nebo podporu na vzdělávání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie25)“.
10.
Za § 1b se vkládá nový § 1c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 27 zní:
㤠1c
Typy investičních akcí
(1)
Investiční pobídku lze poskytnout na investiční akci, která je realizována
a)
v oborech zpracovatelského průmyslu15) za účelem zavedení výroby, zvýšení výrobní kapacity, rozšíření výrobního sortimentu o nové výrobky nebo zásadní změny celkového výrobního postupu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1),
b)
v technologickém centru za účelem jeho vybudování, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové produkty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), přičemž zaměřením technologického centra je aplikovaný výzkum, vývoj a inovace17) technicky či jinak vyspělých výrobků, technologií a výrobních procesů, včetně tvorby a inovace jejich softwaru, nebo
c)
v centru strategických služeb za účelem zahájení jeho činnosti, zvýšení kapacity nebo rozšíření výstupu o nové služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1), přičemž centrum strategických služeb může být realizováno ve formě
1.
centra pro tvorbu softwaru se zaměřením na tvorbu nového nebo inovace17) stávajícího softwaru,
2.
datového centra se zaměřením na ukládání, třídění a správu dat,
3.
opravárenského centra se zaměřením na opravu technicky vyspělých zařízení, nebo
4.
centra sdílených služeb se zaměřením na převzetí řízení, provozu a administrace vnitřních činností od ovládající nebo ovládané osoby27) nebo od smluvních partnerů, pro které nejsou tyto činnosti předmětem podnikání.
(2)
Na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcí zpracované ministerstvem ve spolupráci s ostatními dotčenými ústředními správními úřady stanoví vláda nařízením, na které typy investičních akcí uvedené v odstavci 1 může ministerstvo za účelem podpory hospodářského rozvoje a vytváření pracovních míst investiční pobídku poskytnout.
(3)
Schválí-li vláda pro investiční akci poskytnutí investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5, jedná se o strategickou investiční akci. Typy investičních akcí, na které lze poskytnout investiční pobídku podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5, stanoví vláda nařízením na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcí.
27)
§ 74 až 78 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
V § 2 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
12.
V § 2 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Dalšími všeobecnými podmínkami, stanoví-li tak vláda nařízením, jsou
a)
pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 6a odst. 1 písm. a) nejméně v hodnotě stanovené nařízením vlády, a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu,
b)
vytvoření nových pracovních míst nejméně v počtu stanoveném nařízením vlády, a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu, nebo
c)
realizace investiční akce v rámci činnosti, která zvyšuje hodnotu prováděné činnosti prostřednictvím využití kvalifikované pracovní síly nebo pokročilých technologií a kterou stanoví vláda nařízením (dále jen „činnost s vyšší přidanou hodnotou“), a to do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu.
(4)
Vláda nařízením stanoví pro každý typ investiční akce, která z dalších všeobecných podmínek podle odstavce 3 se použije a ve kterých regionech České republiky. Minimální hodnotu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, minimální počet nových pracovních míst a činnosti s vyšší přidanou hodnotou, v závislosti na typu investiční akce, regionu, v němž má být investiční akce realizována, a velikosti příjemce investiční pobídky stanoví vláda nařízením na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcí.“.
13.
V § 2 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.
14.
V § 2 odst. 5 se slova „3 písm. b) a odstavce 4 písm. a)“ nahrazují textem „3 písm. a)“.
15.
V § 2 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
16.
V § 3 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, která má v rámci svého podnikání alespoň 2 skončená účetní nebo zdaňovací období“ a věta poslední se nahrazuje větou „Vzor tiskopisu pro uplatnění záměru získat investiční pobídku stanoví vláda nařízením.“.
17.
V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „v členění za Českou republiku a členské státy Evropské unie za poslední tři účetní nebo zdaňovací období“ zrušují.
18.
V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a spotřebu energie energetického hospodářství podle zákona upravujícího hospodaření s energií v místě realizace investiční akce“.
19.
V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a volbu způsobilých nákladů podle § 6a odst. 1“.
20.
V § 3 odst. 2 písm. h) se slova „investičních akcích“ nahrazují slovy „investicích žadatele nebo osob považovaných za podniky propojené s žadatelem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie20)“ a slova „jednoho kraje žadatelem nebo osobami považovanými za jeden podnik podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího oblast podpory de minimis24)“ se nahrazují slovy „kraje, ve kterém má být investiční akce realizována, a na něž byla poskytnuta nebo je žádána veřejná podpora, která je regionální investiční podporou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 24 se zrušuje.
21.
V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
vyčíslení a zdůvodnění předpokládaného přínosu investiční akce pro region a stát.“.
22.
V § 3 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
jde-li o právnickou osobu, výroční zprávy, účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky za poslední 2 skončená účetní období, pokud je žadatel povinen je sestavovat podle právních předpisů upravujících účetnictví; pokud jsou ke dni předložení záměru uveřejněny výroční zprávy, účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříku, žadatel je nepředkládá; zahraniční osoba připojí výpis z veřejného rejstříku a účetní závěrky za poslední 2 skončená účetní období, má-li povinnost je zpracovávat podle právního řádu státu, ve kterém má sídlo, a dále připojí zakladatelské právní jednání nebo jeho úředně ověřenou kopii a stanovy, nejsou-li zakladatelským právním jednáním,“.
23.
V § 3 odst. 3 písm. b) se slova „je-li fyzická osoba v rejstříku zapsána, výpis z obchodního rejstříku; zahraniční osoba připojí doklady obdobného charakteru“ nahrazují slovy „účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů za poslední 2 skončená účetní nebo zdaňovací období; pokud jsou ke dni předložení záměru uveřejněny účetní závěrky ve sbírce listin veřejného rejstříku, žadatel je nepředkládá; zahraniční osoba připojí výpis z veřejného rejstříku a účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů za 2 poslední skončená účetní nebo zdaňovací období, má-li povinnost je zpracovávat, vést nebo předkládat podle právního řádu státu, ve kterém má sídlo“.
24.
V § 3 odst. 4 písm. a) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „v případě, že žadatel tyto podklady předkládá v listinné podobě“.
25.
V § 3 odst. 4 písm. a) bodě 5 se slova „obtížích1) a že mu nebyla poskytnuta podpora, o které Komise rozhodla, že je protiprávní nebo neslučitelná s vnitřním trhem, a pokud mu poskytnuta byla, že má vypořádané navrácení takové podpory“ nahrazují slovy „obtížích podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a nejedná se o žadatele, vůči němuž byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž byla podpora obdržená od poskytovatele z České republiky prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen“.
26.
V § 3 odst. 4 písm. a) bod 6 zní:
„6.
neprovedl v předcházejících 2 letech přede dnem předložení záměru získat investiční pobídku přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) do místa realizace investiční akce, na kterou je investiční pobídka žádána, a zaváže se, že tak neučiní do 2 let po dokončení investiční akce, na kterou je investiční pobídka žádána,“.
27.
V § 3 odst. 4 se na konci písmene a) doplňuje bod 7, který zní:
„7.
není obchodní společností, které je zakázáno poskytnout investiční pobídku podle zákona upravujícího střet zájmů,“.
28.
V § 3 odst. 5 se slova „d), § 2 odst. 3 písm. b) a § 2 odst. 4 písm. a)“ nahrazují textem „§ 2 odst. 3 písm. a)“.
29.
V § 3 odst. 6 se za slovo „jednáním,“ vkládají slova „a účetní závěrky, daňovou evidenci nebo kopie daňových přiznání k dani z příjmů“.
30.
V § 3 se odstavec 7 zrušuje.
31.
V § 4 odst. 1 větě druhé se slova „strategickou investiční akci nebo“ zrušují.
32.
V § 4 odstavec 2 zní:
„(2)
Před vydáním rozhodnutí o nabídce na poskytnutí investiční pobídky (dále jen „rozhodnutí o nabídce“) podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a předloží ministerstvo vládě návrh na schválení investiční pobídky. Žádá-li žadatel o poskytnutí investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 a ministerstvo doporučí vládě její schválení, předloží ministerstvo před vydáním rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a vládě návrh na schválení investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5. Vláda o návrhu ministerstva na schválení investiční pobídky rozhodne ve lhůtě do 3 měsíců od jeho předložení. Do doby schválení vládou lhůta pro vydání rozhodnutí o nabídce podle odstavce 5 nebo rozhodnutí o příslibu podle § 5a neběží.“.
33.
V § 4 odst. 5 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo pokud vláda poskytnutí investiční pobídky neschválí“ a za větu třetí se vkládá věta „Pokud vláda poskytnutí investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 neschválí, ministerstvo ji neposkytne.“.
34.
V § 5 odst. 3 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
čestné prohlášení zájemce, že neprovedl přemístění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) do místa realizace investiční akce, na kterou je investiční pobídka žádána, a zaváže se, že tak neučiní do 2 let po dokončení investiční akce, na kterou je investiční pobídka žádána, a“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
35.
V § 5 odst. 5 písm. a) se slova „zájemce o investiční pobídku“ nahrazují slovy „příjemce investiční pobídky“.
36.
V § 5 odst. 5 se na konci písmene d) slovo „a“ zrušuje.
37.
V § 5 odst. 6 a 7 se slovo „zájemce“ nahrazuje slovy „příjemce investiční pobídky“.
38.
V § 5 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Za den poskytnutí veřejné podpory1) se považuje den vydání rozhodnutí o příslibu.
(9)
Rozklad proti rozhodnutí o příslibu nemá odkladný účinek.“.
39.
V § 5a se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo pokud vláda poskytnutí investiční pobídky neschválí“ a za větu třetí se vkládá věta „Pokud vláda poskytnutí investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 neschválí, ministerstvo ji neposkytne.“.
40.
V § 6 odst. 1 se slova „prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „nařízením vlády“.
41.
V § 6 odst. 3 se slova „prováděcí právní předpis“ nahrazují slovy „vláda nařízením“.
42.
V § 6 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
43.
V § 6 odst. 4 se slova „příjemce investiční pobídky nemá vypořádané navrácení podpory, o které Komise rozhodla, že je protiprávní nebo neslučitelná s vnitřním trhem“ nahrazují slovy „byl v návaznosti na rozhodnutí Komise, jímž byla podpora obdržená od poskytovatele z České republiky prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, vystaven vůči příjemci investiční pobídky inkasní příkaz, který dosud nebyl splacen“.
44.
V § 6a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „na které nebyla dosud poskytnuta žádná veřejná podpora“ nahrazují slovy „jsou určeny k činnosti, jež je vykonávána v důsledku realizace investiční akce,“.
45.
V § 6a odst. 1 písm. a) úvodní část ustanovení zní:
„hodnotou strojního zařízení, které bylo pořízeno za tržní cenu a nebylo vyrobeno více než 2 roky před zahájením jeho pořizování, a dále hodnotou nebo částí hodnoty dlouhodobého hmotného majetku ve formě pozemků nebo staveb nebo dlouhodobého nehmotného majetku, a to až do výše hodnoty strojního zařízení zahrnuté do způsobilých nákladů. Dlouhodobý nehmotný majetek lze do způsobilých nákladů zahrnout pouze za podmínky, že byl pořízen za tržní cenu od jiných než spojených osob21) a bude využíván příjemcem investiční pobídky výhradně v místě realizace investiční akce. Do způsobilých nákladů lze zahrnout pouze majetek pořízený do uplynutí 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akce do uplynutí 7 let od vydání rozhodnutí o příslibu. Do způsobilých nákladů nelze zahrnout“.
46.
V § 6a odst. 1 písm. a) bodě 1 se slova „, který již byl předmětem“ nahrazují slovy „nebo jeho část, pokud již byly předmětem účetních“.
47.
V § 6a odst. 1 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.
48.
V § 6a odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
hodnotou mzdových nákladů vynaložených na nová pracovní místa v průběhu 24 měsíců bezprostředně následujících po měsíci, ve kterém bylo místo obsazeno. Do těchto nových pracovních míst lze zahrnout pouze nová pracovní místa obsazená zaměstnancem v období po dni předložení záměru získat investiční pobídku podle § 3 odst. 1 do 3 let od vydání rozhodnutí o příslibu nebo od dokončení investiční akce, pokud byla dokončena před vydáním rozhodnutí o příslibu. Do hodnoty měsíčních mzdových nákladů lze měsíčně zahrnout hrubou mzdu zaměstnanců a příslušné odvody pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance, maximálně však do výše trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém žadatel předložil záměr.“.
49.
V § 6a odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Příjemce investiční pobídky, u něhož jsou způsobilé náklady tvořeny náklady podle odstavce 1 písm. a), je povinen
a)
využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však ve výši a skladbě, které odpovídají splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 3 písm. a), a to po dobu uplatňování investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6, nejméně však po dobu 5 let od dokončení investiční akce,
b)
zachovat nová pracovní místa podle § 2 odst. 3 písm. b) nejméně po dobu 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě a
c)
zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) nejméně po dobu 5 let ode dne splnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 a 3.
Pokud příjemce investiční pobídky zašle ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akce dokončena a v jakém rozsahu, považuje se investiční akce za dokončenou ke dni uvedenému v tomto oznámení. Investiční akce se považuje za dokončenou, pokud příjemce investiční pobídky nezašle toto oznámení do 5 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu nebo v případě strategické investiční akce do 7 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.
(3)
Příjemce investiční pobídky, u něhož jsou způsobilé náklady tvořeny hodnotou mzdových nákladů podle odstavce 1 písm. b), je povinen
a)
zachovat nová pracovní místa, na která byla poskytnuta investiční pobídka, v počtu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory, nejméně však v počtu, který odpovídá splnění všeobecné podmínky podle § 2 odst. 3 písm. b), a to po dobu uplatňování investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo 6, nejméně však 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě,
b)
využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle § 2 odst. 3 písm. a) nejméně po dobu 5 let od dokončení investiční akce a
c)
zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 2 odst. 3 písm. c) nejméně po dobu 5 let ode dne splnění všeobecných podmínek podle § 2 odst. 2 a 3.
Pokud příjemce investiční pobídky zašle ministerstvu oznámení o tom, kdy byla investiční akce dokončena a v jakém rozsahu, považuje se investiční akce za dokončenou ke dni uvedenému v tomto oznámení. Investiční akce se považuje za dokončenou, pokud příjemce investiční pobídky nezašle toto oznámení do 5 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.“.
50.
V § 6a odst. 4 se slova „odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. b)“.
51.
V § 6a odst. 5 větě první se slova „počet nových pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou týdenní pracovní dobou8a)“ nahrazují slovy „nová pracovní místa“, slova „připsání první platby hmotné podpory na účet příjemce investiční pobídky“ se nahrazují slovy „vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě“ a věta poslední se zrušuje.
52.
V § 6a odstavec 7 zní:
„(7)
Příjemce investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5
a)
je do 4 let od vydání rozhodnutí o příslibu povinen pořídit dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle odstavce 1 písm. a) nejméně v hodnotě stanovené nařízením vlády a vytvořit nová pracovní místa nejméně v počtu stanoveném nařízením vlády; vláda nařízením stanoví minimální hodnoty dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a minimální počty nových pracovních míst na základě analýzy ekonomického a průmyslového vývoje České republiky, vývoje míry nezaměstnanosti v České republice a zhodnocení dosud podpořených investičních akcí,
b)
nesmí evidovat ke dni dokončení investiční akce podle odstavce 2 nižší hodnotu způsobilých nákladů o více než 15 % oproti předpokládané hodnotě způsobilých nákladů uvedené v záměru získat investiční pobídku a vytvořit nižší počet nových pracovních míst o více než 10 % oproti předpokládanému počtu nových pracovních míst uvedenému v záměru získat investiční pobídku a
c)
je povinen využívat a zachovat ve svém majetku a v místě realizace investiční akce dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek ve výši a skladbě uvedené v dohodě o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 11a nejméně po dobu 5 let od dokončení investiční akce a zachovat nová pracovní místa v počtu uvedeném v dohodě o poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle § 11a nejméně po dobu 5 let ode dne vzniku prvního pracovního poměru na každém novém pracovním místě.“.
53.
V § 6a se odstavec 9 zrušuje.
Dosavadní odstavce 10 až 12 se označují jako odstavce 9 až 11.
54.
V § 6a odstavce 9 a 10 znějí:
„(9)
Nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 5 příjemcem investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 3 je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel s tím, že odvod za porušení rozpočtové kázně se uloží ve výši poměrné části takto získané investiční pobídky, která odpovídá počtu nezachovaných nových pracovních míst.
(10)
Rozhodnutí o příslibu pozbývá platnosti při nesplnění
a)
všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 a 3,
b)
povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3 písm. b) nejméně ve výši a skladbě stanovené v § 2 odst. 3 písm. a),
c)
povinnosti zachovat nová pracovní místa a jejich obsazení zaměstnancem podle odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. a) nejméně v počtu stanoveném v § 2 odst. 3 písm. b),
d)
povinnosti zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle odstavce 2 písm. c) a odstavce 3 písm. c),
e)
povinnosti uvedené v odstavci 6,
f)
povinnosti poskytnout na žádost údaje o stavu realizace investiční akce a skutečné výši čerpané podpory uvedené v odstavci 8, nebo
g)
podmínek pro poskytnutí podpory stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie1).“.
55.
V § 6a se za odstavec 10 vkládají nové odstavce 11 až 13, které včetně poznámky pod čarou č. 28 znějí:
„(11)
Pozbyde-li rozhodnutí o příslibu platnosti podle odstavce 10, musí být vše, co bylo formou investiční pobídky získáno, vráceno nebo odvedeno podle zvláštních právních předpisů28) včetně příslušných sankcí. Sankce podle zvláštních právních předpisů28) musí činit nejméně výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu.
(12)
V případě nesplnění povinnosti zachovat dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, na který byla poskytnuta investiční pobídka, v rozsahu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory podle odstavce 2 písm. a) nebo v případě nesplnění povinnosti zachovat nová pracovní místa, na která byla poskytnuta investiční pobídka, v počtu odpovídajícím skutečné výši dosud čerpané podpory podle odstavce 3 písm. a), vrací příjemce investiční pobídky poměrnou část poskytnuté investiční pobídky, která odpovídá výši nezachovaného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podle odstavce 2 písm. a) nebo počtu nezachovaných nových pracovních míst podle odstavce 3 písm. a), a to včetně příslušných sankcí podle zvláštních právních předpisů28), nejméně však ve výši úroků8b) stanovených Komisí v době vydání rozhodnutí o příslibu.
(13)
Nesplnění povinností uvedených v odstavci 7 příjemcem investiční pobídky podle § 1a odst. 1 písm. a) bodu 5 je porušením rozpočtové kázně podle rozpočtových pravidel s tím, že odvod za porušení rozpočtové kázně se uloží ve výši poskytnuté hmotné podpory.
28)
Například zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 14.
56.
V § 6a odst. 14 se slova „až 11“ nahrazují slovy „až 13“.
57.
V § 7 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
ministerstvu u investiční pobídky uvedené v § 1a odst. 1 písm. a) bodech 2 a 5, u všeobecných podmínek uvedených v § 2 odst. 2 písm. a) a v § 2 odst. 3 písm. b) a c), u povinnosti zachovat nová pracovní místa podle § 6a odst. 2 písm. b) a § 6a odst. 3 písm. a), u povinnosti zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou podle § 6a odst. 2 písm. c) a § 6a odst. 3 písm. c) a u povinností uvedených v § 6a odst. 7,“.
58.
V § 7 odst. 2 písm. c) se slova „Úřadu práce České republiky - krajské pobočce a pobočce pro hlavní město Prahu“ zrušují.
59.
V § 7 odst. 2 písm. d) se slova „d) v rozsahu splnění podmínek podle § 2 odst. 3 písm. b) a § 2 odst. 4 písm. a)“ nahrazují textem „§ 2 odst. 3 písm. a)“ a text „a 3“ se nahrazuje slovy „písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b)“.
60.
V § 7 odst. 3 se slovo „po“ nahrazuje slovy „k datu“ a slova „podmínky uvedené v § 6a odst. 2 a 3“ se nahrazují slovy „povinností uvedených v § 6a odst. 2, 3 a 7“.
61.
V § 7 odst. 4 větě první se slova „majetek podle § 6a odst. 2 a 3“ nahrazují slovy „majetek podle § 6a odst. 2 písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b) a povinnosti podle § 6a odst. 7 písm. c)“, slova „nebo 3“ se nahrazují slovy „písm. a) a § 6a odst. 3 písm. b)“ a ve větě druhé se slova „pracovní místa“ nahrazují slovy „nová pracovní místa podle § 6a odst. 2 písm. b) a § 6a odst. 3 písm. a) a zachovat činnost s vyšší přidanou hodnotou“ a text „a 3“ se nahrazuje slovy „písm. c) a § 6a odst. 3 písm. c)“.
62.
V § 7 odst. 6 se slova „5 letech ode dne připsání první platby hmotné podpory na účet příjemce investiční pobídky“ nahrazují slovy „uplynutí pětileté lhůty pro zachování nových pracovních míst podle § 6a odst. 5“.
63.
V § 7 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Kontrola splnění povinnosti podle § 6a odst. 7 písm. a) a b) se provádí po dokončení investiční akce, nejpozději k datu uplynutí 7 let ode dne vydání rozhodnutí o příslibu.“.
64.
§ 11 se včetně nadpisu zrušuje.
65.
V § 11a odst. 1 se slova „, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu“ nahrazují slovy „investiční pobídky“.
66.
V § 11a odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „majetku“ vkládají slova „se uzavírá vždy na kalendářní rok, ve kterém má být hmotná podpora vyplacena, a“.
67.
V § 11a odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
počet nových pracovních míst a hodnotu způsobilých nákladů,“.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena c) až i).
68.
V § 11a odst. 2 písm. c) se slova „na jejichž úhradu lze hmotnou podporu poskytnout“ nahrazují slovy „na něž se hmotná podpora poskytuje“.
69.
V § 11a odst. 3 se za text „§ 2 odst. 2“ vkládá text „a 3“.
70.
V § 11a odstavec 5 zní:
„(5)
Výše hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nesnižuje hodnotu způsobilých nákladů. Způsobilými náklady pro poskytnutí hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku jsou náklady podle § 6a odst. 1 písm. a). Maximální výši hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku stanoví vláda nařízením, a to maximálně do výše přípustné míry veřejné podpory v regionech České republiky.“.
71.
Příloha k zákonu se zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení zahájená podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Investiční pobídky poskytnuté podle zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvají v rozsahu a za podmínek, za kterých byly poskytnuty.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. III
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 327/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 111 odst. 1 písm. b) a v § 111 odst. 4, 5 a 7 až 9 se slova „nových zaměstnanců“ nahrazují slovy „zaměstnanců na nových pracovních místech“.
2.
V § 111 odst. 3 větě první se slova „v územní oblasti, ve které je průměrný podíl nezaměstnaných osob za 2 ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky55) nejméně o 25 % vyšší než průměrný podíl nezaměstnaných osob v České republice, nebo na území zvýhodněných průmyslových zón schválených vládou podle zvláštního právního předpisu55)“ nahrazují slovy „v územních oblastech České republiky, mimo hlavního města Prahy“.
3.
V § 111 odst. 4 větě druhé se slova „minimálního podílu nezaměstnaných osob v územní oblasti, uvedená v odstavci 3,“ nahrazují slovy „pro poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst uvedená v odstavci 3 větě první“.
4.
V § 111 odst. 8 se za slovo „let“ vkládají slova „, v případě strategické investiční akce do uplynutí čtyř let,“.
5.
V § 111 odst. 12 se za slovo „závislosti“ vkládají slova „na typu investiční akce a“ a slova „a formu poskytnutí hmotné podpory“ se nahrazují slovy „formu poskytnutí hmotné podpory a regiony, do kterých lze podporu poskytovat,“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Pro příslib investiční pobídky poskytnutý v řízení, které bylo zahájeno podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
v z. Schillerová v. r. |
Zákon č. 227/2019 Sb. | Zákon č. 227/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 5. 9. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 98/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pozemních komunikacích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zpravodajských službách České republiky
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
227
ZÁKON
ze dne 14. srpna 2019,
kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o pozemních komunikacích
Čl. I
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
technická zařízení a jejich součásti určená ke kontrole úhrady časového poplatku za užití pozemní komunikace, jsou-li pevně umístěna na pozemní komunikaci nebo na silničním pozemku.“.
2.
V § 20a odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo ozbrojeného bezpečnostního sboru jiného státu na základě vzájemnosti“.
3.
V § 20a odst. 1 písm. h) se slova „s výjimkou postižených úplnou nebo praktickou hluchotou,“ zrušují.
4.
V § 20a odst. 1 písm. h) se slovo „držitelem“ nahrazuje slovem „provozovatelem“.
5.
V § 20a odst. 1 písmeno j) zní:
„j)
Generální inspekce bezpečnostních sborů a Bezpečnostní informační služby,“.
6.
V § 20a odst. 1 písm. m) se slova „při přepravě materiálů státních hmotných rezerv, nebo humanitární pomoci státu za krizových situací“ nahrazují slovy „zařazeným do státních hmotných rezerv“.
7.
V § 20a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
používajícím jako palivo elektrickou energii nebo vodík
1.
výlučně, nebo
2.
v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km.“.
8.
V § 20a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno p), které zní:
„p)
vybaveným zvláštní registrační značkou pro historická vozidla, kterým byl vystaven průkaz historického vozidla.“.
9.
§ 21 až 21c včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 39 znějí:
㤠21
(1)
Zpoplatněnou pozemní komunikaci lze užít silničním motorovým vozidlem nejméně se čtyřmi koly, jehož největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny (dále jen „vozidlo v systému časového zpoplatnění“), pouze pokud
a)
byl pro dobu užívání pozemní komunikace vozidlem uhrazen časový poplatek, nebo
b)
je vozidlo osvobozeno od zpoplatnění a, jde-li o vozidlo podle § 20a odst. 1 písm. a) až g), j), k), m), n) nebo o), osvobození vozidla od zpoplatnění bylo oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
(2)
Časový poplatek lze uhradit na 1 rok, na 30 dnů nebo na 10 dnů. Počátek období, na které se hradí časový poplatek,
a)
nesmí předcházet okamžiku provedení úhrady a
b)
musí následovat nejpozději 3 měsíce po provedení úhrady.
(3)
Výši časových poplatků stanoví prováděcí právní předpis. Výše časového poplatku na 1 rok však nesmí překročit 1 500 Kč, výše časového poplatku na 30 dnů nesmí překročit 600 Kč a výše časového poplatku na 10 dnů nesmí překročit 400 Kč. Jde-li o vozidlo poháněné zemním plynem nebo biometanem, nesmí výše časového poplatku na 1 rok překročit 1 000 Kč, výše časového poplatku na 30 dnů nesmí překročit 300 Kč a výše časového poplatku na 10 dnů nesmí překročit 200 Kč.
§ 21a
Úhrada časového poplatku
(1)
Výběr časového poplatku zajišťuje Státní fond dopravní infrastruktury. Státní fond dopravní infrastruktury může veřejnoprávní smlouvou pověřit výběrem časového poplatku a činnostmi podle odstavců 4 a 5 třetí osobu.
(2)
Časový poplatek se hradí
a)
v hotovosti na místech určených Státním fondem dopravní infrastruktury nebo osobou pověřenou výběrem časového poplatku podle odstavce 1, nebo
b)
bezhotovostním převodem z účtu vedeného poskytovatelem platebních služeb na příslušný účet Státního fondu dopravní infrastruktury nebo osoby pověřené výběrem časového poplatku podle odstavce 1.
(3)
Státní fond dopravní infrastruktury zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup místa určená k úhradě časového poplatku v hotovosti podle odstavce 2 písm. a) a čísla účtů a podmínky, které je nutné dodržet při úhradě časového poplatku bezhotovostním převodem podle odstavce 2 písm. b).
(4)
Na základě úhrady časového poplatku se v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenají
a)
státní poznávací značka vozidla,
b)
údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno,
c)
počátek a konec období, na které je časový poplatek uhrazen,
d)
údaj o tom, zda je vozidlo poháněno zemním plynem nebo biometanem,
e)
datum a čas provedení úhrady a
f)
adresa elektronické pošty nebo telefonní číslo, byly-li sděleny.
(5)
O úhradě časového poplatku se z evidence vozidel v systému časového zpoplatnění vystaví potvrzení, které se předá osobě, která úhradu provedla.
(6)
Způsob zaznamenání údajů o provedení úhrady časového poplatku v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění a náležitosti a způsob předání potvrzení o úhradě časového poplatku osobě, která úhradu provedla, stanoví prováděcí právní předpis.
§ 21b
Zaznamenávání osvobození vozidel od časového zpoplatnění
(1)
Na základě oznámení provozovatele vozidla v systému časového zpoplatnění provede Státní fond dopravní infrastruktury záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. a) až g), j), k), m), n) nebo o) v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění. Oznámení a záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění se neprovádí u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. b), jde-li o vozidlo ozbrojeného bezpečnostního sboru jiného státu, u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. c), má-li přidělenu vojenskou poznávací značku, nebo u vozidla osvobozeného od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o), má-li přidělenu registrační značku elektrického vozidla.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 obsahuje
a)
státní poznávací značku vozidla,
b)
údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno,
c)
vymezení důvodu pro osvobození vozidla,
d)
údaje o provozovateli vozidla, kterými jsou jeho
1.
jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název,
2.
datum narození nebo, jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, její identifikační číslo,
3.
adresa bydliště nebo sídla provozovatele vozidla, není-li vozidlo registrováno v České republice, a
e)
úředně ověřený podpis provozovatele vozidla.
(3)
K oznámení podle odstavce 1 se přikládá
a)
kopie osvědčení o registraci silničního vozidla, technického průkazu silničního vozidla nebo osvědčení o shodě dokládající naplnění důvodu pro osvobození, jde-li o osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. o) a není-li vozidlo registrováno v České republice, a
b)
plná moc udělená provozovatelem vozidla opatřená jeho úředně ověřeným podpisem, je-li provozovatel vozidla zastoupen na základě plné moci.
(4)
Neobsahuje-li oznámení náležitosti podle odstavce 2 nebo přílohy podle odstavce 3, nahlíží se na něj, jako by nebylo učiněno; Státní fond dopravní infrastruktury o tom neprodleně uvědomí provozovatele vozidla včetně uvedení důvodu.
(5)
Pominou-li důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění, je provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění, u něhož je v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenáno osvobození vozidla od zpoplatnění, povinen to oznámit nejpozději do 10 pracovních dnů Státnímu fondu dopravní infrastruktury, který bez zbytečného odkladu záznam o osvobození vozidla od zpoplatnění v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění vymaže; oznámení musí obsahovat úředně ověřený podpis provozovatele vozidla.
(6)
Podává-li se oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění nebo oznámení o pominutí důvodů pro osvobození vozidla od zpoplatnění elektronicky, musí být podány na elektronickém formuláři, který Státní fond dopravní infrastruktury zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7)
Úředně ověřený podpis podle odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. b) nebo odstavce 5 se nevyžaduje, byl-li předmětný úkon podepsán způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu39).
§ 21c
Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění
(1)
Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění obsahuje údaje o
a)
vozidlech, pro která byl uhrazen časový poplatek, vymezené v § 21a odst. 4,
b)
vozidlech v systému časového zpoplatnění, u nichž bylo oznámeno osvobození vozidla od zpoplatnění, vymezené v § 21b odst. 2 písm. a) až d),
c)
tom, zda jsou vozidla zaevidována do systému elektronického mýtného, zahrnující státní poznávací značku vozidla a údaj o státu, ve kterém je vozidlo registrováno, a
d)
počtu vozidel v systému časového zpoplatnění, která užila zpoplatněnou pozemní komunikaci bez úhrady časového poplatku.
(2)
Evidence vozidel v systému časového zpoplatnění je informačním systémem veřejné správy11m).
(3)
Správcem evidence vozidel v systému časového zpoplatnění je Státní fond dopravní infrastruktury.
(4)
Státní fond dopravní infrastruktury umožní ověřit způsobem umožňujícím dálkový přístup podle státní poznávací značky vozidla, zda je pro toto vozidlo
1.
uhrazen časový poplatek a počátek a konec období, na které je uhrazen, nebo
2.
v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenáno osvobození vozidla od zpoplatnění.
(5)
Státní fond dopravní infrastruktury zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění Ministerstvu vnitra, Policii České republiky, Generální inspekci bezpečnostních sborů a orgánům Celní správy České republiky.
(6)
Údaje podle odstavce 1 písm. a) se v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění uchovávají po dobu 2 let od konce období, pro které byl uhrazen časový poplatek.
(7)
Státní fond dopravní infrastruktury sleduje, zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, a využívá údaje obsažené v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění ke zvýšení efektivity kontroly úhrady časového poplatku.
39)
§ 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce.“.
10.
§ 21d a 21e se včetně nadpisů zrušují.
11.
V § 22 odst. 1 se doplňuje věta „Mýtné se ukládá za účelem dosažení návratnosti nákladů
a)
vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace,
b)
vyvolaných znečištěním ovzduší z provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích a
c)
vyvolaných hlukem z provozu vozidel v systému elektronického mýtného na zpoplatněných pozemních komunikacích.“.
12.
V § 22 odst. 2 se poslední věta nahrazuje větou „Sazby mýtného jsou rozlišeny podle kategorie vozidla, počtu náprav a hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy, kategorie pozemní komunikace a
a)
emisní třídy vozidla, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. b); tato část mýtného se v případě vozidla, které splňuje nejpřísnější emisní úroveň stanovenou prováděcím právním předpisem, po dobu, kterou tento předpis stanoví, neukládá, a
b)
období dne, jde-li o část mýtného ukládanou za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. c).“.
13.
V § 22 odst. 3 se slova „sleva na mýtném celkově uloženém za časové období stanovené nařízením vlády, pokud výše mýtného uloženého“ nahrazují slovy „za časové období stanovené nařízením vlády sleva z části mýtného celkově uloženého za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a), pokud výše této části mýtného uložená“ a slova „mýtného stanoveného u takového vozidla“ se nahrazují slovy „části mýtného uložené podle věty první“.
14.
V § 22 odst. 6 se slova „vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace“ nahrazují slovy „, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena“.
15.
V § 22 odst. 7 se slova „uloženého mýtného“ nahrazují slovy „části mýtného uložené za účelem dosažení návratnosti nákladů podle odstavce 1 písm. a)“ a slova „nákladů vynaložených na zpoplatněné pozemní komunikace podle odstavce 6“ se nahrazují slovy „těchto nákladů“.
16.
V § 22 odst. 8 se slova „uvedených v odstavci 6“ nahrazují slovy „, jejichž návratnost má být uložením mýtného dosažena,“.
17.
V § 22c odst. 3 se doplňuje věta „Provozovatel systému elektronického mýtného poskytuje pro účely sledování a kontroly, zda jsou zpoplatněné pozemní komunikace užívány v souladu s § 21 odst. 1, Státnímu fondu dopravní infrastruktury způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup údaje podle odstavce 2 písm. b).“.
18.
V § 22c odst. 4 písm. a) bodu 2 se slova „maximálně do výše pořizovací ceny elektronického zařízení,“ zrušují.
19.
V § 22c odst. 5 se slova „osobě, která kauci složila,“ nahrazují slovy „provozovateli vozidla“.
20.
V § 40 odst. 4 písm. c) se slova „s), t), u) a v)“ nahrazují slovy „u), v), w) a x)“.
21.
V § 40 odst. 8 písm. c) se za slovo „provozovatelem,“ vkládají slova „a totožnost přepravované osoby, k jejíž přepravě se má vztahovat osvobození vozidla od zpoplatnění podle § 20a odst. 1 písm. h) nebo i),“ a za slova „úhrady časového“ se vkládají slova „poplatku nebo naplnění důvodu pro osvobození vozidla od“.
22.
V § 40 odst. 9 se text „§ 42b odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t) a odst. 2“.
23.
V § 40 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Státní fond dopravní infrastruktury oznamuje celnímu úřadu podezření ze spáchání přestupku podle § 42a odst. 7 a § 42b odst. 1 písm. r), s) a t).“.
24.
§ 41a zní:
㤠41a
(1)
Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje silničním správním úřadům, Státnímu fondu dopravní infrastruktury a provozovateli systému elektronického mýtného pro výkon působnosti podle tohoto zákona
a)
referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b)
referenční údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
c)
údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel a
d)
údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d)
adresa místa pobytu,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
obchodní firma nebo název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b)
datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů,
c)
datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů,
d)
právní forma,
e)
statutární orgán,
f)
adresa sídla,
g)
datum zahájení a ukončení provozování činnosti v provozovně a adresa místa provozovny.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
f)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,
g)
omezení svéprávnosti,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
i)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
místo a stát narození,
f)
druh a adresa místa pobytu,
g)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu,
h)
omezení svéprávnosti,
i)
datum, místo a okres úmrtí, popřípadě datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo, jde-li o úmrtí mimo území České republiky,
j)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.
(6)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(7)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
25.
V § 42a odstavec 2 zní:
„(2)
Řidič vozidla v systému časového zpoplatnění se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 užije bez úhrady časového poplatku zpoplatněnou pozemní komunikaci vozidlem, které není osvobozeno od zpoplatnění.“.
26.
V § 42a odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, nebo k zaevidování vozidla poskytne nesprávné údaje“.
27.
V § 42a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Fyzická osoba se jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění dopustí přestupku tím, že
a)
oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle § 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění,
b)
jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury, nebo
c)
nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5.“.
28.
V § 42a odst. 8 písm. d) se slova „a odstavců 2 a 3“ nahrazují slovy „, odstavce 3 a odstavce 7 písm. a)“.
29.
V § 42a odst. 8 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) až g), která znějí:
„e)
do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
f)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) a c),
g)
příkazem na místě do 1 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b),“.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena h) až k).
30.
V § 42b odst. 1 písmeno r) zní:
„r)
jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění oznámí osvobození vozidla od zpoplatnění Státnímu fondu dopravní infrastruktury podle § 21b odst. 1, aniž by byly naplněny důvody pro osvobození vozidla od zpoplatnění,“.
31.
V § 42b odst. 1 se za písmeno r) vkládají nová písmena s) a t), která znějí:
„s)
jím provozovaným vozidlem, které je osvobozeno od zpoplatnění, je užita zpoplatněná pozemní komunikace, aniž by osvobození vozidla od zpoplatnění bylo podle § 21 odst. 1 písm. b) oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury,
t)
jako provozovatel vozidla v systému časového zpoplatnění nesplní oznamovací povinnost podle § 21b odst. 5,“.
Dosavadní písmena s) až w) se označují jako písmena u) až y).
32.
V § 42b odst. 2 písm. a) se slovo „a“ nahrazuje slovy „,k zaevidování poskytne nesprávné údaje nebo“.
33.
V § 42b odst. 6 písm. a) se slova „s), t) a v)“ nahrazují slovy „u), v) a x)“.
34.
V 42b odst. 6 písm. b) se slova „, q) a r)“ nahrazují slovy „a q)“.
35.
V § 42b odst. 6 písm. d) se slova „u) a w)“ nahrazují slovy „r), w) a y)“.
36.
V § 42b se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. s) a t).“.
37.
V § 43 odst. 1 a 3, § 43a odst. 1 písm. b) a v § 43a odst. 2 písm. b) se text „§ 42b odst. 1 písm. s)“ nahrazuje textem „§ 42b odst. 1 písm. u)“.
38.
V § 46 odst. 1 se slova „§ 21 odst. 3, výši bonusu podle § 21d odst. 3“ nahrazují textem „§ 21 odst. 3“ a za slovo „stanovit“ se vkládají slova „nejpřísnější emisní úroveň vozidel a dobu, po kterou se u těchto vozidel podle § 22 odst. 2 písm. a) neukládá příslušná část mýtného, a“.
39.
V § 46 odst. 2 se text „§ 21d odst. 2, § 21e odst. 1 písm. a), § 21e odst. 2,“ nahrazuje textem „§ 21a odst. 6“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Do 31. ledna 2021 lze úhradu časového poplatku prokázat rovněž způsobem podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Platnost kupónů prokazujících úhradu časového poplatku podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává nedotčena.
3.
Do 31. ledna 2021 lze zpoplatněnou pozemní komunikaci užít vozidlem osvobozeným od zpoplatnění bez úhrady časového poplatku, aniž by bylo osvobození vozidla od zpoplatnění oznámeno Státnímu fondu dopravní infrastruktury.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zpravodajských službách České republiky
Čl. III
V § 11 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 219/2015 Sb. a zákona č. 251/2017 Sb., se za slova „sportovních vozidel3f),“ vkládají slova „evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění3g),“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury
Čl. IV
V § 2 odst. 1 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění zákona č. 129/2016 Sb., se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo pořízení vybavení potřebného ke kontrole úhrady časového poplatku“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Čl. V
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 5 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „a i)“ nahrazují slovy „, i) a k)“.
2.
V § 5 odst. 5 písm. a) bodu 1 se za slovo „účely“ vkládají slova „ověřování údajů vedených v evidenci údajů o mýtném a“.
3.
V § 5 odst. 5 písm. a) bodu 2 se slova „Celní správě“ nahrazují slovy „orgánům Celní správy“.
4.
V § 5 odst. 5 písm. b) se slova „zákona a“ nahrazují slovem „zákona,“.
5.
V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
podle § 4 odst. 2 písm. a) a b), § 4 odst. 3 písm. b), f) a i) a § 4 odst. 4 písm. a)
1.
Státnímu fondu dopravní infrastruktury pro účely ověřování údajů v oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění podle zvláštního zákona a
2.
orgánům Celní správy České republiky pro účely výkonu dozoru nad plněním povinností řidičů a provozovatelů vozidel v systému časového zpoplatnění podle zvláštního zákona.“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 7 a 24, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 228/2019 Sb. | Zákon č. 228/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 5. 9. 2019, datum účinnosti 1. 3. 2020, částka 98/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 3. 2020
228
ZÁKON
ze dne 14. srpna 2019,
kterým se mění zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením
Čl. I
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 329/2014 Sb., zákona č. 140/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 301/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odstavec 1 zní:
„(1)
Nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku má osoba se zdravotním postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu uvedeným v příloze tohoto zákona, a její zdravotní stav nevylučuje přiznání tohoto příspěvku.“.
2.
V § 9 odst. 13 se slova „s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí, těžce sluchově postiženým osobám, těžce zrakově postiženým osobám a osobám s těžkou nebo hlubokou mentální retardací“ nahrazují slovy „se zdravotním postižením uvedeným v příloze tohoto zákona“.
3.
V § 10 odstavec 5 zní:
„(5)
Výše příspěvku na zvláštní pomůcku poskytovaného na pořízení motorového vozidla činí:
a)
200 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných nižší nebo roven šestnáctinásobku částky životního minima jednotlivce nebo životního minima společně posuzovaných osob podle zákona o životním a existenčním minimu9) nebo je-li tento příspěvek poskytován nezletilé osobě,
b)
180 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než šestnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven sedmnáctinásobku této částky,
c)
160 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než sedmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven osmnáctinásobku této částky,
d)
140 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než osmnáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven devatenáctinásobku této částky,
e)
120 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než devatenáctinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a), avšak nižší nebo roven dvacetinásobku této částky,
f)
100 000 Kč, je-li příjem osoby a příjem osob s ní společně posuzovaných vyšší než dvacetinásobek částky životního minima uvedeného v písmenu a).“.
4.
V příloze v části I. bodě 1 úvodní část ustanovení zní:
„Těžká vada nosného nebo pohybového ústrojí, za kterou se považuje:“.
5.
V příloze v části I. se v bodu 1 na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
anatomické ztráty horních končetin na úrovni obou zápěstí a výše nebo vrozené či získané vady obou horních končetin s úplnou ztrátou základní funkce obou rukou (úchopu a přidržování) závažně narušující posturální funkce těla.“.
6.
V příloze v části I. bodě 2 úvodní část ustanovení zní:
„Těžké zrakové postižení, za které se považuje:“.
7.
V příloze v části I. bodě 3 úvodní část ustanovení zní:
„Těžké sluchové postižení, za které se považuje:“.
8.
V příloze v části I. se za bod 3 vkládá nový bod 4, který zní:
„4.
Zdravotní postižení interní povahy způsobující těžké omezení pohyblivosti, za které se považuje:
a)
ischemická choroba dolních končetin ve stadiu kritické končetinové ischémie na jedné nebo obou dolních končetinách ohrožující vitalitu končetiny, a to ve stadiu II/IV podle Fontaina, resp. ve stadiu II/4, III/5 nebo III/6 podle Rutherforda, přičemž nebylo možno provést revaskularisaci nebo tato selhala,
b)
chronická žilní insuficience (CVI) ve stupni postižení C6a/s (CVI s floridním vředem) nebo C5a/s (CVI se zhojeným vředem) nebo skóre žilní disability (VDS) ve stupni 3,
c)
lymfedém dolní končetiny (primární i sekundární) ve stupni postižení 3 (elefantiáza),
d)
nezhojený defekt jedné nebo obou dolních končetin léčený adekvátním odlehčením (ortéza, vozík) po dobu nejméně 12 měsíců v certifikované podiatrické ambulanci pro diabetiky,
e)
Charcotova neuropatická osteoarthropatie jedné nebo obou končetin s nestabilitou nebo funkční deformitou nohy vyžadující trvalé odlehčení končetin pomocí ortézy nebo vozíku,
f)
srdeční selhání u osob zařazených na čekací listinu k transplantaci srdce,
g)
implantace dlouhodobých podpor oběhu,
h)
srdeční selhání s klidovými formami dušnosti ve funkční třídě NYHA IV,
i)
srdeční selhání ve funkční třídě NYHA III, pro které došlo v posledních 12 měsících alespoň dvakrát k hospitalizaci, kdy i po hospitalizacích zůstává funkční třída NYHA III,
j)
srdeční selhání nejméně ve funkční třídě nejméně NYHA III, je-li objektivně doloženo omezení funkční výkonnosti, za něž je považován výsledek spiroergometrického vyšetření s dokumentovaným VO2max ≤ 14 ml/kg/min, nebo u dítěte < 50 % předpokládaných hodnot pro daný věk dítěte,
k)
těžká vleklá plicní nemoc vedoucí k respirační insuficienci, pro kterou je poskytována dlouhodobá domácí oxygenoterapie (DDOT),
l)
těžká vleklá plicní nemoc vedoucí k respirační insuficienci s hyperkapnií, pro kterou je poskytována domácí neinvazivní ventilační podpora (NIV).“.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 5.
9.
V příloze v části I. nově označeném bodě 5 úvodní část ustanovení zní:
„Zdravotní postižení odůvodňující přiznání příspěvku na zvláštní pomůcku na pořízení motorového vozidla nebo speciálního zádržního systému, za které se považují:“.
10.
V příloze v části I. se v nově označeném bodu 5 písm. a) slova „a l)“ nahrazují slovy „, l) a m)“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Stanovení výše příspěvku na zvláštní pomůcku podle § 10 odstavců 3 a 5 zákona č. 329/2011 Sb. v řízení zahájeném na základě žádosti o příspěvek na pořízení zvláštní pomůcky podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo doposud pravomocně skončeno, se řídí předpisy účinnými přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. III
V § 8 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 335/2018 Sb., se v odstavci 1 písm. e) slova „těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo s těžkým sluchovým postižením nebo s těžkým zrakovým postižením anebo s těžkou nebo hlubokou mentální retardací“ nahrazují slovy „postižením charakteru dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu podle zvláštního právního předpisu85)“.
Poznámka pod čarou č. 85 zní:
„85)
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 229/2019 Sb. | Zákon č. 229/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 5. 9. 2019, datum účinnosti 1. 11. 2019, částka 98/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
* ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 11. 2019
229
ZÁKON
ze dne 14. srpna 2019,
kterým se mění zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu
Čl. I
Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Státní pozemkový úřad je editorem údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Bonitované půdně ekologické jednotky jsou v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedeny jako účelové územní prvky. O bonitovaných půdně ekologických jednotkách se v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou kód územního prvku a kód bonitované půdně ekologické jednotky,
b)
lokalizační údaje a
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky.“.
2.
V § 3 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Směna a koupě pozemků se uskutečňují nejvýše za cenu obvyklou38).“.
Poznámka pod čarou č. 38 zní:
„38)
§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 3 odst. 4 se slova „a do 15 pracovních dnů podá u příslušného katastrálního úřadu návrh na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b)“ nahrazují slovy „nebo s jeho písemným souhlasem na jím zřízenou příspěvkovou organizaci, založený státní podnik nebo jemu podřízenou organizační složku státu“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Státní pozemkový úřad podá do 15 pracovních dnů od data převedení příslušnosti hospodaření podle věty první u příslušného katastrálního úřadu návrh na zápis změny příslušnosti hospodaření společně s návrhem na výmaz poznámky o zařazení pozemku do rezervy podle odstavce 1 písm. b), ve kterém potvrdí, že důvody pro vyznačení této poznámky pominuly.“.
4.
V § 3 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Pokud bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle odstavce 3 a před jeho skončením požádala o převod zemědělského pozemku osoba podle § 7, 10, 10a nebo 10b, má zařazení pozemků do rezervy podle odstavce 1 písm. b) přednost před uspokojením žadatelů, i když splnili podmínky pro převod.“.
5.
V § 4 odst. 1 se slova „pozemky nabytými podle § 15 odst. 3 zákona“ nahrazují slovy „majetkem nabytým v souladu se zákonem“.
6.
V § 4 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 39 zní:
„(4)
Členem honebního společenstva se nestává stát s honebními pozemky, se kterými je příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad, a to ani v případě honebních pozemků, kde je příslušný hospodařit se spoluvlastnickým podílem. Honební pozemky podle věty první získávají postavení přičleněných pozemků uznané společenstevní honitby39).
39)
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
7.
V § 6 odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „z vlastnictví státu na jiné osoby“.
8.
Poznámka pod čarou č. 7 zní:
„7)
§ 9 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění pozdějších předpisů.“.
9.
V § 6 odst. 1 písm. b) bodě 1 se text „§ 3 odst. 4,“ zrušuje.
10.
V § 6 odst. 1 písm. b) se na začátek bodu 4 vkládají slova „určených platnou územně plánovací dokumentací nebo“.
11.
V § 6 odst. 1 písm. c) se slova „určené podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření9)“ nahrazují slovy „určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav“.
Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.
12.
V § 6 odst. 1 písm. f) se slova „v prvních a druhých zónách národních parků12)“ nahrazují slovy „na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu12)“.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.“.
13.
V § 6 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).
14.
V § 6 odst. 1 písm. h) se slova „s výjimkou nakládání podle § 3 odst. 4“ zrušují.
15.
V § 8 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, a podle současného způsobu využití pozemku“.
16.
V § 8 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a podle současného způsobu využití pozemku“.
17.
V § 8 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Povinnosti uvedené v odstavcích 1 až 3 platí po dobu 10 let ode dne provedení vkladu vlastnického práva k zemědělskému pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch obce nebo kraje.“.
18.
V § 10 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní pozemkový úřad převede na základě písemné žádosti obce do jejího vlastnictví zemědělský pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely nacházející se v jejím katastrálním území,
a)
nachází-li se v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, případně koridoru, a je-li pravomocným rozhodnutím o umístění stavby určen k zastavění stavbou ve prospěch této obce a stavebníkem je obec, nebo
b)
nachází-li se v zastavěném území a podle platného územního plánu v ploše veřejného prostranství podle zákona o obcích.“.
19.
V § 10 odst. 3 se na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
20.
V § 10 odst. 4 se slova „Současně se zemědělským pozemkem podle odstavce 3 může Státní pozemkový úřad“ nahrazují slovy „Státní pozemkový úřad může“ a za slova „spoluvlastníkovi stavby“ se vkládají slova „, která je nemovitou věcí,“.
21.
V § 10 odst. 5 se slovo „Současně“ nahrazuje slovy „Státní pozemkový úřad“.
22.
Za § 10c se vkládá nový § 10d, který včetně nadpisu zní:
㤠10d
Převod stavby a souvisejícího majetku na žádost vlastníka pozemku
Na základě písemné žádosti převede Státní pozemkový úřad vlastníkovi pozemku, popřípadě jeho spoluvlastníkovi, stavbu a související majetek, které jsou na jeho pozemku umístěny.“.
23.
V § 12 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, pokud byl třikrát marně nabídnut ve veřejné nabídce podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
24.
Poznámka pod čarou č. 23 zní:
„23)
§ 8 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).“.
25.
V nadpisu § 13 se za slovo „věci“ vkládají slova „a souvisejícího majetku“.
26.
V § 13 odst. 1 se za slovo „pozemky“ vkládají slova „, jejichž součástí nejsou stavby“.
27.
V § 13 odst. 2 se za slovo „soubory“ vkládají slova „a související majetek“, slova „nemovitou věcí“ se zrušují, slovo „níž“ se nahrazuje slovem „nimiž“ a za slova „u stavby“ se vkládají slova „a souvisejícího majetku“.
28.
V § 13 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Státní pozemkový úřad může prodat zemědělské pozemky, jejichž součástí jsou stavby, a související majetek, s nimiž je příslušný hospodařit, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku; rozhodujícím kritériem je výše nabídnuté kupní ceny.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
29.
V § 13 odst. 4 se slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavců 2 a 3“.
30.
V § 13 odst. 5 se za slovo „věcech“ vkládají slova „a souvisejícím majetku“.
31.
V § 13 odst. 7 se za slovo „věci“ vkládají slova „nebo souvisejícího majetku“.
32.
V § 14 odst. 1 se za slovo „věci“ vkládají slova „a související majetek“ a slovo „obvyklou18)“ se nahrazuje slovem „obvyklou38)“.
33.
V § 14 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 40 zní:
„(2)
Kupní cena musí být uhrazena do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy. Kupní smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu, pokud není jiným právním předpisem40) stanoveno jinak.
40)
Zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů.“.
34.
V § 14 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 27 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
35.
V § 14 odst. 4 se slova „na peněžitou náhradu“ zrušují.
36.
V § 15 odst. 2 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „§ 12 a § 13 odst. 1“ a věta poslední se zrušuje.
37.
V § 15 odst. 5 se za slovo „zákona“ vkládají slova „nebo zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů,“.
38.
V § 17 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 31 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
39.
V § 21 odstavec 3 ve znění „(3) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby, změny rozhodnutí o umístění stavby, rozumí se tím také společné povolení a změny společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona.“ zní:
„(4)
Pokud se v tomto zákoně užívá pojem rozhodnutí o umístění stavby nebo změna rozhodnutí o umístění stavby, rozumí se tím také společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle stavebního zákona nebo jeho změna. Pokud se v tomto zákoně užívá pojem převod pozemku, rozumí se tím také převod spoluvlastnického podílu na pozemku.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Státní pozemkový úřad zapíše údaje o bonitovaných půdně ekologických jednotkách do informačního systému územní identifikace do 48 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem zajistí do 54 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provedení kontrol a odstranění nesouladů mezi údaji o bonitovaných půdně ekologických jednotkách zapsanými do informačního systému územní identifikace a údaji vedenými v katastru nemovitostí. Český úřad zeměměřický a katastrální sdělením ve Sbírce zákonů vyhlásí do 55 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona den, kdy dojde k zápisu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
2.
Ustanovení § 1 odst. 7 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne, kdy podle bodu 1 dojde k zápisu údajů o bonitovaných půdně ekologických jednotkách do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
3.
Lhůta podle § 8 odst. 5 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje i na smlouvy
a)
uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 7 odst. 1 nebo 3 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a
b)
o bezúplatném převodu uzavřené podle § 5 odst. 1 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů,
a počíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Zánik a zachování poskytnuté výhody splátek u smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 95/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a podle zákona č. 503/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí § 14 odst. 3 větou druhou až poslední zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Členství státu v honebním společenstvu s honebními pozemky uvedenými v § 4 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro honební pozemky a spoluvlastnické podíly k pozemkům, se kterými je Státní pozemkový úřad příslušný hospodařit, se použije § 4 odst. 4 tohoto zákona obdobně. Pro stanovení nároku na vypořádací podíl se použije zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Čl. III
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 272/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 531/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 254/2011 Sb., zákona č. 75/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákona č. 185/2016 Sb. a zákona č. 193/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 3 se slova „se stal podle zvláštních předpisů13) součástí lesního půdního fondu v národním parku nebo je na území státní přírodní rezervace, chráněného naleziště, chráněného parku, chráněné zahrady, chráněné studijní plochy,“ nahrazují slovy „je na území národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky,“.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
2.
V § 11a odst. 1 se za slovo „děděním“ vkládají slova „nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b)“.
3.
V § 11a odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:
„(2)
Pozemkový úřad nezahrne do veřejné nabídky pozemek, jehož převodu brání zákonná překážka, nebo pozemek, ke kterému uplatnila třetí osoba právo na převod podle zvláštního právního předpisu26).
26)
Například § 7 nebo 10 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, § 20 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 11a odst. 3 písm. a) se slovo „závazné“ zrušuje a slovo „nemovitostí“ se nahrazuje slovem „nemovitostí27)“.
Poznámka pod čarou č. 27 zní:
„27)
§ 8 zákona č. 256/2013, o katastru nemovitostí (katastrální zákon).“.
5.
V § 11a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
adresa sídla organizační jednotky pozemkového úřadu, určené k převzetí žádosti.“.
6.
V § 11a odstavec 4 zní:
„(4)
Pozemkový úřad zveřejní na své úřední desce oznámení o zahájení veřejné nabídky s uvedením údajů o pozemcích podle katastru nemovitostí27) a o jejich ceně. První den vyvěšení je dnem vyhlášení nabídky.“.
7.
V § 11a odst. 5 se slovo „prodeje“ nahrazuje slovem „nabídky“.
8.
V § 11a odst. 6 se slovo „předpisů13c)“ nahrazuje slovem „předpisů26)“ a slova „obec na žádost pozemkového úřadu rovněž vyvěšením na úřední desce obecního úřadu“ se nahrazují slovy „pozemkový úřad vyvěšením na své úřední desce“.
9.
V § 11a se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pokud osoba, která žádá o převod pozemku, v rámci jedné veřejné nabídky podá jednu nebo více žádostí, přičemž součet cen žádaných pozemků v nich je vyšší, než činí celková výše nároků této osoby uplatněných v těchto žádostech, jsou všechny tyto žádosti neplatné.“.
10.
V § 11a odst. 9 se slova „odstavce 13“ nahrazují slovy „odstavce 14“.
11.
V § 11a odst. 10 se za slovo „děděním“ vkládají slova „nebo převodem práva podle § 13 odst. 8 písm. b)“.
12.
V § 11a odst. 11 se za slova „i pozemek“ vkládají slova „nebo jeho oddělenou část v podobě parcely“.
13.
V § 11a se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:
„(12)
Je-li oprávněná osoba vlastníkem nebo spoluvlastníkem pozemku, jehož součástí je stavba, která byla do 31. prosince 2013 samostatnou nemovitostí, lze jí mimo veřejnou nabídku převést do vlastnictví pozemek nebo jeho oddělenou část v podobě parcely, jestliže s touto stavbou funkčně souvisí. Za stejných podmínek lze mimo veřejnou nabídku převést pozemek i na jejího právního nástupce.“.
Dosavadní odstavce 12 až 15 se označují jako odstavce 13 až 16.
14.
V § 11a odst. 13 se slovo „předpisů13c)“ nahrazuje slovem „předpisů26)“.
15.
V § 11a odst. 15 se slova „odstavce 13“ nahrazují slovy „odstavce 14“.
16.
V § 11a odst. 16 se slova „jen jedenkrát“ nahrazují slovy „nejvýše třikrát“.
17.
Za § 11a se vkládá nový § 11b, který zní:
㤠11b
Nárok oprávněných osob uvedených v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 nebo 2, jejich dědiců a právních nástupců lze vypořádat, nestanoví-li zákon jinak, převedením pozemku, který je výhradně v příslušnosti hospodaření pozemkového úřadu.“.
18.
V § 12 se slovo „finanční“ nahrazuje slovem „peněžitou“.
19.
V § 14 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
20.
V § 15 odst. 7 se text „§ 11 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 11a“.
21.
V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se text „(§ 14 odst. 9)“ nahrazuje textem „(§ 14 odst. 8)“.
22.
V § 18 odst. 1 se slovo „fondu“ nahrazuje slovy „státního rozpočtu“.
23.
V § 20 odst. 7 se slova „ministerstva zemědělství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstva zemědělství“.
24.
V § 21a odst. 3 se za slovo „pozemků“ vkládají slova „, které souvisejí s řízením o vydání pozemků do vlastnictví oprávněné osoby nebo poskytnutím náhrady podle tohoto zákona,“.
25.
V § 22 odst. 3 se slovo „ministerstva“ nahrazuje slovem „Ministerstva“.
26.
V § 23 odst. 3 se slova „ministerstvo zemědělství České republiky“ nahrazují slovy „Ministerstvo zemědělství“.
27.
V § 28b odst. 2 se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovem „Ministerstvem“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Nepřevedené pozemky, které byly předmětem veřejných nabídek konaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je možné zařadit do veřejné nabídky v souladu s § 11a odst. 16 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Čl. V
V § 3 zákona č. 39/1993 Sb., o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravujících transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 503/2012 Sb., se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Nemůže-li Státní pozemkový úřad vrátit kauci podle odstavce 1 nebo 2 nebo její část povinné osobě, právnické osobě vzniklé podle zvláštního zákona nebo družstvu (dále jen „složitel kauce“) z důvodu, že složitel kauce zanikl bez právního nástupce nebo se složitele kauce nepodaří zjistit do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení, stane se kauce podle odstavce 1 nebo 2 nebo její část příjmem státního rozpočtu.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. VI
Nařízení vlády č. 65/2016 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 218/2014 Sb., o stanovení rezervy státních pozemků pro uskutečňování rozvojových programů státu, se zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 230/2019 Sb. | Zákon č. 230/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 5. 9. 2019, datum účinnosti 1. 10. 2019, částka 98/2019
* Čl. I - Změna insolvenčního zákona
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 10. 2019
230
ZÁKON
ze dne 14. srpna 2019,
kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna insolvenčního zákona
V § 412a zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 31/2019 Sb., se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Pokud pohledávky nezajištěných věřitelů vznikly alespoň ze dvou třetin jejich výše před dosažením 18 let věku dlužníka, je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení. Za pohledávku vzniklou před dosažením 18 let věku dlužníka se dále považuje příslušenství takové pohledávky, smluvní pokuta vzniklá na základě stejné smlouvy jako taková pohledávka a pohledávka, která vznikla na základě smlouvy uzavřené při podnikatelské činnosti věřitele před uplynutím 3 let od dosažení 18 let věku dlužníka, jestliže obdržené plnění dlužník alespoň ze dvou třetin jeho výše využil k úhradě pohledávky podle věty první.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
V insolvenčních řízeníchinsolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka po 31. květnu 2019, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle zákona č. 182/2006 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 244/2019 Sb. | Zákon č. 244/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 9. 2019, datum účinnosti 30. 9. 2019, částka 105/2019
* Čl. I - V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 30. 9. 2019
244
ZÁKON
ze dne 11. září 2019,
kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se za § 67a vkládá nový § 67b, který zní:
㤠67b
(1)
Pokud při zvýšení důchodů v pravidelném termínu v roce 2020 u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu a částky zvýšení procentní výměry důchodu stanovené podle § 67 nedosáhne výše 900 Kč, přičte se k tomuto zvýšení procentní výměry důchodu jednotná částka v takové výši, aby u průměrného starobního důchodu úhrn částky zvýšení základní výměry důchodu, tohoto zvýšení procentní výměry důchodu a této částky odpovídal zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč.
(2)
Jsou-li splněny podmínky nároku na výplatu více důchodů, náleží dodatečná částka zvýšení podle odstavce 1 k procentní výměře toho důchodu, který se vyplácí v plné výši (§ 4 odst. 2 věta první).“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. září 2019.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 254/2019 Sb. | Zákon č. 254/2019 Sb.
Zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
Vyhlášeno 9. 10. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 110/2019
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 4)
* ČÁST DRUHÁ - VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI (§ 5 — § 29)
* ČÁST TŘETÍ - ZNALEČNÉ (§ 30 — § 34)
* ČÁST ČTVRTÁ - DOHLED (§ 35 — § 38)
* ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 39 — § 42)
* ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 43 — § 48)
* HLAVA III - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 49 — § 49)
* § 50 - Účinnost k zákonu č. 254/2019 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (448/2024 Sb.)
254
ZÁKON
ze dne 10. září 2019
o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Obecná ustanovení o výkonu znalecké činnosti
(1)
Výkonem znalecké činnostiVýkonem znalecké činnosti se rozumí provádění znaleckých úkonů, zejména zpracování a podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení, a činnost, která bezprostředně směřuje k podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení.
(2)
Nestanoví-li zákon jinak, platí ustanovení o znalci také pro znaleckou kancelář a znalecký ústav.
(3)
Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.
(4)
Znalec vykonává znaleckou činnost osobně; to platí i v případě, že znaleckou činnost vykonává ve znalecké kanceláři.
§ 2
Způsob výkonu znalecké činnosti
(1)
K výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti jsou oprávněni znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy.
(2)
Znalec může vykonávat znaleckou činnost samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře. Je-li znalec v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke znaleckému ústavu, může vykonávat znaleckou činnost rovněž samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře.
§ 3
Příslušnost
Ve věcech výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti a ve věcech žádostí o zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (dále jen „seznam znalců“) rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).
§ 4
Seznam znaleckých oborů a seznam znaleckých odvětví
(1)
Seznam znaleckých oborů je stanoven v příloze tohoto zákona.
(2)
Seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů stanoví ministerstvo vyhláškou.
ČÁST DRUHÁ
VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI
HLAVA I
PODMÍNKY PRO VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI
§ 5
Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalce a slib znalce
(1)
Znalcem může být fyzická osoba, která
a)
je odborně způsobilá k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti v daném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má být zapsána,
b)
je bezúhonná,
c)
má odpovídající materiálně technické zázemí a přístrojové vybavení, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti,
d)
je plně svéprávná,
e)
nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a) až g), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 1 písm. e),
f)
není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
g)
má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, a
h)
po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až g) složila bez výhrady do rukou ministra spravedlnosti slib podle odstavce 2.
(2)
Slib znalce zní: „Slibuji, že při své znalecké činnosti budu dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti dozvěděl.“
§ 6
Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalecké kanceláře
(1)
Znaleckou kanceláří může být obchodní korporace, která
a)
bude vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podala žádost o zápis do seznamu znalců,
b)
má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti,
c)
má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti,
d)
je bezúhonná,
e)
není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
f)
má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice, a
g)
nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a) až g), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 1 písm. e).
(2)
Znalec může být zaměstnancem, společníkem nebo členem pouze jedné znalecké kanceláře; takový znalec není oprávněn vykonávat současně znaleckou činnost samostatně.
§ 7
Podmínky pro výkon znalecké činnosti znaleckého ústavu
(1)
Znaleckým ústavem může být ten, kdo
a)
je vysokou školou nebo její součástí, veřejnou výzkumnou institucí, státním podnikem, ústavem, organizační složkou státu, vnitřní organizační jednotkou této složky nebo osobou veřejného práva,
b)
vykonává vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru a odvětví a případně specializaci alespoň po dobu 3 let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o zápis do seznamu znalců,
c)
bude vykonávat znaleckou činnost pomocí alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podal žádost o zápis do seznamu znalců, nebo prostřednictvím osob zapojených do vědeckovýzkumné činnosti v příslušném oboru, odvětví, případně specializaci,
d)
je bezúhonný,
e)
má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti,
f)
má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti,
g)
má vnitřními předpisy stanoven postup, jak bude znalecké posudky v souladu s § 28 odst. 4 brát na vědomí,
h)
není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
i)
má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice, a
j)
nebyl v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestán pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a) až g), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 41 odst. 1 písm. a) až d), nebo kterému v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle § 14 odst. 1 písm. e).
(2)
Je-li žadatelem o zápis do seznamu znalců organizační složka státu nebo vnitřní organizační jednotka této složky, je podmínka pro výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti uvedená v odstavci 1 písm. b) splněna, pokud prokáže dostatečnou odbornost nezbytnou k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti s odbornou péčí v daném oboru a odvětví a případně specializaci jiným způsobem; podmínka pro výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti uvedená v odstavci 1 písm. c) je splněna, pokud bude činnost vykonávat prostřednictvím osob ve služebním poměru, u kterých prokáže nezbytnou odbornost podle věty první.
§ 8
Odborná způsobilost
(1)
Za odborně způsobilou podle § 5 odst. 1 písm. a) se považuje osoba, která
a)
získala vysokoškolské vzdělání odpovídajícího směru zaměřené na daný obor a dané odvětví nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání zaměřené na daný obor a dané odvětví,
b)
získala 5 let aktivní odborné praxe zaměřené na daný obor a dané odvětví,
c)
získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný obor a dané odvětví, nebo absolvovala specializační studium zaměřené na daný obor a dané odvětví, pokud je to nezbytné k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti s odbornou péčí,
d)
získala osvědčení o odborné způsobilosti vydané příslušnou komorou zřízenou ze zákona, jde-li o znalecké odvětví v odbornostech, ve kterých o odbornost a etiku výkonu povolání dbá profesní komora zřízená zákonem, a
e)
úspěšně složila vstupní zkoušku podle § 10.
(2)
Aktivní odbornou praxí zaměřenou na daný obor a dané odvětví se rozumí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností náležejících do daného oboru a daného odvětví po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání, bezprostředně předcházející podání žádosti o zápis do seznamu znalců.
(3)
Za osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. c) a d) se považuje také osvědčení o odborné způsobilosti získané v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci.
(4)
Splnění podmínek podle odstavce 1 se posuzuje též s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena.
(5)
V odůvodněných případech může ministerstvo na žádost žadatele o zápis do seznamu znalců splnění některé z podmínek podle odstavce 1 prominout, pokud jsou ostatní podmínky splněny v takové míře, která dává dostatečnou záruku, že znalecká činnost bude vykonávána s odbornou péčí; zejména lze prominout nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) získáním delší aktivní odborné praxe.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet oborů a odvětví,
a)
pro které je nutné doložit získání jiného osvědčení o odborné způsobilosti, nebo absolvovat specializační studium podle odstavce 1 písm. c), včetně uvedení toho, o jaké osvědčení nebo specializační studium se jedná, a
b)
pro které je nutno doložit osvědčení vydané profesní komorou podle odstavce 1 písm. d) včetně uvedení toho, o jakou komoru se jedná.
§ 9
Bezúhonnost
(1)
Podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čintrestný čin nebo trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké nebo podnikatelské činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena.
(2)
Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Bezúhonnost se kromě výpisu z evidence Rejstříku trestů dokládá také
a)
u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v cizím státě, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,
b)
u fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,
c)
u právnické osoby, která v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců nepřetržitě vykonávala činnost nebo měla sídlo mimo území České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu.
(4)
Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.
(5)
Prokazuje-li se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4, musí tyto doklady žadatel přiložit k žádosti o zápis do seznamu znalců; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce. Na vyžádání ministerstva žadatel doloží rozhodnutí o odsouzení. Je-li žadatelem právnická osoba, musí podmínku bezúhonnosti splňovat rovněž fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu nebo vykonává činnost člena jejího statutárního orgánu.
§ 10
Vstupní zkouška znalce
(1)
Vstupní zkouška se skládá z obecné části, kterou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého posudku, a zvláštní části, kterou se ověřuje zejména schopnost vypracovat znalecký posudek a znalosti z oboru a odvětví, s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena. Vstupní zkouška se koná v českém jazyce.
(2)
Obecnou část vstupní zkoušky zajišťuje a organizuje Justiční akademie. Obecná část vstupní zkoušky se považuje za splněnou v případě, že žadatel při vykonání vstupní zkoušky uspěl v jiném oboru či odvětví, než pro které nově žádá o zápis do seznamu znalců, v uplynulých 3 letech přede dnem podání žádosti.
(3)
Žadateli, který splní podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) až g) a v § 8 odst. 1 písm. a) až d) a uhradí poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky, bude umožněno do 6 měsíců od doručení žádosti podle § 11 odst. 2 vykonat vstupní zkoušku. Poplatek za umožnění vykonání obecné části vstupní zkoušky činí 3 000 Kč. Poplatek za umožnění vykonání zvláštní části vstupní zkoušky činí 5 000 Kč.
(4)
Ten, kdo při vstupní zkoušce neuspěl, může do 1 měsíce ode dne, kdy byl vyrozuměn o jejím výsledku, požádat o její opakování. Ministerstvo umožní opakování vstupní zkoušky žadateli, který uhradil poplatek za vykonání části vstupní zkoušky, o jejíž opakování žádá, a to po uplynutí 6 měsíců ode dne konání vstupní zkoušky, při které žadatel neuspěl. Vstupní zkoušku lze opakovat pouze jedenkrát. Poplatek za umožnění opakování obecné části vstupní zkoušky činí 3 000 Kč. Poplatek za umožnění opakování zvláštní části vstupní zkoušky činí 5 000 Kč.
(5)
Ten, kdo ve vstupní zkoušce neuspěl a nepodal včas žádost o její opakování, stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu, anebo ten, kdo neuspěl ani při jejím opakování, může podat další žádost o zápis do seznamu znalců nejdříve po uplynutí 5 let ode dne konání poslední neúspěšné vstupní zkoušky.
(6)
Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže vážné důvody své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném termínu ve výši 5 000 Kč.
(7)
Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném náhradním termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže důvody zvláštního zřetele hodné své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění jejího vykonání a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném náhradním termínu ve výši 10 000 Kč.
(8)
Žadatel, který se nedostaví ke vstupní zkoušce a svoji neúčast řádně a včas neomluví, se hodnotí stupněm neuspěl.
(9)
Způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.
HLAVA II
VZNIK, POZASTAVENÍ A ZÁNIK OPRÁVNĚNÍ VYKONÁVAT ZNALECKOU ČINNOST
§ 11
Vznik oprávnění vykonávat znaleckou činnost
(1)
Oprávnění vykonávat znaleckou činnost vzniká zápisem do seznamu znalců.
(2)
Žádost o zápis do seznamu znalců podává žadatel na předepsaném formuláři. V žádosti žadatel uvede obor a odvětví a podle vlastního uvážení i specializaci, ve které chce vykonávat znaleckou činnost.
(3)
Ministerstvo zapíše žadatele do seznamu znalců, splnil-li žadatel podmínky pro výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti, a to do 10 pracovních dnů ode dne jejich splnění nebo ode dne složení slibu, je-li žadatelem fyzická osoba. Rozhodnutí o zápisu do seznamu znalců se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci zápisem znalce do seznamu znalců.
(4)
Ministerstvo vydá znalci průkaz znalce (dále jen „průkaz“) a potvrzení opravňující jej k objednávce a převzetí znalecké pečeti. Postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu znalecké pečeti a barvu znalecké pečeti stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
Znalec je povinen oznámit ministerstvu změny ve skutečnostech, které jsou podmínkou výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti znalce, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
(6)
Náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců stanoví ministerstvo vyhláškou a formulář zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 12
Zvláštní ustanovení o vzniku oprávnění vykonávat znaleckou činnost
(1)
Ministerstvo zapíše do seznamu znalců fyzickou osobu jako znalce a obchodní korporaci jako znaleckou kancelář nebo toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a) jako znalecký ústav, aniž by splnili podmínky pro zápis do seznamu znalců podle příslušných ustanovení tohoto zákona, pokud
a)
získali v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci oprávnění obdobné znaleckému oprávnění podle tohoto zákona a
b)
ministerstvo po složení rozdílové zkoušky uzná jejich kvalifikaci podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
(2)
Rozdílovou zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého úkonu. Na rozdílovou zkoušku se použijí ustanovení § 10 obdobně. Způsob vykonání rozdílové zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 musí před zapsáním do seznamu znalců složit slib podle § 5 odst. 2 do rukou ministra spravedlnosti.
§ 13
Pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost
(1)
Ministerstvo pozastaví oprávnění vykonávat znaleckou činnost,
a)
byl-li znalec vzat do vazby nebo nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, a to po dobu trvání výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, nebo
b)
požádá-li znalec písemně o pozastavení činnosti a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat znaleckou činnost pozastaveno.
(2)
Ministerstvo může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud
a)
bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro trestný čintrestný čin, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání; ministerstvo při pozastavení zohlední zejména, zda se jedná o trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem znalecké činnostivýkonem znalecké činnosti a zda se jedná o trestný čintrestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti,
b)
existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti, nebo
c)
bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.
(3)
Žádost o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost lze podat na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně, celková doba pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost však nesmí činit více než 6 let. V rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost se vždy stanoví doba, na kterou se toto oprávnění pozastavuje. Ministerstvo ukončí pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost na žádost znalce, pokud tomu nebrání závažné důvody.
(4)
Po dobu pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nesmí znalec vykonávat znaleckou činnost a bezodkladně o této skutečnosti informuje všechny své zadavatele dosud nerozpracovaných znaleckých posudků; tyto znalecké posudky již znalec nezpracuje. Pozastavením oprávnění vykonávat znaleckou činnost však není dotčena povinnost dokončit již rozpracované znalecké posudky a doplnit nebo vysvětlit již podané znalecké posudky, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Pokud by dokončení již rozpracovaných znaleckých posudků bylo v rozporu s důvodem pozastavení činnosti, musí být tato skutečnost uvedena v rozhodnutí o pozastavení činnosti a znalec o této skutečnosti bezodkladně informuje všechny své zadavatele dotčených rozpracovaných znaleckých posudků. Dojde-li k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, musí znalec vrátit zadavateli bez zbytečného odkladu podklady sloužící pro zpracování znaleckého posudku.
(5)
Pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost a ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaznamená ministerstvo v seznamu znalců bezodkladně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nabylo právní moci.
(6)
Opravný prostředek proti rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nemá odkladný účinek.
§ 14
Zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost
(1)
Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud
a)
znalec přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti,
b)
znalec nedoloží doklad o uzavřeném pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu ve lhůtě podle § 22 odst. 4,
c)
znalec nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat znaleckou činnost nebo ji nemůže vykonávat s odbornou péčí a oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebylo pozastaveno,
d)
nastanou důvody uvedené v § 35 odst. 4, nebo
e)
znalec závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem.
(2)
Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve ministerstvo znalce před vydáním rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě.
(3)
Oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaniká
a)
smrtí znalce,
b)
zánikem znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu,
c)
oznámením o ukončení znalecké činnosti, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení ministerstvu doručeno, nebo
d)
právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost.
(4)
Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byly poskytnuty podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku, nebo ten, kdo má podklady u sebe, tyto podklady bez zbytečného odkladu vrátit zadavateli.
(5)
Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byla vydána znalecká pečeť a průkaz, nebo ten, kdo má znaleckou pečeť a průkaz u sebe, odevzdat znaleckou pečeť a průkaz bez zbytečného odkladu ministerstvu. Ministerstvo bez zbytečného odkladu zaznamená zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost do seznamu znalců.
HLAVA III
SEZNAM ZNALCŮ
§ 15
Obecná ustanovení o seznamu znalců
(1)
Seznam znalců je informační systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo, a do něhož se zapisují znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Údaje označené tímto zákonem jako veřejné jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
K údajům, které jsou označené tímto zákonem jako neveřejné, má přístup ministerstvo. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce seznamu znalců přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.
(3)
Znalec má právo nahlížet do seznamu znalců na všechny údaje, které jsou o něm zapsány.
(4)
Z údajů podle odstavce 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(5)
Údaje z neveřejné části ze seznamu znalců ministerstvo vymaže po uplynutí 10 let od zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost.
§ 16
Údaje vedené v seznamu znalců
(1)
Jako veřejný údaj se do seznamu znalců zapisuje
a)
jméno nebo název,
b)
obor a odvětví a případně specializace, pokud byla zvolena; jedná-li se o znaleckou kancelář nebo znalecký ústav, pak i jména znalců, prostřednictvím kterých znaleckou činnost v jednotlivých oborech, odvětvích a případně specializacích vykonává, případně osob zapojených do vědeckovýzkumné činnosti znaleckého ústavu podle § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2,
c)
údaj o tom, že znalec vykonává znaleckou činnost v rámci znalecké kanceláře,
d)
sídlo,
e)
kontaktní adresa na území České republiky v případě, že znalec nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,
f)
identifikační číslo osoby,
g)
identifikátor datové schránky,
h)
telefonní kontakt,
i)
den zápisu do seznamu znalců,
j)
údaj o zápisu do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., byl-li znalec nebo znalecký ústav zapsán podle tohoto zákona,
k)
údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu, neuplynulo-li více než 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku,
l)
údaj o tom, od kdy a na jak dlouhou dobu byl výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti znalce pozastaven, a ustanovení tohoto zákona, podle kterého došlo k pozastavení; to platí i v případě, že byla pozastavena činnost některému ze znalců působících ve znalecké kanceláři,
m)
údaj o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, jeho důvodu a datu.
(2)
Na žádost znalce se do seznamu znalců zapisuje jako veřejný údaj
a)
adresa elektronické pošty,
b)
internetová stránka týkající se znalecké činnosti.
(3)
Jako neveřejný údaj se do seznamu znalců zapisuje
a)
údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu, uplynulo-li 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku,
b)
údaj o uložené výtce,
c)
údaj o zahájení správního řízení podle tohoto zákona,
d)
adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu, nemá-li znalec trvalý pobyt na území České republiky, a
e)
jiná skutečnost potřebná pro výkon dohledu.
(4)
Znalci, který nemá do okamžiku zápisu do seznamu znalců přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí identifikační číslo osoby ministerstvo.
(5)
Změnu údajů zapisovaných do seznamu znalců je znalec povinen oznámit ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(6)
Znalec je povinen k oznámení podle odstavce 5 přiložit doklad osvědčující danou změnu; to neplatí, pokud jde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, jedná-li se o občana České republiky, anebo v informačním systému cizinců, jedná-li se o cizince. Změny údajů získaných z těchto registrů, systémů, veřejného rejstříku nebo od znalce zapíše ministerstvo bez zbytečného odkladu do seznamu znalců.
§ 17
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a
f)
státní občanství, případně více státních občanství.
(2)
Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
d)
rodné číslo,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
g)
omezení svéprávnosti,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a
i)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3)
Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum narození,
c)
rodné číslo,
d)
místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e)
státní občanství, případně více státních občanství,
f)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
g)
omezení svéprávnosti,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, a
i)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(4)
Ministerstvo za účelem správy seznamu znalců využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
b)
adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(5)
Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
HLAVA IV
PRÁVA A POVINNOSTI ZNALCŮ
§ 18
Vyloučení
(1)
Znalec nesmí provést znalecký úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být znalecký posudek použit.
(2)
Jakmile se znalec dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí provést znalecký úkon, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanoví-li znalce orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je znalec v dané věci z podání znaleckého posudku vyloučen.
(3)
Odstavec 1 o vyloučení znalce se použije obdobně i pro konzultanta.
§ 19
Odmítnutí podání znaleckého úkonu
(1)
Znalec odmítne provést znalecký úkon, pokud
a)
má pozastaveno oprávnění vykonávat znaleckou činnost,
b)
nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo specializaci, ve kterých je potřebné úkon vykonat,
c)
mu počet nebo povaha zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků neumožňuje podat další znalecký úkon s odbornou péčí a včas, nebo
d)
vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře.
(2)
Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí znalec odmítnout vykonat znalecký úkon z jiného důvodu než z důvodu podle odstavce 1 nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti neumožňují vykonat úkon s odbornou péčí a včas, nebo tak stanoví jiný zákon.
(3)
Pro odmítnutí výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti znaleckou kanceláří a znaleckým ústavem se použijí odstavce 1 a 2 přiměřeně.
§ 20
Mlčenlivost
(1)
Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel.
(2)
Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit jen zadavatel.
(3)
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití informací o skutečnostech podle odstavce 1 přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací účely. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být znalecký posudek použit; povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad znaleckou činností.
(4)
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě, která vykonala znalecký úkon, nebo proti zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na spory mezi nimi.
§ 21
Odpovědnost za výkon znalecké činnosti
(1)
Znalec je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnostivýkonem znalecké činnosti.
(2)
Znalec se odpovědnosti zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
§ 22
Pojištění znalců
(1)
Znalec musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnostivýkonem znalecké činnosti po celou dobu výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti tak, aby výše limitu pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat; osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost podle § 26 nemá povinnost být pojištěna.
(2)
Znalecký ústav podle § 7 odst. 2 a znalec, který vykonává znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře, nemá povinnost být pojištěn.
(3)
Minimální limit pojistného plnění z pojištění znalce pro jednotlivé obory a odvětví stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4)
Znalec doloží ministerstvu doklad o uzavřeném pojištění pro případ odpovědnosti za újmu podle odstavce 1
a)
do 60 pracovních dnů ode dne zápisu do seznamu,
b)
do konce kalendářního roku, který předchází roku, na nějž se pojištění vztahuje,
c)
do 15 dnů ode dne, kdy došlo ke změně, která zakládá povinnost změny pojištění,
d)
do 1 týdne ode dne, kdy o to ministerstvo požádá.
(5)
Pojistitel může povinné pojištění podle odstavce 1 vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.
§ 23
Konzultant
Vyžaduje-li to povaha věci, je znalec oprávněn přibrat se souhlasem zadavatele konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. Tato okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí být uvedena ve znaleckém posudku.
§ 24
Oznamovací povinnost znalce
Znalec je povinen oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost.
HLAVA V
USTANOVENÍ ZNALCE A OSOBY JEDNORÁZOVĚ VYKONÁVAJÍCÍ ZNALECKOU ČINNOST
§ 25
Ustanovení znalce
(1)
Orgán veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, znalce se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště. Orgán veřejné moci se znalcem předem projedná zadání znaleckého posudku a lhůtu pro podání znaleckého posudku. Tuto lhůtu lze na žádost znalce výjimečně v odůvodněných případech prodloužit; lhůtu lze prodloužit opakovaně z důvodů hodných zvláštního zřetele. Znalec je povinen na žádost orgánu veřejné moci provést předběžný odhad předpokládané výše znalečnéhoznalečného, které si provedení úkonu vyžádá.
(2)
Orgán veřejné moci ustanoví znalecký ústav nebo znaleckou kancelář především ke zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního posouzení.
§ 26
Osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost
(1)
Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není zapsána do seznamu znalců pro daný obor a odvětví a případně specializaci, má potřebné předpoklady pro to, aby podala znalecký posudek, a vyslovila se svým ustanovením souhlas, pokud
a)
pro daný obor a odvětví a případně specializaci není nikdo v seznamu znalců zapsán,
b)
žádný zapsaný znalec nemůže znalecký posudek podat, nebo
c)
by podání znaleckého posudku znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi.
(2)
Orgán veřejné moci poučí osobu podle odstavce 1 o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku.
(3)
Takto ustanovená osoba složí do rukou orgánu, který ji ustanovil, slib podle § 5 odst. 2; před složením slibu nesmí podat znalecký posudek. O složení slibu vyhotoví orgán veřejné moci zápis.
(4)
Není-li odbornost takto ustanovené osoby uvedena v příloze k tomuto zákonu nebo ve vyhlášce vydané na základě § 4 odst. 2, je orgán veřejné moci, který takto osobu ustanovil k podání znaleckého posudku, povinen sdělit ministerstvu, pro který obor nebo odvětví byla tato osoba ustanovena. Součástí takového sdělení je i věcné vymezení daného oboru nebo odvětví.
(5)
Pro účely jednorázového podání znaleckého posudku se na osobu podle odstavce 1 hledí, jako by byla
a)
znalcem, jedná-li se o fyzickou osobu,
b)
znaleckou kanceláří, jedná-li se o obchodní korporaci, nebo
c)
znaleckým ústavem, jedná-li se o toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a).
HLAVA VI
ZNALECKÝ POSUDEK
§ 27
Způsob podání znaleckého posudku
(1)
Znalecký posudek se podává v listinné podobě nebo, souhlasí-li s tím zadavatel, v elektronické podobě; lze jej podat též ústně do protokolu.
(2)
Podává-li se znalecký posudek v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk znalecké pečeti. Podává-li se znalecký posudek v elektronické podobě, musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno znalce nebo název znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu a označení „znalec“, „znalecká kancelář“ nebo „znalecký ústav“, a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne vyhotovení znaleckého posudku.
(3)
Znalec má povinnost vyhotovit stejnopis znaleckého posudku podaného v listinné podobě a uchovat jej nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku. Znalec má povinnost uchovat znalecký posudek podaný v elektronické podobě se všemi náležitostmi podle odstavce 2 nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku.
(4)
Způsob provedení znaleckého úkonu a náležitosti znaleckého úkonu, užívání znalecké pečeti a znalecké doložky stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 28
Náležitosti znaleckého posudku
(1)
Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.
(2)
Znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti:
a)
titulní stranu,
b)
zadání,
c)
výčet podkladů,
d)
nález,
e)
posudek,
f)
odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku,
g)
závěr,
h)
je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku,
i)
znaleckou doložku a
j)
otisk znalecké pečeti.
(3)
V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckou kanceláří, musí být mezi osobami, které se podílely na zpracování, uveden a podepsán vždy alespoň jeden znalec, jehož prostřednictvím znalecká kancelář vykonává znaleckou činnost, z oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek zpracován.
(4)
V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckým ústavem, musí být podepsán znalcem nebo osobou uvedenou v § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2 a dále musí být ve znaleckém posudku uvedeno, kdo se podílel na jeho zpracování a kdo je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. Znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem musí být vzat na vědomí postupem upraveným vnitřními předpisy tohoto znaleckého ústavu. Údaj o vzetí na vědomí znaleckého posudku v něm musí být uveden, a to včetně data a podpisu odpovědné osoby.
(5)
Znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. V souladu s obecně uznávanými postupy a standardy obsahuje závěr posudku jednoznačné odpovědi na položené otázky; pokud podklady nebo metoda neumožňují znalci vyslovit jednoznačný závěr, uvede znalec skutečnosti snižující přesnost závěru.
(6)
Znalec je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.
(7)
Na poslední stranu znaleckého posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je zapsán, označení oboru a odvětví, popřípadě specializaci, ve kterých je oprávněn podávat znalecké posudky, a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci znaleckých posudků (dále jen „evidence posudků“). Při podání znaleckého posudku ústně do protokolu se uvedou též údaje, které jsou předmětem znalecké doložky.
(8)
Znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek.
(9)
Postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 29
Evidence posudků
(1)
Správcem evidence posudků je ministerstvo. Evidence posudků je informačním systémem veřejné správy a je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Znalec je povinen zapisovat údaje podle tohoto zákona do evidence posudků.
(3)
Znalec do evidence posudků zapíše do 5 pracovních dnů ode dne zadání znaleckého posudku nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže,
a)
den zadání znaleckého posudku,
b)
den podání, případně den vysvětlení nebo doplnění znaleckého posudku,
c)
předmět znaleckého posudku,
d)
obor a odvětví, případně specializaci, ve kterých má být podán znalecký posudek,
e)
označení zadavatele znaleckého posudku,
f)
označení znalce a osob, které se podílely na jeho zpracování,
g)
termín pro vyhotovení znaleckého posudku,
h)
příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci a
i)
údaj o vyúčtovaném a přiznaném znalečnémznalečném.
(4)
V evidenci posudků je rovněž pro každého znalce veden
a)
celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci v jednotlivých letech,
b)
celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli v jednotlivých letech,
c)
celkový počet zpracovaných znaleckých posudků v jednotlivých letech,
d)
počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci,
e)
počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli,
f)
celkový počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků.
(5)
Údaje podle odstavce 3 a odstavce 4 písm. a), b), d) a e) jsou neveřejné. Přístup k neveřejným údajům má ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce evidence posudků přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.
(6)
Způsob vedení evidence posudků stanoví ministerstvo vyhláškou.
(7)
Ministerstvo provede nejméně jedenkrát ročně kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3 u všech znalců.
ČÁST TŘETÍ
ZNALEČNÉ
§ 30
Znalečné
ZnalečnýmZnalečným se rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě.
§ 31
Odměna
(1)
Znalci náleží za výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti odměna.
(2)
Odměna za výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 7.
(3)
Smluvní odměna musí být písemně sjednána před započetím výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti, a to tak, aby žádným způsobem nezávisela na výsledku této činnosti. Znalec ve znaleckém posudku povinně uvede, zda byla smluvní odměna sjednána.
(4)
Odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu.
(5)
Určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného.
(6)
Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(7)
Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 32
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě
(1)
Nebylo-li sjednáno jinak, má znalec právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.
(2)
Jiné náklady znalce, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně.
(3)
Jestliže znalec přibral konzultanta, má znalec nárok na náhradu hotových výdajů konzultanta s tím spojených a na náhradu za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.
(4)
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se podle zákona o dani z přidané hodnoty zahrnují jako vedlejší výdaje do základu daně, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(5)
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(6)
Nemá-li znalec sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, považuje se pro účely náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě za sídlo znalce kontaktní adresa na území České republiky.
(7)
Výši a způsob určení náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě, a vyúčtování náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 33
Poskytnutí zálohy
Orgán veřejné moci může v odůvodněných případech poskytnout znalci přiměřenou zálohu na odměnu a náhrady.
§ 34
Vyúčtování a úhrada
Byl-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, je znalec povinen vyúčtovat znalečnéznalečné zároveň s podáním znaleckého posudku. Orgán veřejné moci, který rozhodl o ustanovení znalce, rozhodne o znalečnémznalečném bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování. ZnalečnéZnalečné se uhradí bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o znalečnémznalečném, nejpozději do 15 dnů.
ČÁST ČTVRTÁ
DOHLED
§ 35
Výkon dohledu
(1)
Dohled nad výkonem znalecké činnostivýkonem znalecké činnosti znalce vykonává ministerstvo (dále jen „orgán dohledu“).
(2)
Orgán dohledu prověřuje, zda znalci postupují v souladu s tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení a obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Orgán dohledu je oprávněn posuzovat věcnou správnost znaleckého posudku. Při posuzování věcné správnosti znaleckého posudku orgán dohledu kontroluje zejména, zda znalec při zpracování posudku postupoval s odbornou péčí, včetně toho, zda je posudek v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví.
(3)
Ministerstvo si může vyžádat náhodně vybrané posudky znalce za účelem kontroly podle odstavce 2.
(4)
V případě, že počet znaleckých posudků vypracovaných znalcem v uplynulých 5 letech nepřesahuje 3 znalecké posudky, orgán dohledu rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost z důvodu nečinnosti, neexistují-li důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by nemělo být rozhodnuto o zrušení oprávnění tohoto znalce; to neplatí, je-li znalec zapsán v seznamu znalců méně než 5 let.
(5)
Nerozhodne-li orgán dohledu o zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle odstavce 4, provede kontrolu podle odstavce 3 u všech znaleckých posudků, které byly tímto znalcem doposud zpracovány.
(6)
Pro účely posouzení skutečností, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat znaleckou činnost, je ministerstvo oprávněno nahlížet do částí soudního nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují, jestliže nevyplývají z pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního orgánu.
(7)
Ministerstvo si může vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů v případě existence důvodného podezření, že znalec přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnostivýkon znalecké činnosti.
§ 36
Oznamovací povinnost orgánu veřejné moci
(1)
Zjistí-li orgán veřejné moci skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti s výkonem znalecké činnostivýkonem znalecké činnosti došlo k porušení tohoto zákona, oznámí to bez zbytečného odkladu ministerstvu.
(2)
Orgán veřejné moci zašle bez zbytečného odkladu ministerstvu opis rozhodnutí ve věcech, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat znaleckou činnost.
§ 37
Výtka
Drobné nedostatky ve výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti a drobné poklesky v chování ministerstvo znalci písemně vytkne. Písemná výtka se zaznamená jako neveřejný údaj do seznamu znalců. Údaj o uložené výtce se v seznamu znalců vede po dobu 3 let.
§ 38
Poradní sbory
Ministr spravedlnosti zřídí v oborech a odvětvích, u nichž to odůvodňuje jejich povaha, poradní sbory pro znalecké otázky.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 39
(1)
Znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 1 odst. 3 vykoná znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo případně specializaci, pro které nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost,
b)
v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
c)
v rozporu s § 13 vykoná činnost znalce v době pozastavení oprávnění vykonávat tuto činnost,
d)
v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,
e)
v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí vykonat znalecký úkon, nebo vykoná znalecký úkon ve věci, v níž měl být vyloučen,
f)
v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést znalecký úkon, nebo v rozporu s § 28 odst. 6 odmítne písemný znalecký úkon osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit,
g)
v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti,
h)
v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,
i)
v rozporu s § 24 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,
j)
v rozporu s § 27 odst. 3 nevyhotoví stejnopis znaleckého posudku předloženého v listinné podobě nebo jej neuchová po dobu alespoň 10 let,
k)
v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti,
l)
v rozporu s § 28 odst. 8 neoprávněně opatří znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem,
m)
v rozporu s § 29 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence posudků nebo je v rozporu s § 29 odst. 3 nezapisuje řádně,
n)
sjedná smluvní odměnu v rozporu s § 31 odst. 3,
o)
v rozporu s § 31, 32 nebo 34 vyúčtuje vyšší znalečnéznalečné.
(2)
Za přestupek se uloží
a)
pokuta do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), m) až o),
b)
pokuta do 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), k) nebo l),
c)
pokuta do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e), g), h) nebo j).
(3)
Ten, kdo znalecký posudek zpracoval, a ten, kdo se podílel na zpracování znaleckého posudku, může být spolupachatelem přestupku podle odstavce 1 písm. a), b), e) a k).
§ 40
(1)
Osoba podle § 26 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
b)
v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí vykonat znalecký úkon, nebo vykoná znalecký úkon ve věci, v níž měla být vyloučena,
c)
v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést znalecký úkon, nebo v rozporu s § 28 odst. 6 odmítne písemný znalecký úkon osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit,
d)
v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti,
e)
v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,
f)
v rozporu s § 27 odst. 3 nevyhotoví stejnopis znaleckého posudku předloženého v listinné podobě nebo jej neuchová po dobu alespoň 10 let,
g)
v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti,
h)
v rozporu s § 31, 32 nebo 34 vyúčtuje vyšší znalečnéznalečné.
(2)
Za přestupek se uloží
a)
pokuta do 75 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h),
b)
pokuta do 250 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo g),
c)
pokuta do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), e) nebo f).
(3)
Ten, kdo znalecký posudek zpracoval, a ten, kdo se podílel na zpracování znaleckého posudku, může být spolupachatelem přestupku podle odstavce 1 písm. a), b) a g).
§ 41
(1)
Jiná osoba než znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že
a)
se neoprávněně vydává za znalce, znaleckou kancelář nebo znalecký ústav,
b)
neoprávněně vykoná znaleckou činnost,
c)
neodevzdá po zániku znaleckého oprávnění znaleckou pečeť, průkaz a podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku podle § 14 odst. 4 a 5,
d)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2 anebo povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč.
§ 42
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(2)
Promlčecí doba činí 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
(3)
Do promlčecí doby přestupku podle § 39 odst. 1 písm. a), b) a k) a přestupku podle § 40 odst. 1 písm. a) a g) se nezapočítává doba, po kterou se vede řízení před orgánem veřejné moci, ve kterém byl znalecký posudek předložen jako důkaz.
(4)
Při stanovení druhu a výměry správního trestu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již byla v minulosti této osobě uložena výtka podle § 37.
(5)
Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo do seznamu znalců bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a to i v případě, že došlo k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebo zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 43
Kde jiné právní předpisy hovoří o znalci, rozumí se tím také osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost.
§ 44
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1).
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 45
(1)
Řízení o jmenování znalce nebo zápisu znaleckého ústavu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 46
Znalci
(1)
Znalec, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je zapsán jako znalec do seznamu znalců podle tohoto zákona.
(2)
Znalec podle odstavce 1 je oprávněn vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká.
(3)
Podá-li znalec jmenovaný podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, před uplynutím přechodného období podle odstavce 2 žádost o zápis do seznamu znalců podle tohoto zákona, považuje se zvláštní část vstupní zkoušky za splněnou.
§ 47
Znalecké ústavy
(1)
Znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je zapsán ve druhém oddílu seznamu znaleckých ústavů, je zapsán jako znalecký ústav do seznamu znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaný znalecký ústav musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tento znalecký ústav nebo prostřednictvím osob uvedených v § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2. V opačném případě ministerstvo rozhodne o zrušení znaleckého oprávnění znaleckého ústavu.
(2)
Znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je zapsán v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, je zapsán jako znalecká kancelář do seznamu znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaná znalecká kancelář musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 2 znalců oprávněných k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tato znalecká kancelář. V opačném případě ministerstvo rozhodne o zrušení znaleckého oprávnění znalecké kanceláře.
(3)
Je-li znaleckým ústavem zapsaným v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jiná osoba veřejného práva, její organizační složka nebo vnitřní organizační jednotka této složky, nebo veřejná vysoká škola nebo její součást, je zapsána jako znalecký ústav do seznamu znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaný znalecký ústav musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost prostřednictvím alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tento znalecký ústav nebo prostřednictvím osob uvedených v § 7 odst. 1 písm. c) nebo § 7 odst. 2. V opačném případě ministerstvo rozhodne o zrušení znaleckého oprávnění znaleckého ústavu.
(4)
Znalecký ústav podle odstavců 1 a 3 a znalecká kancelář podle odstavce 2 jsou zapsány do seznamu znalců podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká.
§ 48
Obory a odvětví výkonu znalecké činnosti
Znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav podle § 46 a 47, kteří získali oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., mají oprávnění vykonávat znaleckou činnost pro stejné obory, odvětví a specializaci, pro které získali oprávnění k výkonu znalecké činnostivýkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb.
HLAVA III
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 49
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
2.
Zákon č. 322/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
3.
Část pátá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
4.
Zákon č. 444/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
5.
Část druhá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.
6.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.
7.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 11/1985 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.
8.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 184/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb.
9.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 77/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
10.
Část první vyhlášky č. 432/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení.
11.
Vyhláška č. 123/2015 Sb., která stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti.
§ 50
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Příloha k zákonu č. 254/2019 Sb.
Seznam znaleckých oborů
Archivnictví
---
Bezpečnost práce a ergonomie
Bionika a biotechnika
Drahé kovy a kameny
Doprava
Dřevo
Elektronické komunikace a poštovní služby
Elektronika a elektrotechnika
Ekonomika
Energetika
Expertíza písma
Geologie, těžba, hutnictví
Chemie
Informační a komunikační technologie
Jaderná fyzika a jaderná chemie
Keramika, porcelán, sklo
Kriminalistika
Kultura
Kůže a kožešiny
Kybernetická bezpečnost
Lesnictví
Meteorologie
Myslivost, rybářství a rybníkářství
Odpadové hospodářství, obaly
Ochrana, obrana a bezpečnost
Paliva
Papír
Polygrafie
Potravinářství
Požární ochrana
Projektování
Právní vztahy k cizině
Průmyslové vlastnictví
Psychologie
Pyrotechnika, munice a výbušniny
Restaurování
Služby
Sociální (společenské) vědy
Speciální technické obory
Sport
Stavebnictví
Strojírenství
Školství
Tabák
Textilie, textil a obuv
Veterinární medicína
Vodní stavby a vodní hospodářství
Zbraně a střelivo
Zemědělství
Zeměměřictví
Zdravotnictví
Životní prostředí včetně přírody a krajiny
1)
Rámcové rozhodnutí Rady 2009/905/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti. |
Zákon č. 255/2019 Sb. | Zákon č. 255/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích
Vyhlášeno 9. 10. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 110/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o zdravotních službách
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
255
ZÁKON
ze dne 10. září 2019,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 203/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 28 odst. 1 větě poslední se za slovo „obhájcem“ vkládají slova „, která je v přímé souvislosti s procesními úkony, a poradu“.
2.
§ 29 zní:
㤠29
(1)
Tlumočník může odmítnout provedení tlumočnického úkonu z důvodů uvedených v jiném právním předpisu a z důvodů uvedených v § 99 a 100. O vyloučení tlumočníka rozhodne orgán činný v trestním řízení, který jej přibral.
(2)
Výši odměny a náhrad tlumočníka určí orgán činný v trestním řízení, který jej přibral, v souladu s jinými právními předpisy upravujícími odměňování a náhrady tlumočníka. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výší vyúčtované odměny a náhrad, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.
3.
Za § 29 se vkládá nový § 29a, který zní:
㤠29a
Ustanovení tohoto zákona o tlumočníkovi se přiměřeně použijí i na osobu vykonávající tlumočnickou činnost jednorázově.“.
4.
V § 33 odst. 4 větě třetí se za slova „§ 39 odst. 2“ vkládají slova „a 4“.
5.
V § 39 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Na žádost advokáta se do pořadníku uvede cizí jazyk, ve kterém rovněž poskytuje své služby.“.
6.
V § 39 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Je-li to možné, obviněnému, který využil právo uvedené v § 2 odst. 14, se postupem podle odstavce 3 ustanoví advokát, který podle údajů v pořadníku poskytuje své služby v jazyce, o kterém obviněný uvedl, že jej ovládá, v jazyce národnosti obviněného, v úředním jazyce státu, jehož je obviněný občanem, nebo, je-li obviněný osobou bez státního občanství, v úředním jazyce státu, kde má obviněný trvalý pobyt nebo který je státem jeho původu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
7.
V § 39 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Je-li jedním z obhájců advokát ustanovený postupem podle odstavce 4, zruší se ustanovení ostatních obhájců.“.
8.
V části první hlavě páté nadpis oddílu čtvrtého zní: „Znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav“.
9.
V § 105 odst. 2 se za větu první vkládají věty „Znalec může odmítnout podání znaleckého posudku z důvodů uvedených v jiném právním předpisu a také z důvodů uvedených v § 99 a 100. O vyloučení znalce rozhodne orgán činný v trestním řízení, který jej k podání znaleckého posudku přibral, a v řízení před soudem předseda senátu.“.
10.
V § 105 odst. 3 větě první se slova „důvodů, které stanoví zvláštní zákon“ nahrazují slovy „důvodu podjatosti, pro který je vyloučen z podání znaleckého posudku podle zvláštního zákona“.
11.
V § 105 odst. 5 větě první se slova „v seznamu znalců“ nahrazují slovy „jako znalec nebo znalecká kancelář v seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů“.
12.
Za § 109 se vkládá nový § 109a, který včetně nadpisu zní:
㤠109a
Znalecká kancelář
(1)
K podání znaleckého posudku může orgán činný v trestním řízení přibrat také znaleckou kancelář. Znalecká kancelář, která byla přibrána k podání znaleckého posudku, podá znalecký posudek písemně. V něm označí znalce, který posudek vypracoval a může být v případě potřeby jako znalec vyslechnut. Je-li třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), může znalecký posudek podat jedna znalecká kancelář, ale znalecký posudek musí vypracovat dva znalci.
(2)
Ustanovení § 105 až 109 se jinak přiměřeně použijí i na znalecké kanceláře a na znalce, kteří znalecký posudek vypracovali.“.
13.
Nadpis § 110 zní: „Znalecký ústav“.
14.
V § 110 odst. 1 se slova „státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost“ nahrazují slovy „znalecký ústav“.
15.
V § 110 odst. 2 větě první se slova „Ten, kdo byl přibrán k podání znaleckého posudku nebo k přezkoumání posudku podaného znalcem podle odstavce 1,“ nahrazují slovy „Znalecký ústav“ a ve větě druhé se slova „pokud bylo třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), uvede nejméně dvě takové osoby“ nahrazují slovy „takovou osobou nesmí být ten, kdo podal znalecký posudek, který je přezkoumáván znaleckým ústavem“.
16.
V § 110 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), může znalecký posudek podat jeden znalecký ústav, ale znalecký posudek musí vypracovat dvě osoby.“.
17.
V § 110 odstavec 3 zní:
„(3)
Ustanovení § 105 až 109 se jinak přiměřeně použijí i na znalecké ústavy a na osoby, které znalecký posudek vypracovaly.“.
18.
V § 110 se odstavec 4 zrušuje.
19.
Za § 110a se vkládá nový § 110b, který včetně nadpisu zní:
㤠110b
Znalečné
Výši znalečného určí orgán činný v trestním řízení, který znalce, znaleckou kancelář nebo znalecký ústav k podání znaleckého posudku přibral, v souladu s jinými právními předpisy upravujícími znalečné. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výší vyúčtovaného znalečného, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.
20.
§ 111 včetně nadpisu zní:
㤠111
Osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost
Ustanovení § 105 až 110b se přiměřeně použijí i v případě, že orgán činný v trestním řízení přibere k podání znaleckého posudku osobu vykonávající znaleckou činnost jednorázově.“.
21.
V § 157 odst. 3 větě sedmé se slova „zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících“ nahrazují slovy „ustanovení tohoto zákona a zvláštního zákona upravující vyloučení znalce z podání znaleckého posudku“.
22.
V § 157 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Konzultantovi přibranému podle odstavce 3 náleží za poskytnutí odborné pomoci odměna a náhrada hotových výdajů, které účelně vynaložil v přímé souvislosti s poskytováním odborné pomoci; odměna nenáleží konzultantovi, který poskytuje odbornou pomoc v pracovněprávním vztahu k orgánu nebo instituci uvedené v odstavci 3 větě druhé. Odměna se stanoví podle množství účelně vynaložené práce a stupně odbornosti potřebné k poskytnutí odborné pomoci. Odměna se může přiměřeně krátit, pokud odborná pomoc nebyla poskytnuta řádně. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního poskytnutí odborné pomoci, může orgán činný v trestním řízení odměnu zcela odepřít. Odměna a náhrada hotových výdajů se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je konzultant, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z odměny a náhrady hotových výdajů uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty. Výši a způsob určení odměny a náhrady účelně vynaložených hotových výdajů a způsob jejich výplaty stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.
(5)
Nárok na úhradu odměny a náhrady hotových výdajů je konzultant povinen vyúčtovat do 3 dnů od poskytnutí odborné pomoci. Výši odměny a náhrady hotových výdajů určí orgán činný v trestním řízení, který konzultanta přibral, do 30 dnů od provedení vyúčtování. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výší vyúčtované odměny nebo náhrady hotových výdajů, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o živnostenském podnikání
Čl. II
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
„d)
soudních tlumočníků a soudních překladatelů7),
7)
Zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.“.
2.
V § 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno al), které včetně poznámky pod čarou č. 72 zní:
„al)
výkon znalecké činnosti znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů72).
72)
Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. III
V příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 218/2011 Sb., se položka 36 zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
Čl. IV
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 47/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 103/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 16/2019 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 169 odst. 3 se slova „uvedené v § 24 zákona o znalcích a tlumočnících“ nahrazují slovy „podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích“.
2.
V § 169h odst. 2 písm. e) se slova „uvedené v § 24 zákona o znalcích a tlumočnících“ nahrazují slovy „podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích“.
3.
V § 169r odst. 1 písm. l) se slova „uvedené v § 24 zákona o znalcích a tlumočnících“ nahrazují slovy „podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. V
V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 209/2019 Sb., se za položku 22 vkládá nová položka 22A, která včetně nadpisu zní:
„Položka 22A
Vydání průkazu|
---|---
a) znalce podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech| Kč 500
b) tlumočníka podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích| Kč 500".
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Čl. VI
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 a 5 se slova „způsobilá k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávná“.
2.
V § 4 odst. 3 větě první se slova „a insolvenčnímu správci“ nahrazují slovy „, insolvenčnímu správci, znalci, soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli“ a ve větě druhé se slova „a insolvenční správce“ nahrazují slovy „, insolvenční správce, znalce, soudní tlumočníky a soudní překladatele“.
3.
V § 11 odst. 1 písm. c) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti této osoby k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti této osoby“.
4.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy a součinnost
(1)
Ministerstvo za účelem správy informačního systému datových schránek a zřizování a správy datových schránek využívá
a)
ze základního registru obyvatel tyto referenční údaje:
1.
příjmení,
2.
jméno, popřípadě jména,
3.
adresa místa pobytu,
4.
datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
5.
datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
b)
z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2.
rodné číslo,
3.
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
c)
z informačního systému cizinců tyto údaje:
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2.
rodné číslo,
3.
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
d)
ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci všechny referenční údaje, s výjimkou údaje o agendovém identifikátoru fyzické osoby pro agendu tohoto registru.
(2)
Komora auditorů České republiky bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu osoby do rejstříku auditorů, o údajích vedených o osobě v rejstříku auditorů nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o zániku oprávnění k výkonu auditorské činnosti této osoby.
(3)
Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu znalce do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (dále jen „seznam znalců“) a o zápisu soudního tlumočníka nebo soudního překladatele do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů (dále jen „seznam soudních tlumočníků“), o údajích vedených o této osobě v seznamu znalců nebo v seznamu soudních tlumočníků nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu znalců nebo seznamu soudních tlumočníků.“.
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Ministerstvo vnitra zřídí znalci, soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli zapsaným podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona datovou schránku podle § 4 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. VIII
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014, zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 44/2019 Sb., zákona č. 45/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 51 odst. 3 se za slovo „znalci,“ vkládají slova „znalecké kanceláři,“.
2.
V § 65 odst. 2 písm. i) se slovo „ústavem30)“ nahrazuje slovy „ústavem nebo znaleckou kanceláří30)“.
Poznámka pod čarou č. 30 zní:
„30)
§ 2 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.“.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 256/2019 Sb. | Zákon č. 256/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 9. 10. 2019, datum účinnosti 1. 11. 2019, částka 111/2019
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2023 (458/2022 Sb.)
256
ZÁKON
ze dne 13. září 2019,
kterým se mění zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. III
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 54/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu doplňují slova „Směrnice Rady (EU) 2018/1713 ze dne 6. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o sazby daně z přidané hodnoty uplatňované na knihy, noviny a časopisy“.
2.
V § 47 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
U elektronicky poskytovaných služeb spočívajících v poskytnutí knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh ke kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, které by byly zbožím, na jehož dodání se uplatňuje druhá snížená sazba daně, pokud by byly obsaženy na hmotném nosiči, včetně jejich zpřístupnění v rámci veřejných knihovnických a informačních nebo dalších služeb poskytovaných podle knihovního zákona nebo obdobných služeb poskytovaných podle jiného právního předpisu, se uplatní druhá snížená sazba daně.“.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.
3.
V příloze č. 2 se položky „36.00.2 Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí.“, „37 Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.“, „56 Stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59 nebo pokud se nejedná o podání alkoholických nápojů uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku 2203 až 2208 nebo tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.“, „81.21.10 Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech.“, „81.22.11 Služby mytí oken prováděné v domácnostech.“ a „88.10, 88.91 Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany.“ zrušují a v položce „90 Služby spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců, pokud se nejedná o poskytnutí oprávnění k výkonu práva dílo užít a mimo služby nezávislých novinářů, nezávislých modelů a modelek.“ se slova „spisovatelů, skladatelů, sochařů a jiných výkonných umělců“ nahrazují slovy „autorů a výkonných umělců“ a za slovo „dílo“ se vkládají slova „nebo umělecký výkon“.
4.
V příloze č. 2 se věta „Kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018.“ zrušuje.
5.
V příloze č. 2 se věty „Za služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech se pro účely tohoto zákona považuje úklid v bytě nebo rodinném domě mimo prostor, které nejsou určeny k bydlení. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu.“ zrušují.
6.
V příloze č. 2 se věta „Oprávněním k výkonu práva dílo užít se rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů v platném znění.“ nahrazuje větou „Oprávněním k výkonu práva dílo nebo umělecký výkon užít se pro účely zařazení služby do příslušné sazby daně rozumí oprávnění podle zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
7.
V příloze č. 2a se před položku „49 Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky“ vkládají nové položky, které znějí:
„36.00.2| Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí.
---|---
37| Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi.“.
8.
V příloze č. 2a se za položku „50 Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.“ doplňují nové položky, které znějí:
„56| Stravovací služby, podávání nápojů, pokud
---|---
\\- nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59,
\\- se nejedná o podání alkoholických nápojů; to neplatí pro podávání nápojů uvedených pod kódem nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10, nebo
\\- se v rámci stravovací služby nebo podávání nápojů nejedná o podání tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.
81.21.10| Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech.
81.22.11| Služby mytí oken prováděné v domácnostech.
88.10, 88.91| Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany.
95.23| Opravy obuvi a kožených výrobků.
95.29.11| Opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků.
95.29.12| Opravy jízdních kol.
96.02| Kadeřnické a holičské služby.“.
9.
V příloze č. 2a se za položku „56 Stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59, se nejedná o podání alkoholických nápojů; to neplatí pro podávání nápojů uvedených pod kódem nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10, nebo se v rámci stravovací služby nebo podávání nápojů nejedná o podání tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.“ na samostatný řádek vkládá nová položka 77, 85, 91, která zní:
„77, 85, 91| Půjčování nebo nájem knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh ke kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, na jejichž dodání se uplatňuje druhá snížená sazba daně, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.“.
---|---
10.
V příloze č. 2a se za větu „Druhé snížené sazbě daně podléhají služby, které odpovídají současně číselnému kódu klasifikace produkce CZ-CPA platné k 1. lednu 2008 a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.“ na samostatný řádek vkládá věta „Kódem nomenklatury celního sazebníku se pro účely zařazení služby do příslušné sazby daně rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků uvedený v celním sazebníku ve znění platném k 1. lednu 201872).“.
11.
Na konci přílohy č. 2a se na samostatné řádky doplňují věty:
„Alkoholickými nápoji se pro účely zařazení služby do příslušné sazby daně rozumí alkoholické nápoje podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.
Za služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech se pro účely zařazení služby do příslušné sazby daně považuje úklid v obytném prostoru nebo rodinném domě. Za úklidové práce v domácnosti se považuje také úklid společných prostor bytového domu.“.
12.
V příloze č. 3 položce 01-05, 07-23, 25 se slova „(vyjma alkoholických, vymezených zvláštním předpisem70))“ nahrazují slovy „s výjimkou alkoholických nápojů“, slova „číselných kódů 2203-2208 a zboží“ se zrušují a za číslo „2106“ se vkládají slova „a 2201“.
Poznámka pod čarou č. 70 se zrušuje.
13.
V příloze č. 3 se položka „49 - Knihy, brožury, letáky, prospekty, obrázková alba, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení všech druhů a omalovánky pro děti, hudebniny tištěné či rukopisné, kartografické výrobky všech druhů včetně atlasů, nástěnných map, topografických plánů a globusů; kde reklama nepřesahuje 50 % plochy. Mimo tiskovin plně nebo podstatně určených k reklamě a mimo zboží zařazeného do číselných kódů 4901, 4903, 4904, které je zahrnuto v příloze č. 3a.“ a věta „Reklamou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí reklama podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.“ zrušují.
14.
V příloze č. 3 se za větu „První snížené sazbě daně podléhá zboží, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.“ na samostatný řádek vkládá věta „Alkoholickými nápoji se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí alkoholické nápoje podle zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.“.
15.
V příloze č. 3a se za položku „1806, 1901, 2004, 2005, 2103, 2106 - Upravené mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku.“ vkládá nová položka, která zní:
„2201| \\- pitná voda.“.
---|---
16.
V příloze č. 3a se za větu „Mlýnské výrobky a směsi těchto mlýnských výrobků, slad, škroby, pšeničný lepek a směsi těchto výrobků, upravené mlýnské výrobky a připravené směsi k přípravě potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku musí splňovat požadavky na složení potravin pro osoby s nesnášenlivostí lepku definované v nařízení Komise (ES) č. 41/2009 ze dne 20. ledna 2009 o složení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku.“ na samostatný řádek vkládá věta „Pitnou vodou se pro účely tohoto zákona rozumí pitná voda dodávaná odběratelům vodovodem podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.“.
17.
V příloze č. 3a se položka „4901, 4902, 4903, 4904 - Tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti; noviny a časopisy, hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované. Mimo zboží, kde reklama přesahuje 50 % plochy.“ nahrazuje položkou 4901 - 4905, 4911, 8523, která zní:
„4901 - 4905, 4911, 8523| \\- Knihy, brožury, letáky, prospekty, noviny, časopisy, periodika, obrázkové knihy, předlohy ke kreslení, omalovánky, hudebniny a kartografické výrobky, včetně zvukového záznamu přednesu jejich obsahu, pokud
---|---
\\- jsou obsaženy na hmotném nosiči a
\\- nejde o zboží, u kterého reklama představuje více než 50 % obsahu nebo které se výlučně nebo převážně sestává z hudebního zvukového obsahu nebo audiovizuálního obsahu.“.
18.
V příloze č. 3a se věty „Novinami se pro účely tohoto zákona rozumí deníky a zpravodajské periodické tiskoviny, vydávané nejméně dvakrát ročně pod stejným názvem a v úpravě pro ně typické bez pevného spojení jednotlivých listů.“, „Tištěnou knihou se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí též knihy reprodukované kopírovacím strojem, pod kontrolou zařízení pro automatizované zpracování dat, ražením, fotografováním, fotokopírováním, termokopírováním nebo psaním na psacím stroji.“ a „Obrázkovou knihou pro děti se pro účely zařazení zboží do příslušné sazby daně rozumí kniha pro děti, ve které je hlavní náplní ilustrace a text má podružný význam.“ zrušují.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období před prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném před prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou
a)
ustanovení čl. I bodů 6, 8, 28 až 31 a 46, která nabývají účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, a
b)
ustanovení čl. I bodů 5, 33, 41 až 45, 47 a 48, čl. III a čl. IV, která nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 262/2019 Sb. | Zákon č. 262/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 18. 10. 2019, datum účinnosti 1. 12. 2019, částka 115/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o léčivech
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 66/2017 Sb.
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zdravotních službách
* ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Aktuální znění od 1. 2. 2022
262
ZÁKON
ze dne 24. září 2019,
kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o léčivech
Čl. I
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 80/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 36/2018 Sb. a zákona č. 44/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 3a odst. 2 se za slovo „lékaře“ vkládají slova „nebo zubního lékaře (dále jen „lékař“)“.
2.
V § 5 odst. 9 se slova „bodech 2 až 7 a 10“ nahrazují slovy „bodech 2 až 6 a 9“.
3.
V § 13 odst. 2 se písmeno m) zrušuje.
Dosavadní písmena n) až q) se označují jako písmena m) až p).
4.
V § 13 odst. 3 písmeno n) zní:
„n)
zřizuje a provozuje informační systém elektronického receptu (dále jen „systém eRecept“),“.
5.
V § 13 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Ústav poskytuje údaje vztahující se k certifikátům, které vydává podle § 81a odst. 1
a)
jiným organizacím v resortní působnosti Ministerstva zdravotnictví, a to za účelem využití certifikátů poskytovateli zdravotních služeb pro přístup k informačním systémům a službám, které tyto organizace zřizují, spravují nebo poskytují,
b)
České správě sociálního zabezpečení za účelem ověřování identity ošetřujících lékařů podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.“.
6.
V § 19b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.“.
7.
V § 19b se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
u nezletilých dětí jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo, popřípadě datum narození otce a matky,
j)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo, popřípadě datum narození dítěte.“.
8.
V § 33 odst. 2 větě čtvrté se za slova „léčivého přípravku“ vkládají slova „, údaj o ceně léčivého přípravku, který má stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění,“.
9.
V § 33 odst. 3 písm. g) se doplňuje bod 4, který zní:
„4.
zásobit každého distributora, který vůči držiteli rozhodnutí o registraci učiní písemné prohlášení, že léčivé přípravky požaduje pro péči o pacienty v České republice dle § 77 odst. 1 písm. h), léčivými přípravky v množství a časových intervalech tak, aby tento distributor disponoval léčivými přípravky v množství odpovídajícímu alespoň průměrné poptávce provozovatelů oprávněných k výdeji léčivých přípravků u tohoto distributora po dobu 2 týdnů. Držitel rozhodnutí o registraci nemá povinnost stanovenou v tomto bodě, pokud
a)
distributor má vůči držiteli rozhodnutí o registraci alespoň jeden peněžitý dluh po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti,
b)
distributorovi byla v posledních 2 letech před podáním objednávky udělena Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokuta za dodání hrazeného léčivého přípravku do jiného členského státu nebo třetí země v rozporu s § 77 odst. 1 písm. h), která již nabyla právní moci,
c)
je přerušeno či ukončeno uvádění daného léčiva na trh v České republice.“.
10.
V § 77 odst. 1 písm. c) bodě 4 se text „písm. f)“ nahrazuje textem „písm. e)“.
11.
V § 77 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
zajistit při dodávkách registrovaných léčivých přípravků evidenci těchto dodaných přípravků pomocí jejich kódů a tuto evidenci ukládat po dobu 5 let; distributor pravidelně poskytuje Ústavu úplné a správné údaje o objemu léčivých přípravků, které distribuoval do lékáren a dalším poskytovatelům zdravotních služeb, jiným distributorům, prodejcům vyhrazených léčiv a veterinárním lékařům, přitom poskytuje zvlášť informace o léčivých přípravcích získaných dle § 33 odst. 3 písm. g) bodu 4 a distribuovaných dle § 77 odst. 1 písm. h), a o objemu reklamních vzorků, které dodal držitelům rozhodnutí o registraci nebo obchodním zástupcům, a Veterinárnímu ústavu úplné a správné údaje o objemu léčivých přípravků, které distribuoval do lékáren, veterinárním lékařům, chovatelům a výrobcům medikovaných krmiv; poskytované údaje obsahují identifikaci distributora, identifikaci distribuovaného léčivého přípravku a identifikaci osoby podle písmene c), které byl léčivý přípravek distribuován, a v případě humánního léčivého přípravku, který má stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění, také údaj o jeho ceně; strukturu údajů, formu, způsob a časový interval jejich poskytování prostřednictvím elektronického hlášení stanoví prováděcí právní předpis,“.
12.
V § 77 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
zajistit dodávky humánních léčivých přípravků provozovatelům oprávněným vydávat léčivé přípravky v množství a časových intervalech odpovídajících potřebě pacientů v České republice. Distributor, který požádal o dodání léčivých přípravků a zároveň učinil vůči držiteli rozhodnutí o registraci písemné prohlášení dle § 33 odst. 3 písm. g) bodu 4, je povinen dodávat takto získané léčivé přípravky pouze provozovatelům oprávněným vydávat léčivé přípravky, a to do 2 pracovních dnů od obdržení požadavku na dodání léčivých přípravků. Distributor nesmí léčivé přípravky získané dle § 33 odst. 3 písm. g) bodu 4 distribuovat do zahraničí. V případě, že provozovatel lékárny má vůči distributorovi alespoň jeden peněžitý dluh po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti, je podmínkou dodání, že cena léčivého přípravku bude zaplacena nejpozději v okamžiku převzetí provozovatelem lékárny. Distributor nemá povinnost dle tohoto odstavce, pokud je přerušeno či ukončeno uvádění daného léčiva na trh v České republice,“.
13.
V § 79a odst. 1 se za slovo „předepsat“ vkládají slova „, a to pouze na elektronický recept“.
14.
V § 79a odst. 3 větách první a druhé se text „§ 81a“ nahrazuje textem „§ 81c“.
15.
V § 79a odst. 3 větě třetí se text „§ 81a;“ nahrazuje textem „§ 81c;“ a text „§ 81a odst. 1 písm. a) a b)“ se nahrazuje textem „§ 81 odst. 4 písm. a) až c) a § 81c odst. 4 písm. a)“.
16.
V § 79a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Lékař předepisující individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití je povinen pravidelně poskytovat Ústavu informace o výsledcích léčby jednotlivých pacientů, a to v anonymizované podobě. Podrobnosti, strukturu, formu, způsob a časový interval poskytování informací stanoví prováděcí právní předpis.“.
17.
§ 80 včetně nadpisu zní:
㤠80
Předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb
(1)
Léčivé přípravky při poskytování zdravotních služeb předepisují lékaři na lékařský předpis, a to na
a)
recept pro konkrétního pacienta vytvářený v elektronické podobě (dále jen „elektronický recept“),
b)
recept pro konkrétního pacienta vystavený v listinné podobě podle § 81f,
c)
recept s modrým pruhem pro konkrétního pacienta vystavený v listinné podobě v souladu se zákonem o návykových látkách na léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky,
d)
žádanku na léčivé přípravky, včetně transfuzních přípravků, pro použití při poskytování zdravotních služeb, nebo
e)
žádanku s modrým pruhem vystavenou v listinné podobě v souladu se zákonem o návykových látkách na léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky pro použití při poskytování zdravotních služeb.
(2)
Elektronický recept je vytvářen, měněn nebo rušen v systému eRecept na základě požadavku předepisujícího lékaře, který obsahuje údaje potřebné pro vytvoření, změnu nebo zrušení elektronického receptu. Součástí požadavku na vytvoření elektronického receptu je dále vždy informace o pacientem zvoleném způsobu předání identifikačního znaku, kterým je elektronický recept označen (dále jen „identifikátor elektronického receptu“).
(3)
V případě, že požadavek předepisujícího lékaře na vytvoření elektronického receptu obsahuje všechny stanovené údaje, systém eRecept vytvoří elektronický recept a obratem bezplatně sdělí předepisujícímu lékaři identifikátor elektronického receptu, kterým je elektronický recept označen. V případě, že pacient požaduje zaslání identifikátoru elektronického receptu ze systému eRecept přímo, systém jej bezplatně sdělí také pacientovi.
(4)
Identifikátor elektronického receptu se předává pacientovi bezplatně; při předání identifikátoru elektronického receptu nesmí docházet ke zvýhodnění konkrétního poskytovatele lékárenské péče nebo k zásahu do práva pacienta na volbu poskytovatele lékárenské péče. Pokud si pacient nezvolí jinak, je mu identifikátor elektronického receptu předán prostřednictvím listinného formuláře. Pacient si může zvolit možnost bezplatného zaslání identifikátoru elektronického receptu jiným způsobem než uvedeným ve větě druhé, kterým je
a)
datová zpráva zaslaná na adresu elektronické pošty pacienta s využitím služby centrálního úložiště elektronických receptů,
b)
textová zpráva zaslaná na mobilní telefonní přístroj pacienta s využitím služby centrálního úložiště elektronických receptů,
c)
datová zpráva s využitím webové nebo mobilní aplikace systému eRecept zpřístupněná Ústavem,
d)
datová zpráva zaslaná, na základě dohody s předepisujícím lékařem, na adresu elektronické pošty pacienta s využitím služby informačního systému předepisujícího lékaře, nebo
e)
textová zpráva zaslaná, na základě dohody s předepisujícím lékařem, na mobilní telefonní přístroj pacienta s využitím služby informačního systému předepisujícího lékaře.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
postup a podmínky pro komunikaci lékařů a farmaceutů se systémem eRecept,
b)
formu identifikátoru elektronického receptu, kterou systém eRecept poskytuje předepisujícím lékařům a pacientům,
c)
způsob zasílání požadavků na vytvoření, změnu a zrušení elektronického receptu předepisujícími lékaři,
d)
rozsah údajů uváděných na žádance, dobu její platnosti a pravidla pro její používání,
e)
rozsah údajů uváděných na průvodce, její vzor a pravidla pro její používání po uskutečnění výdeje,
f)
vzor receptu s modrým pruhem a vzor žádanky s modrým pruhem, údaje uváděné na nich, dobu jejich platnosti a pravidla pro jejich používání,
g)
rozsah údajů potřebných pro vytvoření, změnu a zrušení elektronického receptu a jeho náležitosti a dobu jeho platnosti,
h)
rozsah údajů uváděných na receptu vystaveném v listinné podobě a dobu jeho platnosti a
i)
pravidla pro používání receptu v listinné podobě.
(6)
Při předepisování humánních léčivých přípravků jsou lékaři povinni postupovat tak, aby nedocházelo k nevhodnému nebo nehospodárnému nakládání s léčivými přípravky s ohledem na povahu onemocnění a délku zamýšlené léčby daným léčivým přípravkem.
(7)
Při předepisování humánních léčivých přípravků jsou lékaři povinni postupovat tak, aby nedocházelo ke zvýhodnění konkrétního poskytovatele lékárenské péče nebo k zásahu do práva pacienta na volbu poskytovatele lékárenské péče. Identifikátor elektronického receptu bez ohledu na způsob jeho předání nesmí být doprovázen jakýmkoliv sdělením reklamní povahy. Sdělením reklamní povahy ani prvky, které by omezovaly čitelnost údajů vyplňovaných lékařem, nesmí být opatřen ani recept vystavený v listinné podobě.“.
18.
Za § 80 se vkládá nový § 80a, který včetně nadpisu zní:
㤠80a
Předepisování léčivých přípravků při poskytování veterinární péče
(1)
Aniž jsou dotčena ustanovení týkající se podmínek předepisování veterinárních autogenních vakcín a medikovaných krmiv, předepisují veterinární lékaři veterinární a humánní léčivé přípravky v rámci své odbornosti výhradně pro účely poskytování veterinární péče na lékařský předpis v listinné podobě, a to na
a)
recept vystavený v listinné podobě pro zvíře nebo skupinu zvířat u jednoznačně identifikovaného chovatele; tento recept se při výdeji léčivého přípravku nepřevádí do elektronické podoby,
b)
recept s modrým pruhem vystavený v listinné podobě v souladu se zákonem o návykových látkách pro zvíře nebo skupinu zvířat u jednoznačně identifikovaného chovatele na léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky; tento recept se při výdeji léčivého přípravku nepřevádí do elektronické podoby,
c)
žádanku na léčivé přípravky pro jednoznačně identifikovaného veterinárního lékaře pro použití léčivého přípravku nebo jeho výdej při poskytování veterinární péče, nebo
d)
žádanku s modrým pruhem na léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky pro jednoznačně identifikovaného veterinárního lékaře pro použití léčivého přípravku nebo jeho výdej při poskytování veterinární péče.
(2)
Veterinární lékař může léčivý přípravek předepsat pouze pro stanovenou klinickou diagnózu či jiný důvod potřeby použití léčivého přípravku stanovený v souladu s podmínkami registrace předmětného léčivého přípravku nebo v souladu s aktuálním stavem vědeckého poznání, a to pouze
a)
na základě jím řádně provedeného a dokumentovaného vyšetření zvířete či zvířat,
b)
na základě podrobného a dokumentovaného souboru informací o zdravotním stavu zvířete či zvířat a o všech dalších podmínkách, které mohou ovlivnit bezpečnost nebo účinnost předepsaného léčivého přípravku při jeho následném použití, nebo
c)
na základě bezprostředního posouzení zdravotního stavu zvířete či dalších informací v rozsahu potřebném pro rozhodnutí o použití léčivého přípravku způsobem, který minimalizuje riziko výskytu jeho nežádoucích účinků, jde-li o výjimečný případ ohrožení zdraví nebo života zvířete.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
náležitosti receptu a žádanky, dobu jejich platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na nich lze předepsat, a pravidla pro jejich používání, a
b)
náležitosti receptu s modrým pruhem a žádanky s modrým pruhem, dobu jejich platnosti, omezení s ohledem na druh a množství léčivých přípravků pro léčbu zvířat, které na nich lze předepsat, a pravidla pro jejich používání.“.
19.
V části první hlavě IV dílu 3 se za § 80a vkládá nový nadpis oddílu 2, který zní:
„Oddíl 2
Systém eRecept“.
Dosavadní oddíly 2 a 3 se označují jako oddíly 3 a 4.
20.
§ 81 a 81a včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 109 až 112 znějí:
㤠81
Systém eRecept
(1)
Ústav zřizuje systém eRecept jako informační systém veřejné správy. Systém eRecept se skládá ze vzájemně propojených součástí, a to z
a)
centrálního úložiště elektronických receptů,
b)
registru pro léčivé přípravky s omezením,
c)
služby pro nahlížení do údajů vedených v systému eRecept v souvislosti s předepisováním a výdejem léčivých přípravků pro konkrétního pacienta (dále jen „lékový záznam“),
d)
systému správy souhlasů s možností nahlížet do lékového záznamu (dále jen „správa souhlasů“),
e)
služby zaznamenávající a uchovávající informace o všech činnostech provedených v systému eRecept (dále jen „žurnál činností“),
f)
služby webové a mobilní aplikace pro lékaře, farmaceuty a pacienty a
g)
služby poskytující statistické údaje z anonymizované databáze údajů vedených v systému eRecept.
(2)
Ústav je správcem a provozovatelem systému eRecept. Dále Ústav přistupuje do systému eRecept prostřednictvím autentizačního informačního systému podle jiného právního předpisu109) za účelem plnění povinností stanovených Ústavu tímto zákonem nebo jinými právními předpisy. Provozní dokumentaci systému eRecept vytváří a zveřejňuje Ústav na svých internetových stránkách.
(3)
Systém eRecept bezúplatně zabezpečuje
a)
bezprostřední sdělení identifikátoru elektronického receptu lékaři, případně též pacientovi na jeho žádost,
b)
nepřetržitý přístup farmaceutovi k elektronickému receptu, na jehož základě má být předepsaný léčivý přípravek vydán v příslušné lékárně,
c)
nepřetržitý přístup předepisujícímu lékaři k údajům podle § 81c odst. 2 vztahujícím se k pacientovi, kterému má být předepsán léčivý přípravek s omezením,
d)
nepřetržitý přístup vydávajícímu farmaceutovi k údajům podle § 81c odst. 2 vztahujícím se k pacientovi, kterému má být připraven nebo vydán léčivý přípravek s omezením,
e)
nepřetržitý přístup lékaři k elektronickým receptům, jejichž prostřednictvím předepsal léčivý přípravek, a dále k údajům zobrazujícím se v lékovém záznamu pacienta za podmínek stanovených podle § 81d,
f)
nepřetržitý přístup farmaceutovi k elektronickým receptům, na jejichž základě byl v příslušné lékárně vydán léčivý přípravek, a dále k údajům zobrazujícím se v lékovém záznamu pacienta za podmínek stanovených podle § 81d,
g)
přístup pacientům ke všem elektronickým receptům, jejichž prostřednictvím jim byl předepsán léčivý přípravek, k údajům zobrazujícím se v jejich lékovém záznamu podle § 81d, a údajům vztahujícím se k nim obsaženým v systému eRecept,
h)
přístup zdravotní pojišťovně k elektronickým receptům, na které byl vydán jejím pojištěncům léčivý přípravek hrazený z veřejného zdravotního pojištění,
i)
přístup Ministerstvu zdravotnictví k elektronickým receptům, jejichž prostřednictvím byl předepsán léčivý přípravek osobám, za které hradí zdravotní služby stát,
j)
přístup Policii České republiky k údajům obsaženým v registru pro léčivé přípravky s omezením,
k)
přístup Ústavu zdravotnických informací a statistiky k anonymizované databázi údajů vedených v systému eRecept,
l)
službu pro předávání údajů prostřednictvím služeb Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví podle zákona o zdravotních službách110) (dále jen „Národní kontaktní místo“), nezbytných pro umožnění výdeje léčivého přípravku, který byl elektronicky předepsán v České republice, v jiném členském státě,
m)
službu pro předávání údajů prostřednictvím služeb Národního kontaktního místa nezbytných pro umožnění výdeje léčivého přípravku, který byl elektronicky předepsán v jiném členském státě, v České republice.
(4)
Ústav prostřednictvím systému eRecept zpracovává
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození lékaře a jeho kontaktní údaje včetně jeho telefonu stanovené prováděcím právním předpisem, a v případě léčivých přípravků s omezením také specializaci předepisujícího lékaře, a identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb, v rámci jehož činnosti lékař poskytuje zdravotní služby, a to v rozsahu jeho názvu, adresy zdravotnického zařízení a identifikačního čísla pracoviště, bylo-li přiděleno zdravotní pojišťovnou,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození farmaceuta a jeho kontaktní údaje stanovené prováděcím právním předpisem a identifikační údaje poskytovatele zdravotních služeb oprávněného k výdeji léčivých přípravků, v rámci jehož činnosti farmaceut poskytuje zdravotní služby, a to v rozsahu názvu poskytovatele lékárenské péče, adresy a kontaktních údajů lékárny,
c)
identifikační údaje o pacientech, a to v rozsahu údajů uváděných na lékařském předpisu,
d)
údaje o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích včetně názvu, množství a kódu léčivého přípravku, pokud byl Ústavem přidělen.
(5)
Systém eRecept eviduje v žurnálu činností každý zaslaný požadavek a činnost do něho přihlášených subjektů. Žurnál činností zaznamenává v systému eRecept přístup a činnosti všech subjektů oprávněných vstupovat do systému eRecept.
(6)
Ústav uchovává informace vedené v centrálním úložišti elektronických receptů a žurnálu činností, včetně údajů podle odstavce 4, po dobu 5 let od uplynutí platnosti elektronického receptu nebo od vytvoření elektronického záznamu receptu vystaveného v listinné podobě podle § 81f. Po uplynutí této doby se ze systému eRecept odstraní všechny informace související s takovým elektronickým receptem nebo elektronickým záznamem o receptu v listinné podobě. Informace v žurnálu činností, které nejsou vázány na konkrétní elektronický recept nebo elektronický záznam receptu vystaveného v listinné podobě, Ústav uchovává po dobu 5 let od jejich vytvoření. Po uplynutí této doby jsou informace ze systému eRecept odstraněny.
§ 81a
Přístup k systému eRecept
(1)
K systému eRecept a jeho součástem přistupuje lékař a farmaceut prostřednictvím jemu Ústavem vydaných přístupových údajů a přístupového certifikátu poskytovatele zdravotních služeb, v rámci jehož činnosti poskytuje zdravotní služby. Dále k systému eRecept přistupuje prostřednictvím Ústavem vydaných přístupových údajů pověřený pracovník zdravotní pojišťovny, pověřený pracovník Ministerstva zdravotnictví a pověřený pracovník Policie České republiky. Postup a podmínky pro získání přístupových údajů a certifikátů stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
K systému eRecept dále přistupuje prostřednictvím autentizačního informačního systému podle jiného právního předpisu109) Ústav, Ministerstvo zdravotnictví a Ústav zdravotnických informací a statistiky za účelem výkonu statistické činnosti.
(3)
Pacient přistupuje k systému eRecept s využitím služeb Národního bodu pro identifikaci a autentizaci111). Jde-li o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, je jim informace o obsahu jejich lékového záznamu podle § 81d odst. 3 zpřístupněna v listinné podobě příslušným lékařem Vězeňské služby.
(4)
Kontaktní místo veřejné správy112) vydá pacientovi na jeho žádost ověřený výstup ze systému eRecept obsahující údaje vztahující se k pacientovi, a to v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Výstup podle věty první je ověřeným výstupem informačního systému veřejné správy.
(5)
Lékař a farmaceut komunikuje se systémem eRecept přímo nebo prostřednictvím komunikačního rozhraní tohoto systému a informačního systému využívaného lékařem nebo farmaceutem.
(6)
Informační systémy, které využívá lékař za účelem předepisování a farmaceut za účelem výdeje léčivých přípravků, musí být plně kompatibilní se systémem eRecept a odpovídat jeho technické dokumentaci.
(7)
Informace, k nimž v systému eRecept mají přístup lékaři a farmaceuti prostřednictvím informačních systémů, které využívají, lze využívat pouze v rámci poskytování zdravotních služeb. Jiné využití těchto údajů nebo jejich zpřístupnění třetím osobám je zakázáno.
(8)
Systém eRecept není veřejně přístupný.
109)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
110)
§ 69a zákona o zdravotních službách.
111)
Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.
112)
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
21.
Za § 81a se vkládají nové § 81b až 81f, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 113 až 116 znějí:
㤠81b
Centrální úložiště elektronických receptů
(1)
Centrální úložiště elektronických receptů je v rámci systému eRecept zřízeno k zabezpečení
a)
shromažďování a ukládání elektronických receptů,
b)
shromažďování a ukládání záznamů o výdeji léčivých přípravků na elektronický recept, a to včetně informace o tom, jaký léčivý přípravek byl skutečně vydán,
c)
shromažďování a ukládání elektronických záznamů o receptech vystavených v listinné podobě podle § 81f, na jejichž základě byl proveden výdej léčivého přípravku, a to včetně informace o tom, jaký léčivý přípravek byl skutečně vydán,
d)
shromažďování a ukládání informací týkajících se zacházení s elektronickým receptem včetně stavů, ve kterých se elektronický recept nachází.
(2)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah údajů vedených podle odstavce 1 písm. d).
§ 81c
Registr léčivých přípravků s omezením
(1)
Registr léčivých přípravků s omezením zajišťuje omezení předepsání a výdeje léčivého přípravku na množství a dobu, které jsou stanovené v rozhodnutí o registraci podle § 39 odst. 4 písm. c) nebo § 39 odst. 5 a omezení stanoveného zákonem o veřejném zdravotním pojištění113) nebo prováděcím právním předpisem u individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití (dále jen „léčivé přípravky s omezením“).
(2)
Předepisující lékař a vydávající farmaceut mají v registru pro léčivé přípravky s omezením přístup k osobním údajům pacienta za účelem ověření, zda jsou ve vztahu k tomuto pacientovi, kterému má být takový léčivý přípravek předepsán, připraven nebo vydán, splněny podmínky omezení stanoveného v rozhodnutí o registraci léčivého přípravku nebo v prováděcím právním předpisu.
(3)
Jsou-li splněny podmínky uskutečnění výdeje léčivého přípravku s omezením, vydávající farmaceut léčivý přípravek vydá a bezodkladně učiní do registru léčivých přípravků s omezením záznam o uskutečnění výdeje.
(4)
Ústav dále prostřednictvím systému eRecept jako správce Registru léčivých přípravků s omezením
a)
zpracovává údaje o předepsaných a vydaných léčivých přípravcích s omezením včetně názvu, množství, prodejní ceny a kódu léčivého přípravku, pokud byl Ústavem přidělen,
b)
uchovává údaje podle § 81 odst. 4 písm. a) až c) po uskutečnění výdeje, a to po dobu, pro kterou je množstevní omezení léčivého přípravku stanoveno
1.
v rozhodnutí o registraci podle § 39 odst. 4 písm. c) nebo § 39 odst. 5 u registrovaných léčivých přípravků, nebo
2.
v prováděcím právním předpisu podle § 79a odst. 1 u individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití; v případě, že k výdeji nedošlo, počítá se lhůta od data ověření, zda jsou splněny podmínky pro přípravu.
§ 81d
Lékový záznam
(1)
Lékový záznam umožňuje pacientovi, lékaři, farmaceutovi a klinickému farmaceutovi nahlížení na údaje o léčivých přípravcích předepsaných a vydaných konkrétnímu pacientovi, které jsou obsažené v centrálním úložišti elektronických receptů, včetně jejich dalšího zpracování.
(2)
Chce-li lékař nebo klinický farmaceut poprvé nahlédnout do lékového záznamu pacienta, je lékový záznam pacienta zpřístupněn lékaři a klinickému farmaceutovi až po prokázání totožnosti pacienta u poskytovatele zdravotních služeb; tato podmínka nemusí být splněna pro lékaře a klinické farmaceuty u poskytovatele, u kterého již v rámci poskytnutí zdravotní služby byl pacientovi předepsán elektronický recept a na tento recept bylo pacientovi vydáno alespoň jedno balení léčivého přípravku. Totožnost pacienta se prokazuje prostřednictvím systému eRecept ověřením čísla občanského průkazu nebo cestovního pasu v základním registru obyvatel.
(3)
Lékový záznam pacienta umožňuje nahlížet v centrálním úložišti elektronických receptů na
a)
informace o předepsaných léčivých přípravcích,
b)
informace o vydaných léčivých přípravcích,
c)
identifikační údaje lékaře a poskytovatele zdravotních služeb, v rámci jehož činnosti lékař pacientovi léčivý přípravek předepsal, a to v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení a kontaktní údaje lékaře, včetně jeho telefonu, názvu poskytovatele zdravotních služeb, adresy zdravotnického zařízení a identifikačního čísla pracoviště, bylo-li přiděleno zdravotní pojišťovnou, a
d)
identifikační údaje farmaceuta a poskytovatele lékárenské péče, v rámci jehož činnosti farmaceut pacientovi předepsaný léčivý přípravek vydal, a to v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení vydávajícího farmaceuta, názvu poskytovatele lékárenské péče, adresy a kontaktních údajů lékárny, ve které byl léčivý přípravek vydán.
(4)
Pacient může nahlížet prostřednictvím lékového záznamu na údaje podle odstavce 3 vztahující se k němu a dále do žurnálu činností zejména na údaje o času a typu operace a identifikaci původce operace související s údaji vztahujícími se k jeho osobě.
(5)
Lékař může za podmínek podle § 81e nahlížet na údaje pacienta prostřednictvím jeho lékového záznamu pouze v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb tomuto pacientovi, a to jako
a)
lékař registrujícího poskytovatele zdravotních služeb,
b)
jiný ošetřující lékař při poskytování zdravotních služeb, nebo
c)
lékař v rámci zásahu zdravotnické záchranné služby.
(6)
Klinický farmaceut může za podmínek podle § 81e nahlížet na údaje pacienta prostřednictvím jeho lékového záznamu pouze v rámci své činnosti vykonávané u poskytovatele zdravotních služeb v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb tímto poskytovatelem tomuto pacientovi.
(7)
Farmaceut může za podmínek podle § 81e nahlížet na údaje prostřednictvím lékového záznamu pacienta pouze v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb tomuto pacientovi, a to
a)
při výdeji léčivých přípravků na základě identifikátoru platného elektronického receptu, na který dosud nebyly vydány všechny předepsané léčivé přípravky, nebo
b)
po zadání čísla občanského průkazu nebo cestovního pasu v rámci osobní konzultace s pacientem, který farmaceutovi předloží tento doklad totožnosti.
(8)
Systém eRecept umožní nahlížet podle odstavců 5 až 7 prostřednictvím lékového záznamu na údaje pacienta podle odstavce 3 lékaři po dobu 5 let a farmaceutovi nebo klinickému farmaceutovi po dobu 1 roku od vytvoření takových údajů.
§ 81e
Správa souhlasů
(1)
Lékař, farmaceut a klinický farmaceut může nahlížet prostřednictvím lékového záznamu pacienta na údaje podle § 81d odst. 3, nevysloví-li pacient nesouhlas s možností nahlížet do jeho lékového záznamu.
(2)
Pacient může kdykoliv vyslovit nesouhlas s možností nahlížet na údaje zobrazující se prostřednictvím jeho lékového záznamu. Takový nesouhlas platí pro všechny lékaře, farmaceuty a klinické farmaceuty.
(3)
V případě, že pacient vyjádřil nesouhlas podle odstavce 2, může následně kdykoliv odvolat svůj nesouhlas nebo vyslovit souhlas s nahlížením na údaje zobrazující se prostřednictvím jeho lékového záznamu pro konkrétního lékaře, farmaceuta a klinického farmaceuta, nebo tento souhlas kdykoliv odvolat.
(4)
Správa souhlasů jako součást systému eRecept zajišťuje
a)
evidenci pacientem vyjádřených či odvolaných nesouhlasů a udělených či odvolaných souhlasů k možnosti nahlížet na údaje podle § 81d odst. 3,
b)
službu ověření oprávnění přístupu lékaře, farmaceuta a klinického farmaceuta k lékovému záznamu pacienta.
(5)
Podání podle odstavců 2 a 3 pacient podává Ústavu v elektronické nebo listinné podobě.
(6)
Postup pro vyjádření či odvolání nesouhlasu a udělení či odvolání souhlasu pacienta k možnosti nahlížet na údaje podle § 81d odst. 3 a způsob správy evidence podle odstavce 4 písm. a) stanoví prováděcí právní předpis.
§ 81f
Situace, kdy je přípustné vystavení lékařského předpisu v listinné podobě
(1)
Vystavení lékařského předpisu v listinné podobě je vždy přípustné, nestanoví-li tento zákon jinak, při předepisování léčivých přípravků v rámci poskytování zdravotních služeb v případě
a)
receptů na léčivé přípravky obsahující omamné látky nebo psychotropní látky, označených modrým pruhem s výjimkou receptů určených pro předepisování léčivých přípravků s omezením podle § 39 odst. 4 písm. c) zákona o léčivech a konopí pro léčebné použití,
b)
žádanek114), nebo
c)
receptů na léčivé přípravky hrazené podle § 17 odst. 7 písm. a) zákona o veřejném zdravotním pojištění vystavených smluvním lékařem poskytujícím zdravotní služby sobě, manželovi, svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům.
(2)
V listinné podobě je vždy přípustné vystavit žádanku a recept na humánní léčivé přípravky, které předepisuje veterinární lékař při poskytování veterinární péče.
(3)
V listinné podobě je vždy přípustné, nestanoví-li tento zákon jinak, vystavit recept na léčivý přípravek předepsaný v rámci klinického hodnocení.
(4)
Vystavení receptu v listinné podobě je vždy přípustné, nestanoví-li tento zákon jinak, při předepisování humánních léčivých přípravků na lékařský předpis, který je v rámci poskytování zdravotní služby vystavován na žádost pacienta a je určen pro uplatnění v jiném členském státě Evropské unie.
(5)
Na receptu podle odstavce 4 předepisující lékař vždy uvede informaci o tom, že lékařský předpis byl vystaven v listinné podobě z důvodu jeho uplatnění v jiném členském státě Evropské unie.
(6)
Vystavení receptu v listinné podobě je vždy přípustné, nestanoví-li tento zákon jinak, při předepisování léčivých přípravků v rámci poskytování zdravotních služeb při
a)
činnosti v rámci zdravotnické záchranné služby poskytované podle zákona o zdravotnické záchranné službě115),
b)
poskytování odborné první pomoci, nebo
c)
poskytování zdravotní péče ve vlastním sociálním prostředí pacienta116), jestliže zdravotní stav pacienta předepsání léčivého přípravku vyžaduje.
(7)
Vystavení receptu v listinné podobě je vždy přípustné, nestanoví-li tento zákon jinak, při předepisování humánních léčivých přípravků v rámci poskytování zdravotních služeb v situaci, kdy z prokazatelných technických důvodů není možné vystavit lékařský předpis v elektronické podobě a zdravotní stav pacienta předepsání léčivého přípravku vyžaduje.
(8)
Technickým důvodem podle odstavce 7 je zejména výpadek
a)
dodávky elektrické energie,
b)
služeb provozovatele internetového připojení,
c)
informačního systému předepisujícího lékaře, pro který není možné vystavit elektronický recept, nebo
d)
služeb webového rozhraní centrálního úložiště, pro který není možné vystavit elektronický recept.
(9)
Předepisující lékař v případě vystavení receptu v listinné podobě podle odstavců 2, 3 a 6 až 8 na receptu vždy uvede důvod, pro který byl takový recept vystaven v listinné podobě.
(10)
Vystavení receptu v listinné podobě není přípustné při předepisování individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem konopí pro léčebné použití.
113)
§ 32b zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
114)
Vyhláška č. 54/2008 Sb., o způsobu předepisování léčivých přípravků, údajích uváděných na lékařském předpisu a o pravidlech používání lékařských předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
115)
Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů.
116)
§ 10 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.
22.
V části první hlavě IV dílu 3 se pod označení a nadpis oddílu 3 vkládá nový § 81g, který včetně nadpisu zní:
㤠81g
Výdej léčivých přípravků
(1)
Léčivé přípravky vázané na lékařský předpis se vydávají na
a)
základě elektronického receptu ověřeného pomocí jeho identifikátoru,
b)
platný recept vystavený v České republice v listinné podobě podle § 81f,
c)
recept s modrým pruhem vystavený v listinné podobě v souladu se zákonem o návykových látkách na léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky,
d)
platný recept vystavený v některém z členských států Evropské unie,
e)
žádanku podle § 80 odst. 1 písm. d) nebo e), nebo
f)
lékařský předpis vystavený veterinárním lékařem.
(2)
Léčivé přípravky obsahující omamné nebo psychotropní látky, které mohou být vydány pouze na recept s modrým pruhem v souladu se zákonem o návykových látkách, nelze vydat na lékařský předpis vystavený v jiném členském státě Evropské unie.
(3)
Vydávající farmaceut může doplnit nebo opravit údaje uvedené na elektronickém receptu, a to zejména údaje v souvislosti se záměnou léčivého přípravku, který je pacientovi vydán, identifikačního čísla pojištěnce a opravou kódu zdravotní pojišťovny.
(4)
Při výdeji na základě elektronického receptu musí vydávající farmaceut neprodleně sdělit centrálnímu úložišti elektronických receptů, že předepsaný léčivý přípravek byl již vydán.
(5)
Při výdeji léčivého přípravku na základě receptu vystaveného v listinné podobě podle § 81f farmaceut převede údaje z tohoto receptu do elektronické podoby. Elektronický záznam podle věty první obsahuje identifikační údaje pacienta uvedené na receptu, identifikační údaje lékaře a poskytovatele zdravotních služeb, v rámci jehož činnosti lékař pacientovi předepsal léčivý přípravek, a to v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení a kontaktní údaje lékaře, názvu poskytovatele zdravotních služeb, adresy zdravotnického zařízení a identifikačního čísla pracoviště, bylo-li přiděleno zdravotní pojišťovnou, a údaje o vydaném léčivém přípravku. Způsob převedení údajů z receptu vystaveného v listinné podobě do elektronické podoby po výdeji léčivého přípravku provedeném na jeho základě stanoví prováděcí právní předpis.“.
23.
V § 82 odst. 1 se věty první až čtvrtá nahrazují větou „Před výdejem léčivého přípravku, jehož výdej je vázán na lékařský předpis, farmaceut ověří dobu platnosti tohoto lékařského předpisu.“.
24.
V § 82 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „; a dále jsou oprávněni vydávat léčivé přípravky na žádanku, nejde-li o žádanku s modrým pruhem, přičemž nesmí provést záměnu podle § 83 odst. 2“.
25.
V § 82 odst. 3 písm. d) se slova „a identifikaci vydaného léčivého přípravku“ nahrazují slovy „identifikaci vydaného léčivého přípravku a údaje o ceně léčivého přípravku, který má stanovenou úhradu z veřejného zdravotního pojištění“.
26.
V § 82 odst. 3 písm. e) se za slova „kódu léčivého přípravku“ vkládají slova „, pokud byl Ústavem nebo Veterinárním ústavem přidělen“.
27.
V § 82 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
jde-li o veterinární lékaře oprávněné k výdeji léčivých přípravků, platí ustanovení písmen a), c), e) a f) obdobně, a to s výjimkou požadavku na vedení evidence pomocí kódu léčivého přípravku, jde-li o veterinární léčivý přípravek; veterinární lékař oprávněný k výdeji léčivých přípravků je dále povinen k výdeji použít pouze léčivé přípravky dodané provozovateli uvedenými v písmeni b), a to výhradně pro zvíře nebo pro zvířata u jednoznačně identifikovaného chovatele; pro výdej léčivého přípravku platí dále ustanovení § 80a odst. 2 obdobně.“.
28.
V § 82 odst. 4 se slova „mezi lékárnami se nepovažuje“ nahrazují slovy „je možné jen mezi poskytovateli zdravotních služeb poskytujících lékárenskou péči9) a nepovažuje se“.
29.
V § 83 odst. 5 větě druhé se text „§ 81a“ nahrazuje textem „§ 81c“.
30.
V § 83 odst. 5 větě čtvrté se slova „§ 81a neprodleně“ nahrazují slovy „§ 81c neprodleně“ a text „§ 81a odst. 1 písm. b)“ se nahrazuje textem „§ 81 odst. 4 písm. a) až d)“.
31.
Za § 83 se vkládají nové § 83a a 83b, které včetně nadpisů znějí:
㤠83a
Výdej léčivých přípravků na elektronický recept s využitím služeb Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví
(1)
Léčivý přípravek, který byl předepsán na elektronický recept a jehož výdej má být realizován v jiném členském státě, je vydáván s využitím služby Národního kontaktního místa.
(2)
Národní kontaktní místo zpracovává a předává systému eRecept požadavek z jiného členského státu týkající se informací potřebných pro výdej léčivého přípravku předepsaného na elektronický recept vystavený v České republice, jehož výdej má proběhnout v jiném členském státě.
(3)
Požadavek podle odstavce 2 musí obsahovat identifikaci osoby oprávněné k výdeji léčivého přípravku v jiném členském státě, identifikátor elektronického receptu vystaveného v České republice a číslo identifikačního dokladu pacienta, kterému má být léčivý přípravek v jiném členském státě na tento elektronický recept vydán. Požadavek, který neobsahuje náležitosti podle věty první, Národní kontaktní místo zamítne.
(4)
Systém eRecept ověří shodu identity pacienta, kterému byl požadovaný elektronický recept vystaven, s identitou získanou ze základního registru obyvatel na základě ověření identifikačního dokladu pacienta. V případě úspěšného ověření systém eRecept potvrdí požadavek a odešle prostřednictvím služby Národního kontaktního místa údaje obsažené na požadovaném elektronickém receptu. Systém eRecept požadavek zamítne v případě, že
a)
nedojde k úspěšnému ověření shody podle věty první,
b)
požadovaný léčivý přípravek předepsaný na elektronický recept byl již vydán nebo uplynula doba platnosti elektronického receptu, nebo
c)
podle jiných právních přepisů není možné požadovaný léčivý přípravek předepsaný na elektronický recept vydat v jiném členském státě.
§ 83b
Výdej léčivého přípravku předepsaného na elektronický recept v jiném členském státě
(1)
Léčivý přípravek, který byl předepsán na elektronický recept v jiném členském státě a jehož výdej má být realizován v České republice, je vydáván v lékárně prostřednictvím služeb systému eRecept s využitím služby Národního kontaktního místa.
(2)
Při výdeji léčivého přípravku předepsaného na elektronický recept vystavený v jiném členském státě musí vydávající farmaceut prostřednictvím služeb systému eRecept zadat informaci o tom, ve kterém členském státě k vystavení elektronického receptu došlo, a vyplnit identifikační údaje vyžadované členským státem, ve kterém byl elektronický recept vystaven.
(3)
Údaje zadané do systému eRecept podle odstavce 2 jsou prostřednictvím Národního kontaktního místa předány členskému státu, ve kterém byl elektronický recept vystaven.
(4)
V případě úspěšného ověření zadaných údajů členským státem jsou vydávajícímu farmaceutovi prostřednictvím systému eRecept předány údaje zaslané členským státem nezbytné k uskutečnění výdeje na elektronický recept.
(5)
Po uskutečnění výdeje na základě elektronického receptu vydávající farmaceut provede v systému eRecept záznam o výdeji léčivého přípravku předepsaného na elektronickém receptu. Záznam o výdeji ze systému eRecept je následně prostřednictvím služeb Národního kontaktního místa předán do členského státu, ve kterém byl elektronický recept vystaven.“.
32.
V § 89 odstavec 2 zní:
„(2)
Nepoužitelná léčiva odevzdaná fyzickými osobami lékárně je lékárna povinna převzít. Osoby uvedené v § 88 odst. 3 přebírají nepoužitelná léčiva od lékáren bezúplatně s tím, že náklady vzniklé s odevzdáním nepoužitelných léčiv a s jejich odstraněním hradí osobám uvedeným v § 88 odst. 3 stát prostřednictvím krajského úřadu. Pokud krajský úřad lékárně oznámí, které z osob uvedených v § 88 odst. 3 jsou krajským úřadem určeny k bezúplatnému přebírání nepoužitelných léčiv, je lékárna povinna nepoužitelná léčiva předávat těmto osobám, jinak si náklady vzniklé s odevzdáním nepoužitelných léčiv a s jejich odstraněním nese sama.“.
33.
V § 93b odst. 1 se slova „zubní lékař,“ zrušují.
34.
V § 99 odst. 5 se za slova „Ústavu poskytnuty“ vkládají slova „držitelem rozhodnutí o registraci podle § 33 odst. 2,“.
35.
V § 99 odst. 8 se text „písm. o)“ nahrazuje textem „písm. n)“.
36.
V § 103 odst. 1 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.
37.
V § 103 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
získá nebo využívá údaje z informačního systému lékaře nebo farmaceuta, který mu dodala, v rozporu s § 81a odst. 7.“.
38.
V § 103 odst. 6 se na konci písmene f) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene g) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
neposkytne Ústavu informace nebo údaje podle § 79a odst. 4.“.
39.
V § 103 odst. 6 písm. j) bodu 2 se slova „nebo vydá“ zrušují.
40.
V § 103 odst. 9 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.
41.
V § 103 odst. 9 písmeno e) zní:
„e)
v rozporu s § 80 odst. 4 nezajistí předání identifikátoru elektronického receptu pacientovi, nebo“.
42.
V § 103 se na konci odstavce 9 doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
poskytne údaje obsažené v jeho informačním systému třetí osobě v rozporu s § 81a odst. 7.“.
43.
V § 103 odst. 10 písm. g) se text „§ 82“ nahrazuje textem „§ 81g odst. 4“.
44.
V § 103 odst. 14 se text „§ 80 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 80 odst. 7“.
45.
V § 105 odst. 2 písm. i) se slova „o objemu distribuovaných léčivých přípravků“ zrušují.
46.
V § 105 odst. 5 písm. c) se za textem „§ 33 odst. 2“ čárka zrušuje a vkládají se slova „vět první až třetí, § 33 odst.“.
47.
V § 105 odst. 5 písm. d) se slova „o objemu dodávek léčivého přípravku uvedeného na trh v České republice“ zrušují a slova „věty poslední“ se nahrazují slovy „vět čtvrté a páté“.
48.
V § 105 odst. 5 se na konci písmene j) čárka nahrazuje slovy „nebo bodu 4,“.
49.
V § 106 odst. 4 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.
50.
V § 106 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která znějí:
„f)
v rozporu s § 80a odst. 1 předepíše léčivý přípravek pro jiný účel než poskytování veterinární péče,
g)
předepíše léčivý přípravek v rozporu s § 80a odst. 2,
h)
nezajistí plnění požadavků při výdeji léčivých přípravků stanovených v § 82 odst. 3, nebo
i)
vydá léčivý přípravek v rozporu s podmínkami stanovenými v § 82 odst. 3.“.
51.
V § 107 odst. 1 písm. a) se za slovo „podle“ vkládá text „§ 103 odst. 6 písm. h),“.
52.
V § 107 odst. 1 písm. b) se slova „nebo § 106 odst. 4“ zrušují.
53.
V § 107 odst. 1 písm. c) se slova „nebo § 106 odst. 3 písm. d), e) nebo f)“ nahrazují slovy „, § 106 odst. 3 písm. d), e) nebo f) nebo § 106 odst. 4“.
54.
V § 107 odst. 1 písm. e) se slova „písm. a) až e)“ nahrazují slovy „písm. a) až e) nebo g)“ a za text „§ 103 odst. 6 písm. a) nebo g),“ se vkládá text „§ 103 odst. 9 písm. f),“.
55.
V § 107 odst. 2 se text „§ 106 odst. 1 až 3“ nahrazuje textem „§ 106 odst. 1 až 4“.
56.
V § 108 odst. 1 se na konci písmene g) slovo „nebo“ zrušuje.
57.
V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až m), která znějí:
„i)
jako lékař předá pacientovi identifikátor elektronického receptu za úplatu v rozporu s § 80 odst. 4,
j)
jako lékař, farmaceut nebo klinický farmaceut neoprávněně nahlédne na údaje zobrazené prostřednictvím lékového záznamu pacienta v rozporu s § 81d odst. 5, 6 nebo 7,
k)
jako farmaceut nepřevede údaje obsažené na receptu vystaveném v listinné podobě do elektronické podoby podle § 81g odst. 5,
l)
jako lékař nebo farmaceut v rozporu s § 81a odst. 7 zpřístupní nebo předá údaje obsažené v jeho informačním systému třetí osobě, nebo
m)
jako lékař neposkytne Ústavu informace nebo údaje podle § 79a odst. 4.“.
58.
V § 108 odst. 2 písm. a) se slova „při předepisování léčivých přípravků postupuje v rozporu s § 80 odst. 1“ nahrazují slovy „předepíše pacientovi léčivý přípravek na recept v listinné podobě v rozporu s § 81f“.
59.
V § 108 odst. 6 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.
60.
V § 108 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i), která znějí:
„f)
v rozporu s § 80a odst. 1 předepíše léčivý přípravek pro jiný účel než poskytování veterinární péče,
g)
předepíše léčivý přípravek v rozporu s § 80a odst. 2,
h)
nezajistí plnění požadavků při výdeji léčivých přípravků stanovených v § 82 odst. 3, nebo
i)
vydá léčivý přípravek v rozporu s podmínkami stanovenými v § 82 odst. 3.“.
61.
V § 108 odst. 9 písm. a) se za slova „přestupek podle“ vkládají slova „odstavce 1 písm. i), k) nebo m),“.
62.
V § 108 odst. 9 písm. b) se za slova „odstavce 2 písm.“ vkládají slova „a) nebo“ a slova „, odstavce 6“ se zrušují.
63.
V § 108 odst. 9 písm. c) se slova „odstavce 2 písm. a) nebo“ zrušují a za slova „e) nebo f)“ se vkládají slova „nebo odstavce 6“.
64.
V § 108 odst. 9 písm. e) se slova „nebo g)“ nahrazují slovy „, g), j) nebo l)“.
65.
V § 108 odst. 10 se slova „odstavců 3 až 5“ nahrazují slovy „odstavců 3 až 6“.
66.
V § 109 písm. a) se slova „s výjimkou přestupku podle § 108 odst. 1 písm. h), který projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností,“ zrušují.
67.
V § 112 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „, který je součástí rezervního fondu těchto organizačních složek státu“ a ve větě druhé se slovo „přímo“ zrušuje.
68.
Za § 112 se vkládá nový § 112a, který včetně nadpisu zní:
㤠112a
Zvláštní postupy k utajení a zajištění bezpečnosti
(1)
Pro účely utajení činnosti zpravodajských služeb České republiky, Policie České republiky, Vojenské policie, Celní správy České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů a ozbrojených sil České republiky a zajištění bezpečnosti jejich příslušníků a vojáků v činné službě lze použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(2)
Zvláštní postupy podle odstavce 1 mohou použít
a)
příslušníci
1.
zpravodajské služby České republiky,
2.
Policie České republiky,
3.
Celní správy České republiky,
4.
Generální inspekce bezpečnostních sborů,
5.
Hasičského záchranného sboru České republiky,
6.
Vojenské policie,
7.
ozbrojených sil České republiky,
b)
zpravodajské služby České republiky, Policie České republiky, Vojenská policie, Celní správa České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Hasičský záchranný sbor České republiky, Ministerstvo vnitra, ozbrojené síly České republiky a Ministerstvo obrany,
c)
orgány veřejné správy,
d)
poskytovatelé zdravotních služeb zřizovaní subjekty uvedenými v písmeni b),
e)
zdravotní pojišťovny ve smluvním vztahu s poskytovateli zdravotních služeb zřizovanými zpravodajskými službami České republiky.
(3)
Zvláštní postupy podle odstavce 1 stanoví vláda svým usnesením.“.
69.
V § 114 odst. 1 se slova „§ 79a odst. 1 a“ nahrazují slovy „§ 79a odst. 1 a 4, § 80 odst. 5, § 81 odst. 4 písm. a) a b), § 81a odst. 1 a 4, § 81b odst. 2, § 81c odst. 1, § 81c odst. 4 písm. b), § 81e odst. 6 a § 81g odst. 5,“.
70.
V § 114 odst. 2 se text „§ 71 odst. 2 a 6“ nahrazuje textem „§ 71 odst. 6“.
71.
V § 114 odst. 2 se text „§ 74 odst. 1 a 5“ nahrazuje textem „§ 74 odst. 5“.
72.
V § 114 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
73.
V § 114 odst. 3 se slova „§ 61 odst. 4 písm. e) a § 78 odst. 3 a 4“ nahrazují slovy „§ 61 odst. 4 písm. e), § 71 odst. 2, § 74 odst. 1, § 78 odst. 3 a 4 a § 80a odst. 3“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Přístupové údaje do centrálního úložiště elektronických receptů, které Státní ústav pro kontrolu léčiv udělil na žádost subjektům přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za přístupové údaje k informačnímu systému elektronického receptu podle zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Postup podle § 81d zákona č. 378/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V tomto období je možné využít služby pro nahlížení do vybraných údajů vedených v informačním systému elektronického receptu v souvislosti s předepisováním a výdejem léčivých přípravků pro konkrétního pacienta pouze na základě pacientem uděleného souhlasu, který je evidován v informačním systému elektronického receptu.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 66/2017 Sb.
Čl. III
V části první čl. I bodě 22 zákona č. 66/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění zákona č. 290/2017 Sb., se v § 54 odst. 1 slova „nebo zubní lékař“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. IV
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 5 se na konci věty třetí doplňují slova „, nestanoví-li tento zákon jinak“.
2.
V § 16b odst. 1 se za slova „určené k podpůrné nebo doplňkové léčbě“ vkládají slova „a doplatky na částečně hrazené individuálně připravované léčivé přípravky“.
3.
Za § 32a se vkládá nový § 32b, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 62 a 63 zní:
㤠32b
Poskytování konopí pro léčebné použití
(1)
Ze zdravotního pojištění se při poskytování ambulantní zdravotní péče hradí individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem konopí pro léčebné použití62) předepsaný podle jiného právního předpisu62), a to ve výši 90 % ceny pro konečného spotřebitele, v množství nejvýše 30 g konopí pro léčebné použití měsíčně.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví v cenovém předpisu23c) maximální cenu individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem léčebného konopí pro každý druh léčebného konopí stanovený jiným právním předpisem62). Při stanovení maximální ceny Ministerstvo zdravotnictví zohlední zejména cenu léčebného konopí vzešlou ze zadávacího řízení provedeného Ústavem podle jiného právního předpisu63), nebo, není-li léčebné konopí vzešlé ze zadávacího řízení dostupné nebo neprovedl-li Ústav zadávací řízení, zohlední zejména cenu dováženého léčebného konopí.
(3)
Revizní lékař může na základě odůvodnění předepisujícího lékaře schválit předepsání a úhradu léčivého přípravku i v množství přesahujícím limit podle odstavce 1, vyžaduje-li to zdravotní stav pojištěnce, nejvýše však v množství odpovídajícím limitu stanovenému jiným právním předpisem62).
62)
Zákon č. 378/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 236/2015 Sb., o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem konopí pro léčebné použití.
63)
§ 24a zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. V
V § 69a zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 251/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Národní kontaktní místo pro elektronické zdravotnictví dále slouží pro zajištění komunikace s národními kontaktními místy členských států při předávání informací nutných pro výdej léčivého přípravku v České republice na základě elektronického receptu předepsaného v jiném státu Evropské unie a pro výdej léčivého přípravku v jiném státu Evropské unie na základě elektronického receptu vystaveného v České republice; postup a podmínky pro předávání informací prostřednictvím Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví při výdeji léčivých přípravků jsou stanoveny zákonem o léčivech7).“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Čl. VI
Sdělení ve Sbírce zákonů
Ministerstvo zdravotnictví formou sdělení ve Sbírce zákonů oznámí den, kdy bylo zveřejněno oznámení Komise v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 82 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES.
Čl. VII
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou
a)
části druhé, která nabývá účinnosti uplynutím 6 měsíců ode dne zveřejnění oznámení Komise v Úředním věstníku Evropské unie podle čl. 82 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES,
b)
ustanovení čl. I bodu 16, bodu 22, pokud jde o § 81g odst. 5, bodů 38 a 51, bodu 57, pokud jde o § 108 odst. 1 písm. k) a m), a ustanovení čl. IV, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020, a
c)
ustanovení čl. I bodu 20, pokud jde o § 81a odst. 4, které nabývá účinnosti prvním dnem šestého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení,
d)
ustanovení čl. I bodu 20, pokud jde o § 81 odst. 3 písm. l) a m), ustanovení čl. I bodu 31 a ustanovení čl. V, která nabývají účinnosti dnem 1. dubna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 263/2019 Sb. | Zákon č. 263/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 10. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 115/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna obecního zřízení
* ČÁST DRUHÁ - Změna krajského zřízení
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o hlavním městě Praze
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2020
263
ZÁKON
ze dne 24. září 2019,
kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna obecního zřízení
Čl. I
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 175/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 72 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Uvolněnému členovi zastupitelstva obce, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje obec odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva obce.“.
2.
V § 102 odst. 4 se slova „písm. c), d), f), j), l) a p)“ nahrazují slovy „písm. c), d), f), j), k) a o)“.
ČÁST DRUHÁ
Změna krajského zřízení
Čl. II
V § 47 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 99/2017 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Uvolněnému členovi zastupitelstva, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje kraj odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. III
V § 53 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 99/2017 Sb., se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy, který je poslancem, senátorem nebo členem vlády, poskytuje hlavní město Praha odměnu ve výši 0,4násobku výše odměny, která by jinak náležela uvolněnému členovi zastupitelstva hlavního města Prahy.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 276/2019 Sb. | Zákon č. 276/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě
Vyhlášeno 6. 11. 2019, datum účinnosti 21. 11. 2019, částka 120/2019
* Čl. I - Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 21. 11. 2019
276
ZÁKON
ze dne 15. října 2019,
kterým se mění zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, se mění takto:
1.
V názvu zákona se slova „a velkoobchodě“ zrušují.
2.
V nadpisu § 1 se slova „a velkoobchodě“ zrušují.
3.
V § 1 odst. 1 se slova „a velkoobchodě“ zrušují.
4.
V § 1 odst. 2 se slova „a velkoobchodě“ zrušují.
5.
V § 1 odst. 3 písm. f) se slova „a velkoobchodu“ zrušují.
6.
V § 3 odst. 1 se slova „nebo velkoobchodě“ zrušují.
7.
V § 3 odst. 1 se slovo „anebo“ nahrazuje slovem „nebo“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 277/2019 Sb. | Zákon č. 277/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
Vyhlášeno 6. 11. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2024, částka 120/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o cenách
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o kolektivním vyjednávání
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o České národní bance
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o Ústavním soudu
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o silniční dopravě
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o dráhách
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o státní statistické službě
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o advokacii
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o civilním letectví
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o cestovních dokladech
* ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna tiskového zákona
* ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků
* ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
* ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna autorského zákona
* ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému
* ČÁST TŘICÁTÁ - Změna krizového zákona
* ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy
* ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
* ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna energetického zákona
* ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna lázeňského zákona
* ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
* ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o myslivosti
* ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení
* ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o obalech
* ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ - Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna transplantačního zákona
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o rybářství
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o dluhopisech
* ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o zaměstnanosti
* ČÁST PADESÁTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích
* ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o veřejných výzkumných institucích
* ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
* ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o životním a existenčním minimu
* ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o zdravotních službách
* ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách
* ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
* ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic)
* ČÁST ŠEDESÁTÁ - Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
* ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
* ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o rozpočtové odpovědnosti
* ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv
* ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2024 (196/2024 Sb.)
277
ZÁKON
ze dne 15. října 2019,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
V § 121 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb. a zákona č. 24/1993 Sb., se slova „České republiky“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o cenách
Čl. II
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 276/2002 Sb., zákona č. 124/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 183/2008 Sb., zákona č. 403/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 353/2014 Sb., zákona č. 452/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 2 větě druhé a v § 10a odst. 1 větě první se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
2.
Poznámka pod čarou č. 8a zní:
„8a)
§ 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o kolektivním vyjednávání
Čl. III
Zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2003 Sb., zákona č. 255/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb. a zákona č. 73/2011 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1, § 7 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 7 odst. 9 větě první, § 7a úvodní části ustanovení a v § 9 odst. 2 větách první a poslední se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
2.
Poznámka pod čarou č. 4a zní:
„4a)
§ 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. IV
V § 73 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., se slovo „zveřejněna“ nahrazuje slovem „vyhlášena“ a na konci textu § 73 se doplňují slova „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Čl. V
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 45a odst. 4 a v § 45c odst. 5 větě první se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
2.
V § 45b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o zeměměřických a katastrálních orgánech
Čl. VI
V § 5 odst. 2 zákona č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění zákona č. 175/2003 Sb., se slovo „zveřejní“ nahrazuje slovem „vyhlásí“ a slovo „zákonů10b)“ se nahrazuje slovy „zákonů a mezinárodních smluv10b)“.
Poznámka pod čarou č. 10b zní:
„10b)
§ 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Čl. VII
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 153/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. a zákona č. 459/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 30b odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
2.
V příloze v bodu 2.1 se slovo „vydává“ nahrazuje slovem „vyhlašuje“ a za slovo „zákonů“ se vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o České národní bance
Čl. VIII
V § 8 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 227/2013 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o Ústavním soudu
Čl. IX
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb., zákona č. 77/1998 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 48/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 83/2004 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 173/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „České republiky (dále jen „Sbírka zákonů“)“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv“.
2.
V § 57 odst. 2 větách první a poslední a v § 57 odst. 3 a 4 se za slova „Sbírce zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
3.
V § 57 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Je-li zrušován právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nebo jeho část, správce elektronického systému tvorby právních předpisů11) zpracuje prostřednictvím tohoto systému text právního předpisu ve znění výroku nálezu; vyznačí zároveň okamžik, ke kterému jsou změny vyplývající z výroku nálezu Ústavního soudu vykonatelné. Nelze-li s ohledem na povahu výroku nálezu v textu právního předpisu přímo vyznačit změnu z výroku vyplývající, správce elektronického systému tvorby právních předpisů uvede v textu právního předpisu informaci o této změně spolu s vyznačením okamžiku její vykonatelnosti.“.
Poznámka pod čarou č. 11 zní:
„11)
§ 16 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).“.
4.
V § 57 odst. 4 se slova „předává redakci Sbírky zákonů“ nahrazují slovy „zaznamená do elektronického systému tvorby právních předpisů“.
5.
V § 57 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 12 zní:
„(5)
Dojde-li na základě nálezu Ústavního soudu ke změně veřejnoprávních povinností vyplývajících z právního předpisu, upraví správce elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv v tomto systému informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z právního předpisu12).
12)
§ 6 odst. 4 zákona č. 222/2016 Sb.“.
6.
V § 58 odst. 1 a v § 66 odst. 1 se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
7.
V § 66 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o silniční dopravě
Čl. X
V § 3 odst. 2 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 150/2000 Sb. a zákona č. 119/2012 Sb., se slova „nebo Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů
Čl. XI
Na konci textu § 47 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, se doplňují slova „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o dráhách
Čl. XII
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb. a zákona č. 169/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 38 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
2.
V § 43 odst. 4 větě první se slova „nebo ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
3.
Na konci textu § 65 se doplňují slova „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o státní statistické službě
Čl. XIII
V § 19 odst. 2 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
Čl. XIV
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb., zákona č. 205/2006 Sb., zákona č. 573/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 162/2009 Sb., zákona č. 402/2009 Sb., zákona č. 265/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 265/2014 Sb. a zákona č. 300/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 64 se číslo „6“ nahrazuje číslem „3“.
2.
V § 86 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „ , a musí obsahovat součásti a přílohy stanovené zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv19)“.
Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19)
§ 19 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).“.
3.
V § 86 se odstavce 3 až 5 zrušují.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 3.
4.
V § 90 odst. 6 větě první se slova „ , písemných nebo tiskových“ nahrazují slovy „nebo písemných“.
5.
V § 91 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ke stanovisku, které obsahuje změny návrhu zákona, se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z těchto změn; ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu se na přehled veřejnoprávních povinností použije obdobně.“.
6.
V § 91 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Pro předložení pozměňovacího, popřípadě jiného návrhu poslancem k projednání ve výboru se obdobně použijí ustanovení o předkládání pozměňovacích, popřípadě jiných návrhů Sněmovně ve druhém čtení návrhu zákona (§ 94 odst. 1).“.
7.
V § 92 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „K usnesení, které obsahuje pozměňovací návrhy, se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z těchto pozměňovacích návrhů; ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu se na přehled veřejnoprávních povinností použije obdobně.“.
8.
V § 94 odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „K pozměňovacím návrhům se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z těchto pozměňovacích návrhů; ustanovení zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovící strukturu přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu se na přehled veřejnoprávních povinností použije obdobně.“.
9.
V § 94 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a uvede informativní přehled veřejnoprávních povinností, které z návrhu vyplývají“.
10.
V § 95 odst. 2 se slova „chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky“ nahrazují slovy „nebo písemných chyb a úpravy, které“.
11.
V § 97 odst. 1 se slova „ve třech stejnopisech v listinné podobě a stejnopisu v elektronické podobě“ zrušují.
12.
V § 98 odst. 1 se slova „ve třech stejnopisech v listinné podobě“ zrušují.
13.
V § 101 odst. 3 se slovo „ , doplnění“ zrušuje.
14.
V § 106 odst. 2 se slova „chyb, chyb písemných nebo tiskových, úpravy, které logicky“ nahrazují slovy „nebo písemných chyb a úpravy, které“.
18.
Za § 120e se vkládá nový § 120f, který včetně nadpisu zní:
㤠120f
Využití elektronického systému tvorby právních předpisů
(1)
Návrh zákona, stanovisko vlády k návrhu zákona, pozměňovací návrh k návrhu zákona včetně návrhu na změnu zákona obsaženého v usnesení výboru nebo v oponentní zprávě, návrh na opravu data účinnosti v návrhu zákona a jeho legislativně technických, gramatických a písemných chyb a návrh úprav zákona vyplývajících z přednesených pozměňovacích návrhů se zpracovávají a předkládají v elektronickém systému tvorby právních předpisů. Umožňuje-li zákon podávat návrh podle věty první ústně, zajistí Kancelář sněmovny bezodkladně zpracování návrhu podle věty první podaného ústně v elektronickém systému tvorby právních předpisů.
(2)
Kancelář sněmovny zpracuje souhrn podaných pozměňovacích návrhů podle § 94 odst. 2 v elektronickém systému tvorby právních předpisů.
(3)
Předseda Sněmovny ve spolupráci s Kanceláří sněmovny prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů zabezpečí
a)
před projednáním návrhu zákona ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která vyplývá z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu a věcně nemění obsah návrhu zákona,
b)
před projednáním návrhu zákona ve výborech legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která věcně nemění obsah návrhu zákona a vyplývá z návrhů změn tohoto právního předpisu dříve předložených Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh zákona vychází,
c)
před zasláním souhrnu podaných pozměňovacích návrhů poslancům legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která vyplývá z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu a věcně nemění obsah návrhu zákona; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost v souhrnu podaných pozměňovacích návrhů,
d)
před zasláním souhrnu podaných pozměňovacích návrhů poslancům legislativně technickou úpravu návrhu zákona, která věcně nemění obsah návrhu zákona a vyplývá z návrhů změn tohoto právního předpisu dříve předložených Poslanecké sněmovně k projednání a dosud Poslaneckou sněmovnou neodmítnutých, které se týkají měněných ustanovení a ze kterých návrh zákona vychází; má-li takto prováděná legislativně technická úprava dopad na podaný pozměňovací návrh, uvede se tato skutečnost v souhrnu podaných pozměňovacích návrhů,
e)
před zasláním návrhu zákona Senátu legislativně technickou úpravu návrhu zákona, zejména úpravu vyplývající ze schválených pozměňovacích návrhů a úpravu vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah návrhu zákona,
f)
před postoupením zákona prezidentu republiky legislativně technickou úpravu zákona vyplývající z právních předpisů a nálezů Ústavního soudu, která věcně nemění obsah zákona.
(4)
Kancelář sněmovny zaznamená návrhy na rozhodnutí týkající se projednávání návrhu zákona, přijatá rozhodnutí týkající se projednávání návrhu zákona a prohlášení týkající se projednávání návrhu zákona neprodleně po jejich podání nebo učinění v elektronickém systému tvorby právních předpisů. Kancelář sněmovny vloží dokumenty související s projednáváním návrhu zákona neprodleně po jejich předložení do elektronického systému tvorby právních předpisů. Kancelář sněmovny zaznamená skutečnost, že návrh zákona není možné z důvodů uvedených v § 121 projednat, neprodleně v elektronickém systému tvorby právních předpisů.
(5)
Předseda Sněmovny zašle nebo postoupí návrh zákona podle § 97 odst. 1 a přijatý zákon podle § 98 odst. 1 a § 107 odst. 2 a 3 prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů.
(6)
Nastane-li překážka bránící využití elektronického systému tvorby právních předpisů a je-li třeba neprodleně zpracovat návrh zákona, tvorba, postoupení a podepsání návrhu zákona probíhá elektronicky bez využití elektronického systému tvorby právních předpisů, a není-li to možné, v listinné podobě. Pomine-li překážka podle věty první, návrh zákona včetně dokumentů souvisejících s projednáváním návrhu zákona vloží neprodleně správce elektronického systému tvorby právních předpisů v součinnosti s Kanceláří sněmovny do elektronického systému tvorby právních předpisů.“.
Čl. XV
Přechodné ustanovení
Projednávání návrhu zákona, který byl předložen k projednání přede dnem 15. ledna 2026, se dokončí podle zákona č. 90/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. XVI
V § 5 odst. 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 364/2011 Sb. a zákona č. 200/2017 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu
Čl. XVII
V § 3 odst. 3 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb. a zákona č. 316/2018 Sb., se slova „Sbírce zákonů sdělením1)“ nahrazují slovy „Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
§ 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o advokacii
Čl. XVIII
V zákoně č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se v § 2 odst. 1 písm. b) bodě 2 a v § 52a za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
Čl. XIX
V § 15 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 490/2009 Sb., se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Čl. XX
V § 30 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 290/2017 Sb., se na konci textu písmene f) doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o civilním letectví
Čl. XXI
V § 82 zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 225/2006 Sb. a zákona č. 127/2014 Sb., se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o potravinách a tabákových výrobcích
Čl. XXII
Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 119/2000 Sb., zákona č. 306/2000 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „ve Sbírce mezinárodních smluv nebo“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
2.
V § 17 odst. 2 písm. c) se slova „ve Sbírce mezinárodních smluv nebo“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
Čl. XXIII
V § 3 odst. 3 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 425/2010 Sb. a zákona č. 347/2011 Sb., se slova „Sbírce zákonů sdělením3)“ nahrazují slovy „Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením3)“.
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3)
§ 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).“.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
Čl. XXIV
V § 182a odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 427/2010 Sb. a zákona č. 314/2015 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o cestovních dokladech
Čl. XXV
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění zákona č. 217/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 559/2004 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 384/2009 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 159/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 191/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 195/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
2.
V § 3 odst. 4 se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna tiskového zákona
Čl. XXVI
Zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), ve znění zákona č. 302/2000 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 305/2013 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 se slovo „ , Sbírku“ nahrazuje slovem „a“.
2.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Například zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).“.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků
Čl. XXVII
Na konci textu § 33 zákona č. 63/2000 Sb., o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, se doplňují slova „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Čl. XXVIII
V § 5 odst. 2 větě druhé zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna autorského zákona
Čl. XXIX
V § 107 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), se slova „České republiky“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o integrovaném záchranném systému
Čl. XXX
V zákoně č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se v § 10 odst. 2 písm. g) a v § 20 odst. 4 a 5 slova „nebo ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna krizového zákona
Čl. XXXI
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 205/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 9 větě první se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
2.
V § 32 odst. 1 větě první se slova „nebo ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy
Čl. XXXII
V § 23 odst. 3 úvodní části ustanovení zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 76/2012 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. XXXIII
V § 80 odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 298/2011 Sb. a zákona č. 267/2015 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna energetického zákona
Čl. XXXIV
V § 17d zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 211/2011 Sb. a zákona č. 131/2015 Sb., se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna lázeňského zákona
Čl. XXXV
V § 5 odst. 8 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), se na konci textu věty první doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
Čl. XXXVI
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 20 odst. 2, § 20 odst. 4 větě první, § 21 odst. 5 a v § 25 odst. 5 se slova „nebo ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
2.
V § 32 odst. 1 písm. k) se za slovo „nebezpečí,“ vkládají slova „oznámení o existenci a pominutí překážky bránící vyhlášení aktu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv s využitím elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv,“.
ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o myslivosti
Čl. XXXVII
V § 2 písm. c) úvodní části ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, se slova „nebo ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o ochraně označení původu a zeměpisných označení
Čl. XXXVIII
V § 25 odst. 1 zákona č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, se slova „nebo ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o obalech
Čl. XXXIX
V § 1 odst. 2 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 66/2006 Sb., se slova „mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů“ nahrazují slovy „zákonů a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
Čl. XL
V § 40 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), se slova „nebo ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ
Změna zákona o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových
Čl. XLI
V zákoně č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ve znění zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 51/2016 Sb., se v § 5 písm. d), § 8 písm. a), § 25 odst. 2 a v § 26 větě druhé slova „nebo ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna transplantačního zákona
Čl. XLII
V § 28b odst. 5 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 44/2013 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. XLIII
V zákoně č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se v § 15 odst. 2 písm. e) a g) a v § 59 odst. 10 větě první za slovo „Sbírce“ vkládají slova „zákonů a“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
Čl. XLIV
V § 29 odst. 1 písm. b) bodě 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 530/2005 Sb., se slova „nebo ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta
Čl. XLV
V zákoně č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 67/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb. a zákona č. 284/2018 Sb., se v § 5 odst. 9 větě první, § 28a odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 38 odst. 1 větě druhé za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o nelékařských zdravotnických povoláních
Čl. XLVI
V zákoně č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb. a zákona č. 284/2018 Sb., se v § 78 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 91 odst. 1 větě druhé za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o rybářství
Čl. XLVII
V § 7 zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství), se slova „nebo ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o dluhopisech
Čl. XLVIII
V zákoně č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 137/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se v § 26 odst. 1 větách čtvrté a páté za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. XLIX
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb. a zákona č. 327/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 57 odst. 2, § 77 odst. 2, § 82 odst. 1 větě druhé, § 113 odst. 7, § 114 odst. 2 větě poslední a v § 120d odst. 2 se na konci textu odstavců doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
2.
V § 122 odst. 5 se na konci textu věty třetí doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST PADESÁTÁ
Změna zákona o elektronických komunikacích
Čl. LI
V zákoně č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 222/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se v § 2 písm. u), § 17 odst. 3 písm. b) a d), § 17 odst. 11 písm. b), § 18 odst. 1 písm. d), § 18 odst. 2 písm. c), § 18 odst. 3, § 19 odst. 1 písm. a), § 19 odst. 4 písm. c), § 22 odst. 3, § 22a odst. 3 větě druhé, § 22a odst. 4, § 22b odst. 4 písm. a), § 25 odst. 9, § 30 odst. 8 písm. b), § 32 odst. 4, § 36 odst. 1 písm. a), § 36 odst. 5 písm. a), § 105 odst. 1 písm. d) a v § 132 odst. 1 slova „nebo ve Sbírce mezinárodních smluv“ nahrazují slovy „a mezinárodních smluv nebo v předcházející obdobné sbírce“.
ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o veřejných výzkumných institucích
Čl. LII
V § 30b odst. 7 větě druhé zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění zákona č. 379/2007 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
Čl. LIII
V § 23 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 32/2008 Sb., se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
Čl. LIV
V § 8 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, se na konci textu věty první doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. LVI
V zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 164/2019 Sb., se v § 6 odst. 2 větě poslední a v § 22 odst. 3 za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. LVII
V § 119 odst. 2 větě druhé zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o specifických zdravotních službách
Čl. LVIII
V § 94 větě druhé zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
Čl. LIX
V § 224 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic)
Čl. LX
V § 4 odst. 4 zákona č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic), se za slovo „zákonů“ vkládají slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ
Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv)
Čl. LXI
Zákon č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), se mění takto:
1.
V § 4 písm. h) se slovo „nebo“ za slovem „banky“ nahrazuje čárkou a za slovo „komise“ se vkládají slova „nebo Národní rozpočtové rady“.
2.
V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
„(3)
Sbírka zákonů a mezinárodních smluv a databáze informací o aktech se zpřístupňují rovněž jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona2).
2)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
3.
V § 6 odst. 4 písm. b) se slova „a právních předpisů, které byly těmito právními předpisy novelizovány nebo zrušeny,“ zrušují.
4.
V § 9 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Není-li dále stanoveno jinak, nabývá právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
5.
V § 9 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:
„(3)
Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze ve zvlášť výjimečných případech stanovit dřívější den nabytí účinnosti než stanovený v odstavci 2, nejdříve však počátkem dne následujícího po dni vyhlášení právního předpisu. Vyhlašuje-li se nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav nebo vydává-li se právní předpis v souvislosti s ním anebo jedná-li se o zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze3), lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením. Není-li účinnost v právním předpisu vyhlášeném ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanovena, nabude právní předpis účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku.
3)
§ 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
V § 9 odst. 4 se slova „počátkem patnáctého dne následujícího po dni jeho vyhlášení“ nahrazují slovy „k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku“.
7.
V § 14 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Tato osoba může prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů pověřit ověřením jinou osobu.“.
8.
V § 16 odst. 1 se slova „Tvorba návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv,“ nahrazují slovy „Tvorba návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jeho předložení k projednávání,“.
9.
V § 16 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Je-li k části projednávání návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv využíván jiný informační systém, je právní předpis vyhlašovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv předložen okamžikem přijetí tohoto návrhu v jiném informačním systému.“.
10.
V § 16 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a jejich předložení k projednávání“.
11.
V § 16 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:
„(5)
Informace zveřejňované v elektronickém systému tvorby právních předpisů se poskytují jako otevřená data ve smyslu zvláštního zákona2).
(6)
Správce elektronického systému tvorby právních předpisů zpřístupní elektronický systém tvorby právních předpisů způsobem umožňujícím dálkový přístup tak, aby jej veřejnost mohla využívat k tvorbě návrhů právních předpisů, stanovisek, připomínek nebo pozměňovacích návrhů. Nástroje systému používané k tvorbě návrhů právních předpisů, stanovisek, připomínek nebo pozměňovacích návrhů musí být bezplatně veřejně dostupné pro plnohodnotnou práci bez připojení k počítačové síti.
(7)
Správce elektronického systému tvorby právních předpisů dbá na ochranu soukromí uživatelů systému. Elektronický systém tvorby právních předpisů musí při tvorbě návrhů právních předpisů, stanovisek, připomínek nebo pozměňovacích návrhů umožnit uživatelům plnohodnotně pracovat s nástroji systému i bez připojení k počítačové síti, a to až do předložení návrhu, stanoviska nebo připomínky k projednání, a takovým způsobem, aby informace o použití nástrojů systému nebyly dále postupovány, zaznamenávány nebo jinak zpracovávány a nebyly tak zjistitelné ani správcem tohoto systému.“.
12.
V § 18 odst. 3 písm. a) bodě 3 se slova „postoupení Senátu nebo“ nahrazují slovy „postoupení Senátu,“, za slova „návrhy Senátem“ se vkládají slova „nebo od jeho postoupení Senátem ve znění odlišném od znění schváleného Poslaneckou sněmovnou“ a za slova „prezidentu republiky“ se vkládají slova „nebo Senátu“.
13.
V § 18 odst. 3 písm. b) bodě 3 se slova „zamítnutí návrhu zákona Senátem nebo“ nahrazují slovy „zamítnutí návrhu Senátem,“, za slova „návrhy Senátem“ se vkládají slova „nebo, jde-li o návrh zákona vyžadujícího souhlas obou komor, od jeho postoupení Senátem ve znění odlišném od znění schváleného Poslaneckou sněmovnou“ a za slova „prezidentu republiky“ se vkládají slova „nebo Senátu“.
14.
V § 19 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „předpisu se“ vkládají slova „pro informaci“.
15.
V § 19 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene b) se tečka nahrazuje slovem „a“ a na konci odstavce 1 se doplňuje písmeno c), které zní:
„c)
informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu; struktura přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu je uvedena v příloze k tomuto zákonu.“.
16.
V § 21 se na konci nadpisu doplňují slova „a úprava návrhu právního předpisu“.
17.
V § 21 odst. 1 písm. b) se za slova „opatření Senátu,“ vkládají slova „ústavní zákon nebo zákon vyžadující souhlas obou komor,“.
18.
V § 21 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „úpravu stručného popisu obsahu návrhu právního předpisu“ nahrazují slovy „úpravu stručného popisu obsahu návrhu právního předpisu a informativního přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu“.
19.
V § 21 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
před vrácením návrhu zákona Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy předseda Senátu.“.
20.
V § 21 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ustanovení odstavce 2 písm. c), d) a g) se použije obdobně i pro úpravu textu návrhu právního předpisu a textu právního předpisu ve znění návrhu novely v případě schválení ústavního zákona nebo návrhu jiného zákona vyžadujícího souhlas obou komor ve znění odlišném od znění schváleného Poslaneckou sněmovnou nebo Senátem před postoupením Poslanecké sněmovně nebo Senátu k dalšímu projednání.“.
21.
V § 26 odst. 1 větě první se za slovo „třetí“ vkládají slova „a čtvrtá“.
22.
V § 26 odst. 1 větě druhé se za slovo „Vložení“ vkládá slovo „takového“, slova „vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“ se zrušují a slova „státní orgán, který“ se nahrazují slovy „ten, kdo“.
23.
V § 26 odst. 2 větě první se slova „jehož projednávání bylo zahájeno a nebylo ukončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona“ nahrazují slovy „který byl předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vyhlášen“ a slova „státní orgán, který“ se nahrazují slovy „ten, kdo“.
24.
V § 26 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
K návrhu první novely právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který je předložen k projednání po nabytí účinnosti tohoto zákona, předkladatel přiloží informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu ve znění návrhu novely; to neplatí, je-li již informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z novelizovaného právního předpisu k tomuto právnímu předpisu přiložen, nebo jde-li o návrh novely zákona, který Poslanecké sněmovně nepředkládá vláda.“.
25.
V § 29 se číslo „2020“ nahrazuje číslem „2022“.
26.
Doplňuje se příloha, která včetně nadpisu zní:
„Příloha k zákonu č. 222/2016 Sb.
Informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu
378kB
ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
Čl. LXII
V § 104 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a mezinárodních smluv“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o rozpočtové odpovědnosti
Čl. LXIII
V § 21 odst. 2 písm. b) zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, se slova „stejným způsobem, jakým se vyhlašují zákony“ nahrazují slovy „ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv“.
ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv
Čl. LXIV
Zákon č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 114/2003 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 380/2005 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 131/2015 Sb. a zákona č. 24/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Není-li dále stanoveno jinak, nabývají právní předpisy účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
2.
V § 3 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:
„(4)
Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze ve zvlášť výjimečných případech stanovit dřívější den nabytí účinnosti než stanovený v odstavci 3, nejdříve však počátkem dne následujícího po dni vyhlášení právního předpisu. Vyhlašuje-li se nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav nebo vydává-li se právní předpis v souvislosti s ním anebo jedná-li se o zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze4), lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením. Není-li účinnost v právním předpisu vyhlášeném ve Sbírce zákonů stanovena, nabude právní předpis účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku.
4)
§ 99 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 3 se za odstavec 5 doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Je-li stanoven den nabytí účinnosti, který předchází dni vyhlášení právního předpisu ve Sbírce zákonů, právní předpis vyhlášený ve Sbírce zákonů nabývá účinnosti k nejbližšímu 1. lednu nebo k nejbližšímu 1. červenci kalendářního roku.“.
Čl. LXV
Přechodné ustanovení
U právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů, které byly předloženy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a budou vyhlášeny ve Sbírce zákonů po nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 309/1999 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. LXVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení čl. LXI bodu 25 a části šedesáté třetí, které nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2019.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 278/2019 Sb. | Zákon č. 278/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 11. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 120/2019
* Čl. I - Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č.
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
278
ZÁKON
ze dne 15. října 2019,
kterým se mění zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 174/2012 Sb., zákona č. 266/2015 Sb. a zákona č. 170/2017 Sb., se mění takto:
1.
Nad § 1 se vkládá označení a nadpis části první, které znějí:
„ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ“.
2.
V § 1 úvodní části ustanovení se slova „Obce mohou vybírat“ nahrazují slovy „Obec může zavést“.
3.
V § 1 písmeno b) zní:
„b)
poplatek z pobytu,“.
4.
V § 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena e) až g).
5.
Nad § 2 se vkládají označení a nadpisy části druhé a hlavy I, které znějí:
„ČÁST DRUHÁ
POPLATKY
HLAVA I
POPLATEK ZE PSŮ“.
6.
V § 2 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Tím může být pro účely tohoto poplatku osoba, která je přihlášená nebo má sídlo na území České republiky.“.
7.
V § 2 odst. 2 větě druhé se slova „bezmocná1) a osoba s těžkým zdravotním postižením, která je držitelem průkazu ZTP/P podle zvláštního právního předpisu1a)“ nahrazují slovy „osoba, která je považována za závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona upravujícího sociální služby, osoba, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P“ a slova „zřízený obcí pro ztracené nebo opuštěné psy“ se nahrazují slovy „pro zvířata“.
Poznámky pod čarou č. 1 a 1a se zrušují, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou č. 1a.
8.
V § 2 odst. 3 věty druhá a třetí se nahrazují větami „Sazba poplatku ze psů za psa, jehož držitelem je osoba starší 65 let, činí až 200 Kč za kalendářní rok. U druhého a každého dalšího psa může sazba poplatku ze psů činit až o 50 % více, než činí horní hranice poplatku podle věty první nebo druhé.“ a ve větě poslední se slova „držení psa“ nahrazují slovy „trvání poplatkové povinnosti“.
9.
V § 2 odst. 4 větě první se slova „místa trvalého pobytu“ nahrazují slovy „svého místa přihlášení“ a ve větách druhé a poslední se slova „trvalého pobytu“ nahrazují slovem „přihlášení“.
10.
Nad § 3 se vkládá označení a nadpis hlavy II, které znějí:
„HLAVA II
POPLATEK Z POBYTU“.
11.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku z pobytu je osoba, která v obci není přihlášená.“.
Poznámky pod čarou č. 4 a 4a se zrušují.
12.
Za § 3 se vkládají nové § 3a až 3h, které včetně nadpisů znějí:
㤠3a
Předmět poplatku
(1)
Předmětem poplatku z pobytu je úplatný pobyt trvající nejvýše 60 po sobě jdoucích kalendářních dnů u jednotlivého poskytovatele pobytu.
(2)
Předmětem poplatku není pobyt, při kterém je na základě zákona omezována osobní svoboda.
§ 3b
Osvobození od poplatku
(1)
Od poplatku z pobytu je osvobozena osoba
a)
nevidomá, osoba, která je považována za závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona upravujícího sociální služby, osoba, která je držitelem průkazu ZTP/P, a její průvodce,
b)
mladší 18 let,
c)
hospitalizovaná na území obce ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče s výjimkou osoby, které je poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče
1.
hrazená jako příspěvková lázeňská léčebně rehabilitační péče podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, nebo
2.
nehrazená z veřejného zdravotního pojištění,
d)
pečující o děti na zotavovací akci nebo jiné podobné akci pro děti podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví konaných na území obce nebo
e)
vykonávající na území obce sezónní práci pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu nebo
f)
pobývající na území obce
1.
ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy anebo školském zařízení pro preventivně výchovnou péči anebo v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc,
2.
v zařízení poskytujícím ubytování podle zákona upravujícího sociální služby,
3.
v zařízení sloužícím k pomoci lidem v ohrožení nebo nouzi provozovaném veřejně prospěšným poplatníkem daně z příjmů právnických osob, nebo
4.
za účelem výkonu záchranných nebo likvidačních prací podle zákona o integrovaném záchranném systému.
(2)
Od poplatku z pobytu je osvobozen příslušník bezpečnostního sboru, voják v činné službě, státní zaměstnanec nebo zaměstnanec České republiky pobývající na území obce v zařízení ve vlastnictví České republiky nebo této obce v souvislosti s plněním služebních nebo pracovních úkolů.
(3)
Sezónní prací podle odstavce 1 písm. e) je práce, která je závislá na střídání ročních období a zpravidla se každým rokem opakuje.
§ 3c
Základ poplatku
Základem poplatku z pobytu je počet započatých dnů pobytu, s výjimkou dne počátku pobytu.
§ 3d
Sazba poplatku
Sazba poplatku z pobytu činí nejvýše 21 Kč.
§ 3e
Výpočet poplatku
Poplatek z pobytu se vypočte jako součin základu poplatku a sazby poplatku.
§ 3f
Plátce poplatku
(1)
Plátcem poplatku z pobytu je poskytovatel úplatného pobytu.
(2)
Plátce poplatku je povinen vybrat poplatek od poplatníka.
§ 3g
Evidenční povinnost
(1)
Plátce poplatku z pobytu je povinen vést v listinné nebo elektronické podobě evidenční knihu za každé zařízení nebo místo, kde poskytuje úplatný pobyt. Do evidenční knihy zapisuje údaje týkající se fyzické osoby, které poskytuje úplatný pobyt.
(2)
Údaji podle odstavce 1 jsou
a)
den počátku a den konce pobytu,
b)
jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa místa přihlášení nebo obdobného místa v zahraničí,
c)
datum narození,
d)
číslo a druh průkazu totožnosti, kterým může být
1.
občanský průkaz,
2.
cestovní doklad,
3.
potvrzení o přechodném pobytu na území,
4.
pobytová karta rodinného příslušníka občana Evropské unie,
5.
průkaz o povolení k pobytu,
6.
průkaz o povolení k pobytu pro cizince,
7.
průkaz o povolení k trvalému pobytu,
8.
průkaz žadatele o udělení mezinárodní ochrany, nebo
9.
průkaz žadatele o poskytnutí dočasné ochrany, a
e)
výše vybraného poplatku, nebo důvod osvobození od poplatku.
(3)
Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.
(4)
Plátce poplatku je povinen uchovávat evidenční knihu po dobu 6 let ode dne provedení posledního zápisu.
§ 3h
Evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu
(1)
Plátce poplatku z pobytu, který jako pořadatel kulturní nebo sportovní akce poskytuje úplatný pobyt účastníkům této akce, může plnit evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu, pokud
a)
důvodně předpokládá, že poskytne pobyt nejméně 1 000 účastníkům této akce, a
b)
oznámí záměr plnit evidenční povinnost ve zjednodušeném rozsahu nejméně 60 dnů přede dnem zahájení poskytování pobytu správci poplatku.
(2)
Plátce poplatku v oznámení podle odstavce 1 písm. b) odůvodní předpokládaný počet účastníků akce, kterým bude poskytnut úplatný pobyt, a uvede o kulturní nebo sportovní akci alespoň údaje o
a)
dni počátku a dni konce konání této akce,
b)
názvu a druhu této akce a
c)
jednotlivých zařízeních nebo místech, ve kterých se bude pobyt poskytovat.
(3)
Správce poplatku rozhodnutím zakáže plátci poplatku oznámené plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném rozsahu, nelze-li předpokládat splnění podmínek podle odstavce 1. O zákazu plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném rozsahu rozhodne správce poplatku nejpozději do 15 dnů ode dne oznámení podle odstavce 1 písm. b).
(4)
Při plnění evidenční povinnosti ve zjednodušeném rozsahu se v evidenční knize vedou pouze
a)
údaje podle odstavce 2 písm. a) až c) a
b)
souhrnné údaje o počtu účastníků, kterým byl poskytnut pobyt, a o výši vybraného poplatku v členění podle
1.
dne poskytnutí pobytu,
2.
zařízení nebo místa, ve kterých byl pobyt poskytnut, a
3.
důvodu osvobození.“.
13.
V § 3d se číslo „21“ nahrazuje číslem „50“.
14.
Nad § 4 se vkládá označení a nadpis hlavy III, které znějí:
„HLAVA III
POPLATEK ZA UŽÍVÁNÍ VEŘEJNÉHO PROSTRANSTVÍ“.
15.
V § 4 odst. 1 větě druhé se slova „výtěžek je určen“ nahrazují slovy „celý výtěžek je odveden“.
16.
V § 4 odst. 3 se slova „zdravotně postižené“ nahrazují slovy „, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P“.
17.
Nad § 6 se vkládá označení a nadpis hlavy IV, které znějí:
„HLAVA IV
POPLATEK ZE VSTUPNÉHO“.
18.
V § 6 odst. 1 větě poslední se slovo „určen“ nahrazuje slovem „odveden“.
19.
§ 7 se zrušuje.
20.
Nad § 10 se vkládá označení a nadpis hlavy V, které znějí:
„HLAVA V
POPLATEK ZA POVOLENÍ K VJEZDU S MOTOROVÝM VOZIDLEM DO VYBRANÝCH MÍST A ČÁSTÍ MĚST“.
21.
V § 10 v odst. 1 větě druhé se slova „mající trvalý pobyt“ nahrazují slovem „přihlášené“ a ve větě poslední se za slovo „ZTP“ vkládají slova „nebo ZTP/P“.
22.
Nad § 10b se vkládá označení a nadpis hlavy VI, které znějí:
„HLAVA VI
POPLATEK ZA PROVOZ SYSTÉMU SHROMAŽĎOVÁNÍ, SBĚRU, PŘEPRAVY, TŘÍDĚNÍ, VYUŽÍVÁNÍ A ODSTRAŇOVÁNÍ KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ“.
23.
V § 10b odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
fyzická osoba přihlášená v obci,“.
24.
V § 10b odst. 1 písm. b) se slova „hlášena k pobytu“ nahrazují slovem „přihlášená“.
25.
V § 10b odst. 2 větě poslední se slova „obecnímu úřadu“ nahrazují slovy „správci poplatku“.
26.
V § 10b odst. 4 se slova „hlášena k pobytu“ nahrazují slovem „přihlášená“.
27.
V § 10b odst. 6 větě první se slovo „pobytu“ nahrazuje slovem „přihlášení“.
28.
Nad § 10c se vkládá označení a nadpis hlavy VII, které znějí:
„HLAVA VII
POPLATEK ZA ZHODNOCENÍ STAVEBNÍHO POZEMKU MOŽNOSTÍ JEHO PŘIPOJENÍ NA STAVBU VODOVODU NEBO KANALIZACE“.
29.
V § 10c odst. 1 větě první se za slovo „Poplatek“ vkládají slova „za zhodnocení stavebního pozemku možností jeho připojení na stavbu vodovodu nebo kanalizace“.
30.
V § 10c odst. 3 větě druhé se slovo „rozhodnutí18)“ nahrazuje slovy „rozhodnutí nebo nabyl právních účinků kolaudační souhlas“.
Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.
31.
Nad § 11 se vkládá označení a nadpis části třetí, které znějí:
„ČÁST TŘETÍ
ZAVEDENÍ A SPRÁVA POPLATKŮ“.
32.
V § 11 odst. 1 až 3 se slova „obecní úřad“ nahrazují slovy „správce poplatku“.
33.
V § 11 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „sledujícím jeho osud“.
34.
V § 12 odst. 2 se slova „obecní úřad“ nahrazují slovy „správce poplatku“.
35.
§ 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Zavedení poplatku
(1)
Obec zavádí poplatek obecně závaznou vyhláškou.
(2)
Obec v obecně závazné vyhlášce upraví
a)
sazbu poplatku,
b)
lhůtu pro podání ohlášení, nevyloučí-li povinnost ohlášení podat, a
c)
splatnost poplatku.
(3)
Obec v obecně závazné vyhlášce může dále upravit
a)
další osvobození od poplatku,
b)
úlevu na poplatku,
c)
vyloučení povinnosti podat ohlášení,
d)
paušální částku poplatku, pokud její použití u tohoto poplatku zákon připouští; připouští-li zákon u tohoto poplatku volbu paušální částky, upraví obec i způsob její volby,
e)
další způsob placení a jemu odpovídající den platby poplatku, než je způsob placení a den platby podle daňového řádu, nebo
f)
delší lhůtu pro oznámení změn v podaném ohlášení.
(4)
Obec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavádí poplatek za užívání veřejného prostranství nebo poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, určí místa, která těmto poplatkům v obci podléhají.“.
36.
V § 14a se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Poplatník nebo plátce poplatku je povinen podat správci poplatku ohlášení, nevyloučí-li obec tuto povinnost v obecně závazné vyhlášce. V případě poplatku odváděného plátcem poplatku podává ohlášení pouze plátce poplatku.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.
37.
V § 14a odst. 2 písm. a) se slova „nebo obchodní firmu“ zrušují a slova „místo podnikání“ se nahrazují slovy „sídlo podnikatele“.
38.
V § 14a odst. 2 písm. c) se slova „výše poplatkové povinnosti“ nahrazují slovem „poplatku“.
39.
V § 14a se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, nestanoví-li obec v obecně závazné vyhlášce delší lhůtu“.
40.
V § 14a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Povinnost ohlásit údaj podle odstavce 2 nebo jeho změnu se nevztahuje na údaj, který může správce poplatku automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků nebo evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup. Okruh těchto údajů zveřejní správce poplatku na své úřední desce.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
41.
V § 14a odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
42.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Správce poplatku
(1)
Správcem poplatku je obecní úřad.
(2)
Správa poplatku je výkonem přenesené působnosti.“.
43.
V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „řízení o místních poplatcích“ nahrazují slovy „správy poplatků“.
44.
V § 16 odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,“.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena e) až g).
45.
V § 16 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
typ datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová schránka zpřístupněna.“.
46.
V § 16 odst. 3 písmeno h) zní:
„h)
adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,“.
47.
V § 16 se na konci odstavce 3 doplňují písmena i) až l), která znějí:
„i)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem právnická osoba, název a adresa sídla,
j)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
k)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti,
l)
jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka; nebylo-li opatrovníkovi rodné číslo přiděleno, datum, místo a okres jeho narození a u opatrovníka, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil; je-li opatrovníkem ustanovena právnická osoba, název a adresa sídla.“.
48.
V § 16 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) až k), která znějí:
„h)
adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
i)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně uvedení čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
j)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti,
k)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo nebo datum narození zákonných zástupců.“.
49.
V § 16 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Za stejných podmínek může správce poplatku získat také seznam osob přihlášených v obci.“.
50.
V § 16a a v § 16b odst. 1 se slova „Obecní úřad“ nahrazují slovy „Správce poplatku“.
51.
V 16b odst. 3 se slova „obecní úřad“ nahrazují slovy „správce poplatku“.
52.
Za § 16b se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 16c
Přihlášení fyzické osoby
Pro účely poplatků se za přihlášení fyzické osoby považuje
a)
přihlášení k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel, nebo
b)
ohlášení místa pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky, zákona o azylu nebo zákona o dočasné ochraně cizinců, jde-li o cizince,
1.
kterému byl povolen trvalý pobyt,
2.
který na území České republiky pobývá přechodně po dobu delší než 3 měsíce,
3.
který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo osobou strpěnou na území podle zákona o azylu anebo žadatelem o poskytnutí dočasné ochrany podle zákona o dočasné ochraně cizinců, nebo
4.
kterému byla udělena mezinárodní ochrana nebo jde o cizince požívajícího dočasné ochrany cizinců.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Pro poplatkové povinnosti u místních poplatků, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 565/1990 Sb. a obecně závazné vyhlášky obcí vydané na základě jeho zmocnění, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 13, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 279/2019 Sb. | Zákon č. 279/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy
Vyhlášeno 6. 11. 2019, datum účinnosti 21. 11. 2019, částka 120/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ověřování
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o základních registrech
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o státním občanství České republiky
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 21. 11. 2019
279
ZÁKON
ze dne 15. října 2019,
kterým se mění některé zákony na úseku vnitřní správy
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
Čl. I
Zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 578/2002 Sb., zákona č. 165/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 21/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 25 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 30 zní:
„(6)
Na žádost fyzické osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) a d), odstavci 5 a v § 25a odst. 1 písm. a) vydá matriční úřad k matričnímu dokladu vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie30) (dále jen „vícejazyčný standardní formulář“).
30)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
2.
V § 25b odst. 1 se slova „nebo povolí“ nahrazují slovem „, povolí“ a za slova „matriční knihy“ se vkládají slova „nebo v matriční knize vyhledávat“.
3.
V § 25b odst. 2 se za číslo „1958“ vkládají slova „nebo v nich vyhledávat“.
4.
V § 36 se slova „(dále jen „vysvědčení“)“ zrušují.
5.
V § 45 se za slovo „Vysvědčení“ vkládají slova „o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“.
6.
V § 46 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „obsahuje“ nahrazuje slovy „o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství obsahují“.
7.
V § 46 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „vysvědčení“ vkládají slova „o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“.
8.
V § 46 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Na žádost snoubence nebo osoby, která chce vstoupit do partnerství, vydá matriční úřad k vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo k vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství vícejazyčný standardní formulář.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
9.
V § 46 odstavec 4 zní:
„(4)
Požádá-li snoubenec o vydání vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství nebo osoba, která chce vstoupit do partnerství, o vydání vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství prostřednictvím zmocněnce, musí být jeho podpis na plné moci úředně ověřen.“.
10.
V § 46 odst. 5 se slova „se vydává“ nahrazují slovy „o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství se vydávají“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“.
11.
V § 57 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, nejde-li o listiny vydané orgány cizího státu, jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář30)“.
12.
V § 57 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, nejde-li o listiny, na které se vztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie30)“.
13.
V § 87 se text „§ 25 odst. 6 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 25 odst. 6, § 25 odst. 7 písm. a)“ a číslo „53“ se nahrazuje textem „§ 46 odst. 3, § 53“.
14.
V § 96 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
způsob označení a spojení vícejazyčného standardního formuláře s matričním dokladem, vysvědčením o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčením o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství,“.
Dosavadní písmena g) až p) se označují jako písmena h) až q).
15.
V § 96 písm. j) se slova „a vysvědčení“ nahrazují slovy „, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a vysvědčení o právní způsobilosti ke vstupu do partnerství“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. II
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb. a zákona č. 255/2019 Sb., se mění takto:
1.
V položce 2 písmeno a) zní:
„a) Nahlédnutí na konkrétní zápis v matriční knize, nahlédnutí do podkladů uložených ve sbírce listin ke konkrétnímu matričnímu zápisu nebo nahlédnutí do druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 na konkrétní zápis| Kč 50 “.
---|---
2.
V položce 2 se doplňuje písmeno f), které zní:
„f) Vyhledávání v matričních knihách, sbírkách listin nebo v druhopisech matričních knih vedených do 31. prosince 1958 | Kč 200
---|---
za každou i započatou hodinu“.
3.
V položce 2 v části „Osvobození“ bodě 1 se slova „písmene a)“ nahrazují slovy „písmen a) a f)“.
4.
V položce 2 v části „Předmětem poplatku není“ se za slova „do archiválií“ vkládají slova „a vyhledávání v archiváliích“.
5.
V položce 3 v části „Osvobození“ bodě 2 větě první se slova „fondy,4) občanská sdružení a odborové organizace5) a obecně prospěšné společnosti,6)“ nahrazují slovy „fondy, spolky a pobočné spolky, odborové organizace, účelová zařízení registrovaných církví a náboženských společností, obecně prospěšné společnosti a ústavy, pokud jsou tyto subjekty“ a slovo „památek,“ se nahrazuje slovy „kulturního dědictví a“.
Poznámky pod čarou č. 4 až 6 se zrušují.
6.
V položkách 4 a 5 v části „Osvobození“ bodě 2 se slova „fondy,4) občanská sdružení a odborové organizace5) a obecně prospěšné společnosti,6)“ nahrazují slovy „fondy, spolky a pobočné spolky, odborové organizace, účelová zařízení registrovaných církví a náboženských společností, obecně prospěšné společnosti a ústavy, pokud jsou tyto subjekty“ a slovo „památek,“ se nahrazuje slovy „kulturního dědictví a“.
7.
V položce 92 v části „Poznámka“ se text „c),“ zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ověřování
Čl. III
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb. a zákona č. 15/2015 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 písm. f) se slova „, jenž je součástí obsahu právního významu této listiny, například hologram“ zrušují.
2.
V § 9 písm. b) se za slovo „českého6)“ vkládají slova „nebo slovenského“.
3.
V § 9 písm. c) se slova „, jenž je součástí obsahu právního významu této listiny, například hologramem“ zrušují.
4.
V § 9 písmeno e) zní:
„e)
je-li předložená listina, z níž je vidimovaná listina pořízena, listinou, která je výstupem z autorizované konverze dokumentů15), v jejíž doložce je uveden údaj o tom, že vstup do autorizované konverze dokumentů obsahoval viditelný prvek, který nelze plně přenést na výstup,“.
5.
V § 10 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
6.
V § 11 odst. 2 se slova „, požádá-li o to žadatel, jehož podpis je legalizován“ zrušují.
7.
V § 12 písm. c) a d) a v § 16 odst. 2 písm. f) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
8.
§ 13 včetně poznámky pod čarou č. 16 zní:
㤠13
Legalizace se neprovede,
a)
jde-li o legalizaci podpisu ověřující osoby, která legalizaci provádí,
b)
jde-li o legalizaci podpisu na listině, která neobsahuje žádný text,
c)
nepředloží-li žadatel o legalizaci, popřípadě svědci, jde-li o legalizaci podle § 10 odst. 4, k prokázání své totožnosti platný doklad podle § 18,
d)
nemůže-li žadatel psát a listina současně neobsahuje jeho podpis,
e)
jde-li o legalizaci podpisu na listině, která je psána v jiném než českém nebo slovenském jazyce, a neovládá-li ověřující osoba jazyk, v němž je listina psána, a není-li současně předložena v úředně ověřeném překladu do jazyka českého6) nebo slovenského,
f)
jde-li o legalizaci podpisu nahrazeného mechanickými prostředky využívajícími zejména grafické znázornění vlastnoručního podpisu,
g)
jde-li o legalizaci elektronického podpisu16), nebo
h)
jde-li o legalizaci podpisu na zcela nevyplněném formuláři.
16)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.“.
9.
V § 14 odst. 2 se za slovo „ústní“ vkládají slova „a praktické“.
10.
V § 15 odst. 1 větě druhé se za slovo „místě“ vkládají slova „ve správním obvodu krajského úřadu, obecního úřadu obce s rozšířenou působností, obecního úřadu a újezdního úřadu“.
11.
V § 15 odst. 2 se za slovo „listu,“ vkládají slova „na listině“.
12.
V § 15 odst. 3 se za slovo „listině“ vkládají slova „, způsob provádění oprav v ověřovací doložce“.
13.
V § 16 odst. 1 větě druhé se za slovo „je“ vkládají slova „úvodní list a“.
14.
V § 16 odst. 2 písm. c) se za text „§ 8 písm. c)“ vkládá text „až f)“.
15.
V § 16 odst. 2 písm. g) se za slovo „uvedení“ vkládají slova „výše poplatku a“.
16.
V § 16 odst. 3 se za slovo „Vzor“ vkládají slova „úvodního listu, listu podpisových vzorů a“.
17.
V § 16 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Technický způsob vedení ověřovací knihy stanoví prováděcí právní předpis.“.
18.
§ 18 včetně poznámek pod čarou č. 10, 11, 17 a 18 zní:
㤠18
(1)
Žadatel o legalizaci, popřípadě svědci, jde-li o legalizaci podle § 10 odst. 4, předloží k prokázání své totožnosti platný
a)
občanský průkaz9), řidičský průkaz17) nebo cestovní doklad10), jde-li o státního občana České republiky,
b)
cestovní doklad, průkaz totožnosti občana členského státu Evropské unie nebo doklad opravňující k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu11), jde-li o cizince, nebo
c)
identifikační průkaz vydaný Ministerstvem zahraničních věcí České republiky podle zvláštního právního předpisu18), jde-li o osobu požívající výsad a imunit podle mezinárodního práva.
(2)
Doklad podle odstavce 1 písm. b) nebo c) lze k prokázání totožnosti použít pouze tehdy, obsahuje-li fotografii držitele.
10)
Zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 180b zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámky pod čarou č. 12 a 13 se zrušují.
19.
Za § 18d se vkládá nový § 18e, který včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:
㤠18e
Listina vydaná orgány České republiky nebo Slovenské republiky, ke které je připojen vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie19), se spolu s tímto formulářem pro účely tohoto zákona považuje za listinu, která je psána v českém jazyce.
19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.“.
20.
Na konci textu § 21 se doplňují slova „a 8“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Tiskopisy ověřovacích knih obsahující údaje podle § 16 odst. 2 zákona č. 21/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze používat po doplnění všech údajů, které obsahují tiskopisy ověřovacích knih podle § 16 odst. 2 zákona č. 21/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 31. prosince 2022.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Čl. V
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 255/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 3 větě první se slova „, prostřednictvím elektronicky čitelných identifikačních dokladů10) anebo prostřednictvím elektronických prostředků třetích osob“ nahrazují slovy „anebo prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci s vysokou úrovní záruky (dále jen „přístup s vysokou úrovní záruky“)“ a ve větě třetí se slova „a elektronicky čitelné identifikační doklady“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje.
2.
V § 10 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „V případě datové schránky zřízené na základě žádosti podané způsobem podle § 27 odst. 5 nebo 6 ministerstvo zašle přístupové údaje pouze na žádost osoby uvedené v § 8 odst. 1 nebo 2.“.
3.
V § 10 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Datová schránka zřízená na základě žádosti podané způsobem podle § 27 odst. 5 nebo 6, u které osoba uvedená v § 8 odst. 1 nebo 2 nepožádala o zaslání přístupových údajů, je zpřístupněna prvním přihlášením osoby uvedené v § 8 odst. 1 nebo 2, nejpozději však patnáctým dnem po dni jejího zřízení. Ministerstvo vyrozumí osobu uvedenou v § 8 odst. 1 nebo 2 o zřízení datové schránky prostřednictvím informačního systému veřejné správy, kterým podala žádost o zřízení datové schránky.“.
4.
V § 24 odst. 4 písm. b) se slova „rysy a technické kresby“ nahrazují slovy „rys nebo technickou kresbu“.
5.
V § 24 odst. 4 písmeno e) zní:
„e)
jde-li o dokument, který je výstupem, v jehož doložce je uveden údaj o tom, že vstup obsahuje viditelný prvek, který nelze plně přenést na výstup,“.
6.
V § 24 odst. 4 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
jde-li o vidimovaný dokument, v jehož ověřovací doložce je uveden údaj o tom, že dokument, ze kterého byl vidimovaný dokument pořízen, obsahoval viditelný zajišťovací prvek,“.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).
7.
V § 24 odst. 4 písm. i) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
8.
V § 25 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
údaj o tom, zda vstup obsahuje viditelný prvek, který nelze plně přenést na výstup,“.
9.
V § 27 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Žádost podle § 11 odst. 5 nebo 7 a oznámení podle § 12 odst. 1 může osoba uvedená v § 8 odst. 1 podat rovněž prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky nebo prostřednictvím informačního systému datových schránek s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky.
(3)
Žádost podle § 11 odst. 5 nebo 7 a oznámení podle § 12 odst. 1 může osoba uvedená v § 8 odst. 2 podat rovněž prostřednictvím informačního systému datových schránek s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
10.
V § 27 odst. 4 se slova „anebo je-li podepsána způsobem, se kterým tento zákon nebo jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu11)“ zrušují.
11.
V § 27 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Úředně ověřený podpis žádosti podle § 3 odst. 4 se nevyžaduje, je-li žádost podána fyzickou osobou, pro niž má být datová schránka fyzické osoby zřízena, prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky nebo prostřednictvím informačního systému datových schránek s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky.
(6)
Úředně ověřený podpis žádosti podle § 4 odst. 5 se nevyžaduje, je-li žádost podána podnikající fyzickou osobou, pro niž má být datová schránka podnikající fyzické osoby zřízena, prostřednictvím informačního systému datových schránek s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o základních registrech
Čl. VI
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb. a zákona č. 303/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 5 se slova „prostředku pro elektronickou identifikaci umožňujícím přístup se zaručenou identitou“ nahrazují slovy „přístupu se zaručenou identitou“.
2.
V § 14 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K ověřenému výstupu z informačního systému veřejné správy, který je vydán z registru obyvatel a který obsahuje údaj o adrese místa pobytu, kontaktní místo veřejné správy na žádost přiloží vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie55).“.
Poznámka pod čarou č. 55 zní:
„55)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.“.
3.
Za § 62a se vkládá nový § 62b, který zní:
㤠62b
(1)
Ministerstvo vnitra může pověřit výkonem své působnosti v oblasti poskytování a zasílání záznamů údajů, výpisů údajů a údajů z registru obyvatel a registru práv a povinností Správu základních registrů.
(2)
Český statistický úřad může přenést svou působnost v oblasti poskytování a zasílání záznamů údajů, výpisů údajů a údajů z registru osob dohodou na Správu základních registrů. K uzavření dohody není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o státním občanství České republiky
Čl. VII
V § 66 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a listin vydaných orgány cizího státu, jejichž součástí je vícejazyčný standardní formulář vyhotovený podle přímo použitelného předpisu Evropské unie18)“.
Poznámka pod čarou č. 18 zní:
„18)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 311/2019 Sb. | Zákon č. 311/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 28. 11. 2019, datum účinnosti 1. 4. 2020, částka 133/2019
* Čl. I - Změna zákona o elektronických komunikacích
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 15. 5. 2024
311
ZÁKON
ze dne 30. října 2019,
kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o elektronických komunikacích
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 34 odst. 1 se za slova „si mohl“ vkládá slovo „bezplatně“.
2.
V § 34 se doplňují odstavce 6 až 9, které znějí:
„(6)
Účastník, který hodlá uzavřít smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti s jiným podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť nebo poskytujícím veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, než se kterým má uzavřenu smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti (dále jen „přejímající poskytovatel služby“), může zároveň přejímajícího poskytovatele služby požádat o zajištění přenesení telefonního čísla. V žádosti uvede zejména
a)
identifikační údaje účastníka,
b)
podnikatele doposud zajišťujícího účastníkovi veřejnou komunikační síť nebo poskytujícího účastníkovi veřejně dostupnou službu elektronických komunikací (dále jen „opouštěný poskytovatel služby“),
c)
telefonní číslo, o jehož přenesení žádá,
d)
ověřovací kód účastníka pro přenesení telefonního čísla vydaný opouštěným poskytovatelem služby (dále jen „ověřovací kód účastníka“) a
e)
den, ke kterému má přenos telefonního čísla proběhnout; přejímající poskytovatel služby neprodleně po splnění podmínek přenositelnosti telefonního čísla zajistí provedení úkonů potřebných k přenesení telefonního čísla a informuje účastníka o dni, ke kterému má přenos telefonního čísla proběhnout a který je zároveň dnem ukončení smluvního vztahu s opouštěným poskytovatelem služby.
(7)
Přejímající poskytovatel služby je oprávněn ověřit totožnost účastníka před tím, než jeho jménem požádá opouštěného poskytovatele služby o přenesení telefonního čísla; neposkytne-li účastník na výzvu přejímajícího poskytovatele služby potřebnou součinnost při ověření své totožnosti, hledí se na něho, jako by o přenesení telefonního čísla nepožádal.
(8)
Přejímající poskytovatel služby do jednoho pracovního dne od obdržení žádosti účastníka podle odstavce 6 vyrozumí opouštěného poskytovatele služby o žádosti účastníka o přenesení telefonního čísla, včetně ověřovacího kódu účastníka, a okamžiku zániku smlouvy podle § 63 odst. 12 a společně s ním zajistí, aby jimi poskytované služby na sebe přímo navazovaly.
(9)
Opouštěný poskytovatel služby na žádost spotřebitele využívajícího předplacené služby podanou nejpozději do 30 dnů ode dne ukončení smlouvy vrátí zbývající zůstatek předplatného. Vrácení zůstatku může být zpoplatněno, pouze pokud je tak uvedeno ve smlouvě, a výše zpoplatnění musí odpovídat skutečným nákladům, které opouštěnému poskytovateli služby prokazatelně vznikly při vrácení zůstatku.“.
3.
V § 55 odst. 3 se slova „§ 34 nebo“ zrušují.
4.
V § 57 odst. 4 se slova „§ 34 nebo“ a poslední věta zrušují.
5.
V § 63 odst. 1 písmeno o) zní:
„o)
ověřovací kód účastníka a podmínky pro přenesení telefonního čísla,“.
6.
V § 63 odst. 1 písmeno p) zní:
„p)
pro případ ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je smlouva uzavřena, ať již výpovědí, nebo dohodou smluvních stran,
1.
informace o výši úhrady, která smí být v případě smlouvy se spotřebitelem požadována pouze, pokud smlouva skončí do tří měsíců od uzavření, a která nesmí být v případě smlouvy uzavřené se spotřebitelem vyšší než jedna dvacetina součtu měsíčních paušálů zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy nebo jedna dvacetina součtu minimálních sjednaných měsíčních plnění zbývajících do konce sjednané doby trvání smlouvy, přičemž výše úhrady se počítá z částky placené v průběhu trvání smlouvy, a pokud je poskytována sleva oproti ceníkové ceně, nelze určit výši úhrady z ceníkové ceny, a
2.
výše úhrady nákladů spojených s telekomunikačním koncovým zařízením, které bylo účastníkovi poskytnuto za zvýhodněných podmínek,“.
7.
V § 63 odstavec 12 zní:
„(12)
Využije-li účastník právo podle § 34 odst. 1, dojde k zániku smlouvy nejpozději počátkem prvního pracovního dne následujícího po uplynutí lhůty 2 pracovních dnů, která začne běžet, jakmile přejímající poskytovatel služby vyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 8. Tato lhůta se neuplatní, pokud doba zbývající do zániku smlouvy je kratší nebo k přenesení telefonního čísla nedošlo.“.
8.
V § 63 se doplňuje odstavec 13, který zní:
„(13)
Ustanovení odstavce 1 písm. p) a odstavců 7 a 9 až 11 se vedle spotřebitele použijí i na podnikající fyzickou osobu.“.
9.
Za § 66 se vkládá nový § 66a, který zní:
㤠66a
(1)
Úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup bezplatný nezávislý srovnávací nástroj, který umožní porovnávat a posuzovat různé veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „srovnávací nástroj“) z hlediska
a)
cen za poskytování služeb a
b)
kvality poskytované služby, je-li nabízena minimální kvalita služby nebo je-li poskytovatel služby povinen takové informace zveřejnit podle § 71.
(2)
Srovnávací nástroj uvedený v odstavci 1 musí
a)
být provozně nezávislý na podnikatelích poskytujících veřejně dostupné služby elektronických komunikací,
b)
jasně uvádět identifikační údaje provozovatele srovnávacího nástroje,
c)
stanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž bude porovnání vycházet,
d)
poskytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace,
e)
být otevřený jakémukoli podnikateli poskytujícímu veřejně dostupné služby elektronických komunikací, zpřístupňovat důležité informace a obsahovat širokou škálu nabídek, jež pokrývá významnou část trhu, a v případě, že zobrazené informace nepředstavují úplný přehled trhu, zřetelné prohlášení v tomto smyslu před zobrazením výsledků,
f)
nabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací,
g)
obsahovat možnost srovnání cen a kvality poskytovaných služeb mezi nabídkami dostupnými pro spotřebitele a mezi těmito nabídkami a standardními veřejně dostupnými nabídkami pro jiné koncové uživatele.
(3)
Úřad může zajistit provozování srovnávacího nástroje podle odstavce 1 certifikací poskytovatele srovnávacího nástroje, který splňuje požadavky podle odstavce 2.
(4)
Podnikatelé poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací jsou povinni předávat Úřadu nebo poskytovateli srovnávacího nástroje veškeré informace nezbytné pro zajištění srovnávacího nástroje.
(5)
Rozsah, formu a způsob předávání informací podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.“.
10.
V § 104 odst. 4 se za větu první vkládá věta „To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení služebnosti nezmařil podnikatel zajišťující veřejnou komunikační síť.“.
11.
V § 118 odst. 12 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo § 66a odst. 4“.
12.
V § 118 odst. 12 písm. p) bodě 1 se slovo „nebo“ zrušuje.
13.
V § 118 odst. 12 písm. p) se na konci bodu 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se body 4 až 8, které znějí:
„4.
účtuje spotřebiteli za regulovanou komunikaci v rámci Unie ceny přesahující částky stanovené tímto předpisem,
5.
předem neinformuje spotřebitele o povaze výhod, o které by přišel volbou jiného tarifu než tarifu stanoveného tímto předpisem,
6.
nezmění automaticky tarif spotřebitele na tarif stanovený tímto předpisem v případě, že ceny účtované na základě dosavadního tarifu spotřebitele přesahují částky stanovené tímto předpisem a spotřebitel se do dvou měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona nevyjádří, že si přeje dosavadní tarif ponechat,
7.
neumožní spotřebiteli do jednoho pracovního dne od obdržení žádosti přejít z tarifu stanoveného tímto předpisem nebo na tento tarif, nebo
8.
nezajistí, aby tento přechod nezahrnoval podmínky nebo omezení týkající se jiných prvků účastnické smlouvy, než je regulovaná komunikace v rámci Unie.“.
14.
Poznámka pod čarou č. 69 zní:
„69)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a maloobchodní ceny za regulovanou komunikaci v rámci Unie a mění směrnice 2002/22/ES a nařízení (EU) č. 531/2012, v platném znění.“.
15.
V § 118 odst. 12 písm. p) se na konci textu bodu 2 doplňuje slovo „nebo“.
16.
V § 118 odst. 12 písm. p) se body 4 až 8 zrušují.
17.
V § 118 se na konci odstavce 14 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno af), které zní:
„af)
nevyrozumí opouštěného poskytovatele služby podle § 34 odst. 8 nebo v rozporu s § 34 odst. 8 nezajistí přímou návaznost služeb.“.
18.
V § 118 odst. 23 písm. b) se za slova „odstavce 14 písm. k) až ad)“ vkládají slova „nebo af)“.
19.
V § 150 odst. 5 se za text „§ 64 odst. 13,“ vkládá text „§ 66a odst. 5,“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Srovnávací nástroj podle § 66a zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Český telekomunikační úřad v části týkající se kvality poskytované služby zveřejní nebo zajistí jeho provozování certifikací podle § 66a odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2020, s výjimkou čl. I bodů 12 až 14, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení, a bodů 15 a 16, které nabývají účinnosti dnem 15. května 2024.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 312/2019 Sb. | Zákon č. 312/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 28. 11. 2019, datum účinnosti 1. 2. 2020, částka 133/2019
* ČÁST DRUHÁ - Změna vodního zákona
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.)
312
ZÁKON
ze dne 31. října 2019,
kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DRUHÁ
Změna vodního zákona
Čl. III
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 113/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 15a se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
K provedení vodního díla do plochy 20 000 m2 s výškou hráze do 2,5 m, které slouží ke vzdouvání a akumulaci vod a které nepodléhá technickobezpečnostnímu dohledu nebo splňuje kritéria pro zařazení do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při ohlašování vodního díla podle věty první se obdobně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.
(4)
Ohlášení vodního díla podle odstavce 3 obsahuje
a)
náležitosti podle stavebního zákona4) a dále závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona, přičemž územní rozhodnutí ani územní souhlas se nevydává; nejde-li o záměr prováděný v území chráněném podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny, nevyžaduje se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody,
b)
projektovou dokumentaci zpracovanou osobou, která získala oprávnění k této činnosti podle zvláštního právního předpisu10d), která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení, dokladovou část, návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, návrh na zařazení vodního díla do kategorie technickobezpečnostního dohledu a rozsah, popřípadě podmínky pro provádění technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 4), údaje o maximální hladině vzduté a akumulované vody, normální hladině vzduté a akumulované vody a údaj o objemu vzduté a akumulované vody při normální hladině,
c)
posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 4),
d)
stanovisko správce povodí,
e)
vyjádření příslušného správce vodního toku, pokud vodním dílem nebo nakládáním s vodami dochází k dotčení vodního toku,
f)
stanovisko obce, v jejímž územním obvodu může dojít k ovlivnění vodních poměrů.
(5)
Pokud vodním dílem nebo nakládáním s vodami dochází k dotčení vodního toku, obsahuje projektová dokumentace podle odstavce 4 písm. b) také údaje o průtocích vody ve vodním toku a návrh minimálního zůstatkového průtoku včetně místa a způsobu jeho měření (§ 36 odst. 2).“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 6 a 7.
2.
V § 15a odst. 7 se za slova „provedením ohlášeného vodního díla“ vkládají slova „podle odstavce 1“ a věty druhá a třetí se zrušují.
3.
V § 15a se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla podle odstavce 3 souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 2 a případně se má za povolené nakládání s povrchovými vodami za účelem napouštění tohoto vodního díla a odvedení povrchové vody zpět do vodního toku nebo vod povrchových. Souhlasem vodoprávního úřadu s ohlášením platí povolení k nakládání s vodami uvedené ve větě první na dobu užívání vodního díla.
(9)
Souhlas s provedením ohlášeného vodního díla podle odstavce 1 nebo 3 se doručuje také správci povodí a v případě, že je vodním dílem nebo nakládáním s vodami dotčen vodní tok, správci vodního toku. Tím není dotčeno doručování souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle stavebního zákona.“.
4.
Za § 15a se vkládá nový § 15b, který včetně nadpisu zní:
㤠15b
Ohlášení terénních úprav
(1)
K provedení terénních úprav sloužících k zadržování vody v krajině do 1,5 m hloubky o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 20 000 m2 v nezastavěném území, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací, postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při ohlašování terénních úprav podle věty první se obdobně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.
(2)
Ohlášení terénních úprav podle odstavce 1 obsahuje náležitosti podle stavebního zákona4) a dále závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b stavebního zákona, přičemž územní rozhodnutí ani územní souhlas se nevydává. Nejde-li o terénní úpravy prováděné v území chráněném podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny, nevyžaduje se závazné stanovisko orgánu ochrany přírody.
(3)
Dokumentace terénních úprav podle odstavce 1 obsahuje
a)
průvodní zprávu se základními údaji o terénních úpravách,
b)
údaje o předpokládaných účincích terénních úprav na okolí, technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě,
c)
situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy a
d)
situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením navrhovaných terénních úprav, pozemků, na nichž se projeví jejich důsledky, včetně vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území, a potřebné geometrické parametry určující v situačním výkresu polohové a výškové umístění terénních úprav.“.
5.
V § 36 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
V případě vodního díla podle § 15a odst. 3, jsou-li splněny podmínky podle § 15a odst. 5, je minimální zůstatkový průtok navržen v projektové dokumentaci. Souhlasem vodoprávního úřadu s ohlášením vodního díla se má návrh minimálního zůstatkového průtoku uvedený v projektové dokumentaci za stanovený.“.
6.
V § 55 odst. 3 se za slova „vodohospodářské úpravy,“ vkládají slova „terénní úpravy,“.
7.
V § 59 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Vlastník vodního díla ohlašovaného podle § 15a odst. 3 zpracuje a předloží manipulační řád vodoprávnímu úřadu ke schválení nejpozději s žádostí o kolaudační souhlas podle stavebního zákona.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
8.
V § 61 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Jedná-li se o vodní dílo podle § 15a odst. 3, podléhající technickobezpečnostnímu dohledu, má se souhlasem vodoprávního úřadu s ohlášením toto vodní dílo za zařazené do IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu podle posudku předloženého k ohlášení. Rozsah, případně podmínky technickobezpečnostního dohledu, se mají souhlasem vodoprávního úřadu s ohlášením za stanovené.“.
Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11.
9.
V § 75 odst. 3 se číslo „9“ nahrazuje číslem „10“.
10.
V § 126 odst. 8 se slova „§ 61 odst. 6“ nahrazují slovy „§ 61 odst. 7“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Správní řízení, která nebyla pravomocně ukončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí vodoprávní úřad podle dosavadních právních předpisů.
2.
Postupy, které nejsou správním řízením, zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí vodoprávní úřad podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 313/2019 Sb. | Zákon č. 313/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 28. 11. 2019, datum účinnosti 13. 12. 2019, částka 133/2019
* Čl. I - Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 13. 12. 2019
313
ZÁKON
ze dne 31. října 2019,
kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb. a zákona č. 169/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 35 odst. 1 se na konci textu písmene e) čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „tato povinnost se nevztahuje na dráhu speciální při automatickém provozu, kdy je drážní vozidlo řízeno technickým systémem bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo,“.
2.
V § 45 odst. 1 se na konci textu tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „tato povinnost se nevztahuje na dráhu speciální při automatickém provozu, kdy je drážní vozidlo řízeno technickým systémem bez přítomnosti osoby řídící drážní vozidlo.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 314/2019 Sb. | Zákon č. 314/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 28. 11. 2019, datum účinnosti 29. 11. 2019, částka 133/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o lesích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 28. 11. 2021 (364/2021 Sb.)
314
ZÁKON
ze dne 31. října 2019,
kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o lesích
Čl. I
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 62/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 90/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 37 zní:
„(2)
Státní lesy nelze zcizit, pokud tento zákon nestanoví jinak. Zákaz zcizení státních lesů se nevztahuje na směnu, prodej spoluvlastnického podílu státu, prodej odloučeného lesního pozemku, zcizení ve veřejném zájmu chráněném tímto zákonem nebo jinými právními předpisy, vydání věci podle právních předpisů upravujících restituci majetku2) nebo převod podle odstavců 3, 6 a 9. Právní jednání, kterým se nakládá se státními lesy, vyžaduje ke své platnosti předchozí souhlas Ministerstva zemědělství (dále jen „ministerstvo“). Ustanovení jiných právních předpisů37) tím nejsou dotčena.
2)
Například zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2013 Sb.
37)
Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 4 odst. 3 se slova „s lesy ve vlastnictví státu“ nahrazují slovy „se státními lesy“.
3.
V § 17 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
výstavbu objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese,“.
4.
V § 17 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Poplatek se dále nepředepisuje v případě, že jeho výše
a)
za trvalé odnětí nepřevyšuje celkovou částku 100 Kč,
b)
za dočasné odnětí nepřesahuje částku 50 Kč v kalendářním roce.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
5.
V § 19 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Při vstupu do lesa podle odstavce 1 je každý povinen přizpůsobit své jednání stavu přírodního prostředí v lese a zvýšenému nebezpečí, které je se vstupem do lesa spojeno, a dbát své osobní bezpečnosti nebo bezpečnosti osob svěřených. Uvedená povinnost platí i při pohybu na účelových komunikacích v lese, vyznačených stezkách, pěšinách a trasách, odpočinkových místech a tábořištích. Vlastník lesa neodpovídá za škody na majetku, zdraví nebo životě vzniklé při využití práva podle odstavce 1, ledaže by škodu způsobil úmyslně.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
6.
V § 19 odstavec 4 zní:
„(4)
Orgán státní správy lesů může z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví nebo bezpečnosti fyzických osob vydat opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa na dobu nejdéle 3 měsíců. Hrozí-li bezprostřední ohrožení lesa nebo zdraví nebo bezpečnosti osob, vydá orgán státní správy lesů opatření obecné povahy bez řízení o jeho návrhu a opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky. O vydání opatření obecné povahy uvědomí orgán státní správy lesů dotčené osoby také způsobem v místě obvyklým. Orgán státní správy lesů může prodloužit platnost opatření obecné povahy, jsou-li splněny podmínky pro jeho vydání, a to i opakovaně, vždy však nejdéle na dobu 3 měsíců.“.
Poznámky pod čarou č. 14 a 15 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
7.
V § 19 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
O návrhu opatření obecné povahy se koná veřejné projednání, neurčí-li orgán státní správy lesů, že řízení o návrhu je písemné. Dobu a místo konání veřejného projednání orgán státní správy lesů oznámí na úřední desce a na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká, nejméně 10 dnů předem. Osoby, jejichž oprávněné zájmy mohou být opatřením obecné povahy přímo dotčeny, jsou oprávněny podat proti návrhu opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění. V případě, že bylo opatření obecné povahy vydáno bez řízení o jeho návrhu, mohou být písemné odůvodněné námitky proti tomuto opatření obecné povahy podány ve lhůtě 5 pracovních dnů ode dne jeho zveřejnění.“.
8.
V § 29 odst. 1 se slova „z odpovídající nadmořské výšky“ nahrazují slovy „z odpovídajícího výškového pásma určeného lesním vegetačním stupněm“.
9.
V § 29 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 38 zní:
„(4)
V případě naléhavé potřeby při nedostatku reprodukčního materiálu v důsledku mimořádných okolností může orgán státní správy lesů na základě odborného stanoviska pověřené osoby podle zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin38) povolit na omezenou dobu výjimku z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování uvedených v odstavci 1 větě první. Tuto výjimku může povolit též vydáním opatření obecné povahy.
38)
§ 2 písm. r) a § 30 odst. 1 zákona č. 149/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
10.
V § 29 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 5“.
11.
V § 31 odst. 4 se slova „zakmenění porostu“ nahrazují slovy „zakmenění porostní skupiny“.
12.
V § 32 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámek pod čarou č. 39 a 40 zní:
„(2)
Na likvidaci klesti a dalších těžebních zbytků, prováděnou za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 písm. b), se nevztahují právní předpisy o ochraně ovzduší39). Tímto ustanovením nejsou dotčeny právní předpisy o odpadech40).
39)
Zákon č. 201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
40)
Zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 3 až 11.
13.
V § 32 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
omezení nebo zastavení jiných těžeb než těžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu a zpracování těžeb nahodilých ve stanoveném rozsahu a termínu,“.
14.
V § 32 odstavec 4 zní:
„(4)
Opatření podle odstavce 3 může orgán státní správy lesů nařídit též opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy podle věty první se vydává bez řízení o jeho návrhu a nabývá účinnosti dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, pokud orgán státní správy lesů nestanoví jinak nebo nehrozí-li nebezpečí z prodlení. O vydání opatření obecné povahy uvědomí orgán státní správy lesů dotčené osoby také způsobem v místě obvyklým. Ustanovení § 19 odst. 5 se použije obdobně.“.
15.
V § 33 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Za účelem předcházení degradace lesní půdy a pro zachování mimoprodukčních funkcí lesa ponechává vlastník lesa v lese odpovídající množství těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí. Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o minimálním množství a způsobech ponechání těžebních zbytků a na dožití a k zetlení určených stromů či jejich částí.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
16.
V § 33 odstavec 5 zní:
„(5)
Provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech lesa vysokého mladších než 80 let nebo lesa nízkého a středního mladších než 20 let je zakázáno. V odůvodněných případech, jako jsou zejména ohrožené lesní porosty, lesní porosty přípravných nebo rychle rostoucích dřevin, může orgán státní správy lesů při schvalování plánu nebo při zpracování osnovy nebo na žádost vlastníka lesa povolit výjimku z tohoto zákazu.“.
17.
V § 37 odst. 6 se slova „jsou zpracovány“ nahrazují slovy „je stanovena povinnost zpracovat“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Pověření výkonem funkce odborného lesního hospodáře orgán státní správy lesů zruší na žádost pověřeného odborného lesního hospodáře nebo z vlastního podnětu, pokud pověřený odborný lesní hospodář neplní povinnosti stanovené tímto zákonem.“.
18.
V § 37 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 až 10, které znějí:
„(8)
Základními povinnostmi odborného lesního hospodáře, jehož činnost podle odstavce 7 hradí stát, jsou
a)
sledovat stav lesa, upozorňovat vlastníka lesa na výskyt škodlivých činitelů a na škody jimi způsobené, navrhovat nezbytná kontrolní a ochranná opatření a při zvýšeném výskytu škodlivých organismů prokazatelně informovat orgán státní správy lesů,
b)
upozorňovat vlastníka lesa na nutnost provedení těžby nahodilé, vyznačovat těžbu nahodilou, kterou je nutno provést, a doporučit termíny a způsoby jejího zpracování a způsoby asanace vytěženého dříví,
c)
navrhovat vlastníku lesa vhodný způsob a postup obnovy lesa a doporučovat vhodný reprodukční materiál a vhodnou dřevinnou skladbu k obnově lesa,
d)
doporučovat vlastníku lesa provedení výchovných zásahů a na žádost vlastníka lesa zabezpečovat instruktáž k provedení výchovných zásahů v porostech do 40 let věku,
e)
na žádost vlastníka lesa vyznačovat těžbu mýtní úmyslnou a vyjadřovat se k návrhu těžby oznamované vlastníkem lesa orgánu státní správy lesů (§ 33 odst. 4),
f)
potvrzovat, zda činnosti, na jejichž provedení žádá vlastník lesa finanční prostředky podle zvláštních právních předpisů, jsou co do rozsahu a kvality provedeny v souladu s tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení,
g)
na žádost vlastníka lesa spolupracovat s vlastníkem lesa při vedení lesní hospodářské evidence,
h)
na žádost vlastníka lesa poskytovat vlastníkovi lesa odborné informace a doporučení při ochraně lesů, pěstebních a těžebních činnostech, v oblasti finančních podpor na hospodaření v lesích, při zpracování návrhů lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov a dalších činnostech souvisejících s hospodařením v lesích,
i)
vést evidenci o prováděných odborných úkonech a činnostech, uchovávat doklady vztahující se k těmto úkonům a činnostem po dobu nejméně 5 let a tuto evidenci včetně dokladů na vyžádání předložit orgánu státní správy lesů,
j)
oznamovat orgánu státní správy lesů ukončení výkonu činnosti odborného lesního hospodáře, a to nejméně 30 dnů předem, pokud je mu tato skutečnost známa, jinak neprodleně po tom, co se o této skutečnosti dozví,
k)
prokazatelně upozorňovat vlastníka lesa na porušení povinností stanovených tímto zákonem; pokud povaha porušené povinnosti umožňuje nápravu a vlastník lesa ji nesjedná v rozsahu a v termínu uvedeném v upozornění odborného lesního hospodáře, je odborný lesní hospodář povinen oznámit tuto skutečnost orgánu státní správy lesů.
(9)
Odbornými úkony a činnostmi odborného lesního hospodáře podle odstavce 8 písm. i) se rozumí zejména
a)
sledování zdravotního stavu lesních porostů a upozorňování vlastníka lesa na výskyt škodlivých organismů,
b)
upozorňování vlastníka lesa na nutnost provedení těžby nahodilé a vyznačování těžby nahodilé,
c)
vyznačování těžby mýtní úmyslné,
d)
zabezpečování instruktáže o provádění výchovných zásahů v porostech do 40 let věku,
e)
navrhování vhodných způsobů a postupů obnovy lesa,
f)
poskytování odborných informací vlastníku lesa při zpracování návrhů lesních hospodářských plánů a lesních hospodářských osnov.
(10)
Na odborného lesního hospodáře, jehož činnost hradí vlastník lesa, se vztahují povinnosti uvedené v odstavci 8 písmenech a), b), c), f), h), i ) a k) věty prvé.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 11.
19.
V § 40 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Obsah, způsob vedení a předávání údajů lesních hospodářských evidencí uvedených v odstavci 1 orgánu státní správy lesů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“.
20.
V § 42 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Pro udělení licence podle § 26 odst. 1 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství v magisterském studijním programu lesní inženýrství nebo lesnické vysokoškolské vzdělání uvedenému vzdělání odpovídající a odborná lesnická praxe žadatele musí být alespoň 10 let.
(3)
Pro udělení licence podle § 37 odst. 2 se odborným lesnickým vzděláním rozumí vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání lesnictví a dřevařství v magisterském studijním programu lesní inženýrství, v bakalářském studijním programu lesnictví anebo lesnické vysokoškolské vzdělání uvedenému vzdělání odpovídající, vyšší odborné vzdělání získané ve studijním oboru lesnictví, vyšší odborné lesnictví anebo v akreditovaném vzdělávacím programu oboru vzdělání lesnictví nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání lesnictví. Odborná lesnická praxe žadatele musí být alespoň 3 roky, jde-li o absolventa vysoké školy v magisterském studijním programu, alespoň 6 let, jde-li o absolventa vysoké školy v bakalářském studijním programu nebo o absolventa vyššího odborného vzdělání, a alespoň 10 let, jde-li o absolventa střední školy s maturitní zkouškou.“.
21.
V § 43 odstavec 2 zní:
„(2)
Licence nemůže být udělena fyzické osobě zastávající funkci vedoucího pracovníka ve státním podniku nebo státní organizaci zabývající se podnikáním v oboru, který je předmětem licence.“.
22.
V § 44 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Ministerstvo vede registr licencí, který obsahuje u fyzických osob informace podle odstavce 2 a u právnických osob informace podle odstavce 3. Vedením registru může ministerstvo pověřit organizační složku státu, která má odbornou a technickou způsobilost k vedení registru licencí a podléhá dohledu a kontrole ministerstva. Údaje vedené v registru licencí jsou veřejné.
(9)
Orgán státní správy lesů, který vydal rozhodnutí o licenci nebo o odnětí licence, zašle stejnopis rozhodnutí ministerstvu do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.“.
23.
V § 45 odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno d) zní:
„d)
držitel licence závažným způsobem nebo v průběhu 12 měsíců opakovaně poruší některou z povinností stanovených tímto zákonem.“.
24.
V § 45 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Řízení o odnětí licence podle odstavce 1 písm. d) orgán státní správy zahájí do 30 dnů ode dne, kdy se o důvodu odnětí licence dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod nastal.
(3)
O udělení licence může fyzická nebo právnická osoba, které byla licence odňata podle odstavce 1 písm. d), požádat nejdříve po 5 letech ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí licence nabylo právní moci.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
25.
V § 46 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
zvládnutí následků mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích.“.
26.
V § 46 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
27.
V § 46 se doplňují odstavce 10 až 13, které znějí:
„(10)
Finanční příspěvky na zvládnutí následků mimořádných okolností a nepředvídaných škod v lesích podle odstavce 1 písm. l) se poskytují podle výzvy k podání žádosti o poskytnutí finančního příspěvku zveřejněné ministerstvem.
(11)
Na řízení o poskytnutí finančních příspěvků podle odstavců 1 až 10, jako jiných peněžních prostředků státu podle § 3 písm. c) rozpočtových pravidel, se použijí přiměřeně ustanovení rozpočtových pravidel o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu.
(12)
V případě poskytnutí finančních příspěvků podle odstavců 1 až 11 se ustanovení rozpočtových pravidel o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci a o porušení rozpočtové kázně použijí obdobně.
(13)
Správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále v případě poskytnutí finančních příspěvků podle odstavců 1 až 12 vykonávají finanční úřady.“.
28.
V § 48 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až p) se označují jako písmena e) až o).
29.
V § 48 odst. 1 písm. i) se slova „§ 33 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 33 odst. 5“.
30.
V § 48 odst. 1 písm. l) se za slovo „pověření“ vkládají slova „nebo zrušení pověření“.
31.
V § 48 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
o přestupcích podle tohoto zákona,“.
32.
V § 48 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí:
„j)
vydávají opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 19 odst. 4 a 5), a
k)
vydávají opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud nepřesahují jejich správní obvod (§ 32 odst. 4).“.
33.
V § 48a odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až o) se označují jako písmena c) až n).
34.
V § 48a odst. 1 písm. d) se slova „§ 33 odst. 4“ nahrazují slovy „§ 33 odst. 5“.
35.
V § 48a odst. 2 písm. e) se slovo „a“ za slovy „(§ 31 odst. 2)“ nahrazuje čárkou a za slova „(§ 31 odst. 6)“ se vkládají slova „a výjimky ze zákazu provádět mýtní těžbu v lesních porostech mladších než 80 let (§ 33 odst. 5)“.
36.
V § 48a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí:
„j)
vydávají opatření obecné povahy o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností (§ 19 odst. 4 a 5), a
k)
vydávají opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud přesahují správní obvod obce s rozšířenou působností a nepřesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 4).“.
37.
V § 49 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
o povolení výjimky z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4).“.
38.
V § 49 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí:
„p)
vydává opatření obecné povahy o výjimce z požadavků na použití reprodukčního materiálu k umělé obnově lesa a zalesňování (§ 29 odst. 4),
q)
vydává opatření obecné povahy o uložení opatření v případech mimořádných okolností, pokud přesahují obvod územní působnosti kraje (§ 32 odst. 4), a
r)
poskytuje České inspekci životního prostředí pro výkon její dozorové činnosti data schválených plánů a osnov v elektronické podobě.“.
39.
V § 54 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
jako odborný lesní hospodář nesplní některou z jemu uložených povinností uvedených v § 37 odst. 8.“.
40.
V § 54 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
jako vlastník lesa nepředá orgánu státní správy lesů souhrnné údaje podle § 40 odst. 2.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Fyzická nebo právnická osoba, které byla udělena licence podle § 42 odst. 2 nebo 3 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za fyzickou nebo právnickou osobu, které byla licence udělena podle § 42 odst. 2 nebo 3 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu
Čl. III
V § 6a odst. 1 zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), ve znění zákona č. 128/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 35/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 251/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 242/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb., se na konci textu písmene c) doplňují slova „a náklady spojené s vymáháním finančních prostředků poskytnutých Fondem, které mají být Fondu vráceny, ve výši stanovené zvláštním právním předpisem“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 15, 29 a 34 a ustanovení části třetí, která nabývají účinnosti uplynutím dvou let od jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 315/2019 Sb. | Zákon č. 315/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 28. 11. 2019, datum účinnosti 1. 12. 2019, částka 133/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o státním zastupitelství
* ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna trestního zákoníku
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o Rejstříku trestů
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o soudech a soudcích
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
* ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 12. 2019
315
ZÁKON
ze dne 30. října 2019,
kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o státním zastupitelství
Čl. I
Zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 261/1994 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 11/2001 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 325/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce11) (dále jen „nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce“) postavení státních zástupců působících u Úřadu evropského veřejného žalobce a poskytování informací a součinnosti mezi státním zastupitelstvím a Úřadem evropského veřejného žalobce.“.
Poznámka pod čarou č. 11 zní:
„11)
Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.“.
2.
V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, nestanoví-li jinak nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce“.
3.
V § 12g odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „; má-li být informace poskytnuta na žádost, v žádosti o poskytnutí informace se vždy uvede důvod vyžádání informace“.
4.
V § 12g se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo o výkon oprávnění nejvyššího státního zástupce podle tohoto zákona“.
5.
V § 12g se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V trestním řízení se informace podle odstavce 1 po nezbytně nutnou dobu neposkytne, lze-li důvodně předpokládat, že by její poskytnutí ohrozilo podstatné národní bezpečnostní zájmy, průběh trestního řízení nebo bezpečnost osob. O dočasném neposkytnutí informace sepíše státní zastupitelství, které by informaci mělo poskytnout, záznam, který založí do spisu.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
6.
V § 12i odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „zpracovávány“ vkládají slova „ze spisů vedených soudy, státním zastupitelstvím a Úřadem evropského veřejného žalobce“.
7.
V § 12j odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 12j odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „zastupitelství“ vkládají slova „a Úřadu evropského veřejného žalobce“.
8.
V § 12j se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Pro účely zákona o základních registrech se Úřad evropského veřejného žalobce považuje za orgán veřejné moci, vůči němuž plní roli ústředního správního úřadu ministerstvo; údaje v registru práv a povinností, které mají být vyjádřeny referenční vazbou, se ve vztahu k Úřadu evropského veřejného žalobce takto uvádějí pouze tehdy, jsou-li v základních registrech uvedeny.“.
9.
V § 16a odst. 3 se za slova „jiné státní zastupitelství“ vkládají slova „nebo Úřad evropského veřejného žalobce“ a za slova „státnímu zastupitelství“ se vkládají slova „nebo Úřadu evropského veřejného žalobce“.
10.
V § 16b se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; proti evropskému pověřenému žalobci lze podat pouze stížnost na nevhodné chování“.
11.
V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministr spravedlnosti informuje evropského nejvyššího žalobce o tom, že státního zástupce jmenovaného do funkce evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce dočasně zprostí výkonu funkce podle odstavce 2 a o důvodech tohoto dočasného zproštění. Při dočasném zproštění výkonu funkce státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce z důvodu kárného stíhání pro kárné provinění související s jeho povinnostmi podle nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce postupuje ministr spravedlnosti podle tohoto nařízení.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstace 4 až 6.
12.
V § 26 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Státní zástupce, který byl jmenován do funkce evropského žalobce, není způsobilý k výkonu funkce státního zástupce, jestliže byl Soudním dvorem Evropské unie z funkce evropského žalobce odvolán a jestliže důvody tohoto odvolání zpochybňují důvěryhodnost jeho dalšího setrvání ve funkci státního zástupce.
(3)
Státní zástupce, který byl jmenován do funkce evropského pověřeného žalobce, není způsobilý k výkonu funkce státního zástupce, jestliže byl z funkce evropského pověřeného žalobce kolegiem zřízeným nařízením o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce odvolán a jestliže důvody tohoto odvolání zpochybňují důvěryhodnost jeho dalšího setrvání ve funkci státního zástupce.“.
13.
Na konci § 27 se doplňuje věta „Státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce je odpovědný za kárné provinění v případech, ve kterých to nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce umožňuje; ustanovení této části se na státního zástupce jmenovaného do funkce evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce použijí obdobně.“.
14.
§ 32 zní:
㤠32
Řízení o způsobilosti státního zástupce vykonávat svou funkci upravuje zvláštní právní předpis uvedený v § 31.“.
15.
Za část jedenáctou se vkládá nová část dvanáctá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST DVANÁCTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ÚŘADU EVROPSKÉHO VEŘEJNÉHO ŽALOBCE
§ 34b
(1)
Dnem, k němuž vznikla státnímu zástupci funkce evropského nejvyššího žalobce, evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce, je státní zástupce dočasně přidělen k Úřadu evropského veřejného žalobce. V rozsahu, ve kterém není státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce dočasně přidělen k Úřadu evropského veřejného žalobce, plní tento státní zástupce povinnosti státního zástupce podle tohoto zákona. Dočasné přidělení trvá po dobu výkonu funkce evropského nejvyššího žalobce, evropského žalobce nebo evropského pověřeného žalobce.
(2)
Ministr spravedlnosti po projednání s nejvyšším státním zástupcem a se souhlasem státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce stanoví určité státní zastupitelství jako místo výkonu jeho funkce.
§ 34c
(1)
Státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, se považuje za státní zastupitelství, u kterého je evropský pověřený žalobce činný.
(2)
Vedoucí státní zástupce stojící v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, je v rozsahu, v jakém to nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce umožňuje, státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce nadřízen.
(3)
Úkolem správy státního zastupitelství je rovněž vytvářet podmínky k řádnému plnění úkolů evropského pověřeného žalobce.
§ 34d
(1)
Evropský nejvyšší žalobce, evropský žalobce a evropský pověřený žalobce mají v rozsahu, v jakém to nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce umožňuje, stejná oprávnění a povinnosti, jaké jsou stanoveny právními předpisy státnímu zástupci.
(2)
Úřad evropského veřejného žalobce je pro výkon své působnosti oprávněn získávat informace z rejstříků, registrů, evidencí, databází a seznamů ve stejném rozsahu a stejným způsobem, jako je získává státní zástupce pro účely trestního řízení.
(3)
Na poskytování informací mezi státním zastupitelstvím a Úřadem evropského veřejného žalobce se § 12g odst. 1 a 2 použije obdobně. Na oprávnění ministra spravedlnosti požádat Úřad evropského veřejného žalobce o informaci o stavu řízení ve věci, ve které je Úřad evropského veřejného žalobce činný, se § 13 odst. 1 použije obdobně.
§ 34e
Státní zastupitelství je povinno neprodleně oznámit Úřadu evropského veřejného žalobce skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, u něhož by Úřad evropského veřejného žalobce mohl vykonat svou pravomoc v souladu s čl. 22 a čl. 25 odst. 2 a 3 nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.
§ 34f
Státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce náleží podle zákoníku práce náhrada škody nebo nemajetkové újmy vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, a to v rozsahu, v jakém mu nebyla uhrazena Úřadem evropského veřejného žalobce.
§ 34g
Spory o příslušnost mezi státním zastupitelstvím a Úřadem evropského veřejného žalobce v rozsahu, v jakém to nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce umožňuje, rozhoduje Nejvyšší státní zastupitelství.“.
Dosavadní část dvanáctá se označuje jako část třináctá.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl. II
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb. a zákona č. 255/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 3 se za slovo „zákon“ vkládají slova „, přímo použitelný předpis Evropské unie“.
2.
V § 12 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Státním zástupcem se rozumí i evropský pověřený žalobce, evropský žalobce a evropský nejvyšší žalobce v rozsahu jejich působnosti stanovené nařízením Rady (EU) 2017/1939, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.“.
3.
V § 17 odst. 1 písm. c) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
4.
V § 144 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo, jde-li o stížnost evropského pověřeného žalobce nebo evropského žalobce, příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce“.
5.
V § 146 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo, je-li takovým státním zástupcem evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, jeho prostřednictvím příslušnému orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce“.
6.
V § 146 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce příslušnému orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce nebo soudu,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
7.
V § 146a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; vydal-li napadené rozhodnutí evropský žalobce, rozhoduje soud, v jehož obvodu by byl činný evropský pověřený žalobce, který by byl jinak příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení“.
8.
V § 146a odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „; vykonává-li dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení evropský žalobce, rozhoduje soud, v jehož obvodu by byl činný evropský pověřený žalobce, který by byl jinak příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení“.
9.
V § 158 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Policejní orgán informuje státního zástupce o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, u něhož by Úřad evropského veřejného žalobce mohl vykonat svou pravomoc v souladu s čl. 22 a čl. 25 odst. 2 a 3 nařízení Rady (EU) 2017/1939.“.
10.
V § 158e odst. 4 větě první se za slovo „zastupitelství“ vkládají slova „nebo na návrh evropského pověřeného žalobce“.
11.
V § 158e odst. 4 se za větu první vkládá věta „Návrh na použití agenta může podat i evropský žalobce; v takovém případě povoluje použití agenta soudce vrchního soudu, v jehož obvodu by byl činný evropský pověřený žalobce, který by byl jinak příslušný k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení.“.
12.
V § 159d na konci textu odstavce 3, na konci textu § 173a a v § 174a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „; to neplatí, jde-li o usnesení vydané evropským pověřeným žalobcem nebo evropským žalobcem“.
13.
V § 250 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo, jde-li o odvolání evropského pověřeného žalobce nebo evropského žalobce, příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce“.
14.
V § 265d odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, pokud veřejnou žalobu před soudem nezastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce“.
15.
V § 265d odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce pro nesprávnost kteréhokoli výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného, pokud veřejnou žalobu před soudem zastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, nebo“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
16.
V § 265f odst. 1 větě druhé se slova „je povinen v dovolání uvést, zda je podává“ nahrazují slovy „a příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce jsou povinni v dovolání uvést, zda je podávají“.
17.
V § 265g odst. 1 větě druhé, § 265g odst. 2 větě druhé a v § 265o odst. 2 větě poslední se za slovo „zástupce“ vkládají slova „nebo příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce“.
18.
V § 265g odst. 1 větách druhé a třetí se za slovo „zástupcem“ vkládají slova „nebo příslušným orgánem Úřadu evropského veřejného žalobce“.
19.
V § 265h odst. 1 se za slovo „nebo“ vkládají slova „příslušného orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce anebo“.
20.
V § 265h odst. 2 větě první se za slova „státnímu zástupci“ vkládají slova „nebo příslušnému orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce, pokud veřejnou žalobu před soudem zastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce,“ a za slova „státního zástupce“ se vkládají slova „nebo příslušného orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce“.
21.
V § 265p odst. 1 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „nebo příslušného orgánu Úřadu evropského veřejného žalobce“.
22.
V § 265r odst. 1 písm. c) se slova „nejvyšší státní zástupce i obviněný“ nahrazují slovy „obviněný a nejvyšší státní zástupce nebo v případě, kdy veřejnou žalobu před soudem zastupoval evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce“.
23.
V § 265r odstavec 2 zní:
„(2)
Ve veřejném zasedání je účast státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství nebo v případě, kdy veřejnou žalobu zastupoval před soudem evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, účast evropského pověřeného žalobce, evropského žalobce nebo evropského nejvyššího žalobce povinná.“.
24.
V § 274 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo v případě, kdy byl ve věci činný v posledním stupni evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, za účasti evropského pověřeného žalobce, evropského žalobce nebo evropského nejvyššího žalobce“.
25.
V § 466 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
V případě, kdy v původním řízení byl ve věci činný v posledním stupni evropský pověřený žalobce nebo evropský žalobce, může ministr spravedlnosti požádat o prošetření podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona a o návrh vyřízení tohoto podnětu příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce.“.
26.
Na konci textu § 466a se doplňují slova „a zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie12)“.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12)
Nařízení Rady (EU) 2017/1939.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna trestního zákoníku
Čl. III
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se mění takto:
1.
Za § 127 se vkládá nový § 127a, který včetně nadpisu zní:
㤠127a
Státní zástupce
Státním zástupcem se rozumí i evropský pověřený žalobce, evropský žalobce a evropský nejvyšší žalobce v rozsahu jejich působnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.“.
2.
V § 260 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady nebo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje anebo zatají doklady nebo podstatné údaje, a tím umožní neoprávněné použití nebo zadržování finančních prostředků pocházejících z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo zmenšení zdrojů některého takového rozpočtu nebo umožní neoprávněné použití nebo zadržování majetku pořízeného z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Stejně bude potrestán, kdo neoprávněně použije finanční prostředky pocházející z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem, majetek pořízený z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo zmenší zdroje některého takového rozpočtu.“.
3.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty
„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/62/EU ze dne 15. května 2014 o trestněprávní ochraně eura a jiných měn proti padělání, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2000/383/SVV.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. IV
V § 36 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 99/2017 Sb., se za písmeno zi) vkládá nové písmeno zj), které zní:
„zj)
státních zástupců vykonávajících v České republice funkci evropských pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, nebo“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. V
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se mění takto:
1.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní:
„Zvláštní ustanovení
§ 24a
(1)
Poplatníkem pojistného jako zaměstnanci jsou též státní zástupci vykonávající v České republice funkci evropských pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „evropský pověřený žalobce“).
(2)
Za zaměstnavatele evropského pověřeného žalobce se pro účely tohoto zákona považuje státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce.
(3)
Za vyměřovací základ evropského pověřeného žalobce se považuje jeho odměna za práci stanovená na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Evropský pověřený žalobce je povinen svému zaměstnavateli písemně sdělit a doložit výši této odměny, a to do 8 dnů ode dne jejího stanovení nebo změny její výše.
(4)
Pro uhrazení pojistného zaměstnavatelem a zaměstnancem se postupuje podle § 8 odst. 2 přiměřeně.“.
2.
Nadpis pod označením § 25 se zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o Rejstříku trestů
Čl. VI
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění zákona č. 126/2003 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 42/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 1 se slova „a státní zastupitelství“ nahrazují slovy „, státní zastupitelství a Úřad evropského veřejného žalobce“.
2.
V § 8 odst. 2 a v § 16a odst. 1 se slova „nebo státního zastupitelství“ nahrazují slovy „, státního zastupitelství nebo Úřadu evropského veřejného žalobce“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. VII
V § 105 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 303/2009 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pojištění jsou účastni též státní zástupci vykonávající v České republice funkci evropských pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce. Doba účasti na pojištění těchto státních zástupců se považuje za dobu pojištění a za výdělečnou činnost.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců
Čl. VIII
Zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců a o změně a doplnění zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 14/2002 Sb., zákona č. 279/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 630/2004 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., zákona č. 347/2011 Sb., zákona č. 332/2014 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 2 větě druhé se slova „v zahraničí“ zrušují.
2.
V § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce náleží poměrná část platu v rozsahu, v jakém plní povinnosti státního zástupce podle zákona o státním zastupitelství.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o soudech a soudcích
Čl. IX
Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 441/2003 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 349/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 221/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 397/2006 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., zákona č. 215/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 90/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 31/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 70a se na konci odstavce 1 doplňuje věta „O dočasném přidělení podle věty první rozhoduje ministr spravedlnosti.“.
2.
V § 70a odstavec 2 zní:
„(2)
Dnem, k němuž vznikla soudci funkce evropského nejvyššího žalobce, je soudce dočasně přidělen k Úřadu evropského veřejného žalobce. Dočasné přidělení trvá po dobu výkonu této funkce.“.
3.
V § 99 odst. 1 písm. d) se text „(§ 70a)“ nahrazuje slovy „podle § 70a odst. 1“.
4.
V § 99 odst. 2 se za slovo „funkce“ vkládají slova „podle odstavce 1“.
5.
V § 99 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Soudce jmenovaný do funkce evropského nejvyššího žalobce je dnem, k němuž mu vznikla tato funkce, dočasně zproštěn výkonu soudcovské funkce.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
6.
V § 99 odst. 4 větě první se za text „písm. a)“ vkládají slova „a podle odstavce 3“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů
Čl. X
Zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb. a zákona č. 396/2012 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
vedoucí státní zástupce stojící v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce státního zástupce jmenovaného do funkce evropského pověřeného žalobce, proti tomuto státnímu zástupci.“.
2.
V § 12 odstavec 3 zní:
„(3)
Pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, předseda senátu vyrozumí o zahájení kárného řízení též
a)
předsedu soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
b)
nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,
c)
nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,
d)
nejvyššího státního zástupce a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo
e)
Exekutorskou komoru České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor.“.
3.
V § 16 odstavec 4 zní:
„(4)
Nejsou-li navrhovatelem, předseda senátu vyrozumí o termínu ústního jednání též ministra spravedlnosti a
a)
předsedu soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
b)
nejvyššího státního zástupce a vedoucího státního zástupce státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,
c)
nejvyššího státního zástupce, vedoucího státního zástupce stojícího v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,
d)
nejvyššího státního zástupce a Úřad evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo
e)
Exekutorskou komoru České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor.“.
4.
V § 19 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Při uložení kárného opatření státnímu zástupci jmenovanému do funkce evropského pověřeného žalobce pro kárné provinění související s jeho povinnostmi podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce10) postupuje senát podle tohoto přímo použitelného předpisu.“.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.“.
5.
§ 20 zní:
㤠20
(1)
Písemné vyhotovení rozhodnutí senátu se doručí kárně obviněnému, obhájci, jestliže jej kárně obviněný má, navrhovateli, ministru spravedlnosti a
a)
předsedovi soudu, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným soudce, předseda soudu, místopředseda soudu nebo předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu,
b)
nejvyššímu státnímu zástupci a vedoucímu státnímu zástupci státního zastupitelství, k němuž je kárně obviněný přidělen k výkonu funkce, je-li kárně obviněným státní zástupce,
c)
nejvyššímu státnímu zástupci, vedoucímu státnímu zástupci stojícímu v čele státního zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce, a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského pověřeného žalobce,
d)
nejvyššímu státnímu zástupci a Úřadu evropského veřejného žalobce, je-li kárně obviněným státní zástupce jmenovaný do funkce evropského žalobce, nebo
e)
Exekutorské komoře České republiky, je-li kárně obviněným soudní exekutor.
(2)
Kárně obviněnému se písemné vyhotovení rozhodnutí senátu doručuje do vlastních rukou.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. XI
V zákoně č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se za § 167f vkládá nový § 167g, který včetně nadpisu zní:
㤠167g
Pojištění evropských pověřených žalobců
(1)
Pojištění jsou jako zaměstnanci účastni též státní zástupci vykonávající v České republice funkci evropských pověřených žalobců podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „evropský pověřený žalobce“).
(2)
Za zaměstnavatele evropského pověřeného žalobce se pro účely tohoto zákona považuje státní zastupitelství, které bylo stanoveno jako místo výkonu funkce evropského pověřeného žalobce.
(3)
Pro nárok na výplatu dávek evropskému pověřenému žalobci platí § 16 obdobně, pokud je mu nadále vyplácena odměna za práci stanovená na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
Čl. XII
Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písm. a) se slova „nebo státní zastupitelství“ nahrazují slovy „, státní zastupitelství anebo evropský pověřený žalobce, evropský žalobce nebo evropský nejvyšší žalobce v rozsahu jejich působnosti stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce“.
2.
V § 8 odstavce 3 až 5 znějí:
„(3)
Styk s cizozemskými orgány se uskutečňuje zpravidla písemně.
(4)
Pokud justiční orgán nebo ústřední orgán požádá o mezinárodní justiční spolupráci v cizím státu telefonem, faxem, elektronicky, prostřednictvím mezinárodní policejní spolupráce, osobně nebo jiným způsobem, zašle následně cizozemskému orgánu originál žádosti zpravidla v listinné podobě; to neplatí, byla-li žádost zaslána písemně způsobem umožňujícím ověřit její hodnověrnost nebo sdělí-li výslovně cizozemský orgán, že zaslání originálu žádosti nepožaduje. V případě pochybností o hodnověrnosti žádosti nebo z jiného důležitého důvodu zašle na žádost cizozemského orgánu justiční orgán nebo ústřední orgán žádost také jiným požadovaným způsobem.
(5)
Nejsou-li pochybnosti o hodnověrnosti žádosti, justiční orgán nebo ústřední orgán může zahájit provádění úkonu mezinárodní justiční spolupráce na základě žádosti cizozemského orgánu učiněné telefonem, faxem, elektronicky, prostřednictvím mezinárodní policejní spolupráce, osobně zástupcem cizozemského orgánu nebo jiným způsobem. Má-li justiční orgán nebo ústřední orgán pochybnosti o hodnověrnosti žádosti nebo považuje-li to z jiného důležitého důvodu za potřebné, vyžádá si od cizozemského orgánu dodatečné doručení žádosti jím stanoveným způsobem a v jím stanovené lhůtě.“.
3.
V § 9 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
4.
V § 9 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
5.
Za § 11 se vkládají nové § 11a a 11b, které včetně nadpisu znějí:
„Sdílení majetku
§ 11a
(1)
Česká republika může s cizím státem uzavřít dohodu o sdílení majetku, který byl získán výkonem uložené trestní sankce v trestním řízení vedeném v České republice, pokud je zaručena vzájemnost a stát, s nímž je dohoda sjednávána, poskytl České republice pro dané trestní řízení významnou justiční spolupráci, která přispěla k dosažení jeho účelu.
(2)
Pokud byl majetek získán výkonem majetkové trestní sankce, která spadá do působnosti zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, lze uzavřít dohodu ohledně peněžních prostředků získaných z takové majetkové trestní sankce, nebo jejich zbylé části, poté, co jsou odvedeny do státního rozpočtu.
(3)
K uzavření dohody podle odstavce 1 je příslušné Ministerstvo financí. Návrh na uzavření takové dohody může Ministerstvu financí podat soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni, nebo ministerstvo. Soud nebo ministerstvo poskytne Ministerstvu financí potřebnou součinnost pro účely uzavření dohody.
(4)
Při uzavírání dohody podle odstavce 1 se přihlédne zejména k povaze trestného činu, povaze majetku a místu, kde se majetek nachází, rozsahu a významu spolupráce poskytnuté cizím státem pro účely trestního řízení vedeného v České republice, zárukám vzájemnosti, mezinárodním souvislostem a vztahům České republiky s konkrétním cizím státem.
(5)
Sdílený majetek předává do cizího státu organizační složka státu, které podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích přísluší hospodaření s majetkem České republiky.
§ 11b
(1)
Česká republika může s cizím státem uzavřít dohodu o sdílení majetku, který byl získán výkonem uložené trestní sankce v trestním řízení vedeném v tomto cizím státě.
(2)
K uzavření dohody podle odstavce 1 je příslušné Ministerstvo financí. Návrh na uzavření takové dohody může Ministerstvu financí podat justiční orgán, který poskytl cizozemskému orgánu justiční spolupráci, nebo ministerstvo. Justiční orgán nebo ministerstvo poskytne Ministerstvu financí na jeho žádost potřebnou součinnost pro účely uzavření dohody.
(3)
Sdílený majetek převezme z cizího státu organizační složka státu, které podle zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích přísluší hospodaření s majetkem České republiky.“.
6.
V § 140 odst. 1 se slova „uložil trest nebo ochranné opatření“ nahrazují slovy „ve věci rozhodl v prvním stupni“.
7.
V § 146 odst. 3 se text „, § 7 odst. 2 a § 9 odst. 2“ nahrazuje textem „a § 7 odst. 2“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XIII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 353/2019 Sb. | Zákon č. 353/2019 Sb.
Zákon o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon)
Vyhlášeno 20. 12. 2019, datum účinnosti 4. 1. 2020, částka 148/2019
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - VÝBOR (§ 3 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - NOMINAČNÍ POSTUP (§ 10 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 17 — § 21)
* § 22 - Přechodné ustanovení
* § 23 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (412/2023 Sb.)
353
ZÁKON
ze dne 3. prosince 2019
o výběru osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (nominační zákon)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje
a)
způsob zřízení, působnost, pravomoc a některé další otázky související s Výborem pro personální nominace (dále jen „Výbor“),
b)
postup při výběru osob, které mají být ze strany státu navrženy nebo jmenovány do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu (dále jen „nominační postup“).
(2)
Tento zákon se nepoužije na nominační postup v případech, kdy dojde k zavedení režimu překlenovací instituce nebo osoby pro správu aktiv vůči obchodní korporaci s majetkovou účastí státu podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu.
§ 2
Vymezení pojmů
Za právnickou osobu s majetkovou účastí státu se pro účely tohoto zákona považuje
a)
obchodní společnost, v níž má stát majetkovou účast,
b)
státní podnik, nejde-li o státní podnik, jehož právní poměry se dosud řídí zákonem č. 111/1990 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů,
c)
národní podnik a
d)
státní organizace Správa železniční dopravní cesty.
ČÁST DRUHÁ
VÝBOR
§ 3
(1)
Vláda zřizuje usnesením Výbor, který je poradním orgánem vlády.
(2)
Výbor posuzuje nominace osob, které mají být ze strany státu navrženy nebo jmenovány do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účasti státu (dále jen „návrh nominace“), předložené ministerstvem, do jehož působnosti právnická osoba s majetkovou účastí státu spadá (dále jen „ministerstvo“).
(3)
Činnost Výboru odborně, organizačně, finančně a technicky zabezpečuje Úřad vlády České republiky (dále jen „Úřad vlády“).
§ 4
Výbor má nejméně 5 členů.
§ 5
(1)
Členy Výboru jmenuje a odvolává vláda.
(2)
Funkční období člena Výboru trvá 5 let. Opakované jmenování je možné.
(3)
Členové Výboru ze svého středu volí předsedu a místopředsedu Výboru.
§ 6
(1)
Členem Výboru může být pouze fyzická osoba, která ke dni jmenování
a)
dosáhla věku 30 let,
b)
je plně svéprávná,
c)
je bezúhonná,
d)
je bezdlužná,
e)
nejméně 5 let vykonávala činnosti spočívající v řízení právnických osob, v oboru práva, personalistiky, auditní činnosti, ekonomie anebo ve finanční nebo hospodářské oblasti a
f)
není členem politické strany nebo politického hnutí.
(2)
Člen Výboru je povinen neprodleně informovat předsedu vlády o změnách týkajících se podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b), c), d) nebo f).
§ 7
(1)
Výkon funkce člena Výboru zaniká
a)
uplynutím funkčního období,
b)
odvoláním z důvodu uvedeného v odstavci 2,
c)
vzdáním se funkce,
d)
přestal-li člen Výboru splňovat podmínku plné svéprávnosti, bezúhonnosti nebo bezdlužnosti, nebo
e)
stal-li se členem politické strany nebo politického hnutí.
(2)
Vláda člena Výboru může odvolat, nevykonává-li funkci člena Výboru ze zdravotních nebo jiných důvodů po dobu 6 po sobě následujících měsíců.
(3)
Funkce člena Výboru v případech podle odstavce 1 písm. a), b), d) a e) zaniká dnem, v němž nastala některá z rozhodných skutečností.
(4)
Vzdal-li se člen Výboru své funkce, zaniká jeho členství ve Výboru třicátým dnem po doručení písemného oznámení o vzdání se funkce předsedovi vlády, není-li v oznámení uveden pozdější den.
§ 8
Členství ve Výboru je veřejnou funkcí, která nezakládá pracovní poměr nebo služební poměr k České republice. Za výkon této veřejné funkce náleží odměna, jejíž výši stanoví vláda usnesením, a cestovní náhrady, které se poskytují ve výši a za podmínek stanovených zákoníkem práce.
§ 9
(1)
Seznam členů Výboru, jejich jméno, popřípadě jména, příjmení, rok narození a profesní životopis Úřad vlády zveřejní na svých internetových stránkách.
(2)
Způsob volby předsedy a místopředsedy Výboru, průběh jednání a rozhodování Výboru a další podrobnosti stanoví Statut Výboru a Jednací řád Výboru.
(3)
Statut Výboru a Jednací řád Výboru schvaluje vláda.
ČÁST TŘETÍ
NOMINAČNÍ POSTUP
Výběrové řízení
§ 10
(1)
Před předložením návrhu nominace konkrétní osoby na funkci v řídícím orgánu právnické osoby s majetkovou účastí státu se koná výběrové řízení.
(2)
Oznámení o výběrovém řízení a podmínky, které musí fyzická osoba ucházející se o výkon funkce v řídícím orgánu právnické osoby s majetkovou účastí státu splňovat (dále jen „podmínky pro výkon funkcepodmínky pro výkon funkce“), zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.
(3)
Oznámení o výběrovém řízení musí být zveřejněno nejméně po dobu 10 pracovních dnů.
(4)
Povinnost konat výběrové řízení se nevztahuje na naléhavé případy za předpokladu, že ministerstvo svým jednáním tento stav nezpůsobilo a ani jej nemohlo předvídat. Odůvodnění tohoto postupu ministerstvo neprodleně zveřejní na svých internetových stránkách. Ministerstvo v takovém případě může do řídícího orgánu právnické osoby s majetkovou účastí státu navrhnout pouze fyzickou osobu, která splňuje podmínky pro výkon funkcepodmínky pro výkon funkce uvedené v § 11 odst. 2.
§ 11
(1)
Ministerstvo stanoví podmínky pro výkon funkcepodmínky pro výkon funkce s přihlédnutím k významu, charakteru, cílům a velikosti právnické osoby s majetkovou účastí státu. Podmínkami pro výkon funkcePodmínkami pro výkon funkce se rozumí zejména odborné předpoklady, příslušný stupeň vzdělání, je-li požadován, způsobilost seznamovat se s utajovanými informacemiutajovanými informacemi v souladu se zákonem upravujícím ochranu utajovaných informací, je-li požadována, znalost cizích jazyků, důvěryhodnost, manažerské předpoklady, znalosti a odpovídající praxe v oboru řízení právnických osob, práva, personalistiky, auditní činnosti, ekonomie, účetnictví anebo finanční nebo hospodářské oblasti anebo praxe v oblasti předmětu podnikání nebo činnosti právnické osoby s majetkovou účastí státu.
(2)
Výběrového řízení se může účastnit pouze fyzická osoba (dále jen „uchazeč“), která ke dni podání přihlášky do výběrového řízení
a)
dosáhla věku 25 let,
b)
je plně svéprávná,
c)
je bezúhonná,
d)
je bezdlužná,
e)
splňuje podmínky stanovené pro výkon funkce jiným právním předpisem a
f)
splňuje podmínky stanovené pro výkon funkce podle odstavce 1.
§ 12
(1)
K posouzení přihlášek podaných v rámci výběrového řízení ministerstvo ustaví výběrovou komisi. Výběrová komise má nejméně 3 členy, které jmenuje ministr.
(2)
V případě, že uchazeč nesplňuje podmínky pro výkon funkcepodmínky pro výkon funkce uvedené v oznámení o výběrovém řízení a stanovené tímto zákonem nebo jiným právním předpisem, výběrová komise přihlášku uchazeče vyloučí. Ostatní přihlášky výběrová komise posoudí, vybere nejvhodnějšího uchazeče a stanoví pořadí dalších uchazečů.
(3)
O výběrovém řízení a jeho průběhu se pořizuje písemný záznam.
§ 13
Nominace
(1)
Ministerstvo po provedení výběrového řízení nebo v případě nominace konkrétní osoby do dozorčího orgánu právnické osoby s majetkovou účasti státu, kdy se výběrové řízení povinně nekoná, předloží výboru návrh nominace konkrétní osoby do funkce v právnické osobě s majetkovou účastí státu. Ministerstvo může Výboru předložit i vyšší počet návrhů nominace na tutéž funkci v právnické osobě s majetkovou účastí státu.
(2)
Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách údaje o uchazeči, jehož nominaci navrhuje.
(3)
Údaje podle odstavce 2 se zveřejňují v rozsahu jméno, popřípadě jména, příjmení, rok narození, funkce, na niž je uchazeč nominován.
(4)
Součástí návrhu nominace konkrétní osoby do řídícího nebo dozorčího orgánu právnické osoby s majetkovou účastí státu je
a)
profesní životopis,
b)
kopie všech podkladů, které uchazeč předložil ve výběrovém řízení, bylo-li konáno, a
c)
záznam o výběrovém řízení a jeho průběhu, bylo-li výběrové řízení konáno.
(5)
Výbor si může vyžádat další podklady nebo informace za účelem posouzení návrhu nominace konkrétní osoby do řídícího nebo dozorčího orgánu právnické osoby s majetkovou účastí státu. Současně stanoví lhůtu, do kdy mají být tyto dodatečné podklady nebo informace předloženy. Po tuto dobu neběží lhůta pro projednání návrhu nominace konkrétní osoby do řídícího nebo dozorčího orgánu právnické osoby s majetkovou účastí státu podle § 15 odst. 1.
§ 14
(1)
Výbor posoudí, jestli nominovaná osoba
a)
splňuje podmínky podle § 11 odst. 2 písm. a) až d),
b)
je způsobilá seznamovat se s utajovanými informacemiutajovanými informacemi v souladu se zákonem upravujícím ochranu utajovaných informací, je-li pro výkon funkce požadována,
c)
byla uchazečem výběrového řízení pro výkon funkce v řídícím orgánu právnické osoby s majetkovou účastí státu a její přihláška nebyla vyloučena podle § 12 odst. 2; to neplatí, nebylo-li konáno výběrové řízení z důvodu naléhavosti podle § 10 odst. 4, a
d)
splňuje ministerstvem stanovené podmínky pro výkon funkcepodmínky pro výkon funkce v podobě příslušného stupně vzdělání a odpovídající praxe v požadovaném oboru podle § 11 odst. 1, bylo-li konáno výběrové řízení.
(2)
Nominovaná osoba dále nesmí ke dni jmenování do funkce, a dále po celou dobu výkonu funkce
a)
podnikat nebo vykonávat jinou výdělečnou činnost v předmětu činnosti právnické osoby s majetkovou účastí státu, do jejíž funkce je nominována, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody podniku pro jiného,
b)
být členem statutárního nebo kontrolního orgánu právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem podnikání s právnickou osobou s majetkovou účastí státu, do jejíž funkce je nominována,
c)
účastnit se na podnikání obchodní korporace se stejným nebo obdobným předmětem podnikání s právnickou osobou s majetkovou účastí státu, do jejíž funkce je nominována, nebo vykonávat ve prospěch této právnické osoby jinou výdělečnou činnost.
§ 15
Projednání nominace
(1)
Výbor návrh nominace konkrétní osoby projedná do 10 pracovních dnů ode dne podání tohoto návrhu a odmítne tento návrh nebo k němu zaujme stanovisko.
(2)
Výbor odmítne návrh nominace osoby, která nesplňuje požadavky podle § 14 odst. 1.
(3)
Nebyl-li návrh nominace odmítnut, Výbor k němu zaujme stanovisko, ve kterém nominaci osoby doporučí nebo nedoporučí.
(4)
Při posuzování návrhu nominace konkrétní osoby Výbor přihlíží k podmínkám pro výkon funkcepodmínkám pro výkon funkce uvedeným v § 11 odst. 1 nebo stanoveným jiným právním předpisem, k požadavkům obsaženým v zakladatelském právním jednání právnické osoby s majetkovou účastí státu a k odborným a osobnostním předpokladům pro výkon funkce. Za tímto účelem provede s uchazečem pohovor. Výbor si může k posouzení návrhu nominace konkrétní osoby za účelem posouzení odborných předpokladů přizvat třetí nezávislou osobu.
(5)
O konání a průběhu pohovoru se pořizuje písemný záznam; písemný záznam obsahuje alespoň
a)
datum a místo konání pohovoru,
b)
identifikaci nominované osoby,
c)
identifikaci právnické osoby s majetkovou účastí státu a označení orgánu, do kterého je osoba nominována,
d)
průběh pohovoru a
e)
zdůvodněné stanovisko Výboru k návrhu nominace.
(6)
Záznam podle odstavce 5 Výbor neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne jednání Výboru, zašle ministerstvu. Výbor záznam podle odstavce 5 a profesní životopis uchazeče zveřejní na internetových stránkách Úřadu vlády bezprostředně poté, co dojde ke jmenování nebo navržení nominované osoby do funkce.
§ 16
Stanovisko Výboru není pro ministerstvo závazné. Jmenování nebo navržení nominované osoby do funkce ministerstvo odůvodní s přihlédnutím ke stanovisku Výboru. Pokud ministerstvo jmenuje nebo navrhne nominovanou osobu do funkce přes nedoporučující stanovisko Výboru, odůvodnění musí obsahovat vysvětlení, proč ministerstvo dospělo k odlišnému závěru. Informaci o jmenování nebo navržení do funkce s odůvodněním ministerstvo bez zbytečného odkladu zašle předsedovi Výboru a zveřejní na svých internetových stránkách.
ČÁST ČTVRTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 17
(1)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje fyzická osoba, která byla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čintrestný čin, pro trestný čintrestný čin hospodářský nebo pro trestný čintrestný čin proti majetku, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(2)
Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů, který si vyžádá Úřad vlády nebo ministerstvo podle jiného právního předpisu. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Bezúhonnost cizích státních příslušníků se prokazuje též obdobným zahraničním dokladem vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem nebo v němž má bydliště, nebo obdobným zahraničním dokladem vydaným orgánem státu, v němž se zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce v posledních 5 letech přede dnem podání návrhu na jmenování členem Výboru nebo přede dnem podání přihlášky uchazeče do výběrového řízení. Nevydává-li tento stát obdobný zahraniční doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu.
(4)
Doklady o bezúhonnosti podle odstavců 2 a 3 nesmí být starší než 3 měsíce přede dnem podání návrhu na jmenování členem Výboru nebo přede dnem podání přihlášky uchazeče do výběrového řízení. Jsou-li doklady o bezúhonnosti v jiném než českém jazyce, předkládají se v originále a současně v překladu do českého jazyka; v pochybnostech má Úřad vlády právo požadovat úředně ověřený překlad.
§ 18
(1)
Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje fyzická osoba, která nemá evidován nedoplatek, s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
a)
u orgánů Finanční správy České republiky a orgánů Celní správy České republiky,
b)
na pojistném a na penále na veřejném zdravotním pojištění,
c)
na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
d)
na peněžitých plněních obdobných plněním uvedeným v písmenech a) až c) ve státě, ve kterém má tato fyzická osoba bydliště, nebo ve státě, ve kterém se zdržovala déle než 3 měsíce v posledních 5 letech přede dnem podání návrhu na jmenování členem Výboru nebo přede dnem podání přihlášky uchazeče do výběrového řízení.
(2)
Bezdlužnost se v případě skutečností podle odstavce 1 písm. a) až c) prokazuje potvrzením příslušného finančního úřadu, příslušného celního úřadu, příslušné zdravotní pojišťovny a příslušné územní správy sociálního zabezpečení, které nesmí být starší než 3 měsíce přede dnem podání návrhu na jmenování členem Výboru nebo přede dnem podání přihlášky uchazeče do výběrového řízení.
(3)
Bezdlužnost se v případě skutečností podle odstavce 1 písm. d) prokazuje potvrzením o bezdlužnosti, popřípadě obdobným zahraničním dokladem vydaným orgánem státu, jehož je fyzická osoba občanem nebo v němž má bydliště, a rovněž obdobným zahraničním dokladem vydaným orgánem státu, v němž se zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce v posledních 5 letech přede dnem podání návrhu na jmenování členem Výboru. Nevydává-li tento stát obdobný zahraniční doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezdlužnosti učiněné před notářem nebo orgánem státu, jehož je občanem, nebo před notářem nebo orgánem státu posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce přede dnem podání návrhu na jmenování členem Výboru nebo přede dnem podání přihlášky uchazeče do výběrového řízení. Jsou-li doklady o bezdlužnosti v jiném než českém jazyce, předkládají se v originále a současně v překladu do českého jazyka; v pochybnostech má Úřad vlády právo požadovat úředně ověřený překlad.
§ 19
Splnění předpokladů uvedených v § 6 písm. e) a v § 11 odst. 2 písm. e) a f) se prokazuje příslušnými listinami. Splnění předpokladů uvedených v § 6 písm. b) a f) a v § 11 odst. 2 písm. b), nebo v případě, kdy neexistuje příslušná listina, se prokazuje čestným prohlášením.
§ 20
Pokud ministerstvo jmenuje nebo navrhne do funkce osobu, jejíž nominace nebyla Výboru předložena nebo jejíž nominaci Výbor odmítl, hledí se na takovou osobu, jako by jmenována nebo zvolena do funkce nebyla. Práva třetích osob nabytá v dobré víře tím nejsou dotčena.
§ 21
Na postup podle tohoto zákona se nevztahuje správní řád.
§ 22
Přechodné ustanovení
Vláda jmenuje první členy Výboru do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Současně se jmenováním prvních členů vláda určí jednoho člena, jehož funkční období je 1 rok, jednoho člena, jehož funkční období je 2 roky, jednoho člena, jehož funkční období je 3 roky, a jednoho člena, jehož funkční období je 4 roky. Funkční období ostatních členů je 5 let.
§ 23
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 354/2019 Sb. | Zákon č. 354/2019 Sb.
Zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích
Vyhlášeno 20. 12. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 148/2019
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 6)
* ČÁST DRUHÁ - VÝKON TLUMOČNICKÉ ČINNOSTI (§ 7 — § 28)
* ČÁST TŘETÍ - ODMĚŇOVÁNÍ A NÁHRADY (§ 29 — § 32)
* ČÁST ČTVRTÁ - DOHLED (§ 33 — § 36)
* ČÁST PÁTÁ - PŘESTUPKY (§ 37 — § 40)
* ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 41 — § 42)
* HLAVA II - PŘECHODNÁ USTANOVENÍ (§ 43 — § 44)
* HLAVA III - ÚČINNOST (§ 45 — § 45)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (448/2024 Sb.)
354
ZÁKON
ze dne 3. prosince 2019
o soudních tlumočnících a soudních překladatelích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Obecná ustanovení o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti
(1)
Výkonem tlumočnické činnostiVýkonem tlumočnické činnosti se rozumí provádění tlumočnických úkonů před orgány veřejné moci nebo v souvislosti s právním jednáním ve formě notářského zápisu. Úkony a činnost, jejichž předmětem je přepis nebo překlad výstupů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jsou posuzovány jako tlumočnická činnost.
(2)
Výkonem překladatelské činnostiVýkonem překladatelské činnosti se rozumí provádění překladatelských úkonů před orgány veřejné moci a vyhotovení úředně ověřeného překladu vyžadovaného podle jiného právního předpisu nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy.
§ 2
Výkon tlumočnické a překladatelské činnosti
(1)
Tlumočnickou činnost je oprávněn vykonávat soudní tlumočník (dále jen „tlumočník“).
(2)
Překladatelskou činnost je oprávněn vykonávat soudní překladatel (dále jen „překladatel“).
§ 3
(1)
Ustanovení tohoto zákona se použijí na tlumočení v českém znakovém jazyce a na komunikaci prostřednictvím dalších komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob vycházejících z českého jazyka podle zákona upravujícího komunikační systémy neslyšících a hluchoslepých osob.
(2)
Ustanovení o převodu z komunikačních systémů a do komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob se vztahuje také na převod z komunikačních systémů a do komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob vycházejících z jiných znakových a mluvených jazyků.
(3)
Kde se dále v tomto zákoně hovoří o tlumočníkovi, tlumočnickém úkonu, tlumočnickém oprávnění a tlumočnické činnosti, rozumí se tím i překladatel, překladatelský úkon, překladatelské oprávnění a překladatelská činnost, není-li výslovně stanoveno jinak.
§ 4
(1)
Tlumočník je povinen vykonávat tlumočnickou činnost pouze v jazyce, pro který má oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, a ve sjednané nebo stanovené době.
(2)
Tlumočník vykonává tlumočnickou činnost osobně.
(3)
V případě potřeby je možné ustanovit osobě se sluchovým postižením 2 tlumočníky.
§ 5
Příslušnost
Ve věcech výkonu tlumočnické činnostivýkonu tlumočnické činnosti a ve věcech žádostí o zápis do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů (dále jen „seznam tlumočníků a překladatelů“) rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).
§ 6
Seznam jazyků
Seznam jazyků uveřejní ministerstvo na svých internetových stánkách.
ČÁST DRUHÁ
VÝKON TLUMOČNICKÉ ČINNOSTI
HLAVA I
PODMÍNKY PRO VÝKON TLUMOČNICKÉ ČINNOSTI
§ 7
Podmínky pro výkon tlumočnické činnosti a slib tlumočníka a překladatele
(1)
Tlumočníkem může být fyzická osoba, která
a)
je odborně způsobilá k výkonu tlumočnické činnostivýkonu tlumočnické činnosti v daném jazyce, pro který má být zapsána,
b)
je bezúhonná,
c)
je plně svéprávná,
d)
nebyla v posledních 3 letech před podáním žádosti o zápis potrestána pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 37 odst. 1 písm. a) až d), f) až k) nebo podle § 37 odst. 2 písm. a) až d), f) až l), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 38 odst. 1 písm. a) až e) nebo podle § 38 odst. 2 písm. a) až f), pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a), b) až d), ani pokutou ve výši 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 2 písm. a), b) až d), nebo které v posledních 5 letech před podáním žádosti o zápis nebylo zrušeno oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost podle § 14 odst. 1 písm. c),
e)
není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
f)
má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,
g)
prokáže znalost českého jazyka v rozsahu nutném k výkonu tlumočnické činnostivýkonu tlumočnické činnosti, není-li tato osoba rodilým mluvčím, a
h)
po splnění podmínek uvedených v písmenech a) až g) složila bez výhrady do rukou ministra spravedlnosti slib podle odstavce 2 nebo 3.
(2)
Slib tlumočníka zní: „Slibuji, že při své tlumočnické činnosti budu dodržovat právní předpisy, že tlumočnickou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu tlumočnické činnostivýkonu tlumočnické činnosti dozvěděl.“
(3)
Slib překladatele zní: „Slibuji, že při své překladatelské činnosti budu dodržovat právní předpisy, že překladatelskou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu překladatelské činnostivýkonu překladatelské činnosti dozvěděl.“
(4)
Znalost českého jazyka podle odstavce 1 písm. g) se prokazuje dokladem o splnění zkoušky u osoby, která jako plnoprávný člen Asociace jazykových zkušebních institucí v Evropě uskutečňuje touto asociací certifikovanou zkoušku z českého jazyka jako cizího jazyka, nebo dokladem o splnění rovnocenné jazykové zkoušky. Potřebnou úroveň znalosti českého jazyka a rovnocenné jazykové zkoušky stanoví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vyhláškou. Rodilým mluvčímRodilým mluvčím se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která složila maturitní zkoušku z českého jazyka.
§ 8
Odborná způsobilost
(1)
Za odborně způsobilou podle § 7 odst. 1 písm. a) se považuje osoba, která
a)
získala vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání,
b)
absolvovala státní jazykovou zkoušku speciální pro obor tlumočnický nebo překladatelský, nebylo-li předmětem vysokoškolského vzdělání studium jazyka, pro který daná osoba žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, nebo se jedná o osobu, jejímž mateřským jazykem je daný jazyk,
c)
získala 5 let aktivní tlumočnické nebo překladatelské praxeaktivní tlumočnické nebo překladatelské praxe,
d)
absolvovala doplňkové studium pro tlumočníky a překladatele v oblasti práva na vysoké škole s magisterským studijním programem právo a právní věda,
e)
získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný jazyk nebo absolvovala kvalifikační akreditovaný kurz zaměřený na daný jazyk, pokud je to nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí, a
f)
úspěšně složila vstupní zkoušku podle § 10.
(2)
Aktivní tlumočnickou nebo překladatelskou praxíAktivní tlumočnickou nebo překladatelskou praxí se rozumí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností souvisejících s daným jazykem po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání, bezprostředně předcházející podání žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, kdy převážná část musí být získána po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání.
(3)
Za osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. e) se považuje také osvědčení o odborné způsobilosti získané v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci.
(4)
V odůvodněných případech může ministerstvo na žádost žadatele o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů splnění některé z podmínek podle odstavce 1 prominout, pokud jsou ostatní podmínky splněny v takové míře, která dává dostatečnou záruku, že tlumočnická nebo překladatelská činnost bude vykonávána s odbornou péčí; zejména lze prominout nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) získáním delší aktivní odborné praxe.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou požadované vzdělání a požadovanou délku praxe pro zápis žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů spolu s uvedením specifikace potřebného osvědčení o odborné způsobilosti nebo kvalifikačního akreditovaného kurzu, jsou-li nezbytné k výkonu tlumočnické nebo překladatelské činnosti s odbornou péčí.
§ 9
Bezúhonnost
(1)
Podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čintrestný čin nebo trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem tlumočnické činnostivýkonem tlumočnické činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena.
(2)
Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Bezúhonnost se kromě výpisu z evidence Rejstříku trestů dokládá také
a)
u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v cizím státě, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,
b)
u fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy.
(4)
Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.
(5)
Doklad podle odstavce 3 písm. a) nepředkládá občan České republiky, pokud je státem, v němž se v posledních 3 letech nepřetržitě zdržoval po dobu delší než 3 měsíce, členský stát Evropské unie.
(6)
Prokazuje-li se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4, musí tyto doklady žadatel přiložit k žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce.
(7)
Na vyžádání ministerstva žadatel doloží rozhodnutí o odsouzení.
§ 10
Vstupní zkouška tlumočníka
(1)
Vstupní zkouškou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon tlumočnické činnostivýkon tlumočnické činnosti a řízení, v nichž se tlumočnická činnost vykonává, a náležitostí tlumočnického úkonu. Vstupní zkoušku zajišťuje a organizuje Justiční akademie. Vstupní zkouška se koná v českém jazyce.
(2)
Vstupní zkouška se považuje za splněnou v případě, že žadatel při vykonání vstupní zkoušky uspěl v jiném jazyce, než pro který nově žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů v uplynulých 3 letech před dnem podání žádosti.
(3)
Žadateli, který splní podmínky uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) až g) a v § 8 odst. 1 písm. a) až e) a uhradí poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky, bude umožněno do 6 měsíců od doručení žádosti podle § 11 odst. 2 vykonat vstupní zkoušku. Poplatek za umožnění vykonání vstupní zkoušky činí 3 000 Kč.
(4)
Ten, kdo při vstupní zkoušce neuspěl, může do 1 měsíce ode dne, kdy byl vyrozuměn o jejím výsledku, požádat o její opakování. Ministerstvo umožní opakování vstupní zkoušky žadateli, který uhradil poplatek za vykonání vstupní zkoušky, o jejíž opakování žádá, a to po uplynutí 6 měsíců ode dne konání vstupní zkoušky, při které žadatel neuspěl. Vstupní zkoušku lze opakovat pouze jedenkrát. Poplatek za umožnění opakování vstupní zkoušky činí 3 000 Kč.
(5)
Ten, kdo ve vstupní zkoušce neuspěl a nepodal včas žádost o její opakování, stanovení jiného termínu nebo jiného náhradního termínu, anebo ten, kdo neuspěl ani při jejím opakování, může podat další žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů nejdříve po uplynutí 3 let ode dne konání poslední neúspěšné vstupní zkoušky.
(6)
Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže vážné důvody své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném termínu ve výši 5 000 Kč.
(7)
Ministerstvo umožní vykonat vstupní zkoušku v jiném náhradním termínu tomu, kdo se nedostaví k vykonání vstupní zkoušky v jiném termínu, svou neúčast řádně a včas omluví, prokáže důvody zvláštního zřetele hodné své neúčasti, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení omluvy požádá o umožnění vykonání vstupní zkoušky v jiném náhradním termínu a uhradí poplatek za umožnění vykonání zkoušky v jiném náhradním termínu ve výši 10 000 Kč.
(8)
Žadatel, který se nedostaví ke vstupní zkoušce a svoji neúčast řádně a včas neomluví, se hodnotí stupněm neuspěl.
(9)
Způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.
HLAVA II
VZNIK, POZASTAVENÍ A ZÁNIK OPRÁVNĚNÍ VYKONÁVAT TLUMOČNICKOU ČINNOST
§ 11
Vznik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost
(1)
Oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost vzniká zápisem do seznamu tlumočníků a překladatelů.
(2)
Žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů podává žadatel na předepsaném formuláři. V žádosti žadatel uvede jazyk, pro který žadatel žádá o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů, a to podle seznamu jazyků uveřejněném na internetových stánkách ministerstva.
(3)
Ministerstvo zapíše žadatele do seznamu tlumočníků a překladatelů, splnil-li žadatel podmínky pro výkon tlumočnické činnostivýkon tlumočnické činnosti, a to do 10 pracovních dnů ode dne složení slibu. Rozhodnutí o zápisu do seznamu tlumočníků a překladatelů se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci zápisem tlumočníka do seznamu tlumočníků a překladatelů.
(4)
Ministerstvo vydá tlumočníkovi průkaz tlumočníka (dále jen „průkaz“) a potvrzení opravňující jej k objednávce a převzetí tlumočnické pečeti. Postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu tlumočnické pečeti a barvu tlumočnické pečeti stanoví ministerstvo vyhláškou.
(5)
Tlumočník je povinen oznámit ministerstvu změny ve skutečnostech, které jsou podmínkou pro výkon tlumočnické činnostivýkon tlumočnické činnosti, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
(6)
Náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů stanoví ministerstvo vyhláškou a formulář zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 12
Zvláštní ustanovení o vzniku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost
(1)
Ministerstvo zapíše do seznamu tlumočníků a překladatelů fyzickou osobu jako tlumočníka, aniž by splnila podmínky pro zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů podle příslušných ustanovení tohoto zákona, pokud
a)
získala v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci oprávnění obdobné tlumočnickému oprávnění podle tohoto zákona,
b)
ministerstvo po složení rozdílové zkoušky uzná její kvalifikaci podle zákona o uznávání odborné kvalifikace a
c)
prokáže znalost českého jazyka v rozsahu nutném k výkonu tlumočnické činnostivýkonu tlumočnické činnosti, není-li státním občanem České republiky.
(2)
Rozdílovou zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů upravujících výkon tlumočnické činnostivýkon tlumočnické činnosti a řízení nebo jiné postupy, v nichž se tlumočnická činnost vykonává, a náležitostí tlumočnického úkonu. Na rozdílovou zkoušku se použije ustanovení § 10 obdobně. Způsob vykonání rozdílové zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.
(3)
K prokázání znalosti českého jazyka podle odstavce 1 písm. c) se obdobně použije § 7 odst. 4.
(4)
Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 musí před zapsáním do seznamu tlumočníků a překladatelů složit slib podle § 7 odst. 2 nebo 3 do rukou ministra spravedlnosti.
§ 13
Pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost
(1)
Ministerstvo pozastaví oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud o to sám tlumočník písemně požádá a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost pozastaveno.
(2)
Ministerstvo může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud
a)
bylo zahájeno trestní stíhání tlumočníka pro trestný čintrestný čin, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání; ministerstvo při pozastavení zohlední zejména, zda se jedná o trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem tlumočnické činnostivýkonem tlumočnické činnosti a zda se jedná o trestný čintrestný čin, který ohrožuje důvěru v řádný výkon tlumočnické činnostivýkon tlumočnické činnosti,
b)
existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon tlumočnické činnostivýkon tlumočnické činnosti, nebo
c)
bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.
(3)
Žádost o pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost lze podat na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně, celková doba pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost však nesmí činit více než 6 let. V rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost se vždy stanoví doba, na kterou se toto oprávnění pozastavuje. Ministerstvo ukončí pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost na žádost tlumočníka, pokud tomu nebrání závažné důvody.
(4)
Po dobu pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nesmí tlumočník vykonávat tlumočnickou činnost a bezodkladně o této skutečnosti informuje všechny své zadavatele dosud neprovedených tlumočnických úkonů; tyto tlumočnické úkony již tlumočník neprovede. Pozastavením oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost však není dotčena povinnost překladatele dokončit již rozpracované překladatelské úkony a doplnit nebo vysvětlit již provedené překladatelské úkony, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Pokud by dokončení již rozpracovaných tlumočnických úkonů bylo v rozporu s důvodem pozastavení činnosti, musí být tato skutečnost uvedena v rozhodnutí o pozastavení překladatelské činnosti a překladatel o této skutečnosti bezodkladně informuje všechny své zadavatele dosud neprovedených překladatelských úkonů. Dojde-li k pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, musí překladatel vrátit zadavateli podklady sloužící pro provedení překladatelského úkonu.
(5)
Pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost a ukončení pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost zaznamená ministerstvo v seznamu tlumočníků a překladatelů bezodkladně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nabylo právní moci.
(6)
Opravný prostředek proti rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nemá odkladný účinek.
§ 14
Zánik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost
(1)
Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, pokud tlumočník
a)
přestal splňovat podmínky pro výkon tlumočnické činnostivýkon tlumočnické činnosti,
b)
nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat tlumočnickou činnost nebo ji nemůže provádět s odbornou péčí a oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost nebylo pozastaveno, nebo
c)
závažným způsobem porušil nebo opakovaně porušuje povinnost stanovenou tímto zákonem.
(2)
Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve ministerstvo tlumočníka před vydáním rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě.
(3)
Oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost zaniká
a)
smrtí tlumočníka,
b)
oznámením o ukončení tlumočnické činnosti, a to k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém bylo oznámení ministerstvu doručeno, nebo
c)
právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost.
(4)
Po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost musí ten, komu byly poskytnuty podklady sloužící pro provedení tlumočnického úkonu, nebo ten, kdo má podklady u sebe, tyto podklady bez zbytečného odkladu vrátit zadavateli.
(5)
Po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost musí ten, komu byla vydána tlumočnická pečeť a průkaz, nebo ten, kdo má tlumočnickou pečeť a průkaz u sebe, odevzdat tlumočnickou pečeť a průkaz bez zbytečného odkladu ministerstvu. Ministerstvo bez zbytečného odkladu zaznamená zánik oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost do seznamu tlumočníků a překladatelů.
HLAVA III
SEZNAM TLUMOČNÍKŮ A PŘEKLADATELŮ
§ 15
Obecná ustanovení o seznamu tlumočníků a překladatelů
(1)
Seznam tlumočníků a překladatelů je informační systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo, a do něhož se zapisují tlumočníci. Údaje označené tímto zákonem jako veřejné jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
K údajům, které jsou označené tímto zákonem jako neveřejné, má přístup ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce seznamu tlumočníků a překladatelů přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části seznamu tlumočníků a překladatelů rovněž jinému orgánu veřejné moci.
(3)
Tlumočník má právo nahlížet do seznamu tlumočníků a překladatelů na všechny údaje, které jsou o něm zapsány.
(4)
Z údajů podle odstavce 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(5)
Údaje z neveřejné části ze seznamu tlumočníků a překladatelů ministerstvo vymaže po uplynutí 10 let od zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost.
§ 16
Údaje vedené v seznamu tlumočníků a překladatelů
(1)
Jako veřejný údaj se do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje
a)
jméno,
b)
jazyk,
c)
sídlo,
d)
kontaktní adresa na území České republiky v případě, že tlumočník nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,
e)
identifikační číslo osoby,
f)
identifikátor datové schránky,
g)
telefonní kontakt,
h)
den zápisu do seznamu tlumočníků a překladatelů,
i)
údaj o zápisu do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., byl-li tlumočník zapsán podle tohoto zákona,
j)
údaj o odmítnutí provedení tlumočnického úkonu podle § 19 odst. 1 písm. c),
k)
údaj o tom, od kdy a na jak dlouhou dobu byl výkon tlumočnické činnostivýkon tlumočnické činnosti pozastaven, a ustanovení tohoto zákona, podle kterého došlo k pozastavení,
l)
údaj o zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, jeho důvodu a datu.
(2)
Na žádost tlumočníka se do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje jako veřejný údaj
a)
adresa elektronické pošty,
b)
kontaktní adresa,
c)
internetová stránka týkající se tlumočnické činnosti,
d)
specializace.
(3)
Jako neveřejný údaj se do seznamu tlumočníků a překladatelů zapisuje
a)
údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu,
b)
údaj o uložené výtce,
c)
údaj o zahájení správního řízení podle tohoto zákona,
d)
údaj o odmítnutí provedení tlumočnického úkonu podle § 19 odst. 2,
e)
adresa místa trvalého pobytu, nebo místa pobytu, nemá-li tlumočník trvalý pobyt na území České republiky, a
f)
jiná skutečnost potřebná pro výkon dohledu.
(4)
Tlumočníkovi, který nemá do okamžiku zápisu do seznamu tlumočníků a překladatelů přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí identifikační číslo osoby ministerstvo.
(5)
Změnu údajů zapisovaných do seznamu tlumočníků a překladatelů je tlumočník povinen oznámit ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(6)
Tlumočník je povinen k oznámení podle odstavce 5 přiložit doklad osvědčující danou změnu; to neplatí, pokud jde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, jedná-li se o občana České republiky, anebo v informačním systému cizinců, jedná-li se o cizince. Změny údajů získaných z těchto registrů, systémů, obchodního rejstříku nebo od tlumočníka zapíše ministerstvo bez zbytečného odkladu do seznamu tlumočníků a překladatelů.
§ 17
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a
f)
státní občanství, případně více státních občanství.
(2)
Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
d)
rodné číslo,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
g)
omezení svéprávnosti,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a
i)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3)
Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum narození,
c)
rodné číslo,
d)
místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
e)
státní občanství, případně více státních občanství,
f)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
g)
omezení svéprávnosti,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, a
i)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(4)
Ministerstvo za účelem správy seznamu tlumočníků a překladatelů využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
b)
adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(5)
Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
HLAVA IV
PRÁVA A POVINNOSTI TLUMOČNÍKŮ
§ 18
Vyloučení
(1)
Tlumočník nesmí provést tlumočnický úkon, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který tlumočnický úkon zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být tlumočnický úkon použit.
(2)
Jakmile se tlumočník dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí provést tlumočnický úkon, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanoví-li tlumočníka orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je tlumočník v dané věci z provedení tlumočnického úkonu vyloučen.
(3)
Odstavec 1 o vyloučení tlumočníka se použije obdobně i pro konzultanta.
§ 19
Odmítnutí výkonu tlumočnické činnosti
(1)
Tlumočník odmítne provést tlumočnický úkon, pokud
a)
má pozastaveno oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,
b)
nemá tlumočnické oprávnění v jazyce, ve kterém je potřebné úkon provést,
c)
nemá k provedení tlumočnického úkonu dostatek odborných znalostí, nebo
d)
mu počet nebo rozsah zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů neumožňuje provést další úkon řádně a včas.
(2)
Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí tlumočník odmítnout provést tlumočnický úkon z jiného důvodu než z důvodu podle odstavce 1 nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti nebo jiné vážné důvody neumožňují provést úkon řádně a včas, nebo tak stanoví jiný zákon. Orgán veřejné moci oznámí odmítnutí provedení tlumočnického úkonu ministerstvu, které údaj o odmítnutí, včetně důvodu odmítnutí provedení tlumočnického úkonu zaznamená do seznamu tlumočníků a překladatelů.
§ 20
Mlčenlivost
(1)
Tlumočník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel. Zproštění mlčenlivosti se nevztahuje na tlumočnický úkon provedený mezi obviněným a obhájcem v trestním řízenítrestním řízení.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije i pro konzultanty a další osoby, které se na tlumočnické činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je tlumočník povinen tyto osoby písemně poučit.
(3)
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití informací o skutečnostech podle odstavce 1 přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací účely. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být tlumočnický úkon použit; povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad tlumočnickou činností.
(4)
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2 nebo proti zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na spory mezi nimi.
§ 21
Odpovědnost za výkon tlumočnické činnosti
(1)
Tlumočník je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem tlumočnické činnostivýkonem tlumočnické činnosti.
(2)
Tlumočník se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
§ 23
Konzultant
Vyžaduje-li to povaha věci, je tlumočník oprávněn přibrat se souhlasem zadavatele konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. Tato okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí být uvedena v tlumočnické doložce.
§ 24
Oznamovací povinnost tlumočníka
Tlumočník je povinen oznámit ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, a to neprodleně, nejpozději však do 10 dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost.
HLAVA V
USTANOVENÍ TLUMOČNÍKA A OSOBY VYKONÁVAJÍCÍ JEDNORÁZOVĚ TLUMOČNICKOU ČINNOST
§ 25
Ustanovení tlumočníka
Orgán veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, tlumočníka se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště; při výběru tlumočníka orgán veřejné moci přihlédne také k zapsané specializaci. Orgán veřejné moci s tlumočníkem předem projedná zadání tlumočnického úkonu, termín jeho provedení, sdělí tlumočníkovi informace o předmětu tlumočnického úkonu a případně další informace ze spisu. Jedná-li se o tlumočnický úkon prováděný písemně nebo překladatelský úkon, lze tuto lhůtu na žádost tlumočníka nebo překladatele výjimečně v odůvodněných případech prodloužit; lhůtu lze prodloužit opakovaně z důvodů hodných zvláštního zřetele.
§ 26
Osoba vykonávající jednorázově tlumočnickou činnost
(1)
Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k provedení tlumočnického úkonu i jinou osobu, která není zapsána do seznamu tlumočníků a překladatelů pro daný jazyk, má potřebné odborné znalosti pro to, aby provedla tlumočnický úkon, a vyslovila se svým ustanovením souhlas, pokud pro daný jazyk není zapsán žádný tlumočník, nebo žádný tlumočník zapsaný v seznamu tlumočníků a překladatelů nemůže tlumočnický úkon provést, nebo by provedení tlumočnického úkonu tlumočníkem zapsaným do seznamu tlumočníků a překladatelů bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi.
(2)
Orgán veřejné moci poučí osobu podle odstavce 1 o významu tlumočnického úkonu z hlediska obecného zájmu a o následcích křivého tlumočení.
(3)
Osoba ustanovená podle odstavce 1 složí do rukou orgánu, který ji ustanovil, slib podle § 7 odst. 2 nebo 3. Před složením slibu nesmí provést tlumočnický úkon. O složení slibu vyhotoví orgán veřejné moci zápis.
(4)
Není-li jazyk, pro který byla osoba ustanovena, uveřejněn na internetových stránkách ministerstva, je orgán veřejné moci, který takto osobu ustanovil k provedení tlumočnického úkonu, povinen sdělit ministerstvu, pro který jazyk nebo komunikační systém byla tato osoba ustanovena.
(5)
Pro účely jednorázového provedení tlumočnického úkonu se na osobu podle odstavce 1 hledí, jako by byla tlumočníkem.
HLAVA VI
TLUMOČNICKÝ A PŘEKLADATELSKÝ ÚKON
§ 27
Způsob provedení tlumočnického a překladatelského úkonu
(1)
Tlumočnický úkon lze provádět pouze ústně; přepis nebo překlad výstupů odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu může být prováděn písemně. Pro písemné provedení tlumočnické činnosti platí odstavec 2 obdobně.
(2)
Překladatelský úkon lze provádět pouze písemně. Provádí-li se překladatelský úkon v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk překladatelské pečeti. Provádí-li se překladatelský úkon v elektronické podobě, musí být dán souhlas zadavatele. Zároveň musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno překladatele a označení „překladatel“, a musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne provedení překladatelského úkonu.
(3)
Je-li tlumočnická či překladatelská činnost vykonávána z některého nebo do některého z komunikačních systémů neslyšících a hluchoslepých osob, vykonává se taková činnost způsobem odpovídajícím charakteru použitého komunikačního systému.
(4)
Tlumočnickou pečetí lze opatřit pouze překladatelský úkon nebo tlumočnický úkon v písemné podobě.
(5)
U tlumočnických úkonů, jejichž celková délka přesahuje 4 hodiny, musí být zařazena alespoň hodinová přestávka nebo být ustanoveni alespoň 2 tlumočníci.
(6)
Způsob provedení tlumočnického úkonu a náležitosti překladatelského úkonu, užívání tlumočnické pečeti a tlumočnické doložky stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 28
Evidence úkonů
(1)
Správcem evidence tlumočnických a překladatelských úkonů (dále jen „evidence úkonů“) je ministerstvo. Evidence úkonů je informačním systémem veřejné správy a je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Tlumočník je povinen zapisovat údaje podle tohoto zákona do evidence úkonů.
(3)
Tlumočník do evidence úkonů zapíše do 5 pracovních dnů ode dne zadání tlumočnického úkonu nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže,
a)
den zadání,
b)
den provedení, případně den vysvětlení nebo doplnění tlumočnického úkonu,
c)
předmět tlumočnického úkonu,
d)
zdrojový a cílový jazyk, ve kterém má být proveden tlumočnický úkon,
e)
označení zadavatele,
f)
termín, případně prodloužený termín pro provedení tlumočnického úkonu,
g)
příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci,
h)
počet hodin tlumočení nebo počet normostran překladu a
i)
údaj o vyúčtované a přiznané odměně a náhradách.
(4)
V evidenci úkonů je rovněž pro každého tlumočníka veden
a)
celkový počet provedených tlumočnických úkonů zadaných orgány veřejné moci v jednotlivých letech,
b)
celkový počet provedených tlumočnických úkonů zadaných ostatními zadavateli v jednotlivých letech,
c)
celkový počet provedených tlumočnických úkonů v jednotlivých letech,
d)
počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů zadaných orgány veřejné moci,
e)
počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů zadaných ostatními zadavateli,
f)
celkový počet zadaných, dosud neprovedených tlumočnických úkonů.
(5)
Údaje podle odstavce 3 a odstavce 4 písm. a), b), d) a e) jsou neveřejné. Přístup k neveřejným údajům má ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce evidence úkonů přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.
(6)
Způsob vedení evidence úkonů stanoví ministerstvo vyhláškou.
(7)
Ministerstvo provede nejméně jedenkrát ročně kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3 u všech tlumočníků.
ČÁST TŘETÍ
ODMĚŇOVÁNÍ A NÁHRADY
§ 29
Odměna
(1)
Tlumočníkovi náleží za výkon tlumočnické činnostivýkon tlumočnické činnosti odměna.
(2)
Odměna za výkon tlumočnické činnostivýkon tlumočnické činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 6.
(3)
Určenou odměnu lze zvýšit, je-li tlumočnický úkon mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené provedení tlumočnického úkonu. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými ve vyhlášce nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného.
(4)
Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 3 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je tlumočník, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(5)
Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 30
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě
(1)
Nebylo-li sjednáno jinak, má tlumočník právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.
(2)
Jiné náklady tlumočníka, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně.
(3)
Jestliže tlumočník přibral konzultanta, má tlumočník nárok na náhradu hotových výdajů konzultanta s tím spojených a na náhradu za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.
(4)
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se podle zákona o dani z přidané hodnoty zahrnují jako vedlejší výdaje do základu daně, kterou je tlumočník, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(5)
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je tlumočník, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(6)
Nemá-li tlumočník sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, považuje se pro účely náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě za sídlo tlumočníka kontaktní adresa na území České republiky.
(7)
Výši a způsob určení náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě a vyúčtování náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 31
Poskytnutí zálohy
Orgán veřejné moci může v odůvodněných případech poskytnout tlumočníkovi přiměřenou zálohu na odměnu a náhrady.
§ 32
Vyúčtování a úhrada
Byl-li tlumočnický úkon zadán orgánem veřejné moci, je překladatel povinen vyúčtovat odměnu a náhrady zároveň s provedením překladatelského úkonu a tlumočník bez zbytečného odkladu po provedení tlumočnického úkonu. Orgán veřejné moci, který rozhodl o ustanovení tlumočníka, rozhodne o odměně a náhradách bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování. Odměna a náhrady se uhradí bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o odměně a náhradách, nejpozději do 15 dnů.
ČÁST ČTVRTÁ
DOHLED
§ 33
Výkon dohledu
(1)
Dohled nad výkonem tlumočnické činnostivýkonem tlumočnické činnosti vykonává ministerstvo.
(2)
Ministerstvo prověřuje, zda tlumočník vykonává tlumočnickou činnost v souladu s tímto zákonem a s právními předpisy vydanými k jeho provedení.
(3)
Pro účely posouzení skutečností, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost, je ministerstvo oprávněno nahlížet do částí soudního nebo správního spisu, které tyto skutečnosti obsahují, jestliže nevyplývají z pravomocného rozhodnutí soudu nebo správního orgánu.
(4)
Ministerstvo si může vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů v případě existence důvodného podezření, že tlumočník přestal splňovat podmínky pro výkon tlumočnické činnostivýkon tlumočnické činnosti.
§ 34
Oznamovací povinnost orgánu veřejné moci
(1)
Zjistí-li orgán veřejné moci skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti s výkonem tlumočnické činnostivýkonem tlumočnické činnosti došlo k porušení tohoto nebo jiného zákona, oznámí to bez zbytečného odkladu ministerstvu.
(2)
Orgán veřejné moci zašle bez zbytečného odkladu ministerstvu opis rozhodnutí ve věcech, které mají vliv na trvání oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost.
§ 35
Výtka
Drobné nedostatky ve výkonu tlumočnické činnostivýkonu tlumočnické činnosti a drobné poklesky v chování související s výkonem tlumočnické činnostivýkonem tlumočnické činnosti ministerstvo tlumočníkovi písemně vytkne. Písemná výtka se zaznamená jako neveřejný údaj do seznamu tlumočníků a překladatelů. Údaj o uložené výtce se v seznamu tlumočníků a překladatelů vede po dobu 3 let.
§ 36
Poradní sbory
Ministr spravedlnosti zřídí v případě potřeby pro tlumočnickou činnost nebo pro jednotlivé jazyky poradní sbory.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 37
(1)
Tlumočník se dopustí přestupku tím, že
a)
vykonává překladatelskou činnost, není-li zapsán též jako překladatel,
b)
v rozporu s § 4 odst. 1 vykonává tlumočnickou činnost v jazyce, pro který nemá oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,
c)
v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává tlumočnickou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
d)
v rozporu s § 13 odst. 4 vykonává tlumočnickou činnost v době pozastavení oprávnění vykonávat tuto činnost,
e)
v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,
f)
v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést tlumočnický úkon, nebo provede tlumočnický úkon ve věci, v níž měl být vyloučen,
g)
v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést tlumočnický úkon,
h)
v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti,
i)
v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,
j)
v rozporu s § 24 nesplní svou informační povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,
k)
v rozporu s § 27 odst. 4 neoprávněně opatří tlumočnickou pečetí listinu, která není tlumočnickým úkonem,
l)
v rozporu s § 28 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence úkonů nebo je v rozporu s § 28 odst. 3 nezapisuje řádně,
m)
v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.
(2)
Překladatel se dopustí přestupku tím, že
a)
vykonává tlumočnickou činnost, není-li zapsán též jako tlumočník,
b)
v rozporu s § 4 odst. 1 vykonává překladatelskou činnost v jazyce, pro který nemá oprávnění vykonávat překladatelskou činnost,
c)
v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává překladatelskou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
d)
v rozporu s § 13 odst. 4 vykonává překladatelskou činnost v době pozastavení oprávnění vykonávat tuto činnost,
e)
v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,
f)
v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést překladatelský úkon, nebo provede překladatelský úkon ve věci, v níž měl být vyloučen,
g)
v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést překladatelský úkon,
h)
v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své překladatelské činnosti,
i)
v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,
j)
v rozporu s § 24 nesplní svou informační povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,
k)
v rozporu s § 27 odst. 4 neoprávněně opatří překladatelskou pečetí listinu, která není překladatelským úkonem,
l)
v rozporu s § 27 odst. 2 nezajistí, aby překladatelský úkon obsahoval veškeré požadované náležitosti,
m)
v rozporu s § 28 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence úkonů nebo je v rozporu s § 28 odst. 3 nezapisuje řádně,
n)
v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.
(3)
Za přestupek se uloží
a)
pokuta do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), l) a m) a podle odstavce 2 písm. e), m) a n),
b)
pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), j) nebo k) a podle odstavce 2 písm. g), j), k) nebo l),
c)
pokuta do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d), f), h) nebo i) a podle odstavce 2 písm. a) až d), f), h) nebo i).
§ 38
(1)
Osoba podle § 26 odst. 1, která byla ustanovena k podání tlumočnického úkonu, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává tlumočnickou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
b)
v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést tlumočnický úkon, nebo provede tlumočnický úkon ve věci, v níž měla být vyloučena,
c)
v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést tlumočnický úkon,
d)
v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své tlumočnické činnosti,
e)
v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,
f)
v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.
(2)
Osoba podle § 26 odst. 1, která byla ustanovena k provedení překladatelského úkonu, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 1 nebo 2 nevykonává překladatelskou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
b)
v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí provést překladatelský úkon, nebo provede překladatelský úkon ve věci, v níž měla být vyloučena,
c)
v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést překladatelský úkon,
d)
v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s výkonem své překladatelské činnosti,
e)
v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,
f)
v rozporu s § 27 odst. 2 nezajistí, aby překladatelský úkon obsahoval veškeré požadované náležitosti,
g)
v rozporu s § 29, 30 nebo 32 vyúčtuje vyšší odměnu nebo náhrady.
(3)
Za přestupek se uloží
a)
pokuta do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) a podle odstavce 2 písm. g),
b)
pokuta do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) a podle odstavce 2 písm. c) nebo f),
c)
pokuta do 300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d) nebo e) a podle odstavce 2 písm. a), b), d) nebo e).
§ 39
(1)
Jiná osoba než tlumočník se dopustí přestupku tím, že
a)
se neoprávněně vydává za tlumočníka,
b)
neoprávněně vykonává tlumočnickou činnost,
c)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2, anebo povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost,
d)
neodevzdá po zániku tlumočnického oprávnění tlumočnickou pečeť, průkaz, nebo podklady sloužící k provedení tlumočnického úkonu podle § 14 odst. 4 a 5.
(2)
Jiná osoba než překladatel se dopustí přestupku tím, že
a)
se neoprávněně vydává za překladatele,
b)
neoprávněně vykonává překladatelskou činnost,
c)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2, anebo povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 1 po zániku oprávnění vykonávat překladatelskou činnost,
d)
neodevzdá po zániku překladatelského oprávnění překladatelskou pečeť, průkaz, nebo podklady sloužící k provedení překladatelského úkonu podle § 14 odst. 4 a 5.
(3)
Za přestupek podle odstavců 1 a 2 se uloží pokuta do 500 000 Kč.
§ 40
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona projednává ministerstvo.
(2)
Promlčecí doba činí 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
(3)
Při stanovení druhu a výměry správního trestu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již byla v minulosti této osobě uložena výtka podle § 35.
(4)
Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl tlumočník nebo překladatel uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo do seznamu tlumočníků a překladatelů bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a to i v případě, že došlo k pozastavení oprávnění vykonávat tlumočnickou nebo překladatelskou činnost.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 41
Kde jiné právní předpisy hovoří o tlumočníkovi a osobě vykonávající jednorázově tlumočnickou činnost, rozumí se tím podle povahy úkonu soudní tlumočník, soudní překladatel a osoba vykonávající jednorázově tlumočnickou a překladatelskou činnost.
§ 42
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1).
HLAVA II
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 43
(1)
Řízení o jmenování tlumočníka, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 44
(1)
Tlumočník, který získal oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je zapsán jako tlumočník a překladatel do seznamu tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona.
(2)
Tlumočník a překladatel podle odstavce 1 je zapsán pro stejný jazyk, jako byl zapsán podle zákona č. 36/1967 Sb., přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Tlumočník a překladatel podle odstavce 1 je oprávněn vykonávat tlumočnickou i překladatelskou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona pro stejný jazyk dosavadní tlumočnické nebo překladatelské oprávnění zaniká.
(4)
Podá-li tlumočník a překladatel podle odstavce 1, který byl podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zapsán v seznamu znalců a tlumočníků déle než 10 let přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, před uplynutím přechodného období podle odstavce 3 žádost o zápis do seznamu tlumočníků a překladatelů podle tohoto zákona pro stejný jazyk, považuje se podmínka požadovaného vzdělání za splněnou.
HLAVA III
ÚČINNOST
§ 45
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení. |
Zákon č. 355/2019 Sb. | Zákon č. 355/2019 Sb.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2020
Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 149/2019
* § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2020 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 364 818 723 753 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 864 818 723 753 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 500 000 000 0
* § 2 - (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 488 199 500 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
* § 3 - (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 330 000 000 000 Kč.
* § 4 - (1) Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcím v letech 2013 a 2014 na úhradu nákladů spojených s odstraňováním následků škod způsobených povodněmi v roce 2013 a násled
* § 5 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 355/2019 Sb. č. 2 k zákonu č. 355/2019 Sb. č. 3 k zákonu č. 355/2019 Sb. č. 4 k zákonu č. 355/2019 Sb. č. 5 k zákonu č. 355/2019 Sb. č. 6 k zákonu č. 355/2019 Sb. č. 7 k zákonu č. 355/2019 Sb. č. 8 k zákonu č. 355/2019 Sb. č. 9 k zákonu č. 355/2019 Sb.
Aktuální znění od 16. 7. 2020 (323/2020 Sb.)
355
ZÁKON
ze dne 4. prosince 2019
o státním rozpočtu České republiky na rok 2020
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2020 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 364 818 723 753 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 864 818 723 753 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 500 000 000 000 Kč a snížení stavu na účtech státních finančních aktiv o 18 873 830 871 Kč budou pokryty změnou stavu státního dluhu o 481 126 169 129 Kč.
(2)
Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(3)
Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(4)
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(5)
Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(6)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 109 587 036 655 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 47 000 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
§ 2
(1)
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 488 199 500 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
(2)
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 9 828 964 200 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(3)
Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 140 915 000 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu.
(4)
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu.
§ 3
(1)
Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 330 000 000 000 Kč.
(2)
Seznam dotací poskytovaných v roce 2020 z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti vyhlásit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel, je uveden v příloze č. 9 k tomuto zákonu.
§ 4
(1)
Ministr financí se zmocňuje zajistit, aby prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty krajům a prostřednictvím krajů obcímobcím v letech 2013 a 2014 na úhradu nákladů spojených s odstraňováním následků škod způsobených povodněmi v roce 2013 a následnou obnovu a které nebyly v letech 2013 až 2019 vyčerpány, mohly být použity ke stejným účelům v roce 2020.
(2)
Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2019 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel. O toto překročení se zvyšují i částky uvedené v § 1 odst. 1 s výjimkou schodku státního rozpočtu.
§ 5
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 355/2019 Sb.
ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
Ukazatel| v Kč
---|---
Příjmy státního rozpočtu celkem| 1 364 818 723 753
Výdaje státního rozpočtu celkem| 1 864 818 723 753
z toho: finanční vztahy k rozpočtům|
\\- krajů| 1 488 199 500
\\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích| 9 828 964 200
\\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy| 1 140 915 000
Schodek| -500 000 000 000
Financování:|
Změna stavu státního dluhu| 481 126 169 129
Změna stavu na účtech státních finančních aktiv| 18 873 830 871
Příloha č. 2
k zákonu č. 355/2019 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
v Kč
Číslo kapitoly| Kapitola| daňové příjmy*)| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| z toho
povinné pojistné na důchodové pojištění| nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| z toho z rozpočtu Evropské unie**)
---|---|---|---|---|---|---
301| Kancelář prezidenta republiky| 0| 0| 0| 60 000| 0
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 0| 0| 0| 16 000 000| 0
303| Senát Parlamentu| 0| 0| 0| 2 900 000| 0
304| Úřad vlády České republiky| 0| 0| 0| 30 479 761| 25 409 761
305| Bezpečnostní informační služba| 0| 0| 0| 190 000 000| 0
306| Ministerstvo zahraničních věcí| 900 000 000| 0| 0| 46 750 032| 26 750 032
307| Ministerstvo obrany| 100 000| 5 019 424 095| 4 490 219 638| 373 660 950| 51 851 950
308| Národní bezpečnostní úřad| 250 000| 0| 0| 550 000| 0
309| Kancelář veřejného ochránce práv| 0| 0| 0| 490 210| 240 210
312| Ministerstvo financí| 27 400 000| 789 164 990| 701 624 313| 4 620 037 936| 187 339 060
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 610 000 000| 522 902 848 138| 467 772 515 906| 6 476 563 521| 5 856 563 521
314| Ministerstvo vnitra| 6 000 000| 8 817 502 913| 7 869 909 995| 1 861 755 864| 1 358 425 702
315| Ministerstvo životního prostředí| 86 000 000| 0| 0| 24 929 820 000| 9 590 150 000
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 1 500 000| 0| 0| 21 557 640 095| 21 484 573 895
321| Grantová agentura České republiky| 0| 0| 0| 0| 0
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 188 978 519| 0| 0| 15 446 624 000| 12 039 834 000
327| Ministerstvo dopravy| 170 000 000| 0| 0| 13 677 510 808| 13 500 510 808
328| Český telekomunikační úřad| 35 510 000| 0| 0| 767 920 000| 0
329| Ministerstvo zemědělství| 9 000 000| 0| 0| 34 237 075 316| 31 014 775 316
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 700 000| 0| 0| 12 282 024 856| 12 126 207 286
334| Ministerstvo kultury| 40 000| 0| 0| 451 152 639| 276 777 528
335| Ministerstvo zdravotnictví| 25 000 000| 0| 0| 1 921 800 000| 1 898 043 709
336| Ministerstvo spravedlnosti| 0| 1 242 795 431| 1 104 707 050| 1 993 740 487| 79 501 324
343| Úřad pro ochranu osobních údajů| 0| 0| 0| 0| 0
344| Úřad průmyslového vlastnictví| 80 000 000| 0| 0| 161 602 500| 5 602 500
345| Český statistický úřad| 0| 0| 0| 15 656 441| 13 956 441
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 1 120 000 000| 0| 0| 206 646 939| 6 646 939
348| Český báňský úřad| 330 162 090| 0| 0| 6 158 503| 3 942 503
349| Energetický regulační úřad| 292 726 000| 0| 0| 30 000 000| 0
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 3 800 000| 0| 0| 1 700 000| 0
355| Ústav pro studium totalitních režimů| 0| 0| 0| 1 977 930| 1 977 930
358| Ústavní soudÚstavní soud| 0| 0| 0| 0| 0
359| Úřad Národní rozpočtové rady| 0| 0| 0| 0| 0
361| Akademie věd České republiky| 0| 0| 0| 1 347 450| 1 347 450
362| Národní sportovní agentura| 0| 0| 0| 0| 0
371| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 0| 0| 0| 0| 0
372| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 4 550 000| 0| 0| 1 500 000| 0
373| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře| 0| 0| 0| 0| 0
374| Správa státních hmotných rezerv| 0| 0| 0| 30 000 000| 0
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 170 000 000| 0| 0| 400 000| 0
376| Generální inspekce bezpečnostních sborů| 0| 72 175 998| 64 156 443| 0| 0
377| Technologická agentura České republiky| 0| 0| 0| 378 660 401| 36 608 790
378| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost| 0| 0| 0| 400 000| 0
381| Nejvyšší kontrolní úřad| 0| 0| 0| 518 140| 0
396| Státní dluh| 0| 0| 0| 0| 0
397| Operace státních finančních aktiv| 1 550 000 000| 0| 0| 641 500 000| 0
398| Všeobecná pokladní správa| 658 400 150 000| 0| 0| 19 600 320 800| 0
| CELKEM| 664 011 866 609| 538 843 911 565| 482 003 133 345| 161 962 945 579| 109 587 036 655
PŘÍJMY CELKEM (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)| 1 364 818 723 753
*)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet
**)
zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu
Příloha č. 3
k zákonu č. 355/2019 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
v Kč
Číslo kapitoly| Kapitola| Výdaje celkem
---|---|---
301| Kancelář prezidenta republiky| 419 324 007
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 1 393 659 786
303| Senát Parlamentu| 645 607 330
304| Úřad vlády České republiky| 1 091 826 213
305| Bezpečnostní informační služba| 2 147 315 000
306| Ministerstvo zahraničních věcí| 8 171 302 949
307| Ministerstvo obrany| 72 600 365 700
308| Národní bezpečnostní úřad| 295 080 427
309| Kancelář veřejného ochránce práv| 152 615 216
312| Ministerstvo financí| 23 889 153 719
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 694 450 038 058
314| Ministerstvo vnitra| 82 269 358 975
315| Ministerstvo životního prostředí| 17 899 438 896
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 31 931 530 110
321| Grantová agentura České republiky| 4 360 546 000
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 49 104 100 259
327| Ministerstvo dopravy| 90 472 681 089
328| Český telekomunikační úřad| 2 585 053 062
329| Ministerstvo zemědělství| 69 444 982 069
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 226 967 000 210
334| Ministerstvo kultury| 16 549 131 176
335| Ministerstvo zdravotnictví| 11 000 443 374
336| Ministerstvo spravedlnosti| 31 891 409 426
343| Úřad pro ochranu osobních údajů| 171 776 819
344| Úřad průmyslového vlastnictví| 213 014 292
345| Český statistický úřad| 1 493 382 719
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 3 633 798 122
348| Český báňský úřad| 185 128 512
349| Energetický regulační úřad| 302 164 728
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 258 656 875
355| Ústav pro studium totalitních režimů| 259 348 252
358| Ústavní soudÚstavní soud| 239 788 895
359| Úřad Národní rozpočtové rady| 24 925 531
361| Akademie věd České republiky| 6 563 390 450
362| Národní sportovní agentura| 85 923 875
371| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 34 444 691
372| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 67 310 087
373| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře| 22 311 260
374| Správa státních hmotných rezerv| 2 981 804 229
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 445 248 327
376| Generální inspekce bezpečnostních sborů| 452 581 266
377| Technologická agentura České republiky| 4 102 464 850
378| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost| 425 317 706
381| Nejvyšší kontrolní úřad| 644 751 491
396| Státní dluh| 51 810 880 286
397| Operace státních finančních aktiv| 20 400 000 000
398| Všeobecná pokladní správa| 330 268 347 439
| CELKEM| 1 864 818 723 753
Příloha č. 4
k zákonu č. 355/2019 Sb.
strana 1
Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 60 000
Výdaje celkem| 419 324 007
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky| 134 066 880
Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány| 211 142 127
Celkové výdaje na lesní hospodářství| 74 115 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 75 086 215
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 24 151 389
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 376 784
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 68 839 194
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 0
| | účelová podpora celkem4)| 0
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 51 840 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 2
Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 16 000 000
Výdaje celkem| 1 393 659 786
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 16 000 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 16 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR| 1 393 659 786
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 501 166 798
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 169 239 205
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 4 344 886
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 217 244 239
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 35 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 3
Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 2 900 000
Výdaje celkem| 645 607 330
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 900 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 900 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Senátu Parlamentu ČR| 645 607 330
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 236 171 121
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 79 825 839
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 391 713
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 119 585 599
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 24 840 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 4
Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 30 479 761
Výdaje celkem| 1 091 826 213
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 30 479 761
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 409 761
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 3 570 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR| 1 091 826 213
v tom: | výdaje vlastního Úřadu vlády ČR| 723 602 150
| výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády| 368 224 063
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 384 824 392
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 130 061 853
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 525 771
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 120 920 144
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 205 368 385
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 67 946 412
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 67 946 412
| v tom:| institucionální podpora celkem4)| 67 946 412
| | účelová podpora celkem4)| 0
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Program protidrogové politiky| 233 165 585
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 30 685 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 30 115 668
v tom: | ze státního rozpočtu| 4 705 907
| podíl rozpočtu Evropské unie| 25 409 761
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 4 200 000
v tom: | ze státního rozpočtu| 630 000
| podíl prostředků finančních mechanismů| 3 570 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 107 935 585
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 5
Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 190 000 000
Výdaje celkem| 2 147 315 000
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 190 000 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 190 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby| 2 147 315 000
Průřezové ukazatele|
| Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 350 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
strana 6
Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 946 750 032
Výdaje celkem| 8 171 302 949
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 900 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 46 750 032
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 26 750 032
ostatní | nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 20 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 8 171 302 949
v tom: | transformační spolupráce| 70 000 000
| humanitární pomoc| 220 000 000
| příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí| 1 496 676 859
| podpora českého kulturního dědictví v zahraničí| 21 000 000
| zahraniční vysílání rozhlasu| 27 700 000
| vrcholné návštěvy| 25 000 000
| bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech| 55 000 000
| prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí| 0
| obnova Sýrie| 50 000 000
| stabilizace a rekonstrukce Iráku| 30 000 000
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 6 175 926 090
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 995 622 788
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 336 520 502
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 19 749 008
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 91 146 631
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 896 303 771
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 27 870 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 27 870 000
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 27 870 000
| | účelová podpora celkem4)| 0
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 27 870 000
pokračování na další straně
strana 7
Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí
-
pokračování z předchozí strany
v Kč
| Zahraniční rozvojová spolupráce| 707 041 032
---|---|---
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 19 900 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 27 375 032
v tom: | ze státního rozpočtu| 625 000
| podíl rozpočtu Evropské unie| 26 750 032
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 462 340 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 8
Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 5 393 185 045
Výdaje celkem| 72 600 365 700
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 100 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 5 019 424 095
v tom: | pojistné na důchodové pojištění| 4 490 219 638
| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 529 204 457
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 373 660 950
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 51 851 950
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 321 809 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Zajištění obrany ČR silami ArmádyArmády ČR| 47 432 772 658
Vytváření a rozvoj systému obrany státu| 12 170 118 850
v tom: | výdaje spojené s rozvojem systému obrany státu| 12 167 978 010
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 2 140 840
Zajištění strategického zpravodajství| 3 848 771 132
Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil| 859 706 091
Zajištění dávek důchodového zabezpečení| 5 071 000 000
Zajištění ostatních sociálních dávek| 2 718 000 000
Zajištění státní sportovní reprezentace| 499 996 969
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 17 917 157 923
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 6 271 664 928
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 321 780 412
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 3 029 067 079
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 12 403 704 738
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 740 248 711
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 439 363 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 439 363 000
| v tom:| institucionální podpora celkem4)| 106 123 000
| | účelová podpora celkem4)| 333 240 000
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 333 240 000
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 0
pokračování na další straně
strana 9
Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany
-
pokračování z předchozí strany
v Kč
| Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 94 489 000
---|---|---
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 8 534 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 6 526 326
Program protidrogové politiky| 780 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 760 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 71 898 579
v tom: | ze státního rozpočtu| 20 046 629
| podíl rozpočtu Evropské unie| 51 851 950
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 16 141 584 587
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 10
Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 800 000
Výdaje celkem| 295 080 427
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 250 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 550 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 550 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu| 295 080 427
v tom: | výdaje na zabezpečení plnění úkolů vlastního úřadu| 295 080 427
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 166 149 005
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 56 158 364
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 294 571
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 164 728 567
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 19 251 027
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 11
Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 490 210
Výdaje celkem| 152 615 216
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 490 210
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 240 210
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 250 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv| 152 615 216
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 88 773 338
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 29 992 972
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 634 574
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 81 328 758
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 282 600
v tom: | ze státního rozpočtu| 42 390
| podíl rozpočtu Evropské unie| 240 210
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 2 654 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 12
Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 5 436 602 926
Výdaje celkem| 23 889 153 719
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 27 400 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 789 164 990
v tom: | pojistné na důchodové pojištění| 701 624 313
| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 87 540 677
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 4 620 037 936
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 187 339 060
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 33 177 876
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 4 399 521 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy| 13 125 679 576
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu| 2 595 270 565
Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy| 6 122 331 373
v tom: | sociální dávky| 623 157 607
| výdaje na činnost celní správy| 5 499 173 766
Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových| 1 897 975 664
Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra| 69 622 551
Výdaje na zabezpečení činnosti Finančního analytického úřadu| 77 918 990
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 355 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 884 107 340
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 348 900 399
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 256 561 423
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 673 837 502
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 2 549 958 762
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 8 503 441 494
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 102 927 600
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 50 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 221 072 515
v tom:| ze státního rozpočtu| 33 733 455
| podíl rozpočtu Evropské unie| 187 339 060
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 97 347 544
v tom:| ze státního rozpočtu| 64 169 668
| podíl prostředků finančních mechanismů| 33 177 876
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 814 053 540
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 13
Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 529 989 411 659
Výdaje celkem| 694 450 038 058
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 610 000 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 522 902 848 138
v tom: | pojistné na důchodové pojištění| 467 772 515 906
| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 55 130 332 232
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 476 563 521
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 5 856 563 521
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem6)| 620 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Dávky důchodového pojištění| 475 240 000 000
Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče| 49 246 243 829
Dávky nemocenského pojištění| 50 300 000 000
Dávky pomoci v hmotné nouzi| 5 350 949 419
Dávky osobám se zdravotním postižením| 3 100 000 000
Ostatní sociální dávky| 2 000 000
Podpory v nezaměstnanosti| 7 600 000 000
Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách| 31 300 000 000
Aktivní politika zaměstnanosti celkem| 15 204 475 953
Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.| 300 000 000
Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů| 490 000 000
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením| 7 505 000 000
Ostatní výdaje organizačních složek státu| 17 770 647 810
Neinvestiční nedávkové transfery| 30 120 721 047
Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti| 920 000 000
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 9 137 895 098
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 118 606 542
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 181 510 781
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 974 561 774
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 8 100 977 191
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 90 000 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 90 000 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 90 000 000
pokračování na další straně
strana 14
Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
-
pokračování z předchozí strany
v Kč
| | | účelová podpora celkem4)| 0
---|---|---|---|---
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 89 726 192
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program protidrogové politiky| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 600 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 7 196 221 661
v tom: | ze státního rozpočtu| 1 339 658 140
| podíl rozpočtu Evropské unie| 5 856 563 521
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | podíl ze státního rozpočtu| 0
| prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 539 362 273
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
6)
včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 150 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 160 000 000 Kč
strana 15
Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 10 685 258 777
Výdaje celkem| 82 269 358 975
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 6 000 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 8 817 502 913
v tom: | pojistné na důchodové pojištění| 7 869 909 995
| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 947 592 918
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 861 755 864
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 358 425 702
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 29 330 162
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 474 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Policie ČR| 45 194 638 119
Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR| 11 728 946 864
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu| 13 476 777 191
Výdaje na sportovní reprezentaci| 291 789 801
Dávky důchodového pojištění| 6 156 373 000
Ostatní sociální dávky| 5 420 834 000
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 36162703619
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 12 149 013 906
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 717 192 743
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 4 917 139 044
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 29 278 246 412
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 664 251 438
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 725 687 000
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 725 687 000
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 148 828 000
| | účelová podpora celkem4)| 576 859 000
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 576 859 000
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 141 828 000
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
pokračování na další straně
strana 16
Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra
-
pokračování z předchozí strany
v Kč
| Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
---|---|---
Program sociální prevence a prevence kriminality| 81 360 000
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 135 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 581 084 176
v tom: | ze státního rozpočtu| 222 658 474
| podíl rozpočtu Evropské unie| 1 358 425 702
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 38 667 257
v tom: | ze státního rozpočtu| 9 337 095
| podíl prostředků finančních mechanismů| 29 330 162
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 6 123 798 414
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 17
Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 25 015 820 000
Výdaje celkem| 17 899 438 896
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 86 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 24 929 820 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 9 590 150 000
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 15 339 670 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Ochrana přírody a krajiny| 1 570 260 000
Technická ochrana životního prostředí| 6 061 020 000
Ochrana klimatu a ovzduší| 6 100 000 000
Ostatní činnosti v životním prostředí| 4 168 158 896
v tom: | výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní činnosti| 4 168 158 896
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 939 507 314
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 307 398 811
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 17 837 229
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 148 303 970
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 743 556 954
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 268 619 750
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 268 619 750
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 268 619 750
| | účelová podpora celkem4)| 0
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 268 206 750
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 3 000 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 9 663 650 000
v tom: | ze státního rozpočtu| 73 500 000
| podíl rozpočtu Evropské unie| 9 590 150 000
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 13 694 614 057
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 18
Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 21 559 140 095
Výdaje celkem| 31 931 530 110
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 1 500 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 21 557 640 095
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 21 484 573 895
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 13 066 200
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu| 29 908 499 282
v tom: | Horská služba| 190 000 000
| ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch| 29 718 499 282
Podpora bydlení| 989 230 000
Uzemní plánování a stavební řád| 40 588 663
Ostatní činnosti resortu| 993 212 165
v tom: | výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní provozní výdaje resortu| 993 212 165
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 518 260 933
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 174 246 736
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 9 434 060
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 124 196 846
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 347 506 155
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 118 508 420
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 22 064 398 128
v tom: | ze státního rozpočtu| 579 824 233
| podíl rozpočtu Evropské unie| 21 484 573 895
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 15 372 000
v tom: | ze státního rozpočtu| 2 305 800
| podíl prostředků finančních mechanismů| 13 066 200
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 29 260 036 805
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 19
Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 4 360 546 000
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR| 109 783 000
Dotace jiným subjektům| 4 250 763 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 51 226 366
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 14 855 365
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 649 690
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 32 484 485
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 4 360 546 000
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 4 360 546 000
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 109 783 000
| | účelová podpora celkem4)| 4 250 763 000
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 20
Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 15 635 602 519
Výdaje celkem| 49 104 100 259
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 188 978 519
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 15 446 624 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 12 039 834 000
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 406 790 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora podnikání| 15 266 832 923
Zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu| 3 514 370 642
v tom: | výdaje kryté převodem z privatizačního účtu| 1 277 190 000
| ostatní výdaje určené na zahlazování| 2 237 180 642
Další činnost resortu| 2 652 865 823
v tom: | výdaje spojené s další činností resortu| 2 652 865 823
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Dotace na obnovitelné zdroje energie| 27 000 000 000
Financování Správy úložišť radioaktivních odpadů| 670 030 871
v tom: | výdaje kryté převodem z jaderného účtu| 665 330 871
| ostatní výdaje| 4 700 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 974 553 200
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 327 747 429
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 772 975
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 124 750 061
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 813 898 715
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 5 862 370 333
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 2 179 037 000
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 472 787 000
| | účelová podpora celkem4)| 1 706 250 000
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 3 683 333 333
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 1 706 250 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 468 787 000
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
pokračování na další straně
strana 21
Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
-
pokračování z předchozí strany
v Kč
| Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 12 135 805 917
---|---|---
v tom: | ze státního rozpočtu| 95 971 917
| podíl rozpočtu Evropské unie| 12 039 834 000
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 7 832 712 659
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 22
Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 13 847 510 808
Výdaje celkem| 90 472 681 089
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 170 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 13 677 510 808
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 13 500 510 808
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 177 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Drážní a kombinovaná doprava| 8 658 444 640
Pozemní komunikace| 0
Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 74 341 122 851
v tom: | dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR| 13 019 791 851
| dotace na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky| 1 136 001 000
| ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 60 185 330 000
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu| 7 473 113 598
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 545 743 199
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 184 461 208
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 10 769 123
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 69 263 102
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 469 192 879
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 55 000 000
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 55 000 000
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 55 000 000
| | účelová podpora celkem4)| 0
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 55 000 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 5 092 500
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 13 514 631 155
v tom: | ze státního rozpočtu| 14 120 347
| podíl rozpočtu Evropské unie| 13 500 510 808
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 74 865 298 926
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 23
Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 803 430 000
Výdaje celkem| 2 585 053 062
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 35 510 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 767 920 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 767 920 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu| 2 585 053 062
v tom: | výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny| 80 000 000
| výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady| 40 000 000
| čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence| 1 800 000 000
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu| 665 053 062
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 312 610 788
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 105 451 197
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 974 481
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 298 724 011
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 70 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 118 800 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 24
Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 34 246 075 316
Výdaje celkem| 69 444 982 069
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 9 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové pří my a přijaté transfery celkem| 34 237 075 316
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 251 037 255
| příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem| 30 763 738 061
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 222 300 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora agropotravinářského komplexu| 46 117 677 061
v tom: | dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu| 43 354 177 061
| ostatní výdaje| 2 763 500 000
Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu| 1 900 000 000
v tom: | dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost| 1 700 000 000
| ostatní dotace| 200 000 000
Podpora lesního hospodářství| 8 120 937 175
Podpora vodního hospodářství| 4 400 000 000
v tom: | výdaje na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky| 0
| ostatní výdaje na vodní hospodářství| 4 400 000 000
Podpora neziskovým organizacím| 70 000 000
Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost| 8 836 367 833
v tom: | další výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost| 8 836 367 833
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 680 374 061
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 904 623 557
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 52 796 293
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 406 537 818
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 2 233 276 686
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 1 010 789 000
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 1 010 789 000
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 520 789 000
| | účelová podpora celkem4)| 490 000 000
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 490 000 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 515 369 000
pokračování na další straně
strana 25
Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství
-
pokračování z předchozí strany
v Kč
| Vratky přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně| 300 000
---|---|---
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace| 1 700 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 313 301 147
v tom: | ze státního rozpočtu| 62 263 892
| podíl rozpočtu Evropské unie| 251 037 255
Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem| 39 632 677 061
v tom: rozpočtu| přímé platby - předfinancování ze státního| 21 944 764 000
| přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu| 596 300 000
| podpora venkova - ze státního rozpočtu| 7 800 000 000
| podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie| 8 346 619 093
| společná organizace trhu - ze státního rozpočtu| 472 639 000
| společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie| 472 354 968
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 4 941 341 556
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 26
Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 12 282 724 856
Výdaje celkem| 226 967 000 210
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 700 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 12 282 024 856
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 12 126 207 286
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 62 118 970
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 93 698 600
Specifické ukazatele - výdaje|
| Věda a vysoké školy| 48 370 124 924
v tom:| vysoké školy| 27 411 676 980
| výzkum, experimentální vývoj a inovace| 20 958 447 944
Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací| 161 982 083 817
Podpora činnosti v oblasti mládeže| 276 266 938
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Podpora činnosti v oblasti sportu| 7 204 727 784
v tom: | sportovní reprezentace| 1 948 071 203
| všeobecná sportovní činnost| 5 256 656 581
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace| 6 884 280 208
Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu| 2 249 516 539
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 986 277 291
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 330 951 397
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 266 463
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 136 983 597
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 776 339 116
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 20 958 447 944
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 14 446 977 081
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 9 581 467 851
| | účelová podpora celkem4)| 4 865 509 230
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 6 511 470 863
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 1 980 201 230
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 1 165 308 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 7 706 843 813
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 1 286 979 700
Zahraniční rozvojová spolupráce| 112 000 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 8 132 000
pokračování na další straně
strana 27
Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
-
pokračování z předchozí strany
v Kč
| Program protidrogové politiky| 36 970 001
---|---|---
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 19 875 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 70 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 13 914 248 193
v tom: | ze státního rozpočtu| 1 788 040 907
| podíl rozpočtu Evropské unie| 12 126 207 286
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 71 052 216
v tom: | ze státního rozpočtu| 8 933 246
| podíl prostředků finančních mechanismů| 62 118 970
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 6 406 136 268
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 28
Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 451 192 639
Výdaje celkem| 16 549 131 176
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 40 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 451 152 639
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 276 777 528
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 44 000 000
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 130 375 111
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem| 579 854 000
Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi| 3 261 285 729
v tom: | finanční náhrada| 2 177 720 979
| příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností| 1 083 564 750
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury| 432 129 384
v tom: | rozvoj a obnova materiálně technické základny| 19 880 000
| výdaje na činnost úřadu| 329 178 884
| platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím| 46 070 500
| program pro ochranu měkkých cílů v oblasti kultury| 37 000 000
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury| 9 509 238 110
v tom: | příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím| 5 471 013 582
| program péče o národní kulturní poklad a dědictví| 1 475 000 000
| rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení| 1 905 037 000
| společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů| 5 000 000
| kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy| 653 187 528
Kulturní služby, podpora živého umění| 712 761 700
v tom: | program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů| 130 000 000
| kulturní aktivity| 544 555 300
| veřejné informační služby knihoven| 38 206 400
Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí| 761 000 000
v tom: | programy ochrany a péče o kulturní statky| 75 000 000
| programy na záchranu a obnovu kulturních památek| 686 000 000
Podpora kultury národnostních menšin| 33 000 000
v tom: | podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 2 000 000
| podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin| 31 000 000
Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení| 267 000 000
pokračování na další straně
strana 29
Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury
-
pokračování z předchozí strany
v Kč
| Státní fond kinematografie| 992 862 253
---|---|---
v tom: | dotace na filmové pobídky| 800 000 000
| dotace ze státního rozpočtu| 192 862 253
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 198 072 370
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 65 710 338
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 563 973
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 34 767 267
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 143 431 447
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 579 854 000
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 579 854 000
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 94 854 000
| | účelová podpora celkem4)| 485 000 000
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 485 000 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 93 354 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 2 000 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 50 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 415 187 528
v tom: | ze státního rozpočtu| 138 410 000
| podíl rozpočtu Evropské unie| 276 777 528
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 55 000 000
v tom: | ze státního rozpočtu| 11 000 000
| podíl prostředků finančních mechanismů| 44 000 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 4 401 104 528
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 30
Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 1 946 800 000
Výdaje celkem| 11 000 443 374
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 25 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 921 800 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 898 043 709
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 1 956 291
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 21 800 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na státní správu| 2 337 065 389
v tom: | výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní výdaje na státní správu| 2 337 065 389
Výzkum a vývoj ve zdravotnictví| 1 710 156 512
Lůžková péče| 2 234 568 886
Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví| 1 278 455 151
Zdravotnické programy| 2 654 236 899
Ostatní činnosti ve zdravotnictví| 785 960 537
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 603 144 421
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 530 482 199
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 30 199 405
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 347 233 165
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 180 292 064
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 1 710 156 512
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 1 710 156 512
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 660 156 512
| | účelová podpora celkem4)| 1 050 000 000
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 1 050 000 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 643 562 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 3 000 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Program protidrogové politiky| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 13 000 000
Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky7)| 14 000 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 2 029 462 466
pokračování na další straně
strana 31
Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví
-
pokračování z předchozí strany
v Kč
| v tom: | ze státního rozpočtu| 131 418 757
---|---|---|---
| podíl rozpočtu Evropské unie| 1 898 043 709
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 2 289 027
v tom: | ze státního rozpočtu| 332 736
| podíl prostředků finančních mechanismů| 1 956 291
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 3 010 212 793
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
7)
výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády
strana 32
Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 3 236 535 918
Výdaje celkem| 31 891 409 426
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 1 242 795 431
v tom: | pojistné na důchodové pojištění| 1 104 707 050
| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 138 088 381
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 993 740 487
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 79 501 324
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 19 619 163
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 894 620 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdajový blok - Výdaje justiční část| 19 568 685 914
v tom: | platy soudců| 5 326 147 100
| platy státních zástupců| 1 898 057 900
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní výdaje justiční části| 12 344 480 914
Výdajový blok - Výdaje vězeňská část| 12 322 723 512
v tom: | dávky důchodového pojištění| 825 273 000
| ostatní sociální dávky| 648 200 000
| ostatní výdaje vězeňské části| 10 849 250 512
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 17 963 687 827
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 6 061 624 520
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 352 322 185
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 6 577 018 612
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 3 622 148 131
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 213 414 122
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 1 898 057 900
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 0
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 0
| | účelová podpora celkem4)| 0
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 0
pokračování na další straně
strana 33
Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti
-
pokračování z předchozí strany
v Kč
| Program sociální prevence a prevence kriminality| 10 895 000
---|---|---
Program protidrogové politiky| 5 515 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 150 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 127 056 624
v tom: | ze státního rozpočtu| 47 555 300
| podíl rozpočtu Evropské unie| 79 501 324
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 22 804 529
v tom: | ze státního rozpočtu| 3 185 366
| podíl prostředků finančních mechanismů| 19 619 163
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 089 822 939
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 34
Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 171 776 819
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů| 171 776 819
v tom: | výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů| 171 776 819
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 74 288 084
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 25 109 372
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 447 944
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 12 295 943
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 46 843 629
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 13 257 600
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 12 500 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 35
Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 241 602 500
Výdaje celkem| 213 014 292
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 80 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 161 602 500
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 5 602 500
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 156 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví| 213 014 292
v tom: | výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví| 213 014 292
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 111 629 554
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 37 730 790
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 215 308
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 16 375 931
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 94 389 441
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 225 000
v tom: | ze státního rozpočtu| 622 500
| podíl rozpočtu Evropské unie| 5 602 500
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 16 650 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 36
Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 15 656 441
Výdaje celkem| 1 493 382 719
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 15 656 441
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 13 956 441
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 700 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu| 1 493 382 719
v tom: | výdaje na volby a referenda| 5 000 000
| výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů| 350 016 928
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu| 1 138 365 791
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 751 154 526
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 252 890 990
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 14 876 453
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 126 247 329
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 615 051 362
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 2 522 400
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 20 550 935
v tom: | ze státního rozpočtu| 6 594 494
| podíl rozpočtu Evropské unie| 13 956 441
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 153 592 313
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 37
Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 1 326 646 939
Výdaje celkem| 3 633 798 122
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 1 120 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 206 646 939
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 646 939
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 200 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního| 3 633 798 122
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 059 904 346
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 696 239 860
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 41 195 082
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 132 658 603
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 924 427 434
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 10 579 966
v tom: | ze státního rozpočtu| 3 933 027
| podíl rozpočtu Evropské unie| 6 646 939
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 268 754 112
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 38
Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 336 320 593
Výdaje celkem| 185 128 512
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 330 162 090
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 158 503
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 3 942 503
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 216 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu| 185 128 512
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 108 297 564
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 36 604 577
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 164 075
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 22 089 767
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 86 113 984
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 5 420 942
v tom: | ze státního rozpočtu| 1 478 439
| podíl rozpočtu Evropské unie| 3 942 503
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 25 402 186
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 39
Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 322 726 000
Výdaje celkem| 302 164 728
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 292 726 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 30 000 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 30 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu| 302 164 728
v tom: | výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu| 302 164 728
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 179 955 356
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 60 824 911
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 552 797
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 18 232 744
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 150 750 288
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 8 656 800
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 12 935 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 40
Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 5 500 000
Výdaje celkem| 258 656 875
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 3 800 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 700 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 700 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže| 258 656 875
v tom: | výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
| ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže| 258 656 875
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 144 760 277
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 48 928 973
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 855 142
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 19 665 357
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 114 334 138
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 8 757 600
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 32 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 41
Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 1 977 930
Výdaje celkem| 259 348 252
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 977 930
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 977 930
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů OSS Ústavu pro studium totalitních režimů| 169 050 587
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek| 90 297 665
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 112 277 020
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 37 742 256
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 162 808
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 76 659 101
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 31 481 267
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 0
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 0
| | účelová podpora celkem4)| 0
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 977 930
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 1 977 930
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 67 100 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 42
Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 239 788 895
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu| 239 788 895
v tom: | platy soudců| 39 463 200
| ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu| 200 325 695
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 116 000 562
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 39 208 190
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 302 791
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 75 576 362
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 34 652 152
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 43
Ukazatele kapitoly 359 Úřad Národní rozpočtové rady
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 24 925 531
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu Národní rozpočtové rady| 24 925 531
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 13 428 691
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 538 898
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 156 542
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 7 827 091
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 200 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 44
Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 1 347 450
Výdaje celkem| 6 563 390 450
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 347 450
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 347 450
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Infrastruktura výzkumu| 6 563 390 450
Programy výzkumu| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 52 501 092
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 17 745 369
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 026 801
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 51 340 019
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 6 563 390 450
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 6 562 043 000
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 6 562 043 000
| | účelová podpora celkem4)| 0
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 1 347 450
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 4 593 910 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 3 007 900
v tom: | ze státního rozpočtu| 1 660 450
| podíl rozpočtu Evropské unie| 1 347 450
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 45
Ukazatele kapitoly 362 Národní sportovní agentura
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 85 923 875
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národní sportovní agentury| 85 923 875
Dotace do oblasti sportu| 0
v tom: | rozvoj a podpora sportu| 0
| sportovní reprezentace| 0
| podpora významných sportovních akcí| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 18 997 065
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 5 812 608
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 223 173
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 2 800 000
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 8 358 665
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 4 475 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 46
Ukazatele kapitoly 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 34 444 691
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 34 444 691
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 14 328 698
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 843 100
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 262 574
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 524 207
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 4 824 491
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 6 780 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 12 010 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 47
Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 6 050 000
Výdaje celkem| 67 310 087
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 4 550 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem| 67 310 087
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 37 360 047
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 12 627 696
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 425 215
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 602 907
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 19 657 844
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 100 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 48
Ukazatele kapitoly 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 22 311 260
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře| 22 311 260
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 14 586 482
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 930 231
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 285 730
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 3 078 909
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 11 207 573
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 49
Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 30 000 000
Výdaje celkem| 2 981 804 229
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 30 000 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 30 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Civilní připravenost na krizové stavy| 2 975 384 229
Zabezpečení potřeb ozbrojených sil| 6 420 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 188 173 414
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 63 602 615
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 758 318
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 105 274 208
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 81 541 677
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 2 975 384 229
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 160 360 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 50
Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 170 400 000
Výdaje celkem| 445 248 327
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 170 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 445 248 327
v tom: | výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výkon funkcí| 445 248 327
| výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na rozvojové programy| 0
| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 142 849 186
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 48 283 024
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 852 790
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 14 166 473
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 128 473 013
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 0
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 0
| | účelová podpora celkem4)| 0
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 5 300 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 182 826 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 51
Ukazatele kapitoly 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 72 175 998
Výdaje celkem| 452 581 266
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 72 175 998
v tom: | pojistné na důchodové pojištění| 64 156 443
| pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 8 019 555
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů| 409 637 266
Sociální dávky| 42 944 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 260 649 779
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 87 682 534
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 165 120
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 28 596 591
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 229 659 404
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 10 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 52
Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 378 660 401
Výdaje celkem| 4 102 464 850
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 378 660 401
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 36 608 790
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 342 051 611
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR| 215 365 405
Dotace jiným subjektům| 3 887 099 445
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 84 549 112
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 28 577 600
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 565 851
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 78 292 555
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 4 102 464 850
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 3 723 804 449
| v tom: | institucionální podpora celkem4)| 168 445 000
| | účelová podpora celkem4)| 3 555 359 449
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 378 660 401
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 3 555 359 449
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 42 841 493
v tom: | ze státního rozpočtu| 6 232 703
| podíl rozpočtu Evropské unie| 36 608 790
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 402 096 013
v tom: | ze státního rozpočtu| 60 044 402
| podíl prostředků finančních mechanismů| 342 051 611
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 53
Ukazatele kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 400 000
Výdaje celkem| 425 317 706
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost| 425 317 706
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 139 545 994
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 47 166 547
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 779 332
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 138 966 561
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 97 751 465
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 54
Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 518 140
Výdaje celkem| 644 751 491
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 518 140
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 518 140
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu| 644 751 491
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 343 193 814
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 115 999 509
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 274 516
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 313 725 820
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 52 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 55
Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 51 810 880 286
Financování|
| Změna stavu státního dluhu| 481 126 169 129
Změna stavu na účtech státních finančních aktiv8)| 18 873 830 871
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Obsluha státního dluhu| 51 810 880 286
Průřezové ukazatele|
| |
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
8)
včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění
strana 56
Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 2 191 500 000
Výdaje celkem| 20 400 000 000
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy9)| 1 550 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 641 500 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem10)| 641 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Transfery do jiných kapitol| 20 185 000 000
v tom: | transfery pro výdaje státu na sociální politiku| 20 000 000 000
| ostatní transfery do jiných kapitol| 20 185 000 000
Ostatní výdaje| 215 000 000
Průřezové ukazatele|
| |
9)
zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet
10)
zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatních příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy důchodového pojištění
strana 57
Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 678 000 470 800
Výdaje celkem| 330 268 347 439
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 658 400 150 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 19 600 320 800
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 19 600 320 800
Specifické ukazatele - výdaje|
| Vládní rozpočtová rezerva| 112 526 743 508
Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)| 140 000 000
Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému| 60 000 000
Stavební spoření| 4 100 000 000
Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky| 1 315 131 000
Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace| 8 864 230 000
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5| 1 488 199 500
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6| 9 828 964 200
Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7| 1 140 915 000
Další prostředky pro územní samosprávné celky| 13 016 571 739
Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně| 99 149 608 000
Ostatní výdaje| 26 698 333 031
Odvody do rozpočtu Evropské unie| 47 000 000 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 4 939 651 461
Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu| 0
Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 0
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 0
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 0
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 4 939 651 461
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Příloha č. 5
k zákonu č. 355/2019 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ
(s výjimkou hlavního města Prahy)
v Kč
KRAJ| Příspěvek na výkon státní správy celkem
---|---
Středočeský| 165 408 900
Jihočeský| 110 593 200
Plzeňský| 104 342 200
Karlovarský| 71 164 300
Ústecký| 127 422 600
Liberecký| 88 955 400
Královéhradecký| 100 976 400
Pardubický| 97 610 500
Kraj Vysočina| 96 168 000
Jihomoravský| 155 311 300
Olomoucký| 109 631 500
Zlínský| 104 342 200
Moravskoslezský| 156 273 000
Úhrn| 1 488 199 500
Kritéria pro stanovení příspěvku na výkon státní správy:
Výše příspěvku pro jednotlivé kraje je stanovena na základě adekvátního počtu úředních úvazků zabývajících se přeneseným výkonem státní správy, a dále na základě částky určené Ministerstvem vnitra na pokrytí jednoho modelového úvazku (712 119 Kč) tak, aby byla nastavena shodná míra krytí adekvátních nákladů u všech krajů, tj. 67,52 %.
Východiskem pro objem příspěvku krajům na výkon státní správy pro rok 2020 je výsledná částka příspěvku pro rok 2019 valorizována o 5 %, a dále navýšena o částku 105 000 000 Kč.
Na základě konkrétních regresorů byly vypočítány koeficienty pro kvadratickou rovnici, která určí adekvátní počet úředních úvazků zabývajících se výkonem přenesené působnosti: x = – A*obyv2 \\+ B*obyv + C
Koeficienty
---
A
B
C| 0,0000000000735173
0,000304711
64,328754
x je adekvátní počet úvazků a obyv je počet obyvatel daného kraje, podle kterého byly určeny adekvátní počty těchto úvazků pro každý kraj.
Pro rok 2020 byl příspěvek na výkon státní správy celkově navýšen v průměru o 12,97 %.
Celková částka příspěvku se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny.
Příloha č. 6
k zákonu č. 355/2019 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH
(s výjimkou hlavního města Prahy)
v Kč
KRAJ| Příspěvek na výkon státní správy celkem*)
---|---
Středočeský| 1 450 732 200
Jihočeský| 682 568 200
Plzeňský| 642 500 600
Karlovarský| 310 056 100
Ústecký| 809 004 000
Liberecký| 445 731 900
Královéhradecký| 589 310 100
Pardubický| 564 595 600
Kraj Vysočina| 577 175 100
Jihomoravský| 1 281 634 400
Olomoucký| 635 482 400
Zlínský| 613 190 700
Moravskoslezský| 1 226 982 900
Úhrn| 9 828 964 200
*)
viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze
Příloha č. 7
k zákonu č. 355/2019 Sb.
FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
v Kč
Příspěvek na výkon státní správy*| 1 140 915 000
---|---
Úhrn| 1 140 915 000
*)
viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím a hlavnímu městu Praze
Příloha č. 8
k zákonu č. 355/2019 Sb.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy
jednotlivým obcím a hlavnímu městu Praze
1.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím1)
A)
ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností)
Výše příspěvku (P) se stanoví jako součet částek vypočítaných podle rozsahu působnosti na základě níže uvedeného vzorce.2)3) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části 1.D) a 1.H).
Vzorec:
P=BA+odmocnina(SO)×SO
Výše příspěvku4) je závislá:
-
na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy,
-
na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřené počtem obyvatel.
Hodnoty koeficientů “A“ a “B“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti (např. u obceobce, která je stavebním úřadem, se sčítají dvě částky vypočítané na základě dosazení koeficientů “A“ a “B“ uvedených v tabulce v řádcích 1 a 3 do výše uvedeného vzorce).
Rozsah působnosti| A| B
---|---|---
Základní působnost| 29,52309608| 6830500,486
Působnost matričního úřadu| 293,6217957| 15415649,93
Působnost stavebního úřadu| 64,48822021| 13651966,35
Působnost pověřeného obecního úřadu| 252,8424683| 27427070,52
1)
§ 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2)
Do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících. U základní působnosti, kde správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel.
3)
Příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají.
4)
Pro rok 2020 byl celkový objem příspěvku valorizován o 4,64 % dle jednotlivých působností, vyjma matriční působnosti. Zohledněna byla i meziroční změna počtu obyvatel.
5)
Velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2019 vydané Českým statistickým úřadem, podle vyhlášky č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny.
B)
ObceObce s rozšířenou působností
Výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.3)6)7) Navíc se přičte částka uvedená v části 1.F), 1.G), 1.H) a 1.I) za výkonové složky příspěvku a u některých obcíobcí se přičte i částka uvedená v části 1.C), 1.D) a 1.E).
Vzorec 1:
P1=BA|odmocnina(SO)×SO
Vzorec 2:
P2=Cx(1-SCSO)×SO
Výše příspěvku8) je závislá:
-
na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy,
-
na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřené počtem obyvatel,
-
na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem obyvatel obceobce.
Hodnoty koeficientů „A“, „B“ a „C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí:
Rozsah působnosti| A| B| C
---|---|---|---
Základní působnost| 31,78848076| 1495203,631| 0
Působnost matričního úřadu| 310,1607056| 6129265,023| 5139,847748
Působnost stavebního úřadu| 40,68075943| 4782091,854| 9503,536255
Působnost pověřeného obecního úřadu| 49,89009476| 8663660,48| 10815,67996
Působnost obceobce s rozšířenou působností| 1,502918243| 3950471,562| 34503,20351
6)
Do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících.
V případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel.
7)
Výpočet podle vzorce 1 a vzorce 2 se nepoužije pro stanovení výše příspěvku u hlavního města Prahy.
8)
Pro rok 2020 byl celkový objem příspěvku valorizován o 4,64 % dle jednotlivých působností, vyjma matriční působnosti. Zohledněna byla meziroční změna počtu obyvatel.
Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny.
C)
ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením
Obec| Výše příspěvku v Kč
---|---
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav9)| 870 186
Černošice9)| 11 822 153
Nýřany9)| 5 026 345
Šlapanice9)| 7 749 257
Brno10)11)12)13)| 197 004 489
Ostrava10)14)| 138 281 887
Plzeň10)15)| 33 958 886
9)
§ 2 odst. 2 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Výše příspěvku je nově založena na skutečném počtu zaměstnanců na detašovaném pracovišti (vyjma zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí, kteří jsou financováni z dotací Ministerstva práce a sociálních věcí) a velikosti správního obvodu obcíobcí s rozšířenou působností.
10)
ObceObce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (Poznámka: zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003).
11)
§ 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
§ 31 až 37 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky, ve znění zákona č. 204/2019 Sb.).
13)
V částce zahrnuto navýšení o 14 814 026 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Brno. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů dle části 1.H).
14)
V částce zahrnuto navýšení o 10 777 730 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Ostrava. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů dle části 1.H).
15)
V částce zahrnuto navýšení o 8 329 381 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Plzeň. Částka je odvozena od počtu sledovaných úkonů dle části 1.H).
D)
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí
Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle § 55 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) ve spojení s § 62), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obecobec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami.
Toto financování se ale netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obceobce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle § 58 OZ. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. Financování se netýkají i případy opatrovnictví, kdy se obecobec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle § 468 OZ. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka).
V případě rozhodnutí z období přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se financování týká rozhodnutí o omezení ve způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 2 a rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník.
ObceObce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek na rok 2020 je 31. březen 2019. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím krajských úřadů realizováno ve všech obcíchobcích zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto kraji učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit obcímobcím zjištěné skutečnosti verifikovat.
Výše zmíněná paušální platba byla pro rok 2020 stanovena ve výši 29 000 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcíobcí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v obciobci, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení, zařízení sociálních služeb apod.), či zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích.
ObcímObcím, vykonávajícím působnost veřejných opatrovníků, bude výše příspěvku na výkon státní správy zvýšena o částku, která odpovídá násobku faktického počtu opatrovanců.
E)
Financování jednotných kontaktních míst
Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů.
Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst.
Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému “SINPRO“, tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2018. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je přiřazen jednomu ze škály stanovených intervalů (rozpětí “od - do“), ke kterému jsou navázány finanční prostředky. Stanovené rozpětí bylo valorizováno o 4,6 % se zaokrouhlením částek na tisíce. Se zvyšujícím se počtem řešených dotazů se zvyšují navázané finanční prostředky v rámci škály stanovených intervalů podle níže uvedeného:
Rozpětí zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů| Výše příspěvku v Kč
---|---
Od - Do| (Kč)
0 - 25| 69 000
26 - 50| 138 000
51 - 75| 207 000
76 - 100| 276 000
101 - 125| 345 000
126 - 150| 414 000
151 - 175| 483 000
176 - 200| 552 000
201 - 225| 621 000
226 - 250| 690 000
251 - 275| 759 000
276 - 300| 828 000
301 - 325| 897 000
326 - 350| 967 000
351 - 375| 1 036 000
376 - 400| 1 105 000
401 - 425| 1 174 000
426 - 450| 1 243 000
451 - 475| 1 312 000
476 - 500| 1 381 000
501 - 525| 1 450 000
526 - 550| 1 519 000
551 - 575| 1 588 000
576 - 600| 1 657 000
601 - 625| 1 726 000
Konkrétní výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa v rámci obcíobcí ČR je následující:
Jednotné kontaktní místo v rámci obcí ČR| Počet zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů v období od 1. 1. do 31. 12. 2018| Výše příspěvku v Kč
---|---|---
Ostrava| 513| 1 450 000
České Budějovice| 168| 483 000
Liberec| 48| 138 000
Hradec Králové| 59| 207 000
Jihlava| 32| 138 000
Zlín| 250| 690 000
Černošice| 63| 207 000
Olomouc| 68| 207 000
Karlovy Vary| 106| 345 000
Brno| 455| 1 312 000
Plzeň| 111| 345 000
Pardubice| 398| 1 105 000
Ústí nad Labem| 31| 138 000
F)
Financování vydávání občanských průkazů
ObecObec, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu (tzv. “místo nabrání“), obdrží příspěvek ve výši násobku 115 Kč za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost, u které byl inkasován správní poplatek - tj. žádost o vydání občanského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a do 24 hodin, žádost o vydání občanského průkazu s dobou platnosti šest, tři nebo 1 měsíc. Současně nenáleží příspěvek za přijaté žádosti o vydání občanského průkazu s kontaktním elektronickým čipem, které byly přijaté do 30. 6. 2018, a za které byl rovněž inkasován správní poplatek. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání občanských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra, je období od 1. 1. do 31. 12. 2018.
G)
Financování vydávání řidičských průkazů
ObecObec, kde byla podána žádost o vydání řidičského průkazu (tzv. “místo nabrání“), obdrží příspěvek ve výši násobku 115 Kč za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a žádosti o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl inkasován správní poplatek. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání řidičských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva dopravy, je období od 1. 1. do 31. 12. 2018.
H)
Financování matričních úřadů
Celkový objem prostředků, určených na financování matričních úřadů, byl rozdělen přibližně na dvě shodné části. První část byla obcímobcím alokována na základě vzorců a koeficientů zahrnující počet obyvatel ve správním obvodu viz část 1.A) a 1.B). Druhá část byla rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. ObecObec, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2018 úkon, obdrží za jeho provedení příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození obdrží obecobec příspěvek ve výši 690 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží obecobec příspěvek ve výši 2 760 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží obecobec příspěvek 920 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží obecobec příspěvek ve výši 209 Kč, a to za období od 1. 1. do 31. 12. 2018.
V případě obceobce s rozšířenou působnosti se zvláštním postavením, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003), bude financována jen výkonová složka, a to z důvodu vznikající úspory z rozsahu. Částky za provedené zápisy a úkon určení otcovství odpovídají výše uvedenému.
Výše příspěvku bude přičtena k celkovému příspěvku na zvláštní postavení, viz část 1.C).
Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem.
I)
Financování úřadů územního plánování
Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. Agenda uvedená ve větě první byla do zákona č. 183/2006 Sb. doplněna zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
ObecObec s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko vydané v období od 1. 1. do 31. 12. 2018 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Částka pro rok 2020 za jeden úkon činí 2 477 Kč. Celkový objem finančních prostředků 207 852 501 Kč je meziročně zachován.
Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj.
2.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze16)
Výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu zahrnuje částky určené postupem stanoveným v části, 2.A), 2.B) [včetně B1), B2) a B3)], 2.C), 2.D) a 2.E).
Takto zjištěná hodnota se zaokrouhluje na celé stokoruny podle matematických zásad.
16)
§ 31 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
A)
Výkon působnosti, která je svěřena orgánům krajů v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Východiskem pro objem příspěvku na výkon státní správy pro rok 2020 je výsledná částka příspěvku pro rok 2019 navýšená o 12,97 %.
B)
Výkon působnosti, která je svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcíobcí s rozšířenou působností v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Sazba je pro rok 2020 valorizována o 4,64 % a činí 78 267 Kč. Meziroční změna příspěvku oproti roku 2019 je také výsledkem nárůstu počtu obyvatel hlavního města Prahy dle údajů Českého statistického úřadu se stavem k 1. 1. 2019.
B1)
Financování vydávání občanských průkazů
V celkové částce příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu, je obsažena i částka 18 468 885 Kč k pokrytí financování vydávání občanských průkazů jednotlivými úřady městských částí.
Financování vydávání občanských průkazů včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.F) této přílohy.
B2)
Financování vydávání řidičských průkazů
V celkové částce příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu, je obsažena i částka 5 198 575 Kč k pokrytí financování vydávání řidičských průkazů Magistrátem hlavního města Prahy.
Financování vydávání řidičských průkazů včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.G) této přílohy.
B3)
Financování matričních úřadů
V celkové částce příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu je obsažena výkonová složka ve výši 39 028 911 Kč k pokrytí financování úkonů učiněných v rámci jednotlivých matričních úřadů.
Financování matričních úřadů včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.H) této přílohy.
C)
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 24 679 000 Kč k pokrytí financování veřejného opatrovnictví k zabezpečení 851 opatrovanců.
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.D) této přílohy.
D)
Financování jednotných kontaktních míst
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 2 140 000 Kč k zabezpečení činnosti jednotných kontaktních míst Úřadu městské části Praha 1 a Úřadu městské části Praha 7. Pro Prahu 1 příspěvek činí 1 726 000 Kč za 602 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů a pro Prahu 7 je příspěvek ve výši 414 000 Kč za 140 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů.
Financování jednotných kontaktních míst včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.E) této přílohy.
E)
Financování úřadů územního plánování
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 9 784 150 Kč k pokrytí financování nárůstu agendy úřadu územního plánování.
Financování úřadu územního plánování včetně souvislostí se řídí podle ustanovení obsažených v části 1.I) této přílohy.
3.
Postup pro přerozdělení výše příspěvku na výkon státní správy v průběhu kalendářního roku
Pokud krajský úřad zcela výjimečně rozhodne o převodu výkonu přenesené působnosti v průběhu kalendářního roku, náleží příslušná část příspěvku na výkon státní správy dosavadního vykonavatele obciobci, která povinnost výkonu přenesené působnosti přebírá, a to vždy v poměrné části příspěvku od začátku čtvrtletí následujícího po rozhodnutí krajského úřadu. Krajský úřad o svém rozhodnutí a s tím souvisejícími změnami správních obvodů výkonu přenesené působnosti jednotlivých obcíobcí neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí.
V případě jmenování správce obceobce Ministerstvem vnitra rozhodne krajský úřad o převedení poměrné části příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti náležejícího dotčené obciobci na obecobec, kterou nově svým rozhodnutím pověřil k dočasnému výkonu přenesené působnosti. Převedená část příspěvku odpovídá poměru počtu dnů, po které správce obceobce svou činnost vykonává, a celkového počtu 365 dnů v kalendářním roce. Krajský úřad vydá v kalendářním roce takovéto rozhodnutí vždy s účinností maximálně do 31. 12. téhož roku. Pokud činnost správce obceobce bude pokračovat i po tomto datu, vydá krajský úřad vždy nové rozhodnutí, ve kterém zohlední novou skladbu příspěvku na výkon přenesené působnosti v novém kalendářním roce.
Příloha č. 9
k zákonu č. 355/2019 Sb.
SEZNAM DOTACÍ V ROCE 2020 PODLE § 3 ODST. 2 ZÁKONA č. 355/2019 Sb.
v Kč
číslo kapitoly| kapitola| příjemce dotace| účel dotace| částka
---|---|---|---|---
398| Všeobecná pokladní správa| Český svaz bojovníků za svobodu| na projekty a činnost organizace| 6 300 000
398| Všeobecná pokladní správa| Konfederace politických vězňů| na projekty a činnost organizace| 5 250 000
398| Všeobecná pokladní správa| Masarykovo demokratické hnutí| na projekty a činnost organizace| 1 530 000
398| Všeobecná pokladní správa| Ústav TGM, o.p.s.| na projekty a činnost organizace| 1 800 000
398| Všeobecná pokladní správa| Československá obec legionářská| na projekty a činnost organizace| 6 000 000
398| Všeobecná pokladní správa| Československý ústav zahraniční| na projekty a činnost organizace| 1 000 000 |
Zákon č. 356/2019 Sb. | Zákon č. 356/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 2. 2020, částka 149/2019
* Čl. I - V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb., zákona č. 226/2017 Sb. a zákona č. 49/2019 Sb.,
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2020
356
ZÁKON
ze dne 4. prosince 2019,
kterým se mění zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 4 odst. 1 zákona č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, ve znění zákona č. 101/2004 Sb., zákona č. 129/2006 Sb., zákona č. 162/2013 Sb., zákona č. 226/2017 Sb. a zákona č. 49/2019 Sb., se za slova „27. červen – Den památky obětí komunistického režimu,“ vkládají slova „21. srpen – Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy,“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 363/2019 Sb. | Zákon č. 363/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 152/2019
* Čl. I - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2020
363
ZÁKON
ze dne 17. prosince 2019,
kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „a příspěvek na bydlení“ nahrazují slovy „, příspěvek na bydlení a porodné“.
2.
V § 7 odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 76 zní:
„(5)
Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, vymezené podle zvláštního právního předpisu upravujícího životní a existenční minimum76).
76)
§ 4 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 18 odst. 2 se za písmeno b) vkládá písmeno c), které zní:
„c)
podle § 5 odst. 1 písm. b) bodu 5,“.
Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h).
4.
V § 24 odstavec 1 zní:
„(1)
Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, jestliže
a)
náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu vlastníka, nebo nájemce bytu a společně posuzovaných osob a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a současně
b)
součin rozhodného příjmu a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.“.
5.
V § 24 odst. 2 větě první se slova „, pokud je v něm hlášen k trvalému pobytu“ zrušují.
6.
V § 24 odstavec 4 zní:
„(4)
Změní-li oprávněná osoba bydliště v průběhu kalendářního měsíce, přihlíží se k této změně pro účely příspěvku na bydlení až od následujícího kalendářního měsíce. To platí i v případě, že osoba společně posuzovaná změní bydliště v průběhu kalendářního měsíce nebo se stane vlastníkem nebo nájemcem tohoto bytu.“.
7.
V § 25 odst. 3 písm. a) se slova „a současně v něm byly hlášeny k trvalému pobytu“ zrušují.
8.
V § 25 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
9.
V § 30 odst. 1 se částka „220 000 Kč“ nahrazuje částkou „300 000 Kč“.
10.
V § 30 odst. 3 písm. a) a b) se částka „7 600 Kč“ nahrazuje částkou „10 000 Kč. “.
11.
V § 30 odst. 3 písm. b) se slova „měsíčně. V případě, že u každého z rodičů lze stanovit ke dni narození dítěte uvedený denní vyměřovací základ, vychází se při stanovení výše rodičovského příspěvku z toho denního vyměřovacího základu, který je vyšší“ nahrazují slovy „měsíčně; při stanovení výše rodičovského příspěvku se vychází z toho denního vyměřovacího základu rodiče, který je k žádosti o rodičovský příspěvek rodičem doložen; jsou-li doloženy denní vyměřovací základy obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší“.
12.
V § 30c se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V případě, že rodič pečuje o vícerčata a jedno nebo více dětí z těchto vícerčat zemře, přitom rodič dále pečuje alespoň o jedno dítě, může ministr práce a sociálních věcí na základě žádosti o odstranění tvrdosti zákona ve výjimečných případech v závislosti na celkových sociálních poměrech rodiny a délce péče o vícerčata rozhodnout odchylně od postupu stanoveného v odstavcích 1 a 2.“.
13.
V § 31 odst. 3 písm. a) se číslo „46“ nahrazuje číslem „92“.
14.
V § 51 odst. 3 větě druhé se slova „do 31. října“ nahrazují slovy „do 30. září“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „, pokud v odůvodněných případech krajská pobočka Úřadu práce neumožní prokázání nezaopatřenosti dítěte v pozdějším termínu“.
15.
V § 54a odst. 1 se částka „220 000 Kč“ zrušuje.
16.
V § 54a se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
17.
V § 54a odst. 3 se slova „nebo pěstounovi“ zrušují a slova „uvedeným osobám vyplácí rodičovský příspěvek nebo odměnu pěstouna (odměnu pěstouna ve zvláštních případech)“ se nahrazují slovy „rodiči vyplácí rodičovský příspěvek“.
18.
V § 59 odst. 1 písm. c) se slova „nebo § 35“ zrušují.
19.
V § 59 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
20.
V § 65 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zaměstnanci orgánu státní sociální podpory jsou oprávněni na základě souhlasu žadatele o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, které osoba a s ní společně posuzované osoby užívají, a to s cílem provádět šetření v místě pro zjištění podmínek nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši. Pokud žadatel o příspěvek na bydlení nebo příjemce příspěvku na bydlení nebo osoba společně posuzovaná nedá souhlas se vstupem do obydlí, nebo znemožní provedení šetření v místě k ověření skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení nebo jeho výši, orgán státní sociální podpory příspěvek na bydlení nepřizná nebo odejme; rozhodnutí o odejmutí může být prvním úkonem ve správním řízení.“.
21.
V § 67 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Řízení se nevede v případě změny výše dávky, jejího odnětí nebo zastavení výplaty dávky podle § 61 a v případě výplaty rozdílu mezi výší rodičovského příspěvku a dávek nemocenského pojištění podle § 30b odst. 3; o těchto skutečnostech se vydává oznámení.“.
22.
V § 67 odst. 4 větě třetí se slova „v případě, že zákonný zástupce (osoba uvedená ve větě druhé) nepožádal o dávku nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy mu byla zaslána písemná výzva krajské pobočky Úřadu práce, aby o dávku pro nezletilou osobu požádal, nebo v případě, kdy pobyt zákonného zástupce (osoby uvedené ve větě druhé) není znám“ zrušují.
23.
V § 68 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slovo „jejich“ nahrazuje slovem „denního“ a na konci textu bodu se doplňují slova „rodiče, z něhož má být při stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle podané žádosti vycházeno“.
24.
V § 69 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, nejde-li o případy uvedené v § 67 odst. 2 větě druhé“.
25.
V § 69 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „a v § 67 odst. 2 větě druhé“.
26.
V § 69 odst. 1 písm. c) se slova „a § 58 odst. 2“ nahrazují slovy „, § 58 odst. 2 a v § 67 odst. 2 větě druhé“.
27.
V § 70 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
V případech podle § 67 odst. 2 věty druhé lze uplatnit námitky do 30 dnů ode dne první splátky dávky po změně její výše nebo ode dne odnětí nebo zastavení výplaty dávky.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
28.
V § 70 odst. 5 a 6 se slova „a 3“ nahrazují slovy „až 4“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Rodičovský příspěvek ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, náleží od kalendářního měsíce, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, a to také rodiči, který pečuje o dítě nebo děti do 4 let věku, které jsou nejmladší v rodině, a zároveň nedočerpal k tomuto datu celkovou částku rodičovského příspěvku na toto dítě či děti ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Zároveň se při stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přihlíží k částce rodičovského příspěvku vyplacené při péči o toto dítě nebo děti za dobu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu doručí příjemcům rodičovského příspěvku nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabude účinnosti, písemné sdělení o změně výše rodičovského příspěvku; toto sdělení se nedoručuje do vlastních rukou.
2.
V případě rodiče, který sice pečuje o dítě nebo děti do 4 let věku, které jsou nejmladší v rodině, ale již dočerpal k datu nabytí účinnosti tohoto zákona celkovou částku rodičovského příspěvku ve výši podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, již rozdíl mezi celkovou částkou rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nejvyšší částkou rodičovského příspěvku podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nenáleží.
3.
Pro stanovení nároku a výše měsíčních částek rodičovského příspěvku je stále rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2, 4 až 8 a 20, které nabývají účinnosti dnem 1. července 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 364/2019 Sb. | Zákon č. 364/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů
Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 152/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o hazardních hrách
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o dani z hazardních her
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2020
364
ZÁKON
ze dne 17. prosince 2019,
kterým se mění některé zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o dani z nemovitých věcí
Čl. I
V § 4 odst. 1 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb., zákona č. 84/2015 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., písmeno k) zní:
„k)
pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází
1.
ochranné pásmo vodního zdroje I. stupně,
2.
krajinný prvek skupina dřevin, stromořadí, travnatá údolnice, mez, příkop nebo mokřad, pokud je tento prvek evidován v evidenci ekologicky významných prvků podle zákona upravujícího zemědělství, nebo
3.
příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání,“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze do zdaňovacího období roku 2021 včetně použít pro pozemky, které byly v posledním zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona osvobozeny od daně z pozemků podle § 4 odst. 1 písm. k) zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. III
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb. a zákona č. 125/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. f) bodě 4 se slova „podle zákona upravujícího evidenci tržeb“ nahrazují slovy „, jejíž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč“.
2.
V § 10 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „; v případě výher z hazardních her jsou jednotlivým druhem příjmů výhry z
1.
loterie a tomboly,
2.
kursové sázky a totalizátorové hry,
3.
technické hry,
4.
živé hry s výjimkou turnaje živé hry,
5.
turnaje živé hry a turnaje malého rozsahu a
6.
jiných hazardních her než hazardních her podle bodů 1 až 5“.
3.
V § 10 odst. 1 písm. ch) se za slova „slosování, ceny“ vkládají slova „z účtenkové loterie,“.
4.
V § 10 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
výhry z
1.
loterie a tomboly, pokud výše výhry nepřesahuje 1 000 000 Kč,
2.
hazardních her, které jsou jednotlivým druhem příjmu podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6, pokud rozdíl mezi úhrnem výher spadajících do tohoho druhu příjmu a úhrnem vkladů do hazardních her v rámci tohoto druhu příjmu za zdaňovací období nepřesahuje 1 000 000 Kč,“.
5.
V § 10 odst. 4 větě třetí se za číslo „1“ vkládají slova „písm. h) bodu 1 a“.
6.
V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „U příjmů podle odstavce 1 písm. h) bodů 2 až 6 je výdajem pouze vklad do hazardní hry.“.
7.
V § 10 odst. 8 větě třetí se za text „g),“ vkládají slova „h) bodu 1,“.
8.
V § 19 odst. 1 se na začátek písmene zn) vkládají slova „příjem v podobě“.
9.
V § 19 odst. 1 písm. zn) se slova „podle zákona upravujícího evidenci tržeb“ nahrazují slovy „, jejíž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč“.
10.
V § 19 odst. 3 písm. b) se slova „svazek obcí“ nahrazují slovy „dobrovolný svazek obcí, kraj, Česká republika“.
11.
V § 22 odst. 1 písm. g) bodě 8 se za slovo „ceny“ vkládají slova „z účtenkové loterie,“.
12.
V § 23 odst. 3 písm. a) se doplňuje bod 19, který zní:
„19.
úbytek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů,“.
13.
V § 23 odst. 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 11, který zní:
„11.
přírůstek rezerv v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.“.
14.
V § 23 odst. 9 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
15.
V § 24 odst. 2 písm. i) se za slovo „přeměnou131)“ vkládá čárka, slova „a s“ se nahrazují slovem „, s“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a s výjimkou rezervy v pojišťovnictví podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů“.
16.
V § 24 odst. 2 písm. u) se za číslo „1“ vkládají slova „písm. h) bodu 1 nebo“.
17.
V § 36 odst. 2 se na začátek písmene i) vkládají slova „z příjmu v podobě ceny z účtenkové loterie,“.
18.
V § 36 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „, a z příjmu v podobě výhry z loterie a tomboly“.
19.
V § 36 odst. 7 se za číslo „4“ vkládají slova „nebo veškeré příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) bodě 1, které byly samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, nesnížené o výdaje“.
20.
V § 38d odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „až 8“.
21.
V § 38d odst. 4 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ustanovení § 19 odst. 3 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
V prvních 2 zdaňovacích obdobích započatých ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji zvyšuje vždy o jednu polovinu záporného rozdílu mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na začátku prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a zůstatkem rezerv v pojišťovnictví podle zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou rezerv k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna a podle které se dvojí zdanění příjmů vylučuje metodou vynětí, k začátku prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo se v prvním zdaňovacím období započatém ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona snižuje o kladný rozdíl mezi těmito veličinami.
4.
Na úrokový příjem plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z dluhopisu emitovaného před 1. lednem 2013 se použije § 36 odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; v těchto případech se nepoužije čl. IV bod 2 zákona č. 192/2012 Sb.
5.
Na příjem v podobě ceny z účtenkové loterie nebo v podobě výhry z loterie a tomboly plynoucí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který je samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle § 36, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Čl. V
V zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb. a zákona č. 170/2017 Sb., § 6 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní:
㤠6
Rezervy v pojišťovnictví
(1)
Rezervami v pojišťovnictví se pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy vytvořené podle zákona upravujícího pojišťovnictví.
(2)
U poplatníka se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika, který provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky, se rezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti vytvořené v souladu s právními předpisy státu jeho sídla, které upravují přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon v souladu s předpisem Evropské unie27).
(3)
U poplatníka se sídlem na území státu, který není členským státem Evropské unie ani státem tvořícím Evropský hospodářský prostor a se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující tvorbu a výši technických rezerv v pojišťovací a zajišťovací činnosti, která je prováděna, provozujícího pojišťovací nebo zajišťovací činnost na území České republiky se rezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů rozumí technické rezervy k vyrovnání závazků z této činnosti vytvořené v souladu s touto mezinárodní smlouvou.
(4)
Upravenými rezervami v pojišťovnictví se pro účely daní z příjmů rozumí rezervy v pojišťovnictví
a)
snížené o částky vymahatelné ze zajišťovacích smluv podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28) a
b)
zvýšené o zůstatek odložených pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy podle právních předpisů upravujících účetnictví.
(5)
Přírůstkem rezerv v pojišťovnictví se rozumí kladný rozdíl mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví na konci zdaňovacího období a výší upravených rezerv v pojišťovnictví na začátku zdaňovacího období.
(6)
Úbytkem rezerv v pojišťovnictví se rozumí záporný rozdíl mezi výší upravených rezerv v pojišťovnictví na konci zdaňovacího období a výší upravených rezerv v pojišťovnictví na začátku zdaňovacího období.
(7)
Pro účely určení přírůstku rezerv v pojišťovnictví a úbytku rezerv v pojišťovnictví se za zdaňovací období považuje i období, za které se podává daňové přiznání.
(8)
Rezervami v pojišťovnictví pro účely daní z příjmů nejsou technické rezervy k vyrovnání závazků z pojišťovací nebo zajišťovací činnosti provozované ve státě, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna a podle které se dvojí zdanění příjmů vylučuje metodou vynětí.
27)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.
28)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), v platném znění.“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti u rezerv za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. VII
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 70 odst. 1 se částka „28 500 Kč“ nahrazuje částkou „32 250 Kč“ a částka „14 300 Kč“ se nahrazuje částkou „16 200 Kč“.
2.
V § 104 odst. 1 se číslo „27“ nahrazuje číslem „30“, částka „1,46 Kč“ se nahrazuje částkou „1,61 Kč“, částka „2,63 Kč“ se nahrazuje částkou „2,90 Kč“, částka „1,71 Kč“ se nahrazuje částkou „1,88 Kč“ a částka „2 236 Kč“ se nahrazuje částkou „2 460 Kč“.
3.
V § 80 odst. 1 se číslo „200“ nahrazuje číslem „2000“.
4.
V § 86 odst. 3 se číslo „200“ nahrazuje číslem „2000“.
5.
V § 86 odst. 6 se číslo „10” nahrazuje číslem „3”.
6.
V § 130c odst. 1 se částka „2,236 Kč“ nahrazuje částkou „2,46 Kč“.
Čl. VIII
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení § 70 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije pro líh, u něhož povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla ve zdaňovacím období započatém přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužijí pro
a)
tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla v roce 2019 nebo nejpozději v druhém kalendářním měsíci následujícím po dni vyhlášení tohoto zákona,
b)
surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla v roce 2019 nebo nejpozději v druhém kalendářním měsíci následujícím po dni vyhlášení tohoto zákona.
3.
Evidence piva osvobozeného od daně dle ustanovení § 86 vyhotovená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se uchovává po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejvýše však po dobu 10 let od konce kalendářního roku, ve kterém byla tato evidence vyhotovena.
4.
Pokud v důsledku přijetí tohoto zákona vznikne provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci pro opakované přijímání vybraných výrobků do 35 dnů ode dne, od kterého se tento zákon použije na dané vybrané výrobky, povinnost změnit zajištění daně poskytnuté podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen
a)
zvýšit zajištění daně ve lhůtě 40 dnů ode dne zjištění rozdílu podle § 21 odst. 9 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
b)
do 10 dnů ode dne
1.
zjištění rozdílu podle § 21 odst. 9 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podat správci daně návrh na změnu způsobu zajištění daně podle § 21 odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
2.
nabytí právní moci rozhodnutí o změně způsobu zajištění daně, poskytnout zajištění daně v souladu s tímto rozhodnutím.
5.
Povolení k provozování daňového skladu nebo povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, provozovateli daňového skladu nebo oprávněnému příjemci, kteří postupovali v souladu s bodem 4 písm. b) bodem 1, se do doby nabytí právní moci rozhodnutí o návrhu na změnu podle bodu 4 písm. b) bodu 1 považují za povolení vydaná podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Správce daně o návrhu na změnu způsobu zajištění daně podle bodu 4 písm. b) bodu 1 rozhodne do 30 dnů ode dne zahájení řízení. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 10 dnů ode dne jeho doručení; odvolání proti tomuto rozhodnutí má odkladný účinek.
7.
Zajištění daně poskytnuté pro dopravu lihu, tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně nebo pro dopravu lihu osvobozeného od daně zahájené přede dnem, od kterého se tento zákon použije na dané vybrané výrobky, se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. IX
V položce 120 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 428/2012 Sb. a zákona č. 257/2013 Sb., se částka „Kč 1 000“ nahrazuje částkou „Kč 2 000“, částka „Kč 10 000“ se nahrazuje částkou „Kč 20 000“ a částka „Kč 500“ se nahrazuje částkou „Kč 1 000“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o hazardních hrách
Čl. X
V zákoně č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se § 59 zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o dani z hazardních her
Čl. XI
V § 4 písm. a) zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, se číslo „23“ nahrazuje číslem „35“.
Čl. XII
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti u daně z hazardních her za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 187/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. XIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 365/2019 Sb. | Zákon č. 365/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 1. 2020, částka 152/2019
* Čl. I - Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2020
365
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2019,
kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 78a odst. 2 se částka „12 000 Kč“ nahrazuje slovy „v částce podle odstavce 17“.
2.
V § 78a odst. 3 větě druhé se slova „částkou 12 000 Kč“ nahrazují slovy „maximální částkou příspěvku podle odstavce 17“.
3.
V § 78a odst. 12 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
4.
V § 78a odst. 13 se slova „písm. b)“ nahrazují slovy „písm. a)“.
5.
V § 78a se doplňuje odstavec 17, který zní:
„(17)
Maximální částka příspěvku činí 12 800 Kč. Vláda může nařízením zvýšit maximální částku příspěvku, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji minimální mzdy, mzdové úrovně a životních nákladů.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce za poslední kalendářní čtvrtletí předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Správní řízení o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce zahájená podle § 78a zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a do tohoto dne pravomocně neskončená, se dokončí podle zákona č. 435/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 366/2019 Sb. | Zákon č. 366/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 1. 6. 2020, částka 152/2019
* Čl. I - V § 391 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., se za slovo „vznikla“ vkládají slova „dětem v mateřských školách,“.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 6. 2020
366
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2019,
kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 391 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 362/2007 Sb., se za slovo „vznikla“ vkládají slova „dětem v mateřských školách,“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 367/2019 Sb. | Zákon č. 367/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 15. 1. 2020, částka 153/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dráhách
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně dalších zákonů
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o auditorech
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.)
367
ZÁKON
ze dne 17. prosince 2019,
kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o dráhách
Čl. I
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb. a zákona č. 169/2018 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/9/ES ze dne 20. března 2000 o lanových dráhách pro dopravu osob.“ zrušuje.
2.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2370 ze dne 14. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2012/34/EU, pokud jde o otevření trhu vnitrostátních služeb v přepravě cestujících po železnici a správu a řízení železniční infrastruktury.“.
3.
Na konci poznámky pod čarou č. 1a se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES.“.
4.
V § 2 odst. 9 se slova „odstavné koleje, čerpací stanice a jiná technická zařízení, která slouží“ nahrazují slovy „zastávka, odstavné koleje, čerpací stanice a jiná technická zařízení, která jsou jejich provozovatelem zvláště určena“.
5.
V § 2 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:
„(12)
Hlavními činnostmi se rozumí činnosti související se sjednáním a výpočtem ceny a s výběrem platby za užití dráhy, s přidělením kapacity dráhy a v případě dráhy celostátní nebo regionální rovněž se zpracováním prohlášení o dráze.“.
Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 13.
6.
V § 4a odst. 3 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“.
7.
V § 4a odst. 3 se slova „Technické způsoby výstražného zařízení“ nahrazují slovy „Podobu a způsob výstrahy dávané výstražným zařízením“.
8.
V § 7 odst. 2 se za větu druhou vkládají věty „Zkušební provoz stavby dráhy může stavebník zahájit nejdříve po vydání průkazu způsobilosti určeného technického zařízení, je-li tento průkaz podle § 47 vyžadován. Stavebník průkaz způsobilosti určeného technického zařízení přiloží k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu k užívání stavby dráhy nebo lyžařského vleku, není-li k vydání kolaudačního souhlasu příslušný Drážní úřad.“.
9.
V § 10 odst. 1 se slova „, lavin a stromů nebo jejich částí“ nahrazují slovy „a lavin“.
10.
V § 10 se doplňují nové odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy.
(4)
Provozovatel dráhy je povinen při výkonu jeho práva podle odstavce 3 co nejvíce šetřit práv vlastníků a uživatelů dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího jejímu předchozímu účelu nebo způsobu užívání. Provozovatel dráhy je rovněž povinen na žádost vlastníka dotčené nemovitosti na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5)
Byl-li vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práva provozovatele dráhy podle odstavce 3 omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo vznikla-li mu škoda, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu; toto právo lze uplatnit u provozovatele dráhy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo vzniku škody došlo, jinak právo zaniká.“.
11.
V § 15 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
obchodní firmu nebo název a sídlo osoby, která hodlá provozovat dráhu, jde-li o právnickou osobu, jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště osoby nebo osob, které jsou členy jejího statutárního orgánu, a identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“), bylo-li přiděleno, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo osoby, která hodlá provozovat dráhu, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,“.
12.
V § 17 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
obchodní firmu nebo název provozovatele dráhy, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno, a jméno, popřípadě jména, a příjmení členů statutárního orgánu, jde-li o právnickou osobu, anebo obchodní firmu nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo provozovatele dráhy, jde-li o fyzickou osobu, a je-li ustanoven odpovědný zástupce, též údaje týkající se jeho osoby,“.
13.
§ 22a zní:
㤠22a
(1)
Vlečka je veřejně nepřístupná, pokud
a)
je součástí průmyslového nebo zemědělského areálu, nebo
b)
slouží pro podnikatelské nebo jiné potřeby svého vlastníka nebo jiné oprávněné osoby či jiných oprávněných osob.
(2)
Vlečka je veřejně přístupná, pokud
a)
nesplňuje žádnou z podmínek pro veřejnou nepřístupnost podle odstavce 1, nebo
b)
její provozovatel zpracoval a zveřejnil prohlášení o dráze podle § 33 odst. 1 vztahující se na tuto vlečku.
(3)
Provozovatel veřejně nepřístupné vlečky umožní dopravci nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů užít tuto vlečku nebo její část za účelem přístupu k
a)
jiné dráze, slouží-li vlečka nebo její část jako spojení dvou nebo více drah rozdílných vlastníků,
b)
zařízení služeb, napojuje-li vlečka nebo její část, přímo nebo prostřednictvím jiné vlečky, celostátní nebo regionální dráhu k zařízení služeb, nebo
c)
jinému zařízení nebo manipulačnímu místu, jehož vlastník nebo provozovatel je odlišný od vlastníka nebo provozovatele vlečky.
(4)
Užitím veřejně nepřístupné vlečky způsobem podle odstavce 3 se taková vlečka nestává veřejně přístupnou.
(5)
Stane-li se vlečka veřejně přístupnou, sdělí její provozovatel tuto skutečnost Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře (dále jen „Úřad“) do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Je-li provozovatel veřejně nepřístupné vlečky povinen umožnit její užití způsobem podle odstavce 3, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala. Provozovatel vlečky sdělí Úřadu změnu skutečnosti podle věty první nebo druhé do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
(6)
Úřad zveřejní na svých internetových stránkách seznam veřejně přístupných vleček a seznam veřejně nepřístupných vleček, jejichž užití jsou jejich provozovatelé povinni umožnit způsobem podle odstavce 3. Úřad na svých internetových stránkách rovněž zveřejní údaje o provozovatelích těchto vleček, jimiž se rozumí jejich obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresa sídla.“.
14.
Za § 22a se vkládá nový § 22b, který zní:
㤠22b
(1)
Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců provozovatele dráhy ve vztahu k dopravcům odlišným od tohoto provozovatele dráhy, a zajistí jeho dodržování.
(2)
Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy. Členem kontrolního orgánu provozovatele dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce odlišného od tohoto provozovatele dráhy.
(3)
Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky smí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy použít pouze k financování vlastního podnikání a k rozdělení zisku; ustanovení § 42b odst. 1 tím není dotčeno.
(4)
Provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky a dopravce nesmí mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání.“.
15.
V § 23 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „kromě povinností uvedených v § 22 odst. 1 a 2“ nahrazují slovem „dále“.
16.
V § 23 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; to neplatí, obstarává-li tuto činnost za provozovatele dráhy jiná osoba podle § 32 odst. 3 věty čtvrté“.
17.
V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
provádět výstavbu, modernizaci, údržbu a opravu jím provozované dráhy v souladu s technickými podmínkami a požadavky na tuto dráhu a technickými podmínkami její provozuschopnosti a jejího styku s jinými dráhami.“.
18.
V § 23a odst. 2 úvodní části ustanovení a § 34h odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „jménu nebo obchodní firmě“ nahrazují slovy „obchodní firmě, jménu, popřípadě jménech, a příjmení nebo názvu“.
19.
V § 23b odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a nediskriminovalo jednotlivé dopravce ani žadatele o přidělení kapacity dráhy“.
20.
V § 23b odstavec 3 zní:
„(3)
Provozovatel dráhy zpracuje návrh plánu omezení provozování dráhy nebo její části z důvodu provádění činností spojených s údržbou nebo opravou dráhy a činností spojených s uskutečňováním stavby dráhy nebo na dráze nebo jiných činností ohrožujících bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy na dráze, pokud je vydáno pro stavbu dráhy nebo na dráze stavební povolení a v ostatních případech, překračuje-li předpokládaná doba omezení 24 hodin. Návrh plánu obsahuje alespoň vymezení časového období, na které je plán zpracován, počtu, umístění a předpokládané doby trvání jednotlivých omezení provozování dráhy a jejich důvodů a předpokládaného rozsahu omezení provozování drážní dopravy na dráze.“.
21.
V § 23b odst. 4 se slova „, s dopravci, kteří na dotčené dráze provozují drážní dopravu, a s žadateli o přidělení kapacity na této dráze“ nahrazují slovy „a s dopravci, kteří na dotčené dráze provozují drážní dopravu“ a slova „(dále jen „přídělce“), je-li odlišná od provozovatele“ se nahrazují slovy „, je-li odlišná od tohoto provozovatele dráhy, a s žadateli o přidělení kapacity na této dráze“.
22.
V § 23b odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Provozovatel dráhy je povinen umožnit účast při projednávání návrhu plánu zástupci Úřadu, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážního správního úřadu u ostatních drah.“.
23.
V § 23b odst. 5 se věta poslední nahrazuje větou „Za tímto účelem je provozovatel dráhy oprávněn navrhnout spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné.“.
24.
V § 23c odst. 1 se slova „Úřad na žádost provozovatele dráhy“ nahrazují slovy „na žádost provozovatele dráhy Úřad, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drah“.
25.
V § 23c odst. 2 se za slovo „Úřad“ vkládají slova „nebo drážní správní úřad“.
26.
V § 23c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Splňuje-li návrh plánu požadavky podle § 23b pouze ve vztahu k některým plánovaným omezením, schválí jej Úřad nebo drážní správní úřad pouze v části týkající se těchto omezení.“.
27.
V § 23c odst. 4 se slova „a Úřad“ nahrazují slovy „, provozovatele drah, jejichž provoz je omezením dotčen, a Úřad, jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupnou vlečku, nebo drážní správní úřad u ostatních drah“ a slova „uloží Úřad“ se nahrazují slovy „uloží správní úřad podle věty první“.
28.
V § 23c se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Provozovatelé drah, jejichž provoz je omezením podle odstavce 3 dotčen, vzájemně spolupracují za účelem obnovení provozování dráhy.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
29.
V § 23c odst. 6 se slova „odst. 4 a 5“ zrušují.
30.
V § 23c se na konci odstavce 6 doplňují věty „Odstavce 1 až 5 a § 23b odst. 2 až 5 se nepoužijí na veřejně nepřístupnou vlečku. Na veřejně nepřístupnou vlečku, jejíž provozovatel není povinen umožnit její užití způsobem podle § 22a odst. 3, se nepoužije ani § 23b odst. 1.“.
31.
V § 23d odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „příslušnému přídělci kapacity dopravní cesty“ nahrazují slovy „osobě, která na dotčené dráze přiděluje kapacitu, nebo jejímu provozovateli, jde-li o veřejně přístupnou vlečku,“.
32.
V § 24 se odstavec 4 zrušuje.
33.
V § 24a odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
je usazen v členském státě,“.
34.
V 24a odst. 2 písm. a) bodě 1 se za slovo „dopravy“ vkládají slova „nebo osobní drážní dopravy na veřejně přístupné vlečce, popřípadě na veřejně nepřístupné vlečce, jejíž užití je její provozovatel povinen umožnit podle § 22a odst. 3“.
35.
V § 24a odst. 2 písm. a) se na konci textu bodu 2 doplňují slova „, s výjimkou osobní drážní dopravy uvedené v bodě 1“.
36.
V § 32 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
37.
V § 32 odstavec 3 zní:
„(3)
Kapacitu dráhy přiděluje provozovatel dotčené dráhy. Je-li dráha ve vlastnictví státu, přiděluje kapacitu dráhy státní organizace Správa železniční dopravní cesty. Jde-li o úsek dráhy ve vlastnictví státu od státní hranice České republiky po nejbližší železniční stanici na území České republiky, použije se věta první. Provozuje-li provozovatel dráhy na určité dráze drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování této dráhy, obstarává za něj výkon hlavních činností osoba, která drážní dopravu na této dráze neprovozuje a je způsobilá výkon těchto činností obstarat nestranně (dále jen „nezávislý přídělce“); to neplatí, pokud jde o dráhu ve vlastnictví státu a zároveň nejde o úsek dráhy podle věty třetí. Přídělcem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
provozovatel dráhy nebo státní organizace Správa železniční dopravní cesty, přiděluje-li kapacitu dráhy podle věty první, druhé nebo třetí, nebo
b)
nezávislý přídělce, obstarává-li za provozovatele dráhy výkon hlavních činností podle věty čtvrté.“.
38.
V § 32 odst. 3 se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“.
39.
V § 32 odst. 4 se slova „, výběru a výpočtu ceny“ nahrazují slovy „a výpočtu ceny a výběru platby“.
40.
Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu zní:
㤠32a
Podmínky pro nestranné přidělování kapacity dráhy
(1)
Přídělce nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele týkajícím se výkonu hlavních činností a neumožní ani jiný významný zásah těchto osob do rozhodování o hlavních činnostech.
(2)
Zaměstnancem přídělce vykonávajícím hlavní činnosti nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce.
(3)
Členem statutárního orgánu přídělce vykonávajícím hlavní činnosti nesmí být osoba, která v posledních 6 měsících před ustavením do funkce
a)
podnikala jako dopravce,
b)
vykonávala funkci člena statutárního orgánu dopravce,
c)
ovládala dopravce podle zákona o obchodních korporacích, nebo
d)
vykonávala pro dopravce v pracovněprávním vztahu činnosti přímo související s provozováním drážní dopravy.
(4)
Osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem přídělce a vykonává hlavní činnosti, se zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d). Osoba, která byla členem statutárního orgánu přídělce, se po dobu 6 měsíců od zániku funkce zdrží výkonu činností uvedených v odstavci 3 písm. a) až d).
(5)
Nezávislý přídělce vydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního orgánu a kontrolního orgánu, byl-li zřízen, a vedoucích zaměstnanců nezávislého přídělce ve vztahu k dopravcům, a zajistí jeho dodržování.
(6)
Členem statutárního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem statutárního orgánu dopravce. Členem kontrolního orgánu nezávislého přídělce nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu dopravce.
(7)
Nezávislý přídělce sjednává cenu za užití dráhy a za přidělení její kapacity nediskriminačním způsobem podle cenových předpisů.“.
41.
V § 33 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Jde-li o veřejně přístupnou vlečku, prohlášení o dráze zpracuje, projedná, zveřejní a jeho případné změny provede podle odstavců 1 až 7 její provozovatel.“.
42.
§ 34d včetně nadpisu zní:
㤠34d
Posuzování hospodářské vyváženosti
(1)
Osoba, která hodlá podat žádost o přidělení kapacity dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti, oznámí tuto skutečnost nejpozději 18 měsíců přede dnem nabytí platnosti jízdního řádu Úřadu a přídělci kapacity dotčené dráhy. Přídělce kapacitu dráhy pro účely provozování osobní drážní dopravy bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nepřidělí, pokud žadatel svůj záměr neoznámí podle věty první. Přídělce kapacitu dráhy rovněž nepřidělí do doby nabytí právní moci rozhodnutí Úřadu, byla-li podána žádost podle odstavce 2.
(2)
Rozhodnutí o tom, zda hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících může být na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, vydá Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti na žádost
a)
dopravce nebo objednatele, který je stranou této smlouvy, nebo
b)
přídělce kapacity dotčené dráhy.
(3)
Žádost podle odstavce 2 lze podat ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byla osoba oprávněná k jejímu podání Úřadem vyrozuměna o záměru provozovat osobní drážní dopravu bez smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti.
(4)
Rozhodl-li Úřad postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího test hospodářské vyváženosti o tom, že hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících je na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, přídělce kapacitu dráhy přidělí pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro přidělení kapacity dráhy stanovené tímto zákonem a rozhodnutím Úřadu.
(5)
Lhůta pro podání rozkladu proti rozhodnutí Úřadu o tom, zda může být hospodářská vyváženost osobní drážní dopravy provozované na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících na určitém úseku dráhy ohrožena osobní drážní dopravou provozovanou bez takovéto smlouvy, činí 1 měsíc ode dne oznámení rozhodnutí.“.
43.
V § 34e odst. 3 větě druhé se za slovo „Přídělce“ vkládají slova „nebo provozovatel dráhy, jde-li o veřejně přístupnou vlečku,“.
44.
V § 35 odst. 1 písm. e) se za slovo „lanové“ vkládá slovo „, místní“.
45.
V § 35 odst. 1 písm. i) se slova „nebo lanové“ nahrazují slovy „, lanové nebo místní“.
46.
V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
na pokyn provozovatele dráhy v rámci opatření podle § 23b odst. 5 nebo na pokyn přídělce při postupu podle § 34a odst. 4 nebo 5, umožnit při provozování drážní dopravy spojení vlaků více dopravců, je-li to technicky možné.“.
47.
V § 35 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
V případě, kdy došlo ke spojení vlaků více dopravců podle § 35 odst. 2 písm. i) je drážní doprava provozována dopravcem, jehož drážní hnací vozidlo je vedoucím drážním vozidlem.“.
48.
V § 36 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 17 zní:
„h)
zpracovat ve veřejné drážní osobní dopravě plán postupů poskytování pomoci cestujícím v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě17) a zajistit jeho plnění,
17)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční dopravě.“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
49.
Za část pátou se vkládá nová část šestá, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18 zní:
„ČÁST ŠESTÁ
POVINNOSTI PODNIKATELŮ V RÁMCI VERTIKÁLNĚ INTEGROVANÉHO PODNIKU A PROVOZOVATELE DRÁHY PROVOZUJÍCÍHO DRÁŽNÍ DOPRAVU
§ 42a
(1)
Vertikálně integrovaným podnikem se pro účely tohoto zákona rozumí skupina podnikatelů, v rámci které dopravce provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo regionální anebo na veřejně přístupné vlečce, a zároveň
a)
provozovatel této dráhy vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad dopravcem,
b)
dopravce vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad provozovatelem této dráhy, nebo
c)
třetí osoba vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad provozovatelem této dráhy a nad dopravcem; to neplatí, je-li touto třetí osobou Česká republika.
(2)
Členem statutárního orgánu provozovatele dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí být osoba, která je členem kontrolního orgánu právnické osoby, vykonávající kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad tímto provozovatelem dráhy a dopravcem.
(3)
Zaměstnanec provozovatele dráhy vykonávající hlavní činnosti nebo člen jeho statutárního orgánu nesmí přijímat žádná majetková plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně integrovaného podniku; odměňování tohoto člena statutárního orgánu nebo zaměstnance nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci téhož podniku.
(4)
Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, zajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající; tyto osoby musí o těchto informacích zachovávat mlčenlivost.
(5)
Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nepřihlíží k pokynům dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí téhož podniku, směřujícím ke vzniku nebo zániku pracovněprávních vztahů týkajících se jeho zaměstnanců vykonávajících hlavní činnosti.
§ 42b
(1)
Provozovatel dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí příjmy z provozování dráhy a finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy použít k vyplacení podílu na zisku osobě, která vykonává kontrolu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kontrolu spojování podniků18) nad tímto provozovatelem dráhy a nad dopravcem.
(2)
Podnikatelé, kteří jsou součástí vertikálně integrovaného podniku, mohou mezi sebou uzavřít smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinit jiné obdobné právní jednání pouze při sjednání obvyklého úroku podle občanského zákoníku a za podmínek obvyklých v místě a čase učinění právního jednání s přihlédnutím k rizikovému profilu příjemce peněžitého plnění z právního jednání; ustanovení § 22b odst. 4 tím není dotčeno.
(3)
Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí provozovateli dráhy, který je součástí téhož podniku, poskytnout plnění bez právního důvodu nebo za cenu sjednanou v rozporu s cenovými předpisy.
(4)
K dluhu provozovatele dráhy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nesmí přistoupit, ani jej plnit, převzít nebo zajistit jiný podnikatel v rámci téhož podniku.
(5)
Podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavcích 1 až 4 a v § 22b odst. 3 a 4.
§ 42c
(1)
Provozuje-li provozovatel dráhy celostátní nebo regionální anebo veřejně přístupné vlečky drážní dopravu, která neslouží výhradně k zajištění provozování dráhy, zřídí odštěpné závody, prostřednictvím kterých bude drážní dopravu provozovat odděleně od provozování dráhy.
(2)
Vedoucím odštěpného závodu provozovatele dráhy podle odstavce 1, jehož předmětem činnosti je provozování dráhy, nesmí být osoba, která je vedoucím odštěpného závodu, jehož předmětem činnosti je provozování drážní dopravy.
(3)
Provozovatel dráhy podle odstavce 1 zajistí, aby
a)
výnosy odštěpného závodu, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, byly použity pouze k financování provozování dráhy a k rozdělení zisku,
b)
jeho pobočka neposkytla bez právního důvodu nebo za cenu účtovanou v rozporu s cenovými předpisy plnění odštěpnému závodu téhož provozovatele dráhy, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy,
c)
dluhy vzniklé z provozování dráhy nebyly hrazeny z výnosů jiné pobočky téhož provozovatele dráhy,
d)
odštěpný závod, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, nepřijal peněžní prostředky od jiné pobočky téhož provozovatele dráhy, s výjimkou úplaty za poskytnuté plnění,
e)
vedoucí odštěpného závodu, předmětem jehož činnosti je provozování dráhy, nepřijal žádné majetkové plnění od jiné pobočky téhož provozovatele dráhy, a aby jeho odměňování nebylo závislé na hospodářských výsledcích této pobočky.
(4)
Provozovatel dráhy podle odstavce 1 vede oddělené účetnictví, kterým je možné prokázat splnění povinností uvedených v odstavci 3.
18)
Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování).“.
Dosavadní části šestá až desátá se označují jako části sedmá až jedenáctá.
50.
V § 46b se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Speciální dvoucestná drážní vozidla (silnice/dráha) provozovatele dráhy mohou za jízdy na dráze po nakolejení řídit též osoby bez platné licence strojvedoucího a platného osvědčení strojvedoucího, a to výhradně, pokud současně
a)
jde o jízdu na dráze provozované provozovatelem speciálního dvoucestného drážního vozidla,
b)
jde o jízdu na dráze, kde je v důsledku mimořádné události jiná doprava vyloučena,
c)
jde o jízdu za účelem řešení a odstranění následků mimořádné události,
d)
je jízda provozovatelem dráhy povolena a
e)
osoba bez platné licence strojvedoucího a osvědčení strojvedoucího vedoucí speciální dvoucestné drážní vozidlo na dráze po nakolejení byla provozovatelem dráhy náležitě poučena.“.
51.
V části sedmé se hlava třetí včetně nadpisu zrušuje.
52.
V § 47 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:
„(5)
Jde-li o lanovou dráhu nebo lyžařský vlek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah19), schvaluje drážní správní úřad způsobilost určeného technického zařízení elektrického a dopravního k provozu současně na základě 1 žádosti. K této žádosti stavebník přiloží zprávu o bezpečnosti a další doklady stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah19). Drážní správní úřad vydá 1 průkaz způsobilosti určeného technického zařízení elektrického a dopravního, splňuje-li stavba lanové dráhy nebo lyžařského vleku a sestava subsystémů a bezpečnostních prvků lanové dráhy nebo lyžařského vleku základní požadavky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah19). Na drážní vozidlo, které je subsystémem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah19), se § 43 až 44 nepoužijí.
19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
53.
V § 50 odst. 1 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:
„f)
se stane členem statutárního nebo kontrolního orgánu anebo zaměstnancem provozovatele dráhy, přídělce nebo nezávislého přídělce v rozporu s § 22b odst. 2, § 32a odst. 2, 3 nebo 6 nebo § 42a odst. 2,
g)
v rozporu s § 32a odst. 4 se jako člen statutárního orgánu přídělce nebo jako zaměstnanec přídělce nezdrží výkonu činnosti uvedené v § 32a odst. 3 písm. a), b), c) nebo d) anebo se takové činnosti nezdrží v období 6 měsíců od zániku funkce člena statutárního orgánu přídělce nebo pracovněprávního vztahu k přídělci,“.
Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena h) až k).
54.
V § 50 odst. 1 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje.
55.
V § 50 odst. 1 se za písmeno j) vkládají nová písmena k) a l), která znějí:
„k)
jako zaměstnanec nebo člen statutárního orgánu provozovatele dráhy v rozporu s § 42a odst. 3 přijme majetkové plnění od jiného podnikatele v rámci téhož vertikálně integrovaného podniku,
l)
jako osoba vykonávající hlavní činnosti poruší povinnost mlčenlivosti podle § 42a odst. 4, nebo“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno m).
56.
V § 50 odstavec 5 zní:
„(5)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e), i) nebo j) nebo odstavce 4,
b)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m),
c)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) nebo l),
d)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), d) nebo k), nebo
e)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) nebo odstavce 2 nebo 3.“.
57.
V § 51 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
přidělí kapacitu dráhy nebo za provozovatele dráhy obstará výkon hlavních činností, ačkoliv k tomu není podle § 32 odst. 3 oprávněna,“.
Dosavadní písmena i) až l) se označují jako písmena j) až m).
58.
V § 51 odst. 4 písm. h) se slova „nebo 23c“ nahrazují slovy „nebo § 23c odst. 3 nebo v rozporu s § 23c odst. 4 o tomto omezení nevyrozumí dopravce, vlastníka dráhy, provozovatele dráhy, Úřad nebo drážní správní úřad“.
59.
V § 51 odst. 4 písmeno i) zní:
„i)
v rozporu s § 22b odst. 1 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování,“.
60.
V § 51 odst. 4 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:
„j)
použije příjmy z provozování dráhy nebo finanční prostředky poskytnuté z veřejných rozpočtů k provozování dráhy v rozporu s § 22b odst. 3 nebo § 42b odst. 1,“.
Dosavadní písmena j) až r) se označují jako písmena k) až s).
61.
V § 51 odst. 4 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní:
„q)
provádí výstavbu, modernizaci, údržbu nebo opravu jím provozované dráhy v rozporu s § 23 odst. 1 písm. h),“.
Dosavadní písmena q) až s) se označují jako písmena r) až t).
62.
V § 51 odst. 4 písm. s) se slova „přetížení dráhy, nebo“ nahrazují slovy „přetížení dráhy,“.
63.
V § 51 odst. 4 se za písmeno s) vkládají nová písmena t) až w), která znějí:
„t)
v rozporu s § 42a odst. 3 odmění člena svého statutárního orgánu nebo svého zaměstnance v závislosti na hospodářských výsledcích dosahovaných dopravcem v rámci vertikálně integrovaného podniku, jehož je tento provozovatel dráhy součástí,
u)
v rozporu s § 42a odst. 4 nezajistí, aby přístup k běžně nedostupným informacím souvisejícím s hlavními činnostmi měly pouze osoby tyto činnosti vykonávající,
v)
v rozporu s § 42a odst. 5 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, směřujícímu ke vzniku nebo zániku pracovněprávního vztahu týkajícího se jeho zaměstnance vykonávajícího hlavní činnosti,
w)
v rozporu s § 42c odst. 1 nezřídí odštěpné závody nebo nesplní jinou povinnost ve vztahu k zřízeným odštěpným závodům uvedenou v § 42c odst. 2, 3 nebo 4, nebo“.
Dosavadní písmeno t) se označuje jako písmeno x).
64.
V § 51 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel vlečky dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 22a odst. 3 neumožní dopravci užití veřejně nepřístupné vlečky nediskriminačním způsobem za účelem přístupu k jiné dráze, k zařízení služeb, k jinému zařízení nebo manipulačnímu místu,
b)
v rozporu s § 22a odst. 5 nesplní oznamovací povinnost vůči Úřadu, nebo
c)
v rozporu s § 33 odst. 8 nezpracuje, neprojedná nebo nezveřejní prohlášení o dráze.“.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 7 až 10.
65.
V § 51 odst. 7 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
v rozporu s § 22b odst. 4 uzavře smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání,“.
Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f).
66.
V § 51 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, dopustí přestupku tím, že
a)
uzavře s jiným podnikatelem v rámci téhož podniku smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učiní jiné obdobné právní jednání za podmínek neodpovídajících § 42b odst. 2 nebo jinému podnikateli v rámci téhož podniku poskytne na základě smlouvy o úvěru nebo zápůjčce nebo jiného obdobného právního jednání plnění, které neodpovídá podmínkám stanoveným v § 42b odst. 2,
b)
poskytne provozovateli dráhy, který je součástí téhož podniku, plnění v rozporu s § 42b odst. 3,
c)
v rozporu s § 42b odst. 4 přistoupí k dluhu provozovatele dráhy v rámci téhož podniku, nebo tento dluh plní, převezme nebo zajistí, nebo
d)
v rozporu s § 42b odst. 5 nevede oddělené účetnictví.“.
Dosavadní odstavce 8 až 10 se označují jako odstavce 9 až 11.
67.
V § 51 odstavec 10 zní:
„(10)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l),
b)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m),
c)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4 písm. p), r) nebo s),
d)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f), i) nebo k), odstavce 4 písm. a), b), e), f), i), j), t), u), v), w) nebo x), odstavce 5 písm. b), c), d), e), f), g), h) nebo i), odstavce 6, odstavce 7 písm. a), odstavce 8 nebo 9, nebo
e)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c), d), g), h) nebo j), odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. c), d), g), h), k), l), m), n), o) nebo q), odstavce 5 písm. a) nebo odstavce 7 písm. b), c), d), e) nebo f).“.
68.
V § 51 odst. 11 se slova „nebo i)“ nahrazují slovy „nebo j)“.
69.
V § 52 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
neoznámí ve lhůtě podle § 29 odst. 2 drážnímu správnímu úřadu změnu údajů uvedených v licenci,“.
70.
V § 52 odst. 2 písm. e) se slova „drážní dopravy,“ nahrazují slovy „drážní dopravy, nebo“.
71.
V § 52 odst. 2 se na konci písmene f) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.
72.
V § 52 odst. 3 písm. a) se text „§ 36 písm. f)“ nahrazuje textem „§ 36 odst. 1 písm. f)“.
73.
V § 52 odst. 3 písm. b) se text „§ 36 písm. g)“ nahrazuje textem „§ 36 odst. 1 písm. g)“.
74.
V § 52 odst. 3 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
v rozporu s § 36 odst. 1 písm. h) nezpracuje plán postupů poskytování pomoci cestujícím v případě zpoždění při příjezdu nebo odjezdu vlaku nebo nezajistí jeho plnění,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
75.
V § 52 odst. 3 písm. d) se text „písm. h)“ nahrazuje textem „odst. 1 písm. i)“.
76.
V § 52 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1a)“ nahrazují slovy „v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě17)“.
77.
V § 52 odst. 6 písm. m) se slova „z přímo použitelného předpisu Evropské unie1a)“ nahrazují slovy „z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě17)“.
78.
V § 52 odst. 7 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
v rozporu s § 32a odst. 1 přihlédne k pokynu dopravce nebo jiného podnikatele týkajícímu se výkonu hlavních činností nebo umožní jiný významný zásah do rozhodování o hlavních činnostech,“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).
79.
V § 52 odst. 7 písmeno c) zní:
„c)
nepřidělí kapacitu dráhy podle § 34, 34a nebo 34b nebo ji přidělí v rozporu s § 34d odst. 1 nebo 4.“.
80.
V § 52 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako nezávislý přídělce dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 32a odst. 5 nevydá vnitřní předpis, kterým stanoví opatření k vyloučení diskriminačního jednání a střetu zájmů členů statutárního nebo kontrolního orgánu a vedoucích zaměstnanců ve vztahu k dopravcům, nebo nezajistí jeho dodržování, nebo
b)
v rozporu s § 32a odst. 7 sjedná cenu za užití dráhy nebo za přidělení její kapacity diskriminačním způsobem nebo v rozporu s cenovými předpisy.“.
Dosavadní odstavce 8 až 13 se označují jako odstavce 9 až 14.
81.
V § 52 odstavec 13 zní:
„(13)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b), c), d), e) nebo f), odstavce 3 písm. a), b), c), d) nebo f), odstavců 4, 5, 6, 7 nebo 8, odstavce 9 písm. a), b), c), e), f), g), h) nebo i) nebo odstavců 10, 11 nebo 12,
b)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d), e), f), g), h), i) nebo j), odstavce 2 písm. a), odstavce 3 písm. e) nebo odstavce 9 písm. d).“.
82.
V § 52 odst. 14 se slova „8 až 11“ nahrazují slovy „9 až 12“.
83.
V § 52a odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává drážní správní úřad s výjimkou
a)
přestupků podle § 50 odst. 1 písm. m) a § 51 odst. 1 písm. m), které projednává Drážní inspekce,
b)
přestupků podle § 50 odst. 1 písm. f), g), k) a l), § 51 odst. 1 písm. i), § 51 odst. 4 písm. h), jde-li o dráhu celostátní nebo regionální anebo vlečku, § 51 odst. 4 písm. i) až p) a r) až w), § 51 odst. 5 písm. g), h) a i), § 51 odst. 6, § 51 odst. 7 písm. a), § 51 odst. 8 a 9 a § 52 odst. 4, 7 a 8, které projednává Úřad, a
c)
přestupků podle § 52 odst. 6, dopustí-li se přestupku provozovatel cestovní kanceláře nebo provozovatel cestovní agentury, které projednává obecní živnostenský úřad.
(2)
Přestupky podle § 50 odst. 1 písm. a), c), d), e) a h) může projednat příkazem na místě Policie České republiky.“.
84.
V § 53b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Za účelem posouzení, zda jsou naplněny důvody pro zahájení šetření příčin mimořádné události, jsou inspektoři Drážní inspekce oprávněni vstupovat na místo nehody nebo incidentu, na související prostor dráhy a do drážního vozidla.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
85.
V § 53d odst. 1 písm. h) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
86.
V § 53d se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
vyžadovat od dotčených osob součinnost nezbytnou pro provedení ověřovacího pokusu, jímž se rozumí postup, při kterém jsou v uměle vytvořených nebo obměněných podmínkách prověřovány skutečnosti zjištěné v rámci šetření příčin mimořádných událostí nebo zjišťovány nové skutečnosti důležité pro toto šetření; náklady na provedení ověřovacího pokusu nese Drážní inspekce.“.
87.
V § 55 odst. 3 se slova „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1a)“ nahrazují slovy „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího práva a povinnosti cestujících v železniční dopravě17)“.
88.
V § 55 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhy rozhodne o zařazení lanové dráhy do kategorie historické dráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah19). Drážní úřad na žádost vlastníka lanové dráhy rozhodne rovněž o zařazení lanové dráhy do kategorie památkové dráhy, jsou-li splněny podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti lanových drah19) a byla-li lanová dráha prohlášena za kulturní památku nebo nachází-li se v památkové rezervaci nebo v památkové zóně. Žádost o zařazení lanové dráhy do kategorie historické nebo památkové dráhy obsahuje vedle obecných náležitostí podle správního řádu doklady prokazující splnění podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti lanových drah19).“.
89.
V § 66 odst. 1 se text „§ 53b odst. 6“ nahrazuje textem „§ 53b odst. 7“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Provozovatel vlečky, která je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlečkou veřejně přístupnou podle § 22a odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Byla-li tato vlečka přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona provozována jako veřejně nepřístupná, její provozovatel do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona přijme a zveřejní prohlášení o dráze a zahájí provozování vlečky jako veřejně přístupné. Do doby přidělení kapacity dráhy na základě přijatého prohlášení o dráze umožní dopravcům užití vlečky nediskriminačním způsobem za cenu sjednanou podle cenových předpisů.
2.
Je-li provozovatel veřejně nepřístupné vlečky ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona povinen umožnit její užití způsobem podle § 22a odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělí tuto skutečnost Úřadu do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Pokud podnikatel, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, s jiným podnikatelem v rámci téhož podniku přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřel smlouvu o úvěru nebo zápůjčce nebo učinil jiné obdobné právní jednání, přičemž tato smlouva nebo právní jednání nesplňuje podmínky stanovené v § 42b odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a na základě této smlouvy nebo právního jednání má být po nabytí účinnosti tohoto zákona poskytnuto plnění, jsou strany takového závazku povinny do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvést práva a povinnosti, které jsou jeho obsahem, do souladu s těmito podmínkami.
4.
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 266/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se pro pověření právnických osob k činnostem posuzování shody součástí a subsystému evropského železničního systému uplatní podmínky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkajícím se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 a podmínky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii. Dosavadní pověření právnických osob k činnostem posuzování shody podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství ke dni 16. 6. 2020 zanikají.
6.
Osobou oprávněnou k autorizaci podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, a k akreditaci právnických osob k činnostem posuzování shody součástí a subsystému evropského železničního systému podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkajícím se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93, je, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
7.
Oznamujícím orgánem podle článku 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii je, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
Čl. IV
V § 3 písm. h) bodě 10 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 501/2012 Sb. a zákona č. 128/2016 Sb., se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně dalších zákonů
Čl. V
Zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 83/2003 Sb., zákona č. 179/2003 Sb., zákona č. 293/2004 Sb., zákona č. 179/2008 Sb., zákona č. 194/2010 Sb. a zákona č. 319/2016 Sb., se mění takto:
1.
V nadpisu zákona se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“.
2.
V nadpisu části první se slova „SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY“ nahrazují slovy „SPRÁVA ŽELEZNIC“.
3.
V § 1 odst. 1, § 10 odst. 3, § 19 odst. 1 až 6, § 20 odst. 1 až 5, § 21 odst. 1 až 4, § 22 odst. 2, § 23, § 25 odst. 1 a 2, § 26, § 27, § 28 odst. 3, § 30, § 31 odst. 1 až 3, § 33, § 34, § 35, § 37, § 38 odst. 2 a § 38a odst. 1 až 4 se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“.
4.
V § 1 odst. 2 se slova „obchodní zákoník3)“ nahrazují slovy „zákon o obchodních korporacích3)“.
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3)
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 10 se odstavce 1 a 2 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3.
6.
V části první nadpis hlavy II zní:
„SPRÁVA ŽELEZNIC“.
7.
V části první hlavě II nadpisu dílu 1, dílu 2 a dílu 3 a nadpisu § 33 se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“.
8.
§ 22 se zrušuje.
9.
§ 24 zní:
㤠24
(1)
Za účelem koordinace provozování dráhy a drážní dopravy státní organizace Správa železniční dopravní cesty každoročně projedná s dopravci provozujícími drážní dopravu na jí provozovaných dráhách, žadateli o přidělení kapacity na těchto dráhách, objednateli veřejných služeb v přepravě cestujících, popřípadě rovněž se zástupci cestujících a odesílatelů zejména
a)
jejich potřeby související s rozvojem, modernizací, údržbou a opravou dráhy,
b)
cíle, kterých má být dosaženo poskytnutím finančních prostředků ze Státního fondu dopravní infrastruktury, ujednání podporující snižování nákladů státní organizace Správa železniční dopravní cesty při výkonu financovaných činností a snižování ceny za užití dráhy, a uplatňování těchto cílů a ujednání,
c)
obsah a uplatňování prohlášení o dráze,
d)
podmínky přidělení kapacity dráhy, její využívání a úroveň služeb poskytovaných provozovatelem dráhy,
e)
problematiku provozní a technické propojenosti železničního systému a
f)
možnost propojení drážní dopravy s jinými druhy dopravy.
(2)
Jednání podle odstavce 1 se může rovněž zúčastnit zástupce Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře.
(3)
Jednání podle odstavce 1 svolá státní organizace Správa železniční dopravní cesty po dohodě s dotčenými osobami. Pozvánku na jednání a zprávu o jeho výsledcích zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
10.
V § 24 odst. 1 a 3 se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“.
11.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:
㤠24a
Státní organizace Správa železniční dopravní cesty spolupracuje s provozovateli dráhy z jiných členských států Evropské unie v rozsahu a způsobem upraveným předpisem Evropské unie upravujícím vytvoření jednotného evropského železničního prostoru23).
23)
Čl. 7f směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, v platném znění.“.
12.
V § 24a se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“.
13.
Za § 24a se vkládá nový § 24b, který včetně poznámek pod čarou č. 20 a 21 zní:
㤠24b
Státní organizace Správa železniční dopravní cesty zřizuje k plnění úkolů dle zvláštních právních předpisů20) jednotku hasičského záchranného sboru podniku21).
20)
Například § 49 odst. 3 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb., § 70 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb.
21)
§ 67 zákona č. 133/1985 Sb.“.
14.
V § 24b se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“.
15.
V § 38a se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
16.
§ 38b se zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o auditorech
Čl. VI
V § 44c odst. 1 písm. e) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 221/2015 Sb. a zákona č. 299/2016 Sb., se slova „Správa železniční dopravní cesty“ nahrazují slovy „Správa železnic“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o veřejných službách v přepravě cestujících
Čl. VII
Zákon č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 135/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
Na konci textu poznámky pod čarou č. 1 se doplňují slova „, v platném znění“.
2.
V § 4 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; v sousedícím územním obvodu jiného státu ji může zajišťovat po předchozí dohodě s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu“.
3.
Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisu znějí:
„Dopravní plánování a integrované veřejné služby
§ 4a
Dopravní plánování se provádí prostřednictvím koncepce veřejné dopravy a plánů dopravní obslužnosti území. Cílem dopravního plánování je vytvářet podmínky pro hospodárné, efektivní a účelné zajišťování dopravní obslužnosti a vzájemnou spolupráci státu, krajů a obcí při této činnosti. Plány dopravní obslužnosti území musí být v souladu s koncepcí veřejné dopravy; do souladu s koncepcí veřejné dopravy musí být uvedeny vždy nejpozději do 1 roku ode dne jejího schválení.
§ 4b
(1)
Koncepci veřejné dopravy pořizuje na dobu nejméně 5 let Ministerstvo dopravy pro celé území státu a schvaluje ji vláda. Ministerstvo dopravy koncepci veřejné dopravy zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Koncepce veřejné dopravy obsahuje
a)
hlavní cíle a priority státu v oblasti veřejných služeb v přepravě cestujících pro zajištění udržitelného rozvoje území, ochrany životního prostředí a životních potřeb obyvatel se zvláštním přihlédnutím k jejich věku, zdravotnímu stavu a sociální situaci,
b)
hlavní páteřní osy poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících a rozmístění hlavních přestupních uzlů na celostátní úrovni,
c)
základní rámec pro spolupráci státu, krajů a obcí při zajišťování dopravní obslužnosti a
d)
nástroje pro její realizaci.
(3)
Návrh koncepce veřejné dopravy projedná Ministerstvo dopravy zejména s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), Úřadem pro přístup k dopravní infrastruktuře, ministerstvy, kraji, sdruženími obcí s celostátní působností a zástupci dopravců.“.
4.
V § 5 odstavec 1 zní:
„(1)
Plán dopravní obslužnosti území pořizuje stát, kraj a obec, která zajišťuje nebo hodlá zajišťovat dopravní obslužnost, (dále jen „objednatel“). Více objednatelů může pořídit společný plán dopravní obslužnosti území.“.
5.
V § 5 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
6.
V § 5 odst. 2 písm. d) se slova „stát a kraje“ nahrazují slovem „objednatelé“.
7.
V § 5 odst. 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která včetně poznámky pod čarou č. 13 znějí:
„e)
maximální tarify pro cestující, mají-li být stanoveny objednatelem,
f)
další údaje vztahující se k financování a nákladově efektivnímu zajišťování veřejných služeb v přepravě cestujících stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie13).
13)
Čl. 2a odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, v platném znění.“.
8.
V § 5 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Návrh plánu dopravní obslužnosti území pořizovatel projedná s
a)
kraji, je-li pořizovatelem stát,
b)
Ministerstvem dopravy a sousedními kraji, je-li pořizovatelem kraj,
c)
krajem, v jehož územním obvodu se nachází, je-li pořizovatelem obec, a
d)
provozovatelem dráhy celostátní nebo regionální, na které má být provozována veřejná drážní osobní doprava k zajištění dopravní obslužnosti.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
9.
V § 6 odst. 2 větě druhé se za slovo „obce“ vkládají slova „pořizoval plán dopravní obslužnosti území nebo“.
10.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní:
㤠7a
Jednotný jízdní doklad
(1)
Dopravce je při provozování veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících povinen umožnit využití jím poskytovaných přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu. Využití přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu může dopravce umožnit i při provozování jiné veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nebo při poskytování integrovaných veřejných služeb.
(2)
Ceny jízdného pro přepravní služby podle odstavce 1 a ceny dalších souvisejících služeb se sjednávají v souladu s cenovými předpisy14). Jednotným jízdním dokladem se prokazuje úhrada jízdného a cen souvisejících služeb podle věty první. Přepravní služby podle odstavce 1 poskytují dopravci za podmínek sjednaných s Ministerstvem dopravy.
(3)
Prodej jednotného jízdního dokladu zajišťuje každý dopravce provozující veřejnou drážní osobní dopravu na dráze celostátní nebo regionální umožňující využití přepravních služeb podle odstavce 1.
(4)
Prodej jednotného jízdního dokladu a zúčtování příjmů z tohoto prodeje se provádí prostřednictvím informačního systému jednotných jízdních dokladů, který je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo dopravy.
(5)
V informačním systému jednotných jízdních dokladů jsou vedeny údaje o
a)
dopravcích, kteří umožňují přepravu na základě jednotného jízdního dokladu, kterými jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
b)
přepravních službách, které je možné využít na základě jednotného jízdního dokladu,
c)
výši jízdného, cenách dalších souvisejících služeb a podmínkách užití přepravních služeb na základě jednotného jízdního dokladu,
d)
obchodních místech, ve kterých je zajištěn prodej jednotného jízdního dokladu,
e)
objednateli, organizátorovi nebo jiné osobě zajišťující organizaci integrovaných veřejných služeb, kterými jsou obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno, a o jí zajišťovaném dopravním systému,
f)
cestujících poskytnuté při zakoupení jednotného jízdního dokladu, jimiž mohou být jméno, popřípadě jména, a příjmení, doručovací adresa, datum narození, fotografie, druh a číslo osobního dokladu a kontaktní údaje,
g)
kupujících jednotného jízdního dokladu poskytnuté při jeho zakoupení, jimiž mohou být obchodní firma, název nebo jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa sídla, doručovací adresa, bankovní spojení a kontaktní údaje,
h)
jízdném a cenách souvisejících služeb uhrazených na základě jednotného jízdního dokladu,
i)
vydaných jednotných jízdních dokladech a přepravních službách poskytnutých na jejich základě a
j)
právech uplatněných z přepravní smlouvy.
(6)
Údaje podle odstavce 5 písm. f) a g) se uchovávají po dobu 12 měsíců od ukončení platnosti jednotného jízdního dokladu, popřípadě po dobu delší, je-li to nezbytné v případě uplatnění práv z přepravní smlouvy. Ministerstvo dopravy zveřejní údaje podle odstavce 5 písm. a) až e) způsobem umožňujícím dálkový přístup. Přístup k údajům podle odstavce 5 písm. f) až j) má pouze osoba, která jednotný jízdní doklad prodala, a dopravce, který na základě tohoto jízdního dokladu poskytl nebo má poskytnout přepravní služby.
(7)
Náležitosti jednotného jízdního dokladu a způsob prodeje jednotného jízdního dokladu stanoví prováděcí právní předpis.
14)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.“.
11.
V § 8 odstavec 1 zní:
„(1)
Pro zajištění dopravní obslužnosti může objednatel
a)
uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících s dopravci, kteří jsou provozovateli dopravy podle jiných právních předpisů2),3), nebo
b)
poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících sám, je-li objednatelem kraj nebo obec.“.
12.
V § 8 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Objednatel zajišťuje dopravní obslužnost tak, aby veřejné služby v přepravě cestujících
a)
tvořily ucelené technické a provozní soubory a v případě veřejné drážní osobní dopravy na dráze celostátní nebo regionální nenarušovaly síťový charakter drážní dopravy,
b)
byly dopravně provázané s jinými veřejnými službami v přepravě cestujících a
c)
byly poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území platným v okamžiku uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících nebo, poskytuje-li veřejné služby v přepravě cestujících objednatel sám, v okamžiku zahájení jejich poskytování.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
13.
V § 8 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „Dopravce“ vkládají slova „nebo objednatel, pokud poskytuje veřejné služby v přepravě cestujících sám,“ a slova „nabytí účinnosti smlouvy o veřejných službách“ se nahrazují slovy „zahájení poskytování veřejných služeb“.
14.
V § 8 odst. 3 písm. a) se slova „jedná-li se o dopravce ve veřejné drážní osobní dopravě“ nahrazují slovy „jde-li o veřejnou drážní osobní dopravu“.
15.
V § 8 odst. 3 písm. b) se slova „, a dále osvědčení o oprávnění k podnikání v městské autobusové dopravě, jedná-li se o dopravce v městské autobusové dopravě“ zrušují.
16.
V § 8 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
17.
V § 10 odst. 2 se číslo „213“ nahrazuje číslem „212“.
18.
V § 10 odstavec 3 zní:
„(3)
Pro zadávací podmínky nabídkového řízení se použijí obdobně § 36 a 37 zákona o zadávání veřejných zakázek a pro zadávací dokumentaci se použijí obdobně § 98 až 102 zákona o zadávání veřejných zakázek.“.
19.
V § 10 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
předložení dokladů a objasnění nebo doplnění údajů nebo dokladů § 45 a 46 zákona o zadávání veřejných zakázek,“.
Dosavadní písmena b) až g) se označují jako písmena c) až h).
20.
V § 10 odst. 4 písm. c) se slova „§ 77 a 78“ nahrazují slovy „§ 77 až 79“.
21.
V § 10 odst. 4 písm. d) se za text „§ 89“ vkládají slova „až 91 a § 93 až 95“.
22.
V § 10 odst. 4 písmeno e) zní:
„e)
účastníky nabídkového řízení a jejich vyloučení z účasti v tomto řízení § 47 a 48 zákona o zadávání veřejných zakázek,“.
23.
V § 10 odst. 4 písm. h) se slova „214 a 215“ nahrazují slovy „213 a 214“.
24.
V § 13 odst. 3 se slova „242 až 247“ nahrazují slovy „241 až 246“.
25.
V § 16 odst. 1 se číslo „223“ nahrazuje číslem „222“.
26.
V § 16 odst. 2 se číslo „220“ nahrazuje číslem „219“.
27.
§ 18 včetně poznámky pod čarou č. 6 zní:
㤠18
Pokud jsou splněny podmínky přímo použitelného předpisu Evropské unie6), lze přímým zadáním uzavřít smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících.
6)
Čl. 5 odst. 2, 3a, 3b a 4 až 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007, v platném znění.“.
28.
V § 19 odst. 1, § 19 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 20 odst. 1 se slova „písm. a), c) a d)“ zrušují.
29.
V § 19 odst. 2 písm. b) se slova „podle § 18 písm. c)“ nahrazují slovy „s dopravcem, který má zajišťovat veřejné služby, u nichž průměrná roční hodnota nebo počet kilometrů za rok nepřesáhne hodnoty uvedené v přímo použitelném předpise Evropské unie1)“.
30.
V § 19 odst. 4 se slova „246 a 247“ nahrazují slovy „245 a 246“.
31.
V § 22 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
V případě uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci se § 19 odst. 1 až 4 a § 20 nepoužijí.“.
32.
Nadpis hlavy VI zní:
„DOZOR PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLOUVY“.
33.
V § 25 odst. 1 se slovo „Dohled“ nahrazuje slovem „Dozor“ a slova „pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“)“ se zrušují.
34.
V § 25 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „dohledu“ nahrazuje slovem „dozoru“.
35.
V § 26 odst. 2 se číslo „247“ nahrazuje číslem „246“ a slova „přímého zadání podle § 18 písm. b)“ se nahrazují slovy „uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci“.
36.
V § 27 odst. 1 se slova „§ 251 až 253 a § 256 až 267“ nahrazují slovy „§ 250 až 252 a § 254 až 266“ a slova „§ 256 odst. 1 a § 265“ se nahrazují slovy „§ 255 odst. 1 a § 264“.
37.
V § 27 odst. 3 se slova „přímého zadání podle § 18 písm. b)“ nahrazují slovy „uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících přímým zadáním v mimořádné situaci“.
38.
§ 28 a 29 znějí:
㤠28
Objednatel je povinen vždy do 31. srpna poskytnout Ministerstvu dopravy souhrnnou zprávu o závazcích veřejné služby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) za předchozí kalendářní rok.
§ 29
Pro povinnost mlčenlivosti a ochranu obchodního tajemství při výkonu dozoru se použije § 271 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“.
39.
V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí:
„j)
neposkytne Ministerstvu dopravy zprávu podle § 28, nebo
k)
zajistí dopravní obslužnost
1.
mimo svůj územní obvod v rozporu s § 3 odst. 2 nebo 3 nebo s § 4 odst. 1 bez souhlasu dotčeného kraje nebo obce anebo bez předchozí dohody s příslušným orgánem veřejné moci jiného státu, nebo
2.
tak, že v rozporu s § 8 odst. 2 písm. c) nejsou veřejné služby v přepravě cestujících poskytovány v souladu s jím pořízeným plánem dopravní obslužnosti území.“.
40.
V § 33 odst. 2 se slova „e) nebo i)“ nahrazují slovy „e), i) nebo k)“.
41.
V § 33 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Za přestupek podle odstavce 1 písm. j) lze uložit pokutu do 500 000 Kč.“.
42.
§ 34 včetně nadpisu zní:
㤠34
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad, s výjimkou přestupku podle § 33 odst. 1 písm. j), který projednává Ministerstvo dopravy. Úřad zveřejňuje pravomocná rozhodnutí o přestupcích, které projednává, způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Pro řízení o přestupku podle tohoto zákona se použije § 270 odst. 1, 4 až 8, 10 a 11 zákona o zadávání veřejných zakázek obdobně.“.
43.
V § 36 odst. 2 se za slova „k provedení“ vkládá text „§ 7a odst. 7,“.
44.
V § 36 odst. 2 se text „§ 10 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 10 odst. 2“.
Čl. VIII
Přechodná ustanovení
1.
První koncepci veřejné dopravy podle zákona č. 194/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží Ministerstvo dopravy vládě ke schválení nejpozději do 30. září 2020.
2.
První plán dopravní obslužnosti území podle zákona č. 194/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pořídí objednatel, je-li jím obec, nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Povinnost uvedenou v § 7a odst. 1 zákona č. 194/2010 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je dopravce povinen plnit od 13. prosince 2020.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 38, čl. IV, čl. V bodů 1, 2, 3, 6, 7, 10, 12 a 14 a čl. VI, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020, ustanovení čl. VII bodu 27, které nabývá účinnosti dnem 3. prosince 2019, a ustanovení čl. VII bodů 10 a 43, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 368/2019 Sb. | Zákon č. 368/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 15. 1. 2020, částka 153/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna veterinárního zákona
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - Změna plemenářského zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - Čl. VI
Aktuální znění od 1. 1. 2022
368
ZÁKON
ze dne 17. prosince 2019,
kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna veterinárního zákona
Čl. I
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Rady 89/608/EHS ze dne 21. listopadu 1989 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění správného uplatňování veterinárních a zootechnických právních předpisů. Směrnice Rady 89/662/EHS ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Rady 92/67/EHS ze dne 14. července 1992, kterou se mění směrnice 89/662/EHS o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES. Směrnice Rady 90/425/EHS ze dne 26. června 1990 o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Rady 92/60/EHS ze dne 30. června 1992, kterou se mění směrnice 90/425/EHS o veterinárních a zootechnických kontrolách v obchodu s některými živými zvířaty a produkty uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES ze dne 21. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 90/425/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o hygienické požadavky na vedlejší produkty živočišného původu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/33/ES ze dne 21. října 2002, kterou se mění směrnice Rady 90/425/EHS a 92/118/EHS, pokud jde o hygienické požadavky na vedlejší produkty živočišného původu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/41/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se zrušují některé směrnice týkající se hygieny potravin a hygienických podmínek pro produkci některých produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě a pro jejich uvádění na trh a kterou se mění směrnice Rady 89/662/EHS a 92/118/EHS a rozhodnutí Rady 95/408/ES. Směrnice Rady 96/93/ES ze dne 17. prosince 1996 o osvědčeních pro zvířata a živočišné produkty.“ zrušují.
2.
V poznámce pod čarou č. 1a se věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění.“ zrušují a na konci textu poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“.
3.
V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „včely a včelstva“ nahrazují slovy „včely, včelstva a hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny“.
4.
V § 3 odst. 1 písmeno p) zní:
„p)
krmivy krmiva podle čl. 3 bodu 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002,“.
5.
V § 3 odst. 1 písmeno dd) zní:
„dd)
zásilkou zásilka podle čl. 3 bodu 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,“.
6.
V § 3 odst. 1 písm. gg) se za slova „Ministerstva obrany“ vkládají slova „nebo ozbrojených sil České republiky,“ a slova „Ministerstva vnitra, popřípadě jimi zřízených organizačních složek státu, který byl pověřen“ se nahrazují slovy „veterinární lékař Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, pokud byli tito lékaři pověřeni“.
7.
V § 3 odst. 1 písm. jj) se slova „nebo Ministerstva vnitra vykonávající“ nahrazují slovy „nebo ozbrojených sil České republiky, nebo veterinární lékař Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, pokud tito lékaři vykonávají“.
8.
V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena ll) a mm), která znějí:
„ll)
včelstvem společenství včel, které obsedá včelí dílo,
mm)
včelím dílem voskové plásty vystavěné včelími dělnicemi, a to i mimo rámky; součástí včelího díla je včelí plod ve všech vývojových stadiích a glycidové a pylové zásoby.“.
9.
V § 4 odstavec 3 zní:
„(3)
Chovatel, který chová 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, je povinen tuto skutečnost písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě Státní veterinární správy nebo Městské veterinární správě v Praze Státní veterinární správy (dále jen „krajská veterinární správa“) nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy počet chovaných psů samičího pohlaví starších 12 měsíců dosáhl 3 a více chovaných zvířat; v oznámení chovatel uvede počet chovaných zvířat a místo jejich chovu.“.
10.
V § 4 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které včetně poznámek pod čarou č. 68 a 69 znějí:
„(4)
Chovatel uvedený v odstavci 3 je dále povinen oznámit krajské veterinární správě písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy snížení počtu jím chovaných psů samičího pohlaví starších 12 měsíců pod 3, a to nejpozději do 7 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
(5)
Žije-li více chovatelů ve společné domácnosti, ve které chovají 3 a více psů samičího pohlaví starších 12 měsíců, má oznamovací povinnost podle odstavců 3 a 4 pouze jeden z nich.
(6)
Oznamovací povinnost podle odstavců 3 a 4 se nevztahuje na
a)
útulek pro zvířata,
b)
hotel nebo penzion pro zvířata,
c)
osobu, jejíž oznamovací povinnost upravuje zvláštní právní předpis9),
d)
ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii68), nebo
e)
chovatele vodicích nebo asistenčních psů podle zvláštních právních předpisů69).
68)
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů.
69)
Zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.
11.
V § 4 odst. 7 se za větu první vkládá věta „Chovatel, který chová psa, je povinen zajistit označení psa čipem do 3 měsíců věku, nejpozději však před přechodem k novému majiteli.“ a ve větě druhé se za slovo „je“ vkládá slovo „dále“.
12.
V § 4 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Chovatel je povinen hlásit Ústřední veterinární správě Státní veterinární správy (dále jen „Ústřední veterinární správa“) písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje stanovené prováděcím právním předpisem.“.
13.
V § 5 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „; určeným obdobím ve smyslu přílohy II oddílu III bodu 3 písm. c) nařízení (ES) č. 853/2004 se rozumí 60 dnů přede dnem dodání jatečného zvířete na jatky“.
14.
V § 5 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Pro chovatele, který chová hmyz určený k lidské spotřebě nebo k výrobě zpracované živočišné bílkoviny, platí povinnosti chovatele hospodářských zvířat uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) a i) a v odstavci 4 písm. a).“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
15.
V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
zvířete z řádu šelmy (Carnivora) uvedeného v příloze k zákonu č. 246/1992 Sb. a jejich kříženců nebo zvířete z řádu primáti (Primates).“.
16.
Poznámka pod čarou č. 14f zní:
„14f)
Čl. 5 a oddíl I přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění.
Čl. 18 odst. 4 a čl. 18 odst. 8 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Čl. 48 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly.“.
17.
V § 19 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 70 zní:
„(6)
Odběr vzorků od živých zvířat a šetření v souvislosti s plněním plánu sledování některých látek a jejich reziduí provádí úřední veterinární lékař nebo soukromý veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. Schválení soukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie70).
70)
Čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
18.
V § 19 odst. 7 písm. b) se slova „, a opatření k zajištění zdravotní nezávadnosti živočišných produktů, přijímaná na základě výsledků sledování“ zrušují.
19.
V § 20 odst. 1 se slova „předpisy Evropské unie15a)“ nahrazují slovy „čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“.
Poznámka pod čarou č. 15a se zrušuje.
20.
V § 21 odst. 2 se číslo „24“ nahrazuje číslem „12“.
21.
V § 21 odstavec 5 zní:
„(5)
Domácí porážku skotu mladšího 72 měsíců nebo jelenovitých ve farmovém chovu je chovatel povinen písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy oznámit krajské veterinární správě nejméně 3 dny před jejím konáním. Pokud se domácí porážka oznámená podle věty první neuskuteční, je chovatel povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně krajské veterinární správě způsobem uvedeným ve větě první. Povinnost předem oznámit domácí porážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu podle věty první neplatí v případě domácí porážky skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu jinak zdravého zvířete, pokud utrpělo zranění, které z důvodu respektování dobrých životních podmínek zvířat brání jeho přepravě na jatky; v tomto případě chovatel zajistí prohlídku zvířete soukromým veterinárním lékařem, vyžádá si od něj písemné prohlášení o zdravotním stavu zvířete a oznámí domácí porážku skotu nebo jelenovitých ve farmovém chovu krajské veterinární správě písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy neprodleně po jejím provedení.“.
22.
V § 21 odst. 10 se za slovo „písemně“ vkládají slova „nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy“.
23.
Poznámky pod čarou č. 66 a 67 znějí:
„66)
Čl. 18 odst. 7 písm. j) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Čl. 13 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 ze dne 8. února 2019 o zvláštních pravidlech pro provádění úředních kontrol produkce masa a pro produkční a sádkovací oblasti pro živé mlže v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
67)
Čl. 17 a 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
24.
Poznámka pod čarou č. 17e se zrušuje.
25.
V § 21 se za odstavec 15 vkládá nový odstavec 16, který včetně poznámky pod čarou č. 71 zní:
„(16)
Prohlídku jatečných zvířat před poražením provádí v případě porážky mimo prostory jatek jinak zdravého zvířete, pokud utrpělo zranění, které z důvodu respektování dobrých životních podmínek zvířat brání jeho přepravě na jatky, soukromý veterinární lékař schválený pro tuto činnost krajskou veterinární správou. Schválení soukromého veterinárního lékaře pro tuto činnost může být krajskou veterinární správou pozastaveno nebo odejmuto, jestliže při jejím provádění postupoval v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo předpisy Evropské unie71).
71)
Příloha III oddíl I kapitola VI nařízení (ES) č. 853/2004.
Čl. 18 odst. 7 písm. c) a čl. 18 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Čl. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 ze dne 8. února 2019 o zvláštních pravidlech pro provádění úředních kontrol produkce masa a pro produkční a sádkovací oblasti pro živé mlže v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
Dosavadní odstavce 16 až 18 se označují jako odstavce 17 až 19.
26.
§ 21a zní:
㤠21a
(1)
Krajská veterinární správa může v případech a za podmínek stanovených v čl. 18 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 povolit
a)
provozovateli drůbežích nebo králičích jatek, aby zaměstnanci tohoto provozovatele asistovali úřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami,
b)
provozovateli jatek jiných druhů zvířat, aby zaměstnanci tohoto provozovatele prováděli odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami.
(2)
Zaměstnanec provozovatele jatek uvedený v odstavci 1 písm. a) je oprávněn asistovat úřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Specializovanou odbornou průpravu může organizovat pouze vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení, jež je opravňuje k asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, a vede seznam těchto osob.
(3)
Zaměstnanec provozovatele jatek uvedený v odstavci 1 písm. b) je oprávněn provádět odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, pokud absolvoval specializovanou odbornou průpravu se zaměřením na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, složil závěrečnou zkoušku a získal tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Specializovanou odbornou průpravu může organizovat pouze vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která vydává osobám, které absolvovaly tuto specializovanou odbornou průpravu, osvědčení, jež je opravňuje k odběru vzorků nebo testování souvisejícímu s úředními kontrolami, a vede seznam těchto osob.
(4)
Jestliže krajská veterinární správa zjistí, že provozovatel jatek uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) postupuje v rozporu s tímto zákonem nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, vydané povolení provozovateli odejme.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví organizaci specializované odborné průpravy zaměstnanců provozovatelů jatek se zaměřením na asistenci při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami a na odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami, způsob a organizaci ověřování získaných znalostí, vydávání osvědčení a vedení seznamu osob, které tuto specializovanou odbornou průpravu absolvovaly.“.
Poznámka pod čarou č. 42 se zrušuje.
27.
Za § 21a se vkládá nový § 21b, který zní:
㤠21b
(1)
Prohlídku jatečných zvířat před poražením může krajská veterinární správa provést v hospodářství, a to v případech a za podmínek stanovených v čl. 5 a 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624.
(2)
Je-li v souladu s odstavcem 1 provedena v hospodářství prohlídka před poražením zvěře ve farmovém chovu, může být porážka této zvěře uskutečněna ve lhůtě až 28 dnů od data vydání veterinárního osvědčení, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624.
(3)
Prohlídka před poražením a prohlídka po poražení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných jatečných zvířat na jatkách musí být provedena úředním veterinárním lékařem; čl. 3 a 7 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/624 se v těchto případech nepoužijí.“.
28.
Poznámka pod čarou č. 17h zní:
„17h)
Čl. 6 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
Čl. 4 odst. 1 až 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
Čl. 138 odst. 2 písm. j) a čl. 148 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
29.
V § 22 odst. 1 písm. f) se slova „předpisů Evropské unie17d)“ nahrazují slovy „čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“.
Poznámka pod čarou č. 17d se zrušuje.
30.
V § 22 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
jde-li o podnik, který zpracovává nebo uvádí na trh produkty z hmyzu určeného k lidské spotřebě, požádat krajskou veterinární správu o
1.
schválení a registraci podniku, nebo
2.
registraci podniku, pokud vyrábí produkty z hmyzu, který pochází výhradně z vlastního chovu, a prodává produkty z tohoto hmyzu pouze konečnému spotřebiteli.“.
31.
V § 22 odst. 4 se slova „a současně odevzdat doklad o registraci“ zrušují.
32.
V § 22 odst. 5 se věta druhá zrušuje.
33.
V § 23 odst. 1 písm. d) se za slovo „dozor,“ vkládají slova „písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy“ a slova „24 hodin“ se nahrazují slovy „3 pracovní dny“.
34.
V § 23 odst. 1 písm. h) se slovo „neprodleně“ nahrazuje slovy „písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy do 24 hodin od provedení porážky“ a za slova „v oznámení uvede“ se vkládají slova „druh a“.
35.
Poznámka pod čarou č. 17m zní:
„17m)
Čl. 18 odst. 8 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Čl. 43 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/627 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví jednotná praktická opatření pro provádění úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 2074/2005, pokud jde o úřední kontroly.“.
36.
V § 27b odst. 1 písm. c) se za slovo „zvěřinou“ vkládají slova „a které se nachází na území kraje, v němž byla zvěř ulovena, nebo krajů sousedních“.
37.
V § 27b odstavec 7 zní:
„(7)
Ulovená volně žijící zvěř, kterou uživatel honitby nebo oprávněný účastník lovu použije výlučně pro spotřebu ve své domácnosti, nemusí být vyšetřena proškolenou osobou. Jde-li však o zvěř vnímavou na trichinelózu, je uživatel honitby povinen zabezpečit její vyšetření na přítomnost svalovce (trichinel), a to v laboratoři uvedené v odstavci 6; jde-li o prase divoké, přikládá uživatel honitby spolu se svalovinou vyšetřovaného kusu zvěře i ocas tohoto kusu. Nelze-li k vyšetření prasete divokého přiložit ocas daného kusu zvěře, vyšetří laboratoř daný kus prasete divokého i bez přiloženého ocasu daného kusu prasete divokého. Laboratoř je povinna vydat uživateli honitby protokol o laboratorním vyšetření zvěře, u prasete divokého s vyjádřením o přiložení ocasu vyšetřovaného kusu, a jednou ročně předkládat krajské veterinární správě prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje o provedených vyšetřeních stanovené prováděcím právním předpisem. Uživatel honitby je povinen uchovávat protokol o laboratorním vyšetření zvěře po dobu nejméně 2 let a na požádání jej předložit úřednímu veterinárnímu lékaři.“.
38.
V § 27b odst. 8 se slova „, pozastavuje a odnímá“ zrušují a na konci textu věty druhé se doplňují slova „; Ústřední veterinární správa seznam těchto osob zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správy“.
39.
V § 27b odst. 8 se slova „podá vysoké škole, která osvědčení vydala, podnět k pozastavení, popřípadě odnětí osvědčení této osobě“ nahrazují slovy „osvědčení této proškolené osobě pozastaví, případně odejme“.
40.
V § 27b se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Vysoká škola uvedená ve větě druhé vydává proškoleným osobám také průkaz proškolené osoby; v případě odnětí osvědčení krajská veterinární správa těmto osobám odejme i průkaz proškolené osoby.“.
41.
V § 27b odst. 9 písm. d) se za slovo „osvědčení“ vkládají slova „a průkazu proškolené osoby“.
42.
V § 27b se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
vzor průkazu proškolené osoby.“.
43.
V § 28 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 17w zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
44.
V § 28 odst. 3 se za slova „schváleny a registrovány podle § 9b nebo“ vkládají slova „schváleny a registrovány, popřípadě jen registrovány“.
45.
V § 28 odstavec 4 zní:
„(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
konkrétní veterinární požadavky na obchodování se zvířaty jednotlivých druhů a s různými živočišnými produkty,
b)
požadavky na vydávání veterinárního osvědčení, jež provází zvířata a živočišné produkty uvedené v odstavci 1, a jeho obsahové náležitosti.“.
46.
§ 29 a 30 znějí:
㤠29
Úřední kontrolu obchodování se zvířaty a živočišnými produkty provádí krajská veterinární správa v souladu s čl. 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
§ 30
(1)
Příjemci zvířat v místě určení jsou povinni informovat krajskou veterinární správu o příchodu zvířat z jiného členského státu, nejsou-li doprovázena veterinárním osvědčením. Lhůtu, rozsah a způsob informování stanoví v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol při příchodu na místo určení prováděcí právní předpis.
(2)
Příjemci živočišných produktů v místě určení jsou povinni informovat krajskou veterinární správu o příchodu těchto produktů z jiného členského státu, nejde-li o potraviny živočišného původu podle zákona o potravinách. Lhůtu, rozsah a způsob informování stanoví v rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol při příchodu na místo určení prováděcí právní předpis.
(3)
Za místo určení se pro účely tohoto zákona považuje místo prvního příjmu včetně jakéhokoli prvního zacházení nebo manipulace na území České republiky.“.
47.
§ 31 se zrušuje.
48.
V § 31a odst. 1 se text „§ 28 až 31“ nahrazuje textem „§ 28 až 30“.
49.
V § 32 odst. 1 se slova „za náklad“ nahrazují slovy „za zásilku“ a věta druhá se zrušuje.
50.
V § 32 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a seno a sláma“.
51.
V § 32 odst. 3 se slova „, která je buď přímo na místě vstupu na území České republiky anebo v jeho blízkosti,“ zrušují a slova „celními orgány“ se nahrazují slovy „orgány Celní správy České republiky (dále jen „orgány celní správy“)“.
52.
V § 32 odstavce 4 až 7 znějí:
„(4)
Kontrolované zboží je na pohraniční veterinární stanici podrobeno pohraniční veterinární kontrole, která zjišťuje, zda jsou splněny stanovené veterinární a hygienické požadavky na dovážené kontrolované zboží (dále jen „dovozní podmínky“) a kterou provádějí úřední veterinární lékaři krajské veterinární správy, jejíž součástí je pohraniční veterinární stanice (dále jen „orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu“). Při provádění pohraniční veterinární kontroly, včetně rozhodování o zásilkách, postupují orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu podle čl. 49 až 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a předpisů Evropské unie17y).
(5)
Pravidla používání společného zdravotního vstupního dokladu osobou, která předkládá kontrolované zboží ke kontrole, a orgány provádějícími pohraniční veterinární kontrolu stanoví čl. 56 a 58 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
(6)
Orgány celní správy postupují při propouštění zásilek kontrolovaného zboží do některého celního režimu podle čl. 57 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
(7)
Jsou-li předmětem dovozu zvířata nebo živočišné produkty, pro něž nejsou dovozní podmínky stanoveny předpisy Evropské unie, je dovozce nebo jeho zástupce, popřípadě jiná osoba odpovědná za zásilku povinen nejméně 15 dnů před příjezdem zásilky na území České republiky požádat Ústřední veterinární správu o sdělení dovozních podmínek, jež jsou uplatňovány na dovoz zvířat nebo živočišných produktů daného druhu z příslušné třetí země do České republiky, a postupovat v souladu se sdělenými podmínkami.“.
Poznámka pod čarou č. 17z se zrušuje.
53.
§ 33 zní:
㤠33
Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu v případě podezření z nesouladu zásilek kontrolovaného zboží ze třetích zemí s tímto zákonem, zvláštními právními předpisy nebo předpisy Evropské unie, nebo při zjištění nesouladu s těmito předpisy postupují podle čl. 65 až 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
54.
V § 34 se odstavce 2 až 4 zrušují.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 2.
55.
V § 34 odstavec 2 zní:
„(2)
Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní požadavky na dovoz zvířat různých druhů ze třetích zemí a důvody, které brání vstupu jednotlivých druhů zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky.“.
56.
§ 35 zní:
㤠35
Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu v případě podezření z nesouladu zásilek kontrolovaného zboží ze třetích zemí s podmínkami stanovenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, nebo při zjištění nesouladu s tímto nařízením postupují podle čl. 65 až 72 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
57.
§ 36 včetně poznámky pod čarou č. 18b zní:
㤠36
Dovozce nebo jeho zástupce je povinen zajistit, aby živočišné produkty dovezené z třetích zemí splňovaly požadavky uvedené v § 18 odst. 1 a 2 a v předpisech Evropské unie18b), anebo poskytovaly rovnocenné záruky. Veterinární osvědčení, které je provází, musí potvrzovat, že živočišné produkty splňují dovozní podmínky včetně případných zvláštních dovozních podmínek, stanovených orgány Evropské unie pro příslušnou třetí zemi nebo skupinu třetích zemí.
18b)
Čl. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004.
Čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004.
Čl. 126 a 127 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
58.
V § 37 odstavce 2 až 5 znějí:
„(2)
Pohraniční veterinární kontrole nepodléhají směsné produkty, které
a)
neobsahují žádné zpracované masné výrobky a současně méně než polovinu jejich hmoty tvoří zpracovaný mléčný výrobek, pokud jsou
1.
skladovány při pokojové teplotě nebo během výroby prošly úplným procesem vaření nebo jiným tepelným ošetřením v celé hmotě tak, že všechny syrové produkty byly denaturovány,
2.
výslovně označeny údajem o určení pro lidskou spotřebu,
3.
bezpečně zabaleny nebo zapečetěny v čistých nádobách,
4.
provázeny obchodním dokladem a označeny jedním z úředních jazyků členského státu tak, že obchodní doklad a označení společně poskytují informaci o povaze, množství a počtu balení směsného produktu, zemi původu, výrobci a složce, nebo
b)
neobsahují žádné zpracované masné výrobky a současně méně než polovinu jejich hmoty tvoří jiný zpracovaný produkt živočišného původu než zpracovaný mléčný výrobek, nebo
c)
jsou uvedeny na seznamu potravin, na něž se nevztahují veterinární kontroly podle přílohy II rozhodnutí Komise 2007/275/ES ze dne 17. dubna 2007 o seznamech zvířat a produktů, na něž se vztahují kontroly na stanovištích hraniční kontroly podle směrnic Rady 91/496/EHS a 97/78/ES, v platném znění.
(3)
Mléčné výrobky obsažené ve směsných produktech musí pocházet pouze ze zemí, jejichž seznam je uveden v příloze I nařízení Komise (EU) č. 605/2010 ze dne 2. července 2010, kterým se stanoví veterinární a hygienické podmínky a podmínky veterinárních osvědčení pro dovoz syrového mléka, mléčných výrobků, mleziva a výrobků z mleziva určených k lidské spotřebě do Evropské unie, v platném znění, a musí být ošetřeny způsobem stanoveným tímto předpisem.
(4)
Směsné produkty podléhající pohraniční veterinární kontrole musí být dováženy za podmínek uvedených v nařízení Komise (EU) č. 28/2012 ze dne 11. ledna 2012, kterým se stanoví požadavky na osvědčení pro dovoz některých směsných produktů do Unie a tranzit těchto produktů přes Unii a kterým se mění rozhodnutí 2007/275/ES a nařízení (ES) č. 1162/2009, v platném znění.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví konkrétní požadavky na dovoz živočišných produktů z třetích zemí.“.
59.
V § 38 odst. 1 se slova „platí ustanovení § 32, 33, 35 a 36 přiměřeně“ nahrazují slovy „se použije obdobně § 32, 33, 35 a 36“.
60.
V § 38 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
61.
V § 42 odst. 7 se doplňuje věta „Krajská veterinární správa neprovede registraci, jestliže žadatel nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k provozování útulku pro zvířata.“.
62.
V § 42 odst. 8 se slova „a současně odevzdat doklad o registraci“ zrušují.
63.
V § 42 odst. 9 se věta druhá zrušuje.
64.
V § 42 odst. 9 se za větu první vkládá věta „Zjistí-li krajská veterinární správa závažné nebo opětovné porušení povinnosti provozovatele útulku, registraci zruší.“.
65.
V § 42 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro provozování útulku, jeho uspořádání a minimální velikost prostor pro zvířata.“.
66.
V § 44 odst. 3 se slovo „Státní“ nahrazuje slovem „Ústřední“.
67.
V § 44 odst. 5 se slovo „schvaluje“ nahrazuje slovem „určuje“.
68.
V § 45 odst. 1 písm. c) se za slova „obranu státu24a)“ vkládají slova „nebo v objektech jím zřízených organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací“ a slova „v zařízeních, která spravuje v souvislosti s plněním svých úkolů“ se nahrazují slovy „v objektech Ministerstva vnitra nebo jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky“.
69.
V § 45 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Veterinární lékaři Ministerstva obrany nebo ozbrojených sil České republiky, kteří byli pověřeni touto činností,
a)
vystavují a vyplňují pasy psů používaných k plnění úkolů Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky, pokud jde o psy přemísťované mezi členskými státy k neobchodním účelům, a odebírají jim vzorky k provedení sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině,
b)
provádějí kontroly psů používaných k plnění úkolů Ministerstva obrany a ozbrojených sil České republiky při vstupu těchto psů ze třetích zemí v místech vstupu podle čl. 10 odst. 2 předpisu Evropské unie o veterinárních podmínkách pro neobchodní přesuny zvířat v zájmovém chovu48) určených Ministerstvem obrany,
c)
vydávají zdravotní potvrzení pro zvířata chovaná v objektech důležitých pro obranu státu nebo v objektech Ministerstvem obrany zřízených organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací.
(3)
Veterinární lékaři Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky, kteří byli pověřeni touto činností, vystavují a vyplňují pasy psů používaných k plnění úkolů Ministerstva vnitra, pokud jde o psy přemísťované mezi členskými státy k neobchodním účelům, a odebírají jim vzorky k provedení sérologického testu prokazujícího titr protilátek proti vzteklině.“.
70.
V § 48 odst. 1 písm. e) se slovo „schválení“ nahrazuje slovem „určení“ a slovo „schvaluje“ se nahrazuje slovem „určuje“.
71.
V § 48 odst. 1 písm. i) se slova „prověřuje, zda pohraniční veterinární stanice splňuje požadavky na umístění, materiální a personální vybavení stanoviště veterinární hraniční kontroly, pozastavuje její činnost, zejména vyžaduje-li to ochrana zdraví lidí a zvířat“ nahrazují slovy „určuje pohraniční veterinární stanici podle čl. 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 a za podmínek uvedených v čl. 62 a 63 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 určení pohraniční veterinární stanice ruší nebo pozastavuje“.
72.
V § 48 odst. 1 písm. i) se slova „nebyly dosud“ nahrazují slovem „nejsou“, slova „na úrovni“ se nahrazují slovem „předpisy“ a slova „nebo její části“ se zrušují.
73.
V § 48 odst. 1 písm. j) úvodní části ustanovení se za slovo „povolených,“ vkládá slovo „určených,“.
74.
V § 48 odst. 1 písm. j) bodě 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.
75.
V § 48 odst. 1 písm. j) se za bod 7 vkládá nový bod 8, který zní:
„8.
referenčních laboratoří,“.
Dosavadní bod 8 se označuje jako bod 9.
76.
V § 48 odst. 1 písm. j) závěrečné části ustanovení se text „1 až 8“ nahrazuje textem „1 až 9“.
77.
V § 48 odst. 1 písm. n) se slova „organizuje odbornou průpravu veterinárních asistentů,“ zrušují.
78.
V § 48 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:
„u)
vede a aktualizuje evidenci trvale označených psů a jejich chovatelů podle § 4 odst. 7“.
79.
V § 48a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Informace nezbytné k ochraně zdraví lidí a zvířat zveřejněné podle odstavců 1 a 2 mohou být veřejnosti poskytnuty také prostřednictvím letáků nebo plakátů umístěných na dobře viditelných místech. Vlastník, nájemce, pachtýř nebo provozovatel tohoto místa je povinen zveřejnění informace podle věty první umožnit.“.
80.
V § 49 odst. 1 písm. b) se za slova „nebezpečných nákaz,“ vkládají slova „uznává a odnímá status hospodářství se zanedbatelným nebo kontrolovaným rizikem klasické klusavky za podmínek stanovených předpisem Evropské unie34),“.
81.
V § 49 odst. 1 písm. n) se slova „provádění některých úkonů v rámci prohlídky masa drůbeže a zajícovců vlastními zaměstnanci“ nahrazují slovy „tomu, aby zaměstnanci těchto provozovatelů asistovali úřednímu veterinárnímu lékaři při provádění úkolů souvisejících s úředními kontrolami, a provozovatelům jatek jiných druhů zvířat povolení k tomu, aby zaměstnanci těchto provozovatelů prováděli odběr vzorků nebo testování související s úředními kontrolami,“ a text „§ 22 odst. 1 písm. b) bodě 3“ se nahrazuje textem „§ 22 odst. 1 písm. b) bodě 2“.
82.
V § 49 odst. 1 písm. o) se slova „v místě jejich původu, v průběhu jejich přepravy nebo při jejich příchodu na místo určení,“ zrušují.
83.
§ 49a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 72 až 74 zní:
㤠49a
Správní pomoc a spolupráce
(1)
Státní veterinární správa při plnění úkolů v systému správní pomoci a spolupráce postupuje podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách72).
(2)
Ústřední veterinární správa je styčným místem v systému správní pomoci a spolupráce v oblasti péče o zdraví zvířat a jeho ochrany a plní úkoly tohoto místa stanovené předpisem Evropské unie o úředních kontrolách73).
(3)
Při úředních kontrolách prováděných orgány veterinární správy v rámci pomoci na vyžádání v souladu s předpisem Evropské unie o úředních kontrolách74) mohou být za podmínek tímto předpisem stanovených přítomni pracovníci dožadujících orgánů jiných členských států.
72)
Čl. 102 až 107 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
73)
Čl. 103 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
74)
Čl. 104 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
84.
V § 50 odst. 1 se slova „podle vyjádření příslušné krajské veterinární správy“ zrušují.
85.
§ 51a včetně nadpisu zní:
㤠51a
Národní referenční laboratoře
(1)
Ministerstvo určuje národní referenční laboratoře podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 za účelem prohlubování, koordinace a sjednocování laboratorní a diagnostické činnosti. Ministerstvo určí státní veterinární ústav, popřípadě jiné zařízení jako národní referenční laboratoř, jestliže je tento ústav nebo zařízení oprávněn k provádění příslušného druhu vyšetření a splňuje podmínky stanovené v čl. 100 odst. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Určení národní referenční laboratoře může ministerstvo odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo odpadl důvod pro její určení.
(2)
Národní referenční laboratoř plní povinnosti a úkoly stanovené v čl. 101 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
(3)
Národní referenční laboratoř vypracuje za každý kalendářní rok zprávu o své činnosti a předloží ji ministerstvu a Ústřední veterinární správě jednou ročně, vždy v termínu do 31. března za období předcházejícího kalendářního roku. Zpráva o činnosti národní referenční laboratoře se skládá z odborné a ekonomické části.“.
86.
Za § 51a se vkládá nový § 51b, který včetně nadpisu zní:
㤠51b
Referenční laboratoře
(1)
Ústřední veterinární správa určuje referenční laboratoře v oblasti veterinární péče, a to pro činnosti, pro které ministerstvo neurčuje národní referenční laboratoře podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625. Ústřední veterinární správa určí státní veterinární ústav, popřípadě jiné zařízení oprávněné k provádění určitého druhu vyšetření, jako referenční laboratoř, jestliže má pro tuto činnost odpovídající prostorové, materiální, technické a personální vybavení a uplatňuje ve své činnosti aktuální poznatky a metody a je zapojen do informačního systému Státní veterinární správy. Určení referenční laboratoře může Ústřední veterinární správa odejmout, jestliže činnost není vykonávána řádně, anebo odpadl důvod pro její určení.
(2)
Referenční laboratoře v oboru své působnosti zejména
a)
koordinují používaní diagnostických metod a standardů, optimalizují a aktualizují tyto metody a standardy v závislosti na vývoji vědy a techniky,
b)
zpracovávají používané nebo nově zaváděné postupy do formy standardních operačních postupů, zajišťují jejich akreditaci a kontrolují jejich používání při provádění laboratorních vyšetření pro potřeby státního veterinárního dozoru,
c)
poskytují laboratořím podle § 50 odst. 1 a 3 zákona odbornou a technickou pomoc a odborné informace, kontrolují jejich odbornou úroveň a pomáhají jim při zajišťování standardů a diagnostických činidel,
d)
pravidelně organizují srovnávací testy pro jednotlivá vyšetření a diagnostické metody a zúčastňují se mezinárodních srovnávacích testů organizovaných příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie, popřípadě dalšími institucemi,
e)
potvrzují pozitivní výsledky vyšetření prováděných v laboratořích podle § 50 odst. 1 a 3 zákona a poskytují jim odbornou pomoc při identifikaci příslušné nákazy; v případě sporných výsledků vydávají pro potřeby státního veterinárního dozoru tzv. referenční výsledek,
f)
identifikují a uchovávají izoláty původců příslušné nákazy, pocházejících z potvrzených případů této nákazy,
g)
spolupracují s příslušnými referenčními laboratořemi Evropské unie, včetně spolupráce při školení odborných pracovníků,
h)
zpracovávají a předávají laboratořím podle § 50 odst. 1 a 3 zákona odborné informace získané od příslušných referenčních laboratoří Evropské unie, popřípadě i z jiných zdrojů,
i)
poskytují orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor odbornou pomoc.
(3)
Referenční laboratoř vypracuje za každý kalendářní rok zprávu o své činnosti a předloží ji Ústřední veterinární správě jednou ročně, vždy v termínu do 31. března za období předcházejícího kalendářního roku. Zpráva referenční laboratoře se skládá z odborné a ekonomické části.“.
87.
V § 52 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „předpisy Evropské unie40)“ nahrazují slovy „nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“.
Poznámka pod čarou č. 40 se zrušuje.
88.
V § 52 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
postupují podle čl. 137 odst. 2 a 3 a čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
89.
V § 52 odst. 1 písm. d) se slovo „zvířat“ nahrazuje slovem „živočichů“.
90.
V § 52 odst. 2 se slova „, pohraniční veterinární kontrola a veterinární kontrola při příchodu na místo určení“ nahrazují slovy „a pohraniční veterinární kontrola“.
91.
V § 52 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; tyto subjekty se považují za úřední laboratoře určené podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“.
92.
V § 52 odst. 4 se slova „předpisů Evropské unie41)“ nahrazují slovy „čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625“.
Poznámka pod čarou č. 41 se zrušuje.
93.
V § 53 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a Ministerstva vnitra, popřípadě jimi zřízených organizačních složek státu“ nahrazují slovy „nebo ozbrojených sil České republiky a veterinární lékaři Ministerstva vnitra, popřípadě jím zřízených organizačních složek státu nebo útvarů Policie České republiky,“.
94.
Poznámka pod čarou č. 47 zní:
„47)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
95.
V § 53 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
zajistit živočišné produkty na přiměřenou dobu úřední veterinární závěrou, jestliže nejsou dodrženy podmínky a požadavky stanovené tímto zákonem, zvláštními právními předpisy26) nebo předpisy Evropské unie47) na živočišné produkty a zacházení s nimi, nebo při podezření, že živočišné produkty nejsou zdravotně nezávadné; úřední veterinární závěrou se rozumí zajištění živočišných produktů v dopravních prostředcích, kontejnerech nebo obalech plombou, pečetí, známkou nebo jiným zajišťovacím prostředkem tak, aby nebylo možno živočišné produkty vyjmout nebo do nich živočišné produkty vložit, aniž dojde k narušení této závěry; porušit úřední veterinární závěru lze jen se souhlasem krajské veterinární správy,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
96.
V § 53 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
opatření uložené podle odstavce 1 písm. d), pokud byl závadný stav odstraněn, nebo pokud kontrolovaná osoba prokáže, že živočišné produkty jsou zdravotně nezávadné.“.
97.
V § 53 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
pořizovat záznam o opatřeních podle odstavce 1 písm. a) až d).“.
98.
V § 53 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Při kontrole prodeje na dálku postupuje veterinární inspektor podle čl. 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
99.
V § 53 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 75 zní:
„(5)
Využije-li kontrolovaná osoba práva na druhé odborné stanovisko podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách75), postupuje veterinární inspektor při odběru kontrolního vzorku podle čl. 35 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
75)
Čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
Dosavadní odstavce 5 až 10 se označují jako odstavce 6 až 11.
100.
V § 53 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
postup při odběru vzorků, není-li stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
101.
V § 53 odst. 10 se slova „odstavci 8“ nahrazují slovy „odstavci 9“.
102.
V § 54 odst. 1 písmena a) až c) znějí:
„a)
nařízení veterinárního vyšetření, očkování zvířat nebo zajištění odběru vzorků,
b)
vymezení ohniska nákazy, ochranných pásem, pásem dozoru a zamořené oblasti, výstražné označení, popřípadě i střežení ohniska nákazy, vybudování zábran k omezení nebo zabránění volnému pohybu volně žijících živočichů,
c)
nařízení izolace nebo karantény, popřípadě porážky nebo usmrcení zvířat, nařízení lovu nebo odchytu volně žijících živočichů nebo sběru kadáverů volně žijících živočichů,“.
103.
V § 54 odst. 1 písm. d) se za slovo „zákaz“ vkládá slovo „chovu,“.
104.
V § 54 odst. 1 písmena e) až g) znějí:
„e)
omezení nebo zákaz pastvy, používání krmiva, steliva nebo zdroje vody,
f)
omezení nebo zákaz konání svodů zvířat, veřejných vystoupení zvířat, lovu nebo odchytu volně žijících živočichů nebo lovu ryb,
g)
omezení nebo zákaz prodeje nebo dodávání zvířat a živočišných produktů podle § 27a nebo těl ulovené volně žijící zvěře podle § 27b,“.
105.
V § 54 odst. 1 písm. h) se slova „nebo krmivy“ nahrazují slovy „, krmivy nebo stelivy“ a slova „nebo krmiv“ se nahrazují slovy „, krmiv nebo steliv“.
106.
V § 54 odst. 1 písm. i) se slova „nebo krmiv“ nahrazují slovy „, krmiv nebo steliv“.
107.
V § 54 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno s), které zní:
„s)
omezení nebo zákaz sklizně, nařízení změny agrotechnických postupů.“.
108.
Za § 55 se vkládá nový § 55a, který zní:
㤠55a
(1)
Kraj se podílí na svém území, které zasahuje do ochranného pásma, pásma dozoru, popřípadě dalšího pásma s omezením na zabezpečování mimořádných veterinárních opatření nařízených Státní veterinární správou, a to způsobem a v rozsahu stanovenými těmito opatřeními.
(2)
Pro náhradu nákladů a ztrát vzniklých kraji v souvislosti se zabezpečováním mimořádných veterinárních opatření platí obdobně § 67 odst. 2, § 68 odst. 1 a § 70 odst. 1 a 2.“.
109.
V § 56 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
tím, kdo bude stavbu nebo zařízení používat pro chov druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle zvláštního právního předpisu6).“.
110.
V § 56 odst. 3 se za slova „obranu státu“ vkládají slova „nebo v objektech Ministerstvem obrany zřízených organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací“.
111.
V § 56 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Závazné posudky na stavby nebo zařízení, které podléhají státnímu veterinárnímu dozoru a jsou v objektech Ministerstva vnitra nebo jím zřízených organizačních složek státu nebo v objektech útvarů Policie České republiky, vydávají orgány pověřené ministrem vnitra.“.
112.
§ 56a včetně nadpisu zní:
㤠56a
Veterinární osvědčení a úřední potvrzení
(1)
Veterinární osvědčení vystavuje úřední veterinární lékař v případech a za podmínek uvedených v čl. 87 a 88 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
(2)
Veterinární osvědčení musí splňovat požadavky uvedené v čl. 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
(3)
Veterinární osvědčení v případě dovozu a vývozu musí být
a)
na každé straně podepsáno úředním veterinárním lékařem, který je vystavuje, a orazítkováno,
b)
vyhotoveno
1.
v případě dovozu v úředním jazyce členského státu určení a toho členského státu, v němž se provádí pohraniční veterinární kontrola, anebo provázeno ověřeným překladem do tohoto jazyka, nebo
2.
v případě vývozu v českém jazyce a jazyce, který požaduje třetí země určení, popřípadě tranzitní stát,
c)
opatřeno vlastním identifikačním číslem a musí sestávat
1.
z jediného listu papíru,
2.
ze dvou nebo více stran, které jsou součástí jediného, celistvého a nedělitelného listu papíru, nebo
3.
z několika po sobě jdoucích stran očíslovaných tak, aby bylo zřejmé, o kterou stranu z tohoto počtu stran se jedná; identifikační číslo musí být uvedeno na každé straně,
d)
vydáno dříve, než zvířata nebo živočišné produkty opustí místo veterinární kontroly, a musí provázet v originální verzi zvířata nebo živočišné produkty
1.
při jejich vstupu na území členských států v případě dovozu, nebo
2.
na území třetí země určení v případě vývozu.
(4)
Při vydávání úředního potvrzení se postupuje podle čl. 91 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
113.
V § 59 odst. 2 písm. b) bodě 2 se text „č. 6“ nahrazuje textem „č. 1“.
114.
V § 59 odst. 5 se za větu první vkládají věty „Státní veterinární dozor může vykonávat i úřední veterinární lékař, který atestaci I. stupně nezískal, nejdéle však po dobu 3 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost úředního veterinárního lékaře. Pokud takovou atestaci v této době nezíská, není k výkonu státního veterinárního dozoru nadále odborně způsobilý.“.
115.
V § 59 se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství nebo veterinární hygieny organizuje studium pro veterinární lékaře působící v klinickém veterinárním lékařství, které probíhá ve dvou částech:
a)
praktické (klinické vzdělávání I. stupně, k získání označení praktický veterinární lékař pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat),
b)
specializované (klinické vzdělávání II. stupně, k získání označení veterinární lékař specialista pro choroby příslušné skupiny druhů zvířat).
(9)
Podrobnosti stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“.
116.
V § 59a se odstavec 4 zrušuje.
117.
V § 64c odstavec 3 zní:
„(3)
Prohlížitelem včelstev může být fyzická osoba, která absolvovala specializované školení se zaměřením na prohlídku včelstev s rozebráním včelího díla a získala tak osvědčení o způsobilosti k této činnosti. Školení zajišťuje vysoká škola uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti veterinárního lékařství a hygieny, která také prohlížitelům včelstev vydává osvědčení, vede seznam těchto osob a předává jej Ústřední veterinární správě; Ústřední veterinární správa seznam těchto osob zveřejňuje na internetových stránkách Státní veterinární správy. Zjistí-li krajská veterinární správa při výkonu státního veterinárního dozoru, že prohlížitel včelstev porušil povinnosti stanovené tímto zákonem, osvědčení tomuto prohlížiteli včelstev pozastaví, případně odejme. Před opětovným zahájením činnosti je prohlížitel včelstev, jemuž bylo osvědčení pozastaveno, povinen podrobit se zkoušce k ověření znalostí prohlížitele včelstev. Vysoká škola uvedená ve větě druhé vydává prohlížitelům včelstev také průkaz prohlížitele včelstev; v případě odnětí osvědčení krajská veterinární správa těmto osobám odejme i průkaz prohlížitele včelstev.“.
118.
V § 64c odst. 4 písm. b) se za slovo „osvědčení“ vkládají slova „a průkazu prohlížitele včelstev“.
119.
V § 64c se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
vzor průkazu prohlížitele včelstev.“.
120.
§ 65 zní:
㤠65
Ústav v oblasti veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků
a)
vykonává státní veterinární dozor nad uváděním do oběhu a používáním veterinárních přípravků a veterinárních technických prostředků; za tímto účelem vyhodnocuje jejich vhodnost pro veterinární použití, přičemž posuzuje
1.
jakost a účinnost veterinárních přípravků a jejich bezpečnost pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí,
2.
bezpečnost veterinárních technických prostředků pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí, jejich vlastnosti a způsobilost dosáhnout účelu, ke kterému jsou veterinární technické prostředky určeny,
b)
rozhoduje o schválení veterinárního přípravku a o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, o schválení změn oproti dokumentaci předložené v rámci řízení o schválení veterinárního přípravku, o pozastavení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a o zrušení schválení veterinárního přípravku; v rámci řízení o schválení veterinárního přípravku posuzuje navrhované označení veterinárního přípravku z toho hlediska, zda nemůže vést k jeho nesprávnému používání, které by mohlo mít za následek nebezpečí pro veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí,
c)
rozhoduje o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků a o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zápisu, o schválení změn oproti údajům předloženým v rámci řízení o zápisu, o pozastavení platnosti zápisu a o výmazu veterinárního technického prostředku ze Seznamu veterinárních technických prostředků; v rámci řízení o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků posuzuje navrhované označení veterinárního technického prostředku z toho hlediska, zda nemůže vést k jeho nesprávnému používání, které by mohlo mít za následek nebezpečí pro veřejné zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí,
d)
vede a aktualizuje Seznam schválených veterinárních přípravků a Seznam veterinárních technických prostředků,
e)
na základě žádosti výrobce osvědčuje, že výrobce splňuje při výrobě veterinárních přípravků požadavky správné výrobní praxe,
f)
odebírá vzorky veterinárních přípravků k laboratornímu vyšetření,
g)
může rozhodnout v případě výskytu nežádoucího účinku veterinárního přípravku, nežádoucí příhody veterinárního technického prostředku nebo závady v jakosti veterinárního přípravku nebo veterinárního technického prostředku o jeho
1.
stažení z oběhu,
2.
zneškodnění,
3.
pozastavení používání a uvádění do oběhu, nebo
4.
uvádění do oběhu za podmínek, které stanoví,
h)
posuzuje ve sporných případech, zda jde o veterinární přípravek, veterinární technický prostředek nebo o jiný výrobek.“.
121.
Za § 65 se vkládají nové § 65a až 65d, které včetně poznámek pod čarou č. 76 až 78 znějí:
㤠65a
(1)
Žádost o schválení veterinárního přípravku podává Ústavu fyzická nebo právnická osoba usazená v některém z členských států nebo v některém ze smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „příslušný stát“), která za účelem jeho uvedení do oběhu v České republice hodlá vyrábět, distribuovat z jiného členského státu nebo dovážet ze třetí země veterinární přípravek (dále jen „žadatel o schválení“). Žádost se podává samostatně pro veterinární přípravek určitého složení a zamýšleného způsobu a rozsahu použití.
(2)
V řízení o schválení veterinárního přípravku Ústav posoudí úplnost žádosti o schválení a nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení sdělí výsledek tohoto posouzení žadateli o schválení.
(3)
Je-li žádost o schválení veterinárního přípravku úplná, Ústav o ní rozhodne ve lhůtě 90 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o schválení, že jeho žádost byla shledána úplnou.
(4)
Žádost o schválení veterinárního přípravku kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a)
identifikační údaje výrobce, popřípadě výrobců, včetně uvedení všech míst výroby a států, ve kterých byl veterinární přípravek uveden do oběhu,
b)
obchodní název veterinárního přípravku,
c)
podrobný popis obalů včetně popisu obalového materiálu a všech velikostí balení,
d)
popis vzhledu veterinárního přípravku,
e)
údaje o kvalitativním a kvantitativním složení veterinárního přípravku včetně pomocných látek; jednotlivé složky se uvádějí v sestupném pořadí podle hmotnosti v době výroby,
f)
účel a způsob použití veterinárního přípravku, včetně údajů o cílových druzích zvířat, pro které je veterinární přípravek určen,
g)
údaj o době použitelnosti a způsobu uchovávání veterinárního přípravku,
h)
údaje důležité pro správné a bezpečné používání veterinárního přípravku a
i)
způsob nakládání s nepoužitým veterinárním přípravkem.
(5)
Žadatel o schválení k žádosti podle odstavce 4 přiloží
a)
bezpečnostní list sestavený v souladu s předpisem Evropské unie76) v případě, že se na přípravek vzhledem k jeho charakteru vztahuje povinnost dodavatele poskytnout příjemci bezpečnostní list77),
b)
návrh textů na všechny obaly, popřípadě na příbalovou informaci, je-li součástí balení,
c)
vzorek veterinárního přípravku, včetně analytického certifikátu; za analytický certifikát se považuje dokument obsahující výsledky výrobcem stanovené zkoušky nebo zkoušek fyzikálních, chemických a mikrobiologických vlastností přípravku,
d)
prohlášení o tom, že výrobce vyrábí veterinární přípravek v souladu s požadavky správné výrobní praxe stanovené prováděcím právním předpisem, případně jiných standardů kvality, které zajistí, že vyráběný veterinární přípravek bude odpovídat podmínkám, za kterých má být schválen, a že výrobce plní požadavky jiných právních předpisů, které jsou pro jeho výrobu závazné,
e)
prohlášení o bezpečnosti veterinárního přípravku, včetně jeho bezpečnosti vztahující se k původcům transmisivních spongiformních encefalopatií34),
f)
prohlášení o schopnosti veterinárního přípravku dosáhnout popisovaného účelu a
g)
na vyžádání Ústavem další doklady potřebné k prokázání jakosti, účinnosti a bezpečnosti veterinárního přípravku pro zvířata, veřejné zdraví a životní prostředí.
(6)
Žadatel o schválení v případě, že se jedná o veterinární přípravek, který ještě nebyl uveden do oběhu v příslušném státě, kromě údajů a dokumentace uvedených v odstavcích 4 a 5 předloží
a)
dokumenty charakterizující jakost veterinárního přípravku, včetně vstupních surovin, pomocí popisu smyslových, chemických, fyzikálních, mikrobiologických a popřípadě dalších znaků, kontrolní kritéria jakosti veterinárního přípravku, popis kontrolních metod a výsledky hodnocení,
b)
dokumenty dokládající stabilitu veterinárního přípravku a dobu použitelnosti přípravku za dodržení podmínek uvedených v žádosti,
c)
dokumenty popisující způsob výroby a kontroly veterinárního přípravku,
d)
údaje, na základě kterých bylo vystaveno prohlášení o bezpečnosti veterinárního přípravku za navrhovaného způsobu použití a o jeho schopnosti dosáhnout popisovaného účelu,
e)
dokumenty dokládající splnění požadavků na sterilitu veterinárního přípravku, pokud to charakter přípravku vyžaduje, a
f)
potvrzení příslušného úřadu, že výrobce je oprávněn v příslušném státě vyrábět předmětný veterinární přípravek s identifikací příslušného právního předpisu a s uvedením informace, zda výroba veterinárního přípravku podléhá pravidelnému dozoru podle právních předpisů.
(7)
Žadatel o schválení v případě, že se jedná o veterinární přípravek, který již byl uveden do oběhu v příslušném státě, kromě údajů a dokumentace uvedených v odstavcích 4 a 5 předloží
a)
prohlášení o tom, že přípravek je vyráběn nebo uváděn do oběhu v příslušném státě, a
b)
informaci o úřadech či orgánech, do jejichž působnosti náleží dozor nad dodržováním požadavků právních předpisů, podle kterých byl veterinární přípravek v příslušném státě vyroben nebo uveden do oběhu.
(8)
Žádost a další dokumentace předkládané Ústavu musí být předloženy v českém nebo anglickém jazyce. Návrhy textů na označení veterinárního přípravku musí být vždy Ústavu poskytnuty v elektronické podobě.
(9)
Ústav nevydá rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, pozastaví platnost rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku nebo zruší jeho schválení, prokáže-li se, že veterinární přípravek je neúčinný, není bezpečný, neodpovídá dokumentaci předložené v rámci řízení o schválení veterinárního přípravku, podmínky jeho výroby nejsou způsobilé zajistit soustavný soulad s podmínkami, za kterých veterinární přípravek má být nebo byl schválen, nebo pokud, s ohledem na složení veterinárního přípravku anebo jeho zamýšlené použití, jde o výrobek, který má být uváděn do oběhu podle jiného právního předpisu. Ústav dále nevydá rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, pozastaví platnost rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku nebo zruší jeho schválení, prokáže-li se, že veterinární přípravek určený pro potravinová zvířata obsahuje látky, které nejsou pro tato zvířata povolené78), obsahuje návykovou látku nebo obsahuje škodlivé příměsi, včetně patogenních mikroorganismů.
(10)
Rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku platí 5 let ode dne nabytí jeho právní moci. Doba platnosti rozhodnutí může být opakovaně prodloužena o dalších 5 let na základě žádosti držitele rozhodnutí podané nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného rozhodnutí.
(11)
V rámci řízení o schválení veterinárního přípravku se neposuzují práva k ochraně průmyslového vlastnictví a obchodního tajemství a skutečnost, že rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku bylo vydáno nebo změněno, není porušením těchto práv Ústavem.
(12)
Rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku zaniká smrtí držitele rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, jde-li o osobu fyzickou, nebo zánikem držitele rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, jde-li o osobu právnickou, v případě, že zanikla bez právního nástupce.
(13)
Rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku zaniká na žádost držitele tohoto rozhodnutí. V žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede, zda navrhuje postupné stažení veterinárního přípravku z oběhu, návrh na stanovení doby, po kterou bude postupné stažení probíhat, a čísla šarží, kterých se postupné stažení týká.
§ 65b
(1)
Žádost o zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků podává Ústavu fyzická nebo právnická osoba usazená v příslušném státě, která za účelem jeho uvedení do oběhu v České republice hodlá vyrábět, distribuovat z jiného členského státu nebo dovážet ze třetí země veterinární technický prostředek (dále jen „žadatel o zápis“). Žádost o zápis veterinárního technického prostředku se podává samostatně pro veterinární technický prostředek určitého složení, vlastností, postupu výroby a zamýšleného způsobu a rozsahu použití.
(2)
V řízení o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků Ústav posoudí úplnost žádosti o zápis a nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení sdělí výsledek tohoto posouzení žadateli o zápis.
(3)
Je-li žádost o zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků úplná, Ústav o ní rozhodne ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o zápis, že jeho žádost byla shledána úplnou. Ve zvlášť složitých případech Ústav rozhodne nejdéle do 90 dnů ode dne, kdy bylo sděleno žadateli o zápis, že jeho žádost byla shledána úplnou.
(4)
Žádost o zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a)
identifikační údaje výrobce, popřípadě výrobců, včetně uvedení všech míst výroby a států, ve kterých byl veterinární technický prostředek uveden do oběhu,
b)
obchodní název veterinárního technického prostředku,
c)
účel použití veterinárního technického prostředku, včetně údajů o cílových druzích zvířat, pro které je veterinární technický prostředek určen,
d)
podrobný popis obalů včetně popisu obalového materiálu a všech velikostí balení, pokud to charakter veterinárního technického prostředku vyžaduje,
e)
údaje o kvalitativním a kvantitativním složení podle charakteru veterinárního technického prostředku,
f)
popis vzhledu veterinárního technického prostředku a popis způsobu jeho použití,
g)
návrh na údaje uváděné na obalu a návod k použití, pokud návod není součástí údajů uváděných na obalu,
h)
dobu použitelnosti a způsob uchovávání, pokud to charakter veterinárního technického prostředku vyžaduje, a
i)
způsob nakládání s nepoužitým veterinárním technickým prostředkem, pokud to charakter veterinárního technického prostředku vyžaduje.
(5)
Žadatel o zápis k žádosti podle odstavce 4 přiloží
a)
prohlášení o shodě veterinárního technického prostředku s normami platnými v Evropské unii, pokud je k dispozici,
b)
prohlášení o bezpečnosti veterinárního technického prostředku, včetně jeho bezpečnosti vztahující se k původcům transmisivních spongiformních encefalopatií34), pokud to charakter veterinárního technického prostředku vyžaduje,
c)
prohlášení o vhodnosti veterinárního technického prostředku pro veterinární použití a způsobilosti dosáhnout popisovaného účelu,
d)
dokumentaci klinického hodnocení nebo vědecké údaje publikované v odborné literatuře, jež prokazují vhodnost veterinárního technického prostředku pro veterinární použití z hlediska bezpečnosti a účinnosti, a
e)
na vyžádání Ústavem další doklady potřebné k prokázání vhodnosti veterinárního technického prostředku pro veterinární použití, jeho bezpečnosti pro zvířata a jeho způsobilosti dosáhnout popisovaného účelu.
(6)
Žádost a další dokumentace předkládané Ústavu musí být předloženy v českém nebo anglickém jazyce. Návrhy textů na označení veterinárního technického prostředku musí být vždy Ústavu poskytnuty v elektronické podobě.
(7)
Ústav rozhodne o nepovolení zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků, pozastaví platnost zápisu nebo rozhodne o výmazu ze Seznamu veterinárních technických prostředků, prokáže-li se, že veterinární technický prostředek není vhodný pro veterinární použití, neodpovídá údajům předloženým v rámci řízení o zapsání do Seznamu veterinárních technických prostředků, podmínky jeho výroby nejsou způsobilé zajistit soustavný soulad s podmínkami, za kterých veterinární technický prostředek má být nebo byl zapsán do Seznamu veterinárních technických prostředků, nebo pokud, s ohledem na jeho složení anebo jeho zamýšlené použití, jde o výrobek, který má být uváděn do oběhu podle jiného právního předpisu. Ústav dále rozhodne o nepovolení zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků, pozastaví platnost zápisu nebo rozhodne o výmazu ze Seznamu veterinárních technických prostředků, prokáže-li se, že veterinární technický prostředek určený pro potravinová zvířata obsahuje látky, které nejsou pro tato zvířata povolené78), nebo pokud obsahuje škodlivé příměsi, včetně patogenních mikroorganismů.
(8)
Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků platí po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. Doba platnosti rozhodnutí může být opakovaně prodloužena o dalších 5 let na základě žádosti držitele rozhodnutí podané nejpozději 30 dnů před uplynutím doby platnosti vydaného rozhodnutí.
(9)
V rámci řízení o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků se neposuzují práva k ochraně průmyslového vlastnictví a obchodního tajemství a skutečnost, že rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků bylo vydáno nebo změněno, není porušením těchto práv Ústavem.
(10)
Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků zaniká smrtí držitele tohoto rozhodnutí, jde-li o osobu fyzickou, nebo zánikem držitele tohoto rozhodnutí, jde-li o osobu právnickou, v případě, že zanikla bez právního nástupce.
(11)
Rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků zaniká na žádost držitele tohoto rozhodnutí. V žádosti o zrušení platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků kromě obecných náležitostí podle správního řádu uvede, zda navrhuje postupné stažení veterinárního technického prostředku z oběhu, návrh na stanovení doby, po kterou bude postupné stažení probíhat, a čísla šarží, kterých se postupné stažení týká.
§ 65c
Jde-li o veterinární přípravek nebo o veterinární technický prostředek, který byl vyroben nebo uveden do oběhu v příslušném státě, Ústav žádosti podle § 65a nebo 65b vyhoví v případě, že veterinární přípravek nebo veterinární technický prostředek odpovídá právním předpisům, které jsou pro jeho výrobu nebo uvedení do oběhu v příslušném státě závazné, výrobním postupům a pravidlům, která jsou v příslušném státě používaná a pro která existuje dostatečně podrobná dokumentace, na jejímž základě je možno provést dodatečná šetření, a tyto předpisy, postupy a pravidla zaručují míru ochrany oprávněného zájmu, která odpovídá míře této ochrany stanovené v České republice.
§ 65d
Ústav zveřejňuje na internetových stránkách Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv
a)
schválení veterinárního přípravku, včetně změn, jakož i pozastavení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku a zrušení jeho schválení,
b)
zápis veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků, včetně změn, jakož i pozastavení platnosti zápisu a výmaz veterinárního technického prostředku ze Seznamu veterinárních technických prostředků, a případy nežádoucích příhod týkajících se používaných veterinárních technických prostředků.
76)
Příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.
77)
Čl. 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
78)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004.“.
122.
§ 66 až 66b včetně poznámky pod čarou č. 34a znějí:
㤠66
(1)
Uvádět do oběhu a používat při poskytování veterinární péče je možno pouze
a)
schválené veterinární přípravky, u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti,
b)
veterinární technické prostředky zapsané do Seznamu veterinárních technických prostředků, u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti.
(2)
Pro vědecké, výzkumné, pedagogické a kontrolní účely lze použít i veterinární přípravky, které nebyly schváleny, a veterinární technické prostředky, které nejsou zapsány do Seznamu veterinárních technických prostředků.
(3)
Při poskytování veterinární péče lze používat i zdravotnické prostředky, které jsou vhodné pro použití v rámci veterinární péče34a).
(4)
Veterinární lékař může v případě ohrožení života nebo zdraví zvířete použít při poskytování veterinární péče i takový veterinární technický prostředek, který nesplňuje stanovené požadavky, a to za předpokladu, že
a)
je podrobně seznámen se zdravotním stavem zvířete, u něhož byla stanovena přesná diagnóza jeho onemocnění; to neplatí jen pro veterinární technické prostředky, které jsou určeny pro stanovení nebo potvrzení diagnózy,
b)
není možno použít jiný veterinární technický prostředek, který odpovídá stanoveným požadavkům,
c)
uvědomil Ústav o použití veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, a
d)
písemně seznámil chovatele s možnými riziky použití veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené požadavky, a chovatel dal k němu písemný souhlas.
§ 66a
(1)
Držitel rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku je povinen
a)
zajistit, aby vlastnosti schváleného veterinárního přípravku odpovídaly dokumentaci předložené v řízení o schválení veterinárního přípravku, aby obal nebo příbalová informace k veterinárnímu přípravku obsahovaly pokyny pro zacházení s ním, a požádat Ústav o schválení každé změny obsahu údajů a dokumentace oproti jejímu stavu v okamžiku vydání rozhodnutí o schválení nebo schválení poslední změny, a to před provedením změny,
b)
zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích účinků schváleného veterinárního přípravku, vést a uchovávat o nich záznamy a poskytovat je Ústavu, a to spolu s podáním žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku; za nežádoucí účinek veterinárního přípravku se považuje nezamýšlená a škodlivá odezva, která se dostaví po jeho podání,
c)
hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděl, Ústavu výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti a informovat Ústav o provedených opatřeních; za závažný nežádoucí účinek veterinárního přípravku se považuje nežádoucí účinek, který má za následek smrt, ohrožení života nebo trvalé či významné poškození zdraví,
d)
v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti učinit opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení schváleného veterinárního přípravku včetně jeho případného stažení z oběhu,
e)
v případě výskytu nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení,
f)
zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání schváleného veterinárního přípravku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky,
g)
poskytovat Ústavu na požádání informaci o objemu veterinárních přípravků uvedených do oběhu a
h)
poskytovat Ústavu na požádání vzorky schváleného veterinárního přípravku.
(2)
Osoba, která vyrábí veterinární přípravky, je povinna
a)
vyrábět a kontrolovat veterinární přípravky způsobem, který zajistí, že tyto přípravky jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji a dokumentací předloženými Ústavu v řízení o schválení veterinárního přípravku nebo v řízení o změně v dokumentaci schváleného veterinárního přípravku; záznamy o výrobě a kontrole každé šarže vést a uchovávat 1 rok po datu ukončení použitelnosti šarže, nejméně však 5 let od uvolnění šarže do oběhu, a na požádání tuto dokumentaci předložit Ústavu,
b)
zavést k dosažení cílů uvedených v písmeni a) odpovídající systém správné výrobní praxe nebo systém řízení kvality nebo postup založený na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech (HACCP); v případě, že osoba, která vyrábí veterinární přípravky, zavede systém řízení kvality nebo postup založený na analýze nebezpečí a kritických kontrolních bodech, musí takový systém nebo postup obsahovat prvky, které zajistí dosažení účinků předpokládaných zavedením systému správné výrobní praxe obdobně, a
c)
není-li současně držitelem rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku, informovat tohoto držitele o všech významných skutečnostech, které mohou mít vliv na jakost veterinárního přípravku a na odpovědnost držitele stanovenou tímto zákonem, a poskytovat mu součinnost při plnění jeho povinností podle odstavce 1.
(3)
Osoba, která uvádí schválené veterinární přípravky do oběhu, anebo s nimi jinak zachází, je povinna
a)
uvádět veterinární přípravky do oběhu za podmínek odpovídajících jejich schválení,
b)
dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním přípravkem uvedené na jeho obalu nebo v příbalové informaci,
c)
hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla, Ústavu a držiteli rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku výskyt závažného nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku nebo závady v jeho jakosti a
d)
po dobu 5 let vést a uchovávat záznamy o nákupu a prodeji veterinárních přípravků, které obsahují název veterinárního přípravku, datum nákupu nebo prodeje, identifikaci dodavatele a údaje o nakoupeném množství.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
požadavky na jakost veterinárních přípravků,
b)
požadavky správné výrobní praxe,
c)
obsah hlášení nežádoucích účinků nebo závad v jakosti veterinárních přípravků,
d)
výčet změn podléhajících schválení, vyžadujících odborné hodnocení,
e)
obsah údajů uváděných na obalu nebo v příbalové informaci veterinárního přípravku.
§ 66b
(1)
Držitel rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku je povinen
a)
zajistit, aby vlastnosti veterinárního technického prostředku zapsaného do Seznamu veterinárních technických prostředků odpovídaly údajům předloženým v řízení o zapsání veterinárního technického prostředku, aby k veterinárnímu technickému prostředku byly připojeny pokyny pro zacházení s ním, které odpovídají podmínkám rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku a následných změn, a požádat Ústav o schválení každé změny obsahu údajů oproti stavu v okamžiku rozhodnutí o jeho zápisu nebo schválení poslední změny, a to před provedením změny,
b)
zaznamenávat a vyhodnocovat případy hlášení nežádoucích příhod veterinárního technického prostředku, vést a uchovávat o nich záznamy a poskytovat je Ústavu, a to spolu s podáním žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků; za nežádoucí příhodu veterinárního technického prostředku se považuje jakékoliv selhání nebo zhoršení charakteristik, popřípadě účinnosti veterinárního technického prostředku nebo nepřesnost v označení veterinárního technického prostředku, nebo v návodu k jeho použití, které vedou nebo by mohly vést k nezamýšlené nebo škodlivé odezvě po jeho použití,
c)
hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděl, Ústavu výskyt závažné nežádoucí příhody veterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti a informovat Ústav o provedených opatřeních; za závažnou nežádoucí příhodu se považuje úmrtí, ohrožení života nebo trvalé či významné poškození zdraví zvířete nebo osoby, která veterinární technický prostředek používá nebo provádí jejich údržbu a servis, anebo vážné ohrožení jejich zdraví,
d)
v případě výskytu nežádoucí příhody veterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti učinit opatření k nápravě a omezení nepříznivého působení veterinárního technického prostředku, včetně jeho případného stažení z oběhu,
e)
v případě výskytu nežádoucí příhody veterinárního technického prostředku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení,
f)
zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti a používání zapsaného veterinárního technického prostředku ve shodě s dostupnými vědeckými poznatky,
g)
poskytovat Ústavu na požádání informaci o objemu veterinárních technických prostředků uvedených do oběhu a
h)
poskytovat Ústavu na požádání vzorky zapsaného veterinárního prostředku.
(2)
Osoba, která vyrábí veterinární technické prostředky, je povinna je vyrábět a kontrolovat způsobem, který zajistí, že jsou vyráběny a uváděny do oběhu v jakosti odpovídající jejich určenému použití a v souladu s údaji předloženými Ústavu v souvislosti se zápisem veterinárního technického prostředku nebo se změnou v jeho zápisu.
(3)
Osoba, která uvádí zapsané veterinární technické prostředky do oběhu, anebo s nimi jinak zachází, je povinna
a)
uvádět veterinární technické prostředky do oběhu za podmínek odpovídajících jejich zápisu do Seznamu veterinárních technických prostředků,
b)
dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním technickým prostředkem,
c)
hlásit do 15 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla, Ústavu a držiteli rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku výskyt závažné nežádoucí příhody nebo závady v jakosti veterinárního technického prostředku a
d)
po dobu 5 let vést a uchovávat záznamy o nákupu a prodeji veterinárních technických prostředků, které obsahují název veterinárního technického prostředku, datum nákupu nebo prodeje, identifikaci dodavatele a údaje o nakoupeném množství.
(4)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
požadavky na jakost veterinárních technických prostředků,
b)
obsah hlášení nežádoucích příhod nebo závad v jakosti veterinárních technických prostředků,
c)
obsah údajů uváděných na obalu nebo v návodu k použití veterinárního technického prostředku.
34a)
Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.“.
123.
§ 66c se zrušuje.
124.
Za § 67 se vkládají nové § 67a a 67b, které znějí:
㤠67a
(1)
Uživateli honitby se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně zajištění odběru vzorků nebo sběr kadáverů volně žijících živočichů.
(2)
Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za
a)
ulovenou nebo utracenou volně žijící zvěř,
b)
očistu a dezinfekci
1.
dopravního prostředku sloužícího k přepravě uhynulých, ulovených nebo utracených volně žijících živočichů,
2.
místa nálezu kadáveru uhynulého volně žijícího živočicha, nebo
3.
zařízení pro uchovávání a odběr vzorků od uhynulých, ulovených nebo utracených volně žijících živočichů,
c)
zřízení kafilerního boxu,
d)
dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením.
(3)
Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže uživatel honitby nezajistil nařízený odběr vzorků, neprovedl nařízený sběr kadáverů volně žijících živočichů, nesplnil povinnost uvědomit krajskou veterinární správu o podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné ze zvířat na člověka, jinou závažnou povinnost uloženou mu tímto zákonem k předcházení vzniku, zamezení šíření a zdolávání nebezpečných nákaz nebo nemocí přenosných ze zvířat na člověka, anebo nařízená ochranná a zdolávací opatření.
(4)
Náhrada podle odstavce 1 se sníží o 10 %, pokud uživatel honitby nezabezpečil provedení stanovených povinných preventivních a diagnostických úkonů v rámci veterinární kontroly zdraví volně žijící zvěře.
§ 67b
(1)
Osobě obhospodařující zemědělskou půdu se poskytne náhrada nákladů a ztrát, které vznikly v důsledku provádění mimořádných veterinárních opatření nařízených ke zdolávání některé z nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu, a k ochraně před jejich šířením, jde-li o výskyt této nákazy nebo nemoci u volně žijících živočichů, anebo při nálezu původce této nákazy nebo nemoci, a to za podmínky, že tato neprodleně uplatňovaná opatření zahrnují nejméně omezení, zákaz sklizně nebo nařízení změny agrotechnických postupů.
(2)
Náhrada podle odstavce 1 zahrnuje náhradu za
a)
zemědělské plodiny a porosty na zemědělské půdě, na které se vztahují mimořádná veterinární opatření,
b)
dodržování opatření v ochranných pásmech, pásmech dozoru a dalších pásmech s omezením.
(3)
Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže osoba obhospodařující zemědělskou půdu nesplnila nařízená ochranná a zdolávací opatření.“.
125.
V § 68 odst. 1, § 69 odst. 3, § 70 odst. 1 a 2 a v § 70 odst. 3 písm. a) se za text „§ 67“ vkládá text „, 67a nebo 67b“.
126.
V § 68 odst. 2 se za slovo „zvíře“ vkládají slova „anebo ulovenou nebo utracenou volně žijící zvěř“.
127.
V § 70 odst. 1 se za slovo „chovatele“ vkládají slova „, uživatele honitby, osoby obhospodařující zemědělskou půdu“.
128.
V § 70 odst. 2 se za slovo „Chovateli“ vkládají slova „, uživateli honitby nebo osobě obhospodařující zemědělskou půdu“.
129.
V § 71 odst. 1 písm. a) se za text „§ 4“ vkládá text „odst. 1 a 2“.
130.
V § 71 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
nesplní nebo poruší některou z povinností chovatele stanovených v § 4 odst. 3, 4 a 7,“.
Dosavadní písmena b) až s) se označují jako písmena c) až t).
131.
V § 71 odst. 1 písm. f) se za text „§ 13 odst. 4,“ vkládá slovo „nebo“ a slova „, anebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 4“ se zrušují.
132.
V § 71 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 1 až 3, § 30 odst. 1 a 2, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 36, § 37 odst. 2 až 4, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1, 7 až 9 nebo v § 38c odst. 1 až 4,“.
133.
V § 71 odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:
„n)
nesplní nebo poruší povinnost vlastníka, nájemce, pachtýře nebo provozovatele stanovenou v § 48a odst. 4,“.
Dosavadní písmena n) až t) se označují jako písmena o) až u).
134.
V § 71 odst. 1 se za písmeno r) vkládají nová písmena s) až v), která znějí:
„s)
nepředloží zásilku veterinárního zboží k pohraniční veterinární kontrole na pohraniční veterinární stanici v souladu s čl. 47 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,
t)
neoznámí předem fyzický příchod zásilky veterinárního zboží orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu způsobem stanoveným v čl. 56 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,
u)
nesplní nebo poruší opatření uložená orgány veterinární správy podle čl. 66 odst. 3 nebo 6 nebo čl. 67 nebo čl. 137 odst. 2 a 3 nebo čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,
v)
jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech s) až u), nesplní povinnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,“.
Dosavadní písmena s) až u) se označují jako písmena x) až z).
135.
V § 71 odst. 1 písm. x) se slova „v písmenech a) až l)“ nahrazují slovy „v písmenech a) až v)“.
136.
V poznámce pod čarou č. 63 se věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.“ zrušují.
137.
V § 71 odstavec 2 zní:
„(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a c),
b)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), d) až y),
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. z).“.
138.
V § 72 odst. 1 písm. g) se za text „§ 42 odst. 3, 5 a 8,“ vkládá text „§ 48a odst. 4,“.
139.
V § 72 odst. 1 písm. h) se za text „§ 13 odst. 4,“ vkládá slovo „nebo“ a slova „, anebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 4“ se zrušují.
140.
V § 72 odst. 1 písmeno j) zní:
„j)
nesplní nebo poruší některou z veterinárních podmínek obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, anebo některou z veterinárních podmínek dovozu a tranzitu veterinárního zboží z třetích zemí a jeho vývozu do těchto zemí, stanovenou v § 28 odst. 1 až 3, § 30 odst. 1 a 2, § 31a odst. 2, § 32 odst. 1 a 7, § 36, § 37 odst. 2 až 4, § 38a odst. 7, § 38b odst. 1 a 7 až 9 nebo v § 38c odst. 1 až 4,“.
141.
V § 72 odst. 1 se za písmeno l) vkládají nová písmena m) až p), která znějí:
„m)
nepředloží zásilku veterinárního zboží k pohraniční veterinární kontrole na pohraniční veterinární stanici v souladu s čl. 47 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,
n)
neoznámí předem fyzický příchod zásilky veterinárního zboží orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu způsobem stanoveným v čl. 56 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,
o)
nesplní nebo poruší opatření uložená orgány veterinární správy podle čl. 66 odst. 3 nebo 6 nebo čl. 67 nebo čl. 137 odst. 2 a 3 nebo čl. 138 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,
p)
jiným jednáním, než je uvedeno v písmenech m) až o), nesplní povinnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625,“.
Dosavadní písmena m) až r) se označují jako písmena q) až v).
142.
V § 72 odst. 1 písm. q) se slova „v písmenech a) až l)“ nahrazují slovy „v písmenech a) až p)“.
143.
V § 72 odst. 1 písmena t) až v) znějí:
„t)
nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66a odst. 1 písm. f) až h), § 66a odst. 3 písm. a), b) a d), § 66b odst. 1 písm. f) až h), § 66b odst. 2 nebo § 66b odst. 3 písm. a), b) a d),
u)
nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66a odst. 2, nebo
v)
nesplní nebo poruší některou z povinností stanovenou v § 66 odst. 1, § 66a odst. 1 písm. a) až e), § 66a odst. 3 písm. c), § 66b odst. 1 písm. a) až e) nebo § 66b odst. 3 písm. c).“.
144.
V § 72 odstavec 3 zní:
„(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) a t),
b)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až g) a u),
c)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h) až r) a v),
d)
2 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. s),
e)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) až c).“.
145.
V § 74 odst. 1 se text „§ 72 odst. 1 písm. p) až r)“ nahrazuje textem „§ 72 odst. 1 písm. t) až v)“.
146.
V § 75 odst. 3 se slova „předpisy Evropské unie upravujícími úřední kontroly35a)“ nahrazují slovy „předpisem Evropské unie o úředních kontrolách35a)“.
Poznámka pod čarou č. 35a zní:
„35a)
Čl. 79 odst. 1 písm. b) a příloha IV kapitola II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
147.
V § 75 odst. 4 se slova „předpisů Evropské unie upravujících úřední kontroly35b)“ nahrazují slovy „předpisu Evropské unie o úředních kontrolách35b)“.
Poznámka pod čarou č. 35b zní:
„35b)
Čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
148.
V § 75 odst. 5 větě první se za slova „prováděním pohraniční veterinární kontroly“ vkládají slova „podle předpisu Evropské unie o úředních kontrolách79)“, slova „paušální částky, která odpovídá skutečným nákladům vynakládaným na provádění pohraniční veterinární kontroly v předchozích 2 letech“ se nahrazují slovy „částky stanovené pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly“ a věta čtvrtá se nahrazuje větou „Výši částky nákladů pro účely výpočtu skutečných nákladů spojených s prováděním každé jednotlivé pohraniční veterinární kontroly stanoví prováděcí právní předpis.“.
Poznámka pod čarou č. 79 zní:
„79)
Čl. 79 odst. 1 písm. a), čl. 79 odst. 2 písm. a) a čl. 82 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
149.
V § 76 odst. 2 se text „§ 30 odst. 2, § 35 odst. 1 písm. b), § 36 odst. 3,“ zrušuje.
150.
V § 76 odst. 4 písm. a) se text „§ 53 odst. 1 písm. a) až c)“ nahrazuje textem „§ 53 odst. 1 písm. a) až d)“.
151.
§ 78 včetně nadpisu zní:
㤠78
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo vydá vyhlášky k provedení § 4a odst. 7, § 4b odst. 2 písm. d) a § 4b odst. 3 písm. c), § 5 odst. 7, § 5a odst. 4, § 6 odst. 8, § 8 odst. 5, § 9a odst. 5, § 9b odst. 3, § 10 odst. 3, § 17a odst. 10, § 18 odst. 6, § 19 odst. 3 a 7, § 21 odst. 19, § 21a odst. 5, § 22 odst. 6, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5, § 27 odst. 4, § 27a odst. 10, § 27b odst. 9, § 28 odst. 4, § 30 odst. 1 a 2, § 34 odst. 2, § 37 odst. 5, § 38b odst. 4, § 38c odst. 5, § 39 odst. 5, § 40 odst. 4, § 41 odst. 5, § 42 odst. 10 a 11, § 48 odst. 2, § 50 odst. 10, § 53 odst. 8, § 53a odst. 3, § 59 odst. 6 a 9, § 64 odst. 6, § 64a odst. 5, § 64b odst. 1 až 4, § 64c odst. 4, § 66a odst. 4, § 66b odst. 4, § 70 odst. 3 a § 75 odst. 3 až 6.“.
152.
Vkládá se příloha, která včetně nadpisu zní:
„Příloha k zákonu č. 166/1999 Sb.
PODMÍNKY UZNÁNÍ OSVĚDČENÍ PŘÍSLUŠNÉHO ÚŘADU VYDÁVAJÍCÍHO ČLENSKÉHO STÁTU, KTERÉ POTVRZUJE ZÁKONNÉ VYKONÁVÁNÍ POVOLÁNÍ VETERINÁRNÍHO LÉKAŘE
Bulharsko
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Bulharsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Bulharsku po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Estonsko
1.
V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Estonsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Estonsku po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.
2.
V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 20. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Estonska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako estonské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Estonska po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení.
Chorvatsko
V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 8. říjnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Chorvatska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako chorvatské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Chorvatska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Litva
V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 11. březnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Litvy potvrdí, že tyto doklady mají na jejím území stejnou právní platnost jako litevské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Litvy po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Lotyšsko
V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Sovětském svazu před 21. srpnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Lotyšska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako lotyšské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Lotyšska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Německo
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství dokládají odbornou přípravu dosaženou na území bývalé Německé demokratické republiky, která nesplňuje všechny základní požadavky odborné přípravy uvedené v § 59 odst. 1, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci jako dostatečný důkaz, pokud dokládají odbornou přípravu zahájenou před sjednocením Německa, opravňují držitele k výkonu činnosti veterinárního lékaře na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady uvedené v § 59 odst. 2 písm. a) a jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými německými orgány dokládajícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly danou činnost na území Německa po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Slovensko
V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v bývalém Československu před 1. lednem 1993, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovenska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovenské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovenska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Slovinsko
V případě občanů členských států, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Jugoslávii před 25. červnem 1991, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud orgány Slovinska potvrdí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou právní platnost jako slovinské doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství, pokud jde o přístup k povolání veterinárního lékaře a výkon tohoto povolání. Toto potvrzení musí být provázeno osvědčením vydaným týmiž orgány uvádějícím, že tito občané členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem danou činnost na území Slovinska po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Rumunsko
V případě osob, jejichž diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství byly uděleny nebo jejichž odborná příprava začala v Rumunsku před přistoupením, uznává Česká republika tyto diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci v oboru veterinárního lékařství jako dostatečný důkaz, pokud jsou provázeny osvědčením uvádějícím, že tyto osoby vykonávaly skutečně a v souladu se zákonem danou činnost v Rumunsku po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.
Ostatní členské státy
V případě osob z ostatních členských států musí osvědčení příslušného úřadu vydávajícího členského státu uvádět, že se tato osoba zákonným způsobem podílela na výkonu povolání veterinárního lékaře po dobu nejméně 3 po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pohraniční veterinární stanice schválená Komisí podle dosavadních právních předpisů se považuje za pohraniční veterinární stanici určenou podle čl. 59 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 v souladu s § 48 odst. 1 písm. i) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Národní referenční laboratoř schválená ministerstvem podle § 44 odst. 5 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za národní referenční laboratoř určenou podle čl. 100 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 v souladu s § 44 odst. 5 zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Referenční laboratoř schválená Ústřední veterinární správou podle § 48 odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za referenční laboratoř určenou podle § 48 odst. 1 písm. e) zákona č. 166/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
5.
Veterinární přípravky schválené podle dosavadních právních předpisů se považují za schválené podle tohoto zákona, přičemž lhůta pro podání žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o jejich schválení je pro příslušný veterinární přípravek shodná jako lhůta pro podání oznámení držitele rozhodnutí o tom, že hodlá nadále veterinární přípravek vyrábět, distribuovat z jiného členského státu nebo dovážet ze třetí země za účelem jeho uvádění do oběhu v České republice podle ustanovení § 65 odst. 3, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Veterinární technické prostředky zapsané do seznamu veterinárních technických prostředků podle dosavadních právních předpisů se považují za zapsané do Seznamu veterinárních technických prostředků podle tohoto zákona. Lhůta pro podání žádosti o prodloužení platnosti zápisu do Seznamu veterinárních technických prostředků začíná běžet dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a činí 5 let; není-li v této lhůtě taková žádost podána, Ústav provede výmaz veterinárního technického prostředku ze Seznamu veterinárních technických prostředků.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016, zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb. zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb. a zákona č. 255/2019 Sb., se mění takto:
1.
V položce 69 písm. c) se slova „Seznamu technických prostředků pro veterinární použití42)“ nahrazují slovy „Seznamu veterinárních technických prostředků42)“.
2.
V položce 69 se doplňují písmena f) až h), která znějí:
„f)
Prodloužení doby platnosti rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku42) Kč 1 000
g)
Prodloužení doby platnosti rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků42) Kč 500
h)
Změna rozhodnutí o zápisu veterinárního technického prostředku do Seznamu veterinárních technických prostředků42) Kč 500“.
3.
V položce 71 se doplňuje bod 5, který zní:
„5.
Vydání souhlasu k neškodnému odstranění kadáveru koně v zájmovém chovu Kč 100“.
4.
V položce 72 v ustanovení Poznámky bod 3 zní:
„3.
Správní úřad vybírá poplatek jen podle písmene a), b), c), d) nebo e) této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene f) této položky.“.
5.
V položce 73 v ustanovení Poznámky bod 2 zní:
„2.
Správní úřad vybírá poplatek jen podle písmene c), d), e), f) nebo g) této položky, provádí-li současně i změny zpoplatňované podle písmene h) této položky.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna plemenářského zákona
Čl. IV
Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 282/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 32/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 168/2015 Sb., zákona č. 60/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 3/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 23 odst. 2 písm. c) se slova „pocházejících z akvakultury“ zrušují.
2.
V § 26 odst. 1 a v § 27 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
nesplní některou z povinností uloženou opatřením k nápravě vydaným podle § 24 odst. 3 písm. c), zvláštním opatřením vydaným podle § 25 odst. 3 nebo rozhodnutím o zvláštním opatření vydaným podle § 25 odst. 2,“.
3.
V § 27 se na konci odstavce 17 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní:
„z)
neshromažďuje údaje podle § 23c odst. 2 písm. t).“.
4.
V § 27 odst. 26 písm. a) se slova „nebo 13“ nahrazují slovy „nebo 14“.
5.
V § 27 odst. 26 písm. c) se za text „10,“ vkládá text „11,“.
6.
V § 27 odst. 26 písm. d) se slova „odstavce 16“ nahrazují slovy „odstavce 17“.
7.
V § 29a se slova „Průkazy koní“ nahrazují slovy „Zootechnická osvědčení, potvrzení o původu, průkazy koní“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. V
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 298/2003 Sb., o národních referenčních laboratořích a referenčních laboratořích.
2.
Vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty.
3.
Vyhláška č. 373/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty.
4.
Vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí.
5.
Vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí.
6.
Vyhláška č. 164/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 372/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se zvířaty, a vyhláška č. 373/2003 Sb., o veterinárních kontrolách při obchodování se živočišnými produkty.
7.
Vyhláška č. 259/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, a vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí.
8.
Části druhá a čtvrtá vyhlášky č. 375/2006 Sb., kterou se mění některé vyhlášky v oblasti veterinární péče.
9.
Vyhláška č. 59/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů.
10.
Vyhláška č. 108/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 376/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu produktů ze třetích zemí, ve znění pozdějších předpisů.
11.
Vyhláška č. 133/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 377/2003 Sb., o veterinárních kontrolách dovozu a tranzitu zvířat ze třetích zemí, ve znění vyhlášky č. 259/2005 Sb.
ČÁST PÁTÁ
Čl. VI
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 14. prosince 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 12 a 78, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 369/2019 Sb. | Zákon č. 369/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 15. 1. 2020, částka 153/2019
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o rostlinolékařské péči
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 14. 12. 2020
369
ZÁKON
ze dne 17. prosince 2019,
kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o rostlinolékařské péči
Čl. I
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 102/2010 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb. a zákona č. 299/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „příslušné předpisy Evropské unie1)“ nahrazují slovy „příslušný předpis Evropské unie1)“.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014.“.
2.
V § 1 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „přímo použitelný předpis Evropské unie67)“ nahrazují slovy „přímo použitelné předpisy Evropské unie67),103)“.
Poznámky pod čarou č. 67 a 103 znějí:
„67)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění.
103)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“.
3.
V § 1 odst. 1 písm. f) se slova „mechanizačních prostředků na ochranu rostlin (dále jen „mechanizační prostředky“)“ nahrazují slovy „zařízení pro aplikaci přípravků“.
4.
V § 1 odst. 2 se slova „odborné rostlinolékařské činnosti a požadavky na odbornou způsobilost při jejich výkonu“ nahrazují slovy „požadavky na odbornou způsobilost při výkonu odborných rostlinolékařských činností“.
5.
V § 2 odst. 1 se písmena a) až h) včetně poznámky pod čarou č. 1a zrušují.
Dosavadní písmena i) až z) se označují jako písmena a) až r).
6.
V § 2 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
škodlivými organismy škodlivé organismy ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění, (dále jen „nařízení (EU) 2016/2031“) a neparazitické rostliny, které škodí rostlinám nebo rostlinným produktům,“.
7.
V § 2 odst. 1 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty ve smyslu nařízení (EU) 2016/2031,“.
Dosavadní písmena b) až r) se označují jako písmena c) až s).
8.
V § 2 odst. 1 se písmena g) až p) zrušují.
Dosavadní písmena q) až s) se označují jako písmena g) až i).
9.
V § 2 odst. 2 se písmena a) až c), e), f) a j) až o) včetně poznámek pod čarou č. 4c, 4d a 68 zrušují.
Dosavadní písmena d), g) až i) a p) až v) se označují jako písmena a) až j).
10.
V § 2 odst. 2 písm. g) se za slova „mechanizačním prostředkem“ vkládají slova „na ochranu rostlin“ a slova „technická zařízení k hubení škodlivých organismů“ se nahrazují slovy „zařízení k ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů“.
11.
Na konci textu poznámky pod čarou č. 69 se doplňují slova „, čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění, čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách)“.
12.
V § 3 odst. 1 písm. a) se slova „včetně plevelů“ zrušují.
13.
V § 3 odst. 1 písm. b) se slova „mechanizační prostředky“ nahrazují slovy „zařízení pro aplikaci přípravků“ a za slovo „zákona“ se vkládají slova „a nařízení (ES) č. 1107/2009“.
14.
V § 3 odst. 2 se slovo „právních“ zrušuje.
15.
§ 4 včetně nadpisu zní:
㤠4
Monitoring a průzkum výskytu škodlivých organismů
(1)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen „Ústav“)
a)
provádí monitoring a na území České republiky průzkum výskytu škodlivých organismů a s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin a podmínek pro šíření škodlivých organismů,
b)
zveřejňuje aktuální informace o výskytu škodlivých organismů včetně upozornění na riziko dosažení hodnot prahů škodlivosti škodlivých organismů a riziko výskytu s ochranou rostlin souvisejících poruch rostlin, a
c)
shromažďuje a zveřejňuje dostupné údaje o riziku vzniku rezistence škodlivých organismů k přípravkům a o opatřeních k zamezení rezistence škodlivých organismů k přípravkům (dále jen „antirezistentní strategie“).
(2)
Zaměstnanci Ústavu jsou při provádění monitoringu a průzkumu výskytu škodlivých organismů podle odstavce 1 písm. a) oprávněni
a)
pořizovat fotodokumentaci a
b)
vstupovat a vjíždět dopravními prostředky do objektů, na pozemky a do provozních a skladovacích prostor a zařízení, na kterých nebo ve kterých se pěstují, skladují nebo zpracovávají rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, a v nezbytném rozsahu odebírat bezplatně vzorky rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, přípravků nebo jiných výrobků.“.
16.
V § 5 odst. 4 úvodní část ustanovení zní: „Ústav“.
17.
V § 5 odst. 4 se písmena a) až c) zrušují.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena a) až c).
18.
V § 6 se slova „a další podrobnosti“ zrušují.
19.
V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Žádost o provedení průzkumu podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje
a)
identifikaci pozemku, na kterém má být založen porost rozmnožovacího materiálu nebo uznán zdroj reprodukčního materiálu, a
b)
název druhu rostliny, jejíž porost rozmnožovacího materiálu má být založen, nebo druhu rostliny, jejíž zdroj reprodukčního materiálu má být uznán.
Vzor žádosti zveřejní Ústav na svých internetových stránkách.“.
20.
Nadpis nad označením § 7 se zrušuje.
21.
§ 7 se včetně nadpisu zrušuje.
22.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Povolení dovozu, přemísťování, držení a množení škodlivých organismů, rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů za účelem jejich použití k úřednímu testování, vědeckým nebo vzdělávacím účelům, pokusům, selekci odrůd nebo šlechtění
(1)
Ústav na základě žádosti v souladu s čl. 8, čl. 32 odst. 2, čl. 48, čl. 49 odst. 5 a čl. 58 nařízení (EU) 2016/2031 a s přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě rozhoduje o povolení dovozu, přemísťování v rámci území České republiky, držení a množení karanténního materiálu, a to
a)
karanténních škodlivých organismů pro Evropskou unii,
b)
škodlivých organismů, na něž se vztahují opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031,
c)
karanténních škodlivých organismů pro chráněné zóny,
d)
rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které je zakázáno dovážet na území Evropské unie,
e)
rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, nesplňujících stanovené zvláštní a rovnocenné požadavky,
f)
vysoce rizikových rostlin, rostlinných produktů anebo jiných předmětů,
g)
rizikových rostlin, rostlinných produktů anebo jiných předmětů, u nichž byla přijata dočasná opatření podle čl. 49 nařízení (EU) 2016/2031,
h)
rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které je zakázáno dovážet do chráněných zón, nebo
i)
rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, nesplňujících zvláštní požadavky pro chráněné zóny.
Vzor žádosti zveřejní Ústav na svých internetových stránkách.
(2)
Ústav může rozhodnutí vydané podle odstavce 1 změnit nebo zrušit, nebudou-li splněny podmínky stanovené v čl. 8 nebo 48 nařízení (EU) 2016/2031, přímo použitelných předpisech Evropské unie přijatých na jeho základě nebo v rozhodnutí Ústavu. Odvolání proti rozhodnutí o změně nebo zrušení povolení podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.“.
23.
§ 9 až 11 se včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 9 a 10 zrušují.
24.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Registrace profesionálních provozovatelů
(1)
Ústav
a)
přijímá žádosti profesionálních provozovatelů uvedených v čl. 65 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 o registraci nebo aktualizaci údajů v souladu s čl. 66 nařízení (EU) 2016/2031 a
b)
vede a aktualizuje úřední registr profesionálních provozovatelů v souladu s čl. 65 až 67 nařízení (EU) 2016/2031.
(2)
Ústav vydá doklad o zápisu profesionálního provozovatele do úředního registru vedeného podle odstavce 1, pokud žádost o registraci obsahuje údaje stanovené v čl. 66 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031, nebo pokud se vyhovuje žádosti o aktualizaci údajů s dopadem na změnu činností podle čl. 66 odst. 2 písm. b) nebo c) nařízení (EU) 2016/2031.
(3)
Ústav může na základě čl. 65 odst. 1 nebo 3 nařízení (EU) 2016/2031 stanovit nařízením Ústavu vydaným způsobem podle § 76 odst. 2 věty druhé až čtvrté, že
a)
mají být registrovány další kategorie pěstitelů nebo jiných profesionálních provozovatelů, je-li to opodstatněno rizikem z hlediska možnosti zavlečení škodlivých organismů, které představují jimi pěstované rostliny nebo jakékoliv jiné jejich činnosti, nebo
b)
výjimka uvedená v čl. 65 odst. 3 písm. a) prvním pododstavci nařízení (EU) 2016/2031 se neuplatní na všechny nebo určité pěstitele či jiné profesionální provozovatele, je-li to odůvodněno rizikem přenosu škodlivých organismů rostlinami, které pěstují nebo kterých se týkají jakékoliv jiné jejich činnosti.
(4)
Za malá množství semen podle čl. 65 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2016/2031 se považují malá balení osiv stanovená v souladu s § 19a zákona o oběhu osiva a sadby.“.
Poznámka pod čarou č. 71 se zrušuje.
25.
§ 13 až 16 včetně nadpisů znějí:
㤠13
Oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů
(1)
Ústav přijímá žádosti profesionálních provozovatelů o udělení oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů v souladu s čl. 89 nařízení (EU) 2016/2031.
(2)
O oprávnění podle odstavce 1 lze požádat společně s žádostí o registraci podle § 12.
(3)
Ústav vydá doklad o oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů, pouze pokud profesionální provozovatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené v čl. 89 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 a v přímo použitelném předpise Evropské unie přijatém na jeho základě. Způsob prokázání splnění podmínek a rozsah znalostí profesionálních provozovatelů nezbytných podle čl. 89 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Profesionální provozovatel prokazuje znalosti podle čl. 89 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031 prostřednictvím alespoň jedné osoby, provádějící šetření podle čl. 87 nařízení (EU) 2016/2031 nebo pověřené profesionálním provozovatelem k poskytování odpovídajícího školení v souladu s čl. 90 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031. Jméno, popřípadě jména, příjmení a kontaktní údaje této osoby uvede profesionální provozovatel v žádosti podle odstavce 1.
Rostlinolékařské pasy vyžadované pro přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů na území Evropské unie
§ 14
(1)
Těsnou vzájemnou blízkostí provozoven registrovaného provozovatele podle čl. 82 nařízení (EU) 2016/2031 se rozumí celé území České republiky. Při přemísťování rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů v rámci provozoven registrovaného provozovatele a mezi jeho provozovnami v souladu s čl. 82 nařízení (EU) 2016/2031 registrovaný provozovatel vede skladovou evidenci prokazující, že přemisťované rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty pocházejí od tohoto registrovaného provozovatele.
(2)
Ústav provádí na základě žádosti registrovaného provozovatele šetření pro účely vydávání rostlinolékařských pasů v případech uvedených v čl. 87 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/2031. Žádost o provedení šetření Ústavem kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje
a)
adresu provozovny, v níž má být šetření provedeno,
b)
druh a počet rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, u nichž má být šetření provedeno, a
c)
uvedení důvodu pro provedení šetření Ústavem podle čl. 87 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031.
Registrovaný provozovatel podá žádost ve lhůtě, která umožní provedení šetření ve vhodnou dobu a s ohledem na příslušná rizika podle čl. 87 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031.
(3)
Výsledky šetření provedeného Ústavem podle odstavce 2 uchovává Ústav a registrovaný provozovatel, který Ústav o šetření požádal.
(4)
Při zjištění, že nejsou splněny požadavky čl. 85 nebo 86 nařízení (EU) 2016/2031, Ústav nařídí opatření podle § 75 nebo 76 k nápravě zjištěných nedostatků a může odejmout oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů. Oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů Ústav odejme v případě, kdy je profesionálnímu provozovateli zrušena registrace udělená podle § 12 nebo na jeho žádost.
§ 15
(1)
Ústav na základě žádosti profesionálního provozovatele vystaví formou dokladu rostlinolékařský pas nebo náhradní rostlinolékařský pas v souladu s čl. 84 odst. 2 nebo čl. 93 nařízení (EU) 2016/2031; ustanovení čl. 84 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 tím není dotčeno.
(2)
Ústav může v souladu s čl. 94 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2016/2031 na stanovišti hraniční kontroly nahradit rostlinolékařské osvědčení vydané pro dováženou rostlinu, rostlinný produkt nebo jiný předmět jeho úředně ověřenou kopií.
(3)
Profesionální provozovatel, který v souladu s čl. 95 odst. 4 nařízení (EU) 2016/2031 zneplatnil a odstranil rostlinolékařský pas vydaný Ústavem, o tom bezodkladně informuje Ústav.
§ 16
Plány řízení rizik
(1)
Ústav na základě žádosti oprávněného provozovatele rozhodne o schválení plánu řízení rizik škodlivých organismů, pokud návrh plánu splňuje podmínky stanovené v čl. 91 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031.
(2)
V případě schválení plánu řízení rizik škodlivých organismů podle odstavce 1 je kontrola Ústavu podle čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 zaměřena rovněž na aktuálnost opatření stanovených tímto plánem a na jejich plnění.“.
26.
§ 17 až 20 se včetně nadpisů zrušují.
Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
27.
§ 21 včetně nadpisu zní:
㤠21
Obecná ustanovení
(1)
Ústav provádí kontrolu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů vstupujících do Evropské unie (dále jen „dovozní rostlinolékařská kontrola“) v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (dále jen „nařízení (EU) 2017/625“) a nařízení (EU) 2016/2031.
(2)
Pokud při celním řízení vznikne důvodné podezření, že zásilka, která je dovážena ze třetí země do České republiky, obsahuje nebo je kontaminována rostlinami stanovenými v příloze prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/1141 ze dne 13. července 2016, kterým se přijímá seznam invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014, v platném znění, (dále jen „nařízení (EU) 2016/1141“), musí být taková zásilka podrobena kontrole provedené Ústavem. Celní úřad o vzniklém podezření neodkladně písemně informuje místně příslušné pracoviště Ústavu a do ukončení kontroly provedené Ústavem v celním řízení nerozhodne. Pokud bylo zjištěno, že zásilka obsahuje rostliny stanovené v příloze nařízení (EU) 2016/1141, jejichž dovoz nebyl povolen na základě odchylky uplatněné podle čl. 8 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů pro vstup zásilky na území Evropské unie (dále jen „nařízení (EU) č. 1143/2014“) nebo nejsou splněny podmínky stanovené pro vstup těchto rostlin na území Evropské unie v povolení vydaném podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1143/2014, Ústav neodkladně podle § 75 nařídí odmítnutí vstupu zásilky na území Evropské unie nebo zničení zásilky anebo její části.“.
28.
§ 22 zní:
㤠22
(1)
Ústav
a)
je oprávněn odebrat ze zásilky v potřebném rozsahu vzorky za účelem řádného provedení dovozní rostlinolékařské kontroly; § 74 odst. 2 se použije obdobně,
b)
neodpovídá za škody vzniklé zdržením dopravního prostředku nebo zdržením doručení zásilky po dobu nezbytně nutnou k provedení dovozní rostlinolékařské kontroly; tímto ustanovením není dotčena odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem17), a
c)
vydává závazné stanovisko pro rozhodnutí orgánů, které kontrolují obchod a nakládání s dováženými ohroženými druhy živočichů, rostlin a výrobků z nich, které nesplňují fytokaranténní dovozní požadavky Evropské unie.
(2)
Záznamem z dovozní rostlinolékařské kontroly je společný zdravotní vstupní doklad uvedený v čl. 56 nařízení (EU) 2017/625.“.
Poznámky pod čarou č. 16 a 17a až 17c se zrušují.
29.
§ 23 a 24 se včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 2 zrušují.
30.
§ 25 včetně nadpisu zní:
㤠25
Stanoviště hraniční kontroly
(1)
Ústav v souladu s čl. 59 nařízení (EU) 2017/625 a za podmínek uvedených v čl. 62 a 63 nařízení (EU) 2017/625 určuje, pozastavuje určení, ruší pozastavení a ruší určení stanoviště hraniční kontroly, kde se provádí dovozní rostlinolékařská kontrola.
(2)
Provozovatel stanoviště hraniční kontroly poskytne za úplatu Ústavu vhodné prostory umožňující splnění minimálních požadavků k výkonu dovozní rostlinolékařské kontroly. Je-li provozovatelem tohoto místa organizační složka státu, poskytuje tyto prostory Ústavu bezúplatně.
(3)
Provozovatel stanoviště hraniční kontroly umístí na svůj náklad ve svých prostorách kontejnery určené k odkládání rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů dovezených ze třetích zemí v rámci osobního styku a neodpovídajících požadavkům stanoveným nařízením (EU) 2016/2031 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě. Provozovatel stanoviště hraniční kontroly odpovídá za bezpečnou likvidaci obsahu kontejnerů pod dohledem Ústavu.“.
Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.
31.
§ 25a včetně nadpisu zní:
㤠25a
Postup při schvalování míst pro provádění kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilky nebo partie
(1)
Ústav schvaluje, pozastavuje platnost schválení, ruší pozastavení platnosti schválení a ruší schválení místa pro kontrolu totožnosti a fyzickou kontrolu zásilek nebo partií prováděných mimo stanoviště hraniční kontroly v souladu s čl. 53 nařízení (EU) 2017/625 a přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě. O těchto rozhodnutích Ústav informuje příslušný celní úřad.
(2)
Dovozce zásilky nebo partie, který hodlá předložit tuto zásilku nebo partii ke kontrole totožnosti nebo fyzické kontrole v jiném místě než ve stanovišti hraniční kontroly, požádá Ústav o schválení tohoto místa.
(3)
Žádost podle odstavce 2 dovozce zásilky nebo partie podá alespoň 1 měsíc před očekávaným datem prvního vstupu zásilky nebo partie na území Evropské unie. Žádost podle odstavce 2 kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje
a)
registrační číslo dovozce, musí-li být dovozce registrován,
b)
identifikaci místa, kde má být kontrola totožnosti nebo fyzická kontrola provedena,
c)
popis objektů a prostor v místě, kde má být kontrola totožnosti nebo fyzická kontrola provedena, včetně uvedení počtu těchto objektů a místního označení,
d)
druh rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu, které mají být dováženy do místa, kde má být kontrola totožnosti nebo fyzická kontrola provedena,
e)
informaci, zda bude zásilka nebo partie do místa, kde má být kontrola totožnosti nebo fyzická kontrola provedena, zaslána jednorázově nebo opakovaně, a
f)
stanoviště hraniční kontroly pro vstup zásilky nebo partie na území Evropské unie.
Vzor žádosti zveřejní Ústav na svých internetových stránkách.“.
32.
§ 25b včetně nadpisu zní:
㤠25b
Postup při poukazování zásilky nebo partie do schváleného místa pro kontrolu totožnosti a fyzickou kontrolu a postup provádění kontroly v tomto místě
(1)
Ústav může kontrolu totožnosti a fyzickou kontrolu zcela nebo zčásti provést v místě schváleném podle § 25a odst. 1, a to na základě vyjádření úřadu stanoviště hraniční kontroly, že souhlasí s poukázáním zásilky nebo partie ke kontrole totožnosti a fyzické kontrole do tohoto místa.
(2)
Má-li být zásilka nebo partie odeslána k provedení kontroly totožnosti a fyzické kontroly ze stanoviště hraniční kontroly na území České republiky do jiného místa, vystaví Ústav na stanovišti hraniční kontroly pro tuto zásilku nebo partii rostlinolékařský doklad o přesunu.
(3)
Kontrola totožnosti a fyzická kontrola zásilky nebo partie smí být provedena v místě schváleném v souladu s § 25a odst. 1, jsou-li splněny požadavky týkající se dopravy zásilky nebo partie do schváleného místa a jejího skladování v tomto místě, a je-li tato zásilka na stanovišti hraniční kontroly opatřena rostlinolékařským dokladem o přesunu, vystaveným úřadem stanoviště hraniční kontroly a potvrzeným dovozcem pod dohledem tohoto úřadu.
(4)
Má-li být kontrola totožnosti a fyzická kontrola zásilky nebo partie provedena ve schváleném místě podle § 25a odst. 1, smí být dopravena pouze do místa předem schváleného pro tuto zásilku nebo partii. Případná změna místa musí být ještě před zahájením kontroly totožnosti a fyzické kontroly odsouhlasena úřadem stanoviště hraniční kontroly, který rozhodl o původním schváleném místě, úřadem příslušným nově požadovanému místu kontroly a celním úřadem určení příslušným nově požadovanému místu kontroly.
(5)
Ústav zajišťuje s využitím rostlinolékařského dokladu o přesunu výměnu údajů o zásilce nebo partii, včetně údaje o způsobu jejich přepravy a balení, mezi příslušným úřadem stanoviště hraniční kontroly, úřadem schváleného místa a celními úřady, a i jinak s nimi za tímto účelem spolupracuje.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti rostlinolékařského dokladu o přesunu zásilky, způsob jeho potvrzení dovozcem a požadavky týkající se dopravy zásilky nebo partie do schváleného místa a jejího skladování v tomto místě.“.
33.
§ 25b se včetně nadpisu zrušuje.
34.
§ 26 včetně nadpisu zní:
㤠26
Naložení se zásilkou nebo partií po provedení dovozní rostlinolékařské kontroly
(1)
Pokud se dovozní rostlinolékařskou kontrolou zjistí, že zásilka nebo partie odpovídá požadavkům stanoveným na základě nařízení (EU) 2016/2031, propustí se do navrhovaného celního režimu. Pokud těmto požadavkům neodpovídá nebo se v průběhu provádění dovozní rostlinolékařské kontroly zjistí podezření na nesoulad s těmito požadavky, musí být zásilka nebo partie pod dohledem Ústavu podrobena neodkladně jednomu nebo více z opatření uvedených v čl. 66 nebo 67 nařízení (EU) 2017/625 nařízených podle § 75 nebo 76. Obdobně se postupuje při nařizování opatření podle čl. 69 nařízení (EU) 2017/625.
(2)
Nařídí-li Ústav opatření podle odstavce 1 pro zásilku nebo partii rostlin chráněných podle zvláštního právního předpisu20), použije přednostně umístění takových rostlin do karanténní stanice nebo izolačního zařízení na dobu nezbytně nutnou, aby nemohlo dojít k šíření škodlivých organismů.
(3)
Opatření podle odstavce 1 nařizuje Ústav dovozci, dopravci nebo příjemci zásilky nebo partie, provozovateli skladů nebo jakýchkoliv dopravních prostředků, kontejnerů a obalů použitých při přepravě nebo k uskladnění příslušné zásilky nebo partie. Náklady spojené s jejich plněním hradí ten, komu byla tato opatření nařízena.“.
Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.
35.
§ 27 se včetně nadpisu zrušuje.
36.
§ 28 včetně nadpisu zní:
㤠28
Vývoz rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů
(1)
Žádost o vydání rostlinolékařského osvědčení pro vývoz nebo rostlinolékařského osvědčení pro reexport (dále jen „rostlinolékařské osvědčení“) podává Ústavu profesionální provozovatel, popřípadě jiná osoba, pokud jsou splněny podmínky nařízení (EU) 2016/2031 nejméně 3 pracovní dny přede dnem naložení zásilky. Žádost kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje údaje o druhu a množství vyvážených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů. Žadatel spolu se žádostí navrhne místo, ve kterém umožní Ústavu provést potřebné šetření. Ústav toto šetření provádí s cílem ověřit soulad dotčených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů s fytosanitárními dovozními požadavky dotčené třetí země. Pokud Ústav nemá fytosanitární dovozní požadavky dotčené třetí země k dispozici, šetření neprovede a řízení zastaví.
(2)
Ústav šetření podle odstavce 1 provede v místě, které splňuje minimální požadavky na technické vybavení stanovené prováděcím právním předpisem. Rozsah šetření stanoví prováděcí právní předpis. Šetření při vývozu rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, které představují vysokou míru rizika zavlékání a šíření škodlivých organismů, Ústav provede pouze v místě, které splňuje zvláštní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Za vysokou míru rizika se považuje schopnost škodlivých organismů nevyvolávat viditelné příznaky napadení na rostlinách, rostlinných produktech nebo jiných předmětech. Rostliny, rostlinné produkty, jiné předměty a škodlivé organismy, které na nich nevyvolávají viditelné příznaky napadení, stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Ústav vydá rostlinolékařské osvědčení, které je dokladem garantujícím splnění fytosanitárních dovozních požadavků dotčené třetí země, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 100 odst. 1 nebo v čl. 101 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2016/2031.
(4)
Vzory rostlinolékařských osvědčení vystavovaných podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Povolení Ministerstva životního prostředí k vývozu uměle vypěstovaných rostlin ohrožených druhů planě rostoucích rostlin může být nahrazeno rostlinolékařským osvědčením, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis20) a za podmínek tímto zvláštním právním předpisem stanovených.
(6)
Pěstitel rostlin nebo výrobce rostlinných produktů anebo jiných předmětů může v průběhu jejich pěstování nebo výroby požádat Ústav o posouzení jejich zdravotního stavu v souvislosti s předpokládaným vývozem do třetí země. Výsledek posouzení může být využit k ověření souladu dotčených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů s fytosanitárními dovozními požadavky dotčené třetí země podle odstavce 1.
(7)
Dopravce vyvážené zásilky je povinen zajistit její přepravu takovým způsobem, aby při ní nemohlo dojít k napadení zásilky škodlivými organismy ani k případnému rozšíření škodlivých organismů z ní.“.
37.
Nadpis nad označením § 29 se zrušuje.
38.
§ 29 a 30 včetně nadpisů znějí:
㤠29
Předvývozní osvědčení
(1)
Žádost o vydání předvývozního osvědčení kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje údaje o druhu a množství dotčených rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a specifikaci zvláštních fytosanitárních požadavků podle čl. 102 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031.
(2)
Ústav vydá předvývozní osvědčení formou dokladu, pokud ověří soulad dotčených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů se zvláštními fytosanitárními požadavky podle odstavce 1. K osvědčení souladu dotčených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů se zvláštními fytosanitárními požadavky může sloužit výsledek posouzení zdravotního stavu provedeného podle § 28 odst. 6.
(3)
Vzor předvývozního osvědčení vydaného podle odstavce 2 stanoví prováděcí právní předpis.
§ 30
Karanténní stanice a izolační zařízení
(1)
Ústav může vydat rozhodnutí o oprávnění právnické nebo fyzické osoby provozovat karanténní stanici v souladu s čl. 60 až 62 nařízení (EU) 2016/2031, pokud tato osoba podá na základě výzvy Ústavu žádost. Ústav je oprávněn provozovat také vlastní karanténní stanici.
(2)
Ústav může na základě žádosti vydat rozhodnutí o oprávnění právnické nebo fyzické osoby provozovat izolační zařízení v souladu s čl. 60 až 62 nařízení (EU) 2016/2031.“.
Poznámka pod čarou č. 22 se zrušuje.
39.
V § 31 odst. 4 se slova „jejich působení, proti výskytu škodlivých organismů na rostlinách nebo rostlinných produktech, ani o vlivu na působení těchto škodlivých organismů“ nahrazují slovy „použití přípravku, která jsou uvedena v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1107/2009“ a slova „takové působení či vliv“ se nahrazují slovy „taková použití“.
40.
V § 31a se odstavce 3 a 4 zrušují.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 3.
41.
V § 31b odst. 2 se za slovo „uvedením“ vkládají slova „obchodního názvu přebalovaného přípravku a obchodního názvu přebaleného přípravku,“.
42.
V § 35 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce 1 se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
je třeba na základě nových údajů předložených držitelem povolení změnit stávající technickou specifikaci uvedenou v rozhodnutí.“.
43.
V § 38 odst. 1 se slova „si Ústav vyžádá od Ministerstva zdravotnictví závazné stanovisko ohledně podmínek použití přípravku relevantních pro území České republiky z hlediska ochrany zdraví lidí. Ústav ve své žádosti informuje Ministerstvo zdravotnictví o podmínkách použití přípravku, za kterých byl přípravek povolen referenčním členským státem“ nahrazují slovy „vydá Ministerstvo zdravotnictví závazné stanovisko do 75 dnů“.
44.
V § 38 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
45.
V § 43 odst. 2 se za slovo „odebrán,“ vkládají slova „pokud o to ve lhůtě do 60 dnů ode dne doručení výsledků laboratorní analýzy požádá,“.
46.
V § 43 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Ústav je povinen uchovávat vzorky odebrané v souladu čl. 35 odst. 2 nařízení (EU) 2017/625 při kontrole uvádění přípravků na trh i jejich používání po dobu 60 dnů ode dne doručení výsledku jejich hodnocení provozovateli.“.
47.
V nadpisu § 45 se slovo „dalšími“ nahrazuje slovem „pomocnými“.
48.
V nadpisu § 46 se slova „profesionálními uživateli“ zrušují.
49.
V § 46 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Fyzická nebo právnická osoba, která v rámci podnikání nakládá s přípravky nebo pomocnými prostředky, pokud nejde o distributora, je povinna“.
50.
V § 46 odst. 2 se slova „k uvedení těchto přípravků na trh v České republice“ zrušují.
51.
V § 46a odst. 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, případně zdůvodnění skutečnosti, že se jedná o distributora bez provozovny nebo místa pro nakládání s přípravky, který přípravky uvádí na trh prostřednictvím prostředků komunikace na dálku“.
52.
V § 46b odst. 9 se slova „je povinen“ nahrazují slovy „a osoba, která uvádí na trh pomocné prostředky, jsou povinni“.
53.
V § 47 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nejpozději do 1 roku od doby, kdy prošla doba použitelnosti“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Oznámení musí obsahovat název přípravku, číslo šarže, množství přípravku, velikost obalu a datum, do kdy byla doba použitelnosti prodloužena.“.
54.
V § 48a odst. 3 se za slovo „Ministerstvo“ vkládají slova „zemědělství (dále jen „ministerstvo“)“.
55.
§ 50 se včetně poznámky pod čarou č. 37 zrušuje.
56.
V § 51 odst. 1 písm. a) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
57.
V § 51 odst. 1 písm. b) se slovo „oprávněnému“ zrušuje.
58.
V § 51 se na konci odstavce 1 doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní: „Pokud je aplikace přípravku prováděna profesionálním uživatelem na pozemcích, které nevlastní ani jiným způsobem neužívá, oznamovací povinnost podle písmene b) a odstavce 2 má vlastník nebo uživatel tohoto pozemku.“.
59.
V § 51 odst. 2 písm. a) se číslo „5“ nahrazuje číslem „2“.
60.
V § 51 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou, písmeno b) se zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene a).
61.
V § 51 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; to neplatí, je-li taková směs výslovně uvedena na etiketě přípravku, není přitom označena jako zvláště nebezpečná pro včely a není-li na etiketě uvedeno, že Ústav směs neposoudil“.
62.
V § 51 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; to neplatí, je-li taková směs výslovně uvedena na etiketě přípravku, není přitom označena jako nebezpečná pro včely a není-li na etiketě uvedeno, že Ústav směs neposoudil“.
63.
V § 51 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 5 až 7.
64.
V § 51 odst. 6 se číslo „6“ nahrazuje číslem „5“.
65.
V § 53 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
66.
V § 53 odst. 4 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
67.
Nadpis nad označením § 54 se zrušuje.
68.
V § 55 se slova „které bylo vydáno rozhodnutí o povolení pomocného prostředku“ nahrazují slovy „která uvádí na trh pomocný prostředek“.
69.
V § 59 odst. 1 se slova „3 pracovní dny předem“ nahrazují slovy „do 3 pracovních dnů od přemístění nebo dovozu na území České republiky“ a slova „před přemístěním nebo dovozem na území České republiky“ se zrušují.
70.
V § 59 odst. 3 se čárka na konci písmene a) nahrazuje slovem „a“, na konci písmene b) se čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
71.
V § 60 odst. 1 písm. a) se slova „3 pracovní dny před přemístěním“ nahrazují slovy „do 3 pracovních dnů od přemístění“, slovo „přemístí“ se nahrazuje slovem „přemístily“ a slovo „dovezou“ se nahrazuje slovem „dovezly“.
72.
Na konci nadpisu hlavy V se doplňují slova „NA OCHRANU ROSTLIN“.
73.
V § 65 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Ústav vede evidenci způsobilých provozoven kontrolního testování.“.
74.
§ 68 včetně nadpisu zní:
㤠68
Ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům
(1)
Ústav na žádost registrovaného provozovatele vydá doklad o oprávnění k provádění označování uvedeného v čl. 96 nařízení (EU) 2016/2031 nebo oprav dřevěného obalového materiálu podle čl. 97 nařízení (EU) 2016/2031, pokud registrovaný provozovatel prokáže, že splňuje podmínky stanovené
a)
v čl. 98 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, pokud hodlá provozovat zařízení k ošetřování, nebo
b)
v čl. 98 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031, pokud hodlá používat dřevo ošetřené v zařízení jiného provozovatele.
(2)
Za registrovaného provozovatele se pro účel uvedený v odstavci 1 považuje osoba zapsaná v obchodním nebo živnostenském rejstříku nebo v registru vedeném Ústavem podle § 12.
(3)
Žádost kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje návrh technologického postupu k ošetření a označení dřevěného obalového materiálu, dřeva a jiných předmětů, pokud jde o registrovaného provozovatele podle odstavce 1 písm. a), nebo návrh technologického postupu k označení dřevěného obalového materiálu, dřeva a jiných předmětů, pokud jde o registrovaného provozovatele podle odstavce 1 písm. b). Vzor žádosti zveřejní Ústav na svých internetových stránkách.
(4)
Ústav vede a aktualizuje rejstřík provozovatelů oprávněných podle odstavce 1 v souladu s § 87 odst. 4.
(5)
Provozovatel oprávněný podle odstavce 1 písm. a)
a)
smí k ošetřování dřeva, dřevěného obalového materiálu nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům používat pouze jím provozované zařízení k ošetřování,
b)
je povinen dodržovat způsob označování stanovený prováděcím právním předpisem, technické a technologické požadavky a postupovat podle technologického postupu schváleného Ústavem,
c)
smí k označování dřeva, dřevěného obalového materiálu nebo jiných předmětů používat pouze jemu Ústavem stanovený jedinečný číselný kód,
d)
je povinen uchovávat záznamy o ošetření dřeva, dřevěného obalového materiálu nebo jiných předmětů po dobu dvou let od provedeného ošetření,
e)
oznamuje Ústavu bez zbytečného odkladu změny údajů v rejstříku vedeném podle § 87 odst. 4, a jakékoliv změny, které mohou vést k nedodržení povinností uvedených v písmeni b), a pozastavení, obnovení nebo ukončení činnosti, ke které byl oprávněn podle odstavce 1,
f)
je povinen dodržovat další povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na základě nařízení (EU) 2016/2031.
(6)
Provozovatel oprávněný podle odstavce 1 písm. b)
a)
je povinen dodržovat způsob označování stanovený prováděcím právním předpisem a postupovat podle technologického postupu schváleného Ústavem,
b)
smí k označování dřeva, dřevěného obalového materiálu nebo jiných předmětů používat pouze jemu Ústavem stanovený jedinečný číselný kód,
c)
oznamuje Ústavu bez zbytečného odkladu změny údajů v rejstříku vedeném podle § 87 odst. 4, a jakékoliv změny, které mohou vést k nedodržení povinností uvedených v písmeni a), a pozastavení, obnovení nebo ukončení činnosti, ke které byl oprávněn podle odstavce 1,
d)
je povinen dodržovat další povinnosti stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na základě nařízení (EU) 2016/2031.
(7)
Ústav zruší oprávnění provozovatele vydané podle odstavce 1,
a)
pokud o to tento oprávněný provozovatel Ústav požádá,
b)
pokud Ústav zjistí, že ukončil činnost, ke které byl oprávněn podle odstavce 1, nebo
c)
v souladu s čl. 98 odst. 4 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2016/2031.
(8)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob označování podle odstavce 5 písm. b) nebo odstavce 6 písm. a) a čl. 96 nařízení (EU) 2016/2031,
b)
technické a technologické požadavky vhodné k provedení ošetření podle odstavce 5 písm. b) a čl. 98 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/2031,
c)
způsob prokázání splnění podmínek a rozsah znalostí uvedených v čl. 98 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031.“.
75.
§ 69 a 69a se zrušují.
76.
V § 71 odst. 1 písm. e) se slova „monitoringu a ochrany proti šíření invazních škodlivých organismů a“ zrušují.
77.
V § 71 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) až m), která znějí:
„j)
schvaluje pohotovostní plány pro prioritní škodlivé organismy podle čl. 25 nařízení (EU) 2016/2031 a akční plány pro prioritní škodlivé organismy podle čl. 27 nařízení (EU) 2016/2031, vypracované nebo aktualizované Ústavem, a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva zemědělství a na svých internetových stránkách,
k)
na návrh Ústavu schvaluje plány simulačních cvičení zaměřených na prioritní škodlivé organismy podle čl. 26 nařízení (EU) 2016/2031 a zajišťuje koordinaci orgánů veřejné správy při jejich provádění,
l)
koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy při plnění úkolů souvisejících s předcházením zavlečení a šíření prioritních škodlivých organismů a s jejich eradikací a
m)
na návrh Ústavu podává Komisi žádosti o uznání a změnu velikosti chráněné zóny podle čl. 32 odst. 1 a čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031.“.
78.
V § 71 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
79.
V § 72 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „zákona“ vkládají slova „a přímo použitelných předpisů Evropské unie“.
80.
V § 72 odst. 1 písm. a) se slova „podle § 5 a 6“ zrušují.
81.
V § 72 odst. 1 písm. b) se slova „, popřípadě invazních škodlivých organismů podle § 7 až 13, § 15 až 17, § 19, 21, 22, § 25 až 30“ zrušují.
82.
V § 72 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „na ochranu rostlin“.
83.
V § 72 odst. 1 písm. e) se slova „podle § 74 až 77 a § 79a až 79i“ zrušují.
84.
V § 72 odst. 1 písm. f) se slova „podle § 79, § 81 až 83 a § 86“ zrušují.
85.
V § 72 odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až h) se označují jako písmena a) až g).
86.
V § 72 odst. 2 se písmena e) a f) zrušují.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno e).
87.
V § 72 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
88.
V § 72 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Ústav je příslušným orgánem podle nařízení (EU) 2016/2031 a přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě a v oblasti ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin a v oblasti požadavků na dodávání na trh a používání přípravků podle nařízení (EU) 2017/625 a přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou toho, kdy je příslušným orgánem ministerstvo podle § 71.
(7)
Ústav plní povinnosti a vykonává pravomoci stanovené členským státům podle nařízení (EU) 2016/2031 a přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě a v oblasti ochranných opatření proti škodlivým organismům rostlin a požadavků na dodávání na trh a používání přípravků podle nařízení (EU) 2017/625 a přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě, s výjimkou působnosti, kterou vykonává ministerstvo podle § 71.
(8)
Ústav je oprávněn přijmout opatření podle čl. 31, 52 a 60 nařízení (EU) 2016/2031.“.
89.
V § 73 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
90.
V § 73 odst. 1 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.
91.
V § 73 odst. 2 se slova „výskyt a šíření plevelů, jakožto škodlivých organismů“ nahrazují slovy „škodlivé organismy“.
92.
V § 73 odst. 4 se text „1 až 3“ nahrazuje textem „1 a 2“.
93.
V § 73a odst. 1 písm. a) se slovo „nepředloží“ nahrazuje slovy „nedoloží vydání platného“.
94.
V § 73a odst. 1 písm. a) a b) se za slova „podle čl. 28“ vkládají slova „nebo povolení k souběžnému obchodu podle čl. 52“.
95.
V § 73a odst. 1 písm. b) se slovo „předložením“ nahrazuje slovy „doložením vydání platného“.
96.
V § 73a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Celní úřad spolupracuje s Ústavem na provádění kontrol označení, které prokazuje, že dřevěný obalový materiál, jenž se používá při dopravě zboží dováženého ze třetích zemí do České republiky, byl řádně ošetřen proti výskytu škodlivých organismů.“.
97.
V § 74 odstavec 1 zní:
„(1)
Ústav vykonává dozor nad dodržováním
a)
ustanovení o integrované ochraně rostlin,
b)
povinností spojených s ochranou rostlinných produktů z hlediska bezpečnosti potravin, pokud jde o škodlivé organismy,
c)
požadavků a povinností spojených s ochranou proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů,
d)
požadavků a povinností souvisejících s uváděním na trh a používáním přípravků a pomocných prostředků,
e)
opatření k ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků,
f)
ustanovení o používání a kontrolním testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků a nad účinností použitých metod hubení škodlivých organismů při provozování zařízení k ošetřování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů,
g)
požadavků týkajících se
1.
výkonu odborných rostlinolékařských činností pověřenými fyzickými a právnickými osobami,
2.
činnosti poradců nebo osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění včetně dodržování podmínek odborné způsobilosti pro tyto činnosti,
h)
dalších povinností stanovených fyzickým a právnickým osobám tímto zákonem nebo nařízených na jeho základě a
i)
podmínek poskytování znalostí v rámci pořádání kurzů a školení k získání a prodloužení osvědčení o odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky, podmínek, na jejichž základě byla vzdělávací zařízení pověřena ministerstvem, a povinností zaměstnavatelů pořádajících kurzy pro své zaměstnance.“.
98.
V § 74 se odstavce 2 až 5 zrušují.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 2.
99.
V § 76 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „vymezeném“ vkládají slova „, popřípadě v terénu vyznačeném“.
100.
V § 76 odst. 1 písm. f) se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“ a za slova „pro výrobu,“ se vkládá slovo „skladování,“.
101.
V § 76 odst. 1 písm. h) se za slovo „testování“ vkládají slova „nebo zákaz provozování karanténní stanice nebo izolačního zařízení“.
102.
V § 76 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
zákaz provozování zařízení k ošetřování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů nebo zákaz označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů.“.
103.
V § 76 odst. 2 písmena a) a b) znějí:
„a)
proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2016/2031 a nařízení (EU) 2017/625,
b)
při kalamitním přemnožení škodlivého organismu, pokud v těchto případech Ústav uznal na základě odborného šetření vyhlášení mimořádných rostlinolékařských opatření za potřebné,“.
104.
V § 76 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
105.
V § 76 odst. 2 písm. c) se slova „zacházení s přípravky“ nahrazují slovy „nakládání s přípravkem nebo pomocným prostředkem“.
106.
V § 76 odst. 2 písm. d) bodě 3 se slova „mechanizační prostředek není bezpečný“ nahrazují slovy „zařízení pro aplikaci přípravků nejsou bezpečné“.
107.
V § 76 odst. 2 písm. d) bod 4 zní:
„4.
zařízení k ošetřování nebo označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů neodpovídá podmínkám stanoveným v § 68 a v nařízení (EU) 2016/2031.“.
108.
V § 76 odstavec 6 zní:
„(6)
Kalamitním přemnožením škodlivého organismu podle odstavce 2 písm. b) se rozumí výrazný nárůst výskytu škodlivého organismu, při kterém hrozí nebezpečí značných škod, avšak zároveň nevzniká krizová situace ve smyslu § 77 a zvláštních právních předpisů54).“.
109.
V § 76 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7 až 10.
110.
V § 76 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
jednorázové povinné vyšetření rostlin nebo rostlinných produktů, popřípadě jiných předmětů na napadení škodlivými organismy nebo na rezistenci proti nim.“.
111.
V § 76 odst. 8 a 9 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.
112.
V § 76 odstavec 10 zní:
„(10)
Žádost o náhradu nákladů a ztrát podle odstavce 7 kromě obecných náležitostí žádosti podle správního řádu obsahuje
a)
název peněžního ústavu a číslo účtu žadatele, včetně směrového kódu peněžního ústavu, pokud je účet zřízen,
b)
identifikaci mimořádných rostlinolékařských opatření,
c)
popis, dobu a rozsah plnění mimořádných rostlinolékařských opatření, za které se požaduje náhrada nákladů a ztrát, a
d)
finanční vyjádření účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát.“.
113.
V § 76 se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
K žádosti podle odstavce 7 se přiloží doklady
a)
o vlastnictví příslušných pozemků nebo objektů nebo o jejich užívání z jiného právního důvodu,
b)
o zřízení běžného účtu v české měně,
c)
prokazující rozsah plnění nařízených mimořádných rostlinolékařských opatření a
d)
prokazující vyčíslené účelně vynaložené náklady a způsobené ztráty v důsledku provedení mimořádných rostlinolékařských opatření.“.
114.
Na konci textu § 77 se doplňují slova „a ministerstva v návaznosti na pohotovostní plány zpracované podle čl. 25 nařízení (EU) 2016/2031 a zveřejněné ministerstvem“.
115.
V § 79 odstavec 1 zní:
„(1)
Žadatel o
a)
provedení průzkumu výskytu škodlivých organismů,
b)
povolení dovozu, přemísťování v rámci území České republiky, držení a množení karanténního materiálu,
c)
vystavení nebo nahrazení rostlinolékařského pasu a o schválení plánu řízení rizik škodlivých organismů,
d)
provedení dovozní rostlinolékařské kontroly,
e)
provedení šetření za účelem vystavení rostlinolékařského osvědčení a posouzení zdravotního stavu rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů v souvislosti s jejich předpokládaným vývozem do třetí země,
f)
povolení přípravků, s výjimkou přípravků, v nichž jsou účinnou látkou živé mikroorganismy, které mají obecný nebo specifický účinek proti škodlivým organismům,
g)
udělení osvědčení o způsobilosti k provádění úředně uznaných zkoušek,
h)
povolení souběžného obchodu,
i)
povolení pomocného prostředku, s výjimkou bioagens,
j)
posouzení provozovny pro kontrolní testování profesionálních zařízení pro aplikaci přípravků,
k)
oprávnění k provádění označování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů nebo k provádění oprav dřevěného obalového materiálu,
l)
pověření výkonem působnosti referenční laboratoře pro laboratorní činnosti, nebo
m)
provedení dalších odborných úkonů,
je povinen Ústavu uhradit náklady, které mu vznikly při provádění příslušných odborných úkonů. Náhrada nákladů za odborné úkony, na které se vztahuje nařízení (EU) 2017/625, se vypočte podle tohoto nařízení.“.
116.
V § 79 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Prováděcí právní předpis stanoví paušální částku nákladů za dodatečnou kontrolu podle čl. 79 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2017/625. O náhradě nákladů za tuto kontrolu rozhodne Ústav na základě tohoto nařízení, přičemž náhrada je příjmem státního rozpočtu a vybírá ji Ústav.“.
117.
V § 79a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z dalších povinností podle nařízení (EU) 2016/2031 nebo nařízení (EU) 2017/625 nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jejich základě, než které jsou uvedeny v § 79b až 79d.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
118.
V § 79a odst. 3 se text „odstavce 1“ nahrazuje slovy „odstavců 1 a 2“.
119.
V § 79b odstavec 1 zní:
„(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, nebo jako vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, poruší povinnost podle § 3 odst. 1,
b)
doveze, přemístí, drží nebo množí karanténní materiál bez povolení podle § 8 odst. 1,
c)
nepoužije při dovozu rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu rostlinolékařské osvědčení podle nařízení (EU) 2016/2031,
d)
nepředloží zásilku rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu k úřední kontrole podle nařízení (EU) 2017/625,
e)
nepostupuje při vývozu rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů v souladu s § 28 odst. 1,
f)
v rozporu s § 46d doveze ze třetí země přípravek pro vlastní potřebu,
g)
neoznámí Ústavu přebalování přípravku podle § 31b odst. 2, nebo
h)
jako vlastník pozemku nebo objektu v území, v němž je nařízeno mimořádné rostlinolékařské opatření, nebo jako osoba, která takové nemovitosti užívá z jiného právního důvodu, neposkytne informace podle § 76 odst. 5.“.
120.
V § 79c odst. 1 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno h) se zrušuje.
121.
V § 79d odstavec 1 zní:
„(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zavleče, rozšíří, doveze, přemístí, drží, množí nebo vypustí škodlivý organismus, rostlinu, rostlinný produkt nebo jiný předmět v rozporu s nařízením (EU) 2016/2031 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě,
b)
neinformuje Ústav o škodlivých organismech podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031,
c)
nedodrží opatření uložené Ústavem podle § 75 nebo 76, nebo
d)
označí dřevěný obalový materiál, dřevo nebo jiný předmět nebo opraví dřevěný obalový materiál v rozporu s § 68 odst. 5 nebo 6 nebo nařízením (EU) 2016/2031.“.
122.
V § 79e odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „, nebo použije pomocný prostředek, který není povolen podle tohoto zákona“.
123.
V § 79e odst. 1 písm. b) se bod 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 1.
124.
V § 79e odst. 1 písmena l) a m) znějí:
„l)
označí dřevěný obalový materiál, dřevo nebo jiný předmět nebo opraví dřevěný obalový materiál v rozporu s § 68 odst. 5 nebo 6 nebo nařízením (EU) 2016/2031, nebo
m)
při pořádání základního kurzu nebo doplňujícího školení nesplní povinnost podle § 86 odst. 1, § 86a odst. 1 nebo 2 nebo § 86b odst. 2 nebo 3.“.
125.
V § 79e se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z dalších povinností podle nařízení (EU) 2016/2031 nebo nařízení (EU) 2017/625 nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jejich základě, než které jsou uvedeny v § 79f až 79h.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
126.
V § 79e odst. 3 se za číslo „1“ vkládá text „a 2“.
127.
V § 79f odstavec 1 zní:
„(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
jako osoba, která pěstuje, vyrábí, zpracovává anebo uvádí na trh rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty, nebo jako vlastník pozemku nebo objektu nebo osoba, která je užívá z jiného právního důvodu, poruší povinnost podle § 3 odst. 1,
b)
doveze, přemístí, drží nebo množí karanténní materiál bez povolení podle § 8 odst. 1,
c)
v rozporu s § 46d doveze ze třetí země přípravek pro vlastní potřebu,
d)
neinformuje o bezprostředním nebezpečí podle čl. 9 odst. 3 a čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031,
e)
nepřijme opatření a nepostupuje podle čl. 14 nařízení (EU) 2016/2031,
f)
neinformuje zákazníky v rámci prodeje prostřednictvím smluv uzavřených na dálku podle nařízení (EU) 2016/2031,
g)
provádí činnosti stanovené v čl. 65 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 bez předchozí registrace v souladu s tímto nařízením a § 12 nebo nepředloží aktualizaci údajů a prohlášení podle nařízení (EU) 2016/2031,
h)
nezavede systémy nebo postupy vysledovatelnosti podle nařízení (EU) 2016/2031 nebo informace z nich nezpřístupní podle nařízení (EU) 2016/2031,
i)
při dovozu rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu poruší některou z povinností týkající se rostlinolékařského osvědčení podle nařízení (EU) 2016/2031 nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě,
j)
poruší některou z povinností týkající se rostlinolékařských pasů podle čl. 79 až 95 nařízení (EU) 2016/2031 nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie přijatých na jeho základě,
k)
nepředloží zásilku rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu k úřední kontrole podle nařízení (EU) 2017/625,
l)
nevyplní pro zásilku rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu společný zdravotní vstupní doklad nebo nezadá její příslušnou část podle nařízení (EU) 2017/625,
m)
nepostupuje při vývozu rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů v souladu s § 28 a čl. 100 a 101 nařízení (EU) 2016/2031,
n)
provozuje karanténní stanici nebo izolační zařízení v rozporu s nařízením (EU) 2016/2031, nebo
o)
jako vlastník pozemku nebo objektu v území, v němž je nařízeno mimořádné rostlinolékařské opatření, nebo jako osoba, která takové nemovitosti užívá z jiného právního důvodu, neposkytne informace podle § 76 odst. 5.“.
128.
V § 79g odst. 1 písm. l) se body 1 a 3 zrušují.
Dosavadní body 2 a 4 se označují jako body 1 a 2.
129.
V § 79g odst. 1 písm. l) bodě 1 se slova „odst. 1 až 4 nebo § 52“ zrušují.
130.
V § 79g odst. 1 písm. r) se za slovo „obchodu“ vkládají slova „neoznámí zrušení povolení přípravku nebo ukončení jeho uvádění na trh nebo“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „3“.
131.
V § 79g odst. 1 písmeno s) zní:
„s)
přemístí nebo vyrobí přípravek určený k použití v jiném členském státě nebo třetí zemi v rozporu s § 59 nebo přemístí nebo vyrobí přípravek nebo pomocný prostředek za účelem uvedení na trh v rozporu s § 60 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím uvádění přípravků na trh nebo jako distributor přípravku nebo pomocného prostředku v dokladu o jejich prodeji neuvede údaje podle § 60 odst. 3,“.
132.
V § 79g odst. 1 se na konci písmene u) slovo „nebo“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno w), které zní:
„w)
skladuje přípravky nebo pomocné prostředky v rozporu s § 46.“.
133.
V § 79h odstavec 1 zní:
„(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
zavleče, rozšíří, doveze, přemístí, drží, množí nebo vypustí škodlivý organismus, rostlinu, rostlinný produkt nebo jiný předmět v rozporu s nařízením (EU) 2016/2031 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie přijatými na jeho základě,
b)
nedodrží mimořádné rostlinolékařské opatření nařízené podle § 76, nebo
c)
jako provozovatel stanoviště hraniční kontroly neumístí ve svých prostorách kontejner určený k odkládání rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů nebo obsah kontejneru bezpečně nezlikviduje pod dohledem Ústavu podle § 25 odst. 3.“.
134.
V § 79i odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
135.
V části první se hlava VIII včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 57 a 58 zrušuje.
136.
V § 81 odst. 1 písm. a) se za slovo „monitoring“ vkládají slova „a průzkum výskytu škodlivých organismů,“ a slova „škodlivých organismů jiných než uvedených v § 10 odst. 1 a škodlivých organismů, proti jejichž zavlékání a rozšiřování jsou stanovena opatření podle § 7 odst. 4 nebo podle § 11 odst. 2 a 3“ se zrušují.
137.
V § 81 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
diagnostika škodlivých organismů.“.
138.
V § 81 odstavec 2 zní:
„(2)
Prováděním odborných rostlinolékařských činností podle odstavce 1 lze pověřit právnickou nebo fyzickou osobu, pokud tato osoba podá na základě výzvy Ústavu žádost a splňuje podmínky odborné způsobilosti podle § 84 a podmínky pro přenesení některých úkolů příslušných orgánů stanovené v hlavě II kapitole III nařízení (EU) 2017/625.“.
139.
V § 81 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
140.
V § 81 odst. 5 se slova „odstavcích 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavci 2“.
141.
§ 82 a 83 včetně nadpisu znějí:
„Odborná způsobilost při výkonu státní správy
§ 82
(1)
Odbornou rostlinolékařskou činnost na ministerstvu a v Ústavu mohou vykonávat osoby s vysokoškolským vzděláním v oblasti vzdělávání Zemědělství, Biologie, ekologie a životní prostředí nebo Lesnictví a dřevařství nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání.
(2)
Odborně způsobilou osobou k
a)
výkonu odborných rostlinolékařských činností podle § 5 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1, § 13 odst. 3, § 14 odst. 2, § 21, § 26 odst. 1, § 28 odst. 1 a 6 a § 29 odst. 2,
b)
výkonu rostlinolékařského dozoru podle § 74 odst. 1 písm. a) až c) a e) a g), dozoru nad dodržováním požadavků a povinností souvisejících s používáním přípravků a pomocných prostředků a nad účinností použitých metod hubení škodlivých organismů při provozování zařízení k ošetřování dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů, a
c)
uložení úředního opatření nebo nařízení mimořádného rostlinolékařského opatření proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů nebo na základě výsledků rostlinolékařského dozoru podle písmene b),
je pouze osoba, která splňuje podmínku stanovenou v odstavci 1 a současně kvalifikaci uvedenou v odstavci 3.
(3)
Za osobu odborně způsobilou k činnostem uvedeným v odstavci 2 se považuje osoba, která
a)
získala vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání Zemědělství nebo Biologie, ekologie a životní prostředí se zaměřením na rostlinolékařství nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
b)
je absolventem programu celoživotního vzdělávání se zaměřením na rostlinolékařství uskutečňovaného na vysoké škole, která zároveň poskytovala vysokoškolské vzdělávání v oblastech vzdělávání Zemědělství, Lesnictví a dřevařství nebo Biologie, ekologie a životní prostředí nebo obdobné vysokoškolské vzdělávání ve studiu nezařazeném do oblasti vzdělávání určený pro absolventy studijních programů z jiných oblastí vzdělávání,
c)
je držitelem vědecké hodnosti v oboru rostlinolékařství nebo ochrany rostlin,
d)
získala střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání Rostlinolékařství nebo Ochrana rostlin,
e)
získala střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání Vinohradnictví, Zahradnictví nebo Lesnictví nebo vyšší odborné vzdělání ve skupině oborů vzdělání Zemědělství a lesnictví a praxi nejméně 2 roky v oboru rostlinolékařství, nebo
f)
získala osvědčení o profesní kvalifikaci pro činnost zemědělského poradenství pro ochranu rostlin nebo rostlinolékaře99).
(4)
Na služební místo představeného v Ústavu, který je oprávněn vést podřízené státní zaměstnance vykonávající činnosti podle odstavce 2, může být jmenována pouze osoba, pokud získala odbornou způsobilost podle odstavce 3.
(5)
Státní správu na úseku rostlinolékařské péče stanovenou tímto zákonem pro obecní úřady mohou vykonávat osoby, které mají zvláštní odbornou způsobilost podle zákona o úřednících územních samosprávných celků61).
(6)
Za odborně způsobilé pro výkon státní správy na úseku rostlinolékařské péče se považují též
a)
absolventi zahraničních vysokých škol, kteří získali osvědčení o uznání vysokoškolského vzdělání podle zvláštního zákona62) v oblastech a zaměřeních studia uvedených v odstavci 3 písm. a), nebo
b)
osoby, které získaly kvalifikaci k této odborné činnosti v jiném členském státě Evropské unie a tato kvalifikace byla uznána63).
(7)
Obsah a rozsah znalostí poskytovaných v rámci vzdělávání podle odstavce 3 písm. a) a b) musí
a)
odpovídat obsahu a rozsahu odborné rostlinolékařské činnosti ve státní správě, a v tomto smyslu být ověřen na základě kladného stanoviska ministerstva, jako uznávacího orgánu podle zákona o vysokých školách, přiloženého k žádosti o akreditaci studijního programu, a
b)
být v souladu s obsahem a rozsahem základního kurzu stanoveného podle § 86b odst. 3 písm. c).
(8)
K poskytování znalostí podle odstavce 7 týkajících se ochrany zdraví lidí jsou oprávněny pouze fyzické osoby pověřené Ministerstvem zdravotnictví.
§ 83
(1)
Služební orgán může u služebního místa, na němž je vykonávána činnost podle § 82 odst. 2, přijmout do služebního poměru na dobu určitou a zařadit na služební místo na dobu určitou osobu, nebo zařadit na služební místo na dobu určitou státního zaměstnance, i pokud nesplňuje odbornou způsobilost podle § 82 odst. 3. Doba určitá se stanoví v délce doby, na kterou bylo služební místo zřízeno, pokud nebyla v oznámení o vyhlášení výběrového řízení uvedena doba kratší, nejdéle však v délce 3 let.
(2)
Státní zaměstnanec uvedený v odstavci 1 předloží nejpozději do 2 let ode dne vzniku služebního poměru potvrzení o zápisu ke studiu nebo vzdělávání podle § 82 odst. 3, jinak jeho služební poměr skončí dnem následujícím po uplynutí této lhůty. Služební poměr skončí rovněž dnem následujícím po dni, kdy se služební úřad dozví, že státní zaměstnanec ukončí vzdělávání nebo studium podle § 82 odst. 3 jiným než řádným způsobem.
(3)
Státní zaměstnanec má po doložení získání odborné způsobilosti podle § 82 odst. 3 nárok, aniž by bylo dotčeno ustanovení § 29 zákona o státní službě, na
a)
změnu doby trvání služebního poměru na dobu neurčitou a na zařazení na dosavadní služební místo na dobu neurčitou,
b)
zařazení na dosavadní služební místo na dobu neurčitou,
c)
změnu doby trvání služebního poměru na dobu určitou a na zařazení na dosavadní služební místo na dobu určitou v délce doby, na kterou bylo služební místo zřízeno, nebo v délce doby uvedené v oznámení o vyhlášení výběrového řízení, nebo
d)
zařazení na dosavadní služební místo na dobu určitou v délce doby, na kterou bylo služební místo zřízeno, nebo v délce doby uvedené v oznámení o vyhlášení výběrového řízení.
(4)
Služební úřad kontroluje průběh vzdělávání nebo studia státního zaměstnance uvedeného v odstavci 1. Střední škola, vyšší odborná škola, vysoká škola nebo autorizovaná osoba99) je povinna sdělit služebnímu úřadu na základě jeho žádosti informaci o průběhu vzdělávání nebo studia státního zaměstnance.“.
Poznámky pod čarou č. 59 a 60 se zrušují.
142.
V § 85 odst. 1 písm. a) se text „§ 82 odst. 2“ nahrazuje slovy „§ 82 odst. 3 písm. a) až c) nebo f)“ a text „§ 82 odst. 5,“ se nahrazuje textem „§ 82 odst. 6, nebo“.
143.
V § 85 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
splňují podmínky odborné kvalifikace rostlinolékaře podle § 82 odst. 3 písm. d) a e) a mají nejméně tříletou odbornou praxi v oboru rostlinolékařství.“.
144.
V § 85 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
145.
V § 86 odst. 1 se slova „nebo druhého stupně“ a slova „a středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo studia na vysoké škole“ zrušují.
146.
V § 86 odst. 2 se text „§ 82 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 82 odst. 3 písm. a) až c)“, text „§ 82 odst. 5“ se nahrazuje textem „§ 82 odst. 6“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Za držitele osvědčení druhého stupně se považuje též osoba v období 3 let po ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo studia na vysoké škole, a to v oborech stanovených prováděcím právním předpisem.“.
147.
V § 86 odst. 3 se slova „splňuje podmínky vzdělání pro rostlinolékaře podle § 82 odst. 2 nebo 5, nebo“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Za držitele osvědčení třetího stupně se považuje též osoba v období 5 let po splnění podmínky vzdělání pro rostlinolékaře podle § 82 odst. 3 písm. a) až c) nebo § 82 odst. 6.“.
148.
V § 86 odst. 5 se slova „na základě“ nahrazují slovy „pouze na základě absolvování základního kurzu a“.
149.
V § 86a odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, a identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiného provozovatele, který zajišťuje dohled nad touto osobou při nakládání s přípravky v rámci profesních činností, pokud mu bylo identifikační číslo přiděleno“.
150.
V § 86a odstavec 2 zní:
„(2)
K poskytování odborných rostlinolékařských znalostí v rámci základních kurzů, doplňujících školení a kurzů organizovaných zaměstnavatelem, týkajících se rostlinolékařské péče, je oprávněn pouze odborný školitel; odborným školitelem může být jen fyzická osoba, která je držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti podle § 86 odst. 3 a
a)
splňuje podmínky odborné kvalifikace rostlinolékaře podle § 82 odst. 3 písm. a) až c) nebo f) nebo § 82 odst. 6, nebo
b)
má vysokoškolské vzdělání v oblasti vzdělávání Zemědělství nebo Biologie, ekologie a životního prostředí nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, v rámci kterého složila zkoušku z ochrany rostlin, a nejméně pětiletou odbornou praxi ve stejných oblastech.
K poskytování znalostí týkajících se ochrany zdraví lidí jsou oprávněny pouze fyzické osoby pověřené Ministerstvem zdravotnictví.“.
151.
V § 87 odstavec 1 zní:
„(1)
V úředním registru podle § 12 odst. 1 vede Ústav údaje stanovené v čl. 67 nařízení (EU) 2016/2031 a zpřístupňuje údaje uvedené v čl. 68 nařízení (EU) 2016/2031.“.
152.
V § 87 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Evidence provozoven kontrolního testování vedená podle § 65 odst. 6 obsahuje tyto údaje:
a)
obchodní firmu nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, pokud není zapsána do obchodního rejstříku,
b)
adresu provozovny,
c)
kód provozovny kontrolního testování,
d)
specializaci provozovny kontrolního testování a
e)
údaje o kontaktní osobě, a to jméno a příjmení, adresa elektronické pošty a telefonní číslo.
(4)
V rejstříku provozovatelů oprávněných podle § 68 odst. 1 vede Ústav tyto údaje:
a)
identifikační číslo osoby a provozovny, pod kterým je provozovatel veden v obchodním nebo živnostenském rejstříku, nebo registrační číslo vedené podle § 12,
b)
adresu sídla nebo místa podnikání a adresu místa, kde se provádí činnosti, ke kterým je provozovatel oprávněn podle § 68 odst. 1,
c)
jedinečný číselný kód pro označování přidělený Ústavem,
d)
rozlišení, zda se jedná o provozovatele, který provozuje technické zařízení k hubení či nikoliv,
e)
datum pozastavení a obnovení nebo ukončení činnosti ze strany oprávněného provozovatele a
f)
datum vydání, popřípadě zrušení oprávnění k činnosti, ke které je provozovatel oprávněn podle § 68 odst. 1.“.
153.
V § 87 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
identifikační číslo zaměstnavatele nebo jiného provozovatele, který zajišťuje dohled nad držitelem osvědčení při nakládání s přípravky v rámci profesních činností.“.
154.
V § 87 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
155.
V § 88 odst. 1 písmena a) a b) znějí:
„a)
o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin k provedení § 6 odst. 1, § 13 odst. 3, § 25b odst. 6, § 28 odst. 2 a 4 a § 29 odst. 3,
b)
o ošetřování nebo označování dřevěných obalových materiálů, dřeva a jiných předmětů k provedení § 68,“.
156.
V § 88 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin k provedení § 6 odst. 1, § 13 odst. 3, § 28 odst. 2 a 4 a § 29 odst. 3,“.
157.
V § 88 odst. 1 písm. d) se text „5, 6 a 9“ nahrazuje textem „4 a 7“.
158.
V § 88 odst. 1 písm. e) se text „odst. 3“ nahrazuje textem „a § 79 odst. 3“.
159.
V § 88 odst. 3 se text „§ 31a odst. 5“ nahrazuje textem „§ 31a odst. 3“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Osoby, zapsané před nabytím účinnosti tohoto zákona v úředním registru Ústavu pod registračním číslem podle § 12 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle § 16 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se považují za osoby registrované v souladu s čl. 66 odst. 4 nařízení (EU) 2016/2031 i po nabytí účinnosti tohoto zákona. Registrační číslo těchto osob se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona uvádí ve tvaru „CZ-stávající registrační číslo osoby“. Tyto osoby se považují za osoby oprávněné k vydávání rostlinolékařských pasů, pokud postupem podle § 13 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokáží, že disponují znalostmi podle čl. 89 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2016/2031.
2.
Oprávnění k vydávání rostlinolékařských pasů udělené podle § 17 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává po nabytí účinnosti tohoto zákona nadále v platnosti, pokud jeho držitel postupem podle § 13 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokáže, že disponuje znalostmi potřebnými k provádění šetření uvedených v čl. 87 nařízení (EU) 2016/2031.
3.
Vstupní místa podle § 25 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za stanoviště hraniční kontroly určená v souladu s § 25 odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v souladu s čl. 59 nařízení (EU) 2017/625, pokud Ústavem nebude rozhodnuto o pozastavení či zrušení jejich určení.
4.
Místa pro provádění kontroly totožnosti a kontroly zdravotního stavu zásilky nebo partie schválená podle § 25a zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za místa schválená pro provádění kontroly totožnosti a fyzické kontroly zásilky nebo partie schválená v souladu s § 25a odst. 1 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Držitelé rozhodnutí o uznání způsobilosti technického zařízení a o zapsání do rejstříku provozovatelů technického zařízení podle § 68 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou označovat či provádět opravy dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům po dobu platnosti tohoto rozhodnutí. Držitelé rozhodnutí o zapsání do rejstříku výrobců ošetřeného dřevěného obalového materiálu podle § 69 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou označovat nebo provádět opravy dřevěného obalového materiálu, dřeva nebo jiných předmětů proti škodlivým organismům po dobu platnosti tohoto rozhodnutí, za předpokladu, že budou používat dřevo ošetřené v zařízení jiného provozovatele.
6.
Státní zaměstnanec zařazený na služebním místě v Ústavu nebo jmenovaný na služební místo představeného v Ústavu, který v den nabytí účinnosti tohoto zákona nesplňuje kvalifikaci uvedenou v § 82 odst. 3 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za osobu odborně způsobilou k činnostem uvedeným v § 82 odst. 2 zákona č. 326/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vykonával v Ústavu odbornou nebo kontrolní činnost související s rostlinami nebo se vstupy do zemědělství alespoň po dobu 4 let nebo byl jmenován na služební místo představeného v útvaru, jehož náplní je provádění odborné nebo kontrolní činnosti související s rostlinami nebo se vstupy do zemědělství.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském
Čl. III
Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 179/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 299/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 3 se za slovo „vykonává“ vkládají slova „úřední kontrolu28) a“.
Poznámka pod čarou č. 28 zní:
„28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“.
2.
V poznámce pod čarou č. 24 se na konci textu poznámky pod čarou na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES, v platném znění.“.
3.
V poznámce pod čarou č. 25 se slova „čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, v platném znění“ nahrazují slovy „čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách“.
4.
V § 5 se na konci odstavce 2 doplňují slova „a přímo použitelný předpis Evropské unie28)“.
5.
V § 5 se odstavce 5 a 7 včetně poznámky pod čarou č. 27 zrušují.
Dosavadní odstavce 6, 8 a 9 se označují jako odstavce 5 až 7.
6.
V § 5 odst. 6 se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“.
7.
V poznámce pod čarou č. 16a se slova „článek 2 bodu 6, článek 3 odstavec 2 a článek 4 odstavec 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropského společenství číslo 882 z roku 2004 ze dne 29. dubna 2004 o ústředních kontrolách za účelem ověřování dodržování právních předpisů, o krmivech a potravinách a ustanovení o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat“ nahrazují slovy „čl. 3 bod 30, čl. 6, čl. 14 písm. f), čl. 33 písm. a) a čl. 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách“.
8.
V § 7 odst. 3 se text „až 4“ nahrazuje textem „a 2“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. IV
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016, zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb. a zákona č. 255/2019 Sb., se mění takto:
1.
Položky 80 až 86 včetně poznámky pod čarou č. 49 znějí:
„Položka 80
a) Vydání rostlinolékařského osvědčení nebo předvývozního osvědčení na rostliny, rostlinné produkty nebo jiné předměty určené pro vývoz podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči| Kč| 500
---|---|---
b) Přijetí žádosti o povolení dovozu karanténního materiálu ze třetí země, nebo jeho přemístění z jiného členského státu Evropské unie do České republiky nebo do chráněné zóny na území České republiky, nebo jeho přemístění v rámci České republiky za účelem jeho použití k úřednímu testování, vědeckým nebo vzdělávacím účelům, pokusům, selekci odrůd nebo šlechtění podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči| Kč| 500
c) Přijetí žádosti o povolení přechovávání karanténního materiálu a jiné manipulace s ním podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči| Kč| 500
d) Přijetí žádosti profesionálního provozovatele o registraci podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči| Kč| 100
Osvobození
Od poplatku podle písmene a) této položky je osvobozeno rostlinolékařské osvědčení určené pro vývoz rostliny, rostlinného produktu nebo jiného předmětu k jiným než podnikatelským účelům.
Položka 81
Přijetí žádosti o
---
a) vzájemné uznávání povolení nebo povolení přípravku na ochranu rostlin, obsahuje-li:
\\- | pouze účinnou látku nebo účinné látky zařazené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)| Kč| 5 000
\\- | účinnou látku nebo účinné látky nezařazené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)| Kč| 6 000
b) povolení pomocného prostředku na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)| Kč| 1 000
c) schválení plánu letecké aplikace, nebo o povolení jednotlivé nebo mimořádné letecké aplikace přípravku na ochranu rostlin podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči| Kč| 500
Zmocnění
Správní úřad sníží poplatek o 90 %, jde-li o žádost o vzájemné povolení nebo povolení přípravku na bázi mikroorganismů, potravinářských surovin, základních látek, rostlinných extraktů, feromonů nebo repelentů nebo vydání povolení přípravku na ochranu rostlin ve veřejném zájmu.
Položka 82
Přijetí žádosti o prodloužení platnosti rozhodnutí o
---
a) povolení přípravku na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)| Kč| 500
b) povolení pomocného prostředku na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)| Kč| 200
Položka 83
Přijetí žádosti o
---
a) rozšíření povolení přípravku na ochranu rostlin pro menšinová použití podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči| Kč| 300
b) změnu v povolení přípravku na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49) nebo v povolení pomocného prostředku na ochranu rostlin podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči včetně převodu těchto povolení| Kč| 100
c) zápis do registru distributorů přípravků na ochranu rostlin pro profesionální uživatele podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči| Kč| 1 000
Položka 84
Přijetí žádosti o zrušení povolení přípravku na ochranu rostlin podle přímo použitelného
---
předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49) nebo pomocného prostředku podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči| Kč| 100
Položka 85
Přijetí žádosti o
---
povolení k použití nepovoleného přípravku na ochranu rostlin pro účely výzkumu nebo vývoje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)| Kč| 1 000
Položka 86
Přijetí žádosti o
---
a) povolení k souběžnému obchodu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh49)| |
\\- | pro obchodní použití| Kč| 1 000
\\- | pro vlastní potřebu| Kč| 300
b) vydání osvědčení o způsobilosti k provádění zkoušek pro účely povolení podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči| Kč| 100
c) provedení zkoušky odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky na ochranu rostlin podle zákona upravujícího rostlinolékařskou péči| Kč| 200
49)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS, v platném znění.“.
2.
V položce 94 písm. a) se číslo „3 000“ nahrazuje číslem „10 000“.
3.
V položce 94 písm. b) se číslo „500“ nahrazuje číslem „2 000“.
ČÁST ČTVRTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. V
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu.
2.
Vyhláška č. 380/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu.
3.
Vyhláška č. 328/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 328/2004 Sb., o evidenci výskytu a hubení škodlivých organismů ve skladech rostlinných produktů a o způsobech zjišťování a regulace jejich výskytu v zemědělských veřejných skladech a skladech Státního zemědělského intervenčního fondu, ve znění vyhlášky č. 380/2011 Sb.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 14. prosince 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 33 a ustanovení čl. I bodu 156, která nabývají účinnosti dnem 14. prosince 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 370/2019 Sb. | Zákon č. 370/2019 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2019, datum účinnosti 31. 12. 2019, částka 153/2019
* Čl. I - Zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 304/2013 Sb., zákona č. 297/2016 Sb. a záko
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 31. 12. 2019
370
ZÁKON
ze dne 17. prosince 2019,
kterým se mění zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 424/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., a další související zákony, ve znění zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 304/2013 Sb., zákona č. 297/2016 Sb. a zákona č. 456/2016 Sb., se mění takto:
1.
V části osmé čl. IX bodě 2 se číslo „2019“ nahrazuje číslem „2021“.
2.
V části osmé čl. IX bodě 4 úvodní části ustanovení se číslo „2020“ nahrazuje číslem „2022“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 1/2020 Sb. | Zákon č. 1/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 3. 1. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 1/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
* ČÁST DRUHÁ - Změna energetického zákona
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
1
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2019,
kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů
Čl. I
Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 257/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1359/2013/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410.“.
2.
V § 1 úvodní části ustanovení se za slova „(dále jen „Úmluva“)“ vkládají slova „a Pařížskou dohodou27)“.
Poznámka pod čarou č. 27 zní:
„27)
Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie.“.
3.
V § 1 písm. d) se slova „jednotkami přiděleného množství a jinými právy k vypouštění emisí skleníkových plynů,“ zrušují.
4.
V § 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
5.
V § 2 písm. f) se slova „v rozsahu získaných povolenek“ zrušují.
6.
V § 2 písmeno h) zní:
„h)
novým účastníkem na trhu
1.
pro pětileté období začínající rokem 2021 provozovatel zařízení, kterému bylo uděleno povolení k vypouštění emisí poprvé po 30. červnu 2019, nebo
2.
pro pětileté období začínající rokem 2026 provozovatel zařízení, kterému bylo uděleno povolení k vypouštění emisí poprvé po 30. červnu 2024,“.
7.
V § 2 se písmena j) až n) zrušují.
Dosavadní písmena o) až v) se označují jako písmena j) až q).
8.
V § 2 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které včetně poznámky pod čarou č. 28 zní:
„r)
ročními emisními příděly maximální povolené emise skleníkových plynů pro každý kalendářní rok v období 2021-2030, se kterými obchodují členské státy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-203028).
28)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013.“.
9.
V § 3 odst. 6 písm. b) se za slovo „emisí“ vkládají slova „a úrovní činnosti“.
10.
V § 4 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Provozovatel zařízení je povinen neprodleně oznámit ministerstvu každou zamýšlenou změnu v užívání nebo způsobu provozu zařízení, která může vyžadovat změnu podmínek zjišťování nebo vykazování emisí, zejména podstatnou změnu v provozu zařízení. Dále je povinen oznámit ministerstvu každou změnu údajů uvedených v povolení podle § 3, a to do 1 měsíce ode dne, kdy ke změně došlo.
(2)
Ministerstvo povolení změní nebo zruší, došlo-li
a)
ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení, nebo
b)
při provozu zařízení k závažnému nebo opakovanému porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo uložených na jeho základě.“.
11.
V § 4 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
12.
V § 4 odst. 5 se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
13.
V § 6 odst. 1 se za slova „obchodování“ vkládají slova „s povolenkami (dále jen „systém obchodování“)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo rozhodnutí podle § 6a odst. 4“.
14.
V § 6 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo prvním dnem pětiletého období, pro které mu byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování“.
15.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu zní:
㤠6a
Výjimka z účasti na systému obchodování
(1)
Ministerstvo na žádost provozovatele zařízení udělí pro pětileté období výjimku z účasti na systému obchodování, pokud každoročně během 3 kalendářních let předcházejících podání žádosti
a)
emise zařízení, s výjimkou emisí z biomasy, nepřesahovaly 2 500 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, nebo
b)
zařízení sloužilo jako záložní jednotka s provozem nejvýše 300 hodin ročně.
(2)
Pro pětileté období začínající rokem 2021 se žádost o udělení výjimky podává do 30 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona; splnění podmínek stanovených v odstavci 1 se pro toto období posuzuje za roky 2016 až 2018. Pro následující pětiletá období se žádost o udělení výjimky podává vždy do 31. srpna roku, který o 2 roky předchází začátku nového pětiletého období.
(3)
Na provozovatele zařízení, kterému byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování, se nevztahuje povinnost ověření výkazu o množství emisí podle § 15 odst. 4. Ministerstvo může v rozhodnutí o udělení výjimky zároveň stanovit odchylně od § 15 podmínky a postup pro zjišťování a vykazování emisí.
(4)
Ministerstvo zruší výjimku z účasti na systému obchodování v případě, že zařízení přestane splňovat podmínky podle odstavce 1; tuto skutečnost provozovatel zařízení oznámí ministerstvu nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku.
(5)
Ministerstvo informuje o zrušení výjimky z účasti na systému obchodování správce rejstříku. Správce rejstříku vydá provozovateli zařízení množství bezplatných povolenek přidělené mu pro daný kalendářní rok do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení výjimky.“.
16.
V § 7 odst. 1 se slova „pro obchodovací období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020 a pro každé následující obchodovací období“ zrušují a slova „tohoto zákona“ se nahrazují slovy „§ 10, využity podle § 12, umístěny do rezervy tržní stability vytvořené podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability29) nebo zrušeny“.
Poznámka pod čarou č. 29 zní:
„29)
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES.“.
17.
V § 7 odstavec 2 zní:
„(2)
Z celkového množství povolenek určených pro provozovatele letadel je 15 % draženo v souladu s pravidly stanovenými nařízením Komise o dražbách povolenek8).“.
18.
V § 7 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
19.
V § 7 odst. 4 se slova „, 2 a 3“ nahrazují slovy „a 2“, za slovo „není-li“ se vkládá slovo „zákonem“ a za slova „zásobování tepelnou energií,“ se vkládají slova „podpora kogenerační výroby elektřiny a tepla,“.
20.
V § 7 odst. 5 se číslo „12“ nahrazuje číslem „8“ a za text „2003/87/ES“ se vkládají slova „, v platném znění,“.
21.
V § 7 odst. 6 se slova „Státního fondu životního prostředí“ nahrazují slovy „kapitoly ministerstva a Státního fondu životního prostředí České republiky (dále jen „Státní fond životního prostředí“)“.
22.
V § 8 odst. 1 se slova „až 14“ nahrazují slovy „a 13, pokud toto množství povolenek nebude předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2 nebo pokud provozovateli zařízení nebyla udělena výjimka z účasti na systému obchodování“.
23.
V § 8 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pokud právní nástupce není znám, převede správce rejstříku povolenky do úschovy na zvláštní účet. Povolenky, které jsou v této úschově déle než 5 let, správce rejstříku zruší.“.
24.
V § 9 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Účastník systému obchodování nebo osoba, která byla v předchozím roce účastníkem systému obchodování, jsou povinni každý rok do 30. dubna vyřadit z obchodování postupem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami12) množství povolenek, které odpovídá množství emisí v předchozím roce vykázanému a ověřenému způsobem stanoveným v § 15 zákona.“.
Poznámka pod čarou č. 12 zní:
„12)
Nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009 a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011, v platném znění.“.
25.
V § 9 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
26.
V § 9 odstavec 3 zní:
„(3)
Povolenky jsou převoditelné do dalších období. Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 v posledním roce období nelze použít povolenku vydanou na následující období.“.
27.
§ 10 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní:
㤠10
Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům zařízení
(1)
Ministerstvo přidělí na žádost provozovatele zařízení bezplatné povolenky na jednotlivé roky obchodovacího období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2030 podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14).
(2)
Pokud v zařízení dojde ke změně v provozu, která má za následek změnu ve výpočtu bezplatně přidělovaných povolenek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14), provozovatel zařízení předloží ministerstvu údaje o činnosti ověřené v souladu s tímto předpisem Evropské unie nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku. Ministerstvo předloží návrh změny přidělování bezplatných povolenek Komisi. Do 30 dnů od schválení návrhu na změnu přidělování bezplatných povolenek Komisí ministerstvo rozhodne o změně přidělování bezplatných povolenek a informuje o tom správce rejstříku. Správce rejstříku upraví množství bezplatných povolenek podle rozhodnutí ministerstva do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Pokud provozovatel zařízení pro účely stanovení množství nebo změny množství bezplatných povolenek podle odstavce 1 nebo 2 nepředal údaje o zařízení ověřené v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14), předložil ministerstvu nesprávné údaje nebo postupoval v rozporu s tímto předpisem Evropské unie, vyzve ministerstvo provozovatele zařízení ke zjednání nápravy ve lhůtě 15 dnů. Ministerstvo na základě ověřených údajů o zařízení a po schválení Komisí rozhodne z moci úřední o změně množství bezplatných povolenek, a pokud bylo provozovateli vydáno více povolenek, než na kolik měl nárok, pak i o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Pokud provozovatel zařízení nezjedná nápravu ani ve lhůtě podle věty první, platí, že provoz zařízení byl v předešlém kalendářním roce ukončen, a ministerstvo rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel zařízení vrátit na účet Evropské unie. Provozovatel zařízení vrátí neoprávněně vydané bezplatné povolenky na účet Evropské unie nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva.
(4)
Bezplatné povolenky se nepřidělí pro výrobu elektřiny ani pro úložiště oxidu uhličitého provozované podle jiného právního předpisu13).
14)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.“.
28.
§ 11 a 12 včetně nadpisů znějí:
㤠11
Kompenzace nepřímých nákladů
(1)
Vláda nařízením stanoví každoročně do 30. června výši prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny (dále jen „kompenzace“), za předchozí kalendářní rok. Výše prostředků ze státního rozpočtu pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Kompenzace nejsou účelově vázaným výdajem podle § 7 odst. 5.
(2)
Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne kompenzaci na žádost osobě, která
a)
podniká v odvětví, u kterého bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, a
b)
předložila ministerstvu do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se mají kompenzace vyplácet, provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády.
(3)
Žádost o poskytnutí kompenzace lze podat nejdříve po vyhlášení nařízení vlády podle odstavce 1 ve Sbírce zákonů. Žadatel podává žádost na formuláři stanoveném nařízením vlády Ministerstvu průmyslu a obchodu do 30. září roku následujícího po skončení kalendářního roku, za který žádá o kompenzaci. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje požadovanou výši kompenzace a provozní parametry v rozsahu stanoveném nařízením vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu o žádosti rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy mu žádost došla; proti tomuto rozhodnutí není přípustný rozklad.
(4)
Kompenzace vyplácí žadatelům Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím operátora trhu, a to nejpozději do 31. května roku následujícího po roku podání žádosti; operátor trhu následně zveřejní do 30. června způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši kompenzací podle jednotlivých odvětví.
(5)
Vláda nařízením stanoví
a)
odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny,
b)
provozní údaje předkládané ministerstvu podle odstavce 2 písm. b),
c)
podrobnosti náležitostí žádosti o poskytnutí kompenzace a vzor jejího formuláře,
d)
pravidla pro určování výše kompenzací a
e)
postup při zprostředkování vyplácení kompenzace operátorem trhu.
§ 12
Správa prostředků z Modernizačního fondu
(1)
Peněžní prostředky přidělené České republice z Modernizačního fondu podle čl. 10d směrnice 2003/87/ES, v platném znění, (dále jen „prostředky Modernizačního fondu“) jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí. Prostřednictvím Modernizačního fondu se využijí rovněž veškeré povolenky podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a 50 % povolenek podle čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2003/87/ES, v platném znění.
(2)
Prostředky Modernizačního fondu se použijí na financování projektů na snižování emisí skleníkových plynů, využití obnovitelných zdrojů energie a zvyšování energetické účinnosti. Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky.
(3)
O poskytování prostředků Modernizačního fondu rozhoduje ministr životního prostředí. Při posuzování budou zvýhodněny projekty realizované v regionech postižených útlumem těžby uhlí.“.
29.
Nadpis § 13 zní:
„Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům letadel“.
30.
V § 13 odst. 1 větě první, § 13 odst. 2 větě první a v § 13 odst. 4 písm. a) a b) se slovo „obchodovací“ zrušuje.
31.
V § 13 odst. 1 větě první, § 13 odst. 4 úvodní části ustanovení a v § 13 odst. 6 písm. b) se slovo „obchodovacím“ zrušuje.
32.
V § 13 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
33.
V § 13 odst. 2 větě první se slova „povolenek, které mají být přiděleny zdarma“ nahrazují slovy „bezplatných povolenek“.
34.
V § 13 odst. 2 větě poslední, § 13 odst. 4 písm. b), § 13 odst. 5 větě druhé, § 15 odst. 2 větách třetí a poslední a v § 15 odst. 3 větě páté se slovo „obchodovacího“ zrušuje.
35.
V § 13 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Pro účely přidělování povolenek provozovatelům letadel se referenčním rokem rozumí kalendářní rok končící 24 měsíců před začátkem daného období. Pokud provozovatel letadla závažně porušuje povinnosti vyplývající ze systému obchodování, zejména pokud nevyřadí dané množství povolenek podle § 9, ministerstvo po schválení Komisí rozhodne o snížení množství bezplatných povolenek na následující kalendářní rok, popřípadě rozhodne o množství neoprávněně vydaných bezplatných povolenek, které má provozovatel letadla vrátit na účet Evropské unie.“.
36.
V § 13 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „předpisu Evropské unie16) ministerstvo vypočte“ nahrazují slovy „směrnice 2003/87/ES, v platném znění, ministerstvo rozhodne o přidělení bezplatných povolenek a v rozhodnutí uvede“.
37.
V § 13 odst. 3 písm. a) a b) se slovo „obchodovací“ nahrazuje slovem „dané“.
38.
V § 13 odst. 5 větě první, § 13 odst. 8, § 15 odst. 3 větě první a v § 19 odst. 1 písm. b) se slova „povolenek zdarma“ nahrazují slovy „bezplatných povolenek“.
39.
V § 13 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „předpisu Evropské unie16) ministerstvo vypočte“ nahrazují slovy „směrnice 2003/87/ES, v platném znění, ministerstvo rozhodne o přidělení bezplatných povolenek ze zvláštní rezervy a v rozhodnutí uvede“.
Poznámka pod čarou č. 16 se zrušuje.
40.
V § 13 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Bezplatné povolenky na období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2023 se nepřidělí provozovateli letadla na lety na letiště nebo z letišť v zemích mimo Evropský hospodářský prostor a na lety mezi letištěm, které se nachází v některém z nejvzdálenějších regionů podle čl. 349 Smlouvy o fungování Evropské unie, a letištěm nacházejícím se v jiném regionu Evropského hospodářského prostoru. Povolenky ze zvláštní rezervy pro provozovatele letadel podle odstavců 4 až 6, které nebyly za dané období přiděleny, jsou na konci tohoto období zrušeny.“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
41.
V § 14 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14)“.
42.
V § 14 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
43.
Nadpis části čtvrté zní:
„ZJIŠŤOVÁNÍ, VYKAZOVÁNÍ A OVĚŘOVÁNÍ VYKÁZANÉHO MNOŽSTVÍ EMISÍ A HOSPODAŘENÍ S POVOLENKAMI A ROČNÍMI EMISNÍMI PŘÍDĚLY“.
44.
V § 15 odst. 4 větě první se slova „akreditovanou osobou“ nahrazují slovy „osobou, která je držitelem osvědčení o akreditaci pro ověřování množství emisí skleníkových plynů vydaného vnitrostátním akreditačním orgánem pověřeným podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky15) nebo akreditačním orgánem jiného členského státu Evropské unie podle přímo použitelného předpisu Evropské unie17) (dále jen „akreditovaná osoba“)“.
45.
V § 15 odst. 4 větě poslední se slova „Emise provozovatele letadla v celkovém ročním objemu nižším než 25 000 tun CO2 se považují“ nahrazují slovy „Jsou-li emise provozovatele letadla v celkovém ročním objemu nižší než 25 000 tun oxidu uhličitého nebo má-li provozovatel letadla celkové emise nižší než 3 000 tun oxidu uhličitého z letů jiných než uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu u činnosti „Letectví“ v písmenech k) a l), považují se jeho emise“ a slova „s povolenkami“ se zrušují.
46.
Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.“.
47.
V § 15 odst. 5 se věty první až třetí nahrazují větami „Výkaz o množství emisí ze zařízení podle odstavce 1 nebo o množství emisí z letadla podle odstavce 2 za uplynulý kalendářní rok a doklady o jeho ověření podle odstavce 4 předloží provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla ministerstvu do 15. března následujícího roku. Pokud nejsou doklady o ověření emisí včas předloženy nebo pokud vykázané množství emisí neodpovídá požadavkům podle odstavce 1 nebo 2, ministerstvo vyzve provozovatele, aby ve lhůtě 15 dnů zjednal nápravu. Pokud provozovatel nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo o tom informuje správce rejstříku a stanoví konzervativní odhad emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5).“.
48.
V § 15 odst. 5 větě poslední se slova „za rok“ zrušují.
49.
§ 16 se včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 18 zrušuje.
50.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Hospodaření s povolenkami, ročními emisními příděly a jinými právy k vypouštění emisí
(1)
Povolenky, roční emisní příděly a jiná práva k vypouštění emisí jsou majetkem České republiky, se kterým hospodaří ministerstvo. Na hospodaření s tímto majetkem se nevztahuje zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích19). Správce rejstříku eviduje povolenky, roční emisní příděly a jiná práva k vypouštění emisí a nakládání s nimi.
(2)
Roční emisní příděly, které Česká republika nevyužije ke splnění svého závazku vyplývajícího z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího závazné každoroční snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021-203028), může ministerstvo prodat v rámci flexibility podle pravidel stanovených tímto předpisem Evropské unie.
(3)
Prostředky získané z prodeje ročních emisních přídělů jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a jsou účelově vázány k použití na podporu opatření vedoucích ke snižování emisí.“.
Poznámka pod čarou č. 20 se zrušuje.
51.
V § 18 odst. 1 písm. b) bod 1 zní:
„1.
v užívání nebo způsobu provozu zařízení, která může vyžadovat změnu podmínek zjišťování nebo vykazování emisí, nebo“.
52.
V § 18 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
v rozporu s § 10 odst. 2 nepředloží ministerstvu ověřené údaje o činnosti,“.
53.
V § 18 odst. 1 písm. d) se text „§ 11 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 10 odst. 3“.
54.
V § 18 odst. 1 se písmena e) až g) zrušují.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno e).
55.
V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
vykáže splnění podmínek podle § 6a odst. 1, i když tyto podmínky zařízení nesplňuje, nebo
g)
v rozporu s § 6a odst. 4 neoznámí, že zařízení přestalo splňovat podmínky pro výjimku ze systému obchodování.“.
56.
V § 18 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, f) nebo g)“.
57.
V § 18 odst. 2 písm. b) se částka „2 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 000 Kč“ a slova „nebo h)“ se nahrazují slovy „nebo e)“.
58.
V § 18 odst. 2 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
59.
V § 18 odst. 2 písm. e) se text „§ 11 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 10 odst. 3“.
60.
V § 19 odst. 2 písm. a) se částka „2 000 000 Kč“ nahrazuje částkou „20 000 000 Kč“.
61.
V § 20 odst. 1 se slova „Provozovatel zařízení, provozovatel letadla“ nahrazují slovy „Účastník systému obchodování“ a slova „provozovatelem zařízení nebo letadla“ se nahrazují slovy „účastníkem systému obchodování“.
62.
V § 21 odst. 1 písm. c) se slova „použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími rejstřík pro obchodování s povolenkami a“ nahrazují slovy „použitelným předpisem Evropské unie upravujícím“.
63.
V § 25 odst. 1 větě první se slova „až f)“ zrušují a za slova „c) a“ se vkládají slova „e) až“.
64.
V § 26 odst. 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 30 zní:
„g)
vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v oblasti klimatu vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího správu energetické unie a opatření v oblasti klimatu30).
30)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013.“.
65.
V příloze č. 1 u činnosti „Letectví“ v písmenech k) a l) se číslo „2016“ nahrazuje číslem „2023“.
66.
V příloze č. 1 u činnosti „Letectví“ v písmenu m) se číslo „2020“ nahrazuje číslem „2030“.
67.
Přílohy č. 2 a 3 se včetně poznámek pod čarou č. 23 až 25 zrušují.
ČÁST DRUHÁ
Změna energetického zákona
Čl. II
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 20a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Operátor trhu je dále povinen na základě rozhodnutí ministerstva vyplácet finanční kompenzace nepřímých nákladů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
2.
V § 91a odst. 1 písm. g) se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 1, 2, 5, 9 až 15, 18, 19, 24, 25, 27, 29, 40, 46, 51 až 56, 58, 59, 63, 65 a 66, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 3/2020 Sb. | Zákon č. 3/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 1. 2020, datum účinnosti 25. 1. 2020, částka 2/2020
* Čl. I - Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č.
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Zrušovací ustanovení
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 25. 1. 2020
3
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2019,
kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 359/2003 Sb., zákona č. 694/2004 Sb., zákona č. 180/2005 Sb., zákona č. 177/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 574/2006 Sb., zákona č. 393/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 úvodní části ustanovení se za slova „(dále jen „Unie“) a“ vkládají slova „v návaznosti na přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22)“.
Poznámky pod čarou č. 1 a 22 znějí:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES.
22)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU.“.
2.
V § 1 písm. b) se slova „a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie“ zrušují.
3.
V § 2 odst. 1 písm. a) se slovo „plynu“ nahrazuje slovem „energie“.
4.
V § 2 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
energetickým hospodářstvím budova nebo provoz, jestliže lze u nich stanovit spotřebu energie na základě měřitelného vstupu a výstupu; ucelenou částí energetického hospodářství je územně nebo procesně oddělená část energetického hospodářství, kterou je možno na základě měřitelného vstupu a výstupu energie vyčlenit,“.
5.
V § 2 odst. 1 písm. e) se slova „energetických procesů“ nahrazují slovy „nakládání s energií“ a slovo „procesu“ se nahrazuje slovy „způsobu nakládání s energií“.
6.
V § 2 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
automatizačním a řídicím systémem budovy systém sestávající ze všech výrobků, softwaru a inženýrských služeb, které podporují energeticky účinný, hospodárný a bezpečný provoz technických systémů budovy pomocí automatického ovládání a umožňují ruční zásah pro nastavení některých vstupních parametrů,“.
7.
V § 2 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
systémem klimatizace zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí chlazením nebo úpravou vlhkosti, které je součástí budovy,“.
8.
V § 2 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
systémem vytápění zařízení sloužící pro úpravu vnitřního prostředí, při níž dochází ke zvyšování teploty, které je součástí budovy,“.
9.
V § 2 odst. 1 písm. l) se slova „klimatizačního systému“ nahrazují slovy „systému klimatizace“.
10.
V § 2 odst. 1 písmeno n) zní:
„n)
energetickým auditem systematická kontrola a analýza spotřeby energie za účelem získání dostatečných znalostí o stávajícím nakládání s energií v energetickém hospodářství, která identifikuje a kvantifikuje možnosti nákladově efektivních úspor energie a podává zprávy o zjištěních,“.
11.
V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene p) doplňují slova „za účelem vytápění nebo chlazení“.
12.
V § 2 odst. 1 písmeno r) zní:
„r)
celkovou energeticky vztažnou plochou budovy nebo ucelené části budovy vnější půdorysná plocha všech prostorů s upravovaným vnitřním prostředím ve všech podlažích budovy nebo její ucelené části,“.
13.
V § 2 odst. 1 písm. t) se slova „nebo zóny“ zrušují a slova „, sousední nevytápěné budově nebo sousední zóně budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovou teplotu“ se nahrazují slovy „nebo sousední budově“.
14.
V § 2 odst. 1 písmeno u) zní:
„u)
technickým systémem budovy zařízení určené k prostorovému vytápění, prostorovému chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu a osvětlení vnitřního prostoru budovy, přípravě teplé vody, automatizaci a řízení, místní výrobě elektřiny nebo kombinace těchto systémů včetně těch, které využívají energii z obnovitelných zdrojů,“.
15.
V § 2 odst. 1 písm. w) se slovo „je“ nahrazuje slovy „by měla být“.
16.
V § 2 odst. 1 písmeno x) zní:
„x)
upravovaným vnitřním prostředím prostředí uvnitř obálky budovy, které je definováno návrhovými hodnotami teploty na vytápění nebo chlazení,“.
17.
V § 2 odst. 1 písmeno z) zní:
„z)
ústřední institucí ministerstvo, jiný ústřední správní úřad, Česká národní banka, Poslanecká sněmovna, Senát, Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Nejvyšší státní zastupitelství a Vězeňská služba.“.
18.
V § 2 odst. 2 se písmena c) a d) zrušují.
Dosavadní písmena e) až r) se označují jako písmena c) až p).
19.
V § 2 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až p) se označují jako písmena d) až o).
20.
V § 2 odst. 2 se písmena i) a j) zrušují.
Dosavadní písmena k) až o) se označují jako písmena i) až m).
21.
V § 2 odst. 2 se písmena j) a k) zrušují.
Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena j) a k).
22.
V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až n), která znějí:
„l)
účinným vytápěním a chlazením způsob vytápění nebo chlazení, který nákladově efektivně snižuje množství vstupní primární energie nezbytné k dodání jednotky energie do stavby v porovnání s výchozím stavem při zohlednění energie potřebné pro získání vstupní primární energie, její přeměnu, přepravu a distribuci,
m)
chlazením proces odvodu tepla z ochlazovaného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaného stavu vnitřního prostředí,
n)
podlažím přístupný prostor vymezený dvěma nad sebou následujícími nosnými konstrukcemi stropu nebo hrubé podlahy na terénu nebo konstrukcí střechy včetně podkroví.“.
23.
V § 4 se za odstavec 7 vkládají nové odstavce 8 a 9, které znějí:
„(8)
Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná krajem nebo hlavním městem Prahou obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce se státní energetickou koncepcí, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.
(9)
Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná obcí obsahuje vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s právními předpisy, vyhodnocení souladu územní energetické koncepce s územní energetickou koncepcí přijatou krajem, vyhodnocení změn podmínek, na jejichž základě byla územní energetická koncepce vydána, a vyhodnocení naplňování cílů, nástrojů a opatření územní energetické koncepce v uplynulém období. Zpráva dále obsahuje požadavky na zpracování návrhu aktualizace územní energetické koncepce. Přílohou zprávy jsou podklady použité pro její zpracování.“.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 10 a 11.
24.
V části první nadpis hlavy III zní:
„STÁTNÍ PROGRAM NA PODPORU ÚSPOR ENERGIE“.
25.
V § 5 odstavec 1 zní:
„(1)
Státní program na podporu úspor energie (dále jen „Program“) je jedním z nástrojů plnění cílů v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti včetně využití kombinované výroby elektřiny a tepla, obnovitelných a druhotných zdrojů v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí.“.
Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.
26.
V § 5 odstavec 2 zní:
„(2)
Program zpracovává a jeho naplňování vyhodnocuje ministerstvo.“.
27.
V § 5 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
28.
V § 5 odst. 3 se písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 1b zrušuje.
Dosavadní písmena g) až o) se označují jako písmena f) až n).
29.
V § 5 odst. 3 písmeno k) zní:
„k)
přípravu energeticky úsporných projektů zaměřených na snižování energetické náročnosti budov a energetického hospodářství,“.
30.
V § 5 odst. 3 se na konci textu písmene n) doplňují slova „a energetických služeb se zaručeným výsledkem“.
31.
V § 5 se odstavec 5 zrušuje.
32.
V § 6 odst. 1 se slova „u nově zřizovaných výroben a výroben, u nichž se provádí změna dokončené stavby4)“ nahrazují slovy „u nově zřizované výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie a při obnově výrobny elektřiny nebo zdroje tepelné energie, při kterém dochází k úplné nebo částečné výměně zařízení s dopadem na instalovaný elektrický výkon výrobny elektřiny nebo instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie“ a za slova „výroben elektřiny nebo“ se vkládá slovo „zdrojů“.
33.
V § 6 odstavec 2 zní:
„(2)
Stavebník nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení je povinen u nově zřizovaných rozvodných tepelných zařízení a u rozvodných tepelných zařízení, u nichž se provádí změna dokončené stavby spočívající ve změně teplonosné látky, zajistit účinnost užití energie rozvodného tepelného zařízení stanovenou prováděcím právním předpisem.“.
34.
§ 6a včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5 zní:
㤠6a
Kontrola systémů vytápění a systémů klimatizace
(1)
Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému vytápění budovy nebo kombinovaného systému vytápění a větrání budovy se jmenovitým výkonem nad 70 kW povinni
a)
zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání,
b)
předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,
c)
oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
(2)
Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce5) jsou u provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se jmenovitým výkonem nad 70 kW povinni
a)
zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání,
b)
předložit na vyžádání zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,
c)
oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle odstavce 4 písm. b) a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
(3)
Zpráva o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání podle odstavce 1 a zpráva o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání podle odstavce 2 musí být zpracována v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6.
(4)
Kontrolu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a kontrolu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání může provádět pouze
a)
energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c) nebo osoba podle písm. d), nebo
b)
osoba usazená v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu této činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a).
(5)
Povinnost zajištění kontroly podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na systémy vytápění, kombinované systémy vytápění a větrání, systémy klimatizace a kombinované systémy klimatizace a větrání
a)
pro jejichž řízení je instalován automatizační a řídicí systém budovy, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem,
b)
na jejichž provozování se vztahuje smlouva o energetických službách podle § 10e, nebo
c)
umístěné v budovách uvedených v § 7 odst. 5 písm. g) až j).
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví
a)
způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání,
b)
rozsah, četnost a způsob provádění kontroly,
c)
vzor a obsah zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání,
d)
požadavky na automatizační a řídicí systém budovy.
(7)
Státní energetická inspekce každoročně kontroluje zprávy podle odstavce 3; jejich počet musí odpovídat alespoň jedné dvacetině zpráv vydaných v předchozím kalendářním roce.
5)
§ 1190 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
35.
V § 7 odst. 2 úvodní část ustanovení zní:
„V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu. Stavebník nejpozději k datu podání žádosti o stavební povolení nebo žádosti o společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, ohlášení stavby nebo podání žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením s dopadem na její energetickou náročnost anebo k datu ohlášení takové změny a ostatní osoby podle věty první v případě větší změny dokončené budovy, která nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, nejpozději před zahájením této změny jsou povinni zajistit průkaz energetické náročnosti budovy, který obsahuje hodnocení“.
36.
V § 7 odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
37.
V § 7 odst. 3 se slova „jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni“ nahrazují slovy „jsou vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce povinni“.
38.
V § 7 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slovo „jednotek“ vkládají slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“.
39.
V § 7 odst. 4 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
40.
V § 7 odst. 4 písm. c) se slovo „, chlazení“ zrušuje.
41.
V § 7 odst. 4 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
42.
V § 7 odst. 4 písm. e) se slova „vlastníka budovy nebo společenství vlastníků jednotek“ nahrazují slovy „vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“.
43.
V § 7 odst. 5 písm. b) se slova „vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek“ nahrazují slovy „vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“.
44.
V § 7 odst. 5 písm. e) se text „700 GJ“ nahrazuje textem „195 MWh“.
45.
V § 7 odst. 5 písm. f) se slova „vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek“ nahrazují slovy „vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“.
46.
V § 7 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 6 až 8.
47.
V § 7 odst. 8 se slova „, měrné ukazatele tepla pro vytápění, chlazení a přípravu teplé vody“ zrušují a slovo „, chlazení“ se nahrazuje slovy „a měření“.
48.
V § 7a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo společenství vlastníků jednotek je povinen“ nahrazují slovy „, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce jsou povinni“.
49.
V § 7a odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
umístit průkaz v budově způsobem podle prováděcího právního předpisu, pro kterou nastala povinnost si ho opatřit podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 2 a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 500 m2, nebo podle odstavce 1 písm. b) a jejíž energeticky vztažná plocha je rovna nebo větší než 250 m2, a zároveň se jedná o budovu určenou k užívání veřejností,“.
50.
V § 7a odst. 1 písm. e) se slova „nebo Státní energetické inspekci“ nahrazují slovy „, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2“.
51.
V § 7a odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „jednotek“ se vkládají slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“.
52.
V § 7a odst. 2 písm. b), c) a e) a v § 7a odst. 3 písm. a), b) a d) se slovo „ověřenou“ zrušuje.
53.
V § 7a odst. 2 písm. e) se za slova „části průkazu“ vkládají slova „, kterou uchová po dobu 3 let,“.
54.
V § 7a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
předat vlastníkovi jednotky na jeho žádost podle odstavce 3 průkaz nebo jeho kopii, a to do
1.
30 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz již opatřil, nebo
2.
60 dnů ode dne podání žádosti v případě, že si průkaz dosud neopatřil.“.
55.
V § 7a odst. 3 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „prokazatelným způsobem pro naplnění povinnosti podle tohoto odstavce si vyžádat průkaz od společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce a“.
56.
V § 7a odst. 3 písm. d) se za slova „předané grafické části průkazu,“ vkládají slova „kterou uchovává po dobu 3 let,“.
57.
V § 7a odst. 4 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
58.
V § 7a odst. 4 písm. c) se slova „objektivně, pravdivě a úplně“ nahrazují slovy „v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 6“.
59.
V § 7a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
obsahovat doporučená opatření pro snížení energetické náročnosti budovy; tato povinnost se nevztahuje na průkaz, který u budovy prokáže dosažení mimořádně úsporné klasifikační třídy u celkové dodané energie budovy a neobnovitelné primární energie podle prováděcího právního předpisu podle odstavce 6.“.
60.
V § 7a odst. 8 se slova „včetně jednotky“ zrušují.
61.
V § 7a se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Průkaz pro ucelenou část budovy je možné zpracovat pouze v případě, že tato ucelená část budovy má vlastní zdroj tepla nebo chladu nezávislý na zbývající části budovy nebo má samostatně měřenou a centrálně regulovanou dodávku energie nezávislou na zbývající části budovy.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.
62.
V § 7a se odstavec 11 zrušuje.
63.
§ 8 včetně nadpisu zní:
㤠8
Energetické štítky
(1)
Výrobky spojené se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky označování energetickými štítky, náležitosti označování těchto výrobků energetickými štítky, provedení a obsah energetických štítků a informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické účinnosti, podrobnosti obsahu technické dokumentace a údaje požadované při prodeji na dálku stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování22).
(2)
Dodavatel je povinen dodávat informační list v českém jazyce a energetický štítek.“.
64.
V § 8a odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:
„(1)
Seznam výrobků spojených se spotřebou energie, na které se vztahují požadavky na ekodesign, požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování shody a předpoklad shody výrobků spojených se spotřebou energie, postupy ověřování požadavků na ekodesign, poskytování informací o výrobku spojeném se spotřebou energie a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis10) nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign23).
23)
Například nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 ze dne 17. prosince 2008, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign z hlediska spotřeby elektrické energie elektrických a elektronických zařízení určených pro domácnosti a kanceláře v pohotovostním režimu a ve vypnutém stavu, nařízení Komise (ES) č. 107/2009 ze dne 4. února 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign jednoduchých set-top-boxů, nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost.“.
65.
V § 8a odst. 2 písm. a) se za slovo „shody“ a za slovo „shodě“ vkládají slova „s požadavky na ekodesign“ a na konci textu písmene se doplňují slova „10) nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign23)“.
66.
V § 8a odst. 3 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign“.
67.
V § 8a odst. 3 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign“.
68.
V § 8a se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „nebo přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign“.
69.
V § 8a se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na ekodesign“.
70.
§ 9 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 24 a 25 zní:
㤠9
Energetický audit
(1)
Podnikatel, který s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech alespoň 25 %, zaměstnává 250 a více osob nebo vykazuje roční obrat vyšší než 1 300 000 000 Kč nebo roční bilanční sumu rozvahy vyšší než 1 100 000 000 Kč, je povinen jednou za 4 roky zajistit pro jím užívané nebo vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu. Tato povinnost se vztahuje na podnikatele, který splňuje podmínku podle věty první 2 po sobě jdoucí kalendářní roky. Způsob stanovení počtu zaměstnanců, výše ročního obratu a roční bilanční sumy rozvahy stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Podnikatel, který nemá povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1, je povinen zajistit pro jím užívané energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrného ročního nakládání s energií za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 5 000 MWh.
(3)
Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka jsou povinny zajistit pro jimi vlastněné energetické hospodářství provedení energetického auditu v případě, že hodnota průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky je vyšší než 500 MWh.
(4)
Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavce 1 se nevztahuje na podnikatele, jehož energetické hospodářství má spotřebu energie nižší než 200 MWh ročně.
(5)
Povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3 se nevztahuje na osobu, která má pro své energetické hospodářství zavedený a akreditovanou osobou certifikovaný systém hospodaření s energií podle harmonizované technické normy upravující systém managementu hospodaření s energií19), jehož rozsah odpovídá rozsahu energetického auditu.
(6)
Energetický audit provedený podle odstavců 2 a 3 platí 10 let nebo do provedení změny energetického hospodářství, po které došlo za 2 po sobě jdoucí roky ke změně o více než 25 % při nakládání s energií energetického hospodářství ročně oproti stavu z platného energetického auditu. Před uplynutím platnosti energetického auditu posoudí dotčená osoba podle odstavce 2 data o nakládání s energií a osoba podle odstavce 3 data o spotřebě energie za 2 roky předcházející ukončení platnosti energetického auditu.
(7)
Rozsah energetického auditu zahrnuje veškeré ucelené části energetického hospodářství auditované osoby. Do energetického auditu osoby podle odstavce 3 se nezahrnují budovy uvedené v § 7 odst. 5 písm. g) až j). Způsob provedení energetického auditu se provádí v souladu s harmonizovanou technickou normou upravující zásady provádění energetických auditů, požadavky na běžné procesy během energetických auditů a výstupy energetických auditů25). Zjištění energetického auditu jsou zpracována ve formě písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, jejíž obsah a způsob zpracování stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Energetický audit musí
a)
být proveden pouze
1.
příslušným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1 písm. a), nebo
2.
osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkonu uvedené činnosti podle právních předpisů jiného členského státu Unie; ministerstvo je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a
b)
být proveden do 1 roku od vzniku povinnosti na základě dat o nakládání s energií za 2 roky předcházející vzniku povinnosti a musí být proveden v souladu s právními předpisy. Česká republika, kraj, obec, příspěvková organizace státu, kraje nebo obce, státní organizace založená zákonem24), státní a veřejná vysoká škola a Česká národní banka s hodnotou průměrné roční spotřeby energie energetického hospodářství za poslední 2 po sobě jdoucí kalendářní roky 35 000 MWh a vyšší provedou energetický audit do 3 let od vzniku povinnosti,
c)
být proveden v souladu s prováděcím právním předpisem a harmonizovanou technickou normou upravující energetické audity25).
(9)
Ten, komu nastala povinnost zajistit provedení energetického auditu podle odstavců 1 až 3, dále musí
a)
předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2,
b)
oznámit ministerstvu provedení energetického auditu osobou podle odstavce 8 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpisu jiného členského státu Unie.
24)
Například zákon č. 77/2002 Sb., o akciové společnosti České dráhy, státní organizaci Správa železniční dopravní cesty a o změně zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
25)
ČSN ISO 50002 - Energetické audity - Požadavky s návodem pro použití.“.
71.
V § 9a odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „jednotek nebo“ vkládají slova „v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce,“.
72.
V § 9a odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena a) až e).
73.
V § 9a odst. 1 písm. e) se slova „písmene e)“ nahrazují slovy „písmene d)“.
74.
V § 9a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
stanovení vnitřního výnosového procenta projektu, pokud vznikne nárok na podporu podle zákona o podporovaných zdrojích energie a projekt je financovaný z programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.“.
75.
V § 9a odst. 2 úvodní část ustanovení zní: „Energetický posudek je možné zajistit také pro“.
76.
V § 9a odst. 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 26 zní:
„a)
posouzení ekonomické přijatelnosti využití tepla ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje energie, který není stacionárním zdrojem, v souladu se zvláštním právním předpisem26),
26)
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů.“.
77.
V § 9a odst. 2 se na konci písmene d) čárka nahrazuje tečkou a písmeno e) se zrušuje.
78.
V § 9a odst. 3 písm. b) se slova „objektivně, pravdivě a úplně“ nahrazují slovy „v souladu s prováděcím právním předpisem podle odstavce 5“.
79.
V § 9a odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „jednotek nebo“ vkládají slova „v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce,“.
80.
V § 9a odst. 4 písm. b) se slova „nebo Státní energetické inspekci“ nahrazují slovy „, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2“.
81.
§ 10 až 10c včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 21 znějí:
㤠10
Energetický specialista
(1)
Energetický specialista na základě oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného ministerstvem
a)
provádí energetický audit a zpracovává energetický posudek,
b)
zpracovává průkaz,
c)
provádí kontroly provozovaných systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání, nebo
d)
provádí kontroly provozovaných systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání.
(2)
Ministerstvo na žádost udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty
a)
fyzické osobě, která
1.
složí odbornou zkoušku podle § 10a; odbornou zkoušku musí složit též v případě, jestliže bylo této osobě zrušeno oprávnění podle § 10b odst. 2,
2.
je plně svéprávná,
3.
je bezúhonná a
4.
je odborně způsobilá, nebo
b)
právnické osobě, která
1.
je bezúhonná a
2.
určí alespoň 1 fyzickou osobu, která je k žadateli v pracovním nebo obdobném poměru a která podepsala souhlas s výkonem činnosti pro právnickou osobu (dále jen „určená osoba“); tato určená osoba musí být držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty k činnosti podle odstavce 1 a splňuje povinnost podle odstavce 8.
(3)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Ministerstvo si za účelem prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu7) způsobem umožňujícím dálkový přístup výpis z evidence Rejstříku trestů.
(4)
Dále se bezúhonnost prokazuje
a)
u fyzické osoby s místem trvalého nebo jiného pobytu mimo území České republiky a u osoby, která se v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala mimo území České republiky po dobu delší než 3 měsíce, dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu trvalého nebo jiného pobytu této osoby a států, ve kterých se tato osoba v posledních 5 letech nepřetržitě zdržovala po dobu delší než 3 měsíce; pokud stát trvalého nebo jiného pobytu této osoby není totožný se státem, jehož je tato osoba občanem, též dokladem vydaným státem, jehož je občanem; za účelem doložení bezúhonnosti fyzické osoby, která je nebo byla občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, lze bezúhonnost prokázat též výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce,
b)
u právnické osoby se sídlem mimo území České republiky dokladem obdobným výpisu z evidence Rejstříku trestů, který není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce a který je vydaný k tomu oprávněným orgánem státu sídla, nebo
c)
čestným prohlášením o bezúhonnosti ve smyslu odstavce 3, které není ke dni podání žádosti starší než 3 měsíce, nevydává-li stát, ve kterém má fyzická osoba trvalý nebo jiný pobyt nebo právnická osoba sídlo, doklad podle písmene a) nebo b).
(5)
Fyzická osoba je odborně způsobilá, získala-li
a)
vysokoškolské vzdělání studiem v bakalářských, magisterských nebo doktorských studijních programech v oblasti technických věd a jejich oborech energetiky, energetických zařízení, stavebnictví nebo v oblasti vzdělávání elektrotechnika, energetika, stavebnictví podle právního předpisu upravujícího oblasti vzdělávání ve vysokém školství21) nebo ve studijních oborech obdobných těmto oblastem a má 3 roky praxe v oboru,
b)
střední vzdělání s maturitní zkouškou absolvováním vzdělávacího programu v oborech energetiky, energetických zařízení nebo stavebnictví a má 6 let praxe v oboru, nebo
c)
vyšší odborné vzdělání absolvováním akreditovaného vzdělávacího programu v oborech vzdělávání zaměřených na energetiku, energetická zařízení nebo stavebnictví a má 5 let praxe v oboru.
(6)
Žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty se podává na formuláři stanoveném prováděcím právním předpisem a obsahuje kromě náležitostí stanovených správním řádem v případě
a)
fyzické osoby kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost,
b)
právnické osoby kopii rozhodnutí o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty určené osobě, kopii dokladu o pracovním nebo obdobném poměru s určenou osobou a písemný souhlas s výkonem činnosti určené osoby.
(7)
Energetický specialista je povinen
a)
předat zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkaz, písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu nebo energetický posudek zadavateli,
b)
zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a; získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, která zadala energetickému specialistovi provedení činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
c)
opatřit písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, vlastnoručním podpisem, případně podpisem osoby pověřené k jednání, svým jménem, svým identifikačním číslem, je-li mu přiděleno, číslem dokumentu vygenerovaným z evidence ministerstva o provedených činnostech energetického specialisty a číslem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleným ministerstvem a datem zpracování; v případě právnické osoby jménem a podpisem osoby určené podle odstavce 2 písm. b) bodu 3,
d)
průběžně předávat způsobem umožňujícím dálkový přístup do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu a dále údaje týkající se energetického posudku, průkazu, zprávy o kontrole systémů vytápění a kombinovaných systémů vytápění a větrání a zprávy o kontrole systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání minimálně v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
e)
předkládat na vyžádání ministerstvu, Státní energetické inspekci nebo příslušnému kontrolnímu orgánu podle § 13a odst. 2 dokumenty a informace vztahující se k činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a podklady pro zpracování zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, energetického auditu a energetického posudku stanovené prováděcím právním předpisem,
f)
v případě, že se jedná o energetického specialistu oprávněného provádět energetický audit a zpracovávat energetický posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění musí trvat po celou dobu výkonu činnosti,
g)
neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud
1.
je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo má majetkovou účast v právnické osobě, která je vlastníkem nebo provozovatelem systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace nebo kombinovaných systémů klimatizace a větrání budovy nebo její části nebo energetického hospodářství, které jsou předmětem kontroly nebo u kterých se provádí energetický audit, anebo na které zpracovává energetický posudek nebo průkaz, nebo
2.
je osobou blízkou k osobám podle bodu 1 nebo je osobou ovládající osobu podle bodu 1,
h)
uchovávat po dobu 5 let zprávy o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání a zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání, průkazu, provedení energetického auditu a vypracování energetického posudku včetně podkladů pro jejich zpracování stanovené v prováděcím právním předpise a
i)
oznámit ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle odstavce 2.
(8)
Energetický specialista je dále povinen absolvovat vzdělávací akce zařazené do průběžného aktualizačního vzdělávání podle § 10a (dále jen „průběžné vzdělávání“) v období do 3 let od udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty nebo od ukončení posledního průběžného vzdělávání a získat potřebný počet kreditů stanovený prováděcím právním předpisem účastí na vzdělávacích akcích průběžného vzdělávání.
(9)
Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty jako právnická osoba, splňuje povinnost podle odstavce 8 prostřednictvím jím určené osoby.
(10)
Formulář žádosti o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a rozsah údajů předávaných energetickým specialistou do evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů stanoví prováděcí právní předpis.
(11)
Povinnosti energetického specialisty podle odstavce 7 se nevztahují na energetického specialistu, který vykonává činnost pro právnickou osobu jako osoba určená, s výjimkou povinnosti podle odstavce 7 písm. b), c) a g). Osoba určená je povinna zpracovat písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu, energetický posudek, průkaz nebo zprávu o kontrole systému vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v souladu s prováděcími právními předpisy.
§ 10a
Odborná zkouška a průběžné vzdělávání energetických specialistů
(1)
Odborná zkouška je pořádána Státní energetickou inspekcí.
(2)
Odborná zkouška se provádí před zkušební komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí, skládá se z ústní a písemné části a je zakončena protokolem o výsledku zkoušky, který Státní energetická inspekce bez zbytečného odkladu po vykonání zkoušky předá ministerstvu.
(3)
Obsah a rozsah odborné zkoušky, obsah a rozsah průběžného vzdělávání, pravidla pro jmenování a jednání zkušební komise a odborné komise pro výběr vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Průběžné vzdělávání zajišťuje Státní energetická inspekce. Průběžné vzdělávání upevňuje, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti v oblasti nakládání s energií a jejího užití pro zajištění provozu budov, úspor energie, energetické náročnosti budov a energetického hospodářství, účinnosti užití energie zdrojů tepla a výroben elektřiny včetně těch, které využívají obnovitelné zdroje energie a druhotné zdroje energie a kombinovanou výrobu elektřiny a tepla.
(5)
Výběr vzdělávacích akcí a stanovení počtu kreditů za vzdělávací akci je prováděn odbornou komisí jmenovanou Státní energetickou inspekcí minimálně dvakrát za kalendářní rok. Pravidla pro výběr vzdělávacích akcí stanoví prováděcí právní předpis.
§ 10b
Udělení a zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a zápis energetického specialisty do seznamu energetických specialistů
(1)
Ministerstvo udělí oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty žadateli, který splňuje podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty, a zapíše jej do seznamu energetických specialistů. Ode dne podání žádosti do dne předání protokolu o výsledku odborné zkoušky Státní energetickou inspekcí ministerstvu neběží lhůta pro vydání rozhodnutí.
(2)
Ministerstvo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zruší v případě, že energetický specialista
a)
přestal splňovat podmínky pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,
b)
opakovaně spáchá přestupek podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 anebo podle § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4; přestupek je spáchán opakovaně, pokud před uplynutím 5 let ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nabylo právní moci, byl znovu spáchán přestupek, který naplňuje stejnou skutkovou podstatu; v tomto případě může být podána žádost o udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty po 1 roce od doručení rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,
c)
se neúčastní vzdělávacích akcí zařazených do průběžného vzdělávání podle § 10 odst. 8 v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
d)
neoznámí ministerstvu do 1 měsíce od doby, kdy nastala, změnu skutečností rozhodných pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle § 10 odst. 7 písm. i), nebo
e)
požádá o zrušení oprávnění k výkonu energetického specialisty.
(3)
Oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty zaniká
a)
fyzické osobě její smrtí nebo jejím prohlášením za mrtvou,
b)
právnické osobě jejím zánikem, zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení moratoria, nabytím právní moci rozhodnutí o úpadku nebo nabytím právní moci rozhodnutí o zavedení nucené správy, nebo
c)
právní mocí rozhodnutí o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.
(4)
Jestliže oprávnění k výkonu energetického specialisty podle odstavce 3 zanikne, ministerstvo energetického specialistu ze seznamu energetických specialistů bez zbytečného odkladu vyškrtne.
(5)
Energetický specialista je po doručení rozhodnutí ministerstva o zrušení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty povinen okamžitě tuto činnost ukončit; rozklad proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
§ 10c
Seznam energetických specialistů
(1)
Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného fyzické osobě následující údaje
a)
číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,
b)
jméno a příjmení,
c)
druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,
d)
adresa místa trvalého pobytu, popřípadě adresa místa bydliště mimo území České republiky, pokud fyzická osoba nemá trvalý pobyt na území České republiky,
e)
další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty,
f)
identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
g)
obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele, identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání, pokud energetický specialista není osobou samostatně výdělečně činnou.
(2)
Do seznamu energetických specialistů vedeného ministerstvem se zapisují u oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty uděleného právnické osobě následující údaje
a)
číslo oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty,
b)
obchodní firma nebo název, sídlo právnické osoby a jméno a příjmení osoby pověřené jednáním,
c)
identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
d)
adresa sídla,
e)
druh oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty a datum zápisu, popřípadě datum zániku oprávnění k výkonu energetického specialisty,
f)
další kontaktní údaje, zejména telefonní číslo, adresa elektronické pošty,
g)
jméno a příjmení osob určených pro udělení oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty.
(3)
Údaje ze seznamu energetických specialistů podle odstavců 1 a 2 jsou veřejně přístupné na internetových stránkách ministerstva.
21)
Nařízení vlády č. 275/2016 Sb., o oblastech vzdělávání ve vysokém školství.“.
82.
V § 10d se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie (dále jen „osoba oprávněná provádět instalaci“) je fyzická nebo právnická osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru
a)
vodoinstalatérství,
b)
topenářství,
c)
montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel,
d)
montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení,
e)
montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny,
f)
montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny, nebo
g)
kamnářství.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
83.
Nadpis § 10e zní:
„Energetická služba“.
84.
V § 10e se vkládají nové odstavce 1 až 4, které znějí:
„(1)
Účelem energetické služby je ověřitelné a měřitelné nebo výpočtem stanovené zvýšení účinnosti užití energie nebo úspory spotřeby energie prostřednictvím energeticky účinných technologií nebo provozních činností, údržby nebo kontroly.
(2)
Energetická služba je poskytována na základě smlouvy o energetických službách, která je smluvním ujednáním mezi příjemcem a poskytovatelem energetických služeb o opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, ověřované a kontrolované během celého trvání smluvního závazku, kdy jsou náklady na toto opatření placeny ve vztahu ke smluvně stanovené míře zvýšení účinnosti užití energie nebo k jinému dohodnutému kritériu energetické náročnosti, například finančním úsporám.
(3)
Smlouva o energetických službách musí být písemná. Pro její náležitosti platí odstavec 5 písm. a) až e) a g) obdobně.
(4)
Energetická služba může být poskytována jako energetická služba se zaručeným výsledkem. Tato služba je poskytována za účelem dosažení předem stanovené úspory energie a s tím související úspory nákladů za stanovené období, při kterém nese poskytovatel energetických služeb smluvně dohodnutou míru finančního rizika či sankcí pro případ nedosažení úspor. Odstavec 2 platí pro energetickou službu se zaručeným výsledkem obdobně.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 5 a 6.
85.
V § 10e odst. 5 se slova „(dále jen „smlouva“)“ nahrazují slovy „se zaručeným výsledkem“.
86.
V § 10e se odstavec 6 zrušuje.
87.
V § 11 odst. 1 písm. b) se za slovo „zpracovává“ vkládají slova „Plán renovace budov ústředních institucí, který vychází ze Systému monitoringu spotřeby energie podle § 9b odst. 3, a“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“.
88.
V § 11 odst. 1 písm. i) se slova „a vede seznam energetických specialistů“ nahrazují slovy „, vede seznam energetických specialistů, je uznávacím orgánem podle zvláštního právního předpisu5a) a vede seznam osob, kterým byla uznána odborná kvalifikace podle zvláštního právního předpisu5a)“.
89.
V § 11 odst. 1 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmena k) až s) se označují jako písmena j) až r).
90.
V § 12 odst. 1 písm. a) se slova „nebo činnost osoby oprávněné provádět instalaci“ zrušují.
91.
V § 12 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,“.
92.
V § 12 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
jako vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,“.
93.
V § 12 odst. 1 písm. g) se slova „nebo vlastník budovy“ nahrazují slovy „, vlastník budovy nebo v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce nebo vlastník energetického hospodářství“.
94.
V § 12 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slova „§ 9 odst. 4, nebo“ zrušují.
95.
V § 12 odst. 1 písm. h) se za slovo „budovy“ vkládají slova „, v případě, že nevzniklo společenství vlastníků jednotek, správce“.
96.
V § 12 odst. 1 písm. j) bodě 2 se text „písm. g)“ nahrazuje textem „písm. e)“ a na konci textu bodu 2 se doplňují slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“.
97.
V § 12 odst. 1 písm. k) se text „písm. f)“ nahrazuje textem „písm. d)“.
98.
V § 12 odst. 1 písm. l) bodech 2 a 3 se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 10“.
99.
V § 12 odst. 1 písm. m) se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „nebo osoba určená“.
100.
V § 12 odst. 1 písm. m) bod 1 zní:
„1.
zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,“.
101.
V § 12 odst. 1 písm. m) bodě 2 se slova „v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d)“ a slova „neobjektivně, nesprávně nebo neúplně“ zrušují a na konci textu bodu se doplňují slova „v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c)“.
102.
V § 12 odst. 1 písm. m) bod 3 zní:
„3.
zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,“.
103.
V § 12 odst. 1 písm. m) bodě 4 se slova „v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b)“ a slova „neobjektivně, nesprávně nebo neúplně“ zrušují a na konci textu bodu se doplňují slova „v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b)“.
104.
V § 12 odst. 1 písm. m) bodě 5 se text „odst. 6“ nahrazuje textem „odst. 7“.
105.
V § 12 odst. 1 písm. m) bodě 6 se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“.
106.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) nebo e), odstavce 1 písm. g) bodu 2 nebo 3, odstavce 1 písm. h), i), j), k) nebo l) nebo odstavce 1 písm. m) bodu 5, nebo
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), c) nebo f), odstavce 1 písm. g) bodu 1 nebo odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo 6.“.
107.
V § 12a odst. 1 písm. a) se slova „nebo osoby oprávněné provádět instalaci“ zrušují.
108.
V § 12a odst. 1 písm. b) bodech 2 a 3 se text „odst. 8“ nahrazuje textem „odst. 10“.
109.
V § 12a odst. 1 písmena f) a g) znějí:
„f)
jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 1,
g)
jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nesplní některou z povinností podle § 6a odst. 2,“.
110.
V § 12a odst. 1 písm. i) se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“.
111.
V § 12a odst. 1 písm. j) se za slovo „jednotek“ vkládají slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“.
112.
V § 12a odst. 1 písm. k) úvodní části ustanovení se za slovo „jednotek“ vkládají slova „nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce“.
113.
V § 12a odst. 1 písm. k) se body 1 a 2 zrušují.
Dosavadní body 3 a 4 se označují jako body 1 a 2.
114.
V § 12a odst. 1 písm. m) bod 1 zní:
„1.
zpracuje zprávu o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo zprávu o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání v rozporu s § 6a odst. 3,“.
115.
V § 12a odst. 1 písm. m) bodě 2 se slova „v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d)“ a slova „neobjektivně, nesprávně nebo neúplně“ zrušují a na konci textu bodu se doplňují slova „v rozporu s § 7a odst. 4 písm. c)“.
116.
V § 12a odst. 1 písm. m) bod 3 zní:
„3.
zpracuje písemnou zprávu o provedeném energetickém auditu v rozporu s § 9 odst. 7 nebo 8,“.
117.
V § 12a odst. 1 písm. m) bodě 4 se slova „v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b)“ a slova „neobjektivně, nesprávně nebo neúplně“ zrušují a na konci textu bodu se doplňují slova „v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b)“.
118.
V § 12a odst. 1 písm. m) bodě 5 se text „odst. 6,“ nahrazuje slovy „odst. 7, nebo“.
119.
V § 12a odst. 1 písm. m) se bod 6 zrušuje.
Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 6.
120.
V § 12a odst. 1 písm. m) bodě 6 se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“.
121.
V § 12a odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova „nebo neuchová po dobu 3 let předanou grafickou část průkazu“.
122.
V § 12a odst. 1 písm. o) se slova „, který není malým nebo středním podnikatelem“ zrušují.
123.
V § 12a odst. 1 písm. o) bod 1 zní:
„1.
nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 1 nebo 2, nebo“.
124.
V § 12a odst. 1 písm. o) bodě 2 se text „odst. 4“ nahrazuje slovy „odst. 7, 8 nebo 9“.
125.
V § 12a odst. 1 písm. p) se za text „§ 10d“ vkládá text „odst. 2“ a za slovo „zařízení“ se vkládají slova „vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů energie“.
126.
V § 12a odst. 2 písmena a) až c) znějí:
„a)
jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1
1.
poruší některou z povinností podle § 8 odst. 2,
2.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby k výrobkům uváděným na trh byly bezplatně poskytnuty energetické štítky a informační listy výrobku,
3.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuvede v informačním listu výrobku nebo na energetickém štítku údaje podle přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,
4.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování na žádost obchodníků bezplatně neposkytne do 5 pracovních dnů od podání žádosti energetické štítky a informační listy výrobků v tištěné podobě,
5.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování nezajistí, aby údaje na energetických štítcích a v informačních listech výrobků, které poskytuje, byly přesné, nebo nevyhotoví technickou dokumentaci, která umožní přesnost posoudit,
6.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování uvede na trh výrobky navržené tak, aby byla výkonnost modelu výrobku spojeného se spotřebou energie ve zkušebních podmínkách automaticky uzpůsobena za účelem vylepšení kteréhokoliv z údajů uvedených na energetickém štítku nebo informačním listu výrobku nebo obsažených v dokumentaci poskytované spolu s výrobkem,
7.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování před uvedením modelu výrobku na trh nezanese do databáze výrobků informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování,
8.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování do 30. června 2019 nezanese do databáze výrobků úplné a pravdivé informace uvedené v příloze I přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování, a to informaci o modelu výrobku spojeného se spotřebou energie, pokud tento výrobek je uveden na trh od 1. srpna 2017 do 1. ledna 2019,
9.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neuchová po uvedení posledního kusu modelu výrobku spojeného se spotřebou energie na trh informace týkající se tohoto modelu v části databáze výrobků po dobu 15 let, nebo
10.
v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování neposkytne energetický štítek se změněnou stupnicí způsobem a v termínech uvedených v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování,
b)
jako obchodník obchodující s výrobky spojenými se spotřebou energie uvedenými v § 8 odst. 1 v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování
1.
u výrobku, na nějž se vztahuje přímo použitelný předpis Unie upravující požadavky na štítkování, viditelným způsobem nevystaví dodavatelem poskytnutý nebo jinak zpřístupněný štítek,
2.
si nevyžádá štítek nebo štítek se změněnou stupnicí od dodavatele, pokud štítek nebo štítek se změněnou stupnicí nemá,
3.
nezpřístupní zákazníkům informační list výrobku, nebo
4.
nenahradí u výrobku spojeného se spotřebou energie vystaveného v obchodě nebo na internetu energetický štítek energetickým štítkem se změněnou stupnicí v termínu uvedeném v přímo použitelném předpise Unie upravujícím požadavky na štítkování nebo jej zpřístupní dříve,
c)
jako dodavatel výrobků spojených se spotřebou energie uvedených v § 8 odst. 1 nebo jako obchodník obchodující s těmito výrobky v rozporu s přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování
1.
neodkazuje ve všech reklamách nebo propagačních technických materiálech vztahujících se k určitému modelu výrobku na třídu energetické účinnosti daného výrobku nebo na rozpětí tříd energetické účinnosti,
2.
z vlastního podnětu nebo na pokyn orgánů dozoru nad trhem nepřijme okamžitá nápravná opatření v případě nesouladu s požadavky, které jsou stanoveny přímo použitelným předpisem upravujícím požadavky na štítkování a za které nese odpovědnost, nebo
3.
u výrobků, na něž se vztahuje přímo použitelný předpis upravující požadavky na štítkování, poskytuje nebo vystavuje jiné energetické štítky, značky, symboly nebo nápisy, které nesplňují požadavky přímo použitelného předpisu upravujícího požadavky na štítkování a které mohou uvádět zákazníky v omyl nebo vést k nejasnostem, pokud jde o spotřebu energie nebo jiných zdrojů během jejich používání,“.
127.
V § 12a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Právnická osoba podle § 9 odst. 3 vlastnící energetické hospodářství se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí provedení energetického auditu podle § 9 odst. 3, nebo
b)
nesplní některou z povinností podle § 9 odst. 7, § 9 odst. 8 písm. b) nebo § 9 odst. 9.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
128.
V § 12a odstavec 4 zní:
„(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g), odstavce 1 písm. i) bodu 2, odstavce 1 písm. j), k) nebo l), odstavce 1 písm. m) bodu 5 nebo odstavce 1 písm. n), p), q) nebo r), nebo
b)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) nebo h), odstavce 1 písm. i) bodu 1, odstavce 1 písm. m) bodu 1, 2, 3, 4 nebo 6, odstavce 1 písm. o) nebo s) nebo odstavce 2 nebo 3.“.
129.
V § 12b odst. 2 se slova „a vymáhá“ zrušují.
130.
V § 13 se odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 8 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
131.
V § 13 odst. 1 se slova „odstavci 1, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „odstavci 3 nebo 4“ a slova „energetický posudek podle § 9a odst. 1 písm. a)“ se nahrazují slovy „průkaz pro účely výstavby nové budovy nebo větší změny dokončené budovy u budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 350 m2“.
132.
V § 13 odst. 4 se slova „u staveb, které provádí Ministerstvo vnitra“ nahrazují slovy „u staveb určených k zajišťování bezpečnosti státu podle stavebního zákona27)“.
Poznámka pod čarou č. 27 zní:
„27)
§ 16 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
133.
V § 13 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Závazná stanoviska podle odstavce 1 a stanoviska podle odstavce 2 vydává územní inspektorát Státní energetické inspekce.“.
134.
V § 13a odst. 1 se za slovo „zákona“ vkládají slova „a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign“.
135.
V § 13b odst. 4 se slova „, kterého řídí ústřední ředitel“ zrušují.
136.
V § 13c odst. 1 písmena a) a b) znějí:
„a)
informovat objednatele písemné zprávy o provedeném energetickém auditu, energetickém posudku nebo průkazu, objednatele zprávy o kontrole systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání nebo objednatele zprávy o kontrole systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání o spáchání přestupku energetickým specialistou podle § 12 odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4 nebo § 12a odst. 1 písm. m) bodu 1, 2, 3 nebo 4,
b)
na základě výzvy ministerstva při vyhodnocování Plánu renovace budov ústředních institucí rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená energetickým auditem provedeným podle § 9 odst. 3 a o lhůtách,“.
137.
V § 13c odst. 1 písm. c) se slovo „Programu“ nahrazuje slovy „programů podpory ze státních nebo evropských finančních prostředků anebo z finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na emise skleníkových plynů“.
138.
V § 13c odst. 1 písm. e) se slova „a o jejich finančních a správních rámcích“ zrušují.
139.
V § 13c odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „přímo použitelnými předpisy Unie upravujícími požadavky na ekodesign a na energetické štítky“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na štítkování a přímo použitelným předpisem Unie upravujícím požadavky na ekodesign“.
140.
V § 13c odst. 2 písm. a), b) a c) se slova „přímo použitelných předpisů Unie upravujících požadavky na ekodesign a na energetické štítky“ nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na štítkování a přímo použitelného předpisu Unie upravujícího požadavky na ekodesign“.
141.
V § 13c odst. 4 se slova „nebo Energetického regulačního úřadu“ zrušují a slova „povinna je“ se nahrazují slovy „povinna ho“.
142.
V § 13c se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Odvolání proti rozhodnutí o opatření podle odstavce 2 písm. e) a f) nemá odkladný účinek.“.
143.
Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Zpráva o uplatňování územní energetické koncepce zpracovaná podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však po dobu 5 let od jejího vydání.
2.
Průkaz energetické náročnosti zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Energetický audit zpracovaný podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstává v platnosti i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Naplnění povinnosti zpracovat energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, prostřednictvím zavedeného a akreditovanou osobou certifikovaného systému environmentálního řízení podle harmonizované normy upravující systém environmentálního managementu je naplněním povinnosti provést energetický audit podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen splnit podmínky průběžného vzdělávání stanovené v § 10a zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Energetický specialista, který je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického specialisty podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněn vykonávat činnost energetického specialisty na základě svého dosavadního oprávnění, pokud splní podmínky průběžného vzdělávání podle bodu 5.
7.
Kontroly systémů vytápění, kombinovaných systémů vytápění a větrání, systémů klimatizace a kombinovaných systémů klimatizace a větrání podle § 6a zákona č. 406/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se provádějí od 1. března 2020.
Čl. III
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.
2.
Nařízení vlády č. 428/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 12/2020 Sb. | Zákon č. 12/2020 Sb.
Zákon o právu na digitální služby a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 17. 1. 2020, datum účinnosti 1. 2. 2020, částka 5/2020
* ČÁST PRVNÍ - PRÁVO NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY (§ 1 — § 14)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím (§ 15 — § 15)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o informačních systémech veřejné správy (§ 16 — § 17)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna správního řádu (§ 18 — § 18)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 19 — § 19)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ověřování (§ 20 — § 20)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (§ 21 — § 21)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o základních registrech (§ 22 — § 23)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o kybernetické bezpečnosti (§ 24 — § 24)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o elektronické identifikaci (§ 25 — § 25)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 26 — § 26)
* ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 27 — § 27)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (261/2021 Sb.)
12
ZÁKON
ze dne 11. prosince 2019
o právu na digitální služby a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PRÁVO NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti, právo fyzických a právnických osob činit digitální úkony, povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony a některá další práva a povinnosti související s poskytováním digitálních služeb.
§ 2
Vymezení pojmů
(1)
Uživatelem služby je fyzická osoba nebo právnická osoba, kterým je poskytována digitální služba nebo které činí digitální úkon, a které při poskytování digitální služby nebo při činění digitálního úkonu nemají postavení orgánu veřejné moci.
(2)
Digitální službou je úkon vykonávaný orgánem veřejné moci vůči uživateli služby v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě; za digitální službu se považuje i úkon vykonávaný vůči uživateli služby kontaktním místem veřejné správy1) v rámci agendy.
(3)
Digitálním úkonem je úkon vykonávaný uživatelem služby vůči orgánu veřejné moci v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě.
(4)
Katalogem služeb je část údajů vedená v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností“), které se týkají úkonů orgánů veřejné moci vykonávaných v rámci agendy vůči subjektům, které přitom nemají postavení orgánů veřejné moci, a úkonů subjektů, které při jejich vykonávání nemají postavení orgánů veřejné moci, vůči orgánům veřejné moci.
(5)
Digitálním stejnopisem průkazuDigitálním stejnopisem průkazu je výpis z informačního systému veřejné správy o průkazu a jeho obsahu.
§ 2a
Digitální a informační agentura
(1)
Zřizuje se Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“) se sídlem v Praze.
(2)
Agentura je ústředním správním úřadem pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy.
(3)
Agentura
a)
plní koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb a digitálních úkonů podle tohoto zákona,
b)
plní koordinační úlohu pro informační technologie,
c)
plní koordinační úlohu v oblasti evidence a sdílení dat,
d)
zajišťuje systém podpory centrálních způsobů komunikace veřejné správy,
e)
zajišťuje odborný rozvoj, školení, sdílení znalostí, osvětu a vzdělávání v oblasti své působnosti,
f)
provozuje kompetenční centra.
(4)
V čele Agentury je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh člena vlády stojícího v čele Rady vlády pro informační společnost. Ředitel se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.
(5)
Ředitel Agentury je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému k výkonu státní služby v Agentuře příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
§ 3
Právo na digitální službu
(1)
Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu.
(2)
Práva a povinnosti podle jiných zákonů nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 4
Právo činit digitální úkon
(1)
Uživatel služby má právo činit digitální úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím
a)
své datové schránky2),
b)
kontaktního místa veřejné správy v případě digitálního úkonu, o kterém tak stanoví prováděcí právní předpis,
c)
sítě elektronických komunikací dokumentem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem3) nebo opatřeným uznávanou elektronickou pečetí4) za podmínek stanovených jinými zákony,
d)
informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace5), autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon, nebo
e)
jiného způsobu, pokud tak stanoví právní předpis.
(2)
Nestanoví-li zákon výslovně závaznou podobu úkonu vůči orgánu veřejné moci, má uživatel služby právo činit úkon jako digitální úkon.
(3)
Orgány veřejné moci zveřejňují prostřednictvím Agentury elektronické formuláře, které po prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace zajistí automatizované doplnění údajů nezbytných pro poskytnutí digitální služby vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy, nebo využívaných orgánem veřejné moci na základě souhlasu uživatele služby. Formát, strukturu a obsah formuláře stanoví orgán veřejné moci zveřejněním. Nezveřejní-li orgán veřejné moci elektronický formulář, má uživatel služby právo učinit digitální úkon podle své volby v jakémkoli výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu6).
§ 5
Právo na osvědčení digitálního úkonu
(1)
Uživatel služby má právo na elektronické osvědčení digitálního úkonu.
(2)
Osvědčení o digitálním úkonu obsahuje důvěryhodné zachycení obsahu digitálního úkonu nebo jinou identifikaci digitálního úkonu, určení osoby, která jej učinila, adresáta digitálního úkonu a způsob, datum a čas provedení digitálního úkonu. Osvědčení musí být opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem orgánu veřejné moci.
(3)
Orgán veřejné moci, který je veřejnoprávním původcem7), je povinen bezodkladně po učinění digitálního úkonu poskytnout uživateli služby osvědčení o digitálním úkonu, který vůči němu uživatel služby učinil.
(4)
Osvědčení o digitálním úkonu poskytuje orgán veřejné moci podle volby uživatele služby zasláním do datové schránky, na kontaktní místo veřejné správy nebo zpřístupněním prostřednictvím portálu veřejné správy.
§ 6
Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu
(1)
Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření vlastnoručního podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu, považuje se za splněný využitím elektronického podpisu na dokumentu nedílně spojeném
a)
s kvalifikovaným elektronickým podpisem osoby oprávněné provádět ověřování pravosti podpisu, která postupem podle jiného právního předpisu8) ověřila, že podepisující dokument před ní podepsal nebo uznal podpis za vlastní, a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, nebo
b)
se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace s úrovní záruky vysoká.
(2)
Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“) nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu.
(3)
Ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 se nepoužijí pro plnou moc k právnímu jednání podle § 441 odst. 2 poslední věty občanského zákoníku.
§ 7
Právo na využívání údajů
(1)
Orgán veřejné moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby.
(2)
Uživatel služby má právo udělit souhlas s využíváním údajů o sobě, o svých právech a povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému; orgán veřejné moci je povinen tyto údaje využívat.
(3)
Uživatel služby může udělit souhlas k využívání údajů v rozsahu a trvání podle své volby na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě žádosti orgánu veřejné moci. V rozsahu uděleného souhlasu se neuplatní povinnost mlčenlivosti orgánu veřejné moci. Uživatel služby je oprávněn souhlas kdykoliv odvolat.
(4)
Souhlas uživatele služby k využívání údajů se podává Agentuře. Agentura zveřejní elektronický formulář k udělení a odvolání souhlasu na portálu veřejné správy.
§ 8
Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti
(1)
Uživatel služby má právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti, která se jej týká a vyplývá z úkonu orgánu veřejné moci uvedeného v katalogu služeb, do registru práv a povinností, nejsou-li právo, povinnost nebo právní skutečnost zapsány v základním registru nebo agendovém informačním systému.
(2)
Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti uplatní uživatel služby prostřednictvím Agentury u příslušného orgánu veřejné moci, který učinil podkladový úkon. Příslušný orgán veřejné moci osvědčí existenci práva, povinnosti nebo právní skutečnosti a potvrdí ji Agentuře, která ji zapíše do registru práv a povinností.
(3)
Příslušný orgán veřejné moci průběžně aktualizuje zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti; zjistí-li rozpor mezi zápisem podle odstavců 1 až 3 a skutečným stavem, odstraní jej prostřednictvím Agentury bez zbytečného odkladu.
§ 9
Právo na prokázání právní skutečnosti
(1)
Uživatel služby má právo prokázat nebo osvědčit právní skutečnost
a)
odkazem na údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému a zpřístupněné orgánu veřejné moci pro výkon agendy, nebo
b)
výpisem z informačního systému veřejné správy9) v elektronické podobě, který zaručuje věrohodnost původu a neporušenost obsahu výpisu.
(2)
Uživatel služby není povinen pro uplatnění svého práva, splnění povinnosti nebo doložení právní skutečnosti, která se ho týká, předkládat rozhodnutí, doklad, průkaz, osvědčení nebo poskytnout jiný údaj, pokud prokázal svoji totožnost a údaje o něm nebo o jeho právech, povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, jsou vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy.
(3)
Předloží-li uživatel služby dokumenty v elektronické podobě, orgán veřejné moci není oprávněn žádat tytéž dokumenty v listinné podobě. Požadavky jiných právních předpisů na vznik nebo podobu elektronických dokumentů, kterými se právně jedná, tím nejsou dotčeny10).
Právo na využití digitálního stejnopisu průkazu
§ 9a
(1)
Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinouveřejnou listinou, nebo umožňuje-li právní předpis prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinouveřejnou listinou, lze totožnost nebo jinou skutečnost prokázat digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu; to neplatí, je-li průkaz vydáván v elektronické podobě.
(2)
Prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu je povinen umožnit orgán veřejné moci. Prokázání totožnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu je povinna umožnit osoba, které právní předpis ukládá povinnost ověřit totožnost předložením průkazu, který je veřejnou listinouveřejnou listinou.
(3)
Digitální stejnopis průkazuDigitální stejnopis průkazu je oprávněna užít pouze osoba, která je držitelem průkazu.
§ 9b
(1)
Osoba, která je oprávněna užít digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu, (dále jen „prokazující“) prokazuje totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování. Ten, vůči komu lze prokázat totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu, (dále jen „ověřující“) zobrazuje digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu prostřednictvím elektronické aplikace pro ověřování.
(2)
Totožnost nebo jinou skutečnost lze digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu prokázat pouze za současné fyzické přítomnosti prokazujícího a ověřujícího nebo fyzické osoby, která je oprávněna za ověřujícího jednat.
§ 9c
(1)
Digitální stejnopis průkazuDigitální stejnopis průkazu obsahuje údaje, které jsou v průkazu uvedeny v podobě bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem, a údaje o průkazu potřebné k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti.
(2)
Poskytovatel elektronické aplikace pro ověřování umožní předání údajů obsažených v digitálním stejnopisu průkazudigitálním stejnopisu průkazu a údajů o digitálním stejnopisu průkazudigitálním stejnopisu průkazu ověřujícímu v elektronické podobě.
§ 9d
(1)
Poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu, mobilní aplikace pro prokazování a elektronické aplikace pro ověřování je Agentura. Poskytovatelem elektronické aplikace pro ověřování může být také jiný státní orgán. Poskytovatelem mobilní aplikace pro prokazování může být také osoba, které byla udělena akreditaceakreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „akreditovaná osobaakreditovaná osoba“).
(2)
Agentura stanoví po dohodě s ohlašovateli příslušných agend a správci příslušných informačních systémů veřejné správy seznam průkazů, jejichž digitální stejnopis si lze obstarat, a zveřejní jej na portálu veřejné správy. Agentura umožní obstarat si alespoň digitální stejnopis občanského průkazu.
§ 9e
(1)
Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu umožní prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu prokazujícímuprokazujícímu na základě jeho požadavku učiněného prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace.
(2)
Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu alespoň jednou denně vystaví aktuální digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu, zapečetí jej zaručenou elektronickou pečetí založenou na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť a zpřístupní jej prokazujícímu.
(3)
Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu ověří při prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu, zda zobrazovaný digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu odpovídá digitálnímu stejnopisu průkazudigitálnímu stejnopisu průkazu naposledy zpřístupněnému prokazujícímu.
(4)
Nelze-li ověření podle odstavce 3 provést, má se za to, že digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu a údaje v něm uvedené jsou platné a že nenastaly jiné skutečnosti, které brání prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu, a to po dobu 48 hodin od vystavení zobrazovaného digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazudigitálního stejnopisu průkazu.
§ 9f
(1)
Ověřující, který umožní prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o této skutečnosti Agenturu.
(2)
Agentura na základě vyrozumění podle odstavce 1 umožní ověřujícímu zobrazit údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazudigitálním stejnopisu průkazu v aplikaci pro ověřování.
(3)
Ověřující, který přestal umožňovat prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazudigitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o této skutečnosti Agenturu bez zbytečného odkladu.
(4)
Vyrozumění podle odstavců 1 a 3 se činí prostřednictvím elektronické aplikace spravované Agenturou.
§ 9g
(1)
Agentura rozhodne o udělení akreditaceakreditace pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování (dále jen „akreditaceakreditace“) na základě písemné žádosti.
(2)
Podmínkou pro udělení akreditaceakreditace je
a)
skutečnost, že žadatel o akreditaciakreditaci splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování,
b)
skutečnost, že žadatelem o akreditaciakreditaci poskytovaná mobilní aplikace pro prokazování splňuje funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování,
c)
bezúhonnost žadatele o akreditaciakreditaci,
d)
pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování,
e)
zpracování plánu ukončení činnosti,
f)
skutečnost, že žadatel o akreditaciakreditaci je způsobilý pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování z hlediska veřejného pořádku, bezpečnosti a dodržování práv třetích osob.
(3)
Žadatel o akreditaciakreditaci k žádosti o akreditaciakreditaci přikládá
a)
smlouvu o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování,
b)
doklad o bezúhonnosti, neprokazuje-li se bezúhonnost výpisem z evidence Rejstříku trestů,
c)
potvrzení, že žadatel o akreditaciakreditaci splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování,
d)
potvrzení, že žadatelem o akreditaciakreditaci poskytovaná mobilní aplikace splňuje funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování,
e)
plán ukončení činnosti.
(4)
Agentura je oprávněna při zjišťování skutečnosti podle odstavce 2 písm. f) požádat o informace Policii České republiky, zpravodajskou službu nebo jiný orgán.
(5)
Agentura rozhodne o žádosti o udělení akreditaceakreditace do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li žadatel o akreditaciakreditaci podmínky pro udělení akreditaceakreditace, Agentura udělí akreditaciakreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne.
§ 9h
(1)
Agentura rozhodne o změně akreditaceakreditace na základě písemné žádosti akreditované osobyakreditované osoby o poskytování další mobilní aplikace pro prokazování.
(2)
Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba je povinna v žádosti podle odstavce 1 doložit splnění podmínek podle § 9g odst. 2 písm. a) a b) ve vztahu k další mobilní aplikaci pro prokazování.
(3)
Agentura rozhodne o žádosti podle odstavce 1 do 3 měsíců ode dne jejího podání. Splňuje-li akreditovaná osobaakreditovaná osoba ve vztahu k další mobilní aplikaci pro prokazování podmínky podle § 9g odst. 2 písm. a) a b), Agentura změní akreditaciakreditaci. V opačném případě Agentura žádost zamítne.
§ 9i
(1)
Přestane-li akreditovaná osobaakreditovaná osoba splňovat některou z podmínek pro udělení akreditaceakreditace, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí akreditaceakreditace a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li akreditovaná osobaakreditovaná osoba ani na základě upozornění Agentury nápravu, Agentura jí akreditaciakreditaci odejme.
(2)
Přestane-li akreditovaná osobaakreditovaná osoba splňovat podmínku podle § 9g odst. 2 písm. c) nebo f), Agentura jí odejme akreditaciakreditaci bez předchozí výzvy ke zjednání nápravy.
(3)
Agentura odejme akreditaciakreditaci, jestliže o to akreditovaná osobaakreditovaná osoba písemně požádala.
(4)
AkreditaceAkreditace zaniká smrtí nebo zánikem akreditované osobyakreditované osoby.
§ 9j
(1)
Žadatel o akreditaciakreditaci musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.
(2)
Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba je povinna nahradit škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění.
§ 9k
(1)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nebyla pravomocně odsouzena pro
a)
úmyslný trestný čintrestný čin, nebo
b)
trestný čintrestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti.
(2)
Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona považuje též osoba, na kterou se hledí, jako by nebyla odsouzena.
(3)
Bezúhonnost fyzických osob se prokazuje
a)
výpisem z evidence Rejstříku trestů,
b)
výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo členského státu Evropské unie posledního pobytu, je-li osoba státním příslušníkem jiného členského státu Evropské unie nebo měla-li nebo má bydliště v jiném členském státě Evropské unie,
c)
výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, jehož je osoba státním příslušníkem, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, jehož je osoba státním příslušníkem,
d)
výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem posledního pobytu, trvajícího déle než 3 měsíce ve 2 po sobě následujících letech, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu pobytu.
(4)
Bezúhonnost právnických osob se prokazuje
a)
výpisem z evidence Rejstříku trestů,
b)
výpisem z evidence Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů členského státu Evropské unie, na jehož území má osoba sídlo, má-li sídlo v jiném členském státě Evropské unie,
c)
výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území má osoba sídlo, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území má osoba sídlo,
d)
výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným státem, na jehož území osoba v posledních 2 po sobě následujících letech podnikala, nebo nevydává-li tento stát výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, čestným prohlášením o bezúhonnosti učiněným před notářem nebo jiným příslušným orgánem státu, na jehož území osoba podnikala.
(5)
Doklad o bezúhonnosti podle odstavce 3 písm. b) až d) a odstavce 4 písm. b) až d) nesmí být starší 3 měsíců.
(6)
Agentura si vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů za účelem zjištění bezúhonnosti podle zákona o Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 9l
(1)
Mobilní aplikaci pro prokazování a podmínky pro její poskytování posuzuje osoba, která k tomu byla pověřena Agenturou (dále jen „pověřená osobapověřená osoba“).
(2)
Agentura pověří posuzováním mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování na základě žádosti osobu pověřenou k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy. PověřeníPověření k posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování (dále jen „pověřenípověření“) nelze převést na jinou osobu.
(3)
Přestane-li pověřená osobapověřená osoba plnit povinnosti stanovené tímto zákonem, Agentura ji písemně upozorní na možnost odnětí pověřenípověření a zároveň ji vyzve, aby bez zbytečného odkladu zjednala nápravu. Nezjedná-li pověřená osobapověřená osoba ani na základě upozornění Agentury nápravu, Agentura jí pověřenípověření odejme.
(4)
Agentura odejme pověřenípověření, jestliže o to pověřená osobapověřená osoba písemně požádala.
(5)
PověřeníPověření zaniká, jestliže pověřená osobapověřená osoba pozbyla pověřenípověření k provádění atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy.
(6)
Pověřená osobaPověřená osoba posuzuje, zda mobilní aplikace pro prokazování splňuje funkční a technické vlastnosti stanovené Agenturou a žadatel o posouzení splňuje věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování stanovené Agenturou. Ustanovení § 6d odst. 3 a § 6e zákona o informačních systémech veřejné správy se při posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování použijí obdobně.
(7)
Splňuje-li mobilní aplikace pro prokazování funkční a technické vlastnosti a žadatel o posouzení věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, pověřená osobapověřená osoba písemně potvrdí tuto skutečnost žadateli o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení.
(8)
Nesplňuje-li mobilní aplikace pro prokazování funkční a technické vlastnosti a žadatel o posouzení věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování, pověřená osobapověřená osoba písemně vyrozumí o této skutečnosti žadatele o posouzení do 3 měsíců ode dne podání žádosti o posouzení a sdělí mu důvody nesplnění požadavků.
(9)
Není-li podle odstavce 1 pověřena žádná osoba, posuzuje mobilní aplikaci pro prokazování a podmínky pro její poskytování Agentura. Ustanovení odstavců 6 až 8 se na posuzování mobilní aplikace pro prokazování a podmínek pro její poskytování Agenturou použijí obdobně.
§ 9m
(1)
Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobouakreditovanou osobou,
a)
vede a aktualizuje plán ukončení činnosti a
b)
při ukončení své činnosti postupuje podle plánu ukončení činnosti.
(2)
Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobouakreditovanou osobou, písemně oznámí Agentuře
a)
v dostatečném předstihu změny, které budou provedeny při poskytování jím spravované mobilní aplikace pro prokazování, a které mohou mít dopad na splnění podmínek podle § 9g odst. 2 písm. a) a b),
b)
bez zbytečného odkladu, že přestal splňovat některou z podmínek pro udělení akreditaceakreditace.
(3)
Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobouakreditovanou osobou, předá Agentuře účinné znění smlouvy o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování mobilní aplikace pro prokazování, došlo-li k její změně nebo k uzavření nové smlouvy. Účinné znění smlouvy je možné předat i ve formě prosté kopie.
§ 9n
Poskytovatel mobilní aplikace pro prokazování, který je akreditovanou osobouakreditovanou osobou, v plánu ukončení činnosti uvede postupy při ukončení poskytování mobilní aplikace pro prokazování včetně způsobu, jakým je prokazující informován o ukončení poskytování mobilní aplikace pro prokazování.
§ 9o
(1)
Informace poskytnuté Policií České republiky, zpravodajskou službou nebo jiným orgánem, které se týkají splnění podmínky podle § 9g odst. 2 písm. f) a které jsou utajované, se uchovávají odděleně mimo spis.
(2)
Vyjde-li v řízení o udělení nebo odnětí akreditaceakreditace na základě informací poskytnutých Policií České republiky, zpravodajskou službou nebo jiným orgánem, které jsou utajované, najevo, že žadatel o akreditaciakreditaci nebo akreditovaná osobaakreditovaná osoba nesplňuje podmínku podle § 9g odst. 2 písm. f), v odůvodnění rozhodnutí se pouze uvede, že k zamítnutí žádosti o udělení akreditaceakreditace nebo k odnětí akreditaceakreditace došlo z důvodu nesplnění podmínky podle § 9g odst. 2 písm. f).
§ 9p
Agentura
a)
vede evidenci udělených akreditacíakreditací a jejich změn a zveřejňuje ji na svých internetových stránkách,
b)
zneplatní při ukončení činnosti akreditované osobyakreditované osoby jí vydané mobilní aplikace pro prokazování,
c)
zneplatní mobilní aplikaci pro prokazování, pokud existuje důvodné podezření nebo zjištění, že mobilní aplikace pro prokazování byla zneužita nebo hrozí nebezpečí jejího zneužití nebo byla aktivována na základě nepravdivých údajů,
d)
zneplatní mobilní aplikaci pro prokazování na základě žádosti prokazujícího; žádost lze učinit prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo telefonicky po ověření jeho totožnosti a
e)
kontroluje akreditované osobyakreditované osoby a pověřené osobypověřené osoby.
§ 9q
Prokazující
a)
zachází s mobilní aplikací pro prokazování s náležitou péčí tak, aby minimalizoval možnost jejího zneužití, a
b)
ohlásí Agentuře zneužití nebo hrozící nebezpečí zneužití mobilní aplikace pro prokazování; ohlášení lze učinit prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu se zaručenou identitou nebo telefonicky po ověření jeho totožnosti.
§ 9r
(1)
Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí podle § 9m odst. 2 písm. a) změny při poskytování mobilní aplikace pro prokazování,
b)
neoznámí podle § 9m odst. 2 písm. b), že přestala splňovat některou z podmínek pro udělení akreditaceakreditace, nebo
c)
nepostupuje podle plánu ukončení činnosti podle § 9n.
(2)
Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 2 000 000 Kč.
(3)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Agentura.
§ 10
Právo na zápis kontaktního údaje
(1)
Uživatel služby má právo na zápis kontaktního údaje o elektronické adrese nebo telefonním čísle (dále jen „kontaktní údaj“) do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci nebo do registru obyvatel pro zasílání informací podle tohoto zákona a pro zasílání dalších informací souvisejících s poskytováním digitální služby, jejichž okruh si vybere.
(2)
Právo na zápis kontaktního údaje uplatní uživatel služby u Agentury. Agentura zveřejní elektronický formulář k zápisu kontaktního údaje na portálu veřejné správy a zřídí službu pro zasílání informací na kontaktní údaje.
§ 11
Právo na informace v souvislosti s poskytováním digitálních služeb
(1)
Uživatel služby je oprávněn přistupovat k údajům vedeným o něm v základních registrech a agendových informačních systémech. Orgán veřejné moci zajistí alespoň prostřednictvím digitální služby portálu veřejné správy přístup uživatele služby k těmto údajům.
(2)
Uživatel služby má právo na poskytnutí informace o končící platnosti občanského průkazu, cestovního dokladu nebo řidičského průkazu; informaci zasílá orgán veřejné moci, který ho vydal, nejpozději 30 dnů před uplynutím jeho platnosti do datové schránky.
(3)
Uživatel služby má právo na zápis dokladu, průkazu nebo osvědčení do portálu veřejné správy za účelem zasílání informace o končící platnosti dokladu, průkazu nebo osvědčení na kontaktní údaj. Údaje o takto zapsaném dokladu, průkazu nebo osvědčení, nejsou-li vedeny v agendovém informačním systému, zapíše správce portálu veřejné správy do registru práv a povinností.
(4)
Uživatel služby má právo na poskytnutí informace o změně údajů vedených o své osobě nebo svých právech a povinnostech v základních registrech nebo agendových informačních systémech neprodleně po jejich změně do datové schránky. Správce příslušného základního registru nebo agendového informačního systému poskytne uživateli služby informaci podle věty první v rozsahu údajů, které nevyužívá z jiného základního registru nebo agendového informačního systému.
(5)
Orgán veřejné moci poskytuje informace podle odstavce 2 také na kontaktní údaj.
Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci
§ 12
(1)
Není-li v katalogu služeb pro využití digitální služby stanovena úroveň záruky prostředku pro elektronickou identifikaci, uživatel služby má právo provést svou identifikaci a autentizaci prostředkem pro elektronickou identifikaci podle své volby nejméně v úrovni značná.
(2)
Uživatel služby má právo, aby před osobním provedením úkonu, pro který je v katalogu služeb uvedena možnost doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci, orgán veřejné moci vyžadoval autentizaci jako podmínku provedení digitálního úkonu. Orgán veřejné moci vystaví na žádost uživatele služby, který provedl autentizaci, potvrzení o autentizaci.
(3)
Uživatel služby uplatní požadavek na vyžadování autentizace podle odstavce 2 u Agentury. Agentura zveřejní elektronický formulář k uplatnění požadavku na portálu veřejné správy.
(4)
Agentura spravuje elektronickou aplikaci pro autentizaci podle odstavce 2. Agentura umožní využít aplikaci i při fyzickém prokazování totožnosti pomocí identifikačního dokladu vůči fyzické osobě nebo právnické osobě.
(5)
Umožní-li fyzická osoba nebo právnická osoba doplnění fyzického prokázání totožnosti pomocí identifikačního dokladu autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci spojených s identifikačním dokladem, vystaví na žádost toho, kdo provedl autentizaci, potvrzení o autentizaci.
§ 12a
(1)
Uživatel služby má právo na informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které mu o sobě poskytla fyzická osoba nebo které obdržel od jiné osoby na základě prokazatelného právního vztahu, který měl právo uzavřít, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel.
(2)
Právo podle odstavce 1 uplatní uživatel služby u správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci.
(3)
Uživatel služby je povinen při uplatnění práva podle odstavce 1 prokázat správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci svou totožnost a sdělit mu kombinaci poskytnutých identifikačních údajů v rozsahu
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum narození a
e)
čísla a druhy identifikačních dokladů.
(4)
Údaj podle odstavce 3 písm. c), d) nebo e) lze sdělit pouze společně s údaji podle odstavce 3 písm. a) a b).
(5)
V případě, že kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vydá uživateli služby bezvýznamový směrový identifikátor fyzické osoby. V opačném případě správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vyrozumí uživatele služby, že shoda kombinací údajů nebyla nalezena anebo odpovídá více fyzickým osobám.
(6)
Uživatel služby nesmí získaný bezvýznamový směrový identifikátor sdělovat třetím osobám s výjimkou orgánu veřejné moci.
(7)
Informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, podá správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci rovněž na základě sdělené kombinace poskytnutých identifikačních údajů vedených jako referenční údaje, jsou-li poskytnuté identifikační údaje ve tvaru předcházející současný stav a jsou-li vedeny v informačním systému evidence obyvatel, informačním systému cizinců, informačním systému evidence občanských průkazů nebo informačním systému evidence cestovních dokladů.
(8)
Právní nástupce uživatele služby má právo požádat o vytvoření nových bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby na základě předání seznamu bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby svého právního předchůdce správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci.
§ 13
Právo na technologickou neutralitu
(1)
Orgán veřejné moci zpřístupní digitální službu uživateli služby bez závislosti na konkrétní platformě či technologii, ledaže by takové řešení bylo nepřiměřeně ekonomicky náročné, nesplňovalo požadavky na bezpečnost informačního systému veřejné správy nebo mu bránil jiný právním předpisem chráněný veřejný zájem.
(2)
Orgán veřejné moci poskytne uživateli výstupy digitální služby v otevřeném, a je-li to možné, též strojově čitelném formátu.
§ 13a
Přestupek
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo zneužije digitální stejnopis průkazudigitální stejnopis průkazu.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 10 000 Kč.
(3)
Přestupek podle odstavce 1 projednává Ministerstvo vnitra.
§ 14
Přechodná a závěrečná ustanovení
(1)
Nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona.
(2)
Povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona se nevztahuje na Národní bezpečnostní úřad při provádění bezpečnostního řízení podle jiného právního předpisu a na zpravodajské služby České republiky11).
(3)
Územní samosprávný celek při výkonu samostatné působnosti má právo, nikoli povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona.
(4)
Vláda stanoví do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona harmonogram a technické způsoby provedení postupné digitalizace úkonů obsažených v katalogu služeb, které dosud nejsou poskytovány jako digitální služby nebo prováděny jako digitální úkony a jejichž povaha to nevylučuje, pro období následujících 4 let. Ohlašovatelé agend zajistí digitalizaci těchto úkonů. Po uplynutí tohoto období se všechny tyto úkony poskytují též jako digitální služby nebo se umožňují provádět jako digitální úkony.
(5)
Existuje-li úkon, který není obsažen v katalogu služeb a jehož povaha to nevylučuje, příslušný orgán veřejné moci jej po uplynutí 5 let od účinnosti tohoto zákona poskytuje též jako digitální službu nebo jej umožňuje provádět též jako digitální úkon, nestanoví-li jiný zákon jinak. Příslušný orgán veřejné moci může poskytovat úkon podle věty první též jako digitální službu nebo jej může umožnit provádět též jako digitální úkon i před uplynutím 5 let od účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li jiný zákon jinak.
(6)
Škola a školské zařízení poskytují digitální službu pouze u úkonu, u kterého je poskytnutí v digitální podobě vyznačeno v katalogu služeb.
(7)
Vláda stanoví nařízením seznam digitálních úkonů, na jejichž činění prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy má uživatel služby právo.
(8)
Poskytování digitálních služeb je společným cílem všech orgánů veřejné moci, směřujícím k zajišťování veřejných potřeb.
(9)
Agentura stanovuje a zveřejňuje na svých internetových stránkách a ve Věstníku Agentury
a)
funkční a technické vlastnosti mobilní aplikace pro prokazování, elektronické aplikace pro ověřování a elektronické aplikace pro vyrozumění podle § 9f odst. 4 a jejich změny,
b)
podmínky užití jí vydané mobilní aplikace pro prokazování, elektronické aplikace pro ověřování a elektronické aplikace pro vyrozumění podle § 9f odst. 4 a jejich změny,
c)
věcné, personální, technické, bezpečnostní a organizační podmínky pro poskytování mobilní aplikace pro prokazování akreditovanou osobouakreditovanou osobou a jejich změny.
(10)
Účinnost změny podle odstavce 9 písm. a) až c) bezprostředně po jejím zveřejnění může nastat pouze tehdy, je-li důvodem změny kybernetická bezpečnostní událost nebo kybernetický bezpečnostní incident.
(11)
Agentura stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
§ 15
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i).
2.
V § 5 odst. 2 se za písmeno b) doplňuje písmeno c), které zní:
„c)
postup, který musí povinný subjekt podle § 2 odst. 1 dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů, zveřejněný Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy v podobě popisu úkonů orgánu veřejné moci vedeného v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností.“.
3.
V § 5 odst. 4 se za text „písm. a)“ vkládá text „a c)“.
4.
V § 5 odst. 4 se věta poslední zrušuje.
5.
V § 5 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
6.
V § 21 odst. 4 se písmena b) a c) zrušují a zároveň se zrušuje označení písmene a).
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
§ 16
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb. a zákona č. 99/2019 Sb., se mění takto:
1.
Pod označení části první se vkládá nadpis části první, který zní: „INFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY“, a označení hlavy I, které včetně nadpisu zní:
„HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ“.
2.
V § 2 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmena h) až y) se označují jako písmena g) až x).
3.
V § 2 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmena i) až x) se označují jako písmena h) až w).
4.
V § 2 písm. i) se bod 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení bodu 2.
5.
V § 2 se písmena n) a o) zrušují.
Dosavadní písmena p) až w) se označují jako písmena n) až u).
6.
V § 2 se na konci písmene x) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno y), které zní:
„y)
určeným informačním systémem informační systém veřejné správy, který
1.
využívá služby referenčního rozhraní nebo poskytuje služby referenčnímu rozhraní,
2.
má vazby na informační systém veřejné správy podle bodu 1, nebo
3.
je určený k poskytování služby informačního systému veřejné správy fyzickým nebo právnickým osobám s předpokládaným počtem uživatelů, kteří využívají přístup se zaručenou identitou, alespoň 5 000 ročně.“.
7.
Za § 2 se vkládá označení hlavy II, které včetně nadpisu zní:
„HLAVA II
PŮSOBNOST A POVINNOSTI V OBLASTI VYTVÁŘENÍ, SPRÁVY, PROVOZU, UŽÍVÁNÍ A ROZVOJE INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
8.
V § 3 písm. b) se slova „informačních systémů veřejné správy“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“ a slova „s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ se zrušují.
9.
V § 3 písm. c) se slova „informačních systémů veřejné správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“.
10.
V § 4 odst. 1 písm. c) a d) se slova „určených pro účely výkonu státní správy“ nahrazují slovy „spravovaných státními orgány nebo informačních systémů veřejné správy spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti,“.
11.
V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „informačních systémů veřejné správy“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“ a slova „s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ se zrušují.
12.
V § 4 odst. 1 se písmena g) až i) zrušují.
Dosavadní písmena j) a k) se označují jako písmena g) a h).
13.
V § 4 odst. 2 písm. b) se slova „informačních systémů veřejné správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů“.
14.
V § 4 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
stanoví a spravuje referenční rozhraní a stanoví pravidla pro vazby mezi jednotlivými informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní;“.
15.
V § 4 odst. 2 písm. g) se slova „informačních systémů veřejné správy určených k výkonu státní správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti“.
16.
V § 4 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
posuzuje, zda informační systémy veřejné správy splňují požadavky kladené na ně právními předpisy, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací a jde-li o informační systémy veřejné správy spravované orgány veřejné správy, pro něž jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády;“.
Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena i) až l).
17.
V § 5 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
předložit ministerstvu k vyjádření návrhy dokumentací programů obsahujících pořízení nebo technické zhodnocení určených informačních systémů vypracovaných podle zvláštního právního předpisu7a) a investiční záměry akcí pořízení nebo technického zhodnocení určených informačních systémů. Povinnost podle věty první se nevztahuje na technické zhodnocení určeného informačního systému spočívající jen ve změnách nemajících vliv na vnitřní vazby tohoto určeného informačního systému nebo na vazby na jiné informační systémy veřejné správy;“.
18.
V § 5 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g).
19.
V § 5 odst. 2 se vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
předložit ministerstvu před zahájením poskytování služby informačního systému veřejné správy určeným informačním systémem nebo na žádost ministerstva provozní dokumentaci určeného informačního systému k posouzení, zda určený informační systém splňuje požadavky kladené na něj právními předpisy, informační koncepcí orgánu veřejné správy a provozní dokumentací a jde-li o informační systém veřejné správy spravovaný orgánem veřejné správy, pro něhož jsou závazná usnesení vlády, rovněž informační koncepcí České republiky a jinými usneseními vlády; část věty před středníkem se použije pouze v případě určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti;“.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).
20.
V § 5 odst. 2 písm. d) se slova „s využitím datových prvků vyhlášených ministerstvem a vedených v informačním systému o datových prvcích“ a věta druhá zrušují.
21.
V § 5 odst. 2 se písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 9 zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
22.
V § 5 odst. 2 písm. h) se slova „informačních systémů veřejné správy určené k výkonu státní správy s předpokládanou hodnotou přesahující částku 6 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty za kalendářní rok nebo částku 30 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty vynaložených za 5 let“ nahrazují slovy „určených informačních systémů; část věty před středníkem se použije pouze v případě určených informačních systémů spravovaných státními orgány nebo určených informačních systémů spravovaných orgány územních samosprávných celků, které slouží výlučně k výkonu přenesené působnosti“.
23.
V § 5 odst. 2 se na konci písmene h) doplňuje věta „Povinnost podle věty první se nevztahuje na technické zhodnocení určeného informačního systému spočívající jen ve změnách nemajících vliv na vnitřní vazby tohoto určeného informačního systému nebo na vazby na jiné informační systémy veřejné správy.“.
24.
V § 5 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Orgány veřejné správy vykonávají informační činnost tak, aby nebyla ohrožena činnost zpravodajské služby.“.
25.
Za § 5c se vkládá označení hlavy III, které včetně nadpisu zní:
„HLAVA III
AKREDITACE A ATESTACE V OBLASTI INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
26.
V § 6b odst. 1 se text „písm. n)“ nahrazuje textem „písm. l)“.
27.
V § 6b odst. 2 písm. a) se text „písm. u)“ nahrazuje textem „písm. q)“.
28.
V § 6d odst. 1 písm. b) se slova „a způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní“ zrušují.
29.
V § 6d odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a atestace způsobilosti k realizaci vazeb informačních systémů veřejné správy s jinými informačními systémy prostřednictvím referenčního rozhraní“ zrušují.
30.
§ 6f včetně nadpisu zní:
㤠6f
Zvláštní ustanovení o účastenství v řízení
(1)
Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění akreditace je žadatel o pověření k provádění akreditace. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění akreditace je akreditující osoba, které má být rozhodnutím pověření odňato.
(2)
Účastníkem řízení o udělení pověření k provádění atestací je žadatel o pověření k provádění atestací. Účastníkem řízení o odnětí pověření k provádění atestací je atestační středisko, kterému má být rozhodnutím pověření odňato.
(3)
Účastníkem řízení o vyslovení souhlasu se změnou postupů atestačního střediska a o zrušení rozhodnutí o schválení postupů atestačního střediska je atestační středisko, jehož postupů se řízení týká.“.
31.
Za § 6f se vkládá označení hlavy IV, které včetně nadpisu zní:
„HLAVA IV
PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
32.
§ 6g zní:
㤠6g
(1)
Portálem veřejné správy je informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím veřejných orgánů a komunikaci s veřejnými orgány. Správcem portálu veřejné správy je ministerstvo.
(2)
Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím získaným na základě informační činnosti [§ 2 písm. a)] veřejných orgánů zejména v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, správy veřejných financí, dotací, veřejných zakázek, státní statistické služby, evidence a identifikace osob, jejich součástí a práv a povinností těchto osob či jejich součástí a tvorby a publikace právních předpisů.
(3)
Portál veřejné správy zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány prostřednictvím datových schránek, prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou do informačních systémů veřejné správy nebo elektronických aplikací spravovaných těmito veřejnými orgány a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.
(4)
Portál veřejné správy dále zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob, zejména k formulářům v elektronické podobě těchto osob, a komunikaci s fyzickými osobami a právnickými osobami. Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob na základě písemné smlouvy mezi správcem portálu veřejné správy a fyzickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup, nebo právnickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup; písemná smlouva se nevyžaduje, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Fyzická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, a právnická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, hradí za zajištění tohoto přístupu úplatu; to neplatí, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Úplata je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji správce portálu veřejné správy. Správce portálu veřejné správy stanoví podmínky, za kterých budou informace fyzických osob nebo právnických osob prostřednictvím portálu veřejné správy zpřístupněny, a pravidla pro stanovení výše úplaty a způsob její úhrady a zveřejní je na portálu veřejné správy.
(5)
Portál veřejné správy umožňuje fyzické osobě zápis dokladu, průkazu, osvědčení nebo jiné veřejné listiny za účelem zasílání informace o končící platnosti této veřejné listiny na kontaktní údaj a zápis sériového čísla, vydavatele a platnosti kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.“.
33.
Za § 6g se vkládá nová hlava V, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA V
CENTRÁLNÍ MÍSTO SLUŽEB
§ 6h
(1)
Centrálním místem služeb se rozumí soubor technického a programového vybavení, jehož prostřednictvím jsou poskytovány služby informačních systémů veřejné správy a jehož prostřednictvím jsou využívány a propojovány sítě elektronických komunikací.
(2)
Centrální místo služeb spravuje ministerstvo. Ministerstvo může svěřit provozování centrálního místa služeb právnické osobě nebo fyzické osobě.
(3)
Správci informačních systémů veřejné správy poskytují služby informačních systémů veřejné správy s výjimkou provozních informačních systémů uvedených v § 1 odst. 4 písm. a) až d) prostřednictvím centrálního místa služeb.
(4)
Orgány veřejné správy využívají sítě elektronických komunikací prostřednictvím centrálního místa služeb.“.
34.
Za § 6h se vkládá nová hlava VI, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA VI
VYUŽÍVÁNÍ CLOUD COMPUTINGU ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 6i
Působnost v oblasti využívání cloud computingu orgány veřejné správy
(1)
Vláda
a)
pověřuje státní orgán nebo osobu anebo jiné právní uspořádání poskytováním cloud computingu orgánům veřejné správy (dále jen „státní poskytovatel cloud computingu“),
b)
schvaluje plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy včetně rozpočtového výhledu na 5 let.
(2)
Ministerstvo
a)
koordinuje využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
b)
vydává metodické pokyny pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
c)
zpracovává plán zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy včetně rozpočtového výhledu na 5 let a předkládá ho vládě,
d)
navrhuje opatření k zajištění dlouhodobě udržitelného financování využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
e)
kontroluje kvalitu a cenu cloud computingu poskytovaného orgánům veřejné správy,
f)
spravuje informační systém cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „informační systém cloud computingu“),
g)
vede katalog cloud computingu pro orgány veřejné správy (dále jen „katalog cloud computingu“).
(3)
Orgán veřejné správy poskytne na žádost ministerstva podklady pro zpracování plánu zajištění potřebné kapacity pro poskytování cloud computingu státním poskytovatelem cloud computingu orgánům veřejné správy.
§ 6j
Informační systém cloud computingu
(1)
Zřizuje se informační systém cloud computingu, který je informačním systémem veřejné správy sloužícím k podpoře řízení využívání cloud computingu orgány veřejné správy.
(2)
Správcem informačního systému cloud computingu je ministerstvo.
(3)
Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovat službu dynamického nákupního systému podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek.
(4)
Správce informačního systému cloud computingu může prostřednictvím informačního systému cloud computingu poskytovat službu elektronického nástroje podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek.
§ 6k
Katalog cloud computingu
(1)
Katalog cloud computingu je veřejný seznam, který obsahuje údaje o poptávkách orgánů veřejné správy po poskytnutí cloud computingu (dále jen „poptávka cloud computingu“), nabídkách poskytnutí cloud computingu orgánům veřejné správy (dále jen „nabídka cloud computingu“) a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy.
(2)
Katalog cloud computingu je součástí informačního systému cloud computingu.
§ 6l
Využívání cloud computingu orgánem veřejné správy
(1)
Orgán veřejné správy může využívat pouze cloud computing poskytovaný státním poskytovatelem cloud computingu nebo jiným poskytovatelem cloud computingu, než je státní poskytovatel cloud computingu, obsažený v nabídce cloud computingu zapsané v katalogu cloud computingu.
(2)
Poskytovatelem cloud computingu zařazeného do nejvyšší bezpečnostní úrovně orgánu veřejné správy může být pouze státní poskytovatel cloud computingu. Cena za poskytnutí cloud computingu orgánu veřejné správy se stanoví podle cenových předpisů; působnost cenového orgánu pro poskytnutí cloud computingu orgánu veřejné správy vykonává ministerstvo.
§ 6m
Zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu
(1)
Ministerstvo zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě žádosti orgánu veřejné správy, který poptává poskytnutí cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti. Ministerstvo dále zapíše poptávku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy.
(2)
Orgán veřejné správy uvede v žádosti podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem údaje o poptávce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o poptávce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu.
(3)
Podmínkou zápisu poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu je, že poptávaný cloud computing
a)
splňuje bezpečnostní pravidla pro orgány veřejné správy využívající služby poskytovatelů cloud computingu,
b)
splňuje kritéria pro zařazení do některé z bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy,
c)
neodpovídá svým obsahem jinému poptávanému cloud computingu, který je již zapsán v katalogu cloud computingu, a
d)
je proveditelný.
(4)
Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí ministerstvo ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(5)
Nesplňuje-li poptávaný cloud computing podmínky podle odstavce 3 a je-li žadatelem státní orgán, ministerstvo jej o nesplnění podmínek podle odstavce 3 vyrozumí prostřednictvím informačního systému cloud computingu; ve vyrozumění uvede, v čem spatřuje nesplnění podmínek podle odstavce 3.
(6)
Nesplňuje-li poptávaný cloud computing podmínky podle odstavce 3 a je-li žadatelem orgán územního samosprávného celku, ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým žádost o zápis poptávky cloud computingu do katalogu cloud computingu zamítne, a písemné vyhotovení rozhodnutí doručí žadateli prostřednictvím informačního systému cloud computingu. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný.
§ 6n
Výmaz poptávky cloud computingu z katalogu cloud computingu
(1)
Ministerstvo vymaže z katalogu cloud computingu poptávku cloud computingu,
a)
o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě žádosti tohoto orgánu veřejné správy, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti o výmaz,
b)
o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, po uplynutí 1 roku ode dne, kdy byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána,
c)
o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal orgán veřejné správy, na základě zápisu cloud computingu, který je předmětem poptávky cloud computingu, do katalogu cloud computingu podle § 6q odst. 1,
d)
kterou zapsalo do katalogu cloud computingu podle § 6m odst. 1 věty druhé, na základě vlastního vyhodnocení potřeby využívání cloud computingu orgány veřejné správy.
(2)
Ministerstvo vyrozumí orgán veřejné správy, na základě jehož žádosti byla poptávka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu poptávky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a) a b) prostřednictvím informačního systému cloud computingu.
§ 6o
Zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu
(1)
Ministerstvo zapíše nabídku cloud computingu do katalogu cloud computingu na základě žádosti poskytovatele cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti.
(2)
Poskytovatel cloud computingu uvede v žádosti podle odstavce 1 kromě obecných náležitostí podání stanovených správním řádem údaje o nabídce cloud computingu v rozsahu údajů, které se o nabídce cloud computingu vedou v katalogu cloud computingu.
(3)
Podmínkou zápisu nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu je, že nabízený cloud computing splňuje
a)
bezpečnostní pravidla pro orgány veřejné správy využívající služby poskytovatelů cloud computingu a
b)
kritéria pro zařazení do některé z bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné správy.
(4)
Splnění podmínek podle odstavce 3 posoudí ministerstvo ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost.
(5)
Nesplňuje-li nabízený cloud computing podmínky podle odstavce 3, ministerstvo vydá rozhodnutí, kterým žádost o zápis nabídky cloud computingu do katalogu cloud computingu zamítne. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný.
§ 6p
Výmaz nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu
(1)
Ministerstvo vymaže z katalogu cloud computingu nabídku cloud computingu,
a)
o jejíž zápis do katalogu cloud computingu požádal poskytovatel cloud computingu, na základě žádosti tohoto poskytovatele cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne podání žádosti o výmaz,
b)
zjistí-li, že nabízený cloud computing přestal splňovat podmínky podle § 6o odst. 3; ministerstvo tak učiní bezodkladně po posouzení plnění podmínek podle § 6o odst. 3 ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost, nebo
c)
a to po uplynutí 3 let ode dne, kdy byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána.
(2)
Ministerstvo vyrozumí poskytovatele cloud computingu, na základě jehož žádosti byla nabídka cloud computingu do katalogu cloud computingu zapsána, o výmazu nabídky cloud computingu podle odstavce 1 písm. a) a c) prostřednictvím informačního systému cloud computingu.
(3)
Ministerstvo vydá o výmazu nabídky cloud computingu z katalogu cloud computingu podle odstavce 1 písm. b) rozhodnutí. Proti rozhodnutí podle věty první není rozklad přípustný.
§ 6q
Zápis a výmaz využívaného cloud computingu do katalogu cloud computingu
(1)
Orgán veřejné správy zapíše cloud computing, který využívá, do katalogu cloud computingu, a to do 45 dnů ode dne nabytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingu.
(2)
Orgán veřejné správy vymaže cloud computing, jehož využívání ukončil, a to do 45 dnů ode dne pozbytí platnosti smlouvy o poskytnutí cloud computingu.“.
Dosavadní hlavy VI až IX se označují jako hlavy VII až X.
35.
Za § 6h se vkládá označení hlavy VI, které včetně nadpisu zní:
„HLAVA VI
PŘESTUPKY“.
36.
Za § 7a se vkládá označení hlavy VII, které včetně nadpisu zní:
„HLAVA VII
KONTAKTNÍ MÍSTA VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
37.
§ 8 se zrušuje.
38.
Společný nadpis nad § 8a se zrušuje.
39.
V § 8a odst. 2 písm. e) se slova „stanovené prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „určené ministrem zahraničních věcí; Ministerstvo zahraničních věcí zveřejní seznam takových zastupitelských úřadů na svých internetových stránkách“.
40.
V § 8a odst. 2 písm. g) se za slovo „banka“ vkládají slova „, pojišťovna, zdravotní pojišťovna a poskytovatel univerzální služby podle zákona o elektronických komunikacích“ a slovo „které“ se nahrazuje slovem „kterým“.
41.
V § 8b odst. 1 se za slovo „banky“ vkládají slova „, pojišťovny, zdravotní pojišťovny nebo poskytovatele univerzální služby podle zákona o elektronických komunikacích“.
42.
V § 8b odst. 3 se slovo „platí“ nahrazuje slovy „je povinna uhradit“, slova „2 000 000 Kč za kalendářní rok“ se nahrazují částkou „200 000 Kč“, slova „Byla-li autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy udělena v průběhu kalendářního roku, osoba autorizovaná ministerstvem platí poměrnou část poplatku ve výši jedné dvanáctiny ročního poplatku za každý započatý kalendářní měsíc. Poplatek se platí v kalendářním roce, v němž byla udělena autorizace k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy,“ se nahrazují slovy „Osoba autorizovaná ministerstvem uhradí poplatek“ a slova „, a v dalších kalendářních rocích do 31. ledna příslušného kalendářního roku“ se zrušují.
43.
V § 8b odstavec 7 zní:
„(7)
Ministerstvo odejme autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy,
a)
nesplňuje-li osoba autorizovaná ministerstvem věcné, personální, technické, bezpečnostní nebo organizační podmínky pro výkon působnosti kontaktního místa veřejné správy a nedojde-li do 3 měsíců ode dne, kdy ministerstvo na tuto skutečnost upozornilo, k nápravě,
b)
požádá-li o to osoba autorizovaná ministerstvem, nebo
c)
nezaplatí-li osoba autorizovaná ministerstvem poplatek za autorizaci k výkonu působnosti kontaktního místa veřejné správy ve stanovené lhůtě.“.
44.
V § 8b se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
45.
Za § 8b se vkládá označení hlavy VIII, které včetně nadpisu zní:
„HLAVA VIII
VYDÁVÁNÍ VÝPISŮ A OVĚŘENÝCH VÝSTUPŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY“.
46.
Společný nadpis nad § 9 se zrušuje.
47.
V § 9 odst. 2 se slova „(dále jen „výpis“)“ zrušují a za slovo „není“ se vkládá čárka.
48.
V § 9 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „, nebo údaje vedené o ní v tomto informačním systému veřejné správy, a to i prostřednictvím portálu veřejné správy nebo s využitím národního bodu pro identifikaci a autentizaci“.
49.
V § 9 odst. 4 větě druhé se za slova „systému veřejné správy“ vkládají slova „nebo údaje“.
50.
Za § 9e se vkládá označení hlavy IX, které včetně nadpisu zní:
„HLAVA IX
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ, ZRUŠOVACÍ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ“.
51.
V § 12 odst. 1 písm. a) se text „odst. 1 písm. g)“ nahrazuje textem „odst. 2 písm. d)“.
52.
V § 12 odst. 1 se písmena b) a c) zrušují.
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena b) až f).
53.
V § 12 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
údaje o poptávkách cloud computingu, nabídkách cloud computingu a o cloud computingu využívaném orgány veřejné správy, které jsou vedeny v katalogu cloud computingu.“.
54.
V § 12 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
§ 17
Přechodná ustanovení
1.
Orgán veřejné správy zapíše cloud computing, který využívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, do katalogu cloud computingu do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Orgán veřejné správy může využívat cloud computing, který využívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a který nesplňuje podmínky pro zápis do katalogu cloud computingu podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejvýše po dobu 41 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Orgán veřejné správy může využívat cloud computing, který využívá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona a který může podle zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytovat pouze státní poskytovatel cloud computingu, nejvýše po dobu 41 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první se nepoužije, splní-li cloud computing podle věty první do doby 41 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podmínku § 6l odst. 2 zákona č. 365/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna správního řádu
§ 18
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 176/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 2 se věty druhá až čtvrtá nahrazují větami „Správní orgán opatřuje podklady přednostně s využitím úřední evidence, do níž má přístup. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis.“.
2.
V § 71 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
3.
V § 79 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 19
V zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb., se za § 8 vkládá nový § 9, který včetně nadpisu zní:
㤠9
Sleva na poplatku
Správní úřad sníží poplatek o 20 %, nejvýše však o 1 000 Kč, pokud je žádost nebo jiný návrh k provedení úkonu podán na elektronickém formuláři zveřejněném podle zákona upravujícího právo na digitální služby. To neplatí, pokud žádost nebo jiný návrh nelze podat jinak než na tomto elektronickém formuláři. Sleva na poplatku se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o ověřování
§ 20
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 15/2015 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 1 se slovo „listinu“ nahrazuje slovem „dokument“ a slovo „listině“ se nahrazuje slovem „dokumentu“.
2.
V § 10 odst. 2 se slovo „listině“ nahrazuje slovem „dokumentu“ a slovo „listiny“ se nahrazuje slovem „dokumentu“.
3.
V § 10 odst. 5 se slovo „listiny“ nahrazuje slovem „dokumentu“ a slovo „listinu“ se nahrazuje slovem „dokument“.
4.
V § 11 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Legalizace se na dokumentu v elektronické podobě vyznačí připojením ověřovací doložky.“.
5.
V § 12 písm. f) se slovo „listinu“ nahrazuje slovem „dokument“, slovo „vlastnoručně“ se zrušuje a slovo „listině“ se nahrazuje slovem „dokumentu“.
6.
V § 13 písm. b) se slova „listině, která“ nahrazují slovy „dokumentu, který“.
7.
V § 13 písm. e) se slova „na listině, která je psána“ nahrazují slovy „dokumentu, který je psán“, slova „listina psána“ se nahrazují slovy „dokument psán“ a slovo „předložena“ se nahrazuje slovem „předložen“.
8.
V § 13 písmeno g) zní:
„g)
jde-li o legalizaci dokumentu v jiné než textové nebo obrázkové podobě, nebo“.
9.
V § 15 odst. 2 se slovo „listině“ nahrazuje slovem „dokumentu“.
10.
V § 15 odst. 3 se slovo „listinou“ nahrazuje slovem „dokumentem“.
11.
§ 18a až 18d se zrušují.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
§ 21
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2019 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 písm. a) se za slovo „správy,“ vkládají slova „notářů a soudních exekutorů“.
2.
Nad § 9 se vkládá skupinový nadpis, který zní: „Prostředky k přístupu do datové schránky“.
3.
V § 9 se nadpis zrušuje.
4.
V § 9 odst. 3 se slova „se zaručenou identitou s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci s vysokou úrovní záruky (dále jen „přístup s vysokou úrovní záruky“)“ nahrazují slovy „s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaným v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „přístup pomocí kvalifikovaného prostředku“)“ a za slovy „k přihlášení“ se vkládají slova „a jejich náležitosti“.
5.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
㤠9a
(1)
Ministerstvo může vydávat elektronický prostředek podle § 9 odst. 3 rovněž jako prostředek pro elektronickou identifikaci určený v rámci jím spravovaného nebo stanoveného kvalifikovaného systému elektronické identifikace k autentizaci svého držitele v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky.
(2)
Ministerstvo zajišťuje autentizaci držitele elektronického prostředku podle odstavce 1 při přihlášení do datové schránky. Správa základních registrů zajišťuje autentizaci držitele elektronického prostředku podle odstavce 1, je-li elektronický prostředek použit jako prostředek pro elektronickou identifikaci v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky.
(3)
Ministerstvo zveřejní na svých internetových stránkách podmínky pro vydání a použití elektronického prostředku podle odstavce 1 jako prostředku pro elektronickou identifikaci určeného k autentizaci svého držitele v jiných případech, než je přihlášení do datové schránky, a doporučená bezpečnostní opatření spojená s takovým vydáním a použitím.“.
6.
V § 10 odst. 1 a 2 se slova „§ 27 odst. 5 nebo 6“ nahrazují textem „§ 27 odst. 4“.
7.
V § 15 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
8.
V § 27 odst. 2 se text „§ 8 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 8 odst. 1 a 2“ a slova „prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky nebo prostřednictvím informačního systému datových schránek s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky“ se nahrazují slovy „s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku“.
9.
V § 27 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
10.
V § 27 odst. 4 se za text „§ 3 odst. 4“ vkládá text „a § 4 odst. 5“, za slovem „osobou“ se vkládají slova „nebo podnikající fyzickou osobou“, za slovem „osoby“ se vkládají slova „nebo datová schránka podnikající fyzické osoby“ a slova „prostřednictvím portálu veřejné správy s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky nebo prostřednictvím informačního systému datových schránek s využitím přístupu s vysokou úrovní záruky“ se nahrazují slovy „s využitím přístupu pomocí kvalifikovaného prostředku“.
11.
V § 27 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o základních registrech
§ 22
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písmeno a) zní:
„a)
zřizuje základní registry a některé další informační systémy veřejné správy a stanoví působnosti, práva a povinnosti, které souvisejí s jejich vytvářením, správou, provozem a užíváním,“.
2.
V § 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
stanovuje podmínky pro sdílení údajů mezi základními registry navzájem, mezi základními registry a agendovými informačními systémy a mezi jednotlivými agendovými informačními systémy navzájem s využitím informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby.“.
3.
V § 2 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
4.
V § 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, notář, soudní exekutor a archiv“.
5.
V § 2 písm. g) se slova „agendovými informačními systémy navzájem“ nahrazují slovy „agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů, a jinými agendovými informačními systémy“.
6.
V § 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
informačním systémem sdílené služby informační systém veřejné správy, který je součástí referenčního rozhraní a jehož prostřednictvím je zajišťováno sdílení dat mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, navzájem, správa oprávnění přístupu k datům a další činnosti podle tohoto zákona,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
7.
V § 2 písm. i) se za slovo „registru“ vkládají slova „nebo agendového informačního systému“.
8.
V § 4 odst. 4 se za slova „v případě pochybnosti editor“ vkládají slova „nebo správce základního registru“.
9.
V § 4 odst. 6 se slova „v základním registru“ nahrazují slovy „vedeného v základním registru“.
10.
V § 4 odst. 7 se slovo „obsaženého“ nahrazuje slovem „vedeného“.
11.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Údaje agendového informačního systému
(1)
Agendový informační systém obsahuje údaje, které se vytvářejí nebo využívají při výkonu agendy nebo při správě a provozování agendového informačního systému.
(2)
Údaj do agendového informačního systému zapisuje editor po vytvoření údaje při výkonu agendy nebo se využije ze základního registru nebo z jiného agendového informačního systému.
(3)
Editor zapíše údaj do agendového informačního systému nebo provede jeho změnu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy se dozví o vzniku nebo o změně skutečnosti, kterou údaj popisuje.“.
12.
Nad označení § 5 se vkládá nadpis „Využívání údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému“.
13.
§ 5 včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
㤠5
(1)
Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému v rozsahu potřebném k provedení úkonu orgánu veřejné moci a v rámci výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy, v jejímž rámci je úkon orgánu veřejné moci prováděný a pro jejíž výkon je orgán veřejné moci registrovaný.
(2)
Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo údaje vedené v agendovém informačním systému, které nejsou ve tvaru předcházejícím současný stav, aniž by ověřoval jejich správnost. Od osob, po kterých je jiným právním předpisem požadováno doložení údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, je orgán veřejné moci oprávněn požadovat poskytnutí takových údajů pouze, pokud
a)
nejsou obsaženy ve výčtu údajů zpřístupněných orgánu veřejné moci pro výkon agendy,
b)
jsou označeny jako nesprávné,
c)
vznikne oprávněná pochybnost o správnosti údaje, nebo
d)
jsou nezbytné pro bezpečnostní řízení podle jiného právního předpisu2).
(3)
Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v agendovém informačním systému, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(4)
V případě, že orgán veřejné moci, který není editorem údaje vedeného v základním registru nebo agendovém informačního systému, při své činnosti zjistí nesoulad údaje vedeného v základním registru nebo agendovém informačním systému se skutečným stavem, anebo vznikne-li u něj oprávněná pochybnost o správnosti údaje, uvědomí o tom neprodleně editora daného údaje.
(5)
Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v základním registru nebo údaje do základního registru zapisuje prostřednictvím agendového informačního systému; jeho přístup k údajům vedeným v základním registru je zajišťován službami informačního systému základních registrů. Orgán veřejné moci využívá údaje vedené v agendovém informačním systému prostřednictvím služeb tohoto agendového informačního systému; není-li orgán veřejné moci současně správcem tohoto agendového informačního systému, je jeho přístup k údajům zajišťován službami informačního systému sdílené služby. Orgán veřejné moci zapisuje údaje do agendového informačního systému prostřednictvím služeb tohoto agendového informačního systému.
2)
§ 89 a násl. zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.“.
14.
§ 5a zní:
㤠5a
(1)
Soukromoprávní uživatel údajů, který je oprávněn využívat údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému právním předpisem, využívá tyto údaje k účelu stanovenému právním předpisem, v rozsahu potřebném k provedení úkonu soukromoprávního uživatele údajů a v rámci výčtu údajů zpřístupněných soukromoprávnímu uživateli údajů v rámci agendy.
(2)
Soukromoprávní uživatel údajů, který je oprávněn využívat údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému na základě souhlasu subjektu údajů, využívá tyto údaje k účelu stanovenému v souhlasu subjektu údajů, v rozsahu potřebném k provedení úkonu soukromoprávního uživatele údajů a v rámci výčtu údajů zpřístupněných soukromoprávnímu uživateli údajů souhlasem subjektu údajů.
(3)
Soukromoprávní uživatel údajů využívá údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému podle odstavce 1 prostřednictvím agendového informačního systému stanoveného právním předpisem, který zakládá oprávnění soukromoprávního uživatele údajů k využívání údajů vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému.
(4)
Soukromoprávní uživatel údajů využívá referenční údaje vedené v základním registru, aniž by ověřoval jejich správnost.
(5)
Ustanovení § 5 odst. 3 a 4 se na soukromoprávního uživatele údajů použijí obdobně.“.
15.
Za § 5a se vkládá nový § 5b, který zní:
㤠5b
(1)
Orgán veřejné moci využívá údaje z agendového informačního systému přímým přístupem, a to i pokud jsou vyžadovány údaje o fyzické osobě, která není jednoznačně určena, je-li to potřebné pro plnění úkolu v jeho působnosti při zajišťování
a)
bezpečnosti České republiky,
b)
obrany České republiky,
c)
veřejné bezpečnosti a účinné ochrany lidského života a zdraví,
d)
předcházení, vyhledávání, odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů,
e)
významného hospodářského nebo finančního zájmu České republiky nebo Evropské unie včetně takového zájmu v oblasti měnové, rozpočtové a daňové, nebo
f)
ochrany práv osob v řízení před soudem.
(2)
Ustanovení tohoto zákona o realizaci vazeb prostřednictvím informačního systému základních registrů a informačního systému sdílené služby se při postupu podle odstavce 1 nepoužijí.“.
16.
V § 7 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a informačního systému sdílené služby“.
17.
V § 7 odst. 2 písm. a) se za slovo „registrů“ vkládají slova „, informačního systému sdílené služby“.
18.
V § 7 odst. 2 písm. d) se slovo „jednotlivými“ zrušuje a za slovo „systémy“ se vkládají slova „, jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů, a jinými agendovými informačními systémy“.
19.
V § 7 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
realizaci vazeb mezi agendovými informačními systémy, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, prostřednictvím služeb informačního systému sdílené služby,“.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena f) až i).
20.
V § 7 odst. 2 písm. f) se slova „referenčních údajů obsažených“ nahrazují slovy „údajů vedených“, slovo „obsažených“ se nahrazuje slovem „vedených“ a za slovo „systémech“ se vkládají slova „, jejichž prostřednictvím se zapisují údaje do základních registrů,“.
21.
V § 7 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
zpřístupnění údajů vedených v agendových informačních systémech, jejichž prostřednictvím se nezapisují údaje do základních registrů, v rozsahu oprávnění vedených v registru práv a povinností prostřednictvím služeb informačního systému sdílené služby,“.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j).
22.
V § 7 odst. 2 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a informačního systému sdílené služby“.
23.
V § 7 odst. 2 písm. i) se za slovo „registrů“ vkládají slova „, informačního systému sdílené služby“.
24.
V § 7 odstavec 3 zní:
„(3)
Správa základních registrů zajišťuje, aby údaje byly předávány prostřednictvím informačního systému základních registrů nebo informačního systému sdílené služby v nezměněné podobě.“.
25.
V § 7 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Správa základních registrů vede pro účely správy informačního systému sdílené služby záznam o přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech, nejde-li o přístup k údajům veřejně přístupným, a uchovává jej po dobu 2 let; záznam obsahuje
a)
označení agendového informačního systému, kód agendy, uživatelské jméno fyzické osoby, která je nositelem role, a označení subjektu, pro jehož účely se údaje využívají nebo poskytují,
b)
roli podle § 51 odst. 6 písm. c), ve které fyzická osoba přístup učinila,
c)
výčet údajů, ke kterým byl získán přístup,
d)
datum a čas přístupu,
e)
důvod a konkrétní účel přístupu.
(5)
Správa základních registrů vydá na žádost osoby, o níž se vedou údaje v agendových informačních systémech, záznam o přístupu k těmto údajům. Záznam o přístupu k údajům vedeným v agendových informačních systémech se vydává rovněž v podobě ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 6 až 8.
26.
V § 7 odst. 6 se slovo „referenčních“ zrušuje, slovo „obsažených“ se nahrazuje slovem „vedených“ a za slovo „registrech“ se vkládají slova „a agendových informačních systémech“.
27.
V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Správce agendového informačního systému zajišťuje realizaci vazeb mezi agendovým informačním systémem a jinými agendovými informačními systémy prostřednictvím informačního systému základních registrů nebo informačního systému sdílené služby za účelem využívání údajů.
(3)
Správce agendového informačního systému umožní využívání údajů vedených v agendovém informačním systému orgánu veřejné moci v rozsahu, v jakém jsou orgánu veřejné moci tyto údaje zpřístupněny pro výkon agendy, a soukromoprávnímu uživateli údajů v rozsahu, v jakém je oprávněn tyto údaje využívat podle tohoto zákona nebo podle jiného právního předpisu.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
28.
V § 8 odst. 4 se slovo „základního“ zrušuje.
29.
V § 8 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo informačním systémem sdílené služby“.
30.
V § 8 odst. 5 se za slovo „registrů“ vkládají slova „nebo informačním systémem sdílené služby“.
32.
V § 15 se slova „a informační systém základních registrů“ nahrazují slovy „, informační systém základních registrů a informační systém sdílené služby“.
33.
V § 18 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „referenční“ zrušuje.
34.
V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, rodné příjmení“.
35.
V § 18 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
pohlaví,“.
Dosavadní písmena c) až h) se označují jako písmena d) až i).
36.
V § 18 odst. 1 se za písmeno g) vkládají nová písmena h) a i), která znějí:
„h)
omezení svéprávnosti,
i)
rodinný stav nebo registrované partnerství,“.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena j) a k).
37.
V § 18 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a datum skončení jejich platnosti“.
38.
V § 18 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:
„l)
telefonní číslo pro veřejnou mobilní telefonní síť nebo adresa elektronické pošty pro zasílání zvoleného okruhu informací,
m)
sériové číslo, vydavatel a platnost kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.“.
39.
V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až k) jsou referenčními údaji.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
40.
V § 18 odst. 6 se slova „odstavce 1 písm. c)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. d)“, slova „odstavce 1 písm. g) a h)“ se nahrazují slovy „odstavce 1 písm. j), k) a l)“ a slova „odstavce 4“ se nahrazují slovy „odstavce 5“.
41.
V § 19 odst. 1 se slova „písm. a) až f)“ nahrazují slovy „písm. a) až i)“, text „písm. g)“ se nahrazuje textem „písm. j)“, číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“ a slovo „agendového“ se zrušuje.
42.
V § 19 odst. 2 se slova „písm. a) až g)“ nahrazují slovy „písm. a) až j)“ a číslo „2“ se nahrazuje číslem „3“.
43.
V § 19 odst. 3 se slova „písm. a) až f)“ nahrazují slovy „písm. a) až i)“ a text „písm. g)“ se nahrazuje textem „písm. j)“.
44.
V § 19 odst. 5 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
45.
V § 19 odst. 5 písm. a) se za slovo „agendy“ vkládají slova „, kód agendového informačního systému, prostřednictvím kterého byly údaje využity“.
46.
V § 19 odst. 6 se text „písm. h)“ nahrazuje textem „písm. k)“.
47.
V § 19 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Údaje uvedené v § 18 odst. 1 písm. l) a m) zapisuje do registru obyvatel Ministerstvo vnitra.“.
48.
V § 22 odst. 1 a 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „50“.
49.
V § 22 odst. 2 se text „písm. e)“ nahrazuje textem „písm. f)“.
50.
V § 22 odst. 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
51.
V § 24 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
53.
V § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „referenční“ zrušuje.
57.
§ 28a se zrušuje.
58.
V § 50 odst. 2 se slova „nebo zpravodajských služeb“ nahrazují slovy „, zpravodajských služeb nebo Finančního analytického úřadu anebo činnost orgánů veřejné moci v oblastech stanovených v § 5b odst. 1“.
59.
Nad označení § 51 se vkládá nadpis „Údaje o orgánech veřejné moci, soukromoprávních uživatelích údajů a agendách“.
60.
Nadpis § 51 se zrušuje.
61.
V § 51 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Referenčními údaji“ nahrazují slovem „Údaji“.
62.
V § 51 odst. 1 písm. e) se slova „typ datové schránky a“ zrušují a slovo „vyjádřené“ se nahrazuje slovem „vyjádřený“.
63.
V § 51 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
výčet a popis informačních systémů veřejné správy, jichž je orgán veřejné moci správcem; to neplatí pro zpravodajské služby.“.
64.
V § 51 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) až l) jsou referenčními údaji.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
65.
V § 51 odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
66.
V § 51 odst. 6 úvodní část ustanovení zní: „Údaji o agendě jsou“.
67.
V § 51 odst. 6 písm. d) se slovo „popis“ nahrazuje slovem „označení“, slovo „orgánů“ se nahrazuje slovem „orgánu“, slova „na žádost“ se nahrazují slovy „jako úkony vůči“ a slova „, který může podat žádost,“ se zrušují.
68.
V § 51 odst. 6 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí:
„e)
výčet a označení úkonů subjektu, který není orgánem veřejné moci, vykonávaných v rámci agendy vůči orgánu veřejné moci, identifikátor úkonu, vymezení orgánu veřejné moci a forma úkonu,
f)
popis úkonů orgánu veřejné moci podle písmene d),“.
Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena g) až n).
69.
V § 51 odst. 6 písm. j) se za slovo „výčet“ vkládají slova „a struktura“, za slovo „agendy“ se vkládají slova „a v případě, že jsou tyto údaje vedeny v agendovém informačním systému, rovněž určení, které z nich jsou zapisovány do agendového informačního systému na základě jiné skutečnosti, než je zpřístupnění údaje prostřednictvím referenčního rozhraní, a které lze zpřístupnit pro výkon jiné agendy“ a slova „zpravodajské služby“ se nahrazují slovy „Generální inspekci bezpečnostních sborů a Finanční analytický úřad“.
70.
V § 51 odst. 6 písm. k) se slova „prostřednictvím informačního systému základních registrů“ zrušují.
71.
V § 51 odst. 6 písm. l) se za slovo „výčet“ vkládají slova „a struktura“ a slova „prostřednictvím referenčního rozhraní“ se zrušují.
72.
V § 51 odst. 6 se na konci textu písmene m) doplňují slova „, nejde-li o tento zákon“.
73.
V § 51 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Údaji o agendě zpravodajských služeb jsou
a)
název agendy,
b)
číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, na jehož základě zpravodajská služba vykonává svoji působnost,
c)
výčet zpravodajských služeb, které agendu vykonávají,
d)
název ohlašovatele agendy a jeho identifikátor orgánu veřejné moci,
e)
výčet zpravodajských služeb, které byly pro výkon agendy zaregistrovány.
(8)
Údaje uvedené v odstavci 6 s výjimkou údaje podle písmene f) a údaje uvedené v odstavci 7 jsou referenčními údaji.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 9 až 11.
74.
V § 51 odst. 10 písmena a) a b) znějí:
„a)
odstavce 1 písm. a) a g) bodu 1, odstavce 3 písm. a) a f) bodu 1, odstavce 5 písm. d), odstavce 6 písm. i) a editorem číselného kódu podle odstavce 6 písm. a) a identifikátoru úkonu podle odstavce 6 písm. d) a e) je Ministerstvo vnitra,
b)
odstavce 1 písm. b) až f), písm. g) bodů 2 až 4 a písm. h) až k), odstavce 3 písm. b) až e), písm. f) bodů 2 až 4 a písm. g) až j) a odstavce 6 písm. a) až c), písm. f) až h) a písm. j) až m) a editorem údajů podle odstavce 6 písm. d) a e) s výjimkou identifikátoru úkonu, je ohlašovatel agendy; ohlašovatel agendy údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po ohlášení agendy.“.
75.
V § 51 se na konci odstavce 10 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
odstavce 1 písm. l) a m) a odstavce 6 písm. n) je orgán veřejné moci, o jehož pracoviště se jedná, který převedl výkon úkonu nebo který je správcem informačního systému veřejné správy; orgán veřejné moci údaje zapisuje prostřednictvím informačního systému registru práv a povinností neprodleně po zřízení pracoviště, převedení výkonu úkonu nebo vytvoření informačního systému veřejné správy.“.
76.
V § 51 odst. 11 se text „2 a 5“ nahrazuje textem „3, 6 a 7“.
77.
V § 51 se na konci textu odstavce 11 doplňují slova „, Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo Finančního analytického úřadu“.
78.
Za § 51 se vkládá nový § 51a, který zní:
㤠51a
(1)
Správce agendového informačního systému může určit, že údaj vedený v agendovém informačním systému je údajem, který lze zpřístupnit pro výkon jiné agendy, než pro kterou je agendový informační systém spravován.
(2)
Správce agendového informačního systému může postupovat podle odstavce 1, jestliže
a)
se jedná o údaj, který je do agendového informačního systému zapsán na základě jiné skutečnosti, než je zpřístupnění údaje prostřednictvím referenčního rozhraní,
b)
má možnost spolehlivě ověřit správnost údaje nebo jde o údaj, pro který právní předpis stanoví, že se má za to, že je správný a úplný, a
c)
Ministerstvo vnitra zaujalo při posuzování podle odstavce 3 kladné stanovisko.
(3)
Ministerstvo vnitra posoudí na žádost správce agendového informačního systému, zda jsou splněny podmínky podle odstavce 2 písm. b).
(4)
Vláda může uložit správci agendového informačního systému, který je jí podřízen, aby vytvořil podmínky podle odstavce 2 písm. b) a postupoval podle odstavce 1.“.
79.
V § 52 odst. 1 písm. h) se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“ a slova „podle jiného právního předpisu“ se zrušují.
80.
V § 52 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Referenčními údaji“ nahrazují slovy „Údaji“.
81.
V § 52 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
82.
V § 52 odst. 3 se slovo „referenčních“ zrušuje.
83.
V § 52 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
84.
V § 52 odst. 4 se slova „Referenční údaje“ nahrazují slovy „Údaje“ a věta druhá se zrušuje.
85.
V § 52 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „referenčním“ zrušuje.
86.
V § 52b odst. 1 se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 3“.
87.
V § 52b se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a není-li ho, Ministerstvo vnitra“.
88.
V § 52b odst. 4 se text „d) a l)“ nahrazuje textem „d), l) a m)“ a text „odst. 2“ se nahrazuje textem „odst. 3“.
89.
§ 52c včetně nadpisu zní:
㤠52c
Rejstřík informačních systémů veřejné správy
(1)
Ministerstvo vnitra vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík informačních systémů veřejné správy. V rejstříku informačních systémů veřejné správy jsou vedeny údaje podle § 51 odst. 1 písm. m).
(2)
Orgán veřejné moci, který je správcem informačního systému veřejné správy, zašle podklady pro zápis údajů o jím spravovaném informačním systému veřejné správy v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Ministerstvo vnitra na základě podkladů podle odstavce 2 zapíše údaje o informačním systému veřejné správy do rejstříku informačních systémů veřejné správy a přidělí informačnímu systému veřejné správy jednoznačný identifikátor, který zapíše do rejstříku informačních systémů veřejné správy.
(4)
Ustanovení odstavců 2 a 3 se použijí obdobně pro ohlášení změny údajů vedených v rejstříku informačních systémů veřejné správy.“.
90.
Za § 52c se vkládá nový § 52d, který včetně nadpisu zní:
㤠52d
Využívání údajů z jiných informačních systémů veřejné správy při správě nebo užívání registru práv a povinností
(1)
Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z registru obyvatel referenční údaje
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství.
(2)
Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
rodné číslo,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(3)
Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému cizinců tyto údaje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum, místo a okres narození; u cizince, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
rodné číslo,
d)
státní občanství,
e)
druh a adresa místa pobytu,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5)
Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
92.
V § 53 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Není-li orgán veřejné moci příslušný k ohlášení agendy podle odstavců 1 až 3 dosud zřízen, ohlásí agendu ústřední správní úřad, jehož oblasti působnosti je tato agenda nejbližší, a není-li ho, Ministerstvo vnitra.“.
93.
V § 54 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
údaje uvedené v § 51 odst. 6, s výjimkou údaje podle § 51 odst. 6 písm. i) a n), identifikátoru úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a e) a kódu agendy,“.
94.
V § 54 odst. 1 písm. b) se slova „vedených v informačním systému o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy“ zrušují.
95.
V § 54 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
výčet údajů vedených v základních registrech nebo v jiných agendových informačních systémech, které ohlašovatel agendy požaduje zpřístupnit pro výkon agendy, a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, který ohlašovatel požaduje, nebo výčet údajů vedených v základních registrech anebo v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných pro výkon agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům stanovené zvláštním právním předpisem,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
96.
V § 54 odst. 1 písm. d) se za slova „předloží ve“ vkládají slova „formátu, vlastnostech a“.
97.
V § 54 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případě údajů podle odstavce 1 písm. c) ohlašovatel agendy uvede výčet údajů a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, které jsou potřebné pro výkon agendy, a potřebu každého uvedeného údaje pro výkon agendy a rozsahu oprávnění k přístupu k tomuto údaji odůvodní; přitom dbá, aby výčet údajů a rozsah oprávnění umožnil efektivní výkon agendy a minimalizoval potřebu poskytování těchto údajů subjekty, které nejsou orgánem veřejné moci. Stanoví-li výčet údajů vedených v základních registrech nebo v jiných agendových informačních systémech zpřístupněných pro výkon agendy a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům zvláštní právní předpis, ohlašovatel agendy uvede výčet údajů a rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům stanovené zvláštním právním předpisem; v takovém případě potřebu každého uvedeného údaje pro výkon agendy a rozsahu oprávnění k přístupu k tomuto údaji neodůvodňuje.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
98.
V § 54 odst. 4 se slova „oprávněnosti přístupu k vymezenému rozsahu údajů“ nahrazují slovy „způsobilosti základního registru nebo agendového informačního systému zpřístupnit požadované údaje pro výkon agendy a vhodnosti zpřístupnit požadované údaje pro výkon agendy; to neplatí v případě, kdy přístup k požadovaným údajům stanoví zvláštní právní předpis. Ministerstvo vnitra dále zašle správci referenčního rozhraní ohlášení podle odstavce 1 ke stanovisku z hlediska realizovatelnosti vazeb mezi agendovými informačními systémy“ a slova „Správce zasílá stanovisko“ se nahrazují slovy „Správci zasílají stanoviska“.
99.
V § 54 odstavec 5 zní:
„(5)
Ministerstvo vnitra na základě ohlášení podle odstavce 1 a kladného stanoviska podle odstavce 3 provede registraci agendy, přidělí kód agendy a identifikátor úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a údaje o agendě zařadí do číselníku agend podle § 51 odst. 6 písm. a).“.
100.
V § 54 odstavec 5 zní:
„(5)
Ministerstvo vnitra na základě ohlášení podle odstavce 1 a kladných stanovisek podle odstavce 4, jsou-li potřeba, provede registraci agendy, přidělí kód agendy a identifikátor úkonu podle § 51 odst. 6 písm. d) a údaje o agendě zařadí do číselníku agend podle § 51 odst. 6 písm. a).“.
101.
V § 54 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.
102.
V § 54 odst. 6 se slova „o agendě v rozsahu stanoveném zákonem o svobodném přístupu k informacím“ nahrazují slovy „podle § 51 odst. 6 písm. d) až f) a písm. i) až k)“.
103.
Za § 54 se vkládá nový § 54a, který zní:
㤠54a
(1)
Pokud Ministerstvo vnitra shledá v ohlášení agendy podle § 53 nedostatky, vyzve ohlašovatele agendy k jejich odstranění, přičemž mu k tomu poskytne přiměřenou lhůtu. Ve výzvě ohlašovateli Ministerstvo vnitra sdělí, jaké nedostatky v ohlášení agendy shledalo s uvedením odkazu na konkrétní ustanovení tohoto zákona.
(2)
Pokud správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní nezaujme k ohlášení agendy kladné stanovisko, Ministerstvo vnitra vyzve ohlašovatele agendy, aby v ohlášení zohlednil, je-li to možné, důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska.
(3)
Nezohlední-li ohlašovatel agendy důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska, ohlašovatel agendy trvá na využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy a správce základního registru nebo správce agendového informačního systému je podřízený vládě a na svém stanovisku trvá, o využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy rozhodne vláda.
(4)
Nezohlední-li ohlašovatel agendy důvod, který vedl správce základního registru, správce agendového informačního systému nebo správce referenčního rozhraní k nezaujetí kladného stanoviska, ohlašovatel agendy trvá na využití údajů ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy a správce základního registru nebo správce agendového informačního systému není podřízený vládě a na svém stanovisku trvá, údaje ze základního registru nebo jiného agendového informačního systému pro výkon agendy lze využít pouze v rozsahu, v jakém to stanovisko správce základního registru nebo správce agendového informačního systému umožnuje.
(5)
Je-li důvodem, který vedl správce základního registru nebo správce agendového informačního systému k nezaujetí kladného stanoviska, výčet údajů vedený v základním registru nebo agendovém informačním systému, které ohlašovatel agendy požaduje zpřístupnit pro výkon agendy, nebo rozsah oprávnění k přístupu k těmto údajům, který ohlašovatel požaduje, a postupuje-li se podle odstavce 3, vláda určí pouze takový výčet údajů nebo rozsah oprávnění, které jsou potřebné k výkonu agendy, současně však dbá, aby výčet údajů nebo rozsah oprávnění umožnil efektivní výkon agendy a minimalizoval potřebu poskytování těchto údajů subjekty, které nejsou orgánem veřejné moci. Ministerstvo vnitra zprostředkuje vládě stanovisko Úřadu k části rozsahu údajů nebo rozsahu oprávnění, která je sporná; Úřad své stanovisko projedná s ohlašovatelem agendy před jeho předáním Ministerstvu vnitra. Ministerstvo vnitra poskytne vládě stanovisko správce základního registru nebo správce agendového informačního systému.
(6)
V případě postupu podle odstavců 2 až 5 Ministerstvo vnitra provede registraci agendy se zohledněním výsledku tohoto postupu.“.
104.
V § 55 odstavec 1 zní:
„(1)
Orgán veřejné moci oznámí Ministerstvu vnitra vykonávání agendy do 30 dnů ode dne registrace agendy podle § 53, 54 a 54a nebo jeho zápisu do rejstříku orgánů veřejné moci a soukromoprávních uživatelů údajů.“.
105.
V § 55 odst. 2 písm. b), písm. c) a písm. e) a v odst. 4 se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“.
106.
V § 55 odst. 2 písm. c) se slova „, a počet fyzických osob, které jsou nositeli rolí“ zrušují.
107.
V § 55 odst. 4 se text „§ 53 a 54“ nahrazuje textem „§ 53, 54 a 54a“.
108.
V § 56 odst. 2 se text „odst. 5 písm. g)“ nahrazuje textem „odst. 6 písm. i)“.
109.
V § 56 odst. 3 písm. b) se slovo „referenčním“ zrušuje.
110.
V § 56 odst. 4 se za slovo „moci“ vkládají slova „a soukromoprávních uživatelů údajů“ a slovo „referenčním“ se zrušuje.
111.
V § 56a odst. 4, § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení a v odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „obsaženým“ nahrazuje slovem „vedeným“.
112.
V § 56a se odstavce 5 a 6 zrušují.
113.
V § 57 odst. 1 písm. b) a v odst. 2 písm. b) se text „odst. 5“ nahrazuje textem „odst. 6“.
114.
V § 57 odst. 3 se slova „na základě jiného právního předpisu“ zrušují.
115.
V § 58 odst. 11 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
116.
V § 60 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a registru práv a povinností“ nahrazují slovy „, registru práv a povinností nebo prostřednictvím informačního systému sdílené služby“.
117.
V § 60 odst. 1 závěrečné části ustanovení se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 5“ a slova „nebo záznamu o provozních údajích z registru osob podle § 26 odst. 3“ se nahrazují slovy „, záznamu o provozních údajích z registru osob podle § 26 odst. 4 nebo záznamu podle § 7 odst. 4“.
118.
V § 60 odst. 2 se slova „nebo registru práv a povinností“ nahrazují slovy „registru práv a povinností nebo prostřednictvím informačního systému sdílené služby“ a slova „nebo správci registru práv a povinností“ se nahrazují slovy „, správci registru práv a povinností nebo správci informačního systému sdílené služby“.
120.
V § 61 odst. 2 se slova „podle jiného právního předpisu“ nahrazují slovy „pro výkon agendy“.
121.
V § 61 odst. 3 se text „odst. 3“ nahrazuje textem „odst. 4“.
122.
Za § 62b se vkládá nový § 62c, který zní:
㤠62c
Údaje z informačních systémů veřejné správy spravovaných zpravodajskými službami nelze zpřístupnit pro výkon jiných agend.“.
123.
V § 69 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ministerstvo vnitra vyhláškou stanoví
a)
seznam položek popisu informačního systému veřejné správy podle § 51 odst. 1 písm. m),
b)
osnovu popisu úkonů orgánu veřejné moci podle § 51 odst. 6 písm. f).“.
§ 23
Přechodná ustanovení
1.
Orgán veřejné moci, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k přístupu k údajům vedeným v základních registrech nebo agendových informačních systémech, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona až do dne, kdy bude rozsah přístupu změněn postupem podle § 54 odst. 7 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oprávněn k přístupu k údajům vedeným v základních registrech nebo agendových informačních systémech v rozsahu a za podmínek, v jakém byl oprávněn k přístupu do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Orgán veřejné moci podle § 51 odst. 10 písm. c) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 1 písm. m) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Ohlašovatel agendy oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 6 písm. j) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Ohlašovatel agendy oznámí Ministerstvu vnitra údaj podle § 51 odst. 6 písm. e) a f) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Orgán veřejné moci, kterému vznikne povinnost oznámit vykonávání agendy podle § 55 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, oznámí vykonávání agendy do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Orgán veřejné moci, který je editorem údajů podle § 18 odst. 1 písm. a), c) a h) až i) zákona č. 111/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zapíše tyto údaje, které se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v registru obyvatel nevedly, do registru obyvatel do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Správce registru obyvatel zajistí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců zápis údajů o fyzických osobách, které zemřely v období od 1. července 2010 do 30. června 2016 a o nichž nejsou údaje v registru obyvatel vedeny, a to do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o kybernetické bezpečnosti
§ 24
Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění zákona č. 104/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „a realizaci bezpečnostní politiky odběratele“.
2.
V § 4 odst. 7 se za slova „vyplývajících z“ vkládají slova „bezpečnostní politiky,“.
3.
V § 5 odst. 2 písm. h) se slova „kritické informační infrastruktury nebo významného informačního systému“ zrušují.
4.
V § 5 odst. 2 písm. i) se slova „ke kritické informační infrastruktuře nebo k významnému informačnímu systému“ zrušují.
5.
V § 5 odst. 2 písm. j) a m) se slova „kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů“ zrušují.
6.
V § 5 odst. 3 písm. f) se slova „kritické informační infrastruktury a významných informačních systémů, jejich“ nahrazují slovy „informačního nebo komunikačního systému, jeho“.
7.
V § 6 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, včetně bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci“.
8.
V § 22 písmeno c) zní:
„c)
vykonává státní správu v oblasti bezpečnosti informačních a komunikačních systémů nakládajících s utajovanými informacemi a v oblasti kryptografické ochrany, zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí, a plní další úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,“.
9.
§ 25 včetně skupinového nadpisu zní:
„Přestupky
§ 25
(1)
Poskytovatel služby elektronických komunikací a subjekt zajišťující síť elektronických komunikací se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní za stavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13,
b)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
c)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo
d)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(2)
Orgán nebo osoba zajišťující významnou síť se dopustí přestupku tím, že
a)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
b)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 3,
c)
nesplní za stavu kybernetického nebezpečí nebo za nouzového stavu povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí nebo v opatření obecné povahy podle § 13,
d)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
e)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo
f)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(3)
Správce informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d)
neinformuje provozovatele systému podle § 4a odst. 1,
e)
neinformuje subjekt zajišťující síť elektronických komunikací podle § 4a odst. 2,
f)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
g)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
h)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
i)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
j)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
k)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
l)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(4)
Provozovatel informačního nebo komunikačního systému kritické informační infrastruktury se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d)
neinformuje subjekt zajišťující síť elektronických komunikací podle § 4a odst. 2,
e)
nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2,
f)
nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3,
g)
nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
h)
neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
i)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
j)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
k)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
l)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
m)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
n)
nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1,
o)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
p)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(5)
Správce významného informačního systému se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d)
neinformuje provozovatele systému podle § 4a odst. 1,
e)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
f)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
g)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
h)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
i)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
j)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(6)
Provozovatel významného informačního systému se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření anebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d)
nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 2,
e)
nepředá data, provozní údaje a informace podle § 6a odst. 3,
f)
nezničí kopie dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
g)
neumožní správci dohled nad průběhem zničení dat, provozních údajů a informací podle § 6a odst. 3,
h)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
i)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
j)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
k)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
l)
nesplní povinnost uloženou Úřadem v rozhodnutí podle § 15a odst. 1,
m)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
n)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(7)
Správce informačního systému základní služby se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření nebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
e)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
f)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
g)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
h)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
i)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
j)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(8)
Provozovatel informačního systému základní služby se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 4 odst. 2 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření nebo nevede bezpečnostní dokumentaci,
b)
v rozporu s § 4 odst. 4 nezohlední požadavky vyplývající z bezpečnostních opatření při výběru dodavatele nebo s takovým dodavatelem uzavře smlouvu v rozporu s § 4 odst. 4,
c)
jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
d)
nedetekuje kybernetické bezpečnostní události podle § 7 odst. 3,
e)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 1 a 4,
f)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
g)
nesplní povinnost uloženou Úřadem podle § 13 nebo 14,
h)
bez zbytečného odkladu neoznámí Úřadu výsledek provedení reaktivního opatření podle § 13 odst. 4,
i)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
j)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(9)
Provozovatel základní služby se dopustí přestupku tím, že
a)
jako orgán veřejné moci uzavře smlouvu s poskytovatelem služeb cloud computingu v rozporu s § 4 odst. 5 nebo 6,
b)
neinformuje správce nebo provozovatele informačního systému základní služby podle § 4a odst. 3,
c)
nenahlásí významný dopad na kontinuitu poskytování základní služby podle § 8 odst. 1, 4 nebo 8,
d)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
e)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu Úřadu podle § 16 odst. 2 písm. b), nebo
f)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(10)
Poskytovatel digitální služby se dopustí přestupku tím, že
a)
neustaví svého zástupce podle § 3a odst. 1,
b)
v rozporu s § 4 odst. 3 nezavede nebo neprovádí bezpečnostní opatření,
c)
neohlásí kybernetický bezpečnostní incident podle § 8 odst. 2 a 3,
d)
nesplní povinnost informovat veřejnost uloženou Úřadem podle § 12 odst. 3,
e)
neoznámí kontaktní údaje nebo jejich změnu podle § 16 odst. 2 písm. a), nebo
f)
nesplní některou z povinností uloženou nápravným opatřením podle § 24.
(11)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. a), odstavce 4 písm. a), odstavce 5 písm. a), odstavce 6 písm. a), odstavce 7 písm. a), odstavce 8 písm. a) nebo odstavce 10 písm. b),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d), odstavce 2 písm. a) až d) nebo písm. f), odstavce 3 písm. b) až j) nebo písm. l), odstavce 4 písm. b) až n) nebo písm. p), odstavce 5 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 6 písm. b) až l) nebo písm. n), odstavce 7 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 8 písm. b) až h) nebo písm. j), odstavce 9 písm. a) až d) nebo písm. f) nebo odstavce 10 písm. a), c), d) nebo f),
c)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. e), odstavce 3 písm. k), odstavce 4 písm. o), odstavce 5 písm. i), odstavce 6 písm. m), odstavce 7 písm. i), odstavce 8 písm. i), odstavce 9 písm. e) nebo odstavce 10 písm. e).“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o elektronické identifikaci
§ 25
Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, se mění takto:
1.
V § 9 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění.“.
2.
§ 24 se včetně nadpisu zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 26
Zrušují se:
1.
Vyhláška č. 469/2006 Sb., o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému o datových prvcích a o postupech Ministerstva informatiky a jiných orgánů veřejné správy při vedení, zápisu a vyhlašování datových prvků v informačním systému o datových prvcích (vyhláška o informačním systému o datových prvcích).
2.
Vyhláška č. 528/2006 Sb., o formě a technických náležitostech předávání údajů do informačního systému, který obsahuje základní informace o dostupnosti a obsahu zpřístupněných informačních systémů veřejné správy (vyhláška o informačním systému o informačních systémech veřejné správy).
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení
a)
§ 5, 7 a 8, § 10, § 20 bodu 11, § 21 bodu 7, § 22 bodů 1, 2, 5 až 30, 32 až 60, 62, 69 až 72, 77, 78, 80 až 85, 91, 95 až 98, 100 až 104, 106, 107, 109 až 112, 114 až 121, § 23 bodů 1, 3 a 5 až 7 a § 25 bodu 2, která nabývají účinnosti prvním dnem dvacátého pátého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení,
b)
§ 15, § 16 bodů 2 až 5, 12, 14, 18, 20, 21, 28, 29, 34 s výjimkou § 6l odst. 2, § 16 bodů 51 až 53, § 17, § 22 bodů 61, 63 až 68, 73 až 76, 79, 86 až 90, 93, 94, 99, 105, 108, 113, 122 a 123, § 23 bodů 2 a 4 a § 26, která nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení,
c)
§ 6 a § 20 bodů 1 až 10, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2022.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
§ 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 9 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb.
5)
§ 2 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.
6)
§ 64 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 3 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 14 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
10)
Například § 5 až 11 zákona č. 297/2016 Sb.
11)
§ 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 33/2020 Sb. | Zákon č. 33/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony
Vyhlášeno 13. 2. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 16/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o obchodních korporacích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o účetnictví
* ČÁST TŘETÍ - Změna notářského řádu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o evropské společnosti
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o auditorech
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o základních registrech
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna občanského zákoníku
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
* ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2021
33
ZÁKON
ze dne 21. ledna 2020,
kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o obchodních korporacích
Čl. I
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 1 se věta třetí zrušuje.
2.
V § 14 se za slova „společenské smlouvy“ vkládají slova „nebo ustanovením tohoto zákona“.
3.
V § 15 odst. 1 se slova „nebo účetní“ zrušují.
4.
V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Peněžitý vklad do společnosti s ručením omezeným lze splatit i jiným způsobem, nepřesáhne-li výše všech peněžitých vkladů v souhrnu 20 000 Kč.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
5.
V § 26 odstavec 2 zní:
„(2)
Převede-li vkladatel podíl na jiného, ručí za splnění povinnosti podle odstavce 1 nabyvatel podílu, ledaže jde o nabytí podílu na evropském regulovaném trhu.“.
6.
V § 28 se slova „emisního kurzu“ nahrazují slovem „ocenění“.
7.
V § 28 se text „§ 26 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 26 odst. 2“.
8.
V § 32 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
9.
V § 32 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Na zřízení a vznik jiného věcného práva než zástavního práva k podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, se použijí obdobně ustanovení občanského zákoníku o zřízení a vzniku zástavního práva k podílu v korporaci.“.
10.
Nadpis nad označením § 34 se zrušuje.
11.
§ 34 a 35 včetně nadpisů znějí:
㤠34
Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích
(1)
Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích se stanoví na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky schválené nejvyšším orgánem obchodní korporace. Na základě účetní závěrky podle věty první lze rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena. Zisk a jiné vlastní zdroje lze rozdělit pouze mezi společníky, ledaže společenská smlouva určí jinak.
(2)
Částka k rozdělení nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit součet výsledku hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s větou první nemá právní účinky. K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští.
(3)
O vyplacení podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích rozhoduje statutární orgán. Je-li rozdělení v rozporu se zákonem, podíly na zisku nebo jiných vlastních zdrojích se nevyplatí. Má se za to, že ti členové statutárního orgánu, kteří s vyplacením v rozporu se zákonem souhlasili, nejednali s péčí řádného hospodáře.
(4)
Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích je splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu společnosti o jeho rozdělení, ledaže zákon, společenská smlouva nebo nejvyšší orgán určí jinak.
(5)
Ustanovení tohoto zákona o rozdělení a výplatě jiných vlastních zdrojů se nepoužijí na snižování základního kapitálu.
§ 35
Záloha na podíl na zisku
(1)
Zálohu na podíl na zisku lze vyplácet jen na základě mezitímní účetní závěrky, ze které vyplyne, že obchodní korporace má dostatek zdrojů na rozdělení zisku. Součet záloh na podíl na zisku nemůže být vyšší, než kolik činí součet výsledku hospodaření běžného účetního období, výsledku hospodaření minulých let a ostatních fondů tvořených ze zisku, které může obchodní korporace použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou.
(2)
Záloha na podíl na zisku se vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena, ledaže částka zisku k rozdělení vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky dosahuje alespoň součtu záloh na podíl na zisku vyplacených v souladu se zákonem a nejvyšší orgán rozhodl o rozdělení této částky.“.
12.
Pod označení § 36 se vkládá nadpis, který zní: „Vypořádací podíl“.
13.
V § 36 odst. 1 se slova „jinak než převodem podílu nebo udělením příklepu v řízení o výkonu rozhodnutí“ nahrazují slovy „bez právního nástupce“ a slova „společníkovi nebo jeho právnímu nástupci“ se zrušují.
14.
V § 36 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Neurčí-li společenská smlouva jiný vhodný způsob určení výše vypořádacího podílu, použijí se odstavce 3 a 4.
(3)
Vypořádací podíl se stanoví ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci, a to z vlastního kapitálu zjištěného z mezitímní, řádné nebo mimořádné účetní závěrky sestavené ke dni zániku účasti společníka v obchodní korporaci. To neplatí, liší-li se podstatně reálná hodnota majetku společnosti od jeho ocenění v účetnictví. V takovém případě se při určení vypořádacího podílu vychází z reálné hodnoty majetku snížené o výši dluhů vykázaných v účetní závěrce podle věty první.“.
15.
V § 36 odst. 4 se slova „a vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše podle odstavce 2 nebo 3, ledaže společenská smlouva nebo dohoda mezi obchodní korporací a společníkem nebo společníkem, jehož účast zanikla, nebo jeho právním nástupcem určí jinak“ zrušují.
16.
V § 36 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Vypořádací podíl se vyplácí v penězích bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna jeho výše, ledaže společenská smlouva nebo dohoda určí jinak.“.
17.
V § 37 se odstavec 3 zrušuje.
18.
Nadpis nad označením § 40 se zrušuje.
19.
§ 40 včetně nadpisu zní:
㤠40
Omezení rozdělení a výplaty podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích
(1)
Kapitálová společnost nebo družstvo nesmí rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud se ke dni skončení posledního účetního období vlastní kapitál vyplývající z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo vlastní kapitál po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky.
(2)
Jsou-li v aktivech rozvahy vykazovány náklady na vývoj, nesmí kapitálová společnost nebo družstvo rozdělit zisk nebo jiné vlastní zdroje, pokud není částka k rozdělení podle § 34 odst. 2 alespoň rovna neodepsané části nákladů na vývoj. O částku neodepsaných nákladů na vývoj se snižuje částka k rozdělení podle § 34 odst. 2. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu s tím nemá právní účinky.
(3)
Obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu. To platí i pro výplatu zálohy na podíl na zisku.
(4)
Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl v důsledku odstavce 3 vyplacen do konce účetního období, zaniká. Nevyplacený zisk nebo jiné vlastní zdroje kapitálová společnost nebo družstvo převede na účet nerozděleného zisku minulých let. To neplatí pro společníky veřejné obchodní společnosti a komplementáře.
(5)
Obchodní korporace nesmí poskytnout bezúplatné plnění společníkovi nebo osobě jemu blízké. To neplatí, jedná-li se o
a)
obvyklé příležitostné dary,
b)
věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel,
c)
plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, nebo
d)
výhodu poskytovanou obchodní korporací podle zákona.“.
20.
V § 41 se číslo „1“ nahrazuje číslem „3“ a slovo „půjčky“ se nahrazuje slovem „zápůjčky“.
21.
V § 45 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Není-li rozhodnutí orgánu obchodní korporace v případech vyžadovaných zákonem osvědčeno veřejnou listinou sepsanou nejpozději do 60 dnů ode dne jeho přijetí, nemá právní účinky.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
22.
V § 46 odstavec 1 zní:
„(1)
Osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána (dále jen „člen voleného orgánu“), musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti.“.
23.
V § 46 odst. 2 se za slova „stát členem“ vkládá slovo „voleného“, za slova „jako člen“ se vkládá slovo „voleného“, slova „až 65“ a slovo „jiná“ se zrušují a za slovo „překážka“ se vkládá slovo „výkonu“.
24.
V § 46 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Je-li členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva právnická osoba, zmocní bez zbytečného odkladu jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala. Ustanovení občanského zákoníku o důsledcích nezpůsobilosti a ztráty způsobilosti pro výkon funkce se použijí na zástupce obdobně.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
25.
V § 46 odst. 4 se za slova „je členem“ vkládá slovo „voleného“, slova „musí splňovat požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena orgánu a“ se nahrazují slovem „nahradí“, slovo „nahradí“ za slovy „obchodní korporaci“ se zrušuje a část věty za středníkem se včetně středníku zrušuje.
26.
V § 46 odst. 5 se za slova „je členem“ vkládá slovo „voleného“ a slova „právního předpisu“ se nahrazují slovy „občanského zákoníku a tohoto zákona“.
27.
V § 46 se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Bez zápisu zástupce právnické osoby podle odstavce 3 do obchodního rejstříku nelze právnickou osobu jako člena voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva zapsat do obchodního rejstříku.
(7)
Nezmocní-li právnická osoba zástupce podle odstavce 3 a nebude-li zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy jí vznikla funkce, její funkce zaniká.
(8)
Zaniklo-li fyzické osobě zmocnění podle odstavce 3, zmocní právnická osoba bez zbytečného odkladu jinou fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala; nebude-li však tato zapsána do obchodního rejstříku ve lhůtě 3 měsíců ode dne zániku zmocnění předešlého zástupce, zaniká právnické osobě funkce člena voleného orgánu.“.
28.
V nadpisu nad označením § 51 se za slovo „členů“ vkládá slovo „voleného“.
29.
V § 52 odst. 1 a 2 se za slova „zda člen“ vkládá slovo „voleného“.
30.
V § 53 odst. 2 se slova „jejích orgánů“ nahrazují slovy „jejího voleného orgánu“.
31.
V § 54 odst. 1 větě první se za slova „se člen“ a ve větě druhé se za slova „osob členovi“ vkládá slovo „voleného“, slova „ostatní členy orgánu“ se nahrazují slovem „orgán“ a za větu první se vkládá věta „Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán.“.
32.
V § 54 odst. 2 se za slovo „Člen“ vkládá slovo „voleného“.
33.
V § 54 odst. 3 se za slovo „člena“ vkládá slovo „voleného“.
34.
V § 54 odst. 4 se za slovo „členu“ vkládá slovo „voleného“ a slova „, který oznámí střet zájmu podle odstavce 1“ se nahrazují slovy „při střetu zájmů“.
35.
V § 54 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Kontrolní orgán podá nejvyššímu orgánu zprávu o informacích, které obdržel podle odstavce 1, případně o jím pozastaveném výkonu funkce podle odstavce 4.“.
36.
V § 55 odst. 1 se za slova „Hodlá-li člen“ vkládá slovo „voleného“ a za větu první se vkládá věta „Člen kontrolního orgánu informuje kontrolní orgán; je-li jeho jediným členem, informuje nejvyšší orgán.“.
37.
V § 55 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Hodlá-li obchodní korporace uzavřít smlouvu s osobou vlivnou nebo ovládající anebo s osobou, jež je ovládána stejnou ovládající osobou, informuje o tom člen statutárního orgánu bez zbytečného odkladu kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To neplatí, je-li smlouva uzavírána s osobou řídící nebo s jinou osobou tvořící koncern.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
38.
V § 55 odst. 3 se za slovo „Člen“ vkládá slovo „voleného“ a za slova „odstavce 1“ se vkládají slova „nebo 2“.
39.
V § 55 odst. 4 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“.
40.
§ 58 včetně nadpisu zní:
㤠58
Odstoupení z funkce
(1)
Člen voleného orgánu obchodní korporace může ze své funkce odstoupit. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem. Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno. V případě člena voleného orgánu družstva výkon funkce končí nejpozději 3 měsíce od doručení odstoupení. Odstupující člen, který nebyl zvolen orgánem obchodní korporace, oznámí své odstoupení orgánu, jehož je členem, a jeho funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal nebo měl projednat orgán, jehož je členem.
(2)
Jestliže odstupující člen oznámí své odstoupení na zasedání příslušného orgánu, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení, neschválí-li příslušný orgán na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce.
(3)
Vykonává-li působnost valné hromady jediný společník, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi, neschválí-li na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.“.
41.
V § 59 odst. 1 se za slova „členem jejího“ vkládá slovo „voleného“ a slova „z tohoto“ se nahrazují slovem „ze“.
42.
V § 59 odstavec 2 zní:
„(2)
Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti; bez tohoto schválení nenabude smlouva účinnosti. Nerozhodl-li nejvyšší orgán společnosti jinak, je schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který z těchto dnů nastal později.“.
43.
V § 59 odst. 3 se za slovo „odměňování“ vkládají slova „v kapitálové společnosti sjednáno“, slova „sjednáno v souladu s tímto zákonem“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Ustanovení § 61 odst. 1 tím není dotčeno.“.
44.
V § 59 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Jsou-li smlouva o výkonu funkce nebo v ní obsažené ujednání o odměně neplatné z důvodu na straně kapitálové společnosti nebo není-li smlouva o výkonu funkce uzavřena z důvodu překážek na straně kapitálové společnosti nebo z důvodu vyšší moci či jiné překážky vzniklé nezávisle na vůli člena voleného orgánu kapitálové společnosti anebo ji nejvyšší orgán neschválí bez zbytečného odkladu po jejím uzavření z uvedených důvodů, odstavec 3 se nepoužije. Odměna se v takovém případě určuje jako odměna obvyklá v době uzavření smlouvy nebo, nebyla-li smlouva uzavřena, jako odměna obvyklá v době vzniku funkce za činnost obdobnou činnosti, kterou člen voleného orgánu vykonával. Ustanovení § 61 odst. 1 tím není dotčeno.
(5)
V případě rozporu mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou se použijí ujednání společenské smlouvy; byla-li smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, použijí se ujednání ve smlouvě o výkonu funkce.“.
45.
V § 60 písm. a) se za slovo „členovi“ vkládá slovo „voleného“.
46.
V § 60 písm. c) a d) se za slovo „člena“ vkládá slovo „voleného“.
47.
V § 60 písm. d) a v § 61 odst. 1 se za slovo „členem“ vkládá slovo „voleného“.
48.
V § 61 se odstavec 3 zrušuje.
49.
§ 62 zní:
㤠62
(1)
Na osobu, která se fakticky nachází v postavení člena voleného orgánu, přestože jím není, a bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodní korporaci má, se použijí ustanovení tohoto zákona o nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení občanského zákoníku a tohoto zákona o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti.
(2)
Ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů člena voleného orgánu se na osobu uvedenou v odstavci 1 použijí obdobně, s výjimkou § 54 odst. 4 a § 56 odst. 2. O možném střetu zájmů nebo o úmyslu uzavřít smlouvu s obchodní korporací informuje osoba uvedená v odstavci 1 statutární orgán a kontrolní orgán; nebyl-li kontrolní orgán zřízen, informuje nejvyšší orgán.“.
50.
V části první hlavě I se označení dílu 8 včetně nadpisu zrušuje a dosavadní díly 9 až 11 se označují jako díly 8 až 10.
51.
§ 63 až 66 včetně nadpisů znějí:
„Vyloučení člena statutárního orgánu z výkonu funkce
§ 63
(1)
Soud může i bez návrhu rozhodnout, že člen statutárního orgánu obchodní korporace, který v posledních 3 letech před zahájením řízení opakovaně nebo závažně porušil své povinnosti při výkonu funkce, nesmí až po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o vyloučení vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace (dále jen „vyloučení člena statutárního orgánu“).
(2)
Soud rozhodne i bez návrhu o vyloučení člena statutárního orgánu, jestliže byla tomuto členovi statutárního orgánu uložena povinnost podle § 66 odst. 1.
(3)
Návrh na vydání rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu může podat každý, kdo na něm má důležitý zájem.
§ 64
(1)
Právní mocí rozhodnutí o vyloučení člena statutárního orgánu přestává být osoba, které se rozhodnutí týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích; zánik funkce oznámí soud, který o tom rozhodl, bez zbytečného odkladu soudu, který podle jiného právního předpisu vede obchodní rejstřík (dále jen „rejstříkový soud“).
(2)
Soud může rozhodnout, že osoba, u níž jsou dány důvody pro vyloučení člena statutárního orgánu, může za podmínek stanovených v tomto rozhodnutí zůstat členem statutárního orgánu jiné obchodní korporace, pokud okolnosti případu dokládají, že dosavadní výkon její funkce v této obchodní korporaci neodůvodňuje vyloučení z výkonu funkce, a pokud by vyloučení mohlo vést k poškození oprávněných zájmů této obchodní korporace nebo jejích věřitelů. Rozhodnutí může být vydáno jen na návrh osoby, o jejímž vyloučení soud rozhoduje, nebo dotčené obchodní korporace.
§ 65
Osoba, která poruší zákaz uložený jí rozhodnutím o vyloučení člena statutárního orgánu, ručí za splnění všech povinností obchodní korporace, které vznikly v době, kdy přes zákaz fakticky vykonávala činnost člena jejího statutárního orgánu. Soud i bez návrhu rozhodne, že se této osobě opětovně zakazuje vykonávat funkci člena statutárního orgánu, a to až na dobu 10 let; ustanovení § 63 odst. 3 se použije obdobně.
§ 66
Zvláštní povinnosti při úpadku obchodní korporace
(1)
Přispěl-li člen statutárního orgánu porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace a bylo-li v insolvenčním řízení již rozhodnuto o způsobu řešení úpadku obchodní korporace, insolvenční soud na návrh insolvenčního správce
a)
rozhodne o povinnosti tohoto člena vydat do majetkové podstaty prospěch získaný ze smlouvy o výkonu funkce, jakož i případný jiný prospěch, který od obchodní korporace obdržel, a to až za období 2 let zpět před zahájením insolvenčního řízení, jedná-li se o insolvenční řízení zahájené na návrh jiné osoby než dlužníka; není-li vydání prospěchu možné, nahradí jej člen statutárního orgánu v penězích, a
b)
byl-li na majetek obchodní korporace prohlášen konkurs, může také rozhodnout, že tento člen je povinen poskytnout do majetkové podstaty plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace; při určení výše plnění insolvenční soud přihlédne zejména k tomu, jakou měrou přispělo porušení povinnosti k nedostatečné výši majetkové podstaty.
(2)
Insolvenční správce podá návrh podle odstavce 1 také tehdy, rozhodne-li o tom věřitelský výbor. Nejsou-li v majetkové podstatě peněžní prostředky potřebné ke krytí nákladů na podání návrhu a vedení řízení, může insolvenční správce podmínit podání návrhu nebo další pokračování v řízení tím, aby mu věřitelé poskytli na úhradu těchto nákladů přiměřenou zálohu. Skončí-li řízení úspěchem insolvenčního správce, mohou věřitelé, kteří zálohu poskytli, požadovat její náhradu jako pohledávku za majetkovou podstatou.
(3)
Řízení podle odstavce 1 je incidenčním sporem podle insolvenčního zákona. Insolvenční soud oznámí bez zbytečného odkladu své rozhodnutí soudu, který je oprávněn rozhodnout o vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace.“.
52.
§ 67 a 68 se včetně nadpisu zrušují.
53.
V § 69 odst. 1 se slova „statutárním orgánem“ nahrazují slovy „členem statutárního orgánu“, slova „o vyloučení z výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace“ se nahrazují slovy „§ 63 až 66“ a slova „byla touto právnickou osobou určena k tomu, aby funkci statutárního orgánu za ni vykonávala“ se nahrazují slovy „tuto právnickou osobu při výkonu funkce zastupuje“.
54.
V § 69 odst. 2 se slova „Tento díl se použije“ nahrazují slovy „Ustanovení § 63 až 66 se použijí“, za slova „obdobně na“ se vkládají slova „bývalého člena statutárního orgánu, na“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a na každou další osobu, která se fakticky v takovém postavení nachází, přestože není členem orgánu, a bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodní korporaci má“.
55.
§ 70 se zrušuje.
56.
V § 71 odst. 5 se za slovo „členů“ vkládá slovo „volených“ a slova „a jejího prokuristu“ se zrušují.
57.
V § 72 odst. 1 se slova „osoba podle § 79“ nahrazují slovem „osoba“ a slova „řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří koncern podle § 79,“ se nahrazují slovem „koncernu“.
58.
V § 75 odst. 4 se slova „získá podíl“ nahrazují slovy „nakládá s podílem“ a slovo „představující“ se nahrazuje slovem „představujícím“.
59.
§ 76 zní:
㤠76
Ustanovení § 54 se použije obdobně, je-li jednání člena voleného orgánu obchodní korporace ovlivněno chováním vlivné nebo ovládající osoby, ledaže jde o řídící osobu.“.
60.
V § 77 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.
61.
V § 78 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo pouze jí ovládané osoby“.
62.
V § 81 odst. 1 se slova „řídící osoby nebo jiné osoby, se kterou tvoří řídící osoba koncern“ nahrazují slovem „koncernu“.
63.
V § 81 odst. 2 se za slovo „Člen“ vkládá slovo „voleného“, slova „nebo její prokurista nejsou“ se nahrazují slovem „není“, slova „funkcí zbaveni“ se nahrazují slovy „funkce zbaven“, slovo „prokáží-li“ se nahrazuje slovem „prokáže-li“ a slovo „mohli“ se nahrazuje slovem „mohl“.
64.
V § 82 odst. 2 písm. b) se slova „v něm“ nahrazují slovy „ve struktuře vztahů podle písmene a)“.
65.
V § 82 odst. 2 písm. d) se slova „poslední účetní závěrky,“ nahrazují slovy „účetní závěrky za účetní období bezprostředně předcházející účetnímu období, za něž se zpracovává zpráva o vztazích, a“.
66.
V § 82 odst. 2 se na konci písmene e) slovo „a“ nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
67.
V § 82 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 2 znějí:
„(5)
Ve zprávě o vztazích se neuvádí informace, které podléhají ochraně nebo utajení podle jiného právního předpisu2). V takovém případě musí zpráva obsahovat sdělení, že je neúplná a z jakého důvodu se jinak vyžadované informace neuvádějí.
(6)
Informace, které tvoří předmět obchodního tajemství, se ve zprávě o vztazích uvádí v přiměřené míře zobecnění, která odpovídá účelu zprávy o vztazích.
2)
Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES.“.
68.
V § 83 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu, je zpráva o vztazích její součástí a podléhá tak ověření auditorem.“.
69.
V § 84 odst. 1 se slova „těchto zpráv“ nahrazují slovy „zprávy o vztazích a popřípadě s výsledkem ověření zprávy o vztazích auditorem“.
70.
V § 84 odstavec 2 zní:
„(2)
Vyhotovuje-li ovládaná osoba výroční zprávu, uloží zprávu o vztazích do sbírky listin jako součást výroční zprávy. V opačném případě ji ovládaná osoba uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva o vztazích zpracovává.“.
71.
V § 85 odstavec 1 zní:
„(1)
Každý společník osobní společnosti, která je ovládanou osobou, nebo společník nebo společníci podle § 187, 365 nebo § 639 odst. 3 ovládané osoby mohou z vážných důvodů navrhnout soudu, aby pro účely přezkumu zprávy o vztazích jmenoval znalce.“.
72.
V § 85 odst. 3 se slovo „kvalifikovaný“ zrušuje.
73.
V § 86 odst. 1 se slova „; místně příslušným k rozhodování je soud, v jehož obvodu sídlí ovládaná osoba“, slova „, jinak platí, že navrženého znalce schválil“ a věta poslední zrušují.
74.
V § 86 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „; tuto povinnost uloží soud ovládané osobě v rozhodnutí o jmenování znalce“.
75.
V § 86 odst. 4 se slova „jednoho měsíce“ nahrazují slovy „3 měsíců“, slova „doručí znalec soudu, který ho jmenoval, a osobě, která přezkoumávanou zprávu vyhotovila“ se nahrazují slovy „uloží znalec do sbírky listin a doručí ostatním účastníkům řízení“ a věta poslední se zrušuje.
76.
V § 87 odst. 1 se za slova „Nedohodnou-li se“ vkládá slovo „navrhovatel,“.
77.
V § 87 odst. 2 se za slovo „Soud“ vkládají slova „, který jmenoval znalce,“.
78.
V § 88 odst. 1 se slova „podle § 85 odst. 1“ zrušují.
79.
V § 88 odst. 2 se slova „podle § 85 odst. 1“ zrušují a slova „mohly být“ se nahrazují slovem „byly“.
80.
V § 88 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Právo navrhnout jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích má také každý společník ovládané osoby, obsahuje-li vyjádření auditora uvedené ve zprávě auditora jakékoliv výhrady vztahující se ke zprávě o vztazích.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
81.
V § 89 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
82.
V § 89 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Právo podle odstavce 1 lze u ovládající osoby uplatnit do 1 roku ode dne, kdy se společník o podstatném zhoršení svého postavení nebo o jiném podstatném poškození svých oprávněných zájmů dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k podstatnému zhoršení jeho postavení nebo k jinému podstatnému poškození jeho oprávněných zájmů došlo, jinak toto právo zaniká.
(3)
Nepředloží-li ovládající osoba bez zbytečného odkladu po uplatnění práva podle odstavce 1 společníkovi návrh na odkoupení podílu, může se společník domáhat uzavření smlouvy u soudu; rozhodnutí je co do základu přiznaného práva závazné i pro další společníky v obdobném postavení.“.
83.
V § 90 odst. 2 se slova „osobě ovládající“ nahrazují slovy „osobě ovládané“, slova „tom, zda“ se nahrazují slovy „tom, že“ a slovo „došlo“ se nahrazuje slovem „nedošlo“.
84.
V § 91 odstavec 1 zní:
„(1)
Cena podílu při postupu podle § 89 se určí i s přihlédnutím k budoucímu provozu závodu na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Znalec určí hodnotu závodu ovládané osoby, kterou měl v době, než došlo ke zhoršení postavení společníků nebo jinému podstatnému poškození jejich oprávněných zájmů.“.
85.
V § 91 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Nepostupuje-li se podle § 89 odst. 3, ustanovení § 86 se použije obdobně s tím, že účastníkem řízení je také ovládající osoba a znalecký posudek se neukládá do sbírky listin. Ovládaná osoba zpřístupní znalecký posudek bez zbytečného odkladu na žádost každému společníkovi.
(3)
Odměnu znalce za zpracování znaleckého posudku určí soud, který znalce jmenoval, a hradí ji ovládající osoba. Vedle odměny náleží znalci náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s vypracováním znaleckého posudku.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
86.
V § 94 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
87.
V § 95 odst. 3 se slova „byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo“ zrušují.
88.
Pod označení § 108 se vkládá nadpis, který zní: „Společnická žaloba“.
89.
V § 108 odstavec 2 zní:
„(2)
Přestane-li být společník, který společnickou žalobu podal, společníkem, zastupuje v řízení společnost jeho právní nástupce. Zanikne-li společníkovi účast bez právního nástupce, společnost nadále zastupuje, má-li na vydání rozhodnutí právní zájem. Nemá-li na vydání rozhodnutí právní zájem, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud společníky poučí, že mohou společnost v řízení zastoupit, nezastoupí společnost jiný společník.“.
90.
V § 112 odstavec 1 zní:
„(1)
Veškerý zisk, jiné vlastní zdroje a ztráta se dělí mezi společníky rovným dílem, neurčí-li společenská smlouva jiný poměr.“.
91.
V § 112 odst. 3 se slova „2 nebo 3“ nahrazují slovy „1 nebo 2“.
92.
V § 112 odst. 5 se slova „1 až“ nahrazují slovy „2 a“.
93.
V § 112 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Podíl na zisku je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva nebo rozhodnutí nejvyššího orgánu určí jinak.“.
94.
V § 113 odst. 1 písmena e) a f) znějí:
„e)
okamžikem, kdy nastávají účinky prohlášení konkursu na majetek některého ze společníků,
f)
okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty některého ze společníků,“.
95.
V § 113 odst. 1 písm. g) se slova „o tomto“ nahrazují slovy „, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut“.
96.
V § 113 odst. 1 písm. i) se text „§ 115 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 115 odst. 2“.
97.
V § 114 odst. 1 se slova „dnem právní moci takového rozhodnutí obnovuje, ledaže se společníci, včetně společníka, na jehož majetek byl prohlášen konkurs, dohodnou jinak“ nahrazují slovy „obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle společníka účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců od právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, společník ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví.“.
98.
V § 114 odstavec 2 zní:
„(2)
Odstavec 1 se použije obdobně i v případě, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazu k postižení podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením podílu.“.
99.
V § 114 odst. 3 se slovo „až“ nahrazuje slovem „a“.
100.
V § 114 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Projev vůle podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.“.
101.
V § 127 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „nastoupení účinků“ a slova „nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku komanditisty anebo zrušení konkursu proto, že je komanditistův majetek zcela nepostačující“ se zrušují.
102.
V § 127 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „nastoupení účinků“ a za slovo „oddlužení“ se vkládají slova „zpeněžením majetkové podstaty“.
103.
V § 127 odst. 1 písm. c) se slova „doručení vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl komanditisty převoditelný,“ zrušují a slova „o tomto návrhu, nebo“ se nahrazují slovy „, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut, není-li podíl komanditisty převoditelný,“.
104.
V § 127 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e)
výpověď komanditisty podle § 113 odst. 1 písm. a), nebo
f)
vyloučení komanditisty podle § 115 odst. 2.“.
105.
V § 127 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Účast komanditisty zaniká i doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci.“.
106.
§ 128 zní:
㤠128
(1)
Jestliže je zrušen konkurs na majetek komanditisty z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že komanditistův majetek byl zcela nepostačující, účast komanditisty ve společnosti se obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle komanditisty účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců od právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, komanditista ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví.
(2)
Odstavec 1 se použije obdobně i v případě, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazu k postižení podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením podílu.
(3)
Projev vůle podle odstavce 1 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.“.
107.
V § 135 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Upraví-li společenská smlouva podíly, se kterými není spojeno hlasovací právo, není tím dotčeno ustanovení § 171 odst. 2.
(4)
Ve společnosti musí být alespoň jeden podíl, se kterým je spojeno hlasovací právo.“.
108.
V § 138 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
název druhu podílu, k němuž je kmenový list vydán, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů, a označení podílu, k němuž je kmenový list vydán, a“.
109.
V § 138 odst. 1 písm. f) se slova „označení kmenového listu, jeho“ zrušují a za slovo „číslo“ se vkládají slova „kmenového listu“.
110.
V § 139 odst. 2 větě první se slova „jeho podíl, označení podílu“ nahrazují slovy „výše jeho podílu“, slova „a den zápisu do seznamu společníků“ se nahrazují slovy „den zápisu do seznamu společníků a označení podílu, může-li společník vlastnit více podílů“ a věta poslední se nahrazuje větou „Upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů, uvede se i jejich název.“.
111.
V § 146 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
označení podílů, může-li společník vlastnit více podílů, a název druhu podílu a práva a povinnosti s ním spojené, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů,“.
112.
V § 146 odst. 2 písm. b) se za slova „členy jiných“ vkládá slovo „volených“ a slova „, kteří mají být podle tohoto zákona voleni valnou hromadou“ se zrušují.
113.
V § 146 odst. 2 písm. d) se slovo „provede“ nahrazuje slovem „provedl“.
114.
V § 146 odstavec 3 zní:
„(3)
Údaje podle odstavce 2 lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze společenské smlouvy vypustit; společenská smlouva může svěřit toto rozhodnutí do působnosti jednatele. Rozhodnutí podle tohoto odstavce se nepovažuje za rozhodnutí o změně společenské smlouvy.“.
115.
V § 147 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Rozhodnutí jednatele o změně obsahu společenské smlouvy má formu veřejné listiny; tvoří-li více jednatelů kolektivní orgán, osvědčuje se rozhodnutí veřejnou listinou.“.
116.
V § 149 odst. 1 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
117.
V § 149 odst. 3, § 309 odst. 2, § 352 odst. 1 až 3 a v § 586 odst. 1 se za slova „na zisku“ vkládají slova „nebo jiných vlastních zdrojích“.
118.
V § 149 odst. 3 a v § 309 odst. 2 se za slovo „zisk“ vkládají slova „nebo jiné vlastní zdroje“.
119.
V § 149 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Převádí-li společnost vlastní podíl, mají k němu společníci předkupní právo. Využije-li předkupní právo více společníků, rozdělí se převáděný podíl mezi tyto společníky podle poměru jejich podílů.
(6)
Odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně pro nabytí podílu společnosti jí ovládanou osobou nebo osobou jednající svým jménem na účet této ovládané osoby.“.
120.
V § 151 odst. 2 se za slova „vkladové povinnosti,“ vkládají slova „ačkoliv byl k jejímu plnění vyzván a na možnost vyloučení upozorněn,“ a věta poslední se zrušuje.
121.
V § 151 odst. 3 se slova „, s upozorněním, že jinak bude postupováno podle § 152 až 154“ zrušují.
122.
V § 152 odst. 3 se slovo „držitelům“ nahrazuje slovem „společníkům“.
123.
V § 153 odst. 2 se slovo „bývalým“ zrušuje.
124.
V § 153 se odstavec 4 zrušuje.
125.
V § 154 odst. 1 se slova „kupní ceny nebo částky odpovídající výši splněné vkladové povinnosti“ nahrazují slovy „vypořádacího podílu“.
126.
V § 154 odst. 2 se slova „nebo po zápisu snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku“ zrušují.
127.
V § 154 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
128.
V § 157 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
129.
V § 157 odst. 2 písm. d) se slova „pro neplnění vkladové povinnosti“ nahrazují slovy „podle § 204“.
130.
Na konci textu § 158 se doplňují slova „; směřuje-li uplatnění práva vůči jiné osobě než jednateli, informuje společník písemně o svém záměru všechny jednatele“.
131.
Na konci § 160 se doplňují věty „Zanikne-li společníkovi účast bez právního nástupce, společnost nadále zastupuje, má-li tento společník na vydání rozhodnutí právní zájem. Nemá-li na vydání rozhodnutí právní zájem, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud společníky poučí, že mohou společnost v řízení zastoupit, nezastoupí společnost jiný společník.“.
132.
Na konci textu nadpisu pod označením § 161 se doplňují slova „a na jiných vlastních zdrojích“.
133.
V § 161 odst. 1 se za slovo „zisku“ vkládají slova „a na jiných vlastních zdrojích“, slovo „určeném“ se nahrazuje slovy „určených“ a slova „nebo valná hromada“ se zrušují.
134.
V § 161 odst. 2 se za slovo „zisku“ vkládají slova „a na jiných vlastních zdrojích“.
135.
V § 161 odst. 3 větě druhé se slovo „Pevný“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li společenská smlouva jinak, pevný“.
136.
V § 161 se odstavec 4 zrušuje.
137.
V § 164 odst. 2 se slova „že valná hromada rozhodla o příplatkové povinnosti podle § 174 odst. 3 nebo“ zrušují.
138.
V § 164 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Současně s oznámením o vystoupení ze společnosti odevzdá společník společnosti kmenový list, byl-li vydán, jinak je vystoupení neúčinné.“.
139.
V § 168 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Se společníkem může být na valné hromadě přítomna i jedna jím určená osoba, neurčí-li společenská smlouva jinak. Osoba společnosti doloží, že je zavázána alespoň ke stejné mlčenlivosti jako společník.“.
140.
V § 171 odst. 1 písm. c) se čárka za slovem „povinnosti“ zrušuje.
141.
V § 171 odst. 2 větě první se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
142.
V § 173 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
143.
V § 173 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
tak určí společenská smlouva z jiného důležitého důvodu.“.
144.
V § 173 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Omezení výkonu hlasovacího práva podle odstavce 1 písm. a) až c) se vztahuje i na společníky, kteří jednají se společníkem, který nemůže vykonávat hlasovací právo, ve shodě.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
145.
V § 173 odst. 3 se slova „Zákaz výkonu hlasovacích práv“ nahrazují slovy „Omezení výkonu hlasovacího práva podle odstavce 1 písm. a) až c)“.
146.
§ 174 zní:
㤠174
(1)
Vyžaduje-li se souhlas společníka s rozhodnutím valné hromady podle § 171 odst. 2, může jej společník projevit písemně nebo jiným vhodným způsobem určeným ve společenské smlouvě a doručit společnosti nejpozději do 7 dnů ode dne konání valné hromady.
(2)
Souhlas s rozhodnutím valné hromady podle odstavce 1 musí být projeven způsobem, který umožní společnosti ověřit totožnost oprávněného společníka a určit podíly, s nimiž je spojeno vykonávané právo, jinak se k souhlasu nepřihlíží.
(3)
Přijetí rozhodnutí valné hromady podle odstavce 1 se osvědčuje veřejnou listinou.
(4)
Ustanovení § 177 odst. 2 se použije obdobně.“.
147.
V § 175 odstavec 3 zní:
„(3)
Vyžaduje-li zákon, aby přijetí rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se společníkům zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření společníka se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Ustanovení § 172 se použije obdobně.“.
148.
V § 177 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního společníka k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření společníků, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.“.
149.
V § 184 odst. 1 se slovo „Termín“ nahrazuje slovy „Místo, datum a hodina“.
150.
V § 186 se slova „Doba a místo jednání“ nahrazují slovy „Místo, datum a hodina konání“.
151.
V § 188 odst. 2 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „nebo osoby podle § 168 odst. 3“.
152.
V § 189 odst. 1 písm. f) se slova „, jestliže o to protestující na valné hromadě požádá“ zrušují.
153.
V § 190 odst. 2 písm. c) se za slovo „případně“ vkládá slovo „členů“.
154.
V § 190 odst. 2 písm. g) se slova „, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis,“ nahrazují slovy „stanovených zákonem“.
155.
V § 190 odst. 2 písm. i) se slova „jeho části“ nahrazují slovy „části jmění“ a slova „dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v“ se nahrazují slovem „skutečného“.
156.
V § 190 odst. 2 písm. j) se slova „tichém společenství“ nahrazují slovy „tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podíl na zisku společnosti nebo jiných vlastních zdrojích“.
157.
V § 190 odst. 2 písmeno n) zní:
„n)
schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku,“.
158.
V § 190 odst. 2 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
„o)
rozhodování o podání návrhu na vyloučení společníka soudem,“.
Dosavadní písmeno o) se označuje jako písmeno p).
159.
V § 191 odst. 1 se slova „usnesení členské schůze“ nahrazují slovy „rozhodnutí orgánu“.
160.
V § 192 odst. 2 se za slovo „podán“ vkládá slovo „odůvodněný“ a slova „nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit“ se nahrazují slovy „navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu“.
161.
V § 192 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Určí-li tak společenská smlouva, odstavec 2 se nepoužije.“.
162.
V § 193 odst. 1 se za slova „v působnosti valné hromady“ vkládají slova „nebo bylo-li rozhodnuto o prohlášení kmenových listů za neplatné“.
163.
Za § 194 se vkládá nový § 194a, který zní:
㤠194a
(1)
Společenská smlouva může určit, že s podílem je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více jednatelů a takto jmenovaného jednatele odvolat. Celkový počet takto jmenovaných jednatelů nesmí být větší než počet jednatelů volených valnou hromadou. Ustanovení § 448b odst. 2 první věta a odst. 4 se použijí obdobně.
(2)
Tvoří-li jednatelé kolektivní orgán a nejmenuje-li společník jednatele do 1 měsíce ode dne, kdy mohl právo podle odstavce 1 vykonat, mohou jednatelé, jejichž počet neklesl pod polovinu, jmenovat náhradního jednatele do doby, než společník toto právo vykoná.
(3)
Na dovolání se neplatnosti jmenování nebo odvolání jednatele jmenovaného podle odstavce 1 nebo 2 se použijí § 191 odst. 1 věta první a odst. 2 a § 192 odst. 1.“.
164.
V § 195 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Jednatel se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a společenskou smlouvou.“.
165.
V § 195 odst. 2 se za slovo „Nikdo“ vkládá slovo „však“ a text „§ 51 odst. 1“ se nahrazuje textem „§ 51 odst. 2“.
166.
V § 198 odst. 1 se za slova „jeho funkce,“ vkládají slova „anebo v případě zániku právnické osoby, která je jednatelem, bez právního nástupce“.
167.
V § 198 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
168.
V § 199 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Neurčí-li společenská smlouva jinak, jednatel nesmí“.
169.
V § 199 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
170.
V § 201 odst. 2 písm. c) se text „§ 187“ nahrazuje textem „§ 159“.
171.
V § 201 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Oprávnění podle odstavce 2 písm. b) mohou členové dozorčí rady využívat jen na základě rozhodnutí dozorčí rady, ledaže dozorčí rada není schopna plnit své funkce.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
172.
V § 201 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „; § 446 odst. 2 a 3, § 448 odst. 1, § 448 odst. 3, § 448b, 449, 450 a 454 se použijí obdobně, neurčí-li společenská smlouva jinak“.
173.
V § 202 odst. 1 se slovo „tento“ zrušuje.
174.
V § 202 odst. 2 závěrečné části ustanovení se slova „hlasoval na valné hromadě proti“ nahrazují slovy „nehlasoval na valné hromadě pro“ a slova „hlasoval proti“ se nahrazují slovy „nehlasoval pro“.
175.
V § 202 se odstavec 3 zrušuje.
176.
§ 206 zní:
㤠206
(1)
Účast společníka ve společnosti zaniká zrušením konkursu proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. Účast společníka ve společnosti zaniká také doručením vyrozumění o neúspěšné opakované dražbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl převoditelný, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postižením podílu nebo právní mocí exekučního příkazu k postižení podílu po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle jiného právního předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut.
(2)
Jestliže bylo zrušeno rozhodnutí o zrušení konkursu podle odstavce 1 a společnost dosud nenaložila s uvolněným podílem podle § 213 až 215, účast společníka se obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle společníka účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců ode dne právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, společník ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví. Věty první a druhá platí obdobně i v případě, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazu k postižení podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením podílu.
(3)
Na zpeněžení podílu společníka v insolvenčním řízení se použije obdobně § 213 odst. 1. Nedojde-li ke zpeněžení podílu společníka ve lhůtě do šesti měsíců ode dne, v němž nastaly účinky prohlášení konkursu na majetek společníka nebo schválení oddlužení společníka, nastávají obdobné účinky jako při vystoupení společníka ze společnosti. Vypořádací podíl se určí podle § 36. Jestliže byl konkurs na majetek společníka zrušen z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že byl majetek společníka zcela nepostačující a společnost dosud nenaložila s uvolněným podílem podle § 215, účast společníka se obnoví dnem, kdy je společnosti doručen projev vůle společníka účast obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců ode dne právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatila-li společnost vypořádací podíl, společník ho nahradí společnosti spolu s projevem vůle účast obnovit, jinak se mu účast ve společnosti neobnoví.
(4)
Bez zbytečného odkladu po zániku účasti společníka ve společnosti odevzdá společník nebo jeho insolvenční správce společnosti kmenový list, byl-li vydán.
(5)
Projev vůle podle odstavce 2 nebo 3 musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem.“.
177.
V § 207 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Podmíní-li společenská smlouva převod podílu souhlasem orgánu podle odstavce 2, může též určit, v jakých případech a za jakých podmínek je orgán podle odstavce 2 povinen souhlas udělit, popřípadě v jakých případech je povinen souhlas odmítnout.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
178.
V § 207 odstavec 4 zní:
„(4)
Nerozhodne-li orgán podle odstavce 2 do 2 měsíců ode dne doručení žádosti nebo neudělí-li souhlas bez udání důvodu anebo neudělí-li souhlas v případech, v nichž je podle společenské smlouvy povinen souhlas udělit, může společník, zanikl-li závazek ze smlouvy podle odstavce 2, vystoupit ze společnosti; ustanovení § 164 se použije obdobně. Vystoupit ze společnosti lze do 1 měsíce ode dne zániku závazku ze smlouvy podle odstavce 2, jinak toto právo zaniká.“.
179.
V § 209 odstavec 2 zní:
„(2)
Smlouva o převodu podílu musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy. Převod podílu je vůči společnosti účinný doručením účinné smlouvy.“.
180.
V § 209 odst. 3 větě druhé se slovo „Při“ nahrazuje slovy „Na předkupní právo společníka při“ a slovo „obchodního“ se zrušuje.
181.
V § 209 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Je-li převoditelnost podílu omezena jinak než udělením souhlasu některého z orgánů společnosti, je smlouva o převodu podílu uzavřená v rozporu s daným omezením neplatná.“.
182.
Nadpis pod označením § 211 zní: „Zrušení účasti dědice“.
183.
V § 212 odst. 1 se za slovo „účast“ vkládají slova „za trvání společnosti“ a slova „jinak než převodem podílu“ se nahrazují slovy „bez právního nástupce“.
184.
V § 212 odstavec 2 zní:
„(2)
Byl-li vydán kmenový list a společník, jehož účast ve společnosti zanikla, jej bez zbytečného odkladu společnosti neodevzdá, postupuje se podle § 152 odst. 3. Namísto kmenového listu prohlášeného za neplatný vydá společnost nový kmenový list.“.
185.
V § 212 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
186.
V § 212 odst. 3 se slovo „spojená“ nahrazuje slovem „spojené“.
187.
V § 213 odst. 1 se za slovo „Společnost“ vkládají slova „jako zástupce“, za slova „prodá uvolněný podíl“ se vkládají slova „, ledaže je podíl nepřevoditelný nebo to vylučuje společenská smlouva,“, slovo „obchodnímu“ se nahrazuje slovem „uvolněnému“ a slovo „obchodní“ se zrušuje.
188.
V § 213 odst. 2 se slova „po odečtení nákladů a započtení pohledávek podle odstavce 2“ a slova „nebo uloží do úřední úschovy“ zrušují.
189.
V § 213 odstavec 3 zní:
„(3)
Před vyplacením vypořádacího podílu si může společnost odečíst účelně vynaložené náklady související s prodejem uvolněného podílu společníka a započíst splatné pohledávky proti pohledávce bývalého společníka na vyplacení vypořádacího podílu.“.
190.
§ 214 zní:
㤠214
(1)
Nepodaří-li se uvolněný podíl prodat ve lhůtě 3 měsíců, určí se výše vypořádacího podílu a jeho splatnost podle § 36. Podle § 36 se určí výše vypořádacího podílu a jeho splatnost také v případě, že je podíl nepřevoditelný, nebo určí-li to společenská smlouva.
(2)
Jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné, lze lhůtu podle odstavce 1 prodloužit dohodou mezi společností a společníkem, jehož účast zanikla, nebo jeho právním nástupcem až o 1 rok.“.
191.
§ 215 zní:
㤠215
(1)
Bez zbytečného odkladu poté, co je nebo mohla být zjištěna výše vypořádacího podílu podle § 214, rozhodne společnost o přechodu uvolněného podílu nejméně za protiplnění ve výši vyplaceného vypořádacího podílu na zbývající společníky poměrně podle jejich podílů, na některé společníky nebo jen na jednoho z nich, jinak sníží základní kapitál o vklad společníka, jehož účast ve společnosti zanikla; nesplní-li společnost tuto povinnost, soud ji i bez návrhu zruší a nařídí její likvidaci. Tato rozhodnutí náleží do působnosti valné hromady.
(2)
Stanou-li se všechny podíly uvolněnými, může společnost rozhodnout, že vlastnické právo k těmto podílům přechází na společnost. Rozhodnutí náleží do působnosti jednatele a má formu veřejné listiny; tvoří-li jednatelé kolektivní orgán, rozhodnutí se osvědčuje veřejnou listinou.
(3)
Rozhodnutím podle odstavce 1 přechází vlastnické právo k podílu na společníky a rozhodnutím podle odstavce 2 na společnost.“.
192.
V § 216 odst. 2 se slova „nebo splacením její předepsané části, nestanoví-li rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, že“ nahrazují slovy „všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části peněžitých vkladů určené společenskou smlouvou nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením společenská smlouva nebo toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu; je-li taková část peněžitých vkladů určená společenskou smlouvou, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že účinky zvýšení základního kapitálu“.
193.
V § 218 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
194.
V § 218 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Pokud již nastaly účinky zvýšení základního kapitálu převzetím vkladové povinnosti, zveřejní jednatelé výzvu pro věřitele, jejichž pohledávky vůči společnosti vznikly po účinnosti zvýšení základního kapitálu, aby je přihlásili ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění. Ustanovení § 237 a 238 se použijí přiměřeně.“.
195.
V § 218 odst. 4 se slova „podle odstavce 1“ zrušují.
196.
V § 219 odst. 1 se slova „, ledaže ke zvýšení dochází vytvořením nových podílů“ zrušují.
197.
V § 219 odstavec 2 zní:
„(2)
Zvýšení základního kapitálu nepeněžitými vklady je přípustné již před tímto splacením. Jednatel předloží valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede
a)
důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem,
b)
popis nepeněžitého vkladu,
c)
zda byl nepeněžitý vklad oceněn znaleckým posudkem nebo postupem podle § 469 anebo zda bude oceněn podle § 468,
d)
výši emisního kursu, který má být vnesením nepeněžitého vkladu splacen, a
e)
částku ocenění nepeněžitého vkladu, ledaže bude oceněn podle § 468.“.
198.
V § 221 se za slovo „prohlášení“ vkládají slova „o vzdání se přednostního práva na valné hromadě“ a slova „o usnesení valné hromady a má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli tohoto společníkova podílu“ se nahrazují slovy „osvědčující usnesení valné hromady“.
199.
V § 221 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Vzdání se přednostního práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli tohoto společníkova podílu.“.
200.
V § 223 písm. b) se za slovo „převzetí“ vkládají slova „a pro splnění“.
201.
V § 223 písm. c) se slova „určení druhu podílů“ nahrazují slovy „označení podílu“ a za slovo „podíl,“ se vkládají slova „a název druhu podílu, připouští-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů,“.
202.
V § 223 písmeno d) zní:
„d)
údaje o nepeněžitém vkladu podle § 219 odst. 2 písm. b) až d) a částku ocenění nepeněžitého vkladu, je-li určena na základě znaleckého posudku, a“.
203.
V § 224 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
údaje o nepeněžitém vkladu podle § 219 odst. 2 písm. b) až e),“.
204.
V § 226 odst. 2 se slovo „lisy“ nahrazuje slovem „listy“ a slovo „použije“ se nahrazuje slovem „použijí“.
205.
V § 229 odst. 2 se slova „, ledaže se tohoto práva společník postupem podle § 221 vzdá“ zrušují, slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“ a slovo „vkladů“ se nahrazuje slovem „podílů“.
206.
V § 229 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Společník se může postupem podle § 221 vzdát práva podílet se na zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů podle odstavce 2 jen do rozhodnutí valné hromady rozhodující o tomto zvýšení; částka, o niž se základní kapitál zvyšuje, tím není dotčena, a rozdělí se mezi ostatní společníky podle odstavce 2. Toto vzdání se práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli tohoto společníkova podílu.“.
207.
V § 230 se slovo „použije“ nahrazuje slovem „použijí“.
208.
V § 232 písmeno d) zní:
„d)
označení podílu, připadá-li nový vklad společníka na nový podíl, a název druhu podílu, připouští-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů, popřípadě“.
209.
V § 235 odst. 1 se slova „nebo společenskou smlouvou“ zrušují.
210.
V § 236 odst. 2 se slova „, ledaže jde o snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty“ zrušují.
211.
V § 239 odst. 2 písm. b) se slova „, odpovídá-li takové prohlášení skutečnosti“ zrušují.
212.
V § 239 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
doložena ztráta společnosti nejméně ve výši částky odpovídající snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
213.
V § 239 odst. 2 se na konci písmene e) doplňuje slovo „nebo“.
214.
V § 239 odst. 3 se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“ a text „písm. d)“ se nahrazuje textem „písm. e)“.
215.
V § 240 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „vrátí“ nahrazuje slovy „obnoví se vkladová povinnost, pokud byla společníkovi v důsledku snížení základního kapitálu prominuta, a“ a za slova „toto plnění“ se vkládá slovo „vrátí“.
216.
V § 240 odst. 3 se slovo „použije“ nahrazuje slovem „použijí“.
217.
Za § 240 se vkládá nový § 240a, který zní:
㤠240a
Ustanovení tohoto oddílu o ochraně věřitelů se nepoužijí, snižuje-li společnost základní kapitál za účelem úhrady ztráty.“.
218.
V § 242 odst. 1 se slova „vzniká právo na vyplacení podílu na likvidačním zůstatku jejich vrácením společnosti na výzvu likvidátora“ nahrazují slovy „vyzve likvidátor společníka k odevzdání kmenového listu“ a na konci odstavce se doplňují věty „Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po jeho odevzdání. Odevzdané kmenové listy likvidátor neprodleně zničí.“.
219.
V § 242 odst. 2 se slova „§ 152 až 154“ nahrazují slovy „§ 152 a 153. Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po prohlášení kmenových listů za neplatné“.
220.
V § 242 se odstavec 3 zrušuje.
221.
V § 244 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
222.
V § 245 se za slova „jsou cenné papíry“ a za slova „dále cenné papíry“ vkládají slova „a zaknihované cenné papíry“ a za slova „takové cenné papíry“ se vkládají slova „nebo zaknihované cenné papíry“.
223.
V § 245 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ustanovení tohoto zákona o evidenci zaknihovaných cenných papírů se použijí přiměřeně na evidenci vedenou schovatelem, který drží imobilizované akcie v úschově.“.
224.
V § 247 odst. 2 se slova „kusové akcie“ nahrazují slovy „akcie, která nemá jmenovitou hodnotu a představuje stejný podíl na základním kapitálu společnosti (dále jen „kusová akcie“),“ a slova „vydaných kusových“ se zrušují.
225.
V § 248 odst. 1 a 2 se slova „nebo účetní“ zrušují.
226.
V § 248 odst. 2 se slova „nebo účetních“ zrušují.
227.
V § 249 se slova „nebo účetní“ zrušují.
228.
V § 250 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, formu, zda jsou listinné nebo zaknihované, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou listinné akcie imobilizovány,“.
229.
V § 250 odst. 2 písm. e) se za slova „s jednou akcií“ vkládají slova „, celkový počet hlasů ve společnosti“ a slova „a celkový počet hlasů ve společnosti“ se nahrazují slovy „a mají-li být vydány akcie bez hlasovacího práva, obsahují stanovy i počet hlasů spojených s jednou akcií pro případ, že vlastník této akcie může hlasovat na valné hromadě“.
230.
V § 250 odst. 2 písm. f) se slova „pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady,“ zrušují.
231.
V § 250 odst. 3 písm. c) se slova „počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií“ nahrazují slovy „údaje o akciích“, slovo „se“ se nahrazuje slovem „budou“, slova „vydají, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry,“ se nahrazují slovy „vydány, uvedené v odstavci 2 písm. c) a d),“ a slovo „provede“ se nahrazuje slovem „provedl“.
232.
V § 250 odst. 3 písm. f) se za slovo „členy“ vkládá slovo „volených“ a slova „kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou,“ se zrušují.
233.
V § 250 odst. 3 písm. h) se slova „akcie jako“ zrušují a slova „cenné papíry“ se nahrazují slovem „akcie“.
234.
V § 250 odstavec 4 zní:
„(4)
Údaje podle odstavce 3 lze po vzniku společnosti a po splnění vkladové povinnosti ze stanov vypustit; stanovy mohou svěřit toto rozhodnutí do působnosti představenstva nebo správní rady. Rozhodnutí podle tohoto odstavce se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov.“.
235.
V § 251 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo správní rada“.
236.
V § 252 písmeno a) zní:
„a)
název druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií, jejich formu a údaj, zda upsané akcie budou vydány jako listinné nebo zaknihované,“.
237.
V § 253 odst. 1 se slova „nebo účetní“ zrušují, slova „v době“ se nahrazují slovy „ve lhůtě“ a slova „určený ve stanovách“ se nahrazují slovy „zřízený správcem vkladu“.
238.
V § 253 odst. 2 se text „§ 26“ nahrazuje textem „§ 23 odst. 3“.
239.
V § 255 odst. 1 se slova „převyšující 10 % svého“ nahrazují slovy „ve výši alespoň 10 %“.
240.
V § 255 odst. 4 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
241.
V § 256 odst. 1 se slova „jsou spojena práva“ nahrazují slovy „je spojeno právo“ a slova „zisku a“ se nahrazují slovy „zisku nebo“.
242.
V § 256 odst. 2 se slova „podle ustanovení o postoupení smlouvy; souhlas společnosti se nevyžaduje“ nahrazují slovy „písemnou smlouvou o převodu nesplacené akcie“.
243.
V § 256 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Akcie vydaná jako cenný papír se označuje jako listinná akcie, akcie vydaná jako zaknihovaný cenný papír se označuje jako zaknihovaná akcie.“.
244.
V § 257 odst. 1 se za slovo „vydat“ vkládá slovo „kusové“ a slova „, které nemají jmenovitou hodnotu a představují stejné podíly na základním kapitálu společnosti (dále jen „kusové akcie“)“ se zrušují.
245.
V § 257 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
246.
V § 257 odstavec 4 zní:
„(4)
Kde se v tomto zákoně stanoví o jmenovité hodnotě, rozumí se tím v případě kusových akcií účetní hodnota, ledaže z povahy ustanovení plyne, že se na kusové akcie nepoužije. Vyžaduje-li tento zákon uvedení údaje o jmenovité hodnotě akcie, nahradí se údajem o tom, že jde o kusovou akcii, není-li dále stanoveno jinak.“.
247.
V § 259 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
údaj o formě akcie,“.
248.
V § 259 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
název druhu akcie a popis práv s ním spojených alespoň odkazem na stanovy, mají-li být vydány akcie různých druhů.“.
249.
V § 259 odst. 2 se věta první zrušuje.
250.
V § 260 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo správní rady“.
251.
V § 260 odst. 2 se slova „akcie vydána jako zaknihovaný cenný papír“ nahrazují slovy „vydána zaknihovaná akcie“.
252.
V § 262 se za slovo „druhu“ vkládají slova „, mají-li být vydány akcie různých druhů,“.
253.
V § 263 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
254.
V § 264 odstavec 2 zní:
„(2)
Do seznamu akcionářů se zapisuje název druhu akcie, mají-li být vydány akcie různých druhů, její jmenovitá hodnota, jméno a bydliště nebo sídlo akcionáře, číslo bankovního účtu, číselné označení listinné akcie a změny zapisovaných údajů.“.
255.
V § 268 se za slovo „akcie“ vkládají slova „, nevydané akcie“.
256.
V § 270 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Omezení převoditelnosti akcií na jméno či její změna je účinná dnem zápisu této skutečnosti do obchodního rejstříku.“.
257.
V § 275 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
258.
V § 276 odst. 1 větě první se slova „se zvláštními právy“ a věta druhá zrušují.
259.
V § 276 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Akcie, s nimiž není spojeno hlasovací právo, mohou být vydány, jen pokud souhrn jejich jmenovitých hodnot nepřesáhne 90 % základního kapitálu.
(3)
Vyžaduje-li tento zákon hlasování na valné hromadě podle druhu akcií, je vlastník akcie, s níž není spojeno hlasovací právo, oprávněn na valné hromadě hlasovat.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
260.
V § 276 odst. 6 se věta první zrušuje, za slovo „hodnotě“ se vkládají slova „nebo s kusovými akciemi“, slovo „zvláštní“ se zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo i různá váha hlasů“.
261.
§ 277 zní:
㤠277
Práva spojená s určitým druhem akcií se určí ve stanovách. V případě pochybností o jejich obsahu může soud na návrh společnosti nebo akcionáře rozhodnout, jaké právo je s akcií spojeno, pokud je z okolností zřejmé, že takové právo vyjadřuje vůli obsaženou ve stanovách nebo je této vůli obsahově nejbližší; jinak určí, že takové právo s akcií spojeno není.“.
262.
V § 278 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
263.
§ 279 se zrušuje.
264.
V § 280 odst. 1 se slovo „vyplacen“ nahrazuje slovem „přiznán“, slova „o vyplacení“ se nahrazují slovy „o přiznání“ a slovo „jejího“ se nahrazuje slovem „jeho“.
265.
V § 280 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To platí obdobně pro přednostní podíl na jiných vlastních zdrojích, jestliže valná hromada rozhodne o rozdělení jiných vlastních zdrojů.“.
266.
V § 280 odst. 2 se slovo „vyplacení“ nahrazuje slovem „přiznání“.
267.
V § 282 odst. 2 se text „§ 281 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 281 odst. 3“.
268.
V § 284 odst. 1 se slova „na základě tohoto zákona“ zrušují.
269.
V § 284 odstavec 3 zní:
„(3)
Není-li stanoveno nebo určeno jinak, rozumí se rozhodným dnem k uplatnění práva spojeného s cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem sedmý den předcházející dni, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé.“.
270.
V § 285 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
počet akcií, které zatímní list nahrazuje, jejich formu, údaj, že nahrazuje listinné nebo zaknihované akcie, a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů,“.
271.
V § 285 odst. 2 písm. g) se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
272.
V § 287 písmeno d) zní:
„d)
počet akcií, které lze za jeden dluhopis vyměnit nebo upsat, jejich formu, zda půjde o listinné nebo zaknihované akcie, jmenovitou hodnotu a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů; jmenovitá hodnota akcií, které mohou být vyměněny za vyměnitelné dluhopisy, nesmí být vyšší, než je součet hodnot vyměnitelných dluhopisů, za něž mohou být vyměněny, a“.
273.
V § 287 písm. e) se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní radu“ a slovo „stanovilo“ se nahrazuje slovem „stanovily“.
274.
V § 289 se slova „ke dni, kdy mohlo být vykonáno poprvé“ nahrazují slovy „k rozhodnému dni“.
275.
V § 290 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
276.
V § 290 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
počet akcií, které lze za jeden dluhopis upsat, jejich formu, zda lze upsat listinné nebo zaknihované akcie, jmenovitou hodnotu a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů, s tím, že lze upisovat jen celé akcie,“.
277.
V § 290 odst. 2 písm. c) se slova „bylo pověřeno“ nahrazují slovy „nebo správní rada byly pověřeny“ a slovo „stanovilo“ se nahrazuje slovem „stanovily“.
278.
V § 296 písmeno c) zní:
„c)
určení, kolik akcií lze získat z opčního listu, jaké formy, zda půjde o listinné nebo zaknihované akcie, v jaké jmenovité hodnotě, a název jejich druhu, mají-li být vydány akcie různých druhů, anebo kolik dluhopisů společnosti lze získat z opčního listu, jaké formy a v jaké jmenovité hodnotě a“.
279.
V § 297 odst. 1 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
280.
V § 297 odst. 2 se věty druhá a třetí zrušují.
281.
V § 297 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Bylo-li přednostní právo ze zaknihovaných opčních listů uplatněno ve stanovené lhůtě po splnění podmínek pro vydání zaknihovaných cenných papírů, dá společnost osobě, která vede evidenci zaknihovaných cenných papírů, příkaz k zápisu těchto zaknihovaných cenných papírů na majetkový účet v evidenci zaknihovaných cenných papírů. Současně dá společnost příkaz ke zrušení těch zaknihovaných opčních listů, z nichž bylo přednostní právo uplatněno, nebo nebylo-li právo z nich plynoucí uplatněno v určené lhůtě.“.
282.
V § 299 odst. 1 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
283.
Na konci textu § 303 se doplňují slova „nebo správní rada“.
284.
V § 304 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a slova „nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, o účetní hodnotě nabytých akcií,“ se zrušují.
285.
V § 306 odst. 1 písm. c) se slovo „jiným“ zrušuje.
286.
V § 306 odst. 2 se slova „nebo u kusových akcií jejich účetní hodnota“ a slova „nebo účetní“ zrušují.
287.
V § 307 úvodní části ustanovení se slova „zpráva představenstva o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku“ nahrazují slovy „výroční zpráva podle jiného právního předpisu“.
288.
V § 307 písm. b) a c) se slova „, nebo byly-li vydány kusové akcie, účetní hodnotu“ zrušují.
289.
V § 307 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Nemá-li společnost povinnost vyhotovit výroční zprávu, uvede údaje podle odstavce 1 v příloze v účetní závěrce podle právních předpisů upravujících účetnictví.“.
290.
V § 308 odst. 2 se slova „nebo účetní“ zrušují.
291.
V § 311 písm. b) a d) se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
292.
V § 311 písm. c) se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
293.
V § 313 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“ a na konci textu věty první se doplňují slova „nebo správní radou“.
294.
V § 315 se text „odst. 1“ zrušuje.
295.
V § 318 odst. 1 se slova „ovládanou osobou“ nahrazují slovy „prostřednictvím osoby, kterou ovládá,“.
296.
V § 321 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, ledaže postupuje podle § 306“.
297.
V § 323 odst. 2 písm. a) se slovo „nabízeném“ nahrazuje slovem „nabízeného“.
298.
V § 323 odst. 2 písm. b) se slovo „dobu“ nahrazuje slovem „lhůtu“.
299.
V § 324 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
300.
V § 324 odst. 3 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
301.
V § 325 odst. 1 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
302.
V § 328 odst. 2 se slovo „Doba“ nahrazuje slovem „Lhůta“.
303.
V § 329 odst. 2 se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
304.
V § 329 odst. 3 se slova „5 a odst. 7“ nahrazují číslem „6“.
305.
V § 334 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
306.
V § 335 odst. 1 se za slova „druhu akcií“ vkládají slova „, o podstatné změně práv spojených s akcií“, slova „nebo zaknihovaných akcií“ se zrušují a slova „zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku“ se nahrazují slovy „účinnosti takové změny stanov“.
307.
V § 335 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a slova „, k němuž byla zapsána změna druhu akcií nebo omezení převoditelnosti akcií do obchodního rejstříku“ se nahrazují slovy „účinnosti změny stanov podle odstavce 1“.
308.
V § 336 se slovo „nebo“ za slovem „trhu“ nahrazuje čárkou a za slova „druhu akcií“ se vkládají slova „, pro podstatnou změnu práv spojených s akcií“.
309.
V § 340 se slovo „doby“ nahrazuje slovem „lhůty“.
310.
V § 341 se za slova „pro změnu druhu akcií,“ vkládají slova „podstatnou změnu práv spojených s akcií,“.
311.
§ 342 zní:
㤠342
Rozhodla-li valná hromada o změně druhu nebo formy akcií, o změně akcií se jmenovitou hodnotou na kusové akcie nebo o změně kusových akcií na akcie se jmenovitou hodnotou anebo o štěpení akcií na více akcií nebo spojení více akcií do jedné akcie, může společnost vydat nové akcie až po účinnosti takové změny stanov. Lhůta k předložení akcií k výměně může začít běžet až ode dne následujícího po dni nabytí účinnosti takové změny stanov.“.
312.
V § 343 se za slovo „formy“ vkládají slova „, při výměně akcií se jmenovitou hodnotou za kusové akcie nebo kusových akcií za akcie se jmenovitou hodnotou“ a slova „§ 526 a § 531 odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 501 a 526“.
313.
V § 345 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
314.
V § 345 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ a za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a slova „marným uplynutím dodatečné lhůty“ se nahrazují slovy „rozhodnutím představenstva nebo správní rady o vyloučení“.
315.
V § 346 odst. 1 se slovo „době“ nahrazuje slovem „lhůtě“ a za slovo „představenstvo“ se vkládají slova „nebo správní rada“.
316.
V § 346 odst. 2 se slovo „vydá“ nahrazuje slovem „prodá“, slovo „splatí-li“ se nahrazuje slovem „zaplatí-li“ a slova „nebo účetní“ se zrušují.
317.
Nad označení § 348 se vkládá nadpis, který zní: „Podíl na zisku a na jiných vlastních zdrojích“.
318.
V § 348 odst. 1 se za slova „podíl na zisku“ vkládají slova „a na jiných vlastních zdrojích“ a slova „akcionářova podílu“ se nahrazují slovy „jmenovité hodnoty akcií vlastněných akcionářem“.
319.
V § 348 odst. 2 se za slova „podíl na zisku“ vkládají slova „a na jiných vlastních zdrojích“.
320.
V § 348 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
321.
V § 348 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, neurčí-li stanovy jinak“.
322.
V § 348 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Podíl na zisku ani na jiných vlastních zdrojích se nevrací, ledaže osoba, které byl podíl vyplacen, věděla nebo měla vědět, že při vyplacení byly porušeny podmínky stanovené tímto zákonem.
(5)
Odstavec 4 se nepoužije na zálohy podle § 35.“.
323.
§ 349 zní:
㤠349
Společnost poskytuje veškerá peněžitá plnění ve prospěch akcionáře nebo osoby, které svědčí samostatně převoditelné právo, na své náklady a nebezpečí výhradně bezhotovostním převodem na bankovní účet.“.
324.
§ 350 se zrušuje.
325.
V § 351 se za slova „podíl na zisku“ vkládají slova „nebo jiných vlastních zdrojích“, za slovo „která“ se vkládají slova „o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů“ a slova „o výplatě podílu na zisku“ se zrušují.
326.
V § 352 odst. 1 se za slovo „hromada“ vkládají slova „o rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů“ a slova „o jeho výplatě“ se zrušují.
327.
V § 357 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
328.
V § 359 úvodní části ustanovení se slova „osoba, která svolává valnou hromadu,“ nahrazují slovy „správní rada“.
329.
V § 360 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
330.
V § 360 odst. 3 se za slovo „nevyjádří“ vkládají slova „anebo v případě odmítnutí nebo neposkytnutí informace ve lhůtě podle § 358 odst. 1“.
331.
V § 360 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
V případě odmítnutí nebo neposkytnutí informace správní radou ve lhůtě podle § 358 odst. 1 rozhodne o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud na návrh akcionáře. Toto právo lze u soudu uplatnit ve lhůtě podle odstavce 3 věty druhé.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
332.
V § 360 odst. 5 se za číslo „3“ vkládají slova „nebo 4“.
333.
V § 361 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
334.
§ 362 zní:
㤠362
(1)
Návrhy a protinávrhy doručené společnosti nejpozději 3 dny před konáním valné hromady uveřejní představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu na internetových stránkách společnosti. Jsou-li návrhy a protinávrhy doručeny nejpozději 5 dnů před konáním valné hromady, uveřejní představenstvo nebo správní rada bez zbytečného odkladu i své stanovisko; stanovy mohou lhůtu 5 dnů přiměřeně zkrátit.
(2)
Obsahují-li návrhy a protinávrhy zdůvodnění, uveřejní s nimi představenstvo nebo správní rada i toto zdůvodnění.“.
335.
V § 363 větě druhé se číslo „7“ nahrazuje číslem „5“, za slovo „představenstvo“ se vkládají slova „nebo správní rada“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „na internetových stránkách společnosti“.
336.
V § 365 odst. 1 až 3 se slova „nebo počet kusů“ zrušují.
337.
V § 366 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní radu“ a slovo „svolalo“ se nahrazuje slovem „svolaly“.
338.
V § 367 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
339.
V § 367 odst. 2 se slova „není oprávněno“ nahrazují slovy „nebo správní rada nejsou oprávněny“ a slova „je oprávněno“ se nahrazují slovy „nebo správní rada jsou oprávněny“.
340.
V § 368 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
341.
V § 368 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo správní rady“.
342.
V § 369 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
343.
V § 369 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Žádost podle odstavce 1 musí být doručena společnosti nejpozději 15 dnů před konáním valné hromady, případně, je-li určen, nejpozději 10 dnů před rozhodným dnem k účasti na valné hromadě.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
344.
V § 369 odst. 3 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“, číslo „5“ se nahrazuje číslem „10“ a za slovo „určen,“ se vkládají slova „5 dnů“.
345.
V § 371 se slova „představenstva nebo“ nahrazují slovy „představenstva,“ a za slova „dozorčí rady“ se vkládají slova „nebo správní rady“ a slovo „jejich“ se nahrazuje slovem „jeho“.
346.
V § 372 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
347.
V § 372 odst. 2 se za slovo „dozorčí“ vkládají slova „nebo správní“.
348.
Na konci § 373 se doplňuje věta „Zanikne-li akcionáři účast bez právního nástupce, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud kvalifikované akcionáře poučí, že mohou společnost v řízení zastoupit, nezastoupí společnost jiný kvalifikovaný akcionář.“.
349.
V § 374 odst. 1 se za slovo „akcionář“ vkládá slovo „písemně“ a slovo „písemně“ za slovem „radu“ se nahrazuje slovy „; směřuje-li uplatnění práva proti jiné osobě než členovi představenstva, informuje písemně o této skutečnosti představenstvo“.
350.
V § 374 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Před uplatněním práva podle § 371 nebo 372 informuje akcionář písemně o svém záměru správní radu.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
351.
V § 374 odst. 3 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 2“.
352.
V § 375 úvodní části ustanovení se slovo „svolalo“ nahrazuje slovy „nebo správní rada svolaly“ a slovo „předložilo“ se nahrazuje slovem „předložily“.
353.
V § 377 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
354.
V § 377 odst. 2 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“ a slovo „považuje“ se nahrazuje slovem „považují“.
355.
V § 378 odst. 2 se za slovo „osobě“ vkládají slova „před konáním valné hromady“.
356.
V § 378 odst. 4 se slova „podle jiného právního předpisu“ zrušují.
357.
V § 378 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Převedené peněžní prostředky nejsou součástí majetkové podstaty hlavního akcionáře, pokud dojde k jeho úpadku nebo nastane obdobná situace podle právního řádu jiného členského státu než České republiky po přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům společnosti podle § 385.“.
358.
V § 382 odst. 1 se slova „prioritních akcií“ nahrazují slovy „akcií, s nimiž není spojeno hlasovací právo,“.
359.
V § 384 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
360.
V § 385 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větami „Na zástavního věřitele, který má u sebe zastavený účastnický cenný papír, se přiměřeně použije § 387. Byl-li zástavou zaknihovaný účastnický cenný papír, uvede společnost v příkazu k zápisu změny vlastníků podle § 386 i příkaz k výmazu zástavního práva.“.
361.
V § 387 odst. 2 se slova „uvedené v odstavci 1 do 1 měsíce“ nahrazují slovy „ve lhůtě podle odstavce 1“.
362.
V § 387 odst. 4 se slova „stejné formy, druhu a jmenovité hodnoty“ zrušují.
363.
V § 390 odst. 1 se slova „od splatnosti protiplnění“ a slovo „poskytnuté“ zrušují.
364.
V § 390 odst. 2 se slovo „den“ zrušuje a slovo „doba“ se nahrazuje slovem „lhůta“.
365.
V § 390 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
V soudním rozhodnutí, kterým bylo přiznáno právo na dorovnání, soud určí výši dorovnání ve vztahu ke každému druhu akcie a jinému účastnickému cennému papíru a rovněž celkovou výši dorovnání zvýšenou o částku úroků podle § 388 ode dne přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům, o částku úroků z prodlení a o částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy. Vlastníci účastnických cenných papírů, kteří se dovolali práva na dorovnání, mají právo na náhradu v řízení účelně vynaložených nákladů.
(4)
Hlavní akcionář ve lhůtě určené soudem splní dorovnání vůči všem vlastníkům účastnických cenných papírů do soudní úschovy a současně do soudní úschovy složí i částku úroků podle § 388 ode dne přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům, částku úroků z prodlení a částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy. Soud společně s rozhodnutím podle odstavce 3 vyvěsí na své úřední desce také výzvu vlastníkům účastnických cenných papírů, aby se u něj o dorovnání přihlásili. Společnost současně toto rozhodnutí a výzvu na přihlášení se o dorovnání uveřejní způsobem, jakým byla svolána valná hromada, která rozhodla o nuceném přechodu účastnických cenných papírů.“.
366.
V § 390 odst. 5 se slova „občanského soudního řádu“ nahrazují slovy „zákona upravujícího soudní úschovu“ a slova „roků od právní moci usnesení o přijetí do úschovy“ se nahrazují slovy „let ode dne uveřejnění soudního rozhodnutí společností podle odstavce 4“.
367.
V § 390 odstavec 6 zní:
„(6)
Dohodne-li se hlavní akcionář na dorovnání s vlastníkem účastnického cenného papíru mimo soudní řízení, oznámí uzavření této dohody a spolu s ním i výzvu ostatním vlastníkům účastnických cenných papírů, aby se přihlásili o dorovnání u příslušného soudu způsobem, jakým byla svolána valná hromada, která rozhodla o nuceném přechodu účastnických cenných papírů. Hlavní akcionář bez zbytečného odkladu po uzavření dohody splní dorovnání vůči všem vlastníkům téhož druhu akcie nebo účastnického cenného papíru do soudní úschovy, a složí do soudní úschovy i částku úroků podle § 388 ode dne přechodu vlastnického práva k účastnickým cenným papírům, částku úroků z prodlení a částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy; odstavec 5 se použije obdobně. Výše dorovnání vůči ostatním vlastníkům téhož druhu akcie nebo účastnického cenného papíru nesmí být nižší, než je sjednaná výše dorovnání.“.
368.
V § 390 se odstavec 7 zrušuje.
369.
V § 391 odst. 1 se za slovo „účastnické“ vkládá slovo „cenné“.
370.
V § 393 odst. 3 se slovo „doby“ nahrazuje slovem „lhůty“ a slova „ustanovení odstavce 1 se nepoužije“ se nahrazují slovy „odstavce 1 a 2 se nepoužijí“.
371.
V § 396 odst. 2 se slova „a statutární ředitel“ zrušují.
372.
V § 398 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo správní rada“.
373.
V § 399 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
S akcionářem může být na valné hromadě přítomna i jedna jím určená osoba, neurčí-li stanovy jinak.“.
374.
V § 402 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
375.
V § 402 odstavec 2 zní:
„(2)
Valnou hromadu svolává představenstvo nebo správní rada, popřípadě člen tohoto orgánu, pokud ji příslušný orgán bez zbytečného odkladu nesvolá a tento zákon svolání valné hromady vyžaduje, anebo pokud není příslušný orgán schopný se dlouhodobě usnášet, ledaže tento zákon stanoví jinak.“.
376.
V § 402 odst. 3 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
377.
V § 403 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
378.
V § 406 odst. 1 se slova „nebo zaknihované akcie“ zrušují, slova „akcionářů nebo“ se nahrazují slovy „akcionářů a akcionářům vlastnícím zaknihované akcie na majitele na adresu uvedenou“ a slova „anebo v evidenci vedené schovatelem držícím imobilizované akcie v úschově“ se zrušují.
379.
V § 406 odst. 2 se věta první zrušuje.
380.
V § 407 odst. 1 písm. d) se za slovo „člen“ vkládá slovo „voleného“.
381.
V § 407 odst. 1 písm. g) se slovo „návrhu“ nahrazuje slovem „pozvánky“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, neurčí-li stanovy jinak“.
382.
V § 407 odst. 2 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.
383.
V § 407 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Je-li na pořadu jednání valné hromady změna stanov, musí pozvánka na valnou hromadu obsahovat alespoň stručný a výstižný popis a odůvodnění navrhovaných změn stanov. Úplný návrh změny stanov představenstvo nebo správní rada uveřejní spolu s pozvánkou na valnou hromadu na internetových stránkách společnosti a společnost umožní každému akcionáři, aby ve lhůtě uvedené v pozvánce na valnou hromadu nahlédl v sídle společnosti zdarma do návrhu změny stanov; na toto právo musí být akcionář upozorněn v pozvánce na valnou hromadu.“.
384.
V § 408 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
385.
V § 411 odst. 2 se slova „a určí-li tak stanovy“ zrušují.
386.
V § 413 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nebo osoby podle § 399 odst. 2, je-li osoba na valné hromadě přítomna“.
387.
V § 413 odst. 1 písm. d) se za slovo „akcií“ vkládají slova „nebo počet kusových akcií“.
388.
V § 414 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a slova „přiměřené informace o podstatě jednotlivých záležitostí zařazených“ se nahrazují slovy „zdůvodnění návrhu usnesení valné hromady ani vyjádření představenstva nebo správní rady společnosti ke každé navrhované záležitosti zařazené“.
389.
V § 416 odst. 1 se za slova „podle § 421 odst. 2 písm. m)“ vkládají slova „, k rozhodnutí“ a za slovo „představenstva“ se vkládají slova „nebo správní rady“.
390.
V § 417 odstavec 1 zní:
„(1)
K rozhodnutí podle § 421 odst. 2 písm. m) a o změně výše základního kapitálu se vyžaduje také souhlas akcionářů za každý druh akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena; při hlasování v rámci druhu je potřeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů přítomných akcionářů.“.
391.
V § 417 odst. 2 se slova „nebo zaknihovaných akcií“ zrušují.
392.
V § 417 odst. 3 se slovo „umožnění“ zrušuje, za slova „také souhlas“ se vkládají slova „akcionářů za každý druh akcií, jejichž práva jsou tímto rozhodnutím dotčena; při hlasování v rámci druhu je potřeba“ a slova „každého druhu akcií, ledaže se tato rozhodnutí vlastníků těchto druhů akcií nedotknou“ se zrušují.
393.
V § 417 odst. 3, § 435 odst. 4 a v § 447 odst. 3 se za slovo „zisku“ vkládají slova „nebo jiných vlastních zdrojů“.
394.
V § 417 odst. 4 se za slovo „akcií“ vkládají slova „nebo o změně druhu akcií na akcie, se kterými není spojeno hlasovací právo,“, za slovo „všech“ se vkládá slovo „dotčených“ a slova „, jejichž akcie se mají spojit“ se zrušují.
395.
V § 418 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Neurčují-li stanovy společnosti jiný rozhodný den, platí, že rozhodným dnem pro rozhodování per rollam je sedmý den předcházející dni zaslání návrhu rozhodnutí všem akcionářům.“.
396.
V § 419 odstavec 2 zní:
„(2)
Vyžaduje-li zákon, aby rozhodnutí valné hromady bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se akcionářům zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření akcionáře se uvede i obsah návrhu rozhodnutí valné hromady, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Ustanovení § 382 odst. 1 věta druhá, § 416 odst. 2 a § 432 odst. 1 věta druhá a odst. 2 věta druhá se použijí obdobně.“.
397.
V § 420 se slova „Výsledek rozhodování“ nahrazují slovy „Rozhodnutí přijaté postupem“, za slovo „oznámí“ se vkládají slova „společnost nebo“, slovo „jednání“ se zrušuje, za slovo „svolat“ se vkládají slova „valnou hromadu“ a na konci textu paragrafu se doplňují slova „ode dne jeho přijetí“.
398.
V § 420 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního akcionáře k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření akcionářů, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.“.
399.
V § 421 odst. 2 písm. a) se slova „, určí-li tak stanovy nebo zákon“ zrušují a za slovo „představenstvem“ se vkládají slova „nebo správní radou,“.
400.
V § 421 odst. 2 písm. b) se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
401.
V § 421 odst. 2 písm. e) se slova „nebo statutárního ředitele, pokud stanovy neurčují, že tato působnost náleží dozorčí radě“ nahrazují slovy „, nestanoví-li tento zákon jinak“.
402.
V § 421 odst. 2 písm. f) se slova „s výjimkou členů dozorčí rady, které nevolí valná hromada“ nahrazují slovy „nestanoví-li tento zákon jinak“.
403.
V § 421 odst. 2 písm. g) se slova „, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis,“ nahrazují slovy „stanovených zákonem“.
404.
V § 421 odst. 2 písmeno l) zní:
„l)
schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu na použití likvidačního zůstatku,“.
405.
V § 421 odst. 2 písm. m) se slovo „jeho“ zrušuje, za slovo „části“ se vkládá slovo „jmění“ a slova „dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v“ se nahrazují slovem „skutečného“.
406.
V § 421 odst. 2 písm. o) se slova „tichém společenství, včetně schválení jejích změn a jejího zrušení“ nahrazují slovy „tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti“.
407.
V § 421 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:
„q)
rozhodnutí o přeměně společnosti, ledaže zákon upravující přeměny obchodních společností a družstev stanoví jinak.“.
408.
V § 423 odst. 2 písm. f) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou, za slovo „dozorčí“ se vkládají slova „nebo správní“ a slova „, jestliže o to protestující požádá“ se zrušují.
409.
V § 424 odst. 1 se za slovo „podán“ vkládá slovo „odůvodněný“ a slova „nebyl podaný protest zapsán chybou zapisovatele nebo předsedy valné hromady nebo navrhovatel nebyl na valné hromadě přítomen, případně důvody pro neplatnost usnesení valné hromady nebylo možné na této valné hromadě zjistit“ se nahrazují slovy „navrhovatel nepodal protest ze závažného důvodu“.
410.
V § 425 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní radu“.
411.
V § 425 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
412.
Na konci § 426 se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
z jiného důležitého důvodu určeného ve stanovách.“.
413.
V § 428 odst. 1 se za slovo „dozorčí“ vkládají slova „nebo správní“ a slova „usnesení členské schůze“ se nahrazují slovy „rozhodnutí orgánu“.
414.
V § 430 odst. 1 se za slova „v působnosti valné hromady“ vkládají slova „, bylo-li rozhodnuto o vyloučení akcionáře ze společnosti nebo prohlášení akcie či zatímního listu za neplatný“.
415.
V § 431 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
416.
V § 431 se slova „Ostatní změny“ nahrazují slovem „Změny“.
417.
V § 432 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“, za slovo „představenstva“ se vkládají slova „nebo správní rady“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „; jsou-li představenstvo nebo správní rada jednočlenné, má rozhodnutí formu veřejné listiny“.
418.
V § 433 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
419.
V § 434 odst. 2 se slova „přeměně zaknihovaných akcií na akcie a při přeměně akcií na zaknihované akcie“ nahrazují slovy „změně listinných akcií na zaknihované a při změně zaknihovaných akcií na listinné“.
420.
V § 435 se na začátek odstavce 3 vkládá věta „Představenstvo se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami.“.
421.
V § 435 odst. 3 se za slovo „Nikdo“ vkládá slovo „však“ a text „§ 51 odst. 1“ se nahrazuje textem „§ 51 odst. 2“.
422.
V § 435 odst. 4 se za slovo „zisku“ vkládají slova „nebo jiných vlastních zdrojů“.
423.
V § 435 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Představenstvo společnosti, která nezpracovává výroční zprávu podle jiného právního předpisu, vyhotoví zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku, v níž zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v účetním období, za něž se sestavuje účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku se uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva sestavuje.“.
424.
§ 436 zní:
㤠436
(1)
Účetní závěrku uveřejní představenstvo na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky.
(2)
Společně s účetní závěrkou uveřejní představenstvo výroční zprávu zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví. Nezpracovává-li se výroční zpráva, uveřejní představenstvo společně s účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.“.
425.
V § 438 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Smlouva o výkonu funkce schválená dozorčí radou podle odstavce 2 se může odchýlit od stanov za podmínek v nich určených.“.
426.
Za § 438 se vkládá nový § 438a, který včetně nadpisu zní:
㤠438a
Člen představenstva jmenovaný akcionářem
(1)
Stanovy mohou určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů představenstva a takto jmenovaného člena odvolat. Celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší než počet členů představenstva volených valnou hromadou nebo, určí-li tak stanovy, počet členů představenstva volených dozorčí radou. Ustanovení § 448b odst. 2 až 6 se použijí obdobně.
(2)
Určují-li stanovy, že členy představenstva volí a odvolává dozorčí rada, rozumí se pro účely odstavce 1 valnou hromadou dozorčí rada.“.
427.
V § 439 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
428.
V § 439 odst. 2 se slova „byla pro každého jednotlivého člena představenstva sjednána na 1 rok; v případě rozporu mezi stanovami a smlouvou o výkonu funkce platí délka funkčního období sjednaná ve smlouvě o výkonu funkce“ nahrazují slovy „činí 3 roky“.
429.
Nadpis nad označením § 441 se zrušuje.
430.
Pod označení § 441 se vkládá nadpis, který zní: „Zákaz konkurence“.
431.
V § 441 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3.“.
432.
§ 442 se zrušuje.
433.
V § 443 se za slova „jeho funkce“ vkládají slova „anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem představenstva, bez právního nástupce“.
434.
V § 443 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Funkce člena představenstva zaniká také, je-li za něj zvolen nový člen.“.
435.
V § 445 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
436.
V § 447 odst. 1 se slovo „jinými“ zrušuje.
437.
V § 448 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Počet členů dozorčí rady musí být dělitelný třemi, jde-li o společnost, v níž zaměstnanci volí jednu třetinu členů dozorčí rady.“.
438.
V § 448 odst. 2 se slovo „tento“ a slova „nebo jiný právní předpis“ zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Má-li společnost v první den účetního období, v němž má být do funkce ustanoven člen dozorčí rady, více než 500 zaměstnanců v pracovním poměru, volí jednu třetinu členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti.“.
439.
V § 448 se odstavce 3 až 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 3 a 4.
440.
V § 448 odst. 3 se slova „byla pro každého jednotlivého člena dozorčí rady sjednána na“ nahrazují slovem „činí“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.
441.
Za § 448 se vkládají nové § 448a a 448b, které včetně nadpisů znějí:
㤠448a
Člen dozorčí rady volený zaměstnanci
(1)
Člena dozorčí rady voleného zaměstnanci mají právo volit a odvolat pouze zaměstnanci, kteří jsou v době volby nebo odvolání v pracovním poměru ke společnosti.
(2)
Stanoví-li to volební řád, zaměstnanci volí a odvolávají člena dozorčí rady prostřednictvím volitelů. Volební obvody vytváří a zrušuje představenstvo podle pravidel určených ve volebním řádu. Volební řád určí způsob zařazování zaměstnanců do jednotlivých volebních obvodů; každý zaměstnanec se zařazuje právě do jednoho volebního obvodu. Při volbě volitelů se postupuje obdobně podle odstavců 4 až 7. Volitelem může být jen zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti. Funkce volitele zaniká také, je-li na jeho místo zvolen nový volitel, nebo jeho odstoupením z funkce. Odstoupením zaniká funkce volitele uplynutím 2 měsíců ode dne doručení odstoupení společnosti, ledaže volební řád určí jiný okamžik zániku funkce.
(3)
Členem dozorčí rady voleným zaměstnanci může být pouze zaměstnanec, který je v pracovním poměru ke společnosti, ledaže stanovy určí, že členu dozorčí rady volenému zaměstnanci nezaniká funkce skončením pracovního poměru ke společnosti, pokud odešel do důchodu; odchylné ujednání stanov nemá právní účinky.
(4)
Návrh na volbu nebo odvolání člena dozorčí rady voleného zaměstnanci je oprávněno podat představenstvo, odborová organizace nebo rada zaměstnanců anebo společně alespoň 10 % zaměstnanců v pracovním poměru ke společnosti.
(5)
K platnosti volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci se vyžaduje, aby hlasování bylo tajné a aby se voleb zúčastnila alespoň třetina oprávněných voličů nebo zvolených volitelů. Zvolen je kandidát s nejvyšším počtem odevzdaných hlasů; volební řád může určit vyšší většinu hlasů. Člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci je odvolán, hlasovala-li pro jeho odvolání alespoň polovina oprávněných voličů nebo zvolených volitelů, nestanoví-li volební řád pro odvolání jinou většinu.
(6)
Volba a odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci nebo voliteli se řídí volebním řádem, který připraví a schválí představenstvo po projednání s odborovou organizací a radou zaměstnanců, působí-li ve společnosti.
(7)
Volby nebo odvolání členů dozorčí rady volených zaměstnanci organizuje představenstvo po projednání s odborovou organizací a radou zaměstnanců, působí-li ve společnosti, tak, aby se jich mohl účastnit co nejvyšší počet voličů.
(8)
Člen představenstva, dozorčí rady, likvidátor, odborová organizace nebo rada zaměstnanců, které byly oprávněné podat návrh podle odstavce 4, anebo společně alespoň 10 % zaměstnanců v pracovním poměru ke společnosti se mohou z důvodů podle § 428 dovolávat neplatnosti volby nebo odvolání člena dozorčí rady voleného zaměstnanci podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku. Ustanovení § 429 odst. 2 se použije obdobně.
§ 448b
Člen dozorčí rady jmenovaný akcionářem
(1)
Stanovy mohou určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů dozorčí rady a takto jmenovaného člena odvolat. Celkový počet takto jmenovaných členů nesmí být větší než počet členů dozorčí rady volených valnou hromadou.
(2)
Jmenování a odvolání člena dozorčí rady podle odstavce 1 vyžaduje písemnou formu s úředně ověřeným podpisem; jmenování a odvolání je vůči společnosti účinné doručením. Akcionář při výkonu práva podle odstavce 1 doloží společnosti, že je oprávněn toto právo vykonat.
(3)
Nejmenuje-li akcionář člena dozorčí rady do 1 měsíce ode dne, kdy mohl právo podle odstavce 1 vykonat, může dozorčí rada, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, jmenovat náhradního člena do doby, než akcionář toto právo vykoná.
(4)
Člena dozorčí rady jmenovaného podle odstavce 1 nebo 3 může valná hromada odvolat pouze tehdy, pokud právo podle odstavce 1 zanikne nebo je-li pro to dán závažný důvod spočívající ve výkonu funkce jmenovaného člena dozorčí rady, zejména porušil-li závažně nebo opakovaně své povinnosti.
(5)
Na dovolání se neplatnosti jmenování nebo odvolání člena dozorčí rady jmenovaného podle odstavce 1 nebo 3 se použijí § 428 a § 429 odst. 2 obdobně.
(6)
K rozhodnutí o změně stanov, které umožní vydat akcii s právem podle odstavce 1, je třeba alespoň tříčtvrtinové většiny hlasů všech akcionářů každého druhu akcií.“.
442.
V § 451 odst. 2 se za slovo „osoby“ vkládají slova „se stejným nebo“.
443.
V § 451 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3.“.
444.
§ 452 se zrušuje.
445.
V § 453 odst. 1 se za slova „jeho funkce“ vkládají slova „anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem dozorčí rady, bez právního nástupce“.
446.
V § 453 odst. 2 se slova „volbou nového člena, ledaže z rozhodnutí valné hromady plyne něco jiného“ nahrazují slovy „, je-li za něj zvolen nebo jmenován nový člen“.
447.
V § 454 odst. 1 se slova „orgánu, který je oprávněn členy jmenovat“ nahrazují slovy „valné hromady“.
448.
V § 455 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
449.
§ 456 zní:
㤠456
(1)
Statutárním orgánem společnosti je správní rada.
(2)
Správní radě přísluší obchodní vedení a dohled nad činností společnosti.
(3)
Správní rada se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Nikdo však není oprávněn udělovat správní radě pokyny týkající se obchodního vedení nebo dohledu nad činností společnosti; tím není dotčen § 51 odst. 2.
(4)
Působností správní rady určovat základní zaměření obchodního vedení a základní zaměření dohledu nad činností společnosti nelze pověřit osoby odlišné od členů správní rady; tuto působnost nelze ani rozdělit mezi členy správní rady podle určitých oborů podle občanského zákoníku.
(5)
Správní rada zajišťuje řádné vedení účetnictví, předkládá valné hromadě ke schválení řádnou, mimořádnou, konsolidovanou, případně mezitímní účetní závěrku a v souladu se stanovami také návrh na rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů nebo úhradu ztráty.
(6)
Správní rada společnosti, která nezpracovává výroční zprávu podle jiného právního předpisu, vyhotoví zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku, v níž zhodnotí stav majetku a podnikatelskou činnost společnosti v účetním období, za něž se sestavuje účetní závěrka, a předpokládaný další vývoj podnikatelské činnosti společnosti. Zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku se uloží do sbírky listin ve lhůtě pro uložení účetní závěrky sestavené za účetní období, za něž se zpráva sestavuje.
(7)
Účetní závěrku uveřejní správní rada na internetových stránkách společnosti alespoň po dobu 30 dnů přede dnem konání valné hromady a po dobu 30 dnů od schválení nebo neschválení účetní závěrky.
(8)
Společně s účetní závěrkou uveřejní správní rada také výroční zprávu zpracovanou podle právních předpisů upravujících účetnictví, zpracovává-li se. Nezpracovává-li se výroční zpráva, uveřejní správní rada společně s účetní závěrkou zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majetku.
(9)
Stanovy mohou určit jiný způsob, jakým správní rada může své povinnosti podle odstavců 7 a 8 splnit, pokud takový postup nebude omezovat právo akcionářů na požadované informace.“.
450.
Nadpis nad označením § 457 se zrušuje.
451.
§ 457 až 461 včetně nadpisu znějí:
㤠457
(1)
Neurčí-li stanovy jinak, má správní rada 3 členy.
(2)
Neobsahují-li stanovy nebo smlouva o výkonu funkce délku funkčního období, platí, že činí 3 roky.
§ 458
(1)
Členy správní rady volí a odvolává valná hromada, ledaže stanovy určí, že právo jmenovat jednoho nebo více členů správní rady a takto jmenovaného člena odvolat je spojeno s akcií; v takovém případě se § 448b použije obdobně.
(2)
Na člena správní rady se použijí ustanovení § 54 až 57 o střetu zájmů člena kontrolního orgánu.
§ 459
Zákaz konkurence
(1)
Člen správní rady nesmí podnikat v předmětu činnosti společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného.
(2)
Člen správní rady nesmí být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern.
(3)
Člen správní rady se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.
(4)
Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3.
§ 460
(1)
V případě smrti člena správní rady, odstoupení z funkce, odvolání anebo jiného ukončení jeho funkce anebo v případě zániku právnické osoby, která je členem správní rady, bez právního nástupce zvolí valná hromada do 2 měsíců nového člena správní rady. Nebude-li z uvedených důvodů správní rada schopna plnit své funkce, jmenuje chybějící členy soud na návrh osoby, která na tom má právní zájem, a to na dobu, než bude řádně zvolen chybějící člen nebo členové, jinak může soud společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.
(2)
Funkce člena správní rady zaniká také, je-li za něj zvolen nový člen.
(3)
Stanovy mohou určit, že správní rada, jejíž počet členů neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena správní rady se nezapočítává do doby výkonu funkce člena správní rady, neurčují-li stanovy něco jiného.
(4)
Stanovy mohou také určit volbu náhradníků, kteří nastupují na uvolněné místo člena správní rady podle stanoveného pořadí.
(5)
Zanikne-li právnická osoba, která je členem správní rady, s právním nástupcem, stává se členem správní rady její právní nástupce, ledaže stanovy určí jinak.
§ 461
(1)
Správní rada rozhoduje většinou hlasů přítomných členů, ledaže stanovy určí vyšší počet. Každý člen správní rady má 1 hlas.
(2)
O průběhu jednání správní rady a o jejích rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedajícím a zapisovatelem; přílohou zápisu je seznam přítomných.
(3)
V zápisu se jmenovitě uvedou členové správní rady, kteří hlasovali proti jednotlivým rozhodnutím nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů správní rady se má za to, že hlasovali pro přijetí rozhodnutí.“.
452.
§ 462 a 463 se včetně nadpisu zrušují.
453.
V § 464 odst. 2 se za slovo „kapitál“ vkládají slova „upsáním nových akcií“ a slova „splacením předepsané části jejich emisního kursu, nestanoví-li rozhodnutí o zvýšení základního kapitálu jinak“ se nahrazují slovy „vnesením všech nepeněžitých vkladů nebo splacením takové části jejich emisního kursu určené stanovami nebo rozhodnutím valné hromady o zvýšení základního kapitálu, s jejímž splacením toto rozhodnutí spojuje účinky zvýšení základního kapitálu; je-li taková část emisního kursu určená stanovami, může rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit jiný okamžik nastoupení účinků zvýšení základního kapitálu“.
454.
V § 466 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a slovo „současně“ se zrušuje.
455.
V § 466 odst. 4 se slovo „které“ nahrazuje slovem „která“.
456.
V § 467 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „vrátí“ nahrazuje slovy „obnoví se povinnost splatit emisní kurs akcií, pokud byla akcionáři v důsledku snížení základního kapitálu prominuta, a“ a za slova „toto plnění“ se vkládá slovo „vrátí“.
457.
V § 468 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Postupuje-li se podle odstavce 1, částka ocenění se v případech vyžadovaných tímto zákonem neuvádí.“.
458.
V § 469 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
459.
V § 471 odst. 1 se slovo „splacení“ nahrazuje slovem „vnesení“, slova „nebo počet kusů jejich akcií“ se zrušují a slovo „dosahoval“ se nahrazuje slovem „dosahovala“.
460.
V § 471 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
461.
V § 472 se slovo „splacením“ nahrazuje slovem „vnesením“.
462.
V § 474 odstavec 2 zní:
„(2)
Zákaz podle odstavce 1 neplatí, vnáší-li se při zvýšení základního kapitálu pouze nepeněžité vklady. Představenstvo nebo správní rada předloží valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede
a)
důvody pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem,
b)
popis nepeněžitého vkladu,
c)
zda byl nepeněžitý vklad oceněn znaleckým posudkem nebo postupem podle § 469 anebo zda bude oceněn podle § 468,
d)
výši emisního kursu, který má být vnesením nepeněžitého vkladu splacen, a
e)
částku ocenění nepeněžitého vkladu, ledaže bude oceněn podle § 468.“.
463.
V § 474 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Zprávu podle odstavce 2 představenstvo nebo správní rada současně uveřejní nejméně 7 dní přede dnem konání valné hromady na internetových stránkách společnosti.“.
464.
V § 475 písmeno b) zní:
„b)
počet a jmenovitou hodnotu upisovaných akcií, jejich formu, zda se upisují listinné nebo zaknihované akcie, a název druhu upisovaných akcií, mají-li být vydány akcie různých druhů,“.
465.
V § 475 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, nebo zda budou nabídnuty k upsání na základě veřejné nabídky“.
466.
V § 475 písm. e) se slova „podle § 480 až 483“ nahrazují slovy „, nebo zda budou upsány dohodou akcionářů podle § 491 anebo zda budou nabídnuty určenému zájemci nebo zájemcům s uvedením osob anebo způsobu jeho nebo jejich výběru“.
467.
V § 475 písm. h) se za slova „přednostního práva“ vkládají slova „podle písmene d) nebo e)“, za slovo „představenstvo“ se vkládají slova „nebo správní rada“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.
468.
V § 475 písmeno j) zní:
„j)
schvaluje-li se nepeněžitý vklad, údaje o nepeněžitém vkladu podle § 474 odst. 2 písm. b) až d), částku jeho ocenění, je-li určena na základě znaleckého posudku, a údaje o akciích uvedené v písmenu b), které se za tento nepeněžitý vklad vydají,“.
469.
V § 475 písm. l) se slova „údaje podle písmene h)“ nahrazují slovy „údaje o účtu u banky a o lhůtě pro splacení emisního kursu nebo jeho části“.
470.
V § 476 úvodní části ustanovení se slova „podle § 475 písm. e)“ zrušují.
471.
V § 476 písm. a) se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
472.
V § 476 písm. b) se slovo „dobu“ nahrazuje slovem „lhůtu“.
473.
V § 476 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Zvyšuje-li se základní kapitál s využitím přednostního práva na základě veřejné nabídky, odstavec 1 písm. d) se nepoužije.“.
474.
V § 477 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
475.
V § 478 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
476.
V § 479 písm. a) se slovo „ostatní“ nahrazuje slovem „oprávnění“ a za slovo „učinili,“ se vkládají slova „anebo že jim nevzniklo nebo zaniklo,“.
477.
V § 479 písmeno b) zní:
„b)
údaje o upisovaných akciích uvedené v § 475 písm. b),“.
478.
V § 479 písmeno d) zní:
„d)
údaje o nepeněžitém vkladu podle § 474 odst. 2 písm. b) až e), popřípadě“.
479.
V § 480 odst. 3 se slova „kde není určen zájemce nebo zájemci úpisu podle § 475 písm. d)“ nahrazují slovy „k němuž nedochází smlouvou podle § 479 nebo dohodou akcionářů podle § 491“.
480.
V § 481 odstavec 2 zní:
„(2)
Zápis obsahuje údaje o upsaných akciích uvedené v § 475 písm. b), emisní kurs a lhůtu pro jeho splacení, jméno a bydliště nebo sídlo upisovatele a podpis, jinak se k upsání akcií nepřihlíží. Podpis akcionáře na listině upisovatelů nemusí být úředně ověřen.“.
481.
V § 481 odst. 3 se slova „druh, počet a jmenovitou hodnotu upsaných akcií, jejich formu nebo údaj, že budou vydány jako zaknihované cenné papíry“ nahrazují slovy „údaje o upsaných akciích uvedené v § 475 písm. b)“.
482.
V § 483 odst. 1 úvodní části ustanovení se číslo „475“ nahrazuje číslem „476“.
483.
V § 483 odst. 1 písm. b) se slova „a 476“ zrušují.
484.
V § 484 odst. 1 se slova „rozsahu jeho podílu“ nahrazují slovy „poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k základnímu kapitálu“.
485.
V § 484 odstavec 2 zní:
„(2)
Vydala-li akciová společnost více druhů akcií a zvyšuje-li se základní kapitál upisováním akcií pouze některého z těchto druhů, mohou stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu určit, že přednostní právo podle odstavce 1 má nejprve akcionář vlastnící akcii tohoto druhu, a to v rozsahu poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k takové části základního kapitálu, kterou představuje souhrn jmenovitých hodnot akcií tohoto druhu. Akcionář vlastnící jiný druh akcií má přednostní právo k akciím neupsaným podle věty první v poměru jmenovité hodnoty jeho akcií k takové části základního kapitálu, která není představována akciemi toho druhu akcií, jež jsou upisovány na zvýšení základního kapitálu.“.
486.
V § 485 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „zašle“ nahrazuje slovy „nebo správní rada oznámí“.
487.
V § 485 odst. 1 písm. b) se za slovo „hodnotě“ vkládají slova „nebo na jednu kusovou akcii“.
488.
V § 485 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
údaje o akciích upisovaných s využitím přednostního práva uvedené v § 475 písm. b) a jejich emisní kurs nebo způsob určení emisního kursu, anebo pověření představenstva nebo správní rady, aby ho určily, a“.
489.
V § 485 odst. 1 písm. d) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
490.
V § 485 odst. 2 se slova „jestliže se základní kapitál zvyšuje bez možnosti využití přednostního práva nebo“ zrušují.
491.
V § 486 odst. 2 se slova „nepřipadá 1“ nahrazují slovy „nepřipadá celá“.
492.
V § 488 odst. 4 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a za slovo „představenstva“ se vkládají slova „nebo správní rady“.
493.
V § 490 odst. 2 se slova „, a to v písemné formě s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě společnosti; prohlášení se uvede ve veřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady a má účinky také vůči každému dalšímu nabyvateli akcií tohoto akcionáře“ zrušují.
494.
V § 490 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Vzdání se přednostního práva se činí písemnou formou s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě rozhodující o zvýšení základního kapitálu; prohlášení o vzdání se přednostního práva na valné hromadě se uvede ve veřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady.
(4)
Vzdání se přednostního práva má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli akcií tohoto akcionáře.“.
495.
V § 491 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, anebo že jim nevzniklo“.
496.
V § 491 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
údaje o akciích upisovaných každým akcionářem uvedené v § 475 písm. b) a výši emisního kursu upisovaných akcií,“.
497.
V § 491 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
údaje o nepeněžitém vkladu podle § 474 odst. 2 písm. b) až e), a popřípadě“.
498.
V § 492 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
499.
V § 492 odst. 2 se za text „§ 465 odst. 2“ vkládá text „, § 483 odst. 1“.
500.
§ 493 zní:
㤠493
(1)
Nebyly-li ve lhůtě určené v usnesení valné hromady podle § 475 účinně upsány akcie v rozsahu potřebném ke zvýšení základního kapitálu, usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu se zrušuje a vkladová povinnost zaniká, ledaže
a)
jde o zvýšení základního kapitálu peněžitými vklady a
b)
chybějící část do 1 měsíce upíší dosavadní akcionáři podle výše jejich podílů, připouští-li takový postup usnesení valné hromady podle § 475.
(2)
Zrušuje-li se usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1, použije se § 466 odst. 1 obdobně.“.
501.
§ 494 se zrušuje.
502.
V § 498 písm. c) se slova „, nebo účetní hodnota kusových akcií“ zrušují a slova „jejich počtu a jmenovité hodnoty, nejde-li o kusové akcie,“ se nahrazují slovy „údajů uvedených v § 475 písm. b)“.
503.
V § 500 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo správní rady“.
504.
V § 500 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
505.
V § 500 odst. 3 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
506.
V § 502 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
507.
V § 503 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
508.
V § 504 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
509.
V § 507 písmeno c) zní:
„c)
rozsah zvýšení základního kapitálu a údaje o akciích, které mohou být na zvýšení základního kapitálu vydány, uvedené v § 475 písm. b), a“.
510.
V § 507 písm. d) se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.
511.
V § 508 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
512.
V § 510 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
513.
V hlavě páté dílu 6 oddílu 2 se na konci textu nadpisu pododdílu 4 doplňují slova „nebo správní rady“.
514.
V § 511 odst. 1 se slova „s výjimkou nerozděleného zisku“ zrušují.
515.
V § 511 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
maximální počet akcií a další údaje o akciích, které mají být na zvýšení základního kapitálu vydány, uvedené v § 475 písm. b), a“.
516.
V § 511 odst. 2 písm. b) se za slovo „pověřeno“ vkládají slova „nebo správní rada pověřena“.
517.
V § 512 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
518.
V § 513 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
519.
V § 515 odst. 1 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
520.
V § 515 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
521.
V § 515 odst. 2 se za slovo „představenstvem“ vkládají slova „nebo správní radou“.
522.
V § 516 písm. a) se slova „důvody a“ zrušují.
523.
V § 516 písm. e) se slova „návrhu akcionářů“ nahrazují slovy „smlouvy s akcionáři“, za slovo „návrh“ se vkládá slovo „smlouvy“ a za slova „při návrhu“ se vkládá slovo „smlouvy“.
524.
V § 516 se na konci textu písmene f) doplňují slova „; tato lhůta nesmí předcházet dni účinnosti snížení základního kapitálu“.
525.
V § 518 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
526.
V § 518 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
527.
V § 518 odst. 3 se slova „doručení výzvy nebo v okamžiku druhého zveřejnění“ nahrazují slovy „nabytí účinnosti rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu“.
528.
V § 519 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
529.
V § 519 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
530.
V § 520 odst. 2 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
531.
V § 523 odst. 1 se za slovo „nepostačuje“ vkládají slova „nebo by tento postup nesplnil účel snížení základního kapitálu“.
532.
V § 523 odst. 2 se slova „veřejného návrhu akcionářům“ nahrazují slovem „smlouvy“.
533.
V § 523 se odstavec 3 zrušuje.
534.
V nadpisu nad označením § 524 se za slovo „jmenovité“ vkládají slova „nebo účetní“.
535.
V § 524 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Účetní hodnota se snižuje poměrně u všech kusových akcií společnosti.“.
536.
§ 525 zní:
㤠525
Snížení jmenovité hodnoty akcií nebo zatímních listů se provede výměnou akcií nebo zatímních listů za akcie nebo zatímní listy s nižší jmenovitou hodnotou nebo vyznačením nižší jmenovité hodnoty na dosavadní akcie nebo zatímní listy s podpisem člena nebo členů představenstva nebo správní rady. Pro snížení jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií se použije § 501 obdobně.“.
537.
V § 526 se za slovo „Představenstvo“ a za slova „práva a představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
538.
V § 528 odst. 2 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
539.
V § 528 odst. 3 písm. d) se slova „pokud společnost vydala akcie na jméno nebo zaknihované akcie,“ zrušují.
540.
§ 529 zní:
㤠529
(1)
Základní kapitál se sníží v rozsahu jmenovitých hodnot vylosovaných akcií.
(2)
Od účinnosti snížení základního kapitálu nevykonává akcionář akcionářská práva spojená s vylosovanými akciemi.
(3)
Je-li akcionář v prodlení s předložením vylosovaných akcií v určené lhůtě, uplatní představenstvo nebo správní rada postup podle § 537 až 541.“.
541.
V § 531 odst. 1 se za slovo „Představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
542.
V § 531 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
543.
V nadpisu nad označením § 532 se slova „veřejného návrhu“ zrušují.
544.
V § 532 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „veřejného návrhu“ zrušují.
545.
V § 532 odst. 2 se slova „veřejného návrhu“ a část věty za středníkem včetně středníku zrušují.
546.
V § 532 se doplňují odstavce 3 až 7, které znějí:
„(3)
Je-li splněna některá z podmínek podle § 322 odst. 2 věty druhé, lze vzít akcie z oběhu i bez veřejného návrhu smlouvy. V takovém případě musí být návrh smlouvy doručen všem akcionářům, ledaže se akcionář tohoto práva předem vzdal. Ustanovení § 323 odst. 2 a § 326 odst. 1 a ustanovení zákona o nabídkách převzetí o uzavírání smlouvy a o odstoupení od smlouvy, včetně postupu při částečné nabídce převzetí, se použijí přiměřeně.
(4)
Nejsou-li splněny podmínky § 322 odst. 2 věty druhé, lze vzít akcie z oběhu pouze na základě veřejného návrhu smlouvy.
(5)
Jde-li o bezplatné vzetí akcií z oběhu na základě smlouvy, použijí se odstavce 3 a 4 přiměřeně.
(6)
Vzdání se práva podle odstavce 3 se činí písemnou formou s úředně ověřeným podpisem nebo prohlášením na valné hromadě rozhodující o snížení základního kapitálu; toto prohlášení se uvede ve veřejné listině osvědčující rozhodnutí valné hromady.
(7)
Vzdání se práva podle odstavce 3 má účinky i vůči každému dalšímu nabyvateli akcií tohoto akcionáře.“.
547.
V § 533 odst. 1 se slova „a lhůta pro předložení akcií společnosti“ zrušují.
548.
V § 533 odst. 2 se slova „podle odstavce 1“ nahrazují slovy „branými z oběhu“ a slova „a představenstvo uplatní postup podle § 537 až 541“ se zrušují.
549.
V § 533 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Je-li akcionář v prodlení s předložením akcií braných z oběhu v určené lhůtě, uplatní představenstvo nebo správní rada postup podle § 537 až 541.“.
550.
V § 534 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“, slova „veřejného návrhu“ za slovem „základě“ se zrušují a slova „přijetí veřejného návrhu“ se nahrazují slovem „uzavření“.
551.
V § 535 odst. 1 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní radu“ a slova „bude akcionáři přijat veřejný návrh smlouvy“ se nahrazují slovy „budou uzavřeny smlouvy s akcionáři“.
552.
V § 536 odst. 1 se za slova „hodnoty akcií,“ vkládají slova „v rozsahu součtu jmenovitých hodnot nesplacených akcií,“.
553.
V § 536 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
554.
V § 536 odstavec 3 zní:
„(3)
Akcionář nevykonává od účinnosti snížení základního kapitálu se zatímním listem podle odstavce 2 spojená akcionářská práva.“.
555.
V § 536 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Je-li akcionář v prodlení s předložením zatímních listů podle odstavce 2 v určené lhůtě, uplatní představenstvo nebo správní rada postup podle § 537 až 541.
(5)
Nevydala-li společnost na nesplacené akcie zatímní listy, účinností snížení základního kapitálu nesplacená akcie zaniká a společnost upisovateli vrátí bez zbytečného odkladu po účinnosti snížení základního kapitálu dosud splacený emisní kurs po započtení pohledávek, které vůči upisovateli má.“.
556.
V § 537 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
557.
V § 538 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“.
558.
V § 538 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Společnost má právo na náhradu nákladů, které jí vzniknou prohlášením akcií za neplatné a vydáním nových akcií.“.
559.
V § 539 odst. 1 se číslo „500“ nahrazuje číslem „502“ a za slovo „představenstvo“ se vkládají slova „nebo správní rada“.
560.
V § 539 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní rada“ a za slovo „představenstvu“ se vkládají slova „nebo správní radě“.
561.
Pod označení § 542 se vkládá nadpis, který zní: „Výměna akcie nebo změna údajů na akcii“.
562.
Pod označení § 543 se vkládá nadpis, který zní: „Výměna akcie na žádost akcionáře“.
563.
V § 544 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „oddílu“ nahrazuje slovem „dílu“.
564.
V § 544 odst. 1 písm. b) se slova „a úhrady“ nahrazují slovy „na úhradu“.
565.
V § 545 odst. 2 se za slovo „představenstva“ vkládají slova „nebo správní rady“.
566.
V § 546 se číslo „540“ nahrazuje číslem „544“.
567.
V § 548 odst. 2 se za slovo „představenstvo“ vkládají slova „nebo správní radu“.
568.
V § 549 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Určí-li tak stanovy, odstavce 2 a 3 se nepoužijí.“.
569.
§ 550 zní:
㤠550
(1)
Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po odevzdání akcie. Odevzdané akcie likvidátor neprodleně zničí.
(2)
V případě, že akcionář akcie na výzvu likvidátora neodevzdá, uplatní likvidátor přiměřeně postup podle § 537 a 538. Likvidátor vyplatí podíl na likvidačním zůstatku bez zbytečného odkladu po prohlášení akcií za neplatné.“.
570.
V § 584 odst. 1 se za slovo „členovi“ vkládá slovo „voleného“.
571.
V § 584 odstavec 2 zní:
„(2)
Přestane-li být člen, který členskou žalobu podal, členem, zastupuje v řízení družstvo jeho právní nástupce. Zanikne-li členovi členství bez právního nástupce, družstvo nadále zastupuje, má-li na vydání rozhodnutí právní zájem. Nemá-li na vydání rozhodnutí právní zájem, soud řízení zastaví, pokud ve lhůtě 3 měsíců od vyvěšení rozhodnutí soudu na úřední desce soudu, v němž soud členy družstva poučí, že mohou družstvo v řízení zastoupit, nezastoupí družstvo jiný člen.“.
572.
Na konci textu nadpisu pod označením § 586 se doplňují slova „a na jiných vlastních zdrojích“.
573.
V § 586 odst. 2 se slovo „určeném“ nahrazuje slovy „nebo jiných vlastních zdrojích určených“.
574.
V § 610 písm. h) se slovo „prohlášením“ nahrazuje slovy „okamžikem, kdy nastávají účinky prohlášení“.
575.
V § 610 písmeno i) zní:
„i)
okamžikem, kdy nastávají účinky schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty člena, jestliže v rozhodnutí o schválení oddlužení insolvenční soud uložil členu vydat družstevní podíl, který slouží jako jeho obydlí, insolvenčnímu správci ke zpeněžení, anebo okamžikem, kdy o zpeněžení družstevního podílu požádal zajištěný věřitel,“.
576.
V § 610 písm. j) se slova „nejsou-li členská práva a povinnosti převoditelné“ nahrazují slovy „není-li družstevní podíl převoditelný“, slova „členských práv a povinností“ se nahrazují slovy „družstevního podílu“ a slova „po právní moci rozhodnutí o tomto návrhu,“ se nahrazují slovy „právní mocí rozhodnutí, kterým bylo řízení o zastavení exekuce zastaveno, nebo kterým byl návrh na zastavení exekuce odmítnut nebo zamítnut, nebo“.
577.
V § 610 se na konci písmene k) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno l) se zrušuje.
578.
§ 627 zní:
㤠627
(1)
Jestliže byl zrušen konkurs na majetek člena z jiných důvodů než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že jeho majetek byl zcela nepostačující, jeho členství v družstvu se obnoví dnem, kdy je družstvu doručen projev vůle člena členství obnovit; nestane-li se tak do 4 měsíců od právní moci takového rozhodnutí, toto právo zaniká. Vyplatilo-li družstvo vypořádací podíl, člen ho nahradí družstvu spolu s projevem vůle členství obnovit, jinak se mu členství v družstvu neobnoví.
(2)
Odstavec 1 platí obdobně i v případech, kdy byl skončen výkon rozhodnutí, nebo zanikly účinky exekučního příkazu k postižení družstevního podílu, ledaže byla vymáhaná povinnost alespoň zčásti splněna z prostředků získaných postižením družstevního podílu.“.
579.
§ 628 se zrušuje.
580.
V § 654 odst. 1 se slovo „družstvu“ nahrazuje slovy „osobě oprávněné svolat členskou schůzi“.
581.
V § 654 odstavec 2 zní:
„(2)
Vyžaduje-li zákon, aby přijetí rozhodnutí členské schůze bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh rozhodnutí per rollam musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se členům zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Ve vyjádření člena se uvede i obsah návrhu rozhodnutí členské schůze, jehož se vyjádření týká; podpis na vyjádření musí být úředně ověřen. Ustanovení § 659 odst. 2 se použije obdobně.“.
582.
V § 655 se slova „Výsledek rozhodování“ nahrazují slovy „Rozhodnutí přijaté postupem“, za slovo „oznámí“ se vkládají slova „družstvo nebo“, slovo „jednání“ se zrušuje a za slovo „svolat“ se vkládají slova „členskou schůzi“.
583.
V § 655 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Rozhodnutí je přijato dnem, v němž bylo doručeno vyjádření posledního člena k návrhu, nebo marným uplynutím posledního dne lhůty stanovené pro doručení vyjádření členů, bylo-li dosaženo počtu hlasů potřebného k přijetí rozhodnutí.“.
584.
V § 656 písm. d) se slovo „popřípadě“ nahrazuje slovy „a v případech stanovených zákonem i“.
585.
V § 656 písm. i) se za slovo „zisku“ vkládají slova „nebo jiných vlastních zdrojů“.
586.
V § 656 písm. m) se slovo „jeho“ zrušuje, za slovo „části“ se vkládá slovo „jmění“ a slova „dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v“ se nahrazují slovem „skutečného“.
587.
V § 656 písm. o) se slova „tichém společenství a její změnu a zrušení“ nahrazují slovy „tiché společnosti a jiné smlouvy, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích družstva“.
588.
V § 656 písmeno s) zní:
„s)
schvaluje konečnou zprávu o průběhu likvidace a návrh na použití likvidačního zůstatku,“.
589.
V § 659 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo o rozhodnutí, jehož důsledkem je změna stanov“.
590.
V § 659 odst. 2 písm. d) se slovo „jeho“ zrušuje, za slovo „části“ se vkládá slovo „jmění“ a slova „dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v“ se nahrazují slovem „skutečného“.
591.
V § 660 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
z jiného důležitého důvodu určeného ve stanovách.“.
592.
V § 661 se za text „§ 660“ vkládají slova „písm. b) až d)“.
593.
V § 661 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Omezení výkonu hlasovacího práva podle § 660 písm. b) až d) neplatí v případě, že všichni členové družstva jednají ve shodě.“.
594.
V § 707 se za slovo „nebo“ vkládají slova „jiných vlastních zdrojů anebo“.
595.
V § 707 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Účetní závěrku zpřístupní představenstvo alespoň 15 dnů přede dnem konání členské schůze v sídle družstva nebo v jiném místě určeném v pozvánce na členskou schůzi družstva.“.
596.
V § 710 odst. 2 se slova „nebo osoby“ nahrazují slovy „nebo osobou“.
597.
V § 710 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Člen představenstva se nesmí účastnit na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti.
(4)
Stanovy mohou upravit zákaz konkurence odchylně od odstavců 1 až 3.“.
598.
§ 711 se zrušuje.
599.
V § 716 odst. 1 se za slovo „nebo“ vkládají slova „jiných vlastních zdrojů anebo“.
600.
V § 722 odstavec 1 zní:
„(1)
Ustanovení § 710 se pro člena kontrolní komise použije obdobně.“.
601.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění).“.
602.
V § 776 odst. 3 se za slova „se stanovy“ vkládají slova „, zakladatelská listina“ a slova „za stanovy“ se nahrazují slovy „za společenskou smlouvu“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Nestanoví-li tento zákon jinak, ujednání společenské smlouvy, která odporují donucujícím ustanovením zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; obchodní korporace přizpůsobí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zakladatelské právní jednání úpravě zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a doručí jej do sbírky listin.
2.
Ukládá-li zákon č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, povinnost provést v obchodním rejstříku zápis skutečnosti, jež se dosud nezapisovala, nebo do sbírky listin uložit listinu, jež se dosud neukládala, zapsaná osoba podá návrh na zápis do obchodního rejstříku nebo uloží listinu do sbírky listin do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak. Neučiní-li tak, rejstříkový soud ji vyzve a stanoví ve výzvě dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti; uplyne-li dodatečná lhůta marně, soud na návrh rejstříkového soudu nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci.
3.
Ustanovení § 26 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije jen v případě, že vkladatel převedl podíl na jiného po nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Ustanovení § 35 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé na zálohy vyplácené v průběhu účetního období, které započalo po nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Nezmocní-li právnická osoba, která je členem voleného orgánu kapitálové společnosti nebo družstva, fyzickou osobu podle § 46 odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebude-li fyzická osoba zapsána do obchodního rejstříku do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, funkce právnické osoby zaniká.
6.
V případě rozporu mezi společenskou smlouvou a smlouvou o výkonu funkce, která byla schválena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Bylo-li insolvenční řízení zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí se pro toto řízení ustanovení § 62 až 64 a § 68 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Zpráva o vztazích za účetní období započaté přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zpracovává podle zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Pravidla pro přezkum zprávy o vztazích, včetně řízení o jmenování znalce pro účely přezkumu zprávy o vztazích a povinností znalce, se poprvé použijí pro přezkum zprávy o vztazích zpracované v souladu s požadavky zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10.
Má-li člen voleného orgánu obchodní korporace ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona povolen výkon činnosti, které se týká zákaz konkurence, může ji vykonávat i ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
11.
Ustanovení § 168 odst. 3, § 188 odst. 2, § 399 odst. 2 a § 413 odst. 1 písm. b) zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepoužijí na kapitálovou společnost a družstvo, které vznikly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a jejichž společenská smlouva neupravuje přítomnost jiných osob než společníků na zasedání nejvyššího orgánu kapitálové společnosti nebo družstva.
12.
Bylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona učiněno právní jednání vedoucí k rozhodnutí orgánu obchodní korporace, dokončí se takto zahájený proces podle zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
13.
Ustanovení § 448a odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na člena dozorčí rady akciové společnosti voleného zaměstnanci, který byl do funkce zvolen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
14.
Akciová společnost, v níž je část členů dozorčí rady volena zaměstnanci, a která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona uvedla ujednání stanov do souladu s § 448 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění zákona č. 458/2016 Sb., uvede stanovy a volební řád do souladu s § 448 a 448a zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
15.
Akciová společnost, která byla založena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede stanovy do souladu s § 457 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději v den konání volby nových členů správní rady nebo při první změně počtu členů správní rady ve stanovách.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o účetnictví
Čl. III
V § 28 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 221/2015 Sb., se odstavec 7 zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna notářského řádu
Čl. IV
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 7/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 71 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Má-li být notářský zápis o právním jednání podkladem pro zápis práv nebo skutečností zapisovaných do evidence svěřenských fondů, změnu tohoto zápisu nebo jeho výmaz, použije se pro takový notářský zápis pro zápis do evidence svěřenských fondů ustanovení § 70 a § 70a odst. 1, 3 a 4 obdobně.“.
2.
V § 80a odst. 1 se za slovo „rejstříku“ vkládají slova „nebo je rozhodováno o skutečnostech, které jsou podmínkou pro zápis do veřejného rejstříku“.
3.
V § 80a odst. 2 se slova „zakladatelskými dokumenty5a)“ nahrazují slovy „zakladatelským právním jednáním v úplném znění (dále jen „zakladatelské právní jednání“)“.
Poznámka pod čarou č. 5a se zrušuje.
4.
V § 80b odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „osoby“ vkládají slova „na zasedání nebo jednání orgánu (dále jen „zasedání orgánu“)“.
5.
V § 80b odst. 1 písm. b) a e) se slova „, den a rok“ nahrazují slovy „a datum“.
6.
V § 80b odst. 1 písm. d) se slova „, jak byla ověřena“ nahrazují slovy „o tom, že byla notáři prokázána“.
7.
V § 80b odst. 1 písm. h) se slova „, jak byla ověřena“ nahrazují slovy „o tom, že byla notáři prokázána“.
8.
V § 80b odst. 2 se slova „jednání orgánu“ nahrazují slovy „zasedání orgánu nebo při rozhodování mimo zasedání orgánu“.
9.
V § 80c odst. 1 úvodní části ustanovení, § 80c odst. 1 písm. e) a f), § 80c odst. 3 písm. a), § 80d odst. 1 písm. b) a v § 80e odst. 1 se slovo „jednání“ nahrazuje slovem „zasedání“.
10.
V § 80c odst. 1 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „nebo přede dnem, kdy má notář osvědčit rozhodnutí mimo zasedání orgánu“.
11.
V § 80c odst. 1 písm. a) se slovo „obchodního“ nahrazuje slovem „veřejného“.
12.
V § 80c odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
zakladatelské právní jednání,“.
13.
V § 80c odst. 1 písm. c) se slova „v obchodním“ nahrazují slovy „ve veřejném“.
14.
V § 80c odstavec 2 zní:
„(2)
Notáři musí být nejpozději v den, kdy má notář osvědčit rozhodnutí mimo zasedání orgánu, předloženy písemné doklady, které dokládají udělení souhlasu mimo zasedání orgánu.“.
15.
V § 80c odst. 3 úvodní část ustanovení zní:
„(3)
V případě, že má být pořízen notářský zápis o rozhodnutí na zasedání orgánu právnické osoby, je předsedající povinen“.
16.
V § 80e odst. 1 se za slova „notářský zápis,“ vkládají slova „nebo i před ním,“ a slova „zakladatelskými dokumenty“ se nahrazují slovy „zakladatelským právním jednáním“.
17.
Za § 80g se vkládají nové § 80ga až 80gd, které včetně nadpisů znějí:
㤠80ga
Notářský zápis o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím uděleném mimo zasedání orgánu právnické osoby
(1)
Na žádost právnické osoby notář sepíše notářský zápis o souhlasu s navrhovaným rozhodnutím mimo zasedání jejího orgánu uděleným členem orgánu nepřítomným na jeho zasedání (dále jen „souhlas udělený mimo zasedání orgánu“), byl-li souhlas právnické osobě doručen. Nebyl-li doručen nebo zvláštní právní předpis projevení takového souhlasu nepřipouští, notář odmítne notářský zápis sepsat.
(2)
Notářský zápis o souhlasu uděleném mimo zasedání orgánu musí obsahovat
a)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b)
místo a datum, kdy notář notářský zápis sepsal,
c)
obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se jedná,
d)
údaje identifikující notářský zápis pořízený podle § 80b, který obsahuje návrh rozhodnutí, k němuž byl udělen souhlas mimo zasedání orgánu,
e)
jméno, příjmení, bydliště, datum narození osoby, která za právnickou osobu požádala o sepsání notářského zápisu, údaj o jejím oprávnění za právnickou osobu jednat a údaj o tom, že byla notáři prokázána její totožnost,
f)
prohlášení osoby uvedené v písmenu e) o tom, jakým způsobem členové orgánu dodatečně udělili souhlas mimo zasedání orgánu s uvedením jména, sídla nebo bydliště každého člena orgánu, který udělil souhlas mimo zasedání orgánu, popřípadě název jeho podílu,
g)
údaj o tom, jak byly doloženy skutečnosti uvedené v prohlášení podle písmene f),
h)
údaj o tom, zda a jaké rozhodnutí bylo po započtení souhlasů udělených mimo zasedání orgánu přijato,
i)
údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen osobou, která požádala o jeho sepsání, popřípadě, že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že tato osoba notáři důvody nesdělila,
j)
podpis osoby, která požádala o sepsání notářského zápisu, popřípadě údaj o tom, že tato osoba notářský zápis odmítla podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsala, popřípadě údaj o tom, že důvody notáři nesdělila,
k)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
l)
další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
(3)
Zjistí-li notář, že nejsou splněny předpoklady pro udělení souhlasu člena orgánu mimo zasedání orgánu vyžadované právními předpisy a zakladatelským právním jednáním, poučí o tom osobu, která požádala o sepsání notářského zápisu, a tuto skutečnost uvede do notářského zápisu.
§ 80gb
Notářský zápis o návrhu rozhodnutí, které má být přijato mimo zasedání orgánu právnické osoby a notářský zápis o rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby
(1)
Má-li být pořízen notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby a toto rozhodnutí má být přijato mimo zasedání orgánu právnické osoby, sepíše notář nejprve notářský zápis o návrhu rozhodnutí, které má být přijato mimo zasedání (dále jen „notářský zápis o návrhu rozhodnutí“). O následném rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby o tomto návrhu sepíše notář notářský zápis o rozhodování mimo zasedání orgánu právnické osoby (dále jen „notářský zápis o rozhodování per rollam“).
(2)
Není-li dále stanoveno jinak, použijí se při sepisování notářského zápisu o návrhu rozhodnutí přiměřeně ustanovení upravující notářský zápis o právním jednání a na notářský zápis o rozhodování per rollam obdobně ustanovení upravující notářský zápis o rozhodnutí orgánu právnické osoby.
§ 80gc
Notářský zápis o návrhu rozhodnutí
(1)
Na žádost oprávněné osoby notář sepíše notářský zápis o návrhu rozhodnutí, jestliže je rozhodování per rollam přípustné; jinak notář odmítne notářský zápis sepsat.
(2)
Notářský zápis o návrhu rozhodnutí musí obsahovat
a)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b)
místo a datum sepsání notářského zápisu,
c)
obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí se jedná,
d)
údaj, že byla ověřena existence právnické osoby a oprávnění orgánu přijímat rozhodnutí per rollam a pravidel takového rozhodování,
e)
jméno, příjmení, bydliště, datum narození osoby, případně osob oprávněných svolat valnou hromadu (dále jen „organizátor“) a údaj o tom, že byla notáři prokázána totožnost organizátora,
f)
obsah návrhu rozhodnutí,
g)
vyjádření notáře obsahující údaje podle § 70a odst. 1 písm. a) a b), popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu; nejsou-li splněny předpoklady pro sepsání notářského zápisu, obsahuje vyjádření notáře údaje podle § 70a odst. 3,
h)
údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen organizátorem,
i)
podpis organizátora,
j)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
k)
další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.
§ 80gd
Notářský zápis o rozhodování per rollam
(1)
Na žádost oprávněné osoby notář sepíše notářský zápis o rozhodování per rollam.
(2)
Notářský zápis o rozhodování per rollam musí obsahovat
a)
jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b)
místo a datum sepsání notářského zápisu,
c)
obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo právnické osoby a označení orgánu právnické osoby, o jehož rozhodnutí mimo zasedání se pořizuje notářský zápis,
d)
údaje identifikující notářský zápis o návrhu rozhodnutí,
e)
údaj, že byla ověřena existence právnické osoby a oprávnění orgánu přijímat rozhodnutí per rollam a pravidel takového rozhodování,
f)
jméno, příjmení, bydliště, datum narození organizátora a údaj o tom, že byla prokázána totožnost organizátora,
g)
prohlášení organizátora, že návrh byl zaslán všem členům orgánu právnické osoby způsobem stanoveným zákonem a určeným zakladatelským právním jednáním, že uplynula lhůta pro doručení vyjádření člena orgánu stanovená zákonem nebo určená zakladatelským právním jednáním, nebo že před uplynutím stanovené lhůty bylo doručeno vyjádření všech členů orgánu,
h)
prohlášení organizátora o tom, zda rozhodnutí per rollam bylo nebo nebylo přijato,
i)
údaj, jak byly doloženy skutečnosti uvedené v prohlášení podle písmen g), h) a j), údaj o celkovém počtu členů orgánu právnické osoby, o počtu doručených vyjádření členů orgánu právnické osoby a o výsledku hlasování o rozhodnutí orgánu právnické osoby per rollam s uvedením rozhodného počtu hlasů a způsobu, jakým byly tyto skutečnosti notářem ověřeny,
j)
prohlášení notáře obsahující údaje podle § 80a odst. 2, popřípadě prohlášení, že tyto předpoklady splněny nejsou, a přesto je na notáři vyžadováno sepsání notářského zápisu,
k)
údaj o tom, že notářský zápis byl po přečtení schválen organizátorem, nebo že schválen nebyl, a důvody jeho neschválení, popřípadě údaj o tom, že organizátor notáři důvod nesdělil,
l)
podpis organizátora nebo údaj o tom, že organizátor notářský zápis odmítl podepsat s uvedením důvodů, proč notářský zápis nepodepsal, popřípadě údaj o tom, že organizátor důvody notáři nesdělil,
m)
otisk úředního razítka notáře a jeho podpis,
n)
další údaje, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis.“.
18.
V § 80h odst. 1 se za slovo „splněny“ vkládají slova „nebo některá právní jednání uskutečněna“ a slova „§ 80b nebo“ se nahrazují slovy „§ 80b, 80ga nebo § 80gb až 80gd anebo“ a slova „a 71“ se nahrazují slovy „a 70a“.
19.
V § 80h se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně pro osvědčení splnění požadavků pro zápis do evidence svěřenských fondů, mají-li být splněny až po sepsání notářského zápisu podle § 70 a 70a.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. V
V § 25 odst. 1 písm. d) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 303/2013 Sb., se slova „nebo statutárním ředitelem“ zrušují.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o evropské společnosti
Čl. VI
Zákon č. 627/2004 Sb., o evropské společnosti, ve znění zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 355/2011 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 se slova „statutární ředitel povinni“ nahrazují slovy „správní rada povinny“.
2.
V § 11 se slova „statutární ředitel“ nahrazují slovy „správní rada“ a slovo „povinni“ se nahrazuje slovem „povinny“.
3.
V § 53 odst. 7 větě druhé se slova „prostřednictvím přímé volby zaměstnanců či zástupců zaměstnanců za členy dozorčí nebo správní rady“ nahrazují slovy „v akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev“.
4.
V § 64 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Na volbu či jmenování zástupců zaměstnanců evropské společnosti, kteří jsou zaměstnáni v České republice, do správní nebo dozorčí rady evropské společnosti se bez ohledu na to, ve kterém členském státu má evropská společnost zapsané sídlo, použijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o volbě členů dozorčí rady akciové společnosti jejími zaměstnanci, ledaže právní úprava v členském státu, ve kterém má evropská společnost zapsané sídlo, vylučuje použití českého práva. Jestliže se na volbě podle věty první podílejí zaměstnanci více společností či organizačních složek závodu, řídí se volba přiměřeně ustanovením § 55 odst. 4.
(6)
Nestanoví-li zákon jinak, mají členové správní nebo dozorčí rady evropské společnosti, kteří byli do funkce jmenováni, zvoleni či doporučeni zaměstnanci evropské společnosti či jejich zástupci, stejná práva a povinnosti jako členové těchto orgánů zvolení či jmenovaní valnou hromadou.“.
5.
§ 64a a 64b se zrušují.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení § 448a odst. 3 zákona č. 90/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahuje na člena dozorčí nebo správní rady evropské společnosti voleného zaměstnanci, který byl do funkce zvolen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Evropské společnosti přizpůsobí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona své stanovy požadavkům zákona č. 627/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ve stejné lhůtě uloží úplné znění stanov do sbírky listin.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev
Čl. VIII
Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
1.
V § 47 odst. 2 se slovo „den“ zrušuje.
2.
V § 47 odstavec 3 zní:
„(3)
V soudním rozhodnutí, kterým se oprávněné osobě přiznává právo na dorovnání, soud určí výši dorovnání ve vztahu ke každému druhu podílu oprávněných osob a rovněž celkovou výši dorovnání zvýšenou o částku úroků podle § 48, o částku úroků z prodlení a o částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy a uloží povinné osobě i bez návrhu, aby ve lhůtě určené v rozhodnutí splnila toto dorovnání vůči všem oprávněným osobám složením do soudní úschovy u tohoto soudu, a aby do soudní úschovy složila částku úroků podle § 48, částku úroků z prodlení i částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy.“.
3.
V § 47 odst. 7 se slova „od právní moci usnesení o přijetí do úschovy“ nahrazují slovy „ode dne zveřejnění nebo uveřejnění oznámení podle odstavce 6“.
4.
V § 47 odstavec 8 zní:
„(8)
Dohodne-li se povinná osoba na dorovnání s některou z oprávněných osob mimo soudní řízení, oznámí uzavření této dohody ostatním oprávněným osobám způsobem, kterým byl zveřejněn podle § 33 nebo uveřejněn podle § 33a projekt přeměny, a spolu s ním i výzvu, aby se oprávněné osoby přihlásily o dorovnání u příslušného soudu. Povinná osoba splní ve lhůtě splatnosti dorovnání vůči všem oprávněným osobám s podílem téhož druhu složením plnění do soudní úschovy, a složí do soudní úschovy i částku úroků podle § 48, částku úroků z prodlení a částku předpokládaných účelně vynaložených nákladů spojených s plněním do soudní úschovy; odstavce 5 a 7 se použijí obdobně. Výše dorovnání vůči ostatním oprávněným osobám s podílem téhož druhu nesmí být nižší, než je sjednaná výše dorovnání.“.
5.
V § 47 se odstavec 9 zrušuje.
6.
V § 72 odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují.
7.
V § 100 odst. 1 písm. f) se slova „nebo správní radě“ a slova „určují-li tak stanovy nástupnické společnosti,“ zrušují.
8.
V § 101a odst. 1 se slova „nebo správní radě“ a slova „podle stanov“ zrušují.
9.
V § 101a odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují.
10.
V § 215 odst. 2 se slova „nemají zaměstnanci právo na zastoupení v dozorčí radě, správní radě ani kontrolní komisi české nástupnické korporace“ nahrazují slovy „řídí se právo vlivu zaměstnanců nástupnické akciové společnosti ustanoveními zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě akciové společnosti. Nestanoví-li tento zákon něco jiného, zaměstnanci nástupnické akciové společnosti nemají právo na zastoupení ve správní radě akciové společnosti, zaměstnanci nástupnické společnosti s ručením omezeným nemají právo na zastoupení v dozorčí radě společnosti s ručením omezeným a zaměstnanci nástupnického družstva nemají právo na zastoupení v kontrolní komisi družstva“.
11.
V § 215 odstavec 3 zní:
„(3)
Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, jestliže
a)
alespoň jedna ze zúčastněných korporací měla 6 měsíců přede dnem zveřejnění projektu přeshraniční fúze průměrně více než 500 zaměstnanců a existuje v ní právo vlivu zaměstnanců,
b)
alespoň v jedné ze zúčastněných korporací je před zápisem přeshraniční fúze do obchodního rejstříku nebo do zahraničního obchodního rejstříku upraveno právo vlivu jejích zaměstnanců v rozsahu vyšším, než stanoví tento zákon nebo zákon upravující právní poměry obchodních společností a družstev pro společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo družstva se sídlem na území České republiky, nebo
c)
zaměstnanci dotčených dceřiných společností a zaměstnanci pracující v dotčených organizačních složkách závodu v jiných členských státech než v České republice nemají právo vlivu alespoň v rozsahu, v jakém mají nebo mají mít právo vlivu zaměstnanci nástupnické akciové společnosti podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev.“.
12.
V § 242 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Zaměstnanci akciové společnosti mají právo volit a odvolávat členy dozorčí rady způsobem a za podmínek stanovených zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev. Tohoto práva se nelze vzdát.“.
13.
V § 250 odst. 1 písm. k) bodu 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují.
14.
V § 252 odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují.
15.
V § 290 odst. 1 písm. g) se slova „nebo správní radě“ a slova „určují-li tak stanovy nástupnické společnosti,“ zrušují.
16.
V § 290b odst. 1 se slova „nebo správní radě“ a slova „podle stanov“ zrušují.
17.
V § 290b odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují.
18.
V § 362 odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují.
19.
V § 371 odst. 1 se slova „nebo správní radě“ a slova „podle stanov“ zrušují.
20.
V § 371 odst. 2 se slova „nebo správní rady“ zrušují.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o auditorech
Čl. IX
V § 44b odst. 1 písm. b) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 221/2015 Sb., se slova „statutární ředitel“ nahrazují slovy „výkonný člen správní rady“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o základních registrech
Čl. X
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 26 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:
„j)
fyzická osoba zastupující právnickou osobu, která je členem statutárního orgánu jiné právnické osoby, vyjádřená referenční vazbou na registr obyvatel nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u fyzické osoby, nevede-li se tato osoba v registru obyvatel,“.
Dosavadní písmena j) až u) se označují jako písmena k) až v).
2.
V § 26 odst. 4 se slova „písm. t)“ nahrazují slovy „písm. u)“.
3.
V § 26 odst. 5 písm. a) a b) se slova „p) a s)“ nahrazují slovy „q) a t)“.
4.
V § 27 odst. 2 se slova „n) a v)“ nahrazují slovy „o) a v)“.
5.
V § 61 odst. 1 se slova „až s), u) a v)“ nahrazují slovy „až t) a v)“.
6.
V § 61 odst. 2 se slova „a t)“ nahrazují slovy „a u)“.
7.
V § 65 odst. 5 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna občanského zákoníku
Čl. XI
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se mění takto:
1.
Za § 158 se vkládá nový § 158a, který zní:
㤠158a
(1)
Právnická osoba uchovává po celou dobu své existence zápisy z jednání nejvyššího orgánu i s přílohami.
(2)
Rozhoduje-li orgán podle odstavce 1 mimo zasedání v písemné formě, uchovává právnická osoba i všechny dokumenty související s takovým rozhodováním.
(3)
V případě zániku právnické osoby s právním nástupcem zajistí uchování dokumentů podle odstavce 1 nebo 2 její právní nástupce. Zrušuje-li se právnická osoba s likvidací, zajistí uchování těchto dokumentů likvidátor. Zrušuje-li se právnická osoba bez likvidace, zajistí uchování těchto dokumentů insolvenční správce nebo jiná osoba určená soudem. Osoba podle vět druhé a třetí zajistí uchování dokumentů po dobu 10 let od zániku právnické osoby.“.
2.
V § 205 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Likvidátor zajistí uchování dokumentů uvedených v odstavci 1 po dobu 10 let od zániku právnické osoby.“.
3.
V § 524 odst. 1 se slova „jeho čísla“ nahrazují slovy „čísla cenného papíru, jež nahrazuje; hromadná listina však nemusí obsahovat číselné označení“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Čl. XII
Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb., se mění takto:
1.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:
㤠8a
Správní rada investičního fondu s právní osobností, který není samosprávným investičním fondem, je jednočlenná a jejím jediným členem je právnická osoba.“.
2.
V § 154 se odstavce 3 až 5 zrušují.
Čl. XIII
Přechodné ustanovení
Účinky souhlasu České národní banky k výkonu vedoucí funkce statutárního ředitele uděleného podle zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou zachovány i pro výkon další vedoucí funkce téže osoby ve stejném fondu nebo společnosti a nový souhlas se nevyžaduje; ustanovení § 518 zákona č. 240/2013 Sb. se použije obdobně.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
Čl. XIV
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 287/2018 Sb., se mění takto:
1.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně poznámky pod čarou č. 20 zní:
㤠3a
Jde-li o společnost s ručením omezeným, akciovou společnost nebo závod a odštěpný závod zahraniční kapitálové společnosti20) zapsané podle § 50, údaje zapsané v obchodním rejstříku a listiny uložené ve sbírce listin uveřejněné způsobem umožňujícím dálkový přístup uveřejní rejstříkový soud také prostřednictvím systému propojení rejstříků.
20)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností.“.
2.
V § 42 písm. a) se slova „(dále jen „obchodní korporace“)“ zrušují.
3.
V § 46 odst. 3 se slova „statutární ředitel“ nahrazují slovy „správní rady“.
4.
V § 47 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Návrh na zápis zástavního práva nebo jiného práva k podílu v obchodní korporaci, který není představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, bylo-li toto právo zřízeno jako věcné právo, může podat také osoba, v jejíž prospěch bylo toto právo zřízeno, nebo společník obchodní korporace, k jehož podílu bylo takové právo zřízeno.“.
5.
V § 48 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „o obchodní korporaci“ zrušují.
6.
V § 48 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a v případě akciové společnosti i rozsah jeho splacení“.
7.
V § 48 odst. 1 písm. b) se slovo „vyžadován“ nahrazuje slovem „předpokládán“.
8.
V § 48 odst. 1 písm. e) se slova „nebo prokuristovi“ zrušují.
9.
V § 48 odst. 1 písm. f) se za slova „podílu v“ vkládá slovo „obchodní“ a slova „nesplacenou akcií; nesplacenou akcií se rozumí i případ, kdy byl splacen emisní kurs, ale akcie nebyla vydána4)“ se nahrazují slovy „zaknihovaným cenným papírem, označení zastaveného podílu v korporaci, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, zástavního věřitele, jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, společníka, k jehož podílu se zástavní právo zřizuje, není-li zapsán do obchodního rejstříku, a údaj o zajištěném dluhu“.
Poznámka pod čarou č. 4 se zrušuje.
10.
V § 48 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
jiná věcná práva k podílu v obchodní korporaci, ledaže je představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem, a jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, společníka, k jehož podílu se jiné věcné právo zřizuje, není-li zapsán do obchodního rejstříku,“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
11.
V § 48 odst. 1 písm. j) se za slova „který komanditista,“ doplňují slova „označení podílu, může-li komanditista vlastnit více podílů, a“.
12.
V § 48 odst. 1 písm. k) se slovo „druh“ nahrazuje slovy „, označení podílu, může-li společník vlastnit více podílů, název druhu“, za slovo „listin“ se vkládají slova „, upravuje-li společenská smlouva více druhů podílů,“ a slovo „zda“ se nahrazuje slovem „že“.
13.
V § 48 odst. 1 písm. l) se slova „rozsah splacení základního kapitálu,“ zrušují, slovo „vydá“ se nahrazuje slovem „vydává“, za slova „vydány akcie jako“ se vkládají slova „cenný papír nebo“, slovo „druh“ se nahrazuje slovy „název druhu“ a za slovo „listin“ se vkládají slova „, vydala-li společnost akcie různých druhů,“.
14.
V § 48 odst. 1 písm. m) se slova „vkladu a“ nahrazují slovem „vkladu,“.
15.
V § 48 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle § 105a.“.
16.
V § 49 písm. a) se slova „označení a“ nahrazují slovy „označení, liší-li se od názvu nebo firmy zahraniční osoby,“.
17.
V § 49 písm. d) se za slovo „zápis“ vkládají slova „nebo je-li osoba do evidence zapsána“ a slova „je zahraniční“ se nahrazují slovy „je tato“.
18.
V § 49 písmeno h) zní:
„h)
zahájení insolvenčního nebo jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby, prohlášení a zrušení konkursu, povolení reorganizace, schválení reorganizačního plánu, splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí nebo údaj o jiném obdobném rozhodnutí týkajícím se zahraniční osoby a“.
19.
V § 50 písm. a) se slovo „jméno“ nahrazuje slovem „označení“.
20.
V § 50 písmeno h) zní:
„h)
zahájení insolvenčního nebo jiného obdobného řízení týkajícího se zahraniční osoby, prohlášení a zrušení konkursu, povolení reorganizace, schválení reorganizačního plánu, splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí nebo údaj o jiném obdobném rozhodnutí týkajícím se zahraniční osoby a“.
21.
V § 55 odst. 2 se slovo „obchodní“ nahrazuje slovem „veřejný“.
22.
V § 65 písm. e) se za slovo „prohlášení“ vkládají slova „a zrušení“.
23.
V § 65 písm. g) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí“.
24.
V § 66 písm. c) se za slovo „nebo“ vkládají slova „jiných vlastních zdrojů anebo“.
25.
V § 66 písm. l) se za slova „stejnou ovládající osobou,“ vkládají slova „není-li součástí výroční zprávy,“.
26.
V § 66 se písmeno n) zrušuje.
Dosavadní písmena o) až z) se označují jako písmena n) až y).
27.
§ 67 zní:
㤠67
Do sbírky listin se ukládá i zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku, stanoví-li tak jiný právní předpis.“.
28.
V § 73 odst. 1 se slova „r) a s) a y)“ nahrazují slovy „q), r) a x)“.
29.
V § 74 odst. 1 se slova „p), t) až x) a z)“ nahrazují slovy „o), s) až w) a y)“.
30.
§ 83 zní:
㤠83
Rejstříkový soud provede zápis přeshraniční fúze podle § 55 u zanikající společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti na základě zpřístupnění údajů v systému propojení rejstříků o zápisu přeshraniční fúze u zahraniční nástupnické společnosti do zahraničního veřejného rejstříku. Ustanovení § 78 až 81 a 84 se nepoužijí.“.
31.
Za § 83 se vkládá nový § 83a, který zní:
㤠83a
Rejstříkový soud vymaže z obchodního rejstříku závod a odštěpný závod zahraniční kapitálové společnosti zapsaný podle § 50 na základě zpřístupnění údaje o zániku zahraniční kapitálové společnosti, nebyla-li zrušena při přeměně, v systému propojení rejstříků. Ustanovení § 78 až 81 a 84 se nepoužijí.“.
32.
Za § 95 se vkládá nový § 95a, který zní:
㤠95a
Jde-li o závody a odštěpné závody zahraničních kapitálových společností zapsané podle § 50, zapíše se bez řízení do obchodního rejstříku změna vyvolaná zpřístupněním údajů v systému propojení rejstříků v rozsahu údaje o označení závodu a odštěpného závodu zahraniční kapitálové společnosti, liší-li se od firmy zahraniční kapitálové společnosti, a údajů podle § 50 písm. c) až e), g) a h).“.
33.
Na konci textu § 100 se doplňují slova „, ledaže postupuje podle § 3a“.
34.
V § 105 se za slova „osoby s likvidací“ vkládají slova „, ledaže jsou splněny podmínky pro postup podle § 105a“.
35.
Za § 105 se vkládá nový § 105a, který zní:
㤠105a
(1)
Nepředloží-li obchodní korporace řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku za nejméně 2 po sobě jdoucí účetní období k založení do sbírky listin, vyzve ji rejstříkový soud, aby ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení výzvy předložila všechny chybějící účetní závěrky k založení do sbírky listin, jinak bude postupovat podle § 104.
(2)
Výzva podle odstavce 1 se doručuje obchodní korporaci do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno; předpisy platné pro doručování v občanském soudním řízení se použijí obdobně.
(3)
Nepodaří-li se výzvu podle odstavce 1 obchodní korporaci doručit, zahájí rejstříkový soud řízení o jejím zrušení; údaj o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace zapíše rejstříkový soud bez řízení do veřejného rejstříku.
(4)
Nevyjde-li v průběhu řízení o zrušení obchodní korporace najevo, že majetek obchodní korporace postačuje alespoň na úhradu nákladů likvidace, rozhodne rejstříkový soud, pokud by tím nebylo podstatně zasaženo do práv třetích osob, o zrušení obchodní korporace bez likvidace; jinak rozhodne o zrušení obchodní korporace s likvidací.
(5)
Rejstříkový soud může vydat rozhodnutí o zrušení obchodní korporace bez likvidace nejdříve po uplynutí 1 roku ode dne zápisu údaje o zahájení řízení o zrušení obchodní korporace podle odstavce 3 do veřejného rejstříku.
(6)
Rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace nerozhodne, jestliže v době jeho rozhodování probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek obchodní korporace.
(7)
Rozhodne-li rejstříkový soud o zrušení obchodní korporace bez likvidace, provede na základě tohoto rozhodnutí zápis ve veřejném rejstříku. Ustanovení § 78 se nepoužije.“.
36.
V § 108 písm. a) se za slovo „rejstříku“ vkládají slova „, v notářském zápisu pro zápis do evidence svěřenských fondů“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, anebo zapisované skutečnosti byly přezkoumány notářem v rámci přezkumu splnění předpokladů pro sepsání podkladového notářského zápisu“.
37.
V § 108 se na konci písmene b) slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“.
38.
V § 109 se za slovo „uskutečněna“ vkládají slova „nebo některé z požadavků pro zápis do veřejného rejstříku splněny“, za slovo „uskutečnění“ se vkládají slova „nebo splnění“ a na konci textu paragrafu se doplňují slova „a jsou-li takové požadavky splněny“.
Čl. XV
Přechodné ustanovení
Zapsaná osoba podá do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona návrh na zápis do obchodního rejstříku, aby byl zapsaný stav uveden do souladu s § 48 až 50 a § 65 zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li tento zákon jinak.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, s výjimkou části osmé, která nabývá účinnosti dnem 1. července 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 34/2020 Sb. | Zákon č. 34/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 2. 2020, datum účinnosti 28. 2. 2020, částka 16/2020
* Čl. I - V § 18 odst. 8 větě druhé zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 298/2015 Sb., se slovo „předseda“ nahrazuje slovem „člen“.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 28. 2. 2020
34
ZÁKON
ze dne 21. ledna 2020,
kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 18 odst. 8 větě druhé zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 298/2015 Sb., se slovo „předseda“ nahrazuje slovem „člen“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 39/2020 Sb. | Zákon č. 39/2020 Sb.
Zákon o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování)
Vyhlášeno 17. 2. 2020, datum účinnosti 3. 3. 2020, částka 18/2020
* ČÁST PRVNÍ - REALITNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ (§ 1 — § 23)
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona (§ 24 — § 25)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o bankách (§ 26 — § 26)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 27 — § 27)
Aktuální znění od 1. 7. 2021 (249/2021 Sb.)
39
ZÁKON
ze dne 19. prosince 2019
o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
REALITNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některé podmínky poskytování realitního zprostředkování a některá práva a povinnosti s tím související.
§ 2
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
realitním zprostředkováním činnost, jejímž účelem je zprostředkovat uzavření realitní smlouvy,
b)
realitním zprostředkovatelem ten, kdo jako podnikatel poskytuje realitní zprostředkování,
c)
smlouvou o realitním zprostředkování smlouva o zprostředkování, kterou se realitní zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření realitní smlouvy,
d)
realitní smlouvou smlouva o nabytí
1.
vlastnického práva k nemovité věci, nebo
2.
práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, ledaže se jedná o ubytování.
§ 3
(1)
Realitní zprostředkování zahrnuje vždy vyhledání toho, kdo má zájem o uzavření realitní smlouvy se zájemcem.
(2)
Realitní zprostředkování zahrnuje zpravidla
a)
poskytnutí inzertní služby,
b)
posouzení stavu nemovité věci a zpracování návrhu nabídkové ceny,
c)
zpracování marketingu nemovité věci,
d)
zajištění prohlídky nemovité věci,
e)
obstarání stavebně technické dokumentace související s nemovitou věcí,
f)
zprostředkování poskytnutí právních služeb,
g)
zprostředkování úschovy za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy.
§ 4
(1)
Realitní zprostředkovatel v rámci zprostředkovávané záležitosti není oprávněn nabízet
a)
úschovu za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy,
b)
zprostředkování poskytnutí takové úschovy někým jiným než bankoubankou, zahraniční bankoubankou vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky, notářem, advokátemadvokátem nebo v souvislosti s exekučním, soudním nebo jiným řízením soudním exekutorem.
(2)
Na žádost zájemce podanou v písemné formě na samostatné listině může realitní zprostředkovatel poskytnout úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, pokud
a)
smlouva o úschově je v písemné formě,
b)
účet u bankybanky, zahraniční bankybanky vykonávající v České republice činnost prostřednictvím pobočky nebo spořitelního a úvěrního družstva (dále jen „bankabanka“), na kterém jsou uloženy peněžní prostředky, je
1.
zřízen pro každého uschovatele jako samostatný účet úschovy,
2.
veden na jméno realitního zprostředkovatele zapsaného ve veřejném rejstříku,
c)
informuje bankubanku v souladu se zákonem o bankách o tom, že majitelem uschovaných peněžních prostředků je třetí osoba,
d)
o každé úschově učiní záznam v jím vedené evidenci úschov, která zahrnuje
1.
identifikační údaje o uschovateli a příjemci, a to pokud je uschovatel nebo příjemce fyzickou osobou všechna jména a příjmení, rodné číslo, a nebylo-li přiděleno, datum narození, dále místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt a státní občanství; jde-li o podnikající fyzickou osobu, též její obchodní firmu, odlišující dodatek nebo další označení, místo podnikání a identifikační číslo osoby; je-li uschovatel nebo příjemce zastoupen, též tyto údaje o jeho jednajícím zástupci; pokud je právnickou osobou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo, identifikační číslo osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí; u fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, údaje ke zjištění a ověření její totožnosti; případně údaje o zástupci právnické osoby, který v daném případě jednal, a pokud je správcem svěřeneckého fondu jeho označení a identifikační údaje jeho správce, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení,
2.
údaje o výši peněžních prostředků a o měnové jednotce,
3.
datum přijetí peněžních prostředků do úschovy,
4.
údaj o době trvání úschovy, případně podmínky stanovené realitnímu zprostředkovateli pro vydání peněžních prostředků z úschovy uschovateli nebo příjemci, a způsob doložení splnění těchto podmínek realitnímu zprostředkovateli,
5.
označení účtu nebo účtů, na který nebo na které mají být peněžní prostředky vydány z úschovy příjemci a identifikační údaje osoby, která je jeho majitelem, není-li to příjemce,
6.
datum vydání peněžních prostředků uschovateli nebo příjemci.
(3)
Přijetí peněžních prostředků do úschovy a jejich vydání z úschovy lze jen bezhotovostním převodem; jiným způsobem nelze peněžní prostředky předat.
(4)
Současně s poskytnutím první úschovy peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy informuje realitní zprostředkovatel o této skutečnosti obecní živnostenský úřad.
(5)
Realitní zprostředkovatel není oprávněn použít peněžní prostředky na účtu úschovy jinak než v souladu s účelem realitní smlouvy.
§ 5
(1)
Realitní zprostředkovatel musí být bezúhonný1). Za bezúhonnou se pro potřeby tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin spáchaný úmyslně, nebo pro trestný čintrestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s poskytováním realitního zprostředkování, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(2)
Je-li realitní zprostředkovatel právnickou osobou, musejí být bezúhonní jeho skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“) a fyzická osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu.
(3)
Fyzická osoba podle odstavce 2 je před ustavením do funkce povinna zakladatelům právnické osoby nebo orgánu, který je oprávněn ji do funkce ustavit, oznámit, zda splňuje požadavek bezúhonnosti. Přestane-li požadavek bezúhonnosti splňovat po svém ustavení do funkce, oznámí to fyzická osoba bez zbytečného odkladu realitnímu zprostředkovateli, popřípadě i tomu, kdo ji zmocnil k výkonu funkce.
(4)
Realitní zprostředkovatel odvolá bez zbytečného odkladu fyzickou osobu, která nesplňuje požadavek bezúhonnosti, z funkce člena statutárního orgánu nebo z postavení obdobného postavení člena statutárního orgánu, jakmile se o tom dozví, nezanikla-li jeho funkce nebo postavení jiným způsobem.
(5)
Právnická osoba, která je členem statutárního orgánu realitního zprostředkovatele, odvolá bez zbytečného odkladu zmocnění fyzické osobě, která ji při výkonu funkce zastupuje, jakmile se dozví, že přestala splňovat požadavek bezúhonnosti, a pověří zastupováním jinou fyzickou osobu. Nesplní-li právnická osoba tuto povinnost, realitní zprostředkovatel ji odvolá z funkce bez zbytečného odkladu poté, co se o této skutečnosti dozví.
§ 6
(1)
Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů a u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) živnostenského zákona. U osob, které nejsou občany České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, se bezúhonnost prokazuje doklady podle § 46 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona a výpisem z evidence Rejstříku trestů, nejedná-li se o osoby, které mají na území České republiky povolen trvalý pobyt; ty prokazují bezúhonnost stejně jako občané České republiky.
(2)
Pro účely posouzení bezúhonnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují. V případě, že rozhodnutí bylo vydáno soudem cizího státu, je živnostenský úřad oprávněn si vyžádat od osoby uvedené v odstavci 1 větě druhé předložení opisu pravomocného rozhodnutí soudu.
(3)
Za účelem zjištění dodržování povinností podle § 5 odst. 2 Ministerstvo spravedlnosti umožní živnostenskému úřadu získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „evidence skutečných majitelů“) úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle téhož zákona. Realitního zprostředkovatele, který je zahraniční právnickou osobou, živnostenský úřad vyzve k předložení výpisu ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů nebo, není-li takové evidence, k předložení čestného prohlášení, ve kterém uvede identifikační údaje všech svých skutečných majitelů. Realitní zprostředkovatel je povinen na výzvu živnostenského úřadu u osob podle § 5 odst. 2 doložit doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) nebo b) živnostenského zákona, s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů, a opis pravomocného rozhodnutí soudu cizího státu podle odstavce 2.
Pojištění realitního zprostředkovatele
§ 7
(1)
Realitní zprostředkovatel musí být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit zájemci újmu způsobenou výkonem realitního zprostředkování, s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 1 750 000 Kč na jednu pojistnou událost a nejméně ve výši 3 500 000 Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce.
(2)
Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojistitele, který je podle zákona upravujícího pojišťovnictví oprávněn provozovat toto pojištění na území České republiky, a musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila 5 000 Kč nebo 1 % z výše pojistného plnění.
(3)
Pojistitel může povinné pojištění podle odstavce 1 vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.
(4)
Realitní zprostředkovatel předloží Ministerstvu pro místní rozvoj (dále jen „ministerstvo“) do 10 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy o pojištění stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy. Obdobně postupuje realitní zprostředkovatel při každé změně smlouvy o pojištění, která má vliv na změnu limitu pojistného plnění nebo výše sjednané spoluúčasti, a v případě výpovědi nebo odstoupení od smlouvy o pojištění ministerstvo o této skutečnosti informuje.
(5)
Limity pojistného plnění podle odstavce 1 se snižují na 50 % realitním zprostředkovatelům, kteří jsou na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s jinou právnickou osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, oprávněni poskytovat realitní zprostředkování pouze jménem takové právnické osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky takové právnické osoby.
§ 8
(1)
Realitní zprostředkovatel předloží zájemci na vyžádání pojistku potvrzující uzavření pojistné smlouvy podle § 7.
(2)
Realitní zprostředkovatel podle § 7 odst. 5 předloží zájemci na vyžádání smlouvu uzavřenou s realitním zprostředkovatelem, jehož jménem, či s nezaměnitelným užitím jeho obchodního jména či obchodní značky, je oprávněn poskytovat realitní zprostředkování.
Smlouva o realitním zprostředkování
§ 9
(1)
Realitní zprostředkovatel poskytuje realitní zprostředkování na základě smlouvy o realitním zprostředkování.
(2)
Smlouva o realitním zprostředkování vyžaduje písemnou formu. Námitku neplatnosti smlouvy pro nedostatek formy může vznést pouze zájemce.
§ 10
(1)
Smlouva o realitním zprostředkování obsahuje také
a)
označení předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání
b)
výši kupní ceny, nájemného nebo jiné úplaty, popřípadě způsob jejich určení, je-li realitní smlouva úplatná,
c)
výši provize, nebo způsob jejího určení.
(2)
Není-li při uzavírání smlouvy o realitním zprostředkování některý z údajů podle odstavce 1 písm. a) nebo b) znám, ujedná se alespoň obecným způsobem.
(3)
Neobsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování údaje podle odstavce 1, je neplatná. Námitku neplatnosti může vznést pouze zájemce.
§ 11
(1)
Realitní zprostředkovatel předá zájemci o nabytí vlastnického práva k nemovité věci, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, nejpozději v den uzavření smlouvy o realitním zprostředkování výpis z veřejného seznamu k předmětu realitního zprostředkování, jestliže je v něm zapsána nemovitá věc, jejíž je tento předmět součástí. Není-li předmět převodu, nebo předmět užívání nebo požívání zapsán jako jednotka ve veřejném seznamu, předá realitní zprostředkovatel zájemci výpis z veřejného seznamu, ve kterém je zapsána nemovitá věc, jejíž je tento předmět součástí.
(2)
Výpis z veřejného seznamu podle odstavce 1 musí prokazovat stav evidovaný v tomto seznamu ne starší než 3 pracovní dny přede dnem uzavření smlouvy o realitním zprostředkování. Tento výpis může být pořízen i dálkovým přístupem a za účelem přiložení ke smlouvě o realitním zprostředkování převeden do listinné podoby prostým vytištěním.
(3)
Jestliže realitní zprostředkovatel nepředá zájemci výpis podle odstavce 1, je zájemce oprávněn odstoupit od smlouvy o realitním zprostředkování ve lhůtě do 14 dnů ode dne jejího uzavření.
§ 12
Informační povinnost
(1)
Realitní zprostředkovatel je povinen poskytnout zájemci o nabytí vlastnického práva k nemovité věci, nebo práva, jež obsahuje nebo s nímž je spojeno oprávnění užívat nebo požívat nemovitou věc, byt nebo nebytový prostor, informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání, které plynou z veřejných seznamů, a dále o těch, o nichž realitní zprostředkovatel věděl nebo vzhledem ke své odborné způsobilosti měl vědět.
(2)
Obsahuje-li smlouva o realitním zprostředkování ujednání podle § 10 odst. 2, poskytne realitní zprostředkovatel zájemci informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání podle odstavce 1 a předá mu výpis z veřejného seznamu podle § 11 odst. 1 nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je konkrétní předmět převodu, nebo předmět užívání nebo požívání zájemci a realitnímu zprostředkovateli znám.
(3)
Realitní zprostředkovatel poskytne zájemci informaci o výši provize nebo způsobu jejího určení v případě, že tato byla ujednána ve smlouvě o realitním zprostředkování uzavřené mezi realitním zprostředkovatelem a třetí osobou ke stejnému předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání.
(4)
Nepředá-li realitní zprostředkovatel zájemci informace podle odstavců 1 a 3 nejpozději při uzavření smlouvy o realitním zprostředkování nebo informace podle odstavce 2 nejpozději do 14 dnů ode dne, kdy je konkrétní předmět převodu, nebo předmět užívání nebo požívání zájemci a realitnímu zprostředkovateli znám, může zájemce od smlouvy o realitním zprostředkování odstoupit.
§ 13
Prohlásil-li zájemce, že se seznámil s písemnostmi, na které odkazuje smlouva o realitním zprostředkování, a vyplývají-li z okolností vážné pochybnosti, zda k tomu skutečně došlo, musí tuto skutečnost prokázat realitní zprostředkovatel.
§ 14
Ve smlouvě o realitním zprostředkování nelze uložit zájemci, který je spotřebitelemspotřebitelem, povinnost uzavřít realitní smlouvu nebo smlouvu o uzavření budoucí realitní smlouvy.
§ 15
Smlouva o realitním zprostředkování nesmí být obsažena ve stejné listině jako realitní smlouva. Námitku neplatnosti může vznést pouze zájemce. Vznesením námitky neplatnosti nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran z dalších smluv obsažených v listině podle věty první.
§ 16
Ke splnění nebo zajištění splnění dluhu vyplývajícího ze smlouvy o realitním zprostředkování uzavřené mezi realitním zprostředkovatelem a zájemcem, který je spotřebitelemspotřebitelem, nelze použít směnku nebo šek.
§ 17
Výhradní realitní zprostředkování
(1)
Výhradním realitním zprostředkováním se rozumí ujednání mezi realitním zprostředkovatelem a zájemcem učiněné ohledně konkrétního předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání spočívající v omezení práva zájemce na uzavření smlouvy o realitním zprostředkování o stejném předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání s jiným realitním zprostředkovatelem, jakož i práva zájemce na uzavření realitní smlouvy bez součinnosti realitního zprostředkovatele.
(2)
Ujednání o výhradním realitním zprostředkování může nabýt účinnosti nejdříve dnem uzavření smlouvy o realitním zprostředkování mezi týmiž smluvními stranami a ohledně téhož předmětu převodu, nebo předmětu užívání nebo požívání.
(3)
Na ujednání o výhradním realitním zprostředkování, které není obsaženo ve smlouvě o realitním zprostředkování, se použijí § 9 odst. 2 a § 13 obdobně.
(4)
Výhradní realitní zprostředkování lze se zájemcem, který je spotřebitelemspotřebitelem, ujednat jen na dobu určitou, nejdéle však na dobu 6 měsíců. Tato doba může být opakovaně prodloužena. Prodloužení lze ujednat nejdříve 30 dnů přede dnem uplynutí ujednané doby.
§ 18
Výpověď
Bylo-li realitní zprostředkování se spotřebitelemspotřebitelem ujednáno na dobu neurčitou, výpovědní doba může činit nejvýše 1 měsíc.
§ 19
Provize
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, je provize splatná nejdříve dnem uzavření realitní smlouvy.
(2)
Ujednat splatnost provize tak, aby nastala přede dnem uzavření realitní smlouvy nebo před splněním odkládací podmínky účinnosti realitní smlouvy, lze jen tehdy, jestliže smlouva o realitním zprostředkování obsahuje poučení o tom, že splatnost provize není vázána na uzavření realitní smlouvy nebo na splnění odkládací podmínky účinnosti realitní smlouvy. Splatnost provize může být v těchto případech vázána nejdříve na obstarání příležitosti zájemci k uzavření realitní smlouvy.
(3)
Je-li se zájemcem, který je spotřebitelemspotřebitelem, ujednána záloha na provizi, nesmí činit více než dvě třetiny ujednané provize.
(4)
Byla-li smlouva, k jejímuž uzavření se vztahoval vznik práva realitního zprostředkovatele na provizi, uzavřena z důvodu nečinnosti, pochybení nebo neposkytnutí odpovídající součinnosti realitního zprostředkovatele až po zániku závazku ze smlouvy o realitním zprostředkování, nemá realitní zprostředkovatel právo požadovat provizi po zájemci, který je spotřebitelemspotřebitelem.
§ 20
Kontrola
(1)
Kontrolu nad dodržováním povinností stanovených v § 5 vykonávají obecní živnostenské úřady. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zákona o Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Kontrolu nad dodržováním povinností stanovených v § 4 vykonávají obecní živnostenské úřady.
(3)
Kontrolu nad dodržováním povinností podle § 7 odst. 1, 2 a 4 vykonává ministerstvo.
(4)
Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění realitnímu zprostředkovateli, který nezajistí, aby jeho skutečným majitelem byla osoba splňující podmínky bezúhonnosti podle § 5 odst. 1, nebo neodvolá fyzickou osobu podle § 5 odst. 4 nebo právnickou osobu podle § 5 odst. 5 věty druhé.
§ 21
Přestupky
(1)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako realitní zprostředkovatel dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností podle § 4,
b)
není pojištěna podle § 7 odst. 1 nebo 2, nebo
c)
nesplní některou z povinností podle § 7 odst. 4.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
§ 22
Projednávání přestupků
Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. a) projednávají obecní živnostenské úřady. Přestupky podle § 21 odst. 1 písm. b) a c) projednává ministerstvo.
§ 23
Přechodná ustanovení
1.
Právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv, jejichž účelem je realitní zprostředkování, uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními právními předpisy.
2.
Podnikatel, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona poskytoval realitní zprostředkování v rámci živnostiživnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona“ uvedené v příloze č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen splnit podmínku podle § 7 odst. 1 a 2 tohoto zákona nejpozději do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Podnikatel, který je fyzickou osobou a který ke dni nabytí účinnosti zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), nebyl oprávněn k provozování realitního zprostředkování na základě oprávnění k provozování živnostiživnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona“, tuto živnostživnost ohlásí živnostenskému úřadu až po nabytí účinnosti tohoto zákona a zahájí činnost realitní zprostředkování podle tohoto zákona, avšak nedoloží splnění podmínky odborné způsobilosti pro provozování živnostiživnosti vázané „Realitní zprostředkování“ podle jiného právního předpisu2), je oprávněn provozovat činnost realitní zprostředkování na základě živnostiživnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3 živnostenského zákona“ uvedené v jiném právním předpisu3), avšak výhradně na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, a pouze jménem takové osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky takové osoby, a to nejdéle do 31. prosince 2021.
4.
Podnikatel poskytující realitní zprostředkování podle bodu 3 není oprávněn poskytovat úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy ani za podmínek uvedených v § 4 odst. 2. Poskytuje-li tento podnikatel úschovu peněžních prostředků podle věty první, dopustí se přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše dle § 21 odst. 2 písm. a).
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
§ 24
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 2 „ŽIVNOSTI VÁZANÉ“ v sloupci 1 se za živnost „Činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“ vkládá nová živnost „Realitní zprostředkování“, ve sloupci 2 se vkládá nový text
„a)
vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo, Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
b)
vysokoškolské vzdělání v bakalářském programu, 1 rok praxe a absolvování mezinárodně uznávaného kurzu dle § 60a zákona č. 111/1998 Sb. se zaměřením na nemovitosti organizovaného na státem akreditovaném ústavu,
c)
vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oboru, nebo
d)
profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*)“
a ve sloupci 3 se vkládá nový text „*) zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
2.
V příloze č. 4 „ŽIVNOST VOLNÁ“ obor činnosti 58 zní:
„58.
Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí“.
3.
V příloze č. 5 „Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností“ v sloupci 1 se za živnost „Obchod se zvířaty určenými pro zájmové chovy“ vkládá nová živnost „Realitní zprostředkování“,
ve sloupci 2 se vkládá nový text
„a)
vysokoškolské vzdělání získané v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Právo, v oblasti vzdělávání Ekonomické obory se zaměřením na ekonomii, finance nebo marketing a obchod nebo v oblasti vzdělávání Stavebnictví se zaměřením na stavitelství nebo přípravu a realizaci staveb, nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
b)
vysokoškolské, vyšší odborné nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou a 1 rok praxe v oboru,
c)
profesní kvalifikace pro činnost realitního zprostředkovatele podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání*),
d)
doklad o tříleté praxi v oboru v nezávislém postavení (§ 420 občanského zákoníku) nebo v pracovněprávním vztahu, nebo
e)
doklad o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu**)“
a ve sloupci 3 se vkládá nový text
„*)
zákon č. 179/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů
**)
zákon č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů“.
§ 25
Přechodná ustanovení
1.
Podnikatel, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn poskytovat realitní zprostředkování v rámci živnosti ohlašovací volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“ a hodlá v poskytování realitního zprostředkování pokračovat, je povinen před uplynutím doby 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost „Realitní zprostředkování“ a doložit doklady prokazující splnění podmínky odborné způsobilosti pro provozování této vázané živnosti, jinak uplynutím této doby jeho oprávnění k poskytování realitního zprostředkování v rámci výše uvedené živnosti ohlašovací volné zaniká. Úkony provedené podle věty první nepodléhají správnímu poplatku.
2.
Realitní zprostředkovatel je povinen zajistit splnění povinností stanovených v § 7 odst. 6 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 130/2008 Sb. a zákona č. 289/2017 Sb., nejpozději do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o bankách
§ 26
V § 41e zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 156/2010 Sb. a zákona č. 41/2011 Sb., se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo o peníze přijaté realitním zprostředkovatelem do úschovy podle zákona o realitním zprostředkování“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.
2)
Příloha č. 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Příloha č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 44/2020 Sb. | Zákon č. 44/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 12. 3. 2020, částka 22/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o vnitrozemské plavbě
* ČÁST DRUHÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 12. 3. 2020
44
ZÁKON
ze dne 29. ledna 2020,
kterým se mění zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o vnitrozemské plavbě
Čl. I
V bodě 2 přílohy č. 2 k zákonu č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění zákona č. 118/2004 Sb. a zákona č. 187/2014 Sb., se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
ČÁST DRUHÁ
ÚČINNOST
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 45/2020 Sb. | Zákon č. 45/2020 Sb.
Zákon o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu
Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 12. 3. 2020, částka 22/2020
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Sdělení o splnění podmínek pro zahájení používání přílohy k tomuto zákonu
* § 3 - Sdělení o splnění podmínek pro pozastavení a ukončení používání přílohy k tomuto zákonu
* § 4 - Sdělení o splnění podmínek pro obnovení používání přílohy k tomuto zákonu
* § 5 - Účinnost k zákonu č. 45/2020 Sb.
Aktuální znění od 12. 3. 2020
45
ZÁKON
ze dne 30. ledna 2020
o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovým únikům v oblasti daní z příjmů ve vztahu k Tchaj-wanu a spolupráci příslušných úřadů při správě daní.
(2)
Úprava pravidel podle odstavce 1 je uvedena v příloze k tomuto zákonu.
§ 2
Sdělení o splnění podmínek pro zahájení používání přílohy k tomuto zákonu
Ministerstvo financí vyhlásí ve Sbírce zákonů sdělení o skutečnosti, že si subjekty uvedené v čl. 28 odst. 1 přílohy k tomuto zákonu vzájemně oznámily, že je možné používat pravidla uvedená v příloze k tomuto zákonu, a o tom, od kdy se podle čl. 28 odst. 2 přílohy k tomuto zákonu tato pravidla použijí.
§ 3
Sdělení o splnění podmínek pro pozastavení a ukončení používání přílohy k tomuto zákonu
Ministerstvo financí vyhlásí ve Sbírce zákonů sdělení o skutečnosti, že subjekt uvedený v čl. 29 odst. 2 přílohy k tomuto zákonu oznámil rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení používání pravidel uvedených v příloze k tomuto zákonu, a o tom, od kdy se podle čl. 29 odst. 2 přílohy k tomuto zákonu tato pravidla nepoužijí.
§ 4
Sdělení o splnění podmínek pro obnovení používání přílohy k tomuto zákonu
Ministerstvo financí vyhlásí ve Sbírce zákonů sdělení o skutečnosti, že si subjekty uvedené v čl. 28 odst. 1 přílohy k tomuto zákonu vzájemně oznámily, že je možné opět používat pravidla uvedená v příloze k tomuto zákonu, a o tom, od kdy se podle čl. 28 odst. 2 přílohy k tomuto zákonu tato pravidla opět použijí.
§ 5
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Příloha k zákonu č. 45/2020 Sb.
USTANOVENÍ
O ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ A ZABRÁNĚNÍ DAŇOVÉMU ÚNIKU V OBORU DANÍ Z PŘÍJMU
Čl. 1
Osoby, na které se Ustanovení vztahují
Tato Ustanovení o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (dále jen „Ustanovení“) se vztahují na osoby, které jsou rezidenty jednoho nebo obou území, která jsou uvedena v čl. 2 odst. 1 písm. a) a b).
Čl. 2
Daně, na které se Ustanovení vztahují
(1)
Současné daně, na které se Ustanovení vztahují, jsou zejména
a)
na území, kde je Ministerstvo financí České republiky ústředním orgánem pro daně,
(i)
daň z příjmů fyzických osob,
(ii)
daň z příjmů právnických osob,
b)
na území, kde se uplatňují daňové zákony spravované Ministerstvem financí, Tchaj-pej,
(i)
daň z příjmů podniku usilujícího o zisk,
(ii)
konsolidovaná daň z příjmů fyzických osob,
(iii)
základní daň z příjmů.
(2)
Ustanovení se rovněž vztahují na jakékoliv daně stejného nebo v zásadě podobného druhu ukládané po 12. prosinci 2017 vedle nebo místo současných daní. Příslušný úřad jednoho území sdělí příslušnému úřadu druhého území veškeré podstatné změny, které byly provedeny v daňových zákonech uplatňovaných na prvně zmíněném území.
Čl. 3
Všeobecné definice
(1)
Pro účely těchto Ustanovení, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad,
a)
výrazy „jedno území“ a „druhé území“ označují, podle souvislosti, území uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. a) nebo území uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b),
b)
výraz „osoba“ zahrnuje fyzickou osobu, společnost a všechna jiná sdružení osob,
c)
výraz „společnost“ označuje jakoukoliv právnickou osobu nebo jakéhokoliv nositele práv považovaného pro účely zdanění za právnickou osobu,
d)
výrazy „podnik jednoho území“ a „podnik druhého území“ označují, podle souvislosti, podnik provozovaný rezidentem jednoho území a podnik provozovaný rezidentem druhého území,
e)
výraz „příslušník“ označuje
(i)
každou fyzickou osobu, která je považována za občana území podle právních předpisů tohoto území,
(ii)
každou právnickou osobu, osobní společnost nebo sdružení zřízenou nebo zřízené podle právních předpisů platných na daném území,
f)
výraz „mezinárodní doprava“ označuje jakoukoli dopravu lodí nebo letadlem provozovanou podnikem jednoho území, vyjma případů, kdy je loď provozována nebo letadlo provozováno pouze mezi místy na druhém území,
g)
výraz „příslušný úřad“ označuje
(i)
v případě území uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. a), ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce,
(ii)
v případě území uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. b), ministra financí nebo jeho zmocněného zástupce.
(2)
Pokud jde o provádění Ustanovení v jakémkoliv čase některým z území, bude mít každý výraz, který v nich není definován, pokud souvislost nevyžaduje odlišný výklad, takový význam, jenž mu náleží v tomto čase podle právních předpisů tohoto území pro účely daní, na které se Ustanovení vztahují, přičemž jakýkoliv význam podle používaných daňových zákonů tohoto území bude převažovat nad významem daným výrazu podle jiných právních předpisů tohoto území.
Čl. 4
Rezident
(1)
Výraz „rezident území“ označuje pro účely těchto Ustanovení každou osobu, která je podle právních předpisů tohoto území podrobena na tomto území zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa hlavního vedení, místa založení nebo jakéhokoli jiného podobného kritéria, a rovněž zahrnuje toto území a jakýkoliv jeho nižší správní útvar nebo místní úřad.
(2)
Osoba není rezidentem území pro účely těchto Ustanovení, jestliže je tato osoba podrobena zdanění na tomto území pouze z důvodu příjmu ze zdrojů na tomto území, a to s výhradou, že se tento odstavec neuplatňuje ve vztahu k fyzickým osobám, které jsou rezidenty území uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. b), pokud tam jsou fyzické osoby, které jsou rezidenty tohoto území, zdaněny pouze z důvodu příjmu ze zdrojů na tomto území v souladu s jeho zákonem o daních z příjmů.
(3)
Jestliže fyzická osoba je podle odstavců 1 a 2 rezidentem obou území, bude její postavení určeno následovně:
a)
tato osoba se považuje za rezidenta pouze toho území, na kterém má k dispozici stálý byt; jestliže má k dispozici stálý byt na obou územích, považuje se za rezidenta pouze toho území, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy (středisko životních zájmů),
b)
jestliže nemůže být určeno, na kterém území má tato osoba středisko svých životních zájmů, nebo jestliže nemá k dispozici stálý byt na žádném z území, považuje se za rezidenta pouze toho území, na kterém se obvykle zdržuje,
c)
jestliže se tato osoba obvykle zdržuje na obou územích nebo na žádném z nich, upraví příslušné úřady území tuto otázku vzájemnou dohodou.
(4)
Jestliže osoba, jiná než osoba fyzická, je podle odstavců 1 a 2 rezidentem obou území, příslušné úřady území se budou snažit určit vzájemnou dohodou území, u kterého se bude mít za to, že je tato osoba pro účely těchto Ustanovení jeho rezidentem, berouce do úvahy místo jejího hlavního vedení, místo, kde byla právně ustavena či jinak vytvořena, a jakékoliv další významné faktory. Pokud taková dohoda nebude nalezena, tato osoba nebude oprávněna k jakékoliv daňové úlevě nebo daňovému osvobození, která je poskytnuta nebo které je poskytnuto těmito Ustanoveními, a to až na výjimky, které mohou být dohodnuty co do rozsahu a způsobu příslušnými úřady území.
Čl. 5
Stálá provozovna
(1)
Výraz „stálá provozovna“ označuje pro účely těchto Ustanovení trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku.
(2)
Výraz „stálá provozovna“ zahrnuje zejména
a)
místo vedení,
b)
závod,
c)
kancelář,
d)
továrnu,
e)
dílnu a
f)
důl, naleziště ropy nebo plynu, lom nebo jakékoli jiné místo těžby přírodních zdrojů.
(3)
Výraz „stálá provozovna“ rovněž zahrnuje
a)
staveniště nebo stavební, montážní nebo instalační projekt nebo dozor s tím spojený, avšak pouze pokud takové staveniště, projekt nebo dozor trvá déle než 12 měsíců,
b)
poskytování služeb podnikem jednoho území prostřednictvím zaměstnanců nebo jiných pracovníků najatých podnikem pro tento účel, avšak pouze pokud činnosti takového charakteru trvají na druhém území po jedno nebo více období přesahující v úhrnu 9 měsíců v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období.
(4)
Bez ohledu na odstavce 1 až 3 výraz „stálá provozovna“ nezahrnuje
a)
zařízení, které se využívá pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání zboží patřícího podniku,
b)
zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem uskladnění, vystavení nebo dodání,
c)
zásobu zboží patřícího podniku, která se udržuje pouze za účelem zpracování jiným podnikem,
d)
trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování informací pro podnik,
e)
trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze za účelem vykonávání jakékoliv jiné činnosti pro podnik,
f)
trvalé místo k výkonu činnosti, které se udržuje pouze k vykonávání jakéhokoliv spojení činností uvedených v písmenech a) až e),
pokud taková činnost nebo, v případě písmene f), celková činnost trvalého místa k výkonu činnosti je přípravného nebo pomocného charakteru.
(5)
Jestliže, bez ohledu na odstavce 1 a 2, osoba, jiná než nezávislý zástupce, na kterého se vztahuje odstavec 6, jedná na území na účet podniku a má a obvykle vykonává oprávnění uzavírat smlouvy jménem podniku, má se za to, že tento podnik má stálou provozovnu na tomto území ve vztahu ke všem činnostem, které tato osoba provádí pro podnik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na činnosti uvedené v odstavci 4, které by, pokud by byly vykonávány prostřednictvím trvalého místa k výkonu činnosti, nezakládaly z tohoto trvalého místa k výkonu činnosti stálou provozovnu podle tohoto odstavce.
(6)
Nemá se za to, že podnik má stálou provozovnu na území jenom proto, že na tomto území vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, generálního komisionáře nebo jakéhokoliv jiného nezávislého zástupce, pokud tyto osoby jednají v rámci své řádné činnosti.
(7)
Skutečnost, že společnost, která je rezidentem jednoho území, ovládá společnost nebo je ovládána společností, která je rezidentem druhého území nebo která na tomto druhém území vykonává svoji činnost, ať prostřednictvím stálé provozovny nebo jinak, neučiní sama o sobě z kterékoli této společnosti stálou provozovnu druhé společnosti.
Čl. 6
Příjmy z nemovitého majetku
(1)
Příjmy, které pobírá rezident jednoho území z nemovitého majetku, včetně příjmů ze zemědělství nebo lesnictví, umístěného na druhém území, mohou být zdaněny na tomto druhém území.
(2)
Výraz „nemovitý majetek“ má takový význam, jenž mu náleží podle právních předpisů území, na kterém je daný majetek umístěn. Výraz zahrnuje v každém případě příslušenství nemovitého majetku, živý a mrtvý inventář užívaný v zemědělství a lesnictví, práva, pro která platí ustanovení občanského práva vztahující se na pozemky, užívací právo k nemovitému majetku a práva na proměnlivé nebo pevné platby za těžení nebo za přivolení k těžení nerostných ložisek, pramenů a jiných přírodních zdrojů; lodě a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
(3)
Odstavec 1 platí pro příjmy pobírané z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného způsobu užívání nemovitého majetku.
(4)
Odstavce 1 a 3 platí rovněž pro příjmy z nemovitého majetku podniku a pro příjmy z nemovitého majetku užívaného k vykonávání nezávislého povolání.
Čl. 7
Zisky podniků
(1)
Zisky podniku jednoho území podléhají zdanění jen na tomto území, pokud podnik nevykonává svoji činnost na druhém území prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže podnik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být zisky podniku zdaněny na druhém území, avšak pouze v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé provozovně.
(2)
Jestliže podnik jednoho území vykonává svoji činnost na druhém území prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisuzují se, s výhradou ustanovení odstavce 3, na každém území této stálé provozovně zisky, které by byla mohla docílit, kdyby byla jako samostatný podnik vykonávala stejné nebo obdobné činnosti za stejných nebo obdobných podmínek a byla zcela nezávislá ve styku s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
(3)
Při stanovení zisků stálé provozovny se povoluje odečíst náklady vynaložené pro účely stálé provozovny, včetně výloh vedení a všeobecných správních výloh takto vynaložených, ať vznikly na území, kde je stálá provozovna umístěna, či jinde.
(4)
Jestliže je na některém území obvyklé stanovit zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, na základě rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem, nic v odstavci 2 nevylučuje, aby se na tomto území stanovily zisky, jež mají být zdaněny, tímto obvyklým rozdělením; použitý způsob rozdělení musí být však takový, aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.
(5)
Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro podnik.
(6)
Zisky, které mají být přičteny stálé provozovně, se pro účely odstavců 1 až 5 stanoví každý rok stejným způsobem, pokud neexistují dostatečné důvody pro jiný postup.
(7)
Jestliže zisky zahrnují části příjmů, o nichž se pojednává odděleně v jiných článcích těchto Ustanovení, nebudou tyto jiné články dotčeny tímto článkem.
Čl. 8
Vodní a letecká doprava
(1)
Zisky podniku území pobírané z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě podléhají zdanění jen na tomto území.
(2)
Pro účely tohoto článku a bez ohledu na čl. 12, zisky z provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě zahrnují
a)
zisky z pronájmu lodí nebo letadel včetně posádky (na určitou dobu nebo cestu) nebo bez posádky, a
b)
zisky z používání, údržby nebo pronájmu kontejnerů, včetně přívěsů a souvisejícího zařízení pro přepravu kontejnerů, používaných pro přepravu zboží,
pokud je takový pronájem nebo takové používání, údržba nebo pronájem, podle toho, o jaký případ jde, nahodilý ve vztahu k provozování lodí nebo letadel v mezinárodní dopravě.
(3)
Odstavec 1 platí rovněž pro zisky z účasti na poolu, společném provozu nebo mezinárodní provozní organizaci, avšak pouze pro takovou část zisků takto pobíraných, která připadá na účastníka v poměru k jeho podílu na společném podnikání.
Čl. 9
Sdružené podniky
Jestliže
a)
se podnik jednoho území podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku druhého území, nebo
b)
tytéž osoby se podílejí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo kapitálu podniku jednoho území i podniku druhého území
a jestliže v těchto případech jsou oba podniky ve svých obchodních nebo finančních vztazích vázány podmínkami, které sjednaly nebo jim byly uloženy a které se liší od podmínek, které by byly sjednány mezi nezávislými podniky, mohou jakékoliv zisky, které by, nebýt těchto podmínek, byly docíleny jedním z podniků, avšak vzhledem k těmto podmínkám docíleny nebyly, být zahrnuty do zisků tohoto podniku a následně zdaněny.
Čl. 10
Dividendy
(1)
Dividendy vyplácené společností, která je rezidentem jednoho území, rezidentu druhého území, mohou být zdaněny na tomto druhém území.
(2)
Tyto dividendy však mohou být rovněž zdaněny na území, jehož je společnost, která je vyplácí, rezidentem, a to podle právních předpisů tohoto území, avšak jestliže skutečný vlastník dividend je rezidentem druhého území, daň takto uložená nepřesáhne 10 % hrubé částky dividend.
Tento odstavec se nedotýká zdanění zisků společnosti, z nichž jsou dividendy vypláceny.
(3)
Výraz „dividendy“ použitý v tomto článku označuje příjmy z akcií nebo jiných práv, s výjimkou pohledávek, s podílem na zisku, jakož i jiné příjmy, které jsou podrobeny stejnému daňovému režimu jako příjmy z akcií podle právních předpisů území, jehož je společnost, která provádí platbu, rezidentem.
(4)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník dividend, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území, jehož je rezidentem společnost vyplácející dividendy, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde.
(5)
Jestliže společnost, která je rezidentem jednoho území, dosahuje zisky nebo příjmy z druhého území, nelze na tomto druhém území zdanit dividendy vyplácené společností, ledaže jsou tyto dividendy vypláceny rezidentu tohoto druhého území nebo pokud účast, pro kterou se dividendy vyplácejí, se skutečně váže ke stálé provozovně nebo stálé základně, která je umístěna na tomto druhém území, ani podrobit nerozdělené zisky společnosti dani z nerozdělených zisků společnosti, i když vyplácené dividendy nebo nerozdělené zisky pozůstávají zcela nebo zčásti ze zisků nebo z příjmů majících zdroj na tomto druhém území.
Čl. 11
Úroky
(1)
Úroky mající zdroj na jednom území a vyplácené rezidentu druhého území mohou být zdaněny na tomto druhém území.
(2)
Tyto úroky však mohou být rovněž zdaněny na území, kde mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto území, avšak jestliže skutečný vlastník úroků je rezidentem druhého území, daň takto uložená nepřesáhne 10 % hrubé částky úroků.
(3)
Úroky mající zdroj na jednom území a skutečně vlastněné rezidentem druhého území podléhají bez ohledu na odstavec 2 zdanění jen na tomto druhém území, jestliže jsou vypláceny
a)
v souvislosti s prodejem jakéhokoliv zboží nebo zařízení na úvěr,
b)
vládě druhého území, včetně jakéhokoliv jeho nižšího správního útvaru nebo místního úřadu, centrální bancebance nebo jakékoliv finanční instituci, která je ovládána nebo zcela vlastněna touto vládou,
c)
rezidentu druhého území v souvislosti s půjčkou nebo úvěrem, která je zaručena nebo pojištěna nebo který je zaručen nebo pojištěn vládou druhého území, včetně jakéhokoliv jeho nižšího správního útvaru nebo místního úřadu, centrální bankoubankou nebo jakoukoli finanční institucí, která je ovládána nebo zcela vlastněna touto vládou.
(4)
Výraz „úroky“ použitý v tomto článku označuje příjmy z pohledávek jakéhokoliv druhu, ať zajištěných či nezajištěných zástavním právem na nemovitosti a majících či nemajících právo účasti na zisku dlužníka, a zejména příjmy z vládních cenných papírů a příjmy z obligací nebo dluhopisů, včetně prémií a výher, které se vážou k těmto cenným papírům, obligacím nebo dluhopisům. Penále ukládané za pozdní platbu se nepovažuje za úroky pro účely tohoto článku. Výraz „úroky“ nezahrnuje žádnou část příjmu, která je považována za dividendu podle čl. 10 odst. 3.
(5)
Odstavce 1 až 3 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník úroků, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území, kde mají úroky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže pohledávka, ze které jsou úroky placeny, se skutečně váže k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde.
(6)
Úroky mají zdroj na území, jestliže plátcem je rezident tohoto území. Jestliže však plátce úroků, ať je nebo není rezidentem některého území, má na území stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž došlo k zadlužení, z něhož jsou úroky placeny, a tyto úroky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, mají tyto úroky zdroj na tom území, kde je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.
(7)
Jestliže částka úroků, které se vztahují k pohledávce, z níž jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi jimi oběma a nějakou další osobou částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použije se tento článek jen na tuto posledně uvedenou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého území, s přihlédnutím k ostatním ustanovením těchto Ustanovení.
Čl. 12
Licenční poplatky
(1)
Licenční poplatky mající zdroj na jednom území a vyplácené rezidentu druhého území mohou být zdaněny na tomto druhém území.
(2)
Tyto licenční poplatky však mohou být rovněž zdaněny na území, kde mají zdroj, a to podle právních předpisů tohoto území, avšak jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků je rezidentem druhého území, daň takto uložená nepřesáhne
a)
5 % hrubé částky licenčních poplatků vyplácených jako náhrada za užití nebo za právo na užití průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení a
b)
10 % hrubé částky licenčních poplatků ve všech ostatních případech.
(3)
Výraz „licenční poplatky“ použitý v tomto článku označuje platby jakéhokoliv druhu obdržené jako náhrada za užití nebo za právo na užití jakéhokoliv autorského práva k dílu literárnímu, uměleckému nebo vědeckému, včetně kinematografických filmů, a filmů nebo pásek pro televizní nebo rozhlasové vysílání, jakéhokoliv patentu, ochranné známky, návrhu nebo modelu, plánu, tajného vzorce nebo postupu nebo jakéhokoliv průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení nebo za informace, které se vztahují na zkušenosti nabyté v oblasti průmyslové, obchodní nebo vědecké.
(4)
Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, jestliže skutečný vlastník licenčních poplatků, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území, kde mají licenční poplatky zdroj, svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, které dávají vznik licenčním poplatkům, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde.
(5)
Licenční poplatky mají zdroj na území, jestliže plátcem je rezident tohoto území. Jestliže však plátce licenčních poplatků, ať je nebo není rezidentem některého území, má na území stálou provozovnu nebo stálou základnu, ve spojení s níž vznikla povinnost platit licenční poplatky, a tyto licenční poplatky jdou k tíži takové stálé provozovny nebo stálé základny, mají tyto licenční poplatky zdroj na tom území, kde je stálá provozovna nebo stálá základna umístěna.
(6)
Jestliže částka licenčních poplatků, které se vztahují k užití, právu nebo informaci, za které jsou placeny, přesahuje v důsledku zvláštních vztahů mezi plátcem a skutečným vlastníkem nebo mezi jimi oběma a nějakou další osobou částku, kterou by byl smluvil plátce se skutečným vlastníkem, kdyby nebylo takových vztahů, použije se tento článek jen na tuto posledně uvedenou částku. Částka plateb, která ji přesahuje, bude v tomto případě zdaněna v souladu s právními předpisy každého území, s přihlédnutím k ostatním ustanovením těchto Ustanovení.
Čl. 13
Zisky ze zcizení majetku
(1)
Zisky, které pobírá rezident jednoho území ze zcizení nemovitého majetku uvedeného v čl. 6 a umístěného na druhém území, mohou být zdaněny na tomto druhém území.
(2)
Zisky ze zcizení movitého majetku, který je částí provozního majetku stálé provozovny, kterou má podnik jednoho území na druhém území, nebo movitého majetku, který patří ke stálé základně, kterou má k dispozici rezident jednoho území na druhém území za účelem vykonávání nezávislého povolání, včetně zisků ze zcizení takové stálé provozovny (samotné nebo spolu s celým podnikem) nebo takové stálé základny, mohou být zdaněny na tomto druhém území.
(3)
Zisky, které pobírá podnik území ze zcizení lodí nebo letadel provozovaných v mezinárodní dopravě nebo movitého majetku sloužícího k provozování těchto lodí nebo letadel, podléhají zdanění jen na tomto území.
(4)
Zisky, které pobírá rezident jednoho území ze zcizení akcií nebo jiných podílů, jejichž hodnota plyne z více než 50 % přímo nebo nepřímo z nemovitého majetku umístěného na druhém území, mohou být zdaněny na tomto druhém území.
(5)
Zisky ze zcizení jakéhokoliv jiného majetku, než který je uveden v odstavcích 1 až 4, podléhají zdanění jen na území, jehož je zcizitel rezidentem.
Čl. 14
Nezávislá povolání
(1)
Příjmy, které pobírá rezident jednoho území ze svobodného povolání nebo z jiných činností nezávislého charakteru, podléhají zdanění jen na tomto území, vyjma následujících případů, kdy takové příjmy mohou být rovněž zdaněny na druhém území,
a)
jestliže má pravidelně k dispozici na druhém území stálou základnu za účelem vykonávání svých činností; v takovém případě jen taková část příjmů, kterou lze přičíst této stálé základně, může být zdaněna na tomto druhém území, nebo
b)
jestliže jeho pobyt na druhém území po jedno nebo více období v úhrnu dosahuje nebo přesahuje 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce; v takovém případě jen taková část příjmů, která je pobírána z jeho činností vykonávaných na druhém území, může být zdaněna na tomto druhém území.
(2)
Výraz „svobodné povolání“ zahrnuje zejména nezávislé činnosti vědecké, literární, umělecké, vzdělávací nebo učitelské, jakož i nezávislé činnosti lékařů, právníků, inženýrů, architektů, dentistů a účetních.
Čl. 15
Příjmy ze zaměstnání
(1)
Platy, mzdy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho území z důvodu zaměstnání, podléhají s výhradou čl. 16, 18 a 19 zdanění jen na tomto území, pokud zaměstnání není vykonáváno na druhém území. Je-li tam zaměstnání vykonáváno, mohou být odměny z něj pobírané zdaněny na tomto druhém území.
(2)
Odměny, které pobírá rezident jednoho území z důvodu zaměstnání vykonávaného na druhém území, podléhají bez ohledu na odstavec 1 zdanění jen na prvně zmíněném území, jestliže všechny následující podmínky jsou splněny:
a)
příjemce se zdržuje na druhém území po jedno nebo více období nepřesahující v úhrnu 183 dny v jakémkoliv dvanáctiměsíčním období začínajícím nebo končícím v příslušném daňovém roce a
b)
odměny jsou vypláceny zaměstnavatelem nebo za zaměstnavatele, který není rezidentem druhého území, a
c)
odměny nejdou k tíži stálé provozovny nebo stálé základny, kterou má zaměstnavatel na druhém území.
(3)
Výraz „zaměstnavatel“ zmíněný v odstavci 2 písm. b) označuje osobu, která má právo na vykonanou práci a která nese odpovědnost a riziko spojené s vykonáváním práce.
(4)
Bez ohledu na odstavce 1 až 3 mohou být odměny pobírané z důvodu zaměstnání vykonávaného na palubě lodi provozované nebo letadla provozovaného podnikem území v mezinárodní dopravě zdaněny na tomto území.
Čl. 16
Tantiémy
Tantiémy a jiné podobné odměny, které pobírá rezident jednoho území jako člen správní rady nebo jakéhokoliv jiného obdobného orgánu společnosti, která je rezidentem druhého území, mohou být zdaněny na tomto druhém území.
Čl. 17
Umělci a sportovci
(1)
Příjmy, které pobírá rezident jednoho území jako na veřejnosti vystupující umělec, jako divadelní, filmový, rozhlasový nebo televizní umělec nebo hudebník nebo jako sportovec z takovýchto osobně vykonávaných činností na druhém území, mohou být bez ohledu na čl. 14 a 15 zdaněny na tomto druhém území.
(2)
Jestliže příjmy z činností osobně vykonávaných umělcem nebo sportovcem neplynou umělci nebo sportovci samému, nýbrž jiné osobě, mohou být tyto příjmy bez ohledu na čl. 7, 14 a 15 zdaněny na území, na kterém jsou činnosti umělce nebo sportovce vykonávány.
Čl. 18
Penze
(1)
Penze a jakékoliv jiné podobné platy, včetně penzí souvisejících s výkonem veřejných funkcí a plateb prováděných na základě legislativy o sociálním zabezpečení, mající zdroj na jednom území a vyplácené rezidentu druhého území podléhají zdanění jen na prvně zmíněném území.
(2)
Odstavec 1 se použije na penze a jakékoliv jiné podobné platy vyplácené rezidentu území bez ohledu na skutečnost, zda jsou tyto penze a jakékoliv jiné podobné platy vypláceny z důvodu dřívějšího zaměstnání.
Čl. 19
Veřejné funkce
(1)
a) Platy, mzdy a jiné podobné odměny, jiné než penze, vyplácené jedním územím nebo jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem fyzické osobě za služby prokazované tomuto území nebo útvaru nebo úřadu podléhají zdanění jen na tomto území.
b)
Takové platy, mzdy a jiné podobné odměny však podléhají zdanění jen na druhém území, jestliže služby jsou prokazovány na tomto území a fyzická osoba, která je rezidentem tohoto území,
(i)
je příslušníkem tohoto území, nebo
(ii)
se nestala rezidentem tohoto území jen z důvodu prokazování těchto služeb.
(2)
Ustanovení čl. 15 až 18 se použijí na platy, mzdy a jiné podobné odměny za služby prokazované v souvislosti s průmyslovou nebo obchodní činností vykonávanou některým územím nebo jeho nižším správním útvarem nebo místním úřadem.
Čl. 20
Studenti
Platby, které dostává za účelem úhrady nákladů své výživy, vzdělávání nebo studia student nebo žák, který je nebo bezprostředně před svým příjezdem na jedno území byl rezidentem druhého území a který se zdržuje na prvně zmíněném území pouze za účelem svého vzdělávání nebo studia, nepodléhají zdanění na tomto území za předpokladu, že takovéto platby plynou ze zdrojů mimo toto území.
Čl. 21
Ostatní příjmy
(1)
Části příjmů rezidenta území, ať mají zdroj kdekoliv, o kterých se nepojednává v předchozích článcích těchto Ustanovení, podléhají zdanění jen na tomto území.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije na příjmy jiné než příjmy z nemovitého majetku, který je definován v čl. 6 odst. 2, jestliže příjemce takových příjmů, který je rezidentem jednoho území, vykonává na druhém území svoji činnost prostřednictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, nebo vykonává na tomto druhém území nezávislé povolání ze stálé základny tam umístěné a jestliže právo nebo majetek, pro které se příjmy platí, se skutečně vážou k této stálé provozovně nebo stálé základně; v takovém případě se použije čl. 7 nebo 14 podle toho, o jaký případ jde.
(3)
Části příjmů rezidenta jednoho území, o kterých se nepojednává v předchozích článcích těchto Ustanovení a které mají zdroj na druhém území, mohou být rovněž, bez ohledu na odstavce 1 a 2, zdaněny na tomto druhém území.
Čl. 22
Vyloučení dvojího zdanění
(1)
V případě rezidenta území uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. b) bude dvojí zdanění vyloučeno následovně:
Jestliže rezident tohoto území pobírá příjem z druhého území, bude částka daně z tohoto příjmu zaplacená na druhém území (avšak s výjimkou, v případě dividendy, daně zaplacené ze zisků, z nichž je dividenda vyplácena) v souladu s těmito Ustanoveními započtena oproti dani ukládané na prvně zmíněném území tomuto rezidentovi. Částka zápočtu však nepřesáhne částku daně vypočtenou na tomto území z tohoto příjmu v souladu s jeho daňovými zákony a předpisy.
(2)
S výhradou ustanovení jiných daňových zákonů území uvedeného v čl. 2 odst. 1 písm. a), které upravují vyloučení dvojího zdanění, bude v případě rezidenta tohoto území dvojí zdanění vyloučeno následovně:
Toto území může při ukládání daní svým rezidentům zahrnout do daňového základu, ze kterého se takové daně ukládají, části příjmu, které mohou být v souladu s těmito Ustanoveními rovněž zdaněny na druhém území, avšak povolí snížit částku daně vypočtenou z takového základu o částku rovnající se dani zaplacené na druhém území. Částka, o kterou se daň sníží, však nepřesáhne tu část daně prvně zmíněného území vypočtené před jejím snížením, která poměrně připadá na příjem, který může být v souladu s těmito Ustanoveními zdaněn na druhém území.
(3)
Jestliže je, v souladu s těmito Ustanoveními, příjem pobíraný rezidentem území vyňat na tomto území ze zdanění, toto území může přesto při výpočtu částky daně ze zbývajících příjmů tohoto rezidenta vzít v úvahu vyňatý příjem.
Čl. 23
Zákaz diskriminace
(1)
Příslušníci jednoho území nebudou podrobeni na druhém území žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeni příslušníci tohoto druhého území, kteří jsou, zejména s ohledem na rezidenci, ve stejné situaci. Toto ustanovení se bez ohledu na čl. 1 vztahuje rovněž na osoby, které nejsou rezidenty jednoho nebo obou území.
(2)
Zdanění stálé provozovny, kterou má podnik jednoho území na druhém území, nebo stálé základny, kterou má k dispozici rezident jednoho území na druhém území, nebude na tomto druhém území nepříznivější než zdanění podniků nebo rezidentů tohoto druhého území, které nebo kteří vykonávají tytéž činnosti.
(3)
Nic v tomto článku nebude vykládáno jako závazek jednoho území, aby přiznalo rezidentům druhého území jakékoliv osobní úlevy, slevy a snížení daně z důvodu osobního stavu nebo povinností k rodině, které přiznává svým vlastním rezidentům.
(4)
Pokud se nebude aplikovat čl. 9, čl. 11 odst. 7 nebo čl. 12 odst. 6, budou úroky, licenční poplatky a jiné výlohy placené podnikem jednoho území rezidentu druhého území odčitatelné pro účely stanovení zdanitelných zisků takového podniku za stejných podmínek, jako kdyby byly placeny rezidentu prvně zmíněného území.
(5)
Podniky jednoho území, jejichž kapitál je zcela nebo zčásti, přímo nebo nepřímo vlastněn nebo kontrolován jedním nebo více rezidenty druhého území, nebudou podrobeny na prvně zmíněném území žádnému zdanění nebo jakýmkoliv povinnostem s ním spojeným, které jsou jiné nebo tíživější než zdanění a spojené povinnosti, kterým jsou nebo mohou být podrobeny ostatní podobné podniky prvně zmíněného území.
(6)
Tento článek se vztahuje na daně, které jsou předmětem těchto Ustanovení.
(7)
Tento článek nebude vykládán tak, že se vztahuje na jakékoliv ustanovení právních předpisů jednoho území, které je určeno k podpoře hospodářského rozvoje a veřejného pořádku, a není použitelný v případě stálé provozovny podniku, který je rezidentem druhého území, za předpokladu, že prvně zmíněné území neukládá daň z příjmů na zisky, které jsou repatriovány tomuto podniku jeho stálou provozovnou.
Čl. 24
Řešení případů dohodou
(1)
Jestliže se osoba domnívá, že opatření jednoho nebo obou území vedou nebo povedou u ní ke zdanění, které není v souladu s těmito Ustanoveními, může svůj případ, bez ohledu na opravné prostředky, které poskytují domácí právní předpisy těchto území, předložit příslušnému úřadu území, jehož je rezidentem nebo, pokud její případ spadá pod čl. 23 odst. 1, úřadu území, jehož je příslušníkem. Případ musí být předložen do 3 let od prvního oznámení opatření vedoucího ke zdanění, které není v souladu s těmito Ustanoveními.
(2)
Jestliže bude příslušný úřad považovat námitku za oprávněnou a nebude-li sám schopen najít uspokojivé řešení, bude se snažit případ vyřešit vzájemnou dohodou s příslušným úřadem druhého území tak, aby se zamezilo zdanění, které není v souladu s těmito Ustanoveními. Jakákoliv dosažená dohoda bude uskutečněna bez ohledu na jakékoliv časové lhůty v domácích právních předpisech území.
(3)
Příslušné úřady území se budou snažit vyřešit vzájemnou dohodou jakékoliv obtíže nebo pochybnosti, které mohou vzniknout při výkladu nebo provádění těchto Ustanovení. Mohou rovněž spolu konzultovat za účelem vyloučení dvojího zdanění v případech neupravených v těchto Ustanoveních.
(4)
Příslušné úřady území mohou vejít v přímý styk za účelem dosažení dohody ve smyslu odstavců 1 až 3.
Čl. 25
Výměna informací
(1)
Příslušné úřady území si budou vyměňovat takové informace, u nichž lze předpokládat, že jsou relevantní ve vztahu k provádění těchto Ustanovení nebo ve vztahu k provádění nebo vymáhání domácích právních předpisů, které se vztahují na daně všeho druhu a pojmenování ukládané jménem území nebo jejich nižších správních útvarů nebo místních úřadů, pokud zdanění, které upravují, není v rozporu s Ustanoveními. Výměna informací není omezena čl. 1 a 2.
(2)
Veškeré informace obdržené územím podle odstavce 1 budou udržovány v tajnosti stejným způsobem jako informace získané podle domácích právních předpisů tohoto území a budou poskytnuty pouze osobám nebo úřadům (včetně soudů a správních úřadů), které se zabývají vyměřováním nebo vybíráním daní, které jsou uvedeny v odstavci 1, vymáháním nebo trestním stíháním ve věci těchto daní nebo rozhodováním o opravných prostředcích ve vztahu k těmto daním. Tyto osoby nebo úřady použijí tyto informace jen k těmto účelům. Mohou sdělit tyto informace při veřejných soudních řízeních nebo v soudních rozhodnutích. Informace obdržené územím mohou být bez ohledu na výše uvedené použity pro jiné účely, pokud takové informace mohou být použity pro takové jiné účely podle právních předpisů obou území a pokud příslušný úřad území poskytujícího informace dá souhlas k takovému použití.
(3)
Odstavce 1 a 2 nebudou v žádném případě vykládány tak, že ukládají území povinnost
a)
provést správní opatření, která by porušovala právní předpisy a správní praxi tohoto nebo druhého území,
b)
poskytnout informace, které nemohou být získány na základě právních předpisů nebo v běžném správním řízení tohoto nebo druhého území,
c)
poskytnout informace, které by odhalily jakékoliv obchodní, hospodářské, průmyslové, komerční nebo profesní tajemství nebo obchodní postup, nebo informace, jejichž sdělení by bylo v rozporu s veřejným pořádkem.
(4)
Jestliže jsou v souladu s tímto článkem jedním územím požadovány informace, druhé území použije svých opatření zaměřených na získávání informací, aby získalo požadované informace, i když toto druhé území takové informace nepotřebuje pro své vlastní daňové účely. Povinnost uvedená ve větě první podléhá omezením uvedeným v odstavci 3, avšak tato omezení nebudou v žádném případě vykládána tak, že umožňují území odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že nemá domácí zájem na takových informacích.
(5)
Odstavec 3 nebude v žádném případě vykládán tak, že umožňuje území odmítnout poskytnout informace pouze z toho důvodu, že informacemi disponuje bankabanka, jiná finanční instituce, pověřenec nebo osoba, která jedná v zastoupení nebo jako zmocněnec, nebo proto, že se informace vztahují k vlastnickým podílům na osobě.
Čl. 26
Omezení výhod
(1)
Příslušný úřad území může jakékoli osobě, nebo pokud jde o jakoukoli transakci, odepřít výhody plynoucí z těchto Ustanovení, jestliže by podle jeho názoru poskytnutí těchto výhod znamenalo zneužití těchto Ustanovení.
(2)
Tato Ustanovení v žádném případě nezabraňují územím provádět ustanovení jejich domácích právních předpisů určená k zabraňování situacím vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům.
Čl. 27
Zásada reciprocity
Tato Ustanovení jsou, pokud není jinak stanoveno, striktně a výlučně založena na zásadě reciprocity.
Čl. 28
Provádění Ustanovení
(1)
Česká ekonomická a kulturní kancelář Tchaj-pej a Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář Praha si vzájemně oznámí, kdy byl splněn postup umožňující provádění těchto Ustanovení na příslušném území.
(2)
Ustanovení se budou provádět,
a)
pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje
(i)
na území, které je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. a), na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna pozdější notifikace, nebo později,
(ii)
na území, které je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. b), na příjmy splatné 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna pozdější notifikace, nebo později,
b)
pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna pozdější notifikace, nebo později.
Čl. 29
Pozastavení a ukončení provádění Ustanovení
(1)
Tato Ustanovení se budou provádět, dokud nebude příslušným úřadem jednoho z území učiněno rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení jejich provádění.
(2)
Pokud bude v souladu s předchozím odstavcem učiněno takové rozhodnutí, Česká ekonomická a kulturní kancelář Tchaj-pej nebo Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář Praha oznámí, že takové rozhodnutí bylo učiněno, a tudíž, že Ustanovení se nadále nebudou na příslušném území provádět. Ustanovení se přestanou na obou územích provádět,
a)
pokud jde o daně vybírané srážkou u zdroje
(i)
na území, které je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. a), na příjmy vyplácené nebo připisované k 1. lednu kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna notifikace, nebo později,
(ii)
na území, které je uvedeno v čl. 2 odst. 1 písm. b), na příjmy splatné 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna notifikace, nebo později,
b)
pokud jde o ostatní daně z příjmů, na příjmy za každý daňový rok začínající 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla učiněna notifikace, nebo později. |
Zákon č. 46/2020 Sb. | Zákon č. 46/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 12. 3. 2020, částka 22/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 12. 3. 2020
46
ZÁKON
ze dne 30. ledna 2020,
kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Nejvyšším kontrolním úřadu
Čl. I
V § 46 zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 78/2015 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce a Platovým řádem Úřadu. Platový řád Úřadu vydává prezident Úřadu po jeho schválení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Postup podle § 46 odst. 2 zákona č. 166/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro rozpočtový rok 2021. Do vydání Platového řádu Úřadu podle tohoto zákona se poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu řídí dosavadními právními předpisy.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti
Čl. III
V § 136 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 250/2014 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu se řídí zákoníkem práce a Platovým řádem Úřadu. Platový řád Úřadu vydává ředitel Úřadu po jeho schválení rozpočtovým výborem Poslanecké sněmovny.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Postup podle § 136 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije poprvé pro rozpočtový rok 2021. Do vydání Platového řádu Úřadu podle tohoto zákona se poskytování platu a odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zaměstnanců Úřadu řídí dosavadními právními předpisy.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 47/2020 Sb. | Zákon č. 47/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2024, částka 22/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zeměměřictví
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o základních registrech
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
* ČÁST PÁTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2024
47
ZÁKON
ze dne 29. ledna 2020,
kterým se mění zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zeměměřictví
Čl. I
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 120/2000 Sb., zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 380/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 písmeno m) zní:
„m)
digitální technickou mapou databázový soubor obsahující údaje o dopravní a technické infrastruktuře a vybraných přírodních, stavebních a technických objektech a zařízeních, které zobrazují a popisují jejich skutečný stav, a údaje o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury.“.
2.
V § 4 odst. 1 písmeno l) zní:
„l)
založení digitálních technických map a vyhotovení podkladů pro jejich vedení3).“.
3.
Za § 4a se vkládají nové § 4b až 4d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 13 a 14 znějí:
㤠4b
Digitální technická mapa kraje
(1)
Digitální technická mapa je vedena pro území kraje. Správcem digitální technické mapy kraje je krajský úřad v přenesené působnosti.
(2)
Digitální technická mapa kraje je zdrojem informací, které slouží zejména pro účely územního plánování, přípravy, umisťování, povolování a provádění staveb, poskytování informací o životním prostředí podle zákona o právu na informace o životním prostředí a poskytování údajů o fyzické infrastruktuře podle zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací.
(3)
Digitální technická mapa kraje má veřejnou a neveřejnou část. Prováděcí právní předpis stanoví, které údaje digitální technické mapy kraje jsou veřejné a neveřejné.
(4)
Obsah digitální technické mapy kraje tvoří údaje o
a)
druzích, umístění, průběhu a vlastnostech objektů a zařízení dopravní a technické infrastruktury včetně údajů o jejich ochranných a bezpečnostních pásmech a údajů o záměrech na provedení změn dopravní a technické infrastruktury v území,
b)
umístění, průběhu a vlastnostech vybraných stavebních a technických objektů a zařízení a vybraných přírodních objektů na zemském povrchu, pod ním nebo nad ním, které charakterizují základní prostorové uspořádání území.
(5)
Součástí údajů podle odstavce 4 jsou i údaje o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech objektů a zařízení. Podrobné vymezení obsahu digitální technické mapy kraje včetně způsobu a rozsahu vedení údajů o vlastnících, správcích, provozovatelích a editorech podle věty první a včetně vymezení objektů, zařízení a záměrů podle odstavce 4 stanoví prováděcí právní předpis.
(6)
Údaje důležité z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti se vedou v digitální technické mapě kraje způsobem dohodnutým s příslušným orgánem státní správy.
(7)
Údaje do digitální technické mapy kraje zapisuje editor. Editor odpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost zapisovaných údajů13), a to v rámci charakteristik přesnosti stanovených prováděcím předpisem. Editorem údajů podle odstavce 4 písm. a) je vlastník technické a dopravní infrastruktury; tuto povinnost za něj může splnit provozovatel nebo správce technické a dopravní infrastruktury. Editorem údajů podle odstavce 4 písm. b) je správce digitální technické mapy kraje. Editor může na základě písemné dohody zajistit plnění své editorské povinnosti prostřednictvím jiné osoby; tím není dotčena odpovědnost editora podle věty druhé.
(8)
Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. a), editor bezodkladně změnu zapíše prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) do digitální technické mapy kraje. Dojde-li ke změně údajů podle odstavce 4 písm. b), editor zapíše změnu bezodkladně poté, co mu budou předány podklady pro její zápis.
(9)
Po dokončení stavby, kterou vzniká, mění se nebo zaniká objekt nebo zařízení podle odstavce 4 písm. b), předá stavebník14) prostřednictvím jednotného rozhraní podle § 4d odst. 3 písm. b) správci digitální technické mapy kraje údaje o tomto objektu nebo zařízení. Přitom zodpovídá za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů.
(10)
Údaje digitální technické mapy kraje se poskytují ve formách a za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem. Údaje z veřejné části se poskytují každému. Údaje z neveřejné části se poskytují
a)
orgánům veřejné správy v rozsahu nezbytném pro plnění úkolů při výkonu jejich působnosti,
b)
vlastníkům, správcům a provozovatelům dopravní a technické infrastruktury v rozsahu nezbytném pro zajištění provozu, údržby, obnovy a rozvoje této infrastruktury a
c)
osobám, o nichž to stanoví jiný právní předpis.
§ 4c
Digitální technická mapa obce
(1)
Digitální technická mapa může být vedena rovněž pro území obce. Správcem digitální technické mapy obce je obec v samostatné působnosti.
(2)
Digitální technická mapa obce může obsahovat údaje
a)
podle § 4b odst. 4; tyto údaje se do digitální technické mapy obce přebírají z digitální technické mapy kraje,
b)
o dalších zařízeních a objektech, které nejsou obsahem digitální technické mapy kraje, pokud je to významné pro plnění působnosti obce; podklady pro vedení těchto údajů zajišťuje obec vlastní činností.
(3)
Ustanovení § 4b odst. 3 a 10 se na digitální technickou mapu obce použije obdobně.
(4)
Dohoda o způsobu vedení údajů důležitých z hlediska obrany státu, vnitřního pořádku a bezpečnosti v digitální technické mapě kraje je závazná i pro digitální technické mapy obcí na území příslušného kraje.
§ 4d
Digitální mapa veřejné správy
(1)
Digitální mapa veřejné správy je tvořena propojením katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů.
(2)
Informační systém digitální mapy veřejné správy je informační systém veřejné správy. Správcem tohoto informačního systému je Český úřad zeměměřický a katastrální.
(3)
Informační systém digitální mapy veřejné správy zajišťuje zejména
a)
jednotné rozhraní pro zobrazení katastrální mapy, ortofotomapy a digitálních technických map krajů; krajské úřady poskytují k tomu nezbytnou součinnost,
b)
jednotné rozhraní pro předávání údajů k aktualizaci digitálních technických map krajů a pro zápis do digitálních technických map krajů,
c)
vedení seznamu vlastníků, provozovatelů a správců technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území plní povinnost podle § 161 odst. 1 věty druhé stavebního zákona, a vlastníků, provozovatelů a správců dopravní infrastruktury včetně údajů o tom, v jakém území působí,
d)
vedení seznamu editorů digitálních technických map krajů a osob, které za editora plní jeho editační povinnost, včetně rozsahu jejich oprávnění k editaci.
(4)
Podrobné vymezení obsahu seznamů podle odstavce 3 písm. c) a d) stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Dojde-li ke změně údajů vedených v seznamech podle odstavce 3 písm. c) a d), oznámí osoba, jejíchž údajů se změna týká, tuto změnu bezodkladně správci informačního systému digitální mapy veřejné správy prostřednictvím jednotného rozhraní podle odstavce 3 písm. b).
13)
§ 27 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
14)
§ 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
4.
V § 12 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „využívané pro vedení digitální technické mapy a“.
5.
V § 13 odst. 1 písm. b) se za slovo „zaměření“ vkládají slova „a šetření“.
6.
V § 13 odst. 1 písm. c) se za slovo „podkladu“ vkládají slova „pro vedení digitální technické mapy a“.
7.
V § 20 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
obsah digitální technické mapy kraje podle § 4b odst. 4 včetně zjednodušeného způsobu vedení údajů, které nedosahují požadované úplnosti, rozdělení údajů na veřejné a neveřejné, charakteristiky přesnosti a strukturu digitální technické mapy kraje,“.
8.
V § 20 se na konci odstavce 1 doplňují písmena j) až m), která znějí:
„j)
výměnný formát digitální technické mapy kraje,
k)
formy a podmínky poskytování údajů z digitální technické mapy kraje,
l)
údaje, které stavebník předává do digitální technické mapy kraje při vzniku, změně nebo zániku objektu nebo zařízení, a jejich strukturu,
m)
podrobný obsah seznamů podle § 4d odst. 3 písm. c) a d).“.
9.
V § 20 odstavec 3 zní:
„(3)
Obce mohou pro účely vedení digitální technické mapy obce stanovit obecně závaznou vyhláškou obsah digitální technické mapy obce nad rámec obsahu digitální technické mapy kraje.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Krajský úřad zpřístupní digitální technickou mapu kraje do 30. června 2024. Na výzvu krajského úřadu poskytnou obce a vlastníci, případně provozovatelé nebo správci dopravní a technické infrastruktury k tomu potřebnou součinnost, zejména předají jimi vedené údaje o objektech a zařízeních, které jsou obsahem digitální technické mapy kraje. K činění výzev podle věty druhé může krajský úřad písemně zmocnit osobu zřízenou krajem. Vlastníci dopravní a technické infrastruktury přitom zodpovídají za správnost, úplnost a aktuálnost předaných údajů, a to v rámci charakteristik přesnosti stanovených prováděcím předpisem podle § 20 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nedosahují-li předané údaje požadované úplnosti, vedou se do doby jejich doplnění zjednodušeným způsobem. Podrobnosti zjednodušeného způsobu vedení údajů digitální technické mapy kraje stanoví prováděcí právní předpis podle § 20 odst. 1 písm. i) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Změny údajů podle § 4b odst. 4 písm. a) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, ke kterým došlo od předání údajů do 30. června 2024, zapíše editor postupem podle § 4b odst. 7 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, do digitální technické mapy kraje do 30. září 2024. Změny údajů podle § 4b odst. 4 písm. b) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, ke kterým došlo od předání údajů do 30. června 2024 v důsledku činnosti vlastníka, provozovatele nebo správce dopravní a technické infrastruktury, oznámí tyto osoby správci digitální technické mapy kraje postupem podle § 4b odst. 9 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, do 30. září 2024.
2.
Budou-li do digitální technické mapy doplňovány po 30. červnu 2024 údaje o dopravní a technické infrastruktuře, která vznikla do 30. června 2024, postupuje se obdobně podle bodu 1 věty čtvrté.
3.
Český úřad zeměměřický a katastrální zprovozní informační systém digitální mapy veřejné správy v části podle § 4d odst. 3 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, do 30. června 2023. Na výzvu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního poskytnou vlastníci, provozovatelé a správci dopravní a technické infrastruktury k tomu potřebné údaje. Změny údajů podle § 4d odst. 3 písm. c) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, ke kterým došlo od předání údajů do 30. června 2023, oznamují osoby, jejichž údajů se změny týkají, správci informačního systému digitální mapy veřejné správy bezodkladně poté, co ke změně došlo.
4.
Český úřad zeměměřický a katastrální zprovozní informační systém digitální mapy veřejné správy v části podle § 4d odst. 3 písm. a), b) a d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, do 30. června 2024. Na výzvu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního poskytnou vlastníci, provozovatelé a správci dopravní a technické infrastruktury k tomu potřebné údaje. Změny údajů podle § 4d odst. 3 písm. d) zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném od 1. července 2024, ke kterým došlo od předání údajů do 30. června 2024, oznamují osoby, jejichž údajů se změny týkají, správci informačního systému digitální mapy veřejné správy bezodkladně poté, co ke změně došlo.
5.
Vyhlášky vydané obcemi podle § 20 odst. 3 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění účinném před 1. červencem 2024, pozbývají účinnosti ke dni 30. června 2024.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o základních registrech
Čl. V
V § 36 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, se slova „ , která je vytvořena propojením katastrální mapy, ortofotomapy, popřípadě též technické mapy obce nebo města, pokud je vedena“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Čl. VI
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění zákona č. 164/1993 Sb., zákona č. 275/1994 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 153/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 459/2016 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 odstavec 3 zní:
„(3)
Dokument související s výkonem činnosti autorizované osoby musí být
a)
opatřen vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky6), jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizace,
b)
opatřen kvalifikovaným elektronickým podpisem, založeným na kvalifikovaném certifikátu, obsahujícím jméno autorizované osoby, číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném Komorou, obor, popřípadě specializaci, označení Komory, a opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem.“.
2.
V § 13 odst. 4 se slova „tímto razítkem“ nahrazují slovy „podle § 13 odst. 3“.
ČÁST PÁTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. VII
Vyhláška č. 233/2010 Sb., o základním obsahu technické mapy obce, se zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 7 a 8, čl. II, čl. III bodů 5 až 7, 12, 16, 17, 20, 22 až 25 a 27 a čl. IV, která nabývají účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení a s výjimkou ustanovení části čtvrté, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 48/2020 Sb. | Zákon č. 48/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 1. 4. 2020, částka 22/2020
* Čl. I - Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., z
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
48
ZÁKON
ze dne 29. ledna 2020,
kterým se mění zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách), ve znění zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 107/2007 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 91/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb. a zákona č. 152/2017 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se text „č.“ zrušuje a na konci poznámky pod čarou se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.“.
2.
V § 1 odst. 1 písm. d) se za slovo „stanic“ vkládají slova „a výdejních jednotek“.
3.
V § 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; pohonnou hmotou nejsou kapalná aditiva, která jsou povinnou látkou nezbytnou pro provoz vozidla nebo zvláštního vozidla a doplňují se v návaznosti na palivo“.
4.
V § 2 písm. b) se slovo „biomethanu“ nahrazuje slovem „biometanu“.
5.
V § 2 písm. f) se slovo „něhož“ nahrazuje slovem „nichž“, za slovo „hmoty“ se vkládá slovo „pouze“ a slova „pouze pro vlastní potřebu, bezúplatné dobíjení elektrického vozidla elektřinou nebo bezúplatná výměna jeho baterie“ se zrušují.
6.
V § 2 písmeno g) zní:
„g)
výdejem
1.
bezúplatné přemístění nebo bezúplatný převod pohonných hmot ze skladovací nádrže zpravidla do palivové nádrže vozidla, zvláštního vozidla nebo cisterny,
2.
prodej pohonných hmot do palivové nádrže vozidla, zvláštního vozidla nebo cisterny výhradně za cenu jejich nákupu, pokud se nejedná o předmět podnikání a provozovatel vozidla nebo zvláštního vozidla a provozovatel čerpací stanice nebo vlastník výdejní jednotky jsou součástí téže skupiny podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty, nebo
3.
bezúplatné dobíjení elektrického vozidla elektřinou nebo bezúplatná výměna jeho baterie,“.
7.
V § 2 písmeno l) zní:
„l)
distributorem pohonných hmot osoba, která prodává nebo je oprávněna prodávat pohonné hmoty na území České republiky, s výjimkou prodeje
1.
pohonných hmot z čerpací stanice nebo dobíjecí stanice,
2.
stlačeného nebo zkapalněného zemního plynu včetně biometanu, pokud je jeho prodejce držitelem platné licence na obchod s plynem podle energetického zákona,
3.
elektřiny, pokud je její prodejce držitelem platné licence na obchod s elektřinou podle energetického zákona,
4.
pohonných hmot, pokud je jejich prodejce vydavatelem nebo zprostředkovatelem palivové karty a pohonné hmoty byly nakoupeny z čerpací stanice prostřednictvím jím vydané nebo zprostředkované palivové karty,
5.
pohonných hmot, pokud je jejich prodejce prodává svému zaměstnanci v souvislosti s provozem služebního vozidla pro jeho soukromé účely, a to výhradně za cenu jejich nákupu,
6.
pohonných hmot, pokud je jejich prodejce pronajímatelem vozidla, stroje nebo zařízení a prodává je jejich nájemci v přímé souvislosti s nájmem tohoto vozidla, stroje nebo zařízení, a to výhradně za cenu jejich nákupu,
7.
pohonných hmot při zpeněžování majetkové podstaty insolvenčním správcem po prohlášení konkursu na distributora pohonných hmot,
8.
pohonných hmot v rámci daňové exekuce a
9.
pohonných hmot státem,“.
8.
V § 2 písm. m) se slova „na dodávku pohonných hmot“ zrušují.
9.
V § 2 písm. n) se slova „jeden nebo více dobíjecích bodů“ nahrazují slovy „kompaktní zařízení vybavené jedním nebo více dobíjecími body, které mají stejného vlastníka jako toto zařízení“.
10.
V § 2 písm. p) se slova „běžnou dobíjecí stanicí dobíjecí stanice, která“ nahrazují slovy „běžným dobíjecím bodem dobíjecí bod, který“.
11.
V § 2 písm. q) se slova „vysoce výkonnou dobíjecí stanicí dobíjecí stanice, která“ nahrazují slovy „vysoce výkonným dobíjecím bodem dobíjecí bod, který“.
12.
V § 2 se na konci písmene r) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena s) až u), která znějí:
„s)
výdejní jednotkou stavba nebo zařízení, z nichž se pohonné hmoty pouze vydávají a jejichž součástí je jedna nebo více skladovacích nádrží na uskladnění pohonných hmot o souhrnném objemu větším než 5 m3,
t)
plnicím stanovištěm stavba nebo zařízení provozované distributorem pohonných hmot, z nichž se pohonná hmota, s výjimkou elektřiny, prodává nebo vydává do cisterny,
u)
provozovatelem dobíjecí stanice osoba, která zajišťuje provoz dobíjecí stanice pro účely dobíjení elektrických vozidel.“.
13.
V § 5 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a na případy podle § 5a, s výjimkou nákupu pohonných hmot osobou registrovanou jako distributor pohonných hmot a z čerpací stanice zapsané v evidenci čerpacích stanic“.
14.
V § 5 odst. 3 se za slovo „stanici“ vkládají slova „a na výdejní jednotce“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a odběru vzorků při kontrole složení a jakosti pohonných hmot“.
15.
V § 5 odst. 4 se slova „v níž“ nahrazují slovy „z níž“.
16.
V § 5 odst. 6 se slovo „Vlastník“ nahrazuje slovem „Provozovatel“.
17.
V § 5 odst. 7 písm. c) se slova „orgánů uvedených v § 7 odst. 3 byla evidence bezodkladně“ nahrazují slovy „celního úřadu byla bez zbytečného odkladu evidence“.
18.
V § 5 odst. 7 písm. d) a e) se slova „na které“ nahrazují slovy „z níž“.
19.
Na konci § 5 odst. 7 písm. d) se slovo „a“ zrušuje.
20.
V § 5 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
zajistit na čerpací stanici, z níž je prodáván nebo vydáván zkapalněný ropný plyn, označení výdejních stojanů zkapalněného ropného plynu informací „Plnění plynu do mobilních tlakových nádob je zakázáno.“.
21.
V § 5 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Vlastník výdejní jednotky je povinen
a)
zajistit vybavení výdejní jednotky měřicím zařízením protečeného množství pohonných hmot a výdejní hadicí,
b)
zajistit, aby byla za každý kalendářní den vedena průkazná evidence o množství vydaných pohonných hmot v rozdělení na bezúplatné a úplatné přemístění pohonných hmot; tuto evidenci je vlastník výdejní jednotky povinen uchovávat po dobu 3 let ode dne výdeje pohonných hmot; vlastník výdejní jednotky je dále povinen zajistit, aby na požádání celního úřadu byla bez zbytečného odkladu evidence předložena, a
c)
zajistit, aby při provozu výdejní jednotky nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, jejich majetku nebo životního prostředí podle požadavků stanovených zvláštními právními předpisy5).“.
22.
V § 5a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a provozovatel čerpací stanice je povinen“ nahrazují slovy „, provozovatel čerpací stanice a vlastník výdejní jednotky jsou povinni“.
23.
V § 5a odst. 1 písm. b) se za slovo „stlačeného“ vkládají slova „nebo zkapalněného“ a slovo „, nebo“ se nahrazuje slovy „včetně biometanu,“.
24.
V § 5a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) až f), která včetně poznámky pod čarou č. 19 znějí:
„d)
od insolvenčního správce po prohlášení konkursu na distributora pohonných hmot,
e)
v rámci daňové exekuce a
f)
od státu při prodeji pohonných hmot podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu19).
19)
Například zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“.
25.
V § 5a odstavec 2 zní:
„(2)
Nákup pohonných hmot, s výjimkou elektřiny a stlačeného nebo zkapalněného zemního plynu včetně biometanu, je povolen pouze
a)
v případech podle odstavce 1 písm. a), c), d), e) nebo f),
b)
od vydavatele nebo zprostředkovatele palivové karty, pokud pohonné hmoty byly nakoupeny z čerpací stanice prostřednictvím této palivové karty,
c)
od zaměstnavatele v souvislosti s provozem služebního vozidla pro soukromé účely zaměstnance, a to výhradně za cenu jejich nákupu, a
d)
od pronajímatele vozidla, stroje nebo zařízení v souvislosti s nájmem tohoto vozidla, stroje nebo zařízení, a to výhradně za cenu jejich nákupu.“.
26.
V nadpisu § 6 se doplňují slova „a výdejních jednotek“.
27.
V § 6 odst. 1 větě první, větě druhé a ve větě poslední se za slovo „stanic“ vkládají slova „a výdejních jednotek“ a ve větě třetí se text „písm. c) a e) až g)“ nahrazuje textem „písm. b), c) a e) až g) a v odstavci 5 písm. b) až f)“.
28.
V § 6 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a dobíjecích“ zrušují.
29.
V § 6 odst. 2 písm. a), d) a g) se slova „nebo dobíjecí“ zrušují.
30.
V § 6 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „místa podnikání“ nahrazují slovem „sídla“.
31.
V § 6 odst. 2 písmena b) a c) znějí:
„b)
stručný popis čerpací stanice,
c)
adresa čerpací stanice, pokud jí byla přidělena, a její zeměpisné souřadnice ve Světovém geodetickém systému 1984 (WGS84),“.
32.
V § 6 odst. 2 písm. d) se za slovo „údaj“ vkládají slova „o tom“ a slova „nebo nikoliv“ se zrušují.
33.
V § 6 odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
označení, pod kterým je provozována čerpací stanice, a“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
34.
V § 6 odst. 2 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).
35.
V § 6 odst. 3 písm. a) a b) se text „e)“ nahrazuje textem „f)“.
36.
V § 6 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
37.
V § 6 se doplňují odstavce 5 až 8, které znějí:
„(5)
Do evidence dobíjecích stanic se zapisují
a)
údaje o vlastníku dobíjecí stanice a údaje o provozovateli dobíjecí stanice, není-li zároveň jejím vlastníkem, a to
1.
u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje,
2.
u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě též obchodní firma, datum narození, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa trvalého pobytu, popřípadě též sídla, u zahraniční osoby také adresa pobytu na území České republiky, byl-li jí pobyt povolen, adresa hlášeného pobytu na území České republiky nebo umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje,
b)
počet dobíjecích bodů, pro každý dobíjecí bod typ, nominální maximální výkon, standard dobíjecího bodu, informaci o tom, které dobíjecí body lze používat souběžně, pokud je dobíjecí stanice vybavena více dobíjecími body, a celkový nominální maximální výkon dobíjecí stanice,
c)
adresa dobíjecí stanice, pokud jí byla přidělena, a její zeměpisné souřadnice ve Světovém geodetickém systému 1984 (WGS84),
d)
údaj o tom, zda je dobíjecí stanice veřejně přístupná; v případě veřejně přístupné dobíjecí stanice informace o časové přístupnosti,
e)
označení, pod kterým je provozována dobíjecí stanice, a
f)
datum uvedení dobíjecí stanice do provozu a datum ukončení provozu dobíjecí stanice.
(6)
Vlastník dobíjecí stanice je povinen ministerstvu oznámit
a)
před uvedením dobíjecí stanice do provozu údaje podle odstavce 5 písm. a) až e) a
b)
bez zbytečného odkladu uvedení dobíjecí stanice do provozu nebo ukončení provozu dobíjecí stanice a každou změnu údaje podle odstavce 5 písm. a) až e).
(7)
Do evidence výdejních jednotek se zapisují
a)
údaje o vlastníku výdejní jednotky, a to
1.
u právnické osoby obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, u zahraniční osoby také umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje,
2.
u fyzické osoby jméno a příjmení, popřípadě též obchodní firma, datum narození, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, adresa trvalého pobytu, popřípadě též sídla, u zahraniční osoby také adresa pobytu na území České republiky, byl-li jí pobyt povolen, adresa hlášeného pobytu na území České republiky nebo umístění organizační složky podniku na území České republiky, pokud ji zřizuje,
b)
stručný popis výdejní jednotky,
c)
adresa výdejní jednotky, pokud jí byla přidělena, a její zeměpisné souřadnice ve Světovém geodetickém systému 1984 (WGS84),
d)
název vydávaných pohonných hmot a
e)
datum uvedení výdejní jednotky do provozu a datum ukončení provozu výdejní jednotky.
(8)
Vlastník výdejní jednotky je povinen ministerstvu oznámit
a)
před uvedením výdejní jednotky do provozu údaje podle odstavce 7 písm. a) až d) a
b)
bez zbytečného odkladu uvedení výdejní jednotky do provozu nebo ukončení jejího provozu a každou změnu údaje podle odstavce 7 písm. a) až d).“.
38.
Nadpis nad označením § 6e se zrušuje.
39.
V nadpisu § 6ka se slovo „povinnost“ nahrazuje slovy „a jiné povinnosti“.
40.
V § 6ka se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Ustanovení o oznamovací povinnosti distributora pohonných hmot se použijí v případě prodeje pohonných hmot insolvenčním správcem po prohlášení konkursu na distributora pohonných hmot obdobně.
(5)
Distributor pohonných hmot, který je provozovatelem plnicího stanoviště, je povinen zajistit, aby byla za každý kalendářní den vedena průkazná evidence o množství prodaných nebo vydaných pohonných hmot; tuto evidenci je distributor pohonných hmot povinen uchovávat po dobu 3 let ode dne prodeje nebo výdeje pohonných hmot; distributor pohonných hmot je dále povinen zajistit, aby na požádání celního úřadu byla bez zbytečného odkladu evidence předložena.“.
41.
V nadpisu § 6q se doplňují slova „a dobíjecího bodu“.
42.
V § 6q odstavec 2 zní:
„(2)
Provozovatel dobíjecí stanice vybavené běžným dobíjecím bodem je povinen zajistit, aby každý běžný dobíjecí bod v rámci jím provozované dobíjecí stanice splňoval požadavky stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím technické požadavky na stavby16) a českou technickou normou upravující technické požadavky na nabíjení elektrických vozidel vodivým připojením a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro přístroje s kolíky a dutinkami na střídavý proud17). V případě dobíjecích stanic vybavených běžnými dobíjecími body, které byly uvedeny do provozu nebo obnoveny před 18. listopadem 2017, a v případě bezdrátových nebo indukčních jednotek se věta první nepoužije.“.
43.
V § 6q odstavec 3 zní:
„(3)
Provozovatel dobíjecí stanice vybavené vysoce výkonným dobíjecím bodem je povinen zajistit, aby jím provozovaná dobíjecí stanice obsahovala alespoň jeden vysoce výkonný dobíjecí bod splňující požadavky stanovené zvláštním právním předpisem upravujícím technické požadavky na stavby16) a všechny vysoce výkonné dobíjecí body v rámci jím provozované dobíjecí stanice splňovaly požadavky stanovené českými technickými normami upravujícími technické požadavky na nabíjení elektrických vozidel vodivým připojením a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro přístroje s kolíky a dutinkami na střídavý proud a požadavky na rozměrovou kompatibilitu a zaměnitelnost pro vozidlová zásuvková spojení s kolíky a dutinkami na stejnosměrný a střídavý nebo stejnosměrný proud18). V případě dobíjecích stanic vybavených vysoce výkonnými dobíjecími body, které byly uvedeny do provozu nebo obnoveny před 18. listopadem 2017, a v případě bezdrátových nebo indukčních jednotek se věta první nepoužije.“.
44.
V § 6q se doplňují odstavce 6 až 8, které včetně poznámky pod čarou č. 20 znějí:
„(6)
Provozovatel dobíjecí stanice je povinen uvést na dobíjecí stanici telefonní kontakt pro případ řešení problémů, které by vznikly v souvislosti s dobíjením vozidla.
(7)
Provozovatel dobíjecí stanice je povinen každoročně do 28. února předat ministerstvu údaje o množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozovaných dobíjecích stanicích v předchozím kalendářním roce. Způsob předávání údajů stanoví prováděcí právní předpis.
(8)
Provozovatel veřejně přístupné dobíjecí stanice je povinen Ministerstvu dopravy předat do 30 dnů po zprovoznění veřejně přístupné dobíjecí stanice údaje související se zaváděním inteligentních dopravních systémů20), zejména způsoby identifikace nebo autorizace provozovatelů elektrických vozidel za účelem dobíjení na dobíjecí stanici a platební metody dostupné na dobíjecí stanici. Ministerstvo dopravy zveřejní tyto údaje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Způsob předávání dat a jejich zveřejňování stanoví prováděcí právní předpis.
20)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy.“.
45.
Nadpis nad označením § 7 se zrušuje.
46.
V § 7 odst. 1 písm. a) se za slovo „stanic“ vkládají slova „a výdejních jednotek“.
47.
V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
kontroluje plnění povinností podle § 4 odst. 1, § 6 odst. 3, 6 a 8 a § 6q odst. 7.“.
48.
V § 7 odst. 2 písm. a) se slova „a u provozovatele čerpací stanice“ nahrazují slovy „, provozovatele čerpací stanice a vlastníka výdejní jednotky“.
49.
V § 7 odst. 2 písm. b) se slova „a e)“ nahrazují slovy „, e) a f)“ a slova „a 5,“ se nahrazují slovy „až 6 a“.
50.
V § 7 odst. 2 písm. c) se za slova „a 6“ vkládá text „, § 5 odst. 8 písm. c)“.
51.
V § 7 odst. 3 se text „§ 5a“ nahrazuje slovy „§ 5 odst. 8 písm. a) a b), § 5a a § 6ka odst. 5“.
52.
V § 7 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Ministerstvo dopravy kontroluje plnění povinností podle § 6q odst. 8.“.
53.
Nadpis nad označením § 8 zní:
„Přestupky“.
54.
§ 8 a 9 znějí:
㤠8
(1)
Přestupku se dopustí ten, kdo
a)
prodá nebo vydá pohonnou hmotu, s výjimkou elektřiny, která nesplňuje požadavky na pohonné hmoty podle § 3 odst. 1,
b)
umístí do skladovací nádrže v čerpací stanici pohonnou hmotu, s výjimkou elektřiny, která nesplňuje požadavky na pohonné hmoty podle § 3 odst. 1,
c)
v rozporu s § 5 odst. 3 naplní na čerpací stanici nebo na výdejní jednotce mobilní tlakovou nádobu zkapalněným ropným plynem, nebo
d)
prodá nebo vydá olovnatý motorový benzin nebo jej použije k pohonu motoru vozidla v rozporu s § 5 odst. 5.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
prodá nebo vydá pohonnou hmotu, s výjimkou elektřiny, v rozporu s § 5 odst. 1, nebo
b)
nakoupí pohonnou hmotu, s výjimkou elektřiny a stlačeného nebo zkapalněného zemního plynu včetně biometanu, v rozporu s § 5a odst. 2.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,
b)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b) nebo d), nebo
c)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c).
§ 9
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 3 odst. 2 dopustí přestupku tím, že při prodeji motorových benzinů nebo motorové nafty nezpřístupní informaci podle § 3 odst. 2.
(2)
Distributor pohonných hmot se dopustí přestupku tím, že provádí svoji činnost bez registrace.
(3)
Distributor pohonných hmot, který je provozovatelem plnicího stanoviště, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 6ka odst. 5 nezajistí vedení evidence o množství prodaných nebo vydaných pohonných hmot, tuto evidenci neuchová po stanovenou dobu nebo nezajistí její předložení celnímu úřadu.
(4)
Výrobce, dovozce, vývozce nebo distributor pohonných hmot se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 3 odst. 3 neuvede v dodacích listech obsah biopaliva v pohonné hmotě.
(5)
Distributor pohonných hmot, provozovatel čerpací stanice nebo vlastník výdejní jednotky se dopustí přestupku tím, že nakoupí pohonnou hmotu v rozporu s § 5a odst. 1.
(6)
Provozovatel čerpací stanice se dopustí přestupku tím, že
a)
nepředá ministerstvu souhrnnou zprávu podle § 4 odst. 1,
b)
v rozporu s § 5 odst. 3 plní mobilní tlakové nádoby zkapalněnými ropnými plyny nebo jejich plnění umožní, nebo nezajistí označení výdejních stojanů zkapalněného ropného plynu podle § 5 odst. 7 písm. f),
c)
nezajistí prodej nebo výdej aditivačních přísad nebo bezolovnatých benzinů s těmito přísadami podle § 5 odst. 4,
d)
v rozporu s § 5 odst. 6 nezajistí, aby při provozu čerpací stanice nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, jejich majetku nebo životního prostředí,
e)
nezajistí označení výdejních stojanů pohonných hmot podle § 5 odst. 7 písm. a), d) nebo e),
f)
nezpřístupní na čerpací stanici informace podle § 5 odst. 7 písm. b), nebo
g)
v rozporu s § 5 odst. 7 písm. c) nezajistí vedení evidence stavu součtového počítadla, tuto evidenci neuchová po stanovenou dobu, nezajistí její předložení celnímu úřadu nebo vyvolání stavu součtového počítadla.
(7)
Vlastník čerpací stanice se dopustí přestupku tím, že ministerstvu neoznámí
a)
před uvedením čerpací stanice do provozu údaje do evidence čerpacích stanic podle § 6 odst. 3 písm. a), nebo
b)
bez zbytečného odkladu uvedení čerpací stanice do provozu, ukončení provozu čerpací stanice nebo změnu údaje zapisovaného do evidence čerpacích stanic podle § 6 odst. 3 písm. b).
(8)
Vlastník výdejní jednotky se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 5 odst. 3 plní mobilní tlakové nádoby zkapalněnými ropnými plyny nebo jejich plnění umožní,
b)
v rozporu s § 5 odst. 8 písm. a) nezajistí vybavení výdejní jednotky měřicím zařízením nebo výdejní hadicí,
c)
v rozporu s § 5 odst. 8 písm. b) nezajistí vedení evidence o množství vydaných pohonných hmot v rozdělení na bezúplatné a úplatné přemístění pohonných hmot, tuto evidenci neuchová po stanovenou dobu nebo nezajistí její předložení celnímu úřadu,
d)
v rozporu s § 5 odst. 8 písm. c) nezajistí, aby při provozu výdejní jednotky nedošlo k ohrožení života nebo zdraví osob, jejich majetku nebo životního prostředí podle požadavků stanovených zvláštními právními předpisy5),
e)
neoznámí ministerstvu před uvedením výdejní jednotky do provozu údaje do evidence výdejních jednotek podle § 6 odst. 8 písm. a), nebo
f)
neoznámí ministerstvu bez zbytečného odkladu uvedení výdejní jednotky do provozu, ukončení provozu výdejní jednotky nebo změnu údaje zapisovaného do evidence výdejních jednotek podle § 6 odst. 8 písm. b).
(9)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 nebo 5,
b)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, odstavce 6 písm. d) nebo g) nebo odstavce 8 písm. b), c) nebo d),
c)
do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 4, odstavce 6 písm. b) nebo e), odstavce 7 nebo odstavce 8 písm. a), e) nebo f), nebo
d)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. a), c) nebo f).
(10)
Za přestupek podle odstavce 5 lze distributorovi pohonných hmot a provozovateli čerpací stanice spolu s pokutou uložit zákaz činnosti nejdéle na dobu 2 let.“.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
55.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který zní:
㤠9a
(1)
Provozovatel dobíjecí stanice se dopustí přestupku tím, že
a)
neuvede na dobíjecí stanici telefonní kontakt podle § 6q odst. 6, nebo
b)
nepředá ministerstvu údaje o množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel podle § 6q odst. 7.
(2)
Provozovatel veřejně přístupné dobíjecí stanice se dopustí přestupku tím, že
a)
nezpřístupní na dobíjecí stanici informace podle § 6q odst. 1,
b)
nezveřejní ceny podle § 6q odst. 4,
c)
neposkytne uživatelům elektrických vozidel možnost jednorázového dobití podle § 6q odst. 5, nebo
d)
nepředá Ministerstvu dopravy ve stanovené lhůtě údaje související se zaváděním inteligentních dopravních systémů podle § 6q odst. 8.
(3)
Provozovatel dobíjecí stanice vybavené běžným dobíjecím bodem se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby jím provozovaná dobíjecí stanice, s výjimkou bezdrátové nebo indukční jednotky, splňovala požadavky podle § 6q odst. 2.
(4)
Provozovatel dobíjecí stanice vybavené vysoce výkonným dobíjecím bodem se dopustí přestupku tím, že nezajistí, aby jím provozovaná dobíjecí stanice, s výjimkou bezdrátové nebo indukční jednotky, splňovala požadavky podle § 6q odst. 3.
(5)
Vlastník dobíjecí stanice se dopustí přestupku tím, že ministerstvu neoznámí
a)
před uvedením dobíjecí stanice do provozu údaje do evidence dobíjecích stanic podle § 6 odst. 6 písm. a), nebo
b)
bez zbytečného odkladu uvedení dobíjecí stanice do provozu, ukončení provozu dobíjecí stanice nebo změnu údaje zapisovaného do evidence dobíjecích stanic podle § 6 odst. 6 písm. b).
(6)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 nebo 4,
b)
do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5, nebo
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 nebo 2.“.
56.
§ 10 zní:
㤠10
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 8 odst. 1, § 9 odst. 1, § 9 odst. 6 písm. b) až f), § 9 odst. 8 písm. a) a d), § 9a odst. 1 písm. a), § 9a odst. 2 písm. a) až c) a § 9a odst. 3 a 4,
b)
ministerstvo, jde-li o přestupky podle § 9 odst. 6 písm. a), § 9 odst. 7, § 9 odst. 8 písm. e) a f), § 9a odst. 1 písm. b) a § 9a odst. 5,
c)
celní úřad, jde-li o přestupky podle § 8 odst. 2, § 9 odst. 2 až 5, § 9 odst. 6 písm. g), § 9 odst. 8 písm. b) a c), nebo
d)
Ministerstvo dopravy, jde-li o přestupek podle § 9a odst. 2 písm. d).
(2)
Pokutu vybírá správní orgán, který ji uložil.“.
57.
V § 11 se za slova „bodu 4“ vkládá text „, § 6q odst. 7“.
58.
V § 11 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo dopravy vydá vyhlášku k provedení § 6q odst. 8.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Vlastník čerpací stanice, která byla uvedena do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen Ministerstvu průmyslu a obchodu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit údaje podle § 6 odst. 2 písm. c) a f) zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Vlastník dobíjecí stanice, která byla uvedena do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen Ministerstvu průmyslu a obchodu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit údaje podle § 6 odst. 5 zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Vlastník stavby nebo zařízení, které jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považovány za výdejní jednotku a které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen Ministerstvu průmyslu a obchodu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oznámit údaje podle § 6 odst. 7 zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Vlastník stavby nebo zařízení, které jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považovány za výdejní jednotku a které byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen zajistit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona vybavení výdejní jednotky měřicím zařízením a výdejní hadicí podle § 5 odst. 8 písm. a) zákona č. 311/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 44, pokud jde o § 6q odst. 8, bodu 52, bodu 55, pokud jde o § 9a odst. 2 písm. d), a bodu 58, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 49/2020 Sb. | Zákon č. 49/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 22/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojišťovnictví
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2024 (30/2024 Sb.)
49
ZÁKON
ze dne 6. února 2020,
kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o bankách
Čl. I
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., zákona č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb. a zákona č. 371/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 35 zní:
„(4)
Banka nesmí vykonávat jiné podnikatelské činnosti než ty, které má povoleny v licenci; to neplatí pro činnosti vykonávané pro jiného, pokud souvisejí se zajištěním jejího provozu a provozu jí ovládaných jiných bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry, pojišťoven, zajišťoven, finančních institucí a podniků pomocných služeb. Banka může dále vykonávat
a)
působnost kontaktního místa veřejné správy, je-li držitelem autorizace podle zvláštního zákona,
b)
činnost akreditované osoby podle zákona upravujícího činnost akreditovaných osob na finančním trhu, je-li akreditovanou osobou podle takového zákona, a
c)
podnikatelskou činnost spočívající v poskytování elektronické identifikace, autentizace a služeb vytvářejících důvěru, jak jsou definovány přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu35), jakož i souvisejících služeb, zejména poskytování nebo potvrzování osobních identifikačních údajů klienta, informací o klientovi souvisejících s jeho osobními identifikačními údaji, informací o bankovních obchodech klienta a vytváření a uchování elektronických dokumentů (dále jen „identifikační služby“), je-li držitelem příslušného oprávnění, pokud je právními předpisy vyžadováno; na informace získané a zpracovávané při poskytování identifikačních služeb se vztahují ustanovení o bankovním tajemství (§ 38).
35)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.“.
2.
V § 1 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Pobočka zahraniční banky může dále vykonávat činnosti podle odstavce 4 písm. c) za stejných podmínek jako banka, není-li to v rozporu s oprávněním uděleným zahraniční bance podle právního řádu země jejího sídla.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.
3.
Za § 38a se vkládají nové § 38aa až 38af, které včetně poznámek pod čarou č. 36 až 38 znějí:
㤠38aa
(1)
Banka nebo pobočka zahraniční banky je oprávněna nabízet, poskytovat nebo zprostředkovávat identifikační služby a uzavírat smlouvy o nich též jménem a na účet poskytovatele identifikačních služeb.
(2)
Poskytovatelem identifikačních služeb se v tomto zákoně rozumí osoba, která není bankou, je na základě jiného právního předpisu oprávněna poskytovat identifikační služby a ve které mají podíl pouze banky nebo pobočky zahraničních bank; tyto banky nebo pobočky zahraničních bank jsou povinny zajistit, že poskytovatel identifikačních služeb bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je před zneužitím.
§ 38ab
(1)
Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou v rámci poskytování identifikačních služeb podle § 1 odst. 4 písm. c) oprávněni umožnit používání prostředku pro elektronickou identifikaci36) mimo rámec kvalifikovaného systému elektronické identifikace umožňujícího poskytnutí služby národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen „kvalifikovaný systém“), pouze pokud je tento prostředek pro elektronickou identifikaci vydán a je umožněno jeho používání také v rámci kvalifikovaného systému.
(2)
Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb nemají povinnost umožňovat v rámci kvalifikovaného systému použití prostředku pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1, pokud
a)
nastane změna právního předpisu nebo změna na základě právního předpisu, která zásadně ohrožuje plnění povinnosti banky nebo pobočky zahraniční banky postupovat při výkonu své činnosti obezřetně, zejména povinnosti řídit rizika, v souvislosti s používáním tohoto prostředku v rámci kvalifikovaného systému a
b)
po bance, pobočce zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních služeb nelze spravedlivě požadovat, aby umožňovali používat tento prostředek v rámci kvalifikovaného systému.
(3)
Pokud banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb přestanou podle odstavce 2 umožňovat používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému,
a)
oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci podle zákona o elektronické identifikaci (dále jen „správce národního bodu“), Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají jejímu dohledu; součástí oznámení je jeho odůvodnění,
b)
nemají povinnost podle § 16 odst. 1 písm. a) zákona o elektronické identifikaci a nelze je stíhat pro přestupek nebo jim odejmout akreditaci podle zákona o elektronické identifikaci pro neplnění této povinnosti; neplnění této povinnosti se nepovažuje za ukončení činnosti kvalifikovaného správce podle zákona o elektronické identifikaci, a
c)
budou vyvíjet veškeré úsilí, které po nich lze spravedlivě požadovat, k tomu, aby obnovili možnost používat prostředek pro elektronickou identifikaci podle odstavce 1 v rámci kvalifikovaného systému.
(4)
Pokud pominou okolnosti podle odstavce 2, banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb oznámí tuto skutečnost bez zbytečného odkladu správci národního bodu, Ministerstvu vnitra a České národní bance, pokud podléhají jejímu dohledu.
§ 38ac
(1)
Prostředek pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1 lze rovněž použít pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému, pokud
a)
splňuje technické specifikace, normy a postupy alespoň pro úroveň záruky značnou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci37) a
b)
banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, kteří vydali tento prostředek pro elektronickou identifikaci, provedli identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, je-li klient právnickou osobou nebo svěřenským fondem, případně jiným právním uspořádáním bez právní osobnosti, postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
1.
za fyzické přítomnosti identifikovaného,
2.
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje technické specifikace, normy a postupy pro úroveň záruky vysokou stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci37) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému, nebo jiného systému elektronické identifikace oznámeného podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci35), nebo
3.
s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci podle § 38ab odst. 1, který splňuje technické specifikace, normy a postupy podle písmene a), pokud zároveň došlo k ověření totožnosti identifikovaného prostřednictvím národního bodu pro identifikaci a autentizaci nebo v informačním systému veřejné správy a banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb mají k dispozici údaj o tom, kdo provedl identifikaci podle bodu 1 nebo 2.
(2)
Podmínka podle odstavce 1 písm. b) bodu 1 je splněna také v případě, kdy identifikaci fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta
a)
provedla postupem podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu za fyzické přítomnosti identifikovaného
1.
osoba, která jedná za banku nebo pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb a je vázána jejich vnitřními předpisy, a banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb nesou odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
2.
úvěrová instituce podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, pokud náleží do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech jako banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, nebo
3.
osoba, která jedná za úvěrovou instituci podle bodu 2 a je vázána jejími vnitřními předpisy, a příslušná úvěrová instituce podle bodu 2 nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby při identifikaci podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a
b)
informace získané při identifikaci klienta ve smyslu zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, jsou uloženy u banky, pobočky zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb předtím, než tato banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb vydají příslušný prostředek pro elektronickou identifikaci.
(3)
Elektronickou identifikaci prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle odstavce 1 vydaného bankou nebo pobočkou zahraniční banky je možné provést pouze u
a)
banky nebo pobočky zahraniční banky, která tento prostředek vydala nebo
b)
poskytovatele identifikačních služeb, pokud je totožnost poskytovateli identifikačních služeb potvrzena bankou nebo pobočkou zahraniční banky, která tento prostředek vydala.
§ 38ad
(1)
Přístup do informačního systému veřejné správy nebo elektronické aplikace s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci splňujícího požadavky podle § 38ac odst. 1 se považuje za přístup se zaručenou identitou podle zákona o informačních systémech veřejné správy.
(2)
Státní orgán a orgán územního samosprávného celku jsou oprávněny použít prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný bankou, pobočkou zahraniční banky nebo poskytovatelem identifikačních služeb pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému.
(3)
Správce národního bodu poskytne službu národního bodu pro identifikaci a autentizaci při využití kvalifikovaného systému, jehož kvalifikovaným správcem podle zákona o elektronické identifikaci je banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb, pouze kvalifikovanému poskytovateli podle zákona o elektronické identifikaci, který je státním orgánem nebo orgánem územního samosprávného celku.
§ 38ae
(1)
Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni zřídit a spravovat informační systém, který bance, pobočce zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních služeb umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“).
(2)
Systém pro využívání údajů musí splňovat podmínky pro realizaci vazeb mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle zákona o informačních systémech veřejné správy.
(3)
Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního právního předpisu38).
(4)
Ministerstvo vnitra kontroluje, zda systém pro využívání údajů splňuje podmínky podle odstavce 2. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že systém pro využívání údajů nesplňuje podmínky podle odstavce 2, vyzve banku, pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb, aby v jím stanovené lhůtě zjednaly nápravu. Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců.
(5)
Ministerstvo vnitra může v případě, že systém pro využívání údajů ohrožuje referenční rozhraní podle zákona o informačních systémech veřejné správy, znemožnit využívání údajů prostřednictvím tohoto systému do doby, než bude zjednána náprava.
(6)
Ustanovení zákona o základních registrech upravující identifikátory fyzických osob a právnických osob a kód agendy, s výjimkou pravidla o identifikaci fyzické osoby v jednotlivé agendě pouze jedním agendovým identifikátorem, se pro banku, pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb použijí obdobně. Agendový identifikátor fyzické osoby jednoznačně přiřazený záznamu o fyzické osobě v systému pro využívání údajů se odvozuje rovněž z identifikátoru soukromoprávního uživatele údajů podle zákona o základních registrech přiděleného bance, pobočce zahraniční banky nebo poskytovateli identifikačních služeb.
(7)
Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy se pro banku, pobočku zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb použijí obdobně.
§ 38af
(1)
Banka, pobočka zahraniční banky nebo poskytovatel identifikačních služeb jsou oprávněni k plnění svých povinností stanovených právním předpisem využívat prostřednictvím systému pro využívání údajů údaje
a)
ze základního registru obyvatel,
b)
z informačního systému evidence obyvatel,
c)
z informačního systému cizinců,
d)
z informačního systému evidence občanských průkazů a
e)
z informačního systému evidence cestovních dokladů.
(2)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
adresa místa pobytu,
c)
datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d)
datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
e)
státní občanství a
f)
čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.
(3)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
adresa místa trvalého pobytu,
h)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
i)
datum úmrtí a
j)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a stát nebo okres narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
adresa místa pobytu,
h)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
i)
datum úmrtí a
j)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a)
číslo občanského průkazu,
b)
datum vydání občanského průkazu,
c)
označení úřadu, který občanský průkaz vydal a
d)
datum skončení platnosti občanského průkazu.
(6)
Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou
a)
číslo a druh cestovního dokladu,
b)
datum vydání cestovního dokladu,
c)
datum skončení platnosti cestovního dokladu a
d)
označení orgánu, který cestovní doklad vydal.
(7)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců, informačního systému evidence občanských průkazů nebo informačního systému evidence cestovních dokladů, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8)
Z údajů uvedených v odstavcích 2 až 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné.
(9)
Využíváním údajů podle odstavce 1 není dotčeno oprávnění banky, pobočky zahraniční banky nebo poskytovatele identifikačních služeb využívat údaje z informačních systémů veřejné správy na základě souhlasu klienta podle zvláštních právních předpisů.
36)
Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.
37)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.
38)
Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Čl. II
Za § 8 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 40 zní:
㤠8a
Využití prostředku pro elektronickou identifikaci v rámci identifikace klienta
(1)
Povinná osoba může postup podle § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta prostřednictvím prostředku pro elektronickou identifikaci, který splňuje
a)
technické specifikace, normy a postupy pro vysokou úroveň záruky stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím minimální technické specifikace, normy a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci40) a který je vydáván a používán v rámci kvalifikovaného systému podle zákona o elektronické identifikaci, nebo
b)
podmínky, za kterých lze použít prostředek pro elektronickou identifikaci pro účely prokázání totožnosti, které vyžaduje právní předpis nebo výkon působnosti, mimo rámec kvalifikovaného systému podle zákona upravujícího činnost bank.
(2)
Povinná osoba, která provede identifikaci postupem podle odstavce 1 písm. b), musí mít po dobu 10 let od uskutečnění obchodu mimo obchodní vztah nebo od ukončení obchodního vztahu s klientem k dispozici údaj o tom, kdo provedl identifikaci podle § 38ac odst. 1 písm. b) bodu 1 nebo 2 nebo § 38ac odst. 2 zákona upravujícího činnost bank.
40)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1502 ze dne 8. září 2015, kterým se stanoví minimální technické specifikace a postupy pro úrovně záruky prostředků pro elektronickou identifikaci podle čl. 8 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojišťovnictví
Čl. III
V § 129 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 99/2013 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., odstavce 3 až 17 včetně poznámky pod čarou č. 42 znějí:
„(3)
Kancelář a pojišťovna využívají k plnění svých povinností stanovených právním předpisem údaje:
a)
ze základního registru obyvatel,
b)
z informačního systému evidence obyvatel,
c)
z informačního systému cizinců,
d)
z informačního systému evidence občanských průkazů a
e)
z informačního systému evidence cestovních dokladů.
(4)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
adresa místa pobytu,
c)
datum, místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d)
datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil,
e)
státní občanství, a
f)
čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.
(5)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a okres narození, a u subjektu údajů, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství,
g)
adresa místa trvalého pobytu,
h)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který o omezení svéprávnosti rozhodl, jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo opatrovníka, datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení omezení svéprávnosti, datum odvolání podpůrce soudem a datum zániku zastoupení členem domácnosti,
i)
datum úmrtí a
j)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(6)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a stát nebo okres narození,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
adresa místa pobytu,
h)
datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o omezení svéprávnosti včetně čísla jednacího a označení soudu, který rozhodl o omezení svéprávnosti,
i)
datum úmrtí a
j)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(7)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. d) jsou
a)
číslo občanského průkazu,
b)
datum vydání občanského průkazu,
c)
označení úřadu, který občanský průkaz vydal a
d)
datum skončení platnosti občanského průkazu.
(8)
Využívanými údaji podle odstavce 3 písm. e) jsou
a)
číslo a druh cestovního dokladu,
b)
datum vydání cestovního dokladu,
c)
datum skončení platnosti cestovního dokladu a
d)
označení orgánu, který cestovní doklad vydal.
(9)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel, informačního systému cizinců, informačního systému evidence občanských průkazů nebo informačního systému evidence cestovních dokladů, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(10)
Z údajů uvedených v odstavcích 4 až 8 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou v dané věci nezbytné.
(11)
Kancelář a pojišťovna jsou oprávněny zřídit a spravovat informační systém, který Kanceláři nebo pojišťovně umožňuje využívat údaje vedené v informačním systému veřejné správy, včetně údajů vedených v základním registru (dále jen „systém pro využívání údajů“). Nezřídila-li pojišťovna systém pro využívání údajů, může využívat uvedené údaje prostřednictvím systému pro využívání údajů zřízeného a spravovaného Kanceláří.
(12)
Systém pro využívání údajů musí splňovat podmínky pro realizaci vazeb mezi informačními systémy veřejné správy prostřednictvím referenčního rozhraní podle zákona o informačních systémech veřejné správy.
(13)
Systém pro využívání údajů musí umožnit dálkové a nepřetržité vyhodnocování záznamů o poskytnutí a využití údajů pro potřeby evidenční ochrany údajů podle zvláštního právního předpisu42).
(14)
Ministerstvo vnitra kontroluje, zda systém pro využívání údajů splňuje podmínky podle odstavce 12. Zjistí-li Ministerstvo vnitra, že systém pro využívání údajů nesplňuje podmínky podle odstavce 12, vyzve Kancelář nebo pojišťovnu, aby v jím stanovené lhůtě zjednaly nápravu. Tato lhůta nesmí přesáhnout 6 měsíců.
(15)
Ministerstvo vnitra může v případě, že systém pro využívání údajů ohrožuje referenční rozhraní podle zákona o informačních systémech veřejné správy, znemožnit využívání údajů prostřednictvím tohoto systému do doby, než bude zjednána náprava.
(16)
Ustanovení zákona o základních registrech upravující identifikátory fyzických osob a právnických osob a kód agendy, s výjimkou pravidla o identifikaci fyzické osoby v jednotlivé agendě pouze jedním agendovým identifikátorem, se pro Kancelář nebo pojišťovnu použijí obdobně. Agendový identifikátor fyzické osoby jednoznačně přiřazený záznamu o fyzické osobě v systému pro využívání údajů se odvozuje rovněž z identifikátoru soukromoprávního uživatele údajů podle zákona o základních registrech přiděleného Kanceláři nebo pojišťovně.
(17)
Ustanovení zákona o základních registrech upravující registraci orgánu veřejné moci pro výkon agendy se pro Kancelář nebo pojišťovnu použijí obdobně.
42)
Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 50/2020 Sb. | Zákon č. 50/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 12. 3. 2020, částka 22/2020
* Čl. I - Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb.
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 12. 3. 2020
50
ZÁKON
ze dne 29. ledna 2020,
kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 469/2011 Sb., zákona č. 49/2013 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 194/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 146/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
projektem sdílených činností podpůrné činnosti, poskytování služeb nebo podpora využívání služeb na celostátní úrovni schválené vládou, které slouží k organizaci nebo zabezpečení výzkumu, vývoje nebo inovací a jsou přístupné orgánům veřejné správy, výzkumným organizacím a dalším osobám zabývajícím se výzkumem, vývojem nebo inovacemi,“.
Dosavadní písmena e) až l) se označují jako písmena f) až m).
2.
V § 2 odst. 2 písm. f) se slova „podle písmene i)“ nahrazují slovy „podle písmene j)“.
3.
V § 2 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
systémovým projektem v oblasti inovací činnost realizovaná či zajišťovaná ústředním orgánem státní správy nebo jím zřízenou, založenou, ovládanou či jemu podřízenou organizací nebo právnickou osobou, jako součást vládou schváleného programu, která je nezbytná pro naplnění cílů programu, je na nediskriminačním základě přístupná všem příjemcům v programu a kterou není možné realizovat formou veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích,“.
Dosavadní písmena i) až m) se označují jako písmena j) až n).“.
4.
V § 3 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:
„e)
projekt sdílených činností,
f)
systémový projekt v oblasti inovací.“.
5.
V § 3 odst. 3 písm. a) se slova „na základě zhodnocení jí dosažených výsledků“ zrušují.
6.
V § 3 odst. 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 62 zní:
„b)
mezinárodní spolupráci České republiky ve výzkumu, vývoji a inovacích, realizovanou na základě mezinárodního práva nebo práva Evropské unie, včetně právních aktů vydaných k jejich provedení, formou
1.
úhrady za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu, vývoje a inovací,
2.
úhrady za členství České republiky v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací a v konsorciích evropské výzkumné infrastruktury62), nebo
3.
peněžních podílů z prostředků České republiky na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích, pokud je tento finanční podíl možno hradit z veřejných prostředků a pokud jsou projekty podporovány z rozpočtu jiných států nebo z rozpočtu Evropské unie nebo z rozpočtu jiných mezinárodních organizací, případně z rozpočtu konsorcia evropské výzkumné infrastruktury,
62)
Nařízení Rady (ES) č. 723/2009 ze dne 25. června 2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), ve znění nařízení Rady (EU) č. 1261/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 723/2009 o právním rámci Společenství pro konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC).“.
7.
V § 3 odst. 3 písm. d) se za slova „o poskytnuté podpoře47),“ vkládají slova „na hodnocení výzkumných organizací“.
8.
V § 4 odst. 1 písm. e) se slova „schválených vládou“ nahrazují slovy „, projekty sdílených činností“.
9.
V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
systémové projekty v oblasti inovací z výdajů na výzkum, vývoj a inovace Ministerstva průmyslu a obchodu.“.
10.
V § 4 odst. 2 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „na základě zhodnocení jí dosažených výsledků“ zrušují.
11.
V § 4 odst. 2 písm. a) bod 1 zní:
„1.
jejich zřizovatelem nebo zakladatelem,“.
12.
V § 4 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „je výzkumná organizace zřízena podle soukromého práva“ nahrazují slovy „výzkumná organizace není právnickou osobou veřejného práva“.
13.
V § 4 odst. 2 písm. a) bodě 5 se za slovo „tělovýchovy“ vkládají slova „veřejné nebo soukromé vysoké škole nebo výzkumné organizaci, která je právnickou osobou veřejného práva“.
14.
V § 5a odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
návrh výše výdajů podle § 6 odst. 2 písm. c), který vychází ze zhodnocení výzkumných organizací provedeného podle § 7 odst. 7 a z Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací.“.
15.
V § 5a odst. 4 se slova „podle výsledků mezinárodního hodnocení výzkumu a vývoje v České republice, které zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději v termínu rozeslání návrhu výdajů podle odstavce 2“ zrušují.
16.
V § 6 odst. 2 písm. c) se slova „podle zhodnocení jimi dosažených výsledků“ zrušují.
17.
V § 6 odst. 2 písm. d) se slova „a vývoji“ nahrazují slovy „, vývoji a inovacích“.
18.
V § 7 odst. 4 se slova „mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích“ zrušují.
19.
V § 7 odst. 5 větě první se za slova „velké výzkumné infrastruktury“ vkládají slova „nebo projekty sdílených činností“ a ve větě druhé se za slova „velké výzkumné infrastruktury“ vkládají slova „nebo projektu sdílených činností“.
20.
V § 7 odstavec 7 zní:
„(7)
Institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace poskytne poskytovatel výzkumné organizaci na základě jejího zhodnocení, které provedl podle metodiky připravené podle § 35 odst. 2 písm. c).“.
21.
V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se věta druhá nahrazuje větou „Smlouva se uzavírá na dobu řešení projektu a následující období potřebné pro vyhodnocení výsledků řešení projektu, včetně finančního vypořádání poskytnuté podpory podle rozpočtových pravidel8).“.
Poznámka pod čarou č. 8 zní:
„8)
Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
22.
V § 9 odst. 1 písm. g) a i) se za slovo „letech“ vkládají slova „, pokud poskytovatel nestanoví jiné členění,“.
23.
V § 9 odst. 1 písm. l) se za slovo „včetně“ vkládá slovo „finančního“.
24.
V § 9 odstavec 5 zní:
„(5)
Je-li příjemcem účelové podpory na projekt podle § 3 odst. 2, popřípadě dalším účastníkem takového projektu, kterému má být poskytnuta podpora, organizační složka státu nebo organizační jednotka ministerstva, zabývající se výzkumem a vývojem, poskytovatel, pokud jím je organizační složka státu, požádá o provedení rozpočtového opatření podle rozpočtových pravidel8) a stanoví přiměřeně podle odstavců 1, 2 a 4 podmínky, za kterých má být poskytnutá podpora použita.“.
25.
V § 9 odst. 6 úvodní části ustanovení se za slovo „Rozhodnutí“ vkládají slova „o poskytnutí dotace“, slova „odstavce 5“ se nahrazují slovy „rozpočtových pravidel8)“ a slovo „dále“ se zrušuje.
26.
V § 9 odst. 6 písm. a) se slova „podle zhodnocení jí dosažených výsledků“ zrušují.
27.
V § 10 odst. 1 se slova „U víceletých projektů ve druhém roce a dalších letech řešení je“ nahrazují slovy „Nestanoví-li smlouva o poskytnutí podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory jiný termín, je u víceletých projektů ve druhém roce a dalších letech řešení“.
28.
V § 30 odst. 2 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 63 zní:
„b)
informovat veřejnost o
1.
projektech a aktivitách výzkumu, vývoje a inovací podporovaných z veřejných prostředků a jejich výsledcích,
2.
aktivitách ve výzkumu, vývoji a inovacích výzkumných organizací podporovaných ze zahraničních zdrojů, včetně prostředků rozpočtu Evropské unie podléhajících přímému nebo nepřímému řízení63) (dále jen „zahraniční zdroj“), a jejich výsledcích,
3.
výsledcích dosažených za využití kapacit velkých výzkumných infrastruktur jejich uživateli,
63)
Čl. 62 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.“.
29.
V § 31 odst. 3 a v § 31 odst. 6 větě poslední se za slova „údaje o“ vkládají slova „aktivitách výzkumné organizace podporovaných ze zahraničních zdrojů a“.
30.
V § 31 odstavec 8 zní:
„(8)
Provozovatel zařadí do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací údaje předložené poskytovatelem, které splňují náležitosti stanovené tímto zákonem, a neprodleně oznámí tuto skutečnost poskytovateli.“.
31.
V § 32 odst. 1 se za slova „odpovědnou za řešení projektu,“ vkládá slovo „poskytovatele,“.
32.
V § 32 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „podle zhodnocení jimi dosažených výsledků“ zrušují.
33.
V § 32 odst. 2 písm. b) úvodní části ustanovení se písmeno „h)“ nahrazuje písmenem „i)“.
34.
V § 32 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Jestliže bylo výsledku dosaženo za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury, obsahuje výsledek vložený do rejstříku informací o výsledcích také označení této velké výzkumné infrastruktury. Příjemce účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu za tímto účelem zajistí, že uživatel kapacity velké výzkumné infrastruktury příslušně označí výsledky dosažené za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury při jejich vkládání do rejstříku informací o výsledcích. Je-li autorem výsledku, který vznikl za využití kapacity velké výzkumné infrastruktury, zahraniční uživatel, plní informační povinnost podle § 31 odst. 3 příjemce účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
35.
V § 33 se odstavec 3 zrušuje.
36.
V § 35 odst. 2 písm. c) se slova „Metodiky hodnocení výsledků“ nahrazují slovy „metodiky hodnocení“.
37.
V § 35 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
hodnocení v rozsahu podle metodiky hodnocení výzkumných organizací a výsledků ukončených programů schválené vládou,“.
38.
V § 35 odst. 7 písm. b) se slovo „výsledků“ zrušuje.
39.
V § 39 se slova „až 4“ nahrazují slovy „až 5“.
40.
V § 40 se doplňuje odstavec 2, který zní:
„(2)
Za účelem zajištění bezpečnosti České republiky lze pro utajení činnosti zpravodajských služeb použít zvláštní postupy při plnění úkolů stanovených tímto zákonem. Tyto zvláštní postupy stanoví vláda svým usnesením.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Poskytovatel institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za poskytovatele institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v případech, kdy o jejím poskytnutí rozhodl v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Poskytovatel institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydá rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace až pro první kalendářní rok následující po posledním kalendářním roce, pro který byla příslušnému příjemci poskytnuta podpora poskytovatelem institucionální podpory na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace podle zákona č. 130/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 51/2020 Sb. | Zákon č. 51/2020 Sb.
Zákon o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu)
Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 22/2020
* ČÁST PRVNÍ - ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ STÁTU (§ 1 — § 8)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností (§ 9 — § 9)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o základních registrech (§ 10 — § 10)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ (§ 11 — § 11)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 12 — § 12)
Aktuální znění od 1. 1. 2021
51
ZÁKON
ze dne 29. ledna 2020
o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚZEMNĚ SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ STÁTU
§ 1
Základní územně správní členění
(1)
Území České republiky se pro výkon státní správy člení na správní obvody krajů.
(2)
Správní obvod kraje s výjimkou správního obvodu hlavního města Prahy se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností.
(3)
Správní obvod obceobce s rozšířenou působností je vymezen výčtem území obcíobcí a vojenských újezdů.
(4)
Území obceobce a území vojenského újezdu je vymezeno hranicí jednoho nebo více souvislých katastrálních územíkatastrálních území.
§ 2
Další územně správní členění
(1)
Prostřednictvím správních obvodů obcíobcí s rozšířenou působností jsou vymezeny okresy.
(2)
V hlavním městě Praze jsou na úrovni okresů vymezeny prostřednictvím správních obvodů městských částí obvody.
§ 3
Členění správních obvodů krajů na správní obvody obcí s rozšířenou působností
(1)
Správní obvod Středočeského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Benešov, Beroun, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Čáslav, Černošice, Český Brod, Dobříš, Hořovice, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Kutná Hora, Lysá nad Labem, Mělník, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Neratovice, Nymburk, Poděbrady, Příbram, Rakovník, Říčany, Sedlčany, Slaný, Vlašim, Votice.
(2)
Správní obvod Jihočeského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk, Vodňany.
(3)
Správní obvod Plzeňského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Blovice, Domažlice, Horažďovice, Horšovský Týn, Klatovy, Kralovice, Nepomuk, Nýřany, Plzeň, Přeštice, Rokycany, Stod, Stříbro, Sušice, Tachov.
(4)
Správní obvod Karlovarského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Aš, Cheb, Karlovy Vary, Kraslice, Mariánské Lázně, Ostrov, Sokolov.
(5)
Správní obvod Ústeckého kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Bílina, Děčín, Chomutov, Kadaň, Litoměřice, Litvínov, Louny, Lovosice, Most, Podbořany, Roudnice nad Labem, Rumburk, Teplice, Ústí nad Labem, Varnsdorf, Žatec.
(6)
Správní obvod Libereckého kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Česká Lípa, Frýdlant, Jablonec nad Nisou, Jilemnice, Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov, Železný Brod.
(7)
Správní obvod Královéhradeckého kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Broumov, Dobruška, Dvůr Králové nad Labem, Hořice, Hradec Králové, Jaroměř, Jičín, Kostelec nad Orlicí, Náchod, Nová Paka, Nové Město nad Metují, Nový Bydžov, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Vrchlabí.
(8)
Správní obvod Pardubického kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Česká Třebová, Hlinsko, Holice, Chrudim, Králíky, Lanškroun, Litomyšl, Moravská Třebová, Pardubice, Polička, Přelouč, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto, Žamberk.
(9)
Správní obvod Kraje Vysočina se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Bystřice nad Pernštejnem, Havlíčkův Brod, Humpolec, Chotěboř, Jihlava, Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou, Nové Město na Moravě, Pacov, Pelhřimov, Světlá nad Sázavou, Telč, Třebíč, Velké Meziříčí, Žďár nad Sázavou.
(10)
Správní obvod Jihomoravského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Blansko, Boskovice, Brno, Břeclav, Bučovice, Hodonín, Hustopeče, Ivančice, Kuřim, Kyjov, Mikulov, Moravský Krumlov, Pohořelice, Rosice, Slavkov u Brna, Šlapanice, Tišnov, Veselí nad Moravou, Vyškov, Znojmo, Židlochovice.
(11)
Správní obvod Olomouckého kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Hranice, Jeseník, Konice, Lipník nad Bečvou, Litovel, Mohelnice, Olomouc, Prostějov, Přerov, Šternberk, Šumperk, Uničov, Zábřeh.
(12)
Správní obvod Moravskoslezského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Bílovec, Bohumín, Bruntál, Český Těšín, Frenštát pod Radhoštěm, Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Havířov, Hlučín, Jablunkov, Karviná, Kopřivnice, Kravaře, Krnov, Nový Jičín, Odry, Opava, Orlová, Ostrava, Rýmařov, Třinec, Vítkov.
(13)
Správní obvod Zlínského kraje se člení na správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností, kterými jsou Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Luhačovice, Otrokovice, Rožnov pod Radhoštěm, Uherské Hradiště, Uherský Brod, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín, Zlín.
§ 4
Vymezení okresů
(1)
Ve správním obvodu Středočeského kraje je okres
a)
Benešov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Benešov, Vlašim a Votice,
b)
Beroun vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Beroun a Hořovice,
c)
Kladno vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Kladno a Slaný,
d)
Kolín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Český Brod a Kolín,
e)
Kutná Hora vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Čáslav a Kutná Hora,
f)
Mělník vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Kralupy nad Vltavou, Mělník a Neratovice,
g)
Mladá Boleslav vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Mladá Boleslav a Mnichovo Hradiště,
h)
Nymburk vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Lysá nad Labem, Nymburk a Poděbrady,
i)
Praha-východ vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav a Říčany,
j)
Praha-západ vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Černošice,
k)
Příbram vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Dobříš, Příbram a Sedlčany,
l)
Rakovník vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Rakovník.
(2)
Ve správním obvodu Jihočeského kraje je okres
a)
České Budějovice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností České Budějovice, Trhové Sviny a Týn nad Vltavou,
b)
Český Krumlov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Český Krumlov a Kaplice,
c)
Jindřichův Hradec vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Dačice, Jindřichův Hradec a Třeboň,
d)
Písek vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Milevsko a Písek,
e)
Prachatice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Prachatice a Vimperk,
f)
Strakonice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Blatná, Strakonice a Vodňany,
g)
Tábor vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Soběslav a Tábor.
(3)
Ve správním obvodu Plzeňského kraje je okres
a)
Domažlice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Domažlice a Horšovský Týn,
b)
Klatovy vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Horažďovice, Klatovy a Sušice,
c)
Plzeň-jih vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Blovice, Nepomuk, Přeštice a Stod,
d)
Plzeň-město vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Plzeň,
e)
Plzeň-sever vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Kralovice a Nýřany,
f)
Rokycany vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Rokycany,
g)
Tachov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Stříbro a Tachov.
(4)
Ve správním obvodu Karlovarského kraje je okres
a)
Cheb vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Aš, Cheb a Mariánské Lázně,
b)
Karlovy Vary vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Karlovy Vary a Ostrov,
c)
Sokolov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Kraslice a Sokolov.
(5)
Ve správním obvodu Ústeckého kraje je okres
a)
Děčín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Děčín, Rumburk a Varnsdorf,
b)
Chomutov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Chomutov a Kadaň,
c)
Litoměřice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Litoměřice, Lovosice a Roudnice nad Labem,
d)
Louny vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Louny, Podbořany a Žatec,
e)
Most vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Litvínov a Most,
f)
Teplice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bílina a Teplice,
g)
Ústí nad Labem vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Ústí nad Labem.
(6)
Ve správním obvodu Libereckého kraje je okres
a)
Česká Lípa vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Česká Lípa a Nový Bor,
b)
Jablonec nad Nisou vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Jablonec nad Nisou, Tanvald a Železný Brod,
c)
Liberec vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Frýdlant a Liberec,
d)
Semily vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Jilemnice, Semily a Turnov.
(7)
Ve správním obvodu Královéhradeckého kraje je okres
a)
Hradec Králové vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hradec Králové a Nový Bydžov,
b)
Jičín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hořice, Jičín a Nová Paka,
c)
Náchod vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Broumov, Jaroměř, Náchod a Nové Město nad Metují,
d)
Rychnov nad Kněžnou vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Dobruška, Kostelec nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou,
e)
Trutnov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Dvůr Králové nad Labem, Trutnov a Vrchlabí.
(8)
Ve správním obvodu Pardubického kraje je okres
a)
Chrudim vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hlinsko a Chrudim,
b)
Pardubice vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Holice, Pardubice a Přelouč,
c)
Svitavy vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Litomyšl, Moravská Třebová, Polička a Svitavy,
d)
Ústí nad Orlicí vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Česká Třebová, Králíky, Lanškroun, Ústí nad Orlicí, Vysoké Mýto a Žamberk.
(9)
Ve správním obvodu Kraje Vysočina je okres
a)
Havlíčkův Brod vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Havlíčkův Brod, Chotěboř a Světlá nad Sázavou,
b)
Jihlava vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Jihlava a Telč,
c)
Pelhřimov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Humpolec, Pacov a Pelhřimov,
d)
Třebíč vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Moravské Budějovice, Náměšť nad Oslavou a Třebíč,
e)
Žďár nad Sázavou vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bystřice nad Pernštejnem, Nové Město na Moravě, Velké Meziříčí a Žďár nad Sázavou.
(10)
Ve správním obvodu Jihomoravského kraje je okres
a)
Blansko vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Blansko a Boskovice,
b)
Brno-město vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Brno,
c)
Brno-venkov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Ivančice, Kuřim, Pohořelice, Rosice, Šlapanice, Tišnov a Židlochovice,
d)
Břeclav vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Břeclav, Hustopeče a Mikulov,
e)
Hodonín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hodonín, Kyjov a Veselí nad Moravou,
f)
Vyškov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bučovice, Slavkov u Brna a Vyškov,
g)
Znojmo vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Moravský Krumlov a Znojmo.
(11)
Ve správním obvodu Olomouckého kraje je okres
a)
Jeseník vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Jeseník,
b)
Olomouc vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Litovel, Olomouc, Šternberk a Uničov,
c)
Prostějov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Konice a Prostějov,
d)
Přerov vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hranice, Lipník nad Bečvou a Přerov,
e)
Šumperk vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Mohelnice, Šumperk a Zábřeh.
(12)
Ve správním obvodu Moravskoslezského kraje je okres
a)
Bruntál vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bruntál, Krnov a Rýmařov,
b)
Frýdek-Místek vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí, Jablunkov a Třinec,
c)
Karviná vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bohumín, Český Těšín, Havířov, Karviná a Orlová,
d)
Nový Jičín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bílovec, Frenštát pod Radhoštěm, Kopřivnice, Nový Jičín a Odry,
e)
Opava vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Hlučín, Kravaře, Opava a Vítkov,
f)
Ostrava-město vymezen správním obvodem obceobce s rozšířenou působností Ostrava.
(13)
Ve správním obvodu Zlínského kraje je okres
a)
Kroměříž vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Bystřice pod Hostýnem, Holešov a Kroměříž,
b)
Uherské Hradiště vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Uherské Hradiště a Uherský Brod,
c)
Vsetín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Rožnov pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí a Vsetín,
d)
Zlín vymezen správními obvody obcíobcí s rozšířenou působností Luhačovice, Otrokovice, Valašské Klobouky, Vizovice a Zlín.
§ 5
Vymezení obvodů hlavního města Prahy
Ve správním obvodu hlavního města Prahy je na úrovni okresů vymezeno 10 obvodů, kterými jsou: Praha 1, Praha 2, Praha 3, Praha 4, Praha 5, Praha 6, Praha 7, Praha 8, Praha 9, Praha 10.
§ 6
Výkon působnosti některých obcí s rozšířenou působností mimo správní obvod
(1)
ObceObce Černošice a Brandýs nad Labem-Stará Boleslav mohou vykonávat svou působnost na svých pracovištích zřízených za tím účelem v hlavním městě Praze.
(2)
ObecObec Nýřany může vykonávat svou působnost na svém pracovišti zřízeném za tím účelem v Plzni.
(3)
ObecObec Šlapanice může vykonávat svou působnost na svém pracovišti zřízeném za tím účelem v Brně.
§ 7
Zmocňovací ustanovení
(1)
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou správní obvody obcíobcí s rozšířenou působností výčtem území obcíobcí a vojenských újezdů.
(2)
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou území obvodů hlavního města Prahy výčtem území městských částí.
(3)
Ministerstvo vnitra může vyhláškou stanovit, že některé obceobce náleží do jiného okresu, než do kterého náleží správní obvod obceobce s rozšířenou působností, do něhož náleží tyto obceobce.
§ 8
Přechodné ustanovení
Zahájená správní řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí správní orgány místně příslušné podle právní úpravy účinné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností
§ 9
Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění zákona č. 387/2004 Sb., se mění takto:
1.
V názvu zákona se slova „a stanovení obcí s rozšířenou působností“ zrušují.
2.
V § 1 se text „č. 1“ zrušuje.
3.
§ 2 se včetně poznámky pod čarou č. 2 zrušuje.
4.
§ 3 zní:
㤠3
Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem výčtem území obcí.“.
5.
§ 4 se včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušuje.
6.
V příloze č. 1 v části „Středočeský kraj“ se slova „Kostelec nad Černými Lesy“ nahrazují slovy „Kostelec nad Černými lesy“.
7.
Příloha č. 2 se zrušuje a zároveň se zrušuje označení přílohy č. 1.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o základních registrech
§ 10
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb. a zákona č. 12/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 29 odst. 1 písm. h) se slovo „městského“ zrušuje.
2.
V § 31 odst. 1 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 29 zrušuje.
Dosavadní písmena e) až r) se označují jako písmena d) až q).
3.
V § 31 odst. 1 písm. j) se slovo „městského“ zrušuje.
4.
Poznámky pod čarou č. 30 a 36 včetně odkazů na ně se zrušují.
5.
V § 33 odst. 5 se slova „až o)“ nahrazují slovy „až n)“.
6.
V § 40 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až j) se označují jako písmena d) až i).
7.
V § 40 písm. h) se slovo „městského“ zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
§ 11
Zrušují se:
1.
Zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu.
2.
Zákon č. 29/1968 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s úpravou postavení Národního výboru hlavního města Slovenska Bratislavy.
3.
Zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 126/1971 Sb., o národních výborech ve městech Brně, Ostravě a Plzni.
4.
Zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 248/1990 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu.
5.
Zákon č. 108/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů.
6.
Část dvacátá první zákona č. 132/2000 Sb., o změně a zrušení některých zákonů souvisejících se zákonem o krajích, zákonem o obcích, zákonem o okresních úřadech a zákonem o hlavním městě Praze.
7.
Část sto čtrnáctá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
8.
Vládní nařízení č. 36/1968 Sb., kterým se vytvářejí okresy Veľký Krtíš, Vranov, Svidník a Stará Ľubovňa.
9.
Nařízení vlády č. 226/1995 Sb., kterým se mění území některých okresů.
10.
Vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
11.
Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy.
12.
Vyhláška č. 388/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností.
13.
Vyhláška č. 623/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy.
14.
Vyhláška č. 361/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění vyhlášky č. 388/2004 Sb., a vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění vyhlášky č. 623/2004 Sb.
15.
Vyhláška č. 513/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů.
16.
Části první a druhá vyhlášky č. 445/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17.
Vyhláška č. 486/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů.
18.
Vyhláška č. 316/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů.
19.
Vyhláška č. 440/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů.
20.
Vyhláška č. 451/2012 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů.
21.
Vyhláška č. 388/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 388/2002 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 52/2020 Sb. | Zákon č. 52/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
Vyhlášeno 26. 2. 2020, datum účinnosti 1. 4. 2020, částka 22/2020
* Čl. I - V § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2020
52
ZÁKON
ze dne 30. ledna 2020,
kterým se mění zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., se číslovka „6“ nahrazuje číslovkou „15“ a za slova „jeden metr“ se doplňují slova „a čtyřicet centimetrů“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 113/2020 Sb. | Zákon č. 113/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 24. 3. 2020, datum účinnosti 1. 6. 2020, částka 43/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Státním fondu rozvoje bydlení
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 6. 2020
113
ZÁKON
ze dne 3. března 2020,
kterým se mění zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Státním fondu rozvoje bydlení
Čl. I
Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 391/2002 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 61/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 71/2010 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 276/2012 Sb., zákona č. 111/2018 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se mění takto:
1.
V názvu zákona se slova „rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů“ nahrazují slovy „podpory investic“.
2.
V nadpisu části první se slova „ROZVOJE BYDLENÍ“ nahrazují slovy „PODPORY INVESTIC“.
3.
V § 1 odst. 1 větě první se slova „rozvoje bydlení“ nahrazují slovy „podpory investic“.
4.
V § 1 odst. 1 větě druhé se slova „rozvoj bydlení v České republice v souladu s koncepcí bytové politiky schválenou vládou České republiky a udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů v souladu s veřejným zájmem“ nahrazují slovy „udržitelný rozvoj obcí, měst a regionů, bydlení a cestovního ruchu v souladu s veřejným zájmem a koncepcemi, strategickými dokumenty, programy a jinými dokumenty schválenými vládou České republiky“.
5.
V § 1 odst. 7 se slova „, zejména podle zákona o kolektivním investování“ zrušují.
6.
V § 2 odst. 1 písm. g) se slova „ze strukturálních fondů Evropských společenství“ nahrazují slovy „z fondů Evropské unie“.
7.
V § 2 odst. 1 písm. h) se slovo „půjčky“ nahrazuje slovem „zápůjčky“.
8.
V § 2 odst. 1 písm. i) se slovo „půjček“ nahrazuje slovem „zápůjček“.
9.
V § 2 se odstavec 3 zrušuje.
10.
V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 3 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „Finanční“ nahrazuje slovem „Peněžní“.
11.
V § 3 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo dotace“.
12.
V § 3 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až h) se označují jako písmena c) až g).
13.
V § 3 odst. 1 písm. d) se slova „koupí nebo“ zrušují.
14.
V § 3 odst. 1 písm. e) se slova „členských práv a povinností“ nahrazují slovy „družstevního podílu“ a slovo „účastník“ se nahrazuje slovem „žadatel“.
15.
V § 3 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
ke krytí části úhrady formou dotace za účelem nabytí družstevního podílu v bytovém družstvu, stane-li se žadatel nájemcem bytu, kterého se nabytí družstevního podílu týká,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena g) a h).
16.
V § 3 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
ke krytí části nákladů spojených s řešením bezbariérovosti veřejných prostranství a budov ve vlastnictví obce nebo kraje formou dotace nebo úvěru,“.
17.
V § 3 se na konci odstavce 1 doplňují písmena i) až o), která znějí:
„i)
ke krytí části nákladů spojených s pořízením technického vybavení obcí a dobrovolných svazků obcí určeného k údržbě veřejných prostranství formou dotace nebo úvěru,
j)
ke krytí části nákladů formou dotace nebo úvěru na pořízení vybavení do vybraných budov ve vlastnictví krajů a obcí,
k)
ke krytí části nákladů formou dotace nebo úvěru na vybudování nebo obnovu
1.
veřejné dopravní infrastruktury a s ní souvisejících zařízení,
2.
veřejné technické infrastruktury,
3.
občanského vybavení, kterým jsou zejména stavby a zařízení sloužící pro vzdělávání, výchovu, sociální služby a péči o rodinu,
4.
veřejných prostranství,
5.
staveb sloužících pro poskytování služeb ve veřejném zájmu,
l)
ke krytí části nákladů formou dotace nebo úvěru zaměřených na revitalizaci území, včetně projektové přípravy, demolice nebo rekonstrukce budov,
m)
ke krytí části nákladů projektů za účelem rozvoje regionů v oblasti cestovního ruchu formou dotace nebo úvěru,
n)
ke krytí části nákladů formou dotace na zpracování územně plánovacích dokumentací nebo územně plánovacích podkladů,
o)
ke krytí části nákladů formou dotace na zlepšování architektonické a urbanistické kvality staveb a prostředí vytvářeného výstavbou, včetně pořádání architektonických a urbanistických soutěží.“.
18.
V § 3 odst. 2 písm. d) se text „písm. d)“ nahrazuje textem „písm. c)“.
19.
V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene h) doplňují slova „, cestovního ruchu a udržitelného rozvoje obcí, měst a regionů“.
20.
V § 3 odstavec 4 zní:
„(4)
Činnosti spojené s funkcí Fondu s výjimkou poskytování dotací podle odstavce 1 písm. a), f) a h) až o) může Fond svěřit jiné právnické osobě vybrané podle zákona o zadávání veřejných zakázek.“.
Poznámka pod čarou č. 2 se zrušuje.
21.
V § 3 odst. 5 a v § 9 se slovo „finančních“ nahrazuje slovem „peněžních“.
22.
V § 3 odst. 6 se slovo „finanční“ nahrazuje slovem „peněžní“.
23.
V § 4 odst. 3 se slova „do bydlení“ zrušují.
24.
V § 4 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Za účelem ověření údajů, které byly Fondu poskytnuty žadatelem a příjemcem peněžních prostředků, se Fondu poskytují údaje katastru nemovitostí bezúplatně, a to prostřednictvím dálkového přístupu.“.
25.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
(1)
Fond využívá při výkonu své působnosti ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Fond využívá při výkonu své působnosti z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
d)
rodné číslo,
e)
adresa místa trvalého pobytu,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Fond využívá při výkonu své působnosti z informačního systému cizinců údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,
d)
státní občanství, popřípadě státní příslušnost,
e)
druh a adresa místa pobytu,
f)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(4)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.
26.
V § 5 odstavec 6 zní:
„(6)
Výbor Fondu může na návrh ředitele Fondu schválit v průběhu kalendářního roku nezbytné přesuny mezi jednotlivými položkami rozpočtu Fondu, nepřesáhnou-li tyto přesuny v souhrnu za daný kalendářní rok 5 % celkových výdajů stanovených schváleným rozpočtem Fondu na příslušný kalendářní rok. Další nebo vyšší přesuny schvaluje v případě naléhavé potřeby na návrh ministra výbor Poslanecké sněmovny, do jehož působnosti patří regionální rozvoj.“.
27.
V § 6 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a skládá se ze 4 zástupců ministerstva, zástupce Ministerstva financí, zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu a zástupce územně samosprávných celků“.
28.
V § 6 odst. 2 se věta pátá zrušuje.
29.
V § 7 odst. 1 se slova „s pracovním poměrem“ nahrazují slovy „se základním pracovněprávním vztahem“.
30.
V § 7 odst. 2 se slova „pracovněprávním, služebním či obdobném poměru“ nahrazují slovy „základním pracovněprávním vztahu, služebním poměru nebo v jiném obdobném vztahu“.
31.
§ 8 zní:
㤠8
(1)
Výkon členství ve výboru nebo v dozorčí radě Fondu je překážkou v práci z důvodu výkonu veřejné funkce podle § 201 zákoníku práce. Členům výboru a členům dozorčí rady přísluší náhrada cestovních výdajů souvisejících s výkonem jejich funkce ve stejném rozsahu jako zaměstnancům Fondu.
(2)
Výši odměny spojené s výkonem funkce člena výboru a člena dozorčí rady Fondu stanoví vláda usnesením.“.
Poznámky pod čarou č. 4 až 6 se zrušují.
32.
V § 9 se za slovo „podpor“ vkládají slova „. V oblasti bydlení podpory cílí“.
33.
V § 9 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2)
Podmínky použití peněžních prostředků ve formě úvěru obsahují alespoň
a)
účel úvěru,
b)
stanovení okruhu příjemců úvěru,
c)
výši úvěru nebo pravidla pro její stanovení,
d)
výši úrokové sazby nebo pravidla pro její stanovení,
e)
podmínky poskytnutí a použití úvěru,
f)
náležitosti žádosti o úvěr,
g)
způsob zajištění úvěru a
h)
dobu splatnosti úvěru.
(3)
Podmínky použití peněžních prostředků ve formě dotace obsahují alespoň
a)
účel dotace, nebo účel úvěru, na jehož úroky je dotace poskytována,
b)
stanovení okruhu příjemců dotace,
c)
výši dotace nebo pravidla pro její stanovení,
d)
podmínky poskytnutí a použití dotace a
e)
náležitosti žádosti o dotaci.
(4)
Podmínky ručení obsahují alespoň
a)
účel úvěru, který je ručením zajištěn,
b)
stanovení okruhu příjemců úvěru, jejichž úvěr může být zajištěn,
c)
rozsah ručení nebo pravidla pro jeho stanovení,
d)
způsob zajištění závazků příjemce podle písmene b) vůči Fondu a
e)
náležitosti žádosti o zajištění úvěru ručením.“.
34.
Za § 9 se vkládají nové § 9a a 9b, které včetně nadpisů znějí:
㤠9a
Poskytování peněžních prostředků
(1)
Fond oznámí lhůtu pro příjem žádostí nebo den zveřejnění výzvy k podání žádosti o poskytnutí dotace, úvěru nebo ručení na svých internetových stránkách. Oznámení lhůty pro příjem žádostí nebo výzva musí být přístupné po dobu nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty pro podání žádosti. Obsahem výzvy je její věcné zaměření, okruh oprávněných žadatelů, lhůta pro podání žádosti, popřípadě další požadavky, které žadatel musí splnit.
(2)
Žádost o poskytnutí podpory obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a adresu trvalého pobytu, je-li příjemce fyzickou osobou, a je-li tato fyzická osoba podnikatelem, také identifikační číslo,
b)
název, adresu sídla a identifikační číslo, je-li žadatel právnickou osobou, a identifikaci osob
1.
jednajících jeho jménem s uvedením, zda jednají jako statutární orgán, nebo jednají na základě plné moci,
2.
s podílem v této právnické osobě,
3.
v nichž má podíl, a výši tohoto podílu,
c)
požadovanou výši podpory,
d)
účel, na který chce žadatel požadované prostředky použít,
e)
lhůtu, v níž má být účelu podle písmene d) dosaženo,
f)
určení výzvy nebo nařízení vlády, na jejichž základě je žádost podávána,
g)
další údaje nutné pro posouzení žádosti Fondem.
(3)
Pokud Fond na základě žádosti o dotaci, úvěr nebo ručení neuzavře s žadatelem smlouvu podle § 3 odst. 5, sdělí žadateli bez zbytečného odkladu písemně důvody, které k neuzavření smlouvy vedly.
(4)
Smlouva o poskytnutí prostředků podle § 3 odst. 5 obsahuje alespoň v případě
a)
úvěru podmínky čerpání, použití a splatnosti úvěru a zajištění závazků příjemce úvěru vůči Fondu,
b)
dotace podmínky čerpání a použití dotace,
c)
ručení podmínky splatnosti pohledávky Fondu vzniklé na základě plnění z ručení a zajištění závazků příjemce ručení vůči Fondu.
§ 9b
Kontrola
Fond je oprávněn provádět kontrolu správnosti údajů uvedených v žádostech podávaných Fondu a dodržování podmínek poskytnutí a čerpání peněžních prostředků Fondu podle zákona o finanční kontrole.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Členovi výboru Státního fondu rozvoje bydlení jmenovanému do funkce člena výboru podle § 6 odst. 2 zákona č. 211/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zanikne členství ve výboru uplynutím jeho funkčního období. Při jmenování nových členů výboru postupuje vláda tak, aby nejpozději se zánikem členství ve výboru posledního člena jmenovaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona došlo k naplnění požadavku na složení výboru podle § 6 odst. 2 zákona č. 211/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o podpoře regionálního rozvoje
Čl. III
Na konci textu § 11 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 298/2015 Sb., se doplňují slova „; investiční podpora regionálního rozvoje může být také financována prostřednictvím Státního fondu podpory investic podle zákona o Státním fondu podpory investic“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu
Čl. IV
V § 10f odst. 1 až 3, § 10g odst. 4 a 5, § 10h odst. 1 a 2 a v § 10i odst. 2 zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 111/2018 Sb., se slova „rozvoje bydlení“ nahrazují slovy „podpory investic“.
Poznámka pod čarou č. 15 zní:
„15)
Zákon č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení
Čl. V
Zákon č. 378/2005 Sb., o podpoře výstavby družstevních bytů ze Státního fondu rozvoje bydlení, a o změně zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, (zákon o podpoře výstavby družstevních bytů), ve znění zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 344/2013 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se mění takto:
1.
V názvu zákona se slova „rozvoje bydlení“ nahrazují slovy „podpory investic“.
2.
V nadpisu části první se slova „ROZVOJE BYDLENÍ“ nahrazují slovy „PODPORY INVESTIC“.
3.
V § 1 větě první se slova „rozvoje bydlení“ nahrazují slovy „podpory investic“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 114/2020 Sb. | Zákon č. 114/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 24. 3. 2020, datum účinnosti 1. 6. 2020, částka 43/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního zákoníku
* ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 6. 2020
114
ZÁKON
ze dne 3. března 2020,
kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního zákoníku
Čl. I
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 52 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
zákaz držení a chovu zvířat,“.
Dosavadní písmena h) až l) se označují jako písmena i) až m).
2.
V § 53 odst. 2 se za slova „peněžitý trest,“ vkládají slova „zákaz držení a chovu zvířat,“.
3.
Za § 74 se vkládají nové § 74a a 74b, které včetně nadpisů znějí:
㤠74a
Zákaz držení a chovu zvířat
(1)
Soud může uložit trest zákazu držení a chovu zvířat až na deset let, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s držením, chovem nebo péčí o zvíře.
(2)
Trest zákazu držení a chovu zvířat jako trest samostatný může soud uložit pouze v případě, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba.
(3)
Trest zákazu držení a chovu zvířat spočívá v tom, že se odsouzenému po dobu výkonu tohoto trestu zakazuje držení, chov a péče o zvíře.
§ 74b
Výkon trestu zákazu držení a chovu zvířat
(1)
Do doby výkonu trestu zákazu držení a chovu zvířat se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody; započítává se však doba, po kterou pachatel před právní mocí rozsudku na základě rozhodnutí nebo opatření orgánu veřejné moci nesměl již zvířata, která jsou předmětem zákazu, držet nebo chovat anebo o ně pečovat.
(2)
Byl-li trest zákazu držení a chovu zvířat vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.“.
4.
V části první hlavě páté nadpisu oddílu sedmého a v nadpisu § 90 se za slovo „činnosti,“ vkládají slova „zákazu držení a chovu zvířat,“.
5.
V § 90 odst. 1 a 2 a v § 91 odst. 1 až 3 a 5 se za slovo „činnosti,“ vkládají slova „zákazu držení a chovu zvířat,“.
6.
V § 94 odst. 3 se za slovo „činnosti,“ vkládají slova „zákaz držení a chovu zvířat,“.
7.
§ 302 včetně nadpisu zní:
㤠302
Týrání zvířat
(1)
Kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci.
(2)
Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li takový čin veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném,
b)
spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny, nebo
c)
pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až šest let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na větším počtu zvířat,
b)
způsobí-li takovým činem týranému zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt,
c)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo
d)
spáchá-li takový čin opětovně.“.
8.
Za § 302 se vkládá nový § 302a, který včetně nadpisu zní:
㤠302a
Chov zvířat v nevhodných podmínkách
(1)
Kdo chová větší počet zvířat v nevhodných podmínkách a tím ohrožuje jejich život nebo jim způsobuje značné útrapy, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2)
Kdo chová zvířata v nevhodných podmínkách za účelem obchodu, anebo kdo kořistí z takového chovu, a tím ohrožuje jejich život nebo jim způsobuje značné útrapy, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až čtyři léta nebo zákazem činnosti.
(3)
Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch,
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 trvalé následky či smrt zvířeti, nebo
c)
spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny.
(4)
Odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu,
b)
způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 trvalé následky či smrt většímu počtu zvířat, nebo
c)
spáchá-li takový čin ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.“.
9.
V § 337 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
drží nebo chová zvíře, na které se vztahuje trest zákazu držení a chovu zvířat, nebo se dopustí jiného závažného jednání, aby zmařil účel tohoto trestu,“.
Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena g) až k).
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl. II
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 314e odst. 2 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
trest zákazu držení a chovu zvířat,“.
Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena f) až j).
2.
Za § 350a se vkládají nové § 350aa a 350ab, které včetně nadpisů znějí:
㤠350aa
Výkon trestu zákazu držení a chovu zvířat
(1)
Předseda senátu rozhodne ihned po právní moci rozsudku, jímž byl odsouzenému uložen trest zákazu držení a chovu zvířat, o započtení doby, po kterou bylo na základě rozhodnutí nebo opatření orgánu veřejné moci odsouzenému před právní mocí rozsudku znemožněno držet nebo chovat zvířata, která jsou předmětem zákazu, anebo o ně pečovat, do doby výkonu uloženého trestu zákazu držení a chovu zvířat. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.
(2)
Předseda senátu může na návrh odsouzeného stanovit přiměřenou lhůtu k zajištění péče o zvíře, které drží, chová nebo o které pečuje a které je předmětem trestu zákazu držení a chovu zvířat. Tuto lhůtu může předseda senátu na návrh odsouzeného opakovaně prodloužit. Proti tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.
(3)
Na řízení o podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu držení a chovu zvířat, jakož i na řízení o nařízení výkonu zbytku tohoto trestu se použijí přiměřeně § 331 až 333.
§ 350ab
Kontrola výkonu trestu zákazu držení a chovu zvířat
(1)
Jakmile se stane vykonatelným rozhodnutí, podle něhož se má vykonat trest zákazu držení a chovu zvířat, předseda senátu zašle jeho opis krajské veterinární správě, v jejímž obvodu odsouzený bydlí nebo, nemá-li odsouzený stálé bydliště, v jejímž obvodu se zdržuje nebo pracuje. Předseda senátu zašle krajské veterinární správě rovněž opis rozhodnutí o zápočtu podle § 350aa odst. 1, o stanovení lhůty k zajištění péče o zvíře a její prodloužení podle § 350aa odst. 2, a o upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu držení a chovu zvířat nebo o nařízení výkonu zbytku tohoto trestu. Jestliže odsouzený v rámci výkonu zaměstnání nebo povolání pečuje o zvířata, která jsou předmětem zákazu držení a chovu zvířat, nebo s nimi pracuje, uvědomí předseda senátu též organizaci, u které je obviněný v pracovním nebo obdobném poměru.
(2)
Krajská veterinární správa provádí namátkovou kontrolu obydlí, jiných prostor a pozemků, které odsouzený vlastní nebo užívá anebo kde se zdržuje; odsouzený je povinen za tímto účelem umožnit vstup do obydlí a jiných prostor a na pozemky a strpět úkony bezprostředně související s touto kontrolou.
(3)
Nedodržuje-li odsouzený zákaz držení a chovu zvířat, sdělí tuto skutečnost krajská veterinární správa bezodkladně Policii České republiky.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob
Čl. III
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
zákaz držení a chovu zvířat,“.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena g) až i).
2.
Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně nadpisu zní:
㤠20a
Zákaz držení a chovu zvířat
Soud může uložit právnické osobě trest zákazu držení a chovu zvířat až na dvacet let, byl-li trestný čin spáchán v souvislosti s držením, chovem nebo péčí o zvíře.“.
3.
V § 24 písm. a) až c) se za slovo „činnosti,“ vkládají slova „zákazu držení a chovu zvířat,“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 115/2020 Sb. | Zákon č. 115/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 24. 3. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 43/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silniční dopravě
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o silničním provozu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o dráhách
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2020
115
ZÁKON
ze dne 4. března 2020,
kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o silniční dopravě
Čl. I
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 304/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se slova „ozbrojenými bezpečnostními“ nahrazují slovem „bezpečnostními“.
2.
V § 2 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:
„(10)
Zprostředkovatel taxislužby je osoba, která za úplatu zprostředkuje uzavření přepravní smlouvy mezi dopravcem a objednatelem přepravy, jejímž předmětem je poskytnutí taxislužby.“.
Dosavadní odstavce 10 až 20 se označují jako odstavce 11 až 21.
3.
V § 2 se odstavec 20 zrušuje.
Dosavadní odstavec 21 se označuje jako odstavec 20.
4.
V § 3 odst. 2 písm. b) se slova „podle písmene a)“ nahrazují slovy „o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku podle tohoto zákona, přímo použitelného předpisu Evropské unie4e) nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo Sbírce mezinárodních smluv,“.
5.
V § 3 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „Tuzemský dopravce“ vkládají slova „provozující silniční dopravu velkými vozidly“.
6.
V § 3 odst. 3 písm. a) se slova „jej vést“ nahrazují slovy „zajistit jeho vedení“.
7.
V § 5 se slovo „Dopravní“ nahrazuje slovy „Jde-li o koncesi pro provozování silniční dopravy velkými vozidly, dopravní“.
8.
V § 5 se věta druhá zrušuje.
9.
V § 8a odst. 7 se slova „ve Věstníku dopravy“ nahrazují slovy „způsobem umožňujícím dálkový přístup“.
10.
V § 9 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 1 až 6.
11.
V § 9 odst. 1 písm. b) se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“.
12.
V § 9 odst. 2 písm. a) se vkládá nový bod 1, který zní:
„1.
užití vozidla, které není označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby,“.
Dosavadní body 1 až 5 se označují jako body 2 až 6.
13.
V § 9 odst. 2 písm. a) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „nebo uvedení nepravdivých údajů v dokladu o přepravě“.
14.
V § 9 odst. 4 se za slova „dopravní úřad“ vkládají slova „nebo Ministerstvo dopravy“.
15.
V § 9 odst. 5 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 2“.
16.
V § 13 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nevydá-li dotčený úřad v této lhůtě závazné stanovisko, platí, že bylo vydáno souhlasné stanovisko.“.
17.
V § 16c se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nevydá-li dotčený úřad v této lhůtě závazné stanovisko, platí, že bylo vydáno souhlasné stanovisko.“.
18.
V § 16f odst. 4 se za větu třetí vkládá věta „Nevydá-li dotčený úřad v této lhůtě závazné stanovisko, platí, že bylo vydáno souhlasné stanovisko.“.
19.
V § 16f se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Proti rozhodnutí, kterým byl jízdní řád nebo výlukový jízdní řád schválen nebo kterým byla schválena jejich změna, se nelze odvolat; to neplatí v případě rozhodnutí podle odstavce 3.“.
20.
V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V celostátním informačním systému o jízdních řádech jsou vedeny údaje obsažené v jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy, veřejné drážní osobní dopravy a veřejné osobní vodní dopravy a názvy zastávek linkové osobní dopravy.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
21.
V § 17 odst. 5 se slova „Odstavec 2“ nahrazují slovy „Odstavec 3“.
22.
V § 17a odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
Ministerstva dopravy,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
23.
V § 17a odst. 2 se číslo „15“ nahrazuje číslem „10“.
24.
V § 18a odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „dopravce“ zrušuje.
25.
V § 18a odst. 2 písm. c) se za slovem „doručování12)“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovem „dokladu“ se doplňují slova „a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování.“.
26.
V § 18c odst. 2 se číslo „60“ nahrazuje číslem „90“.
27.
V § 21 odst. 1 písm. a) se za slova „(dále jen „vozidlo taxislužby“)“ vkládají slova „a označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby, která byla pro toto vozidlo vydána“.
28.
V § 21 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Dopravce je při provozování taxislužby povinen zajistit, aby práci řidiče taxislužby vykonávala osoba, která
a)
je v základním pracovněprávním vztahu s dopravcem, není-li touto osobou sám dopravce nebo jeho manžel nebo registrovaný partner, a
b)
je držitelem oprávnění řidiče taxislužby.“.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 4 až 10.
29.
V § 21 odst. 4 se písmena a) a b) zrušují.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena a) až g).
30.
V § 21 odst. 4 písm. a) bodu 2 se slova „a příjmením“ zrušují a za slovo „popřípadě“ se vkládají slova „jmény, a příjmením,“.
31.
V § 21 odst. 4 písm. b) bodu 1 se slova „, paměťová jednotka“ zrušují.
32.
V § 21 odst. 4 písm. b) bodu 3 se slova „písmene h)“ nahrazují slovy „písmene f)“.
33.
V § 21 odstavce 5 až 7 znějí:
„(5)
Splnění povinností podle odstavce 4 se nevyžaduje, je-li přeprava poskytnuta na základě písemné smlouvy uzavřené před zahájením přepravy, která
a)
obsahuje
1.
identifikační údaje smluvních stran, kterými jsou jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa bydliště nebo sídla a datum narození nebo identifikační číslo dopravce a objednatele přepravy,
2.
jednoznačné určení přepravy uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení nebo jiného určení přepravovaných osob a údajů o datu, čase a trase přepravy,
3.
cenu za přepravu nebo způsob jejího určení a
4.
údaje o zprostředkovateli taxislužby, kterými jsou jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a označení, že jde o zprostředkovatele, je-li uzavření smlouvy zprostředkováno zprostředkovatelem taxislužby, a
b)
je při přepravě a po zbývající část dne, ve kterém byla přeprava poskytnuta, k dispozici u řidiče taxislužby, kterým byla přeprava poskytnuta, nebo je u řidiče k dispozici její kopie.
(6)
Splnění povinností podle odstavce 4 se rovněž nevyžaduje, je-li přeprava poskytnuta na základě objednávky provedené elektronickými prostředky jinou než hlasovou službou a
a)
objednateli přepravy byla před objednáním přepravy sdělena konečná cena za tuto přepravu a, je-li přeprava zprostředkována zprostředkovatelem taxislužby, jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
objednateli přepravy byly před zahájením přepravy sděleny údaje o
1.
dopravci, který přepravu poskytne, kterými jsou jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název, adresa sídla a identifikační číslo,
2.
řidiči taxislužby, který přepravu provede, kterými jsou jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, a
3.
vozidle taxislužby, kterým bude přeprava poskytnuta, kterými jsou jeho státní poznávací značka, tovární značka a obchodní označení,
c)
objednateli přepravy bylo bezprostředně po ukončení přepravy na jím uvedenou adresu elektronické pošty zasláno potvrzení o přepravě a
d)
potvrzení o přepravě je po zbývající část dne, ve kterém byla přeprava poskytnuta, k dispozici u řidiče taxislužby, který přepravu poskytnul.
(7)
Dopravce, který provozuje taxislužbu vozidlem taxislužby, je dále povinen
a)
uchovávat záznamy o přepravě podle odstavce 4 písm. f), smlouvy o přepravě podle odstavce 5 a potvrzení o přepravě podle odstavce 6 písm. d) po dobu nejméně 3 let od ukončení přepravy, k níž se vztahují, a
b)
zajistit, aby vozidlo taxislužby nebylo označeno střešní svítilnou podle odstavce 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením,
1.
je-li použito k jinému účelu než k provozování taxislužby, nebo
2.
není-li vybaveno taxametrem.“.
34.
V § 21 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 8 a 9.
35.
V § 21 odstavec 9 zní:
„(9)
Prováděcí právní předpis stanoví náležitosti záznamu o přepravě, knihy taxametru, dokladu o přepravě, potvrzení o přepravě a způsob řádné obsluhy taxametru.“.
36.
V § 21a odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
je dopravce podle zápisu v registru silničních vozidel14) provozovatelem vozidla,“.
37.
V § 21a odst. 1 písm. d) se slova „odstavci 5“ nahrazují slovy „odstavci 6“.
38.
V § 21a odst. 2 písm. b) se slova „a výrobní číslo paměťové jednotky taxametru“ zrušují a slova „na základě předchozí písemné smlouvy podle § 21 odst. 4“ se nahrazují slovy „podle § 21 odst. 5 nebo 6“.
39.
V § 21a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Na základě oznámení zapíše dopravní úřad změnu údajů v evidenci vozidel taxislužby a vydá dopravci nový výpis z této evidence.“.
40.
V § 21a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Při zápisu vozidla do evidence vozidel taxislužby nebo na žádost dopravce vydá dopravní úřad dopravci, pro kterého je vozidlo v evidenci vozidel taxislužby zapsáno, evidenční nálepku vozidla taxislužby. Dopravce je povinen zajistit, aby tato nálepka nebyla umístěna na jiném vozidle, než pro které byla vydána. Umístění nálepky na vozidlo taxislužby, pro které byla vydána, se nepovažuje za označení vozidla v rozporu s § 21 odst. 7 písm. b) nebo § 21d odst. 5.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
41.
V § 21a odst. 6 písm. a) se slova „až c)“ nahrazují slovy „nebo b)“.
42.
V § 21a odst. 6 písm. b) se slova „dopravce pozbude oprávnění“ nahrazují slovy „zaniklo oprávnění dopravce“.
43.
V § 21a odst. 6 písm. d) se text „§ 35 odst. 2 písm. l)“ nahrazuje slovy „§ 35 odst. 2 písm. i) nebo l)“.
44.
V § 21a se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
V případě vyřazení vozidla z evidence vozidel taxislužby je dopravce povinen neprodleně zajistit odstranění evidenční nálepky vozidla taxislužby.
(8)
Náležitosti a vzor evidenční nálepky vozidla taxislužby a způsob jejího umístění na vozidle stanoví prováděcí právní předpis.“.
45.
V § 21b se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
46.
V § 21b odst. 2 se za slovo „zvláštních“ vkládá slovo „technických“, slova „požadavek na barvu karoserie vozidla nebo technické požadavky. Jako technický požadavek lze stanovit pouze požadavek na minimální nebo“ se nahrazují slovy „požadavky na“ a za slovo „Zvláštní“ se vkládá slovo „technické“.
47.
V § 21c odst. 1 se text „§ 9 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 2“.
48.
V § 21c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Cizinec, kterému byla udělena mezinárodní ochrana33), doklady podle vět první a druhé vydané státem, jehož je státním příslušníkem, nepřikládá.“.
Poznámka pod čarou č. 33 zní:
„33)
Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
49.
V § 21c odstavec 4 zní:
„(4)
Dopravní úřad oprávnění řidiče taxislužby odejme, pokud
a)
o to jeho držitel požádal, nebo
b)
jeho držitel přestal být spolehlivým podle § 9 odst. 2; vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby je prvním úkonem v řízení.“.
50.
V § 21c odst. 5 větě první se za slova „nebo poškození průkazu řidiče taxislužby“ vkládají slova „nebo změnu údajů v něm zaznamenaných“ a část věty za středníkem včetně středníku se zrušuje.
51.
V § 21c odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Na žádost řidiče taxislužby vydá dopravní úřad namísto průkazu řidiče taxislužby, jehož se oznámení podle věty první týká, nový průkaz řidiče taxislužby, je-li žadatel držitelem oprávnění řidiče taxislužby.“.
52.
V § 21c odst. 6 písm. c) se slova „, odcizení nebo poškození.“ nahrazují slovy „nebo odcizení,“.
53.
V § 21c odst. 6 se doplňuje písmeno d), které zní:
„d)
dnem vydání nového průkazu řidiče taxislužby, oznámil-li řidič taxislužby dopravnímu úřadu jeho poškození nebo změnu údajů v něm zaznamenaných.“.
54.
V § 21c odst. 7 se na konci textu věty první doplňují slova „, nebo nejpozději při vydání nového průkazu řidiče taxislužby v případě pozbytí platnosti podle odstavce 6 písm. d)“.
55.
V § 21d odst. 1 písm. a) se slova „bodu 1“ nahrazují slovy „, a označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby, která byla pro toto vozidlo vydána“.
56.
V § 21d odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „Při výkonu práce řidiče taxislužby je řidič vozidla taxislužby, které je vybaveno taxametrem,“ nahrazují slovy „Nejde-li o přepravu podle § 21 odst. 5 nebo 6, je řidič vozidla při výkonu práce řidiče taxislužby“.
57.
V § 21d odst. 4 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
užít vozidlo taxislužby, které je viditelně a čitelně označeno
1.
střešní svítilnou žluté barvy s nápisem TAXI na její přední a zadní straně a
2.
jménem, popřípadě jmény, a příjmením, obchodní firmou nebo názvem dopravce umístěným na vozidle tak, aby měl cestující možnost seznámit se s tímto údajem před jednáním o přepravě s řidičem taxislužby,“.
Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).
58.
V § 21d odstavec 5 zní:
„(5)
Vozidlo nesmí být označeno střešní svítilnou podle § 21 odst. 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením,
a)
je-li použito k jinému účelu než k provozování taxislužby, nebo
b)
není-li vybaveno taxametrem.“.
59.
V § 21d se odstavec 6 zrušuje.
60.
V části II hlavě druhé se díl 6 včetně nadpisu zrušuje.
61.
Za § 21d se vkládá nový § 21e, který včetně nadpisu zní:
㤠21e
Povinnosti zprostředkovatele taxislužby
(1)
Zprostředkovatel taxislužby je povinen zajistit, aby jím zprostředkovaná přeprava byla
a)
poskytnuta podnikatelem v silniční dopravě, který je držitelem koncese pro provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče,
b)
provedena vozidlem taxislužby nebo vozidlem cestujícího a
c)
provedena řidičem, který je držitelem oprávnění řidiče taxislužby.
(2)
Zprostředkovatel taxislužby je povinen vést evidenci zprostředkovaných přeprav. Evidence zprostředkovaných přeprav obsahuje u každé zprostředkované přepravy jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firmu nebo název poskytovatele přepravy, adresu jeho sídla, jeho identifikační číslo a údaje o době a místu zahájení přepravy. Údaje o zprostředkované přepravě se v evidenci uchovávají po dobu nejméně 3 let ode dne ukončení zprostředkované přepravy.“.
62.
V části II hlavě druhé se za díl 5 vkládá nový díl 6, který včetně nadpisu zní:
„Díl 6
Příležitostná osobní silniční doprava
§ 21f
(1)
Dopravce provozující příležitostnou osobní silniční dopravu je povinen objednávku přepravní služby předem zaznamenat do evidenční knihy objednávek a zajistit, aby kopie záznamu objednávky byla umístěna ve vozidle, kterým se přeprava vykonává. Záznam objednávky v evidenční knize objednávek je dopravce povinen uchovat po dobu nejméně 1 roku ode dne ukončení objednané přepravy. Náležitosti záznamu objednávky stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Dopravce provozující mezinárodní příležitostnou osobní silniční dopravu je dále povinen zajistit, aby ve vozidle, kterým se přeprava vykonává, byl umístěn vyplněný jízdní list podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28) nebo podle vyhlášené mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána. Formulář jízdního listu vydá dopravci provozujícímu příležitostnou osobní silniční dopravu na jeho žádost Ministerstvo dopravy nebo osoba Ministerstvem dopravy pověřená.“.
63.
V § 23 odst. 1 písm. j) a v § 23 odst. 2 písm. n) se slova „2 let“ nahrazují slovy „1 roku“.
64.
V § 23 odst. 3 písm. b) se slovo „vozidla,“ nahrazuje slovy „vozidla a“.
65.
V § 23 odst. 3 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje tečkou.
66.
V § 23 odst. 3 se písmeno d) zrušuje.
67.
V § 23 odstavec 4 zní:
„(4)
Řidič vozidla je při přepravě nebezpečných věcí v souladu s Dohodou ADR povinen
a)
provádět přepravu dopravní jednotkou vybavenou písemnými pokyny, osvědčením o školení řidiče přepravujícího nebezpečné věci a osvědčením o schválení vozidel pro přepravu některých nebezpečných věcí a řádně a úplně vyplněnými průvodními doklady,
b)
provádět přepravu dopravní jednotkou označenou bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu,
c)
převzít k přepravě pouze kontejner označený bezpečnostními značkami a označením vztahujícím se k nákladu,
d)
používat dopravní jednotku vybavenou předepsanou výbavou pro obecnou a osobní ochranu a další dodatečnou výbavou,
e)
používat dopravní jednotku vybavenou hasicími přístroji,
f)
dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky, manipulaci, zajištění nákladu a dozoru nad vozidly a
g)
dodržet ustanovení pro omezení průjezdu tunely.“.
68.
V § 27 se věta první zrušuje.
69.
V § 27 se slovo „však“ zrušuje a text „§ 9 odst. 2 písm. a)“ se nahrazuje slovy „§ 9 odst. 1 písm. a) a, jde-li o zahraniční dopravce usazené v jiném členském státu Evropské unie, kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu s řidičem včetně jejich překladu do českého jazyka“.
70.
V § 33a odst. 3 a 6 se text „§ 9 odst. 4 písm. b)“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 3 písm. b)“.
71.
V § 33c se slova „o počtu držitelů eurolicencí k 31. prosinci předchozího roku a o počtu jimi vydaných opisů eurolicencí“ nahrazují slovy „požadované přímo použitelným předpisem Evropské unie34) v rozsahu, ve kterém je má Česká republika sdělovat Evropské komisi“.
Poznámka pod čarou č. 34 zní:
„34)
Čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES.
Čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy.
Čl. 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006.“.
72.
V § 34 odst. 3 se slova „a celní úřady“ zrušují a za slovo „terminálů“ se vkládají slova „, zprostředkovatelé taxislužby“.
73.
V § 34 odst. 4 se slova „a taxametru“ nahrazují slovy „, taxametru a elektronickému zařízení, v němž má k dispozici smlouvu podle § 21 odst. 5 nebo potvrzení o přepravě podle § 21 odst. 6“.
74.
V § 34 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Dopravce je povinen zajistit, aby řidič poskytl obecní policii a Policii České republiky součinnost při výkonu kontroly.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
75.
V § 34b odst. 2 písm. f) se text „§ 9 odst. 4 písm. b)“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 3 písm. b),“.
76.
V § 34b odst. 5 písm. d) se text „§ 9 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 2“.
77.
V § 34b odst. 6 písm. c) se slova „a výrobní číslo paměťové jednotky taxametru“ zrušují a slovo „, a“ se nahrazuje čárkou.
78.
V § 34b odst. 6 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
sériové číslo evidenční nálepky vozidla taxislužby, která byla pro vozidlo taxislužby vydána, a datum jejího vydání a“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
79.
V § 34b odst. 7 se slova „podnikatelích v silniční dopravě provozované velkými vozidly“ nahrazují slovy „dopravcích provozujících silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby“.
80.
V § 34c odst. 8 písm. b) se text „§ 9 odst. 3 písm. b)“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 2 písm. b)“.
81.
V § 34d se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Údaje podle § 34b odst. 2 písm. h) o přestupcích a správních trestech za ně uložených, které pravomocně uložilo Ministerstvo dopravy dopravcům usazeným v jiném členském státě než v České republice provozujícím silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby za přestupek podle tohoto zákona, zapíše v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě Ministerstvo dopravy.“.
82.
V § 34d se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Ministerstvo dopravy dále zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup po dobu platnosti průkazu řidiče taxislužby číslo tohoto průkazu a po dobu evidence vozidla taxislužby jeho státní poznávací značku.“.
83.
V § 34d odst. 5 písm. b) se slova „podnikatelům v silniční dopravě provozované velkými vozidly“ nahrazují slovy „dopravcům provozujícím silniční dopravu velkými vozidly pro cizí potřeby“.
84.
V § 34e odst. 1 písm. a) se slovo „vykonává“ nahrazuje slovem „vykoná“.
85.
V § 34e odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
v rozporu s § 21d odst. 5 užije vozidlo označené střešní svítilnou podle § 21 odst. 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením.“.
86.
V § 34e odst. 2 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až k) se označují jako písmena a) až j).
87.
V § 34e odst. 2 písm. a) se slovo „neodevzdá“ nahrazuje slovy „nebo § 35h odst. 6 neodevzdá neplatný nebo zadržený“ a slova „do 7 dnů ode dne pozbytí jeho platnosti“ se zrušují.
88.
V § 34e odst. 2 písm. b) se slovo „vykonává“ nahrazuje slovy „v rozporu s § 21d odst. 1 vykoná“ a slova „nesplňuje požadavky § 21d odst. 1“ se nahrazují slovy „není vozidlem taxislužby zapsaným v evidenci vozidel taxislužby pro něj, je-li sám dopravcem, nebo pro dopravce, k němuž má vztah podle § 21 odst. 3 písm. a), ani vozidlem cestujícího“.
89.
V § 34e odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
v rozporu s § 21d odst. 1 písm. a) vykoná práci řidiče taxislužby vozidlem, které není označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby,“.
Dosavadní písmena c) až j) se označují jako písmena d) až k).
90.
V § 34e odst. 2 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
v rozporu s § 21d odst. 4 písm. a) užije vozidlo, které není viditelně a čitelně označeno střešní svítilnou nebo údaji o dopravci,“.
Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena g) až l).
91.
V § 34e odst. 2 písm. g) se text „§ 21d odst. 4 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 21d odst. 4 písm. b)“.
92.
V § 34e odst. 2 písm. h) se text „§ 21d odst. 4 písm. b)“ nahrazuje textem „§ 21d odst. 4 písm. c)“.
93.
V § 34e odst. 2 písm. i) se text „§ 21d odst. 4 písm. c)“ nahrazuje textem „§ 21d odst. 4 písm. d)“.
94.
V § 34e odst. 2 písm. j) se text „§ 21d odst. 4 písm. c)“ nahrazuje textem „§ 21d odst. 4 písm. d)“.
95.
V § 34e odst. 2 písmena k) a l) znějí:
„k)
v rozporu s § 21d odst. 5 užije vozidlo označené střešní svítilnou podle § 21 odst. 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením nebo
l)
v rozporu s § 35h odst. 5 vykoná práci řidiče taxislužby v době, kdy má zadržený průkaz řidiče taxislužby.“.
96.
V § 34e odst. 4 písm. a) a § 34e odst. 7 se slova „odstavce 2 písm. b)“ nahrazují slovy „odstavce 2 písm. a)“.
97.
V § 34e odst. 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „písm. b) až d)“.
98.
V § 34e odst. 4 písm. b) se slova „odstavce 2 písm. a), c) nebo f) až k)“ nahrazují slovy „odstavce 2 písm. b), c) nebo f) až k) nebo odstavce 3 písm. a)“.
99.
V § 34e odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo odstavce 2 písm. l)“.
100.
V § 34e odst. 5 se slova „bodu 1“ zrušují.
101.
V § 34e odst. 6 se slova „a), c) nebo f) až k)“ nahrazují slovy „b), c) nebo f) až l)“.
102.
V § 35 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až n) se označují jako písmena a) až m).
103.
V § 35 odst. 1 písm. f) se text „§ 9 odst. 2 nebo 4“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 1 nebo 3“.
104.
V § 35 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
v rozporu s § 21a odst. 4 neoznámí změnu údajů o taxametru nebo o vybavení vozidla taxametrem,“.
Dosavadní písmena i) až m) se označují jako písmena j) až n).
105.
V § 35 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „, nebo aby byly ve vozidle při jeho provozu stanovené smlouvy“.
106.
V § 35 odst. 1 písm. k) se slova „nebo 5“ nahrazují slovy „, 5 nebo 7“.
107.
V § 35 odst. 1 se písmeno l) zrušuje.
Dosavadní písmena m) a n) se označují jako písmena l) a m).
108.
V § 35 odst. 1 písm. m) se text „§ 21e odst. 2“ nahrazuje textem „§ 21f odst. 2“.
109.
V § 35 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a) provozuje taxislužbu vozidlem, které není označeno evidenční nálepkou vozidla taxislužby,“.
Dosavadní písmena i) až y) se označují jako písmena j) až z).
110.
V § 35 odst. 2 písm. k) se slova „vozidlem taxislužby“ a text „písm. a)“ zrušují.
111.
V § 35 odst. 2 se písmeno l) zrušuje.
Dosavadní písmena m) až z) se označují jako písmena l) až y).
112.
V § 35 odst. 2 písmeno m) zní:
„m)
v rozporu s § 21 odst. 4 písm. a) nezajistí, aby bylo vozidlo taxislužby viditelně a čitelně označeno střešní svítilnou a údaji o dopravci,“.
113.
V § 35 odst. 2 písm. n) se text „§ 21 odst. 3 písm. d)“ nahrazuje textem „§ 21 odst. 4 písm. b)“.
114.
V § 35 odst. 2 se písmeno o) zrušuje.
Dosavadní písmena p) až y) se označují jako písmena o) až x).
115.
V § 35 odst. 2 písm. o) se text „§ 21 odst. 3 písm. e)“ nahrazuje textem „§ 21 odst. 4 písm. c)“.
116.
V § 35 odst. 2 písm. p) se text „§ 21 odst. 3 písm. f)“ nahrazuje textem „§ 21 odst. 4 písm. d)“.
117.
V § 35 odst. 2 písm. q) se text „§ 21 odst. 3 písm. g)“ nahrazuje textem „§ 21 odst. 4 písm. e)“.
118.
V § 35 odst. 2 písm. r) se text „§ 21 odst. 3 písm. h)“ nahrazuje textem „§ 21 odst. 4 písm. f)“.
119.
V § 35 odst. 2 písm. s) se text „§ 21 odst. 3 písm. i)“ nahrazuje textem „§ 21 odst. 4 písm. g)“.
120.
V § 35 odst. 2 písmeno t) zní:
„t)
v rozporu s § 21 odst. 7 neuchovává záznamy o přepravě, smlouvy o přepravě a potvrzení o přepravě nejméně po dobu 3 let od ukončení přepravy nebo nezajistí, aby vozidlo taxislužby nebylo označeno střešní svítilnou podle § 21 odst. 4 písm. a) bodu 1, nápisem TAXI nebo jiným způsobem zaměnitelným s tímto označením,“.
121.
V § 35 odst. 2 se písmeno u) zrušuje.
Dosavadní písmena v) až x) se označují jako písmena u) až w).
122.
V § 35 odst. 2 písmeno v) zní:
„v)
v rozporu s § 21a odst. 5 nezajistí, aby evidenční nálepka vozidla taxislužby nebyla umístěna na jiném vozidle, než pro které byla vydána,“.
123.
V § 35 odst. 2 se za písmeno v) vkládá nové písmeno w), které zní:
„w)
v rozporu s § 21a odst. 7 nezajistí neprodleně odstranění evidenční nálepky vozidla taxislužby v případě vyřazení vozidla z evidence vozidel taxislužby,“.
Dosavadní písmeno w) se označuje jako písmeno x).
124.
V § 35 odst. 2 písm. x) se text „§ 21e odst. 1“ nahrazuje textem „§ 21f odst. 1“ a za slovo „objednávek“ se vkládají slova „, neuchová záznam objednávky v evidenční knize objednávek po dobu nejméně 1 roku od ukončení objednané přepravy“.
125.
V § 35 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno y), které zní:
„y)
v rozporu s § 34 odst. 5 nezajistí, aby řidič poskytl obecní policii nebo Policii České republiky součinnost při výkonu kontroly.“.
126.
V § 35 odstavec 3 zní:
„(3)
Dopravce se dopustí přestupku tím, že
a)
provozuje linkovou osobní dopravu bez licence nebo povolení, nebo
b)
v rozporu s § 27 nezajistí, aby byly ve vozidle kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu s řidičem včetně jejich překladu do českého jazyka.“.
127.
V § 35 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Zprostředkovatel taxislužby se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 21e odst. 1 zprostředkuje přepravu, která je
1.
poskytnuta osobou, která v době poskytnutí přepravy není po dobu delší než 15 pracovních dnů držitelem příslušné koncese,
2.
provedena vozidlem, které není vozidlem cestujícího ani v době poskytnutí přepravy po dobu delší než 15 pracovních dnů vozidlem taxislužby, nebo
3.
provedena řidičem, který v době poskytnutí přepravy není po dobu delší než 15 pracovních dnů držitelem oprávnění řidiče taxislužby, nebo
b)
nevede evidenci zprostředkovaných přeprav podle § 21e odst. 2.“.
128.
V § 35 odst. 7 písm. c) se za slova „odstavce 3“ vkládají slova „nebo 6“.
129.
V § 35 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Je-li přestupek podle odstavce 6 spáchán zprostředkovatelem taxislužby, kterému byl v posledních 5 letech nejméně dvakrát uložen správní trest za přestupek podle stejného ustanovení, lze za něj uložit
a)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku a
b)
zákaz činnosti do 3 let, jde-li o přestupek podle odstavce 6 písm. a) bodu 1 nebo písm. b).“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
130.
V § 35 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle odstavce 6 se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“.
131.
V § 35c odst. 1 se za slova „přestupku podle tohoto zákona“ vkládají slova „nebo kontrolního řádu“.
132.
V § 35f odst. 2 větě první se slova „uložena dopravci“ nahrazují slovy „uložena osobě, od níž byla vybrána kauce,“.
133.
V § 35f odst. 2 větě druhé se slovo „dopravci“ zrušuje.
134.
V § 35f se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „osobě, od níž byla vybrána“.
135.
V § 35f odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „dopravce“ nahrazuje slovy „osobu, od níž byla vybrána kauce,“, slovo „ho“ se nahrazuje slovem „ji“ a slovo „dopravci“ se nahrazuje slovy „osobě, od níž byla vybrána“.
136.
V § 35f odst. 3 písm. a) se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“.
137.
V § 35f odst. 3 písm. b) se slova „dopravce písemně sdělí“ nahrazují slovy „písemně sdělila“.
138.
V § 35f odst. 4 se slova „dopravce nesdělí dopravnímu úřadu“ nahrazují slovy „správnímu orgánu nebyly“ a za slovo „rozhodnutí“ se vkládá slovo „sděleny“.
139.
V § 35f odst. 5 se slova „dopravní úřad“ nahrazují slovy „správní orgán“.
140.
V § 35h odst. 1 písm. a) se text „§ 9 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 2“.
141.
V § 35h odst. 1 písm. b) se text „§ 9 odst. 3 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 9 odst. 2 písm. a)“.
142.
V § 35h odst. 2 se slova „řidičský průkaz“ nahrazují slovy „průkaz řidiče taxislužby“.
143.
V § 35h odst. 3 a § 35h odst. 4 písm. a) se slova „a zadrženého průkazu“ zrušují.
144.
V § 35h se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Postup podle odstavců 1 až 5 lze uplatnit, i pokud průkaz řidiče taxislužby nebyl řidičem při provádění státního odborného dozoru předložen. Průkaz řidiče taxislužby se v takovém případě považuje za zadržený. Tato skutečnost se zaznamená v potvrzení podle odstavce 2. Průkaz řidiče taxislužby se k vyhotovení potvrzení doručovanému dopravnímu úřadu nepřikládá a jeho držitel má povinnost jej do 5 pracovních dnů ode dne zadržení odevzdat příslušnému dopravnímu úřadu. Dopravní úřad průkaz řidiče taxislužby podle odstavce 4 nevrací, nebyl-li odevzdán.“.
145.
V § 36 odst. 3 se slova „c) a n)“ nahrazují slovy „b) a m)“ a slova „a h)“ se nahrazují slovy „, h) a y)“.
146.
V § 36 odst. 4 se za text „§ 34e“ vkládají slova „nebo § 35 odst. 2 písm. h)“.
147.
V § 36 odst. 6 se slova „nebo celní úřad“ zrušují.
148.
V § 36 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Přestupky podle § 34e odst. 3 může dále projednat příkazem na místě celní úřad.“.
149.
V § 37 odst. 1 se za slova „jinak vybaveno“ vkládají slova „, zda jsou dodržovány podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí“.
150.
V § 38 odst. 1 se slova „, a zda tuzemský dopravce používá vozidlo, jehož technický stav byl shledán vyhovujícím při technické kontrole, od které neuplynula doba stanovená zvláštním zákonem“ zrušují.
151.
V § 38 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
152.
Poznámka pod čarou č. 4e zní:
„4e)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy.“.
153.
V § 38a odst. 3 písm. j) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
154.
V § 38a se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
evidenčních nálepek vozidla taxislužby.“.
155.
V § 41 odst. 2 se text „§ 9 odst. 1,“ zrušuje, text „§ 17 odst. 5“ se nahrazuje textem „§ 17 odst. 6“, za text „§ 21 odst. 9“ se vkládá text „, § 21a odst. 8“, text „§ 21e odst. 1“ se nahrazuje textem „§ 21f odst. 1“ a text „§ 34 odst. 5“ se nahrazuje textem „§ 34 odst. 6“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Vozidlo, které je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsáno v evidenci vozidel taxislužby, lze do vydání evidenční nálepky vozidla taxislužby užívat k provozování taxislužby i bez označení touto nálepkou, nejdéle však po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. III
V příloze č. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 193/2017 Sb. a zákona č. 111/2018 Sb., se ve čtvrtém sloupci za slova „dopravní úřad“ vkládají slova „, s výjimkou žádosti o koncesi k provozování silniční motorové dopravy nákladními vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, a s výjimkou žádosti o koncesi k provozování silniční motorové dopravy osobními vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o silničním provozu
Čl. IV
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb. a zákona č. 285/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 25 odst. 2 se za slovo „řidič“ vkládá slovo „vozidla“ a za slovo „taxislužby“ se vkládají slova „označeného střešní svítilnou podle zvláštního právního předpisu21)“.
2.
V § 50 odst. 1 se slova „taxislužby21)“ nahrazují slovy „taxislužby označeného střešní svítilnou podle zvláštního právního předpisu21).“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. V
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 279/2019 Sb., se mění takto:
1.
V příloze se v položce 34 za bod 13 vkládá nový bod 14, který zní:
„14.
Vydání evidenční nálepky vozidla taxislužby Kč 500“.
2.
V příloze se v položce 34 na konci oddílu „Předmětem poplatku není“ doplňuje bod 4, který zní:
„4.
Vydání výpisu z evidence vozidel taxislužby z Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě při zápisu vozidla do této evidence.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o dráhách
Čl. VI
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 23/2000 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 77/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 144/2002 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 181/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 377/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 180/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 313/2019 Sb., se mění takto:
V § 37 odst. 4 písm. d) se za slovem „doručování6i)“ slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovem „dokladu“ se doplňují slova „a u osob, které nedosáhly plnoletosti, osobní údaje zákonného zástupce v rozsahu jméno, příjmení, datum narození a adresa pro doručování.“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 116/2020 Sb. | Zákon č. 116/2020 Sb.
Zákon o náhradě újmy způsobené povinným očkováním
Vyhlášeno 24. 3. 2020, datum účinnosti 8. 4. 2020, částka 43/2020
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Rozsah náhrady újmy
* § 3 - Domněnka příčinné souvislosti mezi újmou na zdraví a povinným očkováním
* § 4 - Uplatnění práva na náhradu újmy
* § 5 - (1) Skutečnosti nezbytné pro posouzení práva na náhradu újmy posoudí ministerstvo bezodkladně po obdržení žádosti o poskytnutí náhrady újmy. Při posuzování vychází ministerstvo zejména z předložených nebo vyžádaných dokumentů a dále z odborných nebo znalec
* § 6 - Nezávislá odborná komise
* § 7 - Regresní úhrada
* § 8 - Zmocňovací ustanovení
* § 9 - Ustanovení společná a přechodná
* § 10 - Účinnost
Aktuální znění od 8. 4. 2020
116
ZÁKON
ze dne 4. března 2020
o náhradě újmy způsobené povinným očkováním
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje podmínky, za nichž stát nahradí újmu způsobenou povinným očkováním podle zákona o ochraně veřejného zdraví1).
(2)
Tímto zákonem není vyloučena povinnost státu k náhradě újmy podle jiných zákonů.
§ 2
Rozsah náhrady újmy
(1)
Stát nahradí osobě, která se podrobila povinnému očkování, jež provedl poskytovatel zdravotních služeb2), (dále jen „očkovaný“), dojde-li následkem povinného očkování k zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného, vytrpěné bolesti, ztrátu na výdělku a ztížení společenského uplatnění způsobené povinným očkováním. V takovém případě stát hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví očkovaného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil.
(2)
Stát poskytne náhradu osobě blízké očkovanému za duševní útrapy, dojde-li následkem povinného očkování k usmrcení nebo zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného.
§ 3
Domněnka příčinné souvislosti mezi újmou na zdraví a povinným očkováním
Jedná-li se o újmu na zdraví, kterou prováděcí právní předpis stanoví jako pravděpodobný následek daného povinného očkování a tento následek nastane po provedení daného povinného očkování v době stanovené tímto prováděcím právním předpisem, má se za to, že újma na zdraví byla způsobena povinným očkováním.
§ 4
Uplatnění práva na náhradu újmy
(1)
O poskytnutí náhrady újmy očkovaný požádá Ministerstvo zdravotnictví (dále jen „ministerstvo“).
(2)
Žádost o poskytnutí náhrady újmy se podává v písemné formě a obsahuje
a)
jméno, datum narození a adresu místa trvalého pobytu očkovaného,
b)
název zdravotní pojišťovny, u které je očkovaný zdravotně pojištěn,
c)
popis příčin vzniku újmy a uvedení rozsahu újmy, zejména kdo a kdy očkovací látku podal, jaká újma očkovanému vznikla, kdy se objevily následky daného povinného očkování, jak se projevovaly, jak dlouho trvaly nebo zda stále trvají,
d)
označení vybrané očkovací látky, jejímž použitím újma podle poznatků očkovaného vznikla, a
e)
požadovanou výši náhrady újmy.
(3)
K žádosti o poskytnutí náhrady újmy očkovaný připojí dokumenty potřebné pro posouzení práva na náhradu újmy, a to zejména lékařské zprávy poskytovatelů zdravotních služeb o poskytování zdravotních služeb očkovanému, které prokazují právo očkovaného na náhradu újmy.
(4)
Očkovaný může pro účely posouzení jeho práva na náhradu újmy udělit ministerstvu souhlas s nahlížením do zdravotnické dokumentace o něm vedené poskytovatelem zdravotních služeb a s pořizováním výpisů nebo kopií této zdravotnické dokumentace. Tento souhlas očkovaný připojí k žádosti o poskytnutí náhrady újmy.
§ 5
(1)
Skutečnosti nezbytné pro posouzení práva na náhradu újmy posoudí ministerstvo bezodkladně po obdržení žádosti o poskytnutí náhrady újmy. Při posuzování vychází ministerstvo zejména z předložených nebo vyžádaných dokumentů a dále z odborných nebo znaleckých posudků.
(2)
Ministerstvo přizná náhradu újmy v požadované výši, jestliže dospěje k závěru, že očkovaný na ni má podle tohoto zákona právo. Je-li výše újmy prokázána v částce nižší, než činí požadovaná výše náhrady újmy, přizná ministerstvo náhradu újmy v prokázané výši. Přiznanou výši náhrady újmy vyplatí ministerstvo očkovanému nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy žádost očkovaného o poskytnutí náhrady újmy byla ministerstvu doručena.
(3)
Jestliže ministerstvo zčásti nebo zcela požadovanou výši náhrady újmy očkovanému nepřizná, bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě podle odstavce 2, jej o svém závěru vyrozumí.
(4)
Pokud ministerstvo nevyplatí náhradu újmy v požadované výši ve lhůtě podle odstavce 2, může se očkovaný domáhat náhrady újmy u soudu.
(5)
Promlčecí lhůta neběží ode dne, kdy byla ministerstvu doručena žádost očkovaného o poskytnutí náhrady újmy, do dne, kdy ministerstvo vyrozumělo očkovaného o tom, že mu požadovanou náhradu újmy zcela nebo zčásti nepřiznalo, nejdéle však po dobu, než uplyne lhůta podle odstavce 2.
(6)
Uplatnění práva na náhradu újmy podle tohoto zákona u ministerstva je podmínkou pro případné uplatnění práva na náhradu újmy u soudu.
§ 6
Nezávislá odborná komise
(1)
Ministerstvo může pro posouzení složitých případů ustavit nezávislou odbornou komisi.
(2)
Členy nezávislé odborné komise, které jmenuje a odvolává ministerstvo, jsou vždy
a)
zástupce ministerstva; zástupce ministerstva, který je vždy zdravotnickým pracovníkem, je současně předsedou komise a řídí její činnost,
b)
nejméně 2 zdravotničtí pracovníci se způsobilostí k samostatnému výkonu zdravotnického povolání v příslušném oboru zdravotní péče,
c)
osoba, která získala vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva.
(3)
Členy nezávislé odborné komise nemohou být osoby, u nichž se zřetelem na jejich vztah k očkovanému nebo k poskytovateli, který provedl očkování, jsou důvodné pochybnosti o jejich nepodjatosti.
(4)
Nezávislá odborná komise projedná případ za účasti nejméně nadpoloviční většiny všech členů, přičemž jeden z nich musí být vždy zdravotnický pracovník podle odstavce 2 písm. b).
(5)
Nezávislá odborná komise případ posoudí na základě zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi a dalších skutečností zjištěných pro účely posouzení případu a vypracuje zápis, který je bezodkladně předán ministerstvu prostřednictvím předsedy komise. Zápis obsahuje
a)
souhrn podstatných zjištěných údajů,
b)
závěr projednání případu s jednoznačným konstatováním, zda újma na zdraví je následkem povinného očkování,
c)
další závěry podstatné pro posouzení povinnosti státu nahradit újmu očkovanému.
§ 7
Regresní úhrada
Zjistí-li ministerstvo, že vznik újmy mohl být způsoben zaviněným protiprávním činem jiné osoby, oznámí své zjištění zdravotní pojišťovně, u níž je očkovaný zdravotně pojištěn. Společně s oznámením je ministerstvo povinno zdravotní pojišťovně předat veškeré údaje a dokumenty potřebné pro uplatnění náhrady nákladů vynaložených na zdravotní služby hrazené z veřejného zdravotního pojištění, které má k dispozici. Oznamovací povinnost splní ministerstvo do 3 měsíců ode dne zjištění.
§ 8
Zmocňovací ustanovení
Ministerstvo stanoví vyhláškou následky povinného očkování spočívající v újmě na zdraví, u kterých je na základě odborného medicínského poznání pravděpodobné, že nastanou, a dobu, ve které tyto následky po provedení daného povinného očkování nastanou.
§ 9
Ustanovení společná a přechodná
(1)
Ve věcech neupravených tímto zákonem se poskytování náhrady újmy způsobené povinným očkováním řídí občanským zákoníkem.
(2)
V případě žádosti o poskytnutí náhrady újmy, která byla ministerstvu doručena v prvních 6 měsících ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, činí lhůta podle § 5 odst. 2 pro zaplacení náhrady újmy očkovanému 12 měsíců ode dne, kdy byla ministerstvu žádost o poskytnutí náhrady újmy doručena.
(3)
Uplatní-li osoba blízká očkovanému právo na náhradu za duševní útrapy, použijí se odstavec 2 a § 4 a 5 obdobně.
§ 10
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 117/2020 Sb. | Zákon č. 117/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 24. 3. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 43/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 3. 2021
117
ZÁKON
ze dne 4. března 2020,
kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna živnostenského zákona
Čl. I
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 45a se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
podat žádost o vydání českého národního průkazu průvodce podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.“.
2.
V § 45a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Živnostenský úřad předá Ministerstvu pro místní rozvoj žádost podanou podle odstavce 1 písm. f).“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu
Čl. II
Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 341/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 111/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 10b se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Právnická osoba jako podnikatel nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 12 nezajistí, aby
a)
činnost průvodce cestovního ruchu (dále jen „průvodce“) vykonávala pouze osoba, které byl vydán český národní průkaz průvodce (dále jen „průkaz“), nebo
b)
průvodce měl po celou dobu výkonu činnosti na území České republiky průkaz na viditelném místě svého oděvu.
(8)
Osoba uvedená v § 12d odst. 1 nebo 2 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s
a)
§ 12d odst. 3 před prvním poskytnutím služby na území České republiky nesplní povinnost písemně oznámit tuto skutečnost ministerstvu, nebo
b)
§ 12d odst. 4 nezajistí, aby osoba, která pro něj vykonává činnost průvodce, byla schopna se při kontrole prokázat dokladem osvědčujícím jejich smluvní vztah, nebo dokladem prokazujícím její oprávnění k výkonu činnosti průvodce v zemi svého usazení.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9.
2.
V § 10b odst. 9 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, odstavce 7 písm. a) nebo odstavce 8 písm. a)“.
3.
V § 10b se na konci odstavce 9 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 7 písm. b) nebo odstavce 8 písm. b).“.
4.
Za část druhou se vkládá nová část třetí, která včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 16 až 18 zní:
„ČÁST TŘETÍ
PRŮVODCOVSKÁ ČINNOST V OBLASTI CESTOVNÍHO RUCHU A JEJÍ VÝKON
§ 12
Průvodce cestovního ruchu
(1)
Průvodcem je fyzická osoba, která poskytuje skupině osob nebo jednotlivcům výklad o kulturním, historickém a přírodním dědictví země a současném životě v ní.
(2)
Činnost průvodce může vykonávat pouze osoba, které byl vydán průkaz. Průvodce je povinen mít po celou dobu výkladu na území České republiky průkaz na viditelném místě svého oděvu; za splnění této povinnosti odpovídá osoba, která má právo provozovat průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu podle zvláštního právního předpisu16).
(3)
Ustanovení části třetí (§ 12 až 12d) se nevztahují na průvodce v objektech nebo na průvodce vykonávající činnost v územích přístupných veřejnosti vymezených v zákoně o ochraně přírody a krajiny17).
§ 12a
Průkaz průvodce a jeho vydání
Průkaz je veřejná listina, která osvědčuje, že průvodce splňuje podmínky podle tohoto zákona. Ministerstvo vydá průkaz
a)
I. stupně žadateli, který má právo provozovat průvodcovskou činnost v oblasti cestovního ruchu podle zvláštního právního předpisu16) nebo prokáže, že je k osobě, která toto oprávnění má, ve smluvním vztahu, nebo
b)
II. stupně, splní-li žadatel o vydání průkazu odbornou způsobilost podle § 12b odst. 3.
§ 12b
(1)
Žádost o vydání průkazu musí obsahovat tyto údaje:
a)
jméno a příjmení žadatele,
b)
státní občanství žadatele,
c)
místo trvalého pobytu žadatele,
d)
rodné číslo žadatele, a nebylo-li přiděleno, datum jeho narození,
e)
identifikační číslo žadatele, bylo-li přiděleno, a
f)
stupeň průkazu, o který je žádáno.
(2)
Žadatel o vydání průkazu I. stupně připojí k žádosti doklad nebo doklady prokazující, že je ve smluvním vztahu k osobě podle § 12a písm. a); je-li žadatel sám touto osobou, doklad k žádosti nepřipojuje.
(3)
Žadatel o vydání průkazu II. stupně připojí k žádosti doklad nebo doklady prokazující odbornou způsobilost, kterými jsou doklad nebo doklady o
a)
vysokoškolském vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na historii nebo cestovní ruch,
b)
vyšším odborném vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch,
c)
středním vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na cestovní ruch,
d)
středním vzdělání s maturitní zkouškou a osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy,
e)
profesní kvalifikaci pro průvodce cestovního ruchu, nebo
f)
uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu18).
(4)
K žádosti o vydání průkazu se přikládá fotografie podle § 20 odst. 5 zákona o cestovních dokladech.
(5)
Splnil-li žadatel všechny podmínky stanovené zákonem, vydá ministerstvo do 30 dnů ode dne doručení žádosti žadateli průkaz. Vzory průkazů včetně údajů v nich uvedených podle jednotlivých druhů průkazů stanoví ministerstvo vyhláškou. Průkaz je vydáván na dobu neurčitou.
(6)
Při změně údajů zaznamenávaných v průkazu vydá ministerstvo průvodci na jeho žádost nový průkaz.
§ 12c
Seznam průvodců
Ministerstvo vede seznam průvodců, kterým byl vydán průkaz. Seznam je veřejně přístupný na internetových stránkách ministerstva a obsahuje tyto údaje o průvodci:
a)
jméno a příjmení,
b)
datum narození a
c)
stupeň průkazu a datum jeho vydání.
§ 12d
(1)
Občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat činnost průvodce, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie.
(2)
Právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právem členského státu Evropské unie a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie a je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat činnost průvodce, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v souladu s čl. 56 a následujícími Smlouvy o fungování Evropské unie.
(3)
Před prvním poskytnutím služby na území České republiky je osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 povinna oznámit tuto skutečnost ministerstvu. Oznámení se podává elektronicky.
(4)
Průvodce vykonávající tuto činnost pro osobu uvedenou v odstavci 1 nebo 2 je povinen se při kontrole prokázat průkazem totožnosti, oznámením podle odstavce 3, dokladem osvědčujícím jeho smluvní vztah k osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2 a dokladem prokazujícím oprávnění osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2 vykonávat činnost průvodce v zemi svého usazení.
(5)
Občané dalších smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občané Švýcarské konfederace a právnické osoby se sídlem na území těchto států se považují pro účely odstavců 3 a 4 za osoby uvedené v odstavci 1 nebo 2.
16)
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
17)
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
18)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní části třetí a čtvrtá se označují jako části čtvrtá a pátá.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., se za položku 25a doplňuje položka 25b, která zní:
„Položka 25b
a) | Vydání českého národního průkazu průvodce I. stupně| Kč| 1 000
---|---|---|---
b) | Vydání českého národního průkazu průvodce II. stupně| Kč| 1 000
c) | Vydání českého národního průkazu průvodce I. nebo II. stupně po změně údajů| Kč| 200
d)| Vydání duplikátu českého národního průkazu průvodce I. nebo II. stupně náhradou za průkaz poškozený, zničený, ztracený nebo odcizený| Kč| 500
“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Správnímu poplatku nepodléhá vydání českého národního průkazu průvodce I. a II. stupně, jde-li o žádosti o vydání českého národního průkazu průvodce podané do 28. února 2021.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, s výjimkou ustanovení čl. II bodu 4 (§ 12 odst. 2), které nabývá účinnosti dnem 1. března 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 118/2020 Sb. | Zákon č. 118/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 3. 2020, datum účinnosti 1. 4. 2020, částka 43/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 4. 2020
118
ZÁKON
ze dne 3. března 2020,
kterým se mění zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
Čl. I
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 22/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 139/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 153/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 311/2013 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 104/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 6, které včetně poznámky pod čarou č. 96 znějí:
„(2)
Právní osobnost a svéprávnost státu se pro účely jeho vystupování v právních vztazích s jinými osobami dělí mezi jednotlivé organizační složky, které jsou podle tohoto zákona anebo podle zvláštních právních předpisů věcně příslušné k zajišťování výkonu práv a plnění závazků státu v těchto právních vztazích a jsou účetními jednotkami.
(3)
Organizační složky uvedené v odstavci 2 naplňují právní osobnost a svéprávnost státu v právních vztazích, které se jich týkají, samostatně a vzájemně nezávisle.
(4)
Týká-li se právní vztah současně různých organizačních složek uvedených v odstavci 2, naplňuje každá z nich právní osobnost a svéprávnost státu v rozsahu, který odpovídá její příslušnosti.
(5)
Odstavce 2 až 4 se použijí přiměřeně i na právní vztahy mezi organizačními složkami navzájem. Právní jednání organizačních složek se v těchto případech řídí ustanovením § 19 odst. 1.
(6)
V řízení před soudy a jinými orgány vystupují organizační složky za stát jako jednotliví účastníci96). Vystupuje-li v řízení před soudy a jinými orgány za stát v téže věci více organizačních složek, postupují v řízení samostatně, v souladu se svou procesní rolí a vzájemně nezávisle v rozsahu, který odpovídá jejich příslušnosti.
96)
§ 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 46 se ve větě první zrušuje odkaz na poznámku pod čarou č. 65 a věta druhá se nahrazuje větami, které znějí: „Odpovědnost státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávných úředním postupem se řídí zvláštním právním předpisem65); tím však nejsou dotčeny podmínky vystupování státu v právních vztazích podle tohoto zákona. V případě regresní úhrady podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem se ustanovení § 47 odst. 4 použije obdobně.“.
3.
V § 47 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Organizační složka v případě vzniku škody na majetku, se kterým je příslušná hospodařit, bez zbytečného odkladu posoudí uplatnění nároku na náhradu škody vůči osobě odpovědné podle odstavce 2 a pořídí o tom záznam.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem
Čl. II
Zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 234/2002 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 160/2006 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 178/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Došlo-li ke škodě nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 vět druhé a třetí a posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek, jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
2.
V § 6 odst. 4 se za slova „odstavce 2“ vkládají slova „nebo 3“.
3.
V § 6 odst. 7 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
4.
V § 14 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup úřad nebo jiný orgán veřejné moci, který není k jeho projednání příslušný, poskytne tento úřad nebo jiný orgán veřejné moci příslušnému úřadu nezbytnou součinnost; to platí pro řízení před soudem obdobně.“.
5.
V § 18 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Povinnost poskytnout nezbytnou součinnost podle § 14 odst. 4 platí pro posouzení práva na regresní úhradu obdobně.
Čl. III
Přechodné ustanovení
Na řízení o nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 82/1998 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; povinnost poskytnout nezbytnou součinnost podle ustanovení § 14 a 18 zákona č. 82/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tím však není dotčena.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 119/2020 Sb. | Zákon č. 119/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu
Vyhlášeno 24. 3. 2020, datum účinnosti 1. 5. 2020, částka 43/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o dluhopisech
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ŠESTÁ - Změna insolvenčního zákona
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění
* ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 5. 2020
119
ZÁKON
ze dne 10. března 2020,
kterým se mění některé zákony v oblasti regulace podnikání na finančním trhu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. I
Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 204/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se čárka za slovem „trhu“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a veřejnou nabídku investičních cenných papírů“ se zrušují.
2.
V poznámce pod čarou č. 1 se věta čtvrtá zrušuje.
3.
V poznámce pod čarou č. 2 se věta první zrušuje a na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES.“.
4.
V § 1 odst. 3 se na konci písmene i) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno l), které včetně poznámky pod čarou č. 66 zní:
„l)
přímo použitelný předpis Evropské unie upravující prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66).
66)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129.“.
5.
V § 2 odst. 1 se na konci písmene w) slovo „a“ zrušuje, na konci písmene x) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno y), které zní:
„y)
zprostředkováním obchodů s investičními nástroji činnost vykonávaná podnikatelským způsobem spočívající v
1.
nabízení možnosti sjednat obchod s investičními nástroji nebo poskytnout investiční službu jménem poskytovatele investičních služeb nebo jménem zákazníka,
2.
předkládání návrhů na sjednání obchodu s investičními nástroji nebo poskytnutí investiční služby jménem poskytovatele investičních služeb nebo jménem zákazníka,
3.
provádění přípravných prací směřujících ke sjednání obchodu s investičními nástroji nebo poskytnutí investiční služby jménem poskytovatele investičních služeb nebo jménem zákazníka, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání takového obchodu nebo služby,
4.
sjednávání obchodu s investičními nástroji nebo sjednávání poskytování investiční služby jménem poskytovatele investičních služeb nebo jménem zákazníka, nebo
5.
pomoci při výkonu práv a plnění povinností při sjednávání obchodu s investičními nástroji nebo při poskytování investiční služby jménem poskytovatele investičních služeb nebo jménem zákazníka.“.
6.
V § 2a odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
jiná osoba, která podniká na finančním trhu na základě oprávnění uděleného orgánem dohledu nad finančním trhem, s výjimkou
1.
vázaného zástupce podle tohoto zákona,
2.
vázaného zástupce a zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr,
3.
vázaného zástupce podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření a
4.
vázaného zástupce a doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění,“.
7.
V § 2a odst. 3 větě první se slova „odstavců 1 a“ nahrazují slovy „odstavce 1 nebo“ a ve větě druhé se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „první“.
8.
V § 4 odstavec 4 zní:
„(4)
Za poskytování investiční služby přijímání a předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů podle odstavce 2 písm. a) se pro účely tohoto zákona považuje také zprostředkování obchodů s investičními nástroji.“.
9.
V § 10 odst. 1 části věty za středníkem se slova „jednají jako“ nahrazují slovem „tvoří“.
10.
V § 10d odst. 3 větě první se za číslo „50.“ vkládá slovo „pracovní“.
11.
V § 14a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Odstavec 2 se nepoužije pro osobu, která v rámci poskytování investičních služeb jedná výhradně s osobami uvedenými v § 2a odst. 1 nebo 2 nebo v § 2b.“.
12.
V § 15 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „je přípustná,“ nahrazují slovy „podle odstavce 3 je přípustná, jen“.
13.
V § 15d odst. 1 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
systému odškodnění zákazníků a systému pojištění pohledávek z vkladů, které se týkají majetku zákazníka, včetně výše a rozsahu krytí poskytovaného systémem pro odškodnění zákazníků; obchodník s cennými papíry informuje zákazníka na jeho žádost o podmínkách odškodnění, postupu uplatnění nároku na odškodnění a jeho výplaty.“.
14.
V § 17 odst. 2 větě první se slova „, které zahrnují přijetí, předání nebo provedení pokynu zákazníka“ nahrazují slovy „poskytovaných zákazníkovi“.
15.
V § 24 odst. 5 se na konci písmene d) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
plní podmínky podle § 14a odst. 2.“.
16.
V § 25 odstavec 1 zní:
„(1)
Zahraniční osoba, která má povolení orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie k poskytování investičních služeb, může v souladu s právem Evropské unie poskytovat na území České republiky bez umístění pobočky investiční služby, ke kterým má povolení orgánu dohledu domovského státu, dočasně nebo příležitostně, nejde-li o investiční služby poskytované profesionálním zákazníkům podle § 2a, kterým lze tímto způsobem poskytovat investiční služby i trvale. Česká národní banka informuje tuto osobu bez zbytečného odkladu o tom, že obdržela od orgánu dohledu domovského státu údaje týkající se zamýšleného poskytování investičních služeb touto osobou v České republice.“.
17.
V § 28a odst. 1 písm. g) bod 3 zní:
„3.
zajišťování toho, aby osoby, pomocí kterých vykonává činnost této pobočky, byly plně svéprávné, důvěryhodné a měly nezbytné znalosti, dovednosti a zkušenosti,“.
18.
V § 30 odst. 1 písm. g) bodě 3 a v § 30 odst. 2 písm. d) bodě 3 se slova „odborně způsobilé“ nahrazují slovy „měly nezbytné znalosti, dovednosti a zkušenosti“.
19.
V § 30 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
tato osoba má zřízenu datovou schránku podnikající fyzické osoby; v případě podání žádosti fyzickou osobou, která dosud není podnikatelem, požádá tato osoba o zřízení datové schránky podnikající fyzické osoby bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení povolení k činnosti investičního zprostředkovatele, a“.
20.
V § 30b odstavec 4 zní:
„(4)
Povolení k činnosti investičního zprostředkovatele zaniká
a)
uplynutím doby trvání povolení podle odstavce 1, nedojde-li k prodloužení podle odstavce 2,
b)
smrtí fyzické osoby,
c)
zánikem právnické osoby,
d)
udělením povolení investičnímu zprostředkovateli k činnosti obchodníka s cennými papíry, nebo
e)
odnětím povolení k činnosti investičního zprostředkovatele (§ 145).“.
21.
V § 32 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ustanovení § 14a odst. 2 se nepoužije pro osobu, která v rámci poskytování investičních služeb jedná výhradně s osobami uvedenými v § 2a odst. 1 nebo 2 nebo v § 2b.“.
22.
V § 32a odst. 1 písm. a) se text „h)“ nahrazuje textem „i)“.
23.
Nadpis části čtvrté zní: „NĚKTERÁ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROSPEKTU“.
24.
V části čtvrté se označení a nadpis hlavy I zrušují.
25.
§ 34 a 35 včetně nadpisů znějí:
㤠34
Odpovědnost za obsah prospektu
(1)
Za správnost a úplnost údajů uvedených v prospektu odpovídá osoba, která sestavila prospekt, a ručitel, pokud je uveden v prospektu a zaručil se za správnost údajů. Pokud sestavilo prospekt více osob společně, odpovídá každá z těchto osob za obsah prospektu. V prospektu musí být uvedeny údaje o osobách odpovědných za správné sestavení prospektu a jejich prohlášení, že podle jejich nejlepšího vědomí jsou údaje obsažené v prospektu správné a že v něm nebyly zamlčeny žádné skutečnosti, které by mohly změnit význam prospektu.
(2)
Za správnost údajů uvedených ve shrnutí prospektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66) odpovídá osoba uvedená v odstavci 1 pouze v případě, že je shrnutí prospektu zavádějící nebo nepřesné při společném výkladu s ostatními částmi prospektu, nebo pokud shrnutí prospektu při společném výkladu s ostatními částmi prospektu neobsahuje požadované informace.
(3)
Za správnost a úplnost údajů uvedených v registračním dokumentu nebo univerzálním registračním dokumentu odpovídají osoby uvedené v odstavci 1, je-li takový dokument nedílnou součástí schváleného prospektu.
(4)
Užívá-li zákon pojem „prospekt“, rozumí se jím prospekt podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66).
§ 35
Mechanismus k hlášení
Osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66), nejedná-li se o obchodníka s cennými papíry, organizátora regulovaného trhu nebo poskytovatele služeb hlášení údajů, zavede, udržuje a uplatňuje mechanismus k hlášení porušení nebo hrozícího porušení tohoto přímo použitelného předpisu obdobně podle § 12i odst. 1.“.
26.
Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.
27.
§ 35a a 35b se včetně nadpisu zrušují.
28.
V části čtvrté se hlava II včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 8 zrušuje.
29.
V § 39 odst. 8 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „2“.
30.
V § 48 odst. 1 písm. i) bodě 3 se slova „stanovené v § 57,“ nahrazují slovy „stanovené v § “ a na konci textu bodu se doplňují slova „a v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66)“.
31.
V § 50c odst. 2 se text „§ 63a“ nahrazuje textem „§ 73m“.
32.
V § 56 odst. 5 se věty druhá a poslední zrušují.
33.
§ 57 se včetně nadpisu zrušuje.
34.
§ 63a se zrušuje.
35.
V § 65 odst. 1 písm. a) se číslo „57“ nahrazuje slovy „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66)“.
36.
V § 69 odst. 6 se věta druhá zrušuje.
37.
V § 71 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Provozovatel mnohostranného obchodního systému informuje Českou národní banku o obsahu smluv podle § 50g odst. 1.“.
38.
Nadpis § 73 se zrušuje.
39.
V § 73 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Pro provozovatele mnohostranného obchodního systému se § 50a až 50e, § 50f odst. 1 a 2 a § 50g použijí obdobně.
(3)
Provozovatel mnohostranného obchodního systému je povinen kontrolovat a vynucovat dodržování závazků ze smluv podle § 50g odst. 1 obchodníky s cennými papíry.“.
40.
V § 73f se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Provozovatel organizovaného obchodního systému informuje Českou národní banku o obsahu smluv podle § 50g odst. 1.“.
41.
V § 73g odst. 6 větě první se slova „přijatý k obchodování na evropském regulovaném trhu“ zrušují.
42.
V § 73g odst. 6 se věta druhá zrušuje.
43.
Nadpis § 73h se zrušuje.
44.
V § 73h se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Pro provozovatele organizovaného obchodního systému se § 50a až 50e, § 50f odst. 1 a 2 a § 50g použijí obdobně.
(3)
Provozovatel organizovaného obchodního systému kontroluje a vynucuje dodržování závazků ze smluv podle § 50g odst. 1 obchodníky s cennými papíry.“.
45.
V části páté se za § 73l vkládá nový § 73m, který zní:
㤠73m
Účastníci obchodního systému mají povinnost provádět náležité testování algoritmů s cílem zajistit, aby algoritmické systémy obchodování nemohly vytvořit podmínky obchodování narušující řádné fungování trhu nebo přispět k vytvoření takových podmínek.“.
46.
V § 91 se slova „cenných papírů vedených v evidenci ministerstva“ nahrazují slovy „státních dluhopisů“.
47.
V § 116 odst. 1 se za slovo „pravomocí“ vkládají slova „podle čl. 3 odst. 1 bodu 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014“.
48.
V § 118 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Emitent vyhotovuje výroční zprávu a konsolidovanou výroční zprávu za účetní období, které započalo v roce 2020 nebo později, v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím jednotný elektronický formát pro podávání zpráv67).“.
Poznámka pod čarou č. 67 zní:
„67)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) ze dne 17. prosince 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES, pokud jde o regulační technické normy specifikace jednotného elektronického formátu pro podávání zpráv.“.
49.
V § 119c odst. 2 písm. a) se slova „tímto zákonem nebo srovnatelným právním předpisem členského státu Evropské unie“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66)“.
50.
V § 122a odst. 2 větě druhé se slovo „odstavce“ nahrazuje textem „§ 122 odst.“.
51.
V § 127d odst. 2 se slova „provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující prospekt a směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující požadavky na průhlednost týkající se informací o emitentech“ nahrazují slovy „zavádí mechanismus pro určení rovnocennosti účetních standardů používaných emitenty cenných papírů ze třetích zemí“.
52.
Za § 129a nad nadpis umístěný nad § 130 se vkládá nový § 129b, který zní:
㤠129b
(1)
Obchodník s cennými papíry nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku předloží Garančnímu fondu informaci o výši zákaznického majetku ke konci posledního pracovního dne příslušného roku, za který by Garanční fond v případě jeho nevydání obchodníkem s cennými papíry poskytl náhradu vypočtenou podle § 130 odst. 9. Garanční fond poskytne tyto informace ministerstvu bez zbytečného odkladu poté, co je obdrží.
(2)
Povinnost podle odstavce 1 má i investiční společnost a zahraniční osoba podle § 132a odst. 1 a zahraniční osoba se sídlem nebo skutečným sídlem ve státě, který není členským státem Evropské unie, která poskytuje investiční služby v České republice.
(3)
Podrobnosti, formu, způsob a strukturu plnění informační povinnosti podle odstavce 1 stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
53.
V § 135 odst. 1 se písmena h) a i) zrušují.
Dosavadní písmena j) až zb) se označují jako písmena h) až z).
54.
V § 135 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno za), které zní:
„za)
osoba, na kterou se vztahují povinnosti nebo zákazy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66).“.
55.
V § 135a odst. 6 písmenech c) a d) a v odstavci 7 se číslo „9“ nahrazuje číslem „5“.
56.
V § 135b odst. 2 se číslo „14“ nahrazuje číslem „15“.
57.
V § 136 odst. 1 písmeno m) zní:
„m)
uložit opatření
1.
podle čl. 63 odst. 2 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014,
2.
podle čl. 22 odst. 4 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365,
3.
podle čl. 24 odst. 2 písm. a), b) nebo d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014,
4.
podle čl. 42 odst. 2 písm. a) až e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011,
5.
podle čl. 32 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2402,
6.
podle čl. 32 odst. 1 písm. a), d) až h) a j) až m) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129,“.
58.
V § 137 odst. 4 se za text „575/2013“ vkládají slova „, čl. 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014“.
59.
V § 146 odst. 7 se slova „podle § 157“ zrušují.
60.
§ 149b včetně nadpisu zní:
㤠149b
Přenos pravomocí podle nařízení Evropské unie o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu
Odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem orgánu dohledu jiného členského státu Evropské unie při výkonu dohledu namísto České národní banky v oblasti upravené v přímo použitelném předpise Evropské unie upravujícím prospekt, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66), se posuzuje jako odpovědnost státu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.“.
61.
V § 149e se odstavec 3 zrušuje.
62.
V § 151 odst. 1 písm. za) se slova „se pro účely tohoto zákona rozumí“ zrušují.
63.
V § 152 odst. 5 se odkaz na poznámku pod čarou č. 37 zrušuje.
64.
V § 154 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Odstavec 2 se použije obdobně pro osoby, které jsou dceřinými podniky podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládajícího obchodníka s cennými papíry, zahraničního ovládajícího obchodníka s cennými papíry, zahraniční ovládající banky, finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo smíšené holdingové osoby a které zároveň nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
65.
V § 157 odst. 1 písm. h) a v § 162 odst. 1 písm. g) se slova „regulovaného trhu“ nahrazují slovy „obchodního systému“ a text „§ 63a“ se nahrazuje textem „§ 73m“.
66.
V § 157 odstavec 3 zní:
„(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 124 a § 12i odst. 1.“.
67.
V § 159 odst. 1 se text „čl. 8b,“ zrušuje a slova „ve znění Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013“ se nahrazují slovy „v platném znění“.
68.
V § 159 odst. 2 až 4, § 161 odst. 1, § 174 odst. 2 a 3, § 175 odst. 1, § 176 odst. 1 a v § 178 odst. 1 se slova „uvedených v přímo použitelném“ nahrazují slovy „podle přímo použitelného“.
69.
V § 159 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
70.
V § 159 odst. 4 se text „, 3 nebo 4“ nahrazuje slovy „nebo 3“.
71.
Za § 159 se vkládá nový § 159a, který včetně nadpisu zní:
㤠159a
Přestupky fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrální depozitáře cenných papírů51).
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
140 000 000 Kč, nebo
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.“.
72.
V § 161 na konci textu odstavce 1 a v § 178 na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „, nebo poruší opatření přijaté podle čl. 40 až 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014“.
73.
V části desáté hlavě III dílu 2 se za § 161a vkládá nový § 161b, který včetně nadpisu zní:
㤠161b
Přestupky fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3, 5, 6, čl. 7 odst. 1 až 11, čl. 8, 9, 10, čl. 11 odst. 1 nebo 3, čl. 14 odst. 1 nebo 2, čl. 15 odst. 1, čl. 16 odst. 1 až 3, čl. 17, 18, čl. 19 odst. 1 až 3, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 1 až 4 nebo 7 až 11, čl. 22 odst. 2 až 5, čl. 23 odst. 1 až 3 nebo 5 nebo čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
18 228 000 Kč, nebo
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty 18 228 000 Kč.“.
74.
V § 162 odstavec 3 zní:
„(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje mechanismus k hlášení podle § 124 a § 12i odst. 1.“.
75.
V § 163 odst. 6 se číslo „10 000 000“ nahrazuje číslem „5 000 000“.
76.
V § 166 odst. 1 písm. f) se slovo „deník“ nahrazuje slovy „evidenci přijatých a předaných pokynů nebo evidenci smluv“.
77.
V § 166 odst. 1 písm. j) se číslo „7“ nahrazuje číslem „4“.
78.
V § 168 odst. 1 písm. f) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
79.
V § 168 odst. 2 se za písmeno k) vkládají nová písmena l) až r), která znějí:
„l)
nezajistí, aby jeho systémy splňovaly požadavky podle § 73 odst. 2 a § 50a,
m)
nesplní některou ze svých povinností při pozastavení nebo omezení obchodování podle § 73 odst. 2 a § 50b,
n)
nesplní při algoritmickém obchodování některou z povinností podle § 73 odst. 2 a § 50c,
o)
nesplní některou z povinností při poskytování přímého elektronického přístupu podle § 73 odst. 2 a § 50d,
p)
nezajistí, aby úplaty jím stanovené splňovaly požadavky podle § 73 odst. 2 a § 50e,
q)
nesplní některou z povinností při kotaci podle § 73 odst. 2 a § 50f,
r)
nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy podle § 73 odst. 2 a § 50g odst. 2,“.
Dosavadní písmena l) až o) se označují jako písmena s) až v).
80.
V § 168 odst. 3 písm. n) se slovo „a“ nahrazuje slovy „odst. 1 a § “.
81.
V § 168 odst. 3 se za písmeno n) vkládají nová písmena o) až u), která znějí:
„o)
nezajistí, aby jeho systémy splňovaly požadavky podle § 73h odst. 2 a § 50a,
p)
nesplní některou ze svých povinností při pozastavení nebo omezení obchodování podle § 73h odst. 2 a § 50b,
q)
nesplní při algoritmickém obchodování některou z povinností podle § 73h odst. 2 a § 50c,
r)
nesplní některou z povinností při poskytování přímého elektronického přístupu podle § 73h odst. 2 a § 50d,
s)
nezajistí, aby úplaty jím stanovené splňovaly požadavky podle § 73h odst. 2 a § 50e,
t)
nesplní některou z povinností při kotaci podle § 73h odst. 2 a § 50f,
u)
nezavede, neudržuje nebo neuplatňuje postupy podle § 73h odst. 2 a § 50g odst. 2,“.
Dosavadní písmena o) až r) se označují jako písmena v) až y).
82.
V § 174 odst. 1 se text „čl. 8b,“ zrušuje a slova „ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 462/2013“ se nahrazují slovy „v platném znění“.
83.
V § 176 odstavec 3 zní:
„(3)
Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
140 000 000 Kč, nebo
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.“.
84.
V § 177 odst. 1 písm. a) až c), § 179 odst. 1, § 180 odst. 1 písm. a) až c) a v § 181 odst. 1 písm. a) a b) se slova „uvedených v“ nahrazují slovem „podle“.
85.
V § 177 odst. 6 písm. a) se doplňuje slovo „nebo“ a písmeno b) se zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
86.
V § 182 odst. 4 se za slovo „podnikající“ vkládá slovo „fyzické“.
87.
§ 183 včetně nadpisu zní:
㤠183
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob spočívající v porušení nařízení Evropské unie o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle čl. 3, 5, 6, čl. 7 odst. 1 až 11, čl. 8, 9, 10, čl. 11 odst. 1 nebo 3, čl. 14 odst. 1 nebo 2, čl. 15 odst. 1, čl. 16 odst. 1 až 3, čl. 17, 18, čl. 19 odst. 1 až 3, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 1 až 4 nebo 7 až 11, čl. 22 odst. 2 až 5, čl. 23 odst. 1 až 3 nebo 5 nebo čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129.
(2)
Za přestupek právnické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
130 200 000 Kč,
b)
výše 3 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, nebo
c)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.
(3)
Za přestupek podnikající fyzické osoby podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a)
18 228 000 Kč, nebo
b)
výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit.“.
88.
V § 192a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu66).“.
89.
V § 199 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a § 129b odst. 3“.
90.
V § 199 odst. 2 se za text „§ 30a odst. 3,“ vkládá text „§ 32 odst. 7,“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o bankách
Čl. II
V § 1 odst. 3 písm. i) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 258/2016 Sb., se slova „může banka tuto činnost vykonávat pouze tehdy, je-li některou z osob oprávněných zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr“ nahrazují slovy „pojištění nebo zajištění nebo doplňkového penzijního spoření, může banka tuto činnost vykonávat, je-li k tomu oprávněna podle zákona upravujícího zprostředkování takové finanční služby“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Čl. III
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb. a zákona č. 204/2019 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 41 se na samostatný řádek doplňuje věta „Čl. 41 a 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES.“.
2.
V § 8 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; to se týká i údajů z databáze účastníků od poskytovatelů veřejně dostupné telefonní služby“.
3.
V § 13 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
4.
V § 13 odst. 4 se text „a 3“ zrušuje.
5.
Na konci poznámky pod čarou č. 43 se na samostatný řádek doplňuje věta „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o dluhopisech
Čl. IV
Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 137/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 4 větě druhé se slova „, je-li přidělováno, nebo jiný údaj identifikující dluhopis“ zrušují.
2.
V § 6 odst. 1 písm. i) se slovo „a“ zrušuje, v písmenu j) se čárka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
identifikační označení dluhopisu podle mezinárodního systému číslování pro identifikaci cenných papírů.“.
3.
V § 6 odst. 4 se za text „h)“ vkládají slova „a k)“.
4.
V § 9 odst. 1 písm. j) se slova „je-li přidělováno,“ zrušují.
5.
V § 9 odst. 1 se na konci písmene l) slovo „a“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí:
„n)
informaci o tom, zda a v jakém rozsahu Česká národní banka vykonává dohled nad emisí dluhopisů a nad jejich emitentem, a
o)
informaci o tom, že pokud prospekt schvaluje Česká národní banka,
1.
je tento prospekt posouzen Českou národní bankou pouze z hlediska úplnosti údajů v něm obsažených,
2.
Česká národní banka při jeho schvalování neposuzuje hospodářské výsledky ani finanční situaci emitenta a
3.
Česká národní banka schválením prospektu negarantuje budoucí ziskovost emitenta ani jeho schopnost splatit výnosy a jmenovitou hodnotu dluhopisu.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. V
Položka 65 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se mění takto:
1.
V bodě 2 písm. d) se za text „odst. 3“ vkládají slova „nebo 4“.
2.
V bodě 9 písmeno a) zní:
a)
udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 10 000“.
3.
V bodě 9 se písmena b) a c) zrušují.
Dosavadní písmena d) až v) se označují jako písmena b) až t).
4.
V bodě 9 písm. b) se číslo „10 000“ nahrazuje číslem „25 000“.
5.
V bodě 9 písm. c) se číslo „5 000“ nahrazuje číslem „10 000“.
6.
V bodě 9 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až t) se označují jako písmena d) až s).
7.
V bodě 9 písm. m) se číslo „50 000“ nahrazuje číslem „25 000“.
8.
V bodě 9 písm. n) se číslo „25 000“ nahrazuje číslem „10 000“.
9.
V bodě 9 se písmeno o) zrušuje.
Dosavadní písmena p) až s) se označují jako písmena o) až r).
10.
V bodě 9 písm. o) se číslo „50 000“ nahrazuje číslem „25 000“.
11.
V bodě 9 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní:
„p)
prodloužení akreditace podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu Kč 10 000“.
Dosavadní písmena p) až r) se označují jako písmena q) až s).
12.
V bodě 9 písm. s) se číslo „25 000“ nahrazuje číslem „10 000“.
13.
Bod 10 se zrušuje.
Dosavadní body 11 a 12 se označují jako body 10 a 11.
14.
V bodě 10 písm. a) se slova „do registru“ zrušují.
15.
V bodě 10 se doplňují písmena e) a f), která znějí:
„e)
oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 2 000
f)
oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu Kč 2 000“.
16.
Bod 11 zní:
„11.
Prodloužení
a)
oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru Kč 25 000
b)
oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr Kč 2 500
c)
oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího spotřebitelský úvěr Kč 500
d)
oprávnění k činnosti zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru pro daného zastoupeného Kč 500
e)
povolení k činnosti investičního zprostředkovatele podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu Kč 2 500
f)
oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu Kč 500
g)
oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění Kč 2 500
h)
oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění Kč 500
i)
oprávnění k činnosti doplňkového pojišťovacího zprostředkovatele podle zákona upravujícího distribuci pojištění a zajištění Kč 500
j)
oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 2 500
k)
oprávnění k činnosti vázaného zástupce podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření Kč 500“.
17.
Slova
„Osvobození
Od poplatku podle bodu 11 písm. c) a d) je osvobozen první zápis osoby, která byla ke dni nabytí účinnosti zákona č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, registrována jako pojišťovací zprostředkovatel.“ se zrušují.
18.
Poznámka zní:
„Poznámka
Poplatníkem poplatku za přijetí žádosti o zápis podle bodu 10 nebo za prodloužení oprávnění podle bodu 11 písm. c), d) f), h), i) nebo k) je zastoupený. Poplatek za prodloužení akreditace, povolení nebo oprávnění je splatný vždy nejdříve ve lhůtě 3 měsíců přede dnem skončení akreditace, povolení nebo oprávnění a nejpozději ve lhůtě 30 dnů přede dnem skončení akreditace, povolení nebo oprávnění.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna insolvenčního zákona
Čl. VI
V části druhé hlavě IV zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), se doplňuje díl 3, který včetně nadpisu zní:
„Díl 3
Úpadek podílového fondu a úpadek podfondu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem
§ 388a
(1)
Ustanovení tohoto dílu se použijí na úpadek
a)
podílového fondu podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy (dále jen „podílový fond“),
b)
podfondu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy (dále jen „podfond“).
(2)
Při postupu podle tohoto dílu se použijí, není-li dále stanoveno jinak, též ustanovení ostatních částí tohoto zákona a ustanovení ostatních hlav části druhé zákona, s výjimkou ustanovení upravujících moratorium, reorganizaci a oddlužení.
§ 388b
(1)
Pro účely řízení podle tohoto zákona má podílový fond, jehož úpadek či hrozící úpadek má být řešen, způsobilost být účastníkem řízení. Jako účastník jedná obhospodařovatel tohoto podílového fondu. Insolvenční řízení se zahajuje proti tomuto podílovému fondu.
(2)
Omezení a účinky podle tohoto zákona se uplatní pouze na podílový fond, jehož úpadek či hrozící úpadek je řešen, nestanoví-li tento zákon jinak.
(3)
Přihlásit lze pouze pohledávky odpovídající dluhům náležejícím do jmění, kterým je podílový fond, jehož úpadek či hrozící úpadek je řešen, tvořen (dále jen „jmění podílového fondu“), nestanoví-li tento zákon jinak.
(4)
Při zjišťování úpadku či hrozícího úpadku podílového fondu se pro účely tohoto zákona za jmění dlužníka považuje pouze souhrn majetku a dluhů, které tvoří jmění tohoto podílového fondu.
(5)
Věřitelé, jejichž pohledávky odpovídají dluhům náležejícím do jmění podílového fondu, jehož úpadek či hrozící úpadek je řešen, se uspokojují pouze z majetku náležejícího do jmění takového podílového fondu.
§ 388c
(1)
Pro účely řízení podle tohoto zákona má podfond, jehož úpadek či hrozící úpadek má být řešen, způsobilost být účastníkem řízení. Jako účastník jedná akciová společnost s proměnným základním kapitálem, která podfond, jehož úpadek či hrozící úpadek je řešen, vytvořila. Insolvenční řízení se zahajuje proti tomuto podfondu.
(2)
Omezení a účinky podle tohoto zákona se uplatní pouze na podfond, jehož úpadek či hrozící úpadek je řešen; nestanoví-li tento zákon jinak.
(3)
Přihlásit lze pouze pohledávky odpovídající dluhům v podfondu, jehož úpadek či hrozící úpadek je řešen.
(4)
Při zjišťování úpadku či hrozícího úpadku podfondu se pro účely tohoto zákona za jmění dlužníka považuje pouze souhrn majetku a dluhů v tomto podfondu.
(5)
Věřitelé, jejichž pohledávky odpovídají dluhům v podfondu, jehož úpadek či hrozící úpadek je řešen, se uspokojují pouze z majetku v tomto podfondu.
(6)
Akcionářem akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která podfond, jehož úpadek či hrozící úpadek je řešen, vytvořila, se pro účely takového insolvenčního řízení rozumí pouze vlastník investiční akcie vydané k tomuto podfondu.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o doplňkovém penzijním spoření
Čl. VII
Zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření, ve znění zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 písm. f) bod 3 zní:
„3.
u podnikající fyzické osoby jméno, adresa sídla, datum narození a identifikační číslo osoby, bylo-li jí přiděleno,“.
2.
V § 3 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupce“.
3.
V § 3 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno r), které zní:
„r)
zastoupeným penzijní společnost nebo samostatný zprostředkovatel, s nimiž má vázaný zástupce uzavřenou smlouvu, na jejímž základě zprostředkovává doplňkové penzijní spoření.“.
4.
V § 65 odst. 2 písm. c) bodě 1 se slovo „investičním“ nahrazuje slovem „samostatným“.
5.
V části páté hlavy I a II včetně nadpisů znějí:
„HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 74
Osoby oprávněné zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření
(1)
Vyvíjet jako podnikatel činnosti směřující k tomu, aby účastník nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření měl příležitost s penzijní společností sjednat, změnit nebo ukončit doplňkové penzijní spoření, a sjednávat, měnit nebo ukončovat doplňkové penzijní spoření jménem penzijní společnosti nebo jménem účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření (dále jen „zprostředkování doplňkového penzijního spoření“) je oprávněn pouze
a)
samostatný zprostředkovatel, nebo
b)
vázaný zástupce.
(2)
Samostatný zprostředkovatel, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce. Samostatný zprostředkovatel, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou, pomocí zaměstnanců nebo prostřednictvím vázaného zástupce.
(3)
Vázaný zástupce, který je fyzickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze osobně, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců. Vázaný zástupce, který je právnickou osobou, může zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření pouze členem statutárního orgánu, jinou osobou s obdobnou působností, prokuristou nebo pomocí zaměstnanců.
(4)
Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce zprostředkovávají doplňkové penzijní spoření pouze tak, že oni sami, jsou-li fyzickou osobou, a osoby, jimiž doplňkové penzijní spoření zprostředkovávají, nebo které jsou za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odpovědné, jsou důvěryhodné a odborně způsobilé.
§ 75
Odborná péče
(1)
Samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce jsou povinni zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření s odbornou péčí.
(2)
Na samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce se při zprostředkování doplňkového penzijního spoření použijí obdobně § 126 až 140.
§ 75a
Uchovávání dokumentů a záznamů
(1)
Samostatný zprostředkovatel při zprostředkování doplňkového penzijního spoření pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jeho povinností stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k zprostředkování doplňkového penzijního spoření.
(2)
Samostatný zprostředkovatel uchovává při plnění povinnosti podle odstavce 1 zejména
a)
vyhotovení smluv o zprostředkování doplňkového penzijního spoření, kopie vyhotovení smluv o doplňkovém penzijním spoření nebo jejich návrhů a kopie dohod o změně nebo zániku doplňkového penzijního spoření nebo jejich návrhů, na jejichž uzavření se samostatný zprostředkovatel nebo jeho vázaný zástupce přímo podílel,
b)
dokumenty a jiné záznamy týkající se zprostředkování doplňkového penzijního spoření, byly-li pořízeny, včetně záznamu z jednání s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření, popřípadě jiné smluvní podmínky, byly-li součástí smluvního vztahu,
c)
záznamy z jiné komunikace mezi samostatným zprostředkovatelem a účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření dokládající zprostředkování doplňkového penzijního spoření, byly-li pořízeny a je-li z této komunikace zřejmá totožnost účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření, a
d)
dokumenty a jiné záznamy uvedené v písmenech b) a c), pokud jeho jménem jednal jeho vázaný zástupce.
(3)
Samostatný zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu
a)
jednoho kalendářního roku bezprostředně následujícího po roce, v němž došlo k poslední komunikaci s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření, nedošlo-li ke sjednání doplňkového penzijního spoření, nebo
b)
trvání doplňkového penzijního spoření a do konce desátého kalendářního roku od jeho zániku.
(4)
Povinnost uvedenou v odstavcích 1 až 3 má i právní nástupce samostatného zprostředkovatele a ten, jehož oprávnění k činnosti zaniklo.
(5)
Záznam komunikace s účastníkem nebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření se pořizuje písemně nebo jiným průkazným způsobem a obsahuje datum komunikace, dostatečnou identifikaci stran komunikace a obsah komunikace.
§ 76
Vstupní platba a odměna
(1)
Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce nesmí vyžadovat od osoby, která se podílí nebo má podílet na zprostředkování doplňkového penzijního spoření, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost.
(2)
Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel a vázaný zástupce nesmí odměny za zprostředkování doplňkového penzijního spoření odvozovat od získání dalších osob pro tuto činnost odměňovanou osobou.
HLAVA II
SAMOSTATNÝ ZPROSTŘEDKOVATEL, VÁZANÝ ZÁSTUPCE A JEJICH OPRÁVNĚNÍ
Díl 1
Samostatný zprostředkovatel a jeho oprávnění
§ 77
Samostatný zprostředkovatel
(1)
Samostatným zprostředkovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření na základě oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele uděleného Českou národní bankou.
(2)
Samostatný zprostředkovatel uzavírá pro zprostředkování doplňkového penzijního spoření s penzijní společností nebo účastníkem anebo zájemcem o doplňkové penzijní spoření smlouvu, která, vyplývá-li z ní pro účastníka nebo zájemce o doplňkové penzijní spoření určitá povinnost, musí mít písemnou formu.
§ 77a
Podmínky pro udělení oprávnění k činnosti
Česká národní banka udělí oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele žadateli, jestliže
a)
má sídlo nebo pobočku na území České republiky,
b)
je důvěryhodný; je-li žadatelem právnická osoba, důvěryhodnost prokazuje člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností; podmínku důvěryhodnosti musí splňovat i ovládající osoba žadatele, který je právnickou osobou,
c)
je odborně způsobilý; je-li žadatelem právnická osoba, odbornou způsobilost prokazuje člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností, pokud tyto osoby skutečně řídí distribuci doplňkového penzijního spoření nebo mají být za tuto činnost odpovědny,
d)
splňuje podmínky uvedené v § 77f,
e)
údaje o osobě žadatele uvedené v žádosti umožňují identifikaci žadatele v příslušném základním registru a
f)
není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem nebo vázaným zástupcem.
§ 77b
Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti
(1)
Žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele lze podat pouze elektronicky. Žádost obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, též údaje o splnění podmínek pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem. K žádosti se připojí doklady osvědčující splnění těchto podmínek. Podrobnosti náležitostí žádosti, včetně příloh osvědčujících splnění podmínek pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele stanovených tímto zákonem, její formáty a další technické náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(2)
Vyhoví-li Česká národní banka žádosti v plném rozsahu, zapíše samostatného zprostředkovatele do registru osob oprávněných zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření (dále jen „registr“). Rozhodnutí se v takovém případě písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu samostatného zprostředkovatele do registru. O zápisu samostatného zprostředkovatele do registru Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje žadatele.
§ 77c
Trvání a prodloužení oprávnění k činnosti
(1)
Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl samostatný zprostředkovatel zapsán do registru.
(2)
Česká národní banka samostatnému zprostředkovateli prodlouží oprávnění k činnosti vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku. Česká národní banka samostatnému zprostředkovateli zaplacení správního poplatku neprodleně potvrdí.
§ 77d
Oznamování změn
(1)
Samostatný zprostředkovatel oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance, že došlo ke změně ve skutečnostech, které jsou podle § 77a podmínkou pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele.
(2)
Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, údaje a doklady související se změnou údajů.
(3)
Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje.
§ 77e
Zánik oprávnění k činnosti
(1)
Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele zaniká
a)
smrtí fyzické osoby,
b)
zánikem právnické osoby,
c)
oznámením o ukončení činnosti nebo pozdějším dnem, který je v tomto oznámení uveden jako den ukončení činnosti,
d)
uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 77c odst. 2, nebo
e)
odnětím (§ 154).
(2)
Oznámení podle odstavce 1 písm. c) se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.
§ 77f
Povinné pojištění
(1)
Samostatný zprostředkovatel musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit účastníkovi nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření škodu způsobenou porušením některé z jeho povinností stanovených tímto zákonem nebo jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují ke zprostředkování doplňkového penzijního spoření, s limitem pojistného plnění nejméně 13 500 000 Kč na jednu pojistnou událost a nejméně 20 250 000 Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce.
(2)
Pojištění podle odstavce 1 musí být sjednáno u pojišťovny se sídlem v členském státě nebo u pojišťovny se sídlem v jiném než členském státě, která podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky, a musí být sjednáno tak, aby spoluúčast, byla-li sjednána, nepřekročila vyšší z limitů 5 000 Kč nebo 1 % z výše pojistného plnění.
§ 77g
Náhrada škody způsobené samostatným zprostředkovatelem
Použije-li penzijní společnost při své činnosti samostatného zprostředkovatele, nehradí škodu jím způsobenou; pokud ho však nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.
§ 77h
Pravidla kontroly činnosti a střet zájmů
Samostatný zprostředkovatel přiměřeně povaze, rozsahu a složitosti své činnosti zavede, udržuje a uplatňuje
a)
pravidla kontroly činnosti osob, jimiž zprostředkovává doplňkové penzijní spoření, zejména se zaměřením na kontrolu řádného dodržování pravidel jednání stanovených tímto zákonem a jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují k distribuci doplňkového penzijního spoření, a kontrolu řádného provozování činnosti,
b)
pravidla odměňování osob, jimiž zprostředkovává doplňkové penzijní spoření; tato pravidla nesmí motivovat k neplnění povinností podle tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k zprostředkování doplňkového penzijního spoření, přičemž nesmí motivovat k tomu, aby byly účastníkům nebo zájemcům o doplňkové penzijní spoření doporučovány konkrétní penzijní produkty na úkor jiných produktů, které by lépe odpovídaly potřebám zákazníka,
c)
postupy pro předcházení, zjišťování a řízení střetu zájmů,
d)
systém vyřizování stížností, který zahrnuje i obecná pravidla pro evidenci a vyřizování stížností a
e)
evidenci zprostředkovaných smluv o doplňkovém penzijním spoření.
Díl 2
Vázaný zástupce a jeho oprávnění
§ 78
Vázaný zástupce
(1)
Vázaným zástupcem se pro účely tohoto zákona rozumí ten, kdo je oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření na základě zápisu vázaného zástupce do registru.
(2)
Vázaný zástupce uzavírá pro výkon činnosti spočívající ve zprostředkování doplňkového penzijního spoření na základě oprávnění podle odstavce 1 se zastoupeným smlouvu, která musí mít písemnou formu. Smlouvu lze uzavřít pouze s jedním zastoupeným.
§ 78a
Zápis do registru
(1)
Česká národní banka na základě oznámení podle § 78b podaného zastoupeným zapíše do registru vázaného zástupce, pokud
a)
údaje uvedené v oznámení umožňují identifikaci osoby uvedené v oznámení v příslušném základním registru a
b)
ten, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, není podle tohoto zákona samostatným zprostředkovatelem ani vázaným zástupcem.
(2)
Česká národní banka zapíše vázaného zástupce do registru neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jí oznámení došlo.
(3)
O zápisu vázaného zástupce do registru nebo neprovedení zápisu a důvodu takového neprovedení zápisu Česká národní banka neprodleně elektronicky informuje zastoupeného. Nesouhlasí-li zastoupený s neprovedením zápisu, vydá Česká národní banka na jeho požádání o neprovedení zápisu rozhodnutí, které je prvním úkonem v řízení.
§ 78b
Oznámení vázaného zástupce
(1)
Zastoupený může oznámit pouze takového vázaného zástupce, který
a)
má sídlo nebo pobočku na území České republiky a
b)
splňuje podmínky pro provozování činnosti vázaného zástupce stanovené tímto zákonem.
(2)
Oznámení vázaného zástupce podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.
(3)
Oznámení obsahuje, vedle náležitostí podání stanovených správním řádem, též
a)
identifikační údaje toho, kdo hodlá provozovat činnost vázaného zástupce, a
b)
prohlášení, že vázaný zástupce splňuje podmínky pro výkon činnosti podle tohoto zákona.
§ 78c
Vznik, trvání a prodloužení oprávnění k činnosti
(1)
Oprávnění k činnosti vázaného zástupce vzniká zápisem vázaného zástupce do registru.
(2)
V případě, že bude osoba jako vázaný zástupce oznámena více zastoupenými, bude Českou národní bankou zapsána do registru pro zastoupeného, který tuto osobu oznámil jako první.
(3)
Oprávnění k činnosti vázaného zástupce trvá do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byl proveden zápis do registru.
(4)
Česká národní banka oprávnění k činnosti vázanému zástupci prodlouží vždy o dalších 12 měsíců po zaplacení správního poplatku. Česká národní banka zastoupenému zaplacení správního poplatku neprodleně potvrdí.
(5)
Zastoupený současně se zaplacením správního poplatku oznámí České národní bance prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů, kterým vázaným zástupcům se má oprávnění na základě zaplaceného správního poplatku prodloužit.
§ 78d
Ukončení zastoupení
(1)
Zastoupený je povinen bez zbytečného odkladu ukončit závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2, zjistí-li, že vázaný zástupce nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro oznámení nebo výkon činnosti vázaného zástupce; závazek zaniká nejpozději dnem, kdy vázanému zástupci dojde projev vůle ukončující závazek, bez ohledu na délku výpovědní doby či ujednání obdobné povahy.
(2)
Vázaný zástupce je povinen bez zbytečného odkladu ukončit závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2, přestane-li splňovat podmínky stanovené tímto zákonem pro oznámení nebo výkon činnosti vázaného zástupce; závazek zaniká nejpozději dnem, kdy zastoupenému dojde projev vůle ukončující závazek, bez ohledu na délku výpovědní doby či ujednání obdobné povahy.
(3)
Zastoupený je povinen oznámit bez zbytečného odkladu České národní bance, že závazek ze smlouvy podle § 78 odst. 2 zanikl. Oznámení se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů.
§ 78e
Zánik oprávnění k činnosti
(1)
Oprávnění k činnosti vázaného zástupce zaniká
a)
smrtí fyzické osoby,
b)
zánikem právnické osoby,
c)
oznámením o ukončení činnosti,
d)
zánikem závazku podle § 78 odst. 2 mezi vázaným zástupcem a zastoupeným,
e)
zánikem oprávnění k činnosti zastoupeného podle tohoto zákona,
f)
uplynutím doby trvání oprávnění, nedojde-li k prodloužení oprávnění podle § 78c odst. 4, nebo
g)
odnětím (§ 154).
(2)
Vázaný zástupce podává oznámení podle odstavce 1 písm. c) prostřednictvím zastoupeného. Neposkytne-li mu zastoupený potřebnou součinnost, může vázaný zástupce podat oznámení samostatně.
(3)
Oznámení podle odstavce 1 písm. c) podává
a)
zastoupený prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů,
b)
vázaný zástupce elektronicky.
§ 78f
Uchovávání dokumentů
Dokumenty prokazující splnění podmínek důvěryhodnosti a odborné způsobilosti vázaným zástupcem uchovává zastoupený po dobu trvání oprávnění k činnosti vázaného zástupce pro tohoto zastoupeného a do konce desátého kalendářního roku od zániku tohoto oprávnění.
§ 78g
Odpovědnost zastoupeného za přestupek
Za osobu, jejíž jednání je přičitatelné zastoupenému, se za účelem posuzování odpovědnosti zastoupeného za přestupek považuje také vázaný zástupce.
§ 78h
Náhrada škody způsobené vázaným zástupcem
Použije-li samostatný zprostředkovatel při své činnosti vázaného zástupce, nahradí škodu jím způsobenou, jako by ji způsobil sám. Penzijní společnost takovou škodu nehradí; pokud však samostatného zprostředkovatele nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.“.
6.
V části páté se za hlavu II vkládá nová hlava III, která včetně nadpisů zní:
„HLAVA III
REGISTR
§ 79
Vedení registru
(1)
Registr je veden v elektronické podobě.
(2)
Registr spravuje a provozuje Česká národní banka.
§ 80
Osoby a údaje zapisované do registru
(1)
Česká národní banka za podmínek stanovených tímto zákonem zapisuje osobu do registru jako
a)
samostatného zprostředkovatele nebo
b)
vázaného zástupce.
(2)
Do registru se u samostatného zprostředkovatele a vázaného zástupce zapisují tyto údaje včetně jejich změn:
a)
identifikační údaje,
b)
osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření, pro kterou je samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce oprávněn zprostředkovávat doplňkové penzijní spoření,
c)
datum vzniku oprávnění k činnosti a doba jeho trvání,
d)
člen statutárního orgánu nebo jiná osoba s obdobnou působností nebo prokurista, kteří jsou odpovědni za zprostředkování doplňkového penzijního spoření nebo toto zprostředkování skutečně řídí,
e)
datum zániku oprávnění k činnosti a jeho důvod,
f)
přehled o pravomocně uložených správních trestech a vykonatelných opatřeních k nápravě uložených Českou národní bankou,
g)
datum nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku a
h)
datum vstupu právnické osoby do likvidace.
(3)
Česká národní banka u údajů podle odstavce 2 písm. g) a h) uvede, že tyto údaje mají pouze informativní charakter.
§ 81
Veřejnost registru a zásada materiální publicity údajů v něm uvedených
(1)
Česká národní banka zpřístupňuje údaje uvedené v § 80 odst. 2 na svých internetových stránkách. Údaje, v případě změn včetně předchozích údajů, zůstávají uveřejněny do konce desátého kalendářního roku od konce roku, v němž osobě zapsané v registru zaniklo oprávnění k činnosti.
(2)
Proti tomu, kdo jedná v důvěře v zápis do registru, nemůže ten, jehož se zápis týká, namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti, s výjimkou údajů uvedených v § 80 odst. 2 písm. g) a h).
§ 82
Výpis z registru
Česká národní banka umožní získat elektronický výpis z registru týkající se údajů o registrované osobě, který obsahuje
a)
označení registru,
b)
identifikační údaje,
c)
předmět činnosti,
d)
internetovou adresu, na které lze ověřit zápis osoby do registru, a
e)
datum vystavení výpisu.
§ 83
Změna údajů zapsaných v registru
(1)
Samostatný zprostředkovatel a zastoupený ohledně údajů týkajících se jeho vázaného zástupce oznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu údajů, které jsou o nich zapsány v registru.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 se podává prostřednictvím elektronické aplikace České národní banky pro registraci subjektů. K oznámení se připojí doklady prokazující skutečnosti v něm obsažené.
(3)
Změny údajů vedených v registru je Česká národní banka povinna provést do 5 pracovních dnů ode dne, kdy jí bylo doručeno oznámení, pokud změna není důvodem k odnětí oprávnění k činnosti.
(4)
Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na změny údajů, které jsou vedeny v základních registrech jako referenční údaje.“.
Dosavadní hlava III se označuje jako hlava IV.
7.
V § 84 odst. 1 se za slova „nabídnout účastníkovi“ vkládají slova „nebo zájemci o doplňkové penzijní spoření“.
8.
V § 127 se slova „výkonem činností uvedených v § 74 odst. 2“ nahrazují slovy „zprostředkováním doplňkového penzijního spoření“.
9.
V § 128 odst. 1 písm. b) bodě 1 se slova „provedením činnosti uvedené v § 74 odst. 2“ nahrazují slovy „zprostředkováním doplňkového penzijního spoření“.
10.
V § 128 odst. 1 písm. b) bodě 2 se slova „činnosti uvedené v § 74 odst. 2 nebo doplňkového penzijního spoření“ nahrazují slovy „doplňkového penzijního spoření nebo jeho zprostředkování“.
11.
V § 128 odst. 2 se slova „výkon činnosti uvedené v § 74 odst. 2 nebo doplňkového penzijního spoření“ nahrazují slovy „doplňkové penzijní spoření nebo jeho zprostředkování“.
12.
V části desáté hlavě I nadpisu dílu 2 se slova „a souhlasu“ nahrazují slovy „, souhlasu, oprávnění k činnosti a akreditace“.
13.
V § 142 odst. 2 písm. c) se za slovo „společnosti“ vkládají slova „, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci“.
14.
V § 142 odst. 2 písm. h) se za slova „pozastavit penzijní společnosti“ vkládají slova „, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci“.
15.
V § 145 větě první se za slovo „společnosti“ vkládají slova „, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci“, za slovo „společnost“ se vkládají slova „, samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce“, slovo „nevyměnila“ se nahrazuje slovem „nevyměnili“ a slovo „zjistila“ se nahrazuje slovem „zjistili“.
16.
V § 145 větě druhé se za slovo „společnosti“ vkládají slova „, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci“.
17.
V § 151 odst. 1 větě první se za slovo „společnosti“ vkládají slova „, samostatnému zprostředkovateli nebo vázanému zástupci“, slova „nedostatky v její“ se nahrazují slovy „nedostatky v jejich“ a slova „nápravě v její“ se nahrazují slovy „nápravě v jejich“.
18.
§ 154 včetně nadpisu zní:
㤠154
Odnětí oprávnění k činnosti
(1)
Česká národní banka může odejmout oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupce, jestliže
a)
samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce nesplňuje podmínky pro udělení oprávnění k činnosti,
b)
uložené opatření k nápravě nevedlo k nápravě,
c)
samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce opakovaně nebo závažně poruší povinnost stanovenou tímto zákonem nebo jinými právními předpisy v rozsahu, v jakém se vztahují ke zprostředkování doplňkového penzijního spoření, při zprostředkování doplňkového penzijního spoření,
d)
samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce poruší podmínku nebo povinnost stanovenou ve vykonatelném rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, nebo
e)
oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele nebo vázaného zástupce bylo uděleno na základě nepravdivých nebo zavádějících údajů.
(2)
Účastníkem řízení o odnětí oprávnění k činnosti vázaného zástupce je vázaný zástupce a zastoupený.
(3)
Pravomocné rozhodnutí o odnětí oprávnění k činnosti uveřejní Česká národní banka na svých internetových stránkách.
(4)
O odnětí oprávnění k činnosti může Česká národní banka vhodným způsobem informovat veřejnost, a to po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bylo oprávnění k činnosti odňato.“.
19.
V § 160 odst. 2 se písmena f) až h) zrušují.
Dosavadní písmena i) až z) se označují jako písmena f) až w).
20.
V § 160 odst. 3 se písmena e) a f) zrušují.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena e) až g).
21.
V § 160 odstavec 4 zní:
„(4)
Penzijní společnost nebo samostatný zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že
a)
jako zastoupený
1.
nemá uzavřenou písemnou smlouvu s vázaným zástupcem podle § 78 odst. 2,
2.
oznámí vázaného zástupce v rozporu s § 78b odst. 1,
3.
neukončí bez zbytečného odkladu závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 78d odst. 1,
4.
neoznámí České národní bance bez zbytečného odkladu zánik závazku ze smlouvy o zastoupení podle § 78d odst. 3, nebo
5.
neuchovává dokumenty podle § 78f, nebo
b)
neoznámí bez zbytečného odkladu České národní bance změnu některého z údajů podle § 83 odst. 1 nebo v oznámení změny údajů uvede neúplný nebo nepravdivý údaj o skutečnosti zapisované do registru.“.
22.
V § 160 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 9, které znějí:
„(5)
Penzijní společnost, samostatný zprostředkovatel nebo vázaný zástupce se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 76 odst. 1 vyžaduje od osoby, která se podílí nebo má podílet na distribuci doplňkového penzijního spoření, složení vstupní nebo jiné obdobné platby jako podmínky výplaty příštích odměn za tuto činnost,
b)
v rozporu s § 76 odst. 2 odvozuje odměny osoby, která se podílí nebo má podílet na distribuci doplňkového penzijního spoření, od získání dalších osob pro tuto činnost touto osobou,
c)
nejedná kvalifikovaně, čestně a spravedlivě a v nejlepším zájmu účastníků nebo zájemců o doplňkové penzijní spoření podle § 126,
d)
přijme, nabídne nebo poskytne pobídku v rozporu s § 127,
e)
jedná při komunikaci se zájemcem o doplňkové penzijní spoření nebo účastníkem v rozporu s § 130 až 132,
f)
neinformuje účastníka podle § 133 nebo poruší některou z povinností týkajících se sdělení klíčových informací pro účastníky podle § 134 nebo 135, nebo
g)
nevyžaduje od zájemce o doplňkové penzijní spoření nebo účastníka informace podle § 136.
(6)
Akreditovaná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v žádosti o prodloužení akreditace uvede nepravdivý nebo neúplný údaj o skutečnosti, která je podmínkou prodloužení akreditace, nebo takový údaj zatají,
b)
v rozporu s § 86 odst. 5 neoznámí bez zbytečného odkladu změnu, která se týká podmínek udělení nebo prodloužení akreditace,
c)
postupuje při provádění odborných zkoušek v rozporu s § 87 odst. 1 a 2,
d)
neinformuje zkoušeného o výsledku odborné zkoušky podle § 87 odst. 3,
e)
poruší některou z povinností týkajících se vydání osvědčení o absolvování odborné zkoušky podle § 87 odst. 4, nebo
f)
poruší některou z povinností týkajících se uchovávání dokumentů nebo záznamů podle § 87 odst. 6 nebo 7.
(7)
Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 4, odstavce 4 písm. b) nebo podle odstavce 6 písm. d) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(8)
Za přestupek podle odstavce 4 písm. a) bodu 1, 2, 3 nebo 5 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(9)
Za přestupek podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a), b), c), e) nebo f) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 10.
23.
V § 160 odst. 10 se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
24.
V § 163 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
25.
V § 163 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
v žádosti o povolení, souhlas, udělení oprávnění k činnosti nebo akreditaci uvede nepravdivý nebo neúplný údaj o skutečnosti, která je podmínkou pro povolení, souhlas, udělení oprávnění k činnosti nebo akreditaci nebo takový údaj zatají,“.
26.
V § 163 odst. 1 písmeno g) zní:
„g)
zprostředkovává doplňkové penzijní spoření v rozporu s § 74 odst. 1 nebo pořádá odborné zkoušky v rozporu s § 85,“.
27.
V § 163 odst. 1 se písmeno h) zrušuje.
Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i).
28.
V § 163 odst. 2 až 4 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
29.
V § 163 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
Samostatný zprostředkovatel se dopustí přestupku tím, že při zprostředkování doplňkového penzijního spoření
a)
vykonává činnost v rozporu s § 74 odst. 2 nebo 4,
b)
poruší povinnost vykonávat činnost s odbornou péčí podle § 75 odst. 1,
c)
poruší povinnost týkající se uchovávání dokumentů a záznamů podle § 75a,
d)
neoznámí bez zbytečného odkladu změnu některého z údajů podle § 77d odst. 1 nebo v oznámení změny údajů uvede neúplný nebo nepravdivý údaj o skutečnosti, která je podmínkou pro udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele,
e)
poruší některou z povinností týkajících se pojištění stanovených v § 77f, nebo
f)
poruší některou z povinností týkajících se pravidel kontroly činnosti a střetu zájmů podle § 77h.
(6)
Vázaný zástupce se dopustí přestupku tím, že
a)
vykonává činnost v rozporu s § 74 odst. 3 nebo 4,
b)
poruší povinnost vykonávat činnost s odbornou péčí podle § 75 odst. 1, nebo
c)
neukončí bez zbytečného odkladu závazek ze smlouvy o zastoupení podle § 78d odst. 2.“.
30.
V § 163 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:
„(10)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo odstavce 5 písm. d) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.
Dosavadní odstavce 10 a 11 se označují jako odstavce 11 a 12.
31.
V § 163 odstavce 11 a 12 znějí:
„(11)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až f), h) nebo i), odstavce 3, odstavce 6 písm. c) nebo podle odstavců 7 až 9 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(12)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavců 2, 4, odstavce 5 písm. a), b), c), e) nebo f) nebo podle odstavce 6 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.“.
32.
Za § 165 se vkládá nový § 165a, který zní:
㤠165a
(1)
Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje fyzická osoba, která je plně svéprávná a dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona.
(2)
Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou považuje právnická osoba, jejíž dosavadní činnost dává předpoklad řádného provozování činnosti podle tohoto zákona.“.
33.
V § 170 se text „§ 81, § 82 odst. 1“ nahrazuje textem „§ 77b odst. 1“.
Čl. VIII
Přechodná ustanovení
1.
Obchodník s cennými papíry, včetně obchodníka s cennými papíry, který je bankou, který má zaregistrovány nebo povoleny v udělené licenci činnosti uvedené v § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a investiční zprostředkovatel, který má zaregistrovány činnosti uvedené v § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za samostatného zprostředkovatele podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K tomuto dni je Česká národní banka zapíše do registru jako samostatné zprostředkovatele podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; obchodníkovi s cennými papíry, který není bankou a změní podle § 6a odst. 1 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb., registraci činnosti uvedené v § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na registraci činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Vázaný zástupce penzijní společnosti, investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry, včetně obchodníka s cennými papíry, který je bankou, který má v seznamu vázaných zástupců zapsány činnosti uvedené v § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vázaného zástupce podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K tomuto dni jej Česká národní banka zapíše do registru jako vázaného zástupce pro penzijní společnost nebo samostatného zprostředkovatele, jejichž vázaným zástupcem byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Žádost o registraci činností podle § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo o jejich povolení v udělené licenci podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za žádost o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a v řízení o ní se postupuje podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
K žádosti o zápis vázaného zástupce penzijní společnosti do seznamu podle § 79 odst. 3 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k žádosti o výmaz vázaného zástupce penzijní společnosti podle § 79 odst. 9 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, k žádosti o zápis činnosti podle § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do seznamu vázaných zástupců vázanému zástupci investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry nebo k žádosti o výmaz takové činnosti ze seznamu vázaných zástupců podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nepřihlíží, nebyl-li na jejím základě zápis nebo výmaz proveden přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Zaplacený správní poplatek Česká národní banka vrátí bez zbytečného odkladu žadateli.
5.
Žádost investičního zprostředkovatele, obchodníka s cennými papíry, který není bankou, nebo žádost banky o zrušení registrace nebo povolení činnosti podle § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o které nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za oznámení samostatného zprostředkovatele o ukončení činnosti podle zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a řízení o ní se tímto dnem zastavuje.
6.
Investičnímu zprostředkovateli podle bodu 1, který v roce 2019 zaplatí poplatek podle § 30b odst. 2 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a podle § 82 odst. 3 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se obnovuje registrace činnosti uvedené v § 74 odst. 1 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do konce druhého kalendářního roku následujícího po zaplacení poplatku.
7.
Vázanému zástupci investičního zprostředkovatele nebo obchodníka s cennými papíry podle bodu 2, za kterého je v roce 2019 zaplacen poplatek podle § 32g odst. 4 zákona č. 256/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a podle § 80 odst. 2 a § 82 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se obnovuje zápis do seznamu vázaných zástupců do konce druhého kalendářního roku následujícího po zaplacení poplatku.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Čl. IX
Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 204/2017 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věta poslední nahrazuje větou „Čl. 2 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění).“.
2.
V poznámce pod čarou č. 2 se na konci textu věty třetí doplňují slova „, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1618“, na konci textu vět čtvrté a páté se doplňují slova „, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1991“, ve větě osmé se slova „(EU), kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o depozitáře SKIPCP“ nahrazují slovy „v přenesené pravomoci (EU) 438/2016 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o povinnosti depozitářů, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1619“ a na konci poznámky pod čarou se na samostatné řádky doplňují věty
„Čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu, ve znění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/990.
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/480 ze dne 4. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, pokud jde o regulační technické normy týkající se finančních derivátových nástrojů, které slouží výhradně pro účely zajištění, dostatečně dlouhé doby trvání evropských fondů dlouhodobých investic, kritérií pro hodnocení trhu z hlediska potenciálních kupců a pro ocenění aktiv určených k prodeji a typů a náležitostí zařízení pro neprofesionální investory.“.
3.
V § 6 se doplňuje odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 19 zní:
„(5)
Obhospodařovatelem fondu peněžního trhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího fondy peněžního trhu19) (dále jen „fond peněžního trhu“) může být pouze obhospodařovatel oprávněný obhospodařovat standardní fondy nebo srovnatelné zahraniční investiční fondy nebo obhospodařovatel oprávněný přesáhnout rozhodný limit (§ 16).
19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131.“.
4.
V § 9 odst. 3 písm. a) se slova „srovnatelnou s činností fondu kvalifikovaných investorů“ nahrazují slovy „podle § 15 odst. 1“.
5.
V § 16 odst. 3 a 6, § 31 odst. 5 písm. a) a b), § 55, § 70 odst. 3, § 71 odst. 3, § 72 odst. 5, § 73 odst. 4, § 74 odst. 4, § 77 odst. 3, § 78 odst. 5, § 81 odst. 2, § 82 odst. 1, § 82 odst. 2 písm. b), § 89 odst. 2, § 200 odst. 1, § 234 odst. 6, § 241 odst. 5, § 316 odst. 2 písm. a) a b), § 318 odst. 2 písm. a), § 319 odst. 2 písm. a), § 324 odst. 2 písm. b), § 325 odst. 3, § 327 odst. 3, § 337 písm. b), § 463 odst. 3, § 464 odst. 2, § 481 odst. 1 písm. f), § 548 odst. 2 a v § 584 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující správce alternativních investičních fondů6)“ nahrazují slovy „nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013“.
6.
V § 20a odst. 1 se slova „činností na finančních trzích“ nahrazují slovy „obhospodařování investičních fondů“.
7.
V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může pověřit výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování fondu kvalifikovaných investorů, nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu, i toho, kdo nesplňuje požadavek podle odstavce 1 písm. d), jestliže oznámí České národní bance nejpozději 1 měsíc přede dnem, kdy je pověření účinné, údaje o tom, kdo má být pověřen výkonem této činnosti, a současně jí poskytne informace nezbytné k posouzení splnění požadavků podle § 23, a Česká národní banka nevyrozumí tohoto obhospodařovatele do 1 měsíce ode dne, kdy toto oznámení obdržela o tom, že s tímto pověřením nesouhlasí.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
8.
V § 28, § 96 písm. a), § 204 odst. 1, § 273 odst. 1 a 2, § 291 odst. 2, § 293 odst. 2, § 298 odst. 1, § 479 odst. 1 písm. k), § 479 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 479 odst. 2 písm. a), § 480 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 480 odst. 3 písm. a), § 485 odst. 1 písm. b) bodech 5 až 8, § 485 odst. 1 písm. c) bodech 5, 7 a 8, § 485 odst. 1 písm. d) bodech 5, 7 a 8, § 486 odst. 1 písm. b) a v § 599 odst. 2 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7)“ nahrazují slovy „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění“.
9.
V § 38 odst. 1 písm. h) se slova „a, obhospodařuje-li administrátor jako obhospodařovatel tento fond, úschova cenných papírů a vedení evidence zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem“ zrušují.
10.
V § 38 odst. 1 písm. j) se slova „a, obhospodařuje-li administrátor jako obhospodařovatel tento fond, nabízení investic do tohoto fondu“ zrušují.
11.
V § 38 odst. 1 se na konci písmene r) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno t), které zní:
„t)
další činnosti přímo související s činnostmi uvedenými v písmenech a) až s).“.
12.
V § 83 odst. 1 větě druhé se za text „§ 73 odst. 1 písm. f)“ vkládají slova „a § 73 odst. 2“.
13.
V § 83 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Depozitář fondu kvalifikovaných investorů provádí kontrolu příkazů podle § 73 odst. 2 po jejich provedení, není-li s obhospodařovatelem dohodnuto jinak.“.
14.
V § 87 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Depozitář investičního fondu musí být smluvní stranou smlouvy s hlavním podpůrcem jen tehdy, je-li hlavní podpůrce oprávněn držet majetek podle odstavce 1 písm. b).“.
15.
V § 96 písm. b), § 204 odst. 1, § 273 odst. 1 a 3, § 298 odst. 2, § 479 odst. 1 písm. l), § 479 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 479 odst. 2 písm. b), § 480 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 480 odst. 3 písm. b), § 485 odst. 1 písm. b) bodech 5, 6, 9 a 10, § 485 odst. 1 písm. c) bodech 5, 6, 9 a 10, § 485 odst. 1 písm. d) bodech 5, 6, 9 a 10 a v § 486 odst. 1 písm. b) se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9)“ nahrazují slovy „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, v platném znění“.
16.
V § 98 odst. 2 se slova „osob uvedených v § 2a odst. 1 zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu“ nahrazují slovy „kvalifikovaných investorů“.
17.
V § 98 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Zákaz podle odstavce 1 se vztahuje i na činnost vykonávanou v návaznosti na § 15 odst. 1.“.
18.
§ 100 včetně nadpisu zní:
㤠100
Fondy kolektivního investování
(1)
Fondem kolektivního investování může být pouze
a)
podílový fond, nebo
b)
akciová společnost.
(2)
Standardním fondem, fondem kolektivního investování investujícím jako fond peněžního trhu nebo fondem kolektivního investování investujícím do nemovitostí nebo účastí v nemovitostní společnosti však může být pouze otevřený podílový fond nebo akciová společnost s proměnným základním kapitálem.
(3)
Pro účely tohoto zákona se nemovitostní společností rozumí akciová společnost, společnost s ručením omezeným nebo srovnatelná právnická osoba podle práva cizího státu, jejímž předmětem činnosti je převážně nabývání nemovitostí, správa nemovitostí a úplatný převod vlastnického práva k nemovitostem, a to za účelem dosažení zisku.“.
19.
V § 101 odst. 2 se slova „nebo jako krátkodobý fond peněžního trhu“ zrušují.
20.
V § 104 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
21.
§ 107 se zrušuje.
22.
V § 108 odst. 2 větě druhé se za slovo „likvidátor“ doplňují slova „, obhospodařovatel podílového fondu“.
23.
§ 113 včetně nadpisu zní:
㤠113
Shromáždění podílníků
(1)
Shromáždění podílníků se zřizuje, určí-li tak statut podílového fondu, který určí současně i působnost tohoto shromáždění a pravidla pro jeho rozhodování.
(2)
Ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti usnesení členské schůze spolku se na rozhodnutí shromáždění podílníků použijí obdobně.“.
24.
V § 130 odst. 3 se za slovo „depozitář“ vkládají slova „nebo obhospodařovatel“.
25.
V § 130 odstavec 4 zní:
„(4)
Podílový list lze vydat jinak než podle odstavce 3 pouze tehdy, pokud o jeho vydání požádala osoba, která je profesionálním zákazníkem podle § 2a odst. 1 písm. a) až h) zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu nebo obdobnou osobou podle práva jiného členského státu, formou neodvolatelného závazku k upsání podílového listu a zaplacení částky podle odstavce 1 nebo 2 na peněžní účet, který pro tento fond zřídil jeho depozitář nebo obhospodařovatel, ve lhůtě určené statutem.“.
26.
V § 132 odst. 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d).
27.
V § 132 odst. 3 se slovo „investujícího“ nahrazuje slovy „, který je speciálním fondem investujícím“.
28.
V § 132 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Po dobu uvedenou ve statutu otevřeného podílového fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů, nejdéle však do 5 let ode dne, kdy podílový fond vznikl, se podílové listy vydávané tímto fondem neodkupují.“.
29.
V § 134 odstavec 1 zní:
„(1)
Obhospodařovatel může rozhodnout o pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů otevřeného podílového fondu jen,
a)
je-li to nezbytné z důvodu ochrany práv nebo právem chráněných zájmů podílníků, nebo
b)
na dobu nezbytně nutnou též z provozních důvodů, zejména ve vztahu k činnostem souvisejícím s účetní závěrkou.“.
30.
V § 134 odst. 3 písm. d) se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „bodu 1 nebo 2 nebo podle § 139 odst. 1 písm. b)“.
31.
V § 136 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Statut otevřeného podílového fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů, může lhůtu pro pozastavení vydávání nebo odkupování podílových listů určit odchylně; určit tuto lhůtu delší než 2 roky se zakazuje.“.
32.
V § 139 odst. 1 písm. a) se slova „aktuální hodnotě určené ke dni podání žádosti, nebo“ zrušují a doplňují se body 1 a 2, které znějí:
„1.
aktuální hodnotě určené ke dni podání žádosti, nebo
2.
první aktuální hodnotě určené ke dni obnovení vydávání nebo odkupování podílových listů podle § 141 písm. a); v takovém případě neprovádí po dobu pozastavení výpočet aktuální hodnoty podílových listů, nebo“.
33.
V § 148 odstavec 3 zní:
„(3)
Svěřenský fond se stává investičním fondem dnem zápisu do příslušného seznamu vedeného Českou národní bankou. Poté, co se svěřenský fond stane investičním fondem, nelze zakladatelské právní jednání prohlásit za neplatné a nelze z tohoto důvodu zrušit jeho zápis v seznamu investičních fondů majících právní formu svěřenského fondu.“.
34.
V § 148 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
35.
V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
S investiční akcií není spojeno hlasovací právo, neurčí-li stanovy jinak.“.
36.
V § 166 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
37.
V § 169 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
38.
V § 169 odst. 2 se slova „; tam, kde tento zákon nebo jiný právní předpis používá pojem investiční fond, rozumí se jím namísto investičního fondu jeho podfond“ zrušují.
39.
V části šesté hlavě II dílu 4 oddílu 3 se za § 169 vkládá nový § 169a, který zní:
㤠169a
Používá-li tento zákon pojem „investiční fond“, „fond kolektivního investování“ nebo „fond kvalifikovaných investorů“, rozumí se jím v případě investičního fondu, který vytváří podfondy, podfond investičního fondu, ledaže z tohoto zákona plyne něco jiného.“.
40.
V § 179 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
K přijetí rozhodnutí o změně společenské smlouvy, jakož i k rozhodnutí, v jehož důsledku se mění společenská smlouva, se vyžaduje souhlas komplementáře a, neurčí-li společenská smlouva většinu vyšší, souhlas alespoň většiny hlasů všech komanditistů.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
41.
§ 188 včetně nadpisu zní:
㤠188
Promotér investičního fondu
(1)
Promotérem investičního fondu je osoba, které náleží právo rozhodovat o tom, kdo bude obhospodařovatelem, administrátorem a depozitářem tohoto investičního fondu, jakož i rozhodovat o změně v osobě promotéra, obhospodařovatele, administrátora nebo depozitáře.
(2)
Je-li promotérem investičního fondu právnická osoba, pak je příslušným orgánem pro toto rozhodování statutární orgán této právnické osoby; jiný orgán této právnické osoby, který je jinak podle tohoto zákona nebo jiného právního předpisu příslušný k rozhodování, v tomto případě nerozhoduje.
(3)
Náleží-li právo rozhodovat podle odstavce 1 orgánu investičního fondu s právní osobností, uvede se tato skutečnost ve statutu tohoto investičního fondu.
(4)
Je-li promotérů investičního fondu více, přijímají rozhodnutí podle odstavce 1 po vzájemné dohodě, neurčí-li statut investičního fondu, že rozhoduje jen jeden z nich nebo že se rozhodnutí přijímá jinak.“.
42.
V § 193 odstavec 3 zní:
„(3)
Administrátor není povinen nahradit škodu způsobenou nesprávným výpočtem aktuální hodnoty, pokud
a)
výše škody je zanedbatelná a účelně vynaložené náklady související s její náhradou by zjevně převýšily výši náhrady, nebo
b)
odchylka od správného výpočtu aktuální hodnoty nepřesahuje
1.
0,25 % hodnoty fondového kapitálu u investičního fondu, který investuje jako fond peněžního trhu,
2.
0,5 % hodnoty fondového kapitálu u ostatních investičních fondů.“.
43.
V § 193 se doplňují odstavce 4 až 5, které znějí:
„(4)
Škodu způsobenou nesprávně provedeným výpočtem aktuální hodnoty může administrátor, který není samosprávným investičním fondem, nahradit z majetku investičního fondu, pokud se v důsledku chybného stanovení aktuální hodnoty investiční fond obohatil, a pouze do výše takového obohacení.
(5)
Ve lhůtě podle § 130 odst. 2 a § 133 se aktuální hodnota nevypočítává.“.
44.
V § 204 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pro investiční fond, který je fondem peněžního trhu, a pro právnickou osobu, která se má stát fondem peněžního trhu, se ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu použijí v rozsahu, v jakém to připouští přímo použitelný předpis Evropské unie upravující fondy peněžního trhu19).“.
45.
V § 215 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
pravidla pro skladbu majetku tohoto fondu, spočívající ve vymezení věcí, které mohou být nabyty do jmění tohoto fondu, a investičních limitů, které je nutno dodržovat ve vztahu k těmto věcem, včetně investičních limitů při kopírování složení indexu akcií a obdobných cenných papírů představujících podíl na obchodní společnosti nebo jiné právnické osobě nebo indexu dluhopisů a obdobných cenných papírů představujících právo na splacení dlužné částky nebo jiného indexu,“.
46.
V § 215 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „a pro fond kolektivního investování, který investuje jako fond peněžního trhu nebo jako krátkodobý fond peněžního trhu,“ zrušují.
47.
V § 220 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, případně údaje nutné k identifikaci promotéra, byl-li ustaven“.
48.
V § 220 odst. 1 písm. k) se za slova „dojde k pověření jiného“ vkládají slova „výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“.
49.
V § 220 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova „, včetně informací podle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365“.
50.
V § 234 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „, včetně informací podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365“.
51.
V § 239 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „standardního fondu“ nahrazují slovy „fondu kolektivního investování“.
52.
V § 239 odst. 1 písm. a) se slova „za 2 týdny“ nahrazují slovy „ve lhůtě podle § 193 aktuální hodnotu podílového listu, investiční akcie nebo jiného podílu na investičním fondu“, slova „údaj o aktuální hodnotě fondového kapitálu tohoto fondu a“ a slova „; jedná-li se o fond kolektivního investování, který investuje do nemovitostí nebo do účastí v nemovitostních společnostech a který má určené lhůty pro podání žádosti o odkoupení jím vydávaných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů, musí být tento údaj uveřejněn nejméně jeden den před začátkem této lhůty; tím není dotčena povinnost uveřejnit údaj o aktuální hodnotě i častěji, je-li to v zájmu ochrany podílníků nebo akcionářů“ se zrušují.
53.
V § 239 odst. 1 písm. b) se slova „a o částkách, za které byly tyto cenné papíry nebo zaknihované cenné papíry vydány a odkoupeny,“ zrušují.
54.
V § 239 odst. 2 se slovo „je“ nahrazuje slovem „není“ a slova „použije obdobně“ se nahrazují slovy „nepoužije“.
55.
V § 239 se odstavec 3 zrušuje.
56.
V § 240 odst. 1 písm. a) se slova „za 2 týdny“ nahrazují slovy „ve lhůtě podle § 193“.
57.
V § 240 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
58.
V § 241 odst. 1 písm. a) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „, včetně informací podle čl. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365“.
59.
V § 241 odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova „a podle čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365“.
60.
V § 284 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
61.
V § 293 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Údaje podle odstavců 1 a 2 se zpřístupní alespoň v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.“.
62.
V § 302 odst. 2, § 303 odst. 2 písm. b), § 303 odst. 4, § 576 odst. 4 a v § 595 odst. 1 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci při dohledu v oblasti kolektivního investování, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující koordinaci předpisů v oblasti kolektivního investování12)“ nahrazují slovy „nařízení Komise (EU) č. 584/2010“.
Poznámka pod čarou č. 12 se zrušuje.
63.
V § 306 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V případě zahraničních investičních fondů srovnatelných se standardním fondem, s nimiž není spojeno právo vlastníků cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem na jejich odkoupení na účet tohoto fondu, se odstavec 1 písm. a) použije přiměřeně.“.
64.
V § 350 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Na likvidátora investiční společnosti se § 515 nepoužije.“.
65.
V části jedenácté hlavě III dílu 1 se za § 362 vkládají nové § 362a až 362d, které včetně nadpisu znějí:
㤠362a
Zvláštní ustanovení pro případ úpadku akciové společnosti s proměnným základním kapitálem
(1)
Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, zajistí insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, převod veškerého majetku a dluhů z investiční činnosti, v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která nevytvořila podfond, nebo převod všech podfondů, v případě akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která vytvořila podfond, do jiné akciové společnosti s proměnným kapitálem (dále jen „převod jmění“) mající téhož obhospodařovatele nebo téhož administrátora, je-li to s ohledem na řádný a obezřetný výkon těchto činností možné. S převodem jmění musí vyslovit souhlas i valná hromada akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která je v úpadku, přičemž v případě hlasování o převodu jmění mají hlasovací právo pouze akcionáři vlastnící investiční akcie vztahující se k převáděnému jmění. Právo svolat valnou hromadu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, která je v úpadku, za účelem hlasování o převodu jmění má také insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce.
(2)
Nelze-li postupovat podle odstavce 1, zejména pokud valná hromada nevysloví souhlas, zajistí insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, převod jmění na jinou akciovou společnost s proměnným základním kapitálem, která bude s převodem jmění souhlasit, je-li to s ohledem na řádný a obezřetný výkon těchto činností možné. Odstavec 1 věty druhá a poslední se použijí obdobně.
(3)
V případě, že nebude moci postupovat podle odstavců 1 a 2, zejména pokud valná hromada nevysloví souhlas, zajistí insolvenční správce nebo ten, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, likvidaci majetku a dluhů z investiční činnosti nebo podfondu či podfondů.
(4)
K převodu jmění podle odstavce 1 nebo 2 dochází účinností smlouvy o převodu jmění, která vyžaduje písemnou formu a obsahuje
a)
identifikační údaje týkající se akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, jejíž jmění je převáděno (dále jen „převádějící společnost“), a akciové společnosti s proměnným základním kapitálem, na níž je převáděno (dále jen „přejímající společnost“),
b)
identifikační údaje týkající se převáděného jmění,
c)
v případě, že je převáděno jmění z investiční činnosti, které není podfondem, údaj o tom, že se toto jmění stane podfondem přejímající společnosti a identifikační údaje budoucího podfondu,
d)
v případě, že je převáděn podfond, identifikační údaje podfondu po jeho převodu,
e)
výměnný poměr akcií, který musí být stanoven jako rovnoměrný tak, aby zůstal zachován podíl akcionáře, jehož se výměna týká, na převáděném jmění, a tak nebyla dotčena práva ve vztahu k podílu na zisku a likvidačním zůstatku,
f)
podrobná pravidla výměny akcií po převodu jmění a
g)
popis změny práv akcionářů po převodu jmění, pokud se mění jejich práva.
(5)
Převedené jmění se stává podfondem přejímající společnosti dnem účinnosti smlouvy o převodu jmění.
(6)
Na postup podle odstavců 1, 2, 4 a 5 se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího přeměny obchodních korporací.
§ 362b
(1)
Pro postup při výměně zaknihovaných akcií na listinné akcie se použijí ustanovení občanského zákoníku o přeměně zaknihovaného cenného papíru na cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie však může smlouva o převzetí jmění zkrátit, a to až na lhůtu v délce 1 měsíce.
(2)
Pro postup při výměně listinných akcií na zaknihované akcie se použijí ustanovení občanského zákoníku o přeměně cenného papíru na zaknihovaný cenný papír; délku lhůty pro odevzdání listinné akcie však může přejímající společnost zkrátit, a to až na lhůtu v délce 1 měsíce. Přejímající společnost požádá centrálního depozitáře nebo zahraničního centrálního depozitáře o zaevidování zaknihovaných akcií před zápisem změny údajů nutných k identifikaci podfondu v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.
(3)
Výměnu listinných akcií za listinné akcie provede přejímající společnost bez zbytečného odkladu po účinnosti smlouvy o převodu jmění. Pro postup při výměně listinných akcií za listinné akcie se použijí přiměřeně ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o výměně listinných akcií při zvýšení základního kapitálu zvýšením jmenovité hodnoty akcií. Údaje, které zákon o obchodních korporacích vyžaduje uvést v rozhodnutí valné hromady, se uvádějí ve smlouvě o převzetí jmění. Délku lhůty pro odevzdání listinné akcie však může smlouva o převzetí jmění zkrátit, a to až na lhůtu v délce 1 měsíce.
(4)
Mají-li být vyměněny zaknihované akcie za zaknihované akcie, dá přejímající společnost bez zbytečného dokladu po účinnosti smlouvy o převodu jmění příkaz ke zrušení dosavadních akcií a požádá centrálního depozitáře nebo zahraničního centrálního depozitáře o zaevidování nových zaknihovaných akcií před zápisem změny údajů nutných k identifikaci podfondu v příslušném seznamu vedeném Českou národní bankou.
§ 362c
(1)
Neplyne-li z usnesení valné hromady převádějící společnosti, jakým způsobem se stanovy mění, změní jejich obsah statutární orgán v souladu s rozhodnutím valné hromady a smlouvou o převodu jmění. Neplyne-li z usnesení valné hromady přejímající společnosti, jakým způsobem se stanovy mění, změní jejich obsah statutární orgán v souladu s rozhodnutím valné hromady a smlouvou o převodu jmění.
(2)
O změně obsahu stanov statutárním orgánem podle odstavce 1 se pořizuje veřejná listina.
§ 362d
(1)
Insolvenčnímu správci nebo tomu, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, přísluší za činnost uvedenou v § 362a náhrada hotových výdajů a odměna.
(2)
Nepostačuje-li majetková podstata akciové společnosti s proměnným základním kapitálem k vyplacení náhrady hotových výdajů a odměny insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, vyplatí je stát.
(3)
Česká národní banka stanoví vyhláškou pravidla pro určení výše odměny a hotových výdajů a podmínky náhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce nebo toho, kdo podle práva cizího státu vykonává úkoly srovnatelné s úkoly insolvenčního správce, za splnění povinností stanovených v § 362a a jejich maximální výši hrazenou státem.“.
66.
V § 381 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
přeměna fondu kvalifikovaných investorů na speciální fond,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
67.
V § 430 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Česká národní banka současně s povolením přeměny rozhodne o schválení depozitáře a statutu tohoto fondu.“.
68.
Na konci textu § 434 se doplňují slova „; výroční zpráva se ke dni zrušení podílového fondu nevyhotovuje“.
69.
V § 461 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Další náležitosti tohoto oznámení ve vztahu k zahraničnímu investičnímu fondu srovnatelnému se standardním fondem vymezuje čl. 1 a příloha I nařízení Komise (EU) č. 584/2010.“.
70.
V § 479 odst. 1 písm. c) se slova „kontrolována činnost osob, které hodlá pověřit výkonem některé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování“ nahrazují slovy „nastaveny postupy pro pověřování třetích osob výkonem některé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování nebo administrace investičního fondu, a pro kontrolu činnosti pověřených osob“.
71.
V § 488 odstavec 1 zní:
„(1)
Česká národní banka současně s rozhodnutím, kterým se uděluje povolení k činnosti investiční společnosti, samosprávného investičního fondu a hlavního administrátora, rozhodne o udělení souhlasu k výkonu funkce vedoucí osoby nebo osoby podle § 21 odst. 5, jsou-li splněny předpoklady stanovené v § 516 odst. 1.“.
72.
V § 494 odst. 4 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravující postup pro určení referenčního státu mimounijního správce alternativních investičních fondů13)“, nahrazují slovy „prováděcího nařízení Komise (EU) č. 448/2013“.
Poznámka pod čarou č. 13 se zrušuje.
73.
V § 504 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Česká národní banka provede rovněž zápis do seznamu podle § 596 písm. b) nebo d) a § 597 písm. d) nebo e) na základě oznámení zahraničního orgánu dohledu jiného členského státu o záměru nabízení investic nebo poskytování služeb v České republice podle části deváté nebo desáté tohoto zákona. Žádost o zápis do seznamu se v takovém případě nepodává.“.
74.
V § 511 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
splňuje předpoklady podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, jedná-li se o zápis standardního fondu, který má být fondem peněžního trhu,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
75.
V § 511 odst. 2 písmeno e) zní:
„e)
obhospodařovatel investičního fondu, jehož stanovy vytvoření podfondů připustily, osvědčí splnění předpokladů podle čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, jedná-li se o zápis údajů o podfondu, který má být fondem peněžního trhu.“.
76.
V § 523 odst. 4 větě první se za číslo „50.“ vkládá slovo „pracovní“.
77.
V § 530 odst. 1 se číslo „15“ nahrazuje číslem „30“.
78.
V části třinácté hlava XIX včetně nadpisu zní:
„HLAVA XIX
ZÁPIS FONDU PENĚŽNÍHO TRHU, KTERÝ NENÍ STANDARDNÍM FONDEM
§ 531
(1)
Česká národní banka zapíše do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. a) nebo b) fond peněžního trhu jako speciální fond nebo jako fond kvalifikovaných investorů na žádost jeho obhospodařovatele, jsou-li splněny předpoklady podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131.
(2)
Česká národní banka zapíše do seznamu investičních fondů podle § 597 písm. a) údaje o podfondu fondu peněžního trhu, který je speciálním fondem nebo fondem kvalifikovaných investorů, na žádost jeho obhospodařovatele, jsou-li splněny předpoklady podle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131.
(3)
Česká národní banka současně se zápisem podle odstavce 1 nebo 2 rozhodne o schválení depozitáře a statutu tohoto fondu.
(4)
Česká národní banka provede zápis podle odstavce 1 nebo 2 do 2 měsíců ode dne podání žádosti o provedení zápisu, která má předepsané náležitosti a ani netrpí jinými vadami.“.
79.
V § 532 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).
80.
V § 533 odst. 2 se slova „přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího postup pro volbu regulatorního režimu správců alternativních investičních fondů do působnosti směrnice14)“, nahrazují slovy „prováděcího nařízení Komise (EU) č. 447/2013“.
Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje.
81.
V § 596 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g).
82.
V § 599 odst. 1 písm. a), § 604 odst. 1 písm. a) a v § 612 odst. 1 písm. t) se slova „stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2)“ nahrazují slovy „podle čl. 3 až 38 nařízení Komise (EU) č. 583/2010, čl. 1 a přílohy I nařízení Komise (EU) č. 584/2010, čl. 2 až 111 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013, v platném znění, čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 12 až 14a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, v platném znění, čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 13 až 15a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, v platném znění, čl. 3 až 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, čl. 13 nebo 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, čl. 2 až 24 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 438/2016, v platném znění, nebo podle čl. 4 až 6, 9 až 21 nebo čl. 23 až 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, v platném znění“.
83.
V § 614 odst. 1 písm. o) se za slova „ „krátkodobý fond peněžního trhu“ vkládají horní uvozovky.
84.
V § 614 odst. 1 písm. o), § 618 odst. 1 písm. o) a v § 636 odst. 1 se slova „fond peněžního trhu“, „krátkodobý fond peněžního trhu“, „ETF“, „EuVECA“, „EuSEF“, „ELTIF“, „evropský fond dlouhodobých investic“ nahrazují slovy „ETF“ ve smyslu § 50f odst. 3 zákona o podnikání na kapitálovém trhu, „EuVECA“ ve smyslu čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, „EuSEF“ ve smyslu čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013“.
85.
V § 615 odst. 4 se slovo „Podnikající“ nahrazuje slovy „Právnická nebo podnikající“.
86.
V § 624 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro posouzení toho, zda je s investiční akcií spojeno hlasovací právo, se k § 162 odst. 2 nepřihlíží.“.
87.
V § 626 odst. 3 se za slova „fondem, se“ vkládají slova „pro účely § 294 až 327“.
88.
V § 633 odst. 1 a 2 se za slovo „zákon“ vkládají slova „nebo jiný právní předpis“.
89.
V § 636 odst. 1 se slovo „Kdo“ nahrazuje slovy „Aniž je dotčen přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti obhospodařování investičních fondů2), kdo“.
Čl. X
Přechodná ustanovení
1.
Investiční fondy a podfondy, které nemají ustanoveného promotéra ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou ustanovit promotéra ve lhůtě 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne-li o tom prostá většina všech podílníků, společníků, akcionářů, členů družstva nebo obmyšlených tohoto investičního fondu nebo podfondu. O ustanovení promotéra podfondu akciové společnosti s proměnným základním kapitálem hlasují pouze vlastníci investičních akcií vydaných k tomuto podfondu. Ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev o volbě člena statutárního orgánu obchodní korporace se použijí přiměřeně.
2.
Hlasovací právo spojené s investiční akcií vydanou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaniká dnem 1. srpna 2021, není-li k tomuto dni určeno ve stanovách, že s vydanými investičními akciemi je spojeno hlasovací právo.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění
Čl. XI
Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, se mění takto:
1.
V § 4 se na konci odstavce 5 doplňují věty „Pojišťovna vede též údaj o tom, která z podmínek uvedených v odstavci 7 je splněna, odvětví a charakteristiku nabízeného pojištění, datum vzniku a zániku pojištění, pojistnou dobu, počet pojištěných k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí a předepsané pojistné za kalendářní čtvrtletí. Pojišťovna tyto údaje předává České národní bance. Rozsah, formu, lhůty a způsob předávání údajů stanoví prováděcí právní předpis.“.
2.
V § 4 odstavec 7 zní:
„(7)
Pojistník může nabízet možnost stát se pojištěným podle odstavce 1 pouze tehdy, jestliže
a)
pojištění souvisí s
1.
prodávaným zbožím nebo poskytovanou službou v rámci podnikání pojistníka nebo podnikání jiné s ním propojené osoby, zejména pokud se jedná o pojištění schopnosti splácet,
2.
členstvím pojištěného v zájmovém nebo profesním sdružení,
3.
pracovněprávním, služebním nebo jiným obdobným vztahem pojištěného k pojistníkovi, nebo
4.
kulturními, sportovními či jinými obdobnými činnostmi pojistníka,
b)
mají věci, jichž se pojištění týká, téhož vlastníka,
c)
jsou pojištěný a pojistník součástí stejného koncernu, nebo
d)
se pojištění týká
1.
vady, poškození nebo ztráty zboží dodávaného pojistníkem,
2.
nevyužití nebo vady služby poskytované pojistníkem,
3.
poškození nebo ztráty zavazadla, nebo
4.
jiné pojistné události spojené s cestováním.“.
3.
V § 86 se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
případné částce k výplatě nad rámec smluvně dohodnutých plnění, kdy se pro výpočet použije model se 3 různými úrokovými sazbami; pojistitel musí zákazníka jasně a srozumitelně informovat o tom, že výpočet je pouze ilustrativní a že zákazník není oprávněn z něj vyvozovat jakékoli smluvní nároky.“.
4.
§ 108 včetně nadpisu zní:
㤠108
Přestupky pojišťovny
Pojišťovna se dopustí přestupku tím, že
a)
nevede údaje podle § 4 odst. 5 věty druhé nebo třetí,
b)
nesplní povinnost podle § 4 odst. 5 věty čtvrté, nebo
c)
jako pojistitel při výpočtu odkupného postupuje v rozporu s § 81.“.
5.
V § 124 se za slovo „podle“ vkládá text „§ 4 odst. 5,“.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou částí páté a sedmé, které nabývají účinnosti prvním dnem prvního kalendářního čtvrtletí následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 129/2020 Sb. | Zákon č. 129/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020
Vyhlášeno 26. 3. 2020, datum účinnosti 26. 3. 2020, částka 46/2020
* Čl. I - Zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 26. 3. 2020
129
ZÁKON
ze dne 24. března 2020,
kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se číslo „1 578 118 723 753“ nahrazuje číslem „1 488 318 723 753“, číslo 1 618 118 723 753“ se nahrazuje číslem „1 688 318 723 753“, číslo „40 000 000 000“ se nahrazuje číslem „200 000 000 000“, slovo „zvýšení“ se nahrazuje slovem „snížení“, číslo „2 626 169 129“ se nahrazuje číslem „18 873 830 871“ a číslo „42 626 169 129“ se nahrazuje číslem „181 126 169 129“.
2.
V § 3 odst. 1 se číslo „188 000 000 000“ nahrazuje číslem „330 000 000 000“.
3.
V příloze č. 1 se číslo „1 578 118 723 753“ nahrazuje číslem „1 488 318 723 753“, číslo „1 618 118 723 753“ se nahrazuje číslem „1 688 318 723 753“, číslo „-40 000 000 000“ se nahrazuje číslem „-200 000 000 000“, číslo „42 626 169 129“ se nahrazuje číslem „181 126 169 129“ a číslo „-2 626 169 129“ se nahrazuje číslem „18 873 830 871“.
4.
V příloze č. 2 se číslo „570 502 848 138“ nahrazuje číslem „545 502 848 138“, číslo „510 353 985 554“ se nahrazuje číslem „487 952 297 659“, číslo „7 767 920 000“ se nahrazuje číslem „767 920 000“, číslo „630 000 000“ se nahrazuje číslem „30 000 000“, číslo „2 141 500 000“ se nahrazuje číslem „641 500 000“, číslo „813 000 150 000“ se nahrazuje číslem „757 300 150 000“, číslo „818 611 866 609“ se nahrazuje číslem „762 911 866 609“, číslo „586 443 911 565“ se nahrazuje číslem „561 443 911 565“, číslo „524 584 602 993“ se nahrazuje číslem „502 182 915 098“, číslo „173 062 945 579“ se nahrazuje číslem „163 962 945 579“ a číslo „1 578 118 723 753“ se nahrazuje číslem „1 488 318 723 753“.
5.
V příloze č. 3 se číslo „75 500 365 700“ nahrazuje číslem „72 600 365 700“, číslo „686 800 038 058“ se nahrazuje číslem „676 800 038 058“, číslo „67 972 681 089“ se nahrazuje číslem „66 472 681 089“, číslo „15 249 131 176“ se nahrazuje číslem „15 549 131 176“, číslo „43 810 880 286“ se nahrazuje číslem „48 810 880 286“, číslo „400 000 000“ se nahrazuje číslem „20 400 000 000“, číslo „163 718 347 439“ se nahrazuje číslem „223 018 347 439“ a číslo „1 618 118 723 753“ se nahrazuje číslem „1 688 318 723 753“.
6.
V příloze č. 4 v kapitole 307 Ministerstvo obrany se číslo „75 500 365 700“ nahrazuje číslem „72 600 365 700“, číslo „50 159 314 720“ se nahrazuje číslem „47 432 772 658“, číslo „12 228 576 788“ se nahrazuje číslem „12 170 118 850“, číslo „12 226 435 948“ se nahrazuje číslem „12 167 978 010“, číslo „3 948 771 132“ se nahrazuje číslem „3 848 771 132“, číslo „514 996 969“ se nahrazuje číslem „499 996 969“, číslo „18 397 157 923“ se nahrazuje číslem „17 917 157 923“, číslo „6 462 296 928“ se nahrazuje číslem „6 271 664 928“, číslo „333 060 412“ se nahrazuje číslem „321 780 412“, číslo „12 883 704 738“ se nahrazuje číslem „12 403 704 738“ a číslo „18 204 584 587“ se nahrazuje číslem „16 141 584 587“.
7.
V příloze č. 4 v kapitole 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí se číslo „577 589 411 659“ nahrazuje číslem „552 589 411 659“, číslo „686 800 038 058“ se nahrazuje číslem „676 800 038 058“, číslo „570 502 848 138“ se nahrazuje číslem „545 502 848 138“, číslo „510 353 985 554“ se nahrazuje číslem „487 952 297 659“, číslo „60 148 862 584“ se nahrazuje číslem „57 550 550 479“, číslo „495 240 000 000“ se nahrazuje číslem „475 240 000 000“ a číslo „40 300 000 000“ se nahrazuje číslem „50 300 000 000“.
8.
V příloze č. 4 v kapitole 327 Ministerstvo dopravy se číslo „67 972 681 089“ nahrazuje číslem „66 472 681 089“ a číslo „8 973 113 598“ se nahrazuje číslem „7 473 113 598“.
9.
V příloze č. 4 v kapitole 328 Český telekomunikační úřad se číslo „7 803 430 000“ nahrazuje číslem „803 430 000“ a číslo „7 767 920 000“ se nahrazuje číslem „767 920 000“.
10.
V příloze č. 4 v kapitole 334 Ministerstvo kultury se číslo „15 249 131 176“ nahrazuje číslem „15 549 131 176“, číslo „8 209 238 110“ se nahrazuje číslem „8 509 238 110“ a číslo „5 171 013 582“ se nahrazuje číslem „5 471 013 582“.
11.
V příloze č. 4 v kapitole 374 Správa státních hmotných rezerv se číslo „630 000 000“ nahrazuje číslem „30 000 000“.
12.
V příloze č. 4 v kapitole 396 Státní dluh se číslo „43 810 880 286“ nahrazuje číslem „48 810 880 286“, číslo „42 626 169 129“ se nahrazuje číslem „181 126 169 129“ a číslo „-2 626 169 129“ se nahrazuje číslem „18 873 830 871“.
13.
V příloze č. 4 v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv se číslo „3 691 500 000“ nahrazuje číslem „2 191 500 000“, číslo „400 000 000“ se nahrazuje číslem „20 400 000 000“, číslo „2 141 500 000“ se nahrazuje číslem „641 500 000“, číslo „185 000 000“ se nahrazuje číslem „20 185 000 000“ a číslo „0“ se nahrazuje číslem „20 000 000 000“.
14.
V příloze č. 4 v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se číslo „832 600 470 800“ nahrazuje číslem „776 900 470 800“, číslo „163 718 347 439“ se nahrazuje číslem „223 018 347 439“, číslo „813 000 150 000“ se nahrazuje číslem „757 300 150 000“ a číslo „4 869 471 508“ se nahrazuje číslem „64 169 471 508“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 133/2020 Sb. | Zákon č. 133/2020 Sb.
Zákon o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
Vyhlášeno 27. 3. 2020, datum účinnosti 27. 3. 2020, částka 48/2020
* § 1 - Mimořádná opatření při epidemii
* § 2 - (1) Za nařízení příslušného orgánu o uzavření zařízení určeného pro děti předškolního věku podle § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění nebo podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů
* § 3 - (1) Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2, pokud toto zařízení bylo uzavřeno na základě mimořádného opatření při epidem
* § 4 - (1) Podpůrčí doba u ošetřovného se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii, nejdéle však do 30. června 2020.
* § 4a - Výše ošetřovného za kalendářní den činí od 1. dubna 2020 do 30. června 2020 80 % denního vyměřovacího základu.
* § 4b - (1) Po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii se neuplatní § 39 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, jde-li o nárok na ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění nebo o nárok na ošetřovné podle toh
* § 5 - (1) Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě ve věku od 10 let, které ne
* § 6 - Účinnost
Aktuální znění od 27. 5. 2020 (255/2020 Sb.)
133
ZÁKON
ze dne 25. března 2020
o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Mimořádná opatření při epidemii
(1)
Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí krizové opatření přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ a mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem, která se týkají zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů v zařízeních a školách, jejichž uzavření je důvodem vzniku nároku na ošetřovné nebo nároku na služební volno s poskytnutím služebního příjmu.
(2)
Nároky podle tohoto zákona vznikají jen v době platnosti mimořádného opatření při epidemii.
(3)
Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti sociálního zabezpečení1).
§ 2
(1)
Za nařízení příslušného orgánu o uzavření zařízení určeného pro děti předškolního věku podle § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění nebo podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se považuje též rozhodnutí zřizovatele zařízení o uzavření tohoto zařízení, pokud bylo učiněno v přímé souvislosti s mimořádným opatřením při epidemii.
(2)
Zařízením podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění nebo podle § 70 odst. 2 písm. f) bodů 1 a 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se rozumí též zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.
(3)
Podmínka péče o dítě z důvodu uzavření školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem, se pro účely § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění považuje v období do 30. června 2020 za splněnou i v případě, že zaměstnanec dítě do tohoto zařízení nebo do školy neumístí s ohledem na možnost ohrožení jeho zdraví nebo zdraví jiných osob, které žijí s dítětem v domácnosti, v důsledku výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo z jiných vážných důvodů; za jiný vážný důvod se považuje zejména výrazné omezení kapacity nebo provozní doby zařízení pro děti nebo školy nebo nastavení omezujících režimových opatření v těchto zařízeních zavedených v souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. Důvod pro neumístění dítěte v zařízení nebo škole podle věty první je zaměstnanec povinen uvést na předepsaném tiskopisu. Věty první a druhá platí obdobně v případě péče v zařízeních o jiné osoby uvedené v odstavci 2 a v § 3 odst. 1.
§ 3
(1)
Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2, pokud toto zařízení bylo uzavřeno na základě mimořádného opatření při epidemii.
(2)
Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o dítě ve věku od 10 let, které nedovršilo 13 let věku, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 39 odst. 1 písm. b) bodě 1 nebo 2 zákona o nemocenském pojištění, nebo z důvodu péče o nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu jejího uzavření na základě mimořádného opatření při epidemii. Nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění.
(3)
Pro nárok na ošetřovné podle odstavců 1 a 2 platí jinak zákon o nemocenském pojištění.
§ 4
(1)
Podpůrčí doba u ošetřovného se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii, nejdéle však do 30. června 2020.
(2)
Podle odstavce 1 se postupuje i v případě, že podpůrčí doba uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
V rámci podpůrčí doby stanovené podle odstavce 1 je možné vystřídání podle § 39 odst. 4 věty první zákona o nemocenském pojištění i vícekrát, přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu; podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se přitom u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí péče. V případě vystřídání podle věty první se ošetřovné vyplácí každému oprávněnému za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny jeho péče vykázané na předepsaném tiskopisu; na tomto tiskopisu se uvádějí též dny, v nichž o dítě (osobu) pečoval druhý oprávněný.
(4)
Při výplatě ošetřovného za dobu podpůrčí doby prodloužené podle odstavce 1 se postupuje obdobně podle § 110 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění, pokud se nestanoví jinak v odstavci 3.
§ 4a
Výše ošetřovného za kalendářní den činí od 1. dubna 2020 do 30. června 2020 80 % denního vyměřovacího základu.
§ 4b
(1)
Po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii se neuplatní § 39 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, jde-li o nárok na ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění nebo o nárok na ošetřovné podle tohoto zákona a potřeba péče vznikla v období od 11. března 2020 do 30. června 2020, byla-li dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce uzavřena před 11. březnem 2020. Ošetřovné podle věty první náleží též, jestliže tito zaměstnanci byli na základě této dohody účastni nemocenského pojištění v únoru 2020 a potřeba ošetřování vznikla za trvání této dohody v bezprostředně následujícím kalendářním měsíci, v němž tento zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění.
(2)
Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu vydaném Českou správou sociálního zabezpečení potvrdit všechny rozhodné skutečnosti potřebné pro posouzení nároku na ošetřovné podle odstavce 1.
(3)
Nárok na ošetřovné a podpůrčí doba pro ošetřovné zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti a na základě dohody o provedení práce trvá jen po dobu trvání těchto dohod.
§ 5
(1)
Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě ve věku od 10 let, které nedovršilo 13 let věku, pokud bylo uzavřeno zařízení nebo škola na základě mimořádného opatření při epidemii.
(2)
Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2, pokud toto zařízení bylo uzavřeno na základě mimořádného opatření při epidemii.
(3)
Doba služebního volna s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii, nejdéle však do 30. června 2020; stejně se postupuje i v případě, že služební volno bylo již ze stejného důvodu vyčerpáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 6
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. |
Zákon č. 134/2020 Sb. | Zákon č. 134/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 27. 3. 2020, datum účinnosti 27. 3. 2020, částka 48/2020
* Čl. I - V zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 27. 3. 2020
134
ZÁKON
ze dne 25. března 2020,
kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V zákoně č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 297/2017 Sb., se za § 28b vkládá nový § 28c, který zní:
㤠28c
(1)
Lhůta pro podání přehledu podle § 24 odst. 2 stanovená osobám samostatně výdělečně činným v § 24 odst. 2 se pro podání tohoto přehledu za rok 2019 nepoužije. Přehled podle § 24 odst. 2 za rok 2019 je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. srpna 2020.
(2)
Pro penále, které je příslušenstvím pojistného nebo zálohy na pojistné za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020, se do 21. září 2020 § 18 odst. 1 nepoužije. Penále za pojistné nebo za zálohu na pojistné podle věty první, které nebyly zaplaceny v období podle věty první, vzniká nejdříve od 22. září 2020.
(3)
Zálohu na pojistné do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu podle § 3a za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020 osoba samostatně výdělečně činná neplatí.
(4)
Osoba samostatně výdělečně činná, jejíž záloha na pojistné v období podle odstavce 3 je vyšší než výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu podle § 3a, je povinna zaplatit pouze rozdíl mezi výší zálohy na pojistné a výší pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu podle § 3a.
(5)
Pojistné, které by osoba samostatně výdělečně činná byla povinna platit formou záloh podle odstavce 4 za období od začátku března 2020 do konce srpna 2020, lze zaplatit až formou doplatku pojistného, a to nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled podle § 24 odst. 2 za rok 2020. Postupuje-li osoba samostatně výdělečně činná podle věty první, ustanovení § 7 odst. 2 se pro zálohy na pojistné v období podle věty první v roce 2020 nepoužije.
(6)
Záloha na pojistné, kterou by zaplatila za období od března 2020 do srpna 2020 osoba samostatně výdělečně činná, se považuje za zaplacenou do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu podle § 3a odst. 2.
(7)
Provedla-li osoba samostatně výdělečně činná platbu zálohy na pojistné za měsíc březen 2020, považuje se tato záloha za zálohu za měsíc září 2020.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 135/2020 Sb. | Zákon č. 135/2020 Sb.
Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020
Vyhlášeno 27. 3. 2020, datum účinnosti 27. 3. 2020, částka 48/2020
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÉ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ (§ 2 — § 19)
* ČÁST TŘETÍ - MATURITNÍ ZKOUŠKA (§ 20 — § 34)
* ČÁST ČTVRTÁ - VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY NÁHRADNÍM ZPŮSOBEM (§ 35 — § 35)
* ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA (§ 36 — § 41)
* ČÁST ŠESTÁ - VYKONÁNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY NÁHRADNÍM ZPŮSOBEM (§ 42 — § 42)
* ČÁST SEDMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 43 — § 53)
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST (§ 54 — § 54)
Aktuální znění od 27. 3. 2020
135
ZÁKON
ze dne 25. března 2020
o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÉ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje zvláštní pravidla pro přijímání ke vzdělávání ve střední škole a ukončování středního vzdělávání ve školním roce 2019/2020 a na ně navazující náhradní nebo opravné zkoušky a další související otázky.
ČÁST DRUHÁ
PŘIJÍMACÍ ŘÍZENÍ
§ 2
(1)
O přijetí uchazeče ke vzdělávání ve střední škole rozhoduje ředitel této školy.
(2)
Jednotná přijímací zkouška do prvního ročníku oboru středního vzdělání proběhne nejdříve 14 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středních školách.
(3)
Jednotná přijímací zkouška se koná v případech, které stanoví školský zákon.
(4)
Termín konání jednotné přijímací zkoušky stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“).
§ 3
Přijímacího řízení podle tohoto zákona se účastní uchazeč, který v souladu se školským zákonem podal přihlášku ke vzdělávání ve střední škole pro školní rok 2020/2021.
§ 4
V platnosti zůstávají
a)
jednotná kritéria přijímání do oboru vzdělání a formy vzdělávání a způsob hodnocení jejich splnění,
b)
předpokládaný počet přijímaných uchazečů do oboru vzdělání a formy vzdělávání,
c)
školní přijímací zkouška a
d)
jednotná kritéria a předpokládané počty přijímaných uchazečů pro přijímání ke vzdělávání v různých zaměřeních školního vzdělávacího programu,
stanovené ředitelem podle § 60 školského zákona.
§ 5
Obsah a forma přijímací zkoušky odpovídá rámcovému vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání. Jednotná přijímací zkouška se skládá z písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Konkrétní obsah a formu školní přijímací zkoušky stanovuje ředitel školy.
§ 6
Jednotnou přijímací zkoušku koná uchazeč pouze jednou, a to ve škole uvedené na přihlášce v prvním pořadí. Školní přijímací zkoušku koná uchazeč na každé škole uvedené v přihlášce, pokud je součástí přijímacího řízení, pouze jednou. Uchazeč, který se hlásí na obor vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou, koná jednotnou přijímací zkoušku na této škole.
§ 7
(1)
Pokud ředitel školy stanovil v rámci vyhlášených kritérií školní přijímací zkoušku, vyhlásí nové 2 termíny jejího konání v návaznosti na řádný termín jednotné přijímací zkoušky vyhlášený ministerstvem.
(2)
Nejzazší termín pro konání druhého termínu školní přijímací zkoušky je den konání jednotné přijímací zkoušky. Nejzazší termín pro konání náhradního termínu pro konání školní přijímací zkoušky je den konání náhradního termínu jednotné přijímací zkoušky.
(3)
Pozvánku ke školní přijímací zkoušce zašle ředitel školy uchazeči nejpozději 5 pracovních dnů před termínem konání této zkoušky a současně ji zveřejní na internetových stránkách školy.
§ 8
Uchazeč, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a svoji neúčast písemně omluvil nejpozději do 3 dnů řediteli školy, ve které ji měl konat, koná zkoušku v náhradním termínu. V tomto náhradním termínu koná zkoušku i nezletilý uchazeč a uchazeč s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, který se pro vážné důvody k řádnému termínu přijímací zkoušky nedostavil a jeho neúčast omluvil písemně nejpozději do 3 dnů řediteli školy zákonný zástupce tohoto uchazeče, popřípadě ředitel příslušného školského zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy.
§ 9
Náhradní termín jednotné přijímací zkoušky stanoví a zveřejní na svých internetových stránkách ministerstvo. Náhradní termín školní přijímací zkoušky stanoví uchazeči ředitel školy. Stejný termín pro konání přijímací zkoušky v jiném oboru vzdělání nebo jiné škole není důvodem stanovení náhradního termínu konání zkoušky.
§ 10
Další kola přijímacího řízení se konají podle školského zákona.
§ 11
Osoba, na kterou se vztahuje § 20 odst. 4 školského zákona, nekoná na žádost jednotnou přijímací zkoušku ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura. Povinnost školy ověřit rozhovorem znalost českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání v daném oboru vzdělání, není dotčena.
§ 12
Pravidla pro úpravu podmínek přijímání ke vzdělávání uchazečů se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona se použijí obdobně.
§ 13
Škola převede záznamové archy jednotné přijímací zkoušky do elektronické podoby a odešle je Centru pro zjišťování výsledků vzdělávání (dále jen „Centrum“) prostřednictvím informačního systému Centra v den konání jednotné přijímací zkoušky. Hodnocení výsledků testů jednotné přijímací zkoušky zajišťuje Centrum. Centrum zpřístupní do 7 kalendářních dní po řádném termínu jednotné přijímací zkoušky hodnocení uchazeče příslušné střední škole, na níž se uchazeč hlásí k přijetí do prvního ročníku středního vzdělávání; v případě náhradního termínu Centrum zpřístupní hodnocení uchazeče do 3 kalendářních dní.
§ 14
Ředitel školy hodnotí splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podle
a)
hodnocení na vysvědčeních z předchozího vzdělávání,
b)
výsledků jednotné přijímací zkoušky, pokud je součástí přijímacího řízení,
c)
výsledků školní přijímací zkoušky, je-li stanovena,
d)
případně dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče.
§ 15
(1)
Hodnocení jednotné přijímací zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %.
(2)
Další hodnocení splnění kritérií stanoví ředitel školy.
(3)
Podle výsledků dosažených jednotlivými uchazeči při přijímacím řízení stanoví ředitel školy jejich pořadí. U uchazeče, který nekoná zkoušku z českého jazyka, vytváří ředitel redukované hodnocení. Pokud splní kritéria přijímacího řízení více uchazečů, než kolik lze přijmout, rozhoduje jejich pořadí podle výsledků hodnocení kritérií přijímacího řízení.
§ 16
Ředitel školy ukončí hodnocení přijímacího řízení a zveřejní seznam přijatých uchazečů do 8 kalendářních dnů po dni konání řádného termínu jednotné přijímací zkoušky. Nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých uchazečů ředitel školy odešle rozhodnutí o nepřijetí. Ředitel školy dále zveřejní výsledky hodnocení prvního a posledního přijatého uchazeče v anonymizované podobě. V případě náhradního termínu se postupuje obdobně s tím, že ředitel ukončí hodnocení přijímacího řízení a zveřejní seznam přijatých uchazečů do 4 kalendářních dnů po dni konání náhradního termínu jednotné přijímací zkoušky.
§ 17
V oborech vzdělání, ve kterých se podle školského zákona nekoná jednotná přijímací zkouška a střední škola nekoná ani školní přijímací zkoušku, zveřejní ředitel školy seznam přijatých uchazečů a nepřijatým uchazečům nebo zákonným zástupcům nepřijatých nezletilých uchazečů odešle rozhodnutí do 5 pracovních dnů ode dne ukončení hodnocení, nejpozději však do 8 kalendářních dnů po dni pro konání řádného termínu jednotné přijímací zkoušky.
§ 18
Proti rozhodnutí ředitele školy o žádosti o přijetí ke vzdělávání na střední školu není odvolání přípustné.
§ 19
Právní úprava o zápisovém lístku podle § 60g školského zákona se použije obdobně s tím, že uchazeč nebo zákonný zástupce nezletilého uchazeče svůj úmysl vzdělávat se v dané střední škole potvrdí odevzdáním nebo odesláním zápisového lístku řediteli školy, který rozhodl o jeho přijetí ke vzdělávání, a to nejpozději do 5 pracovních dnů po nejzazším termínu pro zveřejnění seznamu přijatých uchazečů, a s tím, že uchazeč může uplatnit zápisový lístek opakovaně i tehdy, pokud je přijat na základě nového rozhodnutí vydaného podle správního řádu.
ČÁST TŘETÍ
MATURITNÍ ZKOUŠKA
§ 20
Maturitní zkouška bude zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středním vzdělávání ve škole, nejpozději však do 30. června 2020.
§ 21
Maturitní zkoušku může konat žák, který podal přihlášku k maturitní zkoušce podle školského zákona, nebo ten, kdo podal přihlášku k náhradní nebo opravné zkoušce.
§ 22
Maturitní zkouška se skládá ze zkoušek ze zkušebních předmětů společné části podle § 78 a zkoušek profilové části podle § 79 školského zákona s tím, že ve společné části se zkouška ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura a cizí jazyk neskládá z dílčí zkoušky konané formou písemné práce.
§ 23
Žák koná maturitní zkoušku ze zkoušek, které uvedl v přihlášce k maturitní zkoušce.
§ 24
Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky, vyplývá z katalogů, které byly vydány podle § 78a školského zákona.
§ 25
(1)
Zpracování a centrální vyhodnocení výsledků zkoušek společné části maturitní zkoušky, s výjimkou dílčích zkoušek konaných formou ústní, zajišťuje Centrum.
(2)
Profilovou část maturitní zkoušky a ústní zkoušku společné části vyhodnocuje škola.
§ 26
V případě maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí a praktické zkoušky může ředitel školy stanovit náhradní způsob jejího konání a hodnocení. S náhradním způsobem konání a hodnocení maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí nebo praktické zkoušky seznámí ředitel školy žáka s dostatečným předstihem před jejím konáním.
§ 27
V případě, že žák povinnou zkoušku společné části nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. V případě, že žák vykonal neúspěšně nepovinnou zkoušku, opravnou zkoušku nekoná. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od termínu konání zkoušky řediteli školy, má právo konat náhradní zkoušku. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech ředitel školy prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Koná-li žák opravnou nebo náhradní zkoušku, koná pouze tu část zkoušky, v níž neuspěl nebo ji nekonal. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně.
§ 28
První opravná a náhradní zkouška maturitní zkoušky se koná v podzimním zkušebním období. Ustanovení tohoto zákona pro podobu maturitní zkoušky se pro první opravnou nebo náhradní zkoušku použijí obdobně.
§ 29
(1)
Na průběh dílčí zkoušky konané ústní formou a zkoušky profilové části maturitní zkoušky se ustanovení § 80a odst. 1, 2 a 4 školského zákona použijí obdobně.
(2)
Ustanovení § 81 odst. 6 školského zákona platí obdobně.
§ 30
Právní úprava podmínek ukončování vzdělávání pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona se použije obdobně.
§ 31
Právní úprava podmínek a způsobu konání zkoušky z českého jazyka a literatury pro osoby podle § 20 odst. 4 školského zákona se použije obdobně.
§ 32
(1)
Ustanovení § 82 odst. 1, 2 a 4 školského zákona se použijí obdobně s tím, že opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná v následujícím zkušebním období. Jinak se ustanovení tohoto zákona pro podobu opakované zkoušky použijí obdobně.
(2)
Žádost o přezkum lze podat krajskému úřadu nebo ministerstvu do 20 dnů po dni konání poslední části maturitní zkoušky.
§ 33
Na veřejnost konání maturitní zkoušky se ustanovení školského zákona použijí obdobně.
§ 34
Časové schéma konání maturitní zkoušky vyhlásí ministerstvo a zveřejní je na svých internetových stránkách.
ČÁST ČTVRTÁ
VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY NÁHRADNÍM ZPŮSOBEM
§ 35
(1)
V případě, že nebude k 1. červnu 2020 obnovena osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání ve škole, maturitní zkoušku vykoná úspěšně ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je žákem posledního ročníku střední školy oboru vzdělání s maturitní zkouškou, podal přihlášku k maturitní zkoušce a prospěl na konci prvního pololetí posledního ročníku, a ten, kdo podal přihlášku k opravné nebo náhradní zkoušce.
(2)
Žákovi, který nebyl v prvním pololetí posledního ročníku hodnocen nebo neprospěl, škola umožní před hodnocením maturitní zkoušky komisionální přezkoušení. Podle výsledků přezkoušení upraví škola hodnocení v příslušném předmětu na vysvědčení. Pokud žák nevykonal komisionální přezkoušení úspěšně, platí, že na konci prvního pololetí posledního ročníku neprospěl.
(3)
Hodnocení maturitní zkoušky bude vycházet z hodnocení žáka z předmětů, které jsou obsahově shodné nebo mají přímou vazbu na zkušební předměty či zkoušky maturitní zkoušky, a to průměrem za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl v těchto předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku; to se netýká opravné a náhradní zkoušky nebo opakování zkoušky konané náhradním způsobem. Ustanovení § 81 odst. 6 školského zákona platí přiměřeně i zde.
(4)
Vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem provádí škola.
(5)
Žákovi, který vykoná maturitní zkoušku náhradním způsobem, se umožní na jeho žádost v následujícím zkušebním období konaném podle školského zákona konání maturitní zkoušky.
(6)
V případě vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem se přezkoumání průběhu a výsledků maturitní zkoušky nepřipouští.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA
§ 36
Závěrečná zkouška bude zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středním vzdělávání ve škole, a nejpozději do 30. června 2020. Konkrétní termín stanoví ředitel školy.
§ 37
Závěrečnou zkoušku může konat žák, který je ke dni účinnosti tohoto zákona žákem posledního ročníku střední školy oboru vzdělání, který se ukončuje závěrečnou zkouškou, nebo ten, který je oprávněn konat náhradní nebo opravnou zkoušku.
§ 38
Na průběh závěrečné zkoušky se § 74 odst. 1, 3 a 5 až 10 školského zákona použijí obdobně s tím, že tam stanovené termíny se nepoužijí.
§ 39
V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Ustanovení tohoto zákona pro podobu závěrečné zkoušky se pro první opravnou nebo náhradní zkoušku použijí obdobně.
§ 40
V případě praktické zkoušky může ředitel školy stanovit náhradní způsob jejího konání a hodnocení. S náhradním způsobem konání a hodnocení praktické zkoušky seznámí ředitel školy žáka s dostatečným předstihem před jejím konáním.
§ 41
(1)
Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky konají krajské úřady. Ustanovení § 82 odst. 1 a 4 školského zákona se použijí obdobně. Jinak se ustanovení tohoto zákona pro podobu opakované zkoušky použijí obdobně.
(2)
Žádost o přezkum lze podat krajskému úřadu do 20 dnů po dni konání poslední části závěrečné zkoušky.
ČÁST ŠESTÁ
VYKONÁNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY NÁHRADNÍM ZPŮSOBEM
§ 42
(1)
V případě, že nebude k 1. červnu 2020 obnovena osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání ve škole, závěrečnou zkoušku vykoná ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je žákem posledního ročníku střední školy oboru vzdělání, který se ukončuje závěrečnou zkouškou, a prospěl na konci prvního pololetí posledního ročníku, nebo ten, kdo koná opravnou nebo náhradní zkoušku.
(2)
Žákovi, který nebyl v prvním pololetí posledního ročníku hodnocen nebo neprospěl, škola umožní před hodnocením závěrečné zkoušky komisionální přezkoušení. Podle výsledků přezkoušení upraví škola hodnocení v příslušném předmětu na vysvědčení. Pokud žák nevykonal komisionální přezkoušení úspěšně, platí, že na konci prvního pololetí posledního ročníku neprospěl.
(3)
Hodnocení závěrečné zkoušky bude vycházet z hodnocení žáka z předmětů, které jsou obsahově shodné nebo mají přímou vazbu na zkušební předměty či zkoušky závěrečné zkoušky, a to průměrem za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl v těchto předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku; to se netýká opravné a náhradní zkoušky konané náhradním způsobem.
(4)
Vykonání závěrečné zkoušky náhradním způsobem provádí škola.
(5)
V případě vykonání závěrečné zkoušky náhradním způsobem se přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky nepřipouští.
ČÁST SEDMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 43
(1)
Žák základní školy, který se účastní přijímacího řízení na střední školu, je považován za žáka základní školy do dne právní moci rozhodnutí ředitele školy o žádosti o přijetí ke vzdělávání na střední školu; nebyl-li přijat, je považován za žáka školy nejméně do 30. června 2020, a byl-li přijat, je považován za žáka školy nejméně do 31. srpna 2020.
(2)
Žák v konzervatoři v posledním ročníku studia je považován za žáka konzervatoře do dne konání absolutoria.
(3)
Student vyšší odborné školy v posledním ročníku studia je považován za studenta vyšší odborné školy do dne konání absolutoria.
§ 44
(1)
Žák vykoná úspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.
(2)
Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy vykonal úspěšně nebo neúspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku.
(3)
Pokud se poslední zkouška maturitní zkoušky nebo závěrečné zkoušky konala do 30. června 2020 a žák maturitní nebo závěrečnou zkoušku nevykonal úspěšně, přestává být žákem školy 30. června 2020.
(4)
Žák, který nevykonal komisionální přezkoušení podle § 35 nebo 42 úspěšně nebo se k němu nedostavil, přestává být žákem školy dnem následujícím po dni konání komisionálního přezkoušení, nejdříve však 30. června 2020.
(5)
Žák podle odstavce 4 může do 5 pracovních dnů ode dne, kdy přestal být žákem školy, požádat ředitele školy o umožnění opakování posledního ročníku. Ředitel školy takové žádosti vyhoví.
§ 45
Před zahájením maturitní zkoušky může ředitel školy vyhlásit až 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky.
§ 46
Před zahájením závěrečné zkoušky může ředitel školy vyhlásit až 4 vyučovací dny volna k přípravě na závěrečnou zkoušku.
§ 47
Pravidla o zveřejnění seznamu přijatých uchazečů podle § 183 odst. 2 školského zákona se použijí obdobně.
§ 48
Ustanovení tohoto zákona o přijímacím řízení se použijí i pro přijímací řízení do nástavbového studia podle školského zákona.
§ 49
Na informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost a na poskytování informací žadatelům o informace podle zvláštního zákona se přiměřeně použijí ustanovení školského zákona.
§ 50
Na účast členů ve zkušební komisi se použijí ustanovení školského zákona obdobně.
§ 51
Podrobnosti o průběhu a vyhodnocení přijímací zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné zkoušky včetně maturitní zkoušky a závěrečné zkoušky vykonané náhradním způsobem a podrobnosti o pravidlech pro přijímací řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 52
Správní řád se nevztahuje na rozhodování o přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky, na vyloučení žáka ze zkoušky zadavatelem nebo vykázání osoby z učebny zadavatelem a na vyloučení žáka ze závěrečné zkoušky.
§ 53
Ustanovení školského zákona se nepoužijí, nestanoví-li tento zákon jinak.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
§ 54
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 136/2020 Sb. | Zákon č. 136/2020 Sb.
Zákon o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
Vyhlášeno 27. 3. 2020, datum účinnosti 27. 3. 2020, částka 48/2020
* § 1 - (1) Osoby samostatně výdělečně činné nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „záloha na pojistné“) za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné
* § 2 - (1) Pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy uvedené v § 1 odst. 1 považují za zaplacené.
* § 3 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Aktuální znění od 27. 3. 2020
136
ZÁKON
ze dne 25. března 2020
o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Osoby samostatně výdělečně činné nejsou povinny platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „záloha na pojistné“) za kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020. Byla-li záloha na pojistné zaplacena za některý kalendářní měsíc tohoto období, použije se na úhradu splatných závazků a poté záloh na pojistné na další kalendářní měsíce roku 2020.
(2)
Pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené z vyměřovacího základu za rok 2020 se snižuje za každý kalendářní měsíc, v němž byla aspoň po část měsíce vykonávána v období uvedeném v odstavci 1 samostatná výdělečná činnost, o částku
a)
2 544 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,
b)
1 018 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.
§ 2
(1)
Pro účely § 11 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění se zálohy uvedené v § 1 odst. 1 považují za zaplacené.
(2)
Pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu se u osob samostatně výdělečně činných vykonávajících hlavní samostatnou výdělečnou činnost považují kalendářní měsíce v období březen až srpen 2020, za které nebyly povinny platit zálohy na pojistné podle § 1 odst. 1, za vyloučenou dobu.
§ 3
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 159/2020 Sb. | Zákon č. 159/2020 Sb.
Zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Vyhlášeno 14. 4. 2020, datum účinnosti 15. 4. 2020, částka 59/2020
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - KOMPENZAČNÍ BONUS (§ 2 — § 5)
* ČÁST TŘETÍ - SPRÁVA KOMPENZAČNÍHO BONUSU (§ 6 — § 9)
* ČÁST ČTVRTÁ - JEDNORÁZOVÉ OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY TOHOTO ZÁKONA DO ROZPOČTŮ OBCÍ VČETNĚ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY (§ 9a — § 9c)
* ČÁST PÁTÁ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 10 — § 10)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 11 — § 11)
Aktuální znění od 7. 8. 2020 (331/2020 Sb.)
159
ZÁKON
ze dne 9. dubna 2020
o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen „kompenzační bonus“) a zvláštní opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcíobcí včetně hlavního města Prahy.
ČÁST DRUHÁ
KOMPENZAČNÍ BONUS
§ 2
Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné
(1)
Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Osoba podle věty první není subjektem kompenzačního bonusu, pokud jde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec; to však neplatí, pokud
a)
se jedná o výkon zaměstnání v činnosti pedagogické,
b)
se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění,
c)
se jedná o výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění.
(2)
Subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 12. března 2020 byl
a)
osobou podle odstavce 1, nebo
b)
osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 31. srpnu 2019.
§ 2a
Subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným
(1)
Subjektem kompenzačního bonusu je také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má
a)
nejvýše dva společníky, tito společníci jsou fyzickými osobami a jejich podíl není představován kmenovým listem, nebo
b)
pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, a jejich podíl není představován kmenovým listem.
(2)
Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 může být pouze ten, kdo
a)
splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 12. března 2020,
b)
nevykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou
1.
zaměstnání ve společnosti s ručením omezeným, které je společníkem,
2.
zaměstnání v oblasti pedagogické,
3.
činnosti, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění,
4.
výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění,
c)
byl ke dni 12. března 2020 daňovým
1.
rezidentem České republiky, nebo
2.
nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období roku 2020 podle § 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů.
(3)
Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období
a)
byla v úpadku nebo v likvidaci nebo
b)
byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
(4)
Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným,
a)
jejíž obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období nepřekročil částku 180 000 Kč, anebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 180 000 Kč,
b)
která nebyla ke dni 12. března 2020 daňovým rezidentem
1.
České republiky, nebo
2.
jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhla většiny svých příjmů za příslušné období podle písmene a) ze zdrojů na území České republiky.
(5)
V případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění podmínek podle odstavců 1 až 4 ve vztahu ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně.
§ 2aa
Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Subjektem kompenzačního bonusu je také osoba, která
a)
vykonávala v rozhodném období práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 4 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec,
b)
vedle výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr nevykonává jinou činnost, v jejímž důsledku je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou činnosti, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění.
(2)
Rozhodným obdobím podle odstavce 1 písm. a) je období od 1. října 2019 do 31. března 2020.
§ 2b
Společná ustanovení
(1)
Subjekt kompenzačního bonusu je daňovým subjektem.
(2)
Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.
(3)
Členy jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
(4)
Dohodou o práci konané mimo pracovní poměr se pro účely tohoto zákona rozumí dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti podle zákoníku práce.
§ 3
Předmět kompenzačního bonusu
(1)
Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato činnost nemohla být zcela nebo zčásti vykonávána nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména z důvodu
a)
nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,
b)
karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
c)
péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
d)
omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo
e)
omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.
(2)
Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.
(3)
Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na
a)
podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,
b)
kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost,
c)
kompenzační bonus podle § 2a za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti s ohrožením zdraví nebo krizovými opatřeními podle § 1.
(4)
Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze
a)
podle § 2, anebo podle § 2a,
b)
jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným.
§ 3a
Předmět kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Předmětem kompenzačního bonusu je také výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato práce nemohla být zcela nebo zčásti vykonávána v obvyklém rozsahu z důvodů na straně
a)
zaměstnavatele, které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména v důsledku
1.
nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny,
2.
omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech nebo
3.
omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti, nebo
b)
subjektu kompenzačního bonusu, které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména v důsledku
1.
jeho karantény nebo
2.
péče o dítě nebo jiného člena domácnosti.
(2)
Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.
(3)
Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na
a)
podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,
b)
kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel
1.
podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost, nebo
2.
kompenzační bonus podle § 2 nebo 2a.
(4)
Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze jednou v případě, že vykonává činnost na základě více než jedné dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
(5)
Zaměstnavatelem podle odstavce 1 se rozumí zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompenzačního bonusu
a)
v rozhodném období uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který mu za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a
b)
ke dni 11. března 2020 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.
§ 4
Výše kompenzačního bonusu
(1)
Výše kompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období.
(2)
Výše kompenzačního bonusu podle § 2aa činí 350 Kč za každý kalendářní den bonusového období.
§ 5
Bonusové období
(1)
Prvním bonusovým obdobím je období od 12. března do 30. dubna 2020.
(2)
Druhým bonusovým obdobím je období od 1. května do 8. června 2020.
(3)
Třetím bonusovým obdobím je období, které může stanovit vláda nařízením v rámci období od 9. června do 31. srpna 2020, a to pro dny, kdy trvají krizová opatření podle § 1 omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným.
ČÁST TŘETÍ
SPRÁVA KOMPENZAČNÍHO BONUSU
§ 6
Správa a správce kompenzačního bonusu
(1)
Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu.
(2)
Kompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
(3)
Správcem kompenzačního bonusu je finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o kompenzační bonus (dále jen „správce bonusu“).
§ 7
Žádost o kompenzační bonus
(1)
Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také
a)
čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
b)
účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,
c)
identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu.
(2)
Žádost o kompenzační bonus se podává za bonusové období.
(3)
Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 60 dnů po skončení bonusového období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonus zaniká.
(4)
Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu lze v případě žádosti o kompenzační bonus učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem bonusu.
(5)
Pokud je žádost o kompenzační bonus podána ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.
§ 7a
Žádost o kompenzační bonus v případě osoby činné na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Žádost o kompenzační bonus podle § 2aa obsahuje kromě náležitostí podle § 7 také
a)
identifikaci zaměstnavatele, pokud na jeho straně nastaly důvody podle § 3a odst. 1 písm. a),
b)
kopii dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle § 2aa odst. 1 písm. a),
c)
kopii mzdového listu zahrnujícího kalendářní měsíce, kdy byl subjekt kompenzačního bonusu účasten nemocenského pojištění na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle písmene b) v rozhodném období podle § 2aa odst. 2.
(2)
Kopii mzdového listu podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit potvrzením od zaměstnavatele prokazujícím splnění podmínek podle § 2aa odst. 1 písm. a).
§ 8
Stanovení kompenzačního bonusu
(1)
Kompenzační bonus se stanoví za bonusové období.
(2)
Kompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období.
(3)
Zjistí-li správce bonusu na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné.
(4)
Ve lhůtě podle § 7 odst. 3 lze žádost o kompenzační bonus změnit. Dojde-li ke změně žádosti ještě před předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu do evidence daní, správce bonusu změnu zohlední v rámci tohoto předepsání. Dojde-li k pozdější změně žádosti, správce bonusu může na jejím základě doměřit daň nebo kompenzační bonus.
(5)
Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.
§ 9
Placení kompenzačního bonusu
(1)
Vyměřený kompenzační bonus správce bonusu předepíše do evidence daní. Kompenzační bonus se eviduje na samostatném osobním daňovém účtu daňového subjektu.
(2)
Přeplatek vzniklý předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu je vratitelným přeplatkem a správce bonusu jej vrátí daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusu; úrok z vratitelného přeplatku v případě kompenzačního bonusu nevzniká.
(3)
Vrácení přeplatku podle odstavce 2 se provede bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonus.
(4)
Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuciexekuci.
(5)
Poskytovatel platebních služeb může finanční prostředky odpovídající vyplacenému kompenzačnímu bonusu vyplatit povinnému bez ohledu na to, že je veden výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. Tuto výplatu oznámí příslušnému orgánu provádějícímu výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci.
ČÁST ČTVRTÁ
JEDNORÁZOVÉ OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY TOHOTO ZÁKONA DO ROZPOČTŮ OBCÍ VČETNĚ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
§ 9a
Jednorázový nenávratný příspěvek
Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů obcíobcí včetně hlavního města Prahy (dále jen „obecobec“) se zavádí jednorázový nenávratný příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek“).
§ 9b
Výše příspěvku
(1)
Výše příspěvku činí součin částky 1 250 Kč a počtu obyvatel obceobce podle bilance obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu 2020.
(2)
Příspěvek není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.
§ 9c
Společná ustanovení k příspěvku
(1)
Příspěvek poskytne Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu prostřednictvím kraje, v jehož správním obvodu se obec nachází (dále jen „kraj“).
(2)
Příspěvek poukáže Ministerstvo financí kraji do 60 kalendářních dní od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Kraj převede příspěvek obciobci do 5 pracovních dní na její účet vedený u České národní bankybanky podřízený Státní pokladně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 10
Zvláštní ustanovení o osvobození od daně z příjmů
Od daně z příjmů fyzických osob je v roce 2020 osvobozen příjem z dotace v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 11
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 160/2020 Sb. | Zákon č. 160/2020 Sb.
Zákon o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii v roce 2020
Vyhlášeno 14. 4. 2020, datum účinnosti 14. 4. 2020, částka 59/2020
* § 1 - Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti sociálního zabezpečení1).
* § 2 - Úprava některých podmínek nároku na přídavek na dítě a jeho výplatu
* § 3 - Úprava některých podmínek nároku na příspěvek na bydlení a na jeho výplatu
* § 4 - Úprava podmínek nároku na zvýšení příspěvku na péči
* § 5 - Účinnost
Aktuální znění od 14. 4. 2020
160
ZÁKON
ze dne 9. dubna 2020
o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii v roce 2020
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti sociálního zabezpečení1).
§ 2
Úprava některých podmínek nároku na přídavek na dítě a jeho výplatu
(1)
Pro nárok na výplatu přídavku na dítě pro období od 1. dubna 2020 do 30. června 2020, jde-li o přídavek na dítě vyplácený k 31. březnu 2020, a stanovení jeho výše se ustanovení věty druhé až čtvrté § 51 odst. 1 a 2 zákona o státní sociální podpoře nepoužije. Pro účely stanovení výše přídavku na dítě podle věty první se pro období druhého kalendářního čtvrtletí roku 2020 vychází z příjmů, ze kterých byla určena výše přídavku na dítě vypláceného ke dni 31. března 2020, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Je-li k 31. březnu 2020 vyplácen přídavek na dítě v základní výměře, ale v prvním kalendářním čtvrtletí roku 2020 došlo ke změně druhu příjmů, a vznikne tak nárok na přídavek na dítě ve zvýšené výměře, vychází se z těchto příjmů pro stanovení přídavku na dítě ve zvýšené výměře od měsíce, ve kterém se o nich Úřad práce České republiky - krajská pobočka Úřadu práce nebo pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) dozvěděla; ustanovení odstavce 1 věty druhé se od tohoto měsíce nepoužije.
(3)
Pro nárok na výplatu přídavku na dítě pro období od 1. července 2020 do 30. září 2020, jde-li o přídavek na dítě vyplácený k 30. červnu 2020, a stanovení jeho výše se ustanovení věty druhé až čtvrté § 51 odst. 1 a 2 zákona o státní sociální podpoře nepoužije a pro účely stanovení výše přídavku na dítě se pro období třetího kalendářního čtvrtletí roku 2020 vychází z příjmů, ze kterých byla určena výše přídavku na dítě vypláceného ke dni 30. června 2020. Ustanovení věty první se nepoužije, pokud nebude k 1. červenci 2020 omezen provoz krajských poboček Úřadu práce.
§ 3
Úprava některých podmínek nároku na příspěvek na bydlení a na jeho výplatu
(1)
Pro nárok na výplatu příspěvku na bydlení pro období od 1. dubna 2020 do 30. června 2020, jde-li o příspěvek na bydlení vyplácený k 31. březnu 2020, a stanovení jeho výše se ustanovení věty třetí až šesté § 51 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře nepoužije. Pro účely stanovení výše příspěvku na bydlení se pro období druhého kalendářního čtvrtletí roku 2020 vychází z příjmů a nákladů na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 31. března 2020, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Došlo-li v prvním kalendářním čtvrtletí roku 2020 ke snížení příjmů nebo ke zvýšení nákladů na bydlení rozhodných pro stanovení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši, vychází se z těchto údajů pro stanovení výše příspěvku na bydlení od měsíce, ve kterém se o nich krajská pobočka Úřadu práce dozvěděla; ustanovení odstavce 1 věty druhé se od tohoto měsíce nepoužije.
(3)
Pro nárok na výplatu příspěvku na bydlení pro období od 1. července 2020 do 30. září 2020, jde-li o příspěvek na bydlení vyplácený k 30. červnu 2020, a stanovení jeho výše se ustanovení věty druhé až čtvrté § 51 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře nepoužije a pro účely stanovení výše příspěvku na bydlení pro období třetího kalendářního čtvrtletí roku 2020 se vychází z příjmů, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 30. června 2020. Ustanovení věty první se nepoužije, pokud nebude k 1. červenci 2020 omezen provoz krajských poboček Úřadu práce.
§ 4
Úprava podmínek nároku na zvýšení příspěvku na péči
Pro nárok na zvýšení příspěvku na péči pro období od 1. dubna 2020 do 30. června 2020, jde-li o zvýšení příspěvku na péči vyplácené k 31. březnu 2020, se ustanovení § 12 odst. 4 zákona o sociálních službách nepoužije. Pro účely stanovení nároku na zvýšení příspěvku na péči se pro období druhého kalendářního čtvrtletí roku 2020 vychází z příjmů, na základě kterých bylo přiznáno zvýšení příspěvku na péči vyplácené ke dni 31. března 2020.
§ 5
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti. |
Zákon č. 161/2020 Sb. | Zákon č. 161/2020 Sb.
Zákon o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 14. 4. 2020, datum účinnosti 14. 4. 2020, částka 59/2020
* ČÁST PRVNÍ - § 1 (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zaměstnanosti (§ 6 — § 6)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 7 — § 7)
Aktuální znění od 27. 2. 2021 (94/2021 Sb.)
161
ZÁKON
ze dne 9. dubna 2020
o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
§ 1
Mimořádná opatření při epidemii
(1)
Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí krizové opatření přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ a mimořádné opatření vydané Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů a podle § 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem, která se týkají zákazu volného pohybu osob na území České republiky, opatření v oblasti cest do a ze zahraničí, opatření na státních hranicích České republiky, opatření o zákazu kulturních, sportovních a dalších akcí, opatření v oblasti maloobchodu, opatření v oblasti školní docházky a vzdělávacích akcí a omezení v oblasti činnosti úřadů a samospráv.
(2)
Podle této části zákona se postupuje v době platnosti mimořádného opatření při epidemii nebo v době následující po uplynutí doby platnosti mimořádného opatření při epidemii, pokud období, za které je žádán příspěvek podle § 78a zákona o zaměstnanosti a příspěvky v rámci cíleného programu k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti, spadá do doby platnosti mimořádného opatření při epidemii.
§ 2
Po dobu uvedenou v § 1 odst. 2 se při stanovení výše příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce (dále jen „příspěvek“) § 78a odst. 2 písm. c) zákona o zaměstnanosti nepoužije.
§ 3
Po dobu uvedenou v § 1 odst. 2 se pro účely poskytnutí příspěvku § 78a odst. 4 věta druhá zákona o zaměstnanosti nepoužije.
§ 4
Pro účely poskytování příspěvků v rámci cíleného programu podle § 120 zákona o zaměstnanosti schváleného vládou se po dobu uvedenou v § 1 odst. 2 splnění podmínky podle § 118 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nevyžaduje.
§ 5
Dohoda mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem uzavřená na základě cíleného programu podle § 120 zákona o zaměstnanosti schváleného vládou v době platnosti mimořádných opatření se pro potřeby zákona o registru smluv považuje za smlouvu uzavřenou za účelem zmírnění újmy hrozící bezprostředně v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví a majetek.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
§ 6
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 písm. b) se na konci textu bodu 1 za slova „České republiky“ doplňují slova „nebo adresa místa, kde se na území České republiky obvykle zdržuje“.
2.
V § 24 se slovo „osobně“ zrušuje.
3.
V § 27 odst. 3 se slova „v den, kdy mu bylo vydáno potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo v den uskutečnění vyšetření nebo ošetření“ nahrazují slovy „do 3 kalendářních dnů od vydání potvrzení o dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání z důvodu nemoci nebo úrazu nebo potvrzení o ošetření nebo vyšetření,“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 7
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 162/2020 Sb. | Zákon č. 162/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 4. 2020, datum účinnosti 30. 4. 2020, částka 60/2020
* Čl. I - Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 30. 4. 2020
162
ZÁKON
ze dne 18. března 2020,
kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb. a zákona č. 227/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 19 odst. 2 písm. g) se za slova „silničního vozidla10)“ vkládají slova „nebo které není možné identifikovat prostřednictvím identifikačního čísla vozidla umístěného na karoserii nebo rámu vozidla, za čelním sklem nebo na výrobním štítku“.
2.
V § 19 odst. 2 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
3.
V § 19 odst. 3 se text „a g)“ nahrazuje textem „, g) a h)“.
4.
Za § 19c se vkládají nové § 19d a 19e, které včetně nadpisů znějí:
㤠19d
Odstranění silničního vozidla z pozemní komunikace
(1)
Vlastník pozemní komunikace je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci.
(2)
Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je vlastník pozemní komunikace oprávněn vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.
(3)
Pro účely doručování výzvy podle odstavce 1 a oznámení podle odstavce 2 se použije § 19b odst. 7 obdobně.
(4)
Nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh vlastníka pozemní komunikace o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je vlastník pozemní komunikace, ze které bylo odstraněno, oprávněn jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí přiměřeně.
(5)
Pro účely postupu podle odstavce 1 je vlastník pozemní komunikace, který má důvodné podezření, že je silniční vozidlo na pozemní komunikaci odstaveno v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h), oprávněn vyžádat si poskytnutí údajů rozhodných pro ověření tohoto podezření a údajů o provozovateli silničního vozidla zapsaných v registru silničních vozidel. Nemůže-li vlastník pozemní komunikace opatřit údaje o vozidle potřebné k postupu podle věty první, provede na jeho žádost silniční správní úřad ohledání vozidla. O konání ohledání zveřejní silniční správní úřad informaci nejméně 5 dní předem vylepením na vozidle a současně vyvěšením na úřední desce. V rámci ohledání vozidla lze otevřít uzamčené vozidlo; v takovém případě zajistí silniční správní úřad jeho uzamčení. Náklady na ohledání a uzamčení vozidla nese vlastník pozemní komunikace; bylo-li vozidlo odstaveno na pozemní komunikaci v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h), nahradí tyto náklady vlastníku pozemní komunikace provozovatel vozidla. O výsledku ohledání vozidla informuje silniční správní úřad vlastníka pozemní komunikace.
§ 19e
Odstranění zaniklého silničního vozidla z pozemní komunikace
Je-li v registru vozidel zapsán zánik silničního vozidla, ustanovení § 19b až 19d se použijí namísto provozovatele vozidla vůči jeho vlastníkovi.“.
5.
V § 23 odst. 1 se za slova „nemovitosti ve vymezené oblasti obce“ vkládají slova „nebo k stání silničních motorových vozidel stanovených v nařízení obce,“.
6.
Za § 41a se vkládá nový § 41b, který zní:
㤠41b
(1)
Obec využívá pro účely organizování dopravy na území obce ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
d)
adresa místa pobytu,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(2)
Obec využívá pro účely organizování dopravy na území obce ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
b)
adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(3)
Z údajů podle odstavců 1 a 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
7.
V § 42a odst. 1 písm. i) se text „g)“ nahrazuje textem „h)“.
8.
V § 42b odst. 1 písm. i) se text „g)“ nahrazuje textem „h)“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 163/2020 Sb. | Zákon č. 163/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 15. 4. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 60/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna občanského zákoníku
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o obchodních korporacích
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o katastru nemovitostí
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2020
163
ZÁKON
ze dne 18. března 2020,
kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského zákoníku
Čl. I
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se mění takto:
1.
§ 1124 a 1125 znějí:
㤠1124
(1)
Bylo-li spoluvlastnictví založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu po dobu šesti měsíců ode dne vzniku spoluvlastnictví předkupní právo, ledaže spoluvlastník podíl převádí jinému spoluvlastníku nebo svému manželu, sourozenci nebo příbuznému v řadě přímé. Neujednají-li si spoluvlastníci, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
(2)
Předkupní právo mají spoluvlastníci i v případě, že některý ze spoluvlastníků převádí podíl bezúplatně; tehdy mají spoluvlastníci právo podíl vykoupit za obvyklou cenu. To platí i v jiných případech zákonného předkupního práva.
§ 1125
(1)
Vzniklo-li spoluvlastnictví k zemědělskému závodu pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit, a převádí-li některý ze spoluvlastníků svůj podíl, mají ostatní spoluvlastníci k podílu předkupní právo; předkupní právo se vztahuje i na dědický podíl. Neujednají-li si spoluvlastníci nebo spoludědicové, jak předkupní právo vykonají, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
(2)
Převádí-li spoluvlastník svůj podíl osobě, která by byla jeho dědicem podle ustanovení o zákonné posloupnosti dědiců, nebo jinému spoluvlastníku, odstavec 1 se nepoužije. To platí i v případě, že se spoluvlastník předkupního práva v písemné formě vzdal.“.
2.
V § 1166 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
3.
§ 1169 včetně nadpisu zní:
㤠1169
Změna prohlášení
(1)
Vlastníci jednotek mohou prohlášení změnit. Ke změně prohlášení se vyžaduje písemný souhlas vlastníka jednotky, jehož práv a povinností se změna dotkne. Je-li jednotka zatížena, vyžaduje se rovněž písemný souhlas osoby oprávněné z věcného práva, pokud se jejích práv a povinností změna dotkne. Pro účinnost změny prohlášení se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže se změna dotýká práv a povinností všech vlastníků jednotek.
(2)
Ke změně prohlášení postačí souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, týká-li se změna
a)
společných částí, při které se nemění velikost podílu na společných částech, nejde-li o části ve výlučném užívání vlastníka jednotky,
b)
účelu užívání bytu na základě žádosti jeho vlastníka, nebo
c)
pravidel pro správu domu a pozemku a užívání společných částí, jsou-li určena v prohlášení.
(3)
Pro přezkoumání rozhodnutí o změně prohlášení se ustanovení § 1209 použije přiměřeně.“.
4.
V § 1170 odst. 2 se na konci písmene b) doplňuje slovo „a“, na konci písmene c) se slovo „, a“ nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
5.
V § 1172 odst. 2 se slova „a jejich převody“ zrušují.
6.
V § 1175 odstavec 2 zní:
„(2)
Vlastník jednotky spravuje svůj byt, jak to vyžaduje nezávadný stav a dobrý vzhled domu; jde-li však o společné části uvnitř bytu a společné části, které slouží vlastníku jednotky k výlučnému užívání, provádí a hradí pouze údržbu a drobné opravy.“.
7.
V § 1176 se slova „a pro“ nahrazují slovy „a pozemku a“.
8.
§ 1177 zní:
㤠1177
Vlastník jednotky oznámí bez zbytečného odkladu osobě odpovědné za správu domu a pozemku (dále jen „osoba odpovědná za správu domu“) své jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání na dobu nikoli přechodnou, a počet osob, které budou mít v bytě domácnost. To platí i v případě změny těchto údajů.“.
9.
V § 1178 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Osoba odpovědná za správu domu vede seznam vlastníků jednotek a osob, kterým vlastník přenechal byt k užívání, v rozsahu stanoveném v § 1177.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
10.
V § 1178 odst. 2 se slovo „adresu“ nahrazuje slovem „bydliště“ a slova „nájemce v domě“ se nahrazují slovy „osoby, které přenechal byt k užívání“.
11.
Na konci textu § 1179 se doplňují slova „, a pořizovat si z nich výpisy, opisy a kopie“.
12.
V § 1180 odstavec 1 zní:
„(1)
Vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.“.
13.
V § 1181 odst. 1 se slova „, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období“ zrušují.
14.
V § 1181 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
15.
V § 1182 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Vlastník jednotky předem oznámí osobě odpovědné za správu domu stavební úpravu uvnitř svého bytu.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
16.
V § 1182 odst. 2 se slova „do bytu přístup pro ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části, pokud byl k tomu předem vyzván osobou odpovědnou za správu domu“ nahrazují slovy „osobě odpovědné za správu domu na základě její předchozí výzvy ověření, zda stavební úpravy neohrožují, nepoškozují nebo nemění společné části, a to popřípadě i přístupem do bytu“.
17.
V § 1182 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Vlastník jednotky předem oznámí osobě odpovědné za správu domu podnikání nebo jinou činnost v bytě, která může vést k narušení obvyklého klidu a pořádku v domě na dobu nikoli přechodnou.“.
18.
V § 1183 odst. 2 větě první se za slova „společenství vlastníků“ vkládají slova „jednotek (dále jen „společenství vlastníků“)“.
19.
§ 1184 zní:
㤠1184
(1)
Na návrh osoby odpovědné za správu domu může soud nařídit prodej jednotky toho vlastníka, který i přes písemnou výstrahu osoby odpovědné za správu domu porušuje své povinnosti způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků jednotek.
(2)
Ve výstraze podle odstavce 1 se uvede důvod jejího udělení, upozornění na možnost podání návrhu na nařízení prodeje jednotky a výzva, aby se vlastník porušování povinností zdržel, popřípadě aby následky porušování povinností odstranil; k tomu se vlastníkovi vždy poskytne přiměřená lhůta, nejméně však 30 dnů.
(3)
S podáním návrhu podle odstavce 1 musí vyslovit souhlas většina všech vlastníků jednotek; při určení většiny potřebné pro vyslovení souhlasu se nepřihlíží k hlasu vlastníka podle odstavce 1.“.
20.
V § 1186 odst. 1 se za slovo „povinnost“ vkládá slovo „vypořádat“ a slova „ke dni účinnosti převodu vypořádat“ se nahrazují slovy „a zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu“.
21.
V § 1186 odstavec 2 zní:
„(2)
Při převodu vlastnického práva k jednotce přecházejí s jednotkou na nabyvatele dluhy převodce vůči osobě odpovědné za správu domu na příspěvcích na správu domu a pozemku a na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění, měl-li je a mohl-li je nabyvatel zjistit. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.“.
22.
V § 1186 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké má dluhy podle odstavce 2, popřípadě že takové dluhy nejsou; potvrzení vydá nabyvateli se souhlasem převodce také osoba odpovědná za správu domu. Má se za to, že nabyvatel nemohl tyto dluhy zjistit, pokud je nemohl zjistit z potvrzení osoby odpovědné za správu domu nebo nevydala-li tato osoba potvrzení bez zbytečného odkladu, ač o něj byla požádána.“.
23.
V § 1188 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
24.
V § 1189 odst. 1 větě druhé se za slova „Správa domu“ vkládají slova „a pozemku“ a za slova „spojené s“ se vkládají slova „údržbou a opravou společných částí,“.
25.
V § 1190 větě první se slova „a pozemku“ zrušují.
26.
§ 1191 až 1193 včetně nadpisu nad označením § 1191 znějí:
„Správa bez vzniku společenství vlastníků
§ 1191
(1)
Nevzniklo-li společenství vlastníků, použijí se na správu pravidla pro správu domu a pozemku a užívání společných částí určená v prohlášení; bylo-li založeno společenství vlastníků a nejsou-li v prohlášení určena tato pravidla, použijí se na správu pravidla obsažená ve stanovách.
(2)
Pro rozhodování v záležitostech správy domu a pozemku se použijí obdobně ustanovení tohoto zákona o shromáždění. Vlastníky jednotek svolává správce. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek a souhlas většiny všech vlastníků jednotek, ledaže prohlášení nebo stanovy vyžadují počet vyšší; ustanovení § 1209 není dotčeno.
§ 1192
Z právních jednání správce jsou vlastníci jednotek oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně; jde-li však o právní jednání v záležitosti, která je v působnosti shromáždění, jsou oprávněni a zavázáni, pouze pokud je k němu dán souhlas podle § 1191 odst. 2.
§ 1193
(1)
První správce je určen v prohlášení. Při volbě nového správce se postupuje podle § 1191 odst. 2. Správce lze odvolat pouze se současným zvolením nového správce.
(2)
Má-li některý vlastník jednotky při vzniku jednotek podíl na společných částech větší než poloviční, jde o většinového vlastníka, který je vždy správcem. Přestane-li být správce většinovým vlastníkem, mohou vlastníci jednotek zvolit nového správce.
(3)
Je-li pro to důležitý důvod, soud na návrh některého vlastníka jednotky správce, který je většinovým vlastníkem, odvolá a jmenuje nového správce; to platí i v případě soudem jmenovaného správce. Soudem jmenovaný správce může navrhnout soudu, aby jej odvolal, prokáže-li, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby správcem setrval. Přestane-li být soudem odvolaný správce většinovým vlastníkem, zvolí vlastníci jednotek bez zbytečného odkladu nového správce. Okamžikem zvolení nového správce přestává být soudem jmenovaný správce správcem.“.
27.
V § 1195 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Práva a povinnosti ze závazků spojených se správou domu a pozemku vzniklých před vznikem společenství vlastníků, z nichž jsou vlastníci jednotek oprávněni a zavázáni společně a nerozdílně, přechází dnem vzniku společenství vlastníků na společenství vlastníků. Společenství vlastníků oznámí bez zbytečného odkladu po svém vzniku všem věřitelům a dlužníkům, kteří jsou oprávněni a zavázáni z těchto pohledávek a dluhů, že došlo ke vzniku společenství vlastníků. Vlastníci jednotek ručí za splnění dluhu společně a nerozdílně, ledaže věřitel bez zbytečného odkladu vyslovil souhlas s tím, aby vlastníci jednotek ručili podle § 1194 odst. 2.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
28.
V § 1195 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Společenství vlastníků, které vzniklo po převodu jednotek z vlastnictví právnické osoby podle § 1188 do vlastnictví jeho členů, může dluh z úvěru poskytnutého této právnické osobě na opravu, údržbu nebo stavební úpravu domu, převzít, přistoupit k němu nebo jej zajistit, pokud s tím souhlasí všichni jeho členové; souhlas musí mít písemnou formu s úředně ověřeným podpisem. Je-li pro to důležitý důvod a lze-li to po členu spravedlivě požadovat, může společenství vlastníků navrhnout soudu, aby prohlášení vůle člena, který nesouhlasil s převzetím, přistoupením nebo zajištěním takového dluhu, bylo nahrazeno soudním rozhodnutím.“.
29.
Na konci textu § 1197 se doplňují slova „, ledaže se jedná o případ uvedený v § 1195 odst. 4“.
30.
V § 1198 odst. 1 se za slova „vlastníci jednotek“ vkládají slova „v domě“ a slova „tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce“ se nahrazují slovy „čtyři jsou ve vlastnictví čtyř různých vlastníků“.
31.
V § 1198 odst. 2 větě první se slova „další převedené jednotce“ nahrazují slovy „jednotce převáděné dalšímu vlastníku“ a věta druhá se zrušuje.
32.
V § 1200 odstavec 1 zní:
„(1)
Společenství vlastníků se založí schválením stanov; společenství vlastníků může založit i jediný vlastník všech jednotek. Ke schválení stanov se vyžaduje jejich přijetí na ustavující schůzi většinou hlasů všech vlastníků jednotek, nebo shoda všech vlastníků jednotek na jejich obsahu; ustanovení § 1209 není dotčeno.“.
33.
V § 1200 odst. 2 písm. c) se slova „, jakož i způsob jejich uplatňování“ zrušují.
34.
V § 1200 odst. 2 se na konci písmene f) čárka nahrazuje tečkou a písmeno g) se zrušuje.
35.
V § 1200 odstavec 3 zní:
„(3)
Údaj podle odstavce 2 písm. e) lze po vzniku společenství vlastníků ze stanov vypustit; stanovy mohou svěřit toto rozhodnutí do působnosti statutárního orgánu. Toto rozhodnutí se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov.“.
36.
V § 1200 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Rozhodnutí ustavující schůze o přijetí stanov se osvědčuje veřejnou listinou, která obsahuje schválený text stanov. Zakládá-li se společenství vlastníků přijetím stanov všemi vlastníky jednotek, vyžadují stanovy formu veřejné listiny. Zakládá-li společenství vlastníků jediný vlastník všech jednotek, stanovy formu veřejné listiny nevyžadují.
(5)
Při změně stanov se forma veřejné listiny nevyžaduje.“.
37.
§ 1201 zní:
㤠1201
Ke změně stanov před vznikem společenství vlastníků se vyžaduje souhlas většiny hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet.“.
38.
§ 1202 a 1203 se zrušují.
39.
V § 1206 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Působnost shromáždění vykonává ve společenství vlastníků s jediným vlastníkem tento vlastník.“.
40.
V § 1207 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pokud o to před rozesláním pozvánky na shromáždění požádají vlastníci jednotek podle odstavce 1, zařadí statutární orgán na pořad shromáždění jimi určenou záležitost za předpokladu, že k takové záležitosti je navrženo usnesení nebo je její zařazení odůvodněno.“.
41.
V § 1208 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až i) se označují jako písmena b) až h).
42.
V § 1208 písm. c) se za slovo „schválení“ vkládá slovo „rozpočtu,“, za slova „správě domu“ se vkládají slova „a pozemku“ a za slova „správu domu“ se vkládají slova „a pozemku“.
43.
V § 1208 písm. d) se slova „výše záloh na jejich úhradu, jakož i“ zrušují.
44.
V § 1208 písm. e) se body 2 až 6 zrušují.
Dosavadní bod 7 se označuje jako bod 2.
45.
V § 1208 písm. e) bodě 2 se slova „stavební úpravě společné části“ nahrazují slovy „údržbě společné části anebo stavební úpravě společné části, která nevyžaduje změnu prohlášení“.
46.
V § 1208 písm. g) se slova „i rozhodnutí o její změně, jakož i schválení smlouvy s touto osobou a schválení změny smlouvy v ujednání o ceně nebo o rozsahu činnosti“ nahrazují slovy „a rozhodnutí o její změně“.
47.
V § 1208 písm. h) se za slovo „určených“ vkládá slovo „zákonem,“.
48.
V § 1209 odst. 1 větě první se slova „nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti“ nahrazují slovy „navrhnout soudu, aby o záležitosti týkající se správy domu a pozemku“.
49.
V § 1209 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Soud uspořádá právní poměry vlastníků jednotek podle slušného uvážení. Soud může zejména rozhodnout, zda se má rozhodnutí uskutečnit bez výhrad, s výhradami či proti zajištění, anebo zda se uskutečnit vůbec nemá.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
50.
Nadpis nad označením § 1210 se zrušuje.
51.
§ 1210 včetně nadpisu zní:
㤠1210
Náhradní shromáždění
Připouští-li stanovy konání náhradního shromáždění, je náhradní shromáždění způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají alespoň 40 % všech hlasů.“.
52.
Nad označení § 1211 se vkládá nadpis, který zní: „Rozhodování mimo zasedání“.
53.
V § 1211 se vkládají nové odstavce 1 a 2, které znějí:
„(1)
Není-li svolané shromáždění způsobilé usnášet se, může osoba, která je oprávněna shromáždění svolat, navrhnout v písemné formě, aby vlastníci jednotek rozhodli o týchž záležitostech mimo zasedání. V jiných případech lze navrhnout přijetí rozhodnutí mimo zasedání, pokud to připustí stanovy.
(2)
Vyžaduje-li zákon nebo stanovy, aby přijetí rozhodnutí shromáždění bylo osvědčeno veřejnou listinou, návrh musí mít formu veřejné listiny; v takovém případě se vlastníkům jednotek zasílá kopie veřejné listiny o návrhu rozhodnutí. Přijetí rozhodnutí se osvědčuje veřejnou listinou.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 3.
54.
V § 1211 odst. 3 větě první se slovo „usnesení“ nahrazuje slovem „rozhodnutí“.
55.
Na konci § 1212 se doplňuje věta „Vyžaduje-li zákon nebo stanovy, aby přijetí rozhodnutí shromáždění bylo osvědčeno veřejnou listinou, musí být podpis vlastníka jednotky na vyjádření úředně ověřen.“.
56.
§ 1214 zní:
㤠1214
Většina se počítá z celkového počtu hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže zákon stanoví, že se počítá z celkového počtu vlastníků jednotek.“.
57.
V § 1215 odst. 2 větě první se za slovo „domě“ vkládají slova „nebo počet vlastníků jednotek“ a ve větě druhé se slova „pro příspěvky na ni“ nahrazují slovy „užívání společných částí“.
58.
V § 1217 odst. 1 větě první, § 1218 odst. 1 a § 1219 se slovo „vlastnictví“ nahrazuje slovem „spoluvlastnictví“.
59.
V § 1217 odst. 2 se slova „bytového vlastnictví“ nahrazují slovy „bytového spoluvlastnictví“ a slova „bytové vlastnictví“ se nahrazují slovy „bytové spoluvlastnictví“.
60.
§ 1221 zní:
㤠1221
(1)
Nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku, zejména ustanovení o svolání, zasedání a rozhodování kolektivních orgánů, o neplatnosti rozhodnutí nebo o následcích jeho rozporu s dobrými mravy. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů ani o dílčích členských schůzích.
(2)
Stanoví-li zákon ve věcech bytového spoluvlastnictví působnost vlastníkům jednotek, lze ji vykonat i jejich rozhodnutím přijatým na shromáždění.“.
61.
V § 2239 se slova „k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu, ani“ zrušují.
62.
§ 2240 a 2241 se včetně nadpisu zrušují.
63.
Nadpis pod označením § 2254 zní: „Jistota a smluvní pokuta“.
64.
V § 2254 odst. 1 se za slovo „nájmu,“ vkládají slova „nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu,“, slovo „být“ se zrušuje a slova „vyšší než“ se nahrazují slovy „a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Jestliže se vlastníci jednotek odchýlili ujednáním stanov upravujícím poměr výše příspěvku na správu domu a pozemku od § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se toto ujednání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za součást prohlášení.
2.
Zakladatel společenství vlastníků, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona správcem domu a pozemku podle § 1202 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do vzniku společenství vlastníků správu domu a pozemku podle § 1191 až 1193 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Shromáždění je však způsobilé usnášet se za přítomnosti většiny všech vlastníků jednotek a přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů a k přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek a souhlas většiny přítomných vlastníků jednotek, ledaže prohlášení nebo stanovy vyžadují počet vyšší.
3.
Návrh na zápis společenství vlastníků do veřejného rejstříku se podá nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy zakladatel společenství vlastníků, který byl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona správcem domu a pozemku podle § 1202 zákona č. 89/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ztratí většinu hlasů.
4.
Dospěla-li povinnost prodávajícího nabídnout věc předkupníkovi ke koupi přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá předkupní právo předkupníka i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o obchodních korporacích
Čl. III
Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 1 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovy „obchodní korporace“.
2.
V § 9 se odstavec 3 zrušuje.
3.
V § 553 písm. d) se slova „jejich splacení“ nahrazují slovy „pro splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, popřípadě vstupnímu vkladu“.
4.
V § 554 odst. 1 se slovo „z“ nahrazuje slovy „ze zákona nebo“.
5.
Nad označení § 555 se vkládá nadpis, který zní: „Založení družstva na ustavující schůzi“.
6.
§ 555 zní:
㤠555
(1)
Ustavující schůzi družstva (dále jen „ustavující schůze“) svolá svolavatel, který předloží zájemcům o založení družstva návrh stanov a rozhodnutí potřebných k založení družstva.
(2)
Ustavující schůze po přijetí stanov zvolí členy volených orgánů družstva, schválí správce vkladů a určí způsob splnění základního členského vkladu, popřípadě i vstupního vkladu.“.
7.
V § 556 odstavec 1 zní:
„(1)
Na ustavující schůzi může hlasovat zájemce, který projevil vůli stát se členem družstva podáním písemné přihlášky nejpozději do zahájení ustavující schůze, a svolavatel jeho přihlášku neodmítl (dále jen „zájemce“). Jiné osoby mohou být přítomny jen se souhlasem svolavatele, ledaže ustavující schůze rozhodne jinak.“.
8.
§ 557 až 559 znějí:
㤠557
Ustavující schůzi řídí svolavatel nebo jím pověřená osoba.
§ 558
(1)
Každý zájemce má na ustavující schůzi 1 hlas. O stanovách se hlasuje vždy veřejně.
(2)
Ustavující schůze je schopna se usnášet za účasti většiny zájemců; usnesení přijímá většinou hlasů přítomných.
§ 559
(1)
Zájemce, který nehlasoval pro přijetí stanov, může vzít zpět svoji přihlášku bezprostředně po oznámení výsledků hlasování, jinak toto právo zaniká. Zpětvzetí přihlášky se uvede ve veřejné listině, kterou se osvědčuje průběh ustavující schůze.
(2)
Zakladatelem družstva je zájemce, který nevzal svoji přihlášku zpět, splnil podmínky pro členství a jeho vznik, s výjimkou splnění vkladové povinnosti, popřípadě vzniku pracovního poměru.“.
9.
V § 560 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Určují-li stanovy bytového družstva, že podmínkou vzniku členství je převzetí nebo splnění vkladové povinnosti také k dalšímu členskému vkladu, je přílohou veřejné listiny také prohlášení zakladatele o převzetí povinnosti k dalšímu členskému vkladu.“.
10.
Na konci textu § 561 se doplňují slova „; to neplatí, zakládá-li se družstvo postupem podle § 561a“.
11.
Za § 561 se vkládá nový § 561a, který včetně nadpisu zní:
㤠561a
Založení družstva bez ustavující schůze
(1)
Družstvo lze založit i dohodou zakladatelů na obsahu stanov; stanovy vyžadují formu veřejné listiny.
(2)
Stanovy při založení družstva podle odstavce 1 obsahují také
a)
seznam zakladatelů,
b)
způsob splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, popřípadě vstupnímu vkladu zakladatele,
c)
údaj o tom, koho zakladatelé určují členy volených orgánů družstva,
d)
u nepeněžitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na členský vklad, a určení osoby znalce, který provedl ocenění nepeněžitého vkladu.
(3)
Údaje podle odstavce 2 lze po vzniku družstva a po splnění vkladové povinnosti k základnímu členskému vkladu, popřípadě vstupnímu vkladu ze stanov vypustit; stanovy mohou svěřit toto rozhodnutí do působnosti představenstva. Rozhodnutí podle tohoto odstavce se nepovažuje za rozhodnutí o změně stanov.
(4)
Neurčí-li stanovy jinou lhůtu, splní zakladatel vkladovou povinnost k základnímu členskému vkladu, popřípadě vstupnímu vkladu do 15 dnů ode dne přijetí stanov, jinak se nestane členem.“.
12.
V § 562 odst. 2 se za slovo „družstva“ vkládá slovo „i“.
13.
V § 562 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Určí-li stanovy, že působnost členské schůze plní zcela nebo zčásti shromáždění delegátů, zpřístupní se informační deska členům družstva vždy i prostřednictvím internetových stránek.“.
14.
V § 564 odst. 1 se za číslo „2“ vkládají slova „, ledaže jde o zakladatele podle § 561a,“.
15.
V § 566 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Určí-li tak stanovy, může členská schůze družstva rozhodnout o zvýšení základního členského vkladu doplatky členů.“.
16.
V § 566 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Usnesení členské schůze obsahuje
a)
částku, o niž se zvyšuje základní členský vklad,
b)
lhůtu pro splnění vkladové povinnosti, případně
c)
popis nepeněžitého vkladu, jeho ocenění znalcem určeným podle § 573 odst. 1 a částku, která se započítává na členský vklad, projevil-li člen vůli vnést nepeněžitý vklad.
(4)
K rozhodnutí o změně stanov, kterým se umožní zvýšení základního členského vkladu doplatkem člena, a k rozhodnutí o zvýšení základního členského vkladu se vyžaduje souhlas tří čtvrtin všech členů družstva.“.
17.
V § 567 odst. 3 se za slova „Ke zvýšení základního členského vkladu“ vkládají slova „z vlastních zdrojů“.
18.
V § 567 odst. 4 se slova „Zvýšení základního kapitálu“ nahrazují slovy „Souhrn částek, o něž se zvyšuje základní členský vklad z vlastních zdrojů,“.
19.
Za § 567 se vkládají nové § 567a a 567b, které včetně nadpisu nad označením § 567b znějí:
㤠567a
Účinky zvýšení základního členského vkladu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního členského vkladu do obchodního rejstříku.
Snížení základního členského vkladu
§ 567b
(1)
Usnesení členské schůze o snížení základního členského vkladu obsahuje
a)
částku, o niž se základní členský vklad snižuje,
b)
údaj o tom, zda částka odpovídající souhrnu částek, o něž se snižuje základní členský vklad, bude celá nebo zčásti vyplacena členům nebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo.
(2)
K rozhodnutí podle odstavce 1 se vyžaduje souhlas alespoň dvou třetin přítomných členů družstva.“.
20.
Nadpis nad označením § 568 se zrušuje.
21.
V § 568 odst. 2 se slova „, ledaže jde o snížení základního členského vkladu za účelem úhrady ztráty“ zrušují.
22.
V § 568 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ustanovení tohoto oddílu o ochraně věřitelů se nepoužijí, jde-li o snížení základního členského vkladu za účelem úhrady ztráty.“.
23.
Za § 571 se vkládají nové § 571a a 571b, které znějí:
㤠571a
(1)
Účinky snížení základního členského vkladu nastávají okamžikem zápisu nové výše základního členského vkladu do obchodního rejstříku.
(2)
Snížení základního členského vkladu zapíše soud do obchodního rejstříku pouze tehdy, bude-li
a)
prokázáno uplynutí lhůty podle § 568 odst. 2, nepřihlásil-li v této lhůtě svoji pohledávku žádný věřitel,
b)
předloženo prohlášení družstva o tom, že nemá věřitele, kteří mají právo na zajištění nebo uspokojení jejich pohledávek,
c)
prokázáno uspokojení pohledávky nebo její přiměřené zajištění anebo účinnost dohody podle § 569 odst. 1,
d)
doložena ztráta družstva nejméně ve výši částky odpovídající souhrnu částek, o něž se snižuje základní členský vklad, za účelem úhrady ztráty,
e)
předložena účinná dohoda družstva s věřiteli, kteří mají právo na uspokojení nebo zajištění jejich pohledávek, na uspokojení tohoto jejich práva podle § 570, nebo
f)
prokázáno přiměřené zajištění na základě rozhodnutí soudu podle § 571.
(3)
V případě prohlášení družstva podle odstavce 2 písm. b) není třeba dodržet lhůtu uvedenou v § 568 odst. 2.
(4)
Je-li snížení základního členského vkladu zapsáno do obchodního rejstříku, provede se, ledaže soud vysloví neplatnost usnesení členské schůze o snížení základního členského vkladu.
§ 571b
(1)
Družstvo naloží s částkou odpovídající souhrnu částek, o něž se snižuje základní členský vklad, až poté, co se snížení základního členského vkladu zapíše do obchodního rejstříku.
(2)
Prohlásí-li soud usnesení členské schůze o snížení základního členského vkladu za neplatné, obnoví se vkladová povinnost, pokud byla členovi v důsledku snížení základního členského vkladu prominuta, a osoby, které přijaly plnění z důvodu snížení základního členského vkladu, toto plnění vrátí družstvu.“.
24.
V § 573 odst. 3 se za slova „Nepeněžitý vklad“ vkládají slova „, částku jeho ocenění a částku, která se započítává na členský vklad,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, s výjimkou založení družstva podle § 561a“.
25.
V § 577 odst. 2 se slova „družstevního podílu“ nahrazují slovy „členského vkladu“.
26.
V § 577 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Má-li být vnesen nepeněžitý vklad, o přijetí do družstva rozhoduje vždy členská schůze.“.
27.
V § 582 odst. 1 se slova „seznamu všech členů nebo požadované části seznamu“ nahrazují slovy „nebo výpis údajů ze seznamu členů, které se ho týkají“.
28.
V § 582 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Družstvo vydá každému členovi na jeho písemnou žádost a za úhradu nákladů opis příslušné části seznamu, jestliže na tom osvědčí právní zájem nebo doloží písemný souhlas člena, kterého se zápis týká; podpis člena musí být úředně ověřen.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
29.
V § 603 odst. 1 se slova „ode dne, kdy se stal dědicem, jinak se k výpovědi nepřihlíží“ nahrazují slovy „ode dne, kdy mu bylo nabytí dědictví potvrzeno, jinak toto právo zaniká“.
30.
V § 604 odst. 2 se slova „nabytí dědictví“ nahrazují slovy „smrti zůstavitele“.
31.
V § 613 odst. 1 písm. c) se slova „se k právu“ nahrazují slovem „právo“ a slovo „nepřihlíží,“ se nahrazuje slovem „zaniká“.
32.
V § 618 odst. 1 se slova „oznámení o vyloučení; to platí i v případě, že o vyloučení rozhodla členská schůze; k námitkám podaným v rozporu s tím se nepřihlíží“ nahrazují slovy „rozhodnutí, jinak toto právo zaniká“.
33.
V § 618 odst. 2 se slova „§ 620 až 622“ nahrazují slovy „§ 620 odst. 1 písm. b), § 620 odst. 2, § 621 a 622“.
34.
V § 620 odst. 1 se na konci textu závěrečné části ustanovení doplňují slova „, jinak toto právo zaniká“.
35.
V § 621 se slovo „představenstva“ zrušuje a slovo „a“ za slovy „vyloučení člena“ se nahrazuje čárkou.
36.
V § 635 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; stanovy mohou určit nižší počet zastoupených jedním zmocněncem“.
37.
V § 635 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Stanovy mohou určit možnost zastupování člena pouze jiným členem.“.
38.
V § 636 odst. 1 se slova „internetových stránkách“ nahrazují slovy „informační desce“ a věta druhá se zrušuje.
39.
V § 636 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Se souhlasem člena mu může být pozvánka zasílána pouze elektronicky na adresu uvedenou v seznamu členů. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle člena.“.
40.
V § 652 odst. 1 se slova „družstvo nebo“ zrušují.
41.
V § 677 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Na delegáta se nepoužijí ustanovení právních předpisů o členu voleného orgánu, ledaže zákon stanoví jinak.“.
42.
V § 683 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Odstavce 1 a 2 se použijí i v případě, že shromáždění delegátů rozhoduje o změně stanov podle § 731 odst. 1 písm. a). Členem podle odstavce 1 je člen, kterému se při plnění podmínek pro vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu mají změnit tyto podmínky.“.
43.
V § 688 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Se souhlasem delegáta mu může být pozvánka zasílána pouze elektronicky na adresu uvedenou v seznamu delegátů. Souhlas lze dát jakýmkoliv způsobem, z něhož plyne tato vůle delegáta.“.
44.
V § 693 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Usnesení shromáždění delegátů, kterým se přijímá rozhodnutí podle § 566 odst. 4, musí být přijato delegáty, kteří zastupují alespoň tři čtvrtiny všech členů družstva.
(3)
Usnesení shromáždění delegátů, kterým se přijímá rozhodnutí podle § 567b odst. 2, musí být přijato delegáty, kteří zastupují alespoň dvě třetiny členů zastoupených na shromáždění.“.
45.
V § 731 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro změnu úpravy náležitostí stanov uvedených v odstavci 1 písm. a) se vyžaduje souhlas tří čtvrtin všech členů družstva a souhlas těch členů družstva, kterým se při plnění podmínek pro vznik práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu mají změnit tyto podmínky.“.
46.
§ 732 zní:
㤠732
(1)
Vyžaduje-li se souhlas člena, kterému vznikne po splnění všech podmínek právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, s rozhodnutím členské schůze podle § 731 odst. 1 písm. a), může jej člen projevit písemně nebo jiným vhodným způsobem určeným ve stanovách a doručit jej družstvu nejpozději do 7 dnů ode dne konání členské schůze.
(2)
Souhlas s rozhodnutím členské schůze podle odstavce 1 musí být projeven způsobem, který umožní družstvu ověřit totožnost oprávněného člena, jinak se k souhlasu nepřihlíží.
(3)
Přijetí rozhodnutí členské schůze podle odstavce 1 se osvědčuje veřejnou listinou.
(4)
Ustanovení § 655 odst. 2 se použije obdobně.“.
47.
V § 733 odst. 1 se text „§ 572 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 572 odst. 1“.
48.
V § 734 odst. 1 se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „kromě důvodů uvedených v § 614 také“.
49.
V § 736 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ustanovení § 601 odst. 1 není dotčeno.“.
50.
V nadpisu nad označením § 741 se slova „a družstevního nebytového prostoru“ zrušují.
51.
V § 741 odst. 1 se za slovo „upravující“ vkládá slovo „nájem,“ a slova „a nebytového prostoru“ se nahrazují slovy „nebo nájem prostoru sloužícího podnikání, a popřípadě ujednání stanov, která nejsou v rozporu s donucujícími ustanoveními zákona“.
52.
V § 741 odst. 2 se za slovo „podle“ vkládají slova „tohoto zákona,“.
53.
V § 744 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Stanovy bytového družstva určí rozsah běžné údržby a drobných oprav souvisejících s užíváním družstevního bytu a okolnosti, za nichž lze stavebně upravovat družstevní byt a dům.“.
54.
§ 750 zní:
㤠750
(1)
Bytové družstvo může, připouští-li to stanovy, rozdělit nejvýše 33 % zisku a jiných vlastních zdrojů podle § 34 odst. 2 pouze mezi své členy,
a)
jsou-li splněny podmínky v § 40,
b)
neohrozí-li uspokojování bytových potřeb svých členů a
c)
vytvoří-li fond ze zisku ve výši nejméně 30 % základního kapitálu, který nelze rozdělit mezi členy.
(2)
Ustanovení § 35 se nepoužije.“.
55.
V § 751 odst. 3 se slova „a družstevních nebytových prostorů“ zrušují.
56.
V § 755 odstavec 2 zní:
„(2)
S výjimkou rozhodnutí o zvýšení základního členského vkladu a rozhodnutí podle § 731 odst. 1 písm. a) mohou stanovy určit, že členové bytového družstva, kteří jsou nájemci družstevních bytů, mají na členské schůzi vyšší počet hlasů; § 650 odst. 2 není dotčen.“.
57.
V § 765 písm. d) se slova „tichém společenství“ nahrazují slovy „tiché společnosti a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku družstva“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona, kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
Čl. IV
V § 2 písm. g) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb., se slovo „nebo“ zrušuje, tečka se nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se bod 3, který zní:
„3.
osoby, u nichž lze mít za to, že mohou užívat byt, je-li užíván k jinému účelu než k zajištění bytových potřeb, po dobu v souhrnu přesahující 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o katastru nemovitostí
Čl. V
V § 23 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 139/2015 Sb. a zákona č. 460/2016 Sb., se v odstavci 1 na konci písmene za) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zb) se zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev
Čl. VI
Zákon č. 311/2013 Sb., o převodu vlastnického práva k jednotkám a skupinovým rodinným domům některých bytových družstev a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 177/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 24 odst. 1 se slova „až 1193“ zrušují.
2.
V § 24 odst. 3 se na začátku věty první slovo „Ke“ nahrazuje slovy „Pro rozhodování ve věcech správy domu a pozemku a ke“.
3.
V § 24 odst. 3 větě druhé se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 164/2020 Sb. | Zákon č. 164/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 4. 2020, datum účinnosti 15. 4. 2020, částka 60/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o poštovních službách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně spotřebitele
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 15. 4. 2020
164
ZÁKON
ze dne 18. března 2020,
kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o poštovních službách
Čl. I
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění zákona č. 517/2002 Sb., zákona č. 225/2003 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 212/2013 Sb., zákona č. 258/2014 Sb., zákona č. 319/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 202/2019 Sb., se mění takto:
1.
Na konci nadpisu části první se doplňují slova „A SLUŽEB DODÁVÁNÍ BALÍKŮ“.
2.
V § 1 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 27 zní:
„(2)
Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie27) postup poskytovatele služby dodávání balíků a rozsah působnosti a pravomoci Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „Úřad“) v oblasti služeb přeshraničního dodávání balíků.
27)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního dodávání balíků.“.
3.
V § 1 se odstavec 3 zrušuje.
4.
V § 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
poštovní službou činnost, která zpravidla zahrnuje poštovní podání, třídění a přepravu poštovní zásilky prostřednictvím poštovní sítě a je prováděna za účelem dodání poštovní zásilky příjemci; za poštovní službu se považuje i dodání poukázané peněžní částky,“.
Dosavadní písmena a) až o) se označují jako písmena b) až p).
5.
V § 2 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Poštovní službou podle tohoto zákona není
a)
přeprava poštovních zásilek, pokud je vykonávána osobou, která k těmto zásilkám současně neprovedla podání, třídění nebo dodání,
b)
služba obdobná poštovní službě, která je vykonávána odesílatelem nebo s ním propojenou osobou.“.
6.
V § 3 odst. 2 písm. a) se slova „Českého telekomunikačního úřadu (dále jen „Úřad“)“ nahrazují slovem „Úřadu“.
7.
V části první se za hlavu IX vkládá nová hlava X, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 28 zní:
„HLAVA X
SLUŽBY DODÁVÁNÍ BALÍKŮ
§ 35a
(1)
Poskytovatel služby dodávání balíků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 o službách přeshraničního dodávání balíků (dále jen „nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků“) poskytuje informace podle tohoto nařízení Úřadu.
(2)
Informace podle čl. 4 odst. 1, 3 a 5 a podle čl. 5 odst. 1 nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků poskytuje poskytovatel uvedený v odstavci 1 prostřednictvím elektronického formuláře28).
28)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1263 ze dne 20. září 2018, kterým se stanoví formuláře pro předkládání informací ze strany poskytovatelů služeb dodávání balíků podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644.“.
Dosavadní hlavy X a XI se označují jako hlavy XI a XII.
8.
V § 36a odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a nařízením o službách přeshraničního dodávání balíků“.
9.
V § 36a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
je příslušným národním regulačním orgánem podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků.“.
10.
V § 37a se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Poskytovatel služby dodávání balíků podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků se dopustí přestupku tím, že neposkytne informace podle tohoto nařízení v rozsahu a způsobem stanoveným v § 35a.
(5)
Poskytovatel služby přeshraničního dodávání balíků podle nařízení o službách přeshraničního dodávání balíků se dopustí přestupku tím, že nepředloží Úřadu do 31. ledna každého kalendářního roku veřejný seznam sazeb podle čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení způsobem stanoveným v § 35a.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6.
11.
V § 37a odst. 6 písm. c) se za slova „nebo podle odstavce 3 písm. b),“ vkládají slova „nebo podle odstavců 4 a 5,“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. II
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 264/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 179/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 23 se doplňuje odstavec 21, který zní:
„(21)
Česká obchodní inspekce provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených v čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 o službách přeshraničního dodávání balíků.“.
2.
V § 24 se na konci odstavce 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
nezpřístupní informace podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644.“.
3.
V § 24 odst. 14 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a odstavce 8 písm. e)“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 165/2020 Sb. | Zákon č. 165/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 15. 4. 2020, datum účinnosti 1. 10. 2020, částka 60/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o výkonu vazby
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o Probační a mediační službě
* ČÁST OSMÁ - Změna trestního zákoníku
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o zdravotních službách
* ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2020
165
ZÁKON
ze dne 18. března 2020,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb. a zákona č. 114/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 27b odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
o odložení nebo přerušení výkonu trestu odnětí svobody na těhotné ženě nebo matce pečující o dítě do jednoho roku věku, která byla odsouzena za zvlášť závažný zločin, za současného vyslovení dohledu nebo přiměřených omezení a přiměřených povinností,“.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).
2.
V § 27b odst. 2 se za slovo „svobody,“ vkládají slova „kdy byl odložen nebo přerušen výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě nebo matce pečující o dítě do jednoho roku věku, ke kterému byla odsouzena za zvlášť závažný zločin,“.
3.
V § 321 se odstavec 4 zrušuje.
4.
V § 322 odst. 3 se slova „novorozeného dítěte“ nahrazují slovy „pečující o dítě do jednoho roku věku, která byla odsouzena za jiný trestný čin než za zvlášť závažný zločin,“.
5.
V § 322 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 6, které znějí:
„(4)
Výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a matce pečující o dítě do jednoho roku věku, která byla odsouzena za zvlášť závažný zločin, může předseda senátu odložit na dobu jednoho roku po porodu; zároveň může vyslovit nad odsouzenou dohled, uložit, aby se ve stanovené části doby, na kterou byl výkon trestu odnětí svobody odložen, zdržovala ve stanovené době v určeném obydlí nebo jeho části, uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedla řádný život, nebo, jde-li o odsouzenou ve věku blízkém věku mladistvých, uložit v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé. Při rozhodování podle věty první předseda senátu zohlední nejlepší zájem dítěte, osobu odsouzené, povahu a závažnost činu, za který byla odsouzena, a potřebu účinné ochrany společnosti; za tím účelem si vyžádá zprávu probačního úředníka, ke které bude přiložena zpráva orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(5)
Jestliže bylo podle odstavce 4 rozhodnuto o odložení výkonu trestu odnětí svobody za současného vyslovení dohledu nebo za současného uložení přiměřených omezení nebo přiměřených povinností směřujících k tomu, aby odsouzená vedla řádný život, použijí se na postup při výkonu dohledu a kontrole chování přiměřeně § 330a odst. 1 a § 334b až 334e.
(6)
Je-li obava, že odsouzený uprchne, zneužívá-li povoleného odložení nebo odpadl-li důvod, pro který byl výkon trestu odnětí svobody odložen, předseda senátu odklad výkonu trestu odvolá. Odvolat odklad výkonu trestu odnětí svobody podle odstavce 4 může předseda senátu i tehdy, nevede-li odsouzená po dobu tohoto odkladu řádný život nebo poruší-li omezení či povinnosti uložené jí podle odstavce 4.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 7.
6.
V § 322 odst. 7 se slova „a 3“ nahrazují slovy „, 3 a 4“ a za slovo „má“ se vkládají slova „, nejedná-li se o stížnost pouze proti výroku o vyslovení dohledu a o uložení přiměřených omezení a přiměřených povinností podle odstavce 4,“.
7.
§ 325 zní:
㤠325
(1)
Je-li odsouzený, na němž se vykonává trest odnětí svobody, stižen těžkou nemocí, může předseda senátu výkon trestu na potřebnou dobu přerušit.
(2)
Předseda senátu přeruší výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě po dokončení 12. týdne těhotenství a matce pečující o dítě do jednoho roku věku, která byla odsouzena za jiný trestný čin než za zvlášť závažný zločin, a to na dobu jednoho roku po porodu.
(3)
Výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a matce pečující o dítě do jednoho roku věku, která byla odsouzena za zvlášť závažný zločin, může předseda senátu přerušit na dobu jednoho roku po porodu; zároveň může vyslovit nad odsouzenou dohled, uložit, aby se ve stanovené části doby, na kterou byl výkon trestu odnětí svobody přerušen, zdržovala ve stanovené době v určeném obydlí nebo jeho části, uložit přiměřená omezení a přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby vedla řádný život, nebo, jde-li o odsouzenou ve věku blízkém věku mladistvých, uložit v zájmu využití výchovného působení rodiny, školy a dalších subjektů též některá z výchovných opatření uvedených v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže za obdobného užití podmínek stanovených pro mladistvé. Při rozhodování podle věty první předseda senátu zohlední nejlepší zájem dítěte, osobu odsouzené, povahu a závažnost činu, za který byla odsouzena, a potřebu účinné ochrany společnosti; za tím účelem si vyžádá stanovisko ředitele věznice a zprávu probačního úředníka, ke které bude přiložena zpráva orgánu sociálně-právní ochrany dětí.
(4)
Jestliže bylo podle odstavce 3 rozhodnuto o přerušení výkonu trestu odnětí svobody za současného vyslovení dohledu nebo za současného uložení přiměřených omezení nebo přiměřených povinností směřujících k tomu, aby odsouzená vedla řádný život, použijí se na postup při výkonu dohledu a kontrole chování přiměřeně § 330a odst. 1 a § 334b až 334e.
(5)
Je-li obava, že odsouzený uprchne, zneužívá-li povoleného přerušení nebo odpadl-li důvod, pro který byl výkon trestu odnětí svobody přerušen, předseda senátu přerušení výkonu trestu odvolá. Odvolat přerušení výkonu trestu odnětí svobody podle odstavce 3 může předseda senátu i tehdy, nevede-li odsouzená po dobu tohoto přerušení řádný život nebo poruší-li omezení či povinnosti uložené jí podle odstavce 3.
(6)
Proti rozhodnutí podle odstavců 1 až 3 je přípustná stížnost, jež má, nejedná-li se o stížnost pouze proti výroku o vyslovení dohledu a o uložení přiměřených omezení a přiměřených povinností podle odstavce 3, odkladný účinek.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky
Čl. II
Zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 169/1999 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 460/2000 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 157/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se za písmeno m) vkládá nové písmeno n), které zní:
„n)
zabezpečuje zdravotní služby u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb dětem, které má ve výkonu vazby nebo trestu jejich matka u sebe; za tím účelem zajišťuje jejich převoz k mimovězeňským poskytovatelům zdravotních služeb,“.
Dosavadní písmeno n) se označuje jako písmeno o).
2.
V § 3 odst. 2 se za slovo „detence,“ vkládají slova „zajišťuje převoz dětí, které má ve výkonu vazby nebo trestu jejich matka u sebe, k mimovězeňským poskytovatelům zdravotních služeb,“.
3.
V § 3 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a zajišťuje převoz dětí, které má ve výkonu vazby nebo trestu jejich matka u sebe, k mimovězeňským poskytovatelům zdravotních služeb“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o výkonu vazby
Čl. III
Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb. a zákona č. 203/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 16 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a na balíčky obsahující věci pro potřeby dítěte, které má ve výkonu vazby jeho matka u sebe“.
2.
V § 21a odst. 1 písm. b) se slova „a na regulační poplatky“ nahrazují slovy „, na regulační poplatky a na zdravotní služby podle § 28c odst. 2 věty druhé“.
3.
V § 22 odst. 8 se za slovo „ženě“ vkládají slova „, ženě, která má ve výkonu vazby u sebe dítě,“.
4.
Pod označení § 28a se vkládá nadpis:
„Výkon vazby na matce nezletilých dětí“.
5.
V § 28a se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
U těhotné ženy, u které je důvodem vazby obava, že bude mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, je účast otce u porodu možná pouze se souhlasem soudce a v přípravném řízení státního zástupce. Je-li těhotná žena umístěna v souvislosti s porodem u poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službou, projedná podmínky účasti otce u porodu Vězeňská služba s poskytovatelem zdravotních služeb.“.
Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 2 až 8.
6.
V § 28a odst. 4 se slova „ošetřujícího lékaře a orgánu sociálně-právní ochrany dětí, příslušného podle místa dosavadního bydliště nezletilého dítěte“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost a orgánu sociálně-právní ochrany dětí, příslušného podle místa dosavadního bydliště nezletilého dítěte, zda je takový postup ve prospěch dítěte, a psychologický posudek obviněné ženy“.
7.
V § 28a odst. 5 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavce 4“.
8.
V § 28a odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
9.
V § 28a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Ředitel věznice může rozhodnout o zrušení povolení mít ve výkonu vazby u sebe své dítě a starat se o ně, a to na základě negativního vyjádření ošetřujícího lékaře obviněné, poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, psychologa anebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí k dalšímu pobytu dítěte s matkou ve věznici, nebo pokud obviněná spáchá ve věznici trestný čin nebo závažným způsobem neplní povinnosti nebo porušuje zákazy stanovené v § 21. Proti rozhodnutí ředitele věznice podle věty první může obviněná žena podat do 3 dnů od jeho oznámení stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje bezodkladně generální ředitel Vězeňské služby nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.
10.
V § 28a odst. 8 se slova „odstavce 3“ nahrazují slovy „odstavců 4 a 7“ a slova „2 a 3“ se nahrazují slovy „3 a 4“.
11.
Za § 28a se vkládají nové § 28b a 28c, které včetně nadpisů znějí:
㤠28b
Práva dítěte, které má matka ve výkonu vazby u sebe
(1)
Dítě může se souhlasem matky přijímat návštěvy blízkých osob, které probíhají v čase a rozsahu určeném ředitelem věznice nebo jím pověřeným zaměstnancem Vězeňské služby. Ředitel věznice může povolit ze závažného důvodu i návštěvu jiné osoby než osoby dítěti blízké. Ustanovení § 14 odst. 2 a 8 se použije přiměřeně.
(2)
Na poskytování duchovních a sociálních služeb dítěti se přiměřeně použije § 15.
§ 28c
Péče o zdraví dítěte, které má matka ve výkonu vazby u sebe
(1)
Dítě má právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem upravujícím zdravotní služby a podmínky jejich poskytování.
(2)
Náklady na zdravotní služby související s péčí o zdraví dítěte, které má matka ve výkonu vazby u sebe a které není pojištěncem podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, hradí z vlastních prostředků matka. Nemůže-li tyto náklady hradit z vlastních prostředků uložených ve věznici, hradí je v rozsahu nákladů souvisejících s poskytnutím neodkladné a akutní zdravotní péče a u cizinců v rozsahu nákladů podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky Vězeňská služba z prostředků státního rozpočtu, pokud úhrada nákladů není zajištěna jinak.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. IV
V § 17 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2011 Sb. a zákona č. 200/2015 Sb., se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
zdravotních služeb pojištěncům, kteří jsou dětmi, které má matka u sebe ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, poskytovatelem určeným Vězeňskou službou,“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
Čl. V
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 276/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. a zákona č. 58/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 úvodní části ustanovení se za slovo „žen,“ vkládají slova „odsouzené ženy, které mají ve výkonu trestu u sebe dítě,“ a za slova „zpravidla odsouzení“ se vkládají slova „, kteří jsou“.
2.
V § 7 písmeno b) zní:
„b)
opakovaně ve výkonu trestu od odsouzených, kteří jsou ve výkonu trestu poprvé; k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu se nepřihlíží,“.
3.
V § 7 se na začátek písmene c) vkládá slovo „odsouzeni“.
4.
V § 7 se na začátek písmen e) a f) vkládá slovo „osobami“.
5.
V § 24 odst. 3 se za slovo „činnost“ vkládají slova „a na balíčky obsahující věci pro potřeby dítěte, které má ve výkonu trestu jeho matka u sebe,“.
6.
V § 27 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „pro sebe a dítě, které má matka ve výkonu trestu odnětí svobody u sebe“.
7.
V § 36 odst. 1 písm. b) se slova „a na regulační poplatky“ nahrazují slovy „, na regulační poplatky a na zdravotní služby podle § 67b odst. 2 věty druhé“.
8.
V § 66 úvodní části ustanovení se slova „u níž od porodu dítěte neuplynula doba delší než 6 měsíců“ nahrazují slovy „která má ve výkonu trestu u sebe dítě“.
9.
V § 66 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až d), která znějí:
„b)
snížení kapesného nejvýše o jednu třetinu až na dobu 3 kalendářních měsíců,
c)
zákaz přijetí jednoho balíčku v kalendářním roce,
d)
pokutu až do výše 5 000 Kč,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena e) a f).
10.
V § 67 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Na účast otce u porodu se použije přiměřeně § 19 odst. 2 věta třetí.“.
Dosavadní odstavce 1 až 7 se označují jako odstavce 2 až 8.
11.
V § 67 odst. 2 se slova „lékaře a klinického psychologa a orgánu sociálněprávní ochrany dětí, zda je takový postup ve prospěch dítěte“ nahrazují slovy „poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost a orgánu sociálně-právní ochrany dětí, zda je takový postup ve prospěch dítěte, a psychologický posudek odsouzené ženy“.
12.
V § 67 odst. 3 a 4 se číslo „1“ nahrazuje číslem „2“.
13.
V § 67 odst. 7 se slova „lékaře nebo klinického psychologa anebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí k dalšímu pobytu dítěte s matkou ve věznici“ nahrazují slovy „ošetřujícího lékaře odsouzené, poskytovatele zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, psychologa anebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí k dalšímu pobytu dítěte s matkou ve věznici, nebo pokud odsouzená neplní program zacházení, spáchá ve věznici trestný čin nebo závažným způsobem neplní povinnosti nebo porušuje zákazy stanovené v § 28“.
14.
V § 67 odst. 8 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
15.
Za § 67 se vkládají nové § 67a a 67b, které včetně nadpisů znějí:
㤠67a
Práva dítěte, které má matka ve výkonu trestu u sebe
(1)
Dítě může se souhlasem matky přijímat návštěvy blízkých osob, které probíhají v čase a rozsahu určeném ředitelem věznice nebo jím pověřeným zaměstnancem Vězeňské služby. Ředitel věznice může povolit ze závažného důvodu i návštěvu jiné osoby než osoby dítěti blízké. Ustanovení § 19 odst. 2 a 7 až 9 se použije přiměřeně.
(2)
Na poskytování duchovních a sociálních služeb dítěti se přiměřeně použije § 20.
§ 67b
Péče o zdraví dítěte, které má matka ve výkonu trestu u sebe
(1)
Dítě má právo na zdravotní služby v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem upravujícím zdravotní služby a podmínky jejich poskytování.
(2)
Náklady na zdravotní služby související s péčí o zdraví dítěte, které má matka ve výkonu trestu u sebe a které není pojištěncem podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, hradí z vlastních prostředků matka. Nemůže-li tyto náklady hradit z vlastních prostředků uložených ve věznici, hradí je v rozsahu nákladů souvisejících s poskytnutím neodkladné a akutní zdravotní péče a u cizinců v rozsahu nákladů podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky Vězeňská služba z prostředků státního rozpočtu, pokud úhrada nákladů není zajištěna jinak.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o pobytu cizinců na území České republiky
Čl. VI
V § 176 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 375/2011 Sb., se za slovo „svobody“ vkládají slova „nebo cizinci, který je dítětem, které má ve věznici u sebe jeho matka,“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o Probační a mediační službě
Čl. VII
Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se slova „včetně uložených povinností a omezení,“ zrušují a slova „ve zkušební době podmíněného propuštění z výkonu trestu odnětí svobody,“ se nahrazují slovy „, kontrola výkonu omezení a povinností uložených obviněnému a“.
2.
V § 4 odst. 1 se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „aby“ a za slovo „svobody,“ se vkládají slova „aby výkon trestu odnětí svobody uloženého za zvlášť závažný zločin mohl být těhotné ženě nebo matce pečující o dítě do jednoho roku věku odložen nebo přerušen“.
3.
V § 4 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
ve vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy byl dohled uložen, v provádění kontroly ve stanoveném rozsahu nad dodržováním podmínek, omezení, povinností a opatření uložených obviněnému, pokud nebyl dohled uložen, nebo při nahrazení vazby jiným opatřením anebo při odložení nebo přerušení výkonu trestu odnětí svobody, a v kontrole výkonu trestů nespojených s odnětím svobody,“.
4.
V § 7 odst. 3 se slova „anebo podmíněného propuštění prováděného úředníkem Probační a mediační služby, informuje o tom úředník“ nahrazují slovy „, odložení nebo přerušení výkonu trestu odnětí svobody anebo podmíněného propuštění, informuje o tom úředník Probační a mediační služby“.
5.
V § 7 odst. 4 se za slovo „republiky“ vkládají slova „a do spisů vedených Vězeňskou službou České republiky“.
ČÁST OSMÁ
Změna trestního zákoníku
Čl. VIII
V § 49 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, se slova „ve zkušební době“ zrušují.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. IX
V § 29 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 47/2016 Sb. a zákona č. 65/2017 Sb., se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
umístěných společně s matkou ve výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody náleží Vězeňské službě.“.
ČÁST DESÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. X
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem šestého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 166/2020 Sb. | Zákon č. 166/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích
Vyhlášeno 15. 4. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 60/2020
* Čl. I - Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
166
ZÁKON
ze dne 18. března 2020,
kterým se mění zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 písm. d) se slova „f) až l)“ nahrazují slovy „f) až k)“, slova „f) až m)“ se nahrazují slovy „f) až l)“, slova „a) až f)“ se nahrazují slovy „a) až e)“, slova „a) až g)“ se nahrazují slovy „a) až f)“ a slova „§ 14 odst. 1 písm. d)“ se nahrazují slovy „§ 14 odst. 1 písm. c)“.
2.
V § 14 odst. 1 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
3.
V § 16 odst. 1 písmeno j) zní:
„j)
údaj o odmítnutí provedení tlumočnického úkonu podle § 19 odst. 1 písm. c),“.
4.
V § 16 odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
kontaktní adresa,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
5.
V § 16 odst. 3 písm. a) se slova „uplynulo-li 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku,“ zrušují.
6.
V § 16 odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
údaj o odmítnutí provedení tlumočnického úkonu podle § 19 odst. 2,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
7.
V § 19 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
nemá k provedení tlumočnického úkonu dostatek odborných znalostí, nebo“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
8.
V § 19 odst. 2 se za slovo „povinnosti“ vkládají slova „nebo jiné vážné důvody“ a na konci textu odstavce 2 se doplňuje věta „Orgán veřejné moci oznámí odmítnutí provedení tlumočnického úkonu ministerstvu, které údaj o odmítnutí, včetně důvodu odmítnutí provedení tlumočnického úkonu zaznamená do seznamu tlumočníků a překladatelů.“.
9.
§ 22 se zrušuje.
10.
V § 25 větě druhé se slovo „a“ nahrazuje čárkou a za slovo „provedení“ se vkládají slova „, sdělí tlumočníkovi informace o předmětu tlumočnického úkonu a případně další informace ze spisu“.
11.
V § 27 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
12.
V § 28 odst. 3 písm. i) se slova „, a to i pokud byla sjednána smluvní odměna“ zrušují.
13.
V § 29 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
14.
V § 35 větě první se za slovo „chování“ vkládají slova „související s výkonem tlumočnické činnosti“.
15.
V § 37 odst. 1 se písmena l) a n) zrušují.
Dosavadní písmena m) a o) se označují jako písmena l) a m).
16.
V § 37 odst. 2 se písmena l) a o) zrušují.
Dosavadní písmena m), n) a p) se označují jako písmena l), m) a n).
17.
V § 37 odst. 3 písm. a) se číslo „75 000“ nahrazuje číslem „50 000“, slova „m) až o)“ se nahrazují slovy „l) a m)“ a slova „n) až p)“ se nahrazují slovy „m) a n)“.
18.
V § 37 odst. 3 písm. b) se číslo „250 000“ nahrazuje číslem „200 000“ a slova „nebo m)“ se nahrazují slovy „nebo l)“.
19.
V § 37 odst. 3 písm. c) se číslo „500 000“ nahrazuje číslem „300 000“ a slova „, i) nebo l)“ se nahrazují slovy „nebo i)“.
20.
V § 38 odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
21.
V § 38 odst. 2 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena f) a g).
22.
V § 38 odst. 3 písm. a) se číslo „75 000“ nahrazuje číslem „50 000“ a slova „g) a podle odstavce 2 písm. h)“ se nahrazují slovy „f) a podle odstavce 2 písm. g)“.
23.
V § 38 odst. 3 písm. b) se číslo „250 000“ nahrazuje číslem „200 000“ a slova „nebo g)“ se nahrazují slovy „nebo f)“.
24.
V § 38 odst. 3 písm. c) se číslo „500 000“ nahrazuje číslem „300 000“ a slova „, e) nebo f)“ se nahrazují slovy „nebo e)“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 167/2020 Sb. | Zákon č. 167/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 4. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 60/2020
* Čl. I - Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb.,
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 9. 10. 2021
167
ZÁKON
ze dne 18. března 2020,
kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 47/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 78/2002 Sb., zákona č. 192/2002 Sb., zákona č. 282/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 167/2005 Sb., zákona č. 205/2006 Sb., zákona č. 573/2006 Sb., zákona č. 162/2009 Sb., zákona č. 402/2009 Sb., zákona č. 265/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 265/2014 Sb., zákona č. 300/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 odst. 1 a 2 se za slova „správních úřadů“ vkládají slova „a orgánů územní samosprávy“.
2.
V § 15 odst. 3 se slova „se uvede“ nahrazují slovy „, popřípadě výše pokuty a lhůta k jejímu zaplacení se uvedou“.
3.
V § 18 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Nebyla-li uložená pokuta ve stanovené lhůtě dobrovolně zaplacena, srazí ji Kancelář Poslanecké sněmovny (dále jen „Kancelář sněmovny“) z platu poslance. Výkon rozhodnutí nařizuje výbor, který vedl disciplinární řízení, v němž byla pokuta uložena. Jestliže rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, neobsahuje lhůtu k jejímu zaplacení, stanoví ji dodatečně výbor, který výkon rozhodnutí nařizuje. Rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, je vykonatelné, jestliže se proti němu nelze odvolat, a jestliže lhůta stanovená k zaplacení pokuty uplynula marně.“.
Dosavadní text se označuje jako odstavec 2.
4.
V § 24 se slova „pro volby konané na ustavující schůzi Sněmovny, která byla ustavena“ zrušují.
5.
V § 29 odst. 1 písm. d) se slova „a návrh mezinárodní smlouvy vyžadující souhlas Parlamentu“ zrušují.
6.
V § 39 odst. 1 se slova „Kanceláře Poslanecké sněmovny (dále jen „Kancelář sněmovny“)“ nahrazují slovy „Kanceláře sněmovny“.
7.
V § 43 odst. 1 se slova „a návrhů nové předlohy“ zrušují.
8.
V § 46 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
přikazovat výborům k projednání zprávy, informace nebo jiné obdobné podklady.“.
9.
V § 47 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Schůze komise svolává a řídí její předseda nebo jím pověřený místopředseda. Není-li předseda komise, svolává a řídí schůze komise některý z místopředsedů. Není-li předseda ani místopředsedové, svolá a řídí schůzi komise její člen, jehož tím komise nebo její předseda pověří. Není-li takový člen, svolá a řídí schůzi komise její nejstarší člen, který byl poslancem v minulém volebním období. Není-li takový člen, svolá a řídí schůzi komise její nejstarší člen.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
10.
V § 50 odst. 1 se na konci písmene y) čárka nahrazuje tečkou a písmeno z) se zrušuje.
11.
V § 58 odst. 1 se slova „, odkázání jinému orgánu Sněmovny a návrh jiné předlohy“ nahrazují slovy „a odkázání jinému orgánu Sněmovny“ a slova „návrhy jiné předlohy,“ se zrušují.
12.
V § 63 odst. 1 se bod 4 zrušuje.
Dosavadní body 5 až 7 se označují jako body 4 až 6.
13.
V § 63 odst. 1 se bod 6 zrušuje.
14.
§ 71 zní:
㤠71
Návrh usnesení Sněmovny upravujícího vnitřní poměry Sněmovny a podrobnější pravidla jednání Sněmovny a jejích orgánů se doručí všem poslancům nejméně 24 hodin před hlasováním o něm.“.
15.
V § 72 odst. 1 se bod 4 zrušuje.
Dosavadní body 5 až 7 se označují jako body 4 až 6.
16.
V § 72 odst. 1 se na konci bodu 5 čárka nahrazuje tečkou a bod 6 se zrušuje.
17.
V § 77 odst. 3 se za slovo „poměrné“ vkládají slova „nebo paritní“.
18.
V § 90 odst. 3 se slova „mezinárodní smlouvu podle čl. 10 Ústavy“ nahrazují slovy „mezinárodní smlouvu, kterou se některé pravomoci orgánů České republiky přenášejí na mezinárodní organizaci nebo instituci“.
19.
V § 95 odst. 2 se za slovo „opravu“ vkládají slova „data účinnosti návrhu zákona,“.
20.
V § 95 odstavec 3 zní:
„(3)
Nerozhodla-li Sněmovna po ukončení rozpravy o opakování druhého čtení, hlasuje nejdříve o návrzích na zamítnutí návrhu zákona vznesených ve druhém čtení, poté o pozměňovacích, popřípadě jiných návrzích k návrhu zákona. Poté se Sněmovna usnese, zda s návrhem zákona vyslovuje souhlas.“.
21.
Za část sedmnáctou se vkládá nová část osmnáctá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST OSMNÁCTÁ
PROJEDNÁVÁNÍ ZPRÁV, INFORMACÍ NEBO JINÝCH OBDOBNÝCH PODKLADŮ
§ 114a
(1)
Sněmovna projednává zprávy, informace nebo jiné obdobné podklady, o nichž to stanoví zákon nebo usnesení Sněmovny.
(2)
Podklad se doručí všem poslancům. Organizační výbor podle povahy věci přikáže podklad k projednání věcně příslušnému výboru nebo doporučí zařadit podklad do návrhu pořadu schůze Sněmovny bez projednání ve věcně příslušném výboru.
(3)
Je-li podklad předkládán Sněmovně z důvodu, že jeho projednávání bylo zařazeno na pořad schůze Sněmovny při schvalování, popřípadě změně nebo doplnění pořadu schůze, podklad se výboru k projednání nepřikazuje, neusnese-li se Sněmovna jinak.
§ 114b
(1)
Usnesení věcně příslušného výboru o podkladu, popřípadě oponentní zpráva nebo záznam o jednání výboru se doručí všem poslancům.
(2)
Usnesení věcně příslušného výboru o podkladu se okamžikem schválení pořadu nejbližší schůze Sněmovny považuje za rozhodnutí Sněmovny.
(3)
Ustanovení odstavce 2 se nepoužije, pokud
a)
se jedná o podklad, o němž to stanoví Sněmovna usnesením podle § 1 odst. 2,
b)
organizační výbor doporučí zařazení podkladu do návrhu pořadu schůze Sněmovny,
c)
projednávání podkladu již bylo zařazeno na pořad schůze Sněmovny,
d)
nejpozději před zahájením nejbližší schůze Sněmovny věcně příslušný výbor, jiný výbor, menšina výboru v oponentní zprávě nebo poslanecký klub doručí předsedovi Sněmovny písemnou žádost o zařazení podkladu na pořad schůze Sněmovny, nebo
e)
poslanecký klub požádá o zařazení podkladu na pořad nejbližší schůze Sněmovny podle § 54 odst. 5.
(4)
Za nejbližší schůzi Sněmovny se nepovažuje schůze,
a)
jejíž pořad nelze změnit nebo doplnit,
b)
jejíž pořad nebyl schválen, nebo
c)
při jejímž zahájení neuplynulo od doručení usnesení věcně příslušného výboru o podkladu poslancům nejméně 24 hodin.“.
Dosavadní části osmnáctá až dvacátá první se označují jako části devatenáctá až dvacátá druhá.
22.
V § 115 odst. 3 se za slova „se ustavují“ vkládají slova „na základě parity, které“.
23.
V § 117 odstavec 2 zní:
„(2)
Kancelář sněmovny spravuje rozpočet Sněmovny.“.
24.
V § 117 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Kancelář sněmovny je oprávněna prodávat upomínkové a propagační předměty, které se vztahují k činnosti Sněmovny nebo Kanceláře sněmovny. Příjem z prodeje upomínkových a propagačních předmětů Kanceláří sněmovny je příjmem státního rozpočtu.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
25.
V příloze č. 2 se v čl. 5 za bod 21 vkládají nové body 22 až 25, které včetně nadpisu znějí:
„Ustavení komisí na základě parity
22.
Rozhodne-li Sněmovna, že se komise ustaví na základě parity, stanoví počet členů komise celým násobkem počtu poslaneckých klubů. Sněmovna komisi ustaví potvrzením kandidátky předložené volební komisí.
23.
Návrhy na členy komise předkládají volební komisi poslanecké kluby nejpozději 24 hodin přede dnem volby. Kandidátku komise sestaví volební komise tak, že každému z poslaneckých klubů přidělí stejný počet míst v komisi.
24.
Nepotvrdí-li Sněmovna ustavení komise, předloží volební komise Sněmovně nový návrh komise sestavený podle bodů 22 a 23.
25.
Nepotvrdí-li Sněmovna ani nově navržené ustavení komise, postupuje se podle bodů 22 až 24, dokud Sněmovna navržené ustavení komise nepotvrdí.“.
Dosavadní body 22 až 24 se označují jako body 26 až 28.
26.
V příloze č. 2 v čl. 5 bodě 27 se slova „poměrného zastoupení“ nahrazují slovy „, podle kterých byl výbor ustaven nebo komise ustavena nebo zvolena“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 8 a 21, která nabývají účinnosti prvním dnem volebního období Poslanecké sněmovny zvolené po dni vyhlášení tohoto zákona.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 168/2020 Sb. | Zákon č. 168/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 4. 2020, datum účinnosti 1. 5. 2020, částka 60/2020
* Čl. I - V § 146 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 172/2004 Sb. a zákona č. 625/2006 Sb., se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
* Čl. II
Aktuální znění od 1. 5. 2020
168
ZÁKON
ze dne 18. března 2020,
kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 146 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění zákona č. 172/2004 Sb. a zákona č. 625/2006 Sb., se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Kancelář Senátu je oprávněna prodávat upomínkové a propagační předměty, které se vztahují k činnosti Senátu nebo Kanceláře Senátu. Příjem z prodeje upomínkových a propagačních předmětů Kanceláří Senátu je příjmem státního rozpočtu.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
Čl. II
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 177/2020 Sb. | Zákon č. 177/2020 Sb.
Zákon o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19
Vyhlášeno 17. 4. 2020, datum účinnosti 17. 4. 2020, částka 65/2020
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Vymezení některých pojmů
* § 3 - Působnost
* § 4 - Ochranná doba
* § 5 - Účinky ochranné doby
* § 6 - Oznámení o využití ochranné doby
* § 7 - Předávání informací o využití ochranné doby třetím osobám
* § 8 - Úplata
* § 9 - Zákaz plateb souvisejících s prodlením úvěrovaného
* § 10 - Společná ustanovení
* § 11 - Účinnost
Aktuální znění od 17. 4. 2020
177
ZÁKON
ze dne 16. dubna 2020
o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19.
§ 2
Vymezení některých pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba,
b)
úvěrovaným spotřebitelspotřebitel nebo podnikatel, kterému byl poskytnut úvěr nebo na kterého přešel nebo který převzal dluh z takto poskytnutého úvěru,
c)
úvěrujícím ten, kdo jako podnikatel poskytl úvěr úvěrovanému nebo kdo nabyl pohledávku z takto poskytnutého úvěru.
§ 3
Působnost
(1)
Tento zákon se použije na úvěr sjednaný a čerpaný před 26. březnem 2020.
(2)
Tento zákon se dále použije na úvěr sjednaný před 26. březnem 2020, jde-li o úvěr
a)
zajištěný nemovitou věcí nebo věcným právem k nemovité věci,
b)
účelově určený k
1.
nabytí, vypořádání nebo zachování práv k nemovité věci nebo součásti nemovité věci,
2.
výstavbě nemovité věci nebo součásti nemovité věci,
3.
úhradě za převod družstevního podílu v bytovém družstvu nebo nabytí účasti v jiné právnické osobě za účelem získání práva užívání bytu nebo rodinného domu,
4.
změně stavby podle stavebního zákona nebo jejímu připojení k veřejným sítím,
5.
úhradě nákladů spojených se získáním úvěru poskytnutého k některému z účelů uvedených v bodech 1 až 4, nebo
6.
splacení úvěru poskytnutého k některému z účelů uvedených v bodech 1 až 6, nebo
c)
poskytnutý stavební spořitelnou podle zákona upravujícího stavební spoření.
(3)
Tento zákon se nepoužije na
a)
úvěr, u kterého byl úvěrovaný k 26. březnu 2020 v prodlení delším než 30 dnů s plněním peněžitého dluhu,
b)
úvěr, u kterého je úvěrovaným penzijní společnost nebo regulovaná osoba podle zákona upravujícího doplňkový dohled ve finančních konglomerátech,
c)
úvěr určený k obchodu s investičním nástrojem,
d)
investiční nástroj, závazek, jehož předmětem je investiční nástroj, nebo závazek, z něhož vzniká pohledávka finančního charakteru podle zákona o finančním zajištění, která je zajištěna finančním zajištěním,
e)
úvěrový rámec, který lze po částečném nebo úplném splacení opakovaně čerpat,
f)
odloženou platbu, pokud toto odložení není zpoplatněno a délka odložení není v rozporu s běžnou obchodní praxí,
g)
nájem věci nebo leasing, u něhož není sjednána povinnost koupě předmětu smlouvy nebo jiná možnost nabytí vlastnického práva po uplynutí určité doby,
h)
průběžné poskytování služby nebo dodávání zboží stejného druhu, za které úvěrovaný může platit v průběhu jejich poskytování formou splátek,
i)
úvěr, při jehož poskytnutí je úvěrujícímu přenechána movitá věc a úvěrujícímu nevzniká právo na vrácení peněz, nebo
j)
finanční záruku.
§ 4
Ochranná doba
Ochranná doba trvá od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni, v němž úvěrujícímu došlo oznámení úvěrovaného, že má v úmyslu využít ochrannou dobu,
a)
do 31. října 2020, nebo
b)
do 31. července 2020, jestliže úvěrovaný v oznámení uvede, že má v úmyslu využít takto zkrácenou ochrannou dobu.
§ 5
Účinky ochranné doby
(1)
O délku ochranné doby se odkládá čas plnění peněžitých dluhů úvěrovaného vůči úvěrujícímu ze smlouvy o úvěru.
(2)
O délku ochranné doby se prodlužuje doba trvání zajištění úvěru.
(3)
Za dobu trvání ochranné doby vzniká úvěrujícímu právo na úrok, který v případě úvěrovaného, který je
a)
spotřebitelemspotřebitelem, odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby vyhlášené Českou národní bankoubankou zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší,
b)
podnikatelem, odpovídá úroku, který byl sjednán.
(4)
Úrok podle odstavce 3 se neúročí a je splatný v případě, že úvěrovaný je
a)
fyzickou osobou, po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen podle odstavce 1, přičemž plnění úvěrovaného se na tento úrok započte až po splnění všech peněžitých dluhů, jejichž čas plnění byl odložen podle odstavce 1; je-li sjednáno plnění ve splátkách, výše splátek zůstává nezměněna a doba trvání úvěru se odpovídajícím způsobem upraví, nedohodnou-li se úvěrovaný a úvěrující jinak,
b)
právnickou osobou, během ochranné doby v čase, který byl sjednán.
(5)
Za dobu trvání ochranné doby nevzniká úvěrujícímu právo na jiné průběžně placené platby sjednané ve smlouvě o úvěru než úrok; to neplatí pro jiné průběžně placené platby v případě úvěrovaného, který je právnickou osobou.
(6)
Bylo-li sjednáno pojištění pojistného nebezpečí souvisejícího s úvěrem, v němž je úvěrující pojistníkem, sdělí úvěrující úvěrovanému bez zbytečného odkladu povinnosti úvěrovaného, které jsou s trváním tohoto pojištění během ochranné doby spojeny a které je úvěrovaný povinen během ochranné doby plnit.
(7)
O délku ochranné doby se prodlužuje období, pro které byla sjednána pevná zápůjční úroková sazba.
§ 6
Oznámení o využití ochranné doby
(1)
Úvěrovaný oznámí úvěrujícímu, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, písemně nebo jiným způsobem, který úvěrující určí pro účely tohoto oznámení. Úvěrující určí alespoň jeden snadno přístupný způsob oznamování podle věty první s využitím prostředků komunikace na dálku; pokud takový způsob neurčí nebo nezpřístupní úvěrovanému, lze oznámení učinit jakýmkoliv způsobem, při kterém má úvěrovaný záznam o tom, že oznámení úvěrujícímu došlo.
(2)
Oznámení obsahuje označení úvěrovaného, prohlášení, že úvěrovaný má v úmyslu využít ochrannou dobu z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19 na úvěrovaného, a označení úvěru, kterého se oznámení týká. Neobsahuje-li oznámení označení úvěru, platí, že se oznámení týká všech úvěrů mezi úvěrovaným a úvěrujícím.
(3)
Splní-li oznámení požadavky podle odstavce 2, úvěrující bez zbytečného odkladu poté, co oznámení úvěrujícímu došlo, potvrdí úvěrovanému písemně nebo na jiném trvalém nosiči dat jeho přijetí a do 30 dnů ode dne, kdy oznámení úvěrujícímu došlo, úvěrovanému písemně nebo na jiném trvalém nosiči dat sdělí den počátku a konce ochranné doby a informaci o výši, počtu a četnosti plateb, jež má úvěrovaný provést po skončení ochranné doby, a celkové částce, kterou má úvěrovaný zaplatit. Nepotvrdí-li úvěrující přijetí oznámení, nemá to vliv na běh ochranné doby.
(4)
Nesplní-li oznámení požadavky podle odstavce 2, úvěrující bez zbytečného odkladu poté, co oznámení úvěrujícímu došlo, úvěrovaného písemně nebo na jiném trvalém nosiči dat vyzve k odstranění vad tohoto oznámení.
§ 7
Předávání informací o využití ochranné doby třetím osobám
(1)
Předá-li úvěrující osobě odlišné od úvěrovaného informaci o některém z účinků ochranné doby v souvislosti s tímto úvěrovaným, je povinen připojit informaci, že se jedná o účinky ochranné doby podle tohoto zákona.
(2)
Posuzuje-li se schopnost úvěrovaného splácet dluh nebo posuzuje-li se riziko nesplacení takového dluhu ze strany úvěrovaného, k informaci předané podle odstavce 1 se nepřihlíží.
§ 8
Úplata
K ujednání o úplatě za úkony spojené s využitím ochranné doby se nepřihlíží.
§ 9
Zákaz plateb souvisejících s prodlením úvěrovaného
Od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po dni nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. října 2020 nevzniká úvěrujícímu právo na platby sjednané nebo stanovené pro případ prodlení úvěrovaného s plněním peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy o úvěru; to neplatí pro prodlení úvěrovaného, který je právnickou osobou.
§ 10
Společná ustanovení
(1)
Dohoda o odkladu času plnění dluhu úvěrovaného uzavřená od 12. března 2020 mezi úvěrujícím a úvěrovaným z důvodu negativního ekonomického dopadu pandemie COVID-19 na úvěrovaného pozbývá prvním dnem ochranné doby právních účinků vztahujících se k peněžitému dluhu splatnému během ochranné doby nebo po jejím skončení; právní účinky takové dohody vztahující se k peněžitému dluhu splatnému před začátkem ochranné doby zůstávají nedotčeny.
(2)
Oznámí-li úvěrovaný, který je právnickou osobou, úvěrujícímu, že má v úmyslu využít ochrannou dobu, je úvěrovaný povinen zdržet se během ochranné doby nakládání s majetkem, který by mohl sloužit k uspokojení úvěrujícího, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení.
§ 11
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 185/2020 Sb. | Zákon č. 185/2020 Sb.
Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu
Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Působnost
* § 3 - Ochranná doba
* Poukaz na zájezd
* § 4 - (1) Rozhodne-li se pořadatel využít ochrannou dobu, oznámí to písemně zákazníkovi a vystaví mu poukaz na zájezd nejméně v hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd.
* § 5 - Zákazník, u něhož jsou splněny podmínky podle § 3 odst. 3, může odmítnout poukaz na zájezd oznámením pořadateli. Zákazník je současně povinen pořadateli vrátit vydaný poukaz na zájezd.
* § 6 - (1) Po dobu trvání ochranné doby na žádost zákazníka pořadatel nabídne zákazníkovi náhradní zájezd, stejné nebo vyšší jakosti, než jaká byla sjednána v původní smlouvě o zájezdu.
* § 7 - Odstupné
* § 8 - Pořadatel zájezdu jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem písemně poučí zákazníka o jeho právech podle tohoto zákona. Učiní tak nejpozději při vystavení poukazu na zájezd či zániku smlouvy podle § 2533 občanského zákoníku.
* § 9 - Společné ustanovení
* § 10 - Účinnost
Aktuální znění od 24. 4. 2020
185
ZÁKON
ze dne 16. dubna 2020
o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na odvětví cestovního ruchu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti cestovního ruchu v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2.
§ 2
Působnost
Tento zákon se použije na zájezdy1) s termínem zahájení od 20. února 2020 do 31. srpna 2020.
§ 3
Ochranná doba
(1)
Ochranná doba je doba, o kterou se odkládá vrácení plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd, jestliže tento peněžitý dluh vznikl pořadateli zájezdu (dále jen „pořadatel“) v důsledku odstoupení od smlouvy o zájezdu podle § 2535 nebo § 2536 odst. 1 písm. b) občanského zákoníku.
(2)
Ochranná doba počíná běžet dnem doručení poukazu na zájezd2) zákazníkovi a končí dnem 31. srpna 2021, neskončí-li podle tohoto zákona dříve.
(3)
Je-li zákazníkem osoba, která je ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením3), osoba vedená v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, osoba těhotná, osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, osoba starší 65 let nebo osamělý rodič4) pečující o nezaopatřené dítě5), ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd. Ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd dále v případě zaměstnance, který ke dni doručení oznámení pořadatele o využití ochranné doby nemohl po dobu nejméně 30 dnů konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele podle § 208 a 209 zákoníku práce. Ochranná doba končí oznámením zákazníka o odmítnutí poukazu na zájezd také v případě škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení6).
Poukaz na zájezd
§ 4
(1)
Rozhodne-li se pořadatel využít ochrannou dobu, oznámí to písemně zákazníkovi a vystaví mu poukaz na zájezd nejméně v hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem nebo v jeho prospěch za zájezd.
(2)
Poukaz na zájezd je platný po dobu trvání ochranné doby.
(3)
Poukaz na zájezd obsahuje zejména
a)
peněžní částku odpovídající hodnotě veškerých plateb uhrazených zákazníkem za zájezd,
b)
obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení pořadatele, jeho identifikační číslo osoby a adresu sídla a
c)
datum začátku a konce platnosti poukazu na zájezd.
(4)
Pořadatel předá zákazníkovi poukaz na zájezd v listinné podobě; v elektronické podobě je možné poukaz na zájezd zákazníkovi předat, jestliže byla původní smlouva o zájezdu uzavřena prostředky komunikace na dálku nebo s tím zákazník vyslovil souhlas.
(5)
Poukaz na zájezd musí být zajištěn pro případ úpadku pořadatele podle zákona upravujícího některé podmínky podnikání a výkon některých činností v oblasti cestovního ruchu.
§ 5
Zákazník, u něhož jsou splněny podmínky podle § 3 odst. 3, může odmítnout poukaz na zájezd oznámením pořadateli. Zákazník je současně povinen pořadateli vrátit vydaný poukaz na zájezd.
§ 6
(1)
Po dobu trvání ochranné doby na žádost zákazníka pořadatel nabídne zákazníkovi náhradní zájezd, stejné nebo vyšší jakosti, než jaká byla sjednána v původní smlouvě o zájezdu.
(2)
Je-li navrhovaný náhradní zájezd stejné jakosti, nesmí pořadatel požadovat od zákazníka nad rámec poukazu na zájezd doplacení případného rozdílu v ceně oproti původní smlouvě o zájezdu. Je-li navrhovaný náhradní zájezd vyšší jakosti, je zákazník povinen zaplatit rozdíl v ceně jen tehdy, jestliže pořadatel zákazníkovi nabídl současně také zájezd stejné jakosti a zákazník této nabídky nevyužil.
(3)
Ochranná doba končí, jestliže pořadatel nenabídl zákazníkovi náhradní zájezd do 30 dnů ode dne, kdy zákazník požádal pořadatele o nabídku náhradního zájezdu.
(4)
Peněžitý dluh pořadatele, jehož plnění bylo odloženo po dobu trvání ochranné doby, se považuje za splněný využitím poukazu na zájezd k úhradě ceny náhradního zájezdu, která není nižší než peněžní částka podle § 4 odst. 3 písm. a).
(5)
V případě, že zákazník nepožádá pořadatele o náhradní zájezd nebo nevyužije nabídky pořadatele k uzavření smlouvy o zájezdu, vrátí pořadatel zákazníkovi veškeré uhrazené platby nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby.
§ 7
Odstupné
(1)
Zanikla-li smlouva o zájezdu podle § 2533 občanského zákoníku a bylo zaplaceno odstupné, vydá pořadatel zákazníkovi na jeho žádost poukaz na zájezd v hodnotě nejméně 10 % zaplaceného odstupného, a to do 14 dnů ode dne, kdy zákazník požádal pořadatele o vydání poukazu na zájezd.
(2)
O vydání poukazu na zájezd podle odstavce 1 může zákazník požádat do 3 měsíců ode dne zániku smlouvy o zájezdu podle odstavce 1.
(3)
Doba platnosti poukazu na zájezd vydaného podle odstavce 1 je nejméně 12 měsíců ode dne jeho vydání.
(4)
Poukaz na zájezd vydaný podle odstavce 1 obsahuje zejména
a)
peněžní částku odpovídající hodnotě odstupného,
b)
obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení pořadatele, jeho identifikační číslo osoby a adresu sídla a
c)
datum začátku a konce platnosti poukazu na zájezd.
(5)
Na poukaz na zájezd vydaný podle odstavce 1 se ustanovení § 3 až 6 nepoužijí, s výjimkou § 4 odst. 4 a 5.
§ 8
Pořadatel zájezdu jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem písemně poučí zákazníka o jeho právech podle tohoto zákona. Učiní tak nejpozději při vystavení poukazu na zájezd či zániku smlouvy podle § 2533 občanského zákoníku.
§ 9
Společné ustanovení
K ujednáním, která omezují nebo vylučují zvláštní práva stanovená tímto zákonem k ochraně zákazníka, se nepřihlíží.
§ 10
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
§ 1b zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 111/2018 Sb.
2)
§ 4a zákona č. 159/1999 Sb., ve znění zákona č. 341/2015 Sb.
3)
§ 34 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 7 odst. 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 11 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb.
6)
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 186/2020 Sb. | Zákon č. 186/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020
* Čl. I - Změna zákona o spotřebitelském úvěru
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 24. 4. 2020
186
ZÁKON
ze dne 16. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o spotřebitelském úvěru
V § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 307/2018 Sb., se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
(5)
Odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i když byla smlouva uzavřena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Byl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednán úrok z prodlení, který převyšuje úrok z prodlení nejvýše přípustný podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněným a nejvýše přípustným úrokem z prodlení pro účely § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením dlužníka; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 2 a 5 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za smluvní pokutu.
3.
Byla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona sjednána smluvní pokuta, která převyšuje smluvní pokutu nejvýše přípustnou podle § 122 odst. 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se rozdíl mezi uplatněnou a nejvýše přípustnou smluvní pokutou pro účely § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za náklady, které věřiteli vznikly v souvislosti s prodlením dlužníka; v rozsahu, v němž tento rozdíl převyšuje účelně vynaložené náklady, se tento rozdíl pro účely § 122 odst. 1 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za úrok z prodlení.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 187/2020 Sb. | Zákon č. 187/2020 Sb.
Zákon o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu
Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020
* § 1 - Prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu
* § 2 - Stanovení dnů konání voleb
* § 3 - Počítání lhůt
* § 4 - Dosavadní průběh přípravy voleb
* § 5 - Účinnost
Aktuální znění od 24. 4. 2020
187
ZÁKON
ze dne 17. dubna 2020
o prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Prodloužení lhůt pro konání doplňovacích voleb do Senátu
V souladu s čl. 10 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, se prodlužují lhůty pro konání doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky vyhlášených ve volebním obvodu č. 32 rozhodnutím prezidenta republiky č. 23/2020 Sb., o vyhlášení doplňovacích voleb do Senátu Parlamentu České republiky, (dále jen „volby“).
§ 2
Stanovení dnů konání voleb
Dny konání voleb stanoví prezident republiky nejpozději 20 dnů před prvním dnem voleb tak, aby se první kolo voleb i případné druhé kolo voleb uskutečnily do 30. června 2020.
§ 3
Počítání lhůt
Pro počítání lhůt podle zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které neuplynuly do 15. března 2020, jsou rozhodné dny konání voleb stanovené podle § 2.
§ 4
Dosavadní průběh přípravy voleb
(1)
Dosavadní úkony uskutečněné při přípravě voleb včetně úkonů ve věcech registrace a ustavování okrskových volebních komisí zůstávají v platnosti.
(2)
Voličské průkazy pro volby vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze použít ve dnech konání voleb stanovených podle § 2.
§ 5
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 188/2020 Sb. | Zákon č. 188/2020 Sb.
Zákon o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů
Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE (§ 2 — § 6)
* ČÁST TŘETÍ - ORGÁNY VYSOKÉ ŠKOLY A FAKULTY (§ 7 — § 7)
* ČÁST ČTVRTÁ - DOBA STUDIA PRO ÚČELY DALŠÍCH ZÁKONŮ (§ 8 — § 8)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 9 — § 9)
Aktuální znění od 24. 4. 2020
188
ZÁKON
ze dne 17. dubna 2020
o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Působnost zákona
(1)
Tento zákon v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným dne 12. března 2020 upravuje pro oblast vysokého školství pro kalendářní rok 2020 zvláštní pravidla týkající se studia na vysokých školách a činnosti orgánů vysokých škol a některé související otázky.
(2)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o vysokých školách“) se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(3)
Tento zákon se použije na veřejné vysoké školy a přiměřeně na soukromé a státní vysoké školy.
ČÁST DRUHÁ
STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE
§ 2
Zohlednění narušení studia
(1)
Doba studia ve studijním programu připadající na období od 1. března 2020 do 31. srpna 2020 (dále jen „doba narušeného studia“) se nezapočítává do
a)
doby studia podle § 58 odst. 3 zákona o vysokých školách pro účely stanovení poplatku za studium,
b)
maximální doby studia pro účely plnění studijních povinností, je-li taková doba vnitřním předpisem vysoké školy stanovena,
c)
maximální doby studia pro účely přiznávání stipendií vysokou školou, je-li taková doba vnitřním předpisem vysoké školy stanovena.
(2)
Doba, po kterou se přiznává stipendium podle § 91 odst. 3 zákona o vysokých školách, se prodlužuje o dobu narušeného studia, nejdéle však do doby řádného ukončení studia.
(3)
Má-li v době narušeného studia osoba studium přerušené podle § 54 zákona o vysokých školách, nezapočítává se tato doba do celkové doby přerušení, pokud o to požádá.
§ 3
Přijímání ke studiu
(1)
Vysoká škola může stanovit nový termín ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu podle § 49 odst. 5 zákona o vysokých školách (dále jen „ověřování“). Nově stanovený termín ověřování vysoká škola zveřejní alespoň 15 dnů přede dnem jeho konání.
(2)
Vysoká škola může využít pro ověřování také distanční formy ověřování. Je-li ověřování prováděno prezenční formou a není-li obnovena osobní přítomnost studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole vycházející z rozhodnutí orgánu veřejné moci (dále jen „osobní přítomnost studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole“) alespoň 15 dnů před zveřejněným dnem ověřování, zveřejní vysoká škola nový termín, který stanoví nejdříve na patnáctý den po obnovení možnosti osobní přítomnosti studentů při výuce a zkouškách.
(3)
Není-li možné konat ověřování podle původních podmínek, může je vysoká škola stanovit nově a zveřejnit je nejpozději 15 dnů přede dnem ověřování.
§ 4
Přijetí ke studiu a zápis do studia
(1)
Nemůže-li uchazeč, který splnil ostatní podmínky přijetí ke studiu ve studijním programu, předložit doklad prokazující splnění podmínky
a)
dosažení středního vzdělání s maturitní zkouškou, jde-li o přijetí ke studiu v bakalářském nebo v magisterském studijním programu,
b)
řádného ukončení studia v kterémkoliv typu studijního programu, jde-li o přijetí ke studiu v magisterském studijním programu, nebo
c)
řádného ukončení studia v magisterském studijním programu, jde-li o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu,
lze jej přijmout ke studiu a zapsat do studia podmíněně.
(2)
Pokud podmíněně zapsaný student nepředloží doklad podle odstavce 1 nejpozději do 45 dnů po začátku akademického roku 2020/2021, pozbude po uplynutí této lhůty přijetí ke studiu a zápis do studia platnosti a účinnosti a takový student se považuje za osobu, která nebyla ke studiu zapsána.
§ 5
Státní zkoušky
(1)
V době, kdy je osobní přítomnost studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole nebo přítomnost členů akademické obceobce na vysoké škole na základě opatření přijatého podle jiného zákona omezena, může vysoká škola pro vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia a obhajoby disertační práce využít distanční způsoby, bude-li splněna podmínka alespoň distanční účasti zkušební komise při konání státní zkoušky. Státní zkouška předepsaná na závěr studia a obhajoba disertační práce konaná distančním způsobem nemusí být veřejná za předpokladu, že o jejím průběhu vysoká škola pořídí zvukový nebo zvukový a obrazový záznam a uchová jej po dobu 5 let. Záznam vysoká škola poskytne pouze orgánu veřejné moci při výkonu jeho pravomocí, a to na jeho žádost.
(2)
Termín konání státní závěrečné zkoušky zveřejní vysoká škola nejpozději 15 dnů přede dnem jejího konání na svých webových stránkách. Student musí být s termínem prokazatelně seznámen.
(3)
Navrhne-li vysoká škola studentovi možnost vykonání státní zkoušky předepsané na závěr studia nebo obhajoby disertační práce distanční formou, sdělí mu současně též způsob jejího vykonání a technické či materiální požadavky. Nelze-li ji vykonat distanční formou, umožní vysoká škola studentovi vykonat státní závěrečnou zkoušku prezenčně po obnovení možnosti osobní přítomnosti studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole.
(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí i v případě, že osobní přítomnost studenta nebo přítomnost členů akademické obceobce na vysoké škole není možná z důvodu jiných opatření orgánu veřejné moci souvisejících s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, a to i jiného státu.
§ 6
Průběh studia a harmonogram akademického roku
(1)
Zkoušky a jiné studijní povinnosti a podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu, je možné v době, kdy je osobní přítomnost studenta při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole nebo přítomnost členů akademické obceobce na vysoké škole na základě opatření přijatého podle jiného zákona omezena, plnit a ověřovat distančně.
(2)
Vysoká škola může v době, kdy není možná osobní přítomnost studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole, při výuce využívat nástroje distančního vzdělávání.
(3)
Akademický rok může být z důvodu omezení vycházejících z nouzového stavu nebo omezení osobní přítomnosti studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole z rozhodnutí rektora prodloužen či zkrácen.
ČÁST TŘETÍ
ORGÁNY VYSOKÉ ŠKOLY A FAKULTY
§ 7
(1)
Kolektivní samosprávné orgány vysoké školy nebo fakulty, u nichž se předpokládá hlasování, mohou v době, kdy je osobní přítomnost studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole nebo přítomnost členů akademické obceobce na vysoké škole na základě opatření přijatého podle jiného zákona omezena, provádět jednání a hlasování mimo zasedání prostředky komunikace na dálku. Usnese-li se na tom daný orgán, může se veřejným hlasováním usnášet i o věcech, které podle zákona o vysokých školách nebo vnitřního předpisu vyžadují tajné hlasování. Bližší podmínky hlasování stanoví osoba, která stojí v čele příslušného samosprávného orgánu vysoké školy nebo fakulty.
(2)
V případě, že funkční období orgánu nebo členů orgánu vysoké školy nebo fakulty má skončit v období mezi dnem vyhlášení nouzového stavu a sto dvacátým dnem po ukončení nouzového stavu, prodlužuje se toto období do sto dvacátého dne po ukončení nouzového stavu. Věta první se nepoužije v případě, že dojde ke jmenování nástupce dosavadního rektora vysoké školy nebo děkana fakulty nejpozději do skončení funkčního období jeho předchůdce.
ČÁST ČTVRTÁ
DOBA STUDIA PRO ÚČELY DALŠÍCH ZÁKONŮ
§ 8
(1)
Doba, po kterou je stát podle jiného zákona1) plátcem pojistného veřejného zdravotního pojištění za osobu starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v České republice v prezenční formě studia, se prodlužuje o dobu narušeného studia, nejdéle však do doby řádného ukončení studia.
(2)
Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o důchodovém pojištění a zákona o veřejném zdravotním pojištění, jakož i pro účely zákonů, které na některý z těchto zákonů odkazují, se na podmíněně zapsaného studenta hledí jako na studenta podle § 61 zákona o vysokých školách. Na podmíněně zapsaného studenta, který ve lhůtě podle § 4 odst. 2 nedoloží doklad podle § 4 odst. 1, se věta první vztahuje do 45 dnů po začátku akademického roku 2020/2021.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 9
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Subsets and Splits