law_id
stringlengths 19
56
| law_text
stringlengths 432
1.27M
|
|---|---|
Zákon č. 189/2020 Sb. | Zákon č. 189/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020
* Čl. I - Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 301/20
* Čl. II - Technická notifikace
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 24. 4. 2020
189
ZÁKON
ze dne 16. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, ve znění zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 39/2004 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 341/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 113/2020 Sb. a zákona č. 117/2020 Sb., se mění takto:
1.
Za § 9d se vkládá nový § 10, který včetně nadpisu zní:
㤠10
Online zprostředkování
(1)
Kdo zprostředkuje prostřednictvím prostředku komunikace na dálku kontakt poskytovatele služeb cestovního ruchu se zákazníkem za účelem uzavření smlouvy o službě cestovního ruchu podle § 1a, je povinen sdělit obecnímu živnostenskému úřadu do 30 dnů od doručení jeho výzvy
a)
počet uzavřených smluv o službě cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě,
b)
celkovou cenu za služby cestovního ruchu za období uvedené ve výzvě,
c)
adresu místa, na které jsou služby cestovního ruchu poskytovány, a
d)
označení poskytovatele služby, se kterým zákazníkovi zprostředkoval uzavření smlouvy související s poskytováním služeb cestovního ruchu, a to
1.
u fyzické osoby její jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého bydliště,
2.
u podnikající fyzické osoby její jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, adresu sídla a identifikační číslo osoby,
3.
u právnické osoby její obchodní firmu nebo název, adresu sídla a identifikační číslo osoby a
4.
další kontaktní údaje osob uvedených v bodech 1 až 3, pokud jsou zprostředkovateli známy.
(2)
Obecní živnostenský úřad může předat jinému orgánu vykonávajícímu veřejnou moc na základě jeho žádosti údaje získané podle odstavce 1.“.
2.
V § 10b se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Zprostředkovatel podle § 10 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že živnostenskému úřadu na výzvu a ve stanovené lhůtě nesdělí údaje podle § 10 odst. 1.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.
3.
V § 10b odst. 10 písm. b) se slova „nebo 6“ nahrazují slovy „, 6 nebo 9“.
4.
V § 10b se doplňuje odstavec 11, který zní:
„(11)
Za přestupek podle odstavce 9 lze uložit též zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
Čl. II
Technická notifikace
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 190/2020 Sb. | Zákon č. 190/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování)
Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 25. 4. 2020, částka 69/2020
* Čl. I - V § 25 bodě 1 větě první zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“.
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 25. 4. 2020
190
ZÁKON
ze dne 16. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 25 bodě 1 větě první zákona č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), se číslo „6“ nahrazuje číslem „12“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Podnikatel, který je fyzickou osobou, který po dni účinnosti tohoto zákona zahájí činnost realitního zprostředkování podle zákona č. 39/2020 Sb. a je oprávněn tuto činnost poskytovat na základě smlouvy uzavřené v písemné formě s osobou, jež je realitním zprostředkovatelem, pouze jménem takové osoby nebo svým jménem s nezaměnitelným užitím obchodního jména či obchodní značky takové osoby, může poskytovat realitní zprostředkování na základě živnosti ohlašovací volné „58. Nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí“, avšak nejdéle 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uplynutím této doby jeho oprávnění k poskytování realitního zprostředkování v rámci uvedené živnosti ohlašovací volné zaniká.
2.
Podnikatel poskytující realitní zprostředkování podle bodu 1 není oprávněn poskytovat úschovu peněžních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy ani za podmínek uvedených v § 4 odst. 2 zákona č. 39/2020 Sb. Porušením této podmínky se dopustí přestupku, za který lze uložit pokutu až do výše dle § 21 odst. 2 písm. a) uvedeného zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 191/2020 Sb. | Zákon č. 191/2020 Sb.
Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu
Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020
* ČÁST PRVNÍ - ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ EPIDEMIE KORONAVIRU (§ 1 — § 31)
* ČÁST DRUHÁ - Změna insolvenčního zákona (§ 32 — § 33)
* ČÁST TŘETÍ - Změna občanského soudního řádu (§ 34 — § 35)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 36 — § 36)
Aktuální znění od 31. 7. 2021 (286/2021 Sb.)
191
ZÁKON
ze dne 17. dubna 2020
o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ EPIDEMIE KORONAVIRU
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Vymezení pojmů
(1)
Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky.
(2)
Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu,
b)
mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b) nebo § 69 odst. 1 písm. i), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví a podle § 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů, k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2,
c)
mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O MOŽNOSTI PROMINUTÍ ZMEŠKÁNÍ LHŮT
§ 2
Prominutí zmeškání lhůty v občanském soudním řízení
(1)
Zmeškal-li účastník nebo jeho zástupce v občanském soudním řízení lhůtu k provedení úkonu z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, promine soud zmeškání této lhůty podle § 58 občanského soudního řádu i v případech, ve kterých to zákon jinak vylučuje.
(2)
O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm, s výjimkou opravných prostředků, kde o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud prvního stupně.
(3)
Návrh na prominutí zmeškání lhůty v občanském soudním řízení z důvodu podle odstavce 1 je třeba podat do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ním spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání návrhu podle věty první však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
(4)
Zmeškal-li žalovaný lhůtu k vyjádření podle § 114b odst. 1 občanského soudního řádu z omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo vyjádření učinit, rozhodne soud na návrh žalovaného o prominutí zmeškání této lhůty a o zrušení rozsudku pro uznání podle § 153a odst. 3 občanského soudního řádu. Pokud žalovaný proti rozsudku pro uznání podal i odvolání a návrhu podle věty první bylo pravomocně vyhověno, k odvolání se nepřihlíží.
§ 3
Prominutí zmeškání lhůty ve správním soudnictví
(1)
Zmeškala-li osoba v řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví lhůtu k provedení úkonu z vážného omluvitelného důvodu spočívajícího v mimořádném opatření při epidemii, které této osobě znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, promine soud zmeškání této lhůty podle § 40 odst. 5 soudního řádu správního i v případech, ve kterých to zákon jinak vylučuje. O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm.
(2)
Žádost o prominutí zmeškání lhůty v řízení před soudem jednajícím a rozhodujícím ve správním soudnictví z důvodu podle odstavce 1 je třeba podat do dvou týdnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než dva týdny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
§ 4
Prominutí zmeškání lhůty v řízení o výkonu rozhodnutí a exekučním řízení
(1)
Na žádost osoby, která v době trvání mimořádných opatření při epidemii zmeškala lhůtu stanovenou k provedení úkonů v řízení o výkonu rozhodnutí, rozhodne soud o prominutí zmeškání této lhůty, pokud k němu došlo v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která této osobě znemožňovala nebo podstatně ztěžovala úkon učinit.
(2)
Týká-li se žádost prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení o příklepu ve výkonu rozhodnutí prodejem nemovitých věcí a postižením obchodního závoduobchodního závodu, v němž dochází k prodeji závodu, případně ve výkonu rozhodnutí postižením jiných majetkových práv, odstavec 1 se nepoužije, přešlo-li na vydražitele vlastnické právo; k žádosti o prominutí zmeškání lhůty se v takovém případě nepřihlíží.
(3)
Žádost o prominutí zmeškání lhůty v řízení o výkonu rozhodnutí je třeba podat do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
(4)
O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí. Proti rozhodnutí soudu není odvolání přípustné.
(5)
Rozhodnutí, kterým soud žádosti o prominutí zmeškání lhůty vyhoví, se doručuje osobě podle odstavce 1 a účastníkům řízení. Rozhodnutí, kterým soud žádost o prominutí zmeškání lhůty zamítne, se doručuje pouze osobě podle odstavce 1.
(6)
V řízení o výkonu rozhodnutí lze podat návrh na zastavení výkonu rozhodnutí z důvodů podle § 268 odst. 1 písm. a), b) a h) občanského soudního řádu, i pokud výkon rozhodnutí byl skončen provedením během účinnosti mimořádného opatření. Návrh na zastavení výkonu rozhodnutí může účastník nebo jeho zástupce podat tehdy, pokud ho nemohl podat během účinnosti mimořádného opatření dříve, než byl výkon rozhodnutí proveden, z omluvitelného důvodu, který spočívá v omezení plynoucím z mimořádného opatření proti epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo návrh podat.
(7)
V exekučním řízení se odstavce 1 až 6 použijí obdobně. Úkony soudu podle odstavců 1 až 5 provádí soudní exekutor; o žádosti o prominutí zmeškání lhůty k podání opravného prostředku rozhoduje exekuční soud, týká-li se žádost o prominutí lhůty k podání opravného prostředku proti rozhodnutí soudu, nebo v ostatních případech soudní exekutor. V případech zvláštního zřetele hodných se § 57 exekučního řádu nepoužije.
(8)
Zmeškal-li povinný v exekučním řízení lhůtu ke splnění vymáhaného nároku podle § 46 odst. 6 exekučního řádu z omluvitelného důvodu, který spočívá v omezení plynoucím z mimořádného opatření při epidemii, které účastníkovi nebo jeho zástupci znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo úkon učinit, a splní-li ve lhůtě 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující splnění vymáhaného nároku podle § 46 odst. 6 exekučního řádu, vymáhaný nárok a uhradí zálohu na snížené náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného, vydá soudní exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuceexekuce, v němž zohlední i případné náklady exekuceexekuce a náklady oprávněného, které vznikly při provádění exekuceexekuce nad rámec nákladů exekuceexekuce podle § 46 odst. 6 exekučního řádu. Uhrazením případných nákladů exekuceexekuce a nákladů oprávněného, které vznikly při provádění exekuceexekuce nad rámec nákladů exekuceexekuce podle § 46 odst. 6 exekučního řádu, v přiměřené lhůtě určené v příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce soudním exekutorem, bude exekuceexekuce provedena; nebylo-li uloženo uhrazení takových nákladů exekuceexekuce nebo nákladů oprávněného, bude provedena právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuceexekuce. Jinak exekutor pokračuje v provádění exekuceexekuce.
§ 5
Prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení
(1)
Na žádost osoby, která v době trvání mimořádných opatření při epidemii zmeškala lhůtu stanovenou k provedení úkonů v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, rozhodne insolvenční soudinsolvenční soud o prominutí zmeškání této lhůty, pokud k němu došlo v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která této osobě znemožňovala nebo podstatně ztěžovala úkon učinit. To neplatí, bylo-li o věci, které se zmeškaný úkon týká, již rozhodnuto, nebo jsou-li zmeškaným úkonem odvolání či námitky, nabylo-li již rozhodnutí, proti kterému směřují, právní moci; k takové žádosti o prominutí zmeškání lhůty se nepřihlíží.
(2)
Žádost o prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení je třeba podat do 7 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění úkonu, a je třeba s ní spojit i zmeškaný úkon. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 7 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
(3)
O prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud, který je příslušný k projednání zmeškaného úkonu a rozhodnutí o něm, s výjimkou opravných prostředků, kde o prominutí zmeškání lhůty rozhoduje soud prvního stupně. Jde-li však o odvolání podle § 93 insolvenčního zákona, rozhoduje o prominutí zmeškání lhůty k jeho podání odvolací soud.
(4)
Proti rozhodnutí insolvenčního souduinsolvenčního soudu o žádosti o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné. Rozhodnutí, kterým insolvenční soudinsolvenční soud žádosti vyhoví, se doručuje pouze zveřejněním v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku. Rozhodnutí, kterým soud žádost zamítne, se doručuje zveřejněním v insolvenčním rejstříkuinsolvenčním rejstříku a zvlášť pouze osobě podle odstavce 1.
§ 6
Prominutí zmeškání lhůty v řízení podle zákona o Ústavním soudu
(1)
V řízení podle zákona o Ústavním soudu nelze odmítnout návrh jen proto, že byl podán po uplynutí lhůty stanovené k jeho podání uvedeným zákonem, jestliže jej navrhovatel podal opožděně v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která mu znemožňovala nebo podstatně ztěžovala návrh podat.
(2)
Návrh je třeba podat do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující podání návrhu, a je třeba s ním spojit i odůvodněnou žádost o prominutí zmeškání lhůty. Lhůta podle věty první však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
§ 7
Navrácení lhůty v trestním řízení
(1)
Nejde-li o orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, může ten, kdo v době trvání mimořádných opatření při epidemii zmeškal lhůtu k provedení úkonu stanovenou zákony upravujícími trestní řízenítrestní řízení nebo na jejich základě, požádat o její navrácení. Navrácení povolí orgán činný v trestním řízeníorgán činný v trestním řízení, vůči kterému měl být úkon učiněn nebo který je příslušný rozhodovat o opravném prostředku, pokud byla lhůta zmeškána v důsledku omezení plynoucích z mimořádných opatření při epidemii, která znemožňovala nebo podstatně ztěžovala této osobě úkon provést. Za podmínek uvedených ve větě druhé lze navrátit i lhůtu k podání dovolání. Ustanovení § 61 trestního řádu tím není dotčeno.
(2)
O navrácení lhůty je třeba požádat do tří dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující provedení úkonu. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než tři dny po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
(3)
Nebyl-li dosud úkon učiněn, je třeba jej učinit spolu s žádostí podle odstavce 1.
§ 8
Prominutí zmeškání lhůty v řízení o uspokojení majetkového nároku podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení
(1)
Ministerstvo spravedlnosti usnesením promine lhůtu stanovenou v § 8 odst. 1 a 4 zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 178/2018 Sb., byla-li lhůta zmeškána v době trvání mimořádných opatření při epidemii v důsledku omezení z těchto opatření plynoucích, která oprávněné osobě znemožňovala nebo podstatně ztěžovala učinění podání podle § 8 odst. 1 nebo 4 zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení (dále jen „podání podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí“).
(2)
O prominutí zmeškání lhůty je třeba požádat do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující učinění podání podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
(3)
Nebylo-li dosud podání podle zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí učiněno, je třeba jej učinit spolu s žádostí o prominutí zmeškání lhůty, jinak se jí Ministerstvo spravedlnosti nezabývá.
(4)
Bylo-li zmeškání lhůty prominuto, právo na uspokojení majetkového nároku ze zvláštního účtu uplynutím lhůty podle § 8 odst. 1 a 4 zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení nezaniklo.
§ 9
Prominutí zmeškání lhůty v řízení o žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech
(1)
Ministerstvo spravedlnosti usnesením promine lhůtu stanovenou v § 30 odst. 2 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, byla-li lhůta zmeškána v době trvání mimořádných opatření při epidemii v důsledku omezení z těchto opatření plynoucích, která obětioběti znemožňovala nebo podstatně ztěžovala podání žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech trestných činů.
(2)
O prominutí zmeškání lhůty je třeba požádat do 15 dnů od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, z něhož plynulo omezení znemožňující nebo podstatně ztěžující podání žádosti o peněžitou pomoc podle zákona o obětech trestných činů. Lhůta pro podání žádosti podle věty první však neskončí dříve než 15 dnů po ukončení nebo zrušení nouzového stavu.
(3)
Nebyla-li dosud žádost o peněžitou pomoc podle zákona o obětech trestných činů podána, je třeba ji podat spolu s žádostí o prominutí zmeškání lhůty, jinak se Ministerstvo spravedlnosti žádostí o prominutí zmeškání lhůty nezabývá.
(4)
Bylo-li zmeškání lhůty prominuto, právo na peněžitou pomoc uplynutím lhůty podle § 30 odst. 2 zákona o obětech trestných činů nezaniklo.
§ 10
Společné ustanovení o odůvodnění rozhodnutí
Rozhodnutí, kterým bylo prominuto zmeškání lhůty nebo kterým bylo povoleno její navrácení z důvodů uvedených v § 2 až 5 a § 7 až 9, nemusí být odůvodněno.
HLAVA III
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ VE VZTAHU K INSOLVENČNÍMU PRÁVU
§ 11
Zvláštní opatření ve vztahu ke zvláštnímu způsobu doručení v insolvenčním řízení
Neurčí-li insolvenční soudinsolvenční soud nebo nestanoví-li insolvenční zákon odchylně od § 75 odst. 2 insolvenčního zákona jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení zvlášť pouze dlužníku, osobám, o jejichž podání insolvenční soudinsolvenční soud rozhoduje, a osobám, které mají v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení něco vykonat; § 75 odst. 2 insolvenčního zákona se nepoužije. Věta první se použije v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 12 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii.
§ 12
Zvláštní opatření ve vztahu k povinnosti dlužníka podat insolvenční návrh
(1)
Ustanovení § 98 odst. 1 věta první insolvenčního zákona se nepoužije v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 6 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii. To neplatí, pokud úpadek nastal již před přijetím mimořádného opatření při epidemii, nebo pokud úpadek nebyl převážně způsoben v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, která by dlužníku znemožňovala nebo podstatně ztěžovala plnit své peněžité závazky.
(2)
Bez ohledu na dobu trvání mimořádného opatření při epidemii zanikne opatření podle odstavce 1 nejpozději 30. června 2021.
§ 13
Zvláštní opatření ve vztahu k insolvenčním návrhům podávaným věřiteli
(1)
K insolvenčnímu návrhu, který v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 31. srpna 2020 podal věřitel, se nepřihlíží.
(2)
Věřitele, který v době uvedené v odstavci 1 insolvenční návrh podal, insolvenční soudinsolvenční soud vyrozumí o tom, že se k jeho návrhu nepřihlíží, usnesením, proti němuž nejsou přípustné opravné prostředky.
(3)
Toto ustanovení nebrání věřiteli v tom, aby po 31. srpnu 2020 podal nový insolvenční návrh.
§ 14
Zvláštní opatření ve vztahu k plnění splátkového kalendáře
(1)
V oddlužení plněním splátkového kalendáře v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, které bylo zahájeno a v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019, se v případě rozhodnutí podle § 407 odst. 3 insolvenčního zákona, bylo-li toto rozhodnutí vydáno v období ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do uplynutí 12 měsíců od ukončení nebo zrušení mimořádného opatření při epidemii, nepoužije § 398 odst. 4 insolvenčního zákona. Dlužníkovým návrhem není insolvenční soudinsolvenční soud vázán. Rozhodnutí podle věty první se doručuje zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné.
(2)
V oddlužení plněním splátkového kalendáře v insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení zahájeném do 30. června 2017 lze rozhodnutí podle § 407 odst. 3 insolvenčního zákona vydat i bez svolání schůze věřitelů a doporučení věřitelů k žádosti dlužníka o stanovení jiné výše měsíčních splátek.
(3)
V insolvenčních řízeníchinsolvenčních řízeních, která byla zahájena a v nichž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka do 31. května 2019, insolvenční soudinsolvenční soud nezruší schválené oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona, pokud by nesplnění podstatné části splátkového kalendáře bylo převážně způsobeno v důsledku okolnosti související s mimořádným opatřením při epidemii, případně jiným opatřením přijatým Českou republikou do 30. června 2021 v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2.
§ 15
Zvláštní opatření ve vztahu k podmínkám osvobození dlužníka od placení pohledávek
(1)
V oddlužení plněním splátkového kalendáře může v době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona na návrh dlužníka insolvenční soudinsolvenční soud přiznat dlužníku osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny, i tehdy, je-li hodnota plnění, které při splnění oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, nižší než 30 % jejich pohledávek, nebo nižší než 50 % jejich pohledávek v případě, že soud rozhodoval podle § 398 odst. 4 nebo podle § 407 odst. 3 insolvenčního zákona, nebo nižší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli.
(2)
Odstavec 1 platí za předpokladu, že dlužník prokáže, že této hodnoty plnění nebylo dosaženo v důsledku okolností, které nezavinil. Má se za to, že dlužník nezavinil okolnosti, ke kterým došlo v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, případně jiného opatření přijatého Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2, a které znemožňovaly nebo podstatně ztěžovaly plnění povinností podle schváleného způsobu oddlužení.
(3)
Ustanovení § 415 věta první a druhá insolvenčního zákona ve znění účinném do 31. května 2019 se nepoužije.
§ 16
Zvláštní opatření ve vztahu k plnění reorganizačního plánu
(1)
V insolvenčním řízeníinsolvenčním řízení, ve kterém byl ke 12. březnu 2020 pravomocně schválen reorganizační plán, který nebyl ještě zcela splněn, je dlužník oprávněn v době, po kterou trvají účinky opatření podle § 12, navrhnout insolvenčnímu souduinsolvenčnímu soudu, aby rozhodl, že dlužník je oprávněn dočasně přerušit plnění reorganizačního plánu, a to nejdéle do konce doby, po kterou trvají účinky opatření podle § 12. O tomto návrhu insolvenční soudinsolvenční soud rozhodne po vyjádření insolvenčního správceinsolvenčního správce a věřitelského výboru. Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
(2)
Po dobu, na kterou se vztahuje rozhodnutí podle odstavce 1, nelze rozhodnout o přeměně reorganizace v konkurs podle § 363 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona. Dlužníkova povinnost plnit jiné závazky než závazky vyplývající ze schváleného reorganizačního plánu není rozhodnutím podle odstavce 1 dotčena.
(3)
V rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soudinsolvenční soud přijmout opatření k ochraně oprávněných zájmů věřitelů, je-li to nutné.
(4)
Rozhodnutí o dočasném přerušení plnění reorganizačního plánu nebo o opatření k ochraně věřitelů insolvenční soudinsolvenční soud změní nebo zruší i bez návrhu, jsou-li pro to závažné důvody.
§ 17
Zvláštní opatření ve vztahu k běhu dob rozhodných pro účely neúčinnosti právních úkonů
Doba, po kterou trvají účinky opatření podle § 12, se nezapočítává do doby, která je podle § 240 odst. 3, § 241 odst. 4 a § 242 odst. 3 insolvenčního zákona rozhodná pro to, zda dlužníkovým právním úkonům lze odporovat postupem podle § 235 a násl. insolvenčního zákona.
HLAVA IV
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ VE VZTAHU K PRÁVNICKÝM OSOBÁM
§ 18
(1)
Práva a povinnosti podle § 20 až 22 vznikají jen v době trvání mimořádného opatření při epidemii, v jehož důsledku je znemožněno nebo podstatně znesnadněno konání zasedání orgánu právnické osoby, nejdéle však do 31. prosince 2020, není-li dále stanoveno jinak.
(2)
Ustanovení § 19 se použije do 30. června 2021 bez ohledu na trvání mimořádného opatření při epidemii.
§ 19
Zvláštní opatření ve vztahu k rozhodování orgánů právnických osob
(1)
Orgán právnické osoby může rozhodovat mimo zasedání v písemné formě nebo s využitím technických prostředků i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. Další podmínky rozhodování mimo zasedání orgánu v písemné formě nebo rozhodování orgánu s využitím technických prostředků stanovené zákonem, popřípadě zakladatelským právním jednáním, nejsou dotčeny.
(2)
Nestanoví-li zákon nebo zakladatelské právní jednání podmínky rozhodování podle odstavce 1, určí je v případě nejvyššího orgánu statutární orgán, v případě jiného orgánu tento orgán. Tyto podmínky musí být členům orgánu oznámeny v dostatečném předstihu před rozhodováním.
(3)
Ustanovení § 652 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepoužije. Na rozhodování delegátů per rollam se použijí § 652 odst. 1 a § 653 až 655 obdobně.
§ 20
Zvláštní opatření ve vztahu ke členům voleného orgánu právnických osob
(1)
Pokud uplyne funkční období člena voleného orgánu právnické osoby, prodlužuje se jeho funkční období do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii; to platí i tehdy, uplyne-li funkční období v době 1 měsíce ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii.
(2)
Nesouhlasí-li člen voleného orgánu s prodloužením funkčního období podle odstavce 1, doručí nesouhlas před uplynutím funkčního období právnické osobě. V takovém případě se funkční období člena voleného orgánu neprodlužuje.
(3)
Pokud neklesne počet členů voleného orgánu právnické osoby pod polovinu, může orgán jmenovat náhradní členy do příštího zasedání orgánu, který je oprávněný členy zvolit nebo jmenovat, i tehdy, nepřipouští-li to zakladatelské právní jednání. K přijetí rozhodnutí je třeba souhlasu všech stávajících členů orgánu, neurčuje-li zakladatelské právní jednání jinak.
(4)
Členem voleného orgánu se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána.
§ 21
Zvláštní opatření ve vztahu k projednání řádné účetní závěrky obchodní korporace
Pokud by zákonná lhůta k projednání řádné účetní závěrky společnosti s ručením omezeným, akciové společnostiakciové společnosti nebo družstva měla uplynout dříve než 3 měsíce po skončení mimořádného opatření při epidemii, uplyne 3 měsíce po skončení tohoto opatření, nejpozději však 31. prosince 2020; ustanovení § 181 odst. 2, § 403 odst. 1 a § 638 odst. 2 zákona o obchodních korporacích se nepoužijí.
§ 22
Přechodná ustanovení
(1)
Pokud uplynulo funkční období člena voleného orgánu v době mezi dnem přijetí mimořádného opatření při epidemii a dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jeho funkce se obnoví, souhlasí-li s tím a nebyl-li v době mezi dnem přijetí mimořádného opatření při epidemii a dnem nabytí účinnosti tohoto zákona za něj zvolen, jmenován nebo jinak povolán jiný člen voleného orgánu. Funkce člena voleného orgánu se obnoví dnem doručení souhlasu s obnovením funkce právnické osobě a zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření.
(2)
Bylo-li rozhodování orgánu právnické osoby s využitím technických prostředků svoláno nebo rozhodování mimo zasedání v písemné formě zahájeno přede dnem skončení mimořádného opatření při epidemii, dokončí se za podmínek stanovených v tomto zákoně.
HLAVA V
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ VE VZTAHU K VÝKONU ROZHODNUTÍ A EXEKUCÍM
§ 23
Výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, do 30. června 2021 soud neprovede výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí. Soud může provést jiný soupis podle § 327a občanského soudního řádu, soupis na místě samém provede tehdy, pokud je to pro vedení řízení nezbytné. Sepsané věci soud zajistí jenom v případě zvláštního zřetele hodném.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, pokud
a)
povinný písemně oznámí soudu, že má ve výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí pokračovat; ode dne, kdy mu bylo doručeno písemné oznámení povinného, soud ve výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí pokračuje, nebo
b)
výkonem rozhodnutí prodejem movitých věcí jsou vymáhány pohledávky výživného, pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví nebo pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činytrestnými činy.
§ 24
Výkon rozhodnutí prodejem nemovitých věcí
(1)
Do 31. ledna 2021 soud neprovede výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu.
(2)
Ustanovení § 23 odst. 2 se použije obdobně.
§ 24a
(1)
Odměna nebo jiné obdobné plnění poskytnuté zaměstnanci nebo příslušníku složky integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému nebo kritické infrastruktury za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního nebo služebního úkolu, který souvisel s plněním úkolů stanovených krizovými opatřeními a mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví v době epidemie COVID-19, podléhá výkonu rozhodnutí nebo exekuciexekuci pouze z jedné poloviny.
(2)
Ten, kdo vyplatil plnění podle odstavce 1, je povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost, zda plnění je poskytnuté za splnění úkolu uvedeného v odstavci 1.
§ 25
(1)
Není-li v této hlavě stanoveno jinak, použijí se ustanovení občanského soudního řádu na postup podle § 23, 24 a 24a obdobně.
(2)
Na exekuční řízení se použijí ustanovení § 23 až 24 a odstavec 1 obdobně.
§ 26
Přechodná ustanovení
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, použije se tento zákon i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
(2)
V řízeních o výkonu rozhodnutí a v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se § 23 a 24 nepoužijí, byl-li udělen příklep přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
HLAVA VI
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ VE VZTAHU K VÝKONU ROZHODNUTÍ PŘIKÁZÁNÍM POHLEDÁVKY Z ÚČTU U PENĚŽNÍHO ÚSTAVU
§ 27
Zvláštní opatření ve vztahu k výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu
(1)
V době ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do 30. června 2021 se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu nevztahují na peněžní prostředky do výše čtyřnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu1).
(2)
Výše životního minima jednotlivce se určí podle zvláštního právního předpisu účinného k okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu.
(3)
Nestanoví-li se v odstavcích 1 a 2 jinak, § 304b občanského soudního řádu se použije obdobně.
§ 28
Přechodná ustanovení
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, použije se § 27 i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
(2)
Bylo-li usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu doručeno peněžnímu ústavu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, určí se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výše životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
HLAVA VII
ZVLÁŠTNÍ OPATŘENÍ VE VZTAHU K PRODLENÍ
§ 29
Zvláštní ustanovení o prodlení
Prokáže-li dlužník, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu, lze po dlužníkovi po dobu jeho trvání požadovat sankce pro případ prodlení pouze do výše stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Tyto účinky pominou nejpozději 30. června 2020.
§ 30
K ujednáním odchylujícím se od § 29 se nepřihlíží.
§ 31
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 29 a 30 tohoto zákona se použijí na prodlení, které nastalo ode dne 12. března 2020. Nepoužijí se však na závazky ze smluv uzavřených po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna insolvenčního zákona
§ 32
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 31/2019 Sb. a zákona č. 230/2019 Sb., se mění takto:
1.
Za § 127 se vkládá nový § 127a, který včetně nadpisu zní:
㤠127a
Mimořádné moratorium
(1)
V době do 31. srpna 2020 může dlužník, který je podnikatelem a který nebyl ke 12. březnu 2020 v úpadku, podat u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního řízení, případně po jeho zahájení k návrhu jiné osoby, návrh na mimořádné moratorium. Jde-li o návrh na mimořádné moratorium podaný po zahájení insolvenčního řízení na návrh jiné osoby, musí být podán do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku insolvenčním soudem. Není-li dále stanoveno jinak, platí pro řízení o tomto návrhu a pro účinky mimořádného moratoria § 117 až 124, § 126 odst. 1, 3 a 4 a § 127. Ustanovení § 118 odst. 1, § 119 odst. 2, § 120 odst. 2 a § 122 odst. 1 a 3 se nepoužijí.
(2)
Návrh na mimořádné moratorium musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat:
a)
okolnosti, na nichž se zakládá místní příslušnost insolvenčního soudu ve smyslu § 7b,
b)
prohlášení o tom, že dlužníkovo středisko hlavních zájmů je v České republice, případně jiné okolnosti, na nichž se zakládá mezinárodní příslušnost insolvenčního soudu,
c)
počet dlužníkových zaměstnanců v pracovním poměru k datu podání návrhu,
d)
výši dlužníkova obratu za poslední účetní období,
e)
čestné prohlášení dlužníka, že
i.
mimořádné moratorium je navrhováno v důsledku mimořádných opatření při epidemii ve smyslu § 1 zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby, případně dalších opatření přijatých Českou republikou v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2,
ii.
ke 12. březnu 2020 nebyl v úpadku a že všechny v návrhu obsažené údaje jsou pravdivé a
iii.
v průběhu dvou měsíců před 12. březnem 2020 ani poté nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům nebo osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku, ani mezi ně jinak nerozdělil vlastní zdroje a ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění včetně předčasného splácení úvěrů či zápůjček, nebo že bylo veškeré takto poskytnuté plnění vráceno.
(3)
Insolvenční soud vyhlásí mimořádné moratorium, jestliže návrh na mimořádné moratorium obsahuje předepsané náležitosti a nebylo-li dosud rozhodnuto o insolvenčním návrhu; jinak návrh na mimořádné moratorium odmítne. V rozhodnutí, kterým se mimořádné moratorium vyhlašuje, insolvenční soud vždy uvede, že se jedná o mimořádné moratorium.
(4)
Se zveřejněním rozhodnutí o vyhlášení mimořádného moratoria v insolvenčním rejstříku se spojují účinky podle § 109 odst. 1 písm. b) a c), odst. 2 a 6 a § 111. Ustanovení § 112 a 113 se použijí obdobně. V době po podání návrhu na mimořádné moratorium je dlužník povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře, a společnému zájmu věřitelů je povinen dát přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.
(5)
Po dobu trvání mimořádného moratoria nebrání dlužníkovi ustanovení § 111 v tom, aby využil veřejné podpory poskytované podnikatelům ke zmírnění dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2.
(6)
Závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku vzniklé po vyhlášení mimořádného moratoria je dlužník po dobu jeho trvání oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky. Osoby, které nejsou podle § 122 odst. 2 oprávněny ukončit smlouvy s dlužníkem výpovědí nebo odstoupením, nejsou po dobu trvání mimořádného moratoria oprávněny odepřít plnění nebo pokračování takových smluv ani na základě jiného důvodu, ledaže jde o odepření nového čerpání úvěru či jiného peněžního plnění v důsledku případu porušení podmínky pro jeho poskytnutí, který nastal již před vyhlášením mimořádného moratoria.
(7)
Lhůty k uplatnění práv vůči dlužníku po dobu trvání mimořádného moratoria nezačínají nebo dále neběží.
(8)
Insolvenční soud může na návrh dlužníka prodloužit mimořádné moratorium nejdéle o 3 měsíce, jestliže dlužník k takovému návrhu připojí seznam svých závazků, o kterém čestně prohlásí, že je k datu podání návrhu úplný a správný, a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s prodloužením mimořádného moratoria souhlasí. Není-li prohlášení věřitele doručeno insolvenčnímu soudu v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem věřitele nebo odesláno z datové schránky věřitele, musí být podpis věřitele na tomto prohlášení úředně ověřen. Ustanovení § 53 se nepoužije.
(9)
Před zánikem mimořádného moratoria podle § 126 odst. 4 insolvenční soud zruší mimořádné moratorium i postupem podle § 124 odst. 2 písm. b), odst. 3 a 4. Ustanovení § 124 odst. 5 se nepoužije. Ustanovení § 124 odst. 2 písm. a) se použije pouze v případě, že mimořádné moratorium bylo prodlouženo podle odstavce 8.
(10)
Mimořádné moratorium skončí i tím, že insolvenční soud na dlužníkův návrh rozhodne o jeho skončení nebo vyhlásí moratorium podle § 115. Skončí-li mimořádné moratorium uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno, nebo rozhodnutím insolvenčního soudu na dlužníkův návrh, vyškrtne insolvenční soud dlužníka neprodleně ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní.
(11)
Odpovědnost a ručení podle § 127 se vztahuje i na škodu nebo jinou újmu vzniklou nepravdivým prohlášením ohledně skutečností uvedených v odstavci 2 písm. e) a ohledně seznamu závazků předloženého podle odstavce 8.
(12)
Není-li v tomto paragrafu stanoveno jinak, všude tam, kde tento zákon používá označení moratorium, rozumí se tím i mimořádné moratorium.
(13)
Ministerstvo spravedlnosti uveřejní elektronický formulář návrhu na mimořádné moratorium způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
2.
V § 389 odst. 1 písm. b) se slova „, která nemá dluhy z podnikání“ zrušují.
§ 33
Přechodné ustanovení
Zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, však zůstávají zachovány.
ČÁST TŘETÍ
Změna občanského soudního řádu
§ 34
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 227/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 299 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, služebního poměru nebo výkonu veřejné funkce (dále jen „odstupné“)106)“.
Poznámka pod čarou č. 106 zní:
„106)
Například § 67 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, § 72 nebo 115 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 144/2017 Sb., § 7 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů, § 138 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, § 155 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, § 77 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 52 a násl. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, § 58 a násl. zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 299 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Z odstupného se srážky vypočítávají zvlášť z každého násobku průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy106). Nastoupí-li povinný do práce nebo vznikne-li povinnému právo na některý z příjmů uvedených v odstavcích 1 až 3 v době, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny, ze kterých byla odvozena výše nebo minimální výše odstupného stanovená jinými právními předpisy (dále jen „doba poskytování odstupného“), považují se jednotlivé násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy.“.
3.
V § 317 odst. 2 se za slovo „nouzi,“ vkládají slova „daňový bonus,“.
4.
V § 336i odst. 2 se částka „30 000 Kč“ nahrazuje částkou „100 000 Kč“.
§ 35
Přechodná ustanovení
(1)
Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 99/1963 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
(2)
Návrh na nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu podaný přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona soud zamítne. Výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona neprovádí. Soud výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z daňového bonusu i bez návrhu zastaví.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 36
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 192/2020 Sb. | Zákon č. 192/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 4. 2020, datum účinnosti 24. 4. 2020, částka 69/2020
* Čl. I - Změna zákona o České národní bance
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 24. 4. 2020
192
ZÁKON
ze dne 16. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o České národní bance
V § 32 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 442/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 278/2001 Sb., zákona č. 482/2001 Sb., zákona č. 127/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 295/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 92/2011 Sb., zákona č. 136/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 89/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Do 31. prosince 2021 je Česká národní banka též oprávněna k plnění svých úkolů obchodovat na finančním trhu s investičními nástroji a dalšími cennými papíry, pohledávkami a dalšími aktivy formou nákupů a prodejů, repo obchodů, vkladů, výpůjček, zápůjček nebo termínových obchodů. Ustanovení § 34a tím není dotčeno.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 205/2020 Sb. | Zákon č. 205/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 1. 5. 2020, částka 73/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o specifických zdravotních službách
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní službě
* ČÁST PÁTÁ - Změna lázeňského zákona
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 27. 4. 2021
205
ZÁKON
ze dne 21. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. I
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se za slova „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí“ vkládají slova „, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010“.
2.
Poznámka pod čarou č. 62 zní:
„62)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 10/2011 ze dne 14. ledna 2011 o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami.
Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 321/2011 ze dne 1. dubna 2011, kterým se mění nařízení (EU) č. 10/2011, pokud jde o omezení používání bisfenolu A v plastových kojeneckých láhvích.
Nařízení Komise (EU) č. 284/2011 ze dne 22. března 2011, kterým se stanoví zvláštní podmínky a podrobné postupy dovozu plastového kuchyňského nádobí z polyamidu a melaminu pocházejícího nebo zasílaného z Čínské lidové republiky a čínské zvláštní administrativní oblasti Hongkong.
Nařízení Komise (ES) č. 282/2008 ze dne 27. března 2008 o materiálech a předmětech z recyklovaných plastů určených pro styk s potravinami a o změně nařízení (ES) č. 2023/2006.
Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami.
Nařízení Komise (ES) č. 1895/2005 ze dne 18. listopadu 2005 o omezení použití některých epoxyderivátů v materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách).“.
3.
V § 3 odst. 3 větě poslední se slova „a jde o stavbu, v níž je teplá voda dodávána veřejnosti“ zrušují a slova „podle § 4 odst. 5“ se nahrazují slovy „podle § 4 odst. 4“.
4.
V § 4 odst. 4 větě páté se slova „stavbu, v níž se voda dodává veřejnosti“ nahrazují slovy „veřejný objekt podle § 3 odst. 2 písm. d)“.
5.
V § 6a odst. 3 písm. d) se za slovo „odpadů“ vkládají slova „, mnohobuněčných organismů“.
6.
V § 6a odst. 6 se za slova „ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti,“ vkládají slova „pravidla sledování a způsob hodnocení mnohobuněčných organismů v přírodním koupališti,“.
7.
V § 7 odst. 1 větě druhé se za slova „odbornému vzdělávání“ vkládají slova „dětí a mladistvých“.
8.
V § 7a větách první a druhé se slova „, žáků a studentů“ nahrazují slovy „ve věku do ukončení povinné školní docházky“.
9.
Nadpis § 8 zní: „Škola v přírodě a zotavovací akce“.
10.
V § 8 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Zotavovací akce se může skládat z více běhů. Pro účely účasti na zotavovací akci se za dítě ve věku do 15 let považuje i dítě, které v kalendářním roce, kdy je zotavovací akce pořádána, dovrší věk 15 let. Školou v přírodě se pro účely tohoto zákona rozumí zotavovací pobyt bez přerušení vzdělávání dětí mateřské školy nebo žáků základní školy, který organizuje mateřská nebo základní škola.“.
11.
V § 8 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „osoba“ vkládají slova „nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů,“ a za slova „zotavovací akce“ se vkládají slova „nebo školy v přírodě“.
12.
V § 8 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, a to s uvedením adresy nebo názvu katastrálního území a zeměpisných souřadnic“.
13.
V § 8 odst. 3 písmeno b) zní:
„b)
počet zúčastněných dětí; jedná-li se o zotavovací akci, počet dětí zúčastněných v každém běhu s uvedením data jeho zahájení a ukončení,“.
14.
V § 8 odst. 3 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
15.
V § 8 odst. 3 písmeno d) zní:
„d)
způsob zajištění stravování účastníků a“.
16.
V § 8 odst. 3 se na konci odstavce doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
jméno a příjmení odpovědné osoby přítomné na škole v přírodě nebo zotavovací akci, a to pro každý běh zotavovací akce, a telefonní číslo na ni.“.
17.
V § 8 odst. 4 větě první se za slovo „osoba“ vkládají slova „nebo škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu delší než 5 dnů,“.
18.
V § 9 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „v přírodě“ vkládají slova „na dobu delší než 5 dnů“.
19.
V § 9 odst. 1 písm. a) se slova „a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci“ zrušují.
20.
V § 9 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a podrobilo se stanoveným pravidelným očkováním nebo má doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci.“.
21.
V § 9 odst. 3 větě první se za slova v přírodě“ vkládají slova „na dobu delší než 5 dnů“.
22.
V § 9 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Nemá-li dítě registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oboru praktické lékařství pro děti a dorost.“.
23.
V § 9 odst. 3 větě třetí se slovo „Tento“ nahrazuje slovy „V případě zotavovací akce tento“.
24.
V § 9 odst. 3 větě třetí se slovo „trvalou“ zrušuje.
25.
V § 9 se odstavec 4 zrušuje.
26.
V § 10 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Nemá-li osoba registrujícího poskytovatele, vydává posudek poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost.“.
27.
V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „v přírodě“ vkládají slova „na dobu delší než 5 dnů“.
28.
V § 11 odst. 1 písm. a) se slova „oboru všeobecné lékařství nebo“ nahrazují slovy „studijního programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a“.
29.
Na konci nadpisu § 12 se doplňují slova „a škola v přírodě na kratší dobu“.
30.
V § 12 se za slova „§ 8 odst. 1“ vkládají slova „věta první“ a na konci ustanovení se doplňuje věta „Škola, která vysílá děti na školu v přírodě na dobu 5 dnů nebo kratší, musí zajistit hygienicky nezávadný stav zařízení a zásobování akce pitnou vodou v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem pro zotavovací akce.“.
31.
V § 13 odst. 1 větě první se za slovo „vzdělávání,“ vkládají slova „provozoven živností podle § 7 odst. 1, staveb, v nichž je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině92),“ a slova „pro shromažďování většího počtu osob“ se nahrazují slovy „staveb se shromažďovacím prostorem93)“.
Poznámky pod čarou č. 92 a 93 znějí:
„92)
Zákon č. 247/2014 Sb., o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
93)
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.“.
32.
V § 19 odst. 1 se slova „uvádění potravin do oběhu18),“ nahrazují slovy „zpracování potravin18), uvádění potravin na trh18),“.
Poznámka pod čarou č. 18 zní:
„18)
Čl. 3 body 2, 8 a 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.“.
33.
V § 19 odst. 2 větě první se slova „nebo při uvádění potravin do oběhu18)“ nahrazují slovy „, zpracování potravin18) nebo při uvádění potravin na trh18)“.
34.
V § 21 odst. 3 větě první se za slova „rekondiční služby“ vkládá slovo „, solárium“.
35.
V § 21a větě třetí se slova „a teplotu vnitřního vzduchu“ zrušují a slova „v ubytovacích jednotkách“ se nahrazují slovy „ve stavbách ubytovacích zařízení“.
36.
V § 23 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 94 zní:
„(1)
Stravovací službou je činnost provozovatele potravinářského podniku88), která souvisí s jakoukoli fází výroby, přípravy, skladování, distribuce a uvedení pokrmů na trh za účelem jejich podávání v rámci zařízení společného stravování94).
94)
Čl. 2 odst. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, v platném znění.“.
37.
V § 24 odst. 1 písm. b) se za slovo „předpisem“ vkládají slova „a přímo použitelnými předpisy Evropské unie“ a slova „do oběhu“ se nahrazují slovy „na trh“.
38.
V § 24 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
v případě, že požadavky nebo podmínky skladování podle písmene a) nejsou stanoveny, dodržovat požadavky a podmínky skladování stanovené provozovatelem potravinářského podniku, který látku, surovinu, polotovar nebo potravinu vyrobil.“.
Poznámka pod čarou č. 27 se zrušuje.
39.
V § 26 odstavec 4 zní:
„(4)
Hygienické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 3 se nevztahují na předměty běžného užívání uvedené v § 25 písm. c) nabízené jako použité.“.
40.
V § 26 se doplňují odstavce 5 až 7, které včetně poznámek pod čarou č. 95 a 96 znějí:
„(5)
Výrobce a dovozce materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami je povinen písemně oznámit zahájení, změnu nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami do 7 dnů ode dne, kdy tyto skutečnosti nastaly, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. Podnikající fyzická osoba v oznámení uvede jméno a příjmení nebo obchodní firmu, sídlo a adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby. Právnická osoba v oznámení uvede obchodní firmu nebo název, sídlo, právní formu, adresu provozovny, zda vyrábí nebo dováží materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, identifikační číslo nebo registrační číslo u zahraniční osoby.
(6)
Povinnost stanovená v odstavci 5 se obdobně vztahuje na provozovatele potravinářského podniku95) používajícího ve svém potravinářském podniku96) materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil nebo dovezl.
(7)
Na provozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které vyrobil, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b). Na provozovatele potravinářského podniku používajícího ve svém potravinářském podniku materiály nebo předměty určené pro styk s potravinami, které dovezl, se vztahují obdobně požadavky stanovené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2.
95)
Čl. 3 bod 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.
96)
Čl. 3 bod 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, v platném znění.“.
41.
V § 30 odst. 1 větě první se slova „jiné zařízení nebo pozemek“ zrušují.
42.
V § 30 odst. 3 větě třetí se slova „zařízení pro výchovu a vzdělávání“ nahrazují slovy „pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání“.
43.
V § 37 odst. 3 závěrečná část ustanovení zní:
„a připojí k žádosti protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno.“.
44.
V § 37 odstavec 4 zní:
„(4)
Zaměstnavatel je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie, a předložit údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) až d), f) a g) a dále protokoly o měření nebo vyšetření rizikových faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38 odst. 1 nebo protokol o odborném hodnocení podle § 38 odst. 2, pokud bylo toto hodnocení provedeno.“.
45.
V § 38 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 97 znějí:
„(2)
Pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha97) může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie též na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i). Protokol o odborném hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce, přestávkách na jídlo a oddech v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena. Věta první se nevztahuje na vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha.
(3)
V případě, že se pro rizikový faktor fyzická zátěž nebo pracovní poloha vyskytne u zaměstnavatele nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, je zaměstnavatel povinen do 6 měsíců ode dne uznání nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro práci, při níž vznikla nemoc z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání, protokol o měření uvedeného rizikového faktoru provedeném podle odstavce 1.
97)
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.“.
46.
V § 39 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větami „Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen sdělit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví na jeho žádost výsledky biologických expozičních testů. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen dodržet mlčenlivost o výsledcích testů jednotlivých zaměstnanců.“.
47.
Za § 40 se vkládá nový § 40a, který zní:
㤠40a
(1)
Povinnosti podle § 37 až 39 plní v případě dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k uživateli podle zákona o zaměstnanosti tento uživatel. Uživatel uvedený ve větě první současně s uzavřením dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce předá agentuře práce pro účely zajištění pracovnělékařských služeb agenturou práce informace o kategorii práce dočasně přiděleného zaměstnance a zařazení práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů. Pokud není práce dosud do kategorie zařazena, sdělí mu výsledky hodnocení rizik podle zvláštního právního předpisu, a není-li hodnocení rizik dosud provedeno, pak údaje o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu k práci, k níž má být zaměstnanec agentury práce dočasně přidělen, a dále míru předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.
(2)
Po skončení dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uvedeného v odstavci 1 větě první uživatel předá agentuře práce evidenci podle § 40. Agentura práce je povinna tuto evidenci uchovávat po dobu stanovenou v § 40.“.
48.
V § 41 odst. 1 se za slova „dojde ke změně“ vkládají slova „ohlášených údajů nebo změně“.
49.
V § 44a odst. 2 se slova „standardními větami označujícími specifickou rizikovost a nebezpečnost a standardními pokyny pro bezpečné zacházení podle chemického zákona35a) a přímo použitelných předpisů Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích78)“ nahrazují slovy „standardními větami o nebezpečnosti a pokyny pro bezpečné zacházení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění (dále jen „nařízení (ES) č. 1272/2008“)“.
50.
V § 44a odstavce 3 až 5 znějí:
„(3)
Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat jiným osobám, než jsou osoby právnické nebo podnikající fyzické osoby, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
(4)
Nikdo nesmí nabízet, darovat, prodávat ani jinak dodat, přenechat nebo obstarat pro fyzickou osobu mladší 18 let nebo osobu, jejíž svéprávnost byla soudem omezena, nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, nebo chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorie nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.
(5)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby nesmějí prodávat v prodejních automatech a do přinesených nádob nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1, nebo nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu a kategorii nebezpečnosti žíravost kategorie 1 se standardní větou o nebezpečnosti H314 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.“.
51.
V § 44a odst. 6 se věta první nahrazuje větou „Právnické osoby a podnikající fyzické osoby smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jen tehdy, jestliže nakládání s nimi mají zabezpečeno fyzickou osobou odborně způsobilou podle § 44b odst. 1, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak20).“.
52.
V § 44a odstavec 7 zní:
„(7)
Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, v prostorách, které jsou uzamykatelné a zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemné škodlivé působení uskladněných chemických látek a chemických směsí a zabráněno jejich pronikání do životního prostředí a ohrožení zdraví fyzických osob.“.
53.
V § 44a se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
54.
V § 44a odst. 8 se věta první nahrazuje větou „Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, jsou povinny vést evidenci těchto chemických látek a chemických směsí.“ a ve větě druhé se slova „a jméno a příjmení osoby (název nebo firmu), které“ nahrazují slovy „, jméno a příjmení osoby a označení útvaru subjektu, pro který“.
55.
V § 44b odstavec 1 zní:
„(1)
Za fyzické osoby odborně způsobilé pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, se považují
a)
absolventi vysokých škol, kteří získali vysokoškolské vzdělání
1.
v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství, Farmacie nebo v oblasti vzdělávání Veterinární lékařství, veterinární hygiena nebo v oblasti vzdělávání Zdravotnické obory se zaměřením na přípravu odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
2.
v oblasti vzdělávání Chemie nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
3.
v oblasti vzdělávání Učitelství se zaměřením na chemii nebo obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání,
4.
a mají osvědčení o absolvování programu celoživotního vzdělávání se zaměřením na toxikologii35f), nebo
5.
v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání Biologie, ekologie a životní prostředí se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin, obdobné vysokoškolské vzdělání, které bylo získáno studiem na vysoké škole nezařazeným do oblasti vzdělávání, nebo absolvovali program celoživotního vzdělávání se zaměřením na rostlinolékařství a ochranu rostlin35g),
b)
fyzické osoby, které mají jiné vzdělání, než je uvedeno v písmeni a), a které se úspěšně podrobily zkoušce odborné způsobilosti a mají osvědčení podle odstavce 4 o odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008.“.
56.
V § 44b odst. 2 větě první se slova „klasifikovanými jako vysoce toxické (dále jen „zkušební místo“)“ nahrazují slovy „, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008,“.
57.
V § 44b odst. 4 větě první se slova „klasifikovanými jako vysoce toxické“ nahrazují slovy „, které mají přiřazenu třídu nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1 nebo 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008“.
58.
V § 46 odst. 2 větě druhé se slovo „trvalá“ zrušuje.
59.
V § 46 odst. 2 větě poslední se za slova „poskytovatel zdravotních služeb“ vkládají slova „uvedený v § 47a“.
60.
V § 47a odst. 2 se za slovo „oborech“ vkládají slova „infekční lékařství,“.
61.
V § 47a odst. 4 větě první se slova „nebo infekční lékařství“ nahrazují slovy „, infekční lékařství, všeobecné praktické lékařství nebo praktické lékařství pro děti a dorost po absolvování certifikovaného kurzu očkování“.
62.
V § 50 se slova „nebo v případě právnické osoby též jinou činnost“ zrušují, za slova „do 3 let věku“ se vkládají slova „nebo výchova dětí nad 3 roky věku v předškolních zařízeních98)“, slovo „trvalou“ se zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Doklad o provedení pravidelného očkování nebo doklad o tom, že je dítě proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, vydá poskytovatel zdravotních služeb v oboru praktické lékařství pro děti a dorost na žádost zákonného zástupce dítěte, pěstouna nebo fyzické osoby, které bylo dítě soudem svěřeno do osobní péče80).“.
Poznámka pod čarou č. 98 zní:
„98)
Příloha č. 2 a příloha č. 4 bod 72 nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.“.
63.
V § 51 odst. 1 písm. b) se slovo „trvalou“ zrušuje.
64.
V § 58 odstavec 3 zní:
„(3)
Speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci, při které se používají nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, může provádět fyzická osoba, která
a)
dovršila věk 18 let,
b)
absolvovala odborný kurs pro práci s těmito látkami a směsmi, nebo jinak získala odborné znalosti a praktické dovednosti v rozsahu upraveném prováděcím právním předpisem37c) a
c)
má platné osvědčení o odborné způsobilosti.“.
65.
V § 61 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Pokud osoba oprávněná provozovat speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hodlá provádět speciální ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi, které mají přiřazenu třídu nebo třídy a kategorii nebo kategorie nebezpečnosti akutní toxicita kategorie 1, 2 nebo 3 nebo toxicita pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle nařízení (ES) č. 1272/2008, je povinna písemně oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany veřejného zdraví a obecnímu úřadu příslušným podle místa provádění činnosti, a to nejpozději 48 hodin před započetím této činnosti.“.
66.
V § 62a větě první se text „odst. 2“ zrušuje.
67.
V § 67 odst. 12 větě první se slova „odstavce 9“ nahrazují slovy „odstavce 11“.
68.
V § 69 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
příkaz k provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce a deratizace na celém zasaženém území; ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provede zdravotní ústav (§ 86 odst. 1), stanoví-li tak rozhodnutím příslušný orgán ochrany veřejného zdraví; v takovém případě jsou fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby povinny vytvořit podmínky pro provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a strpět provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace v termínu stanoveném tímto rozhodnutím; náklady na tuto ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci provedenou zdravotním ústavem jsou hrazeny ze státního rozpočtu,“.
69.
V § 77 odst. 2 větě první se slovo „železničních“ zrušuje.
70.
V § 77 odstavec 4 zní:
„(4)
Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu ke stavbě podle odstavce 3 do území zatíženého zdrojem hluku předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska podle odstavce 1 protokol o měření hluku provedeném podle § 32a nebo hlukovou studii a návrh opatření k ochraně před hlukem, jde-li o území zatížené hlukem nad stanovené hygienické limity. Stejnou povinnost má žadatel, který hodlá předložit stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, žadatel o změnu v užívání stavby podle odstavce 3 a žadatel o vydání společného povolení ke stavbě podle odstavce 3.“.
71.
V § 77 odst. 5 se za slovo „nemůže“ vkládají slova „stavebník nebo jiný budoucí uživatel“.
72.
V § 80 odst. 1 se písmeno x) s textem „přijímá žádosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie na úseku materiálů a předmětů pro styk s potravinami o povolení nové látky dosud neuvedené na seznamu látek, jejichž užití při výrobě materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami je povoleno, jakož i žádosti o změnu povolení vydaných podle tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie,“ označuje jako písmeno w).
73.
V § 80 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Analytické metody kontroly složení kosmetických přípravků stanoví prováděcí právní předpis.“.
74.
V § 80 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větou „Hlavním hygienikem České republiky může být jmenován pouze lékař se získanou specializovanou způsobilostí a jmenuje jej vláda; na jeho výběr, jmenování a odvolání se přiměřeně použijí ustanovení zákona o státní službě.“.
75.
V § 80 se doplňuje odstavec 9, který včetně poznámek pod čarou č. 99 a 100 zní:
„(9)
Ministerstvo zdravotnictví
a)
je dotčeným orgánem při posuzování účinných látek a přípravků na ochranu rostlin podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh99),
b)
předkládá Evropské komisi a Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin víceletý národní program pro rezidua pesticidů podle článku 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005100),
c)
koordinuje spolupráci orgánů ochrany veřejného zdraví a provádění činností vyplývajících z požadavku čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 o úředních kontrolách a jiné úřední činnosti prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového práva v oblasti materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami.
99)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS.
100)
Článek 30 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS.“.
76.
V § 81 odst. 2 a § 81c písm. c) se slova „jednoho roku“ nahrazují slovy „2 let“.
77.
V § 82 odst. 2 písmeno o) zní:
„o)
vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti zaměstnavatele zajistit pracovnělékařské služby a povinnosti poskytovatele pracovnělékařských služeb provádět pracovnělékařské prohlídky uložené zvláštním právním předpisem61)“.
78.
V § 82 odst. 2 písm. w) se slova „a h)“ nahrazují slovy „a i)“.
79.
V § 82 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které včetně poznámky pod čarou č. 101 zní:
„z)
podílet se na vzdělávání lékařů a zdravotnických pracovníků, uskutečňovaném v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, a zákonem č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů, spolupracovat s vysokou školou uskutečňující akreditovaný studijní program v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory101).
101)
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
80.
V § 83 odst. 1 větě poslední se slova „Ústřední vojenský zdravotní ústav“ nahrazují slovy „Vojenský zdravotní ústav“.
81.
V § 84 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Při výkonu státního zdravotního dozoru orgány“ nahrazují slovem „Orgány“.
82.
V § 84 odst. 1 písm. a) se slovo „dozírají“ nahrazuje slovy „při výkonu státního zdravotního dozoru dozírají na to“.
83.
V § 84 odst. 1 písm. u) se slova „do oběhu48)“ nahrazují slovy „na trh48)“.
84.
V § 86 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „K vyšetřování a měření složek životních a pracovních podmínek, výrobků, k vyšetřování biologického materiálu a k provádění biologických expozičních testů pro účely výkonu státního zdravotního dozoru a dále ke sledování ukazatelů zdravotního stavu obyvatelstva, monitorování vztahů zdravotního stavu obyvatelstva a faktorů životního prostředí a životních a pracovních podmínek, přípravě podkladů pro hodnocení a řízení zdravotních rizik a pro činnost orgánu ochrany veřejného zdraví jako složky integrovaného záchranného systému, k podílení se na provádění místních programů ochrany a podpory zdraví, na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory, jakož i k výchově k podpoře a ochraně veřejného zdraví a k poskytování poradenských služeb a dalších služeb na úseku ochrany veřejného zdraví se zřizují zdravotní ústavy se sídlem v Ústí nad Labem a v Ostravě.“.
85.
V § 86 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Zdravotní ústavy též provádějí činnosti podle jiných právních předpisů.“.
86.
V § 86 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „K přípravě podkladů pro národní zdravotní politiku, pro ochranu a podporu zdraví, k zajištění metodické a referenční činnosti na úseku ochrany veřejného zdraví, k monitorování a výzkumu vztahů životních podmínek a zdraví, k mezinárodní spolupráci, ke kontrole kvality poskytovaných služeb v ochraně veřejného zdraví, k podílení se na vzdělávání lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků a výuce studentů v akreditovaném studijním programu v oblasti vzdělávání Všeobecné lékařství a zubní lékařství a Zdravotnické obory a pro zdravotní výchovu obyvatelstva se zřizuje Státní zdravotní ústav se sídlem v Praze.“.
87.
V části první hlavě V dílu 1 se za oddíl 3 vkládá nový oddíl 4, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 102 a 103 zní:
„Oddíl 4
Úřední laboratoř a národní referenční laboratoř
§ 87
(1)
Ministerstvo zdravotnictví v oboru své působnosti určuje úřední laboratoř k činnostem podle článku 37 a zrušuje její určení podle článku 39 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, a dále určuje národní referenční laboratoř v oblasti úředních kontrol a epidemiologické bdělosti102).
(2)
Úřední laboratoří může být určen zdravotní ústav. Úřední laboratoř musí splňovat požadavky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
(3)
Národní referenční laboratoří může být určen zdravotní ústav nebo Státní zdravotní ústav, případně jiná právnická osoba ustavená Ministerstvem zdravotnictví nebo organizační složka státu zřízená Ministerstvem zdravotnictví. Národní referenční laboratoř musí splňovat požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625103).
(4)
Seznam úředních laboratoří a seznam národních referenčních laboratoří uveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví a na svých internetových stránkách.
102)
Například rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES. Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) č. 2018/945 o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů.
103)
Čl. 100 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
Dosavadní oddíl 4 se označuje jako oddíl 5.
88.
V § 88 odst. 2 se slova „a jakostí vod“ nahrazují slovy „, jakostí vod nebo prodejem výrobků nebo pokrmů komunikačními prostředky na dálku“.
89.
V § 88 se doplňují odstavce 9 a 10, které znějí:
„(9)
V rámci výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu jejich působnosti jsou zaměstnanci pověření ke kontrole v případě kontroly prodeje výrobků nebo pokrmů komunikačními prostředky na dálku oprávněni při odebírání vzorku kontrolním nákupem u kontrolované osoby využívat zastírání totožnosti. Po obdržení vzorku orgány ochrany veřejného zdraví informují kontrolovanou osobu o zahájení kontroly z moci úřední85).
(10)
V případě kontroly prodeje na dálku se vzorek pro druhé odborné stanovisko neposkytuje. Tím není dotčeno právo na druhé odborné stanovisko, které opravňuje provozovatele požádat o dokumentární přezkum podle čl. 35 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
90.
V § 88a odst. 1 písm. d) se slova „nemocničních nákaz“ nahrazují slovy „infekcí spojených se zdravotní péčí“.
91.
V § 88a odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmeno f) se označuje jako písmeno e).
92.
V § 88a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „nebo ohrožení nemocí z povolání“.
93.
V § 88a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 104 zní:
„(2)
Pouze zaměstnanci s odbornou způsobilostí k výkonu povolání lékaře104) mohou plnit úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví, uvedených v § 78 odst. 1 písm. a) až c),
a)
při provádění lékařských činností v ochraně a podpoře veřejného zdraví,
b)
při vzdělávání lékařů,
c)
jejichž předmětem jsou odborné lékařské konzultace s poskytovateli zdravotních služeb.
104)
Zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
94.
V § 92a se vkládají nové odstavce 12 a 13, které včetně poznámky pod čarou č. 86 znějí:
„(12)
Výrobce a dovozce materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a provozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 26 odst. 5 nepodá oznámení o zahájení, změně nebo ukončení výroby nebo dovozu materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami.
(13)
Provozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným na základě přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího výkon úřední kontroly86),
b)
v rozporu s § 26 odst. 7 nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87)
1.
používá výrobek, který není bezpečný, nebo nedodrží správnou výrobní praxi,
2.
nesplní povinnost zkoušet nebo hodnotit dodržení stanovených požadavků na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo
3.
nevede dokumentaci o zkoušce nebo hodnocení dodržení stanoveného požadavku na složení nebo vlastnosti výrobku, nebo ji nevede ve stanoveném rozsahu, nebo
c)
nesplní jinou povinnost podle přímo použitelných předpisů Evropské unie na úseku materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami87), než která je uvedena v písmeni b).
86)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625, v platném znění.“.
Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 14.
95.
V § 92a odst. 14 písm. a) se slova „nebo odstavce 10 písm. c)“ nahrazují slovy „, odstavce 10 písm. c) nebo odstavce 13 písm. b) bodu 1 nebo 2“.
96.
V § 92a odst. 14 písm. b) se slova „nebo 11“ nahrazují slovy „, odstavce 11 nebo odstavce 13 písm. a) nebo c)“.
97.
V § 92a odst. 14 písm. c) se slova „nebo odstavce 10 písm. b)“ nahrazují slovy „, odstavce 10 písm. b) nebo odstavce 12“.
98.
V § 92a odst. 14 písm. d) se slova „nebo odstavce 7 písm. c)“ nahrazují slovy „, odstavce 7 písm. c) nebo odstavce 13 písm. b) bodu 3“.
99.
V § 92b odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“.
100.
V § 92b odst. 1 se na konci písmene g) čárka nahrazuje tečkou a písmena h) a i) se zrušují.
101.
V § 92b odst. 2 písm. c) se text „§ 4 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 4“.
102.
V § 92b odst. 5 úvodní části ustanovení se text „§ 4 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 4“.
103.
V § 92b odst. 8 písmeno e) zní:
„e)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) nebo g) nebo odstavce 2 písm. c).“.
104.
V § 92d odst. 2 se za text „odst.“ vkládají slova „2 nebo“.
105.
V § 92d odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „v přírodě“ vkládají slova „na dobu delší než 5 dnů“.
106.
V § 92d odst. 3 písm. b) se slova „§ 9 odst. 1 nebo 3“ nahrazují slovy „§ 9 odst. 1, 2 nebo 3“.
107.
V § 92d odst. 6 se slovo „Fyzická“ nahrazuje slovy „Škola vysílající děti na školu v přírodě na dobu 5 dnů nebo kratší, fyzická“.
108.
V § 92d odst. 7 se slova „, žáků a studentů“ nahrazují slovy „ve věku do ukončení povinné školní docházky“.
109.
V § 92f odst. 2 se za slova „rekondiční služby“ vkládá slovo „, solária“.
110.
V § 92f odst. 4 písm. a) se na konci textu bodu 10 doplňují slova „nebo o ukončení provozu stravovací služby“.
111.
V § 92f odst. 4 písm. e) se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „, b) nebo e)“.
112.
V § 92f odst. 6 písm. c) se slova „nebo 9“ nahrazují slovy „, 9 nebo 10“.
113.
V § 92f odst. 6 písm. f) se slova „nebo 10“ zrušují.
114.
V § 92g odst. 1 a 2 se slova „jiné zařízení nebo pozemek,“ zrušují.
115.
V § 92h odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo povinnost podle § 38 odst. 2 nebo 3“.
116.
V § 92h odst. 4 písm. i) se za slova „zaměstnanci osobní ochranný pracovní prostředek“ vkládají slova „, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky nebo ochranné nápoje“.
117.
V § 92h odst. 7 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.
118.
V § 92h se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
nezajistí pro zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání pracovnělékařské služby, nebo
h)
nevede dokumentaci o pracovnělékařských službách podle vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.“.
119.
V § 92h odst. 8 písmeno b) zní:
„b)
neprovede pracovnělékařskou prohlídku v rozsahu stanoveném vyhláškou o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče nebo jinými právními předpisy.“.
120.
V § 92h odst. 9 písmeno d) zní:
„d)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g), odstavce 4 písm. w) nebo odstavce 7 písm. g) nebo h),“.
121.
V § 92h odst. 9 písm. e) se za slova „odstavec 4 písm. c), d), “ vkládá text „i),“ a slova „nebo odstavce 7 písm. f)“ se nahrazují slovy „, odstavce 7 písm. f) nebo odstavce 8 písm. b)“.
122.
V § 92i odst. 2 písm. e) se za slova „podle § 44a odst.“ vkládají slova „7 nebo“.
123.
V § 92i odst. 2 písm. f) se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 8“.
124.
V § 92k odstavec 3 zní:
„(3)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neprovede opatření podle § 80 odst. 1 písm. h) nebo y) nebo § 82 odst. 2 písm. l), nebo
b)
nevytvoří podmínky pro provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace stanovené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nebo nestrpí provedení ohniskové dezinfekce, dezinsekce nebo deratizace v termínu stanoveném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.“.
125.
V § 92k odst. 4 se slova „přijme dítě, které se nepodrobilo stanovenému pravidelnému očkování nebo nemá stanovený doklad“ nahrazují slovy „přijetím umožňuje dítěti, které se nepodrobilo stanovenému pravidelnému očkování nebo nemá doklad, že je proti nákaze imunní nebo že se nemůže očkování podrobit pro kontraindikaci, docházku do zařízení“.
126.
V § 92k odst. 5 se slovo „trvalá“ zrušuje.
127.
V § 92k odst. 6 písm. b) se slovo „trvalá“ zrušuje.
128.
V § 94 odst. 2 se slova „§ 31 odst. 1 a 3“ nahrazují textem „§ 31 odst. 1“.
129.
V § 94a odst. 2 se text „§ 82a písm. d)“ nahrazuje textem „§ 82a odst. 1 písm. d)“.
130.
Poznámka pod čarou č. 73 zní:
„73)
Článek 79 odst. 2 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
131.
V § 108 odst. 1 se slova „§ 62 odst. 1, 2 a odst. 3 písm. a) a b)“ nahrazují slovy „§ 62 odst. 1 a 2, § 62 odst. 3 písm. a) a b)“ a slova „§ 80 odst. 1 písm. s) a odst. 3, § 82a odst. 2 písm. d) a odst. 5“ se nahrazují slovy „§ 80 odst. 1 písm. s), § 80 odst. 4, § 82a odst. 2 písm. d), § 82a odst. 5“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Výrobce a dovozce materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami a provozovatel potravinářského podniku uvedený v § 26 odst. 6 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, kteří zahájili výrobu nebo dovoz materiálů nebo předmětů určených pro styk s potravinami přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni učinit oznámení podle § 26 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Osoba provozující solárium v den nabytí účinnosti tohoto zákona předloží návrh provozního řádu podle § 21 odst. 3 a 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví ke schválení nejpozději do 9 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydá osobám, které předložily návrh provozního řádu podle věty první, rozhodnutí o tomto návrhu ve lhůtě do 9 měsíců ode dne jeho předložení.
3.
Oznámení podaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 37 odst. 4 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o specifických zdravotních službách
Čl. III
Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 47/2013 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 54 odstavec 4 zní:
„(4)
Posuzování zdravotní způsobilosti a pracovnělékařské prohlídky, s výjimkou vstupní lékařské prohlídky, pro práce, které dosud nejsou zařazeny do kategorie podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nebo pro práce, které jsou nebo budou vykonávány ve zkušebním provozu podle jiného právního předpisu, který nepřekročí 1 rok, zaměstnavatel zajišťuje u poskytovatele podle odstavce 2 písm. a), se kterým uzavřel písemnou smlouvu, nebo podle odstavce 2 písm. b), a to na základě výsledků hodnocení rizik podle jiného právního předpisu. Vstupní lékařskou prohlídku zaměstnavatel zajišťuje na základě údajů o předpokládaném pracovním zařazení osoby ucházející se o zaměstnání a dále údajů o druhu práce, režimu práce, o rizikových faktorech pracovních podmínek ve vztahu ke konkrétní práci a míře předpokládané expozice rizikovým faktorům pracovních podmínek zhodnocené zaměstnavatelem po projednání s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.“.
2.
V § 54 odst. 5 úvodní části ustanovení se za slovo „uživateli,“ vkládají slova „se kterým uzavřela dohodu podle zákoníku práce o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele, a to“.
3.
V § 54 odst. 5 písm. c) se slova „na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele uzavřené podle zákoníku práce“ zrušují.
4.
V § 57 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
provádět v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem podle § 60 a jinými právními předpisy
1.
pracovnělékařské prohlídky,
2.
pravidelný dohled na pracovištích zaměstnavatele a nad pracemi vykonávanými zaměstnanci; je-li zaměstnavatelem agentura práce, pravidelný dohled provádí na pracovištích uživatele,“.
5.
V § 57 odst. 1 písm. i) se za slovo „stanovených“ vkládají slova „jinými právními předpisy27) nebo“.
Poznámka pod čarou č. 27 zní:
„27)
Například nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, nebo vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
V § 90 odst. 4 písm. c) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „pro stanovení hodnot biologických expozičních testů“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. IV
V § 23 odst. 3 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 378/2015 Sb., se slova „§ 10 odst. 1 a 3“ nahrazují textem „§ 10“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní službě
Čl. V
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 178/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 61 odst. 1 písm. g) se slovo „nebo“ zrušuje.
2.
V § 61 odst. 1 se na konci textu písmene h) tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
z důvodu, že přestal splňovat požadavek stanovený pro služební místo jiným právním předpisem.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna lázeňského zákona
Čl. VI
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 35 odst. 2 se písmeno g) zrušuje.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno g).
2.
V § 39 odst. 2 se slova „Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů při výkonu činností“ nahrazují slovy „zdravotního ústavu určeného podle § 40 odst. 3 při výkonu činností Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů“.
3.
V § 40 se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 29 zní:
„(3)
Činnosti Referenční laboratoře přírodních léčivých zdrojů podle tohoto zákona vykonává zdravotní ústav29) určený Ministerstvem zdravotnictví.
29)
§ 86 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
1.
Referenční laboratoř přírodních léčivých zdrojů zřízená podle § 35 odst. 2 písm. g) zákona č. 164/2001 Sb., ve znění účinném přede dne nabytí účinnosti tohoto zákona, (dále jen „Referenční laboratoř“) se zrušuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů, které má Referenční laboratoř ke dni svého zrušení, přecházejí na zdravotní ústav, který je její nástupnickou organizací. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dále přecházejí na zdravotní ústav veškeré závazky, které měla Referenční laboratoř ke dni svého zrušení, jakož i příslušnost hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s nímž byla Referenční laboratoř příslušná hospodařit.
3.
Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů těch zaměstnanců, jejichž pracovní poměr k Referenční laboratoři skončil přede dnem zrušení Referenční laboratoře anebo tímto dnem, vypořádá nástupnická organizace uvedená v bodu 2.
4.
Pokud byla Referenční laboratoř účastníkem právních vztahů vzniklých do dne jejího zrušení včetně a účastníkem soudních, správních a jiných řízení zahájených do dne jejího zrušení včetně a tyto vztahy a řízení dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pokračují nebo se tímto dnem anebo po tomto dni obnoví, je účastníkem uvedených právních vztahů a řízení nástupnická organizace uvedená v bodu 2.
5.
Do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pořídí nástupnická organizace uvedená v bodu 2 protokol obsahující soupis majetku České republiky včetně práv, soupis závazků a soupis práv a povinností z pracovněprávních vztahů, které tato nástupnická organizace převzala po zrušené Referenční laboratoři. Nemovitosti, které se evidují v katastru nemovitostí, musí být v protokolu označeny údaji nezbytnými pro zápis do katastru nemovitostí.
6.
Návrh na zápis změny příslušnosti hospodařit s nemovitostmi, u nichž dochází k přechodu příslušnosti hospodařit na nástupnickou organizaci uvedenou v bodu 2, do katastru nemovitostí podá tato nástupnická organizace u příslušného katastrálního úřadu do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro tento účel je protokol podle bodu 5 listinou osvědčující příslušnost této nástupnické organizace k hospodaření s uvedenými nemovitostmi.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. VIII
V § 30 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 290/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se na konci textu bodu 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 8, který zní:
„8.
proti invazivním meningokokovým infekcím způsobeným meningokokem skupiny B, je-li očkování zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a skupiny A, C, W, Y, je-li očkování provedeno jednou dávkou v druhém roce života.“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení
a)
čl. I bodu 31, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021,
b)
čl. I bodu 74, které nabývá účinnosti dnem uplynutí jednoho roku ode dne vyhlášení tohoto zákona, a
c)
čl. I bodu 87, které nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 206/2020 Sb. | Zákon č. 206/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 12. 5. 2020, částka 73/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 12. 5. 2020
206
ZÁKON
ze dne 21. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky
Čl. I
Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 písm. b) se slova „výše rezervního fondu činí“ nahrazují slovy „minimální výše rezervního fondu činí“, slova „z pojistného“ se zrušují, za slova „zůstatku základního fondu“ se vkládají slova „nebo ostatních fondů“ a za slovo „stanovené“ se vkládá slovo „minimální“.
2.
V § 21 odstavec 1 zní:
„(1)
Dozorčí rada dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů a celkové hospodaření Pojišťovny. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do veškerých dokumentů Pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření Pojišťovny.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách
Čl. II
Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 351/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 233/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena h) a i), která znějí:
„h)
označení osoby nebo osob podle zakládací listiny, které plní funkci Správní rady a Dozorčí rady zaměstnanecké pojišťovny do doby zvolení prvních členů Správní rady a Dozorčí rady zaměstnanecké pojišťovny; tyto osoby musí splňovat předpoklady pro výkon funkce podle § 10,
i)
označení osoby podle zakládací listiny, která plní funkci ředitele do doby jmenování ředitele Správní radou zaměstnanecké pojišťovny; tato osoba musí splňovat předpoklady pro výkon funkce podle § 9a.“.
2.
V § 10 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 15 se označují jako odstavce 3 až 14.
3.
V § 10 odstavec 4 zní:
„(4)
Dozorčí rada zaměstnanecké pojišťovny dohlíží na dodržování právních předpisů a vnitřních předpisů a celkové hospodaření zaměstnanecké pojišťovny. Za tím účelem jsou její členové oprávněni nahlížet do veškerých dokumentů zaměstnanecké pojišťovny a zjišťovat stav a způsob hospodaření zaměstnanecké pojišťovny.“.
4.
V § 10 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Dozorčí rada zaměstnanecké pojišťovny projednává návrh zdravotně pojistného plánu, účetní závěrku a návrh výroční zprávy a své stanovisko předkládá Správní radě.“.
Dosavadní odstavce 5 až 14 se označují jako odstavce 6 až 15.
5.
V § 10 odst. 7 se text „§ 6 odst. 6“ nahrazuje textem „§ 6 odst. 7“.
6.
V § 10 odstavec 8 zní:
„(8)
Funkční období člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny činí 4 roky, není-li dále stanoveno jinak, a začíná prvním dnem po skončení funkčního období předchozího člena orgánu, na jehož místo nastupuje postupem podle § 10a odst. 4 písm. a), nebo prvním dnem po dni, kdy byl zvolen členem orgánu v případě podle § 10a odst. 4 písm. b). Funkční období náhradníka trvá nejdéle do skončení funkčního období voleného člena orgánu, na jehož místo nastoupil. Člena orgánu jmenovaného vládou lze z funkce odvolat i před uplynutím funkčního období.“.
7.
V § 10 odst. 15 písmeno d) zní:
„d)
dnem, kdy se stal volený člen orgánu zaměstnanecké pojišťovny pojištěncem jiné zdravotní pojišťovny,“.
8.
Za § 10 se vkládají nové § 10a až 10g, které znějí:
㤠10a
(1)
Správní radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří 5 členů jmenovaných vládou a 10 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění této zaměstnanecké pojišťovně s tím, že 5 členů volí společně zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné a 5 členů volí společně zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů. Členy Správní rady jmenované vládou jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra zdravotnictví.
(2)
Dozorčí radu zaměstnanecké pojišťovny tvoří
a)
3 členové, které na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví jmenuje a odvolává vláda,
b)
6 členů volených z řad pojištěnců této zaměstnanecké pojišťovny plátci pojistného na veřejné zdravotní pojištění této zaměstnanecké pojišťovně s tím, že 3 členy volí společně zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné a 3 členy volí společně zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů.
(3)
Skupinami plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění (dále jen „skupina plátců pojistného“) se pro účely voleb do orgánů zaměstnanecké pojišťovny rozumí
a)
zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné,
b)
zaměstnanci a osoby bez zdanitelných příjmů, kterými se rozumí osoby, které po celý kalendářní měsíc nemají příjmy ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti a není za ně plátcem pojistného stát.
(4)
Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vyhlásit volby do příslušného orgánu
a)
nejpozději 4 měsíce před skončením funkčního období jeho volených členů, nebo
b)
bezodkladně v případě, že na uvolněné místo voleného člena orgánu již není možné povolat náhradníka.
(5)
Zaměstnanecká pojišťovna zveřejní informaci o vyhlášení voleb způsobem umožňujícím dálkový přístup. Informace o vyhlášení voleb obsahuje
a)
označení orgánu zaměstnanecké pojišťovny, do něhož se volby konají, včetně skupiny plátců pojistného, která je v těchto volbách oprávněna hlasovat,
b)
počet volených členů příslušného orgánu zaměstnanecké pojišťovny v příslušné skupině plátců pojistného,
c)
datum, do kdy lze přihlášku ke kandidatuře na člena příslušného orgánu zaměstnanecké pojišťovny podat s tím, že lhůta pro podání přihlášky činí 2 měsíce ode dne vyhlášení voleb, a
d)
termín konání voleb.
§ 10b
(1)
Kandidovat do orgánu zaměstnanecké pojišťovny může osoba, která
a)
je plně svéprávná,
b)
je bezúhonná,
c)
doručila zaměstnanecké pojišťovně vlastnoručně podepsanou přihlášku podle odstavce 3,
d)
prokáže podporu alespoň 50 pojištěnců příslušné zaměstnanecké pojišťovny; podpora se prokazuje řádně vyplněným podpisovým archem doručeným zaměstnanecké pojišťovně společně s přihláškou podle písmene c), a
e)
je ke dni podání přihlášky ke kandidatuře na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny pojištěncem zaměstnanecké pojišťovny, která volby vyhlásila.
(2)
Podpisový arch obsahuje jméno, popřípadě jména, a příjmení, číslo pojištěnce a vlastnoruční podpis pojištěnce, který vyjadřuje kandidátovi svoji podporu. Součástí podpisového archu je souhlas se zpracováním osobních údajů v rozsahu podle věty první, a to pouze pro účely volby, pro niž se podpora vyjadřuje.
(3)
Přihláška ke kandidatuře na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, číslo pojištěnce, datum narození, adresu pro doručování a ověřený vlastnoruční podpis osoby kandidující na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny,
b)
označení orgánu zaměstnanecké pojišťovny, do něhož osoba kandiduje,
c)
označení skupiny plátců pojistného, v níž osoba kandiduje s tím, že každá osoba je oprávněna kandidovat pouze v jedné skupině plátců pojistného,
d)
vlastnoručně podepsaný životopis,
e)
výpis z evidence Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce, a
f)
řádně vyplněný podpisový arch podle odstavce 2.
(4)
Neobsahuje-li přihláška ke kandidatuře náležitosti podle odstavce 3, zaměstnanecká pojišťovna vyzve bezodkladně, nejpozději do 5 dnů ode dne doručení přihlášky ke kandidatuře na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny, osobu, která ji podala, k doplnění nebo úpravě příslušných náležitostí. Nejsou-li náležitosti doplněny nebo upraveny nejpozději poslední den lhůty pro podání přihlášky ke kandidatuře, považuje se přihláška za neplatnou.
(5)
Zaměstnanecká pojišťovna zveřejní patnáctý den od uplynutí lhůty pro podání přihlášek podle § 10a odst. 5 písm. c) způsobem umožňujícím dálkový přístup seznam kandidátů na člena příslušného orgánu a skupiny plátců pojistného, v níž kandidují, včetně jejich životopisu.
(6)
Zároveň se zveřejněním seznamu kandidátů zveřejní zaměstnanecká pojišťovna vždy informace o
a)
způsobu volby s tím, že oběma skupinám plátců pojistného musí být zajištěna možnost volit prezenčně na provozovně zaměstnanecké pojišťovny v její běžné provozní době,
b)
organizačním, technickém a personálním zabezpečení voleb včetně jednotlivých provozoven a případně dalších míst, která zaměstnanecká pojišťovna za účelem volby určí, a
c)
způsobu úpravy a předání hlasovacího lístku v příslušné skupině plátců pojistného s tím, že hlasovací lístek musí vždy obsahovat náležitosti podle § 10d odst. 2 a 3.
§ 10c
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna zahájí volby patnáctým dnem následujícím po dni zveřejnění seznamu kandidátů na člena příslušného orgánu. Připadá-li tento den na sobotu, neděli, nebo svátek, zahájí se volby nejbližší následující pracovní den. Volby trvají 3 pracovní dny.
(2)
Zaměstnavatel a osoba samostatně výdělečně činná hlasují v rozsahu pojistného, které odvedli příslušné zaměstnanecké pojišťovně za období 6 kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém se vyhlašují volby (dále jen „rozsah odvedeného pojistného“), a to prezenčně, popřípadě elektronicky, pokud elektronický způsob volby zaměstnanecká pojišťovna umožňuje.
(3)
Rozhodnou výši rozsahu odvedeného pojistného zaměstnanecká pojišťovna určí ke dni zveřejnění seznamu kandidátů podle § 10b odst. 5. Na žádost zaměstnavatele nebo osoby samostatně výdělečně činné zaměstnanecká pojišťovna sdělí výši rozsahu odvedeného pojistného této osobě. Stížnost proti rozhodné výši rozsahu odvedeného pojistného lze podat nejpozději 14 dnů před zahájením voleb.
(4)
Zaměstnanec a osoba bez zdanitelných příjmů jsou oprávněni hlasovat, pokud byli v měsíci předcházejícím zahájení hlasování evidováni v příslušné skupině plátců pojistného, a to prezenčně, popřípadě elektronicky, pokud elektronický způsob volby zaměstnanecká pojišťovna umožňuje.
§ 10d
(1)
Plátce pojistného je v případě prezenční volby povinen se před vydáním hlasovacího lístku prokázat průkazem totožnosti, jedná-li se o fyzickou osobu, anebo příslušným oprávněním k jednání za právnickou osobu nebo organizační složku státu.
(2)
Hlasovací lístek v elektronické nebo listinné podobě obsahuje vždy seznam kandidátů na člena příslušného orgánu v příslušné skupině plátců pojistného, v níž plátce pojistného hlasuje.
(3)
V případě skupiny zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných hlasovací lístek dále obsahuje identifikátor plátce pojistného v anonymizované podobě a údaj o rozsahu odvedeného pojistného.
(4)
Zaměstnanecká pojišťovna zaznamená přesný čas odeslání hlasovacího lístku, jde-li o hlasování v elektronické formě, nebo čas vydání hlasovacího lístku, jde-li o hlasování v prezenční formě.
(5)
Hlasovací lístek je neplatný, pokud plátce pojistného označí více kandidátů, než je počet volených členů orgánu v příslušné skupině plátců pojistného. Dále je hlasovací lístek neplatný, pokud není na předepsaném tiskopise nebo je přetržený. Poškození nebo přeložení hlasovacího lístku nemá vliv na jeho platnost, pokud jsou z něho patrny potřebné údaje. Odevzdá-li plátce pojistného více hlasovacích lístků, jsou tyto další hlasovací lístky neplatné.
§ 10e
(1)
Každý plátce pojistného je oprávněn hlasovat pouze jednou. Osoba náležící do obou skupin plátců pojistného si zvolí, ve které skupině plátců pojistného bude hlasovat.
(2)
Plátce pojistného označí na hlasovací listině nejvýše tolik kandidátů, kolik je volených členů příslušného orgánu v příslušné skupině plátců pojistného. V případě hlasování ve skupině zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných se mezi označené kandidáty poměrně rozdělí rozsah odvedeného pojistného. V případě hlasování ve skupině zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů se každému označenému kandidátovi přičte jeden hlas.
(3)
Vyplněný hlasovací lístek odevzdá plátce pojistného v uzavřené obálce označené názvem orgánu zaměstnanecké pojišťovny a příslušné skupiny plátců pojistného, do nějž se volby konají, v provozovně zaměstnanecké pojišťovny, případně jiném místě, které zaměstnanecká pojišťovna za účelem volby určila. V případě elektronické volby jej plátce pojistného odešle elektronicky.
§ 10f
(1)
Zaměstnanecká pojišťovna zřizuje nejméně pětičlennou ústřední volební komisi. Jednoho člena ústřední volební komise jmenuje ministr zdravotnictví. Ústřední volební komise volí ze svého středu předsedu, který řídí její činnost.
(2)
Zaměstnanecká pojišťovna zřizuje místní volební komise, které organizují a zabezpečují volby na provozovnách zaměstnanecké pojišťovny, případně na jiných místech, která zaměstnanecká pojišťovna za účelem volby určila. Z činnosti místní volební komise se pořizuje záznam. Záznam podepsaný všemi členy místní volební komise se zašle společně s informací o součtu hlasů pro jednotlivé kandidáty, hlasovacími lístky a jmenným seznamem hlasujících osob ústřední volební komisi.
(3)
Do vyplněného hlasovacího lístku jsou oprávněni nahlížet pouze členové volební komise. O skutečnostech zaznamenaných na jednotlivém hlasovacím lístku jsou členové volební komise vůči osobám, které nejsou členy volební komise, povinni zachovávat mlčenlivost.
(4)
Volební komise provádějí součet hlasů ve skupině zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů a součet částek zaplaceného pojistného, které připadá podle odevzdaných hlasů plátců pojistného na jednotlivé kandidáty ve skupině zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných.
(5)
Ústřední volební komise stanoví pořadí kandidátů na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny. Členy orgánu zaměstnanecké pojišťovny jsou zvoleni ti kandidáti, kteří se
a)
ve skupině zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných podle součtu částek rozsahu odvedeného pojistného umístí na místech voleného počtu členů příslušného orgánu, a
b)
ve skupině zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů podle součtu hlasů umístí na místech voleného počtu členů příslušného orgánu.
Kandidáti, kteří se umístí na dalších místech a hlasoval pro ně alespoň jeden plátce pojistného, jsou podle pořadí náhradníky na místo členů příslušného orgánu v příslušné skupině plátců pojistného. V případě rovnosti rozhoduje o pořadí kandidátů los.
(6)
Ústřední volební komise v den jednání pořídí ve 2 vyhotoveních zápis o průběhu a výsledku voleb, který obsahuje
a)
označení orgánu, do nějž se volba konala, včetně příslušné skupiny plátců pojistného,
b)
jméno, popřípadě jména, a příjmení členů ústřední volební komise,
c)
informaci o případných nedostatcích hlasovacích lístků a o tom, zda tyto nedostatky mají vliv na přidělení hlasů nebo na celkový výsledek hlasování,
d)
pořadí kandidátů, případně protokol o losování, a
e)
podpis všech členů ústřední volební komise; jestliže některý z členů volební komise podpis odepře, uvedou se důvody v zápisu.
(7)
Průběh jednání ústřední volební komise a výsledky voleb musí být osvědčeny notářským zápisem. Notář musí být přítomen celému jednání ústřední volební komise.
(8)
Výsledek volby zveřejní zaměstnanecká pojišťovna bezodkladně způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň jej zašle všem kandidátům, pro které hlasoval alespoň jeden plátce pojistného.
(9)
Zaměstnanecká pojišťovna uchová jedno vyhotovení protokolu včetně hlasovacích lístků nejméně po dobu funkčního období členů orgánu, do nějž se volby konaly. Jedno vyhotovení zápisu o průběhu a výsledku voleb zašle Ministerstvu zdravotnictví.
§ 10g
(1)
Kandidát na člena orgánu nebo plátce pojistného, který může ve volbách hlasovat, může podat proti průběhu nebo výsledku voleb stížnost ústřední volební komisi. Stížnost lze podat nejpozději do 14 dnů ode dne zveřejnění výsledků voleb.
(2)
Volební komise posoudí stížnost a vydá usnesení, kterým stížnost potvrdí nebo zamítne. Je-li důsledkem stížnosti změna pořadí kandidátů na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny, ústřední volební komise dále postupuje podle § 10f odst. 5 až 9.
(3)
Kandidát na člena orgánu zaměstnanecké pojišťovny, jehož stížnost proti průběhu nebo výsledku voleb byla zamítnuta podle odstavce 2, se může dovolávat neplatnosti volby do orgánu zaměstnanecké pojišťovny podle ustanovení občanského zákoníku o neplatnosti rozhodnutí orgánu spolku.“.
9.
V § 18 se na začátek odstavce 1 vkládá slovo „Minimální“, za slova „zůstatku základního fondu“ se vkládají slova „nebo ostatních fondů“ a za slovo „stanovené“ se vkládá slovo „minimální“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 207/2020 Sb. | Zákon č. 207/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb.
Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 27. 4. 2020, částka 74/2020
* Čl. I - Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 27. 4. 2020
207
ZÁKON
ze dne 22. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
Nad § 10 se vkládá nadpis „Stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí“ a nadpis § 10 se zrušuje.
2.
Za § 10 se vkládá nový § 10a, který zní:
㤠10a
Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro
a)
rok 2021 jako součet částek nejvýše 4 % prognózovaného nominálního hrubého domácího produktu a prognózovaných celkových konsolidovaných příjmů sektoru veřejných institucí upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací na rok 2021; celkové výdaje sektoru veřejných institucí se konsolidují o jejich vzájemné finanční vztahy a stanoví se podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího Evropský systém národních a regionálních účtů v Evropské unii3),
b)
roky 2022 až 2027 ve výši odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, alespoň o 0,5 procentního bodu.“.
3.
Nad § 11 se vkládá nadpis „Nápravná složka“ a nadpis § 11 se zrušuje.
4.
Za § 11 se vkládá nový § 11a, který zní:
㤠11a
Pro účely § 11 se částka celkových výdajů sektoru veřejných institucí za
a)
rok 2021 vypočtená zpětně v roce 2022 navyšuje o částku použitou ministerstvem v roce 2021 podle § 10a písm. a),
b)
roky 2022 až 2027 vypočtená zpětně v roce následujícím navyšuje na částku odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí, upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, o 0,5 procentního bodu.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 208/2020 Sb. | Zákon č. 208/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb.
Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 27. 4. 2020, částka 74/2020
* Čl. I - Zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 27. 4. 2020
208
ZÁKON
ze dne 22. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se číslo „1 488 318 723 753“ nahrazuje číslem „1 428 218 723 753“, číslo „1 688 318 723 753“ se nahrazuje číslem „1 728 218 723 753“, číslo „200 000 000 000“ se nahrazuje číslem „300 000 000 000“ a číslo „181 126 169 129“ se nahrazuje číslem „281 126 169 129“.
2.
V příloze č. 1 se číslo „1 488 318 723 753“ nahrazuje číslem „1 428 218 723 753“, číslo „1 688 318 723 753“ se nahrazuje číslem „1 728 218 723 753“, číslo „-200 000 000 000“ se nahrazuje číslem „-300 000 000 000“ a číslo „181 126 169 129“ se nahrazuje číslem „281 126 169 129“.
3.
V příloze č. 2 se číslo „545502848138“ nahrazuje číslem „540502848138“, číslo „487952297659“ se nahrazuje číslem „483479797659“, číslo „757300150000“ se nahrazuje číslem „702200150000“, číslo „762911866609“ se nahrazuje číslem „707811866609“, číslo „561443911565“ se nahrazuje číslem „556443911565“, číslo „502182915098“ se nahrazuje číslem „497710415098“ a číslo „1488318723753“ se nahrazuje číslem „1428218723753“.
4.
V příloze č. 3 se číslo „48810880286“ nahrazuje číslem „51810880286“, číslo „223018347439“ se nahrazuje číslem „259918347439“ a číslo „1688318723753“ se nahrazuje číslem „1728218723753“.
5.
V příloze č. 4 v kapitole 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí se číslo „552589411659“ nahrazuje číslem „547589411659“, číslo „545502848138“ se nahrazuje číslem „540502848138“, číslo „487952297659“ se nahrazuje číslem „483479797659“ a číslo „57550550479“ se nahrazuje číslem „57023050479“.
6.
V příloze č. 4 v kapitole 396 Státní dluh se číslo „48810880286“ nahrazuje číslem „51810880286“ a číslo „181126169129“ se nahrazuje číslem „281126169129“.
7.
V příloze č. 4 v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se číslo „776900470800“ nahrazuje číslem „721800470800“, číslo „223018347439“ se nahrazuje číslem „259918347439“, číslo „757300150000“ se nahrazuje číslem „702200150000“, číslo „64169471508“ se nahrazuje číslem „78769471508“ a číslo „76849608000“ se nahrazuje číslem „99149608000“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 209/2020 Sb. | Zákon č. 209/2020 Sb.
Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 27. 4. 2020, částka 74/2020
* § 1 - (1) Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronavi
* Opatření ke zmírnění dopadů epidemie na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby
* § 2 - (1) Ustanovení § 2 až 4 se použijí na nájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem nájmu uspokojování bytové potřeby nájemce. Ustanovení § 2 až 4 se použijí obdobně i pro podnájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem podnájmu uspokojování bytové
* § 3 - (1) Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo
* § 4 - (1) Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle § 3 odst. 1 písm. b), nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel, zejména mohl-li by v důsledku
* § 5 - Opatření ke zmírnění dopadů epidemie na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení
* Vyúčtování a finanční vypořádání nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
* § 6 - Pro účely § 6 a 7 se rozumí
* § 7 - Povinnost poskytovatele služeb doručit vyúčtování služeb příjemci služeb, která by podle § 7 odst. 1 zákona o službách dospěla po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a přede dnem 31. srpna 2020, se považuje za dospělou dnem 1. září 2020.
* § 8 - Účinnost
Aktuální znění od 27. 4. 2020
209
ZÁKON
ze dne 22. dubna 2020
o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky.
(2)
Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu,
b)
mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2,
c)
mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2.
(3)
Rozhodnou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne 12. března 2020 do dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření při epidemii, nejpozději však do dne 31. července 2020.
(4)
Ochrannou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2020.
Opatření ke zmírnění dopadů epidemie na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby
§ 2
(1)
Ustanovení § 2 až 4 se použijí na nájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem nájmu uspokojování bytové potřeby nájemce. Ustanovení § 2 až 4 se použijí obdobně i pro podnájem bytu, domu nebo jejich části, je-li účelem podnájmu uspokojování bytové potřeby podnájemce.
(2)
K ujednání, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch nájemce, se nepřihlíží.
§ 3
(1)
Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného, pokud prodlení nastalo
a)
v rozhodné době, a
b)
převážně v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo řádnou úhradu nájemného.
(2)
Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo pronajímatele ukončit nájem z jiných důvodů ani další práva pronajímatele vzniklá v důsledku prodlení nájemce.
(3)
Nájemce pronajímateli bez zbytečného odkladu a s určitostí odpovídající dostupným skutečnostem doloží okolnosti prodlení podle odstavce 1 písm. b), potvrzením od příslušného úřadu práce ČR, kterému pro vystavení potvrzení musí nájemce doložit podklady, jejichž formu a náležitosti stanoví metodicky pokyn.
(4)
Neuhradí-li nájemce v ochranné době všechny pohledávky na nájemném, které se staly splatnými v rozhodné době, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Pronajímatel má toto právo i tehdy, prohlásí-li nájemce nebo stane-li se jinak nepochybným, že tyto pohledávky ani v ochranné době neuhradí.
§ 4
(1)
Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle § 3 odst. 1 písm. b), nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel, zejména mohl-li by v důsledku omezení upadnout do takové nouze, že nebude mít ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je podle zákona povinen.
(2)
Nedohodnou-li se strany, soud k návrhu pronajímatele rozhodne o zrušení nájmu podle odstavce 1.
§ 5
Opatření ke zmírnění dopadů epidemie na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení
(1)
Státní fond rozvoje bydlení může na žádost příjemce úvěru odložit splatnost splátek jistiny a příslušenství úvěru na dobu do 30. listopadu 2020, doloží-li příjemce úvěru neschopnost splácet úvěr vzniklou v důsledku mimořádného opatření při epidemii. Po příjemci úvěru nelze v souvislosti s podáním žádosti podle věty první požadovat úhradu nákladů spojených s vyřízením žádosti ani jinou úhradu.
(2)
Celková doba splácení úvěru se v případě podle odstavce 1 prodlouží o dobu, na kterou byla odložena splatnost splátek jistiny a příslušenství úvěru.
Vyúčtování a finanční vypořádání nákladů na plnění spojená s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty
§ 6
Pro účely § 6 a 7 se rozumí
a)
poskytovatelem služeb poskytovatel služeb podle § 2 písm. a) zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění zákona č. 104/2015 Sb. (dále jen „zákon o službách“),
b)
příjemcem služeb příjemce služeb podle § 2 písm. b) zákona o službách a
c)
vyúčtováním vyúčtování podle § 2 písm. f) zákona o službách.
§ 7
Povinnost poskytovatele služeb doručit vyúčtování služeb příjemci služeb, která by podle § 7 odst. 1 zákona o službách dospěla po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a přede dnem 31. srpna 2020, se považuje za dospělou dnem 1. září 2020.
§ 8
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 210/2020 Sb. | Zákon č. 210/2020 Sb.
Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání
Vyhlášeno 27. 4. 2020, datum účinnosti 27. 4. 2020, částka 74/2020
* § 1 - (1) Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronavi
* § 2 - (1) Ustanovení tohoto zákona se použijí na nájem nebo podnájem prostoru nebo místnosti (dále jen „nájem“), je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li prostor nebo místnost alespoň převážně k pod
* § 3 - (1) Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného spojeným s užíváním prostoru sloužícího k podnikání, pokud prodlení nastalo
* § 4 - Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle § 3 odst. 1 písm. b), nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel.
* § 5 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Aktuální znění od 27. 4. 2020
210
ZÁKON
ze dne 22. dubna 2020
o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Nouzovým stavem se pro účely tohoto zákona rozumí nouzový stav vyhlášený v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky vládou České republiky v roce 2020 z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu nového koronaviru /označovaný jako SARS CoV-2/ na území České republiky.
(2)
Mimořádným opatřením při epidemii se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
krizové opatření podle § 2 písm. c) krizového zákona přijaté vládou České republiky v době nouzového stavu,
b)
mimořádné opatření vydané v roce 2020 Ministerstvem zdravotnictví na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2 a § 80 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2,
c)
mimořádné opatření vydané v roce 2020 krajskou hygienickou stanicí na základě § 69 odst. 1 písm. b), § 69 odst. 2, § 82 odst. 1 a § 82 odst. 2 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví k zamezení dalšího šíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2.
(3)
Rozhodnou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne 12. března 2020 do 30. června 2020.
(4)
Ochrannou dobou se pro účely tohoto zákona rozumí doba ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2020.
§ 2
(1)
Ustanovení tohoto zákona se použijí na nájem nebo podnájem prostoru nebo místnosti (dále jen „nájem“), je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li prostor nebo místnost alespoň převážně k podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen „prostor sloužící podnikání“).
(2)
Ustanovení tohoto zákona se použijí i na pacht, je-li podstatnou částí předmětu pachtu prostor sloužící podnikání.
(3)
K ujednání, které se odchyluje od ustanovení tohoto zákona v neprospěch nájemce, se nepřihlíží.
§ 3
(1)
Pronajímatel nemůže v ochranné době nájem jednostranně ukončit pouze z důvodu, že je nájemce v prodlení s placením nájemného spojeným s užíváním prostoru sloužícího k podnikání, pokud prodlení nastalo
a)
v rozhodné době, a
b)
v důsledku omezení plynoucího z mimořádného opatření při epidemii, které mu znemožňovalo nebo podstatně ztěžovalo provozování podnikatelské činnosti.
(2)
Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo ukončit nájem z jiných důvodů ani další práva pronajímatele vzniklá v důsledku prodlení nájemce.
(3)
Nájemce pronajímateli předloží listiny osvědčující splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) do patnácti dnů ode dne, kdy nastalo první prodlení s placením nájemného podle odstavce 1.
(4)
Nájemce je povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době a které nájemce řádně neuhradil, do konce ochranné doby. Neuhradí-li nájemce v ochranné době všechny dluhy na nájemném, které se staly splatnými v rozhodné době, má pronajímatel právo vypovědět nájem; výpovědní doba činí 5 dní. Pronajímatel má toto právo i tehdy, prohlásí-li nájemce, že tyto dluhy na nájemném ani v ochranné době neuhradí.
(5)
Zanikne-li či skončí nájem před uplynutím ochranné doby, je nájemce povinen uhradit všechny pohledávky, které se staly splatnými v rozhodné době, do 30 dnů od zániku či skončení nájmu.
§ 4
Pronajímatel může poté, co pominuly okolnosti podle § 3 odst. 1 písm. b), nejdříve však po skončení nouzového stavu, požadovat zrušení nájmu, nelze-li po něm spravedlivě požadovat, aby omezení ve stanoveném rozsahu snášel.
§ 5
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 214/2020 Sb. | Zákon č. 214/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 29. 4. 2020, datum účinnosti 29. 4. 2020, částka 77/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 29. 4. 2020
214
ZÁKON
ze dne 17. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou
Čl. I
Zákon č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., zákona č. 188/1999 Sb., zákona č. 282/2002 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 23/2006 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 230/2013 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 171/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tento zákon dále upravuje poskytování záruk za splacení úvěru vývozců, výrobních a obchodních podniků.“.
2.
V § 1 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
pojištění přímých a nepřímých záruk a ručení spojených s vývozem a investicemi nebo pojištění finančních služeb poskytnutých bankou vývozce, bankou dovozce a bankou investora proti riziku nesplnění závazků vývozce, investora, dovozce nebo dlužníka,“.
3.
V § 1 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
pojištění refinančních úvěrů poskytovaných exportní bankou.“.
4.
V § 1 se doplňují odstavce 5 až 9, které včetně poznámky pod čarou č. 5 znějí:
„(5)
Zárukami za splacení úvěru vývozců, výrobních a obchodních podniků se pro účely tohoto zákona rozumí záruky za splacení jistiny úvěrů na provoz, pracovní kapitál, na inovaci a zkvalitnění výroby a za účelem udržení podnikání poskytnutých vývozcům, výrobním a obchodním podnikům. Tyto záruky poskytuje exportní pojišťovna jako mimořádné opatření s cílem zmírnění hospodářských a sociálních důsledků pandemie onemocnění COVID-19 za účelem vyšší dostupnosti likvidity exportně orientovaných podniků bez nutnosti získání povolení podle zvláštního právního předpisu. Účel a rozsah záruk, podmínky jejich poskytnutí, výši krytí nesplacené úvěrové jistiny a postup vyplácení veškerých peněžních prostředků ze státního rozpočtu ve prospěch exportní pojišťovny z titulu poskytování záruk stanoví vláda nařízením.
(6)
Peněžní prostředky, které jsou exportní pojišťovně nebo exportní bance poskytovány ze státního rozpočtu, zejména dotace na úhradu ztrát, dotace na posílení fondů, peněžní prostředky na doplnění primárního kapitálu exportní pojišťovny, peněžní prostředky na zvýšení základního kapitálu exportní banky, peněžní prostředky na refinancování přijatých úvěrů nebo splácení vydaných dluhových cenných papírů, peněžní prostředky na záruky a pojistné plnění přijaté od exportní pojišťovny, přijímá exportní pojišťovna a exportní banka na své bankovní účty podřízené státní pokladně a vedené u České národní banky podle zákona o rozpočtových pravidlech5). Na svých bankovních účtech podřízených státní pokladně exportní pojišťovna nebo exportní banka vede i další peněžní prostředky, které na tyto účty převede nebo na ně přijme.
(7)
Exportní pojišťovna nebo exportní banka nemůže investovat peněžní prostředky podle odstavce 6 do finančních nástrojů na finančním trhu.
(8)
Ministerstvo financí může exportní pojišťovně nebo exportní bance na základě jejich odůvodněné písemné žádosti povolit vedení bankovního účtu mimo účty podřízené státní pokladně u České národní banky. V žádosti exportní pojišťovna nebo exportní banka uvede důvody zvláštního zřetele hodné pro vedení účtu mimo účty podřízené státní pokladně, označení banky a částku, která je nebo bude na účtu uložena. Ministerstvo financí posoudí žádost v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech5).
(9)
Povolení Ministerstva financí nepodléhá použití bankovního účtu vedeného mimo účty podřízené státní pokladně u České národní banky tehdy, pokud takový účet slouží výhradně k provedení převodu peněžních prostředků ze státní pokladny pro účely podpořeného financování, a to v bezprostředně navazujících mezibankovních platebních operacích.
5)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V nadpisu § 4 se doplňují slova „a poskytování záruk“.
6.
V § 4 odst. 1 větě čtvrté se za slovo „pojišťovna“ vkládají slova „při provozování pojištění vývozních úvěrových rizik“.
7.
V § 4 odst. 3 se za větu druhou vkládají věty „Fond na krytí závazků z poskytovaných záruk je tvořen prostředky přidělenými na základě rozhodnutí vlády ze státního rozpočtu. Na poskytování peněžních prostředků ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí vlády podle předchozí věty v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19 se nepoužije zákon o finanční kontrole10).“.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
V § 4 odst. 5 se věty první a druhá nahrazují větami „Exportní pojišťovna nesmí přijmout k pojištění vývozní úvěrová rizika nebo poskytnout záruky tak, aby přesáhly její pojistnou kapacitu. Pojistnou kapacitou se rozumí pro účely tohoto zákona součet horního limitu pojistné angažovanosti z uzavřených pojistných smluv a smluv o příslibu pojištění, jimiž se na období do konce daného kalendářního roku může exportní pojišťovna smluvně vázat, a objemu úvěrových jistin krytých poskytnutou zárukou podle § 1 odst. 5 a § 5a.“.
9.
V § 4 odst. 5 se za větu třetí vkládá věta „Část pojistné kapacity stanovené podle předchozí věty připadající na poskytnutí záruky stanoví vláda nařízením.“.
10.
V § 4 odst. 5 větě poslední se za slovo „stanoví“ vkládají slova „pro pojištění vývozních úvěrových rizik“.
11.
V § 4 odst. 7 větě první se za slova „tvorby fondů“ vkládají slova „pro pojištění vývozních úvěrových rizik“ a za slova „výší rezerv a fondů“ se vkládají slova „pojištění vývozních úvěrových rizik“.
12.
V § 4 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Nařízení vlády stanoví způsob tvorby fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk uvedeného v odstavci 3 a poměr mezi tímto fondem a celkovými závazky z poskytování záruk.“.
13.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který včetně nadpisu zní:
㤠5a
Poskytování záruk
(1)
Poskytování záruk exportní pojišťovnou podle § 1 odst. 5 se nepovažuje za pojištění vývozních úvěrových rizik podle § 1 odst. 2 a nepoužije se na něj zákon upravující pojišťovnictví.
(2)
Exportní pojišťovna vypracovává čtvrtletně odhad očekávané ztráty z poskytování záruk a s tím spojený odhad hodnoty poměru mezi fondem na krytí závazků z poskytovaných záruk a celkovými přijatými závazky z poskytování záruk pro období následujících šesti měsíců, který předkládá Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí.
(3)
Na poskytnutí záruky není právní nárok.“.
14.
V § 8 odst. 1 se vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
exportní pojišťovny z poskytování záruk podle § 1 odst. 5 a § 5a; v případě poklesu fondu na krytí závazků z poskytovaných záruk pod výši stanovenou nařízením vlády podle § 4 odst. 3 doplní Ministerstvo financí aktiva exportní pojišťovny, a to na základě rozhodnutí vlády o poskytnutí peněžních prostředků z titulu poskytování záruk; toto rozhodnutí vláda přijímá na návrh Ministerstva průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem financí na základě žádosti, kterou Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu financí předložila exportní pojišťovna,“.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno c).
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro řízení, která byla zahájena podle zákona č. 58/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která nebyla do tohoto dne pravomocně skončena, se použije zákon č. 58/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Exportní garanční a pojišťovací společnost, a.s., (dále jen „exportní pojišťovna“) a Česká exportní banka, a.s., (dále jen „exportní banka“) nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona převedou na účty zřízené u České národní banky peněžní prostředky z dosavadních účtů u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a tyto účty zruší.
3.
Postup podle bodu 2 se nepoužije pro peněžní prostředky poskytnuté na základní kapitál exportní banky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 58/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a pro peněžní prostředky podle § 1 odst. 9 zákona č. 58/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Peněžní prostředky na dosavadních účtech, které jsou účty vkladovými nebo které nebylo možné zrušit a nebylo možné peněžní prostředky převést do České národní banky ve lhůtě podle bodu 2, převede exportní pojišťovna a exportní banka na účty zřízené u České národní banky neprodleně po uplynutí doby, na kterou byly tyto účty zřízeny, popřípadě neprodleně po odpadnutí důvodu, pro který nebylo možné peněžní prostředky převést dříve.
5.
Pokud mají být peněžní prostředky podle bodu 4 vedeny na účtu mimo účet zřízený u České národní banky déle než 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je třeba k vedení takového účtu souhlasu Ministerstva financí.
6.
Nabytím účinnosti tohoto zákona nejsou dotčeny transakce exportní pojišťovny a exportní banky týkající se investičních nástrojů do data jejich splatnosti.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
Čl. III
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb. a zákona č. 367/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se na konci písmene h) doplňují body 17 a 18, které znějí:
„17.
účtech Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., nebo účtech jiných právnických osob založených podle zákona upravujícího pojišťování a financování vývozu se státní podporou, které nemají bankovní licenci,
18.
účtech České exportní banky, a.s., určených k příjmu prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu nebo od Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s., a dalších prostředků, které si na ně Česká exportní banka, a.s., převede nebo je na ně přijme,“.
2.
V § 33 odst. 7 se slova „a 15“ nahrazují slovy „, 15, 17 a 18“.
3.
V § 33 odst. 8 se věta druhá nahrazuje větami „Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 1 až 10, 15, 17 a 18 nesmějí být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně. Peněžní prostředky státní pokladny vedené na účtech podle § 3 písm. h) bodů 17 a 18 mohou být vedeny mimo účty podřízené státní pokladně, pokud tak stanoví zákon upravující pojišťování a financování vývozu se státní podporou.“.
4.
V § 33 odst. 11 větě první se za slova „a 16“ vkládají slova „až 18“.
5.
V § 33 se na konci odstavce 11 doplňuje věta „Obdobné plnění nahrazující úrok může ministerstvo sjednat s majiteli účtů podle § 3 písm. h) bodů 17 a 18.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 228/2020 Sb. | Zákon č. 228/2020 Sb.
Zákon o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS CoV-2
Vyhlášeno 6. 5. 2020, datum účinnosti 6. 5. 2020, částka 83/2020
* § 1 - (1) Ke zmírnění negativních dopadů způsobených virem SARS CoV-2 poskytuje Česká republika státní záruku za dluhy Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., které vyplývají z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých bankami, zahraničními bankami vykonávajíc
* § 2 - (1) Státní záruka podle § 1 se poskytuje v rozsahu 150 000 000 000 Kč.
* § 3 - Státní záruka podle § 1 se vztahuje pouze na dluhy Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., které vzniknou z ručení za dluhy z úvěrů, jsou-li splněny tyto podmínky:
* § 4 - (1) Banka způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní údaje o úvěrovaném, který čerpá úvěr podle § 1 odst. 1, výši úvěru a výši ručení poskytnutého Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s.
* § 5 - Státní záruka podle § 1 se poskytuje bezúplatně.
* § 6 - Plnění ze státní záruky podle § 1 se provádí ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu.
* § 7 - Účinnost
Aktuální znění od 3. 11. 2020 (451/2020 Sb.)
228
ZÁKON
ze dne 29. dubna 2020
o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS CoV-2
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Ke zmírnění negativních dopadů způsobených virem SARS CoV-2 poskytuje Česká republika státní záruku za dluhy Českomoravské záruční a rozvojové bankybanky, a.s., které vyplývají z ručení za dluhy z úvěrů poskytnutých bankamibankami, zahraničními bankamibankami vykonávajícími činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky nebo spořitelními a úvěrními družstvy (dále jen „bankabanka“).
(2)
Úvěrem se pro účely tohoto zákona rozumí úvěr podle zákona upravujícího činnost bank.
§ 2
(1)
Státní záruka podle § 1 se poskytuje v rozsahu 150 000 000 000 Kč.
(2)
Právo na plnění ze státní záruky podle § 1 lze uplatnit do 31. prosince 2027.
§ 3
Státní záruka podle § 1 se vztahuje pouze na dluhy Českomoravské záruční a rozvojové bankybanky, a.s., které vzniknou z ručení za dluhy z úvěrů, jsou-li splněny tyto podmínky:
a)
úvěry byly sjednány do 31. prosince 2021, pokud ze sdělení Evropské komise týkajícího se podmínek státní podpory ekonomiky v reakci na pandemii COVID-193) neplyne doba kratší, k financování podnikatele, který má nejvýše 500 zaměstnanců,
b)
úvěrovaný nebyl ke dni 31. března 2020 v prodlení delším než 30 dní se splácením dluhu vůči úvěrující bancebance,
c)
plnění z ručení je omezeno
1.
90 % výše nesplacené jistiny z jednotlivého úvěru, nejvýše však částkou 45 000 000 Kč, jde-li o úvěr sjednaný k financování podnikatele, který má nejvýše 250 zaměstnanců, nebo
2.
80 % výše nesplacené jistiny z jednotlivého úvěru, nejvýše však částkou 40 000 000 Kč, jde-li o úvěr sjednaný k financování podnikatele, který má více než 250 a nejvýše 500 zaměstnanců,
d)
plnění z ručení je omezeno 30 % výše jistin všech úvěrů sjednaných úvěrující bankoubankou, na které se vztahuje ručení Českomoravské záruční a rozvojové bankybanky, a.s. se státní zárukou podle § 1,
e)
je-li úvěrovaným právnická osoba, bankabanka v souladu s § 4 zjistila a zveřejnila, kdo je skutečným majitelem1) úvěrovaného.
§ 4
(1)
BankaBanka způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní údaje o úvěrovaném, který čerpá úvěr podle § 1 odst. 1, výši úvěru a výši ručení poskytnutého Českomoravskou záruční a rozvojovou bankoubankou, a.s.
a)
do 15 dnů od jeho poskytnutí, byl-li poskytnut po dni nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)
do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona, byl-li poskytnut před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Je-li úvěrovaným fyzická osoba, zveřejní bankabanka její jméno, příjmení, rok narození a identifikační číslo. Je-li úvěrovaným právnická osoba, zveřejní bankabanka název právnické osoby, její identifikační číslo a jméno jejího skutečného majitele2).
(3)
Za účelem zjištění skutečného majitele úvěrovaného, který je právnickou osobou a čerpá úvěr podle § 1 odst. 1, Ministerstvo spravedlnosti umožní bancebance dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob.
(4)
Údaje podle odstavce 1 se zveřejňují na dobu do uplynutí 60 dnů od konce kalendářního roku, kdy byl úvěr splacen nebo ručení zaniklo jiným způsobem.
§ 5
Státní záruka podle § 1 se poskytuje bezúplatně.
§ 6
Plnění ze státní záruky podle § 1 se provádí ze státního rozpočtu z kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu.
§ 7
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
§ 118b a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.
2)
§ 118f písm. a) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.
3)
Sdělení Komise C(2020) 1863 Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 ze dne 19. března 2020, v platném znění. |
Zákon č. 229/2020 Sb. | Zákon č. 229/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Vyhlášeno 6. 5. 2020, datum účinnosti 7. 5. 2020, částka 83/2020
* Čl. I - Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č.
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
229
ZÁKON
ze dne 29. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 364/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 89 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Správce daně může v odůvodněných případech povolit provozovateli daňového skladu, který uvedl pivo do volného daňového oběhu, vrácení tohoto piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně. Nárok na vrácení daně se uplatňuje podle § 14 odst. 5 až 8 a zaniká ve lhůtě uvedené v § 16.“.
2.
V § 118c odst. 2 se slovo „druhého“ nahrazuje slovem „třetího“.
3.
V § 122a odst. 1 písm. b) se slovo „druhého“ nahrazuje slovem „třetího“.
4.
V § 122a odst. 1 písm. d) se slovo „čtvrtého“ nahrazuje slovem „pátého“.
5.
V § 122a odst. 2 se slovo „čtvrtého“ nahrazuje slovem „pátého“.
6.
V § 89 se odstavec 4 zrušuje.
7.
V § 118c odst. 2 se slovo „třetího“ nahrazuje slovem „druhého“.
8.
V § 122a odst. 1 písm. b) se slovo „třetího“ nahrazuje slovem „druhého“.
9.
V § 122a odst. 1 písm. d) se slovo „pátého“ nahrazuje slovem „čtvrtého“.
10.
V § 122a odst. 2 se slovo „pátého“ nahrazuje slovem „čtvrtého“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Osoba, která do 31. března 2020 neuplatnila nárok na vrácení daně v daňovém přiznání podle § 57 odst. 19 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za zdaňovací období, u nějž lhůta pro podání daňového přiznání uplynula dnem 31. března 2020, může tento nárok uplatnit v daňovém přiznání podaném ve lhůtě od 1. dubna 2020 do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Rozhodnutí správce daně, které bylo vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a kterým došlo k ukončení řízení z důvodu uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání podle § 57 odst. 19 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to řízení zahájeného podáním daňového přiznání ve lhůtě od 1. dubna 2020 do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období podle bodu 1, se stává neúčinným dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou
a)
ustanovení čl. I bodů 7 až 10, která nabývají účinnosti dnem 1. října 2020,
b)
ustanovení čl. I bodu 6, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 230/2020 Sb. | Zákon č. 230/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
Vyhlášeno 6. 5. 2020, datum účinnosti 6. 5. 2020, částka 83/2020
* Čl. I - Zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 6. 5. 2020
230
ZÁKON
ze dne 29. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, se mění takto:
1.
V § 4 se na konci odstavce 1 doplňují slova „, nejdéle však do 30. června 2020“.
2.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který zní:
㤠4a
Výše ošetřovného za kalendářní den činí od 1. dubna 2020 do 30. června 2020 80 % denního vyměřovacího základu.“.
3.
Za § 4a se vkládá nový § 4b, který zní:
㤠4b
(1)
Po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii se neuplatní § 39 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, jde-li o nárok na ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění nebo o nárok na ošetřovné podle tohoto zákona a potřeba péče vznikla v období od 11. března 2020 do 30. června 2020, byla-li dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce uzavřena před 11. březnem 2020. Ošetřovné podle věty první náleží též, jestliže tito zaměstnanci byli na základě této dohody účastni nemocenského pojištění v únoru 2020 a potřeba ošetřování vznikla za trvání této dohody v bezprostředně následujícím kalendářním měsíci, v němž tento zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění.
(2)
Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu vydaném Českou správou sociálního zabezpečení potvrdit všechny rozhodné skutečnosti potřebné pro posouzení nároku na ošetřovné podle odstavce 1.
(3)
Nárok na ošetřovné a podpůrčí doba pro ošetřovné zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti a na základě dohody o provedení práce trvá jen po dobu trvání těchto dohod.“.
4.
V § 5 odst. 3 se za slova „při epidemii“ vkládají slova „, nejdéle však do 30. června 2020“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ošetřovné vyplacené za kalendářní dny v období ode dne 1. dubna 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v nižší výši, než je výše ošetřovného stanovená podle § 4a zákona č. 133/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se bez žádosti doplatí do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Výše ošetřovného podle § 4b zákona č. 133/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za kalendářní den činí do dne 31. března 2020 60 % denního vyměřovacího základu.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 231/2020 Sb. | Zákon č. 231/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 5. 2020, datum účinnosti 1. 6. 2020, částka 83/2020
* Čl. I - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
231
ZÁKON
ze dne 29. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb. a zákona č. 134/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 3c odst. 1 se částka „7 903 Kč“ nahrazuje částkou „11 607 Kč“.
2.
V § 3c odst. 1 se částka „11 607 Kč“ nahrazuje částkou „13 088 Kč“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. června 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 234/2020 Sb. | Zákon č. 234/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Vyhlášeno 7. 5. 2020, datum účinnosti 8. 5. 2020, částka 85/2020
* Čl. I - Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 8. 5. 2020
234
ZÁKON
ze dne 5. května 2020,
kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 se za slovo „zaměstnanec“ doplňují slova „, přičemž se jedná o výkon zaměstnání v jiných činnostech než v činnosti pedagogické“.
2.
V § 5 se slovo „Bonusovým“ nahrazuje slovy „Prvním bonusovým“.
3.
V § 5 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Druhým bonusovým obdobím je období od 1. května do 8. června 2020.
(3)
Třetím bonusovým obdobím je období, které může stanovit vláda nařízením v rámci období od 9. června do 31. srpna 2020, a to pro dny, kdy trvají krizová opatření podle § 1 omezující zcela nebo zčásti výkon samostatné výdělečné činnosti.“.
4.
V § 7 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Žádost o kompenzační bonus se podává za bonusové období.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
5.
V § 8 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Kompenzační bonus se stanoví za bonusové období.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.
6.
V § 8 odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 237/2020 Sb. | Zákon č. 237/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 12. 5. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 88/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o oceňování majetku
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dluhopisech
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o spotřebitelském úvěru
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
237
ZÁKON
ze dne 29. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o oceňování majetku
Čl. I
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 228/2014 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Pokud tento zákon nestanoví jiný způsob oceňování, oceňují se majetek a služba obvyklou cenou.“.
Dosavadní odstavce 1 až 5 se označují jako odstavce 2 až 6.
2.
V § 2 odst. 2 se věta první zrušuje, ve větě poslední se slovo „věci“ nahrazuje slovy „majetku nebo služby“ a za slovo „se“ se vkládají slova „ze sjednaných cen“.
3.
V § 2 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
V odůvodněných případech, kdy nelze obvyklou cenu určit, oceňuje se majetek a služba tržní hodnotou, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na tržní hodnotu vliv. Důvody pro neurčení obvyklé ceny musejí být v ocenění uvedeny.
(4)
Tržní hodnotou se pro účely tohoto zákona rozumí odhadovaná částka, za kterou by měly být majetek nebo služba směněny ke dni ocenění mezi ochotným kupujícím a ochotným prodávajícím, a to v obchodním styku uskutečněném v souladu s principem tržního odstupu, po náležitém marketingu, kdy každá ze stran jednala informovaně, uvážlivě a nikoli v tísni. Principem tržního odstupu se pro účely tohoto zákona rozumí, že účastníci směny jsou osobami, které mezi sebou nemají žádný zvláštní vzájemný vztah a jednají vzájemně nezávisle.
(5)
Určení obvyklé ceny a tržní hodnoty a postup při tomto určení musejí být z ocenění zřejmé, jejich použití, včetně použitých údajů, musí být odůvodněno a odpovídat druhu předmětu ocenění, účelu ocenění a dostupnosti objektivních dat využitelných pro ocenění. Podrobnosti k určení obvyklé ceny a tržní hodnoty stanoví vyhláška.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 6 až 9.
4.
V § 2 odst. 7 se slova „nebo mimořádná cena“ nahrazují slovy „, mimořádná cena nebo tržní hodnota“.
5.
V § 9 odst. 2 písm. a) bodě 2 se slova „; je-li zvláštním předpisem stanovena nejvyšší přípustná zastavěnost pozemku, je stavebním pozemkem pouze část odpovídající přípustnému limitu určenému k zastavění“ zrušují.
6.
V § 10 odst. 1 větě druhé se za slovo „mapě“ vkládají slova „nebo nelze-li stavební pozemek ocenit cenou z cenové mapy“.
7.
V § 10 odst. 3 větě první se slova „spadajících do stejné skupiny podle počtu obyvatel; skupiny obcí stanoví vyhláška“ nahrazují slovy „, přičemž srovnatelnost obce se posuzuje podle počtu obyvatel, polohy obce, hospodářsko-správního významu obce, dopravní obslužnosti obce, technické infrastruktury a občanské vybavenosti v obci“, ve větě třetí se slova „obce uvedou“ nahrazují slovy „uvede obec“ a věta poslední se zrušuje.
8.
V § 10 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Podklady pro zpracování cenové mapy a postup ocenění stavebních pozemků, které nejsou oceněny v cenové mapě nebo je nelze ocenit cenou z cenové mapy, stanoví vyhláška.“.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.
9.
V § 10 odst. 7 větě třetí se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
10.
V § 14 úvodní části ustanovení se za slovo „oceňování“ vkládají slova „podle tohoto zákona“ a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
rychle rostoucí dřeviny,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
11.
V nadpisu § 16 se za slovo „dřevin“ vkládají slova „, rychle rostoucích dřevin“.
12.
V § 16 odst. 1 větě první se za slovo „dřeviny,“ vkládají slova „rychle rostoucí dřeviny,“.
13.
§ 16a a 16b včetně nadpisů znějí:
㤠16a
Oceňování práva stavby
(1)
Právo stavby se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby dalšího užívání práva, která uplyne v období od roku ocenění do roku zániku práva.
(2)
Pro ocenění práva stavby s nezřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se zjistí roční užitek z pozemku zatíženého tímto právem.
(3)
Pro ocenění práva stavby se zřízenou stavbou, která právu stavby vyhovuje, se roční užitek určí ze zjištěné ceny zatíženého pozemku a zjištěné ceny stavby, která právu stavby vyhovuje, a z náhrady při zániku práva stavby.
(4)
Způsob výpočtu ceny práva stavby při zohlednění počtu let dalšího trvání práva stavby, určení ročního užitku a výše náhrady při zániku práva stavby stanoví vyhláška.
(5)
Ocenění podle odstavců 2 a 3 se nepoužije, lze-li cenu práva stavby zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu.
§ 16b
Oceňování věcných břemen
(1)
Věcné břemeno se oceňuje výnosovým způsobem na základě ročního užitku při zohlednění doby jeho trvání nebo pevnou částkou, nelze-li určit roční užitek z věcného břemene.
(2)
U služebnosti se v ročním užitku zohledňuje míra omezení užívání nemovité věci.
(3)
U reálného břemene zohledňuje roční užitek prospěch oprávněného.
(4)
Časově neomezené reálné břemeno nebo právo z vykupitelné služebnosti se ocení ve výši náhrady uvedené ve smlouvě. Jsou-li ve smlouvě uvedené pouze podmínky výkupu reálného břemena nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu, vypočte se náhrada podle uvedených podmínek k datu ocenění.
(5)
Způsob členění věcných břemen podle výpočtu jejich ocenění, postup výpočtu ceny věcného břemene, způsob určení ročního užitku a míry kapitalizace podle druhu věcného břemene a zatížené nemovité věci a výši pevné částky stanoví vyhláška.
(6)
Ocenění podle odstavců 2 až 4 se nepoužije, lze-li cenu věcného břemene zjistit z rozhodnutí příslušného orgánu.“.
14.
Za § 16b se vkládá nový § 16c, který včetně nadpisu zní:
㤠16c
Ocenění závady na nemovité věci
(1)
Zatěžuje-li nemovitou věc věcné břemeno nebo právo zřízené jinak než jako právo odpovídající věcnému břemenu (dále jen „závada“), snižuje cena této závady v případě určování ceny nemovité věci její hodnotu. Závada se oceňuje v závislosti na výši ceny roční újmy vlastníka nemovité věci související s tímto zatížením při zohlednění doby jejího trvání.
(2)
Pro účely tohoto zákona se za závadu nepovažuje
a)
právo, které podstatně neomezuje vlastnické, užívací nebo požívací právo k nemovité věci a nemá tak významný vliv na výši její ceny,
b)
zástavní právo,
c)
zadržovací právo,
d)
nájem,
e)
pacht,
f)
právo stavby.
(3)
Výše roční újmy se určí jako rozdíl mezi výší ročního užitku plynoucího z nemovité věci bez zatížení závadou a výší ročního užitku z nemovité věci se zatížením závadou.
(4)
Pro určení ročního užitku vlastníka nemovité věci a způsobu jeho výpočtu se použije postup podle § 16b obdobně. Postup ocenění závady, stanovení míry kapitalizace podle druhu závady a zatížené nemovité věci stanoví vyhláška.“.
15.
V § 33 odst. 1 se text „§ 3“ nahrazuje textem „§ 2“ a text „16a a“ se zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací
Čl. II
V § 3b odst. 2 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 49/2016 Sb. a zákona č. 169/2018 Sb., se za větu první vkládají věty „Nelze-li stanovit cenu ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby, stanoví znalecký posudek cenu ve výši zjištěné ceny pozemku nebo stavby. V takovém případě obsahuje znalecký posudek zdůvodnění nemožnosti stanovení ceny ve výši obvyklé ceny pozemku nebo stavby.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dluhopisech
Čl. III
Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona č. 378/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 137/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 29 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „obvyklou“ vkládají slova „nebo tržní hodnotou“.
2.
V § 29 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo tržní hodnotu“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o spotřebitelském úvěru
Čl. IV
V § 113 odst. 3 větě první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, se za slovo „obvyklou“ vkládají slova „nebo tržní hodnotou“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 238/2020 Sb. | Zákon č. 238/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 12. 5. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 88/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně spotřebitele
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o bankách
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o České obchodní inspekci
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o regulaci reklamy
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o některých službách informační společnosti
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o České národní bance
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o veterinární péči
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (265/2024 Sb.)
238
ZÁKON
ze dne 29. dubna 2020,
kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o ochraně spotřebitele
Čl. I
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění zákona č. 217/1993 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 64/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 452/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 217/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 293/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 28/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 468/2011 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 238/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 476/2013 Sb., zákona č. 356/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 264/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 179/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 1 a 48 zní:
„(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie48) a upravuje
a)
některé podmínky podnikání významné pro ochranu spotřebitele,
b)
mimosoudní řešení spotřebitelských sporů,
c)
působnost veřejné správy v oblasti ochrany spotřebitele, včetně působnosti správních orgánů při přeshraniční spolupráci s orgány jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru, a
d)
oprávnění spotřebitelů, sdružení spotřebitelů2) nebo jiných právnických osob založených k ochraně spotřebitele.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách).
Směrnice Rady 69/493/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla ve znění směrnice Rady 2006/96/ES, Aktu o přistoupení Dánska, Irska a Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, Aktu o přistoupení Řecka a Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli ve znění směrnice Rady 2006/96/ES a směrnice Rady 2013/15/EU.
Směrnice Rady 87/357/EHS o sbližování právních předpisů členských států, týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a výměně.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, ve znění Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů).
48)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh, a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line).
Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004, v platném znění.“.
2.
V § 24 se za odstavec 13 vkládají nové odstavce 14 až 16, které znějí:
„(14)
Přestupku se dopustí ten, kdo neposkytne příslušnému orgánu údaje nebo dokumenty požadované podle § 24g.
(15)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím vydaným podle § 24h nebo 24i odst. 1.
(16)
Poskytovatel služby informační společnosti se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost uloženou rozhodnutím podle § 24i odst. 2.“.
Dosavadní odstavec 14 se označuje jako odstavec 17.
3.
V § 24 odst. 17 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
500 000 Kč za přestupek podle odstavce 14,“.
Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena b) až f).
4.
V § 24 odst. 17 písm. e) se text „9, 10 a 13“ nahrazuje textem „9, 10, 13, 15 a 16,“.
5.
V § 24b se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Přestupky podle § 24 odst. 14 až 16 projedná správní orgán příslušný podle § 24d odst. 2.“.
6.
Za část šestou se vkládá nová část sedmá, která včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 50 až 57 zní:
„ČÁST SEDMÁ
PŮSOBNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ PŘI PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCI V OBLASTI OCHRANY SPOTŘEBITELE A OPRÁVNĚNÍ DALŠÍCH SUBJEKTŮ
§ 24c
Tato část upravuje postup správních orgánů při přeshraniční spolupráci s orgány jiných členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru při uplatňování přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele50), a za tímto účelem upravuje působnost správních orgánů, jakož i další ustanovení, která slouží pro uplatňování tohoto předpisu Evropské unie.
§ 24d
Ústřední styčný úřad a příslušné orgány
(1)
Ústředním styčným úřadem pro přeshraniční spolupráci je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Ústřední styčný úřad zajišťuje koordinaci správních orgánů při uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 a plní informační povinnosti vůči Evropské komisi.
(2)
Správními orgány příslušnými k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ve smyslu jeho čl. 3 bodu 1 (dále jen „příslušný orgán“) jsou na základě oprávnění k výkonu dozoru založeného tímto zákonem nebo oprávnění k výkonu kontroly založeného jiným zákonem
a)
Česká obchodní inspekce,
b)
Státní zemědělská a potravinářská inspekce,
c)
krajské hygienické stanice,
d)
Státní veterinární správa,
e)
obecní živnostenské úřady,
f)
krajské živnostenské úřady,
g)
Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva,
h)
Česká národní banka,
i)
Státní ústav pro kontrolu léčiv,
j)
Energetický regulační úřad,
k)
Český telekomunikační úřad,
l)
Úřad pro ochranu osobních údajů,
m)
celní úřady,
n)
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání,
o)
Ministerstvo zdravotnictví,
p)
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv,
q)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
r)
Drážní úřad,
s)
Úřad pro civilní letectví,
t)
Státní plavební správa,
u)
dopravní úřady,
v)
Ministerstvo financí,
w)
Ministerstvo pro místní rozvoj.
(3)
Příloha č. 3 tohoto zákona stanoví působnost příslušných orgánů pro konkrétní oblasti upravené předpisy Evropské unie uvedené v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394.
(4)
Správním orgánem, prostřednictvím kterého probíhá vzájemná komunikace mezi ústředním styčným úřadem a příslušnými orgány při plnění jejich úkolů vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (dále jen „koordinující orgán“), a to i pokud jde o rozdělování takových úkolů mezi příslušné orgány, je
a)
Ministerstvo zdravotnictví, jde-li o plnění úkolů krajských hygienických stanic podle odstavce 2 písm. c),
b)
Ministerstvo průmyslu a obchodu, jde-li o plnění úkolů obecních živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. e), s výjimkou oblasti upravené předpisem Evropské unie uvedeným pod číslem 25 přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, a úkolů krajských živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. f),
c)
Generální ředitelství cel, jde-li o plnění úkolů celních úřadů podle odstavce 2 písm. m),
d)
Ministerstvo pro místní rozvoj, jde-li o plnění úkolů obecních živnostenských úřadů podle odstavce 2 písm. e) pro oblast upravenou předpisem Evropské unie uvedeným pod číslem 25 přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394, a
e)
Ministerstvo dopravy, jde-li o plnění úkolů dopravních úřadů podle odstavce 2 písm. u).
(5)
Při plnění úkolů vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 si ústřední styčný úřad, koordinující orgány a příslušné orgány poskytují veškerou potřebnou součinnost.
§ 24e
(1)
Příslušné orgány a koordinující orgány zasílají Ústřednímu styčnému úřadu bezodkladně informace podle čl. 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394.
(2)
Příslušné orgány a koordinující orgány zasílají Ústřednímu styčnému úřadu ve lhůtě jím stanovené informace podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394.
(3)
Ústřední styčný úřad předává informace podle odstavců 1 a 2 Evropské komisi ve lhůtách stanovených v čl. 8 a čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394.
§ 24f
V rámci kontroly dodržování právních předpisů a za účelem postihování protiprávního jednání, kterým se pro účely této části rozumí protiprávní jednání uvnitř Evropské unie51), rozsáhlé protiprávní jednání52) nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem53) (dále jen „protiprávní jednání“), postupují příslušné orgány podle kontrolního řádu, správního řádu a jiných právních předpisů54). Kromě pravomocí vyplývajících z těchto právních předpisů využívají také pravomoci podle § 24g až 24i.
§ 24g
(1)
Příslušný orgán před zahájením kontroly a v jejím průběhu je oprávněn požadovat jen údaje nebo dokumenty, které jsou nezbytné ke zjištění toho, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, a kdo je spáchal, a to v jakémkoli formátu nebo formě a bez ohledu na médium, na kterém jsou uloženy, nebo místo, kde jsou uloženy. Toto oprávnění má příslušný orgán vůči osobě, u které lze důvodně předpokládat, že s požadovanými údaji nebo dokumenty nakládá. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti, jež byla uložena nebo uznána jiným právním předpisem.
(2)
Příslušný orgán si může pouze za účelem zjištění toho, zda došlo nebo dochází k protiprávnímu jednání, a kdo je spáchal, vyžádat od banky, spořitelního a úvěrního družstva a zahraniční banky vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky (dále jen „banka“)
a)
číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor účtu,
b)
údaje o majiteli účtu a zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na účtu.
(3)
Oprávnění podle odstavce 2 se vztahuje pouze na údaje, které jsou nezbytné ke ztotožnění osoby odpovědné za protiprávní jednání. Příslušný orgán je oprávněn vymezit v žádosti časové období, k němuž se požadované údaje vztahují.
(4)
Žádost o poskytnutí údajů podle odstavců 2 a 3 podává příslušný orgán prostřednictvím ústředního styčného úřadu. Žádost musí obsahovat odůvodnění, v němž bude popsáno splnění podmínek podle odstavce 2. Příslušný orgán odpovídá za správnost údajů uvedených v jím podané žádosti.
(5)
Ústřední styčný úřad ověří, zda žádost splňuje podmínky podle odstavců 2 až 4. V případě splnění těchto podmínek předá ústřední styčný úřad žádost bance. Banka bezodkladně poskytne údaje podle odstavců 2 a 3 příslušnému orgánu.
(6)
Příslušný orgán do 24 měsíců ode dne podání žádosti podle odstavce 2 vyrozumí dotčený subjekt, že o něm požadoval údaje podle odstavce 2.
§ 24h
Dochází-li k protiprávnímu jednání, může příslušný orgán rozhodnutím nařídit osobě, která se protiprávního jednání dopouští, aby se tohoto jednání zdržela. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
24i
(1)
Hrozí-li riziko závažné újmy společným zájmům spotřebitelů55) a nelze-li ochrany zájmů spotřebitele dosáhnout jinak, může příslušný orgán rozhodnutím tomu, kdo jednal protiprávně, uložit povinnost odstranit nebo znepřístupnit protiprávní obsah informací přístupných na on-line rozhraní56).
(2)
Hrozí-li riziko závažné újmy společným zájmům spotřebitelů a nelze-li ochrany zájmů spotřebitele dosáhnout jinak, příslušný orgán může rozhodnutím uložit poskytovateli služby informační společnosti podle právního předpisu upravujícího některé služby informační společnosti57), aby v případě zjištění protiprávního obsahu ukládaných informací nebo protiprávního jednání neprodleně odstranil nebo až do doby zjednání nápravy omezil přístup nebo znepřístupnil takové informace anebo zobrazil varování pro spotřebitele přistupující k on-line rozhraní.
Oprávnění dalších subjektů
§ 24j
(1)
Evropské spotřebitelské centrum Česká republika je oprávněno poskytovat příslušným orgánům členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a Evropské komisi externí varování podle čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (dále jen „externí varování“).
(2)
Oprávnění poskytovat příslušným orgánům členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a Evropské komisi externí varování Ministerstvo průmyslu a obchodu udělí právnické osobě, jejímž hlavním účelem v souladu se zakladatelským právním jednáním je ochrana zájmů spotřebitelů a která
a)
byla založena v souladu s právními předpisy České republiky,
b)
aktivně působí v oblasti ochrany spotřebitelů alespoň po dobu 2 let,
c)
není založena za účelem vytváření zisku,
d)
je bezdlužná a
e)
vyhotovila a uložila do sbírky listin veřejného rejstříku výroční zprávy nebo obdobné zprávy o její činnosti alespoň za poslední 2 uplynulá účetní období, z nichž vyplývá splnění podmínky podle písmene b).
(3)
Za bezdlužnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která nemá evidován nedoplatek,
a)
u orgánů Finanční správy České republiky,
b)
u orgánů Celní správy České republiky,
c)
na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, nebo
d)
na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
(4)
Bezdlužnost podle odstavce 3 se prokazuje potvrzením příslušného finančního úřadu, příslušného celního úřadu, příslušné zdravotní pojišťovny a příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, které nesmí být starší než 30 kalendářních dnů přede dnem podání žádosti o vydání oprávnění.
§ 24k
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu informuje Evropskou komisi o právnické osobě oprávněné poskytovat externí varování, a to bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí o udělení oprávnění.
(2)
Právnická osoba bezodkladně informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu o jakýchkoliv okolnostech, které by mohly mít vliv na platnost jejího oprávnění, zejména o tom, že přestala splňovat podmínky podle § 24j odst. 2 písm. a) až e).
§ 24l
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu kontroluje, zda právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění, splňuje podmínky podle § 24j odst. 2 písm. a) až e). Pokud zjistí, že oprávněná právnická osoba podmínky nesplňuje, rozhodne o odnětí jejího oprávnění.
(2)
Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu zjistí, že externí varování poskytovaná oprávněnou právnickou osobou nejsou správná, aktuální nebo přesná, vyzve právnickou osobu k bezodkladnému zjednání nápravy. Shledá-li Ministerstvo průmyslu a obchodu, že právnická osoba výzvu ke zjednání nápravy nesplnila, může rozhodnout o odnětí jejího oprávnění poskytovat externí varování. Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodne o odnětí oprávnění, pokud oprávněná právnická osoba poskytuje nesprávná, neaktuální nebo nepřesná externí varování opakovaně.
(3)
Rozhodne-li Ministerstvo průmyslu a obchodu o odnětí oprávnění podle odstavce 1 nebo 2, bezodkladně po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí informuje Evropskou komisi o tom, že daná právnická osoba již není oprávněna poskytovat externí varování.
50)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004, v platném znění.
51)
Článek 3 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004.
52)
Článek 3 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004.
53)
Článek 3 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004.
54)
Například zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.
55)
Článek 3 odst. 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004.
56)
Článek 3 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004.
57)
Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní části sedmá a osmá se označují jako části osmá a devátá.
7.
Za přílohu č. 2 se doplňuje příloha č. 3, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 3 k zákonu č. 634/1992 Sb.
Působnost příslušných orgánů k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 (§ 24d odst. 2)
Příslušný orgán| Právní předpis Evropské unie na ochranu zájmů spotřebitelů ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394| Provedení předpisu Evropské Unie ve vnitrostátním právním řádu
---|---|---
Česká obchodní inspekce| 1\\. Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem
2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami
3\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti práv z vadného plnění při prodeji zboží v obchodě a záruky za jakost
4\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem
9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad
12\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36): článek 20| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti diskriminace, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad
Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, v oblasti zákazu diskriminace příjemců služeb
15\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3): články 22, 23 a 24| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb
16\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně (Úř. věst. L 33, 3.2.2009, s. 10)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti dočasného užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních služeb
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti dočasného užívání ubytovacího zařízení a jiných rekreačních služeb
20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek, v oblasti poplatků účtovaných v souvislosti s použitým způsobem placení, v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad
21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad
22\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on- line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1): článek 14| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o řešení spotřebitelských sporů on-line
24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti povinností provozovatelů srovnávacích stránek
26\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o přeshraniční přenositelnosti on- line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 1)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele
27\\. Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti zákazu zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace
Státní zemědělská a potravinářská inspekce| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik na úseku zemědělských, potravinářských a tabákových výrobků
Krajské hygienické stanice| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, pokud jde o prodej výrobků a poskytování služeb, které jsou upraveny zákonem o ochraně veřejného zdraví
Státní veterinární správa| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku veterinární péče
Obecní živnostenské úřady| 10\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1)| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti povinností provozovatelů cestovní kanceláře nebo cestovní agentury
18\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1)| Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v oblasti povinností provozovatelů cestovní kanceláře nebo cestovní agentury
19\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1)| Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě
25\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti úpravy zájezdu.
Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, v oblasti zájezdů a spojených cestovních služeb
Krajské živnostenské úřady| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad
11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376,
27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy, není-li k dozoru věcně příslušný jiný správní úřad.
Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva| 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, na úseku střelných zbraní a střeliva
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami
9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. vest. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku střelných zbraní a střeliva
Česká národní banka| 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování o ceně prodávaných výrobků nebo poskytovaných služeb, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách v oblasti označování zboží cenami
7\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16)| Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v oblasti závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem v oblasti finančních služeb
Zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, v oblasti vymezení působnosti nad dodržováním povinností stanovených občanským zákoníkem pro uzavírání smluv o finančních službách uzavíraných na dálku
9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky
14\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66)| Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru
21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, u osob podléhajících jejímu dohledu podle zákona upravujícího postavení a působnost České národní banky při výkonu činnosti, kterou tyto osoby vykonávají na základě povolení, licence nebo registrace České národní banky
23\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34): články 10, 11, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 23, kapitola 10 a přílohy I a II| Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru
24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti poskytování platebních služeb
Státní ústav pro kontrolu léčiv| 5\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 100| Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku léčiv
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. vest. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8, a to v rozsahu jeho provedení do vnitrostátního právního předpisu v oblasti srovnávací reklamy| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy na humánní léčivé přípravky, na lidské tkáně a buňky a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
Energetický regulační úřad| 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, na úseku podnikání v energetických odvětvích
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v oblasti označování zboží cenami
9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku podnikání v energetických odvětvích
12\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36): článek 20| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti diskriminace, na úseku podnikání v energetických odvětvích.
Zákon č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, v oblasti zákazu diskriminace příjemců služeb.
21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, na úseku podnikání v energetických odvětvích
27\\. Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace, na úseku podnikání v energetických odvětvích
Český telekomunikační úřad| 2\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, v oblasti označování zboží cenami
9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb
20\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informačních povinností při prodeji výrobků nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek, v oblasti poplatků účtovaných v souvislosti s použitým způsobem placení, v oblasti použití telefonního čísla s vyšší než běžnou cenou na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb.
21\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63): článek 13| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti informování spotřebitele o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, na úseku služeb elektronických komunikací a poštovních služeb
Úřad pro ochranu osobních údajů| 4\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1)| Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování služeb informační společnosti a šíření obchodního sdělení.
6\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37): článek 13| Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, v oblasti nevyžádaných sdělení
Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování služeb informační společnosti a šíření obchodního sdělení.
9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, pro nevyžádanou reklamu šířenou elektronickými prostředky, je-li způsob šíření nekalou obchodní praktikou
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti nevyžádané reklamy šířené elektronickými prostředky, je-li způsob šíření nekalou obchodní praktikou
Celní úřady| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti nekalých obchodních praktik, na úseku provozování hazardních her
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na úseku provozování hazardních her, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy, propagace nebo podpory zakázaných hazardních her a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 5\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67): články 86 až 100| Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, v oblasti týkající se humánních léčivých přípravků
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v oblasti týkající se humánních léčivých přípravků
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy na humánní léčivé přípravky šířené v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy šířené v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání.
17\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1): články 9, 10, 11 a články 19 až 26| Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů, v oblasti poskytování audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání.
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, v oblasti rozhlasového a televizního vysílání.
Ministerstvo zdravotnictví| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti srovnávací reklamy na zdravotní služby a sponzorování v této oblasti, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na zdravotní služby, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast srovnávací reklamy na veterinární léčivé přípravky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na veterinární léčivé přípravky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský| 9\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22)| Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, pro oblast srovnávací reklamy na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
11\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 21): článek 1, čl. 2 písm. c) a články 4 až 8| Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, v oblasti reklamy, která je nekalou obchodní praktikou, na přípravky na ochranu rostlin a pomocné prostředky, nejde-li o reklamu šířenou v rozhlasovém a televizním vysílání a v audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
Drážní úřad| 13\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14)| Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, v oblasti práv a povinností cestujících v železniční přepravě
Úřad pro civilní letectví| 8\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1)| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů
10\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1)| Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v oblasti práv osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace
Státní plavební správa| 18\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1)| Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, v oblasti práv cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách
Dopravní úřady| 19\\. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1)| Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v oblasti práv cestujících v autobusové a autokarové dopravě
Ministerstvo financí| 24\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214): články 3 až 18 a čl. 20 odst. 2| Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, v oblasti poskytování platebních služeb
Ministerstvo pro místní rozvoj| 25\\. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS (Úř. věst. L 326, 11.12.2015, s. 1)| Zákon č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu, v oblasti zájezdů a spojených cestovních služeb
“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o bankách
Čl. II
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb. a zákona č. 49/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 5a odst. 4 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.
2.
V § 5a odst. 6 písm. d) se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
3.
V § 36e odst. 5 písm. c) se text „3, 4 a 6“ nahrazuje textem „3 až 5 a 7“.
4.
V § 36g odst. 1 písm. l) se text „3, 4 a 6“ nahrazuje textem „3 až 5 a 7“.
5.
V § 36h odst. 3 písm. l) se text „3, 4 a 6“ nahrazuje textem „3 až 5 a 7“.
6.
V § 38 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 35 zní:
„(5)
Banka je povinna i bez souhlasu klienta poskytnout příslušnému orgánu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele35) na písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitele35) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém klientovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
35)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.
7.
V § 38 odst. 9 větě třetí se číslo „7“ nahrazuje číslem „6“.
8.
V § 38 odst. 10 se text „2 až 8“ nahrazuje textem „2 až 9“ a text „1 až 8 a 11“ se nahrazuje textem „1 až 9 a 12“.
9.
V § 39 odst. 1 větě druhé se text „2, 3, 4 a 6“ nahrazuje textem „2 až 5 a 7“.
10.
V § 41b se text „2 až 4 a 6“ nahrazuje textem „2 až 5 a 7“ a text „§ 38 odst. 5“ se nahrazuje textem „§ 38 odst. 6“.
11.
V § 41f odst. 9 se text „2 až 4 a 6“ nahrazuje textem „2 až 5 a 7“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o České obchodní inspekci
Čl. III
Zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č. 240/1992 Sb., zákona č. 22/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 189/1990 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 145/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 321/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 439/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 219/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 452/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 264/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 1i a 11 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
2.
§ 7c se včetně poznámek pod čarou č. 3n a 3o zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o živnostenském podnikání
Čl. IV
V zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 39/2020 Sb., se § 59 včetně poznámek pod čarou č. 40a a 40b zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o regulaci reklamy
Čl. V
V § 7c zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 25/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb. a zákona č. 245/2011 Sb., odstavec 1 zní:
„(1)
Orgán dozoru může nařídit odstranění nebo ukončení reklamy, která je v rozporu se zákonem, a určit k tomu přiměřenou lhůtu. Může též zakázat nepřípustnou srovnávací reklamu nebo reklamu, která je nekalou obchodní praktikou. Orgán dozoru je oprávněn pozastavit zahájení šíření nepovolené srovnávací reklamy nebo reklamy, která je nekalou obchodní praktikou5). Pro takový postup se nevyžaduje vznik skutečné ztráty či jiné újmy způsobené takovou reklamou, ani zavinění zadavatele reklamy; tento postup však nezakládá oprávnění k zavedení systému předběžné kontroly návrhů reklamy před jejím šířením.“.
Poznámka pod čarou č. 33a se zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. VI
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb. a zákona č. 371/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 25b se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který včetně poznámky pod čarou č. 48 zní:
„(5)
Družstevní záložna je povinna i bez souhlasu člena poskytnout příslušnému orgánu podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele48) na písemné vyžádání a za podmínek stanovených zákonem upravujícím ochranu spotřebitele48) číslo nebo jiný jedinečný identifikátor účtu, který vedla nebo vede, identifikační údaje o svém členovi, který byl nebo je majitelem tohoto účtu, a údaje o zmocněnci, který byl nebo je oprávněn nakládat s peněžními prostředky na tomto účtu.
48)
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.
2.
V § 25c odst. 1 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o některých službách informační společnosti
Čl. VII
V § 10 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění zákona č. 160/2007 Sb. a zákona č. 468/2011 Sb., se odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 6a zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o České národní bance
Čl. VIII
V § 44a zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 227/2013 Sb. a zákona č. 258/2016 Sb., se odstavce 2 a 3 včetně poznámek pod čarou č. 9h a 9i zrušují.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 2 a 3.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva
Čl. X
V § 17 odst. 3 zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb. zákona č. 206/2015 Sb., se písmeno h) včetně poznámky pod čarou č. 19d zrušuje.
Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i).
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. XI
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017, zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 82 odst. 2 se písmeno x) včetně poznámky pod čarou č. 66 zrušuje.
Dosavadní písmeno y) se označuje jako písmeno x).
2.
V § 84 odst. 1 se na konci písmene x) čárka nahrazuje tečkou a písmeno y) se včetně poznámek pod čarou č. 69 a 70 zrušuje.
3.
V § 92n odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmena e) až j).
4.
V § 92n odst. 3 písm. a) se text „e), g), h), i) nebo j)“ nahrazuje textem „f), g), h) nebo i),“.
5.
V § 92n odst. 3 písm. b) se text „f),“ nahrazuje textem „e),“.
6.
V § 92n odst. 3 písm. c) se text „k)“ nahrazuje textem „j)“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o veterinární péči
Čl. XII
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 368/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 48 odst. 1 písmeno p) zní:
„p)
plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie2), včetně výkonu dozoru nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů, vydává povolení k přijetí vedlejších živočišných produktů náležejících mezi materiály 1. nebo 2. kategorie a zpracovaných produktů pocházejících z těchto materiálů, které jsou odesílány z jiných členských států do České republiky jako státu určení,“.
2.
Poznámky pod čarou č. 25d až 25f se zrušují.
3.
V § 49 odst. 1 písmeno v) zní:
„v)
plní úkoly vyplývající pro ni z předpisů Evropské unie2), včetně výkonu dozoru nad plněním povinností vyplývajících pro fyzické a právnické osoby z těchto předpisů,“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání
Čl. XIII
Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 341/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 82/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 348/2005 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 196/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 406/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 79/2015 Sb., zákona č. 139/2016 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se písmeno t) včetně poznámky pod čarou č. 5a zrušuje.
Dosavadní písmena u) až za) se označují jako písmena t) až z).
2.
V § 32 odst. 6 se text „§ 5 písm. t) až w)“ nahrazuje textem „§ 5 písm. t) až v)“.
3.
§ 59a se včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 zrušuje.
4.
V § 66 větě druhé se čárka za slovem „pokutě“ nahrazuje slovem „a“ a slova „a rozhodnutí o zákazu činnosti, která porušuje nebo může porušit společný zájem spotřebitelů5a)“ se zrušují.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
Čl. XIV
V § 3 odst. 3 zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 321/2004 Sb., zákona č. 120/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 138/2014 Sb., zákona č. 180/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 26/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., se písmeno dd) včetně poznámky pod čarou č. 14i zrušuje.
Dosavadní písmeno ee) se označuje jako písmeno dd).
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání
Čl. XV
Zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění zákona č. 302/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 180/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 2 se písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 5 zrušuje.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena d) a e).
2.
V § 6 odst. 7 se text „§ 4 odst. 2 písm. d) až f)“ nahrazuje textem „§ 4 odst. 2 písm. d) a e)“.
3.
§ 14 se včetně poznámek pod čarou č. 12 a 13 zrušuje.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 243/2020 Sb. | Zákon č. 243/2020 Sb.
Zákon o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky
Vyhlášeno 13. 5. 2020, datum účinnosti 13. 5. 2020, částka 90/2020
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Zvláštní ustanovení o ukládání pokuty příkazem na místě
* § 3 - Účinnost
Aktuální znění od 13. 5. 2020
243
ZÁKON
ze dne 10. května 2020
o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje pravomoc orgánu Policie České republiky a strážníka obecní policie projednat příkazem na místě vybrané přestupky podle zákona o ochraně veřejného zdraví a krizového zákona, které postihují porušení povinností stanovených krizovými opatřeními a mimořádnými opatřeními nařízenými z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky.
§ 2
Zvláštní ustanovení o ukládání pokuty příkazem na místě
(1)
Orgán Policie České republiky a strážník obecní policie může příkazem na místě uložit pokutu za přestupek podle § 92n odst. 1 písm. b) zákona o ochraně veřejného zdraví, pokud byl spáchán nesplněním povinnosti uložené mimořádným opatřením vydaným v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky.
(2)
Orgán Policie České republiky a strážník obecní policie může příkazem na místě uložit pokutu za přestupek podle § 34 odst. 1 písm. a) krizového zákona, pokud byl spáchán porušením povinnosti strpět omezení vyplývající z krizového opatření stanoveného v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na území České republiky.
§ 3
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 247/2020 Sb. | Zákon č. 247/2020 Sb.
Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí
Vyhlášeno 19. 5. 2020, datum účinnosti 19. 5. 2020, částka 91/2020
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Působnost
* § 3 - Ochranná doba
* Poukaz na kulturní akci
* § 4 - (1) Zákazník může do 31. prosince 2021 požádat pořadatele o poukaz na kulturní akci (dále jen „poukaz“). Pořadatel je povinen poukaz vydat nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného.
* § 5 - (1) Po dobu trvání ochranné doby nabídne na základě poukazu pořadatel zákazníkovi náhradní kulturní akci. Pořadatel nesmí požadovat od zákazníka nad rámec poukazu doplacení případného rozdílu v ceně vstupného oproti původní smlouvě.
* § 6 - Pořadatel jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem poučí zákazníka o jeho právech podle tohoto zákona.
* § 7 - Účinnost
Aktuální znění od 2. 11. 2020 (448/2020 Sb.)
247
ZÁKON
ze dne 13. května 2020
o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí (dále jen „kulturní akce“) v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2.
§ 2
Působnost
Tento zákon se použije na kulturní akce s předpokládaným termínem konání do 30. září 2021.
§ 3
Ochranná doba
(1)
Ochranná doba je doba, o kterou se odkládá povinnost pořadatele kulturní akce podle § 2 (dále jen „pořadatel“) k vrácení vstupného za kulturní akci podle § 2 uhrazeného zákazníkem nebo v jeho prospěch.
(2)
Ochranná doba počíná běžet dnem oznámení pořadatele o zrušení kulturní akce prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a končí dnem 31. října 2022, neskončí-li podle tohoto zákona dříve.
Poukaz na kulturní akci
§ 4
(1)
Zákazník může do 31. prosince 2021 požádat pořadatele o poukaz na kulturní akci (dále jen „poukaz“). Pořadatel je povinen poukaz vydat nejméně v hodnotě uhrazeného vstupného.
(2)
Poukaz je platný po dobu trvání ochranné doby.
(3)
Poukaz obsahuje zejména
a)
peněžní částku odpovídající nejméně hodnotě uhrazeného vstupného a
b)
obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení pořadatele, jeho identifikační číslo osoby a adresu sídla.
(4)
Pořadatel vydá zákazníkovi poukaz v listinné podobě; v elektronické podobě je možné poukaz zákazníkovi vydat, jestliže byla původní smlouva uzavřena prostředky komunikace na dálku nebo s tím zákazník vyslovil souhlas.
§ 5
(1)
Po dobu trvání ochranné doby nabídne na základě poukazu pořadatel zákazníkovi náhradní kulturní akci. Pořadatel nesmí požadovat od zákazníka nad rámec poukazu doplacení případného rozdílu v ceně vstupného oproti původní smlouvě.
(2)
Ochranná doba končí, jestliže pořadatel
a)
nevydal zákazníkovi poukaz do 1 měsíce od jeho žádosti nebo
b)
nenabídl zákazníkovi do 6 měsíců od vydání poukazu náhradní kulturní akci s termínem konání do 31. října 2022.
(3)
Je-li zákazníkem osoba, která je ke dni oznámení pořadatele o zrušení kulturní akce držitelem průkazu osoby se zdravotním postižením1), osoba vedená v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, osoba těhotná, osoba čerpající mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo osoba starší 65 let nebo osamělý rodič2) pečující o nezaopatřené dítě3), ochranná doba rovněž končí, jestliže takový zákazník požádá pořadatele o vrácení vstupného.
(4)
Povinnost vrácení vstupného, jejíž plnění bylo odloženo po dobu trvání ochranné doby, se považuje za splněnou využitím poukazu k úhradě vstupného na náhradní kulturní akci, které není nižší než peněžní částka podle § 4 odst. 3 písm. a).
(5)
Pořadatel zákazníkovi na základě jeho žádosti vrátí veškeré uhrazené platby nejpozději do 14 dnů od skončení ochranné doby.
§ 6
Pořadatel jasným, srozumitelným a zřetelným způsobem poučí zákazníka o jeho právech podle tohoto zákona.
§ 7
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
§ 34 zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 7 odst. 7 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 11 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění zákona č. 366/2011 Sb. |
Zákon č. 248/2020 Sb. | Zákon č. 248/2020 Sb.
Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Vyhlášeno 19. 5. 2020, datum účinnosti 19. 5. 2020, částka 91/2020
* § 1 - Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v souvislosti s přijetím zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se sou
* § 2 - Zvláštní opatření ve vztahu ke mzdovým nárokům dlužníkových zaměstnanců
* § 3 - Účinnost
Aktuální znění od 19. 5. 2020
248
ZÁKON
ze dne 13. května 2020
o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele v souvislosti s přijetím zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu.
§ 2
Zvláštní opatření ve vztahu ke mzdovým nárokům dlužníkových zaměstnanců
(1)
Pro účely zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele“) je zaměstnavatel v platební neschopnosti také tehdy, pokud neuspokojil splatné mzdové nároky zaměstnanců, a to dnem, kdy Úřad práce České republiky poprvé obdrží usnesení vydané podle § 13 odst. 2 zákona č. 191/2020 Sb.
(2)
Pro účely stanovení rozhodného období podle § 3 písm. a) části věty za středníkem zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele se za insolvenční návrh považuje též návrh, na jehož základě se zaměstnavatel považuje za platebně neschopného podle odstavce 1.
(3)
Zaměstnavatel je povinen uhradit Úřadu práce České republiky finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a částky odpovídající srážkám a odvodům, které Úřad práce České republiky prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce České republiky odvedl podle jiných právních předpisů na základě žádosti podané v době, kdy se podle § 13 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. nepřihlíží k insolvenčnímu návrhu, a to do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byl krajskou pobočkou Úřadu práce České republiky písemně vyzván k jejich úhradě. Krajská pobočka Úřadu práce České republiky takto učiní nejdříve 3 měsíce po skončení doby stanovené v § 13 odst. 1 zákona č. 191/2020 Sb. Ustanovení § 12 odst. 4 zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele platí obdobně.
§ 3
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 249/2020 Sb. | Zákon č. 249/2020 Sb.
Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 v oblasti sportu
Vyhlášeno 19. 5. 2020, datum účinnosti 19. 5. 2020, částka 91/2020
* § 1 - Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti sportu v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2.
* § 2 - Národní sportovní agentura vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona působnost podle § 3d odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou podpory, o níž bylo nebo bude rozhodnuto Ministerstvem
* § 3 - Účinnost
Aktuální znění od 19. 5. 2020
249
ZÁKON
ze dne 13. května 2020
o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 v oblasti sportu
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Tento zákon upravuje některá opatření v oblasti sportu v souvislosti s epidemií koronaviru označovaného jako SARS CoV-2.
§ 2
Národní sportovní agentura vykonává ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona působnost podle § 3d odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou podpory, o níž bylo nebo bude rozhodnuto Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prostřednictvím jím vyhlašovaných programů na rozvoj a podporu sportu, turistiky a sportovní reprezentace; ministerstvo postupuje podle čl. II bodu 2 zákona č. 178/2019 Sb.
§ 3
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 255/2020 Sb. | Zákon č. 255/2020 Sb.
Zákon o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů
Vyhlášeno 27. 5. 2020, datum účinnosti 27. 5. 2020, částka 94/2020
* ČÁST PRVNÍ - SNÍŽENÍ PENÁLE Z POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI PLACENÉHO ZAMĚSTNAVATELI JAKO POPLATNÍKY V SOUVISLOSTI S MIMOŘÁDNÝMI OPATŘENÍMI PŘI EPIDEMII V ROCE 2020 (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení (§ 2 — § 2)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 3 — § 4)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění (§ 5 — § 5)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, ve znění zákona č. 230/2020 Sb. (§ 6 — § 7)
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST (§ 8 — § 8)
Aktuální znění od 1. 9. 2020
255
ZÁKON
ze dne 20. května 2020
o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně některých zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
SNÍŽENÍ PENÁLE Z POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVKU NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI PLACENÉHO ZAMĚSTNAVATELI JAKO POPLATNÍKY V SOUVISLOSTI S MIMOŘÁDNÝMI OPATŘENÍMI PŘI EPIDEMII V ROCE 2020
§ 1
(1)
Pokud zaměstnavatel jako poplatník nezaplatil pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“) za kalendářní měsíce květen 2020 až červenec 2020 ve lhůtě stanovené podle § 9 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném“) nebo pojistné zaplatil v nižší částce a dluh vzniklý z tohoto důvodu uhradí nejpozději do 20. října 2020, snižuje se penále stanovené podle § 20 zákona o pojistném z tohoto dluhu o 80 %; každá platba penále se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Podmínkou pro toto snížení penále je, že zaměstnavatel za všechny kalendářní měsíce uvedené ve větě první odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném.
(2)
Platba zaměstnavatele zaplacená na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení v období od 1. června 2020 do 20. října 2020 se použije, pokud je splněna podmínka pro snížení penále uvedená v odstavci 1 větě poslední a pokud zaměstnavatel neurčí jinak, v tomto pořadí:
a)
běžná platba pojistného, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci za předcházející kalendářní měsíc,
b)
běžná platba pojistného, které je povinen platit zaměstnavatel jako poplatník za předcházející kalendářní měsíc,
c)
nedoplatky pojistného za předchozí kalendářní měsíce, které byl povinen platit zaměstnavatel jako poplatník od 1. června 2020 do 20. srpna 2020,
d)
podle § 22a zákona o pojistném.
(3)
Dluh na pojistném a na penále vzniklý podle odstavce 1 se v období od 21. června 2020 do 20. října 2020 nepovažuje za dluh na pojistném a na penále pro účely potvrzování stavu závazků zaměstnavatele podle § 22d zákona o pojistném a za nezaplacené pojistné pro účely § 20a odst. 6 písm. a) zákona o pojistném.
(4)
Jestliže nebyly splněny podmínky pro snížení penále podle odstavce 1, je zaměstnavatel povinen platit z dlužného pojistného penále stanovené podle § 20 zákona o pojistném.
(5)
Jestliže penále snížené podle odstavce 1 ve svém úhrnu nepřesáhne částku 1 000 Kč, odepíše se takový dluh k tíži příslušného orgánu sociálního zabezpečení.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
§ 2
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 39 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Evidenční listy předkládají zaměstnavatelé České správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě formou datové zprávy prostřednictvím datové schránky nebo elektronické adresy podatelny.“.
2.
V § 39 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
3.
V § 39 odst. 1 větě druhé se za slova „evidenční list“ vkládají slova „způsobem uvedeným v § 123e odst. 2“.
4.
V § 39 odst. 6 se slova „nebo způsobem uvedeným v § 123e odst. 2“ zrušují.
5.
V § 39 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů předložit evidenční list podle odstavce 1 věty první v elektronické podobě, může tak učinit způsobem uvedeným v § 123e odst. 2 písm. b) zasláním na adresu určenou Českou správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním evidenčního listu okresní správě sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu je útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.“.
6.
V § 54 odst. 3 písm. j) se za slova „stanovené v § 39“ vkládají slova „a způsobem stanoveným v § 39“ a na konci písmene j) se doplňují slova „anebo nesplní povinnost uvést důvod postupu podle § 39 odst. 7 části věty první za středníkem“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
§ 3
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zaměstnavatel plní povinnost uvedenou ve větě první zasláním přehledu v elektronické podobě způsobem uvedeným v zákoně o organizaci a provádění sociálního zabezpečení77).“.
Poznámka pod čarou č. 77 zní:
„77)
§ 123e odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 9 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pokud zaměstnavatel nemůže z prokazatelných objektivních technických důvodů splnit povinnost uloženou v odstavci 2 větě první způsobem uvedeným v odstavci 2 větě druhé, může tak učinit v písemné podobě na předepsaném tiskopise zasláním na adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení; přitom je povinen uvést důvod tohoto postupu. Tato povinnost je splněna i předáním tohoto tiskopisu příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Technické důvody podle věty první se posuzují podle § 61 odst. 5 zákona o nemocenském pojištění obdobně.“.
3.
V § 17 odst. 2 větě druhé se text „a b)“ zrušuje.
4.
V § 19 odstavec 1 zní:
„(1)
Pojistné se platí v české měně na příslušný účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb.“.
5.
V § 19 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
6.
V § 25d odst. 1 písm. b) se slova „na předepsaném tiskopisu přehled podle § 9 odst. 2“ nahrazují slovy „a stanoveným způsobem přehled podle § 9 odst. 2 nebo 3 nebo nesplní povinnost podle § 9 odst. 3 věty první uvést důvod předložení přehledu v písemné podobě“.
§ 4
Přechodné ustanovení
Povinnost zaměstnavatele podat přehled podle § 9 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za období předcházející 1. červen 2020 se řídí zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
§ 5
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 94 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Zaměstnavatel je povinen oznámit okresní správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou touto správou na předepsaném tiskopisu den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na pojištění, a to nejpozději v pracovní den následující po dni nástupu do zaměstnání, a den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to nejpozději v pracovní den následující po dni skončení doby zaměstnání.“.
2.
V § 94 odst. 1 větě druhé se slova „do 8 kalendářních dnů ode dne“ nahrazují slovy „nejpozději v pracovní den následující po dni“.
3.
V § 97 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „; podklady pro výpočet dávek zasílá v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení“.
4.
§ 165 včetně nadpisu se zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, ve znění zákona č. 230/2020 Sb.
§ 6
V § 2 zákona č. 133/2020 Sb., o některých úpravách v sociálním zabezpečení v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, ve znění zákona č. 230/2020 Sb., se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Podmínka péče o dítě z důvodu uzavření školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem, se pro účely § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění považuje v období do 30. června 2020 za splněnou i v případě, že zaměstnanec dítě do tohoto zařízení nebo do školy neumístí s ohledem na možnost ohrožení jeho zdraví nebo zdraví jiných osob, které žijí s dítětem v domácnosti, v důsledku výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 nebo z jiných vážných důvodů; za jiný vážný důvod se považuje zejména výrazné omezení kapacity nebo provozní doby zařízení pro děti nebo školy nebo nastavení omezujících režimových opatření v těchto zařízeních zavedených v souvislosti s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2. Důvod pro neumístění dítěte v zařízení nebo škole podle věty první je zaměstnanec povinen uvést na předepsaném tiskopisu. Věty první a druhá platí obdobně v případě péče v zařízeních o jiné osoby uvedené v odstavci 2 a v § 3 odst. 1.“.
§ 7
Přechodné ustanovení
Podmínka péče o dítě z důvodu uzavření školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo školy, jejímž je žákem, se pro účely § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění považuje za splněnou též tehdy, pokud zaměstnanec dítě do tohoto zařízení nebo školy neumístil z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 zákona č. 133/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v období ode dne 1. května 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Věta první platí obdobně v případě péče v zařízeních o jiné osoby uvedené v § 2 odst. 2 a v § 3 odst. 1 zákona č. 133/2020 Sb.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 3, 4 a § 5 bodu 4, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, a ustanovení § 2 a § 5 bodů 1 až 3, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2020.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 261/2020 Sb. | Zákon č. 261/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 2. 6. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 97/2020
* Čl. I - Změna zákona o obecní policii
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
261
ZÁKON
ze dne 27. května 2020,
kterým se mění zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o obecní policii
Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 163/1993 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 153/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 248/2017 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 1 odst. 3 se slova „Policií České republiky (dále jen „policie“), státními orgány a orgány územních samosprávných celků“ nahrazují slovy „orgány veřejné moci“.
3.
V § 4 odst. 2 se slovo „rada“ nahrazuje slovem „zastupitelstvo“.
4.
V § 4 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Strážník může být v základním pracovněprávním vztahu strážníka pouze k jedné obci.“.
5.
§ 4a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 27 a 28 zní:
㤠4a
Bezúhonnost
(1)
Bezúhonným pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl
a)
pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody vyšší než 5 let nebo k výjimečnému trestu,
b)
v posledních 15 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody převyšující 2 roky, avšak nepřevyšující 5 let,
c)
v posledních 10 letech pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nepřevyšující 2 roky, nebo
d)
v posledních 5 letech pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jestliže jeho jednání, kterým spáchal trestný čin, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(2)
Bezúhonným pro účely tohoto zákona není dále ten,
a)
jehož trestní stíhání pro úmyslný trestný čin bylo zastaveno pravomocným rozhodnutím o schválení narovnání a od tohoto zastavení ještě neuplynuly 2 roky, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona,
b)
proti němuž bylo vedeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, ve kterém bylo pravomocně rozhodnuto o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, a to do dne nabytí právní moci rozhodnutí o tom, zda se osvědčil, nebo do uplynutí lhůty, v níž má být rozhodnuto, že se osvědčil, je-li jednání, kterým spáchal trestný čin, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona, nebo
c)
jehož trestní stíhání pro provinění bylo zastaveno pravomocným rozhodnutím o odstoupení od trestního stíhání a od tohoto zastavení ještě neuplynuly 2 roky, je-li jednání, kterým spáchal provinění, v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(3)
Při posuzování bezúhonnosti se nepřihlíží k zahlazení odsouzení podle zvláštního právního předpisu27) nebo k rozhodnutí prezidenta republiky, v jejichž důsledku se na uchazeče o zaměstnání strážníka, čekatele nebo strážníka hledí, jako by odsouzen nebyl.
(4)
Obec si za účelem ověření, že uchazeč o zaměstnání strážníka splňuje podmínky bezúhonnosti, vyžádá opis z evidence Rejstříku trestů28). Žádost o vydání opisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník je povinen písemně oznámit osobě, která jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání nebo mu byl doručen záznam o sdělení podezření, a to nejpozději do 10 dnů ode dne doručení usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření. K oznámení připojí kopii usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření nebo v oznámení uvede výrok tohoto rozhodnutí, včetně označení orgánu, který usnesení nebo záznam vydal. Obdobně postupuje uchazeč o zaměstnání strážníka, čekatel nebo strážník v případě ukončení trestního stíhání.
27)
§ 105 a 106 trestního zákoníku.
§ 35 a 88 zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů.
§ 363 až 365 trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
28)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
§ 4b včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 7 zní:
㤠4b
Spolehlivost
(1)
Spolehlivým pro účely tohoto zákona není ten, kdo byl v posledních 3 letech opakovaně pravomocně uznán vinným z úmyslného spáchání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku
a)
na úseku ochrany zdraví před škodlivými účinky návykových látek nebo obdobného přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích,
b)
na úseku obrany České republiky,
c)
proti veřejnému pořádku,
d)
proti občanskému soužití,
e)
proti majetku, nebo
f)
podle zákona o zbraních7),
jestliže jeho jednání, kterým spáchal přestupek nebo které má znaky přestupku, je v rozporu s posláním strážníka podle tohoto zákona.
(2)
Podmínka opakovaného uznání vinným z přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, podle odstavce 1 je splněna, jestliže rozhodnutí o odpovědnosti za některý z přestupků uvedených v odstavci 1 nebo za jednání, které má znaky takového přestupku, nabude právní moci před uplynutím 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci jiné rozhodnutí o odpovědnosti za některý z těchto přestupků spáchaný týmž pachatelem nebo za jednání, které má znaky některého z těchto přestupků, spáchané týmž pachatelem.
(3)
Spolehlivým pro účely tohoto zákona není dále ten, u něhož zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že založil, podporuje, propaguje nebo veřejně sympatizuje s hnutím, které směřuje k potlačování práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, náboženskou anebo rasovou zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.
(4)
Spolehlivost prokazuje uchazeč o zaměstnání strážníka čestným prohlášením, které nesmí být starší 3 měsíců. Obec je oprávněna vyžádat si k ověření pravdivosti tohoto čestného prohlášení opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo údaj z jiné evidence, ve které jsou vedeny údaje o spáchaných přestupcích nebo o jednáních, která mají znaky přestupků, podle odstavce 1. Žádost o vydání opisu z evidence přestupků a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Za účelem posouzení spolehlivosti podle odstavce 3 je obec oprávněna požádat Policejní prezidium České republiky o stanovisko k uchazeči o zaměstnání strážníka, čekateli nebo strážníkovi. Obec toto stanovisko uchovává po dobu 3 let od jeho předání; toto stanovisko nelze dále předat nebo zpřístupnit.
(6)
Čekatel nebo strážník je povinen osobě, která jménem obce jedná v pracovněprávních vztazích podle § 4 odst. 2, do 15 dnů písemně oznámit skutečnost, že byl pravomocně uznán vinným ze spáchání přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, uvedeného v odstavci 1. K oznámení podle věty první se připojí kopie rozhodnutí o přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku.
7)
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.“.
7.
V § 4d odst. 3 větě třetí se slovo „policie“ nahrazuje slovy „Policie České republiky (dále jen „policie“)“.
8.
V § 4e odst. 1 ve větě druhé se slova „, a to“ nahrazují slovy „nejdříve 6 měsíců a“.
9.
V § 5a odstavec 1 zní:
„(1)
Obec může převést strážníka k výkonu práce čekatele, jiného zaměstnance obce zařazeného do obecní policie nebo jiného zaměstnance obce ode dne oznámení
a)
usnesení o zahájení trestního stíhání nebo záznamu o sdělení podezření, které by v případech uvedených v § 4a odst. 1 nebo 2 vedlo ke ztrátě bezúhonnosti, nebo
b)
o zahájení řízení o odnětí osvědčení,
a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí v tomto řízení.“.
10.
V § 5a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Podle odstavce 1 postupuje obec i tehdy, zjistí-li skutečnosti zakládající důvod pro převedení strážníka na jinou práci hodnověrným způsobem sama.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
11.
V § 5a odst. 3 větě druhé a v § 5a odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „práce čekatele“ vkládají slova „, jiného zaměstnance obce zařazeného do obecní policie“.
12.
V § 5a odst. 3 větě druhé se slova „podle odstavce 1“ zrušují.
13.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Odchodné
(1)
Strážníkovi, který plnil úkoly podle tohoto zákona v hlavním pracovním poměru po dobu nejméně 15 let a dosáhl věku 50 let, přísluší odchodné při skončení pracovního poměru podle § 48 odst. 1 písm. a) nebo b) zákoníku práce anebo podle § 48 odst. 2 zákoníku práce; to neplatí, pokud pracovní poměr skončí výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů.
(2)
Pro účely odchodného se sčítají veškeré předchozí doby pracovního poměru, kdy byl zaměstnanec obce zařazen na pracovní pozici strážník, s výjimkou doby trvání pracovního poměru, který skončil výpovědí podle § 52 písm. f) až h) zákoníku práce nebo okamžitým zrušením pracovního poměru podle § 55 odst. 1 zákoníku práce anebo dohodou z týchž důvodů; tyto doby lze započíst pro účely odchodného pouze jednou.
(3)
Do doby trvání pracovního poměru podle odstavce 1 se nezapočítává doba pracovního poměru po dobu převedení strážníka na jinou práci podle § 41 zákoníku práce a podle § 5a, vyjma případu uvedeného v § 5a odst. 3.
(4)
Odchodné hradí obec, k níž je strážník v pracovním poměru ke dni jeho skončení podle odstavce 1.
(5)
Základní výše odchodného činí jeden průměrný měsíční výdělek strážníka uvedeného v odstavci 1. Za každý ukončený rok pracovního poměru podle odstavce 1 nad dobu 15 let se odchodné zvyšuje o jednu třetinu průměrného měsíčního výdělku strážníka; celková výše odchodného nesmí překročit šestinásobek jeho průměrného měsíčního výdělku.
(6)
Odchodné vyplatí obec po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u obce pro výplatu platu, pokud se se strážníkem nedohodne na výplatě v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty.
(7)
Pro účely odchodného se průměrným měsíčním výdělkem rozumí průměrný měsíční výdělek zjištěný podle zákoníku práce.
(8)
Odchodné není složkou platu a nezapočítává se pro účely zjišťování průměrného výdělku podle zákoníku práce.“.
14.
V § 9 odst. 1 větě první se za slova „identifikačním číslem“ vkládá slovo „strážníka“ a ve větě druhé se za slova „podle § 3a“ vkládají slova „nebo 3b“ a slovo „zmocněním“ se nahrazuje slovem „pověřením“.
15.
V § 9 odst. 2 větě první se za slova „identifikační číslo“ vkládá slovo „strážníka“.
16.
V § 10 odst. 2 se za slova „je povinen“ vkládají slova „bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů,“.
17.
V § 11 odstavec 1 zní:
„(1)
Strážník je oprávněn osobu, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení přestupku nebo jednání, které má znaky přestupku, nebo jeho pachatele, jakož i ke zjištění skutečného stavu věci, vyzvat
a)
k poskytnutí potřebného vysvětlení,
b)
aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k podání vysvětlení a
c)
aby předložila doklady nebo jiné potřebné dokumenty; strážník může v případě potřeby pořídit kopii předloženého dokladu nebo jiného dokumentu.“.
18.
V § 11 odst. 2 se za slovo „zástupce“ vkládají slova „nebo opatrovníka“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nelze-li jejich přítomnost zajistit a věc nesnese odkladu, musí být zajištěna přítomnost pracovníka orgánu sociálně-právní ochrany dětí.“.
19.
V § 11 odst. 9 se slova „žádosti nebo“ zrušují.
20.
V § 11 odst. 10 se za slovo „vysvětlení“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. b)“.
21.
V § 11 se za odstavec 10 vkládá nový odstavec 11, který zní:
„(11)
Jestliže byl podle odstavce 2 zápis o podání vysvětlení sepsán s osobou mladší 15 let bez přítomnosti jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka, vyrozumí strážník tohoto zákonného zástupce nebo opatrovníka bez zbytečného odkladu.“.
Dosavadní odstavec 11 se označuje jako odstavec 12.
22.
V § 11a odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „občana obce, kde“ nahrazují slovy „osoby, vůči níž“.
23.
V § 11a odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
evidence občanských průkazů o
1.
digitálně zpracované podobě občana, kterého strážník vyzval, aby prokázal svoji totožnost,
2.
číslech, popřípadě sériích ztracených, odcizených, zničených nebo neplatných občanských průkazů a datu ohlášení jejich ztráty, odcizení nebo zničení,“.
24.
V § 11a se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Obecní policie je dále v rozsahu nezbytném k plnění svých úkolů podle tohoto nebo zvláštního zákona oprávněna vyžadovat poskytnutí údajů od orgánů veřejné moci o spáchaných přestupcích z jiných evidencí.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
25.
V § 11a odst. 3 a 4 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, rodné příjmení“.
26.
V § 11a odst. 7 větě třetí se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“ a slova „1 roku“ se nahrazují slovy „nejdéle 3 let“.
27.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Prokázáním totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození, rodného čísla, bylo-li přiděleno, adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště a v případě potřeby také sdělení dalších údajů podle § 11a odst. 2 až 5. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti.“.
28.
V § 13 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, nemůže-li strážník v uvedených případech její totožnost zjistit provedením úkonu na místě; nezbytnou součinnost k prokázání totožnosti strážník poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu“.
29.
V § 13 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Strážník je oprávněn předvést osobu na nejbližší útvar policie i mimo území obce, která zřídila obecní policii nebo která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy podle § 3a nebo 3b. Povinnosti a oprávnění podle zákona může strážník plnit pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění předvedení osoby.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
30.
Poznámka pod čarou č. 10 zní:
„10)
§ 60 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.“.
31.
§ 14 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 12 zní:
㤠14
Oprávnění vyzvat osobu k vydání zbraně a oprávnění zbraň odebrat
(1)
Strážník je oprávněn vyzvat osobu k vydání zbraně, je-li to nezbytné v zájmu ochrany veřejného pořádku, života a zdraví osob nebo majetku a hrozí-li, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím.
(2)
Po předchozí marné výzvě k vydání zbraně je strážník oprávněn se přesvědčit, zda osoba nemá u sebe zbraň, a pokud zbraň u sebe má, tak ji odebrat.
(3)
Strážník je dále oprávněn se přesvědčit, zda osoba, kterou předvádí nebo omezuje na osobní svobodě11) nebo proti které směřuje zákrok z důvodu jejího agresivního chování, nemá u sebe zbraň, a pokud zbraň u sebe má, tak ji odebrat.
(4)
Osobě, která zbraň vydala nebo jíž byla zbraň odebrána podle odstavců 1 až 3, vystaví strážník potvrzení o jejím převzetí. Vydanou nebo odebranou střelnou zbraň podléhající registraci podle zákona o zbraních7) předá strážník nejbližšímu útvaru policie, jehož název a sídlo uvede v potvrzení podle věty první.
(5)
Zbraň vydanou nebo odebranou podle odstavců 1 až 3, s výjimkou střelné zbraně podléhající registraci podle zákona o zbraních7), je strážník povinen vrátit proti podpisu při propuštění osoby, nebrání-li tomu zákonné důvody, anebo ji předat spolu s osobou policii; o vydání nebo odebrání zbraně sepíše strážník úřední záznam.
(6)
Jestliže pominuly důvody pro vydání nebo odebrání zbraně podle odstavců 1 až 3 a nebrání-li tomu jiné zákonné důvody, vrátí se zbraň tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odebrána, pokud se tato osoba o vrácení zbraně přihlásí u úřadovny obecní policie, a jde-li o střelnou zbraň podléhající registraci podle zákona o zbraních7), u útvaru policie, uvedených v potvrzení o převzetí zbraně.
(7)
Zbraní se rozumí cokoli, čím je možno učinit útok proti tělu důraznějším12).
12)
§ 118 trestního zákoníku.“.
32.
V § 15 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Strážník je oprávněn přikázat každému, aby na nezbytně nutnou dobu nevstupoval na strážníkem určená místa nebo se na nich nezdržoval nebo po dobu nezbytně nutnou setrval na určeném místě, je-li ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek a vyžaduje-li to plnění úkolů obecní policie.“.
33.
Poznámka pod čarou č. 13 zní:
„13)
Například § 43 zákona č. 273/2008 Sb.“.
34.
Nadpis § 17 zní: „Oprávnění vyzvat osobu k vydání věci a oprávnění věc odejmout“.
35.
V § 17 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 14 a 15 zní:
„(1)
Strážník je oprávněn vyzvat osobu k vydání věci, pokud lze mít za to, že v řízení o přestupku může být uloženo její propadnutí14) anebo může být zabrána15), nebo jde o věc důležitou pro řízení o přestupku.
14)
§ 48 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů.
15)
§ 53 zákona č. 250/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
36.
V § 17 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Po předchozí marné výzvě k vydání věci podle odstavce 1 je strážník oprávněn tuto věc odejmout.“.
37.
V § 17a odstavec 3 zní:
„(3)
Technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla se odstraní bez zbytečného odkladu
a)
po projednání přestupku příkazem na místě,
b)
prokáže-li osoba, která vozidlo na místě ponechala, strážníkovi svou totožnost podle § 12, nebo
c)
po provedení úkonů nezbytných ke zjištění totožnosti provozovatele vozidla, pokud o odstranění technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla požádala jiná k tomu oprávněná osoba, která prokáže právní vztah k vozidlu nebo k jeho provozovateli.“.
38.
V § 17a odst. 4 písm. b) se slova „ozbrojených bezpečnostních sborů,“ nahrazují slovy „bezpečnostních sborů, jednotky“.
39.
V § 18a odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
proti osobě, která fyzicky napadá jinou osobu nebo strážníka, ohrožuje vlastní život nebo zdraví, poškozuje cizí majetek nebo se pokusí o útěk při zákroku strážníka nebo bezprostředně po něm.“.
40.
V § 20 odst. 3 se slova „zvláštního zákona“ nahrazují slovy „zákona o zbraních“.
41.
V § 20 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Strážník je v pracovní době oprávněn nosit pouze služební zbraň; to neplatí, pokud strážník při plnění některých činností podle veterinárního zákona29) nosí plynovou nebo mechanickou zbraň kategorie D podle zákona o zbraních7), jejímž vlastníkem je obec.“.
Poznámka pod čarou č. 29 zní:
„29)
§ 42 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
42.
Poznámka pod čarou č. 19 zní:
„19)
§ 138 trestního zákoníku.“.
43.
Nad § 24a se vkládá nadpis „Zpracování osobních údajů a získávání informací“.
44.
Za § 24b se vkládá nový § 24c, který zní:
㤠24c
(1)
Obecní policie v souvislosti s odhalováním přestupku podle § 2 písm. h) a přestupku, který je obecní policie podle zvláštního právního předpisu oprávněna projednat příkazem na místě, může vyžadovat
a)
výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo údaj z jiné evidence, ve které jsou vedeny údaje o spáchaných přestupcích, v případech, ve kterých by předchozí postih mohl vést k posouzení skutku jako trestného činu,
b)
provedení orientačního vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin anebo potu,
c)
odborné lékařské vyšetření ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky včetně odběru krve, moči, slin nebo potu, a to i v případě, že osobu nelze předem pro její zdravotní stav ke strpění příslušných úkonů vyzvat, nebo
d)
jiné odborné vyjádření.
(2)
Úkonům uvedeným v odstavci 1 písm. b) nebo c) je osoba povinna se podrobit, není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví.
(3)
Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů nebo opisu z evidence přestupků a výpis z evidence Rejstříku trestů nebo opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
45.
§ 25 zní:
㤠25
(1)
Orgány činné v trestním řízení bez zbytečného odkladu oznámí obci zahájení trestního stíhání strážníka pro podezření ze spáchání trestného činu a zašlou ministerstvu a obci kopie svých rozhodnutí zakládajících ztrátu bezúhonnosti strážníka podle § 4a odst. 1 nebo 2. Orgány činné v trestním řízení zašlou obci kopie jiných svých rozhodnutí, kterými bylo trestní stíhání strážníka ukončeno.
(2)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu oznámí obci zahájení řízení o odnětí osvědčení.
(3)
Ústřední orgán státní správy, krajský úřad a obec bez zbytečného odkladu zašle ministerstvu kopii rozhodnutí zakládajícího ztrátu spolehlivosti strážníka podle § 4b. Rozhodnutí zakládající ztrátu spolehlivosti čekatele nebo strážníka zašle krajský úřad a obec obci, k níž je čekatel nebo strážník v pracovním poměru.
(4)
Obec bez zbytečného odkladu zašle ministerstvu kopii lékařského posudku zakládajícího ztrátu zdravotní způsobilosti strážníka podle § 4c.
(5)
Obec je povinna ve lhůtě do 15 dnů od skončení pracovního poměru strážníka oznámit tuto skutečnost ministerstvu.“.
46.
§ 26b se zrušuje.
47.
V § 27 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
48.
V § 27 odstavec 2 zní:
„(2)
Ministerstvo při výkonu působnosti podle odstavce 1 může vyžadovat od obce poskytnutí potřebných údajů.“.
49.
V § 27 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Ministerstvo v rozsahu své působnosti poskytuje obcím metodickou pomoc v oblasti obecní policie.“.
50.
§ 27a zní:
㤠27a
(1)
Podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 17c odst. 4 neumožní strážníkovi vstup do míst podle § 17c odst. 1 až 3.
(2)
Obec se dopustí přestupku tím, že
a)
pověří plněním úkolů obecní policie fyzickou osobu, která nemá osvědčení,
b)
pověří plněním úkolů obecní policie podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, nebo
c)
nezajistí, aby stejnokroje strážníků, označení motorových vozidel a dalších dopravních prostředků obecní policie obsahovaly jednotné prvky.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 100 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 20 000 Kč.
(5)
Za přestupek podle odstavce 1 nelze uložit napomenutí. Od uložení správního trestu podle odstavce 1 nelze v rozhodnutí o přestupku upustit.“.
51.
V § 28 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
52.
V § 28 odst. 2 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
53.
V § 28 odstavec 3 zní:
„(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně vykonává oprávnění a povinnosti strážníka, aniž by k tomu byla oprávněna podle tohoto zákona,
b)
úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně stejnokroj strážníka obecní policie nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není strážníkem nebo čekatelem, nebo
c)
neoprávněně užívá na vozidle nebo jiném dopravním prostředku barevné provedení nebo označení, které tvoří jednotné prvky označení dopravního prostředku obecní policie, anebo zvláštní barevné provedení nebo označení s ním zřejmě zaměnitelné.“.
54.
V § 28 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Přestupky podle odstavců 1 a 2 nelze projednat příkazem na místě.“.
55.
§ 28a zní:
㤠28a
Přestupky podle § 27a odst. 1 a podle § 28 projednává obecní úřad. Přestupky podle § 27a odst. 2 projednává ministerstvo.“.
56.
§ 28b včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 30 a 31 zní:
㤠28b
Vztah k jiným právním předpisům
(1)
Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může svěřit obecnímu úřadu obce, jejímž je obecní policie orgánem, vedení správního řízení, v němž je dána příslušnost obecní policie, a to s výjimkou ukládání pokuty příkazem na místě. Je-li v takovém případě učiněno podání nebo podnět u obecní policie, předá jej obecní policie bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu. Obecní úřad údaj o předání věci pouze poznamená do spisu.
(2)
Rada obce, která má zřízenu obecní policii, může usnesením svěřit obecní policii vyřizování žádostí o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím30) týkajících se obecní policie.
(3)
Na kontrolní činnost prováděnou obecní policií podle tohoto nebo zvláštního právního předpisu31) se kontrolní řád21) nepoužije.
30)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.
31)
Například zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Určený strážník, kterému rada obceobce svěřila pravomoc jednat jménem obceobce v pracovněprávních vztazích čekatelů, strážníků a dalších zaměstnanců obceobce, kteří nejsou čekatelem nebo strážníkem, podle § 4 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za určeného strážníka, kterému tuto pravomoc svěřilo zastupitelstvo obceobce podle § 4 odst. 2 zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Při posuzování bezúhonnosti strážníka, který byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti a splňoval podmínky bezúhonnosti podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ve vztahu ke skutkům spáchaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle právní úpravy účinné v době jejich spáchání.
3.
Při posuzování spolehlivosti strážníka, který byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem platného osvědčení o odborné způsobilosti a splňoval podmínky spolehlivosti podle zákona č. 553/1991 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ve vztahu ke skutkům spáchaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona postupuje podle právní úpravy účinné v době jejich spáchání.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 262/2020 Sb. | Zákon č. 262/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Vyhlášeno 2. 6. 2020, datum účinnosti 3. 6. 2020, částka 97/2020
* Čl. I - Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 234/2020 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 3. 6. 2020
262
ZÁKON
ze dne 27. května 2020,
kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 234/2020 Sb., se mění takto:
1.
Na konci textu nadpisu § 2 se doplňují slova „v případě osoby samostatně výdělečně činné“ a odstavec 3 se zrušuje.
2.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění. Osoba podle věty první není subjektem kompenzačního bonusu, pokud jde o osobu vykonávající činnost, v jejímž důsledku je tato osoba účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec; to však neplatí, pokud
a)
se jedná o výkon zaměstnání v činnosti pedagogické,
b)
se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění.“.
3.
Za § 2 se vkládají nové § 2a a 2b, které včetně nadpisů znějí:
㤠2a
Subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným
(1)
Subjektem kompenzačního bonusu je také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má
a)
nejvýše dva společníky, tito společníci jsou fyzickými osobami a jejich podíl není představován kmenovým listem, nebo
b)
pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, a jejich podíl není představován kmenovým listem.
(2)
Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 může být pouze ten, kdo
a)
splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 12. března 2020,
b)
nevykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou zaměstnání ve společnosti s ručením omezeným, které je společníkem, a
c)
byl ke dni 12. března 2020 daňovým
1.
rezidentem České republiky, nebo
2.
nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období roku 2020 podle § 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů.
(3)
Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období
a)
byla v úpadku nebo v likvidaci nebo
b)
byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
(4)
Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným,
a)
jejíž obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému období nepřekročil částku 180 000 Kč, anebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 180 000 Kč,
b)
která nebyla ke dni 12. března 2020 daňovým rezidentem
1.
České republiky, nebo
2.
jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhla většiny svých příjmů za příslušné období podle písmene a) ze zdrojů na území České republiky.
(5)
V případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění podmínek podle odstavců 1 až 4 ve vztahu ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně.
§ 2b
Společná ustanovení
(1)
Subjekt kompenzačního bonusu je daňovým subjektem.
(2)
Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.
(3)
Členy jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.“.
4.
V § 3 odstavec 1 zní:
„(1)
Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato činnost nemohla být zcela nebo zčásti vykonávána nad míru obvyklou v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména z důvodu
a)
nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,
b)
karantény subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
c)
péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
d)
omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo
e)
omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.“.
5.
V § 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
kompenzační bonus podle § 2a za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti s ohrožením zdraví nebo krizovými opatřeními podle § 1.“.
6.
V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze
a)
podle § 2, anebo podle § 2a,
b)
jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným.“.
7.
V § 5 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným“.
8.
V § 7 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu.“.
9.
V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Poskytovatel platebních služeb může finanční prostředky odpovídající vyplacenému kompenzačnímu bonusu vyplatit povinnému bez ohledu na to, že je veden výkon rozhodnutí nebo exekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. Tuto výplatu oznámí příslušnému orgánu provádějícímu výkon rozhodnutí nebo exekuci.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 282/2020 Sb. | Zákon č. 282/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 6. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 108/2020
* Čl. I - Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 38/2019 S
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
282
ZÁKON
ze dne 10. června 2020,
kterým se mění zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 222/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb., zákona č. 114/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 90/2017 Sb. a zákona č. 38/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 14 písmeno d) zní:
„d)
projednává přestupky na úseku voleb do Evropského parlamentu,“.
2.
V § 62 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 1 až 3.
3.
V § 62 odst. 1 písm. j) se slovo „nebo“ zrušuje.
4.
V § 62 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:
„l)
požádá pro tytéž volby do Evropského parlamentu o zápis do volební evidence ve více než jednom členském státě, nebo
m)
hlasuje v týchž volbách do Evropského parlamentu více než jednou.“.
5.
V § 62 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
K projednání přestupku podle
a)
odstavce 1 písm. a) až d) a f) až k) je příslušný Úřad; proti rozhodnutí Úřadu nelze podat rozklad ani jej přezkoumat v přezkumném řízení,
b)
odstavce 1 písm. e) je příslušný krajský úřad podle místa bydliště fyzické osoby; pokuta je příjmem rozpočtu kraje, který ji uložil,
c)
odstavce 1 písm. l) a m) je příslušný pověřený obecní úřad podle místa bydliště fyzické osoby.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
až do výše 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. l),
b)
až do výše 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. m),
c)
od 10 000 Kč do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k).“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 283/2020 Sb. | Zákon č. 283/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 26. 6. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 108/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna daňového řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o Finanční správě České republiky
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o dani z hazardních her
* ČÁST SEDMÁ - Změna celního zákona
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
283
ZÁKON
ze dne 11. června 2020,
kterým se mění zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna daňového řádu
Čl. I
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 337/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 3 se slova „přiznání, hlášení nebo vyúčtování (dále jen „řádné daňové tvrzení“) a dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování (dále jen „dodatečné daňové tvrzení“)“ nahrazují slovem „tvrzení“.
2.
V § 1 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Daňovým tvrzením je
a)
řádné daňové tvrzení, a to daňové přiznání, hlášení nebo vyúčtování,
b)
dodatečné daňové tvrzení, a to dodatečné daňové přiznání, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování.“.
3.
V § 31 odst. 1 se slova „Daňový subjekt nebo jeho zástupce“ nahrazují slovy „Osoba zúčastněná na správě daní“.
4.
V § 34 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Pokud osoba zúčastněná na správě daní učinila podání elektronicky způsobem vyžadujícím dodatečné potvrzení, je pro určení počátku běhu lhůty pro vydání rozhodnutí nebo provedení jiného úkonu správce daně rozhodný den, kdy bylo podáno potvrzení tohoto podání.“.
5.
V § 36 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Pro určení dne podání žádosti o prodloužení lhůty je rozhodný den, kdy byla tato žádost podána podle § 35 odst. 1.“.
6.
V § 37 odst. 4 písm. c) se slova „řádného daňového tvrzení nebo dodatečného“ zrušují.
7.
V § 53 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) a m), která znějí:
„l)
orgánu veřejné moci pro účely prokázání skutečnosti, že daňový subjekt nemá u správce daně evidován nedoplatek, a to v případě, kdy takové prokázání požaduje jiný zákon,
m)
Ministerstvu financí jako orgánu příslušnému k jednání v řízení na základě mezinárodní smlouvy, a to v rozsahu projednávání správy daní v tomto řízení.“.
8.
V § 57 odst. 1 písm. d) se slovo „získávají“ nahrazuje slovem „zpracovávají“.
9.
V § 61 odst. 2 se za slovo „povinností,“ vkládají slova „nebo které je oznámením,“.
10.
V § 65 odst. 2 se slova „zahájení projednání zprávy o daňové kontrole“ nahrazují slovy „sdělení dosavadního výsledku kontrolního zjištění“.
11.
§ 69 až 69b včetně nadpisů znějí:
㤠69
Daňová informační schránka
(1)
Správce daně, který je k tomu technicky vybaven, umožní daňovému subjektu využívat prostřednictvím dálkového přístupu daňovou informační schránku. Daňová informační schránka může být společná pro více správců daně.
(2)
Daňový subjekt může prostřednictvím daňové informační schránky
a)
získávat informace shromažďované ve spisu a na osobním daňovém účtu tohoto daňového subjektu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace v daňové informační schránce soustředěny,
b)
získávat vybrané informace o svých právech a povinnostech,
c)
činit podání s využitím vybraných informací, které o něm správce daně zpracovává.
(3)
Správce daně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup
a)
skutečnost, že je technicky vybaven pro
1.
zřízení daňové informační schránky,
2.
přidělení přístupových údajů do daňové informační schránky,
b)
rozsah a členění informací soustřeďovaných v daňové informační schránce a četnost jejich aktualizace,
c)
podmínky a postup pro
1.
získávání informací prostřednictvím daňové informační schránky,
2.
možnost činit podání prostřednictvím daňové informační schránky,
3.
přidělení, používání a zneplatnění přístupových údajů,
4.
určení osob pověřených přístupem do daňové informační schránky a rozsahu tohoto pověření,
d)
rozsah, v jakém může daňový subjekt využívat daňovou informační schránku jako třetí osoba,
e)
požadovanou úroveň záruky prostředků pro elektronickou identifikaci,
f)
označení správců daně, pro které je daňová informační schránka společná.
(4)
Prostřednictvím daňové informační schránky zřízené daňovému subjektu lze činit podání tohoto daňového subjektu nebo podání učiněné namísto tohoto daňového subjektu.
(5)
Na podání učiněné prostřednictvím daňové informační schránky se hledí jako na podání učiněné daňovým subjektem, kterému byla tato schránka zřízena; to neplatí, pokud je osobou, která takto činí podání,
a)
zákonný zástupce, opatrovník, ustanovený zástupce daňového subjektu nebo osoba, která plní povinnosti daňového subjektu podle § 20 odst. 3, nebo
b)
zmocněnec daňového subjektu,
1.
jemuž byla udělena plná moc uplatněná u příslušného správce daně nejpozději v okamžiku učinění tohoto podání a
2.
který v rámci daňové informační schránky zvolil možnost učinit podání jako zmocněnec.
§ 69a
Přístup do daňové informační schránky
(1)
Správce daně zřídí daňovou informační schránku daňovému subjektu na základě projevu vůle poprvé přistoupit do této schránky učiněného daňovým subjektem v informačním systému daňových informačních schránek.
(2)
Přístup do daňové informační schránky je možný prostřednictvím přihlášení
a)
s využitím přístupu se zaručenou identitou,
b)
s ověřenou identitou způsobem, kterým se lze přihlásit do datové schránky, nebo
c)
pomocí přidělených přístupových údajů.
(3)
Právo přístupu do daňové informační schránky daňového subjektu má
a)
daňový subjekt,
b)
osoba, která plní povinnosti daňového subjektu podle § 20 odst. 3,
c)
zákonný zástupce, opatrovník nebo ustanovený zástupce daňového subjektu.
(4)
Právo přístupu do daňové informační schránky daňového subjektu může vykonávat pouze fyzická osoba, která je
a)
uvedena v odstavci 3, nebo
b)
oprávněna jednat podle § 24 odst. 2 jménem právnické osoby uvedené v odstavci 3.
(5)
Právo přístupu do daňové informační schránky daňového subjektu může vykonávat také fyzická osoba, která je pověřena přístupem do této schránky osobou uvedenou v odstavci 4; stejným způsobem je možné pověřit fyzickou osobu právem pověřovat přístupem do této schránky další fyzické osoby.
(6)
Pověření fyzických osob podle odstavce 5 a určení rozsahu tohoto pověření lze učinit pouze prostřednictvím daňové informační schránky.
§ 69b
Přístupové údaje pro přístup do daňové informační schránky
(1)
Správce daně, který zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je technicky vybaven pro přidělení přístupových údajů, přidělí osobě vykonávající právo přístupu do daňové informační schránky přístupové údaje na základě její žádosti.
(2)
Osoba, které byly přiděleny přístupové údaje nebo jiné jedinečné údaje potřebné pro přístup do daňové informační schránky, je povinna s nimi zacházet tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.“.
12.
V § 71 odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Podání lze učinit písemně, a to v listinné podobě nebo elektronicky, anebo ústně do protokolu; elektronicky lze podání učinit pouze datovou zprávou“.
13.
V § 71 odst. 1 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
14.
V § 71 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c)
s využitím přístupu se zaručenou identitou, nebo
d)
prostřednictvím daňové informační schránky.“.
15.
V § 71 odst. 2 se slova „Písemná podání a podání“ nahrazují slovy „Podání učiněné v listinné podobě nebo“ a slovo „podepsána“ se nahrazuje slovem „podepsáno“.
16.
V § 71 odst. 3 se za slova „Účinky podání“ vkládají slova „učiněného elektronicky“, za slovo „použití“ se vkládá slovo „jiné“ a slova „, která není podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu“ se nahrazují slovy „než podle odstavce 1“.
17.
V § 71 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, c) nebo d)“.
18.
§ 72 zní:
㤠72
(1)
Formulářovým podáním se pro účely správy daní rozumí daňové tvrzení, přihláška k registraci a oznámení o změně registračních údajů, včetně příloh, které jsou jejich součástí.
(2)
Formulářové podání lze podat pouze
a)
na tiskopise vydaném Ministerstvem financí,
b)
na tištěném výstupu, který
1.
má údaje, náležitosti a jejich uspořádání shodné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí nebo
2.
odpovídá vzoru formulářového podání podle vyhlášky podle odstavce 5, nebo
c)
elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně.
(3)
Ve formulářovém podání lze kromě obecných náležitostí podání požadovat
a)
údaje označující správce daně a podání, které je činěno,
b)
identifikační, kontaktní a platební údaje osoby zúčastněné na správě daní,
c)
údaje o dani, které se podání týká, a co se ve vztahu k ní navrhuje,
d)
údaje o skutečnostech prokazujících tvrzení daňového subjektu,
e)
další údaje nezbytné pro správu daní,
f)
další údaje, které stanoví zákon.
(4)
Ministerstvo financí stanoví vyhláškou pro jednotlivé druhy daní podrobnosti údajů podle odstavce 3 písm. d) a e).
(5)
Ministerstvo financí může stanovit pro jednotlivé druhy daní vyhláškou
a)
podrobnosti obecných náležitostí podání,
b)
podrobnosti údajů podle odstavce 3 písm. a), b), c) a f),
c)
uspořádání obecných náležitostí podání a požadovaných údajů,
d)
formát elektronického formulářového podání zveřejněný podle odstavce 2 písm. c) nebo
e)
vzor formulářového podání.
(6)
Má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku, která mu byla zřízena ze zákona, nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinen formulářové podání učinit pouze elektronicky podle odstavce 2 písm. c), a to datovou zprávou odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1.“.
19.
V § 73 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Podání je učiněno dnem, kdy tomuto správci daně došlo.“.
20.
V § 73 odst. 3 se slova „nebo datovou zprávou“ zrušují.
21.
V § 74 odstavec 1 zní:
„(1)
Správce daně vyzve podatele, aby ve stanovené lhůtě odstranil vady podání,
a)
pro které není způsobilé k projednání,
b)
pro které nemůže mít předpokládané účinky pro správu daní,
c)
které spočívají ve skutečnosti, že podání nebylo učiněno stanoveným způsobem, a které nejsou současně vadami podle písmene a) nebo b), nebo
d)
které spočívají ve skutečnosti, že podání nebylo učiněno ve stanoveném formátu nebo struktuře, a které nejsou současně vadami podle písmene a) nebo b).“.
22.
V § 74 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
23.
V § 74 odstavec 4 zní:
„(4)
Nebudou-li vady podání podle odstavce 1 písm. a) nebo b) ve stanovené lhůtě odstraněny, stává se podání uplynutím této lhůty neúčinným. O tom pořídí správce daně úřední záznam a vyrozumí podatele. Vyrozumění není třeba v případě, že podatel na výzvu k odstranění vad neučinil vůči správci daně žádný úkon.“.
24.
V části druhé hlavě VI nadpis dílu 2 zní:
„Vyhledávací postupy“.
25.
Za § 84 se vkládá označení dílu 3, které včetně nadpisu zní:
„Díl 3
Kontrolní postupy“.
Dosavadní díl 3 se označuje jako díl 4.
26.
V § 85 odst. 3 se slova „postupem pro její zahájení“ nahrazují slovy „doručením oznámení o změně rozsahu daňové kontroly“.
27.
V § 85 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
28.
V § 85 odstavec 5 zní:
„(5)
Oznámení doručované v souvislosti s daňovou kontrolou neobsahuje odůvodnění a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky.“.
29.
V § 85 se odstavec 6 zrušuje.
30.
Za § 85 se vkládá nový § 85a, který zní:
㤠85a
(1)
Daňovou kontrolu, která se týká skutečností, které již byly v souladu s vymezeným rozsahem kontrolovány, je možné opakovat pouze tehdy, pokud
a)
správce daně zjistí nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce daně uplatněny v původní daňové kontrole a které zakládají pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti dosud stanovené daně nebo tvrzení daňového subjektu; takto lze daňovou kontrolu opakovat pouze v rozsahu, který odpovídá nově zjištěným skutečnostem nebo důkazům, nebo
b)
daňový subjekt učiní úkon, kterým mění svá dosavadní tvrzení; takto lze daňovou kontrolu opakovat pouze v rozsahu, který odpovídá změně dosavadního tvrzení daňového subjektu.
(2)
Správce daně uvede důvody pro opakování daňové kontroly v oznámení o zahájení nebo o změně rozsahu daňové kontroly.“.
31.
V § 86 odst. 1 se slova „zahájení a“ zrušují.
32.
V § 86 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „, u něhož je prováděna daňová kontrola,“ zrušují a za slovo „má“ se vkládají slova „v rámci daňové kontroly“.
33.
V § 86 odst. 2 písm. b) se slova „v průběhu daňové kontroly“ zrušují.
34.
V § 86 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „, u něhož je prováděna daňová kontrola,“ nahrazují slovy „v rámci daňové kontroly“.
35.
§ 87 a 88 znějí:
㤠87
(1)
Daňová kontrola je zahájena doručením oznámení o zahájení daňové kontroly, ve kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly.
(2)
Správce daně začne spolu se zahájením daňové kontroly, nebo bez zbytečného odkladu po tomto zahájení zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně.
(3)
Pokud správce daně nezačne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně za podmínek podle odstavce 2, účinek zahájení daňové kontroly na běh lhůty pro stanovení daně nastane až dnem, kdy k započetí takového zjišťování nebo prověřování dojde.
(4)
Dojde-li k zahájení daňové kontroly bez předchozí výzvy k podání daňového tvrzení, ačkoli byl naplněn důvod pro vydání této výzvy, nemá tato skutečnost vliv na účinky tohoto zahájení. Daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené na základě takto zahájené daňové kontroly.
(5)
Dojde-li v průběhu daňové kontroly ke změně místní příslušnosti, může daňovou kontrolu dokončit správce daně, který ji zahájil.
§ 88
(1)
Správce daně na základě provedené kontrolní činnosti sepíše dosavadní výsledek kontrolního zjištění, jehož součástí je hodnocení dosud zjištěných důkazů.
(2)
Pokud z dosavadního výsledku kontrolního zjištění vyplývá, že na jeho základě dojde k vydání rozhodnutí o stanovení daně, správce daně sdělí daňovému subjektu tento výsledek a současně mu stanoví přiměřenou lhůtu pro případné vyjádření.
(3)
V případě, kdy je dosavadní výsledek kontrolního zjištění sdělován při jednání s daňovým subjektem, správce daně lhůtu pro případné vyjádření nestanoví, pokud daňový subjekt v rámci tohoto jednání prohlásí, že stanovení lhůty nepožaduje.
(4)
Daňový subjekt je v rámci vyjádření k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění oprávněn zejména
a)
vznést výhradu k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění,
b)
podat návrh na doplnění dosavadního výsledku kontrolního zjištění.
(5)
Dojde-li na základě vyjádření daňového subjektu k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění k podstatné změně tohoto výsledku, postupuje se podle odstavců 1 až 4.“.
36.
Za § 88 se vkládá nový § 88a, který zní:
㤠88a
(1)
Daňová kontrola je ukončena doručením oznámení o ukončení daňové kontroly, k němuž je přiložena zpráva o daňové kontrole podepsaná úřední osobou.
(2)
Zpráva o daňové kontrole obsahuje
a)
odkaz na oznámení o zahájení daňové kontroly, popřípadě oznámení o změně rozsahu daňové kontroly, a
b)
konečný výsledek kontrolního zjištění, včetně
1.
hodnocení zjištěných důkazů,
2.
stanoviska správce daně k vyjádření daňového subjektu k výsledku dosavadního kontrolního zjištění.
(3)
Pokud z konečného výsledku kontrolního zjištění nevyplývá, že v dané věci dojde k vydání rozhodnutí o stanovení daně, je vyměřovací nebo doměřovací řízení ukončeno doručením oznámení o ukončení daňové kontroly, nejedná-li se o řízení, které bylo zahájeno podáním daňového tvrzení.
(4)
Dojde-li ke stanovení daně výlučně na základě výsledku daňové kontroly, může správce daně doručit rozhodnutí o stanovení daně spolu s oznámením o ukončení daňové kontroly.“.
37.
V § 89 odst. 1 se slova „řádného daňového tvrzení nebo dodatečného“ zrušují a slova „a dalších písemností předložených“ se nahrazují slovy „nebo jiné písemnosti předložené“.
38.
V § 89 odstavec 4 zní:
„(4)
Správce daně může zahájit za účelem odstranění pochybností daňovou kontrolu, jejíž předmět a rozsah nejsou tímto účelem omezeny. Zahájením této daňové kontroly je postup k odstranění pochybností ukončen.“.
39.
V § 90 odst. 1 se slovo „odpovědi“ nahrazuje slovy „svého úkonu“.
40.
V § 90 odst. 3 se věta první zrušuje.
41.
V § 90 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Nedošlo-li k odstranění pochybností ohledně skutečnosti, která nemá vliv na výši daně, vydá správce daně rozhodnutí ve věci nebo rozhodnutí o zastavení řízení, v jehož odůvodnění uvede výsledek postupu k odstranění pochybností.“.
42.
V § 92 odst. 3 se slova „řádném daňovém tvrzení, dodatečném“ zrušují.
43.
V § 101 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Rozhodnutí, kterým je jeho příjemci přiznáváno právo anebo prohlášeno právo stanovené zákonem, je vůči správci daně účinné okamžikem jeho vydání.“.
44.
V § 101 odst. 6 se slovo „zaprotokolovaný“ nahrazuje slovem „prokazatelný“.
45.
V § 102 odst. 1 písm. f) se slovo „odvolání“ nahrazuje slovy „řádný opravný prostředek“.
46.
V § 115 odst. 3 se slova „15 dnů; žádost“ nahrazují slovy „než 15 dnů a lze ji prodloužit. Žádost“.
47.
V § 122 odstavec 3 zní:
„(3)
Přezkoumání rozhodnutí lze nařídit, pokud neuplynula lhůta
a)
pro stanovení daně, jde-li o rozhodnutí o stanovení daně,
b)
pro placení daně, jde-li o rozhodnutí vydané v řízení při placení daní,
c)
3 let ode dne právní moci tohoto rozhodnutí, jde-li o
1.
jiné rozhodnutí než podle písmene a) nebo b),
2.
nařízení z důvodu možného zrušení rozhodnutí o stanovení daně, které nabylo právní moci po uplynutí lhůty pro stanovení daně,
3.
nařízení z důvodu možného zrušení rozhodnutí vydaného při placení daní, které nabylo právní moci po uplynutí lhůty pro placení daně.“.
48.
V § 130 odstavec 4 zní:
„(4)
Správce daně rozhodnutím přidělí daňovému subjektu vlastní identifikátor v případě, že
a)
není daňovému subjektu přidělen obecný identifikátor, nebo
b)
o jeho přidělení daňový subjekt, který je fyzickou osobou a který jej dosud nemá přidělen, požádá; takto přidělený vlastní identifikátor tvoří kmenovou část daňového identifikačního čísla.“.
49.
V § 134 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slova „jehož účelem je stanovení daně“ nahrazují slovy „při němž dochází k vyměření daně“.
50.
V § 134 odst. 3 písm. a) bodě 2 se slova „které je vedeno za účelem stanovení změny poslední známé daně“ nahrazují slovy „při němž dochází k doměření daně“.
51.
V § 134 odst. 3 písm. a) se bod 3 zrušuje.
52.
V § 134 odst. 3 písm. b) se bod 4 zrušuje.
53.
V § 134 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Součástí dílčích řízení podle odstavce 3 je případné řízení o řádném opravném prostředku proti rozhodnutí vydanému v těchto řízeních.“.
54.
V § 136 odstavec 2 zní:
„(2)
Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na
a)
4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
b)
6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud
1.
daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
2.
daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.“.
55.
V § 136 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Žádá-li daňový subjekt o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle § 36 a současně hodlá využít prodloužení této lhůty podle odstavce 2 písm. a), nebo podle odstavce 2 písm. b) bodu 2, uvede v žádosti tuto skutečnost, jinak se při posouzení žádosti o prodloužení lhůty zohlední délka lhůty podle odstavce 1. Uvede-li daňový subjekt v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá využít prodloužení lhůty podle odstavce 2, a následně nedodrží podmínky pro toto prodloužení, nárok na prodloužení lhůty podle § 36 zaniká.“.
56.
V § 138 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Daňové přiznání podané po uplynutí tříměsíční lhůty podle § 136 odst. 1 lze nahradit opravným daňovým přiznáním pouze, jsou-li obě tato daňová přiznání podána
a)
elektronicky v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. a),
b)
poradcem v prodloužené lhůtě podle § 136 odst. 2 písm. b) bodu 2, nebo
c)
ve lhůtě, která byla prodloužena pouze podle § 36.“.
57.
V § 140 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo byla zahájena daňová kontrola“.
58.
V § 141 odst. 2 se za slovo „byla“ vkládá slovo „pravomocně“.
59.
V § 141 odstavec 6 zní:
„(6)
Lhůta podle odstavce 1 věty první neběží po dobu, kdy není přípustné podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování.“.
60.
V § 141 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.
61.
V § 142 odst. 1 se za slova „správce daně“ vkládá slovo „pravomocně“.
62.
V § 143 odstavec 3 zní:
„(3)
K doměření daně z moci úřední může dojít pouze
a)
na základě výsledku daňové kontroly, nebo
b)
v případě, kdy daňový subjekt nevyhoví výzvě k podání dodatečného daňového tvrzení.“.
63.
V § 143 odst. 4 se za slovo „byla“ vkládá slovo „pravomocně“.
64.
V § 144 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo byla zahájena daňová kontrola“.
65.
Nadpis § 145 zní:
„Výzva k podání daňového tvrzení“.
66.
V § 145 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Výzva k podání daňového tvrzení nezahajuje vyměřovací nebo doměřovací řízení z moci úřední.
(4)
Nevyhoví-li daňový subjekt výzvě k podání daňového tvrzení a neučiní-li ve lhůtě uvedené ve výzvě podání, kterým se zahajuje vyměřovací nebo doměřovací řízení, je vyměřovací nebo doměřovací řízení zahájeno uplynutím této lhůty.“.
67.
Za § 145 se vkládá nový § 145a, který včetně nadpisu zní:
㤠145a
Daňové tvrzení podané v zahájeném řízení
(1)
Podání daňového tvrzení v průběhu vyměřovacího nebo doměřovacího řízení není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném daňovém tvrzení se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje.
(2)
Odstavec 1 platí i pro podání daňového tvrzení v průběhu řízení o mimořádném opravném prostředku nebo dozorčím prostředku proti rozhodnutí o stanovení daně.
(3)
Daňové tvrzení k dani, ohledně jejíhož stanovení je vedeno řízení před soudem ve správním soudnictví, není přípustné a nezahajuje další řízení. Bylo-li toto daňové tvrzení podáno před zahájením řízení před soudem ve správním soudnictví, nelze v doměřovacím řízení zahájeném podáním tohoto daňového tvrzení dále pokračovat.“.
68.
V § 146 odst. 1 se slova „, a to jak v řádném daňovém tvrzení nebo dodatečném daňovém tvrzení, tak i při stanovení daně správcem daně“ zrušují.
69.
V § 147 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Správce daně v nalézacím řízení stanoví daňovému subjektu daň rozhodnutím o stanovení daně, které se označuje jako
a)
platební výměr, jde-li o vyměření daně,
b)
dodatečný platební výměr, jde-li o doměření daně, nebo
c)
hromadný předpisný seznam, stanoví-li tak jiný zákon.
(2)
Rozhodnutí o stanovení daně se neodůvodňuje; to neplatí, pokud
a)
se stanovená daň odchyluje od daně tvrzené daňovým subjektem, nebo
b)
dojde ke stanovení daně z moci úřední.“.
70.
V § 147 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
71.
V § 148 odst. 7 se slova „řádné daňové tvrzení nebo dodatečné“ zrušují.
72.
V § 149 odstavec 1 zní:
„(1)
Správce daně vede evidenci daní, kde zaznamenává stanovení daně, vznik, splnění, popřípadě jiný zánik daňových povinností, a z toho vyplývající přeplatky, nedoplatky a případné převody. Tyto údaje jsou evidovány na osobních daňových účtech.“.
73.
V § 149 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „v písemné nebo elektronické podobě“ zrušují.
74.
V § 153 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Správce daně tak učiní vždy, jedná-li se o nedoplatek, který má být poprvé vymáhán; to neplatí, byl-li daňový subjekt o nedoplatku již dříve vyrozuměn, hrozí-li nebezpečí z prodlení nebo by vyrozumění bylo zjevně neúčelné.“.
75.
Nadpis nad § 154 se zrušuje.
76.
Pod označení § 154 se vkládá nadpis, který zní:
„Přeplatek“.
77.
V § 154 odst. 2 se slova „do 10 dnů ode dne, kdy má být přeplatek na úhradu nedoplatku na jiném osobním daňovém účtu použit,“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „; to neplatí, pokud daňový subjekt o takové použití přeplatku požádá“.
78.
§ 155 včetně nadpisu zní:
㤠155
Vrácení, použití a převod vratitelného přeplatku
(1)
Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o
a)
vrácení vratitelného přeplatku,
b)
použití vratitelného přeplatku na úhradu
1.
nedoplatku jiného daňového subjektu u téhož nebo jiného správce daně,
2.
zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky,
c)
převod vratitelného přeplatku na jiný osobní daňový účet u téhož nebo jiného správce daně.
(2)
Žádosti o vrácení, použití nebo převod vratitelného přeplatku správce daně vyhoví pouze tehdy, pokud vratitelný přeplatek dosahuje v době podání žádosti částku nejméně 200 Kč. V opačném případě správce daně žádosti vyhoví pouze tehdy, pokud vratitelný přeplatek této částky dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti.
(3)
Žádosti o vrácení, použití nebo převod vratitelného přeplatku správce daně nevyhoví,
a)
existuje-li odůvodněný předpoklad, že do 1 měsíce ode dne, kdy má být vratitelný přeplatek vrácen, použit nebo převeden, dojde ke vzniku povinnosti uhradit daň na stejném osobním daňovém účtu, nebo
b)
vznikl-li tento vratitelný přeplatek v důsledku uhrazení daně, která dosud nebyla pravomocně stanovena nebo u které dosud neuplynul náhradní den splatnosti.
(4)
Správce daně vratitelný přeplatek nižší než 200 Kč vrátí, použije nebo převede na základě žádosti daňového subjektu, nebo bez žádosti jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti.
(5)
Nelze-li žádosti o vrácení, použití nebo převod vratitelného přeplatku vyhovět, správce daně o tom daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumí.
(6)
Za den vrácení vratitelného přeplatku se považuje den, kdy došlo k jeho odepsání z účtu správce daně. Účinky změny v evidenci daní v důsledku použití nebo převodu vratitelného přeplatku nastanou ke dni, kdy došla žádost správci daně, nejdříve však ke dni vzniku vratitelného přeplatku.“.
79.
Za § 155 se vkládají nové § 155a a 155b, které včetně nadpisů znějí:
㤠155a
Postup při vrácení vratitelného přeplatku
(1)
Vratitelný přeplatek vrací správce daně v české měně ve výši, v jaké byl evidován.
(2)
Vratitelný přeplatek vrací správce daně
a)
bezhotovostním převodem na účet vedený u poskytovatele platebních služeb určený daňovým subjektem,
b)
poštovním poukazem, nebo
c)
v hotovosti, pokud jeho výše nepřesahuje 1 000 Kč a správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejní, že tento způsob vrácení vratitelného přeplatku umožňuje, a určí podmínky, které je při tom nutné dodržet.
(3)
Je-li daňový subjekt u správce daně registrován, je povinen určit k vrácení vratitelného přeplatku jeden z účtů u poskytovatelů platebních služeb uvedených při registraci; při tom je povinen upřednostnit účet vedený u poskytovatele platebních služeb v České republice.
(4)
Nesplní-li daňový subjekt povinnost podle odstavce 3, vyzve jej správce daně ke zjednání nápravy.
(5)
V případě bezhotovostního převodu na účet vedený u poskytovatele platebních služeb mimo území členského státu Evropské unie hradí náklady převodu daňový subjekt.
§ 155b
Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku
(1)
Správce daně vrátí vratitelný přeplatek na žádost daňového subjektu do 30 dnů ode dne obdržení žádosti o vrácení vratitelného přeplatku.
(2)
Pokud vratitelný přeplatek nedosahuje v době podání žádosti částku nejméně 200 Kč, lhůta pro jeho vrácení počíná běžet až ode dne následujícího po dosažení této částky.
(3)
Vznikne-li v důsledku stanovení daňového odpočtu vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně daňovému subjektu bez žádosti do
a)
15 dnů ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru, nebo
b)
30 dnů ode dne, který se považuje za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru v případě, kdy se výsledek vyměření nebo doměření daňovému subjektu neoznamuje.
(4)
Vznikne-li v důsledku zrušení, změny, zániku účinnosti nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně nebo zajišťovacího příkazu vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně bez žádosti do 15 dnů ode dne
a)
účinnosti rozhodnutí, kterým došlo ke zrušení, změně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně nebo zajišťovacího příkazu; v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy počíná lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku běžet ode dne, kdy byla podle § 162 odst. 3 správci daně sdělena skutečnost, že došlo ke zrušení, změně nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně,
b)
zániku účinnosti zajišťovacího příkazu.
(5)
Vznikne-li v důsledku neoprávněného vymáhání přeplatek, správce daně jej vrátí bez žádosti do 15 dnů ode dne prohlášení neoprávněného vymáhání, pokud
a)
je vratitelným přeplatkem, nebo
b)
jde o peněžní prostředky pocházející z majetku v rozsahu, v němž tento majetek nepodléhá vymáhání.
(6)
Stanoví-li zákon, že se vratitelný přeplatek vrací bez žádosti, správce daně tento vratitelný přeplatek daňovému subjektu nevrátí, pokud je o to daňovým subjektem před jeho vrácením požádán. Je-li vratitelný přeplatek evidován na osobním depozitním účtu, musí daňový subjekt v žádosti uvést, na který osobní daňový účet má být vratitelný přeplatek převeden.“.
80.
§ 157 zní:
㤠157
(1)
Není-li dodržena některá z podmínek rozhodnutí o posečkání, pozbývá toto rozhodnutí účinnosti uplynutím dne jejího nedodržení. O tom správce daně vydá rozhodnutí.
(2)
Rozhodnutí o posečkání pozbývá účinnosti rovněž uplynutím dne předcházejícího dni, ve kterém došlo ke vstupu daňového subjektu do likvidace nebo k nabytí účinnosti rozhodnutí o úpadku daňového subjektu.“.
81.
Za § 157 se vkládá nový § 157a, který zní:
㤠157a
Úhrada daně je posečkána ode dne přiznání odkladného účinku v řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví nebo před Ústavním soudem. Toto posečkání skončí uplynutím dne, kdy rozhodnutí soudu ve věci související se stanovením daně nabylo právní moci.“.
82.
V § 159 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Vyrozumívá-li správce daně osobu zúčastněnou na správě daní o úkonu při placení daní, proti němuž lze uplatnit námitku, poučí ji současně o možnosti jejího uplatnění.“.
83.
V § 159 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
V případě, kdy námitka směřuje proti rozhodnutí správce daně, je řádným opravným prostředkem proti tomuto rozhodnutí. Řádným opravným prostředkem námitka není ve vztahu k ustanovení vylučujícímu uplatnění řádného opravného prostředku.
(6)
Ochrany před nečinností správce daně při placení daní se lze namísto podnětu na nečinnost domáhat prostřednictvím námitky.“.
84.
V § 160 odst. 1 se slovo „Nedoplatek“ nahrazuje slovem „Daň“ a věta poslední se zrušuje.
85.
V § 160 odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
pravomocné stanovení daně,“.
Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d).
86.
V § 160 odst. 4 se za písmeno b) vkládají nová písmena c) a d), která znějí:
„c)
uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou u osoby s dispozičními oprávněními během insolvenčního řízení,
d)
posečkání úhrady daně podle § 157a,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena e) až g).
87.
V § 160 odst. 4 písm. g) se slovo „nedoplatku“ nahrazuje slovem „daně“.
88.
V § 160 odst. 5 se slova „nedoplatku zajištěného“ nahrazují slovy „daně zajištěné“.
89.
V § 160 odst. 6 se slova „nedoplatek zajištěn“ nahrazují slovy „daň zajištěna“ a slovo „nedoplatek“ se nahrazuje slovem „daň“.
90.
V § 160 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Lhůta pro placení daně neskončí dříve než lhůta pro stanovení této daně.“.
91.
Za § 160 se vkládá nový § 160a, který včetně nadpisu zní:
㤠160a
Lhůta pro zánik vratitelného přeplatku
Nepožádá-li daňový subjekt o vrácení vratitelného přeplatku do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně, který jej evidoval.“.
92.
V § 162 odst. 4 se slovo „informace“ nahrazuje slovem „údaje“.
93.
V § 162 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Údaje podle odstavců 2 až 4 lze poskytovat také v rozsahu a způsobem dohodnutým mezi příslušným orgánem veřejné moci a správcem daně.“.
94.
V § 165 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Správce daně vrátí platbu provedenou omylem na žádost toho, kdo za daňový subjekt platbu uhradil, poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb podanou nejpozději v den, kdy platba daně byla zaevidována v evidenci daní. Omyl musí být v žádosti prokázán.
(3)
Je-li žádost podle odstavce 2 podána po dni, kdy byla platba zaevidována v evidenci daní, nejpozději však do 1 roku od tohoto dne, posoudí se jako žádost o vrácení vratitelného přeplatku podaná daňovým subjektem s tím, že případný vratitelný přeplatek evidovaný v době podání žádosti se vrací žadateli namísto daňovému subjektu. Tomu, kdo za daňový subjekt uhradil platbu, lze takto vzniklý vratitelný přeplatek vrátit pouze tehdy, pokud nemá současně u správce daně evidován nedoplatek, na který by bylo možné tento přeplatek převést.“.
95.
V § 165 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
O vrácení vratitelného přeplatku podle odstavce 3, jehož výše přesahuje částku 1 000 Kč, se daňový subjekt vyrozumí.“.
96.
V § 166 odst. 4 se slova „jiného právního předpisu15)“ nahrazují slovy „občanského zákoníku“.
Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje.
97.
V § 167 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Je-li zajišťovací příkaz vykonatelný, může správce daně na základě předchozího písemného souhlasu daňového subjektu s úředně ověřeným podpisem vyzvat tento daňový subjekt k podání prohlášení o majetku i v případě, že by nedoplatek mohl být uhrazen daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb.“.
98.
V § 168 odst. 3 se za slova „Pominou-li před“ vkládá slovo „pravomocným“, za slova „daně před“ se vkládá slovo „pravomocným“ a věta poslední se zrušuje.
99.
V § 168 odst. 4 se slova „ke stanovení“ nahrazují slovy „k pravomocnému stanovení“, za slovo „jejího“ se vkládá slovo „pravomocného“ a věta poslední se zrušuje.
100.
V § 168 odst. 5 se věta druhá zrušuje.
101.
V § 170 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „K ujednání dlužníka a věřitele podle občanského zákoníku, které vylučuje postoupení pohledávky jinému, se přitom nepřihlíží.“.
102.
V § 172 odst. 6 se slovo „poukáže“ nahrazuje slovem „vrátí“.
103.
Za § 174 se vkládají nové § 174a a 174b, které včetně nadpisů znějí:
㤠174a
Záloha na daňový odpočet
(1)
V případě, kdy tak stanoví zákon, vzniká daňovému subjektu nárok na zálohu na daňový odpočet ve výši odpovídající té části daňového odpočtu nárokovaného v jím podaném daňovém tvrzení, kterou správce daně nehodlá prověřovat v rámci postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly.
(2)
Nárok na zálohu na daňový odpočet nevzniká, pokud by výše jednotlivé zálohy nedosáhla částky 50 000 Kč.
(3)
Jsou-li naplněny podmínky pro vznik zálohy na daňový odpočet, správce daně ji bez zbytečného odkladu předepíše do evidence daní s účinky ke dni tohoto předepsání a současně o tom daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumí.
(4)
Vznikne-li v důsledku předepsání zálohy na daňový odpočet vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně daňovému subjektu bez žádosti do 15 dnů ode dne předepsání této zálohy do evidence daní.
(5)
Byla-li proti postupu správce daně při posouzení vzniku nároku na zálohu na daňový odpočet podána námitka, lze novou námitku ve věci týkající se téhož daňového odpočtu podat nejdříve po 60 dnech ode dne právní moci rozhodnutí, kterým je rozhodnuto o předchozí námitce.
§ 174b
Vypořádání zálohy na daňový odpočet
(1)
Správce daně se v rámci rozhodnutí o stanovení daně vypořádá s výší předepsané zálohy na daňový odpočet a určí částku, která má být v důsledku tohoto vypořádání daňovým subjektem uhrazena nebo která se má stát vratkou daňového subjektu.
(2)
Správcem daně vrácená, použitá nebo převedená záloha na daňový odpočet se započte vůči částce, která se má stát v důsledku stanovení daňového odpočtu vratkou daňového subjektu.
(3)
Vznikne-li v důsledku vypořádání daňovému subjektu povinnost uhradit rozdíl mezi správcem daně vrácenou, použitou nebo převedenou zálohou na daňový odpočet a výší stanovené daně, je daňový subjekt povinen vzniklý rozdíl uhradit do 15 dnů ode dne právní moci platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru.“.
104.
V § 184 odst. 5 se slova „přiznaný úrok z neoprávněného jednání správce daně, popřípadě“ nahrazují slovem „přiznanou“.
105.
V § 194a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro elektronickou dražbu movité věci se § 227 použije obdobně.“.
106.
V § 227 odst. 1 se slova „Dražební vyhláška o opakované dražbě se doručí rovněž vydražiteli, který neuhradil nejvyšší dražební podání včas. Ten“ nahrazují slovy „Vydražitel, který neuhradil nejvyšší dražební podání včas,“.
107.
V § 236 odst. 2 se slova „prodlení, které nastalo před stanovením daně, je splatný do 30 dnů ode dne jejího stanovení“ nahrazují slovy „skutečností, které nastaly před vydáním rozhodnutí o stanovení daně, se nepředepíše do evidence daní dříve než takto stanovená daň“.
108.
V § 240c odst. 1 se slova „řádné daňové tvrzení nebo dodatečné“ zrušují.
109.
V § 244 odst. 1 se za text „§ 245“ vkládá text „odst. 1“.
110.
V § 244 odst. 2 se slova „řádné daňové tvrzení nebo dodatečné“ zrušují.
111.
V § 245 se slova „řádné daňové tvrzení nebo dodatečné“ a slova „řádného daňového tvrzení nebo dodatečného“ zrušují.
112.
V § 245 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Lhůta pro podání daňového přiznání za předcházející zdaňovací období u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, které dosud nebylo podáno, činí pro účely posouzení podmínky podle odstavce 1, zda lhůta dosud neuplynula, 6 měsíců po uplynutí tohoto zdaňovacího období.“.
113.
Na konci nadpisu části čtvrté se doplňují slova „A NÁHRADY“.
114.
Nad § 246 se vkládá označení hlavy I, které včetně nadpisu zní:
„HLAVA I
PŘESTUPKY“.
115.
Nad § 247 se vkládá označení hlavy II, které včetně nadpisu zní:
„HLAVA II
POKUTY A PENÁLE“.
116.
V § 247 odst. 2 se slova „, nestanoví-li zákon jiný důsledek“ zrušují.
117.
V § 247a odstavec 2 zní:
„(2)
Tomu, kdo na výzvu správce daně neodstraní vadu podání podle § 74 odst. 1 písm. c) nebo d), vzniká povinnost uhradit pokutu ve výši 1000 Kč.“.
118.
V § 247a odst. 3 se slova „a současně ji předepíše do evidence daní“ zrušují.
119.
V § 247a odstavec 4 zní:
„(4)
Správce daně může rozhodnout o zvýšení pokuty podle odstavce 2 až na 50000 Kč, pokud neodstranění vady podání podle § 74 odst. 1 písm. c) nebo d) závažně ztěžuje správu daní.“.
120.
V § 250 odst. 3 se slova „řádného daňového tvrzení nebo dodatečného“ zrušují a částka „200 Kč“ se nahrazuje částkou „1 000 Kč“.
121.
V § 250 odst. 4 se slova „řádné daňové tvrzení nebo dodatečné“ zrušují a slovo „tato“ se nahrazuje slovem „toto“.
122.
V § 250 odst. 6 se slova „a současně ji předepíše do evidence daní“ zrušují.
123.
V § 250 odst. 7 písm. a) se slova „řádné daňové tvrzení nebo dodatečné“ zrušují.
124.
V § 250 odst. 7 písm. b) se slova „řádného daňového tvrzení nebo dodatečného“ zrušují.
125.
V § 251 odst. 3 se slova „a současně je předepíše do evidence daní“ zrušují.
126.
V § 251 odstavec 4 zní:
„(4)
Povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně. To neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nebylo přípustné.“.
127.
Za § 251 se vkládají označení hlavy III a dílu 1, která včetně nadpisů znějí:
„HLAVA III
ÚROKY
Díl 1
Společná ustanovení“.
128.
V části čtvrté hlavě III se pod nadpis dílu 1 vkládají nové § 251a až 251d, které včetně nadpisů znějí:
㤠251a
Společná ustanovení o úrocích
(1)
Úrok vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik.
(2)
Úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.
(3)
Správce daně vyrozumí daňový subjekt způsobem podle § 153 odst. 3 o předpisu úroku, je-li úrok předepsán do evidence daní z důvodu, že pominuly podmínky pro jeho další vznik.
(4)
Proti postupu správce daně v souvislosti s předepsáním a vyplacením úroku je daňový subjekt oprávněn uplatnit námitku.
§ 251b
Společná ustanovení o úrocích hrazených daňovým subjektem
(1)
Úrokem hrazeným daňovým subjektem je
a)
úrok z prodlení,
b)
úrok z posečkané částky.
(2)
Vznikne-li úrok hrazený daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen jej uhradit správci daně.
(3)
Do evidence daní správce daně předepíše úrok hrazený daňovým subjektem, u kterého
a)
dosud trvají podmínky pro jeho vznik, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu, nebo
b)
pominuly podmínky pro jeho další vznik.
(4)
Úrok hrazený daňovým subjektem u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně.
§ 251c
Společná ustanovení o úrocích hrazených správcem daně
(1)
Úrokem hrazeným správcem daně je
a)
úrok z vratitelného přeplatku,
b)
úrok z nesprávně stanovené daně,
c)
úrok z daňového odpočtu.
(2)
Vznikne-li úrok hrazený správcem daně, je správce daně povinen jej uhradit daňovému subjektu.
(3)
Úrok hrazený správcem daně, u kterého pominuly podmínky pro jeho vznik, předepíše správce daně do evidence daní.
(4)
Úrok hrazený správcem daně je hrazen z rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správce daně.
(5)
Úrok hrazený správcem daně nevzniká v případě vratitelného přeplatku, který správce daně daňovému subjektu nevrátil proto, že o to byl daňovým subjektem požádán.
§ 251d
Vztah úroků hrazených správcem daně k náhradě újmy
Přiznat náhradu škody nebo přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, které byly způsobeny daňovému subjektu jednáním správce daně, lze pouze v rozsahu, v jakém nevzniká úrok hrazený správcem daně.“.
129.
Nadpis nad § 252 se zrušuje.
130.
Za § 251d se vkládá označení dílu 2, které včetně nadpisu zní:
„Díl 2
Úroky hrazené daňovým subjektem“.
131.
§ 252 a 253 včetně nadpisů znějí:
㤠252
Úrok z prodlení
(1)
Základem pro výpočet úroku z prodlení je
a)
splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo
b)
vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně.
(2)
Úrok z prodlení vzniká
a)
od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo
b)
ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby.
(3)
Úrok z prodlení nevzniká
a)
po dobu posečkání,
b)
u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti,
c)
v případě příslušenství daně,
d)
v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy.
(4)
Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.
(5)
Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.
§ 253
Úrok z posečkané částky
(1)
Základem pro výpočet úroku z posečkané částky je daň, u které bylo povoleno nebo nastalo posečkání.
(2)
Úrok z posečkané částky vzniká po dobu posečkání.
(3)
Úrok z posečkané částky nevzniká po dobu, kdy nevzniká úrok z prodlení z jiného důvodu, než je posečkání.
(4)
Výše úroku z posečkané částky odpovídá polovině úroku z prodlení nebo jeho obdoby podle jiného zákona, nejvýše však polovině úroku z prodlení podle tohoto zákona.
(5)
Úrok z posečkané částky je splatný do 30 dnů ode dne, kdy pominuly podmínky pro jeho vznik.“.
132.
Za § 253 se vkládá označení dílu 3, které včetně nadpisu zní:
„Díl 3
Úroky hrazené správcem daně“.
133.
V části čtvrté hlavě III se pod nadpis dílu 3 vkládá nový § 253a, který včetně nadpisu zní:
㤠253a
Úrok z vratitelného přeplatku
(1)
Základem pro výpočet úroku z vratitelného přeplatku je vratitelný přeplatek, který nebyl v souladu se zákonem vrácen, použit nebo převeden.
(2)
Úrok z vratitelného přeplatku vzniká ode dne následujícího po dni, ve kterém uplynula lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku, do dne jeho vrácení, použití nebo převedení.
(3)
Úrok z vratitelného přeplatku nevzniká
a)
po dobu, kdy vzniká úrok z daňového odpočtu,
b)
v případě pozdního vrácení úroku hrazeného správcem daně.
(4)
Výše úroku z vratitelného přeplatku odpovídá výši úroku z prodlení.“.
134.
§ 254 včetně nadpisu zní:
㤠254
Úrok z nesprávně stanovené daně
(1)
Základem pro výpočet úroku z nesprávně stanovené daně je
a)
část uhrazené daně, o kterou byla snížena daň stanovená nad rámec tvrzení daňového subjektu nebo z moci úřední,
b)
část daňového odpočtu nárokovaného v daňovém tvrzení, o kterou byl zvýšen daňový odpočet stanovený odlišně od tohoto daňového tvrzení, nebo
c)
částka uhrazená na základě nezákonného nebo nicotného zajišťovacího příkazu.
(2)
Úrok z nesprávně stanovené daně vzniká ode dne následujícího po
a)
náhradním dni splatnosti daně, nebo došlo-li k její úhradě později, ode dne její úhrady, do dne jejího vrácení, použití nebo převedení, nejpozději však do uplynutí lhůty pro její vrácení,
b)
posledním dni lhůty podle § 155b odst. 3 do dne vrácení, použití nebo převedení daňového odpočtu, nejpozději však do uplynutí lhůty podle § 155b odst. 4 písm. a), nebo
c)
dni splatnosti částky uvedené v zajišťovacím příkazu, nebo došlo-li k její úhradě později, ode dne její úhrady, do dne jejího vrácení, použití nebo převedení, nejpozději však do uplynutí lhůty pro její vrácení.
(3)
Úrok z nesprávně stanovené daně nevzniká v případě stanovení
a)
daně nebo daňového odpočtu, které se neodchylují od daňového tvrzení,
b)
daně nebo daňového odpočtu, pokud následně vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce daně uplatněny v řízení již dříve a mohly mít podstatný vliv na toto stanovení,
c)
daně nebo daňového odpočtu, pokud rozhodnutí o stanovení daně bylo učiněno na základě padělaného nebo pozměněného dokladu anebo písemnosti obsahující nepravdivé údaje předložené daňovým subjektem,
d)
daně nebo daňového odpočtu, pokud rozhodnutí o stanovení daně bylo dosaženo trestným činem daňového subjektu, nebo
e)
peněžitého plnění v rámci dělené správy.
(4)
Výše úroku z nesprávně stanovené daně odpovídá výši úroku z prodlení.
(5)
Výše úroku z nesprávně stanovené daně podle odstavců 1 až 4 se zvyšuje na dvojnásobek po dobu, kdy je vedeno exekuční řízení.“.
135.
Označení části páté se včetně nadpisu zrušuje.
136.
§ 254a včetně nadpisu zní:
㤠254a
Úrok z daňového odpočtu
(1)
Základem pro výpočet úroku z daňového odpočtu je daňový odpočet stanovený správcem daně.
(2)
Úrok z daňového odpočtu vzniká ode dne následujícího po uplynutí doby 4 měsíců od posledního dne lhůty stanovené pro podání daňového tvrzení, ze kterého vyplývá, že daňovému subjektu má vzniknout daňový odpočet, nebo ode dne, kdy bylo toto daňové tvrzení podáno, pokud bylo podáno po lhůtě stanovené pro jeho podání, do dne vrácení, převedení nebo použití daňového odpočtu, nejpozději však do uplynutí lhůty pro jeho vrácení.
(3)
Běh doby podle odstavce 2 se staví a úrok z daňového odpočtu nevzniká ode dne vydání
a)
výzvy k odstranění vad podání, které je učiněno v rámci nalézacího řízení týkajícího se daňového odpočtu, do dne, kdy dojde k odstranění těchto vad, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené v této výzvě, nebo
b)
rozhodnutí, kterým správce daně stanoví lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku dosavadního kontrolního zjištění, do dne, kdy dojde ze strany daňového subjektu k požadovanému vyjádření, nebo kdy dojde k marnému uplynutí lhůty stanovené k vyjádření.
(4)
Úrok z daňového odpočtu nevzniká z části daňového odpočtu, které odpovídá záloha na daňový odpočet, a to ode dne, kdy byla tato záloha správcem daně vrácena, použita nebo převedena, nejpozději však do uplynutí lhůty pro její vrácení.
(5)
Výše úroku z daňového odpočtu odpovídá polovině úroku z prodlení.“.
137.
Za § 254a se vkládá označení části páté, které včetně nadpisu zní:
„ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ“.
138.
V § 258 odst. 1 se slova „v § 154 a § 155“ nahrazují slovy „tímto zákonem“.
139.
V § 258 odst. 2 se slova „v § 155 odst. 3 a 5“ nahrazují slovy „pro jeho vrácení“.
140.
V § 259a odst. 4 písm. b) se slovo „povoleného“ zrušuje.
141.
Za § 259a se vkládá nový § 259aa, který včetně nadpisu zní:
㤠259aa
Prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně
(1)
Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně, pokud bylo podáno daňové tvrzení, v důsledku jehož včasného nepodání tato pokuta vznikla, nebo pokud se toto podání stalo bezpředmětným.
(2)
Správce daně může zcela, nebo zčásti prominout pokutu za opožděné tvrzení daně, pokud k prodlení s podáním daňového tvrzení došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu.
(3)
Při posouzení rozsahu, ve kterém bude pokuta za opožděné tvrzení daně prominuta, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost vzniklé pokuty.“.
142.
V § 261 odst. 4 se slova „jejího doručení správci daně příslušnému k jejímu vyřízení“ nahrazují slovy „, kdy byla podána“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, upravující daňovou informační schránku se použijí do dne předcházejícího dni, kdy správce daně zveřejní skutečnost podle § 69 odst. 3 písm. a) bodu 1 zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na daňovou informační schránku zřízenou přede dnem, kdy správce daně zveřejní tuto skutečnost, se použijí ustanovení zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do konce dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po dni, kdy správce daně zveřejní tuto skutečnost; tím není dotčeno právo daňového subjektu současně s daňovou informační schránkou zřízenou přede dnem zveřejnění této skutečnosti využívat daňovou informační schránku zřízenou ode dne zveřejnění této skutečnosti.
2.
V případě, že přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona daňový subjekt nevyhověl výzvě podle § 87 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo neumožnil ve sděleném termínu zahájit a následně provést daňovou kontrolu, účinky této skutečnosti podle § 87 odst. 5 a 6 a § 254a odst. 2 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
3.
Ustanovení § 136 odst. 2 a 6 a § 138 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí na lhůtu pro podání daňového přiznání podávaného za zdaňovací období, které neskončilo přede dnem předcházejícím dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Na lhůtu pro podání daňového přiznání podávaného za zdaňovací období, které skončilo přede dnem předcházejícím dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ustanovení § 136 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Lhůta pro vrácení vratitelného přeplatku, která započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neskončí dříve než v den, ve který by skončila podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Posečkání úhrady daně podle § 157a zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nastane pouze v případě daně, u níž byl odkladný účinek v řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví nebo před Ústavním soudem, přiznán ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Řízení o námitce, které bylo zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Okamžik počátku, běh a délka lhůty pro placení daně se v případě daně, jejíž původní den splatnosti nastal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, posuzuje podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Právní skutečnost zakládající stavení běhu lhůty podle bodu 7 se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona posuzuje podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud uvedená právní skutečnost započala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, staví běh lhůty až ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Lhůta pro placení daně podle bodu 7, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neskončila, neskončí dříve než lhůta pro stanovení této daně.
10.
Povinnost uhradit pokutu podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a o které nebylo před tímto dnem pravomocně rozhodnuto platebním výměrem, zaniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v rozsahu, v jakém by nevznikla podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
11.
Úrok podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u něhož ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvají podmínky pro jeho vznik, se uplatní do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se na tento úrok uplatní zákon č. 280/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
12.
Na řízení a jiné postupy související s uplatněním úroků podle zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 280/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
13.
Žádat o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně lze pouze v případě pokuty vzniklé ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o dani z nemovitých věcí
Čl. III
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 364/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. j) se slova „parcích a“ nahrazují slovy „parcích pozemky zařazené do zóny přírodní a v“.
2.
V § 13 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Je-li v katastru nemovitostí u nemovité věci zapsáno vlastnické právo dvou nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví, hledí se na tyto osoby pro účely daně z nemovitých věcí jako na vlastníky této nemovité věci, u nichž nelze určit podíl na této nemovité věci. To platí obdobně i pro spoluvlastnický podíl na nemovité věci.“.
3.
V § 15a se slova „na daň nižší, než je poslední známá daň,“ zrušují.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ustanovení § 15a zákona č. 338/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. V
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 54/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb. a zákona č. 256/2019 Sb., se mění takto:
1.
§ 101a včetně nadpisu zní:
㤠101a
Elektronická forma podání
(1)
Plátce nebo identifikovaná osoba jsou povinni podat elektronicky
a)
daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání,
b)
kontrolní hlášení, souhrnné hlášení nebo jiné hlášení, s výjimkou hlášení podle § 19.
(2)
Pouze elektronicky lze podat přihlášku k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů.
(3)
Podání uvedené v odstavci 1 nebo 2, které není učiněno datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, je neúčinné.“.
2.
V § 101g odstavec 4 zní:
„(4)
Správce daně může plátci, kterému podle daňového řádu není doručováno elektronicky, namísto jiných způsobů doručování doručit výzvu související s kontrolním hlášením elektronicky prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu za tímto účelem uvedenou plátcem.“.
3.
V § 101g se odstavec 6 zrušuje.
4.
V § 104 odst. 8 písm. c) se slova „nebo předmětem výzvy správce daně k zahájení daňové kontroly poté, co plátce neumožnil daňovou kontrolu zahájit, která byla plátci oznámena“ zrušují.
5.
§ 105 včetně nadpisu zní:
㤠105
Přeplatek skupiny
Přeplatek skupiny vzniklý v důsledku stanovení daně se použije na úhradu případného nedoplatku skupiny nebo kteréhokoli člena skupiny. Pokud skupina ani žádný její člen nemají nedoplatek, stává se tento přeplatek vratitelným.“.
6.
Za § 105 se vkládá nový § 105a, který včetně nadpisu zní:
㤠105a
Záloha na nadměrný odpočet
Plátci vzniká nárok na zálohu na nadměrný odpočet ve výši a za podmínek uvedených v daňovém řádu.“.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti identifikovaných osob u daně z přidané hodnoty za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije § 101a odst. 1 a 2 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
V případě, že přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona daňový subjekt nevyhověl výzvě podle § 87 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo neumožnil ve sděleném termínu zahájit a následně provést daňovou kontrolu, účinky této skutečnosti podle § 104 odst. 8 písm. c) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o Finanční správě České republiky
Čl. VII
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 14/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
Za § 13b se vkládá nový § 13c, který včetně nadpisu zní:
㤠13c
Zvláštní ustanovení o daňové informační schránce
Ustanovení daňového řádu upravující daňovou informační schránku se použijí pro celý rozsah působnosti orgánů finanční správy.“.
2.
V § 15 úvodní části ustanovení se slovo „, který“ nahrazuje slovy „a zaměstnanec, kteří“.
3.
V § 15 písmeno a) zní:
„a)
výdělečně provádět kontrolní, daňovou nebo účetní poradenskou nebo obdobnou činnost pro daňové subjekty nebo pro příjemce
1.
dotací,
2.
návratných finančních výpomocí, nebo
3.
jiných peněžních prostředků státu podle rozpočtových pravidel,“.
4.
V § 15 písm. b) se za slovo „prokuristou,“ vkládají slova „správcem svěřenského fondu,“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o Celní správě České republiky
Čl. VIII
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 206/2019 Sb., se mění takto:
1.
Za § 11b se vkládá nový § 11c, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 14 zní:
㤠11c
Zvláštní ustanovení o daňové informační schránce
(1)
Ustanovení daňového řádu upravující daňovou informační schránku se použijí pro celý rozsah působnosti orgánů celní správy.
(2)
Přístup do daňové informační schránky zřízené orgánem celní správy je možný také prostřednictvím Systému jednotné správy uživatelů a digitálního podpisu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie14), a to v případě, že tento orgán celní správy zveřejnil způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je technicky vybaven pro využití tohoto přístupu.
14)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1026 ze dne 21. června 2019 o technických postupech pro vývoj, údržbu a používání elektronických systémů pro výměnu informací a uchovávání těchto informací v souladu s celním kodexem Unie.“.
2.
V § 27 odstavec 1 zní:
„(1)
Celník je v případech, na něž se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle daňového řádu nebo jiného právního předpisu s výjimkou zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů, povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při své činnosti nebo v souvislosti s ní. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru celníka.“.
3.
V § 27 odst. 3 se slova „se nemůže celník“ nahrazují slovy „uložené podle tohoto zákona se nelze“, za slovo „sboru,“ se vkládají slova „zpravodajské službě České republiky,“ a za slovo „dozor“ se vkládají slova „nebo který vede řízení o přestupku“.
4.
V § 27 odst. 4 se slova „celníka nebo“ zrušují a za slovo „odstavci“ se vkládají slova „1 nebo“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o dani z hazardních her
Čl. IX
§ 12 zákona č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, včetně nadpisu zní:
㤠12
Zvláštní ustanovení o doměření daně z moci úřední
K doměření daně z moci úřední může dojít také, pokud správce daně zjistí na základě postupu k odstranění pochybností, že poslední známá daň není ve správné výši.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna celního zákona
Čl. X
Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:
1.
§ 5 včetně nadpisu zní:
㤠5
Zvláštní ustanovení o provádění kontroly po propuštění zboží a kontroly zboží vyjmutého z celního dohledu
(1)
V případě daňové kontroly, jejímž předmětem jsou povinnosti podle celních předpisů, prováděné v případě kontroly po propuštění zboží nebo kontroly zboží vyjmutého z celního dohledu, lze předmět daňové kontroly v jejím průběhu rozšířit nebo zúžit doručením oznámení o změně předmětu daňové kontroly.
(2)
Kontrolu po propuštění zboží a kontrolu zboží vyjmutého z celního dohledu lze provádět společně pro více řízení týkajících se jednoho subjektu.“.
2.
V § 61a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 2 zní:
„(2)
Pokud je rozhodnutí správce cla vydáno a oznámeno elektronicky pomocí systému automatizovaného zpracování dat podle prováděcího rozhodnutí Evropské komise2), neobsahuje odůvodnění, poučení o opravném prostředku nebo jinou náležitost, pokud to na základě tohoto prováděcího rozhodnutí není možné.
2)
Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2019/2151 ze dne 13. prosince 2019, kterým se zavádí pracovní program pro vývoj elektronických systémů stanovených v celním kodexu Unie a jejich uvedení do provozu.“.
3.
V nadpisu § 66 se slova „neoprávněného jednání správce cla“ nahrazují slovy „nesprávně stanoveného cla“.
4.
V § 66 se slova „neoprávněného jednání správce cla“ nahrazují slovy „nesprávně stanoveného cla“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony
Čl. XI
Zákon č. 80/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, se mění takto:
1.
V části třetí čl. V se body 238 až 243 zrušují.
2.
V části třetí čl. VI bodě 11 se slova „bodů 112 a 238 až 243“ nahrazují slovy „bodu 112“.
3.
V části jedenácté čl. XIX písm. d) se slova „bodů 112, 238 až 243, která nabývají“ nahrazují slovy „bodu 112, které nabývá“.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 284/2020 Sb. | Zákon č. 284/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 26. 6. 2020, datum účinnosti 1. 10. 2020, částka 108/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna školského zákona
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
* ČÁST TŘETÍ - ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2020
284
ZÁKON
ze dne 10. června 2020,
kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna školského zákona
Čl. I
Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb. a zákona č. 46/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 1 až 4.
2.
V § 4 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání dále stanoví členění obsahu vzdělávání podle jednotlivých období nebo ročníků.“ a ve větě poslední se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“)“.
3.
V § 5 odst. 1 se text „§ 3 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 3 odst. 1“.
4.
V § 28 odst. 8 se text „§ 171 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 171 odst. 3“.
5.
V § 29 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 65 znějí:
„(4)
Žáci mohou při vzdělávání a poskytování školských služeb ve školách a školských zařízeních a s ním přímo souvisejících činnostech
a)
nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi klasifikovanými jako vysoce toxické, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem osoby s odbornou způsobilostí podle zákona upravujícího ochranu veřejného zdraví65) vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem,
b)
nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi neuvedenými v písmenu a) nebo vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu nebo biologickým činitelům, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, pouze pod dohledem odpovědné osoby, která vykonává pedagogickou činnost a splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo instruktora na pracovišti právnických nebo fyzických osob, kde žáci vykonávají praktické vyučování, vykonávaným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
látky, směsi, prachy a biologické činitele uvedené v odstavci 4, se kterými mohou žáci nakládat při základním, středním a zájmovém vzdělávání, při poskytování školských služeb a s ním přímo souvisejících činnostech,
b)
podmínky nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a způsob výkonu dohledu při tomto nakládání a podmínky výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachu a biologickým činitelům, způsob výkonu dohledu při těchto činnostech a požadavky na osobu vykonávající dohled při těchto činnostech.
65)
§ 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
V § 30 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Školní řád nebo vnitřní řád může omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení dětmi, žáky nebo studenty, s výjimkou jejich používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů.“.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.
7.
V § 47 odstavec 1 zní:
„(1)
Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev, náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), a jiná právnická nebo fyzická osoba, zřizující školy a školská zařízení podle § 8 odst. 6, mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky. Přípravnou třídu lze zřídit, pokud se v ní bude vzdělávat nejméně 10 dětí. Ke zřízení přípravné třídy základní školy obcí, svazkem obcí a krajem je nezbytný souhlas krajského úřadu, v případě přípravných tříd zřizovaných registrovanou církví a náboženskou společností, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy6), nebo jinou právnickou nebo fyzickou osobou, je nezbytný souhlas ministerstva.“.
8.
V § 50 odstavec 4 zní:
„(4)
Pokud se cizinec neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty žákem školy.“.
9.
V § 60b odst. 3 se slovo „, jejich“ nahrazuje slovy „zajišťuje ministerstvo nebo z jeho pověření Centrum;“.
10.
V § 77 se za větu první vkládá věta „Žák úspěšně vykoná část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, ze kterých se tato část skládá.“.
11.
§ 78 včetně nadpisu zní:
§ 78
Společná část maturitní zkoušky
(1)
Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou
a)
český jazyk a literatura,
b)
cizí jazyk, který si žák zvolí z nabídky stanovené prováděcím právním předpisem; žák může zvolit pouze takový cizí jazyk, který je vyučován ve škole, jíž je žákem, a
c)
matematika.
(2)
Společná část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury a druhé zkoušky, pro kterou si žák na přihlášce k maturitní zkoušce zvolí jeden ze zkušebních předmětů uvedených v odstavci 1 písm. b) a c).
(3)
Zkoušky společné části maturitní zkoušky se konají formou didaktického testu. Didaktickým testem se pro účely tohoto zákona rozumí písemný test, který je jednotně zadáván a centrálně vyhodnocován, a to způsobem a podle kritérií stanovených prováděcím právním předpisem.
(4)
Žák se může ve společné části dále přihlásit až ke dvěma nepovinným zkouškám ze zkušebních předmětů podle odstavce 1 písm. b) a c) a ze zkušebního předmětu matematika rozšiřující.“.
12.
V § 78a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; to neplatí pro zkušební předmět matematika rozšiřující“.
13.
V § 78a odst. 2 se slova „a dílčí zkoušky“ a slova „konané formou didaktického testu a písemné práce“ zrušují.
14.
V § 78a odstavec 3 zní:
„(3)
Zkoušky společné části maturitní zkoušky může žák konat, pokud úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání.“.
15.
V § 78a se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
16.
V § 78a odst. 4 se slova „nebo předsedovi zkušební maturitní komise“ a slova „nebo předseda zkušební maturitní komise“ zrušují.
17.
V § 78a se odstavec 5 zrušuje.
18.
V § 79 odstavec 1 zní:
„(1)
Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze zkoušky z českého jazyka a literatury, a pokud si žák ve společné části maturitní zkoušky zvolil cizí jazyk, ze zkoušky z tohoto cizího jazyka, a z dalších 2 nebo 3 povinných zkoušek. Počet dalších povinných zkoušek pro daný obor vzdělání stanoví rámcový vzdělávací program. Ve školách a třídách s vyučovacím jazykem národnostní menšiny je jednou z povinných zkoušek zkouška z jazyka národnostní menšiny.“.
19.
V § 79 odst. 4 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
písemné práce,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
20.
V § 79 odst. 4 písm. f) se text „d)“ nahrazuje textem „e)“.
21.
V § 79 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Zkoušky z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka se konají vždy formou písemné práce a formou ústní zkoušky před zkušební maturitní komisí.“.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 6 až 8.
22.
V § 79 odst. 7 se za slova „písemné zkoušky“ vkládají slova „a písemné práce“.
23.
V § 79 se odstavec 8 zrušuje.
24.
V § 80 odst. 1 věta druhá zní „Ministerstvo nebo z jeho pověření Centrum připravuje katalogy a zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky a označuje zadání zkoušek společné části maturitní zkoušky nebo jejich částí za informace veřejně nepřístupné.“.
25.
V § 80 odst. 3 se písmena a) a c) zrušují.
Dosavadní písmeno b) se označuje jako písmeno a) a dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena b) až h).
26.
V § 80 odst. 3 písm. b) se slova „s výjimkou dílčích zkoušek konaných formou ústní,“ zrušují.
27.
V § 80 odst. 3 písm. e) se slova „písmene f)“ nahrazují slovy „písmene d)“.
28.
V § 80 odst. 3 písm. c) a e) a v § 80 odst. 5 písm. d) se slova „, komisaře nebo hodnotitele“ nahrazují slovy „nebo komisaře“.
29.
V § 80 odst. 3 písm. f) se slova „hodnotitele písemných prací a“ zrušují.
30.
V § 80 odst. 3 písm. h) se slova „, zadavatele a hodnotitele“ nahrazují slovy „a zadavatele“.
31.
V § 80 odst. 5 písm. d) se slova „odstavce 3 písm. e)“ nahrazují slovy „odstavce 3 písm. c)“.
32.
V § 80a odst. 1 se slova „Dílčí zkouška konaná ústní formou a zkoušky“ nahrazují slovem „Zkoušky“, věta třetí se nahrazuje větou „Předsedou zkušební maturitní komise může být ten, kdo má odbornou kvalifikaci učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů nebo učitele odborných předmětů střední školy a vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let.“ a věta poslední se nahrazuje větou „Na zkušební maturitní komisi, včetně zkušební maturitní komise při konání písemné práce, se vztahují ustanovení § 74 odst. 6 až 10 s výjimkou § 74 odst. 8 písm. a) obdobně.“.
33.
V § 80a odst. 3 a 4 se slova „, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou“ zrušují.
34.
V § 80a odst. 4 se slova „, s výjimkou dílčích zkoušek konaných ústní formou,“ zrušují.
35.
V § 80a se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
36.
V § 80a odst. 5 se slova „Hodnotitelem pro daný zkušební předmět, komisařem“ nahrazují slovem „Komisařem“.
37.
V § 80b odst. 1 se slova „v prováděcím právním předpisu“ nahrazují slovy „tímto zákonem“.
38.
V § 80b odst. 1 se slovo „Centrum“ nahrazuje slovy „ministerstvo nebo Centrum“.
39.
V § 80b odst. 2 a 3 se slovo „Centrum“ nahrazuje slovy „Ministerstvo nebo Centrum“.
40.
V § 80b odst. 2 písm. b) a d) se slova „a dílčích zkoušek“ zrušují.
41.
V § 81 odst. 1 se slova „dílčí zkoušky konané formou didaktického testu a písemné práce“ nahrazují slovy „zkoušky společné části maturitní zkoušky“.
42.
V § 81 odstavec 6 zní:
„(6)
Žák, který již získal střední vzdělání s maturitní zkouškou vykonáním maturitní zkoušky podle tohoto zákona nebo podle předchozích právních předpisů, na svou žádost nekoná společnou část maturitní zkoušky a písemnou zkoušku a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury a z cizího jazyka v profilové části maturitní zkoušky. Ředitel školy může žákovi podle věty první na jeho žádost uznat další zkoušku profilové části maturitní zkoušky, pokud je obsahově srovnatelná se zkouškou profilové části v dané škole.“.
43.
V § 81 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Pokud žák koná v profilové části maturitní zkoušky alespoň 4 povinné zkoušky, může ředitel školy stanovit, že za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem lze 1 povinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky konanou z cizího jazyka nahradit výsledkem úspěšně vykonané standardizované zkoušky z tohoto cizího jazyka doložené jazykovým certifikátem. Totéž může ředitel stanovit za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem pro 1 nepovinnou zkoušku profilové části maturitní zkoušky.“.
Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12.
44.
V § 81 odst. 10 se za slovo „společné“ vkládají slova „i profilové“.
45.
V § 81 odst. 12 písm. a) se slova „dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce a“ zrušují.
46.
V § 81 odst. 12 písm. b) se slovo „, hodnotitele“ a slova „hodnotitelů a“ zrušují a slova „, komisařů a hodnotitelů písemných prací“ se nahrazují slovy „a komisařů“.
47.
V § 82 odst. 1 písm. b) se slovo „dílčí“ a slova „konané formou didaktického testu“ zrušují.
48.
V § 82 odst. 1 se slova „podle § 80 odst. 3“ nahrazují slovy „podle § 80 odst. 1 nebo 3“.
49.
V § 82 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „dílčí zkoušky společné části maturitní zkoušky konané formou písemné práce a“ zrušují.
50.
V § 82 odst. 2 se slova „konanou formou didaktického testu“ zrušují.
51.
V § 82 odst. 3 se slovo „dílčích“ a slovo „dílčí“ zrušují.
52.
V § 84 odst. 1 se slova „získali střední vzdělání s maturitní zkouškou“ nahrazují slovy „prospěli ve druhém pololetí posledního ročníku oboru vzdělání s maturitní zkouškou“.
53.
V § 108 odst. 1 se slova „pobytu žadatele“ nahrazují slovy „trvalého pobytu žadatele, v případě cizince podle místa pobytu,“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nelze-li místní příslušnost krajského úřadu určit podle věty první, řídí se místem podání žádosti.“.
54.
V § 108 odst. 4 se slova „, vyhotovený tlumočníkem zapsaným v České republice do seznamu znalců a tlumočníků26c)“ včetně poznámky pod čarou č. 26c zrušují.
55.
V § 113 odst. 3 písm. c) bodě 1 se slova „předsedu jmenuje v případech podle odstavce 2 písm. a) ředitel Centra, v případech podle odstavce 2 písm. b) je“ zrušují a za slovo „předsedou“ se vkládá slovo „je“.
56.
V § 113 odst. 4 se slovo „, kterou“ nahrazuje slovy „nebo v místě, které“ a za slova „řediteli školy“ se vkládají slova „nebo, nekoná-li se zkouška ve škole, zadavateli“.
57.
Za § 119 se vkládá nový § 119a, který včetně nadpisu zní:
㤠119a
Výdejna lesní mateřské školy
(1)
Výdejna lesní mateřské školy je typem zařízení školního stravování, které může zajišťovat školní stravování pouze pro děti lesní mateřské školy.
(2)
Výdejnu lesní mateřské školy může zřídit pouze právnická osoba vykonávající činnost lesní mateřské školy.“.
58.
V § 136 odst. 2 písm. d) se text „§ 30 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 30 odst. 5“.
59.
V § 144 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, v případě mateřské školy údaj, zda jde o lesní mateřskou školu, v případě zařízení školního stravování údaj, zda jde o výdejnu lesní mateřské školy“.
60.
V § 144 odst. 1 písm. c) se slova „; v případě mateřské školy údaj, zda se jedná o lesní mateřskou školu“ zrušují.
61.
V § 144 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „; v případě výdejny lesní mateřské školy označení území, kde se uskutečňují školské služby“.
62.
V § 147 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „; v případě výdejny lesní mateřské školy údaj, že se jedná o výdejnu lesní mateřské školy“.
63.
V § 147 odst. 3 se za slovo „škola“ vkládají slova „a výdejna lesní mateřské školy“.
64.
V § 160 odst. 1 písm. a), c) a d) se za slova „speciálními vzdělávacími potřebami,“ vkládají slova „výdaje školy na dopravu při akcích v rámci vzdělávání podle příslušného rámcového vzdělávacího programu,“.
65.
V § 160 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Finanční prostředky ze státního rozpočtu podle odstavce 1 se poskytují nejvýše do výše povoleného počtu dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo školském zařízení, v jednotlivých oborech vzdělání a formách vzdělávání, lůžek, stravovaných nebo jiných jednotek výkonu stanovených jiným právním předpisem64), uvedeného ve školském rejstříku.“.
66.
V § 161 odst. 1 písm. a) bodu 1 se text „odst. 1“ zrušuje.
67.
V § 161 odst. 1 písm. e) se slova „školní družiny,“ zrušují.
68.
V § 161 odst. 2 se za slova „počtu žáků ve třídě“ a slova „počtu žáků v ročníku“ vkládají slova „nebo na školu v závislosti na její struktuře“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Vláda dále může nařízením stanovit pro základní školy, střední školy a konzervatoře zřizované krajem, obcí nebo svazkem obcí maximální počet hodin další přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu na školu v závislosti na její struktuře včetně určení pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají.“.
69.
V § 161 odst. 3 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmena c) až h).
70.
V § 161 odst. 5 se za slova „odstavce 3“ vkládají slova „a případně podle odstavce 7“.
71.
V § 161 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Ministerstvo může v průběhu roku stanovit další finanční prostředky na výdaje podle § 160 odst. 1 písm. c) a d) pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení uvedené v odstavci 1. Ministerstvo stanoví a zveřejní ve Věstníku
a)
podmínky a kritéria pro poskytnutí těchto dalších finančních prostředků a
b)
účel, na který může právnická osoba tyto další finanční prostředky použít, a případné další podmínky, které musí právnická osoba v souvislosti s použitím těchto dalších finančních prostředků splnit.“.
72.
V § 161b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Ministerstvo může vyhlásit a zveřejnit ve Věstníku opravné koeficienty k republikovým normativům podle věty první, zohledňující objektivní rozdíly v činnosti dotčených školských zařízení v jednotlivých krajích.“.
73.
V § 161c odst. 2 písm. c) se slovo „organizační“ zrušuje a za slovo „struktuře“ se vkládají slova „včetně určení pedagogických pracovníků, kteří tyto činnosti vykonávají,“.
74.
V § 161c odst. 3 písmeno c) zní:
„c)
rezervy k řešení nezbytných případů přímých výdajů nezajištěných rozpisem podle § 161 odst. 5, § 161a odst. 2 a § 161b odst. 2; způsob, podmínky a pravidla použití rezervy krajským úřadem stanoví ministerstvo směrnicí podle § 170 písm. b).“.
75.
V § 163 odst. 1 se věta první zrušuje a dále se ve větě druhé slova „na pokusná ověřování a na rozvojové programy podle § 171 odst. 1 a 2 a“ zrušují.
76.
V § 166 odst. 7 se za číslo „2“ vkládají slova „a 11“.
77.
V § 166 se doplňují odstavce 10 a 11, které znějí:
„(10)
Pokud škola nebo školské zařízení uvedené v odstavci 2 nemá ředitele, může zřizovatel jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo bez konkursního řízení na dobu určitou do doby jmenování ředitele podle odstavce 2. Zřizovatel vyhlásí konkursní řízení podle odstavce 2 bez zbytečného odkladu.
(11)
Pokud řediteli školy nebo školského zařízení uvedeného v odstavci 2 ve výkonu činnosti brání překážka v práci dlouhodobého charakteru, zejména uvolnění k výkonu veřejné funkce nebo rodičovská dovolená, může zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo na dobu určitou po dobu překážky v práci ředitele, nejdéle však na 6 let; stejnou osobu je možné jmenovat opakovaně. Do doby jmenování ředitele podle věty první může zřizovatel jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo bez konkursního řízení.“.
78.
V § 171 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
79.
V § 172 odst. 5 se slova „a přezkoumání průběhu a výsledku dílčí zkoušky konané formou písemné práce a ústní formou“ zrušují.
80.
V § 172 odst. 8 se text „§ 166 odst. 2 až 9“ nahrazuje textem „§ 166 odst. 2 až 11“.
81.
V § 183c úvodní části ustanovení se za slovo „Údaje“ vkládají slova „získané při ověřování předpokladů uchazeče ke vzdělávání podle § 60b, při zjišťování jeho výsledků a při přípravě k němu, údaje“.
82.
V § 183c se text „§ 171 odst. 2“ zrušuje.
83.
V § 183c se písmena b) a c) zrušují.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena b) a c).
84.
Za dosavadní § 183c se vkládá nový § 183d, který zní:
㤠183d
Centrum zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup o jednotných zkouškách a o zkouškách společné části maturitní zkoušky konaných formou didaktického testu
a)
zadání zkoušek, a to ve lhůtě do 1 pracovního dne ode dne, kdy proběhla zkouška,
b)
klíče správných řešení úloh, a to ve lhůtě do 1 pracovního dne od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám,
c)
výsledky jednotlivých uchazečů a žáků v jednotlivých úlohách testů a výsledky za jednotlivé školy v členění podle skupin oborů vzdělání, a to ve strojově čitelném formátu bez možnosti identifikace uchazečů a žáků, ve lhůtě do 14 dnů od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám a
d)
informace o průběhu zkoušek včetně závěrů o ověření správnosti testů a jejich souladu s právními předpisy, a to ve lhůtě do 14 dnů od zpřístupnění hodnocení zkoušky středním školám.“.
85.
V § 184 odst. 2 se čárka za slovy „maturitní komise“ nahrazuje slovem „a“, slova „a hodnotitele písemné práce“ se zrušují a věta druhá se nahrazuje větou „Odměnu, s výjimkou odměny komisaře, kterou poskytuje Centrum, poskytuje právnická osoba vykonávající činnost školy.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Má-li žák, který podal přihlášku k maturitní zkoušce do 25. června 2020 a úspěšně ukončil poslední ročník středního vzdělávání s maturitní zkouškou do 30. září 2020, právo konat opravnou zkoušku dílčí zkoušky konané formou písemné práce nebo ústní formou ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura nebo cizí jazyk, nebo má-li právo konat náhradní zkoušku takové dílčí zkoušky, koná opravnou nebo náhradní zkoušku v profilové části maturitní zkoušky podle zákona č. 561/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů
Čl. III
Zákon č. 178/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 101/2017 Sb. a zákona č. 167/2018 Sb., se mění takto:
1.
V části první čl. I se body 41, 42 a 45 zrušují.
2.
V části první čl. II se bod 2 zrušuje.
3.
V části třetí čl. IV se slova „ustanovení bodů 9 a 14“ nahrazují slovy „a ustanovení bodů 9 a 14“ a slova „, a ustanovení čl. I bodů 41, 42 a 45, která nabývají účinnosti dnem 1. listopadu 2020“ se zrušují.
ČÁST TŘETÍ
ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ
Čl. IV
Zrušují se:
1.
Nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o stanovení oborů vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky.
2.
Nařízení vlády č. 71/2017 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 445/2016 Sb., o stanovení oborů vzdělání, v nichž je matematika zkušebním předmětem společné části maturitní zkoušky.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. V
1.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 2020, s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 6, 81 a 83, které nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
2.
Ustanovení části první čl. I bodu 12 pozbývá platnosti dnem 30. září 2025.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 285/2020 Sb. | Zákon č. 285/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony
Vyhlášeno 26. 6. 2020, datum účinnosti 30. 7. 2020, částka 108/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákoníku práce
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o vojácích z povolání
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zaměstnanosti
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o inspekci práce
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o státní službě
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
285
ZÁKON
ze dne 10. června 2020,
kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákoníku práce
Čl. I
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 366/2019 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Rady 94/45/ES ze dne 22. září 1994 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství. Směrnice Rady 97/74/ES ze dne 15. prosince 1997, kterou se oblast působnosti směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství rozšiřuje na Spojené království Velké Británie a Severního Irska. Směrnice Rady 2006/109/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravuje směrnice 94/45/ES o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na území Společenství a skupinách podniků působících na území Společenství. Směrnice Rady 96/34/ES ze dne 3. června 1996 o rámcové dohodě o rodičovské dovolené uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS.“ zrušují.
2.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty „Směrnice Rady 2000/79/ES ze dne 27. listopadu 2000 o Evropské dohodě o organizaci pracovní doby mobilních pracovníků v civilním letectví uzavřené mezi Sdružením evropských leteckých společností (AEA), Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF), Evropským sdružením technických letových posádek (ECA), Evropským sdružením leteckých společností (ERA) a Mezinárodním sdružením leteckých dopravců (IACA).
Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF).
Směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST).
Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1794 ze dne 6. října 2015, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES, 2009/38/ES a 2002/14/ES a směrnice Rady 98/59/ES a 2001/23/ES, pokud jde o námořníky.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.“.
3.
Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
4.
§ 51a zní:
㤠51a
(1)
Byla-li výpověď ze strany zaměstnance dána z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo z důvodu přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů do 15 dnů ode dne, kdy byl zaměstnanec o takovém přechodu informován v rozsahu § 339 nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu.
(2)
Nebyl-li zaměstnanec o přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo o přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů informován v rozsahu § 339 nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, může dát z tohoto důvodu výpověď s tím, že
a)
byla-li dána výpověď přede dnem nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí dnem, který předchází dni nabytí účinnosti tohoto přechodu,
b)
byla-li dána výpověď do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto přechodu, pracovní poměr skončí uplynutím výpovědní doby, která činí 15 dnů a začíná dnem, v němž byla výpověď doručena zaměstnavateli.“.
5.
V § 73 odst. 2 se za slova „odvolání z“ vkládá slovo „vedoucího“ a za slova „pracovního místa“ se vkládají slova „podle odstavce 3“.
6.
V § 73 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „Vedoucími“ vkládá slovo „pracovními“ a za slovo „jsou“ se vkládá slovo „pouze“.
7.
V § 73a odst. 1 se slova „následujícím po“ zrušují.
8.
Nadpis § 77 zní:
„Společné ustanovení o dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr“.
9.
V § 78 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
vícesměnným pracovním režimem režim práce, v němž se zaměstnanci vzájemně pravidelně střídají ve 3 nebo více směnách v rámci 24 hodin po sobě jdoucích,“.
10.
V § 79 odst. 2 písm. b) se slova „třísměnným a“ nahrazují slovy „vícesměnným nebo“.
11.
V § 79 odstavec 3 zní:
„(3)
Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v odstavcích 1 a 2 může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis a nesmí ho provést zaměstnavatel podle § 109 odst. 3. Takto zkrácená týdenní pracovní doba je stanovenou týdenní pracovní dobou.“.
12.
V § 85 odstavec 5 zní:
„(5)
Pružné rozvržení pracovní doby se neuplatní
a)
při pracovní cestě zaměstnance,
b)
v době čerpání dovolené,
c)
při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven,
d)
brání-li jejímu uplatnění provozní důvody,
e)
v době důležitých osobních překážek v práci podle § 191 a 191a a
f)
v dalších případech určených zaměstnavatelem.“.
13.
§ 93a se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 23a a 23b zrušuje.
14.
V § 96 odst. 1 písm. a) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní body 4 a 5 se označují jako body 3 a 4.
15.
V § 97 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
16.
V § 97 odst. 2 se slova „zástupců zaměstnanců“ nahrazují slovy „v případech uvedených v § 203 odst. 2 písm. a)“.
17.
V § 103 odst. 5 se slova „zřízení chráněných“ nahrazují slovem „vyhrazování“.
18.
V § 104 odst. 1 větě druhé se slova „zvláštním právním předpisem34)“ nahrazují slovy „přímo použitelným předpisem Evropské unie34)“.
Poznámka pod čarou č. 34 zní:
„34)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS.“.
19.
V nadpisu § 122 se slova „a sjednání“ zrušují.
20.
V § 127 odst. 1 větě první se za slova „náhradního volna“ vkládají slova „v rozsahu práce konané přesčas“.
21.
V § 127 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, za kterou je zaměstnavatel povinen plat nebo náhradní volno poskytnout“.
22.
V § 130 odst. 1 se slova „který pracuje ve směnách rozdělených“ nahrazují slovy „kterému zaměstnavatel rozvrhl směny rozdělené“.
23.
V § 130 odst. 2 se slova „tohoto zákona“ nahrazují slovy „odstavce 1“.
24.
V § 170 odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „ve výši základní sazby“ zrušují.
25.
V § 176 odst. 4 písm. b) se slova „12 až 18 hodin“ nahrazují slovy „déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin“.
26.
V části sedmé hlavě III nadpis dílu 3 zní:
„Náhrady při přijetí a přeložení“.
27.
V § 177 odst. 1 se slovo „náhrady“ nahrazuje slovem „náhrad“.
28.
V § 177 odst. 2 se slovo „Náhradu“ nahrazuje slovem „Náhrady“.
29.
V § 179 odst. 4 písm. a) se slova „5 až 12 hodin“ nahrazují slovy „12 hodin a méně“.
30.
V § 179 odst. 4 písm. b) se slova „12 až 18 hodin“ nahrazují slovy „déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin“.
31.
§ 191a zní:
㤠191a
Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a až 41c zákona o nemocenském pojištění, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.“.
32.
V § 203 odst. 2 písm. h) se za slova „v táborech pro děti a mládež“ vkládají slova „ , a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže“ a na konci písmene se čárka nahrazuje tečkou a doplňují se slova „Zaměstnanci přísluší za podmínek podle § 203a pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce,“.
33.
Za § 203 se vkládá nový § 203a, který včetně nadpisu zní:
㤠203a
Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež
(1)
Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,
a)
zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a
b)
práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.
Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.
(2)
Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu činí výši průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno, vyhlášené podle zákona upravujícího zaměstnanost.
(3)
Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem. Úhradu poskytuje na žádost okresní správa sociálního zabezpečení podle sídla zaměstnavatele, je-li jím právnická osoba, nebo podle místa trvalého pobytu zaměstnavatele, je-li jím fyzická osoba. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.“.
34.
V § 210 větě první se slova „pracovní doby“ nahrazují slovem „směny“.
35.
V § 210 větě druhé se slova „nebo plat“ a slova „nebo platu“ zrušují.
36.
V části deváté hlavy I a II včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 72 znějí:
„HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 211
Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část a dále právo na dodatkovou dovolenou.
HLAVA II
DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK, JEJÍ POMĚRNÁ ČÁST A VÝMĚRA DOVOLENÉ
§ 212
Výměra dovolené
(1)
Výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce.
(2)
Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 činí 5 týdnů v kalendářním roce.
(3)
Výměra dovolené pedagogických pracovníků47) a akademických pracovníků vysokých škol72) činí 8 týdnů v kalendářním roce.
(4)
Dochází-li u zaměstnance v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, přísluší mu za tento rok dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby.
(5)
Vláda může nařízením stanovit pro zaměstnance v drážní dopravě s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou podle § 100 odst. 1 písm. c) podmínky, za kterých může být poskytována dovolená v kalendářních dnech.
§ 213
Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část
(1)
Zaměstnanci, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci po dobu 52 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší dovolená za kalendářní rok v délce stanovené týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
(2)
Konal-li zaměstnanec za podmínek uvedených v odstavci 1 práci po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dovolená odpovídající této kratší týdenní pracovní době.
(3)
Zaměstnanci, kterému nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok podle odstavce 1 nebo 2, avšak za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho v příslušném kalendářním roce práci alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby připadající na toto období, přísluší poměrná část dovolené.
(4)
Poměrná část dovolené činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo.
(5)
Odpracoval-li zaměstnanec v kalendářním roce podle rozvrhu směn více než dvaapadesátinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, prodlouží se délka dovolené vždy o jednu dvaapadesátinu dovolené za kalendářní rok za každou další odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu.
72)
Zákon o vysokých školách.“.
37.
V § 215 odstavec 1 zní:
„(1)
Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po stanovenou týdenní pracovní dobu celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce stanovené týdenní pracovní doby, a pracoval-li za těchto podmínek po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší týdenní pracovní době.“.
38.
V § 215 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených v odstavci 1 jen část kalendářního roku, přísluší mu za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce dodatková dovolená v délce jedné dvaapadesátiny stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby; jde-li o právo na dodatkovou dovolenou za výkon práce v tropických nebo jinak zdravotně obtížných oblastech, postupuje se podle odstavce 4 písm. f).
(3)
Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 4 až 6.
39.
V § 215 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
při čištění stok, kalových prostor, kanálových odpadů, žump, vpustí, kanalizačního potrubí a přípojek, hubení škodlivých živočichů ve stokách a při obsluhování čistíren odpadních vod přicházejí do přímého styku s biologickými odpadními vodami a odpady alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby.“.
40.
V § 215 odst. 6 se slova „1, 2 a 3“ nahrazují slovy „1 až 4“.
41.
V § 215 se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Při změně délky stanovené týdenní pracovní doby v průběhu příslušného kalendářního roku se pro účely stanovení práva na dodatkovou dovolenou použije § 212 odst. 4 obdobně.
(8)
Pro účely dodatkové dovolené se v případech uvedených v odstavci 4 písm. a) až e) a g) až j) za výkon práce, s výjimkou čerpání dovolené, nepovažují doby uvedené v § 216 odst. 2 a § 348 odst. 1; právo na dodatkovou dovolenou v těchto případech vzniká jen na základě skutečného výkonu práce za podmínek uvedených v odstavcích 1 až 4.“.
42.
V § 216 odstavce 2 až 4 znějí:
„(2)
Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu
a)
dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,
b)
karantény nařízené podle jiného právního předpisu59),
c)
čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
d)
jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2.
(3)
Za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba překážek v práci uvedených v odstavci 2 pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby.
(4)
Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho byl zaměstnanec takto uvolněn; tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před uvolněním i po uvolnění.“.
43.
V § 216 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.“.
44.
V § 218 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
45.
V § 218 odst. 3 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo byla-li její část převedena podle odstavce 2“ a číslo „4“ se nahrazuje číslem „5“.
46.
V § 218 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Čerpání dovolené může zaměstnavatel zaměstnanci s jeho souhlasem výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané dovolené, která je kratší než polovina směny.“.
47.
V § 219 odst. 1 část věty první za středníkem zní: „k přerušení dovolené v době poskytování dlouhodobé péče, ošetřování nemocného člena rodiny, vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení nedojde, požádá-li zaměstnanec o pokračování v čerpání dovolené během těchto překážek v práci“.
48.
V § 219 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „; to neplatí v případě, kdy zaměstnanec by byl jinak povinen v den svátku směnu odpracovat podle § 91 odst. 4 a čerpání dovolené v tento den bylo určeno na jeho žádost“.
49.
V § 221 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
50.
V § 222 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
51.
V § 222 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
52.
Za § 222 se vkládá nový § 222a, který včetně poznámky pod čarou č. 91 zní:
㤠222a
Zaměstnanci, který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb91) do jiného členského státu Evropské unie, nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu náhrada za dovolenou přísluší podle právních předpisů členského státu, do něhož byl vyslán.
91)
Čl. 56 Smlouvy o fungování Evropské unie.“.
53.
§ 223 zní:
㤠223
(1)
Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn lze sčítat.
(2)
Dovolená, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodu podle odstavce 1, který vznikl v tomto roce.
(3)
Při krácení dovolené musí být zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.“.
54.
V § 249 odst. 2 se slova „ostatní zaměstnance, popřípadě osoby blízké“ nahrazují slovy „jinou fyzickou osobu“.
55.
V § 269 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Škodou podle tohoto zákona není případná ztráta na důchodu.“.
56.
V § 271b odst. 3 větě druhé se za slova „tato náhrada“ vkládají slova „po dobu zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Po skončení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání se při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity postupuje u všech poškozených podle odstavce 1.“.
57.
§ 271f včetně nadpisu zní:
㤠271f
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance
Při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance přísluší jeho manželovi, partnerovi51a), dítěti a rodiči jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy. Tato náhrada přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.“.
58.
V § 271g odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří výdaje na zřízení pomníku nebo desky do výše nejméně jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo; výše této náhrady se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru. Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří dále výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým.
(3)
Výši průměrné mzdy zjištěné podle odstavce 2 vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.“.
59.
§ 271i včetně nadpisu zní:
㤠271i
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých
(1)
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých přísluší
a)
manželovi nebo partnerovi51a) zemřelého zaměstnance,
b)
dítěti zemřelého zaměstnance a
c)
rodiči zemřelého zaměstnance.
(2)
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy přísluší každému pozůstalému podle odstavce 1 nejméně ve výši dvacetinásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém právo na tuto náhradu vzniklo; je-li náhrada vyplácena oběma rodičům, vyplatí se každému z nich polovina této částky. Výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.
(3)
Jednorázová náhrada vzniklé nemajetkové újmy přísluší i dalším osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které újmu zaměstnance pociťují jako vlastní újmu.
(4)
Výši průměrné mzdy zjištěné podle odstavce 2 vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.“.
60.
V § 271s se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Soud zohlední při určení výše jednorázové náhrady nemajetkové újmy pozůstalých podle § 271i přiznanou výši jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance podle § 271f.“.
61.
V § 273 odst. 2 se slova „zástupce zaměstnanců v Evropské radě zaměstnanců“ nahrazují slovy „člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru“.
62.
Poznámka pod čarou č. 78 zní:
„78)
Například zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.“.
63.
Poznámka pod čarou č. 79 zní:
„79)
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů.“.
64.
Poznámky pod čarou č. 80, 87 a 112 se zrušují, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.
65.
V § 286 odst. 1 se slova „podle tohoto zákona“ zrušují.
66.
Za § 309 se vkládá nový § 309a, který zní:
㤠309a
Uživatel je povinen v dostatečném předstihu informovat agenturu práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu práce, o tom, že tohoto zaměstnance vyšle k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb91) na území jiného členského státu Evropské unie; informace musí obsahovat alespoň údaje o
a)
místu výkonu práce vyslaného zaměstnance v jiném členském státě Evropské unie,
b)
pracovních úkolech, které má vyslaný zaměstnanec vykonávat,
c)
datu zahájení výkonu práce vyslaného zaměstnance,
d)
předpokládané době vyslání zaměstnance a
e)
tom, zda vyslaný zaměstnanec nahrazuje jiného zaměstnance, jehož doba vyslání se mu přičítá podle § 319a odst. 3.“.
67.
V § 313 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti“ nahrazují slovy „nebo právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce, pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění podle jiného právního předpisu114) anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy116),“.
Poznámky pod čarou č. 114 a 116 znějí:
„114)
§ 7a zákona o nemocenském pojištění.
116)
§ 299 občanského soudního řádu.“.
68.
V § 313 odst. 1 písm. e) se za slova „prováděny srážky,“ vkládají slova „který orgán srážky nařídil,“.
69.
Za § 317 se vkládá nový § 317a, který včetně nadpisu zní:
㤠317a
Sdílené pracovní místo
(1)
Zaměstnavatel může se dvěma nebo více zaměstnanci s kratší pracovní dobou a se stejným druhem práce uzavřít dohody, podle nichž si zaměstnanci budou na sdíleném pracovním místě sami rozvrhovat pracovní dobu do směn po vzájemné dohodě tak, aby každý z nich na základě společného rozvrhu pracovní doby naplnil průměrnou týdenní pracovní dobu nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím období. Souhrn délky týdenní pracovní doby zaměstnanců na jednom sdíleném pracovním místě nesmí překročit délku stanovené týdenní pracovní doby; to však neplatí v případě zastupování zaměstnance podle odstavce 4.
(2)
Dohody podle odstavce 1 musí být písemně uzavřeny s každým zaměstnancem a musí obsahovat bližší podmínky pro rozvržení pracovní doby.
(3)
Zaměstnanci jsou povinni předložit zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby na sdíleném pracovním místě, a to nejméně 1 týden před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Nepředloží-li zaměstnanci společný rozvrh pracovní doby, určí bez zbytečného odkladu rozvržení pracovní doby do směn zaměstnavatel. S případnými změnami rozvrhu jsou zaměstnanci povinni zaměstnavatele písemně seznámit nejméně 2 dny předem, nedohodnou-li se se zaměstnavatelem na jiné době seznámení.
(4)
Zaměstnavatel může požadovat po zaměstnanci zastupování nepřítomného zaměstnance na témže sdíleném pracovním místě pouze tehdy, dal-li k tomu zaměstnanec v dohodě podle odstavce 1 nebo pro konkrétní případ souhlas.
(5)
Závazek z dohody podle odstavce 1 lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni. Tento závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstnanec rovněž písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně.
(6)
Zanikne-li závazek z dohody podle odstavce 1 alespoň jednoho zaměstnance, pracovní režim sdíleného pracovního místa se u ostatních zaměstnanců na témže sdíleném pracovním místě uplatní do konce probíhajícího vyrovnávacího období.“.
70.
V § 319 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
minimální mzdu, příslušnou nejnižší úroveň zaručené mzdy, složky mzdy stanovené v § 114 až 118 nebo složky platu stanovené v § 123 až 130 a § 132, 133 a 135,“.
71.
V § 319 odst. 1 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a vkládají se písmena h) a i), která znějí:
„h)
podmínky ubytování, pokud jej zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci,
i)
náhrady cestovních výdajů v souvislosti s výkonem práce s tím, že za pravidelné pracoviště se považuje obvyklé místo výkonu práce na území České republiky.“.
72.
V § 319 se poznámka pod čarou č. 91 zrušuje.
73.
Za § 319 se vkládá nový § 319a, který zní:
㤠319a
(1)
Přesáhne-li vyslání zaměstnance podle § 319 odst. 1 dobu 12 měsíců, vztahuje se na něho vedle podmínek uvedených v § 319 odst. 1 větě první i další úprava výkonu práce v pracovním poměru podle tohoto zákona s výjimkou úpravy týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru. Ustanovení § 319 odst. 1 vět druhé a třetí platí obdobně.
(2)
Doba uvedená v odstavci 1 se prodlužuje na 18 měsíců, pokud zaměstnavatel uvedený v § 319 odst. 1 postupem podle § 87 odst. 2 zákona o zaměstnanosti oznámí před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, že vyslání zaměstnance přesáhne tuto dobu a současně sdělí důvody jejího přesáhnutí.
(3)
Vyšle-li zaměstnavatel k nahrazení zaměstnance uvedeného v § 319 odst. 1 jiného zaměstnance, všechny doby vyslání těchto zaměstnanců, pokud plnili nebo plní stejné pracovní úkoly na stejném místě, se pro účely posouzení doby uvedené v odstavci 1 nebo odstavci 2 sčítají. Plnění stejného úkolu na stejném místě se posuzuje s ohledem na povahu vykonávané práce, povahu poskytované služby a místo jejího výkonu.“.
74.
§ 320a zní:
㤠320a
Stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody hradí příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů na
a)
podporu vzájemných jednání na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových a sociálních podmínek,
b)
opatření v oblasti prevence rizik vzniku poškození zdraví zaměstnanců následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.“.
75.
Za § 331 se vkládá nový § 332, který zní:
㤠332
Nastane-li překážka, pro kterou lhůta stanovená tímto zákonem neběží, nemá to vliv na její původní délku. Zbývá-li po odpadnutí překážky méně než 5 dnů do uplynutí lhůty, neskončí tato lhůta dříve než za 10 dnů ode dne, kdy začala znovu běžet.“.
76.
V § 334 odstavec 2 zní:
„(2)
Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji zaměstnavatel doručit zaměstnanci
a)
kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,
b)
prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,
c)
prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo
d)
prostřednictvím datové schránky.“.
77.
V § 334 se odstavec 5 zrušuje.
78.
Poznámka pod čarou č. 94 zní:
„94)
Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých dalších zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.
79.
Za § 335 se vkládá nový § 335a, který včetně nadpisu zní:
㤠335a
Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím datové schránky
Prostřednictvím datové schránky může zaměstnavatel písemnost doručit jen tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas. Jestliže se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty.“.
80.
V § 336 odst. 1 se slova „která je mu známa“ nahrazují slovy „kterou zaměstnanec zaměstnavateli písemně sdělil“.
81.
V § 336 odst. 3 a 4 se slovo „uloženou“ zrušuje a slova „10 pracovních“ se nahrazují číslem „15“.
82.
V § 336 odst. 4 větě poslední se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
83.
V § 337 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Jestliže zaměstnavatel odmítne převzít písemnost, neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo v místě podnikání zaměstnavatele, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo.“.
84.
V § 337 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Jestliže s tím zaměstnavatel souhlasí, může zaměstnanec doručit písemnost určenou zaměstnavateli prostřednictvím datové schránky. Písemnost doručovaná prostřednictvím datové schránky je doručena dnem dodání písemnosti do datové schránky. Ustanovení odstavců 4 a 5 se nepoužijí.“.
85.
§ 338 včetně poznámky pod čarou č. 117 zní:
㤠338
(1)
K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených tímto nebo jiným zákonem.
(2)
Dochází-li k převodu činnosti zaměstnavatele nebo její části (dále jen „činnost zaměstnavatele“), přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů v plném rozsahu na přejímajícího zaměstnavatele; práva a povinnosti z kolektivní smlouvy přecházejí na přejímajícího zaměstnavatele na dobu účinnosti kolektivní smlouvy, nejdéle však do konce následujícího kalendářního roku.
(3)
Nejde-li o převod činnosti zaměstnavatele podle jiného zákona117), přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů na přejímajícího zaměstnavatele při převodu činnosti zaměstnavatele pouze v případě, že
a)
činnost je po převodu vykonávána stejným nebo obdobným způsobem a rozsahem,
b)
činnost nespočívá zcela nebo převážně v dodávání zboží,
c)
bezprostředně před převodem existuje skupina zaměstnanců, která byla záměrně vytvořena zaměstnavatelem za účelem výhradního nebo převážného vykonávání činnosti,
d)
činnost není zamýšlená jako krátkodobá nebo nemá spočívat v jednorázovém úkolu a
e)
je převáděn majetek, popřípadě právo jeho užívání nebo požívání, je-li tento majetek s ohledem na charakter činnosti pro její výkon zásadní, nebo je převzata podstatná část zaměstnanců, které dosavadní zaměstnavatel používal při výkonu činnosti, závisí-li tato činnost v podstatné míře pouze na zaměstnancích, nikoliv na majetku.
(4)
Za přejímajícího zaměstnavatele se bez ohledu na právní důvod převodu a na to, zda dochází k převodu vlastnických práv, považuje právnická nebo fyzická osoba, která je způsobilá jako zaměstnavatel pokračovat v plnění činností dosavadního zaměstnavatele nebo v činnosti obdobného druhu.
(5)
Práva a povinnosti dosavadního zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jejichž pracovněprávní vztahy přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů zanikly, zůstávají nedotčeny, pokud jiný zákon nestanoví jinak21a).
117)
Například § 178 odst. 1 a § 2175 odst. 2 občanského zákoníku.“.
86.
V § 340 se slova „nebo převodu úkolů zaměstnavatele anebo jejich části“ zrušují.
87.
V § 347 odst. 3 se číslo „2“ nahrazuje číslem „4“.
88.
V § 349 odst. 1 se slovo „přípravky“ nahrazuje slovem „směsmi“.
89.
Za § 350a se vkládá nový § 350b, který zní:
㤠350b
Pro účely tohoto zákona se jiným členským státem Evropské unie rozumí i stát, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru.“.
90.
V § 357 odst. 1 se za slova „minimální mzda (§ 111)“ vkládají slova „nebo příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy (§ 112)“ a za slova „minimální mzdě“ se vkládají slova „nebo příslušné nejnižší úrovni zaručené mzdy“.
91.
§ 363 zní:
㤠363
Ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie, jsou § 16 odst. 2 a 3, § 30 odst. 2, § 37 odst. 1 až 4, § 39 odst. 2 až 6, § 40 odst. 3, § 41 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmena c), d), f) a g), § 47 spočívající ve slovech „nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště“, § 51a, § 53 odst. 1 spočívající ve slovech „Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď“ a písm. d), § 54 písm. b) spočívající ve slovech „to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou“, § 54 písm. c) spočívající ve slovech „nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou“, § 54 písm. d) spočívající ve slovech „o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou“, § 62 až 64, § 78 odst. 1 písm. a) až f), j), k) a m) spočívající ve slovech „průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu“, ve slovech „za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích“ a ve větě „Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.“, § 79 odst. 1, § 79a, 81, § 85 odst. 4 spočívající ve slovech „průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v § 78 odst. 1 písm. m)“, § 86 odst. 3 a 4, § 88 odst. 1 a 2, § 90, 90a, § 92 odst. 1, 3 a 4, § 93 odst. 2 věta druhá a odst. 4, § 94, § 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 2 a odst. 2, § 97 odst. 2 spočívající ve slovech „v případech uvedených v § 203 odst. 2 písm. a)“, § 101, 102, 103, 104, § 105 odst. 1 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu“, § 105 odst. 3 písm. a), odst. 4 a 7, § 106 odst. 1 až 3 a odst. 4 písm. a), c), d), f) a g), § 108 odst. 2, 3, 6 a 7, § 110 odst. 1, § 113 odst. 4, § 136 odst. 2, § 191 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat“, § 191a, 195, 196, § 197 odst. 3 věta první spočívající ve slovech „Rodičovská dovolená podle odstavce 1 přísluší ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let“ a ve slovech „rodičovská dovolená přísluší“ a věty druhá a třetí, § 198 odst. 1 až 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 199 odst. 1, § 203 odst. 2 písm. a), § 213 odst. 1, § 217 odst. 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 218 odst. 1, § 222 odst. 2, § 229 odst. 1 spočívající ve slovech „odborná praxe se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat“, § 238 odst. 1 a 2, § 239, § 240 odst. 1, § 241 odst. 1 a 2, § 245 odst. 1, § 246 odst. 2 věta první, § 247, 265, 267 až 271j, § 273 odst. 2 spočívající ve slovech „člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru“, § 276 odst. 1 věta první a odst. 2 až 6 a 8, § 277 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti“, § 278 odst. 1 až 3 a odst. 4 věty druhá a třetí, § 279 odst. 1 písm. a), b), e) až h) a odst. 3, § 280 odst. 1 písm. a) až f), § 281 odst. 5, § 288 až 299, § 308 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmeno b), § 309 odst. 4 a 5, § 309a, § 316 odst. 4 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace zejména o“ a písm. a), c), d), e), g) a h) a dále ve slovech „to neplatí, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený“, § 319, 319a, § 338 odst. 2 až 4, § 339 odst. 1 v úvodní části ustanovení, § 339 odst. 2, § 339a, 340, 345a, § 346b odst. 4, § 349 odst. 1, § 350 odst. 2 a § 350b.“.
92.
§ 363 zní:
㤠363
Ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie, jsou § 16 odst. 2 a 3, § 30 odst. 2, § 37 odst. 1 až 4, § 39 odst. 2 až 6, § 40 odst. 3, § 41 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmena c), d), f) a g), § 47 spočívající ve slovech „nastoupí-li zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště“, § 51a, § 53 odst. 1 spočívající ve slovech „Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď“ a písm. d), § 54 písm. b) spočívající ve slovech „to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou“, § 54 písm. c) spočívající ve slovech „nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou“, § 54 písm. d) spočívající ve slovech „o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou“, § 62 až 64, § 78 odst. 1 písm. a) až f), j), k) a m) spočívající ve slovech „průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu“, ve slovech „za období nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích“ a ve větě „Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.“, § 79 odst. 1, § 79a, 81, § 85 odst. 4 spočívající ve slovech „průměrná týdenní pracovní doba naplněna ve vyrovnávacím období určeném zaměstnavatelem, nejdéle však v období uvedeném v § 78 odst. 1 písm. m)“, § 86 odst. 3 a 4, § 88 odst. 1 a 2, § 90, 90a, § 92 odst. 1, 3 a 4, § 93 odst. 2 věta druhá a odst. 4, § 94, § 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 2 a odst. 2, § 97 odst. 2 spočívající ve slovech „v případech uvedených v § 203 odst. 2 písm. a)“, § 101, 102, 103, 104, § 105 odst. 1 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu“, odst. 3 písm. a), odst. 4 a 7, § 106 odst. 1 až 3 a odst. 4 písm. a), c), d), f) a g), § 108 odst. 2, 3, 6 a 7, § 110 odst. 1, § 113 odst. 4, § 136 odst. 2, § 191 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti v případech podle § 39 zákona o nemocenském pojištění a po dobu péče o dítě mladší než 10 let z důvodů stanovených v § 39 zákona o nemocenském pojištění nebo z důvodu, kdy se fyzická osoba, která o dítě jinak pečuje, podrobila vyšetření nebo ošetření u poskytovatele zdravotních služeb, které nebylo možno zabezpečit mimo pracovní dobu zaměstnance, a proto nemůže o dítě pečovat“, § 191a, 195, 196, § 197 odst. 3 věta první spočívající ve slovech „Rodičovská dovolená podle odstavce 1 přísluší ode dne převzetí dítěte až do dne, kdy dítě dosáhne věku 3 let“ a ve slovech „rodičovská dovolená přísluší“ a věty druhá a třetí, § 198 odst. 1 až 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 199 odst. 1, § 203 odst. 2 písm. a), § 212 odst. 1 a 4, § 213 odst. 1 a 2, § 215 odst. 1 spočívající ve slovech „a pracoval-li za těchto podmínek po kratší týdenní pracovní dobu, přísluší mu dodatková dovolená v délce odpovídající této kratší týdenní pracovní době.“, § 215 odst. 2 a 7, § 217 odst. 4, pokud jde o rodičovskou dovolenou, § 218 odst. 1, § 222 odst. 2, § 229 odst. 1 spočívající ve slovech „odborná praxe se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat“, § 238 odst. 1 a 2, § 239, § 240 odst. 1, § 241 odst. 1 a 2, § 245 odst. 1, § 246 odst. 2 věta první, § 247, 265, 267 až 271e, 271g až 271j, § 273 odst. 2 spočívající ve slovech „člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru“, § 276 odst. 1 věta první a odst. 2 až 6 a 8, § 277 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti“, § 278 odst. 1 až 3 a odst. 4 věty druhá a třetí, § 279 odst. 1 písm. a), b), e) až h) a odst. 3, § 280 odst. 1 písm. a) až f), § 281 odst. 5, § 288 až 299, § 308 odst. 1 v úvodní části ustanovení a písmeno b), § 309 odst. 4 a 5, § 309a, § 316 odst. 4 spočívající ve slovech „Zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace zejména o“ a písm. a), c), d), e), g) a h) a dále ve slovech „to neplatí, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána, a je-li tento požadavek přiměřený“, § 319, 319a, § 338 odst. 2 až 4, § 339 odst. 1 v úvodní části ustanovení, § 339 odst. 2, § 339a, 340, 345a, § 346b odst. 4, § 349 odst. 1, § 350 odst. 2 a § 350b.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Výpověď daná podle § 51a zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Právo na dovolenou, které vzniklo přede dnem 1. ledna 2021, a čerpání této dovolené, i když k němu dojde po 31. prosinci 2020, se řídí § 211 až 223 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2021.
3.
Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, na niž vzniklo právo podle § 271b odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo podle § 371 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 205/2015 Sb., přísluší ve výši stanovené podle § 271b odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Právo na jednorázovou náhradu nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance podle § 271f zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přísluší, vznikla-li tato újma nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Ustanovení § 309a, § 319 odst. 1 písm. c), h) a i) a § 319a zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se na zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslaného k výkonu práce řidiče v silniční dopravě v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky vztahují ode dne nabytí účinnosti zákona, kterým se zapracovává v souladu s čl. 3 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, předpis Evropské unie.
6.
Pro účely posouzení doby vyslání podle § 319a odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb. se vyslání zaměstnance k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb na území České republiky, které započalo přede dnem 30. července 2020, považuje za vyslání započaté dnem 30. července 2020.
7.
Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, jehož účinnost nastala přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. III
V § 5 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb. a zákona č. 267/2014 Sb., se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 78 zní:
„(6)
Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán78), se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna.
78)
§ 222a zákoníku práce.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Čl. IV
V § 3 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb. a zákona č. 145/2017 Sb., se doplňuje odstavec 13, který včetně poznámky pod čarou č. 56 zní:
„(13)
Do vyměřovacího základu zaměstnance, kterému podle zákoníku práce nepřísluší náhrada mzdy nebo platu za dovolenou v rozsahu, ve kterém mu tato náhrada přísluší podle právních předpisů členského státu Evropské unie, do něhož byl zaměstnanec vyslán56), se zahrnuje náhrada mzdy nebo platu za dovolenou ve výši, v jaké by příslušela tato náhrada za dovolenou podle zákoníku práce, i když nebyla zaměstnavatelem zúčtována; je-li náhrada mzdy nebo platu za dovolenou příslušející podle právních předpisů členského státu vyšší než tato náhrada, která by příslušela podle zákoníku práce, zahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnance též rozdíl mezi těmito náhradami, a to v tom kalendářním měsíci, v němž byla výše tohoto rozdílu zjištěna.
56)
§ 222a zákoníku práce.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o vojácích z povolání
Čl. V
Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb. a zákona č. 32/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 28 odst. 1 větě třetí se za slova „zájem služby se pro účely této hlavy“ vkládají slova „a hlavy V“.
2.
§ 32 až 35 včetně nadpisů znějí:
㤠32
Řádná dovolená a její poměrná část
(1)
Vojákovi, u kterého je předpoklad, že za nepřetržitého trvání služebního poměru bude konat v příslušném kalendářním roce službu po dobu 52 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby, náleží řádná dovolená v délce stanovené základní týdenní doby služby vynásobené výměrou dovolené, jejíž výměra činí 6 týdnů v kalendářním roce. Vojákovi, kterému byla stanovena kratší týdenní doba služby, náleží řádná dovolená, která odpovídá této kratší týdenní době služby.
(2)
Vojákovi, kterému nevznikl nárok na řádnou dovolenou podle odstavce 1, avšak konal v příslušném kalendářním roce službu nepřetržitě alespoň po dobu 4 týdnů v rozsahu základní týdenní doby služby nebo kratší týdenní doby služby, náleží poměrná část řádné dovolené. Poměrná část řádné dovolené činí za každou odslouženou základní týdenní dobu služby v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu řádné dovolené, na kterou má voják v příslušném kalendářním roce nárok.
(3)
Dojde-li u vojáka v průběhu příslušného kalendářního roku ke změně délky týdenní doby služby, náleží mu za tento rok řádná dovolená v poměru, který odpovídá délce jednotlivých období s rozdílnou délkou týdenní doby služby.
(4)
Pro účely řádné dovolené se za výkon služby nepovažuje doba zameškaná neschopností ke službě pro nemoc nebo úraz a rodičovskou dovolenou, s výjimkou rodičovské dovolené, po kterou se vojákovi poskytuje peněžitá pomoc podle jiného právního předpisu, a dalším služebním volnem pro důležité osobní překážky ve službě přesahující v souhrnu dvacetinásobek stanovené základní týdenní doby služby v kalendářním roce. To neplatí a za neodsloužené se tyto překážky ve službě považují v celém rozsahu, pokud mimo tyto překážky ve službě voják během kalendářního roku neodsloužil alespoň dvanáctinásobek stanovené základní týdenní doby služby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní doby služby.
(5)
Pro účely řádné dovolené se za výkon služby v celém rozsahu považuje a do limitu podle odstavce 4 se nezapočítává
a)
doba čerpání mateřské dovolené,
b)
doba, po kterou voják čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je vojákyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,
c)
doba dočasné neschopnosti k výkonu služby, která vznikla v důsledku služebního úrazu nebo nemoci z povolání,
d)
doba dalšího služebního volna uděleného z důvodu poskytování dlouhodobé péče v případech podle zákona o nemocenském pojištění.
(6)
Byl-li vojákovi přerušen služební poměr z důvodu výkonu veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho voják funkci vykonává. Tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část řádné dovolené, kterou nevyčerpal před přerušením služebního poměru. Splnění podmínek pro vznik nároku na řádnou dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před i po přerušení služebního poměru.
(7)
Řádná dovolená se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.
§ 33
Čerpání řádné dovolené
(1)
Čerpání řádné dovolené je nadřízený povinen vojákovi určit tak, aby voják řádnou dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém mu nárok na řádnou dovolenou vznikl, ledaže v tom nadřízenému brání překážky ve službě na straně vojáka nebo důležitý zájem služby. Čerpání řádné dovolené může být určeno vojákovi v několika částech, z nichž alespoň jedna musí činit nejméně 14 dnů vcelku. Den nástupu řádné dovolené musí nadřízený vojákovi určit nejméně 14 dnů předem; tato lhůta se může zkrátit, jestliže s tím voják souhlasí. Nástup řádné dovolené se může na žádost vojáka změnit.
(2)
S přihlédnutím k oprávněným zájmům vojáka lze na základě jeho písemné žádosti část řádné dovolené, na kterou mu vznikl nárok v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, převést do následujícího kalendářního roku.
(3)
Nadřízený nemůže určit čerpání řádné dovolené na dobu, kdy je voják uznán neschopným ke službě pro nemoc nebo úraz, ani na dobu mateřské nebo rodičovské dovolené. Na dobu trvání ostatních důležitých osobních překážek ve službě může nadřízený určit vojákovi čerpání řádné dovolené jen na jeho žádost.
(4)
Vyžaduje-li to důležitý zájem služby, může nadřízený změnit vojákovi původní určený nástup řádné dovolené nebo ho z řádné dovolené odvolat; voják má nárok na náhradu nákladů, které mu tím vznikly. Voják je v tomto případě povinen upozornit nadřízeného na rozsah těchto nákladů.
(5)
Požádá-li vojákyně o poskytnutí řádné dovolené tak, aby řádná dovolená navazovala bezprostředně na konec mateřské dovolené, a voják o poskytnutí řádné dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je služební orgán povinen jejich žádosti vyhovět.
(6)
Nemůže-li být řádná dovolená vyčerpána podle odstavce 1 nebo byla-li její část převedena podle odstavce 2, je nadřízený povinen určit ji vojákovi tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, není-li v odstavci 8 stanoveno jinak.
(7)
Není-li čerpání řádné dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku po roce, ve kterém vojákovi nárok na řádnou dovolenou vznikl, má právo určit čerpání řádné dovolené voják. Čerpání řádné dovolené je voják povinen písemně oznámit nadřízenému alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne s nadřízeným na jiné době oznámení. Pokud voják neurčil čerpání řádné dovolené do konce následujícího kalendářního roku po roce, ve kterém mu nárok na řádnou dovolenou vznikl, nárok na tuto dovolenou mu zaniká. To neplatí v případech uvedených v odstavci 8.
(8)
Nemůže-li být řádná dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že voják byl uznán dočasně služby neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je nadřízený povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek ve službě.
(9)
Čerpání řádné dovolené může služební orgán vojákovi výjimečně určit v rozsahu kratším, než činí délka směny, nejméně však v délce její jedné poloviny, nejde-li o zbývající část nevyčerpané řádné dovolené, která je kratší než polovina směny.
§ 34
Přerušení řádné dovolené
(1)
Byl-li voják v době čerpání řádné dovolené uznán dočasně služby neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, řádná dovolená se mu přerušuje; to neplatí, určil-li nadřízený čerpání řádné dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny na žádost vojáka. Řádná dovolená se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené.
(2)
Připadne-li v době řádné dovolené vojáka svátek na den, který je jinak jeho obvyklým dnem služby, nezapočítává se mu do řádné dovolené; to neplatí v případě, kdy voják by byl jinak povinen v den svátku konat službu a čerpání řádné dovolené mu bylo určeno pouze na tento den. Určil-li nadřízený vojákovi náhradní volno za službu konanou nad základní týdenní dobu služby nebo za službu ve svátek anebo volno tak, že by připadlo do doby řádné dovolené, je povinen určit mu náhradní volno nebo volno na jiný den.
§ 35
Krácení řádné dovolené
(1)
Nadřízený může řádnou dovolenou krátit za neomluveně zameškanou dobu služby, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená zameškání kratších částí služby lze sčítat.
(2)
Řádná dovolená, na kterou vznikl nárok v příslušném kalendářním roce, se krátí pouze z důvodů, které vznikly v tomto roce.
(3)
Při krácení řádné dovolené musí být vojákovi, jehož služební poměr trval po celý kalendářní rok, poskytnuta řádná dovolená alespoň v délce 2 týdnů.“.
3.
V § 68j odstavec 7 zní:
„(7)
Vojákovi náleží při zániku služebního poměru služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou, na kterou mu vznikl nárok v kalendářním roce zániku služebního poměru, a za nevyčerpanou řádnou dovolenou převedenou podle § 33 odst. 2 a 8. Služební plat za nevyčerpanou řádnou dovolenou náleží ve výši průměrného služebního platu zjištěného podle § 68r pro den zániku služebního poměru.“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Právo na dovolenou, které vzniklo přede dnem 1. ledna 2021, a čerpání této dovolené, i když k němu dojde po 31. prosinci 2020, se řídí § 32 až 35 zákona č. 221/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem 1. ledna 2021.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o zaměstnanosti
Čl. VII
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb. a zákona č. 161/2020 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/ES ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 76/207/EHS o zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy, pokud jde o přístup k zaměstnání, odbornému vzdělávání a postupu v zaměstnání a o pracovní podmínky.“ zrušují.
2.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb.“.
3.
V § 3 odst. 1 písm. c) úvodní části ustanovení a v § 5a se slova „1 a 2“ nahrazují slovy „1 a 3“.
4.
V § 14 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; splněním této povinnosti nejsou dotčeny povinnosti těchto osob podle § 87 odst. 2 až 4“.
5.
V § 14 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Zaměstnanec, který byl dočasně přidělen svým zaměstnavatelem, jenž je oprávněn v souladu s právními předpisy jiného členského státu Evropské unie zprostředkovávat zaměstnání, k výkonu práce u uživatele usazeného v tomto nebo jiném členském státě Evropské unie, a který byl dále vyslán v rámci nadnárodního poskytování služeb18) na území České republiky, se považuje za vyslaného na území České republiky svým zaměstnavatelem, s nímž uzavřel pracovněprávní vztah.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
6.
Poznámky pod čarou č. 17 a 18 znějí:
„17)
Čl. 49 Smlouvy o fungování Evropské unie.
18)
Čl. 56 Smlouvy o fungování Evropské unie.“.
7.
V § 87 odst. 1 se slova „a j) až s)“ nahrazují slovy „, j) a l) až s)“.
8.
V § 87 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Nastoupí-li k výkonu práce na území České republiky zaměstnanec vyslaný v rámci nadnárodního poskytování služeb18) zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státu Evropské unie, je jeho zaměstnavatel povinen o této skutečnosti písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce České republiky, a to nejpozději v den nástupu tohoto zaměstnance k výkonu práce. Zaměstnavatel uvedený ve větě první může do uplynutí 12 měsíců od zahájení poskytování služby vyslaným zaměstnancem na území České republiky podat krajské pobočce Úřadu práce České republiky písemné oznámení s uvedením důvodů a identifikace právnické nebo fyzické osoby, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě byl zaměstnanec vyslán na území České republiky svým zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě Evropské unie v rámci nadnárodního poskytování služeb, a o tom, že doba poskytování služeb na území České republiky přesáhne 12 měsíců. Pro účely posouzení lhůty uvedené ve větě druhé se v případě nahrazení zaměstnance uvedeného ve větě první jiným zaměstnancem vyslaným k výkonu práce v rámci plnění stejného pracovního úkolu107) na stejném místě jednotlivé doby vyslání sčítají.“.
Poznámka pod čarou č. 107 zní:
„107)
§ 319a odst. 3 zákoníku práce.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
9.
V § 87 odst. 3 se za slovo „informace“ vkládají slova „podle odstavce 1 a odstavce 2 věty první“.
10.
V § 87 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a odstavci 2 větě první; tuto povinnost zaměstnavatel nemá, skončilo-li zaměstnání nebo výkon práce na území České republiky těchto osob dnem původně zaměstnavatelem oznámeným“.
11.
V § 95 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak“.
12.
V § 98 písm. k) se za slova „v rámci“ vkládá slovo „nadnárodního“.
13.
V § 102 odst. 3 se text „§ 87 odst. 1“ nahrazuje slovy „§ 87 odst. 2 nebo § 95 odst. 1“ a slovo „vést“ se nahrazuje slovy „mít v místě pracoviště“.
14.
V § 102 odst. 4 se slova „na území České republiky tohoto cizince“ nahrazují slovy „tohoto cizince na území České republiky“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o inspekci práce
Čl. VIII
Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. i) a j) a v § 5 odst. 1 písm. l) se slova „, správních deliktech“ zrušují.
2.
V § 4 odst. 1 se písmeno k) včetně poznámky pod čarou č. 9a zrušuje.
Dosavadní písmeno l) se označuje jako písmeno k).
3.
V § 4 odst. 2 písm. f) se slova „vyplývají z § 308 a 309“ nahrazují slovy „vyplývají z § 307b až 309“.
4.
V § 4 odst. 2 písm. i) větě první se za slovo „podmínkách“ vkládají slova „podle § 319 odst. 1 až 3 a § 319a zákoníku práce“.
5.
V § 5 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena d) až m).
6.
V § 5 odst. 1 se písmeno l) zrušuje.
Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno l).
7.
V § 7 odst. 1 písm. f) bodě 2 se slova „práce přesčas vykonávané podle § 93a zákoníku práce,“ zrušují.
8.
V nadpisu části čtvrté se slova „A SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB“ zrušují.
9.
V části čtvrté se za nadpis části čtvrté vkládá označení a nadpis hlavy I, které znějí:
„HLAVA I
PŘESTUPKY FYZICKÝCH OSOB“.
10.
Nadpis nad označením § 9a se zrušuje.
11.
V § 16 odst. 1 a v § 29 odst. 1 se za slova „kalendářní rok“ vkládají slova „nebo její poměrné části“ a slova „k dovolené za odpracované dny,“ a slova „nebo další dovolené“ se zrušují.
12.
V § 20a odst. 1 písm. c) a v § 33a odst. 1 písm. c) se za číslo „309“ vkládají slova „nebo 309a“.
13.
V části čtvrté se za § 22 vkládá označení a nadpis hlavy II, které znějí:
„HLAVA II
PŘESTUPKY PRÁVNICKÝCH A PODNIKAJÍCÍCH FYZICKÝCH OSOB“.
14.
Nadpis nad označením § 22a se zrušuje.
15.
V § 22a odst. 1, § 23 odst. 1, § 24 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 25 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 27 odst. 1, § 28 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 29 odst. 1, § 30 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 31 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 32 odst. 1, § 33 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 34 odst. 1 se za slovo „Právnická“ vkládají slova „nebo podnikající fyzická“ a slova „správního deliktu“ se nahrazují slovem „přestupku“.
16.
V § 22a odst. 2, § 23 odst. 2, § 24 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 25 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 26 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 27 odst. 2, § 28 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 29 odst. 2, § 30 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 31 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 32 odst. 2, § 33 odst. 2 úvodní části ustanovení a v § 34 odst. 2 se slova „správní delikt“ nahrazují slovem „přestupek“.
17.
V § 22a odst. 2, § 24a odst. 2 a v § 33a odst. 2 se slova „se uloží pokuta“ nahrazují slovy „lze uložit pokutu“.
18.
V nadpisech § 23 a 24 a § 25 až 33 se slova „Správní delikty právnických“ nahrazují slovy „Přestupky právnických a podnikajících fyzických“.
19.
V nadpisu § 34 se slova „Správní delikt“ nahrazují slovem „Přestupek“.
20.
V části čtvrté se za § 34 vkládá označení a nadpis hlavy III, které znějí:
„HLAVA III
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PŘESTUPCÍCH“.
21.
Nadpis nad označením § 35 se zrušuje.
22.
§ 35 zní:
㤠35
Přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednává inspektorát; jestliže kontrolu vykonal úřad, projednává přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni úřad.“.
23.
§ 36 se zrušuje.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o státní službě
Čl. IX
V § 104 odst. 2 písm. b) zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, se za text „§ 203 odst. 2“ vkládají slova „a § 203a“.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. X
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 30. července 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 32, 33, 36 až 53, 55, 57 až 60, 69, 72, 74, 87 a 92, čl. II bodů 2 a 4, čl. III až VI, čl. VIII bodu 11 a čl. IX, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 299/2020 Sb. | Zákon č. 299/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 a zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 6. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 115/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani silniční
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o kompenzačním bonusu
* ČÁST OSMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2020
299
ZÁKON
ze dne 16. června 2020,
kterým se mění některé daňové zákony v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 a zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o dani z nemovitých věcí
Čl. I
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 364/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 17a se vkládá nadpis, který zní: „Osvobození v případě mimořádné události“.
2.
V § 17a odst. 1 větě první se slova „živelních pohrom“ nahrazují slovy „mimořádné, zejména živelní události“ a slova „živelní pohromou“ se nahrazují slovy „mimořádnou událostí“.
3.
V § 17a odst. 2 se slova „živelní pohromě“ nahrazují slovy „mimořádné události“.
4.
V § 17a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Obec může obecně závaznou vyhlášku podle odstavců 1 a 2 vydat pro
a)
všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky na celém území obce,
b)
všechny nemovité věci, všechny pozemky nebo všechny zdanitelné stavby a zdanitelné jednotky v katastrálním území dotčeném mimořádnou událostí, nebo
c)
jednotlivé nemovité věci dotčené mimořádnou událostí vymezené v případě
1.
pozemku parcelním číslem s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží,
2.
zdanitelné stavby číslem popisným s uvedením názvu katastrálního území, ve kterém leží, nebo pozemkem vymezeným podle bodu 1, pokud nemá číslo popisné,
3.
zdanitelné jednotky číslem jednotky a zdanitelnou stavbou, ve které se tato jednotka nachází, vymezenou způsobem podle bodu 2.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. II
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., a zákona č. 364/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 3 se věta poslední zrušuje.
2.
V § 23a odst. 5 písm. b) se slovo „vyměřenou“ nahrazuje slovem „stanovenou“ a slovo „vyměřena“ se nahrazuje slovem „stanovena“.
3.
V § 23c odst. 8 písm. b) se slovo „vyměřenou“ nahrazuje slovem „stanovenou“ a slovo „vyměřena“ se nahrazuje slovem „stanovena“.
4.
V § 24 odst. 2 se na konci textu písmene ch) doplňují slova „; jako výdaj se neuplatní zahraniční daň týkající se období, ve kterém je jako položka odčitatelná od základu daně uplatněna daňová ztráta stanovená za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, která následují po období uplatnění této daňové ztráty; tímto postupem není ovlivněna výše takto uplatňované daňové ztráty“.
5.
V § 34 odstavec 1 zní:
„(1)
Od základu daně lze odečíst pravomocně stanovenou daňovou ztrátu nebo její část, a to ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která se daňová ztráta stanoví, nebo v 5 zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví. Poplatník se může vzdát práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, oznámením správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání za období, za které se daňová ztráta stanoví; lhůtu pro podání tohoto oznámení nelze navrátit v předešlý stav. Vzdání se práva má účinky pro všechna období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví. Vzdání se práva na uplatnění daňové ztráty nelze vzít zpět. Ve zdaňovacích obdobích předcházejících období, za které se daňová ztráta stanoví, lze tuto daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do souhrnné výše nepřesahující 30 000 000 Kč. U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti; přitom tato část základu daně nebo daňové ztráty se stanoví ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti určené ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle zvláštního právního předpisu. U poplatníka daně z příjmů fyzických osob lze daňovou ztrátu odečíst od základu daně pouze do výše úhrnu dílčích základů daně podle § 7 až 10. V daňovém přiznání nebo dodatečném daňovém přiznání poplatník také uvede zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla daňová ztráta, kterou uplatňuje jako položku odčitatelnou od základu daně, stanovena, a výši, v jaké ji uplatňuje.“.
6.
V § 35a odst. 2 písm. a) se na konci textu bodu 3 doplňují slova „, pokud nebyly uplatněny v předchozích zdaňovacích obdobích“.
7.
V § 38n odst. 2 větě první se slova „vzniklá a vyměřená“ nahrazují slovem „stanovená“ a ve větě druhé se slovo „vyměřuje“ nahrazuje slovem „stanovuje“.
8.
V § 38na odst. 1 větě první se slovo „Vyměřenou“ nahrazuje slovem „Stanovenou“, ve větě druhé se slova „změna členů obchodní korporace nebo změna jejich podílu na kapitálu či kontrole poplatníka“ nahrazují slovy „nabytí nebo zvýšení podílu na základním kapitálu nebo hlasovacích právech a získání rozhodujícího vlivu“, ve větě třetí se slova „nebo změny“ nahrazují slovy „, a změny“ a věta poslední se nahrazuje větou „Rozhodným pro zjištění, zda došlo k podstatné změně, je úhrn změn ve složení osob, ke kterým došlo mezi posledním dnem období, za které byla daňová ztráta stanovena, a posledním dnem období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna.“.
9.
V § 38na odstavec 2 zní:
„(2)
U akciové společnosti, která vydala akcie na majitele v období, za které byla daňová ztráta stanovena, nebo v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, se má za to, že došlo k podstatné změně, ledaže poplatník prokáže, že v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, bylo vytvořeno stejnou činností, jakou v rámci svého předmětu podnikání provozoval poplatník v období, za které byla daňová ztráta stanovena, nejméně 80 % tržeb za vlastní výkony a zboží zaúčtovaných do výnosů podle právních předpisů upravujících účetnictví, nebo pokud prokáže, že nedošlo k podstatné změně podle odstavce 1.“.
10.
V § 38na odst. 3 se slovo „následujících“ zrušuje, slova „v nichž“ se nahrazují slovy „ve kterých“, slova „vzniklá za období před podstatnou změnou“ se zrušují a slovo „vyměřena“ se nahrazuje slovem „stanovena“.
11.
V § 38na odst. 4 až 6 se slovo „vyměřena“ nahrazuje slovem „stanovena“.
12.
V § 38na se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Daňovou ztrátu stanovenou po přeměně obchodní korporace nelze odčítat od základu daně právního předchůdce poplatníka v období předcházejícím období, za které je tato daňová ztráta stanovena. Pokud je takto stanovená daňová ztráta odčítána od základu daně poplatníka v období předcházejícím období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lze ji za podmínek uvedených v § 34 odst. 1 uplatnit pouze v rozsahu, v jakém tato ztráta připadá na stejné činnosti, které poplatník vykonával před přeměnou.“.
Dosavadní odstavce 7 až 11 se označují jako odstavce 8 až 12.
13.
V § 38na odst. 8 úvodní části ustanovení se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
14.
V § 38na odst. 8 písm. b) se slova „vyměřena, nebo ve kterém vznikla“ nahrazují slovem „stanovena“.
15.
V § 38na odstavec 10 zní:
„(10)
Za provozování stejné činnosti podle odstavců 2 až 7 v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, a v období, za které byla daňová ztráta stanovena, se považuje i případ, kdy
a)
v období, za které byla daňová ztráta stanovena, došlo k vynakládání výdajů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, nebo
b)
v období, ve kterém má být daňová ztráta uplatněna, došlo k vynakládání výdajů za účelem dosažení, zajištění a udržení příjmů, ale tyto příjmy byly vykázány až v období, za které byla daňová ztráta stanovena.“.
16.
V § 38na odst. 11 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
17.
V § 38na odst. 12 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“ a číslo „9“ se nahrazuje číslem „10“.
18.
V § 38r odstavec 2 zní:
„(2)
Bylo-li možné uplatnit daňovou ztrátu nebo její část jako položku odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, za která byla stanovena, lhůta pro stanovení daně za období, za které byla daňová ztráta stanovena, a za všechna následující zdaňovací období, ve kterých bylo možné tuto daňovou ztrátu nebo její část uplatnit, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit; pokud byla daňová ztráta nebo její část uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně ve zdaňovacím období předcházejícím období, za které byla daňová ztráta stanovena, končí lhůta pro stanovení daně za toto zdaňovací období současně se lhůtou pro stanovení daně za poslední zdaňovací období, ve kterém bylo možné daňovou ztrátu nebo její část uplatnit. Vzdal-li se poplatník práva na uplatnění daňové ztráty pro zdaňovací období následující po období, za které se tato daňová ztráta stanoví, lhůta pro stanovení daně za zdaňovací období, které předchází období, za které byla daňová ztráta stanovena, a ve kterém byla daňová ztráta uplatněna, končí současně se lhůtou pro stanovení daně za období, ve kterém byla daňová ztráta stanovena. Tímto způsobem se postupuje také při uplatnění daňové ztráty po převodu obchodního závodu, fúzi obchodních korporací nebo rozdělení obchodní korporace.“.
19.
V § 38zf se za slova „daňové přiznání“ vkládají slova „nebo dodatečné daňové přiznání“ a za slova „daňového přiznání“ se vkládají slova „nebo dodatečného daňového přiznání“.
20.
Za § 38zg se vkládá nový § 38zh, který včetně nadpisu zní:
㤠38zh
Zvláštní ustanovení o uplatnění daňové ztráty jako položky odčitatelné od základu daně
Pokud poplatník podá současně s daňovým přiznáním nebo dodatečným daňovým přiznáním za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých mu vznikla daňová ztráta, dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém uplatní tuto daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku od základu daně, hledí se na toto dodatečné daňové přiznání jako na podané v den, kdy byla tato daňová ztráta pravomocně stanovena. Podání dalšího dodatečného daňového přiznání za stejné období před tímto dnem není přípustné a nezahajuje další řízení. Údaje uvedené v takto podaném dodatečném daňovém přiznání se využijí při stanovení daně, pokud to stav řízení umožňuje.“.
Čl. III
Přechodná ustanovení
1.
Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací období, které skončilo ode dne 30. června 2020; tuto daňovou ztrátu lze uplatnit i ve 2 zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících období, za které se tato daňová ztráta stanoví.
2.
Na daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za zdaňovací období, které skončilo přede dnem 30. června 2020, se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Za daňovou ztrátu pravomocně stanovenou za první zdaňovací období poplatníka, které skončí ode dne 30. června 2020, se do pravomocného stanovení daně nebo daňové ztráty za toto zdaňovací období považuje pro účely zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, částka, kterou poplatník určí ve výši očekávané daňové ztráty za toto zdaňovací období, nejvýše však 30 000 000 Kč. Tuto daňovou ztrátu může poplatník uplatnit pouze ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím období, za které ji poplatník určí. Poplatník, který tuto daňovou ztrátu uplatnil jako položku odčitatelnou od základu daně, je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, za které daňovou ztrátu určil; to neplatí pro zanikající nebo rozdělovanou obchodní korporaci za období od rozhodného dne přeměny do dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dani silniční
Čl. IV
V § 6 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 243/1994 Sb., zákona č. 143/1996 Sb., zákona č. 61/1998 Sb., zákona č. 303/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 493/2001 Sb., zákona č. 207/2002 Sb., zákona č. 102/2004 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 246/2008 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 63/2017 Sb., odstavec 2 zní:
„(2)
Roční sazba daně ze základu daně podle § 5 písm. b) a c) činí při počtu náprav hmotnosti
1 náprava|
---|---
do 1 tuny| 1 800 Kč
nad 1 t do 2 t| 2 700 Kč
nad 2 t do 3,5 t| 3 900 Kč
nad 3,5 t do 5 t| 4 500 Kč
nad 5 t do 6,5 t| 5 200 Kč
nad 6,5 t do 8 t| 6 300 Kč
nad 8 t| 7 200 Kč
2 nápravy|
do 1 tuny| 1 800 Kč
nad 1 t do 2 t| 2 400 Kč
nad 2 t do 3,5 t| 3 600 Kč
nad 3,5 t do 5 t| 4 100 Kč
nad 5 t do 6,5 t| 4 500 Kč
nad 6,5 t do 8 t| 5 400 Kč
nad 8 t do 9,5 t| 6 300 Kč
nad 9,5 t do 11 t| 7 200 Kč
nad 11 t do 12 t| 8 100 Kč
nad 12 t do 13 t| 9 500 Kč
nad 13 t do 14 t| 11 000 Kč
nad 14 t do 15 t| 12 400 Kč
nad 15 t do 18 t| 17 800 Kč
nad 18 t do 21 t| 21 800 Kč
nad 21 t do 24 t| 26 300 Kč
nad 24 t do 27 t| 30 400 Kč
nad 27 t| 34 700 Kč
3 nápravy| |
do 1 t| 1 800 Kč
nad 1 t do 3,5 t| 2 400 Kč
nad 3,5 t do 6 t| 2 700 Kč
nad 6 t do 8,5 t| 4 500 Kč
nad 8,5 t do 11 t| 5 400 Kč
nad 11 t do 13 t| 6 300 Kč
nad 13 t do 15 t| 7 900 Kč
nad 15 t do 17 t| 9 900 Kč
nad 17 t do 19 t| 11 900 Kč
nad 19 t do 21 t| 13 100 Kč
nad 21 t do 23 t| 16 000 Kč
nad 23 t do 26 t| 20 500 Kč
nad 26 t do 31 t| 27 500 Kč
nad 31 t do 36 t| 32 600 Kč
nad 36 t| 37 800 Kč
4 nápravy a více náprav
| do 18 t| 6 300 Kč
nad 18 t do 21 t| 7 900 Kč
nad 21 t do 23 t| 10 600 Kč
nad 23 t do 25 t| 13 300 Kč
nad 25 t do 27 t| 16 700 Kč
nad 27 t do 29 t| 21 200 Kč
nad 29 t do 32 t| 28 000 Kč
nad 32 t do 36 t| 29 500 Kč
nad 36 t| 33 100 Kč.“.
Čl. V
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně silniční za zdaňovací období započatá před 1. lednem 2020, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 16/1993 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Pro účely výpočtu záloh na daň silniční na zdaňovací období roku 2020 splatných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí sazby daně silniční podle § 6 odst. 2 zákona č. 16/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Část zaplacených záloh na daň silniční za zdaňovací období roku 2020 splatných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona odpovídající kladnému rozdílu mezi zaplacenou zálohou a výší zálohy vypočtené s použitím sazeb daně silniční podle § 6 odst. 2 zákona č. 16/1993 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije postupně na úhradu záloh ve zdaňovacím období roku 2020 splatných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a daně silniční za zdaňovací období roku 2020.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. VI
V § 57 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 4/2019 Sb., odstavec 21 zní:
„(21)
Vznikne-li v důsledku vyměření nebo doměření nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí jej správce daně osobě, které tento nárok vznikl, bez žádosti do
a)
15 dnů ode dne oznámení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru, nebo
b)
40 dnů ode dne, který se považuje za den doručení platebního výměru nebo dodatečného platebního výměru v případě, kdy se výsledek vyměření nebo doměření neoznamuje.“.
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Pro lhůtu pro vrácení vratitelného přeplatku, jejíž běh započal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 57 odst. 21 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. VIII
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb. a zákona č. 256/2019 Sb., se mění takto:
1.
V příloze č. 2 se položky „49.39.2 Osobní doprava lanovými a visutými dráhami a lyžařskými vleky, pokud se nejedná o hromadnou pravidelnou dopravu osob.“, „55 Ubytovací služby.“, „59.14 Poskytnutí oprávnění vstupu na filmová představení.“, „90, 91, 93 Poskytnutí oprávnění ke vstupu do muzeí a jiných kulturních zařízení (na kulturní akce a památky, výstavy, do zoologických a botanických zahrad, přírodních rezervací, národních parků, lunaparků a zábavních parků, cirkusů, historických staveb a obdobných turistických zajímavostí).“, „93.11, 93.12 Poskytnutí oprávnění vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem.“, „93.13 Služby posiloven a fitcenter.“, „93.29.11 Služby související s provozem rekreačních parků a pláží.“, „93.29.21 Poskytnutí oprávnění vstupu na ohňostroje, světelná a zvuková představení.“ a „96.04 Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní.“ zrušují.
2.
V příloze č. 2a položce „49 Pozemní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky“ se slova „s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky“ nahrazují slovy „a osobní doprava lyžařskými vleky.“, za položku „50 Vodní hromadná pravidelná doprava cestujících a jejich zavazadel.“ se na samostatný řádek vkládá položka 55, která zní:
„55| Ubytovací služby.“,
---|---
| za položku „56 Stravovací služby, podávání nápojů, pokud nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59, se nejedná o podání alkoholických nápojů; to neplatí pro podávání nápojů uvedených pod kódem nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10, nebo se v rámci stravovací služby nebo podávání nápojů nejedná o podání tabákových výrobků uvedených pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24.“ se na samostatný řádek vkládá položka 59.14, 90, 91, 93, která zní:
---|---
„59.14, 90, 91, 93| Poskytnutí oprávnění ke vstupu na představení, do divadel, do cirkusů, do zábavních parků, na koncerty, do muzeí, do zoologických zahrad, do kin, na výstavy a na podobné kulturní události nebo do podobných kulturních zařízení; poskytnutí oprávnění ke vstupu do botanických zahrad, přírodních rezervací a národních parků.“,
---|---
| za položku „88.10, 88.91 Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany.“ se na samostatný řádek vkládá položka 93.11, 93.12, 93.13, 93.29.11, která zní:
---|---
„93.11, 93.12, 93.13, 93.29.11| Poskytnutí oprávnění ke vstupu na sportovní události; použití krytých i nekrytých sportovních zařízení ke sportovním činnostem; služby související s provozem rekreačních parků a pláží.“,
---|---
| a za položku „96.02 Kadeřnické a holičské služby.“ se na samostatný řádek vkládá položka 96.04, která zní:
---|---
„96.04| Služby tureckých lázní, saun, parních lázní a solných jeskyní.“.
---|---
Čl. IX
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Čl. X
V zákoně č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 92/2017 Sb., zákona č. 305/2017 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se za § 12d vkládá nový § 12e, který včetně nadpisu zní:
㤠12e
Mimořádné prodloužení lhůty
Vláda může v rozsahu stanoveném předpisem Evropské unie nařízením stanovit prodloužení lhůty pro plnění povinnosti související s automatickou výměnou informací s jiným členským státem.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o kompenzačním bonusu
Čl. XI
Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 234/2020 Sb. a zákona č. 262/2020 Sb., se mění takto:
1.
Na konci textu § 1 se doplňují slova „a zvláštní opatření zmírňující dopady tohoto zákona do rozpočtů obcí včetně hlavního města Prahy“.
2.
Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST ČTVRTÁ
JEDNORÁZOVÉ OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY TOHOTO ZÁKONA DO ROZPOČTŮ OBCÍ VČETNĚ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
§ 9a
Jednorázový nenávratný příspěvek
Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů obcí včetně hlavního města Prahy (dále jen „obec“) se zavádí jednorázový nenávratný příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek“).
§ 9b
Výše příspěvku
(1)
Výše příspěvku činí součin částky 1 200 Kč a počtu obyvatel obce podle bilance obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu 2020.
(2)
Příspěvek není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.
§ 9c
Společná ustanovení k příspěvku
(1)
Příspěvek poskytne Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu prostřednictvím kraje, v jehož správním obvodu se obec nachází (dále jen „kraj“).
(2)
Příspěvek poukáže Ministerstvo financí kraji do 60 kalendářních dní od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Kraj převede příspěvek obci do 5 pracovních dní na její účet vedený u České národní banky podřízený Státní pokladně podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní části čtvrtá a pátá se označují jako části pátá a šestá.
ČÁST OSMÁ
ÚČINNOST
Čl. XII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 300/2020 Sb. | Zákon č. 300/2020 Sb.
Zákon o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 6. 2020, datum účinnosti 30. 6. 2020, částka 115/2020
* ČÁST PRVNÍ - Prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 (§ 1 — § 5)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění (§ 6 — § 6)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 7 — § 7)
Aktuální znění od 1. 9. 2020
300
ZÁKON
ze dne 16. června 2020
o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020
§ 1
(1)
Tento zákon upravuje jako kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 prominutí pojistnéhoprominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“), které jsou podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon o pojistném“) povinni platit zaměstnavatelé jako poplatníci pojistného za červen, červenec a srpen 2020. Prominutím pojistnéhoProminutím pojistného se rozumí snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele podle § 3.
(2)
Podmínky prominutí pojistnéhoprominutí pojistného se posuzují samostatně za každý kalendářní měsíc uvedený v odstavci 1 větě první.
§ 2
(1)
Nárok na prominutí pojistnéhoprominutí pojistného za kalendářní měsíc má zaměstnavatel, jestliže
a)
počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, nepřesahuje v posledním dni kalendářního měsíce 50,
b)
počet jeho zaměstnanců v pracovním poměru, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, činí v posledním dni kalendářního měsíce aspoň 90 % počtu těchto zaměstnanců v posledním dni března 2020,
c)
úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za kalendářní měsíc činí aspoň 90 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců v pracovním poměru za březen 2020,
d)
odvedl pojistné, které jsou povinni platit jeho zaměstnanci, ve stanovené lhůtě a ve výši uvedené na přehledu podle § 9 zákona o pojistném, a
e)
za kalendářní měsíc nečerpá prostředky na částečnou úhradu mzdových nákladů poskytovaných zaměstnavatelům z Cíleného programu podpory zaměstnanosti, který jako cílený program k řešení zaměstnanosti podle § 120 zákona o zaměstnanosti byl schválen vládou České republiky ke zmírnění negativních dopadů onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 na zaměstnanost v České republice.
(2)
Nárok na prominutí pojistnéhoprominutí pojistného nemá
a)
zaměstnavatel uvedený v § 109 odst. 3 zákoníku práce,
b)
poskytovatel zdravotních služeb, jehož zdravotní služby jsou aspoň částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění na základě smlouvy se zdravotní pojišťovnou, pokud má podle zvláštního právního předpisu nárok na kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 v roce 2020,
c)
zaměstnavatel, který nebyl ke dni 1. června 2020 daňovým rezidentem
1.
České republiky, nebo
2.
jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a nedosáhl většiny svých příjmů za poslední skončené zdaňovací období daně z příjmů ze zdrojů na území České republiky.
§ 3
(1)
Do vyměřovacího základu zaměstnavatele za kalendářní měsíc uvedený v § 1 odst. 1 větě první se nezahrnují vyměřovací základy zaměstnanců v pracovním poměru, jejichž pracovní poměr trvá v posledním dni kalendářního měsíce. Pokud vyměřovací základ zaměstnance uvedeného ve větě první převyšuje 1,5násobek průměrné mzdy, nezahrnuje se do vyměřovacího základu zaměstnavatele podle věty první jen ta část vyměřovacího základu zaměstnance, která nepřevyšuje 1,5násobek průměrné mzdy; průměrná mzda se stanoví podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném a 1,5násobek průměrné mzdy se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(2)
Ustanovení odstavce 1 neplatí, pokud se jedná o vyměřovací základ zaměstnance, jemuž byla dána zaměstnavatelem výpověď z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) zákoníku práce.
§ 4
(1)
Zaměstnavatel, který stanoví vyměřovací základ podle § 3, uvádí na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném vyměřovací základ zaměstnavatele stanovený podle § 5a zákona o pojistném a vyměřovací základ zaměstnavatele snížený podle § 3.
(2)
Snížení vyměřovacího základu zaměstnavatele podle § 3 se uplatňuje na předepsaném tiskopisu podle § 9 odst. 2 zákona o pojistném; toto snížení nelze uplatnit zpětně.
§ 5
(1)
Úřad práce České republiky sděluje na žádost okresní správy sociálního zabezpečení údaje potřebné pro účely kontroly splnění podmínky podle § 2 odst. 1 písm. e). Správce daně sděluje na žádost okresní správy sociálního zabezpečení údaje potřebné pro účely ověření skutečností uvedených v § 2 odst. 2 písm. c). Žádosti se podávají a údaje se sdělují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, nedojde-li mezi příslušnými orgány k jiné dohodě.
(2)
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se podle zákona o pojistném.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
§ 6
V § 94 odst. 1 větách první a druhé zákona č. 187/2006 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 164/2019 Sb. a zákona č. 255/2020 Sb., se slova „nejpozději v pracovní den následující po dni“ nahrazují slovy „do 8 kalendářních dnů ode dne“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 7
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 6, které nabývá účinnosti dnem 1. září 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 301/2020 Sb. | Zákon č. 301/2020 Sb.
Zákon o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020
Vyhlášeno 30. 6. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2020, částka 115/2020
* § 1 - Kompenzace osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby
* § 2 - Vyúčtování zdravotních služeb hrazených zdravotní pojišťovnou poskytnutých v roce 2020
* § 3 - Výjimky z pravidel pro hospodaření zdravotních pojišťoven
* § 4 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2020
301
ZÁKON
ze dne 16. června 2020
o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2020
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Kompenzace osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby
(1)
Zdravotní pojišťovny vyplatí poskytovatelům zdravotních služeb, s nimiž mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a poskytovatelům sociálních služeb, s nimiž mají uzavřenou zvláštní smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, (dále jen „poskytovatel“) kompenzaci zohledňující náklady a výpadky v poskytování hrazených služeb vzniklé v důsledku epidemie onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „epidemie COVID-19“) v roce 2020 (dále jen „kompenzace“). Kompenzaci zdravotní pojišťovna poskytovateli vyplatí v rámci vyúčtování zdravotních služeb hrazených zdravotní pojišťovnou z veřejného zdravotního pojištění (dále jen „hrazené služby“) poskytnutých v roce 2020 nebo formou záloh na kompenzaci před provedením tohoto vyúčtování.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou způsob zahrnutí kompenzace do výše úhrad za hrazené služby poskytnuté v roce 2020 (dále jen „způsob kompenzace“), přičemž zohlední zejména předpokládané snížení objemu hrazených služeb poskytnutých v roce 2020, ke kterému došlo v souvislosti s epidemií COVID-19, a dále náklady vzniklé poskytovatelům v roce 2020 v důsledku péče o osoby zdravotně pojištěné podle zákona o veřejném zdravotním pojištění s onemocněním COVID-19; způsob kompenzace zahrnuje stanovení kompenzačních hodnot bodu, kompenzační výše úhrad za hrazené služby, kompenzačních regulačních omezení a výše záloh na kompenzaci.
(3)
Poskytovatel a zdravotní pojišťovna se mohou do 31. března 2021 dohodnout ohledně způsobu kompenzace odlišně od vyhlášky podle odstavce 2 (dále jen „dohoda“). Dohoda podle věty první se zveřejní podle § 17 odst. 9 zákona o veřejném zdravotním pojištění a nabývá účinnosti dnem tohoto zveřejnění. Účinná dohoda se při postupu podle § 2 použije místo vyhlášky podle odstavce 2 v rozsahu, v němž byla uzavřena.
§ 2
Vyúčtování zdravotních služeb hrazených zdravotní pojišťovnou poskytnutých v roce 2020
(1)
Vyúčtování hrazených služeb poskytnutých v roce 2020 zahrnující kompenzace provede zdravotní pojišťovna u poskytovatelů poskytujících pouze ambulantní hrazené služby nebo hrazené služby poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta do 30. června 2021 a u ostatních poskytovatelů do 31. srpna 2021.
(2)
V rámci vyúčtování podle odstavce 1 zdravotní pojišťovna vypočítá finanční nárok poskytovatele na úhradu za hrazené služby poskytnuté v roce 2020 (dále jen „finanční nárok poskytovatele“) podle
a)
zákona o veřejném zdravotním pojištění a
b)
tohoto zákona, přičemž ve věcech neupravených tímto zákonem při výpočtu použije zákon o veřejném zdravotním pojištění.
(3)
Zdravotní pojišťovna provede vyúčtování podle odstavce 1 podle toho z výpočtů podle odstavce 2 písm. a) a b), ze kterého vyplývá vyšší finanční nárok poskytovatele.
(4)
Výše kompenzace odpovídá rozdílu mezi finančním nárokem poskytovatele vypočítaným podle tohoto zákona a finančním nárokem poskytovatele podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, přičemž k záporné výši kompenzace se nepřihlíží.
§ 3
Výjimky z pravidel pro hospodaření zdravotních pojišťoven
Při postupu podle tohoto zákona se neuplatní povinnost zdravotní pojišťovny hospodařit v souladu se schváleným zdravotně pojistným plánem nebo provizoriem stanoveným podle jiného právního předpisu.
§ 4
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 323/2020 Sb. | Zákon č. 323/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 16. 7. 2020, datum účinnosti 16. 7. 2020, částka 129/2020
* Čl. I - Zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb. a zákona č. 208/2020 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 16. 7. 2020
323
ZÁKON
ze dne 8. července 2020,
kterým se mění zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, ve znění zákona č. 129/2020 Sb. a zákona č. 208/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se číslo „1 428 218 723 753“ nahrazuje číslem „1 364 818 723 753“, číslo „1 728 218 723 753“ se nahrazuje číslem „1 864 818 723 753“, číslo „300 000 000 000“ se nahrazuje číslem „500 000 000 000“ a číslo „281 126 169 129“ se nahrazuje číslem „481 126 169 129“.
2.
V příloze č. 1 se číslo „1 428 218 723 753“ nahrazuje číslem „1 364 818 723 753“, číslo „1 728 218 723 753“ se nahrazuje číslem „1 864 818 723 753“, číslo „-300 000 000 000“ se nahrazuje číslem „-500 000 000 000“ a číslo „281 126 169 129“ se nahrazuje číslem „481 126 169 129“.
3.
V příloze č. 2 se číslo „540 502 848 138“ nahrazuje číslem „522 902 848 138“, číslo „483 479 797 659“ se nahrazuje číslem „467 772 515 906“, číslo „26 929 820 000“ se nahrazuje číslem „24 929 820 000“, číslo „702 200 150 000“ se nahrazuje číslem „658 400 150 000“, číslo „707 811 866 609“ se nahrazuje číslem „664 011 866 609“, číslo „556 443 911 565“ se nahrazuje číslem „538 843 911 565“, číslo „497 710 415 098“ se nahrazuje číslem „482 003 133 345“, číslo „163 962 945 579“ se nahrazuje číslem „161 962 945 579“ a číslo „1 428 218 723 753“ se nahrazuje číslem „1 364 818 723 753“.
4.
V příloze č. 3 se číslo „676 800 038 058“ nahrazuje číslem „694 450 038 058“, číslo „81 519 358 975“ se nahrazuje číslem „82 269 358 975“, číslo „15 899 438 896“ se nahrazuje číslem „17 899 438 896“, číslo „26 631 530 110“ se nahrazuje číslem „31 931 530 110“, číslo „66 472 681 089“ se nahrazuje číslem „90 472 681 089“, číslo „56 544 982 069“ se nahrazuje číslem „69 444 982 069“, číslo „226 467 000 210“ se nahrazuje číslem „226 967 000 210“, číslo „15 549 131 176“ se nahrazuje číslem „16 549 131 176“, číslo „9 250 443 374“ se nahrazuje číslem „11 000 443 374“, číslo „2 581 804 229“ se nahrazuje číslem „2 981 804 229“, číslo „259 918 347 439“ se nahrazuje číslem „330 268 347 439“ a číslo „1 728 218 723 753“ se nahrazuje číslem „1 864 818 723 753“.
5.
V příloze č. 4 v kapitole 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí se číslo „547 589 411 659“ nahrazuje číslem „529 989 411 659“, číslo „676 800 038 058“ se nahrazuje číslem „694 450 038 058“, číslo „540 502 848 138“ se nahrazuje číslem „522 902 848 138“, číslo „483 479 797 659“ se nahrazuje číslem „467 772 515 906“, číslo „57 023 050 479“ se nahrazuje číslem „55 130 332 232“, číslo „3 204 475 953“ se nahrazuje číslem „15 204 475 953“, číslo „24 870 721 047“ se nahrazuje číslem „30 120 721 047“, číslo „520 000 000“ se nahrazuje číslem „920 000 000“ a číslo „1 139 362 273“ se nahrazuje číslem „1 539 362 273“.
6.
V příloze č. 4 v kapitole 315 Ministerstvo životního prostředí se číslo „27 015 820 000“ nahrazuje číslem „25 015 820 000“, číslo „15 899 438 896“ se nahrazuje číslem „17 899 438 896“, číslo „26 929 820 000“ se nahrazuje číslem „24 929 820 000“, číslo „17 339 670 000“ se nahrazuje číslem „15 339 670 000“, číslo „4 061 020 000“ se nahrazuje číslem „6 061 020 000“ a číslo „11 694 614 057“ se nahrazuje číslem „13 694 614 057“.
7.
V příloze č. 4 v kapitole 396 Státní dluh se číslo „281 126 169 129“ nahrazuje číslem „481 126 169 129“.
8.
V příloze č. 4 v kapitole 398 Všeobecná pokladní správa se číslo „721 800 470 800“ nahrazuje číslem „678 000 470 800“, číslo „259 918 347 439“ se nahrazuje číslem „330 268 347 439“, číslo „702 200 150 000“ se nahrazuje číslem „658 400 150 000“, číslo „78 769 471 508“ se nahrazuje číslem „112 526 743 508“, číslo „183 843 739“ se nahrazuje číslem „13 016 571 739“, číslo „6 698 333 031“ se nahrazuje číslem „26 698 333 031“ a číslo „1 179 651 461“ se nahrazuje číslem „4 939 651 461“.
9.
V příloze č. 4 v kapitole 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se číslo „226 467 000 210“ nahrazuje číslem „226 967 000 210“ a číslo „161 482 083 817“ se nahrazuje číslem „161 982 083 817“.
10.
V příloze č. 4 v kapitole 335 Ministerstvo zdravotnictví se číslo „9 250 443 374“ nahrazuje číslem „11 000 443 374“, číslo „984 568 886“ se nahrazuje číslem „2 234 568 886“ a číslo „2 154 236 899“ se nahrazuje číslem „2 654 236 899“.
11.
V příloze č. 4 v kapitole 314 Ministerstvo vnitra se číslo „81 519 358 975“ nahrazuje číslem „82 269 358 975“ a číslo „4 670 834 000“ se nahrazuje číslem „5 420 834 000“.
12.
V příloze č. 4 v kapitole 317 Ministerstvo pro místní rozvoj se číslo „26 631 530 110“ nahrazuje číslem „31 931 530 110“, číslo „24 608 499 282“ se nahrazuje číslem „29 908 499 282“, číslo „24 418 499 282“ se nahrazuje číslem „29 718 499 282“ a číslo „24 960 036 805“ se nahrazuje číslem „29 260 036 805“.
13.
V příloze č. 4 v kapitole 327 Ministerstvo dopravy se číslo „66 472 681 089“ nahrazuje číslem „90 472 681 089“, číslo „50 341 122 851“ se nahrazuje číslem „74 341 122 851“, číslo „36 185 330 000“ se nahrazuje číslem „60 185 330 000“ a číslo „50 865 298 926“ se nahrazuje číslem „74 865 298 926“.
14.
V příloze č. 4 v kapitole 329 Ministerstvo zemědělství se číslo „56 544 982 069“ nahrazuje číslem „69 444 982 069“, číslo „42 817 677 061“ se nahrazuje číslem „46 117 677 061“, číslo „40 054 177 061“ se nahrazuje číslem „43 354 177 061“, číslo „1 120 937 175“ se nahrazuje číslem „8 120 937 175“, číslo „1 800 000 000“ se nahrazuje číslem „4 400 000 000“, číslo „36 332 677 061“ se nahrazuje číslem „39 632 677 061“, číslo „4 500 000 000“ se nahrazuje číslem „7 800 000 000“ a číslo „2 341 341 556“ se nahrazuje číslem „4 941 341 556“.
15.
V příloze č. 4 v kapitole 334 Ministerstvo kultury se číslo „15 549 131 176“ nahrazuje číslem „16 549 131 176“, číslo „8 509 238 110“ se nahrazuje číslem „9 509 238 110“, číslo „905 037 000“ se nahrazuje číslem „1 905 037 000“ a číslo „3 401 104 528“ se nahrazuje číslem „4 401 104 528“.
16.
V příloze č. 4 v kapitole 374 Správa státních hmotných rezerv se číslo „2 581 804 229“ nahrazuje číslem „2 981 804 229“ a číslo „2 575 384 229“ se nahrazuje číslem „2 975 384 229“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 331/2020 Sb. | Zákon č. 331/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 8. 2020, datum účinnosti 7. 8. 2020, částka 134/2020
* Čl. I - Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 234/2020 Sb., zákona č. 262/2020 Sb. a zákona č. 299/2020 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 7. 8. 2020
331
ZÁKON
ze dne 22. července 2020,
kterým se mění zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 234/2020 Sb., zákona č. 262/2020 Sb. a zákona č. 299/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
se jedná o výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění.“.
2.
V § 2a odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
nevykonává činnost, v jejímž důsledku je účasten nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou
1.
zaměstnání ve společnosti s ručením omezeným, které je společníkem,
2.
zaměstnání v oblasti pedagogické,
3.
činnosti, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění,
4.
výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění,“.
3.
Za § 2a se vkládá nový § 2aa, který včetně nadpisu zní:
㤠2aa
Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Subjektem kompenzačního bonusu je také osoba, která
a)
vykonávala v rozhodném období práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 4 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec,
b)
vedle výkonu práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr nevykonává jinou činnost, v jejímž důsledku je účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec, s výjimkou činnosti, u níž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění.
(2)
Rozhodným obdobím podle odstavce 1 písm. a) je období od 1. října 2019 do 31. března 2020.“.
4.
V § 2b se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Dohodou o práci konané mimo pracovní poměr se pro účely tohoto zákona rozumí dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti podle zákoníku práce.“.
5.
Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:
㤠3a
Předmět kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Předmětem kompenzačního bonusu je také výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato práce nemohla být zcela nebo zčásti vykonávána v obvyklém rozsahu z důvodů na straně
a)
zaměstnavatele, které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména v důsledku
1.
nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny,
2.
omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech nebo
3.
omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon činnosti, nebo
b)
subjektu kompenzačního bonusu, které nastaly v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména v důsledku
1.
jeho karantény nebo
2.
péče o dítě nebo jiného člena domácnosti.
(2)
Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.
(3)
Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na
a)
podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,
b)
kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel
1.
podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost, nebo
2.
kompenzační bonus podle § 2 nebo 2a.
(4)
Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze jednou v případě, že vykonává činnost na základě více než jedné dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
(5)
Zaměstnavatelem podle odstavce 1 se rozumí zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompenzačního bonusu
a)
v rozhodném období uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který mu za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a
b)
ke dni 11. března 2020 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.“.
6.
V § 4 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Výše kompenzačního bonusu podle § 2aa činí 350 Kč za každý kalendářní den bonusového období.“.
7.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:
㤠7a
Žádost o kompenzační bonus v případě osoby činné na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Žádost o kompenzační bonus podle § 2aa obsahuje kromě náležitostí podle § 7 také
a)
identifikaci zaměstnavatele, pokud na jeho straně nastaly důvody podle § 3a odst. 1 písm. a),
b)
kopii dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle § 2aa odst. 1 písm. a),
c)
kopii mzdového listu zahrnujícího kalendářní měsíce, kdy byl subjekt kompenzačního bonusu účasten nemocenského pojištění na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle písmene b) v rozhodném období podle § 2aa odst. 2.
(2)
Kopii mzdového listu podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit potvrzením od zaměstnavatele prokazujícím splnění podmínek podle § 2aa odst. 1 písm. a).“.
8.
V § 9b odst. 1 se číslo „1 200“ nahrazuje číslem „1 250“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Vznikl-li subjektu kompenzačního bonusu nárok na kompenzační bonus podle zákona č. 159/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží lhůta pro podání žádosti o kompenzační bonus znovu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a neskončí dříve než uplynutím posledního dne třetího kalendářního měsíce následujícího po nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Část jednorázového nenávratného příspěvku ze státního rozpočtu podle § 9b odst. 1 zákona č. 159/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla Ministerstvem financí poukázána kraji přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poukáže Ministerstvo financí kraji do 60 dní ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 332/2020 Sb. | Zákon č. 332/2020 Sb.
Zákon o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 a o změně zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 6. 8. 2020, datum účinnosti 21. 8. 2020, částka 134/2020
* ČÁST PRVNÍ - SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ V ROCE 2021 (§ 1 — § 29)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní statistické službě (§ 30 — § 30)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 31 — § 31)
Aktuální znění od 21. 8. 2020
332
ZÁKON
ze dne 22. července 2020
o sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 a o změně zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ V ROCE 2021
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1) sčítání lidu, domůdomů a bytůbytů v roce 2021 (dále jen „sčítání“), a to
a)
působnost správních orgánů v oblasti sčítání,
b)
práva a povinnosti osob v souvislosti se sčítáním,
c)
přípravu sčítání, způsob získávání údajů a jejich zpracování a
d)
zpřístupnění výsledků sčítání.
§ 2
Účel sčítání
Účelem sčítání je vytvořit a zpřístupnit statistické informace za celé území České republiky o fyzických osobách, domácnostech, bytovém a domovním fondu k rozhodnému okamžiku sčítání. Za tímto účelem pro potřeby evropské statistiky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího sčítání lidu, domůdomů a bytůbytů2) nebo pro potřeby národní statistiky Český statistický úřad (dále jen „Úřad“) vytváří statistické informace týkající se těchto tematických okruhů:
a)
za fyzické osoby
1.
demografické charakteristiky reprezentované věkem, pohlavím, rodinným stavem a počtem živě narozených dětí,
2.
charakteristiky geografického rozmístění reprezentované druhem a místem evidovaného pobytu a místem obvyklého pobytu3),
3.
charakteristiky krátkodobé a dlouhodobé migrační mobility reprezentované státním občanstvím, předchozími druhy a místy evidovaného pobytu, předchozími místy obvyklého pobytu a datem přistěhování do České republiky,
4.
kulturní charakteristiky reprezentované národností, mateřským jazykem a náboženskou vírou,
5.
úroveň vzdělání,
6.
ekonomické charakteristiky reprezentované ekonomickou aktivitou, zaměstnáním, postavením v zaměstnání a odvětvím ekonomické činnosti,
7.
charakteristiky dojížďky do zaměstnání a škol reprezentované místem pracoviště nebo školy, frekvencí a způsobem dojížďky,
b)
za domácnosti
1.
velikost a
2.
typ a složení,
c)
za bytybyty a domydomy
1.
obydlenost,
2.
geografické rozmístění,
3.
druh a stáří,
4.
vlastnická struktura a právní důvod užívání,
5.
technickoekonomické atributy a
6.
kvalitativní charakteristiky bydlení.
§ 3
Vymezení pojmů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
domemdomem budova, která obsahuje prostory určené k bydlení nebo ubytování,
b)
bytembytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu užívání určeny,
c)
domácností skupina fyzických osob, nebo i jediná fyzická osoba, které bydlí v jednom bytěbytě nebo jiném obydlí, než je bytbyt, s výjimkou fyzických osob podle písmene d),
d)
osobou žijící mimo domácnostosobou žijící mimo domácnost fyzická osoba, která žije jako jednotlivec v zařízenízařízení nebo je osobou bez přístřeší,
e)
zařízenímzařízením budova nebo její část, která obsahuje převážně prostory k hromadnému ubytování nebo je určena k poskytování lůžkové zdravotní nebo sociální péče.
§ 4
Rozhodný okamžik
Rozhodným okamžikem, k němuž se zjišťují údaje pro účely sčítání, je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se zavádí referenční rok a program statistických údajů a metadat pro sčítání lidu, domůdomů a bytůbytů4), půlnoc z pátku 26. března 2021 na sobotu 27. března 2021.
§ 5
Rozsah sčítání
(1)
Sčítání podléhá s výjimkou osob podle odstavce 2
a)
každá fyzická osoba, která má v rozhodný okamžik na území České republiky trvalý pobyt5) nebo přechodný pobyt6) nad 90 dnů,
b)
každá fyzická osoba, které byl na území České republiky udělen azyl, doplňková ochrana7) nebo dočasná ochrana8),
c)
každá fyzická osoba, která je na území České republiky v rozhodný okamžik přítomna,
d)
každý důmdům, i neobydlený, a
e)
každý bytbyt, i neobydlený.
(2)
Sčítání nepodléhají
a)
cizinci požívající diplomatické výsady a imunity, jakož i bytybyty ve vlastnictví jiných států, které se nacházejí na území České republiky a slouží k diplomatickým účelům a
b)
cizinci, kteří jsou v rozhodný okamžik na území České republiky přítomni za účelem krátkodobého pobytu do 90 dnů.
§ 6
Využití cenzového informačního systému
(1)
Úřad zpracuje údaje ze sčítání v cenzovém informačním systému vedeném podle § 12a zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
(2)
V cenzovém informačním systému pro účely budoucích sčítání lidu, domůdomů a bytůbytů Úřad uchová v pseudonymizované podobě
a)
agendový identifikátor fyzické osoby,
b)
místo obvyklého pobytu v rozhodný okamžik,
c)
místo obvyklého pobytu v době narození a
d)
nejvyšší ukončené vzdělání.
§ 7
Údaje přebírané z informačních systémů veřejné správy
(1)
Za účelem vytvoření statistických informací týkajících se tematických okruhů uvedených v § 2 a po vyhodnocení potřebnosti údajů Úřad přebere z informačních systémů veřejné správy, zejména
a)
ze základního registru obyvatel, údaje v rozsahu stanoveném v § 9a odst. 1 písm. a) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě,
b)
z informačního systému evidence obyvatel, údaje v rozsahu stanoveném v § 9a odst. 1 písm. b) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, a
c)
z informačního systému cizinců, údaje v rozsahu stanoveném v § 9a odst. 1 písm. c) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.
(2)
Správce informačního systému veřejné správy je povinen předávat Úřadu údaje z informačního systému veřejné správy a poskytnout mu nezbytnou součinnost pro jejich vstupní zpracování a interpretaci.
(3)
Úřad je oprávněn využít veřejné údaje z katastrukatastru nemovitostí za účelem vytvoření seznamu bytůbytů a seznam bytůbytů zpřístupnit fyzické osobě při zakládání elektronického sčítacího formulářesčítacího formuláře za účelem určení bytubytu v rámci domudomu a sčítacímu komisaři pro zajištění terénního došetření.
(4)
Úřad je oprávněn přebírat údaje podle odstavce 1 do 31. července 2021.
§ 8
Údaje zjišťované prostřednictvím sčítacích formulářů
Prostřednictvím sčítacích formulářůsčítacích formulářů Úřad zjišťuje pouze ty údaje, které nejsou uvedeny v informačních systémech veřejné správy za všechny osoby a bytybyty podléhající sčítání, a údaje sloužící k jejich identifikaci, a to údaje
a)
o fyzických osobách
1.
místo sečtení,
2.
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
3.
druh a číslo elektronicky čitelného dokladu, datum narození a pohlaví, nebo rodné číslo,
4.
místo obvyklého pobytu v rozhodný okamžik,
5.
místo obvyklého pobytu 1 rok před sčítáním,
6.
místo obvyklého pobytu v době narození,
7.
národnost,
8.
mateřský jazyk,
9.
náboženská víra,
10.
nejvyšší ukončené vzdělání,
11.
počet živě narozených dětí,
12.
ekonomická aktivita,
13.
zaměstnání,
14.
odvětví ekonomické činnosti,
15.
místo pracoviště nebo školy,
16.
frekvence dojížďky do zaměstnání nebo školy a
17.
dopravní prostředek využívaný k cestě do zaměstnání nebo školy,
b)
o bytechbytech, bydlení a domácnostech
1.
číslo nebo jiné určení bytubytu,
2.
způsob bydlení,
3.
obydlenost bytubytu,
4.
právní důvod užívání bytubytu,
5.
velikost bytubytu, a to podlahová plocha a počet místností,
6.
poloha bytubytu v domědomě,
7.
připojení na plyn,
8.
připojení na vodovod,
9.
způsob vytápění,
10.
energie používaná k vytápění a
11.
složení domácnosti, a to seznam osob v bytěbytě a vztahy mezi nimi.
§ 9
Ochrana statistické důvěrnosti
(1)
Podle přímo použitelných předpisů Evropské unie o evropské statistice9) a o ochraně osobních údajů10) Úřad zajistí výmaz nebo zničení osobních údajů, s výjimkou údajů uvedených v § 6 odst. 2, jakmile pomine účel, pro který byly zpracovány, nejpozději však do 2 let od rozhodného okamžiku.
(2)
Anonymizované údaje ze sčítacích formulářůsčítacích formulářů předá Úřad v elektronické podobě k trvalému uložení do Národního archivu.
§ 10
Povinnost mlčenlivosti
(1)
Sčítací komisař, fyzická osoba zajišťující sběr nebo zpracování údajů ze sčítání nebo fyzická osoba, která se s údaji ze sčítání seznámí, je povinna zachovávat mlčenlivost o všech údajích ze sčítání a podmínkách jejich zpracovávání, stejně tak jako o jiných skutečnostech, se kterými se seznámila v souvislosti se sčítáním.
(2)
Fyzická osoba zajišťující sběr nebo zpracování údajů ze sčítání skládá slib v tomto znění: „Slibuji na svou čest a svědomí, že nezveřejním, nikomu nesdělím ani neumožním seznámit se s údaji ani s jinými skutečnostmi, se kterými se seznámím v souvislosti se sčítáním lidu, domůdomů a bytůbytů v roce 2021.“ Slib mlčenlivosti se skládá do rukou předsedy Úřadu nebo osoby jím pověřené.
(3)
Slib je složen, jestliže po jeho přečtení prohlásí ten, kdo slib skládá: „Tak slibuji.“ a podepíše se na záznamu o složení slibu. V písemném záznamu o složení slibu musí být uvedeno datum a místo složení slibu, jméno, popřípadě jména, a příjmení a datum narození toho, kdo slib skládá, a jméno, popřípadě jména, a příjmení a funkce toho, kdo slib přijímá.
(4)
Fyzickou osobu vázanou povinností zachovávat mlčenlivost může této povinnosti zprostit ten, jehož se chráněná skutečnost týká.
§ 11
Povinnosti fyzických a právnických osob
(1)
Plně svéprávná fyzická osoba podléhající sčítání je povinna poskytnout údaje podle § 8 písm. a) bodů 1 až 6, 8, 10 až 17 a jako člen domácnosti také údaje podle § 8 písm. b).
(2)
Za fyzickou osobu podléhající sčítání, která není plně svéprávná, poskytne údaje podle odstavce 1 její zákonný zástupce, opatrovník nebo jiná osoba oprávněná za ni jednat podle občanského zákoníku.
(3)
Fyzická osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 (dále jen „povinná osoba“) splní povinnost poskytnout údaje podle odstavců 1 a 2 přesným a úplným zápisem těchto údajů do sčítacího formulářesčítacího formuláře a jeho odevzdáním způsobem a v termínech uvedených v § 17 nebo 18.
(4)
Fyzická osoba, které je zpřístupněn sčítací formulářsčítací formulář v elektronické podobě, je povinna umožnit sdílení přístupu k tomuto sčítacímu formulářisčítacímu formuláři ostatním členům domácnosti, aby mohli splnit svou povinnost podle odstavce 1 nebo 2.
(5)
Fyzická osoba, která převezme při terénním došetření sčítací formulářsčítací formulář v listinné podobě, je povinna jej předat ostatním členům domácnosti, aby mohli splnit svou povinnost podle odstavce 1 nebo 2, pokud tak již neučinili jiným způsobem.
(6)
Vlastník domudomu je povinen umožnit sčítacímu komisaři přístup k jednotlivým bytůmbytům v domědomě za účelem řádného plnění jeho povinností podle § 21 písm. d). Dále je povinen sčítacímu komisaři sdělit údaje o čísle, nebo jiném určení bytubytu a jeho poloze za každý neobydlený bytbyt v obydleném domědomě.
(7)
Vlastník zařízenízařízení, které netvoří samostatný sčítací obvodsamostatný sčítací obvod, je povinen provést distribuci prázdných a sběr vyplněných sčítacích formulářůsčítacích formulářů od jednotlivých bydlících nebo ubytovaných osob, a předat je sčítacímu komisaři.
(8)
Vlastník zařízenízařízení, které tvoří samostatný sčítací obvodsamostatný sčítací obvod, je povinen umožnit sčítacímu komisaři provedení sčítání v tomto zařízenízařízení.
§ 12
Úřad
(1)
Úřad organizuje, řídí, koordinuje a zabezpečuje přípravu sčítání, jeho provedení, zpracování a zveřejnění jeho výsledků.
(2)
Úřad může pověřit
a)
držitele poštovní licence, který má povinnost zajišťovat a poskytovat všechny základní služby podle zákona upravujícího poštovní služby (dále jen „držitel poštovní licence“), zajištěním některých úkolů v oblasti terénního došetření a činností s tím souvisejících a
b)
právnickou osobu založenou státem za účelem poskytování jednotných a standardizovaných služeb informační a komunikační technologie veřejné správě (dále jen „poskytovatel sdílených služeb“) zajištěním některých úkolů v oblasti online sčítání a činností s tím souvisejících.
(3)
Pro splnění úkolů podle odstavce 1 Úřad
a)
zajišťuje podmínky a prostředí pro realizaci online sčítání,
b)
vymezuje sčítací obvody podle § 19,
c)
zajišťuje přípravu sčítacích formulářůsčítacích formulářů,
d)
zajišťuje nábor a školení sčítacích komisařů pro samostatné sčítací obvodysamostatné sčítací obvody a metodické školení sčítacích komisařů pro standardní a rezortní sčítací obvodyrezortní sčítací obvody,
e)
zajišťuje provedení sčítání v samostatných sčítacích obvodechsamostatných sčítacích obvodech a
f)
zajišťuje informovanost veřejnosti za účelem řádného průběhu sčítání.
§ 13
Ministerstva
(1)
Ministerstvo vnitra
a)
zajišťuje sčítání u hromadně ubytovaných příslušníků a občanských zaměstnanců Policie České republiky, včetně příslušníků a občanských zaměstnanců Policie České republiky působících v zahraničí a
b)
zajišťuje sčítání u hromadně ubytovaných příslušníků Bezpečnostní informační služby.
(2)
Ministerstvo spravedlnosti zajišťuje sčítání v zařízeníchzařízeních Vězeňské službyVězeňské služby České republiky a u hromadně ubytovaných příslušníků a občanských zaměstnanců Vězeňské službyVězeňské služby České republiky.
(3)
Ministerstvo obrany zajišťuje sčítání u hromadně ubytovaných příslušníků ArmádyArmády České republiky, včetně jednotek působících v zahraničí.
(4)
Ministerstvo zahraničních věcí zajišťuje sčítání osob, které mají trvalý pobyt v České republice a v rozhodném okamžiku pracují na zastupitelských úřadech České republiky, včetně jejich rodinných příslušníků žijících s nimi v zahraničí ve společné domácnosti.
§ 14
Obecní úřady
(1)
Obecní úřad ve spolupráci s Úřadem zajišťuje
a)
zápis chybějících a ověření či opravu nekonzistentních referenčních údajů v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí za stavební objekty a adresní místa,
b)
informovanost obyvatel o významu, termínu, způsobu provedení sčítání a jeho organizaci tím, že zveřejňuje
1.
oznámení Úřadu o sčítání,
2.
seznam standardních sčítacích obvodůstandardních sčítacích obvodů v obciobci, včetně jejich vymezení, jména a příjmení a čísla průkazu příslušných sčítacích komisařů,
3.
aktualizovaná jména a příjmení a čísla průkazu příslušných sčítacích komisařů a
4.
adresu a kontaktní údaje kontaktních míst Úřadu a držitele poštovní licence (dále jen „kontaktní místo“).
(2)
Obecní úřad s působností obecného stavebního úřadu poskytuje Úřadu součinnost při územní přípravě sčítání, zejména zapíše chybějící a ověří, popřípadě opraví, nekonzistentní technickoekonomické atributy stavebních objektů na základě dostupné dokumentace stavby.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností poskytuje Úřadu součinnost při harmonizaci hranic a popisu základních sídelních jednotek.
(4)
Zveřejnění informací podle odstavce 1 písm. b) se uskutečňuje způsobem v místě obvyklým, a to
a)
v případě informací podle bodů 1, 2 a 4 nejpozději 14 kalendářních dní před rozhodným okamžikem a
b)
v případě informací podle bodu 3 neprodleně po oznámení změny.
(5)
Úkoly a působnost stanovené obecnímu úřadu v odstavci 1 vykonávají v hlavním městě Praze úřady městských částí a v územně členěných statutárních městech úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst.
§ 15
Povinnosti jiných subjektů
Držitel poštovní licence a poskytovatel sdílených služeb, jakož i jejich zaměstnanci a osoby v obdobném poměru zajišťující sběr nebo zpracování údajů ze sčítání, jsou povinni zajistit ochranu vyplněných sčítacích formulářůsčítacích formulářů a údajů v nich zaznamenaných a dále zpracovávaných před jejich odcizením, ztrátou, poškozením, zničením nebo jiným zneužitím.
§ 16
Sčítací formuláře
(1)
Sčítacími formulářiSčítacími formuláři jsou sčítací formulářsčítací formulář pro domácnost a sčítací formulářsčítací formulář pro osobu.
(2)
Sčítací formulářSčítací formulář má listinnou a elektronickou podobu. Vzor sčítacího formulářesčítacího formuláře v listinné podobě stanoví Úřad vyhláškou.
§ 17
Online sčítání
(1)
Povinná osoba poskytne údaje podle § 11 odst. 1 jejich zápisem do sčítacího formulářesčítacího formuláře v elektronické podobě ve lhůtě od 27. března 2021 do 9. dubna 2021. Úřad je oprávněn ve výjimečných odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit oznámením zveřejněným na úřední desce Úřadu a v hromadném sdělovacím prostředku, nejpozději do konce lhůty pro terénní došetření podle § 18 odst. 4 nebo do konce lhůty prodloužené podle § 18 odst. 6.
(2)
Sčítací formulářSčítací formulář v elektronické podobě je zpřístupněn na základě ověření existence identifikačních údajů fyzické osoby podléhající sčítání nebo osobě s totožností ověřenou podle zákona o elektronické identifikaci nebo jiného právního předpisu umožňujícího elektronickou identifikaci a ověření existence adresy místa obvyklého pobytu.
(3)
Formu přístupu ke sčítacímu formulářisčítacímu formuláři v elektronické podobě a specifikaci způsobu prokazování oprávnění ke zpřístupnění sčítacího formulářesčítacího formuláře v elektronické podobě stanoví Úřad vyhláškou.
(4)
Povinná osoba, které nebude sčítací formulářsčítací formulář v elektronické podobě zpřístupněn podle odstavce 2 nebo která nesplní povinnost podle odstavce 1, poskytne údaje během terénního došetření podle § 18.
§ 18
Terénní došetření
(1)
Sčítací komisař předá členu domácnosti, osobě žijící mimo domácnostosobě žijící mimo domácnost, popřípadě vlastníku zařízenízařízení, které netvoří samostatný sčítací obvodsamostatný sčítací obvod, sčítací formulářsčítací formulář v listinné podobě v předem oznámeném termínu nejpozději do 26. dubna 2021, o němž jej informuje vhozením písemnosti do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(2)
Nepodaří-li se předat sčítací formulářsčítací formulář podle odstavce 1, povinná osoba si jej vyzvedne na kontaktním místě nebo jej získá jiným, Úřadem zveřejněným, způsobem.
(3)
Sčítací komisař nebo kontaktní místo poskytne povinné osobě na její žádost vysvětlení. Povinné osobě, která není schopna vyplnit sčítací formulářsčítací formulář sama, poskytne sčítací komisař nebo kontaktní místo na její žádost pomoc s vyplněním.
(4)
Člen domácnosti, osoba žijící mimo domácnostosoba žijící mimo domácnost nebo vlastník zařízenízařízení, které netvoří samostatný sčítací obvodsamostatný sčítací obvod, odevzdá vyplněný sčítací formulářsčítací formulář sčítacímu komisaři v předem dohodnutém termínu nebo jej doručí na kontaktní místo, nejpozději do 11. května 2021. Sčítací komisař nebo kontaktní místo při přebírání sčítacího formulářesčítacího formuláře v listinné podobě ověří, zda jsou v něm vyplněny všechny požadované údaje. Sčítací komisař nebo kontaktní místo jsou povinni vydat na žádost osoby, která jim předala vyplněný sčítací formulářsčítací formulář, písemné potvrzení o jeho odevzdání.
(5)
Sčítací komisař předá vyplněné sčítací formulářesčítací formuláře Úřadu, ministerstvu uvedenému v § 13 nebo držiteli poštovní licence, a to podle toho, kdo jej jmenoval.
(6)
Úřad je oprávněn ve výjimečných odůvodněných případech lhůtu podle odstavců 1 a 4 prodloužit oznámením zveřejněným na úřední desce Úřadu a v hromadném sdělovacím prostředku, nejvýše o 30 kalendářních dnů.
§ 19
Vymezení sčítacích obvodů
(1)
Sčítání se provede podle vymezených sčítacích obvodů.
(2)
Sčítacím obvodem je
a)
standardní sčítací obvodstandardní sčítací obvod,
b)
samostatný sčítací obvodsamostatný sčítací obvod a
c)
rezortní sčítací obvodrezortní sčítací obvod.
(3)
Standardním sčítacím obvodemStandardním sčítacím obvodem je územní jednotka pro přípravu a provedení sčítání.
(4)
Samostatným sčítacím obvodemSamostatným sčítacím obvodem je zařízenízařízení vyčleněné Úřadem ze standardního sčítacího obvodustandardního sčítacího obvodu.
(5)
Rezortním sčítacím obvodemRezortním sčítacím obvodem je budova nebo více budov vyčleněných Úřadem ze standardního sčítacího obvodustandardního sčítacího obvodu na základě údajů sdělených ministerstvem uvedeným v § 13.
(6)
Seznam standardních sčítacích obvodůstandardních sčítacích obvodů, včetně jejich vymezení a jména, popřípadě jmen, a příjmení sčítacích komisařů, zveřejní Úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup nejpozději 20 kalendářních dnů před rozhodným okamžikem. Dozví-li se Úřad o změně údajů zapsaných v seznamu standardních sčítacích obvodůstandardních sčítacích obvodů, bez zbytečného odkladu tento seznam aktualizuje.
§ 20
Sčítací komisař
(1)
Sčítací komisař je fyzická osoba, která zajišťuje sběr údajů a další činnosti stanovené Úřadem.
(2)
Sčítacím komisařem může být fyzická osoba, která
a)
je státním občanem České republiky, občanem jiného členského státu Evropské unie nebo občanem státu, který je smluvním státem Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b)
je plně svéprávná,
c)
dosáhla věku nejméně 18 let,
d)
je bezúhonná a
e)
má dostatečnou znalost českého jazyka a menšinového jazyka, pokud je znalost menšinového jazyka pro provedení sčítání v jemu přiděleném sčítacím obvodu nezbytná.
(3)
Za bezúhonnou se nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čintrestný čin, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. Bezúhonnost se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů, který nesmí být starší než 3 měsíce. Fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, osvědčuje splnění předpokladu bezúhonnosti též obdobným dokladem osvědčujícím bezúhonnost, který nesmí být starší než 3 měsíce, vydaným státem, jehož je žadatel státním občanem, jakož i státy, v nichž žadatel pobýval v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců, a doloženým úředním překladem do českého jazyka; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost písemným čestným prohlášením. Fyzická osoba, která je nebo byla státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měla adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace o jejích pravomocných odsouzeních za trestné činytrestné činy a o navazujících údajích o těchto odsouzeních zapsaných v evidenci tohoto státu.
(4)
Sčítacího komisaře jmenuje a odvolává
a)
pro samostatný sčítací obvodsamostatný sčítací obvod předseda Úřadu nebo osoba, kterou k tomu pověřil,
b)
pro rezortní sčítací obvodrezortní sčítací obvod příslušný ministr nebo osoba, kterou k tomu pověřil, a
c)
pro standardní sčítací obvodstandardní sčítací obvod osoba oprávněná jednat za držitele poštovní licence.
(5)
Funkce sčítacího komisaře zaniká
a)
splněním povinnosti podle § 21 písm. d),
b)
ukončením pracovněprávního vztahu, jehož obsahem je výkon funkce sčítacího komisaře,
c)
přestal-li splňovat některou z podmínek pro jmenování,
d)
prohlášením sčítacího komisaře o ukončení výkonu funkce oznámeným tomu, kdo jej jmenoval,
e)
odvoláním z funkce, nebo
f)
úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(6)
Sčítacího komisaře lze z funkce odvolat, nevykonává-li řádně své povinnosti podle tohoto zákona, nebo se dopustil jednání neslučitelného s postavením sčítacího komisaře. Za neslučitelné s postavením sčítacího komisaře se považuje takové chování nebo jednání, kterým sčítací komisař ohrožuje důvěru v odbornost jeho postupu nebo v průběh sčítání.
§ 21
Povinnosti sčítacího komisaře
Sčítací komisař je povinen
a)
složit slib mlčenlivosti,
b)
absolvovat školení související s provedením sčítání,
c)
prokázat se při výkonu své funkce průkazem sčítacího komisaře a, požádá-li o to povinná osoba, též občanským průkazem nebo cestovním dokladem,
d)
řádně a včas provést sčítání ve sčítacím obvodu, který je mu přidělen, zejména v rámci informační pochůzky ověřit evidovaný obsah sčítacího obvodu se skutečným stavem, provést distribuci informačních letáků k online sčítání a provést terénní došetření,
e)
přijmout veškerá opatření, aby vyplněné sčítací formulářesčítací formuláře a údaje v nich zaznamenané nebyly odcizeny, ztraceny, poškozeny, zničeny nebo jinak zneužity,
f)
informovat neprodleně osobu, která ho jmenovala do funkce sčítacího komisaře, o nemožnosti vykonávat dále tuto funkci a
g)
neprodleně po zániku funkce sčítacího komisaře odevzdat průkaz sčítacího komisaře, sčítací formulářesčítací formuláře a jiné dokumenty a vybavení, které pro výkon funkce sčítacího komisaře převzal, Úřadu, ministerstvu podle § 13 nebo držiteli poštovní licence, a to podle toho, kdo jej jmenoval.
§ 22
Průkaz sčítacího komisaře
(1)
Průkaz sčítacího komisaře vydá sčítacímu komisaři Úřad, ministerstvo podle § 13 nebo držitel poštovní licence, a to podle toho, kdo jej jmenoval.
(2)
Vzor průkazu sčítacího komisaře stanoví Úřad vyhláškou.
§ 23
Zpřístupnění výsledků sčítání
Úřad zpřístupní výsledky sčítání v souladu s § 18 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Výsledky sčítání jsou dostupné na internetových stránkách Úřadu ve formě otevřených datotevřených dat. Otevřenými datyOtevřenými daty se pro účely tohoto zákona rozumí informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených datotevřených dat.
§ 24
Přestupky
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
se neoprávněně vydává za sčítacího komisaře nebo jinou osobu zajišťující sběr nebo zpracování údajů ze sčítání,
b)
využije údaje ze sčítání v rozporu s tímto zákonem v úmyslu získat tím pro sebe nebo jiného prospěch,
c)
jako osoba zajišťující sběr nebo zpracování údajů ze sčítání nebo osoba, která se s údaji ze sčítání seznámí, poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10, nebo
d)
jako osoba zajišťující sběr nebo zpracování údajů ze sčítání nezajistí ochranu vyplněných sčítacích formulářůsčítacích formulářů a údajů v nich zaznamenaných před jejich odcizením, ztrátou, poškozením, zničením nebo jiným zneužitím.
(2)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
neposkytne údaje podle § 11 odst. 1,
b)
neposkytne údaje podle § 11 odst. 2, nebo
c)
poskytne údaje v rozporu s § 11 odst. 3.
(3)
Vlastník domudomu se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 6 neumožní sčítacímu komisaři přístup k jednotlivým bytůmbytům v domědomě anebo mu odmítne sdělit údaje o bytubytu nebo jeho poloze.
(4)
Vlastník zařízenízařízení, které netvoří samostatný sčítací obvodsamostatný sčítací obvod, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 7 neprovede distribuci prázdných sčítacích formulářůsčítacích formulářů nebo sběr vyplněných sčítacích formulářůsčítacích formulářů anebo sebrané sčítací formulářesčítací formuláře nepředá sčítacímu komisaři.
(5)
Vlastník zařízenízařízení, které tvoří samostatný sčítací obvodsamostatný sčítací obvod, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 11 odst. 8 neumožní sčítacímu komisaři provedení sčítání v tomto zařízenízařízení.
(6)
Sčítací komisař se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 21 písm. e) nezajistí ochranu vyplněných sčítacích formulářůsčítacích formulářů a údajů v nich zaznamenaných před jejich odcizením, ztrátou, poškozením, zničením nebo jiným zneužitím,
b)
využije údaje ze sčítání v rozporu s tímto zákonem v úmyslu získat tím pro sebe nebo jiného prospěch, nebo
c)
poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10.
(7)
Držitel poštovní licence nebo poskytovatel sdílených služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 15 nezajistí ochranu vyplněných sčítacích formulářůsčítacích formulářů a údajů v nich zaznamenaných a dále zpracovávaných před jejich odcizením, ztrátou, poškozením, zničením nebo jiným zneužitím.
(8)
Za přestupek podle odstavců 2 až 5 lze uložit pokutu do 10 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 nebo 6 pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 7 pokutu do 500 000 Kč.
(9)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 6 písm. b) lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
§ 25
Příslušnost k projednávání přestupků
Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí hlavního města Prahy.
§ 26
Přenesená působnost
Působnost stanovená obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, obecnímu úřadu s působností obecného stavebního úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy, úřadu městské části v hlavním městě Praze, magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a obecnímu úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 27
Výdaje na sčítání
(1)
K financování výdajů souvisejících se sčítáním budou Úřadu a ústředním správním úřadům ze státního rozpočtu podle jiného právního předpisu11) převedeny finanční prostředky z kapitoly Všeobecná pokladní správa na základě žádosti o rozpočtové opatření.
(2)
K financování výdajů souvisejících se sčítáním budou obcímobcím, hlavnímu městu Praze a městským částem hlavního města Prahy ze státního rozpočtu podle jiného právního předpisu11) poskytnuty účelové dotace. Ustanovení § 14j zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 367/2017 Sb., se nepoužije.
§ 28
Zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu
Úřad stanoví vyhláškou
a)
vzor sčítacího formulářesčítacího formuláře v listinné podobě podle § 16 odst. 2,
b)
formu přístupu ke sčítacímu formulářisčítacímu formuláři v elektronické podobě a specifikaci způsobu prokazování oprávnění ke zpřístupnění sčítacího formulářesčítacího formuláře v elektronické podobě podle § 17 odst. 3 a
c)
vzor průkazu sčítacího komisaře podle § 22 odst. 2.
§ 29
Povinnost správce základního registru obyvatel
Správce základního registru obyvatel předá údaje podle § 7 odst. 1 písm. a) do cenzového informačního systému do jednoho měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pouze v elektronické podobě přímým zápisem a ve struktuře podle datového rozhraní, které odpovídá poskytujícímu informačnímu systému veřejné správy.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státní statistické službě
§ 30
Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 81/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 2 písm. a) se slova „v daňovém řízení“ nahrazují slovy „při správě daní“, za slovo „přiznání“ se vkládají slova „nebo vyúčtování“ a na konci textu písmene se doplňují slova „a pro potřeby sčítání lidu, domů a bytů; poskytnutí informací podle tohoto ustanovení není porušením mlčenlivosti podle daňového řádu“.
2.
Za § 12 se vkládá nový § 12a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 15 a 16 zní:
㤠12a
Cenzový informační systém
(1)
Pro účely tohoto zákona a splnění povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie v oblasti migrace a mezinárodní ochrany, evropské demografické statistiky, sčítání lidu, domů a bytů15) se zřizuje cenzový informační systém jako informační systém veřejné správy16).
(2)
Správu tohoto neveřejného informačního systému veřejné správy zajišťuje Český statistický úřad.
(3)
Při zřízení cenzového informačního systému Ministerstvo vnitra zajistí prostřednictvím služeb základních registrů převod agendového identifikátoru fyzické osoby na agendový identifikátor fyzické osoby Českého statistického úřadu.
(4)
Ministerstvo vnitra poskytuje Českému statistickému úřadu agendový identifikátor nově založených fyzických osob v základním registru obyvatel prostřednictvím k tomu určených služeb.
15)
Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007.
Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013.
Čl. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008.
16)
§ 2 písm. f) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 192/2016 Sb.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 31
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 ze dne 11. července 2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 311/76 o sestavování statistik o zahraničních pracovnících.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 ze dne 9. července 2008 o sčítání lidu, domů a bytů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
Nařízení Komise (EU) 2017/712 ze dne 20. dubna 2017, kterým se zavádí referenční rok a program statistických údajů a metadat pro sčítání lidu, domů a bytů stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008.
2)
Čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008.
3)
Čl. 2 písm. d) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008.
4)
Čl. 3 nařízení Komise (EU) 2017/712.
5)
§ 10 odst. 1 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
§ 65, 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
6)
Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů.
9)
Čl. 20 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009, v platném znění.
10)
Čl. 5 a 89 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679.
11)
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 333/2020 Sb. | Zákon č. 333/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Vyhlášeno 6. 8. 2020, datum účinnosti 1. 10. 2020, částka 134/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna trestního zákoníku
* ČÁST DRUHÁ - Změna trestního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2020
333
ZÁKON
ze dne 22. července 2020,
kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního zákoníku
Čl. I
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb. a zákona č. 165/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 34 odst. 1 písm. a) se slovo „dvacet“ nahrazuje slovem „třicet“.
2.
V § 39 odst. 1 se za slova „následky činu“ vkládají slova „; přihlédne též k jeho postoji k trestnému činu v trestním řízení, zda sjednal dohodu o vině a trestu, prohlásil svou vinu nebo označil rozhodné skutečnosti za nesporné“.
3.
V § 39 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokud soud neukládá souhrnný trest nebo společný trest za pokračování v trestném činu, při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne též k druhu a výměře trestů, které byly pachateli uloženy za jinou jeho trestnou činnost a dosud nebyly vykonány, tak, aby vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a osobě pachatele nebyl uložen takový trest, který by spolu s dosud nevykonanými tresty vedl k nepřiměřenému postihu pachatele.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.
4.
V § 39 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Soud zejména zváží uložení peněžitého trestu (§ 67 až 69).“.
5.
V § 40 odst. 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
6.
V § 41 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní:
„l)
se k trestnému činu doznal,“.
Dosavadní písmena l) až o) se označují jako písmena m) až p).
7.
V § 58 odstavec 2 zní:
„(2)
Má-li soud za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby též tehdy, pokud odsuzuje pachatele, který
a)
napomohl zabránit trestnému činu, jenž jiný připravoval nebo se o něj pokusil, nebo
b)
prohlásil svoji vinu.“.
8.
V § 58 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Lze-li mít za to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout jeho nápravy i trestem kratšího trvání, může být trest odnětí svobody uložen pod dolní hranicí trestní sazby též tehdy, je-li ukládán rozsudkem, kterým se schvaluje dohoda o vině a trestu.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
9.
V § 58 odst. 4 úvodní části ustanovení se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“.
10.
V § 58 odst. 5 až 7 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
11.
V § 65 odstavec 2 zní:
„(2)
Jestliže pachatel v době od odsouzení do skončení výkonu trestu obecně prospěšných prací nevede řádný život, vyhýbá se nástupu výkonu trestu, bez závažného důvodu poruší sjednané podmínky výkonu trestu obecně prospěšných prací, jinak maří výkon tohoto trestu nebo zaviněně tento trest ve stanovené době nevykonává, může soud přeměnit, a to i během doby stanovené pro jeho výkon, trest obecně prospěšných prací nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodnout zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá i jen započatá hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací se počítá za jeden den odnětí svobody.“.
12.
V § 68 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Dvojnásobek počtu denních sazeb nesmí však ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody.“.
13.
V § 68 odst. 5 větě druhé se slova „Nelze-li od pachatele podle jeho osobních a majetkových poměrů očekávat, že peněžitý trest ihned zaplatí, může“ nahrazují slovy „Se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům pachatele může soud“.
14.
V § 68 se odstavec 7 zrušuje.
15.
§ 69 včetně nadpisu zní:
㤠69
Výkon peněžitého trestu
(1)
Zaplacené částky peněžitého trestu připadají státu.
(2)
Jestliže pachatel nezaplatí peněžitý trest na výzvu soudu nebo do uplynutí doby, na kterou byl výkon trestu odložen anebo na kterou byly povoleny splátky, a pokud je zřejmé, že by vymáhání peněžitého trestu mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné, přemění soud peněžitý trest nebo jeho zbytek v trest odnětí svobody a rozhodne zároveň o způsobu jeho výkonu; přitom každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě se počítá za dva dny odnětí svobody.
(3)
Na pachatele, kterému byl uložen peněžitý trest za jiný trestný čin než zvlášť závažný zločin, se hledí, jako by nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku pravomocně upuštěno.“.
16.
V § 88 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
odsouzený, jenž nebyl odsouzen za zvlášť závažný zločin,
1.
kterým byla nebo měla být způsobena smrt, nejde-li o trestný čin zabití podle § 141 odst. 1,
2.
kterým byla nebo měla být způsobena těžká újma na zdraví,
3.
jehož znakem je spáchání na těhotné ženě nebo na dítěti,
4.
který spáchal jako člen organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361),
5.
který spáchal v úmyslu umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f), nebo
6.
který je uveden v hlavě třetí, sedmé, deváté, dvanácté a třinácté zvláštní části tohoto zákona nebo v odstavci 4,
a který dosud nebyl ve výkonu trestu odnětí svobody, vykonal alespoň třetinu uloženého nebo podle rozhodnutí prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody.“.
17.
V § 99 odst. 5 se slova „či jinak projevil negativní postoj k ochrannému léčení“ zrušují.
18.
V § 105 odst. 1 písm. e) se slova „úmyslný trestný čin“ nahrazují slovy „zvlášť závažný zločin“.
19.
V § 138 odstavec 1 zní:
„(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
škodou nikoli nepatrnou škoda dosahující částky nejméně 10 000 Kč,
b)
škodou nikoli malou škoda dosahující částky nejméně 50 000 Kč,
c)
větší škodou škoda dosahující částky nejméně 100 000 Kč,
d)
značnou škodou škoda dosahující částky nejméně 1 000 000 Kč a
e)
škodou velkého rozsahu škoda dosahující částky nejméně 10 000 000 Kč.“.
20.
Za § 217 se vkládá nový § 217a, který včetně nadpisu zní:
㤠217a
Společné ustanovení
Za trestnou činnost spáchanou v cizině se pro účely § 216 a 217 považuje čin spáchaný v cizině, který naplňuje znaky trestného činu podle zákona České republiky, bez ohledu na to, zda je trestný i podle zákona státu, na jehož území byl spáchán.“.
21.
V § 250 odst. 1 písm. a) se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „nebo s nimi souvisejících komodit obchodovaných na organizovaném trhu se zbožím anebo výpočet sazeb, indexů nebo kvantitativně vyjádřených ukazatelů určujících pro cenu nebo kurz takových investičních nástrojů“.
22.
V § 250 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
uskuteční obchod, zadá pokyn nebo se dopustí jiného jednání, které je způsobilé vyvolat nesprávnou představu o nabídce, poptávce, ceně nebo kurzu takového investičního nástroje nebo s ním souvisejících komodit obchodovaných na organizovaném trhu se zbožím anebo o hodnotě sazby, indexu nebo kvantitativně vyjádřeného ukazatele určujícího pro cenu nebo kurz takových investičních nástrojů,“.
23.
V poznámce pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1673 ze dne 23. října 2018 o boji vedeném trestněprávní cestou proti praní peněz.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se pro účely stanovení věcné příslušnosti použije § 138 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna trestního řádu
Čl. III
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 56/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 203/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb. a zákona č. 165/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 36 odst. 1 písm. b) se za slovo „omezena,“ vkládá slovo „nebo“.
2.
V § 36 odst. 1 písm. c) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou.
3.
V § 36 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
4.
V § 36 odst. 4 písm. a) se slova „ve zjednodušeném řízení“ zrušují.
5.
V § 46 se slova „, upozorní orgány činné v trestním řízení při poučení prováděném v přípravném řízení poškozeného zejména na to, že může dojít k sjednání dohody o vině a trestu a že v takovém případě může uplatnit nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení nejpozději při prvním jednání o takové dohodě“ nahrazují slovy „nebo vydat trestní příkaz, upozorní orgány činné v trestním řízení při poučení prováděném v přípravném řízení poškozeného také na to, že může být vydán trestní příkaz nebo může dojít k sjednání dohody o vině a trestu a že v takovém případě je možné uplatnit nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení nejpozději do doby vydání trestního příkazu nebo při prvním jednání o takové dohodě“.
6.
V § 47 odst. 5 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
7.
V § 51a odst. 4 se věta poslední zrušuje.
8.
V § 51a se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Náklady vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, hradí stát.“.
9.
V § 73a odst. 4 písm. d) se slova „nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest“ zrušují.
10.
V § 79e odst. 2 větě první se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
11.
V § 89 odst. 1 písm. d) se slova „poměrů pachatele“ nahrazují slovy „, rodinných, majetkových a jiných poměrů obviněného“.
12.
V § 91 odst. 1 se slova „dotázat se jej na jeho rodinné, majetkové a výdělkové poměry a předchozí tresty,“ a „za přítomnosti obhájce“ zrušují.
13.
V § 92 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Při výslechu je třeba se obviněného dotázat na jeho osobní, rodinné, majetkové a jiné poměry tak, aby pro případ rozhodnutí o vině a trestu obviněného byly zjištěny skutečnosti v rozsahu nezbytném pro stanovení druhu trestu a jeho výměry. Dále je třeba dotázat se na předchozí tresty a na další trestní stíhání obviněného.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
14.
V § 151 odst. 6 se slova „ustanoveného zmocněnce poškozeného“ nahrazují slovy „zvoleného nebo ustanoveného zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu“.
15.
V § 152 odst. 1 písm. d) se slova „a s výkonem trestu domácího vězení a“ nahrazují čárkou.
16.
V § 152 odst. 1 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
17.
V § 152 odst. 3 a v § 156 se text „e)“ nahrazuje textem „f)“.
18.
§ 152a se zrušuje.
19.
V nadpisu § 154 se slovo „poškozeného“ nahrazuje slovy „spojených s účastí poškozeného v trestním řízení“.
20.
V § 154 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Odsouzený je povinen nahradit státu náklady vzniklé přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu, nebrání-li tomu povaha věci a okolnosti případu, zejména spoluzavinění poškozeného. Jde-li o nedbalostní trestný čin, soud z důvodů zvláštního zřetele hodných náhradu přiměřeně sníží; přitom vezme v úvahu zejména povahu trestného činu a osobní a majetkové poměry odsouzeného.“.
21.
V § 155 odst. 5 se slova „ustanovením zmocněnce poškozenému“ nahrazují slovy „přibráním zmocněnce poškozeného, který má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu,“.
22.
V § 175a odst. 3 se za slovo „obviněným“ vkládají slova „; jde-li o případ nutné obhajoby, sjednává státní zástupce dohodu o vině a trestu s obviněným“.
23.
V § 175a odst. 6 písm. f) se slova „a v případech stanovených trestním zákoníkem trestu náhradního“ zrušují a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“.
24.
V § 175a odst. 6 písm. i) se slova „, obviněného a obhájce“ nahrazují slovy „a obviněného, dále podpis obhájce, byl-li přítomen sjednávání dohody o vině a trestu,“.
25.
V § 175a odst. 8 se slova „o zvlášť závažném zločinu a v řízení“ zrušují.
26.
V § 177 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání; pokud je navrhován trest propadnutí majetku, peněžitý trest nebo trest propadnutí věci, uvede se, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jeho výkonu, a“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
27.
V § 178 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Navrhuje-li státní zástupce uložení zabrání věci nebo zabrání části majetku, uvede, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jejich výkonu.“.
28.
V § 178a odst. 1 se za slovo „obžalobě“ vkládají slova „nebo v dohodě o vině a trestu“.
29.
V § 178a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokud trestní stíhání spolupracujícího obviněného skončí dříve než trestní stíhání ostatních osob za zločin, k jehož objasnění se zavázal, vztahují se jeho povinnosti setrvat na svém doznání a dodržet své závazky uvedené v odstavci 1 i na další průběh trestního řízení proti takovým osobám; porušení tohoto závazku může být důvodem pro povolení obnovy řízení v neprospěch spolupracujícího obviněného. O tom je třeba spolupracujícího obviněného poučit.“.
30.
V § 196 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Předseda senátu spolu s doručením opisu obžaloby upozorní obžalovaného, že má právo se v jím stanovené lhůtě vyjádřit ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména,
a)
zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a z jakých důvodů,
b)
zda má zájem uzavřít se státním zástupcem dohodu o vině a trestu nebo zda chce v hlavním líčení prohlásit svou vinu,
c)
zda souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a
d)
které skutečnosti považuje za nesporné.
(3)
Předseda senátu spolu s upozorněním podle odstavce 2 poučí obžalovaného o následcích spojených s vyjádřeními uvedenými v odstavci 2; poučí jej zároveň i o tom, že vyjádření k obžalobě, nejde-li o doznání nebo o prohlášení viny, může za něj učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v jeho nepřítomnosti. Zašle-li obžalovaný vyjádření k obžalobě, předseda senátu je doručí státnímu zástupci.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.
31.
V § 196 odst. 4 se slova „je nutno zároveň vyzvat“ nahrazují slovy „předseda senátu vyzve“.
32.
V § 206 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a uvedl, které skutečnosti považuje za nesporné“.
33.
Za § 206 se vkládají nové § 206a až 206d, které znějí:
㤠206a
(1)
Po přednesení obžaloby a vyjádření poškozeného vyzve předseda senátu obžalovaného, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě, zejména zda se cítí být nevinen nebo vinen spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě, souhlasí s popisem skutku a jeho právní kvalifikací a s navrženým trestem, případně ochranným opatřením, a které skutečnosti považuje za nesporné; přitom jej poučí o následcích spojených s takovým vyjádřením. Dále jej upozorní na jeho právo prohlásit svou vinu a poučí jej o následcích spojených s takovým prohlášením. Pokud se obžalovaný k těmto skutečnostem vyjádřil již po doručení obžaloby, předseda senátu se jej dotáže, zda setrvává na svém vyjádření nebo zda je chce nějakým způsobem změnit.
(2)
Vyjádření k obžalobě může za obžalovaného učinit i jeho obhájce, a to i když se hlavní líčení koná v nepřítomnosti obžalovaného, nemůže však za něj učinit doznání nebo prohlášení viny.
§ 206b
(1)
Má-li předseda senátu vzhledem k okolnostem případu za to, že by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu, poučí obžalovaného o možnosti takového postupu a o důsledcích s tím spojených. Poté zjistí stanovisko obžalovaného, státního zástupce a poškozeného, je-li přítomen, k takovému postupu. Vyjádří-li se státní zástupce a obžalovaný, že mají zájem jednat o dohodě o vině a trestu, předseda senátu hlavní líčení na nezbytnou dobu přeruší za účelem jejího sjednání mimo hlavní líčení; je-li to s ohledem na okolnosti zapotřebí, hlavní líčení odročí. Návrh na sjednání dohody o vině a trestu může podat i státní zástupce nebo obžalovaný, předseda senátu není povinen takovému návrhu vyhovět.
(2)
Dohodu o vině a trestu sjednává státní zástupce s obžalovaným a případně jeho obhájcem. Jednání o dohodě o vině a trestu se účastní též poškozený, pokud je přítomen při hlavním líčení. Při sjednávání dohody o vině a trestu státní zástupce postupuje přiměřeně podle § 175a. Bylo-li hlavní líčení odročeno, státní zástupce bez zbytečného odkladu po skončení jednání o dohodě o vině a trestu vyrozumí soud o výsledku jednání.
(3)
Došlo-li k sjednání dohody o vině a trestu, pokračuje se v hlavním líčení. Státní zástupce nejprve přednese obsah sjednané dohody o vině a trestu a navrhne soudu její schválení. Nedošlo-li k dohodě o náhradě škody nebo nemajetkové újmy anebo o vydání bezdůvodného obohacení, státní zástupce na tuto skutečnost soud upozorní. Po přednesení návrhu na schválení dohody o vině a trestu se v hlavním líčení postupuje přiměřeně podle § 314q odst. 3 až 5 a § 314r.
(4)
Pokud k sjednání dohody o vině a trestu nedošlo nebo soud dohodu o vině a trestu neschválí, pokračuje se v hlavním líčení na podkladě původní obžaloby. V dalším řízení se k sjednané dohodě o vině a trestu, včetně prohlášení viny obžalovaným učiněného pro účely jejího sjednání, nepřihlíží, ledaže obžalovaný požádá, aby takové prohlášení bylo posouzeno jako prohlášení viny podle § 206c.
§ 206c
(1)
Pokud nedošlo k sjednání dohody o vině a trestu, může obžalovaný prohlásit, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě.
(2)
Pokud obžalovaný učiní prohlášení podle odstavce 1, soud v rozsahu prohlášení postupuje přiměřeně podle § 314q odst. 3.
(3)
Předseda senátu před rozhodnutím o přijetí prohlášení viny zjistí stanovisko státního zástupce, poškozeného a zúčastněné osoby, pokud jsou přítomni při hlavním líčení.
(4)
Soud po prohlášení viny obžalovaným rozhodne, zda takové prohlášení přijímá nebo nepřijímá.
(5)
Soud prohlášení viny nepřijme, není-li v souladu se zjištěným skutkovým stavem nebo zjistí-li, že v předchozím řízení došlo k závažnému porušení práv obviněného. Soud nemusí prohlášení viny přijmout, pokud takový postup nepovažuje za vhodný s ohledem na okolnosti případu a vyjádření ostatních stran.
(6)
Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny přijímá, zároveň v usnesení uvede, že se dokazování v rozsahu, v jakém obžalovaný prohlásil vinu, neprovede a bude provedeno pouze ve zbylém rozsahu; tím není dotčena možnost vyslýchat obžalovaného k účasti jiných osob na spáchaném skutku, ohledně kterého prohlásil vinu.
(7)
Soudem přijaté prohlášení viny nelze odvolat. Skutečnosti uvedené v prohlášení viny nelze napadat opravným prostředkem.
(8)
Pokud soud rozhodne, že prohlášení viny nepřijímá, k prohlášení viny se nepřihlíží.
§ 206d
Po zjištění stanoviska obviněného k obžalobě, nedošlo-li k sjednání dohody o vině a trestu ani k prohlášení viny obviněným, může soud rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které státní zástupce a obviněný označili za nesporné, pokud s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat.“.
34.
V § 246 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, nejde-li o výrok o vině v rozsahu, v jakém soud přijal jeho prohlášení viny“.
35.
V § 278 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Obnova řízení, které skončilo odsuzujícím rozsudkem nebo trestním příkazem, jímž byl uznán vinným spolupracující obviněný, se v neprospěch obviněného povolí též tehdy, pokud spolupracující obviněný v dalším řízení proti osobám, jimž je kladen za vinu zločin, který se spolupracující obviněný zavázal objasnit, poruší svůj závazek podle § 178a odst. 1.“.
36.
V § 304 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Obhájce nemůže se státním zástupcem sjednat dohodu o vině a trestu ani nemůže prohlásit vinu obviněného.“.
37.
V § 314a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Samosoudce má stejná práva a povinnosti jako senát a jeho předseda.
(4)
Neveřejné zasedání samosoudce nekoná.“.
38.
V § 314b odstavec 1 zní:
„(1)
Pokud se ve věci konalo zkrácené přípravné řízení, trestní stíhání se zahajuje doručením návrhu na potrestání soudu.“.
39.
V § 314b odst. 2 se za slovo „návrhu“ vkládají slova „na potrestání“ a slova „dále k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné, a zda souhlasí s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány“ se nahrazují slovy „a dále zjistí jeho stanovisko ke skutečnostem uvedeným v návrhu na potrestání v rozsahu § 206a“.
40.
V § 314b se odstavce 4 a 5 zrušují.
41.
V § 314c odst. 1 písm. c) se slovo „zjednodušeného“ nahrazuje slovy „zkráceného přípravného“.
42.
V § 314d odst. 2 se věta první zrušuje a věta druhá se nahrazuje větou „Pokud se ve věci konalo zkrácené přípravné řízení, při hlavním líčení se na přečtení protokolu o výslechu podezřelého (§ 179b odst. 3) užije § 207 odst. 2 obdobně.“.
43.
V § 314e odst. 1 se slova „ve zjednodušeném“ nahrazují slovem „v“.
44.
V § 314e odstavec 5 zní:
„(5)
Je-li trestním příkazem ukládán peněžitý trest, nesmí dvojnásobek počtu denních sazeb ani spolu s uloženým trestem odnětí svobody přesahovat jeden rok.“.
45.
V § 314e se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Trestním příkazem lze
a)
upustit od potrestání (§ 46 trestního zákoníku),
b)
podmíněně upustit od potrestání s dohledem (§ 48 trestního zákoníku), nebo
c)
upustit od uložení souhrnného trestu (§ 44 trestního zákoníku), a to i v případě, byl-li předchozí trest uložen rozsudkem.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8.
46.
V § 314f se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Samosoudce opraví v trestním příkaze kdykoliv i bez návrhu písařské chyby a jiné zjevné nesprávnosti. Ustanovení § 131 a 133 se užijí přiměřeně.“.
47.
V § 314o odst. 1 písm. b) a v § 314p odst. 3 písm. f) se za slovo „obhájce,“ vkládají slova „ačkoli ho podle zákona mít měl,“.
48.
V § 314r odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, nelze-li dosáhnout nového znění dohody o vině a trestu ihned“.
49.
V nadpisu § 340b se slova „v trest domácího vězení, v peněžitý trest nebo“ zrušují.
50.
V § 340b odst. 1 větě první se slova „v trest domácího vězení, v peněžitý trest nebo“ zrušují.
51.
V § 341 se slova „patnácti dnů, a upozorní ho, že jinak bude zaplacení vymáháno“ nahrazují slovy „jednoho měsíce, a upozorní ho, že jinak bude peněžitý trest vymáhán nebo přeměněn v trest odnětí svobody“.
52.
§ 342 zní:
㤠342
(1)
Na žádost odsouzeného může předseda senátu z důležitých důvodů povolit
a)
odklad výkonu peněžitého trestu, a to na dobu nejvýše jednoho roku od uplynutí lhůty podle § 341, nebo
b)
splácení peněžitého trestu v přiměřených měsíčních splátkách.
(2)
Pominou-li důvody, pro které byl výkon peněžitého trestu odložen, nebo nedodržuje-li odsouzený bez závažného důvodu splátky, předseda senátu povolení odkladu nebo splátek odvolá.“.
53.
Za § 342 se vkládá nový § 342a, který zní:
㤠342a
(1)
Předseda senátu upustí od výkonu peněžitého trestu nebo jeho zbytku, jestliže
a)
odsouzený se v důsledku okolností na jeho vůli nezávislých stal dlouhodobě neschopným peněžitý trest zaplatit, nebo
b)
by výkonem peněžitého trestu byla vážně ohrožena výživa nebo výchova osoby, o jejíž výživu nebo výchovu je odsouzený podle zákona povinen pečovat.
(2)
Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.
54.
V § 343 odst. 1 písm. a) a b) se slova „patnácti dnů“ nahrazují slovy „jednoho měsíce“.
55.
V § 343 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Vymáhání peněžitého trestu předseda senátu nenařídí, postačují-li na jeho zaplacení prostředky z peněžité záruky nebo je-li zřejmé, že by jeho vymáhání mohlo být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
56.
§ 344 zní:
㤠344
(1)
O přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody rozhodne předseda senátu mimo veřejné zasedání; před rozhodnutím umožní odsouzenému, aby se k věci vyjádřil. Ve veřejném zasedání rozhodne tehdy, pokud o to odsouzený výslovně požádá.
(2)
Odsouzený může odvrátit výkon trestu odnětí svobody, na který byl přeměněn peněžitý trest nebo jeho zbytek, tím, že peněžitý trest nebo jeho část zaplatí. Nebyl-li peněžitý trest zaplacen zcela nebo byla-li po přeměně peněžitého trestu zaplacena alespoň částka odpovídající jedné denní sazbě, rozhodne předseda senátu o tom, jakou část přeměněného trestu odnětí svobody je třeba vykonat.
(3)
Proti rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.
57.
Za § 361 se vkládá nový § 361a, který včetně nadpisu zní:
㤠361a
Správa placení nákladů státu z trestního řízení
Při správě placení pohledávek uvedených v § 152 odst. 1, § 153 odst. 1 a v § 154 odst. 3 se postupuje podle daňového řádu. Ke správě placení těchto pohledávek je příslušný soud, s výjimkou pohledávek podle § 152 odst. 1 písm. a) a d), u kterých je ke správě placení příslušná Vězeňská služba České republiky.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Při správě placení pohledávek uvedených v § 153 odst. 1 a v § 154 odst. 3 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle daňového řádu, pokud tyto pohledávky vznikly ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Čl. V
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 301/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb. a zákona č. 203/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 24 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
zákaz držení a chovu zvířat,“.
Dosavadní písmena f) až k) se označují jako písmeno g) až l).
2.
V nadpisu § 26 se za slovo „činnosti,“ vkládají slova „zákaz držení a chovu zvířat,“.
3.
V § 26 odst. 3 větě první se za slovo „činnosti“ vkládají slova „a zákaz držení a chovu zvířat“ a větě druhé se za slovo „činnosti“ vkládají slova „a zákazu držení a chovu zvířat“.
4.
V § 27 odstavec 4 zní:
„(4)
Počet denních sazeb nesmí ani spolu s uloženým trestním opatřením odnětí svobody přesahovat horní hranici trestní sazby snížené podle § 31 odst. 1.“.
5.
V § 27 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Při přeměně peněžitého opatření v trestní opatření odnětí svobody se každá zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě počítá za jeden den odnětí svobody.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
6.
V § 30 se odstavce 5 a 6 zrušují.
7.
§ 63 včetně nadpisu zní:
㤠63
Trestní příkaz a dohoda o vině a trestu
(1)
V řízení ve věci mladistvého, který nedovršil osmnáct let věku, nelze vydat trestní příkaz ani sjednat dohodu o vině a trestu.
(2)
Je-li trestním příkazem ukládáno peněžité opatření, nesmí počet denních sazeb ani spolu s uloženým trestním opatřením odnětí svobody přesahovat jeden rok.“.
8.
V § 73 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Ustanovení § 63 odst. 2 se užije obdobně i v řízení podle odstavce 1.“.
9.
V § 88a odstavec 4 zní:
„(4)
Rozhodnutím ukládajícím mladistvému sankci spojenou se zbavením osobní svobody, které lze při splnění podmínek stanovených zákonem o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních zaslat jinému členskému státu k uznání a výkonu postupem podle části páté hlavy VIII dílu 2 zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, je pravomocné rozhodnutí soudu, kterým
a)
bylo uloženo trestní opatření nepodmíněného odnětí svobody nebo bylo rozhodnuto o výkonu jeho zbytku, včetně případů, kdy bylo rozhodnuto o výkonu podmíněně odloženého trestního opatření odnětí svobody,
b)
bylo na trestní opatření odnětí svobody přeměněno nevykonané trestní opatření domácího vězení, peněžité trestní opatření nebo trestní opatření obecně prospěšných prací, nebo
c)
byla uložena zabezpečovací detence, ústavní ochranné léčení nebo ochranná výchova.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
Čl. VI
Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 114/2020 Sb., se mění takto:
1.
Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu zní:
㤠22a
Podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací a subvencí
(1)
Po výkonu poloviny trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži nebo zákazu přijímání dotací a subvencí může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže odsouzená právnická osoba v době výkonu trestu svou další činností prokázala, že dalšího výkonu tohoto trestu není třeba, zejména pokud doloží účinný soubor opatření zajišťujících dodržování právních norem a směřujících k předcházení trestné činnosti včetně provedených nápravných opatření vedoucích k zamezení rizika opětovného spáchání stejné nebo podobné trestné činnosti, za kterou byla odsouzena.
(2)
Při podmíněném upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži nebo zákazu přijímání dotací a subvencí soud stanoví zkušební dobu na jeden rok až na deset let, nikoliv však na dobu kratší než zbytek trestu; zkušební doba počíná právní mocí rozhodnutí o tomto upuštění.
(3)
Ustanovení § 91 odst. 1 až 3 trestního zákoníku se použije přiměřeně.“.
2.
§ 27 zní:
㤠27
(1)
Na odsouzenou právnickou osobu se hledí, jako by nebyla odsouzena, jakmile byl
a)
trest vykonán,
b)
trest nebo jeho zbytek prominut, nebo
c)
výkon trestu promlčen.
(2)
Na právnickou osobu odsouzenou pro zvlášť závažný zločin k trestu propadnutí majetku nebo k trestu zákazu činnosti, zákazu držení a chovu zvířat, zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži anebo zákazu přijímání dotací a subvencí, pokud jejich délka činí alespoň pět let, se hledí, jako by nebyla odsouzena, jestliže ode dne uvedeného v odstavci 1 uplynuly tři roky.“.
3.
Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní:
㤠37a
Trestní příkaz
Trestním příkazem lze právnické osobě uložit tyto tresty:
a)
peněžitý trest,
b)
trest propadnutí věci,
c)
trest zákazu činnosti do pěti let,
d)
trest zákazu držení a chovu zvířat do pěti let,
e)
trest zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži do pěti let,
f)
trest zákazu přijímání dotací a subvencí do pěti let,
g)
trest uveřejnění rozsudku.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních
Čl. VII
Zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb., zákona č. 178/2018 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 140 odst. 1 větě první se slova „, na jehož základě majetek propadl nebo byl zabrán“ zrušují.
2.
V § 268 odstavec 7 zní:
„(7)
V případě, že jiný členský stát v osvědčení připouští možnost přeměnit nevykonaný peněžitý trest v trest odnětí svobody, samosoudce stanoví počet denních sazeb tak, aby dvojnásobek počtu denních sazeb nebo v případě mladistvých počet denních sazeb odpovídal výši trestu odnětí svobody, která je v osvědčení tímto státem uvedena; stanovený počet denních sazeb nesmí přesahovat nejvyšší počet denních sazeb uvedený v trestním zákoně.“.
3.
V § 271 odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
nařízení trestu odnětí svobody, ve který byl peněžitý trest přeměněn.“.
4.
V § 314 odst. 1 písm. a) se slova „, o výkonu náhradního trestu odnětí svobody za nevykonaný trest domácího vězení nebo peněžitý trest, nebo kterým byl na nepodmíněný trest odnětí svobody přeměněn trest obecně prospěšných prací“ nahrazují slovy „nebo o přeměně nevykonaného trestu domácího vězení, peněžitého trestu nebo trestu obecně prospěšných prací na trest odnětí svobody“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení
Čl. VIII
Zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 178/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „V případě uvedeném v odstavci 1“ nahrazují slovy „Je-li peněžitý trest majetkovou trestní sankcí podle tohoto zákona,“.
2.
V § 4 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
přeměně peněžitého trestu nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody,“.
3.
V § 4 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena d) až f).
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 334/2020 Sb. | Zákon č. 334/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 6. 8. 2020, datum účinnosti 1. 10. 2020, částka 134/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o oběhu osiva a sadby
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2020
334
ZÁKON
ze dne 22. července 2020,
kterým se mění zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o oběhu osiva a sadby
Čl. I
Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 299/2007 Sb., zákona č. 96/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 300/2009 Sb., zákona č. 331/2010 Sb., zákona č. 54/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věty „Směrnice Komise 74/268/EHS ze dne 2. května 1974, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.“, „Směrnice Komise 75/502/EHS ze dne 25. července 1975, kterou se omezuje uvádění na trh osiva lipnice luční (Poa pratensis L.) na osivo, které bylo úředně certifikováno jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.“, „Směrnice Komise 86/109/EHS ze dne 27. února 1986 o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.“, „Směrnice Komise 89/424/EHS ze dne 30. června 1989, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.“, „Směrnice Komise 91/376/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se mění směrnice 86/109/EHS o omezení uvádění osiva některých druhů pícnin, olejnin a přadných rostlin na trh na osiva úředně uznaná jako „základní osivo“ nebo „certifikované osivo“.“ a „Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.“ zrušují a na konci poznámky pod čarou se na samostatném řádku doplňuje věta „Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.“.
2.
V § 2 odst. 1 písm. u) se slovo „rostlina“ nahrazuje slovem „sadba“ a slova „, a u níž bylo úřední zkouškou ověřeno splnění těchto požadavků“ se zrušují.
3.
V § 2 odst. 1 písm. aa) se slova „odrůdy jediné rostliny,“ nahrazují slovy „jedné rostliny dané odrůdy“.
4.
V § 2 odst. 2 písm. b) se slova „pro uznávání a uvádění do oběhu“ zrušují.
5.
V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena y) a z), která znějí:
„y)
mikrorozmnožováním množení rostlinného materiálu za účelem produkce velkého množství rostlin pomocí kultury in vitro z diferencovaných vrcholových meristémů,
z)
meriklonem soubor jedinců vzniklých technikou mikrorozmnožování z jediného výchozího bočního nebo vrcholového meristému identifikované výchozí rostliny uchovávané in vivo.“.
6.
V § 3 odst. 1 písm. a) se za slova „šlechtitelský rozmnožovací materiál,“ vkládají slova „s výjimkou chmele, révy a ovocných rodů a druhů,“ a slova „a chmele“ se zrušují.
7.
V § 3 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
jako standardní rozmnožovací materiál chmele,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
8.
V § 3 odst. 9 se slova „, chmele a rozmnožovací materiál révy“ nahrazují slovy „a rozmnožovací materiál révy a chmele“.
9.
V § 3d odst. 5 se slovo „registrované“ zrušuje.
10.
V § 4 odst. 3 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
11.
V § 4 odst. 4 písm. a) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:
„2.
její registrace uplynula, avšak dosud běží lhůta podle § 34 odst. 7,“.
Dosavadní body 2 až 4 se označují jako body 3 až 5.
12.
V § 5 odstavec 3 zní:
„(3)
Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který je součástí uznávacího listu množitelského porostu. Pokud dodavatel neoznačí pověřenou osobu podle odstavce 1 písm. j), může Ústav určit pověřenou osobu, která přehlídku množitelského porostu provede.“.
13.
V § 7 odstavec 4 zní:
„(4)
V uzavřených pěstebních oblastech pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor smí být pěstovány brambory výhradně z rozmnožovacího materiálu předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu. Mimo tyto uzavřené pěstební oblasti není sadba brambor rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu z přehlížených množitelských porostů určených k její výrobě uznávána.“.
14.
V § 7 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno v), které zní:
„v)
seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor.“.
15.
V § 12 odst. 1 se slova „odrůd jednoho nebo více druhů“ nahrazují slovy „různých rodů, druhů nebo odrůd“.
16.
V § 12 odst. 2 písm. a) se slova „k využití pro zemědělskou výrobu“ nahrazují slovy „k použití jako pícnina“.
17.
V § 12 odst. 2 písm. b) se slova „k využití mimo zemědělskou výrobu“ nahrazují slovy „, která nejsou určena k použití jako pícnina“.
18.
V § 12 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „vyráběných za účelem zlepšení zdravotního stavu budoucího porostu“.
19.
V § 13 odst. 5 se slova „poskytovat informace pro aktualizaci databáze vedené“ nahrazují slovy „pravidelně aktualizovat údaje jich se týkající v databázi vedené“.
20.
V § 17 odst. 1 úvodní části ustanovení se za text „§ 7 odst. 2“ vkládají slova „a § 22 odst. 3“.
21.
V § 17 odst. 2 písm. e), § 17 odst. 3 písm. c) a v § 17 odst. 6 písm. d) se číslo „90“ nahrazuje číslem „95“.
22.
V § 17 odstavec 14 zní:
„(14)
Úkony prováděné pověřenou osobou podle odstavců 2, 3, 6, 8 a 9 podléhají dozoru Ústavu. Ústav může pověření zrušit, pokud pověřená osoba
a)
poruší podmínky stanovené pověřením,
b)
opakovaně nesplní požadavky pro shodnost v následné kontrole,
c)
nesplní pokyny Ústavu týkající se provedeného dozoru ve stanovené lhůtě, nebo
d)
po dobu alespoň jednoho roku nevykonává žádnou činnost, jež je předmětem pověření.“.
23.
V § 17 se na začátek odstavce 15 vkládá věta „Osobě, které bylo pověření zrušeno podle odstavce 14, lze pověření udělit znovu až po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení pověření.“.
24.
V § 18 odst. 4 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „lze ze třetích zemí dovážet pouze“ zrušují a slova „; rozmnožovací materiál chmele lze dovážet ze třetích zemí pouze,“ se nahrazují slovem „, a“.
25.
V § 18 odst. 4 písm. e) se slova „se smí ze třetích zemí dovážet jen“ zrušují.
26.
V § 19 odst. 11 se za slova „certifikovaný rozmnožovací materiál“ vkládají slova „chmele, révy a“.
27.
V § 19 odst. 12 se za slovo „materiál“ vkládají slova „zemědělských druhů, zeleninových druhů a“.
28.
V § 19 odst. 13 se za slovo „osiva,“ vkládají slova „standardního rozmnožovacího materiálu chmele,“.
29.
V § 19 odst. 17 písmeno i) zní:
„i)
požadavky na návěsky a případné pojistky obalů standardního osiva a standardního rozmnožovacího materiálu chmele,“.
30.
V § 19 se na konci odstavce 17 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n)
požadavky, které musí splňovat úřední návěska standardního rozmnožovacího materiálu révy.“.
31.
V § 21 se věta druhá nahrazuje větou „U víceletých druhů je záruční doba 2 roky a běží od prvního dne kalendářního roku následujícího po uplynutí kalendářního roku, ve kterém dosáhla odrůda vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy.“.
32.
V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Ústav provádí následnou kontrolu standardního rozmnožovacího materiálu chmele pomocí vegetačních zkoušek k ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. K zajištění vegetačních zkoušek chmele může Ústav uzavřít smlouvu podle § 17 odst. 1.“.
Dosavadní odstavce 3 až 9 se označují jako odstavce 4 až 10.
33.
V § 22 odst. 7 písm. b) se text „[§ 19 odst. 2 písm. a)]“ nahrazuje slovy „podle § 19 odst. 2 písm. a) nebo b)“.
34.
V § 22 odst. 7 písmeno d) zní:
„d)
zakáže uvedení do oběhu standardního osiva nebo rozmnožovacího materiálu chmele, zjistí-li, že toto osivo nebo rozmnožovací materiál chmele nesplňují požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu; Ústav opatření zruší, zjistí-li následně, že osivo požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu splňuje,“.
35.
V § 22 odst. 10 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
36.
V § 23 odst. 1 se slova „základní nebo certifikovaný rozmnožovací materiál, šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupně“ nahrazují slovy „rozmnožovací materiál předstupně, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál“.
37.
V § 23 odst. 2 písm. d) se slova „ve společném katalogu odrůd révy nebo“ zrušují a slovo „ze“ se nahrazuje slovy „z úředních“.
38.
V § 23 odst. 3 se slova „až e)“ nahrazují slovy „, c) a e)“.
39.
Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní:
㤠23a
Rozmnožovací materiál chmele
(1)
Rozmnožovací materiál chmele může být uváděn do oběhu jako
a)
uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), nebo
b)
standardní podle § 3 odst. 1 písm. c).
(2)
Dodavatel rozmnožovacího materiálu chmele je povinen
a)
sledovat kritické body, které ovlivňují výrobu rozmnožovacího materiálu chmele, vést o nich evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne uvedení rozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost ji zpřístupnit Ústavu,
b)
v případě výskytu škodlivých organismů snižujících kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele, které jsou uvedeny ve vyhlášce, odebrat vzorky rozmnožovacího materiálu a předat je laboratoři nebo osobě pověřené podle § 17 odst. 9 k analýze,
c)
pěstovat rozmnožovací materiál v oddělených partiích; při použití mikrorozmnožování je partií rozmnožovací materiál pocházející z jednoho meriklonu, a
d)
zajistit výsadbu srovnávacích porostů jednotlivých odrůd a klonů určených ke kontrole odrůdové pravosti rozmnožovacího materiálu vyrobeného mikrorozmnožováním.
(3)
Dodavatel rozmnožovacího materiálu chmele je povinen vést evidenci o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé organismy, které snižují kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele, nákupu a prodeji podle partií a o srovnávacích porostech po jednotlivých meriklonech, a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne odstranění rozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho uvedení do oběhu.
(4)
Standardní rozmnožovací materiál chmele uváděný do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti rozmnožovacího materiálu odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti rozmnožovacího materiálu chmele uváděného do oběhu.
(5)
Dodavatel, který vyrábí standardní rozmnožovací materiál chmele, je dále povinen
a)
odebírat vzorky z každého meriklonu a vysadit je pro účely následné kontroly nebo zajistit Ústavu přístup k porostům prokazatelně vysazeným u odběratele kontrolované sadby,
b)
vést a uchovávat po dobu 3 let evidenci o
1.
původu meriklonu použitého k výrobě,
2.
počtu kusů vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu a o osobě, jíž byl předán,
3.
množství standardního rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním podniku a
4.
vlastnostech vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu a
c)
předkládat na vyžádání Ústavu evidenci podle písmene b) ke kontrole.
(6)
Ústav provádí kontrolu dodržování povinností stanovených v odstavcích 2 až 5 a následnou kontrolu vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu chmele. Pro účely následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou odebírá Ústav vzorky z vyrobeného rozmnožovacího materiálu chmele.
(7)
Rozmnožovací materiál chmele množený mikrorozmnožováním lze uvádět do oběhu pouze jako standardní rozmnožovací materiál podle § 3 odst. 1 písm. c).
(8)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele a na uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele,
b)
kritické body sledované ve výrobním procesu rozmnožovacího materiálu chmele,
c)
náležitosti evidence o kontrole kritických bodů rozmnožovacího materiálu chmele,
d)
postup při odběru vzorků rozmnožovacího materiálu chmele,
e)
způsob provádění mikrorozmnožování,
f)
způsob označování zdravotních tříd rozmnožovacího materiálu chmele a
g)
seznam škodlivých organismů, které snižují kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele.“.
40.
V § 24 odst. 1 písm. b) se text „c)“ nahrazuje textem „d)“.
41.
V § 24 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
je chráněná podle odrůdového práva alespoň v jednom členském státě nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b),“.
42.
V § 24 odst. 2 písm. c) se slovo „úřední“ zrušuje.
43.
V § 24 odst. 2 písm. d) se slova „v seznamu“ zrušují a slova „jednoho členského státu“ se nahrazují slovy „v jednom členském státě“.
44.
V § 24 se odstavec 8 zrušuje.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 8.
45.
V § 24a odst. 1 písm. c) se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
46.
V § 26 odst. 2 písm. e) se slova „chmele a“ zrušují.
47.
V § 26 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
uchovávané odrůdy a
g)
odrůdy chmele.“.
48.
V § 27 odst. 1 se slovo „Unie.2)“ nahrazuje slovy „Unie pro ochranu nových odrůd rostlin2).“.
49.
Poznámka pod čarou č. 11b zní:
„11b)
Nařízení Komise (ES) č. 637/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny, v platném znění.“.
50.
V § 27 odst. 6 se za slovo „schválit“ vkládá slovo „dočasné“.
51.
V § 28 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, a udržovací šlechtění odrůdy je zajištěno v České republice nebo v jiném členském státě; odrůda může být udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění“.
52.
V § 28 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo v jiném členském státě“.
53.
V § 30 odst. 3 se slovo „Ústavu“ zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Metodiky jsou uveřejněné na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), Unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Ústavu.“.
54.
V § 30 odst. 8 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
55.
V § 31 odst. 3 se slova „za 6 měsíců“ nahrazují slovem „ročně“.
56.
V § 33 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí:
„k)
v případě uchovávané odrůdy údaj o tom, že se jedná o uchovávanou odrůdu, a
l)
v případě odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek údaj o tom, že se jedná o odrůdu vyšlechtěnou pro pěstování za zvláštních podmínek.“.
57.
V § 33 odst. 2 se za slovo „révy“ vkládají slova „a chmele“.
58.
V § 33 odst. 4 se slovo „a“ nahrazuje čárkou, slova „z důvodu zachování biologické rozmanitosti“ se nahrazují slovy „a odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek“ a na konci odstavce se doplňuje věta „V případě odrůd ovocného druhu se v seznamu uvede údaj úřední popis odrůdy nebo údaj úředně uznaný popis odrůdy.“.
59.
V § 34 odst. 3 se slova „se předkládá“ nahrazují slovy „předkládá udržovatel“.
60.
V § 34 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 se použijí obdobně.“.
61.
V § 34 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Ústav zruší zápis ve Státní odrůdové knize udržovatele registrované odrůdy, který nepodal žádost o prodloužení registrace.“.
62.
V § 34 odst. 6 se za slovo „odrůdy“ vkládají slova „ovocného rodu nebo druhu“.
63.
V § 34 odst. 7 se za slovo „udržovatele“ vkládají slova „podanou nejpozději do uplynutí doby registrace“.
64.
V § 35 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo v jiném členském státě“.
65.
V § 35 odst. 3 písm. a) se za slovo „práv“ vkládají slova „podle zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin2)“.
66.
V § 35 odst. 3 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a doplňuje se věta „Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 písm. a) se použijí obdobně,“.
67.
V § 35 odst. 3 se na konci písmene c) doplňuje věta „Ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) se použije obdobně.“.
68.
V § 35 odst. 5 se za slovo „révy“ vkládají slova „a chmele“.
69.
V § 38 odst. 5 se věty druhá a poslední zrušují.
70.
V § 38a odst. 1 písm. b) se slova „standardní rozmnožovací materiál“ nahrazují slovy „rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleninových druhů nebo“.
71.
V § 38a odst. 2 písm. b) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „, § 23a odst. 2 písm. a), § 23a odst. 3 nebo § 23a odst. 5 písm. b)“.
72.
V § 38a odst. 2 písm. h) se slova „neposkytne na žádost Ústavu informaci“ nahrazují slovy „pravidelně neaktualizuje údaje jeho se týkající v databázi vedené Ústavem“.
73.
V § 38a odst. 2 písm. j) a v § 42 odst. 2 se číslo „6“ nahrazuje číslem „7“.
74.
V § 38a odst. 4 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
75.
V § 39 odst. 1 se písmeno l) zrušuje.
Dosavadní písmena m) a n) se označují jako písmena l) a m).
76.
V § 39 odst. 1 písmeno l) zní:
„l)
seznam klonů odrůd révy a chmele,“.
77.
Příloha č. 2 se včetně nadpisu zrušuje.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení o registraci uchovávané odrůdy a řízení o registraci odrůdy chmele, která se dokončí podle § 26 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin
Čl. III
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 219/2003 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 554/2005 Sb., zákona č. 184/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 279/2013 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „To neplatí, pokud je název v rozporu s ustanovením odstavce 2.“.
2.
V § 7 odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 15 zní:
„(2)
Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie15).
15)
Čl. 63 nařízení Rady (ES) č. 2100/94.“.
3.
V § 9 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno.“.
4.
V § 14 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.“.
5.
V § 17 odstavec 3 zní:
„(3)
Ustanovení odstavce 1 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných práv. Ustanovení odstavce 2 platí i pro období po skončení doby trvání ochranných práv pouze v případě názvu odrůdy, jež dosáhla zvláštního významu.“.
6.
V § 18 odst. 3 se slovo „též“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „a sdělit veškeré informace nezbytné pro posouzení další existence chráněné odrůdy“.
7.
V § 23h odst. 1 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
8.
Poznámka pod čarou č. 13 zní:
„13)
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.“.
9.
V § 26 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
10.
V § 30 se slova „právní ochrany“ nahrazují slovy „ochrany práv“.
11.
V příloze č. 1 písm. b) se slovo „rostliny“ nahrazuje slovem „plodiny“ a slova „jetel perský“ se nahrazují slovy „jetel zvrácený (perský)“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 408/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 408/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. V
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se mění takto:
1.
V položce 90 písm. c) se slova „nebo poskytnutí licence do rejstříku50)“ zrušují.
2.
Položka 91 se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 335/2020 Sb. | Zákon č. 335/2020 Sb.
Zákon o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii
Vyhlášeno 6. 8. 2020, datum účinnosti 15. 9. 2020, částka 134/2020
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 8)
* ČÁST DRUHÁ - ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ (§ 9 — § 24)
* ČÁST TŘETÍ - HARMONIZOVANÝ POSTUP (§ 25 — § 65)
* ČÁST ČTVRTÁ - STANOVENÍ DANĚ NA ZÁKLADĚ ZPRÁVY O VÝSLEDKU HARMONIZOVANÉHO POSTUPU (§ 66 — § 69)
* ČÁST PÁTÁ - USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 70 — § 71)
Aktuální znění od 15. 9. 2020
335
ZÁKON
ze dne 22. července 2020
o mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů harmonizovaným postupem podle předpisu Evropské unie upravujícího mechanismus řešení daňových sporů v Evropské unii1).
(2)
Tento zákon se nepoužije při postupu podle mezinárodní smlouvy.
§ 2
Sporná otázka
Spornou otázkouSpornou otázkou se pro účely harmonizovaného postupu rozumí záležitost vedoucí ke vzniku sporu vyplývajícího z výkladu a uplatňování mezinárodní smlouvy.
§ 3
Mezinárodní smlouva
Mezinárodní smlouvou se pro účely harmonizovaného postupu rozumí
a)
mezinárodní smlouva upravující zamezení dvojímu zdanění příjmů nebo majetku, která je součástí právního řádu České republiky, nebo
b)
Úmluva o zamezení dvojího zdanění v souvislosti s úpravou zisků sdružených podniků.
§ 4
Dotčený stát
Dotčeným státemDotčeným státem se pro účely harmonizovaného postupu rozumí členský stát Evropské unie, kterého se dotýká sporná otázkasporná otázka.
§ 5
Dotčený poplatník
Dotčeným poplatníkemDotčeným poplatníkem se pro účely harmonizovaného postupu rozumí daňový rezident členského státu Evropské unie, na jehož daňovou povinnost má sporná otázkasporná otázka bezprostřední vliv.
§ 6
Prostředek ochrany
Prostředkem ochrany se pro účely harmonizovaného postupu rozumí
a)
opravný prostředek, dozorčí prostředek nebo jiný prostředek ochrany při správě daní a návrh na zahájení řízení před soudem a
b)
prostředek ochrany podle právních předpisů jiného dotčeného státudotčeného státu obdobný prostředkům podle písmene a).
§ 7
Výklad pojmů
Pojem použitý v tomto zákoně vymezený mezinárodní smlouvou použitelnou mezi Českou republikou a jiným dotčeným státemdotčeným státem ke dni, kdy se dotčený poplatníkdotčený poplatník dozvěděl o opatření, které vede nebo povede ke vzniku sporné otázkysporné otázky, má význam daný v tomto okamžiku touto smlouvou, nevyplývá-li ze souvislostí něco jiného.
§ 8
Vztah k daňovému řádu
Při harmonizovaném postupu týkajícím se řešení daňových sporů se postupuje podle daňového řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.
ČÁST DRUHÁ
ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ
HLAVA I
PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY
§ 9
Příslušný orgán
Příslušným orgánemPříslušným orgánem se pro účely harmonizovaného postupu rozumí tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán nebo zahraniční příslušný orgánzahraniční příslušný orgán.
§ 10
Tuzemský příslušný orgán
Tuzemským příslušným orgánemTuzemským příslušným orgánem je Ministerstvo financí nebo zmocněný příslušný orgánzmocněný příslušný orgán.
§ 11
Ministerstvo financí
(1)
Ministerstvo financí vede seznam zmocněných příslušných orgánůzmocněných příslušných orgánů a tento seznam zveřejňuje na svých internetových stránkách.
(2)
Ministerstvo financí je příslušné k řešení sporné otázkysporné otázky harmonizovaným postupem.
§ 12
Zmocněný příslušný orgán
(1)
Zmocněným příslušným orgánemZmocněným příslušným orgánem je správce daně s celostátní působností zmocněný Ministerstvem financí k řešení sporné otázkysporné otázky harmonizovaným postupem.
(2)
Ministerstvo financí ve zmocnění vymezí okruh věcí, k jejichž řešení je namísto něj příslušný zmocněný příslušný orgánzmocněný příslušný orgán.
(3)
Zmocněný příslušný orgánZmocněný příslušný orgán je při výkonu své působnosti podřízen Ministerstvu financí.
§ 13
Určení příslušnosti k řešení sporné otázky
(1)
Ministerstvo financí může převzít řešení sporné otázkysporné otázky, k jejímuž vyřízení je příslušný zmocněný příslušný orgánzmocněný příslušný orgán. O tomto postupu Ministerstvo financí uvědomí tento zmocněný příslušný orgánzmocněný příslušný orgán.
(2)
Pokud by řešení sporné otázkysporné otázky vzhledem k rozsahu zmocnění příslušelo částečně zmocněnému příslušnému orgánuzmocněnému příslušnému orgánu a částečně Ministerstvu financí, je k jejímu řešení příslušné Ministerstvo financí. Zmocněný příslušný orgánZmocněný příslušný orgán spolupracuje s Ministerstvem financí při řešení této sporné otázkysporné otázky.
(3)
V případě pochybností o příslušnosti k řešení sporné otázkysporné otázky určí Ministerstvo financí, který tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán je příslušný k tomuto řešení, popřípadě též určí, který z tuzemských příslušných orgánůtuzemských příslušných orgánů bude spolupracovat s Ministerstvem financí při řešení této sporné otázkysporné otázky.
§ 14
Zahraniční příslušný orgán
Zahraničním příslušným orgánemZahraničním příslušným orgánem se pro účely harmonizovaného postupu rozumí orgán jiného dotčeného státudotčeného státu, který je příslušným orgánempříslušným orgánem podle právních předpisů tohoto státu.
HLAVA II
UZNÁVANÉ NEZÁVISLÉ OSOBY
§ 15
Uznávaná nezávislá osoba
Uznávanou nezávislou osobouUznávanou nezávislou osobou se pro účely harmonizovaného postupu rozumí fyzická osoba nepříslušející k daňovému orgánu žádného členského státu Evropské unie, která se může za podmínek stanovených tímto zákonem podílet na posuzování
a)
přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu, a
b)
sporné otázkysporné otázky.
§ 16
Tuzemská uznávaná nezávislá osoba
(1)
Tuzemskou uznávanou nezávislou osobouTuzemskou uznávanou nezávislou osobou se pro účely harmonizovaného postupu rozumí fyzická osoba, kterou Ministerstvo financí jmenuje uznávanou nezávislou osobouuznávanou nezávislou osobou.
(2)
Ministerstvo financí jmenuje nejméně 3 tuzemské uznávané nezávislé osobytuzemské uznávané nezávislé osoby.
(3)
Ministerstvo financí průběžně ověřuje, zda tuzemská uznávaná nezávislá osobatuzemská uznávaná nezávislá osoba splňuje podmínky pro jmenování uznávanou nezávislou osobouuznávanou nezávislou osobou.
(4)
Ministerstvo financí může poskytnout kontaktní údaje tuzemské uznávané nezávislé osobytuzemské uznávané nezávislé osoby orgánu jiného členského státu Evropské unie za účelem jejího jmenování členem poradního orgánuporadního orgánu.
§ 17
Jmenování tuzemské uznávané nezávislé osoby a oznamování změn
(1)
Fyzickou osobu lze jmenovat tuzemskou uznávanou nezávislou osoboutuzemskou uznávanou nezávislou osobou, pokud je způsobilá být rozhodcem podle zákona upravujícího rozhodčí řízení a je schopná jednat nestranně a čestně. Podmínka státního občanství podle zákona upravujícího rozhodčí řízení se nepoužije.
(2)
Fyzická osoba, která má být jmenována tuzemskou uznávanou nezávislou osoboutuzemskou uznávanou nezávislou osobou, sdělí v souvislosti s tímto jmenováním Ministerstvu financí
a)
jméno,
b)
datum narození,
c)
adresu místa trvalého pobytu nebo obdobného místa v případě, že jde o cizince,
d)
kontaktní údaje,
e)
úplné a aktuální informace o profesním a akademickém působení a
f)
informace o způsobilosti, odbornosti a možném střetu zájmů.
(3)
Ministerstvo financí vyrozumí Evropskou komisi o jmenování tuzemské uznávané nezávislé osobytuzemské uznávané nezávislé osoby a spolu s tím jí o této osobě sdělí
a)
informace podle odstavce 2 písm. a), e) a f) a
b)
informaci o tom, zda tato osoba může být jmenována předsedou poradní komise.
(4)
Tuzemská uznávaná nezávislá osobaTuzemská uznávaná nezávislá osoba je povinna oznámit Ministerstvu financí změnu v údajích podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne, kdy k této změně došlo.
(5)
Ministerstvo financí vyrozumí o změně údajů podle odstavce 3 Evropskou komisi.
§ 18
Odvolání tuzemské uznávané nezávislé osoby
(1)
Ministerstvo financí odvolá tuzemskou uznávanou nezávislou osobutuzemskou uznávanou nezávislou osobu, pokud
a)
o to požádá,
b)
závažným způsobem poruší povinnost podle tohoto zákona, nebo
c)
již nesplňuje podmínky pro jmenování.
(2)
Vznesl-li jiný členský stát Evropské unie podnět na odvolání tuzemské uznávané nezávislé osobytuzemské uznávané nezávislé osoby pro důvodné podezření, že tato osoba není dostatečně nezávislá, Ministerstvo financí posoudí tento podnět do 6 měsíců ode dne, kdy jej obdrželo.
(3)
Ministerstvo financí vyrozumí Evropskou komisi o odvolání tuzemské uznávané nezávislé osobytuzemské uznávané nezávislé osoby a o výsledku posouzení podnětu podle odstavce 2.
§ 19
Zahraniční uznávaná nezávislá osoba
(1)
Zahraniční uznávanou nezávislou osobouZahraniční uznávanou nezávislou osobou se pro účely harmonizovaného postupu rozumí fyzická osoba, kterou orgán jiného členského státu Evropské unie jmenoval uznávanou nezávislou osobouuznávanou nezávislou osobou.
(2)
Ministerstvo financí může vznést podnět na odvolání zahraniční uznávané nezávislé osobyzahraniční uznávané nezávislé osoby, pokud má důvodné podezření, že tato osoba není dostatečně nezávislá. Podnět podává Evropské komisi a spolu s ním poskytne podklady, ze kterých vyplývá toto podezření.
HLAVA III
PORADNÍ ORGÁNY
§ 20
Poradní orgán
(1)
Poradním orgánemPoradním orgánem se pro účely harmonizovaného postupu rozumí poradní komise nebo komise pro alternativní řešení sporů.
(2)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán vytváří podmínky pro jednání poradního orgánuporadního orgánu a zabezpečuje jeho činnost.
(3)
Poradní orgán
a)
přijímá informace od tuzemského příslušného orgánutuzemského příslušného orgánu a od dotčeného poplatníkadotčeného poplatníka,
b)
žádá tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán o zajištění účasti dotčeného poplatníkadotčeného poplatníka nebo jeho zástupce na jednání poradního orgánuporadního orgánu,
c)
posuzuje spornou otázkuspornou otázku.
(4)
Poradní komise dále posuzuje přípustnost žádosti o zahájení harmonizovaného postupu.
(5)
V záležitostech týkajících se poradního orgánuporadního orgánu se přihlédne ke zvyklostem obvyklým při mezinárodní obchodní arbitráži.
(6)
Člen poradního orgánuporadního orgánu má při výkonu činností podle odstavců 3 a 4 postavení úřední osoby tuzemského příslušného orgánutuzemského příslušného orgánu.
§ 21
Poradní komise
(1)
Poradní komise se skládá z
a)
předsedy,
b)
1 zástupce každého příslušného orgánupříslušného orgánu a
c)
1 uznávané nezávislé osobyuznávané nezávislé osoby za každý dotčený státdotčený stát.
(2)
Na základě dohody všech příslušných orgánůpříslušných orgánů učiněné při zřizování poradní komise může být počet osob podle odstavce 1 písm. b) nebo c) zvýšen na 2 osoby.
(3)
Každý člen poradní komise, který je uznávanou nezávislou osobouuznávanou nezávislou osobou, s výjimkou předsedy, má náhradníka, který je uznávanou nezávislou osobouuznávanou nezávislou osobou. Ustanovení o uznávané nezávislé osoběuznávané nezávislé osobě jako členovi poradní komise se použijí obdobně i pro jejího náhradníka.
(4)
V případě, že uznávaná nezávislá osobauznávaná nezávislá osoba nemůže plnit své povinnosti člena poradní komise, nastoupí na její místo náhradník. Pokud tohoto náhradníka jmenoval členem poradního orgánuporadního orgánu tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán, jmenuje namísto něj nového náhradníka; ustanovení § 42 se použije obdobně.
(5)
V případě, že předseda nemůže plnit své povinnosti člena poradní komise, jmenují ostatní členové poradní komise nového předsedu ze všech uznávaných nezávislých osobuznávaných nezávislých osob.
§ 22
Komise pro alternativní řešení sporů
(1)
Komisi pro alternativní řešení sporů lze na základě dohody všech příslušných orgánůpříslušných orgánů zřídit k posouzení sporné otázkysporné otázky namísto poradní komise.
(2)
Komise pro alternativní řešení sporů může být na základě dohody všech příslušných orgánůpříslušných orgánů zřízena jako stálý poradní orgánporadní orgán. Pro stálý poradní orgánporadní orgán se ustanovení o zřízení poradního orgánuporadního orgánu, členství v něm a postupu poradního orgánuporadního orgánu použijí přiměřeně.
(3)
Nedohodnou-li se příslušné orgánypříslušné orgány, s výjimkou pravidel týkajících se nezávislostí členů, jinak, použijí se na složení komise pro alternativní řešení sporů a náhradníky jejích členů ustanovení o poradní komisi obdobně.
HLAVA IV
SOUDY
§ 23
Řízení před soudem
(1)
V řízení před soudem podle tohoto zákona se postupuje podle předpisů upravujících občanské soudní řízení.
(2)
Pro řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodu má sídlo tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán.
§ 24
Účastenství poradního orgánu v řízení před soudem
(1)
Poradní orgánPoradní orgán má způsobilost být účastníkem občanského soudního řízení podle tohoto zákona.
(2)
Za poradní orgánporadní orgán jedná jeho předseda. Předseda poradního orgánuporadního orgánu má v řízení podle odstavce 1 a při výkonu rozhodnutí vydaného v tomto řízení stejná práva a povinnosti jako poradní orgánporadní orgán.
ČÁST TŘETÍ
HARMONIZOVANÝ POSTUP
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 25
Dotčený stát, ve kterém se činí podání
(1)
U všech příslušných orgánůpříslušných orgánů se činí podání obsahující
a)
žádost o zahájení harmonizovaného postupu,
b)
zpětvzetí žádosti o zahájení harmonizovaného postupu,
c)
žádost o posouzení přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu poradní komisí, nebo
d)
žádost o posouzení sporné otázkysporné otázky poradním orgánemporadním orgánem.
(2)
Při podávání zjednodušeným způsobem postačí učinit podání pouze u tuzemského příslušného orgánutuzemského příslušného orgánu. Zjednodušeným způsobem lze učinit podání uvedená v odstavci 1 a podání obsahující doplňující informace.
(3)
Zjednodušeným způsobem může učinit podání pouze dotčený poplatníkdotčený poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky a je
a)
fyzickou osobou, nebo
b)
právnickou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti, které nejsou
1.
velkou účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví a
2.
ve velké skupině účetních jednotek podle zákona upravujícího účetnictví.
(4)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán vyrozumí zahraniční příslušné orgányzahraniční příslušné orgány o podání učiněném zjednodušeným způsobem do 2 měsíců ode dne, kdy mu toto podání došlo. V případě podání obsahujícího doplňující informace tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán spolu s vyrozuměním zašle i kopii těchto informací.
(5)
Podání učiněné zjednodušeným způsobem dotčeným poplatníkemdotčeným poplatníkem, který podal žádost o zahájení harmonizovaného postupu (dále jen „účastník postupu“), který není daňovým rezidentem České republiky, u příslušného orgánupříslušného orgánu dotčeného státudotčeného státu, jehož je daňovým rezidentem, se považuje za podání učiněné u tuzemského příslušného orgánutuzemského příslušného orgánu v den, kdy zahraniční příslušný orgánzahraniční příslušný orgán odeslal vyrozumění tuzemskému příslušnému orgánutuzemskému příslušnému orgánu.
(6)
Doplňující informace poskytnuté zjednodušeným způsobem účastníkem postupu, který není daňovým rezidentem České republiky, příslušnému orgánupříslušnému orgánu dotčeného státudotčeného státu, jehož je daňovým rezidentem, se považují za poskytnuté tuzemskému příslušnému orgánutuzemskému příslušnému orgánu v den, kdy zahraničnímu příslušnému orgánuzahraničnímu příslušnému orgánu tyto informace došly, pokud zahraniční příslušný orgánzahraniční příslušný orgán jejich kopii zaslal tuzemskému příslušnému orgánutuzemskému příslušnému orgánu.
§ 26
Podání v jiném dotčeném státě
Stanoví-li tento zákon povinnost učinit podání v jiném dotčeném státědotčeném státě u zahraničního příslušného orgánuzahraničního příslušného orgánu, použije se na toto podání právní řád tohoto dotčeného státudotčeného státu.
HLAVA II
ZAHÁJENÍ POSTUPU
§ 27
Žádost o zahájení harmonizovaného postupu
(1)
Harmonizovaný postup se zahajuje na žádost dotčeného poplatníkadotčeného poplatníka. Zahájení harmonizovaného postupu nebrání skutečnost, že
a)
se opatření vedoucí ke sporné otázcesporné otázce stalo podle právních předpisů dotčeného státudotčeného státu konečným,
b)
probíhá řízení o prostředku ochrany nebo
c)
proběhlo řízení o prostředku ochrany, s výjimkou řízení ve správním soudnictví uvedeného v § 65 odst. 2.
(2)
Žádost podle odstavce 1 musí obsahovat
a)
označení všech dotčených státůdotčených států,
b)
jméno, místo pobytu nebo sídlo, daňové identifikační číslo a další informace nezbytné k určení totožnosti
1.
účastníka postupu a
2.
další osoby nebo jednotky bez právní osobnosti, kterých se sporná otázkasporná otázka týká,
c)
vymezení zdaňovacího období, kterého se sporná otázkasporná otázka týká, jde-li o daň, která má zdaňovací období,
d)
podrobné informace o sporné otázcesporné otázce, zahrnující povahu a datum provedení úkonů vedoucích ke sporné otázcesporné otázce a výši související částky v měně dotčeného státudotčeného státu, včetně kopií podpůrných písemností,
e)
odkaz na použitelné vnitrostátní předpisy a na použitelnou mezinárodní smlouvu; je-li použitelná více než 1 mezinárodní smlouva, uvede se v žádosti, na základě které smlouvy má být postup k vyřešení sporné otázkysporné otázky veden,
f)
prohlášení účastníka postupu, že na přiměřenou žádost příslušného orgánupříslušného orgánu odpoví co nejúplněji a co nejrychleji a na žádost příslušného orgánupříslušného orgánu poskytne veškerou dokumentaci, a
g)
informace, pokud ve vztahu ke sporné otázcesporné otázce existují, s kopiemi všech podpůrných písemností, a to:
1.
vysvětlení, proč se účastník postupu domnívá, že existuje sporná otázkasporná otázka,
2.
podrobné informace o prostředcích ochrany, které účastník postupu uplatnil v souvislosti s opatřením vedoucím ke vzniku sporné otázkysporné otázky,
3.
soudní rozhodnutí týkající se sporné otázkysporné otázky,
4.
kopii konečného rozhodnutí o stanovení daně nebo jiné písemnosti s rovnocenným účinkem a kopie dalších písemností vydaných daňovými orgány v souvislosti se spornou otázkouspornou otázkou a
5.
informace o dalších žádostech o zahájení postupů k vyřešení sporné otázkysporné otázky vedených podle mezinárodní smlouvy, které v souvislosti se stejnou spornou otázkouspornou otázkou podal účastník postupu.
(3)
Žádost podle odstavce 1 lze podat do 3 let ode dne, kdy se účastník postupu dozvěděl o opatření, které vede nebo povede ke vzniku sporné otázkysporné otázky.
(4)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán může nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy mu došla žádost podle odstavce 1, vyzvat účastníka postupu, aby poskytl doplňující informace nezbytné pro posouzení sporné otázkysporné otázky, která je předmětem žádosti, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy mu byla výzva oznámena.
(5)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán předá informace poskytnuté účastníkem postupu podle odstavce 4 zahraničním příslušným orgánůmzahraničním příslušným orgánům.
§ 28
Potvrzení přijetí žádosti a vyrozumění zahraničních příslušných orgánů
(1)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán potvrdí, že mu došla žádost o zahájení harmonizovaného postupu, nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy mu žádost došla.
(2)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán ve lhůtě podle odstavce 1 vyrozumí zahraniční příslušné orgányzahraniční příslušné orgány o přijetí žádosti o zahájení harmonizovaného postupu. Ve vyrozumění se uvede informace o jazyku, který hodlá tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán používat při komunikaci se zahraničními příslušnými orgányzahraničními příslušnými orgány, a o dni, kdy žádost tomuto orgánu došla. Při komunikaci mezi tuzemským příslušným orgánemtuzemským příslušným orgánem a zahraničními příslušnými orgányzahraničními příslušnými orgány se nepoužijí ustanovení o jednacím jazyce podle daňového řádu.
§ 29
Zpětvzetí žádosti o zahájení harmonizovaného postupu
(1)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán vyrozumí zahraniční příslušné orgányzahraniční příslušné orgány o zpětvzetí žádosti o zahájení harmonizovaného postupu, které u něj bylo učiněno.
(2)
Zpětvzetí žádosti o zahájení harmonizovaného postupu je účinné ke dni, kdy bylo učiněno vůči prvnímu z příslušných orgánůpříslušných orgánů.
HLAVA III
DÍLČÍ POSTUP PŘED ŘEŠENÍM SPORNÉ OTÁZKY DOHODOU
§ 30
Rozhodnutí o přípustnosti žádosti
(1)
Žádost o zahájení harmonizovaného postupu není přípustná, pokud
a)
neobsahuje stanovené údaje,
b)
účastník postupu neposkytl v určené lhůtě doplňující informace,
c)
sporná otázkasporná otázka neexistuje nebo
d)
byla podána opožděně.
(2)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán vydá rozhodnutí o přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu nejpozději do 6 měsíců ode dne, kdy mu žádost došla. V případě, že tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán vyzval účastníka postupu k poskytnutí doplňujících informací, započne lhůta pro vydání rozhodnutí běžet dnem, kdy tomuto orgánu dojdou doplňující informace, nebo dnem, kdy marně uplynula lhůta pro poskytnutí těchto informací.
(3)
Pokud marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí o přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu, hledí se na tuto žádost jako na přípustnou.
(4)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán vyrozumí o vydání rozhodnutí podle odstavce 2 nebo o marném uplynutí lhůty podle odstavce 3 zahraniční příslušné orgányzahraniční příslušné orgány.
§ 31
Posouzení přípustnosti žádosti poradní komisí
(1)
Rozhodne-li některý z příslušných orgánůpříslušných orgánů o tom, že je žádost o zahájení harmonizovaného postupu nepřípustná, může účastník postupu podat žádost o posouzení přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu poradní komisí. Žádost musí obsahovat prohlášení o tom, že v žádném z dotčených státůdotčených států
a)
neprobíhá řízení o prostředku ochrany týkající se rozhodnutí o přípustnosti žádosti a
b)
nelze uplatnit prostředek ochrany týkající se tohoto rozhodnutí, nebo se účastník postupu vzdal práva na podání takového prostředku ochrany.
(2)
Žádost podle odstavce 1 nelze podat, pokud
a)
všechny příslušné orgánypříslušné orgány rozhodly o tom, že je žádost o zahájení harmonizovaného postupu nepřípustná, a proti žádnému z těchto rozhodnutí účastník postupu nemůže uplatnit prostředek ochrany,
b)
v některém z dotčených státůdotčených států probíhá řízení o prostředku ochrany týkající se rozhodnutí o přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu,
c)
účastník postupu může v souvislosti s rozhodnutím o tom, že je žádost o zahájení harmonizovaného postupu nepřípustná, vydaným příslušným orgánempříslušným orgánem některého z dotčených státůdotčených států, uplatnit prostředek ochrany a nevzdal se svého práva na jeho uplatnění,
d)
byla zamítnuta žaloba proti rozhodnutí tuzemského příslušného orgánutuzemského příslušného orgánu o tom, že je žádost o zahájení harmonizovaného postupu nepřípustná, nebo
e)
soud v některém z ostatních dotčených státůdotčených států potvrdil pravomocné rozhodnutí, vydané příslušným orgánempříslušným orgánem tohoto dotčeného státudotčeného státu, o tom, že je žádost o zahájení harmonizovaného postupu nepřípustná, vydané příslušným orgánempříslušným orgánem tohoto dotčeného státudotčeného státu, a podle práva tohoto státu se nelze od tohoto soudního rozhodnutí odchýlit.
(3)
Žádost podle odstavce 1 lze podat nejpozději do 50 dnů ode dne, kdy poslední příslušný orgánpříslušný orgán oznámil účastníkovi postupu rozhodnutí o přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu, nebo ode dne, kdy odpadly překážky pro její podání podle odstavce 2, podle toho, který den nastane později.
(4)
Poradní komise při posuzování přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu přihlédne k rozhodnutí soudu nebo obdobného orgánu v této věci, pokud bylo v některém z dotčených státůdotčených států vydáno.
(5)
Poradní komise předá své stanovisko všem příslušným orgánůmpříslušným orgánům nejpozději do 30 dní ode dne, kdy stanovisko vydala.
(6)
Vyplývá-li ze stanoviska poradní komise, že je žádost o zahájení harmonizovaného postupu přípustná, učiní tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán vůči všem zahraničním příslušným orgánůmzahraničním příslušným orgánům podnět k zahájení řešení sporné otázkysporné otázky dohodou. Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán o tomto podnětu vyrozumí poradní komisi a účastníka postupu. Pokud z rozhodnutí tuzemského příslušného orgánutuzemského příslušného orgánu o přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu vyplývá, že je tato žádost nepřípustná, nepřihlíží se k němu.
§ 32
Jednostranné vyřešení sporné otázky
(1)
Pokud lze žádosti o zahájení harmonizovaného postupu zcela vyhovět nezávisle na zahraničních příslušných orgánechzahraničních příslušných orgánech, může tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán ve lhůtě pro vydání rozhodnutí o přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu jednostranně vyřešit spornou otázkuspornou otázku tak, že vydá zprávu o výsledku harmonizovaného postupu, ve které uvede, jak se má ve vztahu ke sporné otázcesporné otázce vykládat a uplatňovat mezinárodní smlouva.
(2)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán o jednostranném vyřešení sporné otázkysporné otázky vyrozumí zahraniční příslušné orgányzahraniční příslušné orgány.
§ 33
Zastavení harmonizovaného postupu
(1)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán rozhodne o zastavení harmonizovaného postupu, pokud
a)
ze stanoviska poradní komise vyplývá, že je žádost o zahájení harmonizovaného postupu nepřípustná,
b)
jej zahraniční příslušný orgánzahraniční příslušný orgán vyrozuměl o tom, že spornou otázkuspornou otázku vyřešil jednostranně.
(2)
Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) se nedoručuje a nelze proti němu uplatnit opravné prostředky. Za den doručení rozhodnutí se považuje den založení do spisu.
HLAVA IV
ŘEŠENÍ SPORNÉ OTÁZKY DOHODOU
§ 34
Dohodovací postup příslušných orgánů
(1)
Rozhodnou-li všechny příslušné orgánypříslušné orgány pravomocně o tom, že je žádost o zahájení harmonizovaného postupu přípustná, zahájí se dohodovací postup příslušných orgánůpříslušných orgánů.
(2)
Dohodovací postup podle odstavce 1 se zahájí také na základě podnětu příslušného orgánupříslušného orgánu některého z dotčených státůdotčených států, pokud ze stanoviska poradního orgánuporadního orgánu vyplývá, že je žádost o zahájení harmonizovaného postupu přípustná.
(3)
Při dohodovacím postupu se příslušné orgánypříslušné orgány pokusí dosáhnout dohody o řešení sporné otázkysporné otázky.
§ 35
Lhůta pro dosažení dohody o řešení sporné otázky
(1)
Lhůta pro dosažení dohody o řešení sporné otázkysporné otázky činí 2 roky ode dne, kdy
a)
nabylo právní moci poslední rozhodnutí o přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu nebo marně uplynula lhůta pro vydání posledního rozhodnutí o přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu, nebo
b)
bylo poslednímu příslušnému orgánupříslušnému orgánu oznámeno stanovisko poradní komise, podle kterého je žádost o zahájení harmonizovaného postupu přípustná, pokud poradní komise posuzovala přípustnost této žádosti a některý z příslušných orgánůpříslušných orgánů učinil podnět k zahájení řešení případu vzájemnou dohodou podle mezinárodní smlouvy.
(2)
Lhůta podle odstavce 1 se na základě odůvodněného sdělení, které činí příslušný orgánpříslušný orgán vůči všem ostatním příslušným orgánům, prodlužuje nejvýše o 1 rok. Učiní-li příslušný orgánpříslušný orgán takové sdělení, vyrozumí o něm tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán účastníka postupu.
(3)
Uplyne-li marně lhůta pro dosažení dohody o řešení sporné otázkysporné otázky, oznámí tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán účastníkovi postupu, že příslušné orgánypříslušné orgány nedospěly k dohodě o řešení sporné otázkysporné otázky, a uvede obecné důvody toho, proč dohody nebylo dosaženo.
§ 36
Výzva k poskytnutí dalších informací při řešení sporné otázky dohodou
Je-li to nezbytné, může tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán při dohodovacím postupu vyzvat účastníka postupu, aby poskytl další informace týkající se sporné otázkysporné otázky, a to nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy mu byla výzva oznámena.
HLAVA V
DAŇOVÁ ARBITRÁŽ
§ 37
Posouzení sporné otázky poradním orgánem
(1)
Uplyne-li marně lhůta pro dosažení dohody o řešení sporné otázkysporné otázky, může účastník postupu podat žádost o posouzení sporné otázkysporné otázky poradním orgánemporadním orgánem.
(2)
Žádost podle odstavce 1 lze podat nejpozději do 50 dnů ode dne, kdy tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán oznámil účastníkovi postupu, že příslušné orgánypříslušné orgány nedospěly ve lhůtě pro dosažení dohody o řešení sporné otázkysporné otázky k dohodě o řešení sporné otázkysporné otázky.
(3)
Pokud ze stanoviska poradní komise vyplývá, že je žádost o zahájení harmonizovaného postupu přípustná, ale žádný z příslušných orgánůpříslušných orgánů neučiní ve lhůtě do 60 dní ode dne, kdy bylo poslednímu z nich toto stanovisko oznámeno, podnět k zahájení jednání příslušných orgánůpříslušných orgánů k dosažení dohody o řešení sporné otázkysporné otázky, posoudí spornou otázkuspornou otázku tato komise. Ustanovení o postupu poradního orgánuporadního orgánu po podání žádosti o posouzení sporné otázkysporné otázky poradním orgánemporadním orgánem se použijí obdobně.
(4)
Poradní orgánPoradní orgán při posuzování sporné otázkysporné otázky vychází z použitelné mezinárodní smlouvy a z použitelných vnitrostátních předpisů dotčených státůdotčených států.
(5)
K přijetí stanoviska poradního orgánuporadního orgánu o sporné otázcesporné otázce je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jeho členů. Nelze-li této většiny dosáhnout, rozhoduje o přijetí stanoviska hlas předsedy.
§ 38
Postup příslušných orgánů po posouzení sporné otázky poradním orgánem
(1)
Příslušné orgányPříslušné orgány se do 6 měsíců ode dne, kdy poslední z nich obdržel stanovisko poradního orgánuporadního orgánu o způsobu řešení sporné otázkysporné otázky, znovu pokusí dosáhnout dohody o řešení sporné otázkysporné otázky. Při tom nejsou vázány stanoviskem poradního orgánuporadního orgánu.
(2)
Pokud marně uplyne lhůta podle odstavce 1, je stanovisko poradního orgánuporadního orgánu o způsobu řešení sporné otázkysporné otázky pro příslušné orgány závazné.
§ 39
Vyslovení nezávaznosti stanoviska poradního orgánu
(1)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán může podat soudu návrh na vyslovení nezávaznosti stanoviska poradního orgánuporadního orgánu pro tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán v případě, kdy
a)
se stanovisko tohoto poradního orgánuporadního orgánu stalo závazné pro tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán,
b)
vyšlo najevo, že uznávaná nezávislá osobauznávaná nezávislá osoba, která byla členem tohoto poradního orgánuporadního orgánu, porušila zákaz dostat se do postavení, pro které lze podat námitku proti jejímu jmenování členem poradního orgánuporadního orgánu, a
c)
porušení tohoto zákazu mohlo mít vliv na nezávislost stanoviska poradního orgánuporadního orgánu.
(2)
Návrh podle odstavce 1 lze podat nejpozději do 2 let ode dne přijetí stanoviska poradního orgánuporadního orgánu.
(3)
Po dobu řízení o návrhu podle odstavce 1 nevydá tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán zprávu o vyřešení sporné otázkysporné otázky, a pokud byla vydána, neuplatní se postup pro stanovení daně na základě této zprávy podle tohoto zákona, a přerušuje se lhůta pro
a)
oznámení návrhu řešení sporné otázkysporné otázky,
b)
vyslovení souhlasu s návrhem řešení sporné otázkysporné otázky a
c)
podání dodatečného daňového přiznání, a to i pokud by tato lhůta byla stanovena na základě výzvy k podání dodatečného daňového přiznání.
(4)
Účastníkem řízení o návrhu podle odstavce 1 je tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán a účastník postupu.
(5)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán vyrozumí zahraniční příslušné orgányzahraniční příslušné orgány o podaném návrhu podle odstavce 1 a o rozhodnutí soudu o tomto návrhu.
§ 40
Následky vyslovení nezávaznosti stanoviska poradního orgánu soudem
(1)
Pokud soud rozhodne o tom, že stanovisko poradního orgánuporadního orgánu není pro tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán závazné,
a)
tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán nevydá zprávu o výsledku harmonizovaného postupu, a pokud tuto zprávu již vydal, nepřihlíží se k ní, a
b)
účastník postupu může podat znovu žádost o posouzení sporné otázkysporné otázky poradním orgánemporadním orgánem, o čemž jej soud v rozsudku poučí.
(2)
Lhůta pro podání žádosti podle odstavce 1 písm. b) běží ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, kterým byla vyslovena nezávaznost stanoviska poradního orgánuporadního orgánu pro tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán.
(3)
Pokud byla na základě zprávy o vyřešení sporné otázkysporné otázky pravomocně stanovena daň, obnoví se z moci úřední řízení, ve kterém byla daň stanovena.
HLAVA VI
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO PORADNÍ ORGÁNY
§ 41
Zřízení poradního orgánu
(1)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán v součinnosti se zahraničními příslušnými orgányzahraničními příslušnými orgány zřídí poradní orgánporadní orgán nejpozději do 120 dnů ode dne, kdy mu došla žádost o zahájení harmonizovaného postupu poradní komisí nebo žádost o posouzení sporné otázkysporné otázky poradním orgánemporadním orgánem. Předseda poradního orgánuporadního orgánu vyrozumí účastníka postupu o zřízení poradního orgánuporadního orgánu.
(2)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán ve lhůtě podle odstavce 1 dohodne se zahraničními příslušnými orgányzahraničními příslušnými orgány pravidla fungování poradního orgánuporadního orgánu, která podepíše pověřená úřední osoba tuzemského příslušného orgánutuzemského příslušného orgánu, a oznámí účastníkovi postupu
a)
pravidla fungování poradního orgánuporadního orgánu,
b)
lhůtu, ve které poradní orgánporadní orgán přijme stanovisko, a
c)
odkazy na použitelné vnitrostátní předpisy dotčených státůdotčených států a na použitelné mezinárodní smlouvy.
§ 42
Jmenování členů poradního orgánu
(1)
Ve lhůtě pro zřízení poradní komise
a)
jmenuje tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán členem poradní komise
1.
svého zástupce a
2.
uznávanou nezávislou osobuuznávanou nezávislou osobu a jejího náhradníka a
b)
jmenují zástupci příslušných orgánůpříslušných orgánů a uznávané nezávislé osobyuznávané nezávislé osoby, kteří jsou členem poradního orgánuporadního orgánu, ze všech uznávaných nezávislých osobuznávaných nezávislých osob předsedu poradní komise.
(2)
Pokud se členové poradní komise nedohodnou jinak, jmenují podle odstavce 1 písm. b) předsedou poradní komise uznávanou nezávislou osobuuznávanou nezávislou osobu, která je soudcem.
(3)
Počet členů poradní komise podle odstavce 1 písm. a) bodu 1 nebo 2 lze zvýšit na 2, pokud se na tom dohodnou všechny příslušné orgánypříslušné orgány.
(4)
Pravidla pro určení uznávaných nezávislých osobuznávaných nezávislých osob, které mají být jmenovány podle odstavce 1 písm. a) bodu 2, tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán dohodne se zahraničním příslušným orgánemzahraničním příslušným orgánem. Pokud se nepodaří tato pravidla dohodnout, určí se tyto uznávané nezávislé osobyuznávané nezávislé osoby losováním ze všech uznávaných nezávislých osobuznávaných nezávislých osob.
(5)
Nedohodnou-li se příslušné orgánypříslušné orgány jinak, použijí se pro komisi pro alternativní řešení sporů odstavce 1 až 4 obdobně.
§ 43
Námitka proti jmenování uznávané nezávislé osoby členem poradního orgánu
(1)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán může, s výjimkou případů, kdy byly uznávané nezávislé osobyuznávané nezávislé osoby do této funkce jmenovány soudem nebo jiným orgánem či osobou, jež jsou podle právních předpisů dotčeného státudotčeného státu určeny pro výkon této funkce, vznést námitku proti jmenování uznávané nezávislé osobyuznávané nezávislé osoby členem poradního orgánuporadního orgánu příslušným orgánempříslušným orgánem, jestliže
a)
přísluší k některému z orgánů působících v oblasti správy daní nebo pro něj pracuje anebo se v takovém postavení nacházela v průběhu předchozích 3 let přede dnem svého jmenování členem poradního orgánuporadního orgánu,
b)
má nebo měla podstatný vlastnický podíl nebo hlasovací právo v kterémkoli dotčeném poplatníkovidotčeném poplatníkovi nebo je či byla jeho zaměstnancem nebo poradcem v průběhu předchozích 5 let přede dnem svého jmenování členem poradního orgánuporadního orgánu,
c)
neposkytuje dostatečnou záruku nestrannosti při řešení sporu, ve kterém má být rozhodnuto,
d)
samostatně vykonává daňově poradenskou činnost, je zaměstnancem podnikatele, který poskytuje daňově poradenskou činnost, nebo se v takovém postavení nacházela v průběhu předchozích 3 let přede dnem svého jmenování členem poradního orgánuporadního orgánu, nebo
e)
nastal důvod, který byl předem dohodnut všemi příslušnými orgánypříslušnými orgány.
(2)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán uznávané nezávislé osoběuznávané nezávislé osobě sdělí před jejím jmenováním členem poradního orgánuporadního orgánu důvody podjatosti, na kterých se podle odstavce 1 písm. e) dohodly příslušné orgánypříslušné orgány dotčených státůdotčených států.
(3)
Uznávané nezávislé osoběUznávané nezávislé osobě je zakázáno po dobu výkonu funkce v poradním orgánuporadním orgánu a 1 rok po jejím skončení dostat se do postavení, pro které lze podat námitku podle odstavce 1; ztráta postavení uznávané nezávislé osobyuznávané nezávislé osoby nemá na tento zákaz vliv.
(4)
Uznávaná nezávislá osobaUznávaná nezávislá osoba na základě vyžádání kteréhokoli příslušného orgánupříslušného orgánu oznámí tomuto příslušnému orgánupříslušnému orgánu informace o jakémkoliv zájmu, vztahu nebo záležitosti, které by mohly ovlivňovat její nezávislost nebo nestrannost nebo které by mohly důvodně vzbudit pochybnosti o její nepodjatosti v průběhu výkonu funkce, do 15 dnů ode dne, kdy jí byla tato žádost oznámena.
(5)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán na žádost uznávané nezávislé osobyuznávané nezávislé osoby vydá této osobě potvrzení o tom, k jakému dni skončil výkon její funkce v poradním orgánuporadním orgánu.
§ 44
Pravidla fungování poradního orgánu
(1)
Poradní orgánPoradní orgán postupuje v souladu s pravidly fungování poradního orgánuporadního orgánu.
(2)
Pravidla fungování poradního orgánuporadního orgánu obsahují zejména
a)
popis a hlavní rysy sporné otázkysporné otázky,
b)
výchozí podmínky, na nichž se příslušné orgánypříslušné orgány dotčených státůdotčených států dohodnou, pokud jde o právní a věcné otázky, které mají být vyřešeny,
c)
druh poradního orgánuporadního orgánu,
d)
časový rámec pro řešení sporné otázkysporné otázky,
e)
složení poradního orgánuporadního orgánu včetně počtu členů, jejich jmen, podrobných informací o jejich způsobilosti a kvalifikaci a informací o jejich jakémkoli střetu zájmů,
f)
pravidla upravující
1.
účast účastníka postupu a jiné osoby zúčastněné na správě daní při jednání poradního orgánuporadního orgánu,
2.
vzájemné předávání záznamů, informací a důkazů,
3.
náklady a způsob jejich úhrady,
4.
druh postupu řešení sporů, který má být použit, a
5.
veškeré další důležité procesní či organizační záležitosti,
g)
organizační opatření pro jednání poradního orgánuporadního orgánu a vydání jeho stanoviska.
(3)
Pokud se zřizuje poradní komise k posouzení přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu, obsahují pravidla jejího fungování pouze údaje podle odstavce 2 písm. a) a d) až f).
(4)
Pravidla fungování komise pro alternativní řešení sporů mohou upravit odchylně
a)
jiný vhodný způsob, kterým tato komise dospěje k řešení sporné otázkysporné otázky,
b)
náklady a způsob jejich úhrady,
c)
účast účastníka postupu a jiné osoby zúčastněné na správě daní při jednání této komise, nebo
d)
poskytování informací této komisi.
§ 45
Použití standardních pravidel fungování poradního orgánu
(1)
Pokud účastníkovi postupu nebyla řádně oznámena úplná pravidla fungování poradního orgánuporadního orgánu, oznámí mu je předseda poradního orgánuporadního orgánu do 2 týdnů ode dne, kdy byl poradní orgánporadní orgán zřízen.
(2)
Pokud jsou pravidla fungování poradního orgánuporadního orgánu neúplná, předseda poradního orgánuporadního orgánu a uznávané nezávislé osobyuznávané nezávislé osoby, které jsou členy tohoto orgánu, doplní tato pravidla před jejich oznámením účastníkovi postupu podle odstavce 1 na základě standardních pravidel fungování poradního orgánuporadního orgánu vydaných Evropskou komisí.
(3)
Pokud se předseda poradního orgánuporadního orgánu a uznávané nezávislé osobyuznávané nezávislé osoby, které jsou členy tohoto orgánu, nedohodnou na doplnění pravidel podle odstavce 2 nebo pokud předseda poradního orgánuporadního orgánu neoznámí ve lhůtě podle odstavce 1 účastníkovi postupu úplná pravidla fungování poradního orgánuporadního orgánu, může účastník postupu podat návrh soudu, aby uložil poradnímu orgánuporadnímu orgánu oznámit dotčenému poplatníkovidotčenému poplatníkovi úplná pravidla fungování poradního orgánuporadního orgánu.
(4)
Účastníkem řízení podle odstavce 3 je účastník postupu a poradní orgánporadní orgán.
§ 46
Stanovisko poradního orgánu
(1)
Poradní orgánPoradní orgán vydá písemné stanovisko do 6 měsíců ode dne svého zřízení nebo ode dne, kdy mu byla sporná otázkasporná otázka předložena k posouzení, podle toho, který den nastane později.
(2)
Poradní orgánPoradní orgán může při posuzování sporné otázkysporné otázky lhůtu podle odstavce 1 prodloužit až o 3 měsíce. Poradní orgánPoradní orgán o tomto prodloužení vyrozumí všechny příslušné orgánypříslušné orgány a účastníka postupu.
(3)
Poradní orgánPoradní orgán předá stanovisko podle odstavce 1 všem příslušným orgánůmpříslušným orgánům.
(4)
Uplyne-li marně lhůta podle odstavce 1, může účastník postupu podat návrh soudu, aby uložil poradnímu orgánuporadnímu orgánu vydat stanovisko podle odstavce 1. Účastníkem řízení je účastník postupu a poradní orgánporadní orgán.
§ 47
Postup komise pro alternativní řešení sporů
Komise pro alternativní řešení sporů postupuje obdobně jako poradní komise. Komise pro alternativní řešení sporů může postupovat i jiným přiměřeným způsobem, je-li to s ohledem na okolnosti sporné otázkysporné otázky vhodné.
§ 48
Nečinnost tuzemského příslušného orgánu při zřizování poradního orgánu
(1)
Soud zřídí na návrh účastníka postupu poradní komisi a jmenuje její členy a případně jejich náhradníky, pokud není poradní orgánporadní orgán zřízen ve lhůtě pro jeho zřízení nebo do něj nejsou jmenováni či určeni všichni členové.
(2)
Soud v řízení podle odstavce 1 jmenuje
a)
předsedou poradní komise uznávanou nezávislou osobuuznávanou nezávislou osobu, pokud předseda poradní komise nebyl určen a jsou jmenováni všichni ostatní členové poradní komise,
b)
uznávanou nezávislou osobuuznávanou nezávislou osobu členem poradní komise a uznávanou nezávislou osobuuznávanou nezávislou osobu jejím náhradníkem, pokud tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán nejmenoval alespoň 1 uznávanou nezávislou osobuuznávanou nezávislou osobu členem poradní komise a alespoň 1 uznávanou nezávislou osobuuznávanou nezávislou osobu jejím náhradníkem, a
c)
zástupce tuzemského příslušného orgánutuzemského příslušného orgánu členem poradního orgánuporadního orgánu, pokud tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán do poradní komise nejmenoval svého zástupce.
(3)
Pokud byly ve všech dotčených státechdotčených státech uznávané nezávislé osobyuznávané nezávislé osoby jmenovány členy poradního orgánuporadního orgánu podle odstavce 2 písm. b) nebo obdobným postupem podle právních předpisů jiného dotčeného státudotčeného státu, určí členové poradní komise předsedu poradní komise losováním ze seznamu uznávaných nezávislých osobuznávaných nezávislých osob. V ostatních případech se pro určení předsedy poradního orgánuporadního orgánu použije obdobně postup, jako kdyby všechny členy poradního orgánuporadního orgánu jmenovaly příslušné orgánypříslušné orgány.
(4)
Návrh podle odstavce 1 lze podat nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy uplynula lhůta pro zřízení poradního orgánuporadního orgánu.
(5)
Soud v řízení podle odstavce 1 postupuje obdobně jako při jmenování rozhodců podle zákona upravujícího rozhodčí řízení.
(6)
Účastníkem řízení podle odstavce 1 je účastník postupu a tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán. Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán o podaném návrhu podle odstavce 1 vyrozumí zahraniční příslušné orgányzahraniční příslušné orgány.
§ 49
Účast dotčeného poplatníka při jednání poradního orgánu
(1)
Účastník postupu se může účastnit jednání poradního orgánuporadního orgánu pouze se souhlasem všech příslušných orgánůpříslušných orgánů. V souladu s pravidly fungování poradního orgánuporadního orgánu se jednání poradního orgánuporadního orgánu může účastnit zástupce účastníka postupu.
(2)
Účastník postupu nebo jeho zástupce, kteří se účastní jednání poradního orgánuporadního orgánu podle odstavce 1, jsou povinni na výzvu příslušného orgánupříslušného orgánu učinit prohlášení o tom, že zachovají mlčenlivost o tom, co se při jednání poradního orgánuporadního orgánu dozvěděli o poměrech jiných osob. Dotčený poplatníkDotčený poplatník nebo jeho zástupce se smí zúčastnit jednání poradního orgánuporadního orgánu, pouze pokud vyhoví této výzvě.
(3)
Poradní orgánPoradní orgán může požádat tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán o zajištění účasti účastníka postupu, který má místo pobytu nebo sídlo na území České republiky, na jednání poradního orgánuporadního orgánu. Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán na základě této žádosti vyzve dotčeného poplatníkadotčeného poplatníka, aby se osobně nebo v zastoupení dostavil na jednání poradního orgánuporadního orgánu. Ustanovení daňového řádu o předvolání a předvedení se nepoužijí.
§ 50
Poskytování informací poradnímu orgánu
(1)
Účastník postupu může z vlastního podnětu předložit poradnímu orgánuporadnímu orgánu informace, důkazy nebo písemnosti, které mohou být důležité pro přijetí stanoviska poradního orgánuporadního orgánu, pouze se souhlasem všech příslušných orgánůpříslušných orgánů. Souhlas příslušných orgánůpříslušných orgánů může být součástí pravidel fungování poradního orgánuporadního orgánu.
(2)
Účastník postupu a příslušné orgánypříslušné orgány dotčených členských států poskytnou na žádost poradního orgánuporadního orgánu veškeré informace, důkazní prostředky či písemnosti.
(3)
Poradní orgánPoradní orgán získává v České republice informace od osob a jednotek bez právní osobnosti, které nejsou účastníkem postupu, a od jiných orgánů veřejné moci, pouze prostřednictvím žádosti tuzemskému příslušnému orgánutuzemskému příslušnému orgánu.
(4)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán může žádosti poradního orgánuporadního orgánu o poskytnutí informací nevyhovět, pokud by jejich
a)
získání bylo v rozporu s právními předpisy České republiky, nebo
b)
poskytnutí
1.
porušilo ochranu obchodního tajemství,
2.
porušilo zákonem uloženou nebo zákonem uznanou povinnost mlčenlivosti, nebo
3.
mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.
§ 51
Vyloučení přístupu k poradnímu orgánu
(1)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán může rozhodnout o zamítnutí žádosti o posouzení přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu poradní komisí nebo o zamítnutí žádosti o posouzení sporné otázkysporné otázky poradním orgánemporadním orgánem, pokud se sporná otázkasporná otázka netýká dvojího zdanění. Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán o tomto rozhodnutí vyrozumí zahraniční příslušné orgányzahraniční příslušné orgány.
(2)
Dvojím zdaněním podle odstavce 1 se rozumí vznik daňové povinnosti v alespoň 2 dotčených státechdotčených státech ve vztahu k témuž zdanitelnému příjmu nebo majetku, pokud je jejich důsledkem
a)
další daň,
b)
zvýšení daně nebo
c)
snížení daňové ztráty.
(3)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán může rozhodnout o zamítnutí žádosti o posouzení přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu poradní komisí nebo o zamítnutí žádosti o posouzení sporné otázkysporné otázky poradním orgánemporadním orgánem, pokud v souvislosti s úpravou částky příjmů nebo majetku, které jsou předmětem sporné otázkysporné otázky, byl spáchán daňový trestný čintrestný čin.
(4)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán může přerušit harmonizovaný postup po dobu trestního stíhání pro daňový trestný čintrestný čin v souvislosti s úpravou částky příjmů nebo majetku, které jsou předmětem sporné otázkysporné otázky.
HLAVA VII
VYŘEŠENÍ SPORNÉ OTÁZKY
§ 52
Návrh řešení sporné otázky
(1)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán oznámí účastníkovi postupu návrh řešení sporné otázkysporné otázky, kterým je
a)
obsah dohody příslušných orgánůpříslušných orgánů o řešení sporné otázkysporné otázky, nebo
b)
stanovisko poradního orgánuporadního orgánu o způsobu řešení sporné otázkysporné otázky, pokud je pro příslušné orgány závazné.
(2)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán oznámí účastníkovi postupu návrh řešení sporné otázkysporné otázky do 30 dnů ode dne, kdy došlo k dohodě příslušných orgánůpříslušných orgánů nebo kdy se stalo stanovisko závazným pro příslušné orgánypříslušné orgány, a vyzve jej k poskytnutí souhlasu s tímto návrhem ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy mu byla tato výzva oznámena.
(3)
Uplyne-li marně lhůta podle odstavce 2 nebo pokud byl souhlas dán s výhradou, platí, že souhlas nebyl dán.
(4)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán vyrozumí zahraniční příslušný orgánzahraniční příslušný orgán o tom, že u něj účastník postupu dal souhlas s návrhem řešení sporné otázkysporné otázky.
(5)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán vydá zprávu o výsledku harmonizovaného postupu pouze, pokud všichni účastníci postupu dají souhlas s návrhem řešení sporné otázkysporné otázky, bez ohledu na to, ve kterém dotčeném státědotčeném státě tak učiní. Souhlas musí být učiněn v plném rozsahu a bez výhrad.
(6)
Pokud některý z účastníků postupu nedá v žádném z dotčených státůdotčených států souhlas s návrhem řešení sporné otázkysporné otázky v plném rozsahu a bez výhrad, zastaví tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán rozhodnutím harmonizovaný postup.
§ 53
Obsah zprávy o výsledku harmonizovaného postupu
Tuzemský příslušný orgánpříslušný orgán ve zprávě o výsledku harmonizovaného postupu uvede obsah návrhu řešení sporné otázkysporné otázky, ke kterému dali všichni účastníci postupu souhlas.
§ 54
Jednostranné vyřešení sporné otázky v případě rozhodnutí zahraničního soudu o sporné otázce
Pokud tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán obdrží od zahraničního příslušného orgánuzahraničního příslušného orgánu vyrozumění o tom, že soud dotčeného státudotčeného státu tohoto zahraničního příslušného orgánuzahraničního příslušného orgánu přijal o sporné otázcesporné otázce rozhodnutí, od kterého se nelze odchýlit, vyřeší spornou otázkuspornou otázku jednostranně tak, že vydá zprávu o výsledku harmonizovaného postupu, ve které uvede, jak se má ve vztahu ke sporné otázcesporné otázce vykládat a uplatňovat mezinárodní smlouva. Při tom není tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán vázán tímto rozhodnutím soudu.
HLAVA VIII
NÁKLADY POSTUPU
§ 55
Odměna a náhrada výdajů člena poradního orgánu
(1)
Uznávané nezávislé osoběUznávané nezávislé osobě, která je členem poradního orgánuporadního orgánu, lze přiznat odměnu do výše 1 000 EUR za každý den jednání poradního orgánuporadního orgánu.
(2)
Uznávané nezávislé osoběUznávané nezávislé osobě, která je členem poradního orgánuporadního orgánu, náleží v souvislosti s členstvím v tomto orgánu náhrada výdajů ve výši odpovídající průměru obvyklých náhrad poskytovaných vysoce postaveným úředníkům dotčených státůdotčených států.
(3)
Výši odměny podle odstavce 1 určí tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán spolu se zahraničními příslušnými orgányzahraničními příslušnými orgány. Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán při určení výše odměny postupuje hospodárně a přihlédne ke složitosti sporné otázkysporné otázky.
(4)
Způsob výplaty odměny podle odstavce 1 a náhrady výdajů podle odstavce 2 uznávané nezávislé osoběuznávané nezávislé osobě dohodne tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán se zahraničními příslušnými orgányzahraničními příslušnými orgány.
§ 56
Náklady harmonizovaného postupu
(1)
Pro náklady harmonizovaného postupu se obdobně použijí ustanovení daňového řádu o nákladech řízení.
(2)
Nedohodnou-li se všechny příslušné orgánypříslušné orgány jinak, podílí se dotčené státydotčené státy rovným dílem na úhradě odměny a náhrady výdajů uznávaných nezávislých osobuznávaných nezávislých osob, které jsou členem poradního orgánuporadního orgánu.
(3)
Účastník postupu nese náklady na odměnu a náhradu výdajů podle odstavce 1, pokud se na tom dohodnou všechny příslušné orgánypříslušné orgány, v případě že
a)
účastník postupu vezme zpět žádost o zahájení harmonizovaného postupu, nebo
b)
poradní komise vydá stanovisko, ze kterého vyplývá, že je žádost o zahájení harmonizovaného postupu nepřípustná.
(4)
Uhradil-li tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán náklady řízení, které podle odstavce 3 nese účastník postupu, uloží mu povinnost tyto náklady uhradit. Je-li účastníků postupu více, uloží jim tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán povinnost uhradit tyto náklady společně a nerozdílně. Náhrada nákladů řízení je splatná do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
HLAVA IX
ZVEŘEJNĚNÍ
§ 57
Zveřejnění zprávy o výsledku harmonizovaného postupu
(1)
Příslušné orgányPříslušné orgány se mohou dohodnout na zveřejnění zprávy o výsledku harmonizovaného postupu, pokud spornou otázkuspornou otázku posuzoval poradní orgánporadní orgán. Zprávu o výsledku harmonizovaného postupu lze zveřejnit pouze se souhlasem všech účastníků postupu.
(2)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán vyzve účastníka postupu k poskytnutí souhlasu a stanoví pro to přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů.
(3)
Uplyne-li lhůta podle odstavce 2 marně, platí, že souhlas nebyl dán.
§ 58
Zveřejnění shrnutí zprávy
(1)
Nedá-li některý účastník postupu souhlas se zveřejněním zprávy o výsledku harmonizovaného postupu nebo nedohodnou-li se na jejím zveřejnění všechny příslušné orgánypříslušné orgány, zveřejní příslušné orgánypříslušné orgány shrnutí této zprávy, pokud spornou otázkuspornou otázku posuzoval poradní orgánporadní orgán.
(2)
Ve shrnutí zprávy podle odstavce 1 se uvede
a)
popis předmětu sporné otázkysporné otázky a jeho skutková podstata,
b)
datum jejího vydání,
c)
zdaňovací období, jde-li o daň, která má zdaňovací období,
d)
právní základ zprávy,
e)
hospodářské odvětví,
f)
stručný popis konečného výsledku a
g)
popis uplatněného způsobu arbitráže.
(3)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán zašle informace, které mají být obsaženy ve shrnutí zprávy podle odstavce 1, před jejich zveřejněním účastníkovi postupu. Účastník postupu může do 60 dnů ode dne, kdy mu byly informace oznámeny, požádat tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán o to, aby nezveřejňoval informace, jejichž zveřejnění by porušilo ochranu obchodního tajemství nebo zákonem uloženou nebo zákonem uznanou povinnost mlčenlivosti nebo by mohlo ohrozit veřejný pořádek nebo bezpečnost České republiky.
(4)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán o žádosti podle odstavce 3 rozhodne tak, že
a)
žádosti zcela nebo částečně vyhoví a ze shrnutí zprávy tyto informace vyloučí, nebo
b)
žádost zamítne.
(5)
Včas podané odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 4 má odkladný účinek.
§ 59
Způsob zveřejnění
Zprávu o výsledku harmonizovaného postupu nebo její shrnutí zašlou ke zveřejnění Evropské komisi příslušné orgánypříslušné orgány na standardním formuláři pro sdělování informací vydaném Evropskou komisí.
HLAVA X
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O HARMONIZOVANÉM POSTUPU
§ 60
Zpráva o výsledku harmonizovaného postupu
(1)
O výsledku harmonizovaného postupu sepíše tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán zprávu.
(2)
Zpráva o výsledku harmonizovaného postupu je vydána okamžikem, kdy byl učiněn úkon k jejímu doručení.
(3)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán opraví zřejmé chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení zprávy o výsledku harmonizovaného postupu opravnou zprávou o výsledku harmonizovaného postupu.
(4)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán oznámí zprávu o výsledku harmonizovaného postupu účastníkovi postupu a správci daně, který vede daňové řízení vztahující se ke sporné otázcesporné otázce.
(5)
Tuzemský příslušný orgánTuzemský příslušný orgán na žádost dotčeného poplatníkadotčeného poplatníka, který není účastníkem postupu, oznámí tomuto dotčenému poplatníkovidotčenému poplatníkovi zprávu o výsledku harmonizovaného postupu, ze které vyloučí informace o jiné osobě zúčastněné na správě daní, na které se vztahuje povinnost mlčenlivosti podle daňového řádu.
(6)
Pro oznámení zprávy o výsledku harmonizovaného postupu se obdobně použijí ustanovení o oznámení rozhodnutí podle daňového řádu.
§ 61
Obdobné použití ustanovení o zastavení řízení
Pro zastavení harmonizovaného postupu se obdobně použijí ustanovení daňového řádu o zastavení řízení.
§ 62
Vztah k řízením a jiným postupům
Probíhající harmonizovaný postup není překážkou, aby ve stejné věci bylo zahájeno nebo vedeno daňové řízení, řízení ve správním soudnictví, řízení před Ústavním soudemÚstavním soudem, řízení o uložení pokuty podle daňového řádu, řízení o přestupku nebo trestní stíhání nebo bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále podle daňového řádu.
§ 63
Vztah k prostředkům ochrany
V případě, že účastník postupu před počátkem nebo v průběhu běhu lhůty pro rozhodnutí příslušného orgánupříslušného orgánu o přípustnosti žádosti o zahájení harmonizovaného postupu nebo lhůty pro dosažení dohody o řešení sporné otázkysporné otázky využil v některém z dotčených státůdotčených států prostředku ochrany vzhledem k řízení, v rámci kterého došlo ke sporné otázcesporné otázce, běží tyto lhůty znovu ode dne pravomocného ukončení nebo přerušení řízení o těchto prostředcích ochrany.
§ 64
Vztah k jiným postupům k dosažení vzájemné dohody
Podá-li účastník postupu žádost o zahájení harmonizovaného postupu, zastaví se všechny ostatní postupy k dosažení vzájemné dohody nebo k řešení sporu vedené podle mezinárodní smlouvy v souvislosti s touto spornou otázkouspornou otázkou ke dni, ve kterém byla prvnímu příslušnému orgánupříslušnému orgánu doručena žádost o zahájení harmonizovaného postupu.
§ 65
Posouzení sporné otázky soudem
(1)
Spornou otázkuSpornou otázku, která je předmětem harmonizovaného postupu, může soud posoudit sám. Pokud byla vydána zpráva o výsledku harmonizovaného postupu, soud z ní vychází.
(2)
Pokud soud v řízení, které je ve správním soudnictví vedeno v souvislosti s opatřením, které vedlo nebo mohlo vést ke sporné otázcesporné otázce, posoudil tuto spornou otázkuspornou otázku a vydal pravomocný rozsudek, proti kterému není možné podat kasační stížnostkasační stížnost, nebo pokud uplynula lhůta pro podání kasační stížnostikasační stížnosti proti tomuto rozsudku, zastaví tuzemský příslušný orgántuzemský příslušný orgán harmonizovaný postup a vyrozumí o tom zahraniční příslušný orgánzahraniční příslušný orgán.
ČÁST ČTVRTÁ
STANOVENÍ DANĚ NA ZÁKLADĚ ZPRÁVY O VÝSLEDKU HARMONIZOVANÉHO POSTUPU
§ 66
Stanovení daně účastníkovi postupu
(1)
Správce daně je při stanovení daně účastníkovi postupu ve vztahu ke sporné otázcesporné otázce vázán zprávou o výsledku harmonizovaného postupu.
(2)
Vyplývá-li ze zprávy o výsledku harmonizovaného postupu, že má být daň jiná, než poslední známá daň, platí, že účastník postupu tuto skutečnost zjistil ke dni oznámení zprávy o výsledku harmonizovaného postupu. Při tom se nepřihlíží k tomu, zda bylo některé z rozhodnutí, z nichž vyplývá poslední známá daň, učiněno na základě pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.
(3)
V případě daně vybírané srážkou se zpráva o výsledku harmonizovaného postupu uplatňuje podáním žádosti o zjednání nápravy.
§ 67
Stanovení daně jinému dotčenému poplatníkovi
(1)
Správce daně je při stanovení daně dotčenému poplatníkovidotčenému poplatníkovi, který není účastníkem postupu, vázán zprávou o výsledku harmonizovaného postupu pouze, pokud ji tento dotčený poplatníkdotčený poplatník uplatnil.
(2)
Dotčený poplatníkDotčený poplatník, který není účastníkem postupu, uplatní zprávu o vyřešení sporné otázkysporné otázky tak, že ji přiloží k
a)
daňovému tvrzení v daňovém řízení, kterého se týká sporná otázkasporná otázka, nebo
b)
žádosti o zjednání nápravy, jde-li o daň vybíranou srážkou.
§ 68
Žádost o zjednání nápravy
(1)
Žádost o zjednání nápravy se podává u správce daně místně příslušného plátci daně.
(2)
Správce daně rozhodne o žádosti o zjednání nápravy v případě daně vybíranou srážkou a uloží plátci daně zjednat nápravu ve stanovené lhůtě.
(3)
Rozhodnutí se oznamuje dotčenému poplatníkovidotčenému poplatníkovi i plátci daně.
(4)
Pokud se částka, která byla plátcem daně vyúčtována, odchyluje od částky, která měla být plátcem daně sražena a odvedena, předepíše správce daně na základě tohoto rozhodnutí rozdíl mezi těmito částkami plátci daně do evidence daní.
(5)
Postup pro zvyšování nebo snižování povinnosti plátce srazit a odvést daň vybíranou srážkou podle daňového řádu se použije obdobně.
§ 69
Společné ustanovení
(1)
Správce daně není při stanovení daně vázán zprávou o výsledku harmonizovaného postupu, pokud soud v řízení, které je ve správním soudnictví vedeno v souvislosti s opatřením, které vedlo nebo mohlo vést ke sporné otázcesporné otázce, posoudil tuto spornou otázkuspornou otázku a vydal rozsudek, proti kterému není možné podat kasační stížnostkasační stížnost, nebo pokud uplynula lhůta pro podání kasační stížnostikasační stížnosti proti tomuto rozsudku.
(2)
V souladu se zprávou o výsledku harmonizovaného postupu lze stanovit daň i v případě, že již uplynula lhůta pro stanovení daně. Při tom se neuplatní
a)
lhůta pro podání dodatečného daňového tvrzení na daň nižší, pokud jde o účastníka postupu, a
b)
lhůta pro podání daňového tvrzení, pokud jde o dotčeného poplatníkadotčeného poplatníka, který není účastníkem postupu.
(3)
Změna nebo zrušení rozhodnutí o stanovení daně na základě zprávy o výsledku harmonizovaného postupu nezakládá nárok na úrok z neoprávněného jednání správce daně.
ČÁST PÁTÁ
USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
§ 70
Přechodné ustanovení
Tento zákon se nepoužije na spornou otázkuspornou otázku týkající se zdaňovacího období, které započalo před 1. lednem 2018, jde-li o daň, která má zdaňovací období, nebo daňové povinnosti, která vznikla před tímto dnem.
§ 71
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Směrnice Rady (EU) 2017/1852 ze dne 10. října 2017 o mechanismech řešení daňových sporů v Evropské unii. |
Zákon č. 336/2020 Sb. | Zákon č. 336/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 6. 8. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 134/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna trestního zákoníku
* ČÁST PÁTÁ - TECHNICKÝ PŘEDPIS
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
336
ZÁKON
ze dne 23. července 2020,
kterým se mění zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
Čl. I
Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 138/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 64/2014 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a zajišťuje mezinárodní spolupráci v této oblasti“.
2.
V § 2 písmeno a) zní:
„a)
chemickou zbraní
1.
toxická chemická látka a její prekurzor, vyjma těch, které jsou určeny pro nezakázaný účel a jejichž druh a množství odpovídají tomuto účelu,
2.
munice nebo prostředek určený k usmrcení nebo způsobení jiné újmy na zdraví člověka nebo zvířete anebo k poškození rostlin nebo ekosystémů1) toxickým působením toxických chemických látek uvedených v bodu 1, které by se uvolnily v důsledku použití této munice nebo tohoto prostředku, nebo
3.
vybavení zvláště navržené k použití v přímé souvislosti s použitím munice nebo prostředku uvedených v bodu 2;“.
3.
V § 2 písmeno d) zní:
„d)
stanovenou látkou toxická chemická látka nebo její prekurzor uvedené v seznamech chemických látek v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení2) (dále jen „Úmluva“); stanovené látky uvedené v seznamech chemických látek v příloze Úmluvy se člení na
1.
stanovené látky uvedené v seznamu 1 v příloze Úmluvy (dále jen „látka seznamu 1“),
2.
stanovené látky uvedené v seznamu 2 v příloze Úmluvy (dále jen „látka seznamu 2“) a
3.
stanovené látky uvedené v seznamu 3 v příloze Úmluvy (dále jen „látka seznamu 3“);“.
4.
Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2)
Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 14/2009 Sb. m. s.“.
5.
V § 2 písmeno g) zní:
„g)
výrobou stanovených látek vytváření stanovených látek chemickou reakcí, včetně stanovených látek, které jsou meziproduktem nebo vedlejším nebo odpadním produktem při výrobě chemické látky, pokud takový produkt existuje tak dlouho, aby mohl být izolován, přestože k jeho izolování za běžných podmínek nedochází;“.
6.
V § 2 písmeno j) zní:
„j)
nakládáním vývoj, výroba, spotřeba, držení, jiné nabývání, zpracovávání nebo převádění toxické chemické látky nebo jejího prekurzoru; nakládání není službou podle zákona o volném pohybu služeb;“.
7.
V § 2 písm. l) se za slovo „jejich“ vkládají slova „úplná a nevratná“.
8.
V § 2 se na konci písmene n) tečka nahrazuje středníkem a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
nezakázaným účelem
1.
průmyslový, zemědělský, výzkumný, zdravotnický, farmaceutický nebo jiný mírový účel,
2.
ochranný účel, který se přímo týká ochrany proti toxickým chemickým látkám a ochrany proti chemickým zbraním (dále jen „ochranný účel“),
3.
vojenský účel bez použití chemické zbraně, který nezávisí na použití toxických vlastností chemických látek jako bojových prostředků, nebo
4.
účel udržování vnitřního pořádku.“.
9.
V § 3 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Nakládání s toxickou chemickou látkou nebo jejím prekurzorem k jinému než nezakázanému účelu se zakazuje.
(4)
Odhalení nebo důvodné podezření na podporování nebo financování aktivit uvedených v odstavcích 1 až 3 je každý povinen bezodkladně ohlásit Policii České republiky, která tyto informace neprodleně sdělí Úřadu.“.
10.
V § 4 odst. 3 se za text „§ 3“ vkládají slova „odst. 1 nebo 2“.
11.
V části třetí nadpis hlavy I zní:
„OBECNÉ PODMÍNKY NAKLÁDÁNÍ SE STANOVENÝMI LÁTKAMI“.
12.
V § 6 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
13.
§ 7 zní:
㤠7
Každý, kdo předává stanovenou látku do držby jiné osobě, je povinen ji prokazatelně informovat o jejím druhu a koncentraci.“.
14.
§ 7a se včetně poznámky pod čarou č. 1a zrušuje.
15.
V části třetí nadpis hlavy II zní:
„LÁTKY SEZNAMU 1“.
16.
V § 8 odst. 1 se slova „vysoce nebezpečnými látkami“ nahrazují slovy „látkou seznamu 1“.
17.
V § 8 odst. 2 se slova „vysoce nebezpečných látek“ nahrazují slovy „látek seznamu 1“ a slova „o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (dále jen „Úmluva“)2)“ se zrušují.
18.
V § 8 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Licence není třeba k záchranným pracím směřujícím k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí nebo k likvidačním pracím směřujícím k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Osoba provádějící záchranné nebo likvidační práce neprodleně ohlásí jejich provádění Policii České republiky, která tyto informace neprodleně sdělí Úřadu.“.
19.
V § 9 odstavec 3 zní:
„(3)
Úřad licenci udělí, pokud úhrnné množství látek seznamu 1 na území České republiky nepřesáhne výši uvedenou v § 8 odst. 2 a pokud se nakládání s látkou seznamu 1 uskutečňuje v objektech, které jsou jednoznačně vymezeny z hlediska svého umístění, složení z provozních celků a stavebně konstrukčního řešení a které zajišťují nakládání s touto látkou k účelům podle § 8 odst. 1. Prováděcí právní předpis stanoví druhy objektů naplňující charakteristiky požadované pro nakládání s látkou seznamu 1 podle věty první.“.
20.
V § 9 odst. 4 písm. b) se za slovo „stanovisko“ vkládají slova „nebo informaci“ a slova „, jinak se má za to, že s udělením licence souhlasí“ se zrušují.
21.
Poznámky pod čarou č. 2a, 2b, 2c, 2d, 2e, 2f, 4 a 5 se zrušují.
22.
V § 10 odst. 2 písm. a) se slovo „předpisu2a)“ nahrazuje slovem „předpisu3)“.
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3)
Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.“.
23.
V § 10 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
plná svéprávnost,“.
24.
V § 10 odst. 2 písm. e) se slovo „předpisu2b)“ nahrazuje slovem „předpisu4)“.
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4)
§ 44b zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
25.
V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Právnická osoba ustanovující odpovědného zástupce je povinna vytvořit podmínky pro výkon jeho funkce, včetně zajištění přístupu k informacím o činnostech, na které se uděluje licence.“.
26.
V § 11 odst. 2 se slovo „předpisu2a)“ nahrazuje slovem „předpisu5)“.
Poznámka pod čarou č. 5 zní:
„5)
Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.“.
27.
§ 12 až 15 včetně nadpisů znějí:
㤠12
Žádost o udělení licence
(1)
Žádost o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, bylo-li přiděleno, a datum narození odpovědného zástupce a adresu místa jeho pobytu,
b)
údaj o předpokládaném nakládání s látkou seznamu 1, na které je udělení licence požadováno,
c)
specifikaci provozů a zařízení pro výrobu, týká-li se žádost o udělení licence výroby nebo uvádění zařízení do provozu,
d)
název látky seznamu 1, její množství, údaje o účelu užití a o jejím konečném určení,
e)
pro každý objekt, ve kterém se nakládá s látkou seznamu 1, popis v rozsahu umístění, složení z provozních celků a stavebně konstrukčního řešení.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 žadatel připojí
a)
v případě odpovědného zástupce, který v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 3 měsíce pobýval na území cizího státu, doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů tohoto státu, který nesmí být starší 6 měsíců, nebo čestné prohlášení o bezúhonnosti odpovědného zástupce s jeho úředně ověřeným podpisem v případě, že tento stát takový doklad nevydává; odpovědný zástupce, který je nebo byl státním občanem jiného členského státu Evropské unie nebo má nebo měl adresu bydliště v jiném členském státě Evropské unie, může místo dokladu o bezúhonnosti vydaného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie doložit bezúhonnost výpisem z Rejstříku trestů5) s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie,
b)
doklad o odborné způsobilosti odpovědného zástupce, popřípadě rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle zvláštního právního předpisu3),
c)
doklad o účelu nakládání s látkou seznamu 1,
d)
údaje z evidence látek seznamu 1, jestliže je žadatel povinen takovou evidenci vést podle § 25a,
e)
výkresovou dokumentaci k doložení údajů podle odstavce 1 písm. c) a e).
(3)
Žadatel o udělení licence předloží žádost o udělení licence Úřadu, týká-li se žádost o udělení licence
a)
výroby látky seznamu 1 nebo uvádění zařízení na její výrobu do provozu, nejpozději 7 měsíců před předpokládaným zahájením výroby,
b)
jiné činnosti, nejpozději 4 měsíce před předpokládaným zahájením nakládání s látkou seznamu 1.
§ 13
Rozhodnutí o udělení licence
(1)
Rozhodnutí o udělení licence vedle obecných náležitostí podle správního řádu obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození odpovědného zástupce a adresu místa jeho pobytu,
b)
předmět a rozsah licence,
c)
účel užití látky seznamu 1 a její povolené množství,
d)
další podmínky licence vyplývající z mezinárodních závazků České republiky,
e)
název a adresu objektu, ve kterém se nakládá s látkou seznamu 1.
(2)
O udělení licence Úřad rozhodne ve lhůtě 90 dnů od zahájení řízení.
§ 14
Zánik licence
(1)
Licence zaniká
a)
dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence (dále jen „držitel licence“),
b)
rozhodnutím Úřadu o odnětí licence,
c)
rozhodnutím Úřadu o zrušení licence.
(2)
Úřad licenci odejme, zjistí-li, že
a)
držitel licence přestal splňovat podmínky licence podle tohoto zákona,
b)
držitel licence přes výzvu Úřadu nepožádal o vydání nového rozhodnutí, ačkoliv jsou pro to dány důvody,
c)
licence byla udělena na základě nepravdivých údajů, nebo
d)
výkon oprávnění držitele licence je podle stanoviska Ministerstva vnitra nebo informace Bezpečnostní informační služby, Vojenského zpravodajství nebo Úřadu pro zahraniční styky a informace v rozporu s bezpečnostními zájmy České republiky.
(3)
Úřad licenci zruší, pokud držitel licence o její zrušení požádá.
(4)
Držitel licence je povinen v souladu s tímto zákonem ukončit licencovanou činnost ve lhůtě stanovené rozhodnutím Úřadu o odnětí licence nebo rozhodnutím Úřadu o zrušení licence.
(5)
Odvolání proti rozhodnutí o odnětí licence nemá odkladný účinek.
§ 15
Nové rozhodnutí o udělení licence
(1)
Dojde-li ke změně údajů uvedených v rozhodnutí o udělení licence významných pro výkon licencované činnosti nebo jiných skutečností významných pro výkon licencované činnosti, vydá Úřad na základě žádosti držitele licence nové rozhodnutí. Ministerstvo vnitra, Bezpečnostní informační služba, Vojenské zpravodajství a Úřad pro zahraniční styky a informace sdělí Úřadu stanovisko nebo informaci, zda je vydání nového rozhodnutí v souladu s bezpečnostními zájmy České republiky. Tyto orgány jsou povinny se vyjádřit do 30 dnů ode dne doručení žádosti Úřadu o vyjádření.
(2)
V žádosti o nové rozhodnutí musí být uvedeno číslo původního rozhodnutí o udělení licence.
(3)
Důvody pro vydání nového rozhodnutí musí držitel licence v žádosti o nové rozhodnutí řádně doložit.
(4)
Novým rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 se původní rozhodnutí ruší.
(5)
Dozví-li se Úřad o změně údajů uvedených v rozhodnutí o vydání licence významných pro výkon licencované činnosti nebo o změně jiných skutečností významných pro výkon licencované činnosti a držitel licence nepodal žádost o vydání nového rozhodnutí, Úřad jej k podání žádosti vyzve; k tomu mu stanoví lhůtu, která nesmí být kratší než 5 pracovních dnů ode dne doručení výzvy.“.
28.
V § 16 úvodní části ustanovení se slova „vysoce nebezpečnými látkami“ nahrazují slovy „látkami seznamu 1“.
29.
V § 16 písm. a) se slova „vysoce nebezpečných látek“ nahrazují slovy „látek seznamu 1“.
30.
§ 17 včetně nadpisu zní:
㤠17
Převod látek seznamu 1 a změna jejich držitele
(1)
Převod látky seznamu 1 je možný jen mezi členskými státy Úmluvy a jen za podmínek stanovených Úmluvou.
(2)
Údaje o předpokládaném převodu látky seznamu 1 je držitel licence povinen ohlásit Úřadu nejpozději 40 dnů před jeho uskutečněním.
(3)
V případě změny držitele látky seznamu 1 v rámci České republiky je držitel licence povinen ohlásit Úřadu údaje o této změně před jejím uskutečněním.“.
31.
V nadpisu § 18 se slova „vysoce nebezpečných látek“ nahrazují slovy „látek seznamu 1“.
32.
V § 18 se slova „vysoce nebezpečnými látkami“ nahrazují slovy „látkou seznamu 1“ a slovo „každoročně“ a slova „běžného roku“ se zrušují.
33.
V nadpisu § 19 se slova „vysoce nebezpečných látek“ nahrazují slovy „látek seznamu 1“.
34.
V § 19 odst. 1 a 2 se slova „vysoce nebezpečných látek“ nahrazují slovy „látky seznamu 1“.
35.
V části třetí nadpis hlavy III zní:
„LÁTKY SEZNAMU 2“.
36.
§ 20 včetně nadpisu zní:
㤠20
Nakládání s látkami seznamu 2
(1)
Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 2 a překročí stanovené množství látky seznamu 2 nebo její stanovenou koncentraci, je povinna ohlásit Úřadu údaje o nakládání s látkou seznamu 2 za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a údaje o předpokládaném nakládání s látkou seznamu 2 pro následující kalendářní rok do 31. srpna.
(2)
Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nového zařízení na výrobu, zpracování nebo spotřebu látky seznamu 2.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví množství látky seznamu 2, koncentraci látky seznamu 2 ve směsi s jinými látkami a obsah hlášení podle odstavců 1 a 2.
(4)
V případě, že dojde
a)
ke změně předpokládaných údajů pro následující kalendářní rok, je fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 povinna splnit ohlašovací povinnost nejpozději do 14 dnů přede dnem jejího uskutečnění,
b)
ke změně identifikačních údajů fyzické nebo právnické osoby podle odstavce 1, je tato osoba povinna tuto změnu neprodleně ohlásit Úřadu, nebo
c)
ke změně nebo ukončení nakládání s látkou seznamu 2, je fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 povinna tuto skutečnost neprodleně ohlásit Úřadu.
(5)
Pokud fyzická nebo právnická osoba podle odstavce 1 nehodlá dále pokračovat v nakládání s látkou seznamu 2, je povinna ohlásit tuto skutečnost Úřadu a
a)
v případě převodu látky seznamu 2 na jiného držitele je povinna
1.
písemně informovat nového držitele o povinnostech vztahujících se k nakládání s látkou seznamu 2 a
2.
nejpozději 20 dnů přede dnem převodu písemně informovat Úřad o změně držitele, nebo
b)
v případě likvidace látky seznamu 2 je povinna
1.
zajistit likvidaci osobou oprávněnou k likvidaci nebezpečného odpadu a
2.
písemně informovat Úřad o likvidaci nebo zaslat Úřadu potvrzení o likvidaci, bylo-li vydáno, a to nejpozději do 20 dnů ode dne provedení likvidace.“.
37.
V § 21a se slova „vysoce nebezpečné, nebezpečné a méně nebezpečné látky“ nahrazují slovy „stanovenou látku“ a slovo „předpisem.2f)“ se nahrazuje slovem „předpisem6).“.
Poznámka pod čarou č. 6 zní:
„6)
Například sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 6/2002 Sb. m. s., kterým se doplňuje sdělení č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb., č. 54/1999 Sb. a č. 93/2000 Sb. m. s. o vyhlášení a přijetí změn a doplňků „Přílohy A - Všeobecná ustanovení a ustanovení týkající se nebezpečných látek a předmětů“ a „Přílohy B - Ustanovení o dopravních prostředcích a o přepravě“ Evropské dohody o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR).“.
38.
V nadpisu § 22 se slova „nebezpečných látek“ nahrazují slovy „látek seznamu 2“.
39.
V § 22 odst. 1 a 2 se slova „nebezpečné látky“ nahrazují slovy „látky seznamu 2“.
40.
V § 22 odst. 2 se slova „Nebezpečné látky“ nahrazují slovy „Látky seznamu 2“.
41.
V části třetí nadpis hlavy IV zní:
„LÁTKY SEZNAMU 3“.
42.
§ 23 včetně nadpisu zní:
㤠23
Nakládání s látkami seznamu 3
(1)
Fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 3 a překročí stanovené množství látky seznamu 3 nebo její stanovenou koncentraci, je povinna ohlásit Úřadu údaje o nakládání s látkou seznamu 3 za uplynulý kalendářní rok do 31. ledna následujícího roku a údaje o předpokládané výrobě látky seznamu 3 pro následující kalendářní rok do 31. srpna.
(2)
Ohlašovací povinnost se vztahuje i na instalaci nového zařízení na výrobu látky seznamu 3.
(3)
Prováděcí právní předpis stanoví množství látky seznamu 3, koncentraci látky seznamu 3 ve směsi s jinými látkami a obsah hlášení podle odstavců 1 a 2.
(4)
Pro nakládání s látkou seznamu 3 se použije § 20 odst. 4 a 5 obdobně.“.
43.
V nadpisu § 25 se slova „méně nebezpečných látek“ nahrazují slovy „látek seznamu 3“.
44.
V § 25 odst. 1 se slova „méně nebezpečných látek“ nahrazují slovy „látek seznamu 3“ a slova „účelům uvedeným v § 6“ se nahrazují slovy „nezakázanému účelu; toto prohlášení bude dále obsahovat údaj o druhu a množství převáděných látek, údaj o jejich konečném užití a název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení a adresu konečného uživatele“.
45.
V § 25 odst. 2 větě první se slova „Méně nebezpečné látky“ nahrazují slovy „Látky seznamu 3“.
46.
V § 25 odst. 2 větě druhé se slova „méně nebezpečné látky“ nahrazují slovy „látky seznamu 3“.
47.
V části třetí nadpisu hlavy V se slova „STANOVENÝCH LÁTEK“ zrušují.
48.
§ 25a zní:
㤠25a
(1)
Držitel licence a fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 2, a fyzická nebo právnická osoba, která nakládá s látkou seznamu 3, jsou povinni
a)
průběžně vést a uchovávat evidenci stanovených látek v listinné nebo elektronické podobě,
b)
na požádání předložit evidenci podle písmene a) Úřadu k nahlédnutí a
c)
po skončení nakládání se stanovenou látkou evidenci podle písmene a) bez zbytečného odkladu předat Úřadu.
(2)
Obsah, způsob a formu vedení evidence podle odstavce 1 písm. a) a dobu jejího uchovávání stanoví prováděcí právní předpis.
(3)
Úřad vede evidenci
a)
držitelů licencí a jejich odpovědných zástupců,
b)
objektů, kde se nakládá s látkou seznamu 1,
c)
stanovených látek,
d)
osob provádějících nakládání s látkou seznamu 2 nebo látkou seznamu 3 a
e)
osob vyrábějících určitou organickou chemickou látku.
(4)
V evidenci podle odstavce 3 jsou zpracovávány tyto osobní údaje:
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
rodné číslo, bylo-li přiděleno, odpovědného zástupce,
d)
adresa místa pobytu.
(5)
V evidenci podle odstavce 3 jsou zpracovávány tyto údaje o právnických osobách:
a)
název,
b)
identifikační číslo osoby,
c)
adresa sídla.
(6)
Evidence podle odstavce 3 jsou neveřejné.“.
49.
V § 26 odst. 3 se slova „výrobu výbušnin a uhlovodíků“ nahrazují slovy „výlučnou výrobu výbušnin, uhlovodíků nebo polymerů“.
50.
V § 27 se slovo „veřejného“ nahrazuje slovem „vnitřního“.
51.
Nadpis části čtvrté zní:
„KONTROLA DODRŽOVÁNÍ ZÁKONA A PŘESTUPKY“.
52.
§ 28 zní:
㤠28
(1)
Úřad vykonává kontrolu nad dodržováním tohoto zákona a právních předpisů vydaných na jeho základě.
(2)
Úřad kontroluje
a)
držitele licencí,
b)
osoby provádějící nakládání s látkou seznamu 2,
c)
osoby provádějící nakládání s látkou seznamu 3,
d)
osoby vyrábějící určitou organickou chemickou látku a
e)
osoby, u nichž je důvodné podezření, že porušují povinnosti stanovené tímto zákonem.
(3)
Kontrolu vykonává předseda Úřadu a inspektoři Úřadu (dále jen „inspektoři“). Inspektory jmenuje a odvolává předseda Úřadu.
(4)
Pověření inspektora ke kontrole má formu průkazu vydaného Úřadem. Průkaz obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení inspektora,
b)
datum narození inspektora,
c)
fotografii nebo jinou formou pořízenou podobenku inspektora,
d)
podpis inspektora,
e)
datum vydání průkazu a
f)
název a adresu sídla Úřadu.“.
53.
V § 29 odst. 1 a 4 se slovo „dozoru“ nahrazuje slovem „kontroly“.
54.
V § 29 odst. 2 se za slovo „vzorků“ vkládají slova „a jejich analýzu na místě“.
55.
§ 32 a 33 včetně nadpisů znějí:
㤠32
Přestupky fyzických, právnických nebo podnikajících fyzických osob
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 3 odst. 3 nakládá s toxickou chemickou látkou nebo jejím prekurzorem k jinému než nezakázanému účelu,
b)
nesplní ohlašovací povinnost podle § 3 odst. 4, § 4 odst. 1, § 5 odst. 2 anebo § 19 odst. 1 nebo 2,
c)
v rozporu s § 4 odst. 2 jako vlastník nebo držitel chemické zbraně nenaloží s touto zbraní způsobem a ve lhůtě, které určil Úřad,
d)
poruší některý ze zákazů podle § 5 odst. 1,
e)
v rozporu s § 6 nesplní ohlašovací povinnost při nakládání se stanovenými látkami k ochranným účelům,
f)
předá stanovenou látku v rozporu s § 7,
g)
nakládá s látkou seznamu 1 v rozporu s § 8 odst. 1,
h)
v rozporu s § 20 odst. 1 nebo 2 anebo § 23 odst. 1 nebo 2 nesplní ohlašovací povinnost při nakládání s látkami seznamu 2 nebo látkami seznamu 3,
i)
v rozporu s § 20 odst. 4 nebo § 23 odst. 4 neohlásí Úřadu skutečnosti týkající se nakládání s látkami seznamu 2 nebo látkami seznamu 3,
j)
v rozporu s § 20 odst. 5 nebo § 23 odst. 4 nesplní některou z povinností vztahujících se k ukončení nakládání s látkou seznamu 2 nebo látkou seznamu 3,
k)
neplní povinnosti v souvislosti s vedením evidence stanovených látek v souladu s požadavky nebo některým z požadavků podle § 25a odst. 1 nebo vyhlášky vydané k provedení § 25a odst. 2, nebo
l)
v rozporu s § 26 odst. 1 nesplní ohlašovací povinnost při výrobě určitých organických chemických látek.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
30 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo g),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d),
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), h), k) nebo l), anebo
d)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), f), i) nebo j).
§ 33
Přestupky držitelů licencí
(1)
Držitel licence nebo osoba, která byla držitelem licence, jež zanikla, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 10 odst. 3 nevytvoří podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce,
b)
neumožní umístění kontrolních přístrojů podle § 16 písm. a) nebo okamžitý přístup k nim podle § 16 písm. b),
c)
neohlásí Úřadu údaje o předpokládaném převodu látky seznamu 1 podle § 17 odst. 2 nebo změnu jejího držitele podle § 17 odst. 3, nebo
d)
nesplní ohlašovací povinnost podle § 18.
(2)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c) nebo d), anebo
b)
300 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b).“.
56.
V § 35 odst. 4 se slova „vysoce nebezpečných látek, nebezpečných látek a méně nebezpečných“ nahrazují slovem „stanovených“.
57.
Poznámka pod čarou č. 7 zní:
„7)
Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití, ve znění pozdějších předpisů.“.
58.
V § 35 odst. 5 se text „odst. 2, § 7 odst. 2“ zrušuje.
59.
V § 35 odstavec 6 zní:
„(6)
Úřad využívá pro výkon své působnosti v oblasti zákazu chemických zbraní
a)
údaje ze základního registru obyvatel, a to
1.
příjmení,
2.
jméno, popřípadě jména,
3.
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
4.
adresu místa pobytu,
5.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, pak den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
6.
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
b)
údaje ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, a to
1.
jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby,
2.
adresu místa pobytu podnikající fyzické osoby v České republice,
c)
údaje z informačního systému evidence obyvatel, a to
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, stát, kde se narodil,
4.
rodné číslo,
5.
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
6.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, pak datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a
d)
údaje z informačního systému cizinců, a to
1.
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2.
datum narození,
3.
místo a stát, kde se cizinec narodil,
4.
rodné číslo,
5.
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
6.
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
7.
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, pak stát, na jehož území k úmrtí došlo, a datum úmrtí a den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.“.
60.
V § 35 se doplňují odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8)
Z údajů podle odstavce 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(9)
Předávání informací zpravodajskými službami se řídí zákonem o zpravodajských službách.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. II
V § 3 odst. 3 písm. u) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb. a zákona č. 167/2004 Sb., se slova „vysoce nebezpečnými látkami“ nahrazují slovy „látkami zařazenými do seznamu 1 v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. III
V položce 23 písm. c) přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 103/2015 Sb., se slova „vysoce nebezpečnými látkami28)“ nahrazují slovy „látkami zařazenými do seznamu 1 v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení“.
Poznámka pod čarou č. 28 se zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna trestního zákoníku
Čl. IV
Za § 281 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb. a zákona č. 165/2020 Sb., se vkládá nový § 281a, který včetně nadpisu zní:
㤠281a
Vysoce nebezpečná látka
Vysoce nebezpečnou látkou se pro účely tohoto zákona rozumí látka zařazená do seznamu 1 v příloze Úmluvy o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení.“.
ČÁST PÁTÁ
TECHNICKÝ PŘEDPIS
Čl. V
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 337/2020 Sb. | Zákon č. 337/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 11. 8. 2020, datum účinnosti 1. 10. 2020, částka 135/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o silniční dopravě
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o silničním provozu
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 23. 5. 2021
337
ZÁKON
ze dne 23. července 2020,
kterým se mění zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o silniční dopravě
Čl. I
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 115/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se slova „upravuje v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie13)“ nahrazují slovy „zapracovává příslušné předpisy Evropské unie35), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie13) a upravuje“ a slovo „silničními“ se zrušuje.
Poznámky pod čarou č. 13 a 35 znějí:
„13)
Nařízení č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, kterým se provádí čl. 79 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy a o změně nařízení (ES) č. 561/2006, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy.
Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.
35)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/645 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech.“.
2.
V § 1 odst. 3 se slova „nebo dopravy prováděné podle odstavce 4“ zrušují.
3.
V § 1 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 4d zní:
„(4)
Ustanovení o státním odborném dozoru a správním trestání se vztahují i na dodržování a prokazování dob řízení, bezpečnostních přestávek a dob odpočinku při přepravě prováděné za jiným účelem než k podnikání v rozsahu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d).
4d)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, v platném znění.“.
4.
V § 3 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
zajistit, aby bylo velké vozidlo vybaveno dokladem o nákladu obsahujícím údaje stanovené prováděcím právním předpisem, a uchovat tento doklad po dobu 2 let od ukončení přepravy,“.
5.
Poznámka pod čarou č. 4a se zrušuje.
6.
V § 3 se odstavce 2 až 4 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
7.
Za § 3 se vkládají nové § 3a a 3b, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 4, 36 a 37 znějí:
㤠3a
Doba řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doba odpočinku
(1)
Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se v plném rozsahu použije přímo použitelný předpis Evropské unie upravující harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d), je povinen
a)
zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku stanovené tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie,
b)
zajistit, aby v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě4e) řidič řádně vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, tento záznam měl u sebe a předložil jej při kontrole, a
c)
uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku v souladu s tímto přímo použitelným předpisem Evropské unie a přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě4e).
(2)
Tuzemský dopravce provozující silniční dopravu velkými vozidly, na kterou se použije Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)4), je povinen
a)
zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku stanovené touto mezinárodní smlouvou,
b)
zajistit, aby v souladu s touto mezinárodní smlouvou řidič řádně vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku, tento záznam měl u sebe a předložil jej při kontrole, a
c)
uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku v souladu s touto mezinárodní smlouvou.
(3)
Články 5 až 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího harmonizaci předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy4d) se nepoužijí na přepravu vymezenou v článku 13 tohoto přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(4)
Při přepravě prováděné podle odstavce 3 je řidič povinen přerušit řízení vozidla po uplynutí nejvýše 4,5 hodin řízení bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 45 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi 2 směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do několika částí, činí-li každá z nich nejméně 15 minut. Během bezpečnostní přestávky může řidič vykonávat pouze dozor nad vozidlem a jeho nákladem.
(5)
Při přepravě cestujících v linkové osobní dopravě, u níž délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km, nesmí řidič řídit vozidlo po dobu, která v souhrnu přesáhne 10 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích a 100 hodin během 2 kalendářních týdnů po sobě jdoucích. Doba řízení může být prodloužena v nezbytném rozsahu za účelem dojetí na vhodné místo zastávky tak, aby byla zajištěna bezpečnost osob nebo vozidla. Řidič je povinen dodržovat požadavky na bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku stanovené zvláštním právním předpisem36).
(6)
Při přepravě prováděné podle odstavce 3
a)
je řidič povinen vést záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku
1.
prostřednictvím tachografu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě4e), jde-li o přepravu prováděnou vozidlem vybaveným tachografem, nebo
2.
prostřednictvím jiného záznamového zařízení nebo ručně, jde-li o přepravu prováděnou vozidlem, které není vybaveno tachografem; v takovém případě se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující tachografy v silniční dopravě4e) nepoužije,
b)
musí mít řidič u sebe záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku z právě probíhajícího dne a ze 7 dnů, které tomuto dni bezprostředně předchází, a kartu řidiče, byla-li mu vydána, a předložit je při kontrole,
c)
je dopravce povinen zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku, v souladu s písmenem a) vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a v souladu s písmenem b) měl tento záznam u sebe a předložil jej při kontrole, a
d)
je dopravce povinen uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po dobu 1 roku od ukončení přepravy.
(7)
Při přepravě prováděné podle odstavce 5
a)
je řidič povinen vést záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku
1.
prostřednictvím tachografu v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě4e), nebo
2.
prostřednictvím jiného záznamového zařízení nebo ručně; v takovém případě se přímo použitelný předpis Evropské unie upravující tachografy v silniční dopravě4e) nepoužije,
b)
musí mít řidič u sebe záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku z právě probíhajícího a předchozího dne a kartu řidiče, byla-li mu vydána, a předložit je při kontrole,
c)
je dopravce povinen zajistit, aby řidič dodržoval požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku, v souladu s písmenem a) vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a v souladu s písmenem b) měl tento záznam u sebe a předložil jej při kontrole, a
d)
je dopravce povinen uchovat záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po dobu 1 roku od ukončení přepravy.
(8)
Údaje, které se o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku zaznamenávají podle odstavce 6 písm. a) nebo odstavce 7 písm. a), a způsob zaznamenávání těchto údajů stanoví prováděcí právní předpis.
§ 3b
Karta podniku
(1)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá do 15 pracovních dnů od podání žádosti kartu podniku podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e), je-li žadatel držitelem živnostenského nebo jiného oprávnění k podnikání.
(2)
Karta podniku se žadateli nevydá, pokud
a)
je autorizován k ověřování tachografů6a),
b)
je členem orgánu právnické osoby autorizované k ověřování tachografů6a),
c)
je zaměstnancem osoby autorizované k ověřování tachografů6a), nebo
d)
člen jeho orgánu nebo jeho zaměstnanec je
1.
autorizován k ověřování tachografů6a),
2.
členem orgánu právnické osoby autorizované k ověřování tachografů6a), nebo
3.
zaměstnancem osoby autorizované k ověřování tachografů6a).
(3)
Neexistenci překážky pro vydání karty podniku podle odstavce 2 písm. b) až d) je žadatel povinen doložit svým čestným prohlášením.
(4)
Údaje o vydání karty podniku zapíše obecní úřad obce s rozšířenou působností do informačního systému digitálního tachografu37).
4)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s., kterým se nahrazují sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., č. 82/1984 Sb. a č. 80/1994 Sb., o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2010 Sb. m. s.
36)
Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů.
37)
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
V § 9b odst. 4 větě druhé se slova „doby řízení, přestávek v řízení a doby odpočinku řidičů“ nahrazují slovy „požadavků na dobu řízení, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku“.
9.
V § 16a odst. 2 písm. g) se slova „denní doby řízení, nepřetržité“ zrušují.
10.
V § 21c odstavec 1 zní:
„(1)
Práci řidiče taxislužby je oprávněna vykonávat pouze osoba, která je držitelem oprávnění řidiče taxislužby. Oprávnění řidiče taxislužby udělí na žádost kterýkoli dopravní úřad, pokud je žadatel
a)
starší 21 let,
b)
spolehlivý podle § 9 odst. 2 a
c)
oprávněn k pobytu na území České republiky a, je-li to podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno, oprávněn k výkonu práce na území České republiky, jde-li o občana jiného než členského státu, který není držitelem koncese pro provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, jeho manželem nebo registrovaným partnerem.“.
11.
V § 21c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
K žádosti podle odstavce 1 žadatel přiloží fotografii, která svým provedením odpovídá požadavkům zákona o občanských průkazech. Je-li žadatel občanem jiného než členského státu a není držitelem koncese pro provozování silniční motorové dopravy osobní vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče, jeho manželem nebo registrovaným partnerem, k žádosti přiloží rovněž
a)
doklad prokazující jeho oprávnění k pobytu na území České republiky a
b)
doklad prokazující jeho oprávnění k výkonu práce na území České republiky, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno.“.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.
12.
V § 21c odst. 3 se za slovo „žádosti“ vkládá slovo „dále“.
13.
V § 21c odstavec 5 zní:
„(5)
Oprávnění řidiče taxislužby odejme
a)
kterýkoli dopravní úřad na žádost jeho držitele, nebo
b)
dopravní úřad příslušný podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu řidiče taxislužby, pokud jeho držitel přestal být spolehlivým podle § 9 odst. 2; vydání rozhodnutí o odnětí oprávnění řidiče taxislužby je prvním úkonem v řízení.“.
14.
V § 21c odst. 6 se za slovo „oznámit“ vkládá slovo „kterémukoli“ a za slovo „vydá“ se vkládá slovo „tento“.
15.
V § 21c odstavec 8 zní:
„(8)
Řidič taxislužby je povinen odevzdat průkaz řidiče taxislužby
a)
do 7 dnů ode dne pozbytí jeho platnosti podle odstavce 7 písm. a) kterémukoli dopravnímu úřadu,
b)
do 7 dnů ode dne pozbytí jeho platnosti podle odstavce 7 písm. b) dopravnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu řidiče taxislužby, nebo c) nejpozději při vydání nového průkazu řidiče taxislužby v případě pozbytí platnosti podle odstavce 7 písm. d) dopravnímu úřadu vydávajícímu nový průkaz řidiče taxislužby.“.
16.
V § 21c se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru, příslušník Policie České republiky nebo strážník obecní policie je oprávněn odebrat neplatný průkaz řidiče taxislužby.“.
17.
V § 27 větě první se slova „a aby dodržovali stanovenou dobu řízení“ nahrazují slovy „, dodržovali požadavky na dobu řízení vozidla“ a na konci textu věty se doplňují slova „a záznamy o době řízení, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku měli u sebe a předložili je při kontrole“.
18.
V § 27 větě druhé se text „§ 3 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 3 písm. b)“.
19.
V § 27 větě třetí a v § 35 odst. 1 písm. j) se text „§ 3 odst. 1 písm. c)“ nahrazuje textem „§ 3 písm. c)“.
20.
V § 33b odstavec 2 zní:
„(2)
O vydání osvědčení řidiče rozhoduje dopravní úřad na základě žádosti, ke které žadatel přiloží
a)
cestovní doklad řidiče,
b)
doklad prokazující oprávnění řidiče k pobytu na území České republiky,
c)
doklad prokazující oprávnění řidiče k výkonu práce na území České republiky, je-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno,
d)
pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce uzavřenou mezi žadatelem a řidičem, není-li podle zákona o zaměstnanosti vyžadováno oprávnění řidiče k výkonu práce na území České republiky nebo není-li z dokladu podle písmene c) zřejmé, že je řidič oprávněn vykonávat práci řidiče,
e)
doklad prokazující sociální pojištění řidiče, je-li podle zvláštního právního předpisu vyžadováno,
f)
řidičský průkaz řidiče a
g)
průkaz profesní způsobilosti řidiče nebo obdobný doklad vydaný jiným členským státem, pokud řidičský průkaz nebyl vydán členským státem nebo v něm není záznam o profesní způsobilosti řidiče.“.
21.
V § 33b odst. 3 se za slova „vydá osvědčení řidiče“ vkládají slova „, na němž vyznačí harmonizovaným kódem údaj o profesní způsobilosti řidiče38),“.
Poznámka pod čarou č. 38 zní:
„38)
Vyhláška č. 31/2001 Sb., o řidičských průkazech a o registru řidičů, ve znění pozdějších předpisů.“.
22.
V § 34 odst. 4 se za slova „přístup k“ vkládají slova „tachografu nebo jinému“.
23.
V § 34 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Zprostředkovatel taxislužby nesmí orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii České republiky znemožnit či znesnadnit zahájení nebo provedení kontrolní přepravy, zejména poskytnutím nepravdivých informací o možnosti zprostředkování přepravy, vyloučením z možnosti zprostředkování přepravy nebo znemožněním či znesnadněním přístupu do elektronické aplikace pro zprostředkování přepravy.“.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 7 až 9.
24.
V § 34b odst. 1 větě první se za slovo „zástupcích“ vkládají slova „, o řidičích, kterým byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla,“.
25.
V § 34b odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
údaje o udělení koncese k provozování silniční dopravy pro cizí potřeby, jejím rozsahu a o její změně nebo zrušení,“.
26.
V § 34b odst. 2 písm. h) a v § 35a odst. 3 větě první se slovo „dopravě15)“ nahrazuje slovem „dopravě39)“.
Poznámka pod čarou č. 39 zní:
„39)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) 2016/403 ze dne 18. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009, pokud jde o klasifikaci závažných porušení pravidel Unie, která mohou vést ke ztrátě dobré pověsti podnikatele v silniční dopravě, a kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.“.
27.
V § 34b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
V Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě se u řidičů, kterým byl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla, uvádí
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum narození a adresa místa pobytu a
b)
identifikační údaje o rozhodnutí, kterým byl zákaz činnosti uložen, a údaje o době zákazu činnosti.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
28.
V § 34b odst. 6 písm. b) se slovo „identifikační“ zrušuje.
29.
V § 34b odst. 10 úvodní části ustanovení se slova „odstavců 3 až 6“ nahrazují slovy „odstavců 3 až 7“.
30.
V § 34b odst. 10 písm. c) se slovo „nebo“ zrušuje.
31.
V § 34b odst. 10 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
ukončení výkonu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla, nebo“.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).
32.
V § 34c odst. 8 úvodní části ustanovení se za slovo „úřadům“ vkládají slova „a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností“.
33.
V § 34c odst. 8 písmeno b) zní:
„b)
z centrálního registru řidičů údaje o
1.
jménu, popřípadě jménech, a příjmení řidiče,
2.
datu narození řidiče,
3.
adrese místa pobytu řidiče,
4.
číslu řidičského průkazu řidiče a
5.
přestupcích řidiče uvedených v § 9 odst. 3 písm. b).“.
34.
V § 34d odst. 1 se za slovo „změny“ vkládají slova „, s výjimkou údajů podle § 34b odst. 4,“.
35.
V § 34d odst. 5 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
36.
V § 34d se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Dopravní úřad dále vykonává
a)
činnosti podle odstavce 1 ve vztahu k řidičům taxislužby, jde-li o úkony podle tohoto zákona, které provedl, a
b)
činnosti podle odstavce 4 ve vztahu k řidičům taxislužby, kteří mají v jeho územním obvodu trvalý, dlouhodobý, přechodný nebo jiný povolený pobyt.
(7)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který uložil zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla, zapisuje údaje podle § 34b odst. 4 a jejich změny v Rejstříku podnikatelů v silniční dopravě a odpovídá za správnost a úplnost těchto údajů. Tyto údaje poskytuje na žádost podle odstavce 4 dopravní úřad, v jehož územním obvodu má obecní úřad obce s rozšířenou působností podle věty první sídlo.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.
37.
V § 34e odst. 2 písm. a) se text „§ 21c odst. 7“ nahrazuje textem „§ 21c odst. 8“.
38.
V § 34e odst. 3 písmeno c) zní:
„c)
nedodržuje požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku,“.
39.
V § 34e odst. 3 písm. d) se slova „anebo neumožní přístup k záznamovému zařízení.“ nahrazují čárkou.
40.
V § 34e se na konci odstavce 3 doplňují písmena e) a f), která znějí:
„e)
neumožní přístup k tachografu, nebo
f)
neuposlechne příkazu jízdy do autorizovaného metrologického střediska nebo se neřídí pokyny osoby, která nařídila nebo provádí kontrolu tachografu.“.
41.
V § 34e odst. 4 písm. a) se slova „, odstavce 2 písm. a), d) nebo e) nebo odstavce 3 písm. b) až d)“ nahrazují slovy „nebo odstavce 2 písm. a), d) nebo e)“.
42.
V § 34e odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3 písm. b) až d),“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
43.
V § 34e se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Za přestupek podle odstavce 3 písm. b) se uloží pokuta od 10 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od 3 do 6 měsíců spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla osobou, která je dopravcem nebo je v základním pracovněprávním vztahu k dopravci, byl-li tento přestupek spáchán
a)
paděláním, potlačením, zničením nebo jinou neoprávněnou změnou údajů o době řízení, bezpečnostních přestávkách nebo době odpočinku,
b)
užitím padělané karty řidiče,
c)
užitím karty řidiče, která byla vydána jiné osobě, nebo
d)
užitím karty řidiče, která byla nahlášena jako ztracená nebo odcizená.
(7)
Za přestupek podle odstavce 3 písm. e) nebo f) se uloží pokuta od 10 000 Kč do 50 000 Kč a zákaz činnosti od 3 do 6 měsíců spočívající v zákazu výkonu činnosti řidiče velkého vozidla osobou, která je dopravcem nebo je v základním pracovněprávním vztahu k dopravci.
(8)
Od uložení správního trestu podle odstavce 6 nebo 7 nelze v rozhodnutí o přestupku upustit nebo podmíněně upustit; ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich upravující upuštění od uložení správního trestu, který by jinak měl být uložen ve společném řízení, tím není dotčeno.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 9 a 10.
44.
V § 34e se na konci odstavce 10 doplňuje věta „Jde-li o přestupek, za který se ukládá správní trest podle odstavce 6 nebo 7, nelze jej projednat příkazem na místě.“.
45.
V § 35 odst. 1 písm. a) se text „§ 3 odst. 1 písm. a)“ nahrazuje textem „§ 3 písm. a)“.
46.
V § 35 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
v rozporu s § 3 písm. b) nebo § 27 nezajistí, aby každé vozidlo bylo vybaveno dokladem o nákladu, nebo tento doklad neuchová po stanovenou dobu,“.
47.
V § 35 odst. 2 písm. b) se slova „stanovené doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby“ nahrazují slovy „požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu“.
48.
V § 35 odst. 2 písmeno h) zní:
„h)
nezajistí, aby řidič řádně vedl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku a tento záznam předložil při kontrole, nebo záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku neuchová po stanovenou dobu,“.
49.
V § 35 odst. 6 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene b) se tečka nahrazuje slovem „nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
v rozporu s § 34 odst. 6 znemožní či znesnadní orgánům státního odborného dozoru, obecní policii a Policii České republiky zahájení nebo provedení kontrolní přepravy.“.
50.
V § 35c odst. 1 větě první a v § 35c odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „celní úřady“ nahrazují slovy „osoby pověřené výkonem státního odborného dozoru“.
51.
V § 35c odst. 3, § 35d odst. 3 a 4 a v § 35d odst. 5 úvodní části ustanovení se slova „celní úřad“ nahrazují slovy „osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru“.
52.
V § 35d odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Je-li orgán Policie České republiky nebo celní úřad oprávněn“ nahrazují slovy „Jsou-li orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru oprávněny“ a slova „celní úřad“ se nahrazují slovy „osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru“.
53.
V § 35d odst. 5 písm. a) se slova „celnímu úřadu“ nahrazují slovy „osobě pověřené výkonem státního odborného dozoru“.
54.
V § 35g odst. 1 se slova „nebo státního odborného dozoru v taxislužbě“, slova „nebo dopravní úřad“ a slova „a dopravního úřadu“ zrušují.
55.
V § 35g odst. 2 se slova „strážník obecní policie nebo dopravní úřad zabrání“ nahrazují slovy „při provádění kontroly v taxislužbě nebo státního odborného dozoru v taxislužbě došlo k zabránění“ a slova „jej obecní policie nebo dopravní úřad“ se nahrazují slovy „je ten, kdo v jízdě zabránil,“.
56.
V § 35h odst. 2 se slovo „příslušnému“ zrušuje a za slovo „úřadu“ se vkládají slova „příslušnému podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu řidiče taxislužby“.
57.
V § 35h odst. 6 se slova „příslušnému dopravnímu úřadu“ nahrazují slovy „dopravnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého, dlouhodobého, přechodného nebo jiného povoleného pobytu řidiče taxislužby“.
58.
Za § 35h se vkládají nové § 35i až 35k, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 40 znějí:
㤠35i
Kontrola tachografu autorizovaným metrologickým střediskem
(1)
Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru jsou oprávněny za účelem kontroly tachografu přikázat řidiči jízdu do autorizovaného metrologického střediska40) a podrobení vozidla této kontrole. Řidič je při tom povinen řídit se pokyny osoby, která kontrolu tachografu nařídila nebo ji provádí.
(2)
Náklady na provedení kontroly tachografu hradí autorizovanému metrologickému středisku ten, kdo ji nařídil. Pokud bylo kontrolou tachografu zjištěno jeho nesprávné fungování nebo nalezeno zařízení určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem, uhradí dopravce náklady na provedení této kontroly tomu, kdo ji nařídil; při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu.
§ 35j
Zabránění v jízdě při nedodržení požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku
(1)
Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru jsou oprávněny přikázat řidiči, který je podezřelý ze spáchání přestupku podle § 34e odst. 3 písm. b), c), e) nebo f), jízdu na nejbližší místo, které je z hlediska bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích vhodné k odstavení vozidla, a
a)
zabránit mu v jízdě použitím technického prostředku, nebo
b)
zakázat pokračovat v jízdě a zadržet řidiči doklady k vozidlu a doklady související s prováděnou přepravou.
(2)
Náklady spojené s jízdou vozidla do místa odstavení, náklady spojené s parkováním a náklady na zabránění v jízdě vozidla jdou k tíži řidiče. Odpovědnost řidiče za vozidlo, náklad a přepravované osoby není jeho odstavením dotčena.
(3)
Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru poučí řidiče o podmínkách uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů a předá řidiči potvrzení o zabránění v jízdě nebo o zadržení dokladů. V potvrzení uvede důvod zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů.
(4)
Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru neprodleně zajistí uvolnění vozidla nebo vrácení zadržených dokladů,
a)
odpadne-li nebezpečí dalšího nedodržování požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky nebo dobu odpočinku, nejpozději však po uplynutí 24 hodin od zabránění v jízdě nebo zadržení dokladů, nebo
b)
bude-li v jízdě pokračovat jiný způsobilý řidič.
§ 35k
Odebrání karty řidiče
(1)
Orgán Policie České republiky nebo osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru jsou oprávněny odebrat předloženou kartu řidiče, pokud je řidič podezřelý, že užitím této karty spáchal přestupek, za nějž se ukládá správní trest podle § 34e odst. 6 písm. b) až d).
(2)
Kartu řidiče předá ten, kdo ji odebral, správnímu orgánu, který je příslušný k vedení řízení o přestupku, který údaj o odebrání karty řidiče zapíše do informačního systému digitálního tachografu37). Odebraná karta řidiče se nevrací.
40)
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.“.
59.
V § 36 odst. 1 písm. a) se slova „stanovenou dobu řízení, bezpečnostních přestávek“ nahrazují slovy „požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky“.
60.
V § 36 odst. 1 písm. b) se slova „stanovené doby řízení, bezpečnostních přestávek a doby“ nahrazují slovy „požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu“.
61.
V § 37 odst. 1 větě první se slova „doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby“ nahrazují slovy „požadavky na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu“.
62.
V § 37 odst. 1 větě druhé se za slova „přístup k“ vkládají slova „tachografu nebo jinému“.
63.
V § 38 se odstavce 1 a 2 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 3.
64.
V § 38a odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Ministerstvo dopravy vydává orgánům vykonávajícím státní odborný dozor nebo kontrolu nad dodržováním požadavků na dobu řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a dobu odpočinku řidičů kontrolní karty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě4e). Údaje o vydání kontrolní karty zapíše Ministerstvo dopravy do informačního systému digitálního tachografu37).
(2)
Ministerstvo dopravy zajišťuje výrobu kontrolních karet a karet podniku a na základě požadavků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností distribuci karet podniku.“.
65.
V § 38a odst. 4 se slova „paměťové kontrolní karty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4e),“ zrušují.
66.
V § 41 odst. 2 se text „§ 3 odst. 1 písm. b), § 3 odst. 4“ nahrazuje textem „§ 3 písm. b), § 3a odst. 8“, text „§ 21c odst. 3“ se nahrazuje textem „§ 21c odst. 4“ a text „§ 34d odst. 6“ se nahrazuje textem „§ 34d odst. 8“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
Čl. II
Zákon č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 199/2017 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/645 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech.“.
2.
V § 48 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a výcviku“.
3.
V § 48 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Roční kurz lze rozdělit do 2 po sobě následujících dnů. Část výuky může probíhat způsobem umožňujícím dálkový přístup, je-li zajištěno řádné ověření totožnosti řidiče. Výcvik může být proveden s využitím simulátoru.“.
4.
V § 48 odst. 7 se za slovo „školení,“ vkládají slova „podíl výuky a výcviku na celkovém rozsahu pravidelného školení,“ a za slova „obsah výuky“ se vkládají slova „a výcviku, rozsah části výuky, která může proběhnout způsobem umožňujícím dálkový přístup, a podmínky průběhu této části výuky,“.
5.
V § 50 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a, má-li být část výuky prováděna způsobem umožňujícím dálkový přístup, způsob provádění této části výuky a zajištění řádného ověření totožnosti řidiče“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o silničním provozu
Čl. III
Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění zákona č. 60/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 62/2002 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 215/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 297/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 197/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 101/2013 Sb., zákona č. 233/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 300/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 230/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 48/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 285/2018 Sb. a zákona č. 115/2020 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 47 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/645 ze dne 18. dubna 2018, kterou se mění směrnice 2003/59/ES o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a směrnice 2006/126/ES o řidičských průkazech.“.
2.
V § 3 odst. 5 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
vozidel používaných při přepravě zboží v rámci podnikání v zemědělství, lesnictví nebo rybářství v okruhu 50 km od provozovny podnikatele přepravujícího zboží, pokud řízení není hlavním předmětem výkonu závislé práce nebo podnikání řidiče,“.
Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena i) a j).
3.
V § 3 odst. 5 písm. i) se slova „pro vlastní potřeby“ nahrazují slovy „k jinému účelu než k podnikání“.
4.
V § 6 odst. 7 písm. c) se za slovo „konfederací“ vkládají slova „anebo osvědčení řidiče podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy48) s údajem o profesní způsobilosti řidiče vyznačeným harmonizovaným kódem“.
Poznámka pod čarou č. 48 zní:
„48)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy, v platném znění.“.
5.
V § 6a odst. 1 větě druhé se slova „, ve stanici měření emisí nebo, jde-li o kontrolu záznamového zařízení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie32b), v autorizovaném metrologickém středisku“ nahrazují slovy „nebo ve stanici měření emisí“.
6.
V § 6a odst. 2 písm. a) se slova „, do stanice měření emisí nebo do autorizovaného metrologického střediska“ nahrazují slovy „nebo do stanice měření emisí“.
7.
§ 110a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 32b a 49 zní:
㤠110a
Karta řidiče
(1)
Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá do 15 pracovních dnů ode dne podání žádosti kartu řidiče podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě32b) žadateli, který
a)
má na území České republiky obvyklé bydliště,
b)
je držitelem řidičského oprávnění, s výjimkou řidičského oprávnění pro skupiny vozidel AM, A1, A2, A nebo B1 a
c)
není držitelem platné karty řidiče vydané Českou republikou, jiným členským státem nebo jiným smluvním státem Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)49).
(2)
Nemá-li žadatel o vydání karty řidiče na území České republiky trvalý pobyt, přiloží k žádosti doklad prokazující obvyklé bydliště podle § 92 odst. 4 písm. d) nebo návrh jiného důkazního prostředku k jeho prokázání. Nebylo-li řidičské oprávnění podle odstavce 1 písm. b) uděleno žadateli Českou republikou, přiloží k žádosti řidičský průkaz. Bylo-li řidičské oprávnění uděleno žadateli Českou republikou, ověří se splnění podmínky podle odstavce 1 písm. b) v registru řidičů.
(3)
Pokud žadatel o vydání karty řidiče současně žádá u téhož obecního úřadu obce s rozšířenou působností o udělení nebo rozšíření řidičského oprávnění nebo o vydání řidičského průkazu, vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností kartu řidiče současně s řidičským průkazem ve lhůtě pro vydání karty řidiče, jsou-li pro to splněny podmínky.
(4)
Kartu řidiče je žadatel povinen převzít osobně nebo prostřednictvím zmocněné osoby na základě ověřené plné moci u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, u kterého podal žádost.
(5)
Příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě32b) kartu řidiče v případě poškození, ztráty, odcizení nebo uplynutí doby platnosti karty řidiče nebo vzniku obvyklého bydliště řidiče na území České republiky, pokud
a)
jsou splněny podmínky podle odstavce 1 písm. a) a b) a
b)
byla karta řidiče odevzdána příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, jde-li o vydání karty řidiče v případě poškození karty řidiče nebo vzniku obvyklého bydliště řidiče na území České republiky.
(6)
Žádost o vydání karty řidiče z důvodu uplynutí doby platnosti karty řidiče lze podat nejdříve 2 měsíce před koncem doby její platnosti.
(7)
Držitel karty řidiče je povinen oznámit do 5 pracovních dnů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, že došlo ke změně údajů na ní uvedených, a kartu řidiče odevzdat do 2 měsíců ode dne podání tohoto oznámení.
(8)
Údaje o vydání karty řidiče a jejím odevzdání zapíše obecní úřad obce s rozšířenou působností do informačního systému digitálního tachografu.
32b)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy.
49)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 62/2010 Sb. m. s., kterým se nahrazují sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 108/1976 Sb., č. 82/1984 Sb. a č. 80/1994 Sb., o vyhlášení přijetí změn a dodatků Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR), ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 82/2010 Sb. m. s.“.
Poznámky pod čarou č. 32a a 32c se zrušují.
8.
V § 119 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
9.
V § 122 odst. 1 se věta poslední zrušuje.
10.
V § 122 odst. 2 se slova „a v centrální evidenci paměťových karet řidiče“ a slova „a z evidence vydaných, odcizených, ztracených nebo vadných paměťových karet řidiče“ zrušují.
11.
§ 122c včetně nadpisu zní:
㤠122c
Informační systém digitálního tachografu
(1)
Informační systém digitálního tachografu je informačním systémem veřejné správy35b), jehož správcem je ministerstvo.
(2)
Informační systém digitálního tachografu obsahuje údaje o vydaných a odevzdaných kartách řidiče, kartách podniku21), kartách dílny38b) a kontrolních kartách21), kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, obchodní firma nebo název držitele karty nebo jiné osoby uvedené na kartě a adresa pobytu nebo sídla držitele karty,
b)
datum a místo narození a digitalizovaná fotografie držitele karty, číslo jeho řidičského průkazu a údaj o správním orgánu a státu, který jej vydal, jde-li o kartu řidiče,
c)
údaje o platnosti a stavu karty a úředních postupech s kartou souvisejících,
d)
číslo karty,
e)
označení správního orgánu, který kartu vydal,
f)
digitalizovaný podpis držitele karty, jde-li o kartu řidiče.
(3)
Ministerstvo zajistí dálkový a nepřetržitý přístup k údajům obsaženým v informačním systému digitálního tachografu obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, krajským úřadům, policii, orgánům Celní správy České republiky a Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
(4)
Údaje se v informačním systému digitálního tachografu vedou za účelem výkonu kontroly a ověřování podmínek pro vydání karty řidiče, karty podniku, karty dílny nebo kontrolní karty po dobu 10 let ode dne konce platnosti karty.
(5)
Ministerstvo zabezpečuje automatizovanou výměnu údajů o kartách řidiče a jejich držitelích způsobem umožňujícím dálkový a nepřetržitý přístup. Za tímto účelem ministerstvo zajistí
a)
výdej údajů o kartách řidiče a jejich držitelích z informačního systému digitálního tachografu příslušnému orgánu jiného členského státu nebo jiného smluvního státu Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)49) na základě jeho požadavku a
b)
předání požadavku obecního úřadu obce s rozšířenou působností, policie nebo celního úřadu na poskytnutí údajů o kartách řidiče a jejich držitelích z příslušného registru jiného členského státu nebo jiného smluvního státu Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR)49) příslušnému orgánu tohoto státu a předání poskytnutých údajů příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, policii nebo celnímu úřadu.
(6)
Údaje o kartách řidiče a jejich držitelích lze podle odstavce 5 požadovat a vydat pouze pro účely výkonu kontroly a ověřování podmínek pro vydání karty řidiče.“.
12.
V § 122d odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a řidičských průkazech“ nahrazují slovy „, řidičských průkazech a profesní způsobilosti řidičů“.
13.
V § 122d odst. 1 písm. a) se za text „o)“ vkládá text „ , p), r)“.
14.
V § 122d odst. 1 písm. b) se za slova „obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ vkládají slova „nebo policie“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo policii“.
15.
V § 122d odst. 2 se slova „a řidičských průkazech“ nahrazují slovy „ , řidičských průkazech nebo profesní způsobilosti řidičů“ a slova „a řidičského průkazu“ se nahrazují slovy „ , řidičského průkazu nebo profesní způsobilosti řidiče“.
16.
V § 124 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a informační systém digitálního tachografu“.
17.
V § 124 odst. 2 písm. g) se slova „paměťových karet řidiče a vede jejich centrální evidenci“ nahrazují slovy „karet řidiče“.
18.
V § 124 odst. 5 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
vydává karty řidiče a přijímá odevzdané karty řidiče,“.
Dosavadní písmena i) až n) se označují jako písmena j) až o).
19.
V § 124 odst. 7 písm. a) se bod 3 zrušuje.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3.
20.
V § 124 odst. 7 písm. b) se slova „přijetí vrácené nebo odevzdané paměťové karty řidiče,“ zrušují.
21.
V § 124 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
vydání karty řidiče a přijetí odevzdané karty řidiče.“.
22.
V § 125e odst. 1 se text „písm. j)“ nahrazuje textem „písm. k)“.
23.
V § 129 odst. 4 se slovo „paměťové“ zrušuje a za slova „z registru řidičů,“ se vkládají slova „z informačního systému digitálního tachografu,“.
24.
V § 137 odst. 2 se text „§ 110a odst. 7,“ zrušuje.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Povinnost podle § 6 odst. 7 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze splnit i osvědčením řidiče podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy bez harmonizovaného kódu vyznačujícího profesní způsobilost řidiče, bylo-li vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Čl. V
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb. a zákona č. 52/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 2 větě první se slova „, § 13 a § 14“ nahrazují slovy „a § 13 až 14a“.
2.
V § 6 odst. 4 se na konci písmene c) doplňuje slovo „a“.
3.
V § 6 odst. 4 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
4.
§ 7a se zrušuje.
5.
§ 14a včetně poznámky pod čarou č. 1a zní:
㤠14a
(1)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá do 15 pracovních dnů od podání žádosti kartu dílny podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a) žadateli, který je autorizovaným metrologickým střediskem6b) autorizovaným k ověřování tachografů. Žádost vedle obecných náležitostí podání musí obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby, která bude ověřování tachografů provádět.
(2)
Karta dílny se žadateli nevydá, pokud
a)
je držitelem karty podniku1a),
b)
je členem orgánu právnické osoby, která je držitelem karty podniku1a),
c)
je zaměstnancem osoby, která je držitelem karty podniku1a), nebo
d)
člen jeho orgánu nebo jeho zaměstnanec je
1.
držitelem karty podniku1a),
2.
členem orgánu právnické osoby, která je držitelem karty podniku1a), nebo
3.
zaměstnancem osoby, která je držitelem karty podniku1a).
(3)
Neexistenci překážky pro vydání karty dílny podle odstavce 2 písm. b) až d) je žadatel povinen doložit svým čestným prohlášením.
(4)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností vydá podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a) kartu dílny v případě poškození, ztráty nebo odcizení karty dílny, je-li splněna podmínka podle odstavce 1. Při vydání karty dílny za poškozenou kartu dílny je žadatel povinen poškozenou kartu dílny odevzdat.
(5)
Držitel karty dílny je povinen ji odevzdat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 10 dnů ode dne, kdy
a)
byla jeho autorizace k ověřování tachografů pozastavena, změněna nebo zrušena6b),
b)
osoba, jejíž jméno, popřípadě jména, a příjmení je na kartě dílny uvedeno, přestala provádět ověřování tachografů ve vztahu k držiteli karty dílny,
c)
došlo ke změně údajů uvedených na kartě dílny, nebo
d)
nastala některá ze skutečností podle odstavce 2 písm. a) až d).
(6)
Držitel karty dílny je povinen uchovávat kontrolní zprávy podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a) nejméně po dobu 2 let.
(7)
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví bezodkladně zapíše údaje o autorizaci k ověřování tachografů, jejím pozastavení, změně nebo zrušení do informačního systému digitálního tachografu28).
(8)
Údaje o vydání karty dílny a jejím odevzdání zapíše obecní úřad obce s rozšířenou působností do informačního systému digitálního tachografu28).
1a)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy.“.
6.
Za § 15 se vkládá nový § 15a, který zní:
㤠15a
Nikdo nesmí vyrábět, nabízet, propagovat, prodávat nebo provádět montáž zařízení, které je určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího tachografy v silniční dopravě1a).“.
7.
V § 80 odst. 2 písmeno t) zní:
„t)
zajišťuje výrobu a na základě požadavků obecních úřadů obcí s rozšířenou působností distribuci karet dílny,“.
8.
V § 80 odst. 2 se písmeno v) zrušuje.
Dosavadní písmena w) až z) se označují jako písmena v) až y).
9.
V § 80 odst. 4 se písmeno i) zrušuje.
Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena i) až k).
10.
V § 80 odst. 4 písmeno i) zní:
„i)
vydává karty dílny a přijímá odevzdané karty dílny,“.
11.
V § 80 odst. 4 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno j).
12.
V § 83 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
v rozporu s § 15a vyrábí, nabízí, propaguje, prodává nebo provádí montáž zařízení, které je určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem,“.
Dosavadní písmena h) až v) se označují jako písmena i) až w).
13.
V § 83 odst. 2 písm. a) se text „písm. p)“ nahrazuje slovy „písm. h) nebo q)“.
14.
V § 83 odst. 2 písm. b) se slova „písm. i) nebo u)“ nahrazují slovy „písm. j) nebo v)“.
15.
V § 83 odst. 2 písm. c) se slova „písm. a) až h), j), l) až o), q) až t) nebo v)“ nahrazují slovy „písm. a) až g), i), k), m) až p), r) až u) nebo w)“.
16.
V § 83 odst. 2 písm. d) se text „písm. k)“ nahrazuje textem „písm. l)“.
17.
V § 83 odst. 3 se slova „přestupky podle odstavce 1 písm. b), l) nebo o)“ nahrazují slovy „přestupek podle odstavce 1 písm. p)“.
18.
V § 83a odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
jako držitel karty dílny provede montáž, ověření, kontrolu nebo opravu tachografu v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím tachografy v silniční dopravě1a),“.
19.
V § 83a odst. 1 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmena k) až z) se označují jako písmena j) až y).
20.
V § 83a odst. 1 písmeno j) zní:
„j)
jako držitel karty dílny v rozporu s § 14a odst. 4 nebo 5 neodevzdá tuto kartu nebo v rozporu s § 14a odst. 6 neuchová kontrolní zprávu,“.
21.
V § 83a odst. 1 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní:
„l)
v rozporu s § 15a vyrábí, nabízí, propaguje, prodává nebo provádí montáž zařízení, které je určené k neoprávněné změně údajů vedených tachografem,“.
Dosavadní písmena l) až y) se označují jako písmena m) až z).
22.
V § 83a odst. 10 písm. a) se text „písm. l)“ nahrazuje textem „písm. k)“.
23.
V § 83a odst. 10 písm. b) se slova „písm. n) až q)“ nahrazují slovy „písm. l), n) až q)“.
24.
V § 83a odst. 10 písm. c) se slova „písm. a), j), k), r), t) až x)“ nahrazují slovy „písm. a), j), r), t) až x)“.
25.
V § 83a odst. 11 se text „písm. l)“ nahrazuje textem „písm. k)“.
26.
V § 84 odst. 1 písm. a) se slova „§ 83 odst. 1 písm. h) a v), § 83a odst. 1 písm. l) až w)“ nahrazují slovy „§ 83 odst. 1 písm. h), i) a w), § 83a odst. 1 písm. k) až w)“.
27.
V § 84 odst. 1 písm. b) se slova „§ 83 odst. 1 písm. i) až k), q) až u)“ nahrazují slovy „§ 83 odst. 1 písm. j) až l), r) až v)“.
28.
V § 84 odst. 1 písm. c) se slova „§ 83 odst. 1 písm. a) až g) a l) až p), § 83a odst. 1 písm. a) až k)“ nahrazují slovy „§ 83 odst. 1 písm. a) až g) a m) až q), § 83a odst. 1 písm. a) až j)“.
29.
V § 84 odst. 2 se slova „písm. b) a l)“ nahrazují textem „písm. p)“ a slova „Celní správy“ se nahrazují slovem „Policie“.
30.
V § 91 odst. 1 se text „§ 7a odst. 3,“ a text „§ 14a odst. 6,“ zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. VI
V položce 26 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., se v písmenech k) až m) slovo „paměťové“ zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. III bodů 12, 13 a 15, která nabývají účinnosti dnem 23. května 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 338/2020 Sb. | Zákon č. 338/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 11. 8. 2020, datum účinnosti 1. 10. 2020, částka 135/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o bankách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 10. 2020
338
ZÁKON
ze dne 22. července 2020,
kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o bankách
Čl. I
Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 439/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 443/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 37/2007 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 433/2008 Sb., zákona č. 215/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 287/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 220/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 49/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 5 písm. d) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
2.
V § 5 odst. 5 větě první se slova „lze podat pouze na předepsaném formuláři, ke kterému žadatel přiloží“ nahrazují slovy „obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem,“ a věta druhá se nahrazuje větami „Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.“.
3.
V § 5a odst. 1 větě první se slova „stanovený právem Evropské unie“ zrušují.
4.
V § 5a odst. 4 se text „29a,“ zrušuje a slova „až 9“ se nahrazují slovy „až 8“.
5.
V § 7a odst. 1 písm. e) se slovo „jiného“ nahrazuje slovem „zvláštního“.
6.
V § 7a odst. 3 se slova „a pobočka“ nahrazují slovy „nebo pobočka“ a slova „a pobočku“ se nahrazují slovy „nebo pobočku“.
7.
V § 8 odst. 6 úvodní části ustanovení se slovo „Pro“ nahrazuje slovy „Aniž je dotčena povinnost člena statutárního orgánu, člena správní rady nebo člena dozorčí rady banky věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro“.
8.
V § 8 odst. 6 písmeno a) zní:
„a)
skupiny podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v platném znění,“.
9.
V § 8 odst. 10 se slova „osoby ve vedení a pracovníka“ nahrazují slovy „osob ve vedení“.
10.
V § 8b odst. 2 se slovo „charakteru“ nahrazuje slovem „povaze“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „v jeho celku i částech“.
11.
V § 10a odst. 2 písm. c) a v § 25a odst. 3 písm. d) se slovo „zveřejnění“ nahrazuje slovem „uveřejnění“.
12.
V § 11 odst. 1 větě první, § 11 odst. 2 větě první, § 11 odst. 3 větě první, § 11 odst. 8 a 9, § 12 odst. 2 větě první, § 41c odst. 3 úvodní části ustanovení větě první a v § 41cd větě první se slova „a pobočka“ nahrazují slovy „nebo pobočka“.
13.
V § 12 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu vykonává činnost s odbornou péčí; tím nejsou dotčeny povinnosti banky podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu při výkonu činnosti podle § 1 odst. 3 písm. h).“.
14.
V § 12b se slovo „zveřejňuje“ nahrazuje slovem „uveřejňuje“.
15.
V § 12m odst. 1, § 12r odst. 1, § 12u odst. 1 a v § 12v odst. 1 se slova „jiných právních“ nahrazují slovy „zvláštních právních“.
16.
V § 12o odst. 4 větě první se slova „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ zrušují a za text „čl. 92 odst. 3“ se vkládají slova „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“.
17.
V § 12v odst. 3 písm. c) se slovo „aktivit“ nahrazuje slovem „činností“.
18.
V § 12x se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
19.
V § 16 odst. 1 písm. d) se slovo „ke“ nahrazuje slovy „k rozhodnutí valné hromady o“.
20.
V § 16 odst. 1 větě druhé se slova „Právní jednání a usnesení“ nahrazují slovy „Na právní jednání“ a slova „jsou neplatná“ se nahrazují slovy „se hledí, jako by nebyla přijata“.
21.
V § 16 odst. 2 písm. b) se slovo „jejich“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „navrhovaných osob přiměřeně rozsahu informací předkládaných za tyto osoby v žádosti o udělení licence“.
22.
V § 16 odstavec 4 zní:
„(4)
Nabýt obchodní závod banky nebo být jeho pachtýřem může pouze
a)
jiná banka,
b)
banka se sídlem na území členského státu, která vykonává činnost na území České republiky prostřednictvím své pobočky, nebo
c)
zahraniční banka vykonávající na území České republiky činnost prostřednictvím své pobočky na základě licence podle § 5.“.
23.
V § 16 se doplňují odstavce 6 až 12, které znějí:
„(6)
Česká národní banka neudělí předchozí souhlas podle odstavce 1 písm. a) nebo c), pokud jsou důvodné obavy, že dispozice s obchodním závodem nebo částí obchodního závodu banky, fúze nebo rozdělení banky nebo převod jmění na banku jakožto společníka povede k ohrožení finanční stability a bezpečného fungování finančního systému České republiky, zejména s ohledem na organizační předpoklady, kapitálové vybavení a další předpoklady obezřetného podnikání banky nebo pobočky zahraniční banky zúčastněné na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c). Přitom zváží i dopad na stabilitu finančního systému jiného členského státu Evropské unie, a to s přihlédnutím ke skutečnostem dostupným v době jeho vydání a zejména v případech, kdy nastane mimořádná situace, která by mohla fungování finančních systémů ovlivnit.
(7)
Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 1 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a osobách zúčastněných na tomto postupu. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.
(8)
Poté, co nabude právní moci rozhodnutí o udělení souhlasu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) a alespoň 1 měsíc před nabytím účinnosti právního jednání, ke kterému byl souhlas udělen, banka uveřejní oznámení o tomto postupu na svých internetových stránkách. Vkladatelům, ve vztahu k jejichž pohledávce z vkladu se v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) změnila osoba dlužníka, banka bez zbytečného odkladu po uveřejnění tohoto oznámení poskytne toto oznámení na trvalém nosiči dat. Uveřejnění tohoto oznámení se považuje za splnění povinnosti informovat vkladatele podle § 41s odst. 1.
(9)
Oznámení podle odstavce 8 obsahuje alespoň
a)
obchodní firmu nebo název a sídlo osob zúčastněných na postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
b)
zkrácený rozsah údajů o plnění pravidel obezřetného podnikání osob uvedených v písmeni a), které se uveřejňují podle § 11a a 11b a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího obezřetnostní požadavky; tato povinnost může být splněna i uveřejněním odkazu na místo, kde jsou tyto údaje k dispozici,
c)
informaci o sídle budoucí pobočky na území České republiky, pokud se jedná o přeměnu banky na pobočku zahraniční banky,
d)
popis postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
e)
popis vlivu postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) na klienty a jejich smlouvy s bankou,
f)
informaci o příslušném orgánu dohledu po uskutečnění postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c),
g)
informaci o příslušném zahraničním systému pojištění vkladů po uskutečnění postupu, ke kterému byl souhlas podle odstavce 1 udělen, a
h)
poučení o právu vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, pokud toto právo podle odstavce 11 nebo § 41s odst. 2 vznikne v souvislosti s uskutečněním postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c), ke kterému byl souhlas udělen.
(10)
Oznámení podle odstavce 8 banka zašle České národní bance. Pokud oznámení nemá předepsané náležitosti, není určité nebo srozumitelné, Česká národní banka ve lhůtě 30 dnů ode dne jeho doručení zahájí řízení o zákazu jeho uveřejnění. Oznámení lze uveřejnit až poté, co marně uplyne lhůta pro zahájení řízení o zákazu uveřejnění oznámení, nebo pokud bylo zahájeno řízení o zákazu uveřejnění oznámení a nebylo vydáno rozhodnutí o zákazu uveřejnění oznámení, až po skončení tohoto řízení.
(11)
V případě, kdy v důsledku postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo c) dochází ke změně příslušného orgánu dohledu na zahraniční orgán dohledu ve vztahu k činnosti podle § 1 odst. 1 písm. a), má vkladatel, ve vztahu k jehož pohledávce z vkladu se změnila osoba dlužníka, ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy bylo oznámení podle odstavce 8 uveřejněno na internetových stránkách banky, právo vybrat své pohledávky z vkladů nebo je převést, a to bezúplatně a bez sankce, jde-li o pohledávky z vkladů vyloučené z pojištění podle § 41c.
(12)
Odstavce 8 až 11 se nepoužijí, jestliže se postupuje podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo v rámci jiných opatření k ozdravení banky se souhlasem České národní banky.“.
24.
V § 16a odst. 1 a v § 16a odst. 2 větě první se slovo „otevřít“ nahrazuje slovem „zřídit“.
25.
V § 16a odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Pokud po obdržení oznámení o záměru zřídit pobočku banky nebo oprávněné finanční instituce v členském státě Česká národní banka shledá, že nebyly splněny podmínky podle § 5c až 5m, rozhodne o tom ve správním řízení ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení informací podle § 5f.“.
26.
V § 16a odst. 3 se slova „stanovené právem Evropské unie pro tyto případy“ zrušují.
27.
V § 17 odst. 3 se text „(§ 17a odst. 1)“ zrušuje.
28.
V § 17a se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 12 se označují jako odstavce 1 až 11.
29.
V § 17a odst. 5 se slova „podílu na hlasovacích právech plynoucích z“ nahrazují slovem „kvalifikované“, za slovo „nezapočítají“ se vkládají slova „podíly na základním kapitálu nebo“ a slova „banka nebo osoba, která má oprávnění jiného členského státu působit jako banka,“ se nahrazují slovem „instituce“.
30.
V § 17a odst. 9 úvodní části ustanovení, § 17a odst. 9 písm. a) a b) a v § 17a odst. 10 úvodní části ustanovení se slova „8 nebo 9“ nahrazují slovy „7 nebo 8“.
31.
V § 17a odst. 10 písm. a) se slova „8 písm. b) nebo odstavcem 9“ nahrazují slovy „7 písm. b) nebo odstavcem 8“.
32.
V § 18 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Odstavec 1 tím není dotčen.“.
33.
V § 19a odst. 1 se slova „podle zvláštního zákona5a)“ včetně poznámky pod čarou č. 5a zrušují.
34.
V § 20 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „musejí“ vkládají slova „předem oznámit svůj záměr a“.
35.
V § 20 odst. 4 se věta první nahrazuje větami „Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 7.“.
36.
V § 20 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami“ nahrazují slovy „to nezbytné pro posouzení žádosti“, za text „50.“ se vkládá slovo „pracovní“, slova „k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě“ a slova „nezbytných pro posouzení žádosti“ se zrušují, slovo „přerušuje“ se nahrazuje slovem „staví“ a za větu druhou se vkládá věta „Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou.“.
37.
V § 20 odst. 7 větě první se slovo „přijetí“ nahrazuje slovy „doručení úplné“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“.
38.
V § 20 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Česká národní banka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9 nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.“.
39.
V § 20 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „z hlediska“ nahrazují slovy „s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení banky nejsou důvodné obavy z“ a slova „činnosti banky“ se nahrazují slovy „její činnosti a pokud“.
40.
V § 20 odst. 9 písm. b) se za slova „osoby, které jsou“ vkládají slova „v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti“, slova „za členy“ se nahrazují slovy „na členy“ a za slovo „výkonné“ se vkládá slovo „řídicí“.
41.
V § 20 odst. 9 se na začátek písmene c) vkládají slova „finanční zdraví žadatele a“ a slova „finančních zdrojů žadatele“ se nahrazují slovy „jeho finančních zdrojů“.
42.
V § 20 odst. 10 se věta první zrušuje.
43.
V § 20 odst. 12 se za slovo „lze“ vkládají slova „udělit pouze“ a slova „udělit i následně“ se zrušují.
44.
V § 20 odst. 14 písm. a) se slovo „omezit“ nahrazuje slovem „určit“.
45.
V § 20a odst. 2 větě první se slovo „jiný“ nahrazuje slovem „zvláštní“.
46.
V § 20a se odstavce 3 až 5 zrušují.
Dosavadní odstavce 6 až 8 se označují jako odstavce 3 až 5.
47.
V § 20a se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Banka je povinna informovat Českou národní banku o konání valné hromady nejpozději v den jejího svolání.“.
48.
V § 20c odst. 1 se slova „bankovní spojení“ nahrazují slovy „číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor“.
49.
V § 20c odstavec 4 zní:
„(4)
Odstavce 1 až 3 se použijí i na pobočku zahraniční banky a na opravné zúčtování v rámci téže banky.“.
50.
V § 20d se odstavec 4 zrušuje.
51.
V § 22 odstavec 3 zní:
„(3)
Česká národní banka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Česká národní banka do 30. dubna příslušného kalendářního roku bance sdělí, že ověření řídicího a kontrolního systému banky podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní banky o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu.“.
52.
V § 23 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Úhradu ztráty banka provede bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady.“.
53.
V § 24 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní banka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého i následně.“.
54.
V § 25e se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; § 26 odst. 3 se použije obdobně.“.
55.
V nadpisu části sedmé se slova „A POKUTY“ zrušují.
56.
V § 26 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
57.
V § 26 odst. 2 písm. a) bodě 1 se slova „a požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona“ zrušují.
58.
V § 26 odst. 2 písm. a) bodě 8 se text „d)“ nahrazuje slovy „a) bodě 4“.
59.
V § 26ab odst. 3 se věta druhá zrušuje.
60.
V § 26ba odst. 1 písm. a) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
61.
V § 26bb odst. 4 větě poslední se za slovo „povahy“ vkládají slova „podle odstavce 2“.
62.
V § 26bb se odstavec 5 zrušuje.
63.
V § 26f se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tuto povinnost mají dále osoby, které jsou dceřinými podniky podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládající banky, zahraniční ovládající banky, finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo smíšené holdingové osoby a které zároveň nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě.“.
64.
V § 34 odst. 4 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen“.
65.
§ 35 zní:
㤠35
(1)
Ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí licence nesmí dotčená právnická osoba přijímat vklady a poskytovat úvěry a vykonávat další činnosti, s výjimkou těch, které jsou nezbytné k vypořádání jejích pohledávek a dluhů. Do doby, než vypořádá své pohledávky a dluhy, se dotčená právnická osoba považuje za banku podle tohoto zákona.
(2)
Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence Česká národní banka zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
O pravomocném rozhodnutí o odnětí licence informuje Česká národní banka orgán bankovního dohledu státu, ve kterém má banka pobočku.
(4)
Pravomocné rozhodnutí o odnětí licence udělené pro pobočku banky z jiného než členského státu doručí Česká národní banka této pobočce a informuje o něm orgán bankovního dohledu země sídla zahraniční banky.“.
66.
Za § 35 nad označení „ČÁST JEDENÁCTÁ“ se vkládá nový § 35a, který zní:
㤠35a
(1)
Rozsudek, jímž soud zrušil rozhodnutí České národní banky o odnětí licence, je vykonatelný
a)
marným uplynutím lhůty pro podání kasační stížnosti, nebo
b)
právní mocí rozhodnutí, jímž byla kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítnuta, zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud byl žalobě proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence přiznán odkladný účinek.“.
67.
V § 36 odstavec 1 zní:
„(1)
Zrušuje-li se banka s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz banky z obchodního rejstříku, pouze Česká národní banka může podat návrh na
a)
jmenování likvidátora,
b)
odvolání likvidátora a jmenování nového likvidátora,
c)
zrušení akciové společnosti, byla-li bance odňata licence.“.
68.
V § 36 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Soud rozhodne o návrhu České národní banky podle odstavce 1 bez jednání a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
69.
V § 36 odst. 3 se věta druhá zrušuje.
70.
V § 36 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Náklady spojené s výkonem činnosti likvidátora jsou hrazeny z majetku banky. Nepostačuje-li její majetek na výplatu odměny likvidátora a náhradu jeho hotových výdajů, uhradí je stát, kterému tím vznikne pohledávka za bankou ve výši vyplacených částek. Česká národní banka stanoví vyhláškou způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty.“.
71.
V § 36a se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 6.
72.
V § 36a odst. 6 písm. c) se slova „odstavců 4 až 6“ nahrazují slovy „odstavce 4 nebo 5“.
73.
V § 36b se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 1 až 6.
74.
V § 36b odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
75.
V § 36b se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.“.
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 3 až 7.
76.
V § 36b odst. 7 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2,“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).
77.
V § 36b odst. 7 písm. c) se slova „až 3 nebo odstavce“ nahrazují slovy „, 3 nebo“.
78.
V § 36c odst. 1 se na konci písmene f) doplňuje slovo „nebo“.
79.
V § 36c odst. 1 se na konci písmene g) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno h) se zrušuje.
80.
V § 36c se odstavce 4 až 6 zrušují.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 4 až 6.
81.
V § 36c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.“.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7.
82.
V § 36c odst. 7 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 4,“.
Dosavadní písmena a) až f) se označují jako písmena b) až g).
83.
V § 36c odst. 7 písm. c) se slova „a odstavce 4“ zrušují.
84.
V § 36c odst. 7 písm. d) se slova „, h), odstavce 3, odstavce 5, odstavce 6 nebo odstavce 7“ nahrazují slovy „nebo odstavce 3 nebo 5“.
85.
V § 36c odst. 7 písm. f) a g) se číslo „8“ nahrazuje číslem „6“.
86.
V § 36d odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že“.
87.
V § 36e odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
začne vykonávat činnost na území hostitelského státu v případě, kdy
1.
je informována podle § 5g odst. 2 věty první orgánem dohledu domovského státu o tom, že její oznámení nebylo předáno orgánu dohledu hostitelského státu, nebo
2.
neuplyne lhůta 2 měsíců podle § 5h odst. 2, pokud neobdrží informaci podle § 5h odst. 1,“.
88.
V § 36e odst. 1 písm. g) se číslo „3“ nahrazuje číslem „2“.
89.
V § 36e odst. 1 se na konci písmene m) slovo „nebo“ zrušuje.
90.
V § 36e se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno o), které zní:
„o)
nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a odst. 1.“.
91.
V § 36e odst. 2 písm. m) se za text „odst.“ vkládají slova „17 nebo“.
92.
V § 36e odst. 4 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až k) se označují jako písmena a) až j).
93.
V § 36e odst. 4 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
v rozporu s § 23 odst. 2
1.
nerozhodne při schvalování účetní závěrky za příslušné období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo
2.
neuhradí ztrátu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí valné hromady,“.
Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena i) až k).
94.
V § 36e odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
poruší povinnost zachovávat bankovní tajemství podle § 38,“.
Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena d) až l).
95.
V § 36e odst. 5 písm. k) se slovo „nebo“ zrušuje.
96.
V § 36e se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
neinformuje klienta podle § 16 odst. 8 nebo § 41s odst. 1 nebo informuje klienta podle § 16 odst. 8, aniž by byl dodržen postup pro uveřejnění oznámení podle § 16 odst. 10.“.
97.
V § 36e odst. 6 písm. c) se za text „1 písm. a)“ vkládají slova „nebo o)“.
98.
V § 36h odst. 1 se na konci písmene k) slovo „nebo“ zrušuje.
99.
V § 36h se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 12 odst. 3 nebo § 19a odst. 1.“.
100.
V § 36h odst. 3 písm. j) se text „§ 37 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 38“.
101.
V § 36h odst. 4 písm. c) se text „l)“ nahrazuje textem „m)“.
102.
V § 36j odst. 4 se věta druhá zrušuje.
103.
V § 38 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Tím není dotčena možnost podat zprávu o záležitostech týkajících se klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, na základě jeho žádosti nebo s jeho souhlasem.“.
104.
V § 38 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „týkajících se klienta,“ a slova „bez souhlasu klienta“ zrušují.
105.
V § 38 odst. 3 písm. e) se slova „anebo zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou“ zrušují.
106.
V § 38 odst. 3 písm. k) se slova „zvláštního zákona27)“ nahrazují slovy „zákona upravujícího sdružování v politických stranách a politických hnutích“.
Poznámka pod čarou č. 27 ve znění „27) Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů.“ se zrušuje.
107.
V § 38 odst. 3 se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m), n) a o), která znějí:
„m)
Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky,
n)
Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, nebo
o)
Ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou.“.
108.
V § 38 odst. 7 větě první se slova „bankovní spojení“ nahrazují slovy „číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor“ a slova „, tedy číslo účtu“ se zrušují.
109.
V § 38 odst. 8 se slova „informovat jiné banky nebo třetí osoby nebo veřejnost o porušení smlouvy klientem, přičemž smí uvést jen název klienta“ nahrazují slovy „nejdříve 30 dnů poté uveřejnit informaci o porušení povinnosti klientem, přičemž smí uvést jen identifikační údaje klienta podle § 41c odst. 3“.
110.
V § 38 se odstavec 9 zrušuje.
Dosavadní odstavce 10 až 12 se označují jako odstavce 9 až 11.
111.
V § 38 odst. 9 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“ a číslo „12“ se nahrazuje číslem „11“.
112.
V § 38 odst. 10 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 10b zrušuje.
113.
V § 38a odst. 1 větě první se slova „bankovním spojení“ nahrazují slovy „čísle účtu nebo jiném jedinečném identifikátoru“ a ve větě třetí se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
114.
V § 38a odst. 2 větě druhé se slova „pro účely dohledu nad finančním trhem“ zrušují a ve větě poslední se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
115.
V § 38a odst. 5 se slovo „věcných“ zrušuje.
116.
V § 38b se věta druhá zrušuje.
117.
V § 38e odst. 1 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
118.
V § 38i odst. 1 písm. c) se číslo „301“ nahrazuje číslem „312“.
119.
V § 39 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pracovníci banky, členové statutárního orgánu banky, členové správní rady banky a členové dozorčí rady banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání zprávy o záležitostech klienta, které jsou předmětem bankovního tajemství, podle § 38 odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči klientovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údajů pracovníkovi, členovi statutárního orgánu, členovi správní rady nebo členovi dozorčí rady téže banky, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
120.
V § 40 odst. 6 se text „§ 27 odst. 1, § 29 odst. 3,“ zrušuje.
121.
V § 41 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo o odnětí licence“.
122.
V § 41a odst. 3 se slova „a pobočka“ nahrazují slovy „nebo pobočka“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Povinnost přispívat do Fondu se na banku nebo pobočku banky z jiného než členského státu nevztahuje ode dne zániku licence podle § 7a.“.
123.
V § 41a odst. 5 větě druhé se slova „na činnost“ zrušují, za slovo „systému“ se vkládají slova „spojené se správou Fondu“ a na konci textu věty se doplňují slova „, z mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg nebo z dotací nebo návratných finančních výpomocí podle § 41ch“.
124.
V § 41b větě druhé se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
125.
V § 41c odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
obce, kraje, městské části hlavního města Prahy a obdobné zahraniční osoby, není-li dále stanoveno jinak,“.
126.
V § 41c odst. 3 písm. b) se slova „u tuzemských právnických osob též“ zrušují a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno“.
127.
V § 41c se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
u svěřenských fondů nebo obdobných zařízení podle práva jiného státu zapisovaných do evidence podle zvláštního právního předpisu označení svěřenského fondu, identifikační číslo svěřenského fondu nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí, bylo-li přiděleno, a identifikační údaje svěřenského správce podle písmene a) nebo b).“.
128.
V § 41c odstavce 6 až 8 znějí:
„(6)
Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny, pokud obci nebo kraji náleží výnosy z daní nebo podíly na nich podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní a obec nebo kraj doloží bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu, že výše skutečných daňových příjmů dané obce nebo kraje za období uvedené v odstavci 8 nepřesáhla částku odpovídající 500 000 EUR. Částka pro účely určení výše daňových příjmů obce nebo kraje se přepočte na českou měnu podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankou pro poslední den kalendářního roku, ke kterému se daňové příjmy vztahují.
(7)
Pohledávky z vkladů obce nebo kraje jsou pojištěny od začátku kalendářního roku, v němž mají být pohledávky z vkladů pojištěny podle odstavce 8, nebo ode dne, kdy banka vydá potvrzení podle odstavce 9 o tom, že pohledávky z vkladů obce nebo kraje splňují podmínky pro jejich pojištění, a to podle toho, který okamžik nastane později, do konce kalendářního roku, v němž mají být pojištěny podle odstavce 8. K doložení skutečných daňových příjmů po rozhodném dni podle § 41d odst. 2 se nepřihlíží.
(8)
Obec nebo kraj dokládá bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu výši svých daňových příjmů podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní skutečnými daňovými příjmy za rok, který o 2 roky předchází roku, v němž mají být pojištěny pohledávky z vkladů dané obce nebo kraje.“.
129.
V § 41c odst. 9 se slova „a pobočka“ nahrazují slovy „nebo pobočka“, slova „7 územnímu samosprávnému celku“ se nahrazují slovy „8 obci nebo kraji“ a slova „územního samosprávného celku“ se nahrazují slovy „obce nebo kraje“.
130.
V § 41c odst. 10 větě první se slova „a pobočka“ nahrazují slovy „nebo pobočka“ a za číslo „4“ se vkládají slova „a 5“.
131.
V § 41cc odst. 3 větě druhé a v § 41cc odst. 5 větě první se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
132.
V § 41cc se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
133.
Za § 41ce se vkládají nové § 41cf až 41ch, které včetně poznámky pod čarou č. 36 znějí:
㤠41cf
V případě rozdílu mezi výší ročního příspěvku podle § 41ca nebo mimořádného příspěvku podle § 41cc, která byla zaplacena, a výší ročního nebo mimořádného příspěvku, která měla být pro dané období správně stanovena, se ustanovení zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu upravující následky zrušení rozhodnutí o stanovení příspěvku36) použijí obdobně.
§ 41cg
(1)
Nepostačují-li prostředky Fondu získané z výnosů z investování peněžních prostředků k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu, navrhne Garanční systém České národní bance celkovou výši mimořádných provozních příspěvků k úhradě těchto nákladů. Garanční systém návrh na výběr mimořádných provozních příspěvků řádně odůvodní, včetně uvedení důvodů, pro které nelze uhradit náklady Garančního systému spojené se správou Fondu z výnosů z investování peněžních prostředků.
(2)
Česká národní banka na základě návrhu Garančního systému rozhodne o výběru mimořádného provozního příspěvku a stanoví výši mimořádného provozního příspěvku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu a termín jeho zaplacení. Výši mimořádného provozního příspěvku stanoví Česká národní banka tak, aby podíl mimořádného provozního příspěvku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu na celkové výši mimořádných provozních příspěvků odpovídal podílu ročního příspěvku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu na celkové výši ročních příspěvků podle § 41ca odst. 2.
(3)
Česká národní banka stanoví termín pro platbu mimořádného provozního příspěvku tak, aby jeho placení proběhlo ve stejném termínu jako placení ročního příspěvku, není-li vzhledem k okolnostem nezbytné stanovit jiný termín.
(4)
Banka nebo pobočka banky z jiného než členského státu zaplatí mimořádný provozní příspěvek v termínu stanoveném Českou národní bankou. Podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se stanovuje výše mimořádného provozního příspěvku banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu, nemá odkladný účinek.
(5)
Na výběr a platbu mimořádného provozního příspěvku se § 41cd a 41ce použijí obdobně.
§ 41ch
Pokud není vzhledem k okolnostem možné získat peněžní prostředky k úhradě nákladů Garančního systému spojených se správou Fondu výběrem mimořádných provozních příspěvků podle § 41cg, může mu být na jeho žádost poskytnuta dotace nebo návratná finanční výpomoc v potřebné výši ze státního rozpočtu.
36)
§ 215a zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů.“.
134.
V § 41d odst. 4 se za slovo „, správce“ vkládají slova „, zástupce správce“.
135.
V § 41d odst. 5 se za slovo „, správce“ vkládají slova „, zástupce správce“ a za slovo „, správci“ se vkládají slova „, zástupci správce“.
136.
V § 41e se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro určení osoby oprávněné na plnění z Fondu je rozhodující stav k rozhodnému dni.“.
137.
V § 41ea odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a zároveň je tato částka“ nahrazují slovy „oprávněné osoby; připsáním částky na účet se rozumí okamžik, jímž se tato částka poprvé dostala do dispozice oprávněné osoby v důsledku platební transakce, která je“.
138.
V § 41ea odst. 1 písm. b) se slovo „vypořádáním“ nahrazuje slovy „vyplacením vypořádání“.
139.
V § 41ea odst. 1 písm. c) se slova „pojistným plněním“ nahrazují slovy „vyplacením pojistného plnění“.
140.
V § 41ea odst. 1 písm. d) se slovo „dědictvím“ nahrazuje slovy „vyplacením vypořádání dědictví“.
141.
V § 41ea odst. 1 písm. f) se slova „odstupným vyplaceným“ nahrazují slovy „vyplacením odstupného“, slova „odbytným nebo odchodným vyplaceným“ se nahrazují slovy „vyplacením odbytného nebo odchodného“ a slova „odchodným vyplaceným“ se nahrazují slovy „vyplacením odchodného“.
142.
V § 41ea odst. 1 písm. g) se slova „pojistným plněním“ nahrazují slovy „vyplacením pojistného plnění“.
143.
V § 41ea odst. 1 písmeno j) zní:
„j)
vyplacením peněžité pomoci oběti trestného činu, pokud bylo doloženo rozhodnutím Ministerstva spravedlnosti nebo obdobným zahraničním potvrzením.“.
144.
V § 41ea se na konci odstavce 2 doplňuje věta „To neplatí, je-li možnost nakládat s touto částkou vyloučena smluvně.“.
145.
V § 41ea se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Pokud je pohledávka z vkladu částkou předanou do notářské úschovy podle notářského řádu nebo jde o peníze přijaté advokátem do správy podle zákona o advokacii a vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nejsou v den připsání částky podle odstavce 1 na účet oprávněni s touto částkou nakládat podle protokolu o příslušné notářské úschově nebo smlouvy o správě peněžních prostředků, lhůta podle odstavce 1 neběží do dne předcházejícího dni, kterým vkladatel, oprávněná osoba, její zákonný zástupce nebo opatrovník nabude oprávnění s touto částkou poprvé nakládat.
(4)
Podmínky notářské nebo advokátní úschovy a datum, ke kterému osoba podle odstavce 2 nebo 3 nabyla oprávnění s touto částkou poprvé nakládat, musejí být Garančnímu systému doloženy spolu s žádostí podle § 41eb odst. 1.“.
146.
V § 41eb odst. 2 a 3 se za slovo „, správce“ vkládají slova „, zástupce správce“.
147.
V § 41eb se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Pokud oprávněná osoba v průběhu dvouměsíční lhůty k podání žádosti o zvýšenou náhradu podle odstavce 1 zemře, je prohlášena za mrtvou nebo pokud je nárok na náhradu za pohledávku z vkladu v průběhu této lhůty předmětem řízení o pozůstalosti, je rozhodným dnem pro začátek běhu lhůty podle odstavců 1, 2 a 4 a pro stanovení dne výplaty náhrady podle odstavce 4 den skončení řízení o pozůstalosti.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
148.
V § 41f se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za pohledávku z vkladu se zvláštním režimem se nepovažuje, pokud jsou na účtu vedeném pro 2 a více spolumajitelů evidovány pouze peněžní prostředky těchto spolumajitelů.“.
149.
V § 41g odst. 3 písm. c) se slova „jiného právního“ nahrazují slovy „zvláštního právního“ a na konci písmene se slovo „nebo“ zrušuje.
150.
V § 41g se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
banka, bývalá banka, pobočka banky z jiného než členského státu, bývalá pobočka banky z jiného než členského státu nebo likvidátor, správce, zástupce správce nebo insolvenční správce nepředá Garančnímu systému údaje vedené podle § 41c odst. 3 z důvodu popírání existence pohledávky z vkladu bankou, bývalou bankou, pobočkou banky z jiného než členského státu, bývalou pobočkou banky z jiného než členského státu nebo likvidátorem, správcem, zástupcem správce nebo insolvenčním správcem.“.
151.
V § 41g odst. 5 se slova „nebo bývalá“ nahrazují slovem „, bývalá“ a za slovo „, správce“ se vkládají slova „, zástupce správce“.
152.
V § 41g odstavec 6 zní:
„(6)
Pro účely výpočtu částky, která bude z Fondu vyplacena oprávněné osobě, nebude přihlíženo k přírůstkům pojištěných pohledávek z vkladů, ke kterým dojde na základě vnitrobankovního převodu mezi jednotlivými účty vedenými u téže banky nebo pobočky banky z jiného než členského státu učiněného po rozhodném dni.“.
153.
V § 41h odst. 1 a v § 41h odst. 3 větě první se za číslo „4“ vkládají slova „a 5“.
154.
V § 41h odstavec 2 zní:
„(2)
Garančnímu systému dnem podle odstavce 1 vzniká pohledávka vůči bance nebo pobočce banky z jiného než členského státu ve výši práv oprávněných osob na plnění z Fondu. Tato pohledávka je k okamžiku jejího vzniku splatná.“.
155.
V § 41k odstavec 1 zní:
„(1)
V případě, že si Garanční systém obstaral peněžní prostředky na trhu vydáním dluhových cenných papírů nebo byl Garančnímu systému poskytnut úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu podle § 41i, Česká národní banka rozhodne o výběru mimořádných příspěvků podle § 41cc od kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém byly dluhové cenné papíry vydány nebo úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu poskytnuty. V kalendářním roce bezprostředně následujícím po kalendářním roce, ve kterém byly závazky z dluhových cenných papírů, úvěr nebo návratná finanční výpomoc ze státního rozpočtu splaceny, rozhodne Česká národní banka o ukončení výběru mimořádných příspěvků.“.
156.
V § 41o odst. 1 větě první se za slovo „, správce“ vkládají slova „, zástupce správce“.
157.
V § 41o odst. 2 se text „§ 41j odst. 2“ nahrazuje textem „§ 41j“.
158.
V § 41s odst. 1 větě první se slova „banky z členského státu“ nahrazují slovy „zahraniční banky“.
159.
V § 41s odst. 2 se za slovo „z“ vkládá slovo „pojištěných“ a za slovo „jejich“ se vkládá slovo „pojištěné“.
160.
V § 44c se odstavec 4 zrušuje.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o udělení souhlasu České národní banky osobě nebo osobě jednající ve shodě k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na bance nebo jejímu ovládnutí, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 21/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Na osobu, která sama nebo jednáním ve shodě s jinou osobou nabyla nebo zvýšila kvalifikovanou účast na bance přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a v době nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti nebyla povinna získat souhlas České národní banky s nabytím nebo zvýšením této kvalifikované účasti, se ve vztahu k tomuto nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí, jako by jí tento souhlas byl udělen.
3.
Likvidace banky zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
4.
Řízení o rozkladu proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
5.
Řízení o žalobě proti rozhodnutí České národní banky o odnětí licence zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech
Čl. III
Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 227/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 333/2014 Sb., zákona č. 219/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Žádost o udělení souhlasu podle odstavce 7 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a jeho účastnících. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.“.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10.
2.
V § 2a odst. 4 písm. e) se slovo „odborná“ zrušuje.
3.
V § 2a se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
4.
V § 2b odst. 1 se věta druhá zrušuje.
5.
V § 2b odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „musejí“ vkládají slova „oznámit svůj záměr a“.
6.
V § 2b odst. 4 se věta první nahrazuje větami „Česká národní banka nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení úplné žádosti o souhlas podle odstavce 3 písemně žadateli potvrdí její přijetí; pokud je žádost neúplná, bez zbytečného odkladu vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti. Česká národní banka bez zbytečného odkladu po doručení úplné žádosti uvědomí žadatele o dni, na který připadá konec běhu lhůty pro posouzení žádosti stanovené v odstavci 7.“.
7.
V § 2b odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „podaná žádost neúplná nebo trpí-li jinými vadami“ nahrazují slovy „to nezbytné pro posouzení žádosti“, za text „50.“ se vkládá slovo „pracovní“, slova „k odstranění nedostatků žádosti, popřípadě“ a slova „nezbytných pro posouzení žádosti“ se zrušují, slovo „přerušuje“ se nahrazuje slovem „staví“ a za větu druhou se vkládá věta „Stavit běh této lhůty je možné pouze jednou.“.
8.
V § 2b odst. 7 větě první se slovo „přijetí“ nahrazuje slovy „doručení úplné“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „4“.
9.
V § 2b se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Česká národní banka žádosti nevyhoví, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v odstavci 9 nebo jestliže informace předložené žadatelem nejsou dostatečné pro posouzení žádosti.“.
10.
V § 2b odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „z hlediska“ nahrazují slovy „s ohledem na zajištění řádného a obezřetného vedení družstevní záložny nejsou důvodné obavy z“ a slova „činnosti družstevní záložny“ se nahrazují slovy „její činnosti a pokud“.
11.
V § 2b odst. 9 písm. b) se za slova „osoby, které jsou“ vkládají slova „v souvislosti s nabytím kvalifikované účasti“, slova „za členy“ se nahrazují slovy „na členy“ a za slovo „výkonné“ se vkládá slovo „řídicí“.
12.
V § 2b odst. 9 se na začátek písmene c) vkládají slova „finanční zdraví žadatele a“, za slovo „nezávadnost“ se vkládá slovo „jeho“ a slovo „žadatele,“ se zrušuje.
13.
V § 2b odst. 10 se věta první zrušuje.
14.
V § 2b odst. 11 písm. a) se slovo „omezit“ nahrazuje slovem „určit“.
15.
V § 2d odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „žádosti o udělení souhlasu ke zřízení pobočky“ nahrazují slovy „oznámení o záměru zřídit pobočku“.
16.
V § 2d odst. 2 písm. f) se za slovo „výši“ vkládají slova „a složení“.
17.
V § 2d odst. 3 úvodní části ustanovení se věta první zrušuje a za slovo „souhlasu“ se vkládají slova „podle odstavce 1“.
18.
V § 2d odstavec 4 zní:
„(4)
Pokud jsou splněny podmínky pro udělení souhlasu, Česká národní banka předá orgánu dohledu hostitelského státu údaje podle odstavce 2 do 3 měsíců ode dne jejich obdržení a sdělí tuto informaci družstevní záložně. Pokud Česká národní banka shledá, že podmínky pro udělení souhlasu nebyly splněny, rozhodne o tom ve správním řízení ve lhůtě 3 měsíců ode dne obdržení údajů podle § 2d odst. 2; údaje podle odstavce 2 orgánu dohledu hostitelského státu v takovém případě nepředá.“.
19.
V § 3 odst. 3 větě druhé se slova „8 věta první“ nahrazují číslem „9“.
20.
V § 4 odst. 4 se věta poslední zrušuje.
21.
V § 4 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
V případě přechodu nebo převodu družstevního podílu na člena družstevní záložny se základní členský vklad spojený s takovým podílem stává dalším členským vkladem člena družstevní záložny.“.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 6 až 9.
22.
V § 4 odst. 6 větě první se slova „a udělením předchozího souhlasu České národní banky“ zrušují a věty druhá až poslední se zrušují.
23.
V § 4 odst. 7 se za větu druhou vkládá věta „Stanovy mohou určit, že každý člen má při hlasování jeden hlas bez ohledu na výši vloženého členského vkladu.“.
24.
V § 4b se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pro účely výpočtu vypořádacího podílu, majetkového vypořádání při snížení dalšího členského vkladu, podílu na zisku a podílu na likvidačním zůstatku se za členský vklad považuje pouze splacená část členského vkladu.“.
25.
V § 4c odst. 1 se věty první a druhá nahrazují větou „Výše vypořádacího podílu se vypočte podle přílohy k tomuto zákonu.“, slova „a rezervního fondu“ se nahrazují slovy „, rezervního fondu a dalších fondů družstevní záložny, které se podle tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo stanov nerozdělují mezi členy,“ a slovo „řádné“ se zrušuje.
26.
V § 4c odst. 2 větě první se slovo „řádné“ zrušuje.
27.
V § 4c odst. 3 se slova „Řádná účetní“ nahrazují slovem „Účetní“.
28.
V § 5a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Podrobnosti náležitostí žádostí o udělení souhlasu podle tohoto odstavce, jejich formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.“.
29.
V § 7 odstavec 7 zní:
„(7)
Družstevní záložna je povinna informovat Českou národní banku o návrzích personálních změn ve voleném orgánu družstevní záložny, včetně předložení podkladů nezbytných pro posouzení odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti navrhovaných osob přiměřeně rozsahu informací předkládaných za tyto osoby v žádosti o udělení povolení podle § 2a.“.
30.
V § 7a odst. 2 se slovo „charakteru“ nahrazuje slovem „povaze“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „v jeho celku i částech“.
31.
V § 7aa odst. 4 úvodní části ustanovení se slovo „Pro“ nahrazuje slovy „Aniž je dotčena povinnost člena představenstva, člena kontrolní komise nebo člena úvěrové komise družstevní záložny věnovat výkonu funkce dostatečnou časovou kapacitu, pro“.
32.
V § 7aa odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
skupiny podle čl. 4 odst. 1 bodu 138 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, v platném znění,“.
33.
V § 7ad odst. 2 písm. c) a v § 25a odst. 3 písm. c) se slovo „zveřejnění“ nahrazuje slovem „uveřejnění“.
34.
Za § 7ae se vkládá nový § 7af, který zní:
㤠7af
(1)
Družstevní záložna vykonává činnost s odbornou péčí.
(2)
Pokud jde o obchody s cennými papíry a obchody s právy spojenými s cennými papíry nebo odvozenými od cenných papírů na vlastní účet nebo ze svého majetku, může je družstevní záložna provádět pouze za nejvýhodnějších podmínek pro družstevní záložnu, zejména za nejvýhodnější cenu, které je možno při vynaložení odborné péče dosáhnout; ustanovení upravující vynaložení odborné péče upravené v zákoně o bankách platí pro družstevní záložny obdobně.“.
35.
V § 8al odst. 4 větě první se slova „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“ zrušují a za text „čl. 92 odst. 3“ se vkládají slova „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013“.
36.
V § 8as odst. 3 písm. c) se slovo „aktivit“ nahrazuje slovem „činností“.
37.
V § 8au se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
38.
V § 8b odstavec 2 zní:
„(2)
Česká národní banka může požadavek na ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle odstavce 1 písm. b) prominout nebo omezit pouze na některé jeho součásti. Česká národní banka do 30. dubna příslušného kalendářního roku družstevní záložně sdělí, že ověření řídicího a kontrolního systému družstevní záložny podle odstavce 1 písm. b) promíjí nebo jakým způsobem provedení tohoto ověření omezuje. Na sdělení České národní banky o prominutí nebo omezení provedení tohoto ověření se nepoužijí části druhá a třetí správního řádu.“.
39.
V § 9 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Úhradu ztráty provede družstevní záložna bez zbytečného odkladu po rozhodnutí členské schůze.“.
40.
V § 9 odst. 3 se slova „nebo krytí ztráty“ a slova „nebo ztráta“ zrušují.
41.
V § 9a se odstavec 4 zrušuje.
42.
Za § 12 se vkládá nový § 12a, který zní:
㤠12a
Družstevní záložna je povinna vést agendu každé smlouvy uzavírané s klientem takovým způsobem, aby na žádost České národní banky byla bez zbytečného odkladu schopna předložit příslušné doklady v ověřeném překladu do českého jazyka.“.
43.
V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 13 odst. 2 se slovo „může“ zrušuje a slovo „rozhodnout“ se nahrazuje slovem „rozhodne“.
44.
V § 13 odstavec 3 zní:
„(3)
Soud dále na návrh České národní banky rozhodne o zrušení družstevní záložny a její likvidaci také tehdy, bylo-li družstevní záložně odňato povolení.“.
45.
V § 13 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Žádost o udělení souhlasu podle odstavců 4 a 5 obsahuje, vedle náležitostí stanovených správním řádem, informace o důvodech zamýšleného postupu, způsobu jeho provedení a jeho účastnících. Žádost lze podat pouze elektronicky. Podrobnosti náležitostí žádosti, její formát a další technické náležitosti stanoví Česká národní banka vyhláškou.“.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 7 až 10.
46.
V § 13 odstavec 7 zní:
„(7)
Zrušuje-li se družstevní záložna s likvidací nebo zrušuje-li se výmaz družstevní záložny z obchodního rejstříku, likvidátora družstevní záložny jmenuje a odvolává na návrh České národní banky soud. Likvidátorem může být pouze fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky důvěryhodnosti a odborné způsobilosti a která nemá nebo neměla zvláštní vztah k družstevní záložně. V případě odnětí povolení podle § 28g a 28h nemůže být likvidátorem jmenována osoba, která v posledních 5 letech prováděla audit nebo se jinak podílela na zpracování a vedení účetnictví družstevní záložny.“.
47.
V § 13 odstavec 8 zní:
„(8)
Soud rozhodne o návrhu České národní banky podle odstavců 2, 3 a 7 bez jednání a rozhodnutí vyhlásí vyvěšením jeho písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu do 24 hodin od obdržení návrhu. Vyvěšením rozhodnutí nastávají právní účinky uvedené ve výroku a tím je výrok závazný pro každého; den vyhlášení se na písemném vyhotovení poznamená. Odvolání proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.“.
48.
V § 13 odstavec 9 zní:
„(9)
Náhrada hotových výdajů likvidátora a jeho odměna jsou placeny z majetku družstevní záložny. V případě, že majetek družstevní záložny nepostačuje na vyplacení náhrady hotových výdajů likvidátora a odměny likvidátora, vyplatí částky připadající na odměnu likvidátora a na jeho hotové výdaje stát, kterému tím vznikne pohledávka za družstevní záložnou ve výši vyplacených částek. Česká národní banka stanoví vyhláškou způsob stanovení náhrady hotových výdajů a odměny likvidátora, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob výplaty.“.
49.
V § 13b odst. 1 se slova „bankovní spojení“ nahrazují slovy „číslo účtu nebo jiný jedinečný identifikátor“.
50.
V § 13b se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se vztahují i na opravné zúčtování v rámci téže družstevní záložny.“.
51.
V § 14 větě druhé se za slova „k systému pojištění pohledávek z vkladů“ vkládají slova „, ustanovení upravující povinnost banky informovat vkladatele o fúzi nebo rozdělení banky, přeměně banky na pobočku banky z členského státu, převodu jmění na banku jakožto společníka nebo jiných podobných skutečnostech a oprávnění vkladatelů bez jakékoli sankce vybrat nebo převést své pohledávky z vkladů včetně příslušných úroků v návaznosti na tuto informaci“.
52.
V § 21 odst. 9 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „8“.
53.
V § 21c se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
uložit, aby osoba podléhající jejímu dohledu udržovala kapitál nad minimální úrovní požadavků na kapitál podle čl. 92 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013; § 28 odst. 3 se použije obdobně.“.
54.
V § 25a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí:
„m)
Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky, nebo
n)
Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů.“.
55.
V § 25b se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) a l), která znějí:
„k)
Policie České republiky pro účely pátrání po hledané nebo pohřešované osobě nebo předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu podle zákona o Policii České republiky, nebo
l)
Generální inspekce bezpečnostních sborů pro účely pátrání po hledané osobě podle zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů.“.
56.
V § 25b odst. 7 se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 23 zrušuje.
57.
V § 25c se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pracovníci a členové orgánů družstevní záložny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích, které jim byly poskytnuty za účelem vyřízení vyžádání údajů, které je družstevní záložna povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, podle § 25b odst. 3 písm. j). Tuto povinnost jsou povinni zachovávat vůči členovi i všem dalším osobám; porušením této povinnosti není poskytnutí údaje podle věty první pracovníkovi nebo členovi orgánu téže družstevní záložny, pokud je to nutné pro výkon jeho funkce nebo pracovní činnosti.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
58.
V § 25f odst. 2 se slovo „banky“ nahrazuje slovy „družstevní záložny“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Tato povinnost platí obdobně pro osoby, které jsou dceřinými podniky podle čl. 4 odst. 1 bodu 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ovládající úvěrové instituce, finanční holdingové osoby, smíšené finanční holdingové osoby nebo smíšené holdingové osoby a které zároveň nejsou zahrnuty do dohledu na konsolidovaném základě.“.
59.
V § 27 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Pro předkládání písemností podle odstavců 1 až 3 se použijí ustanovení správního řádu o jednacím jazyku přiměřeně; v případě pochybností může Česká národní banka vyžádat úředně ověřený překlad do jazyka českého následně.“.
60.
V § 27a odstavec 3 zní:
„(3)
Pracovník nebo člen voleného orgánu družstevní záložny se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 25c.“.
61.
V § 27a se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 8 až 10.
62.
V § 27a odst. 10 písm. b) se za číslo „6“ vkládají slova „nebo 7“.
63.
V § 27a odst. 10 písm. c) se slova „b) nebo d),“ nahrazují slovy „d) nebo“ a slova „odstavce 4 nebo odstavce 7“ se nahrazují slovy „4 nebo 8“.
64.
V § 27a odst. 10 písm. d) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.
65.
V § 27a odst. 10 písm. e) se za text „písm. a)“ vkládá text „, b)“.
66.
V § 27b odst. 1 písm. a) se slovo „vykonává“ nahrazuje slovem „uskuteční“.
67.
V § 27b odst. 1 písm. d) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.
68.
V § 27b odst. 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až m) se označují jako písmena f) až l).
69.
V § 27b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m)
nevykonává činnost s odbornou péčí podle § 7af.“.
70.
V § 27b odst. 3 písmeno g) zní:
„g)
v rozporu s § 9 odst. 2
1.
nerozhodne při schvalování účetní závěrky za příslušné období o uhrazení vykázané ztráty z vlastních zdrojů, nebo
2.
neuhradí ztrátu bez zbytečného odkladu po rozhodnutí členské schůze,“.
71.
V § 27b odst. 3 se za písmeno j) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k)
nepodá zprávu o údajích, které je povinna zachovávat v tajnosti a chránit před zneužitím, subjektům uvedeným v § 25b odst. 3, 4 nebo 6,“.
Dosavadní písmena k) a l) se označují jako písmena l) a m).
72.
V § 27b se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena n) a o), která znějí:
„n)
nevede agendu každé smlouvy uzavírané s klientem podle § 12a, nebo
o)
v rozporu s § 12 nezavede účinný postup pro vyřizování stížností klientů nebo o tomto postupu neinformuje.“.
73.
V § 27b odst. 4 písm. a) se text „m)“ nahrazuje textem „n)“.
74.
V § 27b odst. 4 písm. b) se slova „a odst. 3 písm. a) nebo c)“ nahrazují slovy „nebo odstavce 3 písm. a), c) nebo o)“.
75.
V § 27b odst. 4 písm. c) se slova „až n) nebo podle“ nahrazují slovy „, e), f), g), h), i), j), k), l) nebo m) nebo“ a slova „nebo l)“ se nahrazují slovy „, l) nebo m)“.
76.
V § 27c odst. 1 písm. e) se slovo „informační“ nahrazuje slovem „oznamovací“ a text „§ 2c odst. 3“ se nahrazuje textem „§ 2b odst. 12“.
77.
V § 27c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba vykonávající funkci likvidátora poruší povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
78.
V § 27c odst. 6 písm. a) se za číslo „4“ vkládají slova „nebo 5“.
79.
V § 27c odst. 6 písm. c) se text „a)“ nahrazuje textem „b)“.
80.
V § 27c odst. 6 písm. d), e) a f) se slova „b) až“ nahrazují slovy „a), c), d) nebo“.
81.
V § 27d odst. 1 úvodní část ustanovení zní: „Finanční holdingová osoba nebo smíšená finanční holdingová osoba se dopustí přestupku tím, že“.
82.
V § 27ea odst. 4 se věta druhá zrušuje.
83.
V § 28 odst. 1 se věta druhá zrušuje.
84.
V § 28 odst. 2 písm. a) bodě 1 se slova „a požadavků na kapitálové rezervy podle tohoto zákona“ zrušují.
85.
V § 28aa odst. 3 se věta druhá zrušuje.
86.
V § 28g odst. 2 písm. b) se slova „, q) nebo § 27c odst. 1 písm. e)“ nahrazují slovy „nebo q)“.
87.
V § 28g se na konci textu odstavce 8 doplňují slova „nebo jestliže došlo k závažné změně ve skutečnosti, na jejímž základě byl souhlas udělen“.
88.
V § 28h se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
O pravomocném rozhodnutí o odnětí povolení informuje Česká národní banka orgán dohledu členského státu, v němž má družstevní záložna pobočku.“.
89.
Za § 28h se vkládá nový § 28ha, který zní:
㤠28ha
(1)
Rozsudek, jímž soud zrušil rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení podle § 28g, je vykonatelný
a)
marným uplynutím lhůty pro podání kasační stížnosti, nebo
b)
právní mocí rozhodnutí, jímž byla kasační stížnost proti tomuto rozsudku odmítnuta, zamítnuta nebo řízení o ní zastaveno.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud byl žalobě proti rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení podle § 28g přiznán odkladný účinek.“.
90.
V § 32d se odstavec 4 zrušuje.
91.
Doplňuje se příloha, která zní:
„Příloha k zákonu č. 87/1995 Sb.
Výpočet výše vypořádacího podílu
Výpočet výše vypořádacího podílu se provede podle tohoto vzorce:
AB1+B2+B3x(C1-C2-C3-C4+C5+C6)
kde:
A představuje členský vklad osoby v Kč, které v daném účetním období zaniklo členství v družstevní záložně, popřípadě snížení dalšího členského vkladu člena v daném účetním období,
B1 představuje souhrn členských vkladů v Kč všech členů družstevní záložny k poslednímu dni daného účetního období,
B2 představuje souhrn snížení dalších členských vkladů v Kč v družstevní záložně, k nimž došlo v průběhu daného účetního období,
B3 představuje souhrn členských vkladů v Kč osob, kterým v daném účetním období zaniklo členství v družstevní záložně,
C1 představuje vlastní kapitál družstevní záložny v Kč,
C2 představuje rizikový fond družstevní záložny v Kč,
C3 představuje rezervní fond družstevní záložny v Kč,
C4 představuje další fondy družstevní záložny v Kč, které se podle tohoto zákona, zvláštního právního předpisu nebo stanov nerozdělují mezi členy,
C5 představuje souhrn snížení dalších členských vkladů v Kč, k nimž došlo v průběhu daného účetního období v družstevní záložně, a vlastní kapitál byl již o snížení členských vkladů upraven,
C6 představuje souhrn členských vkladů osob v Kč, kterým v daném účetním období zaniklo členství v družstevní záložně, a vlastní kapitál byl již o tyto členské vklady upraven.“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o udělení souhlasu České národní banky osobě nebo osobě jednající ve shodě k nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti na družstevní záložně nebo jejímu ovládnutí, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Na osobu, která sama nebo jednáním ve shodě s jinou osobou nabyla nebo zvýšila kvalifikovanou účast na družstevní záložně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a v době nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti nebyla povinna získat souhlas České národní banky s nabytím nebo zvýšením této kvalifikované účasti, se ve vztahu k tomuto nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona hledí, jako by jí tento souhlas byl udělen.
3.
Výše vypořádacího podílu člena družstevní záložny, kterému zaniklo členství po nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak účetní období, v němž členství zaniklo, započalo před nabytím účinnosti tohoto zákona, se vypočte podle § 4c odst. 1 zákona č. 87/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Likvidace družstevní záložny zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
5.
Řízení o žalobě proti rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení působit jako družstevní záložna zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 339/2020 Sb. | Zákon č. 339/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 11. 8. 2020, datum účinnosti 1. 10. 2020, částka 135/2020
* Čl. I - Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 81/201
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 7. 2021
339
ZÁKON
ze dne 23. července 2020,
kterým se mění zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 310/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 261/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věta „Směrnice Rady 96/98/ES ze dne 20. prosince 1996 o námořním zařízení.“ zrušuje.
2.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty
„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES.
Směrnice Rady (EU) 2018/131 ze dne 23. ledna 2018, kterou se provádí dohoda uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) za účelem změny směrnice 2009/13/ES v souladu se změnami Úmluvy o práci na moři z roku 2006 přijatými v roce 2014, které Mezinárodní konference práce schválila dne 11. června 2014.“.
3.
V § 1 odst. 1 se za slovo „unie1)“ vkládají slova „, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie39)“.
Poznámka pod čarou č. 39 zní:
„39)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES, v platném znění.“.
4.
V § 2 odst. 11 se slova „sídla provozovatele námořního plavidla“ nahrazují slovy „jeho pobytu“.
5.
V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
lodě s jaderným pohonem.“.
6.
V § 6 odst. 2 se slova „fyzická osoba s trvalým pobytem nebo místem podnikání na území České republiky nebo občan jiného členského státu Evropské unie nebo právnická osoba se sídlem nebo organizační složkou na území České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a“ nahrazují slovem „osoba,“.
7.
V § 6 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 3a zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
8.
V § 9 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
provozovatelem
1.
námořní jachty je fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, dosáhla věku 21 let a je plně svéprávná a bezúhonná, nebo právnická osoba se sídlem nebo organizační složkou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jejíž členové statutárního orgánu dosáhli věku 21 let a jsou plně svéprávní a bezúhonní, nebo
2.
lodi je fyzická osoba, která je občanem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, dosáhla věku 21 let a je plně svéprávná a bezúhonná, nebo právnická osoba se sídlem nebo odštěpným závodem na území České republiky, jejíž členové statutárního orgánu dosáhli věku 21 let a jsou plně svéprávní a bezúhonní,“.
9.
V § 9 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
ke dni podání žádosti o zápis lodi do námořního rejstříku neuplynulo od započetí stavby lodě položením kýlu více než 10 let; to neplatí, byl-li předchozí námořní rejstřík, v němž byla loď zapsána, námořním rejstříkem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.“.
10.
V § 11 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
dokladem ne starším 3 měsíců prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti provozovatele námořního plavidla, je-li občanem jiného státu, nebo člena statutárního orgánu provozovatele námořního plavidla, je-li občanem jiného státu, vydaným státem, jehož je tato osoba občanem, nebo čestným prohlášením, pokud tento stát takový doklad nevydává; u občana jiného členského státu Evropské unie může být tento doklad nahrazen výpisem z Rejstříku trestů s přílohou obsahující informace zapsané v evidenci trestů jiného členského státu Evropské unie,“.
11.
V § 11 odst. 3 písmeno h) zní:
„h)
doklady osvědčujícími splnění ostatních podmínek podle § 9 odst. 1 písm. a) a b).“.
12.
V § 11 odst. 3 se písmeno i) zrušuje.
13.
§ 12 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 40 zní:
㤠12
Způsobilost lodě k plavbě
Loď je způsobilá k plavbě, pokud byla projektována, postavena a je udržována a provozována v souladu s požadavky kladenými na ni
a)
námořními úmluvami,
b)
předpisy uznané klasifikační společnosti a
c)
přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40).
40)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, v platném znění.“.
14.
V § 12b odst. 3 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:
„b)
lodní výstroj umístěná na palubě lodi splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a je opatřena značkou shody, nebo Úřad vydal povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle § 12h odst. 2,
32)
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 345/2016 Sb., o lodní výstroji.“.
15.
§ 12h zní:
㤠12h
(1)
Nesplňuje-li lodní výstroj požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) nebo není-li opatřena značkou shody, může být umístěna na palubu lodi na základě povolení Úřadu.
(2)
Úřad vydá povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi na žádost provozovatele lodi, jde-li o
a)
nově vyvinutou lodní výstroj, která zajišťuje stejnou úroveň bezpečnosti a účinnosti jako lodní výstroj splňující požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32),
b)
lodní výstroj, která má být umístěna na palubu lodi výlučně pro účely testování a nenahrazuje lodní výstroj, která splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a je umístěna na palubě lodi,
c)
lodní výstroj, která v míře nezbytné pro ochranu lidského života a mořského prostředí splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a nahrazuje lodní výstroj na trhu nedostupnou, která by tyto požadavky splňovala v celém rozsahu, nebo
d)
lodní výstroj umístěnou na lodi zapsané v námořním rejstříku státu, který není členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor, jejíž provozovatel hodlá tuto loď zapsat do námořního rejstříku, zajišťuje-li tato lodní výstroj stejnou úroveň bezpečnosti a účinnosti jako lodní výstroj splňující požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32).
(3)
Účastníkem řízení o povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi je pouze žadatel.
(4)
Splnění podmínek pro vydání povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. a), c) nebo d) se prokazuje posudkem vydaným uznanou klasifikační společností, který musí být přiložen k žádosti o vydání povolení.
(5)
V povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi určí Úřad podmínky použití lodní výstroje zajišťující bezpečnost námořní plavby a ochranu mořského prostředí. V povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. c) uvede Úřad lodní výstroj, která má být nahrazena, požadavky, které lodní výstroj splňuje, a postupy, na základě kterých bylo splnění těchto požadavků ověřeno. Platnost povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. b) nebo c) Úřad omezí na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na 12 měsíců. Povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi podle odstavce 2 písm. d) pozbývá platnosti, pokud provozovatel lodi nepodal ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí právní moci povolení žádost o zápis lodi do námořního rejstříku nebo této žádosti nebylo vyhověno. Povolení k umístění lodní výstroje na palubu lodi musí být uloženo na palubě lodi po celou dobu umístění lodní výstroje na palubě lodi.
(6)
Lodní výstroj, která není opatřena značkou shody, může být výjimečně umístěna na palubu lodi rovněž v případě, že
a)
je třeba nahradit lodní výstroj umístěnou na palubě lodi, která se nachází v přístavu mimo Evropskou unii, a
b)
umístění lodní výstroje, která je opatřena značkou shody, na palubu lodi by trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu nebo bylo spojeno s nepřiměřeně vysokými náklady.
(7)
K lodní výstroji umístěné na palubu lodi podle odstavce 6 musí být po celou dobu jejího umístění na palubě lodi uloženy doklady
a)
osvědčující její soulad s požadavky Mezinárodní námořní organizace na tuto výstroj a
b)
vydané státem, který je členským státem Mezinárodní námořní organizace a smluvní stranou mezinárodních smluv stanovících požadavky na tuto lodní výstroj.
(8)
Velitel lodi, na jejíž palubě byla lodní výstroj umístěna podle odstavce 6, neprodleně poskytne Úřadu údaje uvedené v dokladech podle odstavce 7. Tato lodní výstroj musí být bez zbytečného odkladu nahrazena lodní výstrojí, která splňuje požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a je opatřena značkou shody.“.
16.
V § 12i odst. 2 se slovo „lhůta“ nahrazuje slovem „doba“.
17.
V § 12i odst. 4 písm. m) se slovo „lhůta“ nahrazuje slovem „dobu“.
18.
V § 12j odst. 3 se slova „o umístění námořního zařízení“ nahrazují slovy „k umístění lodní výstroje“.
19.
Za § 12n se vkládá nový § 12o, který včetně nadpisu zní:
㤠12o
Recyklace lodí
(1)
Úřad vykonává působnost správního orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40).
(2)
Úřad může veřejnoprávní smlouvou pověřit uznanou klasifikační společnost, aby podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40)
a)
prováděla počáteční, opakované, dodatečné a závěrečné prohlídky,
b)
vydávala, potvrzovala a prodlužovala platnost osvědčení soupisu nebezpečných materiálů, nebo
c)
vydávala a prodlužovala platnost osvědčení o připravenosti k recyklaci.
(3)
Pro obsah veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 2 se použije § 12i odst. 4 obdobně. Pro řízení před uznanou klasifikační společností pověřenou podle odstavce 2 se použije § 12l obdobně.
(4)
Uznaná klasifikační společnost pověřená podle odstavce 2 je povinna informovat Úřad o vydaných a potvrzených osvědčeních podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40) a o prodloužení jejich platnosti.
(5)
Úřad informuje uznanou klasifikační společnost pověřenou podle odstavce 2 o vydaných povoleních k umístění lodní výstroje na palubu lodi a o udělených výjimkách z požadavků námořních úmluv. Takto získané informace nesmí pověřená společnost sdělit třetím osobám.
(6)
Úřad kontroluje činnost uznané klasifikační společnosti pověřené podle odstavce 2 alespoň jednou za 2 roky. Úřad veřejnoprávní smlouvu vypoví, zjistí-li v činnosti uznané klasifikační společnosti pověřené podle odstavce 2 závažné nedostatky nebo zrušila-li Komise této společnosti uznání podle přímo použitelného předpisu Evropské unie28). Výpovědní doba je 6 měsíců. Ve veřejnoprávní smlouvě lze sjednat i jiné důvody výpovědi.
(7)
Provozovatel lodě o hrubé prostornosti alespoň 500 tun poskytne za účelem provedení počáteční, opakované, dodatečné nebo závěrečné prohlídky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40) potřebnou součinnost podle § 12b odst. 4 písm. a) až d). Náklady na provedení těchto prohlídek hradí provozovatel lodě.
(8)
Provozovatel lodě o hrubé prostornosti alespoň 500 tun písemně oznámí Úřadu záměr recyklovat loď podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího recyklaci lodí40) nejpozději 6 měsíců před zahájením její recyklace.“.
20.
V § 13a odst. 2 se slova „námořním zařízením, musí být toto námořní zařízení označeno značkou shody, která dokládá, že toto námořní zařízení splňuje požadavky stanovené v nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení“ nahrazují slovy „lodní výstrojí, musí tato výstroj splňovat požadavky stanovené v právním předpisu upravujícím technické požadavky na lodní výstroj32) a být opatřena značkou shody“.
21.
V § 13c odst. 2 písm. e) se slova „námořního zařízení, jímž“ nahrazují slovy „lodní výstroje, jíž“ a slova „nařízení vlády o technických požadavcích na námořní zařízení“ se nahrazují slovy „právního předpisu upravujícího technické požadavky na lodní výstroj32)“.
22.
V § 24 odst. 1 písm. l) bodě 2 se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
23.
V § 24 odst. 1 se na konci písmene l) doplňují body 4 a 5, které znějí:
„4.
pojištění pro pokrytí dlužné mzdy a jiného peněžního plnění vyplývajícího ze základního pracovněprávního vztahu za období 4 měsíců a
5.
pojištění pro pokrytí nákladů spojených se zajištěním sociálních podmínek členů posádky lodě uvedených v § 66 odst. 1 a paliva nezbytného pro přežití na palubě lodi,“.
24.
V § 24 se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Pojištění podle odstavce 1 písm. l) bodů 3 až 5 musí být uzavřeno tak, aby pojistné plnění bylo vypláceno neprodleně po podání žádosti člena posádky odůvodněné tím, že provozovatel lodi neuhradil náklady na jeho repatriaci, nezajistil tomuto členu posádky sociální podmínky uvedené v § 66 odst. 1 nebo palivo nezbytné pro přežití na palubě lodi anebo neuhradil tomuto členu posádky mzdu nebo jiné peněžní plnění vyplývající ze základního pracovněprávního vztahu za období alespoň 2 měsíců.
(7)
Pojistitel může pojištění podle odstavce 1 písm. l) bodu 1, 3, 4 nebo 5 vypovědět pouze z důvodů uvedených v ustanoveních občanského zákoníku upravujících pojistnou smlouvu.“.
25.
V § 25 odst. 1 písmeno s) zní:
„s)
doklad o pojištění
1.
odpovědnosti za škody z provozu lodě,
2.
odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku smrti člena posádky, jeho pracovního úrazu nebo nemoci z povolání a
3.
podle § 24 odst. 1 písm. l) bodů 3 až 5,“.
26.
V § 25 se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Kopie listinných dokladů podle odstavce 1 písm. s) bodů 2 a 3 musí být na lodi umístěny na dobře viditelném místě přístupném všem členům posádky lodě.“.
27.
V § 27 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Není-li doklad o pojištění podle § 24 odst. 1 písm. l) bodu 2, 3, 4 nebo 5 sepsán v anglickém jazyce, musí být doplněn o úřední překlad do tohoto jazyka.“.
28.
V § 47 odst. 7 písmeno f) zní:
„f)
byl omezen ve svéprávnosti, nebo“.
29.
V § 65 odst. 5 se slova „sídla provozovatele lodě“ nahrazují slovem „pobytu“.
30.
V § 68a se slova „body 2 a 3“ nahrazují slovy „body 2 až 5“, za text „§ 24 odst. 1 písm. n),“ se vkládají slova „§ 24 odst. 6, § 25 odst. 1 písm. s) body 2 a 3,“ a za slova „§ 25 odst. 1 písm. t) až v),“ se vkládá text „§ 25 odst. 5,“.
31.
V § 78 odst. 2 písmeno j) zní:
„j)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. l) bodem 2, 3, 4 nebo 5 anebo § 24 odst. 6 nemá po celou dobu provozování námořního plavidla uzavřeno příslušné pojištění splňující stanovené podmínky nebo nemá zaplaceno pojistné,“.
32.
V § 78 odst. 3 písm. k) se slovo „nebo“ zrušuje.
33.
V § 78 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí:
„m)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) nezajistí, aby
1.
na palubě lodi byl umístěn soupis nebezpečných materiálů nebo tento soupis byl veden ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem,
2.
na palubě lodi bylo platné osvědčení soupisu nebezpečných materiálů nebo platné osvědčení o připravenosti k recyklaci, nebo
3.
byla loď recyklována v zařízení na recyklaci lodí uvedeném na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí, nebo
n)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) neprovozuje nebo nepřipraví loď určenou k recyklaci stanoveným způsobem, neopatří ji osvědčením o připravenosti lodi k recyklaci nebo kopii tohoto osvědčení neposkytne provozovateli zařízení na recyklaci lodí.“.
34.
V § 78 odst. 7 písm. o) se slovo „nebo“ zrušuje.
35.
V § 78 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno q), které zní:
„q)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) nezajistí, aby na palubě lodi
1.
byl umístěn soupis nebezpečných materiálů nebo tento soupis byl veden ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem, nebo
2.
bylo platné osvědčení soupisu nebezpečných materiálů nebo platné osvědčení o připravenosti k recyklaci.“.
36.
V § 78 odst. 9 písm. a) se slova „nebo odstavce 2 písm. c), d) nebo p)“ nahrazují slovy „, odstavce 2 písm. c), d) nebo p) nebo odstavce 3 písm. m) bodu 3“.
37.
V § 78 odst. 9 písm. b) se slova „h) nebo i)“ nahrazují slovy „h), i), písm. m) bodu 1 nebo 2 nebo písm. n)“.
38.
V § 78 odst. 9 písm. c) se slova „k) nebo l)“ nahrazují slovy „k), l) nebo q)“.
39.
V § 79 odst. 2 písmeno j) zní:
„j)
v rozporu s § 24 odst. 1 písm. l) bodem 2, 3, 4 nebo 5 anebo § 24 odst. 6 nemá po celou dobu provozování námořního plavidla uzavřeno příslušné pojištění splňující stanovené podmínky nebo nemá zaplaceno pojistné,“.
40.
V § 79 odst. 3 písm. k) se slovo „nebo“ zrušuje.
41.
V § 79 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí:
„m)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) nezajistí, aby
1.
na palubě lodi byl umístěn soupis nebezpečných materiálů nebo tento soupis byl veden ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem,
2.
na palubě lodi bylo platné osvědčení soupisu nebezpečných materiálů nebo platné osvědčení o připravenosti k recyklaci, nebo
3.
byla loď recyklována v zařízení na recyklaci lodí uvedeném na evropském seznamu zařízení na recyklaci lodí, nebo
n)
v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím recyklaci lodí40) neprovozuje nebo nepřipraví loď určenou k recyklaci stanoveným způsobem, neopatří ji osvědčením o připravenosti lodi k recyklaci nebo kopii tohoto osvědčení neposkytne provozovateli zařízení na recyklaci lodí.“.
42.
V § 79 odst. 7 písm. a) se slova „nebo odstavce 2 písm. c), d) nebo p)“ nahrazují slovy „, odstavce 2 písm. c), d) nebo p) nebo odstavce 3 písm. m) bodu 3“.
43.
V § 79 odst. 7 písm. b) se slova „h) nebo i)“ nahrazují slovy „h), i), písm. m) bodu 1 nebo 2 nebo písm. n)“.
44.
V § 80a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí:
„d)
údaje z agendového informačního systému evidence občanských průkazů,
e)
údaje z agendového informačního systému evidence cestovních dokladů.“.
45.
V § 80a se na konci odstavců 2 a 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“.
46.
V § 80a odst. 3 písm. e) a v § 80a odst. 4 písm. f) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti“.
47.
V § 80a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
datum úmrtí, popřípadě den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.“.
48.
V § 80a se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
digitalizovaná fotografie.“.
49.
V § 80a se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou digitální zpracování podoby občana a jeho podpisu.
(6)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. e) jsou digitální zpracování fotografie a podpisu držitele cestovního dokladu.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 7 a 8.
50.
Za § 80a se vkládá nový § 80b, který zní:
㤠80b
V řízení o vydání průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty si Úřad pro účely vydání tohoto průkazu opatří digitalizovanou fotografii žadatele nebo digitální zpracování jeho podoby nebo fotografie a digitalizovaný vlastnoruční podpis žadatele. Nelze-li některý z těchto údajů získat z agendového informačního systému evidence občanských průkazů, agendového informačního systému evidence cestovních dokladů nebo agendového informačního systému cizinců, pořídí jej Úřad; obdobně postupuje Úřad, došlo-li k podstatné změně podoby žadatele.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 44, 48 až 50, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 343/2020 Sb. | Zákon č. 343/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění
Vyhlášeno 14. 8. 2020, datum účinnosti 1. 9. 2020, částka 137/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
* ČÁST ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2022
343
ZÁKON
ze dne 22. července 2020,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s implementací daňových předpisů Evropské unie a v oblasti zamezení dvojímu zdanění
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb. a zákona č. 364/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odstavec 13 zní:
„(13)
Jedná-li se o příjem plynoucí ze zdrojů v zahraničí, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž nemá Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 12 a snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí. Je-li činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, vykonávaná ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, základem daně poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky, je příjem ze závislé činnosti vykonávané v tomto státě zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 12; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, a to pouze v rozsahu, ve kterém ji nebylo možno započíst na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Příjem ze závislé činnosti plynoucí ze zdrojů v zahraničí nelze snížit o daň zaplacenou v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu.“.
2.
V § 18 odst. 2 písm. e) bodě 10 se slova „v souladu s vyhlášenými mezinárodními smlouvami o sociálním zabezpečení, s nimiž vyslovil souhlas Parlament a jimiž je Česká republika vázána,“ nahrazují slovy „podle mezinárodní smlouvy upravující sociální zabezpečení“.
3.
V § 19 odst. 3 písm. a) bodě 2 se slova „ustanovení smlouvy o zamezení dvojího zdanění“ nahrazují slovy „mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů“.
4.
V § 19 odst. 9 bodě 1 se slova „účinnou smlouvu o zamezení dvojího zdanění“ nahrazují slovy „mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna“.
5.
V § 23e odst. 5 se na konci textu písmene d) doplňují slova „, s výjimkou částí odpisů, které jsou výpůjčním výdajem“.
6.
V § 23e se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, při výpočtu daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy nezohledňuje část základu daně veřejné obchodní společnosti, která je součástí jeho základu daně.
(8)
Poplatník daně z příjmů právnických osob, který je komplementářem komanditní společnosti, při výpočtu daňového zisku před úroky, zdaněním a odpisy nezohledňuje část základu daně komanditní společnosti, která je součástí jeho základu daně.“.
7.
V § 23g odst. 5 písm. a) a b) se slovo „vyhlášeného“ nahrazuje slovem „vyhlášeným“.
8.
V § 23g se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) a d), která znějí:
„c)
cenného papíru oceňovaného podle právních předpisů upravujících účetnictví reálnou hodnotou, u kterého oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty ovlivňuje výsledek hospodaření, se výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o kladný rozdíl mezi cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, přepočtenou kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení a hodnotou tohoto cenného papíru zachycenou v účetnictví v okamžiku přeřazení majetku bez změny vlastnictví, nebo zvýší o záporný rozdíl mezi těmito veličinami; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se neupravuje u cenného papíru, u kterého by byl příjem z jeho převodu osvobozen,
d)
cenného papíru oceňovaného podle právních předpisů upravujících účetnictví reálnou hodnotou, u kterého se oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty účtuje prostřednictvím rozvahových účtů, se při pozbytí tohoto cenného papíru výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji sníží o kladný rozdíl mezi cenou, která by byla sjednána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek v okamžiku přeřazení majetku bez změny vlastnictví, přepočtenou kurzem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den přeřazení a hodnotou tohoto cenného papíru zachycenou v účetnictví v okamžiku pozbytí tohoto cenného papíru, nebo zvýší o záporný rozdíl mezi těmito veličinami; výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji se neupravuje, pokud při pozbytí tohoto cenného papíru jeho hodnota zachycená v účetnictví neovlivňuje základ daně.“.
9.
V § 24 odst. 2 písm. ch) se slova „poplatníka uvedeného v § 2 odst. 2 a v § 17 odst. 3 výdajem (nákladem)“ nahrazují slovy „daňového rezidenta České republiky výdajem“, slova „němž nebyla započtena“ se nahrazují slovy „jakém ji nebylo možno započíst“ a za text „§ 38f“ se vkládají slova „; výdajem není daň zaplacená v zahraničí v rozsahu, ve kterém přesahuje výši uvedenou v mezinárodní smlouvě nebo v právním předpisu jiného státu“.
10.
V § 25 odst. 1 písm. i) se slovo „(náklady)“ zrušuje, slova „poplatníků uvedených v § 2 odst. 2 rovněž“ se nahrazují slovy „poplatníka daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky,“ a slova „o zamezení dvojího zdanění“ se zrušují.
11.
V § 36 odst. 1 písm. c) bod 2 zní:
„2.
třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna, nebo mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je prováděna, nebo který je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna,“.
12.
§ 37 včetně nadpisu zní:
㤠37
Mezinárodní smlouva
(1)
Mezinárodní smlouvou se pro účely daní z příjmů rozumí mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu České republiky.
(2)
Na zákon upravující zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k jurisdikci, která není státem, se pro účely daní z příjmů hledí jako na mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů.
(3)
Výraz „stálá základna“ používaný v mezinárodních smlouvách je obsahově totožný s výrazem „stálá provozovna“.“.
13.
V § 38f odstavec 1 zní:
„(1)
Při vyloučení dvojího zdanění příjmu plynoucího daňovému rezidentovi České republiky ze zdrojů v zahraničí se postupuje podle mezinárodní smlouvy.“.
14.
V § 38f odst. 3 se slovo „(výnosy)“, slovo „uzavřenou“, slovo „(náklady)“ a slovo „(nákladů)“ zrušují.
15.
V § 38f odst. 4 větě první se slova „Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění“ nahrazují slovy „má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna“, slova „poplatníkům, uvedeným v § 2 odst. 2“ se nahrazují slovy „poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky,“, slovo „kde“ se nahrazuje slovy „ve kterém“ a slova „poplatníkem uvedeným v § 2 nebo v § 17“ se nahrazují slovy „daňovým rezidentem České republiky nebo daňovým nerezidentem“.
16.
V § 38f odst. 8 větě první se slova „Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění“ nahrazují slovy „má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je prováděna“.
17.
V § 38f odst. 10 větě třetí se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.
18.
V § 38f odst. 12 větě první se slova „uvedenému v § 2 odst. 2“ nahrazují slovy „daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem České republiky,“ a slovo „příslušné“ se zrušuje.
19.
V § 38f odst. 13 se slova „smlouvy o zamezení dvojího zdanění v oboru daně dědické a darovací“ nahrazují slovy „mezinárodní smlouvy upravující zamezení dvojímu zdanění v oboru daně dědické a darovací, která je prováděna“.
20.
V § 38fa odst. 3 písm. b) se slova „smlouvu o“ nahrazují slovy „mezinárodní smlouvu upravující“, za slova „dvojímu zdanění“ se vkládají slova „všech druhů příjmů“ a slova „součástí právního řádu“ se nahrazují slovem „prováděna“.
21.
V § 38fa se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „, která není základním investičním fondem“.
22.
V § 38fa se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Daň ovládající společnosti lze snížit o daň z příjmů právnických osob zaplacenou z příjmů z činnosti a nakládání s majetkem, na které tato ovládající společnost použije odstavec 1, základním investičním fondem, který je ovládající společností stejné ovládané zahraniční společnosti a prostřednictvím kterého ovládající společnost drží podíl na základním kapitálu této ovládané zahraniční společnosti.“.
Dosavadní odstavce 9 a 10 se označují jako odstavce 10 a 11.
23.
V § 38zg odst. 1 se slova „který uzavřel s Českou republikou nebo Evropskou unií“ nahrazují slovy „se kterým má Česká republika nebo Evropská unie uzavřenu“ a za slovo „dohodu“ se vkládají slova „, která je v tomto státě a v České republice prováděna,“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ustanovení § 23e odst. 5 písm. d) a § 38fa odst. 6 a 9 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté od 1. dubna 2019. Ustanovení § 23e odst. 7 a 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. I bodu 6 tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté od 1. dubna 2019.
3.
Ustanovení § 23g odst. 5 písm. c) a d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na přeřazení majetku bez změny vlastnictví uskutečněné
a)
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a
b)
ve zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2020 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Ustanovení § 23g odst. 5 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již na přeřazení majetku bez změny vlastnictví uskutečněné
a)
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a
b)
ve zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2020 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Ustanovení § 23g odst. 5 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i na přeřazení majetku bez změny vlastnictví, pokud
a)
se toto přeřazení uskuteční
1.
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a
2.
ve zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2020 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona a
b)
k pozbytí tohoto majetku dojde ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Ustanovení § 23g odst. 5 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již na přeřazení majetku bez změny vlastnictví, pokud k přeřazení a pozbytí tohoto majetku dojde
a)
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a
b)
ve zdaňovacím období započatém od 1. ledna 2020 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. III
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb. a zákona č. 229/2020 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Rady (EU) 2019/475 ze dne 18. února 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o zahrnutí italské obce Campione d'Italia a italských vod jezera Lugano do celního území unie a do územní působnosti směrnice 2008/118/ES.“.
2.
V § 2 odst. 4 se slova „, Livigno, Campione d´Italia a italské vnitrozemské vody jezera Lugano“ nahrazují slovy „a Livigno“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. IV
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 85/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 36/2010 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb. a zákona č. 256/2019 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatné řádky doplňují věty
„Směrnice Rady (EU) 2018/1910 ze dne 4. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o harmonizaci a zjednodušení určitých pravidel v systému daně z přidané hodnoty pro obchod mezi členskými státy.
Směrnice Rady (EU) 2019/475 ze dne 18. února 2019, kterou se mění směrnice 2006/112/ES a 2008/118/ES, pokud jde o zahrnutí italské obce Campione d'Italia a italských vod jezera Lugano do celního území unie a do územní působnosti směrnice 2008/118/ES.“.
2.
V § 4 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 až 7, které znějí:
„(5)
Přemístěním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí odeslání nebo přeprava zboží, které je součástí obchodního majetku osoby povinné k dani, mezi členskými státy do členského státu, do něhož je zboží odesláno nebo přepraveno pro účely uskutečňování ekonomické činnosti této osoby, pokud je toto zboží odesláno nebo přepraveno touto osobou nebo jí zmocněnou třetí osobou.
(6)
Za přemístění zboží se pro účely tohoto zákona nepovažuje odeslání nebo přeprava zboží pro účely
a)
zasílání zboží do členského státu ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
b)
dodání zboží s instalací nebo montáží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží,
c)
dodání zboží na palubě lodi, letadla nebo vlaku během přepravy osob uskutečněné na území Evropské unie,
d)
dodání zboží soustavami nebo sítěmi,
e)
uskutečnění plnění osvobozeného od daně podle § 64, 66 nebo 68, nebo obdobně osvobozeného od daně podle právního předpisu členského státu zahájení odeslání nebo přepravy zboží,
f)
poskytnutí služby pro osobu povinnou k dani, zahrnující práce na zboží fyzicky uskutečněné v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží za podmínky, že zboží po provedení prací je vráceno zpět osobě povinné k dani do členského státu, ze kterého bylo zboží původně odesláno nebo přepraveno,
g)
přechodného užití zboží v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží pro účely poskytnutí služby osobou povinnou k dani, nebo
h)
přechodného užití zboží na dobu nepřekračující 24 měsíců na území členského státu, ve kterém by se na dovoz stejného zboží ze třetí země pro přechodné užití vztahoval celní režim dočasného použití s úplným osvobozením od cla.
(7)
Nejde-li nadále o odeslání nebo přepravu zboží pro účely, pro které se odeslání nebo přeprava zboží nepovažují podle odstavce 6 za přemístění zboží, považují se takové odeslání nebo přeprava zboží za přemístění zboží. V takovém případě se má za to, že přemístění zboží nastává v okamžiku, kdy dotčená podmínka přestane být plněna.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 8.
3.
V § 6c odst. 3 se slova „, není osvobozenou osobou“ zrušují.
4.
V § 6c se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Osoba povinná k dani, která nemá sídlo v tuzemsku a uskuteční dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží z tuzemska do jiného členského státu, je plátcem ode dne dodání tohoto zboží, pokud je pořízení tohoto zboží v jiném členském státě pro tuto osobu předmětem daně.“.
5.
V § 7 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Pokud je totéž zboží předmětem po sobě jdoucích dodání v řetězci, v rámci kterých je toto zboží odesláno nebo přepraveno z členského státu do členského státu od něj odlišného, a to od prvního dodavatele přímo poslední osobě v tomto řetězci, pro kterou se dodání tohoto zboží uskutečňuje, platí, že k odeslání nebo přepravě tohoto zboží došlo pouze při jeho dodání
a)
prostředníkovi, nebo
b)
prostředníkem, pokud tento prostředník sdělil svému dodavateli své daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty, které mu bylo přiděleno členským státem zahájení odeslání nebo přepravy zboží.
(4)
Pro účely odstavce 3 se prostředníkem rozumí dodavatel v rámci po sobě jdoucích dodání v řetězci, který
a)
není prvním dodavatelem v rámci těchto dodání a
b)
zboží odesílá nebo přepravuje sám, nebo jím zmocněná třetí osoba.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 5 až 8.
6.
V § 7 odst. 6 větě první se slova „Pokud však zboží je dodáno“ nahrazují slovy „Při dodání zboží“ a slova „, za místo plnění se“ se nahrazují slovy „se za místo plnění“.
7.
V § 7 odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.
8.
V § 7 odst. 8 se slova „Místem plnění při“ nahrazují slovem „Při“ a za slova „věci je“ se vkládají slova „místem plnění“.
9.
V § 13 odst. 6 větě první se slova „obchodního majetku“ nahrazují slovem „zboží“ a za slovo „plátcem“ se vkládají slova „z tuzemska“.
10.
V § 13 odst. 6 se věty druhá a třetí zrušují.
11.
V § 13 se odstavce 7 a 8 zrušují.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 7.
12.
V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „které nejsou osvobozenou osobou,“ nahrazují slovy „pokud tyto osoby nejsou v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží osvobozenou osobou a“.
13.
V § 16 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují slova „nebo jí zmocněnou třetí osobou, nebo“.
14.
V § 16 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „jím zmocněnou třetí osobou.“.
15.
V § 16 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
16.
V § 16 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
17.
V § 16 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
18.
V § 16 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska plátcem nebo identifikovanou osobou,“.
19.
V § 16 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
20.
V § 16 odst. 3 písm. b) se slova „která není osvobozenou osobou a“ a slova „pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno“ zrušují.
21.
V § 16 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Za pořízení zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona nepovažuje nabytí
a)
práva nakládat jako vlastník se zbožím, které se
1.
dodává s instalací nebo montáží,
2.
dodává soustavami nebo sítěmi, nebo
3.
zasílá,
b)
vratného obalu za úplatu.“.
22.
V § 17 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
nemá sídlo nebo provozovnu v členském státě kupujícího a“.
23.
§ 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie
(1)
Přemístěním zboží v režimu skladu se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí přemístění zboží prodávajícím za účelem následného dodání tohoto zboží kupujícímu v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, pokud
a)
v době zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží
1.
prodávající zná daňové identifikační číslo kupujícího vydané členským státem ukončení odeslání nebo přepravy zboží a
2.
má být jeho následné dodání uskutečněno na základě ujednání kupujícího a prodávajícího a
b)
prodávající uvede
1.
přemístění tohoto zboží v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty a
2.
daňové identifikační číslo kupujícího vydané členským státem ukončení odeslání nebo přepravy zboží v souhrnném hlášení.
(2)
Pro účely dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie se rozumí
a)
prodávajícím osoba registrovaná k dani v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy zboží uskutečňující přemístění zboží v režimu skladu, která nemá v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží sídlo nebo provozovnu,
b)
kupujícím osoba registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, na kterou má být podle odstavce 1 následně převedeno právo nakládat se zbožím jako vlastník.
(3)
Přemístění zboží v režimu skladu se nepovažuje za dodání zboží za úplatu a za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu.
(4)
Pokud ve lhůtě 12 měsíců ode dne ukončení odeslání nebo přepravy zboží (dále jen „lhůta pro dodání“) dojde k následnému převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník prodávajícím na kupujícího a podmínky pro přemístění zboží v režimu skladu podle odstavců 1 a 2 jsou stále splněny, považuje se tento převod práva za
a)
dodání zboží do jiného členského státu prodávajícím a
b)
pořízení zboží z jiného členského státu kupujícím.
(5)
Pokud ve lhůtě pro dodání dojde k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník prodávajícím na jinou osobu povinnou k dani než kupujícího, která je registrovaná k dani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy přemisťovaného zboží, považuje se tento převod práva za dodání zboží do jiného členského státu a pořízení zboží z jiného členského státu podle odstavce 4, pokud jsou stále splněny ostatní podmínky pro přemístění zboží v režimu skladu podle odstavců 1 a 2 a prodávající zaznamená změnu pořizovatele v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.
(6)
Pokud před uplynutím lhůty pro dodání dojde k vrácení zboží, které bylo přemístěno v režimu skladu, do členského státu, ze kterého bylo odesláno nebo přepraveno, aniž by došlo k převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník podle odstavce 4 nebo 5, a prodávající uvede toto vrácení zboží v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty, nepovažuje se toto vrácení zboží za přemístění zboží.
(7)
Pokud před uplynutím lhůty pro dodání přestane být plněna některá z podmínek pro přemístění zboží v režimu skladu podle odstavce 1 nebo 2, aniž by došlo k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník podle odstavce 4 nebo 5, nebo k vrácení zboží podle odstavce 6, považuje se přemístění zboží v režimu skladu za dodání zboží za úplatu a za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu v okamžiku, ve kterém daná podmínka přestane být plněna; okamžikem, ve kterém daná podmínka přestane být plněna, je v případě
a)
převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník prodávajícím na jinou osobu než kupujícího nebo osobu povinnou k dani podle odstavce 5 okamžik bezprostředně předcházející tomuto převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník,
b)
odeslání nebo přepravy zboží do členského státu odlišného od členského státu, ze kterého bylo toto zboží původně odesláno nebo přepraveno, okamžik bezprostředně předtím, než jsou odeslání nebo přeprava do tohoto odlišného členského státu zahájeny, nebo
c)
zničení, ztráty nebo odcizení den, kdy
1.
bylo zboží skutečně zničeno, ztraceno nebo odcizeno, nebo
2.
byly zničení, ztráta nebo odcizení zjištěny, pokud nelze zjistit, kdy bylo zboží skutečně zničeno, ztraceno nebo odcizeno.
(8)
Pokud se na přemístění zboží v režimu skladu nepoužijí odstavce 4 až 7, dnem následujícím po dni uplynutí lhůty pro dodání se považuje toto přemístění zboží za dodání zboží za úplatu a za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu.“.
24.
§ 22 včetně nadpisu zní:
㤠22
Uskutečnění plnění a povinnost přiznat plnění při dodání zboží do jiného členského státu osvobozeném od daně
(1)
Při dodání zboží do jiného členského státu nebo dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží plátcem, na která se vztahuje osvobození od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto dodání k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo dodání zboží uskutečněno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo dodání zboží uskutečněno, je plátce povinen přiznat uskutečnění tohoto dodání ke dni vystavení daňového dokladu.
(2)
Dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží, se považuje za uskutečněné
a)
dnem přemístění zboží do jiného členského státu, nebo
b)
dnem, kterým se toto přemístění stane dodáním zboží za úplatu, pokud se jedná o přemístění zboží, které se považuje za dodání zboží za úplatu až po ukončení jeho odeslání nebo přepravy.
(3)
Dodání zboží do jiného členského státu s použitím přemístění zboží v režimu skladu podle § 18 odst. 4 a 5 se považuje za uskutečněné dnem převodu práva nakládat s tímto zbožím jako vlastník na pořizovatele.“.
25.
V § 25 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
26.
V § 25 odst. 2 větě druhé se slova „4 a 5“ nahrazují slovy „3 a § 18 odst. 4, 5, 7 a 8“ a slova „přemístění zboží do tuzemska“ se nahrazují slovy „, ke kterému by bylo uskutečněno takové plnění při dodání zboží do jiného členského státu podle § 22“.
27.
V § 36 odst. 6 písm. a) se slova „, odst. 5, odst. 6 a podle § 16 odst. 5“ nahrazují slovy „a § 13 odst. 6“.
28.
V § 64 odstavec 1 zní:
„(1)
Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, pro kterou je pořízení tohoto zboží v jiném členském státě předmětem daně, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud
a)
tato osoba sdělila plátci své daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty,
b)
je zboží odesláno nebo přepraveno z tuzemska do jiného členského státu plátcem, pořizovatelem nebo třetí osobou zmocněnou plátcem nebo pořizovatelem a
c)
plátce uvede dodání zboží v souhrnném hlášení.“.
29.
V § 64 odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží plátcem z tuzemska do jiného členského státu, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud by takové dodání zboží bylo osvobozeno od daně podle odstavců 1 až 3 v případě, že by se uskutečnilo pro jinou osobu registrovanou k dani v jiném členském státě.
(5)
Pro účely uplatňování osvobození od daně podle odstavců 1 až 4 se má za to, že zboží bylo odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu, stanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e).“.
30.
V § 66 odst. 1 se slova „, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku nebo vnějšího tranzitu, nebo bylo zpětně vyvezeno“ zrušují.
31.
V § 66 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „Osvobozeno od daně při vývozu zboží do třetí země je“ nahrazují slovy „Vývoz zboží je osvobozen od daně, pokud jde o“.
32.
V § 66 odst. 3 se slova „dodání zboží do třetí země“ nahrazují slovy „vývozu zboží, který je osvobozen od daně,“ a slova „zákona o dani z přidané hodnoty“ se nahrazují slovy „tohoto zákona“.
33.
V § 66 odst. 4 písm. a) se slova „o vývozu zboží do třetí země“ zrušují a za slovo „unie,“ se vkládají slova „o propuštění do celního režimu vývozu, pasivního zušlechťovacího styku, vnějšího tranzitu, nebo o zpětném vývozu,“.
34.
V § 66 odst. 4 písmeno b) zní:
„b)
jinými důkazními prostředky.“.
35.
V § 71g odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „přemístění obchodního majetku“ nahrazují slovy „dodání zboží za úplatu, které je přemístěním zboží plátcem,“.
36.
V § 72 odst. 1 písm. e) a v § 72 odst. 4 se číslo „9“ nahrazuje číslem „7“.
37.
V § 86 odst. 9 se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.
38.
V § 89 odst. 3 se věty třetí a čtvrtá zrušují.
39.
V § 89 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 až 8, které znějí:
„(4)
Pokud je před uskutečněním cestovní služby přijata úplata, ze které vzniká povinnost přiznat daň, stanoví se přirážka poskytovatele cestovní služby k této úplatě jako součin přijaté úplaty a koeficientu pro výpočet přirážky.
(5)
Koeficient pro výpočet přirážky se vypočte jako podíl
a)
rozdílu mezi
1.
celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a
2.
součtem částek, které plátce již uhradil za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby, a
b)
celkové peněžní částky, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu.
(6)
Koeficient pro výpočet přirážky lze vypočíst také jako podíl
a)
rozdílu mezi
1.
celkovou peněžní částkou, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu, a
2.
součtem částek, které plátce uhradil nebo předpokládá, že uhradí, za jednotlivé služby cestovního ruchu a zboží nakoupené od jiných osob povinných k dani, které jsou přímo zahrnuté do cestovní služby, a
b)
celkové peněžní částky, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce od zákazníka nebo třetí osoby za poskytnutou cestovní službu.
(7)
U jedné cestovní služby lze pro stanovení přirážky poskytovatele cestovní služby k úplatě použít pouze jeden způsob výpočtu koeficientu pro výpočet přirážky; v případě, že poskytovatel cestovní služby použije způsob výpočtu koeficientu podle odstavce 6, může koeficient, který pro účely stanovení přirážky vypočetl u první přijaté úplaty, použít i pro stanovení přirážky u všech úplat následujících.
(8)
Je-li rozdíl podle odstavce 3, 5 nebo 6 záporný, základem daně je nula.“.
Dosavadní odstavce 4 až 15 se označují jako odstavce 9 až 20.
40.
V § 89 odst. 10 se věta první zrušuje.
41.
V § 89 odst. 12 se věta poslední zrušuje.
42.
V § 89 odstavec 18 zní:
„(18)
Při opravě základu daně nebo výše daně u cestovní služby plátce nevystavuje opravný daňový doklad.“.
43.
V § 89 odst. 20 se věta poslední zrušuje.
44.
V § 92d odst. 1 se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“.
45.
V § 100a se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Plátce, který je prodávajícím v rámci dodání a pořízení zboží s použitím přemístění zboží v režimu skladu uvnitř území Evropské unie, a plátce nebo identifikovaná osoba, kteří jsou kupujícím nebo osobou povinnou k dani podle § 18 odst. 5 v rámci tohoto dodání a pořízení, jsou povinni vést v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty údaje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty7e).“.
46.
V § 102 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „uskutečnil“ nahrazuje slovy „mu vznikla povinnost přiznat“.
47.
V § 102 odst. 1 písm. b) se slova „obchodního majetku“ nahrazují slovy „zboží plátcem z tuzemska“.
48.
V § 102 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Plátce je povinen podat souhrnné hlášení, pokud jako prodávající přemístil zboží v režimu skladu z tuzemska do jiného členského státu.“.
Dosavadní odstavce 2 až 8 se označují jako odstavce 3 až 9.
49.
V § 102 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „uskutečnila“ nahrazuje slovy „jí vznikla povinnost přiznat“.
50.
V § 102 odst. 7 větě první se číslo „5“ nahrazuje číslem „6“ a ve větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
51.
V § 102 odst. 8 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
Čl. V
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Na dodání zboží do jiného členského státu podle § 13 odst. 6 věty třetí zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a pořízení zboží z jiného členského státu podle § 16 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
a)
se v případě, že odeslání nebo přeprava tohoto zboží byly zahájeny před 1. lednem 2020, použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném před 1. lednem 2020,
b)
lze v případě, že odeslání nebo přeprava tohoto zboží byly zahájeny od 1. ledna 2020 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použít zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Pro daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty vzniklé přede dnem nabytí účinnosti čl. IV bodů 38 až 43, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. IV bodů 38 až 43.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Čl. VI
Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 92/2017 Sb., zákona č. 305/2017 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS.
Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní.
Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní.
Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní.
Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat.“.
2.
V § 1 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Na zákon upravující zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k jurisdikci, která není státem, se pro účely mezinárodní spolupráce při správě daní hledí jako na mezinárodní smlouvu podle odstavce 1 písm. b).“.
3.
V § 8 odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
4.
V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
zprostředkovateli přeshraničních uspořádání.“.
5.
V § 8 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Správce daně při automatické výměně informací podle odstavce 2 předá ústřednímu kontaktnímu orgánu informace získané na základě podaného oznámení.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
6.
V § 12b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
oznamované zprostředkovateli přeshraničních uspořádání.“.
7.
§ 13o se včetně nadpisu zrušuje.
8.
V části první hlavě III dílu 2 se doplňuje oddíl 6, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl 6
Automatická výměna informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání
Pododdíl 1
Obecná ustanovení
§ 14
Úvodní ustanovení
(1)
Při automatické výměně informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání se poskytují informace týkající se přeshraničního uspořádání naplňujícího charakteristický znak.
(2)
Při automatické výměně informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání poskytuje ústřední kontaktní orgán informace podle odstavce 1 také ministerstvu a má k nim přístup Evropská komise.
§ 14a
Uživatel uspořádání
Uživatelem uspořádání je pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání osoba nebo jednotka bez právní osobnosti,
a)
kterým je toto uspořádání zpřístupněno pro zavedení,
b)
které jsou připraveny toto uspořádání zavést, nebo
c)
které uskutečnily první krok pro jeho zavedení.
§ 14b
Přidružené entity
(1)
Přidruženými entitami jsou pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání osoby nebo jednotky bez právní osobnosti, které jsou navzájem spojeny tak, že osoba nebo jednotka bez právní osobnosti
a)
se podílí na
1.
řízení druhé osoby nebo jednotky bez právní osobnosti tím, že je schopna v nich uplatňovat významný vliv,
2.
kontrole druhé osoby nebo jednotky bez právní osobnosti tím, že drží více než 25 % hlasovacích práv, nebo
3.
více než 25 % základního kapitálu druhé osoby nebo jednotky bez právní osobnosti prostřednictvím vlastnického práva, které přímo nebo nepřímo drží, nebo
b)
má nárok na alespoň 25 % zisku druhé osoby nebo jednotky bez právní osobnosti.
(2)
Pokud se na řízení, kontrole, základním kapitálu nebo zisku téže osoby nebo jednotky bez právní osobnosti podílí podle odstavce 1 více osob nebo jednotek bez právní osobnosti, jsou tyto osoby nebo jednotky také navzájem přidruženými entitami.
(3)
Pokud se osoba nebo jednotka bez právní osobnosti podílí podle odstavce 1 na řízení, kontrole, základním kapitálu nebo zisku více osob nebo jednotek bez právní osobnosti, jsou tyto osoby nebo jednotky také navzájem přidruženými entitami.
(4)
Na osobu nebo jednotku bez právní osobnosti, které z hlediska hlasovacích práv nebo podílu na základním kapitálu určité osoby nebo jednotky bez právní osobnosti jednají společně s jinou osobou nebo jednotkou bez právní osobnosti, se hledí, jako by na nich také měly účast v rozsahu všech hlasovacích práv nebo podílů na základním kapitálu, které drží tato jiná osoba nebo jednotka bez právní osobnosti.
(5)
Podíl na základním kapitálu podle odstavce 1 písm. a) bodu 3 se v případě nepřímé účasti vypočte vynásobením velikosti držených podílů na jednotlivých úrovních hierarchie. Na osobu nebo jednotku bez právní osobnosti, které drží více než 50 % hlasovacích práv, se při tom hledí, jako by držely 100 % hlasovacích práv.
(6)
Pro účely odstavců 1 až 5 se považují fyzická osoba, její manžel a příbuzní v řadě přímé za jedinou osobu.
§ 14c
Zprostředkovatel uspořádání
(1)
Zprostředkovatelem uspořádání je pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání hlavní zprostředkovatel uspořádání nebo vedlejší zprostředkovatel uspořádání, pokud
a)
jsou podrobeni zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení v členském státě Evropské unie,
b)
mají stálou provozovnu v členském státě Evropské unie, prostřednictvím které poskytují služby ve vztahu k tomuto uspořádání,
c)
jsou zřízeni podle práva členského státu Evropské unie nebo se řídí jeho právem nebo
d)
jsou registrováni v profesním sdružení týkajícím se právních, daňových nebo poradenských služeb v členském státě Evropské unie.
(2)
Hlavním zprostředkovatelem uspořádání je pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které toto uspořádání navrhují, nabízejí na trhu, organizují, zpřístupňují pro jeho zavedení nebo řídí jeho zavedení.
(3)
Vedlejším zprostředkovatelem uspořádání je pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání osoba nebo jednotka bez právní osobnosti, které vzhledem k příslušným skutečnostem a okolnostem a na základě dostupných informací a odborných znalostí a porozumění, jež jsou nezbytné k poskytování těchto služeb, vědí nebo by měly vědět, že se zavázaly poskytnout samy nebo prostřednictvím třetí osoby nebo jednotky bez právní osobnosti podporu, pomoc nebo poradenství, pokud jde o
a)
návrh, nabízení na trhu nebo organizaci tohoto uspořádání,
b)
zpřístupňování tohoto uspořádání pro zavedení, nebo
c)
řízení zavedení tohoto uspořádání.
§ 14d
Složená uspořádání
(1)
Na posloupnost uspořádání se pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání hledí jako na jediné uspořádání.
(2)
Na uspořádání sestávající se z více kroků nebo částí se pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání hledí jako na jediné uspořádání.
§ 14e
Druhy uspořádání
(1)
Typizovaným uspořádáním je pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání takové uspořádání, které je navrženo, nabízeno na trhu, připraveno k zavedení nebo zpřístupněno tak, že je možné jej bez podstatných úprav zavést u uživatele uspořádání.
(2)
Uspořádáním na míru je pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání takové uspořádání, které není typizovaným uspořádáním.
§ 14f
Oznamované přeshraniční uspořádání
(1)
Oznamovaným přeshraničním uspořádáním je pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání přeshraniční uspořádání, které naplňuje alespoň jeden charakteristický znak.
(2)
Přeshraničním uspořádáním podle odstavce 1 je uspořádání, které se týká více členských států Evropské unie nebo členského státu Evropské unie a státu, který není členským státem Evropské unie, nebo jiné jurisdikce, a
a)
alespoň jeden účastník tohoto uspořádání
1.
je podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení v jiném státě nebo jurisdikci než jiný účastník tohoto uspořádání,
2.
je podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení v alespoň dvou státech nebo jurisdikcích,
3.
podniká v jiném státě nebo jurisdikci prostřednictvím stálé provozovny nacházející se v tomto státě nebo jurisdikci a toto podnikání alespoň zčásti probíhá podle tohoto uspořádání, nebo
4.
vykonává činnost ve státě nebo jurisdikci, ve které není podroben zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení ani zde nemá stálou provozovnu, nebo
b)
toto uspořádání může dopadat na automatickou výměnu informací nebo na identifikaci skutečných majitelů podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
§ 14g
Charakteristický znak
Charakteristickým znakem je pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání vlastnost nebo rys uspořádání, které jsou ukazatelem potenciálního rizika vyhýbání se daňovým povinnostem a které jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
Pododdíl 2
Výměna informací o oznamovaných přeshraničních uspořádáních
§ 14h
Povinná osoba
(1)
Povinnou osobou je pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání zprostředkovatel oznamovaného přeshraničního uspořádání,
a)
kterému je toto uspořádání známo, nebo
b)
který má toto uspořádání v držení nebo pod svou kontrolou.
(2)
Uživatel oznamovaného přeshraničního uspořádání je povinnou osobou namísto zprostředkovatele tohoto uspořádání v rozsahu, ve kterém je tento zprostředkovatel ve vztahu k tomuto uspořádání vázán profesní mlčenlivostí, a to ode dne, kdy mu tuto skutečnost tento zprostředkovatel sdělí. To neplatí, pokud má toto uspořádání jiného zprostředkovatele, který není vázán profesní mlčenlivostí.
(3)
Uživatel oznamovaného přeshraničního uspořádání je vždy povinnou osobou, pokud toto uspořádání nemá zprostředkovatele.
§ 14i
Profesní mlčenlivost
Profesní mlčenlivostí je pro účely automatické výměny informací oznamovaných zprostředkovateli přeshraničních uspořádání povinnost zachovávat mlčenlivost podle
a)
zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky,
b)
zákona o advokacii,
c)
notářského řádu,
d)
zákona o auditorech,
e)
práva jiného členského státu v rozsahu, v jakém se vztahuje na výměnu informací o oznamovaných přeshraničních uspořádáních.
§ 14j
Informační povinnost zprostředkovatele oznamovaného přeshraničního uspořádání
Zprostředkovatel oznamovaného přeshraničního uspořádání, který alespoň zčásti není ve vztahu k tomuto uspořádání povinnou osobou z důvodu profesní mlčenlivosti, je povinen tuto skutečnost včas sdělit ostatním jemu známým zprostředkovatelům tohoto uspořádání a uživateli tohoto uspořádání.
§ 14k
Postavení povinné osoby
Povinná osoba má pro účely tohoto zákona postavení daňového subjektu.
§ 14l
Oznámení
(1)
Povinná osoba, která je zprostředkovatelem oznamovaného přeshraničního uspořádání, oznámí správci daně informace o tomto uspořádání, pokud v České republice
a)
je podrobena zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení,
b)
má stálou provozovnu, jejímž prostřednictvím poskytuje služby ve vztahu k tomuto uspořádání, a není podrobena zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla ani místa vedení v žádném členském státě Evropské unie,
c)
je zřízena podle jejího práva nebo se jejím právem řídí a není podrobena zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla ani místa vedení v žádném členském státě Evropské unie ani nemá v žádném členském státě Evropské unie stálou provozovnu, jejímž prostřednictvím poskytuje služby ve vztahu k tomuto uspořádání, nebo
d)
je registrována v profesním sdružení týkajícím se právních, daňových nebo poradenských služeb a není podrobena zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla ani místa vedení v žádném členském státě Evropské unie, nemá v žádném členském státě Evropské unie stálou provozovnu, jejímž prostřednictvím poskytuje služby ve vztahu k tomuto uspořádání, není zřízena podle práva žádného členského státu Evropské unie ani se neřídí jeho právem.
(2)
Povinná osoba, která je uživatelem oznamovaného přeshraničního uspořádání, oznámí správci daně informace o tomto uspořádání, pokud v České republice
a)
je podrobena zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení,
b)
má stálou provozovnu, která má z tohoto uspořádání prospěch, a není podrobena zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla ani místa vedení v žádném členském státě Evropské unie,
c)
obdrží příjem nebo zde vytváří zisk a není podrobena zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla ani místa vedení v žádném členském státě Evropské unie ani v žádném členském státě Evropské unie nemá stálou provozovnu, která má z tohoto uspořádání prospěch, nebo
d)
vykonává činnost a není podrobena zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla ani místa vedení v žádném členském státě Evropské unie, nemá v žádném členském státě Evropské unie stálou provozovnu, která má z tohoto uspořádání prospěch, neobdržela v žádném členském státě Evropské unie příjem ani v žádném členském státě Evropské unie nevytváří zisk.
(3)
Povinná osoba podle odstavce 1 nebo 2 ve vztahu k typizovanému oznamovanému přeshraničnímu uspořádání oznámí správci daně změny v informacích o tomto uspořádání.
(4)
V případě, kdy má vedle povinné osoby podle odstavce 2 povinnost oznámit informace o oznamovaném přeshraničním uspořádání také jiný jeho uživatel v některém z členských států Evropské unie, má povinná osoba povinnost podat oznámení podle odstavce 2, pouze pokud
a)
dohodla toto uspořádání se zprostředkovatelem tohoto uspořádání, nebo
b)
řídí nebo koordinuje zavedení tohoto uspořádání, pokud k dohodě podle písmene a) nedošlo.
(5)
Povinná osoba není povinna podávat oznámení podle odstavců 1 až 3, pokud podala oznámení, které obsahovalo stejné údaje, v jiném členském státě podle obdobného ustanovení.
(6)
Povinná osoba není povinna podávat oznámení podle odstavců 1 až 3, pokud ve vztahu k tomuto uspořádání podala jiná povinná osoba v některém z členských států Evropské unie oznámení, které obsahovalo stejné údaje.
§ 14m
Obsah oznámení
(1)
Povinná osoba v oznámení o oznamovaném přeshraničním uspořádání uvede
a)
identifikační údaje zprostředkovatele tohoto uspořádání a uživatele tohoto uspořádání a seznam osob nebo jednotek bez právní osobnosti, které jsou přidruženou entitou tohoto uživatele,
b)
podrobné údaje o charakteristickém znaku naplňovaném tímto uspořádáním,
c)
shrnutí obsahu tohoto uspořádání obsahující alespoň
1.
označení, pod kterým je obecně známo, pokud takové označení existuje, a
2.
popis uspořádání nebo podnikatelské činnosti v obecných rysech tak, aby nebyla porušena ochrana obchodního tajemství, zákonem uložené nebo zákonem uznané povinnosti mlčenlivosti a nedošlo k ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti České republiky,
d)
den, kdy byl nebo má být učiněn první krok v zavedení tohoto uspořádání,
e)
podrobné informace o ustanoveních právních předpisů nebo mezinárodních smluv, na kterých je uspořádání založeno,
f)
hodnotu tohoto uspořádání,
g)
označení členského státu Evropské unie uživatele tohoto uspořádání a všech dalších členských států Evropské unie, které by tímto uspořádáním mohly být dotčeny, a
h)
identifikační údaje případné další osoby nebo jednotky bez právní osobnosti, které by mohly být dotčeny tímto uspořádáním a které jsou spojeny s členským státem Evropské unie, spolu s informací o tom, se kterým členským státem Evropské unie jsou spojeny.
(2)
Povinná osoba v oznámení o změně informací o typizovaném oznamovaném přeshraničním uspořádání uvede za dané kalendářní čtvrtletí nové nebo změněné údaje podle odstavce 1 písm. a), d), g) a h).
(3)
Identifikační údaje osoby nebo jednotky bez právní osobnosti podle odstavce 1 písm. a) a h) jsou
a)
jméno,
b)
datum a místo narození, jde-li o fyzickou osobu,
c)
stát nebo jurisdikce, ve kterých jsou podrobeny zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení, a
d)
daňové identifikační číslo nebo jiné obdobné číslo používané pro daňové účely ve státě nebo jurisdikci, ve kterých jsou podrobeny zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení.
(4)
Ministerstvu a Evropské komisi se neposkytnou údaje podle odstavce 1 písm. a), c) a h).
§ 14n
Lhůta pro podání oznámení
(1)
Oznámení o oznamovaném přeshraničním uspořádání se podává do 30 dnů ode dne, kdy
a)
bylo toto uspořádání zpřístupněno pro zavedení,
b)
bylo toto uspořádání připraveno k zavedení, nebo
c)
byl učiněn první krok v zavedení tohoto uspořádání.
(2)
Nastane-li více skutečností podle odstavce 1, je dnem rozhodným pro počátek běhu lhůty podle odstavce 1 den, který nastane dříve.
(3)
V případě, že oznámení o oznamovaném přeshraničním uspořádání podává povinná osoba, která je vedlejším zprostředkovatelem tohoto uspořádání, podává se oznámení do 30 dnů ode dne, kdy tento zprostředkovatel poskytnul sám nebo prostřednictvím jiné osoby nebo jednotky bez právní osobnosti podporu, pomoc nebo poradenství ve vztahu k tomuto uspořádání.
(4)
Oznámení o změně informací o typizovaném oznamovaném přeshraničním uspořádání se podává do 30 dnů od posledního dne kalendářního čtvrtletí, ve kterém k těmto změnám došlo.
§ 14o
Vyloučení vybraných účinků podaného oznámení
Skutečnost, že správce daně nebo orgán jiného členského státu nepodniknou na základě podaného oznámení o oznamovaném přeshraničním uspořádání kroky ve vztahu ke zprostředkovateli nebo uživateli tohoto uspořádání, není postupem nebo úkonem, které by podle § 13v odst. 3 zakládaly předběžné daňové rozhodnutí nebo které by podle § 13w odst. 3 zakládaly předběžné posouzení převodních cen.
§ 14p
Uchovávání dokladů
(1)
Povinná osoba je povinna po dobu 10 let od posledního dne lhůty pro podání oznámení uchovávat doklady týkající se zániku povinnosti podat toto oznámení v důsledku podání obdobného oznámení jinou povinnou osobou nebo v jiném členském státě.
(2)
Povinná osoba, která je zprostředkovatelem oznamovaného přeshraničního uspořádání, je povinna po dobu 10 let od posledního dne lhůty pro podání oznámení uchovávat doklady týkající se plnění informační povinnosti.
(3)
Povinná osoba, která je uživatelem oznamovaného přeshraničního uspořádání, je povinna po dobu 10 let od posledního dne lhůty pro podání oznámení uchovávat doklady týkající se dohody se zprostředkovatelem tohoto uspořádání na tomto uspořádání.
§ 14q
Způsob podání oznámení
(1)
Oznámení se podává na tiskopise vydaném ministerstvem a činí se datovou zprávou
a)
podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, nebo
b)
s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
(2)
Formát a strukturu datové zprávy zveřejní ústřední kontaktní orgán způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 14r
Pokuty
(1)
Správce daně může povinné osobě uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy také, pokud poruší povinnost uchovávat doklady.
(2)
Správce daně může zprostředkovateli oznamovaného přeshraničního uspořádání uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy také, pokud poruší informační povinnost.
(3)
Správce daně může povinné osobě uložit pořádkovou pokutu do 500 000 Kč, pokud poruší povinnost při oznamování.
§ 14s
Lhůta pro poskytnutí informace
Ústřední kontaktní orgán poskytne informaci o oznamovaném přeshraničním uspořádání do 1 měsíce od posledního dne kalendářního čtvrtletí, ve kterém byla tato informace oznámena.“.
9.
V části první hlavě III dílu 3 se § 14 včetně nadpisu zrušuje.
10.
§ 15 včetně nadpisu zní:
㤠15
Podmínky a lhůty pro výměnu informací z vlastního podnětu
(1)
Kontaktní místo poskytne z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici, pokud
a)
důvodně předpokládá, že v tomto jiném státě může dojít ke zkrácení daně,
b)
daňovému subjektu byla stanovena nižší daň nebo bylo uplatněno osvobození od daně v České republice, které by mohlo vést ke zvýšení daně nebo vzniku daňové povinnosti v tomto jiném státě,
c)
podnikání mezi daňovými subjekty majícími daňové povinnosti v různých státech je uskutečňováno přes jeden nebo více států tak, že může dojít ke snížení daně v některém z těchto států,
d)
důvodně předpokládá, že může dojít ke snížení daně účelovým přesunem zisku mezi spojenými osobami vymezenými podle zákona o daních z příjmů, nebo
e)
důvodně předpokládá, že by poskytnuté informace umožnily zjištění skutečností, které mohou ovlivnit stanovení daně v tomto jiném státě.
(2)
Kontaktní místo může poskytnout z vlastního podnětu kontaktnímu místu jiného státu informace, které má k dispozici a které mohou mít význam pro správu daní v tomto jiném státě.
(3)
Informace podle odstavce 1 se poskytují bezodkladně, nejpozději však do jednoho měsíce poté, kdy je kontaktní místo získalo.
(4)
Kontaktní místo v případě, že mu jsou sděleny informace z vlastního podnětu kontaktního místa jiného členského státu, potvrdí jejich přijetí bezodkladně, nejpozději však do 7 pracovních dnů ode dne jejich přijetí, a to zpravidla prostřednictvím společné komunikační sítě.“.
11.
Doplňuje se příloha č. 3, která zní:
„Příloha č. 3 k zákonu č. 164/2013 Sb.
Charakteristické znaky oznamovaného přeshraničního uspořádání
Oddíl I
Test hlavního přínosu
1.
Obecné charakteristické znaky v oddíle II čl. A a specifické charakteristické znaky v oddíle II čl. B a v oddíle II čl. C odst. 1 písm. b) bodě 1 a v oddíle II čl. C odst. 1 písm. c) a d) lze zohlednit, pouze pokud splňují test hlavního přínosu.
2.
Test hlavního přínosu je splněn, pokud je získání daňové výhody hlavním přínosem nebo jedním z hlavních přínosů, které lze s ohledem na všechny relevantní skutečnosti a okolnosti přiměřeně očekávat, že z uspořádání vyplynou.
3.
Přítomnost podmínek uvedených v oddíle II čl. C odst. 1 písm. b) bodě 1, oddíle II čl. C odst. 1 písm. c) nebo d) sama o sobě neznamená, že uspořádání splňuje test hlavního přínosu.
Oddíl II
Kategorie charakteristických znaků
Čl. A
Obecné charakteristické znaky spojené s testem hlavního přínosu
(1)
Charakteristický znak důvěrnosti naplňuje uspořádání, jehož uživatel nebo účastník se zaváží, dodržovat podmínku, podle které neposkytnou jiným zprostředkovatelům nebo daňovým orgánům informace o tom, jak by toto uspořádání mohlo zajistit daňovou výhodu.
(2)
Charakteristický znak odměny naplňuje uspořádání, jehož zprostředkovatel má nárok na obdržení odměny, podílu, úhrady finančních nákladů nebo jiné úplaty za toto uspořádání a tato odměna se odvíjí od
a)
výše daňové výhody získané z tohoto uspořádání, nebo
b)
skutečnosti, zda z tohoto uspořádání byla získána daňová výhoda, včetně případu, kdy je zprostředkovatel povinen odměnu zčásti nebo zcela vrátit, pokud by zamýšlené daňové výhody získané z tohoto uspořádání nebylo zčásti nebo zcela dosaženo.
(3)
Charakteristický znak standardnosti naplňuje uspořádání, které podstatně standardizuje dokumentaci nebo strukturu a je k dispozici pro více než jednoho uživatele, aniž by pro jeho zavedení bylo potřeba provést podstatnou úpravu.
Čl. B
Zvláštní charakteristické znaky spojené s testem hlavního přínosu
(1)
Charakteristický znak využití ztráty naplňuje uspořádání, v rámci něhož jeho účastník činí vykonstruované kroky, které sestávají z pořizování ztrátové společnosti, ukončení hlavní činnosti této společnosti a využití jejích ztrát s cílem snížit svou daň, a to například převodem těchto ztrát do jiné jurisdikce nebo urychlením uplatňování těchto ztrát.
(2)
Charakteristický znak změny charakteru příjmu naplňuje uspořádání, jehož účinek spočívá v převedení příjmu na majetek, dary nebo jinou kategorii příjmu zdaňovaného nižší sazbou daně nebo od daně osvobozeného.
(3)
Charakteristický znak kruhové transakce naplňuje uspořádání zahrnující kruhové transakce, které vedou k pohybu aktiv v kruhu, a to zejména prostřednictvím zapojení subjektů bez jiné hlavní ekonomické funkce nebo transakcí, které se vzájemně započítávají, ruší nebo mají jinou podobnou vlastnost.
Čl. C
Zvláštní charakteristické znaky týkající se přeshraničních transakcí
(1)
Charakteristický znak vyvedení příjmu naplňuje uspořádání, které zahrnuje odpočitatelnou přeshraniční platbu provedenou mezi 2 nebo více přidruženými entitami a
a)
příjemce platby nepodléhá zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení v žádném státě nebo jurisdikci,
b)
příjemce platby podléhá zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení ve státě nebo jurisdikci, které
1.
neukládají žádnou daň z příjmů právnických osob, nebo takovou daň ukládají s nulovou nebo téměř nulovou sazbou daně, nebo
2.
jsou zařazeny na seznamu států a jurisdikcí třetích zemí, které byly kolektivně členskými státy Evropské unie nebo Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj vyhodnoceny jako nespolupracující,
c)
příjemce platby využívá výhodu úplného osvobození od daně ve státě nebo jurisdikci, v nichž tento příjemce podléhá zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení, nebo
d)
při platbě daně se využívají výhody z preferenčního daňového režimu ve státě nebo jurisdikci, v nichž příjemce platby podléhá zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení.
(2)
Charakteristický znak vícenásobného odpisování naplňuje uspořádání, podle kterého jsou odpočty za stejné odpisování aktiva uplatňovány ve více státech nebo jurisdikcích.
(3)
Charakteristický znak vícenásobného osvobození od dvojího zdanění naplňuje uspořádání, podle kterého je uplatňováno osvobození od dvojího zdanění, pokud jde o stejnou položku příjmu nebo kapitálu, ve více státech nebo jurisdikcích.
(4)
Charakteristický znak různého ocenění naplňuje uspořádání, které zahrnuje převody aktiv a v němž je významný rozdíl v částce považované za splatnou ve formě protiplnění za aktiva v dotčených státech nebo jurisdikcích.
Čl. D
Zvláštní charakteristické znaky týkající se automatické výměny informací a skutečného vlastnictví
(1)
Charakteristický znak obcházení společného standardu pro oznamování naplňuje uspořádání, jehož účinkem může být narušení oznamovací povinnosti podle tohoto zákona nebo právních předpisů jiného státu provádějících právo Evropské unie nebo rovnocenné mezinárodní smlouvy o automatické výměně informací o finančních účtech podle čl. C bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, včetně mezinárodních smluv se státy nebo jurisdikcemi, které nejsou členskými státy Evropské unie, nebo které využívá absence těchto právních předpisů nebo smluv. Tento charakteristický znak naplňuje zejména uspořádání zahrnující
a)
využití účtu, produktu nebo investice, které nejsou finančním účtem podle čl. C bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo jejichž účelem není být takovým finančním účtem, avšak které mají vlastnosti významně podobné vlastnostem takového finančního účtu,
b)
převod finančního účtu podle čl. C bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo aktiva do státu nebo jurisdikce nebo využití státem nebo jurisdikcí, které nejsou vázány automatickou výměnou informací o finančních účtech podle čl. C bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu se státem nebo jurisdikcí, ve kterých uživatel uspořádání podléhá zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení,
c)
překlasifikování příjmu a majetku na produkty nebo platby, které nepodléhají automatické výměně informací o finančních účtech podle čl. C bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
d)
převod nebo konverzi finanční instituce podle čl. A bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo finančního účtu podle čl. C bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo jejich aktiv na finanční instituci podle čl. A bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, finanční účet podle čl. C bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo aktiva nepodléhající oznamování v rámci automatické výměny informací o finančních účtech podle čl. C bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
e)
využití právnických osob, jednotek bez právní osobnosti nebo právních struktur, které zamezují nebo jejichž účelem je zamezit oznamování majitele účtu podle čl. E bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo ovládající osoby podle § 13d odst. 2 v rámci automatické výměny informací o finančních účtech podle čl. C bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, nebo
f)
narušení postupů náležité péče používané finančními institucemi podle čl. A bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu s cílem dodržet jejich závazky oznamování informací o finančních účtech podle čl. C bodu 1 přílohy č. 1 k tomuto zákonu nebo využití slabiny těchto postupů, a to včetně využívání států nebo jurisdikcí s nepřiměřeným nebo oslabeným režimem vymáhání právních předpisů v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo států nebo jurisdikcí s oslabenými požadavky na transparentnost právnických osob nebo jednotek bez právní osobnosti.
(2)
Charakteristický znak zastření skutečného vlastnictví naplňuje uspořádání zahrnující netransparentní právní řetězec nebo netransparentní řetězec skutečných majitelů využívající osoby nebo jednotky bez právní osobnosti,
a)
které nevykonávají významnou ekonomickou aktivitu doloženou přiměřeným personálem, vybavením, aktivy a prostorami,
b)
které jsou zřízeny podle práva jiného státu nebo jurisdikce, jsou řízeny, podléhají zdanění z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, sídla nebo místa vedení, jsou ovládány nebo usazeny v jiném státě nebo jurisdikci než skutečný majitel aktiv držených těmito osobami nebo jednotkami bez právní osobnosti a
c)
u kterých nelze určit jejich skutečného majitele podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
Čl. E
Zvláštní charakteristické znaky týkající se převodních cen
(1)
Charakteristický znak využití jednostranných pravidel bezpečného přístavu naplňuje uspořádání zahrnující využití pravidel zjednodušujících uplatňování zásady tržního odstupu v oblasti převodních cen jednostranně přijatých v některém státě nebo jurisdikci a odchylujících se od obecných zásad uplatňovaných v oblasti převodních cen.
(2)
Charakteristický znak využití těžko ocenitelných nehmotných aktiv naplňuje uspořádání zahrnující převod nehmotných aktiv nebo práv zahrnutých v nehmotných aktivech, pro které v době jejich převodu mezi přidruženými entitami
a)
neexistují žádná srovnatelná aktiva a
b)
v době uzavření transakce jsou odhady budoucích peněžních toků nebo příjmů očekávaných z převáděného nehmotného aktiva nebo předpoklady použité při oceňování tohoto nehmotného aktiva vysoce nejisté, a tedy je obtížné předvídat míru konečného prospěchu, který vyplyne z nehmotného aktiva v okamžiku převodu.
(3)
Charakteristický znak využití vnitroskupinového přeshraničního převodu funkcí, rizik nebo aktiv naplňuje uspořádání zahrnující vnitroskupinový přeshraniční převod funkcí, rizik nebo aktiv, pokud je v období 3 let po převodu předpokládaný roční zisk před úroky a zdaněním (EBIT) u převodce nižší než 50 % předpokládaného ročního zisku před úroky a zdaněním, jehož by tento převodce dosáhl, kdyby k uvedenému převodu nedošlo.“.
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Povinná osoba je povinna podat oznámení o oznamovaném přeshraničním uspořádání podle § 14l odst. 1 nebo 2 zákona č. 164/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, k jehož zavedení byl učiněn první krok v období ode dne 25. června 2018 do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona, do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nabyl účinnosti čl. VI.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
Čl. VIII
V § 1 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 296/2017 Sb., se za slova „zákona o soudnictví ve věcech mládeže“ vkládají slova „, řízení podle zákona upravujícího mezinárodní spolupráci při řešení daňových sporů v Evropské unii“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou
a)
ustanovení čl. I bod 6, čl. IV bodů 38 až 43 a čl. V bodu 3, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022,
b)
ustanovení čl. VI a VII, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2020, a
c)
ustanovení čl. VIII, které nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 349/2020 Sb. | Zákon č. 349/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 24. 8. 2020, datum účinnosti 25. 8. 2020, částka 140/2020
* Čl. I - V zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 25. 8. 2020
349
ZÁKON
ze dne 20. srpna 2020,
kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V zákoně č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb., zákona č. 46/2019 Sb. a zákona č. 284/2020 Sb., se za § 184 vkládá nový § 184a, který včetně nadpisu zní:
㤠184a
Zvláštní pravidla při omezení osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů ve školách
(1)
Pokud z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona, nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona, anebo z důvodu nařízení karantény podle zákona o ochraně veřejného zdraví není možná osobní přítomnost většiny žáků nebo studentů z nejméně jedné třídy, studijní skupiny, oddělení nebo kursu ve škole nebo většiny dětí, pro které je předškolní vzdělávání povinné, z mateřské školy nebo z odloučeného pracoviště nebo z nejméně jedné třídy, ve které se vzdělávají pouze tyto děti, poskytuje škola dotčeným dětem, žákům nebo studentům vzdělávání distančním způsobem.
(2)
Vzdělávání distančním způsobem škola uskutečňuje podle příslušného rámcového vzdělávacího programu a školního vzdělávacího programu v míře odpovídající okolnostem.
(3)
Děti, žáci a studenti jsou povinni se vzdělávat distančním způsobem s výjimkou žáků základní umělecké školy a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Způsob poskytování vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem přizpůsobí škola podmínkám dítěte, žáka nebo studenta pro toto vzdělávání.
(4)
Pro řešení důsledků situace, kdy není možná osobní přítomnost dětí, žáků nebo studentů ve škole z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona, nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona, anebo z důvodu nařízení karantény podle zákona o ochraně veřejného zdraví, může ministerstvo určit opatřením obecné povahy
a)
odlišné termíny nebo lhůty od termínů nebo lhůt stanovených tímto zákonem nebo prováděcími právními předpisy, anebo stanovené na jejich základě, pokud jejich naplnění není možné nebo by způsobilo nezanedbatelné obtíže,
b)
odlišný způsob nebo podmínky přijímání ke vzdělávání nebo ukončování vzdělávání, pokud by postup podle tohoto zákona nebyl možný nebo by způsobil nezanedbatelné obtíže;
opatření obecné povahy musí být vydáno v souladu se zásadami a cíli vzdělávání uvedenými v § 2 tohoto zákona.
(5)
Opatření obecné povahy se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Opatření obecné povahy ministerstvo oznámí vyvěšením na své úřední desce a zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup na dobu nejméně 15 dnů. Opatření obecné povahy nabývá účinnosti dnem vyvěšení na úřední desce nebo pozdějším dnem, který je v něm uveden. Pokud se změnily důvody pro vydání opatření obecné povahy, ministerstvo jej bezodkladně zruší nebo změní.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 386/2020 Sb. | Zákon č. 386/2020 Sb.
Zákon, kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy
Vyhlášeno 25. 9. 2020, datum účinnosti 26. 9. 2020, částka 155/2020
* ČÁST PRVNÍ - Zrušení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí a souvisejících právních předpisů
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Finanční správě České republiky
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
386
ZÁKON
ze dne 15. září 2020,
kterým se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, a mění a zrušují další související právní předpisy
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Zrušení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí a souvisejících právních předpisů
Čl. I
Zrušují se:
1.
Zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.
2.
Zákon č. 254/2016 Sb., kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí.
3.
Zákon č. 264/2019 Sb., kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění zákona č. 254/2016 Sb.
4.
Vyhláška č. 419/2013 Sb., k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí.
5.
Vyhláška č. 127/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 419/2013 Sb., k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí.
6.
Vyhláška č. 279/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 419/2013 Sb., k provedení zákonného opatření Senátu o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění vyhlášky č. 127/2018 Sb.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pokud lhůta pro podání daňového přiznání uplynula před 31. březnem 2020, použije se pro daňové povinnosti u daně z nabytí nemovitých věcí vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle daňového řádu se nepřihlíží.
2.
Pokud lhůta pro podání daňového přiznání uplyne od 31. března 2020, zaniká daňová povinnost u daně z nabytí nemovitých věcí vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. K prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle daňového řádu se nepřihlíží.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. III
7 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb. a zákona č. 343/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „uspokojení“ nahrazuje slovem „obstarání“.
2.
V § 4 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení a bodech 1 až 3 se číslo „5“ nahrazuje číslem „10“.
3.
V § 4 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se za slova „dobu 10 let;“ vkládají slova „příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), nepřesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 10 let a použije-li poplatník získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby;“.
4.
V § 4 odst. 1 písm. v) se slova „a dále“ a slova „použil nebo“ zrušují a slovo „uspokojení“ se nahrazuje slovem „obstarání“.
5.
V § 4 odst. 1 písm. v) se slova „nejpozději do 1 roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal; tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání vlastní bytové potřeby v době 1 roku před jejím obdržením; přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo; nedojde-li ke splnění podmínek pro osvobození náhrady (odstupného), je tento příjem příjmem podle § 10 v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny; obdobně se postupuje i u příjmů“ nahrazují slovy „, a příjem“ a slova „; obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby“ se zrušují.
6.
Za § 4a se vkládá nový § 4b, který včetně nadpisu zní:
㤠4b
Bytová potřeba
(1)
Bytovou potřebou se pro účely daní z příjmů rozumí
a)
výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, a změna stavby,
b)
úplatné nabytí pozemku
1.
za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku nabytí pozemku, nebo
2.
v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),
c)
úplatné nabytí
1.
bytového domu,
2.
rodinného domu,
3.
rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,
4.
jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
d)
splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,
e)
údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,
f)
vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,
g)
úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,
h)
splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.
(2)
Osvobození příjmu, které je podmíněné vynaložením z tohoto příjmu získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, se použije, oznámí-li poplatník správci daně získání těchto prostředků do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo.
(3)
Učiní-li poplatník správci daně oznámení podle odstavce 2, je podmínka pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby splněna, pokud poplatník daně z příjmů fyzických osob
a)
použije tyto prostředky na obstarání vlastní bytové potřeby do konce zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal, nebo
b)
použil částku odpovídající získaným prostředkům na obstarání vlastní bytové potřeby před jejich získáním, nejdříve však ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém poplatník tyto prostředky získal.
(4)
Nedojde-li ke splnění podmínky pro osvobození příjmu spočívající v použití získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém poplatník prostředky získal.
(5)
Nedojde-li v případě bytové potřeby uvedené v odstavci 1 písm. b) bodu 1 k zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém marně uplynula lhůta pro zahájení výstavby; pozbyde-li poplatník pozemek před uplynutím lhůty pro zahájení výstavby, je tento příjem příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník tento pozemek pozbyl.“.
7.
V § 10 odst. 5 se věty devátá a desátá zrušují.
8.
V § 15 odst. 3 se věta druhá zrušuje a ve větě poslední se slova „podle písmen a) až h)“ zrušují.
9.
V § 15 odst. 4 se číslo „300 000“ nahrazuje číslem „150 000“.
10.
V § 15 odst. 4 se slova „odstavci 3“ nahrazují textem „§ 4b odst. 1“, slova „uzavření úvěrové smlouvy“ se nahrazují slovy „nabytí pozemku“ a slova „odstavce 3 písm.“ se nahrazují textem „§ 4b odst. 1 písm.“.
11.
V § 24 odst. 2 písm. ch) se slova „a daň z nabytí nemovitých věcí“ a slova „a to i v případě zaplacení ručitelem,“ zrušují, slova „byly zaplaceny“ se nahrazují slovy „byla zaplacena“ a slovo „nejsou“ se nahrazuje slovem „není“.
12.
V § 24 odst. 2 písm. u) se slova „, daň z nabytí nemovitých věcí zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovité věci, která byla ve společném jmění manželů“ zrušují.
13.
V § 38k odst. 5 písm. e) bodě 2 se slova „uvedený v § 15 odst. 3“ zrušují.
14.
V § 38k odst. 5 písm. e) bodě 3 se číslo „300 000“ nahrazuje číslem „150 000“.
15.
V § 38l odst. 1 písm. c) až g) se text „§ 15 odst. 3“ nahrazuje textem „§ 4b odst. 1“.
16.
V § 38l odst. 1 písm. d) se slovo „koupi“ nahrazuje slovy „úplatné nabytí“ a slova „uzavření úvěrové smlouvy“ se nahrazují slovy „nabytí pozemku“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti čl. III, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III.
2.
Došlo-li k nabytí nemovité věci přede dnem nabytí účinnosti čl. III, na příjem z pozbytí této nemovité věci podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. III, se použije osvobození podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III.
3.
Na úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou a z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem použitých na financování bytové potřeby podle § 15 odst. 3 písm. a) až g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III, obstarané před 1. lednem 2021 se použijí § 15 odst. 3 a 4, § 38k odst. 5 písm. e) a § 38l odst. 1 písm. b) až g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III.
4.
Na úroky zaplacené ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru poskytnutého bankou a z úvěru poskytnutého stavební spořitelnou nebo bankou v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem vynaložených na splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v § 15 odst. 3 písm. a) až g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III, obstaraných před 1. lednem 2021 se použijí § 15 odst. 3 a 4, § 38k odst. 5 písm. e) a § 38l odst. 1 písm. b) až g) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III.
5.
Na daň z nabytí nemovitých věcí zaplacenou poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a ručitelem podle zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., ve znění účinném před 1. listopadem 2016, se použije § 10 odst. 5 věty devátá a desátá, § 24 odst. 2 písm. ch) a § 24 odst. 2 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. III.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Finanční správě České republiky
Čl. V
V § 11 odst. 8 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se slova „a daně z nabytí nemovitých věcí“ zrušují.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Pro správu daně z nabytí nemovitých věcí, u níž daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 11 odst. 8 zákona č. 456/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Čl. VII
V § 1 odst. 4 zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 188/2016 Sb., se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až i) se označují jako písmena d) až h).
Čl. VIII
Přechodné ustanovení
Pro přijímání a poskytování mezinárodní spolupráce při správě daně z nabytí nemovitých věcí, u níž vznikla daňová povinnost přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 164/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. IX
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. III a IV, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 403/2020 Sb. | Zákon č. 403/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 13. 10. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 163/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o státní památkové péči
* ČÁST TŘETÍ - Změna horního zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
* ČÁST SEDMÁ - Změna lesního zákona
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o vysokých školách
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o integrovaném záchranném systému
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o hospodaření energií
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna energetického zákona
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o odpadech
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna vodního zákona
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna správního řádu
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna školského zákona
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o elektronických komunikacích
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o vyvlastnění
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o ochraně ovzduší
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací
* ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna atomového zákona
* ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (283/2021 Sb.)
403
ZÁKON
ze dne 29. září 2020,
kterým se mění zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací
Čl. I
Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění zákona č. 209/2011 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 178/2014 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb. a zákona č. 237/2020 Sb., se mění takto:
1.
Na konci názvu zákona se doplňují slova „(liniový zákon)“.
2.
V § 1 odst. 4 úvodní části ustanovení se za slova „politikou územního rozvoje“ vkládají slova „, územním rozvojovým plánem“ a za slova „zásadami územního rozvoje“ se vkládají slova „a stavby s nimi související“.
3.
V § 1 odst. 4 písm. b) se za slovo „instalovaném“ vkládá slovo „elektrickém“.
4.
V § 1 se na konci textu odstavce 5 doplňují slova „a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek“.
5.
V § 1 se doplňuje odstavec 6, který včetně poznámek pod čarou č. 17 až 19 zní:
„(6)
Přípoloží se pro účely tohoto zákona rozumí podzemní stavba infrastruktury elektronických komunikací, která se přikládá
a)
ke stavbě pozemní komunikace17) nebo dráhy18), nebo
b)
k podzemní stavbě kanalizace, energetického vedení, veřejného osvětlení, produktovodu nebo vedení sítě elektronických komunikací19).
17)
§ 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
18)
§ 2 odst. 1 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.
19)
§ 2 písm. h) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
V § 2 odst. 3 se za slovo „platnosti“ vkládá slovo „územního“ a slova „o povolení stavby“ se nahrazují slovy „, stavebního povolení a společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje (dále jen „společné povolení“)20),“.
Poznámka pod čarou č. 20 zní:
„20)
Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
7.
V § 2 odstavec 5 zní:
„(5)
V řízení podle tohoto zákona nebo stavebního zákona, které je řízením s velkým počtem účastníků, se oznámení o zahájení řízení doručuje veřejnou vyhláškou. Jednotlivě se oznámení o zahájení řízení doručuje pouze účastníkům řízení podle § 85 odst. 2 písm. a), § 94k písm. c) a d) a § 109 písm. b) až d) stavebního zákona (dále jen „dotčení vlastníci“), žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, je-li účastníkem řízení, a dotčeným orgánům. Dotčeným vlastníkům neznámého pobytu nebo sídla a dotčeným vlastníkům, jimž se nepodařilo oznámení o zahájení řízení doručit postupem podle § 24 správního řádu, jakož i dotčeným vlastníkům, kteří nejsou známi, se doručuje veřejnou vyhláškou, ve které se dotčení vlastníci identifikují označením dotčených pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí, ustanovení § 32 odst. 2 a 3 správního řádu se ve vztahu k těmto dotčeným vlastníkům neuplatní. Ostatní písemnosti se doručují jednotlivě pouze žadateli, obci, na jejímž území má být záměr uskutečněn, je-li účastníkem řízení, a dotčeným orgánům; ostatním účastníkům řízení se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž se tito účastníci poučí v oznámení o zahájení řízení, je-li jim doručováno jednotlivě. Pokud se doručuje jednotlivě do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.“.
8.
V § 2 odst. 6 se číslo „60“ nahrazuje číslem „30“ a slova „podle správního řádu“ se zrušují.
9.
V § 2 odst. 7 větě druhé se za slovo „prostředí“ vkládají slova „nebo jednotného závazného stanoviska k zásahu do přírody a krajiny“.
10.
V § 2 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Vyžaduje-li záměr stavby dopravní nebo energetické infrastruktury vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, může žadatel k žádosti o vydání rozhodnutí v řízení podle stavebního zákona, kterým se má umístit či povolit taková stavba dopravní nebo energetické infrastruktury, místo smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury připojit vyjádření těchto vlastníků k vybudování nové nebo úpravě stávající veřejné dopravní nebo technické infrastruktury.“.
11.
V § 2b se odstavce 1 a 2 zrušují.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 1 a 2.
12.
V § 2c nadpis zní:
„Řízení o vydání územního rozhodnutí a společného povolení u vybraných staveb energetické infrastruktury a staveb infrastruktury elektronických komunikací“.
13.
V § 2c odstavec 1 zní:
„(1)
Stavební úřad vydává na žádost stavebníka předběžnou informaci o podmínkách pro vydání rozhodnutí o umístění vybrané stavby energetické infrastruktury nebo stavby infrastruktury elektronických komunikací nebo společného povolení pro takovou stavbu, včetně požadavků na údaje, podklady a obsah dokumentace, které má stavebník předložit k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění takové stavby nebo společného povolení pro takovou stavbu.“.
14.
V § 2c odst. 2 se slova „společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,“ nahrazují slovy „vydání rozhodnutí o umístění stavby podle odstavce 1 nebo společného povolení pro takovou stavbu“.
15.
V § 2c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Stavební úřad řízení přeruší, pokud stavebník požádal dotčený orgán o vydání závazného stanoviska a toto závazné stanovisko nebylo před podáním žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení vydáno a marně neuplynula lhůta pro jeho vydání.“.
16.
V § 2c odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Stavební úřad, je-li žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby podle odstavce 1 nebo společného povolení pro takovou stavbu úplná, nařídí společné jednání s dotčenými orgány, je-li nezbytné k zajištění chybějících závazných stanovisek dotčených orgánů anebo k jejich koordinaci v případě, kdy jsou závazná stanoviska protichůdná.“.
17.
V § 2c odst. 3 větě druhé se za slovo „uplatní“ vkládá slovo „chybějící“.
18.
V § 2c odstavec 4 zní:
„(4)
Dotčený orgán si může vyhradit vydání závazného stanoviska v prodloužené lhůtě 30 dnů ode dne konání společného jednání. Pokud není závazné stanovisko vydáno v této lhůtě, považuje se za souhlasné a bez podmínek. K později vydanému závaznému stanovisku se nepřihlíží. Ustanovení § 4 odst. 10 stavebního zákona se použije obdobně.“.
19.
V § 2c se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Jde-li o stavbu podle odstavce 1, která se má uskutečnit ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, provede řízení ten z nich, u kterého jako prvního byla podána žádost, a o této skutečnosti bezodkladně informuje stavební úřad, v jehož správním obvodu se má stavba též uskutečnit.“.
20.
§ 2d se včetně nadpisu zrušuje.
21.
V § 2f větě první se za slovo „dopravní“ vkládají slova „, vodní nebo energetické“ a slova „oprávněným investorem“ se nahrazují slovy „vlastníkem, správcem nebo provozovatelem veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury (dále jen „oprávněný investor“)“.
22.
V § 2g odst. 1, 4 a 5 se za slova „stavby dopravní“ vkládají slova „nebo vodní“.
23.
V § 2h se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
K podání žádosti o odnětí nebo o omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa podle lesního zákona pro účely stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury, pro kterou je stanoven účel vyvlastnění zákonem, se vyjádření vlastníka a nájemce nebo pachtýře dotčených pozemků určených k plnění funkcí lesa nevyžaduje.“.
24.
V § 2i se doplňují odstavce 3 a 4, které včetně poznámek pod čarou č. 21 a 22 znějí:
„(3)
Stavba přípolože nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas stavebního úřadu21), ani závazné stanovisko orgánu státní památkové péče22), pokud
a)
ochranné pásmo přípolože nepřekročí hranici ochranného pásma stavby, v jehož prostoru se přípolož přikládá, a
b)
stavebník přípolože a stavebník stavby, ke které se přípolož přikládá, uzavřeli dohodu o přípoloži, v níž sjednali svá práva a povinnosti při provádění stavby a následném provozování obou staveb a určili jejich vzájemnou polohu.
(4)
Přípolož je samostatnou stavbou, která je technicky oddělena od stavby, ke které se přípolož přikládá. V řízeních a postupech podle stavebního zákona týkajících se stavby, ke které se přikládá přípolož, se k přípoloži nepřihlíží.
21)
§ 76 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
22)
§ 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.“.
25.
Za § 2i se vkládá nový § 2j, který zní:
㤠2j
(1)
Dokumentaci pro vydání společného povolení přikládanou k žádosti o vydání společného povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Dokumentace obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů, dokladovou část a, jde-li o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, rovněž dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.
(2)
V případě postupu podle odstavce 1 je stavebník povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.
(3)
Podrobnosti obsahu dokumentace podle odstavce 1 věty druhé stanoví Ministerstvo dopravy vyhláškou.“.
26.
V § 3 odst. 6 se za slovo „dopravní“ vkládá slovo „, vodní“ a číslo „90“ se nahrazuje číslem „60“.
27.
V § 3b odst. 1 písm. b) se číslo „1,15“ nahrazuje číslem „1,5“.
28.
V § 3b odst. 2 větě druhé se slova „účinného ke dni odeslání návrhu kupní smlouvy“ zrušují a slova „k tomuto dni“ se nahrazují slovy „ke dni určení ceny ve znaleckém posudku“.
29.
V § 3b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Oprávněný investor je oprávněn nechat vyhotovit jediný znalecký posudek pro více pozemků či staveb určených pro stavbu dopravní infrastruktury, tak aby znalecký posudek pokryl celé území dotčené stavbou nebo některou jeho část.“.
30.
V § 3b se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy nejdříve ke dni
a)
odeslání návrhu kupní smlouvy, nebo
b)
nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se záměr povoluje v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí
podle toho, který z výše uvedených dní nastane dříve.
(4)
Cena pozemku, s výjimkou stavebních pozemků, určená ve znaleckém posudku vyhotoveném podle odstavců 2 a 3 se pro splnění podmínky přípustnosti vyvlastnění podle zákona o vyvlastnění, spočívající v povinnosti nejprve učinit návrh na získání potřebných práv k pozemku dohodou, považuje za cenu ve výši obvyklé ceny pozemku8), a to po dobu 3 let ode dne, ke kterému byla ve znaleckém posudku určena.“.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 5 až 9.
31.
V § 3b se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Pokud právnická osoba podle věty první hospodaří s majetkem státu, je vyloučena možnost poskytnout za práva získaná podle § 3a peněžité nebo jiné plnění.“.
32.
V § 3b odst. 7 úvodní části ustanovení se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.
33.
V § 3b odst. 8 se číslo „5“ nahrazuje číslem „7“.
34.
V § 3b odst. 9 se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“.
35.
V § 4 se odstavec 1 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 2.
36.
V § 4a odst. 1 se za slovo „dopravní“ vkládají slova „, vodní nebo energetické“ a za slovo „vymezené“ se vkládají slova „v územním rozvojovém plánu nebo“.
37.
Za § 4a se vkládá nový § 4b, který zní:
㤠4b
Pro stavby energetické infrastruktury neuvedené v příloze k tomuto zákonu se použije § 4a odst. 1 a 3 až 8 obdobně.“.
38.
Za § 4b se vkládá nový § 4c, který zní:
㤠4c
(1)
Oprávněný investor může společně s žádostí o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) a b), požádat stavební úřad příslušný k vedení řízení podle stavebního zákona o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a spočívajícího v odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo jejich části potřebné k uskutečnění takové stavby dopravní infrastruktury.
(2)
K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 musí být přiložen znalecký posudek, podle kterého oprávněný investor navrhuje výši náhrady za odnětí vlastnického práva, vyhotovený obdobně podle § 3b s tím, že cena pozemku nebo stavby se ve znaleckém posudku určí vždy nejdříve ke dni podání žádosti podle odstavce 1. K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 se nepřikládá rozhodnutí podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona o vyvlastnění, je-li jeho vydání předmětem žádosti podle odstavce 1.
(3)
V případě podání žádostí podle odstavce 1 vede stavební úřad vyvlastňovací řízení společně s řízením o žádosti o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba dopravní infrastruktury uvedená v § 1 odst. 2 písm. a) a b). Stavební úřad rozhodne o žádosti podle stavebního zákona, a pokud žádosti podle stavebního zákona vyhoví, rozhodne zároveň ve společném rozhodnutí o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a. Splnění podmínky podle § 3 odst. 1 věty druhé a § 5 odst. 1 zákona o vyvlastnění se pro vydání mezitímního rozhodnutí podle věty druhé nevyžaduje. Ústní jednání se před vydáním mezitímního rozhodnutí podle věty druhé nenařizuje. Na výrok společného rozhodnutí, kterým bylo vydáno mezitímní rozhodnutí, se § 4a uplatní obdobně. Po nabytí právní moci výroku společného rozhodnutí, kterým bylo vydáno mezitímní rozhodnutí, pokračuje stavební úřad ve vyvlastňovacím řízení o zbytku věci obdobně podle zákona o vyvlastnění, pokud tento zákon nestanoví jinak; o zbytku věci se vede s každým vyvlastňovaným samostatné řízení.
(4)
Zálohu na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5 uhradí oprávněný investor ve výši podle § 3b. Výši náhrady za vyvlastnění určí stavební úřad podle § 3b. Kromě náhrady uvedené v předchozí větě náleží vyvlastňovanému též náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání a dalších obdobných nákladů, které vyvlastňovaný účelně vynaloží následkem a v souvislosti s vyvlastněním. Náhrada za odnětí vlastnického práva se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle odstavce 2, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen. Náhrada za omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě se stanoví ve výši podle znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5, v opačném případě se náhrada stanoví ve výši podle § 3b odst. 5 věty první, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen.“.
39.
Za § 4c se vkládá nový § 4d, který zní:
㤠4d
(1)
Stavebník může společně s žádostí o vydání rozhodnutí podle stavebního zákona, kterým se umisťuje nebo povoluje stavba energetické infrastruktury uvedená v § 1 odst. 4 písm. a) a b), požádat stavební úřad příslušný k vedení řízení podle stavebního zákona o vydání mezitímního rozhodnutí podle § 4a spočívajícího v odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě nebo jejich části potřebné k uskutečnění takové stavby energetické infrastruktury. Ustanovení § 4c odst. 3 se použije obdobně.
(2)
K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 musí být přiložen znalecký posudek, podle kterého vyvlastnitel navrhuje výši náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu. K žádosti o vydání mezitímního rozhodnutí podle odstavce 1 se nepřikládá rozhodnutí podle § 18 odst. 3 písm. b) zákona o vyvlastnění, je-li jeho vydání předmětem žádosti podle odstavce 1.
(3)
Zálohu na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5 uhradí vyvlastnitel ve výši stanovené na základě znaleckého posudku podle odstavce 2. Náhrada za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží stavebnímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu byla zaplacena záloha na náhradu za vyvlastnění podle § 4a odst. 5, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle odstavce 2, o tom musí být vyvlastňovaný ve společném rozhodnutí poučen.“.
40.
Na konci textu § 5d se doplňují slova „; to neplatí, jestliže stavba projektu společného zájmu energetické infrastruktury nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona“.
41.
V příloze v bodě 1.2 se text „I/12“ nahrazuje textem „I/9,I/12,I/13,I/23“ a za text „I/49,“ se vkládá text „I/50, I/57,“.
42.
V příloze se doplňují body 5 až 8, které znějí:
„5.
Elektroenergetická vedení
vedení 400 kV Vernéřov - Vítkov
vedení 400 kV Vítkov - Přeštice
vedení 400 kV Přeštice - Kočín
vedení 400 kV Kočín - Mírovka
vedení 400 kV připojující
vedení 400 kV Řeporyje - Prosenice do elektrické stanice Mírovka
vedení 400 kV Výškov - Čechy Střed - Praha Sever
vedení 400 kV Hradec - Výškov - Babylon - Bezděčín
vedení 400 kV Hradec - Chrást - Přeštice
vedení 400 kV Čechy Střed - Chodov
vedení 400 kV Nošovice - Prosenice - Otrokovice - Sokolnice - Slavětice - Dasný a Slavětice - Čebín
vedení 400 kV Otrokovice - státní hranice se Slovenskou republikou
vedení 400 kV Nošovice - Vratimov - Dětmarovice
vedení 110 kV Česká Lípa - Varnsdorf
6.
Plynárenská vedení
VTL Plynovod DN 1000 Tvrdonice - Bezměrov
7.
Výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více
nový jaderný zdroj v lokalitě Temelín
nový jaderný zdroj v lokalitě Dukovany
8.
Vodní infrastruktura
vodní dílo Nové Heřminovy
vodní dílo Skalička
vodní dílo Vlachovice
vodní dílo Kryry
vodní dílo Senomaty
vodní dílo Šanov.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
V případě, že stavba dopravní infrastruktury byla umístěna územním rozhodnutím, které nabylo právní moci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, lze vést společné řízení a vydat společné povolení, jímž se mění územní rozhodnutí a povoluje stavba, za předpokladu, že k žádosti o vydání společného povolení bude přiložena dokumentace podle § 2j zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 2j zákona č. 416/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a ustanovení stavebního zákona o společném územním a stavebním řízení se použijí obdobně. Bylo-li společné povolení podle věty první zrušeno v přezkumném řízení nebo rozhodnutím soudu, dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí správního orgánu nebo soudu se platnost územního rozhodnutí prodlužuje tak, že uplyne za 2 roky ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí správního orgánu nebo soudu.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o státní památkové péči
Čl. III
V § 26 odst. 2 písm. c) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 186/2006 Sb., se za slova „politice územního rozvoje“ vkládají slova „, územnímu rozvojovému plánu“.
ČÁST TŘETÍ
Změna horního zákona
Čl. IV
V § 15 odst. 2 větě první zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 386/2005 Sb. a zákona č. 186/2006 Sb., se za slova „politice územního rozvoje“ vkládají slova „, územnímu rozvojovému plánu“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Čl. V
V § 40 odst. 6 písm. i) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 451/2016 Sb., se za slova „politice územního rozvoje“ vkládají slova „, územnímu rozvojovému plánu“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Čl. VI
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 347/1992, zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 79 odst. 3 písm. s) se za slova „politice územního rozvoje“ vkládají slova „, územnímu rozvojovému plánu“.
2.
V části sedmé se za hlavu první vkládá nová hlava druhá, která zní:
„HLAVA DRUHÁ
§ 82a
Jednotné závazné stanovisko k zásahu do přírody a krajiny podle liniového zákona
(1)
Je-li k umístění nebo provedení záměru stavby dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury podle liniového zákona, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, třeba více závazných stanovisek nebo vyjádření vydávaných podle tohoto zákona, vydá orgán ochrany přírody na základě žádosti investora namísto jednotlivých závazných stanovisek nebo vyjádření jednotné závazné stanovisko k zásahu do přírody a krajiny (dále jen „jednotné závazné stanovisko“); to neplatí v případě stanoviska podle § 45i odst. 1.
(2)
V případě, že umístění nebo provedení záměru podle odstavce 1, k němuž má být vydáno jednotné závazné stanovisko, vyžaduje povolení výjimky ze zákazu stanoveného tímto zákonem nebo stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků, lze povolit takovou výjimku nebo stanovit takový odchylný postup jen na základě souhlasu orgánu ochrany přírody. Orgán ochrany přírody se k možnosti povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu vyjádří v jednotném závazném stanovisku a, lze-li povolit výjimku nebo stanovit odchylný postup, může současně stanovit další podmínky pro povolení výjimky nebo stanovení odchylného postupu; v případě, že na základě jednotného závazného stanoviska má být povolena výjimka ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů nebo stanoven odchylný postup, uvede v jednotném závazném stanovisku údaje podle § 5b odst. 3 písm. a) až d). Povolení výjimky ze zákazů stanovených tímto zákonem nebo stanovení odchylného postupu, včetně stanovení případných dalších podmínek, je součástí výrokové části rozhodnutí vydávaného v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení, ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí nebo ve stavebním řízení vedeném podle liniového zákona.
(3)
V případě povolení výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů a pro stanovení odchylného postupu platí pro obsah rozhodnutí podle odstavce 2 obdobně § 5b odst. 3; povinnosti uvedené v § 5b odst. 5 platí obdobně pro orgán ochrany přírody a pro osobu, které byla tato výjimka povolena. V případě výjimky ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů povolené podle odstavce 2 informuje orgán ochrany přírody Ministerstvo životního prostředí o povolení podle § 5b odst. 5 poté, co od stavebního úřadu obdrží stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí, jehož je povolení výjimky součástí, s vyznačením právní moci.
(4)
Jednotné závazné stanovisko vydává v případě, že má být zamýšlená stavba nebo její část umístěna na území národního parku nebo jeho ochranného pásma, správa národního parku. Jednotné závazné stanovisko vydává v případě, že má být zamýšlená stavba nebo její část umístěna na území Chráněné krajinné oblasti Šumava, Správa národního parku Šumava a v případě, že má být zamýšlená stavba nebo její část umístěna na území Chráněné krajinné oblasti Labské Pískovce, Správa národního parku České Švýcarsko. Jednotné závazné stanovisko vydává v případě, že má být zamýšlená stavba nebo její část umístěna na území chráněné krajinné oblasti, na území národní přírodní rezervace nebo jejího ochranného pásma mimo území národního parku, nebo na území národní přírodní památky nebo jejího ochranného pásma mimo území národní parku, Agentura.
(5)
Jednotné závazné stanovisko vydává v případě, že má být zamýšlená stavba nebo její část umístěna na území vojenského újezdu, újezdní úřad.
(6)
V ostatních případech vydává jednotné závazné stanovisko krajský úřad. Jsou-li zamýšlenou stavbou dotčeny zájmy chráněné tímto zákonem na území více krajů, Ministerstvo životního prostředí určí, který krajský úřad bude příslušný k vydání jednotného závazného stanoviska.“.
Dosavadní hlava druhá se označuje jako hlava třetí.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
1.
Pokud je jednotné závazné stanovisko podle § 82a zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáváno pro záměry staveb dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury podle liniového zákona, pro které byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podána žádost o vydání závazného stanoviska nebo vyjádření podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nahrazuje jednotné závazné stanovisko pouze ta závazná stanoviska nebo vyjádření, která nejsou vydávána na základě žádostí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Pokud je jednotné závazné stanovisko podle § 82a zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vydáváno pro záměry staveb dopravní, vodní nebo energetické infrastruktury podle liniového zákona, pro které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení podle zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uplatní se postup podle § 82a odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pouze na ta rozhodnutí, která nejsou vydávána v řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Čl. VIII
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb., zákona č. 184/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 4 se za slovo „ploch“ vkládají slova „a koridorů“.
2.
V § 7 odst. 5 písm. a) se za slovo „účel“ vkládají slova „platným územním rozvojovým plánem,“.
3.
V § 9 odst. 5 se vkládají nová písmena a) a b), která znějí:
„a)
veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury33) umísťovaný v koridoru vymezeném v platném územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,
b)
umísťovaný na zastavitelné ploše vymezené v platném územním rozvojovém plánu na základě vyhodnocení umístění záměru, odborně stanoveného odhadu výměry zabírané zemědělské půdy a jejího zařazení do tříd ochrany,“.
Dosavadní písmena a) až e) se označují jako písmena c) až g).
4.
V § 17 písm. a) se za slova „stanovisko k“ vkládají slova „územnímu rozvojovému plánu,“.
ČÁST SEDMÁ
Změna lesního zákona
Čl. IX
V § 49 odst. 3 písm. c) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 186/2006 Sb., se za slova „politice územního rozvoje“ vkládají slova „, územnímu rozvojovému plánu“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o pozemních komunikacích
Čl. X
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb. a zákona č. 162/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 37 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.
2.
Za § 37 se vkládá nový § 37a, který včetně nadpisu zní:
㤠37a
Rušení přejezdů
(1)
Na žádost vlastníka dráhy nebo pozemní komunikace povolí příslušný silniční správní úřad zrušení přejezdu, pokud k přístupu k nemovitostem, k němuž je využívána pozemní komunikace, je možné využít jinou vhodnou trasu, která
a)
není delší o více než 5 km a
b)
nevede přes přejezd s nižším stupněm zabezpečení.
(2)
Účastníkem řízení o povolení zrušení přejezdu je vlastník pozemní komunikace, vlastník dráhy a obec, na jejímž území se rušený přejezd nachází.
(3)
Silniční správní úřad si před vydáním rozhodnutí vyžádá závazné stanovisko
a)
Policie České republiky k posouzení vhodnosti trasy podle odstavce 1, jde-li o zrušení přejezdu na silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, a
b)
drážního správního úřadu k posouzení stupně zabezpečení přejezdu, má-li trasa podle odstavce 1 vést přes přejezd.“.
3.
V § 40 odst. 4 písm. b) se za slovo „zřízení“ vkládají slova „nebo zrušení“.
Čl. XI
Přechodné ustanovení
Řízení pravomocně neskončená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posoudí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o vysokých školách
Čl. XII
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 39 odst. 6 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; Akreditační úřad vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena“.
2.
V § 39a odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; Akreditační úřad vydá stanovisko do 30 dnů ode dne, kdy mu byla výzva ministerstva doručena“.
3.
V § 39a odst. 2 větě třetí se za slova „stanoviska k udělení státního souhlasu“ vkládají slova „a Akreditační úřad toto potvrzení nebo změnu stanoviska vydá do 60 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena“.
4.
V § 78 odst. 6 větě druhé a v § 78 odst. 7 větě třetí se slovo „i“ nahrazuje slovem „nebo“.
5.
V § 78 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Orgány uvedené ve větách první a druhé vydávají stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o stanovisko doručena.“.
6.
V § 78 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Orgány uvedené ve větách první a třetí vydávají povolení do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o povolení doručena.“.
7.
V § 83 odst. 2 písm. f) se za slova „souhlasu a“ vkládají slova „k typu vysoké školy podle § 2 odst. 3 a 6,“.
8.
V § 83 odst. 2 se na konci textu písmene f) doplňují slova „a v rámci této součinnosti vydává stanoviska podle § 83c odst. 2 písm. h)“.
9.
V § 83 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Stanoviska k typu vysoké školy a stanoviska vyžádaná v rámci součinnosti při posuzování splnění podmínek uvedených v § 93f odst. 5 písm. a) a v § 93h odst. 5 písm. a) Akreditační úřad vydává do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost o stanovisko doručena.“.
10.
V § 93f odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „; uznávací orgán vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena“.
11.
V § 93f odst. 4 větě druhé se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
12.
V § 93f odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena“.
13.
V § 93h odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „; uznávací orgán vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena“.
14.
V § 93h odst. 4 větě druhé se slovo „a“ nahrazuje slovem „nebo“.
15.
V § 93h odst. 4 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vydá stanovisko do 90 dnů ode dne, kdy mu byla žádost ministerstva doručena“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o integrovaném záchranném systému
Čl. XIII
V § 7 odst. 2 písm. h) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se za slovo „rozvoje“ vkládají slova „a územnímu rozvojovému plánu“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. XIV
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 80 odst. 1 se písmeno r) ve znění
„r)
uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik.“
zrušuje.
2.
V § 80 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno za), které zní:
„za)
uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územnímu rozvojovému plánu z hlediska ochrany veřejného zdraví včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o hospodaření energií
Čl. XV
V § 11 odst. 1 písm. j) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., se za slova „politice územního rozvoje“ vkládají slova „, územnímu rozvojovému plánu“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna energetického zákona
Čl. XVI
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 670/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 211/2011 Sb., zákona č. 299/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 90/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 104/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 152/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 1/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 písm. b) se na konci textu bodu 20 doplňují slova „; těžební plynovod je zřizován a provozován ve veřejném zájmu“.
2.
V § 2 odst. 2 písm. b) se na konci textu bodu 26 doplňují slova „; výrobna zemního plynu je zřizována a provozována ve veřejném zájmu“.
3.
V § 3 odstavec 2 zní:
„(2)
Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, výroba elektřiny ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba zemního plynu, provozování těžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a provozování stavby přenosové soustavy, přepravní soustavy, distribuční soustavy, výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu4e).“.
4.
V § 16 písm. g) se za slova „politice územního rozvoje“ vkládají slova „, územnímu rozvojovému plánu“.
5.
V § 23 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Výrobce elektřiny je povinen si zajistit vlastnické právo nebo zřídit věcné břemeno k cizí nemovitosti nebo její části umožňující zřízení nebo provozování výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, a stavby související, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu; v případě, že vlastník nemovitosti není znám nebo určen nebo je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), rozhodne příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného výrobce elektřiny o odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle jiného právního předpisu4e).“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
6.
V § 24 odst. 4 větě první, § 25 odst. 4 větě první, § 57 odst. 2 větě první, § 58 odst. 2 větě první, § 59 odst. 2 větě první, § 60 odst. 2 větě první a v § 76 odst. 7 větě první se za slova „vlastníkem nemovitosti“ vkládají slova „za jednorázovou náhradu“.
7.
V § 28 odst. 5 a v § 91 odst. 2 písm. c) se text „§ 23 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 23 odst. 3“.
8.
V § 30a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Žadatel je jediným účastníkem řízení.“.
9.
V § 30a odst. 3 se na konci textu písmene f) doplňují slova „, je-li pro danou výrobnu elektřiny energetický posudek podle zákona o hospodaření energií zpracováván“.
10.
V § 30a se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Autorizace není podkladem pro vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení ani jiného rozhodnutí podle stavebního zákona nebo podle jiného právního předpisu.“.
11.
V § 30b odst. 1 písm. g) se slova „a na naplňování cílů Národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů“ zrušují.
12.
V § 30b se doplňuje odstavec 2, který zní:
„(2)
Je-li předmětem žádosti o udělení autorizace výstavba jaderné elektrárny, může být údaj o instalovaném výkonu a údaj o energetické účinnosti podle odstavce 1 písm. b) uveden mezní hodnotou. Ministerstvo může vyhláškou stanovit, že v žádosti o udělení autorizace na výstavbu jaderné elektrárny mohou být mezní hodnotou uvedeny rovněž další údaje.“.
13.
V § 30c odst. 2 se za slovo „údajů“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. a) až c)“, slovo „žádosti“ se nahrazuje slovem „rozhodnutí“ a slova „či jiné závažné skutečnosti vztahující se k udělené autorizaci“ se zrušují.
14.
V § 30c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
V případech podle § 30b odst. 2 obsahuje rozhodnutí o udělení autorizace mezní hodnotu údaje takto uvedeného v žádosti o udělení autorizace. V těchto případech držitel autorizace oznámí ministerstvu konkrétní hodnoty daných údajů před zahájením výstavby předmětné výrobny elektřiny. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení autorizace se v těchto případech nevydává, pokud upřesněná hodnota údaje nepřekračuje mezní hodnotu uvedenou v rozhodnutí o udělení autorizace.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
15.
V § 30d se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Pro účely odstavce 1 písm. a) je v případě podle § 30c odst. 4 rozhodující údaj o maximálním instalovaném výkonu stanovený v rozhodnutí o udělení autorizace. Ustanovení odstavce 1 písm. a) se neuplatní v případě, že držitel autorizace požádal o územní rozhodnutí již před nabytím právní moci rozhodnutí o udělení autorizace.“.
16.
V § 96 se doplňuje odstavec 11, který včetně poznámky pod čarou č. 47 zní:
„(11)
Pokud se pro stanovení náhrady za zřízení věcného břemene podle tohoto zákona zpracovává znalecký posudek, určí se náhrada ve výši ceny práva odpovídajícího věcnému břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu47).
47)
§ 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění zákona č. 303/2013 Sb.“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí
Čl. XVII
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb., zákona č. 163/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 216/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 436/2009 Sb., zákona č. 38/2012 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 256/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 326/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 10i odst. 1 větě první a v § 10i odst. 2 větě první se za slova „politiky územního rozvoje“ vkládají slova „, územního rozvojového plánu“.
2.
V § 21 písm. k) se za slova „politiky územního rozvoje“ vkládají slova „a územního rozvojového plánu“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o odpadech
Čl. XVIII
V § 72 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 34/2008 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 184/2014 Sb., zákona č. 223/2015 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se na konci textu písmene s) doplňují slova „a územnímu rozvojovému plánu“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna vodního zákona
Čl. XIX
V § 108 odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 186/2006 Sb. a zákona č. 181/2008 Sb., se za slova „politice územního rozvoje“ vkládají slova „, územnímu rozvojovému plánu“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
Čl. XX
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 3 se za slova „politiky územního rozvoje“ vkládají slova „, územního rozvojového plánu“.
2.
V § 4 se na konci textu odstavce 7 doplňují slova „a územní rozvojový plán“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna správního řádu
Čl. XXI
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 176/2018 Sb. a zákona č. 12/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 149 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Správní orgán příslušný k vydání závazného stanoviska vydá závazné stanovisko bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy byl o vydání závazného stanoviska požádán. K této lhůtě se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ.
(5)
Nemá-li žádost o vydání závazného stanoviska předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve správní orgán žadatele k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků žádosti. Neodstraní-li žadatel vady žádosti, které brání vydání závazného stanoviska, správní orgán písemně sdělí žadateli, že závazné stanovisko nemůže být vydáno. Po dobu odstraňování vad žádosti lhůta pro vydání závazného stanoviska neběží. Ode dne odstranění vad žádosti počne běžet nová lhůta pro vydání závazného stanoviska.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 6 až 9.
2.
V § 149 odst. 7 se za větu druhou vkládají věty „Pokud nelze závazné stanovisko potvrdit nebo změnit bezodkladně, nadřízený správní orgán potvrdí nebo změní závazné stanovisko nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání jeho potvrzení nebo změny. K této lhůtě se připočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ohledání na místě nebo jde-li o zvlášť složitý případ.“.
3.
V § 149 odst. 8 se za větu první vkládá věta „Přezkumné řízení lze zahájit do 1 roku od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno; závazné stanovisko nelze v přezkumném řízení zrušit nebo změnit po uplynutí 15 měsíců od právní moci rozhodnutí, které bylo závazným stanoviskem podmíněno.“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna školského zákona
Čl. XXII
V § 104 odst. 1 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 189/2008 Sb., se slovo „souhlasem“ nahrazuje slovy „souhlasným stanoviskem“, slova „s předchozím stanoviskem“ se nahrazují slovy „s předchozím souhlasným stanoviskem“, slovo „zda“ se nahrazuje slovem „že“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo vnitra nebo příslušný uznávací orgán vydávají stanoviska podle věty první do 90 dnů ode dne, kdy jim byla žádost o stanovisko doručena.“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o elektronických komunikacích
Čl. XXIII
V § 102 odst. 2 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 194/2017 Sb., se text „1,0 m“ nahrazuje textem „0,5 m“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o vyvlastnění
Čl. XXVI
Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 405/2012 Sb., zákona č. 49/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 169/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud se doručuje do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy vyvlastnitel odeslal návrh na uzavření smlouvy prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.“.
2.
V § 5 odst. 2 písm. a) se slovo „a“ zrušuje.
3.
V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
informaci o možnosti vyvlastňovaného podle § 20 odst. 1 předložit vyvlastňovacímu úřadu znalecký posudek.“.
4.
V § 6 se za slova „k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě,“ vkládají slova „jakož i účinky nařízení výkonů rozhodnutí a exekučních příkazů v rozsahu týkajícím se vyvlastňovaného pozemku nebo stavby,“.
5.
V § 10 odst. 1 písm. b) se slovo „břemenu8)“ nahrazuje slovy „břemenu zjištěné podle oceňovacího předpisu8)“.
Poznámka pod čarou č. 8 zní:
„8)
§ 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
6.
V § 10 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Obdobně se postupuje pro účely stanovení náhrady za zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu.“.
7.
V § 20 odstavec 1 zní:
„(1)
Náhrada se stanoví na základě znaleckého posudku vyhotoveného na žádost vyvlastňovaného, pokud jej vyvlastňovaný předloží vyvlastňovacímu úřadu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy bylo vyvlastňovanému doručeno uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení, v opačném případě se náhrada stanoví na základě znaleckého posudku podle § 5 odst. 2 písm. a) vyhotoveného na žádost vyvlastnitele; ustanovení § 10 odst. 4 tím není dotčeno.“.
8.
V § 22 odst. 1 se slova „o něm byli účastníci řízení a další osoby, jejichž přítomnosti je třeba, uvědoměni nejméně 30 dnů přede dnem, kdy se má konat.“ nahrazují slovy „se konalo nejpozději ve lhůtě do 60 dnů od odeslání uvědomění o zahájení vyvlastňovacího řízení. O ústním jednání uvědomí účastníky řízení nejméně 15 dnů před jeho konáním.“.
9.
V § 24 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „do 30 dnů ode dne konání ústního jednání“.
10.
V § 24 odst. 2 se za slovo „splněny,“ vkládají slova „do 30 dnů ode dne konání ústního jednání“.
Čl. XXVII
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí a práva a povinnosti se posoudí podle zákona č. 184/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o ochraně ovzduší
Čl. XXVIII
V § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, se za slova „politice územního rozvoje“ vkládají slova „, územnímu rozvojovému plánu“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací
Čl. XXIX
V § 10 zákona č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud oprávněná osoba uzavřela dohodu o přípoloži podle liniového zákona8), nahrazuje tato dohoda smlouvu o koordinaci stavebních prací.“.
Poznámka pod čarou č. 8 zní:
„8)
§ 2i odst. 3 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna atomového zákona
Čl. XXX
Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 117 odstavec 3 zní:
„(3)
Každá obec obdrží jednorázový příspěvek z jaderného účtu ve výši
a)
1 000 000 Kč, pokud Správa podala žádost o stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v katastrálním území obce; příspěvek nelze poskytnout opakovaně,
b)
60 000 000 Kč, pokud na jejím katastrálním území bylo stanoveno chráněné území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech; v kalendářním roce, v němž byl obci poskytnut tento příspěvek, nelze poskytnout příspěvek podle odstavce 1 písm. b).“.
2.
V § 117 odst. 4 písm. c) se číslo „4“ nahrazuje číslem „3“.
Čl. XXXI
Přechodná ustanovení
1.
Příspěvek podle § 117 odst. 3 písm. a) náleží obci, pokud Správa podala žádost o stanovení průzkumného území pro ukládání radioaktivního odpadu v katastrálním území obce ode dne 1. 1. 2017 do dne 31. 12. 2018.
2.
Tento příspěvek převede Správa obci do 3 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXXII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 422/2020 Sb. | Zákon č. 422/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 117/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 22. 10. 2020, datum účinnosti 1. 11. 2020, částka 170/2020
* Čl. I - Zákon č. 117/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 11. 2020
422
ZÁKON
ze dne 14. října 2020,
kterým se mění zákon č. 117/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 117/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se mění takto:
1.
V části třetí se za článek III vkládá nový článek IV, který včetně nadpisu zní:
„Čl. IV
Přechodné ustanovení
Správnímu poplatku nepodléhá vydání českého národního průkazu průvodce I. a II. stupně, jde-li o žádosti o vydání českého národního průkazu průvodce podané do 28. února 2021.“.
Dosavadní článek IV se označuje jako článek V.
2.
V části čtvrté čl. V se slova „1. listopadu 2020“ nahrazují slovy „1. ledna 2021“ a slova „1. ledna 2021“ se nahrazují slovy „1. března 2021“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. listopadu 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 437/2020 Sb. | Zákon č. 437/2020 Sb.
Zákon o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii
Vyhlášeno 30. 10. 2020, datum účinnosti 30. 10. 2020, částka 179/2020
* § 1 - Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti státních sociálních dávek1).
* § 2 - Úprava některých podmínek nároku na přídavek na dítě a jeho výplatu
* § 2a - Úprava nároku na přídavek na dítě ve zvýšené výměře
* § 3 - Úprava některých podmínek nároku na příspěvek na bydlení a na jeho výplatu
* § 4 - Úprava podmínek nároku na zvýšení příspěvku na péči
* § 4a - Úprava nároku na dávky státní sociální podpory a zvýšení příspěvku na péči v době epidemie
* § 4b - Úprava nároků v souvislosti s náhradou za vykonání pracovní povinnosti
* § 5 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2021 (40/2021 Sb.)
437
ZÁKON
ze dne 29. října 2020
o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti státních sociálních dávek1).
§ 2
Úprava některých podmínek nároku na přídavek na dítě a jeho výplatu
(1)
Pro nárok na výplatu přídavku na dítě pro období od 1. října 2020 do 31. prosince 2020, jde-li o přídavek na dítě vyplácený k 30. září 2020, a pro stanovení jeho výše se vychází z příjmů a dalších skutečností rozhodných pro nárok na přídavek na dítě, ze kterých byla určena výše přídavku na dítě vypláceného ke dni 30. září 2020, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět druhé až čtvrté § 51 odst. 1 a 2 zákona o státní sociální podpoře se nepoužijí.
(2)
Pokud byly pro nárok na přídavek na dítě vyplácený k 30. září 2020, jeho výplatu a stanovení jeho výše do dne účinnosti tohoto zákona Úřadu práce České republiky - krajským pobočkám a pobočce pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) doloženy skutečnosti rozhodné pro nárok na přídavek na dítě a jeho výši pro období čtvrtého kalendářního čtvrtletí roku 2020, vychází se při stanovení nároku a výše přídavku na dítě z těchto skutečností; ustanovení odstavce 1 se nepoužije.
(3)
Pro období od 1. října 2020 do 31. prosince 2020 se ustanovení § 61 odst. 1 a 3 zákona o státní sociální podpoře nepoužijí; to neplatí, postupuje-li se podle odstavce 2 nebo je-li podána v tomto období nová žádost o přídavek na dítě.
§ 2a
Úprava nároku na přídavek na dítě ve zvýšené výměře
Jestliže některé ze společně posuzovaných osob podle § 7 zákona o státní sociální podpoře vznikl nárok na ošetřovné, považuje se pro účely nároku na přídavek na dítě ve zvýšené výměře od splátky náležející za kalendářní měsíc leden 2021 až do splátky náležející za kalendářní měsíc září 2021 podmínka uvedená v § 18 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře za splněnou, a to v tom kalendářním měsíci, ve kterém této společně posuzované osobě vznikl nárok na ošetřovné. Nárok na ošetřovné podle věty první krajská pobočka Úřadu práce ověří z údajů z informačních systémů pojištění upravených v zákoně o nemocenském pojištění v souladu s § 63 zákona o státní sociální podpoře.
§ 3
Úprava některých podmínek nároku na příspěvek na bydlení a na jeho výplatu
(1)
Pro nárok na výplatu příspěvku na bydlení pro období od 1. října 2020 do 31. prosince 2020, jde-li o příspěvek na bydlení vyplácený k 30. září 2020, a pro stanovení jeho výše se vychází z příjmů a dalších skutečností rozhodných pro nárok na příspěvek na bydlení, ze kterých byla určena výše příspěvku na bydlení vypláceného ke dni 30. září 2020, není-li dále stanoveno jinak. Ustanovení vět třetí až šesté § 51 odst. 5 zákona o státní sociální podpoře se nepoužijí.
(2)
Pokud byly do dne účinnosti tohoto zákona krajské pobočce Úřadu práce doloženy skutečnosti rozhodné pro nárok na příspěvek na bydlení a jeho výši pro období čtvrtého kalendářního čtvrtletí roku 2020, vychází se při stanovení nároku a výše příspěvku na bydlení z těchto skutečností; ustanovení odstavce 1 se nepoužije.
(3)
Pro období od 1. října 2020 do 31. prosince 2020 se ustanovení § 61 odst. 1 a 3 zákona o státní sociální podpoře nepoužijí; to neplatí, postupuje-li se podle odstavce 2 nebo je-li podána v tomto období žádost o příspěvek na bydlení.
§ 4
Úprava podmínek nároku na zvýšení příspěvku na péči
Pro nárok na zvýšení příspěvku na péči pro období od 1. října 2020 do 31. prosince 2020, jde-li o zvýšení příspěvku na péči vyplácené k 30. září 2020, se vychází z příjmů a dalších skutečností rozhodných pro nárok na zvýšení příspěvku na péči, ze kterých bylo přiznáno zvýšení příspěvku na péči vyplácené ke dni 30. září 2020. Ustanovení § 12 odst. 4 a § 21 odst. 2 písm. a), c) a e) zákona o sociálních službách se nepoužijí.
§ 4a
Úprava nároku na dávky státní sociální podpory a zvýšení příspěvku na péči v době epidemie
Pro účely zjišťování příjmu rozhodného při přiznání dávek státní sociální podpory poskytovaných v závislosti na výši příjmu a zvýšení příspěvku na péči podle § 12 zákona o sociálních službách se pro splátky dávek náležejících za kalendářní měsíce leden 2021 až září 2021 za příjem nepovažuje ošetřovné.
§ 4b
Úprava nároků v souvislosti s náhradou za vykonání pracovní povinnosti
(1)
Pro účely zjišťování příjmu rozhodného při přiznání dávek státní sociální podpory poskytovaných v závislosti na výši příjmu a zvýšení příspěvku na péči podle § 12 zákona o sociálních službách se pro splátky dávek náležejících za kalendářní měsíce březen 2020 až prosinec 2021 za příjem nepovažuje náhrada za vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci dle § 35 krizového zákona.
(2)
Dávka přiznaná nebo vyplacená před účinností § 4b odst. 1 tohoto zákona v nižší částce, než by náležela při použití § 4b odst. 1 tohoto zákona, a dávka nepřiznaná, nezvýšená nebo nevyplacená, ačkoli by při použití § 4b odst. 1 přiznána, zvýšena či vyplacena být měla, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení při použití § 4b odst. 1 náleží, nejpozději však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala.
§ 5
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie. |
Zákon č. 438/2020 Sb. | Zákon č. 438/2020 Sb.
Zákon o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 30. 10. 2020, datum účinnosti 30. 10. 2020, částka 179/2020
* ČÁST PRVNÍ - POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVNÉHO V SOUVISLOSTI S MIMOŘÁDNÝMI OPATŘENÍMI PŘI EPIDEMII (§ 1 — § 10)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění (§ 11 — § 11)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 12 — § 12)
Aktuální znění od 30. 4. 2021 (183/2021 Sb.)
438
ZÁKON
ze dne 29. října 2020
o úpravách poskytování ošetřovného v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
POSKYTOVÁNÍ OŠETŘOVNÉHO V SOUVISLOSTI S MIMOŘÁDNÝMI OPATŘENÍMI PŘI EPIDEMII
§ 1
(1)
Pro účely tohoto zákona se mimořádným opatřením při epidemii rozumí
a)
krizové opatření vyhlášené orgánem krizového řízení podle krizového zákona a mimořádné opatření vydané orgánem ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření infekčních onemocnění, pokud se tato opatření týkají zákazu osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů v zařízeních a školách nebo jejich částech uvedených v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů v důsledku onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „onemocnění COVID-19“),
b)
nařízení karantény dítěti nebo osobě uvedené v § 3 odst. 1 písm. b) v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19,
c)
opatření podle školského zákona nebo prováděcích právních předpisů, kterým došlo k uzavření zařízení (jeho části) uvedeného v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a v § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů a které bylo přijato v přímé souvislosti s onemocněním COVID-19.
(2)
Nároky podle tohoto zákona vznikají a trvají jen v době platnosti mimořádného opatření při epidemii, nejdéle však do 30. června 2021.
(3)
Nestanoví-li se v tomto zákoně jinak, platí zákon o nemocenském pojištění.
(4)
Tento zákon se použije na právní vztahy, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie v oblasti sociálního zabezpečení1).
§ 2
(1)
Za nařízení příslušného orgánu o uzavření zařízení podle § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a podle § 70 odst. 2 písm. f) bodu 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se považuje též opatření uvedené v § 1 odst. 1 písm. c).
(2)
Zařízením podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění a podle § 70 odst. 2 písm. f) bodů 1 a 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se rozumí též zařízení určené pro péči o osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách.
(3)
Pro nárok na ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění a pro nárok na ošetřovné podle tohoto zákona se po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii neuplatní § 39 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění, a jde-li o zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti, též § 39 odst. 5 písm. g) zákona o nemocenském pojištění.
§ 3
(1)
Nárok na ošetřovné má též zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu péče o
a)
nezaopatřené dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby aspoň ve stupni I (lehká závislost) podle zákona o sociálních službách a nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o důchodovém pojištění,
b)
osobu ve věku nad 10 let, která je umístěna v zařízení uvedeném v § 2 odst. 2, ale toto zařízení nemůže navštěvovat z důvodu mimořádného opatření při epidemii,
c)
nezaopatřené dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle školského zákona, jde-li o dítě se závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem4), kterému bylo vydáno doporučení školského poradenského zařízení za účelem stanovení podpůrných opatření pro jeho vzdělávání5) (dále jen „dítě se speciálními vzdělávacími potřebami“), jestliže nemůže navštěvovat školu z důvodu mimořádného opatření při epidemii.
(2)
Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce nebo zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti, která je zaměstnáním malého rozsahu, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění v kalendářním měsíci, v němž vznikla potřeba péče, mají nárok na ošetřovné též, pokud byli účastni nemocenského pojištění aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně předcházejících kalendářnímu měsíci, v němž vznikla potřeba péče.
(3)
Nárok na ošetřovné, na které vznikl nárok podle tohoto zákona, zaniká skončením zaměstnání.
(4)
Nárok na výplatu ošetřovného není v období školních prázdnin a volných dnů vyhlášených ředitelem školy v průběhu školního roku.
(5)
Ošetřovné se nevyplácí za dny pracovního klidu v kalendářním týdnu, pokud zaměstnanci v tomto týdnu nevznikl nárok na výplatu ošetřovného ani za 1 kalendářní den, který měl být pro zaměstnance pracovním dnem v kalendářním týdnu a v němž potřeba péče trvala.
(6)
Podmínkou nároku na ošetřovné je, že nezaopatřené dítě nebo osoba podle odstavce 1 nebo dítě mladší 10 let, jde-li o ošetřovné podle § 39 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2 zákona o nemocenském pojištění, žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě péče o toto dítě nebo o tuto osobu jejím příbuzným v linii přímé nebo v linii vedlejší podle § 772 občanského zákoníku.
§ 4
(1)
Podpůrčí doba u ošetřovného se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy nebo jejich části z důvodu mimořádného opatření při epidemii uvedeného v § 1 odst. 1 písm. a) nebo c), a o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény uvedené v § 1 odst. 1 písm. b).
(2)
V rámci podpůrčí doby stanovené podle odstavce 1 je možné vystřídání podle § 39 odst. 4 věty první zákona o nemocenském pojištění i vícekrát, přičemž vystřídání není možné v jednom kalendářním dnu; podmínky nároku na ošetřovné a rozhodné období se přitom u každého oprávněného posuzují ke dni prvního převzetí péče.
(3)
Při výplatě ošetřovného za podpůrčí dobu prodlouženou podle odstavce 1 se postupuje obdobně podle § 110 zákona o nemocenském pojištění.
(4)
Výše ošetřovného za kalendářní den činí po dobu platnosti mimořádného opatření při epidemii 80 % denního vyměřovacího základu.
§ 5
(1)
Ošetřovné se vyplácí za jednotlivé kalendářní měsíce, a to za dny péče vykázané na předepsaném tiskopisu; v případě vystřídání podle § 4 odst. 2 se na tomto tiskopisu uvádějí též dny, v nichž o dítě nebo jinou osobu pečoval druhý oprávněný.
(2)
Při uplatnění nároku na výplatu ošetřovného podle § 109 odst. 5 písm. b) zákona o nemocenském pojištění v případě uzavření zařízení uvedeného v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a § 2 odst. 2 nebo jeho části na základě nařízení příslušných orgánů se potvrzení o uzavření tohoto zařízení nahrazuje prohlášením zaměstnance, který žádá o dávku; to platí obdobně pro trvání nebo ukončení tohoto uzavření. V žádosti o dávku se uvede jméno, příjmení a rodné číslo dítěte a název a adresa zařízení, které dítě navštěvuje. Nárok na výplatu ošetřovného v případě uvedeném v § 3 odst. 1 písm. c) se dále osvědčuje potvrzením školy s uvedením, že jde o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm. c). Ustanovení § 97 odst. 1 věty poslední a § 106 zákona o nemocenském pojištění, jde-li o potvrzení o uzavření zařízení podle věty první, se nepoužijí.
(3)
Zaměstnavatel je povinen na předepsaném tiskopisu potvrdit skutečnosti rozhodné pro nárok na ošetřovné v případě zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 2. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění.
(4)
Škola je povinna na žádost zaměstnance potvrdit pro účely ošetřovného, že se jedná o dítě se speciálními vzdělávacími potřebami podle § 3 odst. 1 písm. c). Porušení povinnosti podle věty první a podle § 6 věty první se považuje za porušení povinnosti podle § 106 zákona o nemocenském pojištění.
§ 5a
Zaměstnanec prokazuje splnění podmínky podle § 3 odst. 6 čestným prohlášením.
§ 6
Zařízení uvedené v § 39 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona o nemocenském pojištění a § 2 odst. 2 sděluje pro účely kontroly na žádost orgánu nemocenského pojištění údaje potřebné pro ověření skutečností uvedených v § 5 odst. 2. Žádosti se podávají a údaje se sdělují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup, nedojde-li mezi zařízením a orgánem nemocenského pojištění k jiné dohodě.
§ 7
(1)
U zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru činí výše ošetřovného nejméně 400 Kč za kalendářní den. Má-li tento zaměstnanec sjednánu kratší pracovní nebo služební dobu2) než stanovenou týdenní pracovní nebo služební dobu3), činí výše ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou jako součin částky 400 Kč a koeficientu zkrácení pracovní doby. Koeficient zkrácení pracovní doby se určí jako podíl kratší pracovní nebo služební doby a stanovené týdenní pracovní nebo služební doby a zaokrouhluje se na 3 platná desetinná místa; přitom se vychází z údaje o stanovené týdenní pracovní nebo služební době a kratší pracovní nebo služební době ke dni účinnosti mimořádného opatření podle § 1 odst. 1 písm. a) a c) nebo ke dni nařízení karantény podle § 1 odst. 1 písm. b).
(2)
Uplatňuje-li zaměstnanec v pracovním nebo služebním poměru nárok na ošetřovné z více zaměstnání a v žádném z těchto zaměstnání pracovní nebo služební doba neodpovídá stanovené týdenní pracovní nebo služební době, činí výše ošetřovného za kalendářní den nejméně částku stanovenou postupem podle odstavce 1 vět druhé a třetí, je-li výše ošetřovného za kalendářní den vypočtená z denního vyměřovacího základu stanoveného podle § 20 zákona o nemocenském pojištění nižší než 400 Kč. Koeficientem zkrácení pracovní doby je součet těchto koeficientů stanovených podle odstavce 1 věty třetí pro tato zaměstnání; tento koeficient může mít maximálně hodnotu 1.
(3)
Pro účely stanovení výše ošetřovného podle odstavců 1 a 2 je zaměstnavatel povinen uvést na předepsaném tiskopisu údaj o stanovené týdenní pracovní nebo služební době zaměstnance a při kratší pracovní nebo služební době koeficient zkrácení pracovní doby vypočtený postupem uvedeným v odstavci 1 větě třetí. Porušení této povinnosti se považuje za porušení povinnosti podle § 97 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění.
(4)
Ustanovení odstavců 1 a 2 se použije jen při stanovení výše ošetřovného, na které vznikl nárok z důvodu péče o dítě nebo o osobu uvedenou v § 3 odst. 1 písm. b) z důvodu vyhlášení mimořádného opatření při epidemii podle § 1 odst. 1, nejdříve však v období ode dne 14. října 2020.
§ 8
(1)
Nárok na služební volno s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů má též příslušník bezpečnostního sboru, který nemůže vykonávat službu z důvodu péče o dítě nebo osobu v případech uvedených v § 3 odst. 1.
(2)
Doba služebního volna s poskytnutím služebního příjmu podle § 71 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů se prodlužuje o dobu, po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii uvedeného v § 1 odst. 1 písm. a) nebo c), a o dobu, po kterou trvalo nařízení karantény uvedené v § 1 odst. 1 písm. b).
§ 9
Pro účely důchodového pojištění se za dobu uvedenou v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a) zákona o důchodovém pojištění považuje i doba poskytování ošetřovného podle tohoto zákona.
§ 10
(1)
Podle § 4 odst. 1 se postupuje i v případě, že podpůrčí doba podle zákona o nemocenském pojištění již uplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Podle § 8 odst. 2 se postupuje i v případě, že služební volno bylo již ze stejného důvodu vyčerpáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Podle tohoto zákona se postupuje i při posuzování nároků na ošetřovné za období od 5. října 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Ošetřovné vyplacené za kalendářní dny v období ode dne 5. října 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona v nižší výši, než je výše ošetřovného stanovená podle § 4 odst. 4 tohoto zákona, se bez žádosti doplatí do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
§ 11
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb. a zákona č. 300/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 96 se za větu druhou vkládá věta „Zaměstnavatel je dále povinen po dobu uvedenou ve větě první uschovávat originály žádostí svých zaměstnaných osob, jde-li o dávky podle § 4 písm. b) až f), a dalších podkladů, jejichž kopie předal okresní správě sociálního zabezpečení postupem podle § 97 odst. 1 věty druhé.“.
2.
V § 97 odstavec 1 zní:
„(1)
Zaměstnavatel je povinen přijímat žádosti svých zaměstnaných osob o dávky, s výjimkou nemocenského, a další podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu a neprodleně je spolu s údaji potřebnými pro výpočet dávek předávat okresní správě sociálního zabezpečení. Žádosti a podklady podle věty první zaměstnavatel převede do elektronické podoby a aspoň ve formě prosté kopie je předává okresní správě sociálního zabezpečení datovou zprávou způsobem uvedeným v § 162 odst. 1; pro předávání žádostí a podkladů platí ustanovení § 162 odst. 2 písm. a) v části věty první za středníkem a § 162 odst. 3 písm. b) obdobně. Údaje pro výpočet dávek zaměstnavatel zasílá v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou okresní správou sociálního zabezpečení. Jde-li o žádost o otcovskou, předává zaměstnavatel tuto žádost okresní správě sociálního zabezpečení podle věty první neprodleně po uplynutí podpůrčí doby podle § 38b, a jde-li o žádost o ošetřovné, předává zaměstnavatel tuto žádost po uplynutí podpůrčí doby podle § 40 nebo po vydání potvrzení o trvání potřeby ošetřování podle § 69 písm. a).“.
3.
V § 97 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pro předávání podkladů pro stanovení nároku na nemocenské platí odstavec 1 věta druhá obdobně.“.
4.
V § 97 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Podklady uvedené v tomto odstavci zaměstnavatel nemusí předávat okresní správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě postupem podle odstavce 1.“.
5.
V § 97 odst. 7 se za slovo „odstavci“ vkládá text „1 a“.
6.
V § 109 se za odstavec 8 vkládá nový odstavec 9, který zní:
„(9)
Jde-li o zaměstnané osoby, za žádost o dávku podle odstavce 1 písm. b) se považuje též prostá kopie žádosti, kterou zaměstnavatel předal okresní správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě postupem podle § 97 odst. 1; to platí obdobně též pro podklady potřebné pro stanovení nároku na dávky a jejich výplatu podle odstavce 3 písm. c) a odstavců 4 až 8.“.
Dosavadní odstavec 9 se označuje jako odstavec 10.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení § 5 odst. 2 věty poslední ve slovech „§ 97 odst. 1 věty poslední a“ a § 11, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti.
2)
§ 80 zákoníku práce.
3)
§ 79 zákoníku práce.
§ 99 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.
4)
§ 16 odst. 9 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
5)
§ 15 odst. 2 a 5 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 448/2020 Sb. | Zákon č. 448/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí
Vyhlášeno 2. 11. 2020, datum účinnosti 2. 11. 2020, částka 181/2020
* Čl. I - Zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí, se mění takto:
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 2. 11. 2020
448
ZÁKON
ze dne 29. října 2020,
kterým se mění zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 247/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 na oblast kulturních akcí, se mění takto:
1.
V § 2 se slova „31. října 2020“ nahrazují slovy „30. září 2021“.
2.
V § 3 odst. 1 se slova „před nabytím účinnosti tohoto zákona“ zrušují.
3.
V § 3 odst. 2 a v § 5 odst. 2 písm. b) se číslo „2021“ nahrazuje číslem „2022“.
4.
V § 4 odst. 1 se slovo „března“ nahrazuje slovem „prosince“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Není-li dále stanoveno jinak, právní vztahy a práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí podle zákona č. 247/2020 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Zákon č. 247/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije rovněž na vstupné za kulturní akci podle § 2 zákona č. 247/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které bylo uhrazeno zákazníkem nebo v jeho prospěch ode dne 19. května 2020 do dne bezprostředně předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 450/2020 Sb. | Zákon č. 450/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 2. 11. 2020, datum účinnosti 3. 11. 2020, částka 181/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o investičních pobídkách
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 3. 11. 2020
450
ZÁKON
ze dne 29. října 2020,
kterým se mění zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o investičních pobídkách
Čl. I
Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 62/2005 Sb., zákona č. 443/2005 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 84/2015 Sb. a zákona č. 210/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Na žádost příjemce investiční pobídky, který prokáže, že v důsledku šíření onemocnění COVID-19 nemůže splnit všeobecné podmínky ve lhůtách stanovených v odstavci 3 písm. a), b) nebo c), může ministerstvo lhůtu podle odstavce 3 prodloužit nejdéle o 2 roky. Žádost musí být podána nejméně 30 dnů před uplynutím lhůty podle odstavce 3.“.
2.
V § 6a odst. 7 písm. a) se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.
3.
V § 7 odst. 3 se za slova „rozhodnutí o příslibu“ doplňují slova „nebo k datu uplynutí 5 let od vydání rozhodnutí o příslibu, byla-li lhůta podle § 2 odst. 7 prodloužena“.
4.
V § 7 odst. 4 se ve větě druhé za slova „rozhodnutí o příslibu“ doplňují slova „nebo, byla-li lhůta podle § 2 odst. 7 prodloužena, po 10 letech ode dne vydání rozhodnutí o příslibu“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení § 2 odst. 7 zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije obdobně i pro příjemce investiční pobídky, kterým bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Lhůta uvedená v § 6a odst. 7 písm. a) zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro příjemce investiční pobídky ve formě hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci, u kterých lhůta uvedená v § 6a odst. 7 písm. a) zákona č. 72/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neuplynula přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. III
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb. a zákona č. 386/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 35a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „V případě, že byla prodloužena lhůta pro splnění všeobecných podmínek podle zvláštního právního předpisu67), je prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, nejpozději zdaňovací období, ve kterém tato prodloužená lhůta uplynula.“.
2.
V § 35b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „V případě, že byla prodloužena lhůta pro splnění všeobecných podmínek podle zvláštního právního předpisu67), je prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, nejpozději zdaňovací období, ve kterém tato prodloužená lhůta uplynula.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 35a odst. 3 věty druhé a § 35b odst. 4 věty druhé zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí i pro poplatníky, kterým byl poskytnut příslib investiční pobídky podle zákona o investičních pobídkách přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. V
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 451/2020 Sb. | Zákon č. 451/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2
Vyhlášeno 2. 11. 2020, datum účinnosti 3. 11. 2020, částka 181/2020
* Čl. I - Zákon č. 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2, se mění
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 3. 11. 2020
451
ZÁKON
ze dne 29. října 2020,
kterým se mění zákon č. 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 228/2020 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhů Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., vyplývajících z ručení za dluhy z úvěrů v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV-2, se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2 se slova „30. června 2024“ nahrazují slovy „31. prosince 2027“.
2.
V § 3 písm. a) se číslo „2020“ nahrazuje slovy „2021, pokud ze sdělení Evropské komise týkajícího se podmínek státní podpory ekonomiky v reakci na pandemii COVID-193) neplyne doba kratší,“ a slovo „provoznímu“ se zrušuje.
Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3)
Sdělení Komise C(2020) 1863 Dočasný rámec pro opatření státní podpory na podporu hospodářství při stávajícím šíření koronavirové nákazy COVID-19 ze dne 19. března 2020, v platném znění.“.
3.
V § 3 písm. c) bodech 1 a 2 se slovo „provoznímu“ zrušuje.
4.
V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „poskytnutého“ vkládají slova „Českomoravskou záruční a rozvojovou“ a za slovo „bankou“ se vkládá text „, a.s.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 3 písm. a) zákona č. 228/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pouze na dluhy Českomoravské záruční a rozvojové banky, a.s., které vzniknou z ručení za dluhy z úvěrů sjednaných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 460/2020 Sb. | Zákon č. 460/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 13. 11. 2020, datum účinnosti 13. 11. 2020, částka 189/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby
* ČÁST DRUHÁ - Změna insolvenčního zákona
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 13. 11. 2020
460
ZÁKON
ze dne 10. listopadu 2020,
kterým se mění zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, a zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby
Čl. I
Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, se mění takto:
1.
V § 12 odst. 2 se slova „31. prosince 2020“ nahrazují slovy „30. června 2021“.
2.
V § 14 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, případně jiným opatřením přijatým Českou republikou do 30. června 2021 v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného novým koronavirem SARS CoV-2“.
3.
V § 23 odst. 1 se slova „30. června 2020“ nahrazují slovy „31. ledna 2021“.
4.
V § 24 odst. 1 se slova „Do 30. června 2020“ nahrazují slovy „Do 31. ledna 2021“.
5.
V § 27 odst. 1 se slova „do 31. prosince 2020“ nahrazují slovy „do 28. února 2021“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
V řízeních o výkonu rozhodnutí a v exekučních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se § 23 a 24 zákona č. 191/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužijí, byl-li udělen příklep přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna insolvenčního zákona
Čl. III
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 191/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 127a odst. 1 se slova „31. srpna 2020“ nahrazují slovy „30. června 2021“ a slova „ke 12. březnu 2020“ se nahrazují slovy „k 5. říjnu 2020“.
2.
V § 127a odst. 2 písm. e) bodě 2 se slova „ke 12. březnu 2020“ nahrazují slovy „k 5. říjnu 2020“.
3.
V § 127a odst. 3 se za slovo „návrhu“ vkládají slova „ani dříve vyhlášeno mimořádné moratorium“.
4.
V § 127a se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Souhlas věřitelů s prodloužením mimořádného moratoria podle věty první se nevyžaduje, podal-li dlužník návrh na mimořádné moratorium do 31. srpna 2020.“.
5.
V § 418 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větami „Učiní tak po jednání, které insolvenční soud nařídí vždy, navrhl-li to insolvenční správce nebo věřitel nebo trvá-li na něm dlužník. Platí, že dlužník na jednání netrvá, jestliže se tak přes výzvu insolvenčního soudu nevyjádří do 10 dnů ode dne, kdy mu byla doručena. K tomuto jednání insolvenční soud předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 461/2020 Sb. | Zákon č. 461/2020 Sb.
Zákon o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Vyhlášeno 13. 11. 2020, datum účinnosti 14. 11. 2020, částka 189/2020
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - KOMPENZAČNÍ BONUS (§ 2 — § 10)
* ČÁST TŘETÍ - SPRÁVA KOMPENZAČNÍHO BONUSU (§ 11 — § 15)
* ČÁST ČTVRTÁ - ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ (§ 16 — § 16)
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST (§ 17 — § 17)
Aktuální znění od 24. 2. 2021 (82/2021 Sb.)
461
ZÁKON
ze dne 10. listopadu 2020
o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků bezprostředně souvisejících s omezením nebo zákazem podnikatelské činnosti v důsledku opatření přijatých orgány státní správy k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 (dále jen „kompenzační bonuskompenzační bonus“).
(2)
Za opatření podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona považuje také opatření přijaté jiným orgánem veřejné moci nebo k tomu oprávněnou osobou k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2, pokud toto opatření spočívá v zákazu nebo omezení činnosti nebo provozu zařízení, ve kterém jsou poskytovány zdravotní a sociální služby jejich poskytovatelem.
ČÁST DRUHÁ
KOMPENZAČNÍ BONUS
§ 2
Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné
(1)
Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění.
(2)
Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 5. října 2020 byl
a)
osobou podle odstavce 1, nebo
b)
osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po 12. březnu 2020.
§ 3
Subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným
(1)
Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má
a)
nejvýše 2 společníky, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž podíl není představován kmenovým listem, nebo
b)
pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodinyčleny jedné rodiny a jejichž podíl není představován kmenovým listem.
(2)
Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle odstavce 1 může být pouze ten, kdo
a)
splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 5. října 2020,
b)
byl ke dni 5. října 2020 daňovým
1.
rezidentem České republiky, nebo
2.
nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období, do něhož spadá příslušné bonusové obdobíbonusové období, podle § 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů.
(3)
Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém obdobíbonusovém období
a)
byla v úpadku nebo v likvidaci nebo
b)
byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
(4)
Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným,
a)
jejíž obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za skončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházející bonusovému obdobíbonusovému období nepřekročil částku 180 000 Kč, nebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 120 000 Kč,
b)
která nebyla ke dni 5. října 2020 daňovým rezidentem České republiky, nebo jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.
(5)
V případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění podmínek podle odstavců 1 až 4 ve vztahu ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně.
§ 4
Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je také osoba, která vykonávala v rozhodném období práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměrdohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 3 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnaneczaměstnanec a současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnaneczaměstnanec; to neplatí, pokud se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění.
(2)
Dohodou o práci konané mimo pracovní poměrDohodou o práci konané mimo pracovní poměr se pro účely tohoto zákona rozumí dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti podle zákoníku práce.
(3)
ZaměstnancemZaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnaneczaměstnanec podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.
§ 5
Společná ustanovení pro subjekt kompenzačního bonusu
(1)
Subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je daňovým subjektem.
(2)
Subjektem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu nemůže být osoba, která v bonusovém obdobíbonusovém období byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
(3)
Členy jedné rodinyČleny jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
(4)
Rozhodným obdobím je období od 1. června 2020 do 30. září 2020.
§ 6
Předmět kompenzačního bonusu
(1)
Předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu společníkem, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena opatřením podle § 1.
(2)
Předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je také výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu společníkem, a to v kalendářním dni, ve kterém byla tato činnost alespoň z 80 % vyloučena v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení opatřením podle § 1 vztahujícího se na
a)
odběratele zboží, služeb nebo jiných výstupů subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu, nejedná-li se o činnost subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu, jejíž výstupy lze bez zásadních obtíží poskytovat jinému odběrateli, nebo
b)
osobu, v jejíchž prostorách je činnost subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu vykonávána, nejedná-li se o činnost subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu, kterou lze bez zásadních obtíží vykonávat jinde.
(3)
Předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 2 je výkon činnosti podle odstavce 1 nebo 2 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.
(4)
Předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 3 je výkon činnosti podle odstavce 1 nebo 2 pouze, pokud se jedná o
a)
společnost s ručením omezeným, u níž převažující část příjmů v rozhodném období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností,
b)
subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností společnosti podle písmene a); přitom se zohlední pouze příjmy odpovídající podílu společníka v této společnosti a dále příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.
(5)
Pro splnění podmínky podle odstavců 3 a 4 lze namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti.
§ 7
Předmět kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je také výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměrdohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v kalendářním měsíci, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonuskompenzační bonus, pokud tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku bezprostředního zákazu nebo omezení jeho činnosti opatřením podle § 1.
(2)
Předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu podle § 4 je výkon práce podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném období plynula od zaměstnavatele podle odstavce 1; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.
(3)
Pro splnění podmínky podle odstavce 2 lze namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti.
(4)
Zaměstnavatelem podle odstavce 1 se rozumí zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu
a)
v rozhodném období uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměrdohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který mu za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a
b)
ke dni 5. října 2020 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměrdohodu o práci konané mimo pracovní poměr.
§ 8
Vyloučení nároku na kompenzační bonus
(1)
Subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu nevzniká nárok na
a)
podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonuskompenzační bonus,
b)
kompenzační bonuskompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost,
c)
kompenzační bonuskompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, s výjimkou
1.
podpory, která slouží k úhradě nájemného,
2.
podpory poskytované zaměstnavatelům,
3.
podpory poskytované v podobě dotace v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ.
d)
kompenzační bonuskompenzační bonus podle § 3 za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela
1.
v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu obdobnou kompenzačnímu bonusukompenzačnímu bonusu,
2.
z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou zaměstnavatelům v souvislosti se zmírněním některých hospodářských následků vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2.
(2)
Subjektu kompenzačního bonusukompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonuskompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze
a)
podle § 2, 3 nebo 4,
b)
jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným,
c)
jednou bez ohledu na počet činností podle § 6 odst. 1 nebo 2,
d)
jednou v případě, že vykonává činnost na základě více než jedné dohody o práci konané mimo pracovní poměrdohody o práci konané mimo pracovní poměr.
(3)
Kompenzační bonusKompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.
§ 9
Výše kompenzačního bonusu
Výše kompenzačního bonusukompenzačního bonusu činí 500 Kč za každý kalendářní den bonusového obdobíbonusového období.
§ 10
Bonusové období
(1)
Prvním bonusovým obdobímbonusovým obdobím je období od 5. října do 4. listopadu 2020.
(2)
Dojde-li k prodloužení doby trvání nouzového stavu trvajícího v rámci dosavadního bonusového obdobíbonusového období, je dalším bonusovým obdobímbonusovým obdobím období odpovídající době prodloužení nouzového stavu.
(3)
Podmínka pro vznik nároku na kompenzační bonuskompenzační bonus za poslední kalendářní den bonusového obdobíbonusového období, která je vázána na opatření podle § 1, se považuje za splněnou, také pokud je splněna pro předcházející kalendářní den.
ČÁST TŘETÍ
SPRÁVA KOMPENZAČNÍHO BONUSU
§ 11
Správa a správce kompenzačního bonusu
(1)
Kompenzační bonusKompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu.
(2)
Kompenzační bonusKompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
(3)
Správcem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus, (dále jen „správce bonusu“).
§ 12
Žádost o kompenzační bonus
(1)
Kompenzační bonusKompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonuskompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také
a)
čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonuskompenzační bonus,
b)
účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonuskompenzační bonus vyplacen,
c)
identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusukompenzačního bonusu,
d)
určení činnosti podle § 6 odst. 1 nebo 2 nebo § 7 odst. 1 a kalendářních dní bonusového obdobíbonusového období, v nichž byla tato činnost bezprostředně zakázána nebo omezena opatřením podle § 1.
(2)
Žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus se podává za bonusové obdobíbonusové období.
(3)
Žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus lze podat nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového obdobíbonusového období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonuskompenzační bonus zaniká.
(4)
Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu lze v případě žádosti o kompenzační bonuskompenzační bonus učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem bonusu.
(5)
Pokud je žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus podána ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.
§ 13
Žádost o kompenzační bonus v případě osoby činné na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus podle § 4 obsahuje kromě náležitostí podle § 12 také
a)
identifikaci zaměstnavatele, pokud na jeho straně nastaly důvody podle § 7 odst. 1,
b)
kopii dohody o práci konané mimo pracovní poměrdohody o práci konané mimo pracovní poměr podle § 4 odst. 1,
c)
kopii mzdového listu zahrnujícího kalendářní měsíce, kdy byl subjekt kompenzačního bonusukompenzačního bonusu účasten nemocenského pojištění na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměrdohody o práci konané mimo pracovní poměr podle písmene b) v rozhodném období.
(2)
Kopii mzdového listu podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit potvrzením od zaměstnavatele prokazujícím splnění podmínek podle § 4 odst. 1.
§ 14
Stanovení kompenzačního bonusu
(1)
Kompenzační bonusKompenzační bonus se stanoví za bonusové obdobíbonusové období.
(2)
Kompenzační bonusKompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonuskompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusukompenzačního bonusu a počtu dní bonusového obdobíbonusového období.
(3)
Zjistí-li správce bonusu na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonuskompenzační bonus a kompenzační bonuskompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusukompenzačního bonusu a částky nově zjištěné.
(4)
Ve lhůtě podle § 12 odst. 3 lze žádost o kompenzační bonuskompenzační bonus změnit. Dojde-li ke změně žádosti ještě před předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusukompenzačního bonusu do evidence daní, správce bonusu změnu zohlední v rámci tohoto předepsání. Dojde-li k pozdější změně žádosti, správce bonusu může na jejím základě doměřit daň nebo kompenzační bonuskompenzační bonus.
(5)
Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.
(6)
Ke zkrácení doby trvání zákazů a omezení v rámci opatření podle § 1 stanovených na dobu určitou, ke kterému došlo po dni podání žádosti o kompenzační bonuskompenzační bonus, která se k těmto zákazům a omezením vztahuje, se při posouzení splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonuskompenzační bonus nepřihlíží.
§ 15
Placení kompenzačního bonusu
(1)
Vyměřený kompenzační bonuskompenzační bonus správce bonusu předepíše do evidence daní. Kompenzační bonusKompenzační bonus se eviduje na samostatném osobním daňovém účtu daňového subjektu.
(2)
Přeplatek vzniklý předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusukompenzačního bonusu je vratitelným přeplatkem a správce bonusu jej vrátí daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusukompenzačního bonusu; úrok z vratitelného přeplatku v případě kompenzačního bonusukompenzačního bonusu nevzniká.
(3)
Vrácení přeplatku podle odstavce 2 se provede bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonuskompenzační bonus.
(4)
Kompenzační bonusKompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuciexekuci.
(5)
Poskytovatel platebních služeb může finanční prostředky odpovídající vyplacenému kompenzačnímu bonusukompenzačnímu bonusu vyplatit povinnému bez ohledu na to, že je veden výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. Tuto výplatu oznámí příslušnému orgánu provádějícímu výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci.
ČÁST ČTVRTÁ
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 16
Zvláštní ustanovení o osvobození od daně z příjmů
Od daně z příjmů fyzických osob je v roce 2021 osvobozen příjem z dotace v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 17
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 469/2020 Sb. | Zákon č. 469/2020 Sb.
Zákon o jednorázovém příspěvku důchodci v roce 2020 a o změně zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 23. 11. 2020, datum účinnosti 1. 12. 2020, částka 193/2020
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKON O JEDNORÁZOVÉM PŘÍSPĚVKU DŮCHODCI V ROCE 2020 (§ 1 — § 4)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění (§ 5 — § 5)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 6 — § 6)
Aktuální znění od 1. 1. 2022
469
ZÁKON
ze dne 13. listopadu 2020
o jednorázovém příspěvku důchodci v roce 2020 a o změně zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKON O JEDNORÁZOVÉM PŘÍSPĚVKU DŮCHODCI V ROCE 2020
§ 1
Jednorázový příspěvek důchodci (dále jen „příspěvek“) poskytne stát poživatelům důchodů jako finanční výpomoc.
§ 2
(1)
Nárok na příspěvek má fyzická osoba, které byl přiznán důchod z důchodového pojištění podle českých právních předpisů (dále jen „důchod“) na základě žádosti podané před 1. prosincem 2020 ode dne, který spadá do období před 1. prosinec 2020, pokud nárok na výplatu tohoto důchodu trval aspoň po část měsíce listopadu 2020 a v tomto měsíci nárok na výplatu tohoto důchodu nezanikl. Podmínka, že v listopadu 2020 nárok na výplatu důchodu trval a nezanikl, se považuje za splněnou, pokud před 1. prosincem 2020 zanikl nárok na důchod podle § 58 odst. 1 nebo § 61a zákona o důchodovém pojištění z důvodu vzniku nároku na výplatu jiného důchodu a nárok na výplatu tohoto jiného důchodu trval do konce listopadu 2020; jde-li o zánik nároku na invalidní důchod podle § 58 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, považuje se přitom za splněnou i podmínka podání žádosti o přiznání důchodu před 1. prosincem 2020.
(2)
Má-li poživatel důchodu nárok na výplatu více důchodů, náleží příspěvek jen jednou.
(3)
Výše příspěvku činí 5 000 Kč.
§ 3
(1)
Příspěvek vyplatí orgán sociálního zabezpečení, který je příslušný k výplatě důchodu. Příspěvek se vyplatí bez žádosti v prosinci 2020 v termínu určeném tímto orgánem. Jsou-li podmínky nároku na příspěvek podle § 2 odst. 1 splněny, avšak výplata důchodu nebyla zahájena v listopadu 2020, vyplatí se příspěvek nejpozději do 1 měsíce ode dne zahájení výplaty důchodu. Pokud se důchod vyplácí podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení na základě potvrzení o žití, vyplatí se příspěvek nejpozději do 2 měsíců od předložení tohoto potvrzení.
(2)
Příspěvek se vyplatí stejným způsobem, jakým se vyplácí důchod v listopadu 2020.
(3)
O nároku na příspěvek vydá orgán sociálního zabezpečení písemné rozhodnutí, jen podal-li oprávněný žádost o příspěvek v případě, že mu příspěvek nebyl v termínu uvedeném v odstavci 1 vyplacen, a tato žádost byla pro nesplnění podmínek nároku na příspěvek zamítnuta; nebyla-li tato žádost podána nejpozději do 30. června 2021, nárok na příspěvek zaniká. V řízení o vydání tohoto rozhodnutí se postupuje obdobně jako v řízení ve věcech důchodového pojištění, včetně podání námitek proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení. Oznámení o výplatě příspěvku se nevydává.
(4)
Nárok na příspěvek nepřechází na jiné osoby.
(5)
Neprávem vyplacený příspěvek se vrací příslušnému orgánu sociálního zabezpečení. Při vymáhání neprávem vyplaceného příspěvku se postupuje obdobně jako při vymáhání neprávem vyplaceného důchodu.
§ 4
(1)
Zjišťuje-li se pro účely jiných právních předpisů výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží.
(2)
Příspěvek nelze postihnout výkonem rozhodnutí.
(3)
Náklady na výplatu příspěvku včetně nákladů souvisejících s jeho výplatou se hradí ze státního rozpočtu.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
§ 5
V § 67 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 203/2017 Sb. a zákona č. 191/2018 Sb., odstavec 2 zní:
„(2)
Základní výměry a procentní výměry vyplácených důchodů se zvyšují od 1. ledna kalendářního roku, ve kterém dochází k zvýšení (dále jen „pravidelný termín“).“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 6
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2020, s výjimkou části druhé, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 481/2020 Sb. | Zákon č. 481/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 27. 11. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 196/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
* ČÁST DRUHÁ - Změna katastrálního zákona
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
481
ZÁKON
ze dne 13. listopadu 2020,
kterým se mění zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
Čl. I
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 295/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se slova „se jimi zajišťují podmínky“ nahrazují slovy „je cílem pozemkových úprav zajištění podmínek“.
2.
V § 3 odst. 2 se za větu třetí vkládají věty „V případě potřeby řešení vodohospodářských opatření [§ 9 odst. 8 písm. c)] může, se souhlasem ústředí, obvod pozemkových úprav tvořit více na sebe navazujících katastrálních území. Obvod pozemkových úprav může, se souhlasem ústředí, tvořit rovněž více katastrálních území v rámci jedné obce.“.
3.
V § 3 odst. 3 větě první se slova „, pozemky vodních toků a pozemky chráněné podle zvláštních předpisů6)“ zrušují, za větu první se vkládá věta „Pozemky zařazené do rezervy státních pozemků k uskutečnění rozvojových programů státu schválených vládou56) lze řešit v pozemkových úpravách jen se souhlasem příslušného správního úřadu.“, slova „druhu původních pozemků; nelze-li toto zjistit, oceňují se podle“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Souhlas s řešením pozemků se nevyžaduje u pozemků, které jsou v obvodu pozemkových úprav v katastru nemovitostí evidovány se způsobem využití pozemku jako ostatní komunikace.“.
Poznámka pod čarou č. 56 zní:
„56)
§ 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.
4.
V § 3 odst. 4 se slova „do doby vydání rozhodnutí podle § 11 odst. 4“ nahrazují slovy „až do zápisu práv na základě listin o vydání těchto pozemků podle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi57) do katastru nemovitostí“.
Poznámka pod čarou č. 57 zní:
„57)
Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi), ve znění pozdějších předpisů.“.
5.
V § 4 odstavec 1 zní:
„(1)
Pozemkové úpravy se provádějí formou komplexních a jednoduchých pozemkových úprav. Součástí komplexních pozemkových úprav je vždy plán společných zařízení (§ 9 odst. 8).“.
6.
V § 4 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 58 znějí:
„(2)
Pokud se pozemkové úpravy týkají jen části katastrálního území, provádějí se formou jednoduchých pozemkových úprav. V případě jednoduchých pozemkových úprav lze upustit od zpracování plánu společných zařízení, nejde-li o postup podle odstavce 3. Není-li součástí jednoduchých pozemkových úprav plán společných zařízení, vyhotoví se soupis změn druhů pozemků58) z důvodu zjištěných nesouladů, ke kterému se ve lhůtě 30 dnů vyjádří dotčené orgány.
(3)
Jednoduché pozemkové úpravy mohou být provedeny i bez výměny nebo přechodu vlastnických práv, za účelem umístění a realizace (§ 12) společných zařízení (§ 9 odst. 8) na pozemcích státu nebo obce. Součástí těchto jednoduchých pozemkových úprav je vždy plán společných zařízení. Pozemkový úřad rozhodne o schválení plánu společných zařízení postupem podle § 9 odst. 10 a § 9 odst. 11 vět první, třetí a čtvrté.
58)
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
7.
V § 5 odst. 1 písm. c) se za slovo „i“ vkládá slovo „jiné“.
8.
V § 5 odst. 3 se slova „pozemkové úpravy“ nahrazují slovy „pozemkových úprav (§ 9 odst. 6)“.
9.
V § 5 odst. 4 se slova „, kterým může být i obec“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Opatrovníkem v řízení o pozemkových úpravách může být i obec.“.
10.
V § 5 odst. 5 se za slovo „zvolí“ vkládají slova „na úvodním jednání (§ 7)“, slova „na základě a v rozsahu jejich zplnomocnění“ se nahrazují slovy „v rozsahu stanoveném tímto zákonem“ a věty druhá až čtvrtá se zrušují.
11.
V § 5 odst. 5 se za větu první vkládá věta „O průběhu úvodního jednání a volbě sboru pozemkový úřad učiní zápis, který doručí účastníkům řízení veřejnou vyhláškou.“.
12.
V § 5 odst. 6 a v § 9 odst. 5 se slovo „ředitel“ nahrazuje slovem „vedoucí“.
13.
V § 5 odst. 7 se slova „, který musí být lichý,“ zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Zvoleného člena sboru nemůže zastoupit ve sboru jiná osoba.“.
14.
V § 5 odst. 8 se věta poslední zrušuje.
15.
V § 6 odst. 6 se slova „správní úřady“ nahrazují slovem „orgány“ a slovo „úřady“ se nahrazuje slovem „orgány“.
16.
V § 6 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Pozemkový úřad usnesení o zastavení řízení oznámí veřejnou vyhláškou a písemné vyhotovení tohoto usnesení doručí všem známým účastníkům řízení.“.
17.
V § 8 odst. 1 se za slovo „průběhu“ vkládá slovo „zpracování“, za větu třetí se vkládá věta „O případný přebytek výměry v obvodu pozemkových úprav se navýší nárok státu.“ a na konci odstavce se doplňují věty „Současně s vyložením soupisu nároků vyzve pozemkový úřad veřejnou vyhláškou, vyvěšenou na úřední desce pozemkového úřadu po dobu 1 roku, osoby oprávněné z věcných břemen, jejichž zápis byl do katastru nemovitostí převzat z pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, které jsou v katastru nemovitostí zapsány s údaji neumožňujícími jejich dostatečnou identifikaci, aby se pozemkovému úřadu přihlásily nejpozději do jednoho roku od zveřejnění výzvy. Dále se postupuje podle § 11 odst. 15.“.
18.
V § 8 se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Tuto žádost může vlastník pozemku uplatnit nejpozději do konce doby pro vyložení soupisu nároků pozemkovým úřadem podle odstavce 1.“.
19.
V § 8 odst. 7 se za slovo „parcely“ vkládají slova „vedené v katastru nemovitostí“ a za slovo „části“ se vkládají slova „určené zaměřením skutečného stavu v terénu“.
20.
§ 8a včetně nadpisu zní:
㤠8a
Řešení duplicitního zápisu vlastnictví k pozemkům
Zjistí-li pozemkový úřad při vypracování soupisu nároků, že u některých pozemků nebo jejich částí jsou zapsány v katastru nemovitostí jako vlastníci dvě nebo více osob a nejde-li o spoluvlastnictví (dále jen „duplicitní zápis vlastnictví“), zařadí tyto pozemky mezi pozemky v obvodu pozemkových úprav neřešené (§ 3 odst. 2).“.
21.
V § 9 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Zpracovatelem návrhu je vždy držitel úředního oprávnění k projektování pozemkových úprav (§ 18).
(3)
Dotčené orgány, správci podzemních a nadzemních zařízení a správci dat potřebných pro zpracování návrhu pozemkových úprav jsou povinni po zahájení řízení o pozemkových úpravách v dohodnutých termínech poskytnout pozemkovému úřadu bezúplatně potřebné údaje a informace nezbytné pro řízení o pozemkových úpravách a pro vypracování návrhu.“.
22.
V § 9 odst. 4 se slovo „komplexních“ a věta druhá zrušují.
23.
V § 9 odst. 6 se za větu první vkládá věta „Pro vyznačení zjištěného průběhu hranic pozemků na upřesněném obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí se vyhotoví geometrický plán.“.
24.
V § 9 odst. 7 se slova „po stanovení obvodu pozemkové úpravy předloží katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení poznámky o zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí“ nahrazují slovy „ohlásí obvod pozemkových úprav katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí a přiloží geometrický plán podle odstavce 6“ a za větu první se vkládá věta „Neprodleně po zápisu obvodu pozemkových úprav do katastru nemovitostí předloží pozemkový úřad katastrálnímu úřadu seznam parcel, které jsou dotčeny pozemkovými úpravami, za účelem vyznačení poznámky o zahájení pozemkových úprav v katastru nemovitostí.“.
25.
V § 9 odst. 8 písm. c) se slova „vod a“ nahrazují slovem „vod,“, za slovo „záplavami“ se vkládají slova „, suchem a k zadržení vody v krajině včetně podzemních vod“, za slovo „jako“ se vkládá slovo „vodní“, za slovo „úpravy“ se vkládají slova „koryt vodních“ a slovo „suché“ se zrušuje.
26.
V § 9 odst. 8 písm. d) se za slovo „prostředí,“ vkládají slova „podpoře biodiverzity a“, slova „jako místní územní systémy“ se nahrazují slovy „prostřednictvím územního systému“, za slovo „stability,“ se vkládá slovo „založení,“ a slova „, popřípadě odstranění zeleně a terénní úpravy“ se nahrazují slovy „nebo obnovy trvalé vegetace, terénních úprav“.
27.
V § 9 odst. 10 se slova „státní správy“ zrušují a slova „Jejich souhlasné“ se nahrazují slovem „Souhlasné“.
28.
V § 9 odstavec 12 zní:
„(12)
Pokud jsou společná zařízení navržena na pozemku, který je ve vlastnictví státu1), převede jej stát po dokončení realizace navržených společných zařízení bezúplatně do vlastnictví obce [§ 5 odst. 1 písm. c)]. Takto získaný pozemek nesmí obec zcizit bez souhlasu ústředí. Současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva na základě smlouvy o bezúplatném převodu pozemku na obec požádá ústředí o zápis poznámky zákazu zcizení.“.
29.
V § 9 odst. 13 se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „první“.
30.
V § 9 odst. 16 se slova „v ceně nejvýše podle zvláštního právního předpisu,14)“ nahrazují slovy „nejvýše za cenu obvyklou59),“, na konci textu věty čtvrté se doplňují slova „a lesy ve vlastnictví spolku, společnosti60) nebo družstva“ a ve větě páté se slovo „státu“ nahrazuje slovem „státu1)“.
Poznámky pod čarou č. 59 a 60 znějí:
„59)
§ 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
60)
§ 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
31.
V § 9 odst. 17 větě druhé se slovo „nelze“ nahrazuje slovy „lze se souhlasem držitele dobývacího prostoru a dotčeného orgánu“ a za větu druhou se vkládá věta „K využití pozemků ve vlastnictví státu, které jsou určeny k těžbě nerostů, je vyžadován rovněž souhlas subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor podle horního zákona61).“.
Poznámka pod čarou č. 61 zní:
„61)
§ 20 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
32.
V § 9 odst. 18 se věta druhá zrušuje, slova „Takto zatížené pozemky“ se nahrazují slovy „Pozemky zatížené stávajícími věcnými břemeny“ a na konci odstavce se doplňují věty „Pokud se vlastníci ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem nevyjádří, má se za to, že se směnou souhlasí. Stávající věcná břemena související s inženýrskými sítěmi, vrty, důlními díly a stavbami nebo dočasnými stavbami se neoceňují a nejsou pozemkovými úpravami dotčena. Postup podle § 11 odst. 15 se nepoužije pro věcná břemena uvedená v předchozí větě.“.
Poznámka pod čarou č. 26 zní:
„26)
§ 16b zákona č. 151/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
33.
V § 9 odst. 21 se slova „ve lhůtě stanovené pozemkovým úřadem“ nahrazují slovy „v této lhůtě“.
34.
V § 9 odst. 24 se slova „správních úřadů“ nahrazují slovem „orgánů“.
35.
V § 10 odst. 1 se slovo „celkem“ zrušuje a na konci textu odstavce se doplňují slova „vždy samostatně po jednotlivých listech vlastnictví“.
36.
V § 10 odst. 2 se za větu druhou vkládají věty „O výši rozdílu ceny a o lhůtě k jejímu zaplacení rozhodne pozemkový úřad. K přijetí této částky je příslušné ústředí.“ a věta sedmá se zrušuje.
37.
V § 11 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Mají-li uplatněné námitky a připomínky vliv na změnu plánu společných zařízení, postupuje se podle § 9 odst. 10 a 11. Závěrečné jednání podle odstavce 3 se uskuteční až po schválení plánu společných zařízení zastupitelstvem obce.“.
38.
V § 11 odst. 4 se za slovo „výměře“ vkládá slovo „řešených“.
39.
V § 11 odst. 8 se za větu sedmou vkládá věta „Usnesení vydaná podle § 80 správního řádu doručuje odvolací orgán veřejnou vyhláškou.“.
40.
V § 11 odst. 10 větě šesté se za slovo „úřad“ vkládají slova „Ministerstvu zemědělství a“.
41.
V § 11 odst. 11 se slova „záznamu32) o změně“ nahrazují slovy „vkladu změny“.
Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje.
42.
V § 11 se za odstavec 11 vkládá nový odstavec 12, který zní:
„(12)
Je-li ohledně pozemku, na kterém se provádějí pozemkové úpravy podle § 2, vedeno soudní řízení o určení vlastnického práva, řeší se tento pozemek odděleně od ostatních pozemků téhož vlastníka. V těchto případech je po právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 zapsána v katastru nemovitostí poznámka o podané žalobě nebo poznámka spornosti k pozemku, který přešel do vlastnictví žalovaného podle schváleného návrhu. Určí-li soud, že vlastníkem původního pozemku byl k okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí podle odstavce 8 žalobce, zapíše se do katastru nemovitostí vlastnické právo žalobce k pozemku, ke kterému je zapsána poznámka podle předchozí věty.“.
Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 13 a 14.
43.
V § 11 odstavec 14 zní:
„(14)
Zástavní právo, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, přechází podle tohoto zákona na pozemek, který přešel do vlastnictví zástavce podle schváleného návrhu. To platí obdobně, pokud k pozemku, na kterém se provádí pozemkové úpravy,
a)
bylo zřízeno předkupní právo jako věcné právo,
b)
byla zřízena výhrada vlastnického práva jako věcné právo,
c)
byla zřízena výhrada práva zpětné koupě jako věcné právo,
d)
byla zřízena výhrada práva zpětného prodeje jako věcné právo,
e)
byl zřízen zákaz zcizení nebo zatížení jako věcné právo,
f)
byla zřízena výhrada práva lepšího kupce jako věcné právo,
g)
bylo zřízeno vzdání se předkupního práva spoluvlastníka s účinky pro právní nástupce,
h)
bylo zřízeno svěřenské nástupnictví,
i)
byla zřízena výhrada přednostního pořadí pro jiné právo,
j)
bylo zřízeno přednostní právo ke zřízení věcného práva pro jinou osobu,
k)
byl zřízen odklad zrušení spoluvlastnictví,
l)
byl zřízen odklad oddělení ze spoluvlastnictví nebo omezení při hospodaření a nakládání s nemovitostí v souvislosti s poskytnutím podpory z veřejných prostředků,
m)
bylo zřízeno právo koupě na zkoušku sjednané jako věcné právo nebo vzdání se práva na náhradu škody na pozemku s účinky pro právní nástupce.
Pozemky zatížené právem stavby jsou v obvodu pozemkových úprav neřešené.“.
44.
V § 11 se doplňují odstavce 15 a 16, které znějí:
„(15)
Stávající osobní věcné břemeno, které vázne na pozemku zahrnutém do pozemkových úprav, a jehož povaha to umožňuje, přechází podle tohoto zákona na pozemek, který přešel do vlastnictví povinné osoby podle schváleného návrhu. Nepřihlásí-li se osoba oprávněná z osobního věcného břemene, která byla vyzvána podle § 8 odst. 1, pozemkovému úřadu ve stanovené lhůtě, věcné břemeno do nově navrhovaného stavu nepřechází. Stávající osobní věcná břemena se pro účely pozemkových úprav neoceňují.
(16)
Rozhodnutí o schválení plánu společných zařízení (§ 4 odst. 3) pozemkový úřad doručí účastníkům řízení a současně veřejnou vyhláškou. Přílohou tohoto rozhodnutí je grafická část plánu společných zařízení.“.
45.
V § 12 odstavec 1 zní:
„(1)
Na základě schváleného návrhu pozemkový úřad stanoví s přihlédnutím k veřejnému zájmu, finančnímu zajištění, potřebám obce, případně potřebám vlastníků pozemků priority pro realizaci společných zařízení. Po nabytí právní moci rozhodnutí (§ 11 odst. 8) pozemkový úřad seznámí s prioritami realizace společných zařízení obec. V katastrálních územích, kde se pozemkové úpravy provádějí opakovaně, nelze do realizace společných zařízení zahrnout ta společná zařízení, která byla již dříve předána obci nebo jiné osobě podle odstavce 4.“.
46.
V § 12 odst. 2 se slova „Lomové body takto vytyčených pozemků se označují trvalou stabilizací a jejich vytyčení nelze“ nahrazují slovy „Vytyčení hranic pozemků se provádí podle katastrálního zákona62) a nelze je“.
Poznámka pod čarou č. 62 zní:
„62)
§ 49 zákona č. 256/2013 Sb.“.
47.
V § 12 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Je-li to v souladu s územním plánem, pro změny druhů pozemků, schválených dotčeným orgánem (§ 9 odst. 10), výstavbu polních a lesních cest, ochranu a zúrodňování půdního fondu a další společná zařízení zahrnutá do schváleného návrhu pozemkových úprav upouští se od souhlasu s vynětím ze zemědělského půdního fondu, vydání rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o změně využití území a rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.
(4)
Vlastníkem společného zařízení (§ 9 odst. 8) může být i jiná osoba než obec, pokud to vyplývá z rozhodnutí o schválení návrhu pozemkových úprav. Vlastníkem vodních nádrží, rybníků, ochranných hrází a poldrů [§ 9 odst. 8 písm. c)], jejichž realizace je hrazena z prostředků státu, může být i jiná osoba než obec pouze se souhlasem ústředí.“.
48.
V § 12 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Pozemky ve vlastnictví státu1) (§ 9 odst. 12), na kterých je návrhem umístěno společné zařízení, se bezúplatně převedou do vlastnictví obce. Společné zařízení, které je návrhem umístěno na pozemku jiné osoby, může být do jejího vlastnictví převedeno bezúplatně pouze v případě, že toto společné zařízení slouží veřejnému zájmu.
(6)
Změna druhu nebo způsobu využití pozemku, na kterém je návrhem umístěno společné zařízení ve veřejném zájmu, může být provedena pouze se souhlasem ústředí. Po předání takového společného zařízení obci nebo jiné osobě požádá ústředí katastrální úřad o zápis poznámky o tom, že se na pozemku nachází společné zařízení ve veřejném zájmu.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.
49.
V § 12 odst. 7 se slova „pozemkové úpravy“ nahrazují slovy „pozemkových úprav“, za slova „pozemkový úřad“ se vkládají slova „z moci úřední nebo“, věta druhá zní: „Pozemkový úřad zajistí v potřebném rozsahu přepracování schváleného návrhu v části týkající se plánu společných zařízení.“, za větu druhou se vkládá věta „Při zpracování změny plánu společných zařízení postupuje pozemkový úřad podle § 9 odst. 10.“, věta pátá se zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Dojde-li změnou plánu společných zařízení ke změnám druhů pozemků, ohlásí pozemkový úřad tyto změny k zápisu do katastru nemovitostí, ohlášení doloží rozhodnutím o změně plánu společných zařízení.“.
50.
V § 13 odst. 1 a 2 se text „(§ 4 odst. 2)“ nahrazuje textem „(§ 4 odst. 4)“.
51.
§ 15 se včetně nadpisu zrušuje.
52.
V § 17 odst. 4 se slova „břemen, realizaci“ nahrazují slovy „břemen a realizaci“ a slova „a technickou pomoc při vytváření ucelených hospodářských jednotek“ se zrušují.
53.
V § 18 odst. 3 písm. c) se za slovo „oblasti“ vkládají slova „pozemkových úprav,“.
54.
V § 18 se na konci odstavce 15 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
není oprávněn vypracovávat návrhy pozemkových úprav nebo se na jejich vypracovávání podílet a ověřovat výsledky vypracovaného návrhu pozemkových úprav v těch katastrálních územích, kde sám nebo osoba jemu blízká vlastní nemovitost, která je předmětem řízení o pozemkových úpravách.“.
55.
V § 18 se doplňuje odstavec 23, který zní:
„(23)
Držitel úředního oprávnění je povinen vést deník návrhů pozemkových úprav. Do deníku se zapisují názvy návrhů všech pozemkových úprav nebo jejich částí, jež držitel úředního oprávnění vypracoval, vydal k nim odborná stanoviska a posudky nebo jejichž výsledky ověřil podle odstavce 15 písm. a) až c), jejich předmět, pro koho byla činnost provedena a v jakém časovém období. Deník návrhů pozemkových úprav je držitel úředního oprávnění povinen předložit na základě vyžádání ústředí.“.
56.
V § 19 písmeno p) zní:
„p)
stanovuje priority pro realizaci společných zařízení,“.
57.
V § 19 písm. q) se slovo „plánu“ nahrazuje slovem „návrhu“.
58.
V § 20 se slova „vyčleněných podle návrhu ministerstva pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa“ nahrazují slovy „, rozpočtovaných v kapitole ministerstva a případně z rozpočtů Ministerstva životního prostředí nebo Ministerstva pro místní rozvoj či Všeobecné pokladní správy“ a text „15 a“ se zrušuje.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení, která byla zahájena a v rámci nichž byl zpracovaný návrh pozemkových úprav již vystaven podle § 11 odst. 1 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a práva a povinnosti s ním související se posuzují podle zákona č. 139/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna katastrálního zákona
Čl. III
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 163/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 23 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) a j), která znějí:
„i)
společném zařízení ve veřejném zájmu,
j)
zákazu změny druhu nebo způsobu využití pozemku bez souhlasu pozemkového úřadu.“.
2.
V § 35 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Sdělí-li vlastník nemovitosti zatížené věcným břemenem, jehož zápis byl do katastru převzat z bývalé pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, a které je zapsáno ve prospěch osoby s údaji neumožňujícími její dostatečnou identifikaci, katastrálnímu úřadu v rámci revize katastru, že toto věcné břemeno není již více než 10 let vykonáváno, vyzve katastrální úřad oprávněného z věcného břemene veřejnou vyhláškou, aby se přihlásil. Katastrální úřad zašle obci, na jejímž území se zatížená nemovitost nachází, výzvu ke zveřejnění na úřední desce po dobu 1 roku. Nepřihlásí-li se oprávněný do 1 roku od zveřejnění výzvy, má se za to, že věcné břemeno se promlčelo. Výmaz takto promlčeného věcného břemene provede katastrální úřad z úřední povinnosti; pro výmaz se použijí přiměřeně ustanovení o záznamu, ustanovení § 11 se neuplatní.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
3.
V § 40 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Společně s oznámením o zahájení obnovy katastrálního operátu vyzve katastrální úřad veřejnou vyhláškou osoby oprávněné z věcných břemen, jejichž zápis byl do katastru převzat z bývalé pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, které jsou v katastru zapsány s údaji neumožňujícími jejich dostatečnou identifikaci, aby se katastrálnímu úřadu přihlásily. Výzvu zveřejní katastrální úřad na úřední desce do vyložení nového souboru geodetických informací a souboru popisných informací (dále jen „obnovený katastrální operát“), současně požádá o zveřejnění výzvy po stejnou dobu i dotčenou obec.“.
4.
V § 40 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Nepřihlásí-li se osoba oprávněná z věcného břemene, která byla vyzvána podle odstavce 3, katastrálnímu úřadu do 15 dnů ode dne, kdy skončilo vyložení obnoveného katastrálního operátu, věcné břemeno se do obnoveného operátu nepřevezme.“.
5.
V § 45 odst. 1 se slova „nový soubor geodetických informací a soubor popisných informací (dále jen „obnovený katastrální operát“)“ nahrazují slovy „obnovený katastrální operát“.
6.
V § 45 odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, a že věcná břemena, jejichž zápis byl do katastru převzat z bývalé pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, která jsou zapsána ve prospěch osob s údaji neumožňujícími jejich dostatečnou identifikaci, se do obnoveného katastrálního operátu nepřevezmou, pokud se osoba oprávněná z takového věcného břemene nepřihlásí katastrálnímu úřadu do 15 dnů ode dne, kdy skončilo vyložení obnoveného katastrálního operátu“.
7.
V § 62 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pro výmaz takto zaniklých zástavních práv se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu záznamem; ustanovení § 11 se neuplatní.“.
8.
V § 62 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Má se za to, že věcná břemena, jejichž zápis byl do katastru převzat z bývalé pozemkové knihy, zemských desek nebo železniční knihy, která jsou zapsána ve prospěch osoby s údaji neumožňujícími její dostatečnou identifikaci, se promlčela. Katastrální úřad tato věcná břemena vymaže z katastru na základě ohlášení vlastníka nemovitosti, k níž je promlčené věcné břemeno zapsáno, o tom, že věcné břemeno není více než 10 let vykonáváno, sepsaného ve formě notářského zápisu. Pro výmaz takto promlčených věcných břemen se použijí přiměřeně ustanovení o zápisu záznamem; ustanovení § 11 se neuplatní.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů
Čl. IV
Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb. a zákona č. 229/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 10a se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
2.
V § 10a odst. 2 se slova „nebo 2“ zrušují.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Převody pozemků na základě žádostí podaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 10a odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud byly splněny podmínky stanovené zákonem č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
Čl. VI
Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 42/1992 Sb., zákona č. 93/1992 Sb., zákona č. 39/1993 Sb., zákona č. 183/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 131/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 29/1996 Sb., zákona č. 30/1996 Sb., zákona č. 139/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 253/2003 Sb., zákona č. 354/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 272/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 531/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 178/2006 Sb., zákona č. 254/2011 Sb., zákona č. 75/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákona č. 185/2016 Sb., zákona č. 193/2017 Sb. a zákona č. 229/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 11a odst. 8 se věta první nahrazuje větou „Oprávněné osobě, která o nabídnutý pozemek požádá, zašle bez zbytečného prodlení pozemkový úřad potřebný počet vyhotovení textu smlouvy o bezúplatném převodu.“ a za větu první se vkládají věty „Oprávněná osoba je povinna požadovaným způsobem podepsat stejnopisy textu smlouvy o bezúplatném převodu do 14 dnů od převzetí textu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou oprávněnou osobou. V případě porušení této povinnosti není pozemkový úřad povinen smlouvu o bezúplatném převodu uzavřít a vůči oprávněné osobě není předchozími návrhy vázán.“.
2.
V § 17 odst. 4 se slova „rozhodují příslušné ústřední správní úřady“ nahrazují slovy „vydává vyjádření Ministerstvo zemědělství; soudní přezkum tohoto vyjádření je vyloučen“.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 482/2020 Sb. | Zákon č. 482/2020 Sb.
Zákon o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky
Vyhlášeno 27. 11. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 196/2020
* § 1 - Účel zákona
* § 2 - (1) Osobou oprávněnou podle tohoto zákona je fyzická osoba, která byla v období od 19. srpna 1969 do 22. srpna 1969 zraněna v souvislosti se zásahem Veřejné bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti, Lidových milicí či jiné ozbrojené složky tehdejší Českoslov
* § 3 - (1) Oprávněné osoby mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „nárok“), jestliže jsou občany České republiky; podmínka občanství České republiky se považuje za splněnou, pokud občanství trvá ke dni podání žádosti o poskytnutí jednorázov
* § 4 - (1) Celkový nárok osob oprávněných podle § 2 odst. 3 a 4 tohoto zákona činí 200 000 Kč.
* § 5 - (1) Nárok uplatní oprávněná osoba písemně u Ministerstva vnitra.
* § 6 - (1) Řízení podle tohoto zákona se zahajuje na návrh oprávněné osoby. Včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice.
* § 7 - (1) Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od správních poplatků.
* § 8 - Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Aktuální znění od 1. 1. 2021
482
ZÁKON
ze dne 13. listopadu 2020
o odškodnění některých obětí potlačení demonstrací k prvnímu výročí okupace Československa vojsky Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Účel zákona
Účelem zákona je odškodnit občany České republiky, kteří byli jako občané Československé socialistické republiky usmrceni či zraněni v souvislosti se zásahy ozbrojených složek Československé socialistické republiky a České socialistické republiky při potlačení demonstrací, které se uskutečnily ve dnech prvního výročí invaze okupačních armádarmád Svazu sovětských socialistických republik, Německé demokratické republiky, Polské lidové republiky, Maďarské lidové republiky a Bulharské lidové republiky (dále jen „demonstrace proti invazi“) na území tehdejšího Československa.
§ 2
(1)
Osobou oprávněnou podle tohoto zákona je fyzická osoba, která byla v období od 19. srpna 1969 do 22. srpna 1969 zraněna v souvislosti se zásahem Veřejné bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti, Lidových milicí či jiné ozbrojené složky tehdejší Československé socialistické republiky či České socialistické republiky při potlačení demonstrací proti invazi a která byla v době svého zranění občanem Československé socialistické republiky nebo České socialistické republiky.
(2)
Zemřela-li osoba splňující podmínky podle odstavce 1, stávají se osobami oprávněnými podle tohoto zákona děti a manželmanžel, pokud manželství trvalo v době smrti osoby podle odstavce 1. Není-li osob oprávněných dle první věty, stávají se oprávněnými osobami rodiče osoby splňující podmínky podle odstavce 1.
(3)
Osobami oprávněnými podle tohoto zákona jsou děti a manželmanžel fyzické osoby, která byla v období od 19. srpna 1969 do 22. srpna 1969 usmrcena nebo zraněna s následkem smrti v souvislosti se zásahem Veřejné bezpečnosti, Sboru národní bezpečnosti, Lidových milicí či jiné ozbrojené bezpečnostní složky tehdejší Československé socialistické republiky či České socialistické republiky při potlačení demonstrací proti invazi a která byla v době usmrcení nebo zranění s následkem smrti občanem Československé socialistické republiky nebo České socialistické republiky. ManželManžel je oprávněnou osobou podle věty první tehdy, trvalo-li manželství s osobou usmrcenou nebo zraněnou s následkem smrti v době jejího usmrcení nebo zranění.
(4)
Není-li osob oprávněných podle odstavce 3, stávají se oprávněnými osobami rodiče osoby, která byla v období od 19. srpna 1969 do 22. srpna 1969 usmrcena nebo zraněna s následkem smrti za podmínek popsaných v odstavci 3.
§ 3
(1)
Oprávněné osoby mají nárok na poskytnutí jednorázové peněžní částky (dále jen „nárok“), jestliže jsou občany České republiky; podmínka občanství České republiky se považuje za splněnou, pokud občanství trvá ke dni podání žádosti o poskytnutí jednorázové peněžní částky.
(2)
Nárok je nutné uplatnit ve formě písemné žádosti u orgánu příslušného k rozhodnutí nejpozději do 31. prosince 2025, jinak nárok zaniká.
§ 4
(1)
Celkový nárok osob oprávněných podle § 2 odst. 3 a 4 tohoto zákona činí 200 000 Kč.
(2)
Celkový nárok osob oprávněných podle § 2 odst. 1 a 2 tohoto zákona činí:
a)
90 000 Kč, zanechalo-li zranění trvalé následky,
b)
40 000 Kč v ostatních případech.
§ 5
(1)
Nárok uplatní oprávněná osoba písemně u Ministerstva vnitra.
(2)
Nárok lze prokázat lékařskou zprávou, úmrtním listem, svědeckou výpovědí nejméně dvou svědků nebo jiným způsobem.
(3)
O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou částku vyplácí Ministerstvo vnitra.
§ 6
(1)
Řízení podle tohoto zákona se zahajuje na návrh oprávněné osoby. Včas uplatněný nárok, pokud o něm nebylo rozhodnuto nebo pokud jednorázová peněžní částka nebyla vyplacena, přechází v případě úmrtí oprávněné osoby na její dědice.
(2)
Na toto řízení se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak, správní řád1).
(3)
Proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o poskytnutí jednorázové peněžní částky se řádné opravné prostředky v řízení správním nepřipouštějí.
(4)
K řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o poskytnutí jednorázové peněžní částky podle zvláštního zákona2) je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.
§ 7
(1)
Řízení podle tohoto zákona je osvobozeno od správních poplatků.
(2)
Jednorázová peněžní částka poskytnutá podle tohoto zákona nepodléhá dani z příjmu fyzických osob a nezahrnuje se do příjmů rozhodných pro účely dávek státní sociální podpory a sociální péče.
(3)
Náklady na jednorázovou finanční částku hradí stát.
(4)
Státní orgány, právnické i fyzické osoby jsou povinny na žádost Ministerstva vnitra poskytnout bezplatně podklady nezbytné k prokázání nároku a vyvinout potřebnou součinnost.
§ 8
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 484/2020 Sb. | Zákon č. 484/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 27. 11. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 198/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna rozpočtových pravidel
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o zemědělství
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o státní službě
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o registru smluv
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké Sněmovny
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2022
484
ZÁKON
ze dne 13. listopadu 2020,
kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna rozpočtových pravidel
Čl. I
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 493/2000 Sb., zákona č. 141/2001 Sb., zákona č. 187/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 109/2009 Sb., zákona č. 154/2009 Sb., zákona č. 214/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 417/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 139/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 456/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 25/2015 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 357/2015 Sb., zákona č. 128/2016 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 59/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb. a zákona č. 214/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 4.
2.
V § 2 odst. 4 se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)“.
3.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní:
㤠2a
Rozpočtová skladba
(1)
Rozpočtová skladba je jednotným tříděním příjmů, výdajů a financujících položek rozpočtů a peněžních fondů uvedených v odstavci 2. Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek.
(2)
Podle rozpočtové skladby se třídí příjmy, výdaje a financující položky
a)
státního rozpočtu,
b)
státních finančních aktiv,
c)
účtů pro řízení státního dluhu,
d)
rezervních fondů organizačních složek státu,
e)
rozpočtů a peněžních fondů státních fondů a
f)
rozpočtů nebo peněžních fondů jiných veřejných institucí podle zákona upravujícího pravidla rozpočtové odpovědnosti, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.
(3)
Podle rozpočtové skladby se příjmy, výdaje a financující položky třídí po schválení, při hospodaření a při uzavření rozpočtu nebo peněžního fondu uvedeného v odstavci 2.
(4)
Rozpočtovou skladbu stanoví ministerstvo vyhláškou.
4.
V § 3 písm. h) bodě 4 se slova „finančních a celních úřadů“ nahrazují slovy „správců daní, poplatků nebo jiných obdobných peněžitých plnění“.
5.
V § 3 písm. n) se slova „programy (§ 12 odst. 1)“ nahrazují slovy „dotační investiční akce podle písmene p) a výdajové investiční akce podle písmene r)“.
6.
V § 3 písm. o) se na konci bodu 8 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 9, který zní:
„9.
vedou věcné, časové a finanční ukazatele programového financování.“.
7.
V § 3 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí:
„p)
dotační investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, případně souvisejících výdajů poskytovaných jako dotace nebo návratné finanční výpomoci,
q)
dotační neinvestiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný výhradně prostřednictvím dotací nebo návratných finančních výpomocí jiných než podle písmene p),
r)
výdajovou investiční akcí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro činnosti k dosažení stanoveného cíle realizovaný prostřednictvím výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení dlouhodobého hmotného nebo nehmotného majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, se kterým hospodaří organizační složka státu, popřípadě souvisejících výdajů.“.
8.
V § 6 odst. 1 písm. f) se slovo „sankce“ nahrazuje slovy „odvody a penále“.
9.
V § 6 odst. 1 se na konci textu písmene i) doplňují slova „s výjimkou majetku nabytého Českou republikou z odúmrti“.
10.
V § 7 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Dotaci nebo návratnou finanční výpomoc podle odstavce 1 písm. d), e), f), h), i) a w) lze poskytovat pouze:
a)
daňovému rezidentovi České republiky podle zákona upravujícího daně z příjmů,
b)
daňovému rezidentovi členského státu Evropské unie jiného, než je Česká republika,
c)
daňovému rezidentovi státu, pokud
1.
s ním má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,
2.
s ním má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna, nebo
3.
je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v tomto státě a v České republice prováděna a je součástí právního řádu, nebo
d)
daňovému rezidentovi jurisdikce, která není státem, pokud
1.
s ní má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění všech druhů příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,
2.
s ní má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je součástí právního řádu a je prováděna,
3.
je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, která je v této jurisdikci a v České republice prováděna a je součástí právního řádu, nebo
4.
vztahy k ní upravuje zákon o zamezení dvojímu zdanění.“.
11.
V § 8 odst. 3 větě šesté se slova „programů (§ 12 odst. 1)“ nahrazují slovy „dotačních investičních akcí“.
12.
V § 8 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Dojde-li v období od rozhodnutí rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny podle odstavce 4 do předložení návrhu zákona o státním rozpočtu Poslanecké sněmovně z důvodu navýšení platů nebo z důvodu předpokládaného přijetí prostředků z rozpočtu Evropské unie nebo z finančních mechanismů ke změnám v návrhu rozpočtu kapitol uvedených v odstavci 4, může být návrh rozpočtu těchto kapitol změněn po dohodě jejich správců s ministerstvem.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.
13.
V § 10 odst. 5 větě první se za slovo „dluhu“ vkládají slova „, s výjimkou výdajů financovaných ze státních finančních aktiv podle zákona o státním rozpočtu“.
14.
§ 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Programy
(1)
Programem se rozumí soubor věcných, časových a finančních podmínek pro konkrétní činnosti směřující k dosažení stanoveného cíle; program může být realizován prostřednictvím
a)
dotací nebo návratných finančních výpomocí,
b)
výdajů na pořízení nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku podle právních předpisů upravujících účetnictví v případě, že se nejedná o dotace nebo návratné finanční výpomoci podle písmene a), nebo
c)
dalších souvisejících neinvestičních výdajů na základě rozhodnutí správce kapitoly.
(2)
Programy se mohou skládat z
a)
dotační investiční akce,
b)
dotační neinvestiční akce, nebo
c)
výdajové investiční akce.
(3)
Dokumentace programu obsahuje
a)
identifikační údaje programu, jeho případné členění na podprogramy a harmonogram jeho přípravy a realizace,
b)
bilanci potřeb a zdrojů financování programu a jeho jednotlivých podprogramů a
c)
specifikaci cílů programu a podprogramu spolu s jejich technicko-ekonomickým zdůvodněním a kritéria vyhodnocení efektivnosti vynaložených peněžních prostředků.
(4)
Dokumentace programu nemusí být vypracována, obsahuje-li program výhradně dotační neinvestiční akce.
(5)
Věcné, časové a finanční ukazatele konkrétních akcí se evidují v rozpočtovém systému.
(6)
Z rozpočtového systému jsou předávány údaje do centrální evidence dotací podle § 75b odst. 1.
(7)
Registraci dotační investiční akce a výdajové investiční akce v rozpočtovém systému provádí příslušný správce rozpočtové kapitoly na základě investičního záměru obsahujícího věcné, časové a finanční určení akce, její technicko-ekonomické zdůvodnění a vyjádření efektivnosti vložených prostředků spolu se specifikací požadavků na zabezpečení provozu budované nebo obnovované kapacity.
(8)
Registraci akce podle odstavce 7 financované účelově určenými prostředky státního rozpočtu podle § 13 odst. 3 písm. a) nebo c) a změnu závazně určených ukazatelů akce lze provést jen se souhlasem ministerstva.
(9)
Evidence dotačních neinvestičních akcí v programech, které obsahují výhradně dotační neinvestiční akce, obsahuje identifikaci programu, do něhož je akce zařazena, údaje podle § 14 odst. 4 písm. a) až e) a stejnopis rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci nebo stejnopis dohody o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci.“.
Poznámky pod čarou č. 14 a 14a se zrušují.
15.
V § 13 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
individuálně posuzované výdaje organizační složky státu, které jsou účelově určené na financování konkrétní akce, vyšší než 300 000 000 Kč,“.
16.
V § 13 odst. 3 písmeno c) zní:
„c)
individuální dotace právnickým a fyzickým osobám účelově určené na financování konkrétní akce, vyšší než 300 000 000 Kč,“.
17.
V § 13 odst. 4 se slovo „informačním“ nahrazuje slovem „rozpočtovém“.
18.
V § 13 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Odstavce 1 až 4 se nepoužijí na programy obsahující výhradně dotační neinvestiční akce.
(6)
Na dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce uskutečňované v rámci programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie nebo finančních mechanismů se použijí ustanovení týkající se dotačních neinvestičních akcí. Věta první se nevztahuje na dotační investiční akce podle § 54 odst. 1 písm. b).“.
19.
V § 14 odst. 2 se slova „Úřad práce České republiky,“ zrušují.
20.
V § 14 odst. 4 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a jejich označení podle § 44 odst. 4“.
21.
V § 14 odst. 4 se písmeno i) zrušuje.
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno i).
22.
V § 14 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „u programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální15b)“ nahrazují slovy „výdaje nebo náklady, které budou vyúčtovány jako paušální“.
Poznámka pod čarou č. 15b se zrušuje.
23.
V § 14 odst. 6 písm. a) se slovo „projektu“ nahrazuje slovy „dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce“, v písmenu b) se za slovem „nákladů“ čárka zrušuje a v písmenu c) se slovo „projektu“ nahrazuje slovy „dotační investiční akce nebo dotační neinvestiční akce“.
24.
V § 14 odst. 7 se slovo „sankci“ nahrazuje slovem „odvod“.
25.
V § 14 odst. 11 větě druhé se za slova „povinna do“ vkládá slovo „jednoho“ a slova „účet finančního vypořádání“ se nahrazují slovy „příjmový účet poskytovatele“.
26.
Za § 14d se vkládá nový § 14da, který zní:
㤠14da
(1)
Jestliže při koupi obchodního závodu uskutečňované podle občanského zákoníku mají prodávající i kupující zájem, aby byly na kupujícího převedeny práva a povinnosti z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, je příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci povinen požádat o souhlas s převodem práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci jejího poskytovatele.
(2)
K žádosti podle odstavce 1 přiloží příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci kupní smlouvu a prohlášení, že i po převodu práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bude účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, zachován.
(3)
Poskytovatel si může ve lhůtě pěti pracovních dnů ode dne obdržení žádosti vyžádat od příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci doplňující informace tak, aby mohl řádně žádost posoudit. Současně stanoví lhůtu, ve které musí být informace poskytnuty. Tato lhůta nesmí být kratší než 10 pracovních dnů. Nebudou-li žadatelem poskytnuty požadované informace ve stanovené lhůtě, poskytovatel žádost zamítne. Ustanovení § 14b se použije obdobně.
(4)
Rozhodnutí, jímž poskytovatel uděluje souhlas s převodem práv a povinností z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci, musí obsahovat i označení osoby, na kterou se práva a povinnosti z poskytnuté dotace nebo návratné finanční výpomoci převádějí, a označení rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, jehož se týká souhlas s převodem práv a povinností.
(5)
Poskytovatel žádosti vyhoví, není-li koupí obchodního závodu ohrožen účel, pro který byla dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytnuta, a nejsou-li tu jiné závažné důvody, které by udělení takového souhlasu bránily.
(6)
Ustanovení § 14b, 14c a § 14d odst. 2 se použijí na převod práv a povinností z rozhodnutí o poskytnutí dotace při koupi obchodního závodu obdobně.
(7)
Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují na příjemce dotace nebo návratné finanční výpomoci, který má právní formu obchodní společnosti nebo družstva.“.
27.
V § 14e odst. 1 větě poslední se text „písm. j)“ nahrazuje textem „písm. i)“.
28.
V § 14f odst. 1 a 3 úvodních částech ustanovení se za slovo „zjištění“ vkládají slova „nebo zjištění z provedeného auditu“.
29.
V § 14f odst. 2 se za slovo „dotace“ vkládají slova „ve stanovené lhůtě“, za slovo „vrátil“ se vkládají slova „ve stanovené lhůtě“ a slova „platí, že“ se nahrazují slovy „má se za to, že v období ode dne porušení podmínky podle odstavce 1 nebo odstavce 3 písm. c), v období ode dne porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem nebo v období ode dne nedodržení účelu dotace do dne provedení opatření k nápravě nebo vrácení dotace ve stanovené lhůtě“.
30.
V § 14f odst. 3 písm. a) se text „písm. j)“ nahrazuje textem „písm. i)“.
31.
V § 14f odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno b) se zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
32.
V § 14j odst. 4 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
žádost je v rozporu s věcným zaměřením výzvy k podání žádosti.“.
33.
V § 14m odst. 2 se slova „a j)“ zrušují.
34.
V § 14o se text „j)“ nahrazuje textem „i)“.
35.
V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „být zahájeno“ nahrazují slovy „poskytovatel zahájit“.
36.
V § 15 odst. 1 písm. d) se slova „k porušení rozpočtové kázně“ nahrazují slovy „k zahájení daňové kontroly, jejímž předmětem je zjištění, zda došlo k porušení rozpočtové kázně“.
37.
V § 15 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s podáním žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci byl spáchán trestný čin, nebo
h)
ke zjištění, že existuje pravomocný rozsudek, že v souvislosti s použitím peněžních prostředků získaných dotací nebo návratnou finanční výpomocí byl spáchán trestný čin.“.
38.
V § 15 odstavec 3 zní:
„(3)
Bylo-li poskytovatelem rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. a), není možné uložit příjemci vrácení dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části, která již byla příjemci z účtu státního rozpočtu odeslána.“.
39.
V § 15 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Nabytím právní moci rozhodnutí o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci zaniká příjemci nárok na jejich výplatu.
(5)
Při odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodů podle odstavce 1 písm. b) až h) vzniká příjemci povinnost vrátit poskytovateli z jeho účtu již odeslanou část dotace nebo návratné finanční výpomoci.“.
40.
§ 18a se včetně poznámek pod čarou č. 36 až 40 zrušuje.
41.
V § 19 odst. 2 větě první se za slovo „obcí“ vkládají slova „, s výjimkou dotačních investičních akcí,“.
42.
V § 23 odst. 2 se číslo „10“ nahrazuje číslem „9“.
43.
V § 24 odst. 4 větě první se za slovo „unie“ vkládají slova „, další výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a výdaje spolufinancované z finančních mechanismů“.
44.
V § 24 odst. 4 větě druhé se za slovo „unie“ vkládají slova „, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, výdajů spolufinancovaných z finančních mechanismů“.
45.
V § 25 odst. 1 písm. c) se za slovo „výjimkou“ vkládají slova „daňových příjmů v rozsahu stanoveném rozpočtovou skladbou, příjmů z prodeje emisních povolenek,“ a slova „z výnosů daní,“ se zrušují.
46.
V § 25 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
povinny vázat částku, která nebyla ze státního rozpočtu vydána z důvodu započtení nebo směny, nebyl-li rozpočet organizační složky státu sestaven tak, že se započtením nebo směnou počítal.“.
47.
V § 25 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 12 se označují jako odstavce 7 až 11.
48.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který zní:
㤠25a
(1)
Organizační složky státu jsou povinny vázat prostředky státního rozpočtu na služební příjmy, služební platy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb, které odpovídají volným místům
a)
státních zaměstnanců odměňovaných podle zákona o státní službě,
b)
zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce,
c)
příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona upravujícího služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a
d)
vojáků z povolání odměňovaných podle zákona o vojácích z povolání.
(2)
Vázání prostředků státního rozpočtu podle odstavce 1 organizační složka státu provede, bylo-li příslušné místo podle odstavce 1 volné všechny kalendářní dny v kalendářním měsíci; prostředky státního rozpočtu podle odstavce 1 se však nevážou za kalendářní měsíc tomuto kalendářnímu měsíci bezprostředně předcházející, ve kterém bylo příslušné místo podle odstavce 1 rovněž volné všechny kalendářní dny.
(3)
Za volné místo se pro účely tohoto zákona
a)
považuje místo, které lze obsadit státním zaměstnancem, zaměstnancem, příslušníkem bezpečnostního sboru nebo vojákem z povolání a které je rozpočtově zabezpečeno,
b)
nepovažuje místo neobsazené z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, karantény, dočasné neschopnosti k výkonu služby nebo neschopnosti ke službě.
(4)
Vázání prostředků státního rozpočtu podle odstavce 1 organizační složka státu provede do patnáctého pracovního dne v měsíci, který následuje po skončení kalendářního čtvrtletí. Vázání za měsíce říjen a listopad se provede do patnáctého pracovního dne v prosinci. Za měsíc prosinec se vázání neprovádí.
(5)
Vázání prostředků státního rozpočtu organizační složka státu provede podle odstavce 1 písm. a) až c), a to ve výši odpovídající prvnímu platovému stupni platové třídy odpovídající volnému místu. U volných míst podle odstavce 1 písm. d) provede organizační složka státu vázání prostředků státního rozpočtu na služební platy odpovídající druhému nejnižšímu služebnímu tarifu stanovenému vládou podle zákona o vojácích z povolání.
(6)
Vázané prostředky uvedené v odstavci 1 mohou být použity na základě rozhodnutí ministra financí na jiné účely, než byly původně rozpočtovány. Vázané prostředky podle odstavce 1 rozpočtované na služební příjem, služební platy nebo platy související s financováním programů nebo projektů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, dalších výdajů spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie a výdajů spolufinancovaných z finančních mechanismů mohou být použity na základě rozhodnutí ministra financí i na účely, na které byly původně rozpočtovány. O použití prostředků podle vět první a druhé v kapitolách uvedených v § 8 odst. 4 rozhoduje rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny.“.
49.
V § 26 odst. 1 písmeno h) zní:
„h)
aktualizované údaje rozpočtového systému.“.
50.
V § 30 odst. 2 větě čtvrté se slova „programů (§ 12)“ nahrazují slovy „dotačních investičních akcí“.
51.
V § 30 odstavec 6 zní:
„(6)
Je-li schodek státního rozpočtu odlišný od schodku stanoveného v zákoně o státním rozpočtu, rozhodne o úhradě schodku na návrh vlády Poslanecká sněmovna. Přebytek státního rozpočtu se použije na snížení státního dluhu.“.
52.
V § 33 odst. 2 větě druhé se slovo „služby41)“ nahrazuje slovy „služby podle zákona upravujícího platební styk“.
Poznámka pod čarou č. 41 se zrušuje.
53.
V § 33 odst. 2 větě třetí se za slovo „pokladny“ vkládají slova „, pokud jsou souhrnné účty zřízeny“.
54.
Za § 33 se vkládá nový § 33a, který zní:
㤠33a
(1)
Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu ze základního registru obyvatel údaje, kterými jsou
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil.
(2)
Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu z informačního systému evidence obyvatel o státních občanech České republiky údaje, kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se občan narodil,
d)
rodné číslo,
e)
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti, podle zvláštního právního předpisu.
(3)
Ministerstvo využívá pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu z informačního systému cizinců o cizincích údaje, kterými jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
d)
rodné číslo,
e)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
f)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky.
(4)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5)
Ministerstvu jsou poskytována pro výkon státní správy na úseku řízení státní pokladny a státního dluhu od organizačních složek státu čísla účtů příjemců prostředků ze státního rozpočtu společně s identifikací příjemců těchto plateb.
(6)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
55.
V § 34 odstavec 4 zní:
„(4)
Před vydáním peněžních prostředků státního rozpočtu rezervuje organizační složka státu příslušná k platbě předpokládanou výši těchto prostředků ve svém rozpočtu, a to v rozsahu třídění daného rozpočtovou skladbou. Takto stanovenou výši rezervovaných peněžních prostředků může organizační složka státu měnit nebo může rezervaci zrušit.“.
56.
V § 34 odst. 8 větě druhé se slova „nejdéle za jeden měsíc,“ nahrazují slovy „v rámci rozpočtového roku“.
57.
V § 35 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo právnická osoba jím zřízená podle zvláštního zákona jsou“ nahrazují slovem „je“ a slovo „oprávněny“ se nahrazuje slovem „oprávněno“.
58.
V § 35 odst. 1 písm. d) se za slova „samostatnou evidencí“ vkládají slova „vedenou na účtech vlastníků“.
59.
V § 35 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Činnost podle odstavce 1 písm. d) může na základě dohody s ministerstvem vykonávat osoba oprávněná vést centrální evidenci zaknihovaných cenných papírů nebo samostatnou evidenci investičních nástrojů.“.
60.
V § 36 odstavec 5 zní:
„(5)
O použití státních finančních aktiv rozhoduje vláda nebo na základě jejího zmocnění ministr financí. To platí i pro poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv. Na poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci ze státních finančních aktiv a jejich odnětí se § 14 až 15 s výjimkou § 14j použijí obdobně.“.
61.
V § 36 odst. 7 písm. a) se slova „, který vede ministerstvo v příslušné evidenci“ nahrazují slovy „státu jako jejich emitenta v příslušné evidenci“ a na konci textu písmene se doplňují slova „, vlastní dluhopisy poskytnuté státem jako jejich emitentem v rámci zápůjček poskytnutých v cenných papírech a vlastní dluhopisy, které jsou předmětem finančního zajištění nebo srovnatelného zajištění podle práva cizího státu“.
62.
V § 36 odst. 7 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
dluhy státu odpovídající původní výši jmenovité hodnoty dříve vydaných státních dluhopisů po datu jejich splatnosti nebo po datu, ke kterému vlastník státních dluhopisů požádal o jejich splacení před stanoveným datem splatnosti v souladu s příslušnými emisními podmínkami a způsobem těmto emisním podmínkám odpovídajícím, a to maximálně po dobu, než dojde k promlčení práva spojeného s dluhopisy ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy platnými v době, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé,“.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena c) až e).
63.
V § 36 odstavec 8 zní:
„(8)
Státní dluh v cizí měně se oceňuje kurzem vyhlášeným Českou národní bankou pro daný výkazní den, avšak s výjimkou státního dluhu, s nímž souvisí úhrada jmenovité hodnoty nebo jistiny finančních derivátů, kdy korunová hodnota tohoto dluhu musí odpovídat smluvnímu měnovému kurzu.“.
64.
V § 37 odst. 1 písm. a) se slova „svěřuje Evropské“ nahrazují slovy „svěřuje Evropská“ a za slovo „Evropského“ se vkládají slova „námořního a“.
65.
V poznámce pod čarou č. 4a se věta poslední zrušuje.
66.
V § 37 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci písmene c) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
peněžních prostředků svěřených České republice z Fondu solidarity Evropské unie.“.
67.
V § 37 odst. 6 větě první se slova „a 15“ nahrazují slovy „až 15“.
68.
V § 44 odst. 1 písm. g) se číslo „10“ nahrazuje číslem „11“.
69.
V § 44 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:
„k)
nepřevedení prostředků, které byly soustředěny na účtu kraje v rámci finančního vypořádání, na účet cizích prostředků příslušného správce kapitoly nebo na účet státního rozpočtu v termínech stanovených pro finanční vypořádání vztahů se státním rozpočtem vyhláškou vydanou podle § 75.“.
70.
V § 44a odst. 2 se doplňuje věta druhá, která zní: „Státní fond, který porušil rozpočtovou kázeň podle § 44 odst. 1 písm. a), je povinen provést prostřednictvím místně příslušného finančního úřadu odvod za porušení rozpočtové kázně do státního rozpočtu.“.
71.
V § 44a odst. 4 písm. a) se slova „uložené sankce“ nahrazují slovy „uloženého odvodu“.
72.
V § 44a odst. 10 větě první se číslo „1“ nahrazuje číslem „0,4“.
73.
V § 44a odst. 11 větě třetí se slova „Finanční úřad poskytuje“ nahrazují slovy „Orgány Finanční správy České republiky poskytují“.
74.
V § 45 odst. 3 se věty druhá a poslední nahrazují větami „Mimorozpočtové zdroje, s výjimkou prostředků fondu kulturních a sociálních potřeb určených na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku, se používají prostřednictvím rozpočtu. Prostředky fondu kulturních a sociálních potřeb určené na jiné účely než na financování reprodukce dlouhodobého hmotného majetku se používají přímo; přímo se používají i prostředky zvláštních účtů k účelům stanoveným zákonem upravujícím činnost Správy státních hmotných rezerv.“.
75.
V § 45 odst. 6 větě první se slovo „složky“ nahrazuje slovem „složka“ a slovo „zřizují“ se nahrazuje slovem „zřizuje“.
76.
V § 45 odstavec 7 zní:
„(7)
Organizační složka státu může po předchozím souhlasu ministerstva uděleném na základě odůvodněné žádosti zřizovat účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a je povinna informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů.“.
77.
V § 45 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Pomine-li důvod, pro který byly účty podle odstavce 7 zřízeny, převede organizační složka státu neprodleně veškeré peněžní prostředky na svůj příjmový účet a účty neprodleně zruší. Ustanovení § 49 odst. 7 není dotčeno.“.
Dosavadní odstavce 8 až 12 se označují jako odstavce 9 až 13.
78.
V § 45 odst. 10 se slova „mzdy pracovníků“ nahrazují slovy „platy zaměstnanců a státních zaměstnanců“ a slova „za měsíc prosinec, vyplácené v lednu následujícího roku“ se zrušují.
79.
V § 48 odst. 2 písm. a) se za slovo „zahraničí“ vkládají slova „, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky“.
80.
V § 48 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „s výjimkou majetku nabytého z odúmrti“.
81.
V § 48 odst. 3 písm. a) úvodní části ustanovení se za slovo „zahraničí“ vkládají slova „, prostředky poskytnuté územními samosprávnými celky“.
82.
V § 48 odst. 8 větě první se slova „interním vědeckým aspirantům a“ zrušují a ve větě čtvrté se slova „interním vědeckým aspirantům,“ zrušují.
83.
V § 49 odst. 1 větě první se slovo „půjčky“ nahrazuje slovem „zápůjčky“ a ve větě druhé se slovo „Půjčky“ nahrazuje slovem „Zápůjčky“.
84.
V § 49 odst. 2 se věta poslední nahrazuje větou „Při financování potřeb výdajových investičních akcí je výše záloh a období, na které se zálohy poskytují, stanovena správcem rozpočtové kapitoly.“.
85.
V § 49 odst. 10 větě poslední se slovo „poskytovatel“ nahrazuje slovy „správce kapitoly“.
86.
V § 50 odst. 1 se slovo „programy“ nahrazuje slovy „výdajové investiční akce“.
87.
V § 50 odst. 2 větě poslední se za slovo „státu“ vkládají slova „z příjmového nebo výdajového účtu státního rozpočtu“.
88.
V § 51 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Tato povinnost se netýká příjmů, které organizační složka státu přijala v hotovosti poslední pracovní den rozpočtového roku a které nelze připsat na její příjmový rozpočtový účet ze závažných provozních důvodů.“.
89.
V § 53 odst. 3 větě druhé a v § 54 odst. 7 větě první se za text „písm.“ vkládá text „b),“.
90.
V § 53 odstavce 7 a 8 znějí:
„(7)
Příspěvková organizace může po předchozím souhlasu ministerstva uděleném na základě odůvodněné žádosti zřizovat účty u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb a je povinna informovat ministerstvo do desátého dne každého měsíce o zůstatku k poslednímu dni předcházejícího měsíce a o průměrné výši prostředků za předcházející měsíc na každém z těchto účtů. Stejně postupuje také příspěvková organizace mající zastoupení v zahraničí, pokud jde o účty u zahraničních bank nebo ostatních zahraničních poskytovatelů platebních služeb.
(8)
Pomine-li důvod, pro který byly účty podle odstavce 7 zřízeny, převede příspěvková organizace neprodleně veškeré peněžní prostředky do České národní banky na účet, na který přijímá peněžní prostředky plynoucí z její hlavní činnosti, a účty zruší.“.
91.
V § 54 odst. 1 písm. b) se slova „programů a akcí“ nahrazují slovy „dotačních investičních akcí“.
92.
V § 60 větě první se slova „interním vědeckým aspirantům a“ zrušují a ve větě čtvrté se slova „interním vědeckým aspirantům,“ zrušují.
93.
V § 62 odst. 3 větách první a druhé se slovo „půjčky“ nahrazuje slovem „zápůjčky“.
94.
V § 62 odst. 3 větě druhé se slovo „programů“ nahrazuje slovy „výdajových investičních akcí“.
95.
V § 68 odst. 3 se slova „písmene b)“ nahrazují slovy „odstavce 1 písm. b)“.
96.
V § 68 odst. 4 se za text „50 %“ vkládají slova „z částky vypočítané podle odstavce 3“.
97.
V § 68 se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Obdobně se postupuje i v případě, kdy zaměstnanec organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace je ubytován v ubytovacím zařízení, se kterým hospodaří jiná organizační složka státu nebo státní příspěvková organizace než jeho zaměstnavatel.“.
98.
§ 75b zní:
㤠75b
(1)
Centrální evidence dotací je evidenční systém, v němž se zpracovávají údaje o dotacích, návratných finančních výpomocích a dalších obdobných transferech poskytovaných ze státního rozpočtu, státních fondů, státních finančních aktiv nebo z Národního fondu. Jejich poskytovatelé jsou povinni do centrální evidence dotací zaznamenávat údaje o nich a o jejich příjemcích, popřípadě tyto údaje do ní přenášet z jiných evidencí, pokud obsahují stanovené údaje. Součástí údajů o příjemci, který je fyzickou osobou, je rodné číslo. Obsah a rozsah údajů zaznamenávaných nebo přenášených do centrální evidence dotací a postupy a lhůty, které při tomto zaznamenávání a přenášení poskytovatelé plní, stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2)
Centrální evidenci dotací vede Generální finanční ředitelství. Generální finanční ředitelství správnost ani úplnost zaznamenaných nebo přenesených údajů neprověřuje.
(3)
Údaje evidované v centrální evidenci dotací jsou uchovávány po dobu 20 let od 1. ledna roku následujícího po dni poskytnutí prostředků příjemci. Po uplynutí této lhůty jsou údaje odstraněny.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Údaje, které Ministerstvo financí zveřejňuje na svých internetových stránkách podle § 18a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, odstraní z těchto internetových stránek do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Majitelé účtů zřízených podle § 45 odst. 7 a § 53 odst. 7 a 8 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, musí nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona požádat Ministerstvo financí o souhlas s jejich vedením u bank nebo ostatních poskytovatelů platebních služeb, zahraničních bank nebo ostatních zahraničních poskytovatelů platebních služeb nebo veškeré prostředky z těchto účtů převést na příjmové účty státního rozpočtu vedené organizačními složkami státu nebo na účty, na které přijímají státní příspěvkové organizace peněžní prostředky plynoucí z jejich hlavní činnosti, a tyto účty neprodleně zrušit. Stejně se postupuje i v případě, kdy Ministerstvo financí nevysloví s vedením účtů souhlas. Na účty zřízené podle § 45 odst. 7 a § 53 odst. 7 a 8 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje pravidelná informační povinnost podle § 45 odst. 7 a § 53 odst. 7 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Poskytování dotací obcím na projekty trvající déle než 1 rok, pro které bylo rozhodnutí o poskytnutí dotace vydáno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se včetně finančního vypořádání dokončí podle § 19 odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, které nebylo pravomocně uloženo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Organizační složky státu jsou povinny vázat prostředky státního rozpočtu podle § 25a zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, poprvé za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém tento zákon nabyde účinnosti.
6.
Na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, další výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie nebo finanční mechanismy v programovém období 2014 až 2020, které jsou uskutečňované podle § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ustanovení § 13 odst. 6 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužije.
7.
Na programy nebo projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie, další výdaje spolufinancované z rozpočtu Evropské unie programového období 2021-2027 nebo z finančních mechanismů se nepoužijí ustanovení § 12 a 13 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném v roce 2021. Věta první se nevztahuje na výdaje organizačních složek státu a dotace poskytované podle § 54 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném v roce 2021.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Čl. III
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 557/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 140/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 27/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 421/2009 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 2, § 4 odst. 1, § 6 odst. 3, § 13 odst. 1 a v § 20 odst. 1 se slovo „nebo“ nahrazuje slovem „a“.
2.
V § 2 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
V rozpočtu územního samosprávného celku a v rozpočtu svazku obcí se uplatňuje jednotné třídění příjmů, výdajů a financujících položek rozpočtu (dále jen „rozpočtová skladba“). Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek. Rozpočtovou skladbu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“.
3.
V § 3 odst. 3 větě páté, § 11 odst. 3 větě páté, § 11a odst. 1 větě páté, § 11a odst. 3 větě páté, § 17 odst. 6 větě čtvrté, § 17a odst. 1 větě čtvrté, § 28a odst. 1 až 4 větách druhých, § 39 odst. 4 větě čtvrté, v § 39 odst. 6 větě čtvrté a v § 39 odst. 9 větě čtvrté se slovo „schválení“ nahrazuje slovem „zveřejnění“.
4.
V § 3 odst. 4, § 11a odst. 2 a v § 39 odst. 5 se věta druhá nahrazuje větou „Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění nového střednědobého výhledu rozpočtu.“.
5.
V § 6 odst. 1 se slovo „jeho“ zrušuje.
6.
V § 10a odst. 1 písm. b) se text „odst. 4“ nahrazuje textem „odst. 7“.
7.
V § 11 odst. 4, § 11a odst. 4 a v § 39 odst. 7 se věta druhá nahrazuje větou „Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění rozpočtu na následující rozpočtový rok, alespoň však do konce rozpočtového roku, na který byl schválen.“.
8.
Nadpis § 12 zní:
„Závazné ukazatele“.
9.
V § 12 odst. 1 se za slovo „skladby“ vkládají slova „podle § 2 odst. 3“ a slova „, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou“ se zrušují.
10.
V § 12 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit“ nahrazují slovy „; schválený rozpočet vyjadřuje závazné ukazatele, jimiž se povinně řídí“.
11.
V § 13 odstavec 6 zní:
„(6)
Územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti zveřejní pravidla rozpočtového provizoria na svých internetových stránkách nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího rozpočtovému roku, na který jsou schválena. Současně oznámí na své úřední desce, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na který jsou schválena. Při pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, zveřejní územní samosprávný celek pravidla rozpočtového provizoria v den následující po dni doručení rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení.“.
12.
V § 13 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Svazek obcí zveřejní pravidla rozpočtového provizoria nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího roku, na který jsou schválena, na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcí. Současně na úředních deskách členských obcí oznámí, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na která jsou schválena.“.
13.
V § 16 odst. 4 se slovo „finančních“ nahrazuje slovem „peněžní“ a text „odst. 12“ se nahrazuje textem „odst. 15“.
14.
V § 16 odstavec 5 zní:
„(5)
Rozpočtové opatření zveřejní územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti na svých internetových stránkách do 30 dnů od jeho schválení, svazek obcí zveřejní rozpočtové opatření ve stejné lhůtě na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcí. Současně územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti oznámí na své úřední desce a svazek obcí na úředních deskách členských obcí, kde je rozpočtové opatření zveřejněno v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněno po dobu zveřejnění rozpočtu, který je rozpočtovým opatřením změněn.“.
15.
V § 17 odst. 8, § 17a odst. 2 a v § 39 odst. 10 se věta druhá nahrazuje větou „Tímto způsobem musí být zveřejněn až do zveřejnění závěrečného účtu za následující rozpočtový rok.“.
16.
V § 22 odst. 1 se na konci úvodní části ustanovení doplňuje slovo „poskytovatele.“ a písmena a) až d) se zrušují.
17.
V § 22 odst. 5 se za větu šestou vkládá věta „Při stanovení výše odvodu přihlédne orgán příslušný podle odstavce 9 nebo 11 k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.“.
18.
V § 22 odst. 8 větě první se číslo „1“ nahrazuje číslem „0,4“.
19.
V § 22a odst. 1 písm. a) se slova „rozpočtový výhled“ nahrazují slovy „střednědobý výhled rozpočtu“.
20.
V § 22a odst. 1 písm. d) se za text „§ 13 odst. 1“ vkládají slova „a 2“.
21.
V § 22a odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a 4“.
22.
V § 22a odst. 2 písm. d), § 22a odst. 3 písm. d) a v § 22a odst. 4 písm. d) se slova „, návrh rozpočtového opatření, nebo návrh pravidel rozpočtového provizoria“ zrušují.
23.
V § 22a odst. 2 písm. e), § 22a odst. 3 písm. e) a v § 22a odst. 4 písm. e) se slova „rozpočtové opatření, nebo pravidla rozpočtového provizoria,“ zrušují.
24.
V § 22a odst. 2 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:
„f)
§ 13 odst. 6 nezveřejní pravidla rozpočtového provizoria,
g)
§ 16 odst. 5 nezveřejní rozpočtové opatření,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena h) a i).
25.
V § 22a odst. 3 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:
„f)
§ 13 odst. 6 nezveřejní pravidla rozpočtového provizoria,
g)
§ 16 odst. 5 nezveřejní rozpočtové opatření,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena h) a i).
26.
V § 22a odst. 4 se za písmeno e) vkládají nová písmena f) a g), která znějí:
„f)
§ 13 odst. 7 nezveřejní pravidla rozpočtového provizoria,
g)
§ 16 odst. 5 nezveřejní rozpočtové opatření,“.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena h) a i).
27.
V § 28 odst. 10 písm. f) se číslo „6“ nahrazuje číslem „9“.
28.
V § 28a odst. 1 až 4 větách prvních se za slova „internetových stránkách,“ vkládá slovo „nebo“.
29.
V § 30 odst. 1, 2 a 4 se číslo „3“ nahrazuje číslem „6“.
30.
V § 30 odst. 2 písm. c) se slovo „sankcí“ nahrazuje slovy „odvodů a penále“.
31.
V § 37 se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“.
32.
V § 37b odst. 1 a 3 se číslo „4“ nahrazuje číslem „6“.
33.
V § 39a odst. 4 se text „37a“ nahrazuje textem „37b“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Penále za prodlení s odvodem za porušení rozpočtové kázně, které nebylo pravomocně uloženo do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se uloží podle zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o zemědělství
Čl. V
V § 3 odst. 9 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 179/2014 Sb., se slova „§ 12 a 13 zákona o rozpočtových pravidlech“ nahrazují slovy „rozpočtových pravidel o programech s výjimkou ustanovení rozpočtových pravidel o evidování dotačních neinvestičních akcí, která se použijí na evidování údajů o dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných podle tohoto zákona“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků
Čl. VI
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 41/2004 Sb., zákona č. 215/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 171/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 469/2011 Sb., zákona č. 49/2013 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 194/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 146/2017 Sb., zákona č. 367/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 50/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odstavec 6 zní:
„(6)
Na veškeré výdaje podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení o programech podle rozpočtových pravidel s výjimkou toho, že na evidování údajů o dotacích a návratných finančních výpomocí podle tohoto zákona se použijí ustanovení o evidování dotačních neinvestičních akcí.“.
Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.
2.
V § 31 odst. 11 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
Ministerstvu financí údaje do rozpočtového systému v rozsahu stanoveném rozpočtovými pravidly pro dotační neinvestiční akce,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí
Čl. VII
V § 5 zákona č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů, odstavec 2 zní:
„(2)
Na dotace a návratné finanční výpomoci poskytované podle tohoto zákona se nepoužijí ustanovení rozpočtových pravidel o programech, s výjimkou ustanovení rozpočtových pravidel o evidování dotačních neinvestičních akcí, která se použijí na evidování údajů o poskytnutých dotacích a návratných finančních výpomocích.“.
Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o státní službě
Čl. VIII
Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění zákona č. 131/2015 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 199/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 26/2016 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 195/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 302/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 144/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 35/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb. a zákona č. 285/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 17 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a zaměstnanců na služebních místech“.
2.
§ 18 včetně nadpisu zní:
㤠18
Změna systemizace
(1)
Změnou systemizace se rozumí změna údajů podle § 17 odst. 1 provedená poté, co systemizace nabyla účinnosti.
(2)
Změna systemizace, která spočívá ve změně počtu služebních míst, objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech nebo změně platové třídy, v níž je zařazeno služební místo, o více než jednu třídu dolů nebo o dvě třídy nahoru, je přípustná, jen dojde-li ke změně působnosti služebního úřadu nebo k podstatné změně podmínek, za kterých byla systemizace schválena.
(3)
Ustanovení § 17 odst. 2 a 3 se na vypracování návrhu změny systemizace a jeho předložení tomu, kdo změnu systemizace schvaluje, použije obdobně.
(4)
Změnu systemizace schvaluje vláda.
(5)
Změnu systemizace schvaluje Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí, spočívá-li změna systemizace ve
a)
změně platové třídy, v níž je zařazeno služební místo,
b)
zřízení služebního místa na dobu určitou,
c)
změně počtu služebních míst v souvislosti s postupem podle § 171,
d)
změně počtu služebních míst na základě rozhodnutí vlády,
e)
změně počtu služebních míst, která nemá dopad na počet služebních míst přepočtených na celou stanovenou služební dobu, nebo
f)
změně objemu prostředků na platy státních zaměstnanců a zaměstnanců na služebních místech.
(6)
Neschválí-li Ministerstvo vnitra změnu systemizace postupem podle odstavce 5 a ústřední správní úřad, jehož prostřednictvím byl návrh změny systemizace předložen, na návrhu změny systemizace trvá, ministr vnitra předloží návrh změny systemizace k rozhodnutí vládě do 15 dnů od obdržení stanoviska služebního orgánu.“.
3.
V § 25 odst. 4 se slova „Vláda může v rámci systemizace stanovit“ nahrazují slovy „Služební orgán stanoví podle systemizace služebním předpisem“.
4.
V § 83 odst. 1 větě první se slova „Vláda může v rámci systemizace stanovit“ nahrazují slovy „Služební orgán může stanovit podle systemizace služebním předpisem“.
5.
V § 83 odst. 1 větě druhé se slova „Vláda může v rámci systemizace dále stanovit“ nahrazují slovy „Služební orgán může stanovit podle systemizace služebním předpisem“.
6.
V § 145 odst. 3 se slova „stanoví služební orgán se souhlasem Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí“ nahrazují slovy „navrhne služební orgán v dohodě s Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem financí při vypracování návrhu systemizace nebo její změny“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o registru smluv
Čl. IX
V § 3 odst. 2 písm. f) zákona č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké Sněmovny
Čl. X
V § 106 odst. 1 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 359/2004 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se věta první nahrazuje větou „Třetí čtení návrhu zákona o státním rozpočtu lze zahájit nejdříve 48 hodin po skončení čtení druhého, a to pouze za podmínky, že Sněmovna ukončila projednávání státního závěrečného účtu za rozpočtový rok předcházející roku, který předchází roku, na který se rozpočet schvaluje.“.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022 s výjimkou čl. I bodu 26, který nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, a čl. I bodů 43, 44 a 48, čl. II bodů 5 a 7 a části šesté, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 495/2020 Sb. | Zákon č. 495/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 2. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 203/2020
* Čl. I - V zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
495
ZÁKON
ze dne 19. listopadu 2020,
kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V zákoně č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 110/2009 Sb., zákona č. 419/2009 Sb., zákona č. 159/2010 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se za část šestnáctou vkládá nová část sedmnáctá, která včetně nadpisu zní:
„ČÁST SEDMNÁCTÁ
ZVLÁŠTNÍ OPRÁVNĚNÍ VYSOKÉ ŠKOLY PŘI MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍCH
§ 95a
(1)
Vysoká škola nebo fakulta může upravit vyhlášené podmínky přijetí ke studiu podle § 49, stanovit jiný termín a způsob ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu, popřípadě jinou formu, rámcový obsah anebo kritéria pro vyhodnocení přijímací zkoušky, pokud
a)
z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona je omezena možnost konání ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu vyhlášených podle § 49 a
b)
ministerstvo, popřípadě Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní.
(2)
Informaci o změnách podle odstavce 1 vysoká škola nebo fakulta zveřejní nejméně 15 dnů před termínem ověřování splnění podmínek přijetí ke studiu.
§ 95b
(1)
Vysoká škola nebo fakulta může společně s rozhodnutím o přijetí ke studiu rozhodnout o odložení prokázání splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání podle § 48, a to až do 90 dnů ode dne zápisu do studia, pokud
a)
je z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona ztížena možnost uchazečů prokázat splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání podle § 48 a
b)
ministerstvo, popřípadě Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo obrany vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní.
(2)
Neprokáže-li uchazeč ve lhůtě stanovené podle odstavce 1 splnění podmínky dosažení předchozího vzdělání, rozhodne vysoká škola nebo fakulta o tom, že přijetí ke studiu a zápis do studia pozbývá platnosti a účinnosti dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o přijetí; proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat. Tato doba se studentovi započítává do doby studia.
§ 95c
(1)
Pokud z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona není možná nebo je omezena osobní přítomnost studentů na vzdělávání nebo zkouškách anebo účastníků na státní rigorózní zkoušce, a pokud ministerstvo, popřípadě Ministerstvo obrany nebo Ministerstvo vnitra vůči příslušné státní vysoké škole toto svým rozhodnutím umožní, může vysoká škola
a)
zkrátit nebo prodloužit akademický rok,
b)
využívat při výuce, kontrole studia nebo zkouškách nástroje distančního způsobu komunikace bez ohledu na formu studia studijního programu, nebo
c)
využívat při státní zkoušce nástroje distančního způsobu komunikace a konat ji bez přítomnosti veřejnosti za předpokladu, že z jejího průběhu pořídí audiovizuální záznam, který uchová po dobu 5 let; záznam vysoká škola poskytne pouze orgánu veřejné moci při výkonu jeho pravomocí, a to na jeho žádost.
(2)
Za podmínek podle odstavce 1 lze uvedená oprávnění využívat po nezbytně nutnou dobu i v období bezprostředně následujícím po skončení účinnosti krizového nebo mimořádného opatření.
§ 95d
Rozhodnutí ministerstva, Ministerstva vnitra nebo Ministerstva obrany podle § 95a až 95c je prvním úkonem v řízení a není proti němu možné podat rozklad. Jediným účastníkem řízení je vysoká škola, které se rozhodnutí týká. V rozhodnutí se může určit doba, ve které lze oprávnění využít.“.
Dosavadní část sedmnáctá se označuje jako část osmnáctá.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 501/2020 Sb. | Zákon č. 501/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 4. 12. 2020, datum účinnosti 1. 2. 2021, částka 205/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2022
501
ZÁKON
ze dne 13. listopadu 2020,
kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona na ochranu zvířat proti týrání
Čl. I
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 30/1998 Sb., zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 77/2006 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 255/2017 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 1 zní:
„1)
Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003, směrnice Rady 2013/64/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely.“.
2.
Na konci textu poznámky pod čarou č. 1a se na samostatné řádky doplňují věty „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách). Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.“.
3.
V § 3 písmeno j) zní:
„j)
pokusným zvířetem
1.
živý obratlovec, který je nebo má být použit k pokusům, s výjimkou člověka, včetně samostatně se živících larválních forem a plodů savců od poslední třetiny jejich běžného vývoje, nebo
2.
živý hlavonožec, který je nebo má být použit k pokusům;
za pokusné zvíře se považuje také zvíře, které je v ranějším stadiu vývoje, než je stadium uvedené v bodě 1, pokud má být zvířeti umožněno žít nad rámec tohoto stadia vývoje a v důsledku prováděných pokusů je pravděpodobné, že po dosažení tohoto stadia vývoje je postihne bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození,“.
4.
V § 3 se na konci písmene aa) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno ab), které zní:
„ab)
nosnicí samice druhu kur domácí (Gallus gallus), která dosáhla snáškové zralosti a je chována pro produkci vajec nezamýšlených k vylíhnutí.“.
5.
V § 4 odst. 1 písm. g) se za slovo „provádět“ doplňují slova „nebo nechat provést“.
6.
V § 4 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
provést technický zákrok, který vyvolá bolest, utrpení nebo poškození zdraví zvířete, nebo chirurgický zákrok za účelem znemožnění nebo změny trvalého označení zvířete čipem nebo tetováním,“.
Dosavadní písmena h) až w) se označují jako písmena i) až x).
7.
V § 4 odst. 1 se na konci textu písmene j) doplňují slova „a úkony uvedené v § 64b veterinárního zákona2)“.
8.
V § 4 odst. 1 písm. l) se za slovo „chovat“ vkládají slova „, zejména rozmnožovat“.
9.
V § 4 odst. 1 se za písmeno v) vkládá nové písmeno w), které zní:
„w)
chovat společně v maloobchodních prodejnách živých zvířat hlodavce samčího a samičího pohlaví, nejde-li o holata určená ke zkrmení,“.
Dosavadní písmena w) a x) se označují jako písmena x) a y).
10.
V § 4 odst. 1 písm. y) se slova „tímto zákonem zakázané jednání“ nahrazují slovy „jednání v rozporu s tímto zákonem“.
11.
V § 4 odst. 3 se čárka za slovy „právními předpisy1k)“ nahrazuje tečkou, slova „jakož i na“ se nahrazují slovem „Na“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „se nevztahuje zákaz vychovávat a cvičit zvíře k agresivnímu chování vůči člověku, pokud se jedná o zadržení figuranta nebo cvičení zákusu do ochranného oděvu“.
12.
V § 4 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Každý je povinen zajistit, aby zvíře, které chová, nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele. To neplatí, pokud se zvíře jednoho chovatele brání útoku zvířete jiného chovatele nebo pokud zvíře chovatele brání prostor určený k jeho chovu a dále v případě pasteveckých psů při ochraně hospodářských zvířat. Toto ustanovení se vztahuje na volně žijící zvíře, pouze pokud je chováno v zajetí. Toto ustanovení se nevztahuje na zvíře chované v honitbě podle zákona o myslivosti a na loveckého dravce, pokud je používán podle zákona o myslivosti.“.
13.
V § 5 odst. 2 se na konci písmene e) doplňují slova „nebo simulační cvičení organizované Státní veterinární správou týkající se pohotovostních plánů pro případ výskytu nebezpečných nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka,“.
14.
V § 5 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
zmrazení, s výjimkou postupného zmrazování u hadů.“.
15.
Poznámka pod čarou č. 2f zní:
„2f)
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 324/2016 Sb., o biocidních přípravcích a účinných látkách a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o biocidech), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.“.
16.
V § 5 odstavec 6 zní:
„(6)
Zakazuje se výroba, nabízení, prodej nebo použití čelisťových nebo lepících pastí a jejich přesun ze zahraničí na území České republiky.“.
17.
V § 5a odst. 1 se za slova „podle čl. 7 odst. 2 písm. c) až g)“ vkládají slova „a činnost pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17“.
18.
V § 5a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Věta první se nevztahuje na pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13), kterému se osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13) vydává na dobu 7 let.“.
19.
V § 5a odst. 7 se za slova „nejvyššího dosaženého vzdělání,“ vkládají slova „požadavky na zkušebního komisaře, rozsah a průběh zkoušky,“.
20.
V § 5b odst. 2 se slova „se zvláštním právním předpisem,2)“ nahrazují slovy „s požadavky nařízení Rady (ES) č. 1/2005,“, za slova „jeho stavu“ se vkládá slovo „soukromým“ a slova „dokumentaci vydané podle zvláštního právního předpisu.2)“ se nahrazují slovy „doprovodné dokumentaci podle oddílu III přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/20043c).“.
21.
V § 5d se slova „rovněž ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen „Věstník“)“ nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“.
22.
Poznámka pod čarou č. 2k zní:
„2k)
Například čl. 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
23.
V § 5i odst. 4 se slova „, plyn CO2 nebo jiný plyn nebo směs plynů schválených podle zvláštního právního předpisu2)“ zrušují.
24.
Za § 5i se vkládá nový § 5j, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 24 zní:
㤠5j
Deratizace
(1)
Osoba, která provádí deratizaci24), je povinna
a)
zajistit, aby zvířata byla během usmrcování nebo odchytu ušetřena veškeré zbytečné bolesti a utrpení,
b)
minimalizovat možnost zasažení necílových druhů zvířat,
c)
nejméně jedenkrát denně provést nebo zajistit kontrolu všech použitých zařízení sloužících k odchytu nebo usmrcení zvířat a
d)
vyhledat v souvislosti s provedenou deratizací poraněná nebo jinak trpící zvířata a zajistit jejich bezodkladné usmrcení, je-li další přežívání zvířat spojeno s trvalým utrpením a je-li to vzhledem k povaze provedené deratizace možné.
(2)
Osoba, která provádí speciální ochrannou deratizaci, je oprávněna použít pouze tyto metody usmrcení živě odchycených zvířat nebo jejich kombinace:
a)
předávkování inhalačním anestetikem,
b)
inhalace oxidu uhličitého,
c)
tupý úder do hlavy,
d)
oddělení hlavy od trupu, nebo
e)
zastřelení volným projektilem.
Osoba, která provádí speciální ochrannou deratizaci, musí zvolit metodu odpovídající druhu, případně hmotnostní kategorii živě odchycených zvířat.
(3)
Osoba, která provádí deratizaci, je povinna při jejím provádění postupovat v souladu s tímto zákonem; tím nejsou dotčeny povinnosti týkající se deratizace stanovené jinými právními předpisy.
24)
§ 55 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
25.
V § 7 odst. 1 se slovo „způsobilou.1d)“ nahrazuje slovy „způsobilou podle veterinárního zákona2).“.
26.
V § 7 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 25 zní:
„c)
pokud jde o označování označovaných zvířat podle plemenářského zákona chovatelem hospodářských zvířat za podmínek stanovených veterinárním zákonem25).
25)
§ 64a zákona č. 166/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
27.
V § 7 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „zákona,1f)“ nahrazuje slovem „zákona2),“.
28.
V § 7 odst. 3 písm. c) se za slovo „štěňat“ vkládají slova „psa (dále jen „štěně“).
29.
§ 7a včetně nadpisu zní:
㤠7a
Ochrana psů a koček při jejich rozmnožování
(1)
Je zakázán chov psů nebo koček, včetně jejich rozmnožování, v zařízení, včetně bytu, ve kterém jsou chováni a rozmnožováni psi nebo kočky v nevhodných podmínkách, které způsobují jejich utrpení, a ve větším počtu, který jim neumožňuje uspokojovat jejich fyziologické, biologické nebo etologické potřeby (dále jen „množírna“). Množírnou se rozumí zařízení, včetně bytu, uvedené ve větě první, i když není hlavním cílem činnosti chovatele rozmnožování zvířat nebo dosažení zisku.
(2)
Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, případně jiné osoby, které se zabývají chovem zvířat za účelem dosažení zisku, nebo chovatelé, kteří chovají 3 a více fen psa, jsou při prodeji nebo darování štěněte ve věku do 6 měsíců povinni
a)
vést evidenci o prodaných a darovaných štěňatech a uchovávat ji po dobu 3 let,
b)
poskytnout novému chovateli informace o dosavadním způsobu krmení štěněte a popis následné péče o ně a
c)
vydat při převodu každého štěněte novému chovateli kopii evidenčního listu vrhu štěňat s uvedením konkrétního převáděného štěněte nebo jiný dokument, který ve vztahu k převáděnému štěněti obsahuje údaje uvedené v odstavci 5.
(3)
Ustanovení odstavce 2 písm. a) a c) se nevztahuje na provozovatele útulku.
(4)
Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, případně jiné osoby, které se zabývají chovem zvířat za účelem dosažení zisku, nebo chovatelé, kteří chovají 3 a více fen psa, jsou povinni
a)
vyplnit ke každému vrhu nejpozději do 7 dnů od narození štěňat evidenční list vrhu štěňat,
b)
do 7 dnů od označení štěněte čipem do evidenčního listu vrhu štěňat vyplnit čísla čipů jednotlivých štěňat a
c)
uchovávat evidenční list vrhu štěňat nejméně po dobu 3 let ode dne jejich narození.
(5)
Závazný vzor formuláře evidenčního listu vrhu štěňat uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Evidenční list vrhu štěňat obsahuje
a)
identifikační údaje chovatele,
b)
místo jejich chovu,
c)
informace o jejich matce, zejména plemeno, jméno, datum narození, číslo čipu nebo tetování,
d)
informace o štěňatech, zejména datum narození a jejich počet, počet štěňat uhynulých po 7 dnech od narození, u každého štěněte číslo čipu, jméno štěněte a jeho pohlaví, a
e)
informace o očkování a odčervení štěňat, případně o jiném veterinárním ošetření, která byla provedena do doby převodu štěňat, nejdéle do 6 měsíců jejich věku.
(6)
Chovatel psa je povinen dodržovat tyto podmínky:
a)
fena kojí pouze takový počet štěňat, který odpovídá zdravotní kondici; ostatním životaschopným štěňatům musí chovatel zajistit náhradní výživu,
b)
maximální počet vrhů u feny je 3 za období 24 měsíců a
c)
minimální věk pro odběr štěňat od feny je 50 dnů.
(7)
Chovatel kočky je povinen dodržovat tyto podmínky:
a)
kočka kojí pouze takový počet koťat, který odpovídá její zdravotní kondici; ostatním životaschopným koťatům musí chovatel zajistit náhradní výživu,
b)
maximální počet vrhů u chovné kočky je 3 za období 24 měsíců,
c)
minimální věk pro odběr koťat od kočky je 84 dnů.
(8)
Chovatel musí zajistit podmínky při chovu za účelem rozmnožování a minimální velikost prostor při rozmnožování psů nebo koček a dodržovat požadavky na provádění inseminace stanovené prováděcím právním předpisem. Sdružení právnických nebo fyzických osob, která se zabývají chovem zvířat, a chovatelé, kteří jsou jejich členy, podnikatelé, kteří se v rámci podnikatelské činnosti zabývají chovem zvířat, případně jiné osoby, které se zabývají chovem zvířat za účelem dosažení zisku, nebo chovatelé, kteří chovají 3 a více fen psa, musí dodržovat požadavky na nejnižší a nejvyšší věk psů nebo koček při jejich rozmnožování stanovené prováděcím právním předpisem.
(9)
Požadavky na podmínky při chovu za účelem rozmnožování a požadavky na minimální velikost prostor při rozmnožování psů a koček, na provádění inseminace a na nejnižší a nejvyšší věk psů a koček při jejich rozmnožování stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“.
30.
Za § 7a se vkládá nový § 7b, který včetně nadpisu zní:
㤠7b
Prodej nebo předání psa nebo kočky novému chovateli
Je zakázán prodej nebo předání psa nebo kočky novému chovateli
a)
na veřejném prostranství, s výjimkou prodeje nebo předání těchto zvířat v rámci veřejného vystoupení zvířat, nebo
b)
na místech uvedených v § 13a odst. 5.“.
31.
V § 8 odst. 3 písm. a) se slovo „oznámit“ nahrazuje slovy „osobně, písemně nebo elektronickou poštou oznámit“ a číslo „14“ se nahrazuje číslem „7“.
32.
V § 8 odst. 3 písm. a) bodě 1 se slovo „místo“ nahrazuje slovy „adresu nebo jiné přesné označení místa konání“.
33.
V § 8 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
neprodleně osobně, písemně nebo elektronickou poštou oznámit krajské veterinární správě a příslušné obci změnu skutečností uvedených v písmeni a) nebo b).“.
34.
V § 8b odst. 1 se slova „či shromažďovacího střediska2m) (dále jen „sběrné středisko“)“ včetně poznámky pod čarou č. 2m zrušují.
35.
V § 8b odst. 7, § 14b odst. 4, § 15d odst. 9, § 15e odst. 3 a v § 26 odst. 2 se slova „složení zkušební komise“ nahrazují slovy „požadavky na zkušebního komisaře“.
36.
V § 9 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
chovat zvířata ve vazném ustájení s výjimkou nezbytně nutné doby po trvání jejich ošetření,
g)
provádět kastraci samců a zkracování ocasů zaškrcením varlat nebo části ocasu.“.
37.
V § 12c se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
38.
V § 12d odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Kur domácí (Gallus gallus)“ nahrazují slovy „kur domácí (Gallus gallus)“.
39.
Za § 12f se vkládá nový § 12g, který včetně nadpisu zní:
㤠12g
Koně, osli a jejich kříženci chovaní jako zvířata hospodářská nebo zvířata v zájmovém chovu
(1)
Koně, osli a jejich kříženci jako zvířata hospodářská nebo zvířata v zájmovém chovu musí být chováni s ohledem na druh a věkovou kategorii nebo hmotnost a další specifické podmínky nároků na jejich ochranu a pohodu podle stanovených minimálních standardů.
(2)
Minimální standardy pro chov zvířat uvedených v odstavci 1, požadavky na velikost prostor a jejich vybavení, podmínky ustájení, požadavky na pomůcky, krmení a napájení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.“.
41.
V § 13 odst. 4 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
42.
V § 13 odst. 4 písm. b) se slova „způsobilost k právním úkonům omezena“ nahrazují slovy „omezena svéprávnost“.
43.
V § 13 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Chovatel druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči je oprávněn zahájit chov tohoto zvířete nebo rozšířit chov z hlediska počtu nebo druhů chovaných zvířat až po nabytí právní moci rozhodnutí o povolení chovu.“.
44.
V § 13 odstavec 6 zní:
„(6)
Žádost o povolení chovu druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči se podává na formuláři, jehož závazný vzor je uveřejněn na internetových stránkách ministerstva, a musí, kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem, obsahovat
a)
místo chovu na území České republiky,
b)
identifikační údaje osoby, jíž bude svěřena péče o zvíře, je-li chovatelem právnická osoba,
c)
druh a maximální počet chovaných jedinců,
d)
stručný popis chovu a jeho vybavení,
e)
souhlas odpovědné osoby s prováděním kontroly chovaného jedince nebo skupiny druhu zvířat vyžadujících zvláštní péči, míst a zařízení, v němž jsou tato zvířata chována, a prostor s chovem spojených, zejména prostor pro skladování krmiv,
f)
kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí pro stavbu pro chov zvířat vydané stavebním úřadem, pokud se jedná o chov zvířat uvedených v § 14a odst. 4, a
g)
osvědčení podle § 14d odst. 1, pokud se jedná o chovatele zvířat uvedených v § 14a odst. 4; to se vztahuje také na osobu, jíž budou tato zvířata svěřena do péče.“.
45.
V § 13 odst. 7 se slova „nejsou-li dodrženy podmínky podle odstavce 1“ nahrazují slovy „jestliže žadatel nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k jeho provedení“ a za větu třetí se vkládá věta „Rozhodnutí o povolení chovu druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči, rozhodnutí o jeho změně nebo odnětí zasílá krajská veterinární správa na vědomí obci, na jejímž území se nachází místo chovu zvířete.“.
46.
V § 13 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:
„(10)
Chovatel druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči je povinen vést evidenci o každém chovaném zvířeti obsahující tyto údaje:
a)
druh zvířete,
b)
pohlaví zvířete,
c)
datum narození zvířete,
d)
popis zvířete včetně identifikačních znaků,
e)
původ zvířete,
f)
číslo čipu nebo tetování, pokud je zvíře označeno,
g)
případy onemocnění zvířete a
h)
datum ukončení chovu zvířete nebo datum úhynu zvířete.
Tuto evidenci je chovatel povinen uchovávat od zahájení chovu zvířete, a to ještě po dobu 3 let ode dne ukončení chovu zvířete nebo úhynu zvířete; evidenci lze nahradit evidencí vedenou podle jiného právního předpisu, pokud obsahuje tímto zákonem stanovené údaje.“.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11.
47.
V § 13 odst. 11 se slova „a vzor žádosti o povolení chovu druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči“ nahrazují slovy „, požadavky týkající se péče a požadavky na prostory a vybavení pro chov vybraných druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči“.
48.
V § 13a odst. 2 se slova „může podat“ nahrazují slovem „podá“ a za slovo „provozování“ se vkládá slovo „živnosti“.
49.
V § 13a odst. 3 se slova „, která obchoduje se zvířaty pro zájmové chovy,“ nahrazují slovy „uvedená v odstavci 1 písm. a)“.
50.
V § 13a odst. 4 se za slova „o podmínkách chovu“ vkládají slova „, včetně způsobu krmení,“.
51.
V § 13a se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Je zakázán prodej psů, koček a primátů v obchodech se zvířaty.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
52.
V § 13b odst. 2 se věta první zrušuje a slova „povinnost přihlásit psy“ se nahrazují slovy „chovatelům povinnost přihlásit trvale označené psy, zejména psy označené čipem,“.
53.
V § 13b se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
54.
V § 13b odst. 3 větě první se slova „může nechat“ nahrazují slovem „nechá“.
55.
V § 14 odst. 4 se za slovo „řídí“ vkládají slova „tímto zákonem a“.
56.
V § 14a odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
provádět zvláštní způsob výcviku pro přípravu a provedení triků nebo výkonu v cirkuse, divadelním a varietním představení, filmu, televizním programu nebo podobném veřejném představení (dále jen „drezúra“), s výjimkou výcviku nebo veřejného vystoupení loveckého dravce, sokola nebo sovy chovaných k sokolnickému využití a cílených pohybových aktivit zvířat v zoologických zahradách s platnou licencí podle zvláštního právního předpisu1b) konaných za účelem vzdělávacím či v zájmu zvířat,
1.
u primátů, ploutvonožců, kytovců, nosorožců, hrochů a žiraf narozených od 1. března 2004 včetně,
2.
u jedinců ostatních volně žijících druhů zvířat narozených od 1. ledna 2022 včetně,
a k těmto účelům s nimi vstupovat na území státu.“.
57.
V § 14a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
množit nebo jinak nabývat nově narozené jedince volně žijících druhů zvířat za účelem jejich drezúry či veřejného předvádění v delfináriích, cirkusech a podobných zařízeních zaměřených na předvádění drezúry zvířat, s výjimkou výcviku nebo veřejného vystoupení loveckého dravce, sokola nebo sovy chovaných k sokolnickému využití.“.
58.
V § 14a se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámky pod čarou č. 27 znějí:
„(4)
Zakazuje se u zvířat z řádu šelmy (Carnivora) uvedených v příloze k tomuto zákonu a jejich kříženců (dále jen „vybrané druhy šelem“) a u zvířat z řádu primáti (Primates) u čeledi lidoopi (Hominidae) (dále jen „lidoopi“)
a)
umožnit fyzický kontakt se zvířaty osobám odlišným od chovatele, s výjimkou veterinárního lékaře, osoby provádějící odchyt a přepravu zvířat, osoby blízké27) chovateli nebo zaměstnance chovatele,
b)
odebírání mláďat těchto zvířat od matky a jejich umělé dokrmování před odstavem, s výjimkou případů, kdy je to podle posouzení veterinárního lékaře nutné z důvodu zdravotního stavu matky nebo mláďat, nebo
c)
venčení mimo prostory určené k chovu zvířete nebo k veřejnému vystoupení.
(5)
U zvířat uvedených v odstavci 4 se dále zakazuje jejich
a)
rozmnožování, s výjimkou rozmnožování v rámci chovu v zoologické zahradě s platnou licencí podle zákona o podmínkách provozování zoologických zahrad a chovu provozovaného za účelem ochrany druhu v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny,
b)
přesun ze zahraničí na území České republiky, s výjimkou přesunu za účelem chovu v zoologické zahradě s platnou licencí podle zákona o podmínkách provozování zoologických zahrad.
27)
§ 22 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.“.
59.
Za § 14b se vkládají nové § 14c a 14d, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 28 a 29 znějí:
㤠14c
Ochrana vybraných druhů šelem a lidoopů
(1)
Chovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů je povinen
a)
vytvářet podmínky pro zachování jejich fyziologických funkcí a biologických potřeb, a to zejména vybavením prostor pro jejich chov,
b)
předcházet a zabránit jejich únikům,
c)
dodržovat podmínky jejich chovu, požadavky na konstrukci, zabezpečení, velikost a vybavení prostor pro jejich chov, podmínky ustájení a požadavky na pomůcky, krmení a napájení stanovené prováděcím právním předpisem, a
d)
nechat je trvale označit čipem, pokud již nejsou označeni podle jiného právního předpisu28).
(2)
Ustanovení odstavce 1 písm. a) a c) se nevztahují na chovatele, který chová vybrané druhy šelem za účelem provádění drezúry v souladu s prováděcím právním předpisem upravujícím podmínky chovu a drezúry zvířat.
(3)
Chovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů je povinen vést evidenci o každém chovaném zvířeti obsahující tyto údaje:
a)
druh zvířete,
b)
pohlaví zvířete,
c)
datum narození zvířete,
d)
popis zvířete včetně identifikačních znaků,
e)
doklady o původu zvířete,
f)
číslo čipu zvířete,
g)
případy onemocnění zvířete a
h)
datum ukončení chovu zvířete nebo datum úhynu zvířete.
Tuto evidenci je chovatel povinen uchovávat od zahájení chovu zvířete, a to ještě po dobu 3 let ode dne ukončení chovu zvířete nebo úhynu zvířete; evidenci lze nahradit evidencí vedenou podle jiného právního předpisu, pokud obsahuje tímto zákonem stanovené údaje.
(4)
Podmínky chovu vybraných druhů šelem a lidoopů, požadavky na konstrukci, zabezpečení, velikost a vybavení prostor, podmínky ustájení a požadavky na pomůcky, krmení a napájení vybraných druhů šelem a lidoopů stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 14d
Kurz k péči o vybrané druhy šelem a lidoopy
(1)
Chovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů je povinen úspěšně vykonat zkoušku a mít osvědčení o způsobilosti k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, nebo zajistit, aby péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy vykonávala osoba s tímto osvědčením. Osvědčení o způsobilosti k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy vydává ministerstvo a lze je získat až po úspěšném vykonání zkoušky.
(2)
Chovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů, který osobně nezajišťuje péči o tato zvířata, je povinen určit alespoň 1 osobu odpovědnou za péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, která je držitelem osvědčení podle odstavce 1.
(3)
Další osoby, které provádějí činnosti související s chovem a péčí o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, musí osoba odpovědná za péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy poučit tak, aby uvedené činnosti prováděly kvalifikovaným způsobem. Chovatel vybraných druhů šelem nebo lidoopů je povinen uchovávat osvědčení o odborné způsobilosti osoby odpovědné za péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy a vést dokumentaci o poučení osob, které provádějí činnosti související s chovem a péčí o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, uchovávat ji od doby zahájení činnosti těchto osob související s chovem a péčí o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, a to ještě po dobu 3 let ode dne ukončení této činnosti.
(4)
Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na
a)
zoologické zahrady a jejich zaměstnance při výkonu jejich zaměstnání,
b)
záchranné stanice a jejich zaměstnance při výkonu jejich zaměstnání,
c)
osoby, které získaly střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru chovatel cizokrajných zvířat, nebo osoby, které získaly vysokoškolské vzdělání ve studijním programu nebo v oblasti vzdělávání zemědělství se zaměřením na chovatelství, pokud byl jejich součástí předmět chov cizokrajných zvířat nebo chov exotických zvířat, nebo
d)
osoby, které získaly profesní kvalifikaci pro činnost chovatele cizokrajných zvířat podle zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání29).
(5)
Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah kurzu k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, rozsah odborných znalostí nezbytných pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy, požadavky na zkušebního komisaře, požadavky na nejvyšší dosažené vzdělání a praxi lektorů od ukončení nejvyššího dosaženého vzdělání, průběh zkoušky a vzor osvědčení.
28)
Zákon č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
29)
Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.“.
60.
V § 15a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Udělit výjimku k provádění pokusů mimo schválené zařízení uživatele pokusných zvířat bez uvedení adresy místa, kde hodlá žadatel vykonávat svoji činnost, je možné pouze v případě provádění pokusů ve volné přírodě.“.
61.
V § 15b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách“.
62.
V § 15b odst. 1 písm. a) se za slova „kde má být činnost prováděna“ vkládají slova „, zejména označení jednotlivých místností, stájí a obdobných částí zařízení“.
63.
V § 15b odst. 1 písm. c) se slova „a jejich maximální denní stavy“ nahrazují slovy „, jejich maximální denní stavy celkem a v jednotlivých místnostech, stájích nebo obdobných částech zařízení, a hmotnostní kategorii zvířat, ke které se maximální denní stav zvířat vztahuje“.
64.
V § 15b odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „, a pokud předloží posuzovatelům údaje uvedené ve větě druhé“.
65.
V § 15b odst. 3 se za slova „vydává na dobu 5 let“ vkládají slova „, avšak pouze v případě, že žadatel požádá o udělení dalšího oprávnění před skončením platnosti dosavadního oprávnění“.
66.
V § 15b odst. 6 se slova „bez zbytečného odkladu ohlásit ministerstvu změnu údajů uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1“ nahrazují slovy „ohlásit ministerstvu změnu údajů týkajících se osob uvedených v rozhodnutí o udělení oprávnění podle odstavce 1 písm. d)“.
67.
V § 15d odst. 5 se za větu první vkládají věty „Osvědčení o odborné způsobilosti se nepovažuje bez dalšího za prokázání požadované kvalifikace. Požadovanou kvalifikaci lze dosáhnout až po vykonání zkoušky odborné způsobilosti a absolvování období dohledu. Každý chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen zajistit provádění dohledu před získáním požadované kvalifikace a jednoznačné standardy určující kvalifikaci v oblasti znalostních a praktických dovedností. Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen vést záznamy o vykonávaném dohledu a jeho úrovni. Posuzování kvalifikace provádí chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat v běžném pracovním prostředí a hodnotí osobu s cílem posouzení její praktické kvalifikace. Pracovník dohledu musí mít osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů nebo osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat.“.
68.
V § 15d se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Osoby, které provádějí některý z úkonů uvedených v odstavci 2, si musí udržovat kvalifikaci pomocí procesu dalšího vzdělávání, zejména dalšího profesního rozvoje. Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat nebo uživatel pokusných zvířat je povinen zajistit u osob, které provádějí některý z úkonů uvedených v odstavci 2,
a)
průběžný proces přezkumu a udržení kvalifikace, a to zejména prováděním dohledu nad nimi s cílem zajistit dodržování přijatelných standardů,
b)
další dohled v případech, kdy jsou pokusy prováděny nepravidelně nebo zřídka, anebo příslušné osoby pokusy po nějakou dobu neprováděly a
c)
přezkoumání kvalifikace v případě výskytu problémů nebo zavedení nového nebo pozměněného postupu.
(7)
Studenti středních a vysokých škol, kteří provádějí úkony uvedené v odstavci 2 písm. b), c) nebo d) v rámci vyššího vzdělávání nebo odborné přípravy za účelem získání, udržení nebo zlepšení odborných znalostí, nemusí absolvovat kurz odborné přípravy k získání osvědčení o odborné způsobilosti k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, pokud nad nimi chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat zajistí při plnění jejich úkolů trvalý dohled. Pracovník dohledu musí mít osvědčení o odborné způsobilosti k navrhování pokusů a projektů pokusů, musí být vždy přítomen provádění pokusů a manipulaci se zvířaty a poskytovat přímý dohled a poradenství. Výjimka z povinnosti absolvovat kurz odborné přípravy podle věty první se při splnění podmínek uvedených v tomto odstavci vztahuje na studenty postgraduálního studia po dobu prvních šesti měsíců od zahájení jejich postgraduálního studia.“.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 8 a 9.
69.
V § 15e odst. 1 a 2 se slova „, nejdříve však 1 rok před uplynutím doby jeho platnosti,“ zrušují.
70.
V § 15f odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
bylo zastaveno působení veškeré bolesti, utrpení, strachu nebo trvalého poškození pokusného zvířete v průběhu pokusu, ledaže je to pro účely pokusu zcela nevyhnutelné,“.
71.
V § 15f odst. 4 se slova „v odůvodněných případech“ zrušují.
72.
V § 15f odst. 5 se slova „kvalifikovaného odborníka“ nahrazují slovy „pokud je to vhodnější, patřičně kvalifikovaného odborníka“.
73.
V § 16a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „vzor stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem“ nahrazují slovy „závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách“.
74.
V § 16a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
odůvodnění a vědecké doložení nutnosti provedení konkrétního pokusu mimo schválené zařízení uživatele pokusných zvířat, pokud má být na základě žádosti v rozhodnutí stanoveno, že je možno využívat pokusná zvířata i mimo toto zařízení.“.
75.
V § 16a se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Státní orgán příslušný ke schvalování projektů pokusů od 1. ledna 2021 předkládá Evropské komisi (dále jen „Komise“) prostřednictvím elektronického přenosu netechnická shrnutí projektů pokusů za účelem zveřejnění do šesti měsíců od jejich schválení, jakož i jejich případné aktualizace.“.
76.
V § 16b odst. 2 písm. e) se za slova „uvedených v“ vkládá text „§ 16a odst. 1,“.
77.
V § 16b se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Hodnocení projektu pokusů se provádí také v případě změny projektu pokusů.“.
78.
V § 16d odst. 5 se za slovo „vydat“ vkládají slova „a oznámit“.
79.
V § 16e odst. 1 se slova „bez zbytečného odkladu“ zrušují a za slova „změnu údajů“ se vkládají slova „týkajících se osob“.
80.
V § 16e odst. 2 se slova „jakékoli významné změny struktury nebo funkce daného zařízení uživatele pokusných zvířat, která by mohla nepříznivě ovlivnit životní podmínky pokusných zvířat, nebo změny místa, na kterém jsou prováděny činnosti s pokusnými zvířaty, anebo zvýšení počtu užívaných druhů“ nahrazují slovy „změny projektu pokusů, která může mít nepříznivý vliv na životní podmínky“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Tímto není dotčeno ustanovení § 16.“.
81.
V § 16g odst. 1 a § 20 odst. 1 písm. e) se slova „rovněž ve Věstníku“ nahrazují slovy „na svých internetových stránkách“.
82.
V § 17d odstavec 3 zní:
„(3)
Odchyt zvířat ve volné přírodě, která mají být použita k pokusům, musí provádět kvalifikovaná osoba za použití metod, jež pokusným zvířatům způsobí jen takovou bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození, které jsou nevyhnutelné; takto kvalifikovanou osobou je
a)
osoba odborně způsobilá k navrhování pokusů a projektů pokusů, která získala praktické zkušenosti s odchytem volně žijících zvířat pod dohledem kvalifikované osoby,
b)
osoba odborně způsobilá k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, která získala praktické zkušenosti s odchytem volně žijících zvířat pod dohledem kvalifikované osoby, nebo
c)
osoba odborně způsobilá k odchytu volně žijících zvířat podle jiných právních předpisů.“.
83.
Za § 17h se vkládá nový § 17i, který včetně nadpisu zní:
㤠17i
Zásada nahrazení a omezení používání pokusných zvířat a šetrného zacházení s nimi
(1)
Kdykoli to je možné, je uživatel pokusných zvířat, namísto pokusu, povinen použít vědecky vyhovující metodu či zkušební strategii, při níž se nepoužívají živá zvířata.
(2)
Uživatel pokusných zvířat je povinen počet pokusných zvířat použitých v projektech pokusů snížit na minimum, aniž by byly ohroženy cíle projektu pokusů.
(3)
Každý chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen zajistit šetrné zacházení s pokusnými zvířaty při jejich chovu, umístění a péči o ně, jakož i šetrné metody používané k pokusům, přičemž se odstraní nebo na nejnižší možnou míru sníží případná bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození pokusných zvířat.
(4)
Při výběru metod podle odstavců 1 až 3 se postupuje v souladu s § 18a.“.
84.
V § 18g odst. 6 písm. b) se slovo „doloženo“ nahrazuje slovy „doloženo a dostatečně odůvodněno“.
85.
V § 18g se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7)
Ministerstvo může na základě odůvodněné žádosti chovatele pokusných zvířat nebo dodavatele pokusných zvířat rozhodnutím udělit výjimky z požadavků uvedených v odstavcích 3 až 5 s cílem povolit použití jiné metody za předpokladu, že je tato metoda na základě vědeckých poznatků považována za alespoň stejně humánní.“.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.
86.
V § 18g odst. 8 se slova „veřejného pořádku a“ nahrazují slovem „veřejné“.
87.
Za § 18g se vkládá nový § 18h, který včetně nadpisu zní:
㤠18h
Usmrcení zvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání pro vědecké účely
(1)
Usmrcení zvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání pro vědecké účely smí provádět pouze veterinární lékař nebo osoba odborně způsobilá k navrhování pokusů nebo projektů pokusů nebo osoba odborně způsobilá k provádění pokusů na pokusných zvířatech, péči o pokusná zvířata a usmrcování pokusných zvířat, a to pouze v prostorech, které jsou uvedeny v oprávnění k chovu pokusných zvířat, k dodávce pokusných zvířat, nebo k používání pokusných zvířat.
(2)
Usmrcení zvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání pro vědecké účely musí osoba uvedená v odstavci 1 provádět v souladu s tímto zákonem.
(3)
Chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat je povinen vést ve vztahu k usmrcení zvířete pouze pro využití jeho orgánů nebo tkání pro vědecké účely evidenci o
a)
počtu a druhu usmrcených zvířat,
b)
původu usmrcených zvířat, včetně údajů o tom, zda byla chována pro použití k pokusům,
c)
datu usmrcení zvířat,
d)
osobě provádějící usmrcení zvířat a
e)
konkrétním účelu usmrcení zvířat.
(4)
Evidenci uvedenou v odstavci 3 je chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat povinen uchovávat po dobu nejméně 5 let a musí ji na požádání poskytnout příslušnému orgánu ochrany zvířat.“.
88.
V § 20 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „, a o udělení výjimky podle § 18g odst. 7“.
89.
V § 20 odst. 1 písm. h) se slovo „užívání“ nahrazuje slovem „používání“.
90.
V § 20 odst. 1 písmeno i) včetně poznámky pod čarou č. 30 zní:
„i)
na úseku ochrany pokusných zvířat
1.
do 10. listopadu 2023 a poté každých 5 let zasílá Komisi informace o provádění tohoto zákona, zejména jeho § 15g, § 16a odst. 2 a 3, § 16b, 16c, § 17c odst. 4, § 17f, § 20b odst. 2 písm. b) a § 22 odst. 1 písm. s); tyto údaje poskytuje a zveřejňuje prostřednictvím elektronického přenosu ve formátu, který stanoví Komise30),
2.
každoročně shromažďuje a zveřejňuje statistické informace o používání pokusných zvířat k pokusům, včetně informací o skutečné závažnosti pokusů a původu a druzích subhumánních primátů, kteří byli k pokusům použiti; do 10. listopadu následujícího roku poskytuje tyto statistické informace Komisi prostřednictvím elektronického přenosu v nesouhrnném formátu, který stanoví Komise30),
3.
předkládá každý rok Komisi podrobné informace o výjimkách udělených podle § 18g odst. 6 a 7,
30)
Článek 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS.“.
91.
V § 20 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
vyžaduje opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo výpis z Rejstříku trestů pro posouzení, zda je důvod k odnětí osvědčení uvedený v odstavci 2 písm. g) bodě 2; žádost o vydání opisu z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a výpisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
92.
V § 20 odst. 2 písm. a) se za bod 8 vkládá nový bod 9, který zní:
„9.
kurzu k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy,“.
Dosavadní bod 9 se označuje jako bod 10.
93.
V § 20 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
provádí zkoušky pro získání odborné způsobilosti v kurzech na úseku ochrany zvířat proti týrání a ve spolupráci se Státní veterinární správou připravuje obsah těchto kurzů a zkušební otázky,“.
94.
V § 20 odst. 2 písm. e) se slova „zkušební komise“ nahrazují slovy „zkušební komisaře“ a slova „a to do 30 dnů ode dne doručení návrhu na jmenování zkušební komise,“ se zrušují.
95.
V § 20 odst. 2 písmeno f) zní:
„f)
vydává osvědčení o úspěšném složení zkoušky v kurzech na úseku ochrany zvířat proti týrání nebo osvědčení o účasti na kurzu podle § 14d,“.
96.
V § 20 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 5a zní:
„g)
odnímá osvědčení nebo pozastavuje platnost osvědčení u
1.
odborného kurzu pro získání osvědčení o způsobilosti pro řidiče a průvodce silničních vozidel z důvodů uvedených v přímo použitelném předpise upravujícím ochranu zvířat při přepravě5a) a
2.
ostatních kurzů na úseku ochrany zvířat proti týrání, jde-li o osobu, která byla za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestána za přestupek, který se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, opakovaně potrestána za jiné přestupky na úseku ochrany zvířat proti týrání, za které byla uložena pachateli přestupku pokuta, která není na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek, nebo odsouzena za trestný čin na úseku ochrany zvířat proti týrání,
5a)
Čl. 26 odst. 5 nařízení Rady (ES) č. 1/2005.“.
Dosavadní písmena g) až i) se označují jako písmena h) až j).
97.
V § 20 odst. 3 se slova „až g)“ nahrazují slovy „až h)“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, který je určen pro osoby, které provádějí manipulaci se zvířaty a péči o ně před jejich znehybněním a znehybnění zvířat pro účely omráčení nebo usmrcení“.
98.
V § 20a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Pokud chovatel pokusných zvířat, dodavatel pokusných zvířat a uživatel pokusných zvířat přestane splňovat podmínky stanovené zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení, přímo použitelnými předpisy Evropské unie nebo oprávněními udělenými podle § 20 odst. 1, uloží krajská veterinární správa rozhodnutím vhodné nápravné opatření k odstranění zjištěných nedostatků postupem podle § 22 odst. 1 písm. l), nebo ministerstvo postupuje podle odstavce 1.“.
99.
V § 22 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, a z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího úřední kontroly31)“.
Poznámka pod čarou č. 31 zní:
„31)
Například čl. 4 a 21 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2017/625.“.
100.
V § 22 odst. 2 písmeno c) zní:
„c)
v případech, kdy si to vyhradí, plní úkoly vyplývající pro ni z přímo použitelných předpisů Evropské unie5b) upravujících ochranu zvířat během přepravy a souvisejících činností a z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13), zejména vykonává dozor nad plněním povinností fyzických a právnických osob vyplývající z těchto předpisů, a úkoly vyplývající pro ni z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího úřední kontroly31),“.
101.
V § 22 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které včetně poznámky pod čarou č. 32 zní:
„k)
předkládá Komisi do 31. srpna každého roku výroční zprávu za předchozí rok o výkonu dozoru s cílem ověřit soulad s požadavky předpisů Evropské unie32); ke zprávě připojí analýzu nejzávažnějších případů zjištěného nesouladu a národní akční plán k prevenci nebo snížení jejich výskytu v nadcházejících letech.
32)
Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic, ve znění nařízení Rady (ES) č. 806/2003, směrnice Rady 2013/64/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97, v platném znění.
Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.
Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625.“.
102.
V § 24a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
vyžadují opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů nebo výpis z Rejstříku trestů v řízení o zvláštním opatření podle § 28a; žádost o vydání opisu z evidence přestupků a výpisu z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
103.
V § 24a se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
104.
V § 24a odst. 3 se slova „písemně vyrozumět příslušnou krajskou veterinární správu do 1 měsíce od podání podnětu o učiněných opatřeních a po vydání rozhodnutí jej“ nahrazují slovy „a po vydání rozhodnutí ve věci, usnesení o odložení věci nebo usnesení o zastavení řízení je“ a slova „spočívajícím v porušení povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete“ se nahrazují slovy „uvedeného v odstavci 5“.
105.
V § 24a odst. 4 se věta poslední zrušuje.
106.
V § 24a se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Odborné vyjádření podle odstavce 4 se nevyžaduje v řízení o přestupku spočívajícím v porušení
a)
zákazu opustit zvíře podle § 4 odst. 1 písm. t),
b)
povinnosti mít osvědčení o odborné způsobilosti nebo osvědčení o způsobilosti,
c)
povinnosti vést a uchovávat záznamy nebo evidenci podle § 5a odst. 6, § 8b odst. 3, § 12f odst. 4, § 13 odst. 10, § 13a odst. 3, § 14b odst. 3, § 14c odst. 3, § 14d odst. 3, § 15d odst. 8, § 15g odst. 6, § 17g odst. 1 a 2, § 17h odst. 1 a 2, § 18h odst. 3 a 4,
d)
povinnosti zajistit, aby zvíře jednoho chovatele nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele,
e)
povinnosti podle § 7a odst. 2 a 4,
f)
povinností pořadatele podle § 8 odst. 3,
g)
povinnosti učinit opatření proti úniku zvířete,
h)
povinnosti oznámit nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské veterinární správě a doložit, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti podle § 13a odst. 1, nebo
i)
povinnosti poskytnout bezplatně kupujícímu v písemné podobě správné a podrobné informace o podmínkách chovu, včetně způsobu krmení, a péči o zdraví a pohodu kupovaného zvířete podle § 13a odst. 4.“.
107.
V § 24a se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
108.
V § 24a odst. 2 se slova „odstavci 5“ nahrazují slovy „odstavci 4“.
109.
V § 24a odst. 4 se slova „odstavce 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
110.
Za § 24a se vkládá nový § 24b, který včetně nadpisu zní:
㤠24b
Poskytování údajů
(1)
Ministerstvo, Státní veterinární správa, krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a obecní úřady pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona využívají
a)
údaje ze základního registru obyvatel,
b)
údaje z informačního systému evidence obyvatel a
c)
údaje z informačního systému cizinců.
(2)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
d)
datum a místo úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky,
e)
datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
f)
adresa místa pobytu a
g)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, kde se narodil,
d)
rodné číslo, bylo-li přiděleno,
e)
adresa místa trvalého pobytu a
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(4)
Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
místo a stát, kde se cizinec narodil; v případě, že se narodil na území České republiky, místo a okres narození,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
druh a adresa místa pobytu a
f)
počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu.
(5)
Údaje, které jsou vedeny v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6)
Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
111.
V § 25 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Provozovatel útulku je dále povinen
a)
provozovat internetové stránky útulku a zveřejňovat na nich aktuální seznam všech zvířat v útulku s jejich fotografií a datem a místem nálezu,
b)
poskytnout při předání každého zvířete bezplatně novému chovateli v písemné podobě informace o dosavadním způsobu krmení zvířete a popis následné péče o ně.“.
Dosavadní odstavce 4 až 9 se označují jako odstavce 5 až 10.
112.
V § 25 odst. 6 se slova „odstavci 4“ nahrazují slovy „odstavci 5“.
113.
V § 25 odst. 7 se za větu první vkládá věta „Orgán nebo jiná osoba, která provádí jiné opatření, v jehož důsledku nemůže chovatel zabezpečit péči o zvíře, zejména zajištění neplánované hospitalizace chovatele, nebo omezení osobní svobody chovatele, je povinna se ujistit, že s chovatelem na místě není zvíře, které by mohlo být týráno v důsledku omezení jeho výživy a napájení.“, za slova „hradí stát“ se vkládají slova „, pokud přesahují částku 30000 Kč ve vztahu ke zvířeti nebo zvířatům jednoho chovatele“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Toto ustanovení se vztahuje také na případy, kdy je po znemožnění péče chovatele o zvíře z výše uvedených důvodů otevírán byt, automobil nebo jiný prostor.“.
114.
V § 25 odst. 7 se slova „nebo úřadu městské části“ zrušují.
115.
V § 25 odst. 8 až 10 se slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 7“.
116.
V § 25 odst. 9 úvodní části ustanovení se slova „vzor uveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup“ nahrazují slovy „závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách“.
117.
V § 26b odst. 5 se slovo „, které“ nahrazuje slovy „nebo pracoviště Akademie věd České republiky, kterým“.
118.
V § 26c odst. 7 se slova „Zkušební komise“ nahrazují slovy „Zkušební komisař“.
119.
V § 27 odst. 1 písm. c) se slova „která byla rozhodnutím soudu zbavena způsobilosti k právním úkonům, nebo jejíž způsobilost k právním úkonům“ nahrazují slovy „jejíž svéprávnost“.
120.
V § 27 odst. 1 písmeno f) zní:
„f)
vyrobí, nabídne, prodá nebo použije čelisťovou nebo lepicí past, anebo ji přesune ze zahraničí na území České republiky,“.
121.
V § 27 odst. 1 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
provede deratizaci v rozporu s § 5j,“.
Dosavadní písmena i) až s) se označují jako písmena j) až t).
122.
V § 27 odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova „, nebo aniž by splnila podmínky podle § 15d odst. 6 nebo 7“.
123.
V § 27 odst. 1 se na konci textu písmene o) doplňují slova „nebo § 18h odst. 1 nebo 2“.
124.
V § 27 odstavec 2 zní:
„(2)
Fyzická osoba se jako chovatel dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí, aby jí chované zvíře nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele,
b)
poruší povinnost chovatele psa uvedenou v § 7a odst. 2 nebo 4,
c)
poruší povinnost týkající se podmínek chovu psa nebo kočky stanovenou v § 7a odst. 6, 7 nebo 8,
d)
poruší zákaz prodeje nebo předání psa nebo kočky novému chovateli na veřejném prostranství podle § 7b písm. a),
e)
přepravuje zvíře v rozporu s § 8a, 8c, 8d, 8e nebo 8f,
f)
poruší povinnosti uvedené v § 12g,
g)
neučiní opatření proti úniku zvířat podle § 13 odst. 1,
h)
prodá nebo daruje zvíře v zájmovém chovu osobě uvedené v § 13 odst. 4,
i)
chová druh zvířete vyžadující zvláštní péči v rozporu s § 13 odst. 5,
j)
poruší zákaz činnosti s volně žijícími zvířaty podle § 14a odst. 1, 4 nebo 5,
k)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14c odst. 1 písm. a) nebo c),
l)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14c odst. 1 písm. b) nebo d) nebo nevede evidenci podle § 14c odst. 3, nebo
m)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14d odst. 1, 2 nebo 3.“.
125.
V § 27 odst. 3 písm. a) se za slovo „zvířete“ vkládá slovo „soukromým“.
126.
V § 27 odst. 3 písm. h) se text „§ 12c odst. 3“ nahrazuje textem „§ 12c odst. 2“.
128.
V § 27 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „nebo nevede evidenci podle § 13 odst. 10“.
129.
V § 27 odst. 6 písm. b) se slova „nebo d)“ nahrazují slovy „, d) nebo e)“.
130.
V § 27 odst. 6 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje a za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
nepředloží seznam činností se zvířaty podle § 8 odst. 3 písm. b), nebo“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
131.
V § 27 se na konci textu odstavce 11 doplňují slova „nebo 4“.
132.
V § 27 odstavec 12 zní:
„(12)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), f) až m), o), s) nebo t) anebo podle odstavce 2 písm. a) nebo i) až k),
b)
do 400 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), e) nebo q), podle odstavce 2 písm. c) až f) nebo m), podle odstavce 3 písm. g) až i), podle odstavce 5 až 8 nebo 10, nebo
c)
do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. n), p) nebo r), podle odstavce 2 písm. b), g), h) nebo l), podle odstavce 3 písm. a) až f), j) až l) nebo podle odstavce 4, 9 nebo 11.“.
134.
V § 27 odstavec 13 zní:
„(13)
Spolu s pokutou lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), f), i), m), o) nebo s), podle odstavce 2 písm. c), podle odstavce 3 písm. h) nebo podle odstavce 5 uložit zákaz činnosti, a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo c), podle odstavce 2 písm. c), i) až k), podle odstavce 3 písm. h) nebo podle odstavce 5 uložit propadnutí zvířete nebo zákaz chovu zvířat na dobu až 5 let.“.
135.
V § 27 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) spáchaný na dvou nebo více zvířatech se uloží pokuta vyšší než 5 000 Kč.“.
136.
V § 27 se doplňuje odstavec 15, který zní:
„(15)
Přestupky podle odstavce 1 písm. b), d), f) až j), m), o), s) nebo t) nebo podle odstavce 2 písm. c), i) až k) se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“.
137.
V § 27a odst. 1 písmeno d) zní:
„d)
vyrobí, nabídne, prodá nebo použije čelisťovou nebo lepicí past, anebo ji přesune ze zahraničí na území České republiky,“.
138.
V § 27a odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
provede deratizaci v rozporu s § 5j,“.
Dosavadní písmena g) až p) se označují jako písmena h) až q).
139.
V § 27a odst. 1 se na konci textu písmene l) doplňují slova „nebo § 18h odst. 1 nebo 2“.
140.
V § 27a odstavec 3 zní:
„(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí, aby jí chované zvíře nezranilo ani neusmrtilo zvíře jiného chovatele,
b)
přepravuje zvíře v rozporu s § 8a, 8c, 8d, 8e nebo 8f,
c)
poruší povinnosti uvedené v § 12g,
d)
neučiní opatření proti úniku zvířat podle § 13 odst. 1,
e)
prodá nebo daruje zvíře v zájmovém chovu osobě uvedené v § 13 odst. 4,
f)
chová druh zvířete vyžadující zvláštní péči v rozporu s § 13 odst. 5,
g)
poruší zákaz činnosti s volně žijícími zvířaty podle § 14a odst. 1, 4 nebo 5,
h)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14c odst. 1 písm. a) nebo c),
i)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14c odst. 1 písm. b) nebo d) nebo nevede evidenci podle § 14c odst. 3, nebo
j)
při chovu vybraných druhů šelem nebo lidoopů poruší povinnosti uvedené v § 14d odst. 1, 2 nebo 3.“.
141.
V § 27a odst. 4 písm. a) se za slovo „zvířete“ vkládá slovo „soukromým“.
142.
V § 27a odst. 4 písm. h) se text „§ 12c odst. 3“ nahrazuje textem „§ 12c odst. 2“.
144.
V § 27a odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo nevede evidenci podle § 13 odst. 10“.
145.
V § 27a odstavec 7 zní:
„(7)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako chovatel dopustí přestupku tím, že
a)
poruší povinnost chovatele psa uvedenou v § 7a odst. 2 nebo 4,
b)
poruší povinnost týkající se podmínek chovu psa nebo kočky stanovenou v § 7a odst. 6, 7 nebo 8, nebo
c)
poruší zákaz prodeje nebo předání psa nebo kočky novému chovateli na veřejném prostranství podle § 7b písm. a).“.
146.
V § 27a odst. 8 písm. b) se slova „nebo d)“ nahrazují slovy „, d) nebo e)“.
147.
V § 27a odstavec 9 zní:
„(9)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako osoba uvedená v § 13a odst. 1 dopustí přestupku tím, že
a)
neoznámí podle § 13a odst. 1 nejpozději 30 dnů před zahájením nebo ukončením podnikání výkon živnosti, druhy a počty zvířat příslušné krajské veterinární správě,
b)
nedoloží, jakým způsobem bude zabezpečena péče o zvířata, jejich zdraví a pohodu v případě zahájení činnosti,
c)
nevede evidenci podle § 13a odst. 3,
d)
prodá zvíře určené pro zájmové chovy bez poskytnutí informací podle § 13a odst. 4 nebo poskytne nesprávné nebo neúplné informace nebo za poskytnutí informací vyžaduje úhradu v rozporu s § 13a odst. 4, nebo
e)
poruší zákaz prodeje psů, koček nebo primátů v obchodech se zvířaty podle § 13a odst. 5.“.
148.
V § 27a odst. 11 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
nezajistí, aby činnost pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13) prováděla osoba, která získala osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13),“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
149.
V § 27a se odstavec 12 zrušuje.
Dosavadní odstavce 13 až 21 se označují jako odstavce 12 až 20.
150.
V § 27a odst. 12 písm. b) se slova „bez zbytečného odkladu“ zrušují a za slovo „údajů“ se vkládají slova „týkajících se osob“.
151.
V § 27a odst. 12 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, nebo neplní podmínky podle § 15d odst. 5, 6 nebo 7“.
152.
V § 27a odst. 12 písm. f) se text „§ 15d odst. 6“ nahrazuje textem „§ 15d odst. 8“.
153.
V § 27a odst. 12 se za písmeno o) vkládá nové písmeno p), které zní:
„p)
postupuje v rozporu s § 17i,“.
Dosavadní písmena p) a q) se označují jako písmena q) a r).
154.
V § 27a odst. 12 se na konci písmene q) slovo „nebo“ zrušuje, na konci písmene r) se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno s), které zní:
„s)
nevede nebo neuchovává evidenci uvedenou v § 18h odst. 3.“.
155.
V § 27a odst. 15 písm. d) se slova „bez zbytečného odkladu“ zrušují a za slovo „údajů“ se vkládají slova „týkajících se osob“.
156.
V § 27a odst. 15 písm. e) se slova „významnou změnu struktury nebo funkce zařízení uživatele pokusných zvířat, která by mohla nepříznivě ovlivnit životní podmínky pokusných zvířat, provede změnu místa, kde jsou prováděny činnosti s pokusnými zvířaty, rozšíření druhů činností nebo zvýšení počtu užívaných druhů“ nahrazují slovy „změnu projektu pokusů, která může mít nepříznivý vliv na životní podmínky“.
157.
V § 27a se na konci textu odstavce 16 doplňují slova „nebo 4“.
158.
V § 27a odstavec 19 zní:
„(19)
Za přestupek lze uložit pokutu
a)
do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až j), l), p) nebo q), podle odstavce 2 písm. b) nebo c), podle odstavce 3 písm. a) nebo f) až h), podle odstavce 10, podle odstavce 12 písm. c), p) nebo r) anebo podle odstavce 15 písm. a), b), e) až g) nebo i) až m),
b)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo n), podle odstavce 2 písm. a), podle odstavce 3 písm. b), c) nebo j), podle odstavce 4 písm. g) až i), podle odstavce 6, podle odstavce 7 písm. b) nebo c), podle odstavce 8 nebo 9, podle odstavce 11 písm. a) až c) nebo e), podle odstavce 12 písm. d), g), k) nebo l), podle odstavce 14, odstavce 15 písm. h) nebo n), podle odstavce 17 anebo 18, nebo
c)
do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k), m) nebo o), podle odstavce 3 písm. d), e) nebo i), podle odstavce 4 písm. a) až f) nebo j) až l), podle odstavce 5, podle odstavce 7 písm. a), podle odstavce 11 písm. d), podle odstavce 12 písm. a), b), e), f), h) až j), m) až o), q) nebo s), podle odstavce 13, podle odstavce 15 písm. c) nebo d) anebo podle odstavce 16.“.
160.
V § 27a odstavec 20 zní:
„(20)
Spolu s pokutou lze za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), d), g), j) nebo p), podle odstavce 4 písm. h), podle odstavce 6 anebo podle odstavce 7 písm. a) nebo b), podle odstavce 10 písm. a) nebo b), podle odstavce 12 písm. a) nebo p) anebo podle odstavce 14 písm. a), b), e) až g) nebo i) až m) uložit zákaz činnosti nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku, a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo i), podle odstavce 3 písm. f) až g), podle odstavce 4 písm. h), podle odstavce 6 anebo podle odstavce 7 písm. a) nebo b) uložit propadnutí zvířete nebo zákaz chovu na dobu až 5 let nebo zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
161.
V § 27a se doplňuje odstavec 21, který zní:
„(21)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b) spáchaný na dvou nebo více zvířatech se uloží pokuta vyšší než 10 000 Kč.“.
162.
V § 27a se doplňuje odstavec 22, který zní:
„(22)
Přestupky podle odstavce 1 písm. b) až j), l), p) nebo q), podle odstavce 3 písm. f) nebo h), podle odstavce 7 písm. a) nebo b), podle odstavce 10, podle odstavce 12 písm. c) anebo podle odstavce 15 písm. a), b), e) nebo f) se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.“.
163.
V nadpisu § 27b se slovo „týraného“ zrušuje.
164.
V § 27b odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „týraného“ zrušuje a za slovo „jestliže“ se vkládají slova „zvíře bylo týráno a“.
165.
V § 27b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Propadnutí zvířete může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnutím dále uložit, i když dosud nedošlo k utrpení zvířete, pokud zvíře náleží pachateli přestupku, který zvíře chová bez povolení podle § 13 odst. 5.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
166.
V § 27b odst. 4 se slovo „týraného“ zrušuje.
167.
V § 27c odst. 1 se slovo „týraného“ zrušuje a za slovo „stíhat,“ se vkládají slova „protože není za přestupek, kterého se dopustila, odpovědná,“.
168.
V § 27c se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které znějí:
„(2)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností může dále rozhodnout o zabrání týraného zvířete, pokud
a)
zvíře týrá osoba, která není vlastníkem zvířete, a která zvíře chová s vědomím vlastníka zvířete, a vlastník zvířete nezabezpečí péči o týrané zvíře na základě výzvy podle odstavce 3, nebo
b)
osoba, jíž chované zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle § 28a odst. 6 věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře není vlastnictvím této osoby.
(3)
Pokud obviněný z týrání zvířete nebo pachatel přestupku není vlastníkem týraného zvířete a chová týrané zvíře s vědomím vlastníka zvířete, vyzve obecní úřad obce s rozšířenou působností vlastníka týraného zvířete, aby do 7 dnů ode dne doručení výzvy zajistil řádnou péči o týrané zvíře. Vlastník týraného zvířete je povinen po výzvě obecního úřadu obce s rozšířenou působností zabezpečit na svoje náklady řádnou péči o týrané zvíře.
(4)
Zabrání týraného zvířete podle odstavce 2 se ukládá vlastníkovi zvířete. Rozhodnutí o zabrání týraného zvířete podle odstavce 2 nelze vydat před vydáním rozhodnutí o uložení pokuty pachateli přestupku. Zabrání týraného zvířete podle odstavce 2 nelze uložit, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která byla uložena pachateli přestupku, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 5.
169.
Za § 27c se vkládá nový § 27d, který včetně nadpisu zní:
㤠27d
Zabrání zvířete
(1)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnout o zabrání zvířete, pokud zvíře chová osoba, které byl pravomocným rozhodnutím nebo rozsudkem uložen zákaz chovu nebo zákaz činnosti.
(2)
Ustanovení § 27c odst. 3 až 5 platí pro zabrání zvířete obdobně.“.
170.
V § 28 odst. 2 se text „písm. q)“ nahrazuje textem „písm. r)“, text „písm. n)“ se nahrazuje textem „písm. o)“ a slovo „obec“ se nahrazuje slovy „obecní úřad“.
171.
V § 28 odst. 2 se věta poslední zrušuje.
172.
V § 28a odst. 1 písm. a) se slova „vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno,“ zrušují.
173.
V § 28a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Náklady spojené s prováděním péče podle odstavce 1 písm. e) hradí chovatel.“.
174.
V § 28a se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Pokud osoba, jíž chované zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře není vlastnictvím této osoby, může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout o zabrání týraného zvířete postupem podle § 27c odst. 3 až 5.“.
175.
V § 28c odst. 1 se věta druhá zrušuje.
176.
V § 28c se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Před skončením řízení uvedeného ve větě první obecní úřad obce s rozšířenou působností zvíře z předběžné náhradní péče obviněnému nevydá.“.
177.
V § 28c odst. 5 se za větu první vkládá věta „O nákladech podle věty první rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Osoba uvedená ve větě třetí je povinna uhradit také náklady, které se vztahují ke zvířatům, která se narodila v době předběžné náhradní péče, nebo která v této době uhynula anebo musela být utracena, a to včetně nákladů spojených s utracením zvířat.“.
178.
V § 28c se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Rozhodnutí o předběžné náhradní péči lze vydat před zahájením řízení o přestupku. Při postupu podle věty první obecní úřad obce s rozšířenou působností zahájí řízení o přestupku do 20 dnů ode dne vydání rozhodnutí o předběžné náhradní péči.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
179.
Za § 28c se vkládají nové § 28d a 28e, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 33 až 35 znějí:
㤠28d
Úhrada nákladů spojených se zajištěním předběžné náhradní péče a zvláštního opatření ministerstvem
(1)
Účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním předběžné náhradní péče podle § 28c hradí na základě žádosti podané obecním úřadem obce s rozšířenou působností ministerstvo, pokud vynaložené náklady přesahují ve vztahu k jednomu chovateli částku 200 000 Kč. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může požádat o zálohu na úhradu účelně vynaložených nákladů za uplynulé období. Ministerstvo může poskytnout přiměřenou zálohu na doložené účelně vynaložené náklady. Žádost se podává ministerstvu vždy nejpozději do 3 měsíců od doby, kdy obecním úřadem obce s rozšířenou působností účelně vynaložené a uhrazené náklady přesáhly částku 200 000 Kč.
(2)
Účelně vynaložené náklady spojené se zajištěním zvláštního opatření podle § 28a odst. 1 písm. a) a e) hradí na základě žádosti podané obecním úřadem obce s rozšířenou působností ministerstvo, pokud zvláštní opatření probíhá déle než 3 měsíce, vynaložené náklady ve vztahu k jednomu chovateli přesahují částku 200 000 Kč a chovatel neuhradil náklady spojené se zvláštním opatřením ve lhůtě stanovené v § 28a odst. 6 ani v rámci exekuce. Žádost se podává ministerstvu vždy nejpozději do 3 měsíců od doby, kdy obecní úřad obce s rozšířenou působností obdržel informaci exekutora o důvodech neúspěšnosti exekuce, nejpozději však do 2 let od zahájení neúspěšné exekuce.
(3)
Osoba, která byla pravomocně uznána vinnou z přestupku podle § 27 nebo 27a, je povinna nahradit ministerstvu náklady, které ministerstvo uhradilo podle odstavce 1 nebo 2.
(4)
Účelně vynaloženými náklady se rozumí náklady na přepravu zvířete, na umístění zvířete, na krmivo, na veterinární péči, na léky a zdravotnický materiál, ostatní náklady podle zdravotního stavu zvířete a mzdové a obdobné náklady na zabezpečení předběžné náhradní péče nebo zvláštního opatření. Za účelně vynaložené náklady se nepovažují náklady vzniklé v době, kdy došlo k průtahům ve správním řízení o uložení správního trestu anebo umístění týraného zvířete do předběžné náhradní péče nebo při zajišťování zvláštního opatření způsobeným obecním úřadem obce s rozšířenou působností.
(5)
Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů podle odstavců 1 a 2 podává obecní úřad obce s rozšířenou působností na formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.
(6)
Žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů podle odstavců 1 a 2 obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem také
a)
celkovou výši účelně vynaložených nákladů,
b)
osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje vlastníka zvířete, popřípadě též osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje chovatele zvířete, pokud zvíře chová osoba odlišná od vlastníka zvířete, a
c)
osobní údaje a adresu bydliště nebo identifikační údaje osoby zajišťující péči o zvíře.
(7)
Přílohou žádosti podle odstavce 6 musí být
a)
doklad o oprávnění jednat jménem žadatele,
b)
doklad o zřízení bankovního účtu žadatele, zejména bankovní výpis nebo smlouva o zřízení bankovního účtu,
c)
identifikace zvířete nebo zvířat, na které je požadována úhrada účelně vynaložených nákladů,
d)
odůvodnění žádosti, včetně uvedení skutečnosti, který orgán a z jakého důvodu zajistil péči o zvíře,
e)
protokol o předání zvířete do péče,
f)
smlouva o zajištění péče o zvíře, byla-li uzavřena,
g)
doklady o uhrazených účelně vynaložených nákladech, a jejich soupis,
h)
návrh příslušné krajské veterinární správy na nařízení zvláštního opatření, rozhodnutí o nařízení zvláštního opatření, rozhodnutí o úhradě nákladů spojených s nařízením zvláštního opatření, exekuční výzva nebo exekuční příkaz ve vztahu k nákladům spojeným s nařízením zvláštního opatření, a informace o důvodech neúspěšnosti exekuce, nebo rozhodnutí o nařízení předběžné náhradní péče a oznámení o zahájení řízení o přestupku, pokud nebylo řízení dosud ukončeno, rozhodnutí o úhradě nákladů účelně vynaložených na zajištění předběžné náhradní péče, pokud již byla předběžná náhradní péče ukončena, a
i)
rozhodnutí o uložení správního trestu na úseku ochrany zvířat, nebo informace, proč dosud nebylo vydáno.
§ 28e
Zajištění péče o zvíře v záchranném centru
(1)
Zvíře, na které se vztahuje zákon upravující obchodování s ohroženými druhy28), se v případě náhradní péče podle § 25 odst. 7, propadnutí zvířete podle § 27b odst. 2 nebo 3, zabrání týraného zvířete podle § 27c, zabrání zvířete podle § 27d, nařízení náhradní péče podle § 28a odst. 1 písm. a) a § 28b, rozhodnutí, že se zvíře stává vlastnictvím státu podle § 28a odst. 6, nebo nařízení předběžné náhradní péče podle § 28c umisťuje v záchranném centru provozovaném podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy33).
(2)
Výše náhrady nákladů spojených se zajištěním péče o zvíře uvedené v odstavci 1 se stanoví podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy34) na základě jejich vyúčtování provozovatelem záchranného centra, do něhož bylo zvíře umístěno.
(3)
Náklady spojené s péčí o zvíře uvedené v odstavci 1 se hradí postupem podle tohoto zákona v případě náhradní péče podle § 25 odst. 7, nařízení náhradní péče podle § 28a odst. 1 písm. a) a § 28b, nebo nařízení předběžné náhradní péče podle § 28c. V ostatních případech uvedených v odstavci 1 hradí náklady spojené s péčí o zvíře uvedené v odstavci 1 Ministerstvo životního prostředí podle zákona upravujícího obchodování s ohroženými druhy35).
33)
§ 29a až 29d zákona č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34)
§ 29c odst. 2 zákona č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
35)
§ 34a odst. 7 zákona č. 100/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
180.
V § 29 odst. 1 se text „§ 7a odst. 2“ nahrazuje textem „§ 7a odst. 9“, text „§ 12c odst. 3“ se nahrazuje textem „§ 12c odst. 2”, text „§ 13 odst. 10“ se nahrazuje textem „§ 12g odst. 2, § 13 odst. 11“, za text „§ 14b odst. 4“ se vkládá text „§ 14c odst. 4, § 14d odst. 5,“, text „§ 15b odst. 1,“ se zrušuje, text „§ 15d odst. 7“ se nahrazuje textem „§ 15d odst. 9“, text „§ 16a odst. 1,“ se zrušuje a text „§ 18g odst. 8“ se nahrazuje textem „§ 18g odst. 9“.
181.
V § 29 odst. 2 se text „§ 13a odst. 5“ nahrazuje textem „§ 13a odst. 6“.
182.
V § 29b se slovo „obci“ nahrazuje slovy „obecnímu úřadu“, text „§ 25 odst. 6 a § 28 odst. 6,“ se nahrazuje textem „§ 25 odst. 7 a § 28 odst. 2 a“ a text „§ 28 odst. 6“ se nahrazuje textem „§ 28 odst. 2“.
183.
V § 29b se slova „nebo příslušnému úřadu městské části hlavního města Prahy“ zrušují.
184.
V § 29c odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Žádost o poskytnutí kompenzačního příspěvku chovateli, který v rámci podnikatelské činnosti provozoval chov zvířat pro kožešiny a svou činnost ukončil do 31. ledna 2019, (dále jen „žádost“) se podává ministerstvu na formuláři, jehož závazný vzor uveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje
a)
adresu místa nebo míst, kde žadatel provozoval chov zvířat pro kožešiny,
b)
druhy zvířat chovaných žadatelem výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin,
c)
počet chovaných zvířat v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018,
d)
datum ukončení chovu zvířat pro kožešiny žadatelem,
e)
celkovou výši kompenzačního příspěvku požadovanou žadatelem,
f)
bankovní spojení žadatele.
(4)
Ministerstvo si od krajské veterinární správy vyžádá
a)
vyjádření vydané krajskou veterinární správou potvrzující, že byl u žadatele proveden výkon dozoru podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona, při kterém bylo ověřeno nebo zjištěno, že žadatel provozuje chov zvířat pro kožešiny,
b)
doklad potvrzující, že žadatel podal oznámení o ukončení podnikatelské činnosti podle § 5 odst. 4 písm. a) veterinárního zákona2) s uvedením data ukončení podnikatelské činnosti v oblasti chovu zvířat pro kožešiny, potvrzený krajskou veterinární správou, nebo kopii tohoto oznámení,
c)
doklad vydaný krajskou veterinární správou potvrzující počet chovaných zvířat zjištěný u žadatele při kontrolách krajské veterinární správy provedených v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018.“.
185.
V § 29c odstavec 6 zní:
„(6)
Žadatel může podat žádost až poté, co oznámil krajské veterinární správě ukončení podnikatelské činnosti podle § 5 odst. 4 písm. a) veterinárního zákona2) s uvedením konkrétního data. Žadatel může podat žádost nejpozději do 30 měsíců ode dne ukončení chovu zvířat pro kožešiny.“.
186.
V § 29c se za odstavec 6 doplňují nové odstavce 7 až 9, které znějí:
„(7)
Výše kompenzačního příspěvku, který je určen k úhradě skutečné škody, činí 3 000 Kč za každého chovaného norka a 3 900 Kč za každou chovanou lišku. Kompenzační příspěvek za náhradu ušlého zisku se neposkytuje.
(8)
Počet chovaných zvířat pro výpočet podle odstavce 7 se stanoví jako nejvyšší počet zvířat zjištěný u chovatele při kontrolách krajské veterinární správy provedených v letech 2014, 2015, 2016, 2017 a 2018. V případě právního nástupce podle odstavce 5 věty třetí se započítávají počty zvířat zjištěných u původního chovatele podle věty první.
(9)
Kompenzační příspěvek se vyplácí bezhotovostním převodem na bankovní účet žadatele.“.
187.
Doplňuje se příloha, která včetně nadpisu zní:
„Příloha k zákonu č. 246/1992 Sb.
Druhy zvířat z řádu šelmy (Carnivora), u kterých jsou zakázány činnosti podle § 14a odst. 4
Za šelmy podle § 14a odst. 4 se považují:
1.
z čeledi kočkovitých z podčeledi
a)
velké kočky (Pantherinae) všechny druhy,
b)
malé kočky (Felinae) rod puma (Puma) druh puma americká (Puma concolor) a rod rys (Lynx),
c)
gepardi (Acinonychinae) rod gepard (Acinonyx),
2.
z čeledi medvědovití (Ursidae) všechny druhy,
3.
z čeledi hyenovití (Hyaenidae) všechny druhy a
4.
z čeledi psovití (Canidae) druh vlk obecný (Canis lupus) a pes hyenový (Lycaon pictus).“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Chovatel, který choval vybrané druhy šelem nebo lidoopy přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen zúčastnit se kurzu k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy a získat osvědčení o způsobilosti k péči o vybrané druhy šelem nebo lidoopy do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na osvědčení se vyznačí, že chovatel získal osvědčení účastí na kurzu. Chovatel uvedený ve větě první musí školicímu pracovišti předložit
a)
rozhodnutí krajské veterinární správy o povolení chovu druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči podle § 13 odst. 5 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se vztahuje na vybrané druhy šelem nebo lidoopy,
b)
krajskou veterinární správou potvrzené oznámení podle § 13a odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, s uvedením druhu zvířete, které se vztahuje na vybrané druhy šelem nebo lidoopy,
c)
krajskou veterinární správou potvrzené oznámení podle § 5 odst. 4 písm. a) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, s uvedením druhu zvířete, které se vztahuje na vybrané druhy šelem nebo lidoopy, nebo
d)
vyjádření vydané krajskou veterinární správou potvrzující, že byl u chovatele přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona proveden výkon dozoru podle § 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, při kterém bylo ověřeno nebo zjištěno, že chovatel chová vybrané druhy šelem nebo lidoopy.
3.
Byla-li žádost o úhradu účelně vynaložených nákladů podána podle § 25 odst. 7 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
a)
účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s péčí o zvíře podle § 25 odst. 6 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se hradí podle zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a
b)
účelně vynaložené náklady, které vznikly v souvislosti s péčí o zvíře podle § 25 odst. 7 zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se hradí podle zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Ustanovení § 28d zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v případech, kdy je rozhodováno o nařízení předběžné náhradní péče podle § 28c zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a o zvláštním opatření podle § 28a odst. 1 písm. a) a e) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v souvislosti se správními řízeními o přestupcích, která byla zahájena na základě zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Ustanovení § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije pouze na stavby pro zvířata postavené, rekonstruované nebo poprvé do provozu uvedené po nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou uvedenou ve větě druhé. Na stavby pro skot postavené, rekonstruované nebo poprvé do provozu uvedené před nabytím účinnosti tohoto zákona se ustanovení § 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije od 1. ledna 2030.
6.
Správní řízení, která byla zahájena na základě § 29c zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně ukončena, ministerstvo usnesením zastaví podle § 66 odst. 1 písm. g) zákona č. 500/2004 Sb.
7.
Pokud byl žadateli poskytnut kompenzační příspěvek podle § 29c zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, snižuje se kompenzační příspěvek, který má být žadateli poskytnut podle § 29c zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o částku, která byla žadateli poskytnuta podle § 29c zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Provozovatel podniku je povinen zajistit, aby nejpozději do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona činnosti pracovníka pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13) vykonávala osoba, která úspěšně vykonala zkoušku v kurzu odborné přípravy pro získání osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, který je určen pro pracovníky pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13).
9.
Osvědčení o způsobilosti pro osoby podílející se na úkonech souvisejících s porážením zvířat, která byla udělena pracovníkům pro řádné zacházení se zvířaty podle čl. 17 přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího ochranu zvířat při usmrcování13), podle zákona č. 246/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pozbývají platnosti uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Závěrečná ustanovení
1.
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
2.
Vyhláška č. 34/2019 Sb., o kompenzačním příspěvku chovatelům, kteří provozují chov zvířat pro kožešiny, se zrušuje.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. IV
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se mění takto:
1.
V položce 74 písmena a) a b) znějí:
„a)
Vydání rozhodnutí43) o povolení chovu druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči
1.| jedná-li se o zvířata z řádu šelmy (Carnivora) uvedená v příloze k zákonu č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, a jejich křížence (dále jen „vybrané druhy šelem“) a o zvířata z řádu primáti (Primates) z čeledi lidoopi (Hominidae) (dále jen „lidoopi“)| Kč 10 000
---|---|---
2.| nejedná-li se o vybrané druhy šelem a lidoopy| Kč 1 000
---|---|---
b)
Vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti rozhodnutí o povolení chovu druhu zvířete vyžadujícího zvláštní péči
1.| jedná-li se o vybrané druhy šelem a lidoopy| Kč 5 000
---|---|---
2.| nejedná-li se o vybrané druhy šelem a lidoopy | Kč 500“.
---|---|---
2.
V položce 74 písm. c) se číslo „10 000“ nahrazuje číslem „15 000“.
3.
Položka 75 zní:
„Položka 75
a) | Vydání rozhodnutí43) o udělení oprávnění k chovu pokusných zvířat nebo k dodávce pokusných zvířat| Kč 15 000
---|---|---
b)| Vydání rozhodnutí o schválení projektu pokusů| Kč 1 000“.
---|---|---
Čl. V
Přechodná ustanovení
1.
Bylo-li řízení ve věci předmětu poplatku zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vybere se poplatek podle dosavadních právních předpisů, a to i v případech, kdy se poplatek stane splatným po nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Vydání rozhodnutí o schválení projektu pokusů ve správních řízeních, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, nepodléhají správnímu poplatku.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první čl. I
a)
bodů 136 a 162, která nabývají účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení,
b)
bodů 107, 108, 109, 114, 171 a 183, která nabývají účinnosti prvním dnem sedmého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení,
c)
bodu 53, pokud jde o zrušení § 13b odst. 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022,
d)
bodu 58, pokud jde o § 14a odst. 5, a bodu 179, pokud jde o § 28e, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022,
e)
bodu 57, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, a
f)
bodů 40, 127, 133, 143 a 159, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 523/2020 Sb. | Zákon č. 523/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 12. 2020, datum účinnosti 11. 12. 2020, částka 216/2020
* Čl. I - Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 11. 12. 2020
523
ZÁKON
ze dne 3. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění zákona č. 119/2007 Sb., zákona č. 177/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 256/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 46/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 57 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Platnost osvědčení podle odstavce 2 nezaniká z důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. a) do doby rozhodnutí o žádosti podle § 94 odst. 4 nebo § 96 odst. 4, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti osvědčení, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen válečný stav nebo pro celé území České republiky nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen „krizový stav“), nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti.“.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 9 a 10.
2.
Za § 60 se vkládá nový § 60a, který zní:
㤠60a
Držitel osvědčení fyzické osoby nebo podnikatele je oprávněn v případě, že mu zanikla platnost osvědčení z důvodu uvedeného v § 56 odst. 1 písm. a), mít do doby vydání rozhodnutí o žádosti podle § 94 odst. 4 nebo § 96 odst. 4, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti osvědčení, přístup k utajované informaci do stupně utajení a v případě podnikatele i ve formě přístupu odpovídajícím dosavadnímu osvědčení, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen krizový stav, nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti.“.
3.
Za § 80 se vkládá nový § 80a, který zní:
㤠80a
Držitel dokladu je oprávněn v případě, že mu zanikla platnost dokladu z důvodu uvedeného v § 85 odst. 3 písm. a), do doby vydání rozhodnutí o žádosti podle § 99 odst. 4, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti dokladu, vykonávat citlivou činnost nebo mít přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, pokud byla žádost podána v době, kdy byl vyhlášen krizový stav, nebo byl-li krizový stav vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti.“.
4.
V § 117 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Lhůty podle odstavců 1 až 7 neběží po dobu, kdy je vyhlášen krizový stav.“.
5.
V § 137 se na konci písmene j) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
6.
V § 137 se na konci písmene k) tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
vede a na svých internetových stránkách zveřejňuje seznam osvědčení fyzické osoby, osvědčení podnikatele a dokladů, jejichž držitelé jsou oprávněni mít přístup k utajované informaci podle § 60a nebo vykonávat citlivou činnost nebo mít přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle § 80a.“.
7.
V § 150 odst. 1 písm. d) a v § 155 odst. 1 písm. e) se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Fyzická osoba nebo podnikatel, kteří podali žádost podle § 94 odst. 4 nebo § 96 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, o které Národní bezpečnostní úřad do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nerozhodl, a jimž nezanikla platnost osvědčení ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou oprávněni mít přístup k utajované informaciutajované informaci podle § 60a zákona č. 412/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za podmínky, že žádost byla podána v době, kdy byl vyhlášen válečný stav nebo pro celé území České republiky nouzový stav nebo stav ohrožení státu, nebo byl válečný stav nebo pro celé území České republiky nouzový stav nebo stav ohrožení státu vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti, a to do doby vydání rozhodnutí o podané žádosti, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti osvědčení.
2.
Fyzická osoba, která podala žádost podle § 99 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb., o které Národní bezpečnostní úřad do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nerozhodl, a jíž nezanikla platnost dokladu ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, je oprávněna k výkonu citlivé činnosti nebo k přístupu k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené podle § 80a zákona č. 412/2005 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za podmínky, že žádost byla podána v době, kdy byl vyhlášen válečný stav nebo pro celé území České republiky nouzový stav nebo stav ohrožení státu, nebo byl válečný stav nebo pro celé území České republiky nouzový stav nebo stav ohrožení státu vyhlášen v průběhu řízení o této žádosti, a to do doby vydání rozhodnutí o podané žádosti, nejdéle však po dobu 12 měsíců od uplynutí doby platnosti dokladu.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 524/2020 Sb. | Zákon č. 524/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění zákona č. 119/2020 Sb., a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 10. 12. 2020, datum účinnosti 11. 12. 2020, částka 216/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 11. 12. 2020
524
ZÁKON
ze dne 3. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění zákona č. 119/2020 Sb., a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o distribuci pojištění a zajištění
Čl. I
Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění zákona č. 119/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 56 odst. 6 se číslo „42“ nahrazuje číslem „43“.
2.
V § 120 odstavec 6 zní:
„(6)
Oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele, které vzniklo podle odstavce 4, zaniká, neoznámí-li tento samostatný zprostředkovatel České národní bance prostřednictvím aplikace České národní banky pro registraci subjektů do 30 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a)
předmět činnosti v členění podle jednotlivých skupin odbornosti, a to po vykonání odborné zkoušky,
b)
osoby, s nimiž je úzce propojen nebo které na něm mají přímý nebo nepřímý podíl převyšující 10 % na hlasovacích právech nebo na základním kapitálu, a
c)
osoby uvedené v § 42 odst. 1 písm. e).“.
3.
V § 122 odst. 1 se číslo „24“ nahrazuje číslem „30“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. II
V položce 65 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se v poznámce číslo „30“ nahrazuje číslem „3“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. III
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 526/2020 Sb. | Zákon č. 526/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 218/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
526
ZÁKON
ze dne 12. listopadu 2020,
kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o technických požadavcích na výrobky
Čl. I
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 205/2002 Sb., zákona č. 226/2003 Sb., zákona č. 277/2003 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 229/2006 Sb., zákona č. 481/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 34/2011 Sb., zákona č. 100/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 265/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 2 se na konci textu věty poslední doplňují slova „a vede databázi českých technických norem a jiných technických dokumentů (dále jen „databáze“)“.
2.
V § 5 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Agentura je dále správcem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů, poplatku za přístup do databáze a poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům. Rozpočet Agentury je pro účely správy těchto poplatků veřejným rozpočtem.“.
3.
V § 5 odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „, s výjimkou umožnění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům“ a věta druhá se zrušuje.
4.
V § 5 odst. 8 se za slovo „normy“ vkládají slova „a jiné technické dokumenty“ a slovo „Úřadu“ se nahrazuje slovem „Agentury“.
5.
V § 5 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Za účelem vydání vyhlášky k provedení § 6a odst. 4, § 6b odst. 4 a § 6d odst. 3 Úřad předkládá Ministerstvu průmyslu a obchodu (dále jen „Ministerstvo“) návrh sazby poplatku podle § 6a a návrh výše poplatku podle § 6b a 6d.“.
6.
Za § 6 se vkládají nové § 6a až 6d, které včetně nadpisů znějí:
㤠6a
Poplatek za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů
(1)
Poplatníkem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů je žadatel o poskytnutí české technické normy nebo jiného technického dokumentu zařazených do databáze.
(2)
Předmětem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů je poskytnutí české technické normy nebo jiného technického dokumentu zařazených do databáze.
(3)
Základem poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů je počet stran poskytnuté české technické normy nebo jiného technického dokumentu zařazených do databáze.
(4)
Sazba poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů činí nejvýše 20 Kč za stranu. Sazbu poplatku stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Poplatek za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů je splatný ve lhůtě 14 dnů ode dne podání žádosti o poskytnutí české technické normy nebo jiného technického dokumentu zařazených do databáze. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve správné výši, správce poplatku českou technickou normu nebo jiný technický dokument neposkytne a poplatková povinnost zanikne.
(6)
Příjem z poplatku za poskytnutí českých technických norem a jiných technických dokumentů je příjmem rozpočtu Agentury. Je-li správcem poplatku Úřad, je poplatek příjmem státního rozpočtu.
§ 6b
Poplatek za přístup do databáze
(1)
Poplatníkem poplatku za přístup do databáze je žadatel o poskytnutí přístupových práv do databáze nebo žadatel o doplňkovou možnost tisku.
(2)
Předmětem poplatku za přístup do databáze je
a)
poskytnutí přístupových práv do databáze bez možnosti tisku na nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců,
b)
poskytnutí přístupových práv do databáze s možností tisku na nejvýše 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců,
c)
doplňková možnost tisku českých technických norem a jiných technických dokumentů z databáze.
(3)
Výše poplatku za přístup do databáze činí nejvýše
a)
10 000 Kč v případě poplatku podle odstavce 2 písm. a),
b)
součet částky 10 000 Kč a částky 20 Kč za stranu v případě poplatku podle odstavce 2 písm. b),
c)
20 Kč za stranu v případě poplatku podle odstavce 2 písm. c).
(4)
Výši poplatku za přístup do databáze stanoví prováděcí právní předpis.
(5)
Poplatek za přístup do databáze je splatný ve lhůtě 14 dnů ode dne podání žádosti. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve správné výši, správce poplatku přístupová práva do databáze nebo doplňkovou možnost tisku neposkytne a poplatková povinnost zanikne.
(6)
Příjem z poplatku za přístup do databáze je příjmem rozpočtu Agentury. Je-li správcem poplatku Úřad, je poplatek příjmem státního rozpočtu.
§ 6c
Sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům
(1)
Sponzorovaným přístupem k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům se rozumí bezplatné poskytování přístupu k české technické normě nebo jinému technickému dokumentu, které jsou pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, koncovým uživatelům na základě registrace způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Jsou-li česká technická norma nebo jiný technický dokument pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, zajistí ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, do jejichž působnosti tento zvláštní právní předpis spadá, u Agentury sponzorovaný přístup k této české technické normě nebo jinému technickému dokumentu.
(3)
Umožnění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům sjedná Agentura s ministerstvem nebo jiným ústředním správním úřadem, do jejichž působnosti zvláštní právní předpis podle odstavce 1 spadá, v dohodě o sponzorovaném přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům.
§ 6d
Poplatek za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům
(1)
Poplatníkem poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům je ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, které zajišťují sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům.
(2)
Předmětem poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům je umožnění sponzorovaného přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům.
(3)
Výše poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům činí nejvýše 23 000 000 Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to na základě počtu zpřístupněných stran české technické normy nebo jiného technického dokumentu a předpokládaného počtu koncových uživatelů. Výši poplatku stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Poplatek za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům je splatný do 30 dnů ode dne účinnosti dohody o sponzorovaném přístupu k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům mezi poplatníkem a správcem poplatku. Nezaplatí-li poplatník poplatek včas a ve správné výši, správce poplatku sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům neumožní a poplatková povinnost zanikne.
(5)
Příjem z poplatku za sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům je příjmem rozpočtu Agentury.“.
7.
V § 7 odst. 8 větě druhé se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovem „Ministerstvo“.
8.
V § 7 odst. 9 se slovo „ministerstvu“ nahrazuje slovem „Ministerstvu“.
9.
V § 15 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Nadřízeným správním orgánem akreditačního orgánu je Ministerstvo.“.
10.
V § 16 odstavec 8 zní:
„(8)
O odvolání proti rozhodnutí akreditačního orgánu rozhoduje jeho statutární orgán. Odvolání nemá odkladný účinek. Návrh na rozhodnutí o odvolání předkládá statutárnímu orgánu komise k tomu zřízená. Tato komise má nejméně 5 členů. Předsedu a ostatní členy komise jmenuje statutární orgán. Členy komise jsou odborníci, kteří se jinak nepodílí na výkonu působnosti akreditačního orgánu.“.
11.
Za § 19b se vkládá nový § 19c, který včetně nadpisu zní:
㤠19c
Věstník Úřadu
Úřad vydává Věstník Úřadu, který je publikační sbírkou v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví. Ve Věstníku Úřadu se zveřejňují zejména významná oznámení ohledně tvorby a vydávání českých technických norem a jiných technických dokumentů, oznámení ohledně notifikovaných osob v oblasti státního zkušebnictví, oznámení ohledně autorizovaných osob v oblasti metrologie a ceník Agentury. Úřad zveřejňuje Věstník Úřadu způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
12.
V § 22 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6a odst. 4, § 6b odst. 4 a § 6d odst. 3.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Řízení, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh
Čl. III
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 265/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 2 odst. 1 a 2 se číslo „23“ nahrazuje číslem „17“.
2.
V části druhé hlavě I se za oddíl 3 vkládají nové oddíly 4 a 5, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 14 až 17 znějí:
„Oddíl 4
Zdravotnické prostředky
§ 27c
(1)
Úřad je v České republice orgánem odpovědným za oznámené subjekty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti zdravotnických prostředků14).
(2)
Odkazuje-li přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti zdravotnických prostředků na jazyk určený nebo požadovaný členským státem u dokumentů předkládaných orgánu podle odstavce 1 za účelem jmenování subjektů posuzování shody, je tímto jazykem v České republice český jazyk.
(3)
V řízení o oznámení se lhůta podle § 19 odst. 2 prodlužuje o lhůty stanovené v přímo použitelném předpisu Evropské unie v oblasti zdravotnických prostředků15).
Oddíl 5
Diagnostické zdravotnické prostředky in vitro
§ 27d
(1)
Úřad je v České republice orgánem odpovědným za oznámené subjekty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie v oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro16).
(2)
Odkazuje-li přímo použitelný předpis Evropské unie v oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro na jazyk určený nebo požadovaný členským státem u dokumentů předkládaných orgánu podle odstavce 1 za účelem jmenování subjektů posuzování shody, je tímto jazykem v České republice český jazyk.
(3)
V řízení o oznámení se lhůta podle § 19 odst. 2 prodlužuje o lhůty stanovené v přímo použitelném předpisu Evropské unie v oblasti diagnostických zdravotnických prostředků in vitro17).
14)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS.
15)
Čl. 39 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745.
16)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU.
17)
Čl. 35 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746.“.
3.
V § 54 odst. 2 písm. a) se slovo „nebo“ zrušuje.
4.
V § 54 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
nesplní některou z povinností oznámeného subjektu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie uvedeného v § 27 až 27d.“.
5.
V § 54 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo c)“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 527/2020 Sb. | Zákon č. 527/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákony související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 17. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 218/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o hazardních hrách
* ČÁST TŘETÍ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o soudních poplatcích
* ČÁST PÁTÁ - Změna notářského řádu
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o daňovém poradenství
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o advokacii
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna insolvenčního zákona
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o auditorech
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o pojišťovnictví
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna daňového řádu
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna zákona o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o směnárenské činnosti
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o centrální evidenci účtů
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o realitním zprostředkování
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2022
527
ZÁKON
ze dne 1. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákony související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Čl. I
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 49/2020 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU.“.
2.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV.“.
3.
V poznámce pod čarou č. 2 se věta první nahrazuje větou „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1672 ze dne 23. října 2018 o kontrolách peněžní hotovosti vstupující do Unie nebo ji opouštějící a o zrušení nařízení (ES) č. 1889/2005.“.
4.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
5.
Poznámka pod čarou č. 19 se zrušuje.
6.
V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 1 se za slova „centrální evidenci“ vkládá slovo „zaknihovaných“.
7.
V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 4 se slova „investiční společnost, samosprávný investiční fond, hlavní administrátor investičního fondu“ nahrazují slovy „osoba oprávněná k provádění administrace investičního fondu anebo zahraničního investičního fondu, právnická osoba, která spravuje majetek způsobem srovnatelným s obhospodařováním investičního fondu“.
8.
V § 2 odst. 1 písm. b) bodech 6 a 7 se slova „peněžních půjček“ nahrazují slovy „peněžitých zápůjček“.
9.
V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 8 se slova „s výjimkou pojišťovacího zprostředkovatele, u něhož pojišťovna nese odpovědnost za škodu způsobenou jeho činností,“ zrušují.
10.
V § 2 odst. 1 písm. b) bodě 9 se slova „dluhy a“ nahrazují slovy „dluhy nebo“ a slova „a obchoduje s nimi“ se nahrazují slovy „anebo s nimi obchoduje“.
11.
V § 2 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 14 doplňují slova „nebo pronájmu bezpečnostních schránek“.
12.
V § 2 odst. 1 písmena d) a e) znějí:
„d)
osoba, která
1.
nakupuje nebo prodává nemovité věci,
2.
je realitním zprostředkovatelem; v případě zprostředkování realitní smlouvy podle § 2 písm. d) bodu 2 zákona o realitním zprostředkování, jde-li o nájem, podnájem nebo pacht, však pouze tehdy, pokud výše měsíční platby nebo poměrná část výnosu z nemovité věci poskytnutá propachtovateli přepočtená na jeden měsíc, případně jejich součet, dosáhne alespoň 10 000 EUR,
3.
je dražebníkem podle zákona o veřejných dražbách při činnosti související s dražbou nemovité věci,
e)
osoba oprávněná provádět auditorskou činnost podle zákona o auditorech (dále jen „auditor“), osoba oprávněná poskytovat právní pomoc nebo finančně ekonomické rady ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, jakož i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí, podle zákona o daňovém poradenství (dále jen „daňový poradce“), jiná osoba při poskytování právní pomoci nebo finančně ekonomických rad ve věcech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, jakož i ve věcech, které s nimi přímo souvisejí, k tomu oprávněná podle jiného právního předpisu26) a osoba oprávněná provozovat živnostenskou činnost účetních poradců, vedení účetnictví a vedení daňové evidence podle živnostenského zákona,“.
13.
V § 2 odst. 1 písm. g) úvodní části ustanovení se slovo „advokát“ nahrazuje slovy „osoba oprávněná k výkonu advokacie podle zákona o advokacii (dále jen „advokát“)“, slovo „jménem“ se nahrazuje slovem „za“ a slova „na jeho účet“ se nahrazují slovy „pro něj“.
14.
V § 2 odst. 1 písm. g) bodě 1 se slovo „nemovitosti“ nahrazuje slovy „nemovité věci“.
15.
V § 2 odst. 1 písm. g) bodě 2 se slovo „jménem“ nahrazuje slovem „za“ a slova „na jeho účet“ se nahrazují slovy „pro něj“.
16.
V § 2 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slovo „společnosti“ nahrazuje slovem „korporace“ a slova „takového subjektu“ se nahrazují slovy „takové korporace, seskupení nebo útvaru“.
17.
V § 2 odst. 1 písm. g) bodě 3 se slovo „nebo“ zrušuje a za bod 3 se vkládá nový bod 4, který zní:
„4.
zakládání nebo správě svěřenského fondu nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobného zařízení řídícího se právem jiného státu (dále jen „svěřenský fond“), jakož i získávání a shromažďovaní peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot pro svěřenský fond nebo za účelem jeho založení nebo správy, nebo“.
Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 5.
18.
V § 2 odst. 1 písm. h) úvodní části ustanovení se slova „v rámci své podnikatelské činnosti nebo činnosti svěřenského fondu nebo činnosti jiného právního uspořádání bez právní osobnosti“ zrušují a za slovo „které“ se vkládají slova „mají spočívat nebo“.
19.
V § 2 odst. 1 písm. h) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „nebo svěřenských fondů“.
20.
V § 2 odst. 1 písm. h) bodě 2 se slova „jménem právnické osoby, anebo jiné osoby v obdobném postavení“ nahrazují slovy „za právnickou osobu nebo svěřenský fond“ a na konci textu se doplňují slova „nebo svěřenského fondu“.
21.
V § 2 odst. 1 písm. h) bodě 4 se za slova „obchodování na“ vkládá slovo „evropském“.
22.
V § 2 odst. 1 písm. h) bodě 5 se slova „jejím jménem nebo na její účet“ nahrazují slovy „za tuto osobu“.
23.
V § 2 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
osoba
1.
obchodující s uměleckými díly podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, pokud jejich hodnota dosáhne alespoň 10 000 EUR, kulturními památkami nebo předměty kulturní hodnoty, nebo zprostředkovávající takové obchody,
2.
oprávněná ke skladování uměleckých děl podle přílohy č. 3 k tomuto zákonu, pokud jejich hodnota dosáhne alespoň 10 000 EUR, kulturních památek nebo předmětů kulturní hodnoty, pokud k němu dochází ve svobodných pásmech,“.
Poznámky pod čarou č. 10 a 11 se zrušují.
24.
V § 2 odst. 1 písmeno l) zní:
„l)
osoba poskytující služby spojené s virtuálním aktivem,“.
25.
V § 2 se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno m), které zní:
„m)
svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení u svěřenskému fondu strukturou nebo funkcemi podobného zařízení, které se řídí právem jiného státu, (dále jen „svěřenský správce“).“.
26.
V § 2 odst. 2 písm. a) se slova „, organizační složky“ zrušují, za slovo „provozovny,“ se vkládají slova „kterou se pro účely tohoto zákona rozumí jiná forma usazení, než je pobočka,“ a slova „, organizační složkou“ se zrušují.
27.
V § 2 odstavec 3 zní:
„(3)
Povinnou osobou není osoba, která činnosti podle odstavce 1 nevykonává jako předmět svého podnikání, s výjimkou
a)
osoby podle odstavce 2 písm. d),
b)
advokáta, který vykonává advokacii jako společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie,
c)
osoby podle odstavce 1 písm. h), která tuto činnost vykonává jako činnost svěřenského fondu.“.
28.
V § 2 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Povinnou osobou není, s výjimkou plnění informační povinnosti podle § 24 odst. 1, vázaný zástupce oprávněný k činnostem podle odstavce 1 písm. b) bodů 3, 7 a 8.“.
29.
V § 3 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „například“ nahrazuje slovem „zejména“.
30.
V § 3 odst. 2 písm. a) se za slovo „útoku13)“ vkládají slova „ , účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu nebo trestného činu vyhrožování teroristickým činem“.
31.
V § 3 odst. 2 písm. b) se za slovo „útoku“ vkládají slova „ , účasti na teroristické skupině, podpory a propagace terorismu nebo trestného činu vyhrožování teroristickým činem“.
32.
V § 4 odst. 1 se za slovo „osoby“ vkládají slova „jednající v tomto postavení“.
33.
V § 4 odst. 2 se za slova „povinnou osobou“ vkládají slova „jednající v tomto postavení“ a za slovo „že“ se vkládají slova „bude trvající nebo“.
34.
V § 4 odstavec 4 zní:
„(4)
Skutečným majitelem se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů nebo
b)
fyzická osoba, za kterou se obchod provádí.“.
35.
V § 4 odst. 5 písm. b) bodech 2 a 3 se slova „nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti“ zrušují.
36.
V § 4 odst. 8 se slova „virtuální měnou“ nahrazují slovy „virtuálním aktivem“, za slovo „spravuje,“ se vkládá slovo „převádí“, slova „virtuální měny“ se nahrazují slovy „virtuálního aktiva, poskytuje finanční služby týkající se nabídky nebo prodeje virtuálního aktiva,“ a slovo „další“ se nahrazuje slovy „jiné obdobné“.
37.
V § 4 odstavce 9 a 10 znějí:
„(9)
Virtuálním aktivem se pro účely tohoto zákona rozumí elektronicky uchovatelná nebo převoditelná jednotka, která je
a)
způsobilá plnit platební, směnnou nebo investiční funkci, bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, pokud se nejedná o
1.
cenný papír, investiční nástroj, nebo peněžní prostředek podle zákona o platebním styku,
2.
jednotku podle § 3 odst. 3 písm. c) bodů 4 až 7 zákona o platebním styku, nebo
3.
jednotku, kterou je prováděna platba podle § 3 odst. 3 písm. e) zákona o platebním styku, nebo
b)
jednotkou podle písmene a) bodu 2 a kterou lze v konečném důsledku zaplatit pouze za úzce vymezený okruh zboží nebo služeb, který zahrnuje elektronicky uchovatelnou nebo převoditelnou jednotku podle písmene a).
(10)
Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina podle zákona o finančních konglomerátech.“.
38.
V § 4 se doplňují odstavce 12 a 13, které znějí:
„(12)
Třetí zemí se pro účely tohoto zákona rozumí stát, který není členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor.
(13)
Příslušnou profesní komorou se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
Česká advokátní komora, je-li povinnou osobou advokát,
b)
Notářská komora České republiky, je-li povinnou osobou notář,
c)
Komora auditorů České republiky, je-li povinnou osobou auditor,
d)
Exekutorská komora České republiky, je-li povinnou osobou soudní exekutor,
e)
Komora daňových poradců České republiky, je-li povinnou osobou daňový poradce.“.
39.
V § 5 odst. 1 písm. a) se za slova „datum narození“ vkládají slova „a pohlaví“, slovo „pohlaví,“ se zrušuje a slova „místo podnikání“ se nahrazují slovem „sídlo“.
40.
V § 5 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
u právnické osoby
1.
základní identifikační údaje právnické osoby, kterými jsou obchodní firma nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, sídlo a identifikační číslo právnické osoby nebo obdobné číslo přidělované v zahraničí,
2.
údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a
3.
základní identifikační údaje právnické osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, a údaje ke zjištění a ověření totožnosti fyzické osoby, která je členem statutárního orgánu této právnické osoby nebo kterou tato právnická osoba zmocnila, aby ji ve statutárním orgánu zastupovala,“.
41.
V § 5 odst. 1 písm. c) se slova „nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti“ a slova „, obhospodařovatele, nebo osoby v obdobném postavení“ zrušují a za slova „údaje jeho“ se vkládá slovo „svěřenského“.
42.
V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a to pokud například“ nahrazují slovy „zejména pokud“.
43.
V § 6 odst. 1 písm. h) se slovo „, nebo“ nahrazuje čárkou.
44.
V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno j), které zní:
„j)
klient odmítá podrobit se kontrole nebo odmítá uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.“.
45.
V § 6 odst. 2 písm. a) se slova „nebo skutečným majitelem“ nahrazují slovy „, osobou ve vlastnické nebo řídící struktuře klienta, skutečným majitelem klienta, osobou jednající za klienta nebo osobou, která se jinak podílí na obchodu a je povinné osobě známa,“ a na konci se doplňuje slovo „nebo“.
46.
V § 6 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
47.
V § 7 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
48.
V § 7 odst. 3 se za slovo „která“ vkládají slova „není pojistníkem a“.
49.
V § 8 odstavec 1 zní:
„(1)
První identifikaci klienta, který je
a)
fyzickou osobou, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti identifikovaného,
b)
právnickou osobou nebo svěřenským fondem, provede povinná osoba za fyzické přítomnosti fyzické osoby jednající za klienta.“.
50.
V § 8 odst. 2 písm. b) se za slova „existenci právnické osoby“ vkládají slova „získaného z důvěryhodného zdroje“ a slova „jejím jménem jedná v daném obchodu; je-li statutárním orgánem, jeho členem nebo ovládající osobou této právnické osoby jiná právnická osoba, zaznamená i její identifikační údaje“ se nahrazují slovy „za právnickou osobu jedná v daném obchodu nebo při vzniku obchodního vztahu“.
51.
V § 8 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
svěřenským fondem, povinná osoba identifikační údaje zaznamená a ověří z dokladu o existenci svěřenského fondu získaného z důvěryhodného zdroje a v rozsahu podle písmene a) provede identifikaci fyzické osoby, která jedná za svěřenský fond v daném obchodu nebo při vzniku obchodního vztahu.“.
52.
V § 8 odstavce 3 až 6 znějí:
„(3)
Pokud při první identifikaci klienta jedná za klienta, který je fyzickou osobou, zákonný zástupce nebo opatrovník, provede povinná osoba identifikaci zákonného zástupce nebo opatrovníka podle odstavců 1 a 2. Osoba jednající za klienta je povinna doložit identifikační údaje klienta s tím, že fyzická přítomnost zastoupeného se nevyžaduje.
(4)
Jedná-li za klienta, který již byl identifikován, jiná osoba, provede povinná osoba její identifikaci podle odstavců 1 a 2.
(5)
Při dalších obchodech s klientem, který již byl identifikován, nebo jedná-li za klienta jiná osoba, pokud již byli identifikováni klient i tato jednající fyzická osoba, ověří povinná osoba vhodným způsobem totožnost klienta nebo této jednající fyzické osoby. Ověření lze provést i bez fyzické přítomnosti těchto osob a lze k němu využít rovněž elektronickou identifikaci, při které se nepoužije kvalifikovaný systém elektronické identifikace podle zákona o elektronické identifikaci.
(6)
Jedná-li za klienta jiná osoba, je tato osoba povinna doložit oprávnění k tomuto jednání, ledaže je oprávnění k jednání zjistitelné z veřejného rejstříku. Povinná osoba ověří, zda a v jakém rozsahu je tato osoba oprávněna za klienta jednat.“.
53.
V § 8 se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Doložení oprávnění k jednání za klienta se nevyžaduje, jestliže osoba, která jinak nebyla oprávněna k nakládání s peněžními prostředky na účtu, ukládá na účet hotovost a současně doručuje povinné osobě již vyplněné a oprávněnou osobou podepsané doklady nebo pouze doručuje doklady, na základě kterých má být uskutečněna dispozice s peněžními prostředky na účtu.
(8)
V rámci identifikace klienta povinná osoba zjistí a zaznamená, zda
a)
klient, fyzická osoba jednající za klienta v daném obchodu nebo obchodním vztahu a jeho skutečný majitel, pokud je povinné osobě znám, není politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, a
b)
jiná osoba ve vlastnické nebo řídící struktuře klienta, pokud je povinné osobě známa, není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.“.
Dosavadní odstavce 7 až 9 se označují jako odstavce 9 až 11.
54.
V § 8 odst. 9 se slova „identifikačních údajů klienta, informací získaných v rámci kontroly klienta (§ 9), důvodnost zjednodušené kontroly klienta (§ 13) nebo výjimky z kontroly klienta (§ 13a)“ nahrazují slovy „informací získaných v rámci identifikace a kontroly klienta, důvodnost zjednodušené kontroly klienta nebo výjimky z kontroly klienta“ a na konci se doplňuje věta „Při stanovení četnosti a rozsahu této kontroly povinná osoba vychází z rizikového profilu klienta.“.
55.
V § 8 odst. 10 větě první se slova „při uzavírání obchodu“ zrušují, slova „plnou moc“ se nahrazují slovem „oprávnění“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „6“.
56.
V § 8 odst. 11 se za větu první vkládá věta „Pokud je klientem svěřenský fond, informuje osoba jednající za klienta o této skutečnosti povinnou osobu.“.
57.
V § 8 odst. 11 se na konci poslední věty doplňují slova „, a to bez souhlasu klienta“.
58.
V § 9 odst. 1 písm. a) se na konci textu úvodní části ustanovení doplňují slova „při naplnění podmínek podle § 7 odst. 1“.
59.
V § 9 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slovo „nebo“ zrušuje.
60.
V § 9 odst. 1 písm. a) bodě 3 se slovo „v“ nahrazuje slovy „ve třetí“, slova „označení Evropské komise“ se nahrazují slovy „přímo použitelného předpisu Evropské unie39)“ a na konci textu se doplňují slova „(dále jen „vysoce riziková třetí země“)“.
Poznámka pod čarou č. 39 zní:
„39)
Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky.“.
61.
V § 9 odst. 1 se na konci písmene a) doplňují body 4 až 6, které znějí:
„4.
s osobou identifikovanou postupem podle § 11 odst. 7,
5.
při obchodu v hodnotě alespoň 2 000 EUR, v případě povinné osoby podle § 2 odst. 1 písm. c), nebo
6.
při převodu peněžních prostředků v hodnotě 1 000 EUR nebo vyšší,“.
62.
V § 9 odst. 1 písm. b) se slova „až c)“ nahrazují slovy „a b)“.
63.
V § 9 odst. 1 se na konci písmene c) doplňuje slovo „nebo“.
64.
V § 9 odst. 1 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno d).
65.
V § 9 odst. 2 písm. a) se za slovo „získání“ vkládají slova „a vyhodnocení“ a na konci textu se doplňují slova „a informací o povaze podnikání klienta“.
66.
V § 9 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
zjištění totožnosti skutečného majitele a přijetí opatření k ověření jeho totožnosti z důvěryhodných zdrojů s tím, že v případě, že klient podléhá povinnosti zápisu do evidence skutečných majitelů nebo obdobného registru, povinná osoba ověří skutečného majitele vždy alespoň z této evidence nebo obdobného registru a jednoho dalšího zdroje, a zjištění, zda skutečný majitel není politicky exponovanou osobou nebo osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí, “.
67.
V § 9 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
v případě, že je klientem právnická osoba nebo svěřenský fond, zjištění vlastnické a řídící struktury klienta, a zjištění, zda osoba v této struktuře není osobou, vůči níž Česká republika uplatňuje mezinárodní sankce podle zákona o provádění mezinárodních sankcí,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
68.
V § 9 odst. 3 větě první se slova „písm. c) a d)“ zrušují.
69.
V § 9 odst. 6 písm. b) se slova „nebo jiného právního uspořádání bez právní osobnosti“ zrušují.
70.
V § 9 odst. 6 písmeno c) zní:
„c)
oprávněného ze životního pojištění, který je
1.
určen jako konkrétní osoba nebo svěřenský fond, jeho jméno a příjmení nebo název,
2.
určen na základě jeho vztahu k pojištěnému anebo jinak, informace dostatečné ke ztotožnění konkrétního oprávněného v okamžiku výplaty plnění,
3.
politicky exponovanou osobou, všechny významné okolnosti a průběh obchodního vztahu,
4.
právnickou osobou nebo svěřenským fondem a kterému byla postoupena smlouva o životním pojištění nebo který byl určen jako nový oprávněný, rovněž totožnost jeho skutečného majitele k okamžiku postoupení smlouvy o životním pojištění nebo k okamžiku určení nového oprávněného a postup při jeho zjišťování,
5.
právnickou osobou nebo svěřenským fondem a u kterého je zjištěno zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, rovněž totožnost skutečného majitele k okamžiku výplaty plnění a postup při jeho zjišťování.“.
71.
Za § 9 se vkládá nový § 9a, který včetně nadpisu zní:
㤠9a
Zesílená identifikace a kontrola klienta
(1)
Povinná osoba provádí zesílenou identifikaci a kontrolu klienta v případě, že na základě hodnocení rizik podle § 21a představuje klient, obchod nebo obchodní vztah zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu.
(2)
Povinná osoba uplatní opatření zesílené identifikace a kontroly klienta vždy
a)
při vzniku a v průběhu obchodního vztahu s osobou usazenou ve vysoce rizikové třetí zemi,
b)
před uskutečněním obchodu souvisejícího s vysoce rizikovou třetí zemí,
c)
před uskutečněním obchodu nebo při uzavírání obchodního vztahu s politicky exponovanou osobou.
(3)
Při zesílené identifikaci a kontrole klienta povinná osoba v rozsahu potřebném k účinnému řízení zjištěného rizika nad rámec opatření uplatňovaných při identifikaci a kontrole klienta
a)
získá další dokumenty nebo informace o
1.
skutečném majiteli,
2.
zamýšlené povaze obchodního vztahu a
3.
zdroji peněžních prostředků a jiného majetku klienta a skutečného majitele,
b)
ověřuje získané dokumenty nebo informace z více důvěryhodných zdrojů,
c)
pravidelně a zesíleně sleduje obchodní vztah a obchody v rámci obchodního vztahu,
d)
získá souhlas člena svého statutárního orgánu nebo osoby jím pověřené k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu k uzavření obchodního vztahu nebo k jeho pokračování,
e)
požaduje provedení první platby v rámci obchodního vztahu nebo obchodu mimo obchodní vztah z účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce, která podléhá povinnostem identifikace a kontroly klienta, které jsou alespoň rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, nebo
f)
provádí jiná opatření s ohledem na povahu povinné osoby, její činnosti a vlastní hodnocení rizik.
(4)
V případě podle odstavce 2 písm. a) nebo b) provede povinná osoba alespoň opatření podle odstavce 3 písm. a) až d) a f). V případě podle odstavce 2 písm. c) provede povinná osoba alespoň opatření podle odstavce 3 písm. a) bodu 3 a odstavce 3 písm. c) a d).“.
72.
V § 10 odst. 2 písm. a) se slova „na čí žádost“ nahrazují slovy „pro kterou povinnou osobu“.
73.
V § 10 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a klient zajistí její doručení povinné osobě. Na žádost klienta zajistí notář nebo kontaktní místo veřejné správy doručení veřejné listiny včetně přílohy povinné osobě do její datové schránky“.
74.
Nadpis § 11 zní: „Převzetí identifikace a využití dalších způsobů dálkové identifikace v rámci identifikace klienta“.
75.
V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „klienta a“ vkládá slovo „totožnosti“ a na konci textu se doplňují slova „v souvislosti se vznikem obchodního vztahu“.
76.
V § 11 odst. 1 písm. b) se slovo „ním“ nahrazuje slovem „ní“.
77.
V § 11 odst. 2 se za slova „klienta a“ vkládá slovo „totožnosti“.
78.
V § 11 odstavec 3 zní:
„(3)
Povinná osoba, která postupuje podle odstavce 1 nebo 2, musí získat informace o identifikaci klienta, účelu a zamýšlené povaze obchodního vztahu, vlastnické a řídící struktuře klienta a totožnosti jeho skutečného majitele nejpozději před vznikem obchodního vztahu nebo před uskutečněním obchodu mimo obchodní vztah. Dále musí povinná osoba zajistit, aby jí úvěrová nebo finanční instituce nebo osoba, která identifikaci nebo zjištění příslušných údajů provedla, na vyžádání poskytla související dokumenty a kopie příslušných dokladů, a to bez zbytečného odkladu.“.
79.
V § 11 odst. 4 větě druhé se za slova „klienta a“ vkládá slovo „totožnosti“.
80.
V § 11 odstavec 5 zní:
„(5)
Povinná osoba nemusí provést identifikaci klienta, zjištění informací o účelu a zamýšlené povaze obchodu nebo obchodního vztahu podle § 9 odst. 2 písm. a) a zjištění vlastnické a řídící struktury klienta a totožnosti jeho skutečného majitele podle § 9 odst. 2 písm. b), pokud tyto úkony byly před uskutečněním obchodu nebo před vznikem obchodního vztahu provedeny osobou, která za povinnou osobu jedná a je vázána jejími vnitřními předpisy, a jestliže povinná osoba nese odpovědnost za škodu způsobenou činností této osoby. Tyto informace včetně kopií příslušných dokladů, pokud byly pořizovány, se ukládají u povinné osoby. Povinná osoba za provedení těchto úkonů odpovídá, jako by je provedla sama.“.
81.
V § 11 odst. 6 větě první se za slova „klienta a“ vkládá slovo „totožnosti“.
82.
V § 11 odstavec 7 zní:
„(7)
Povinná osoba, s výjimkou povinné osoby podle § 2 odst. 1 písm. c), může postup podle § 8 odst. 1 až 4 nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, tak, že
a)
klient, který je
1.
fyzickou osobou, zašle povinné osobě kopie příslušných částí průkazu totožnosti a nejméně jednoho dalšího podpůrného dokladu, z nichž lze zjistit údaje podle § 8 odst. 2 písm. a), pořízené podle § 10 odst. 4,
2.
právnickou osobou, zašle povinné osobě doklad o své existenci a své identifikační údaje nebo si povinná osoba existenci a identifikační údaje klienta zjistí z veřejného rejstříku nebo evidence svěřenských fondů, nebo
3.
svěřenským fondem, zašle povinné osobě doklad o své existenci a své identifikační údaje,
b)
v případě, že za klienta jedná jiná osoba, klient zašle kopie dokladů podle písmene a) bodu 1 fyzické osoby oprávněné jednat za něj v tomto obchodu nebo obchodním vztahu a oprávnění této fyzické osoby k jednání za klienta,
c)
povinná osoba zaznamená a ověří údaje a oprávnění zaslané podle písmen a) a b) a nemá pochybnost o skutečné totožnosti klienta nebo osoby, která za klienta jedná,
d)
povinná osoba uzavře s klientem o tomto obchodu nebo obchodním vztahu smlouvu, jejíž obsah bude zaznamenán v textové podobě,
e)
klient hodnověrným způsobem prokáže existenci platebního účtu vedeného na jeho jméno u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,
f)
první platba z této smlouvy bude provedena klientem prostřednictvím účtu podle písmene e) a
g)
umožňuje-li to daný platební systém, bude tuto platbu doprovázet informace o účelu identifikace a označení povinné osoby, spolu se jménem a příjmením fyzické osoby, která dala platební příkaz k provedení platby podle písmene f); je-li klientem fyzická osoba, za kterou nejedná jiná osoba, a odůvodňuje-li to hodnocení rizik podle § 21a, není třeba zasílat kopii podpůrného dokladu podle písmene a) bodu 1, doprovází-li platbu tato informace.“.
83.
V § 11 odstavec 8 včetně poznámky pod čarou č. 41 zní:
„(8)
Povinná osoba může postup podle § 8 odst. 1 a § 8 odst. 2 písm. a) nahradit provedením identifikace fyzické osoby, která je klientem, nebo fyzické osoby jednající za klienta, tak, že
a)
tato fyzická osoba povinné osobě sdělí své identifikační údaje a požadované další údaje k identifikaci podle § 5 odst. 2 povinnou osobou stanoveným způsobem, přičemž je opatří svým kvalifikovaným elektronickým podpisem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu41),
b)
povinná osoba ověří u kvalifikovaného poskytovatele služeb vytvářejících důvěru, zda se údaje získané tímto poskytovatelem od této fyzické osoby při vydávání kvalifikovaného certifikátu použitého při vytváření podpisu podle písmene a) shodují s údaji sdělenými touto fyzickou osobou podle písmene a); povinná osoba může ověřit údaje sdělené podle písmene a) rovněž z dokumentu vydaného orgánem veřejné správy opatřeného kvalifikovanou elektronickou pečetí tohoto orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, který přiřazuje ke kvalifikovanému certifikátu použitému při vytváření podpisu podle písmene a) identifikační údaje osoby, jíž byl tento certifikát vydán, a
c)
povinná osoba nemá pochybnost o totožnosti této fyzické osoby.
41)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES.“.
84.
V § 11 odst. 9 větě druhé se slova „se výjimka neuplatní“ nahrazují slovy „nelze takový postup uplatnit“.
85.
V § 11 odst. 10 větě druhé se slovo „společností“ nahrazuje slovy „obchodních korporací“ a za slova „států Evropské unie“ se vkládají slova „nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,“.
86.
Nadpis § 12 se zrušuje.
87.
V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 7, které znějí:
„(2)
Převzetí identifikace podle § 11 odst. 1, 2 a 6 je možné jen od toho, kdo provedl identifikaci klienta nebo fyzické osoby jednající za klienta podle § 8 nebo 8a.
(3)
Získá-li poskytovatel služby informování o platebním účtu nebo služby nepřímého dání platebního příkazu (dále jen „služba třetích stran“) prostřednictvím vyhrazeného rozhraní podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 a upravují se společné a bezpečné otevřené standardy komunikace, informaci o existenci platebního účtu vedeného na jméno klienta u úvěrové instituce nebo u zahraniční úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, není třeba v rámci postupu podle § 11 odst. 7 splnit podmínku podle § 11 odst. 7 písm. f). Je-li zároveň klientem fyzická osoba, za kterou nejedná jiná osoba, a odůvodňuje-li to hodnocení rizik poskytovatele služby třetích stran, není třeba v rámci podmínky podle § 11 odst. 7 písm. a) bodu 1 zasílat kopii podpůrného dokladu.
(4)
Službu třetích stran lze poskytovatelem této služby v rámci postupu podle § 11 odst. 7 poskytnout i přes to, že tento poskytovatel u klienta doposud neprovedl první identifikaci, a to výlučně za účelem provedení první identifikace jeho klienta.
(5)
Pro účely odstavců 3 a 4 se službou třetích stran rozumí rovněž obdobné služby podle práva jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.
(6)
Povinná osoba může při identifikaci podle § 11 odst. 7 prováděné za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru nahradit postup podle § 11 odst. 7 písm. f) a g) provedením první platby ze smlouvy o spotřebitelském úvěru na účet klienta podle § 11 odst. 7 písm. e), kterou bude, umožňuje-li to daný platební systém, doprovázet informace o účelu identifikace a označení povinné osoby. Doprovází-li platbu tato informace a odůvodňuje-li to hodnocení rizik poskytovatele spotřebitelského úvěru, není třeba v rámci podmínky podle § 11 odst. 7 písm. a) bodu 1 zasílat kopii podpůrného dokladu.
(7)
Povinná osoba, která postupovala podle odstavce 3 nebo 6, musí před tím, než s klientem identifikovaným tímto způsobem uskuteční jiný obchod nebo naváže jiný obchodní vztah než služby podle odstavce 3 nebo 6, provést identifikaci způsobem stanoveným tímto zákonem pro provádění první identifikace.
(8)
Omezení podle odstavce 7 se neuplatní, je-li klientovi v rámci postupu podle odstavce 3 prokazatelně zobrazena informace o účelu identifikace a označení poskytovatele služby třetích stran. Naplnění této podmínky musí být poskytovatel služby třetích stran schopen prokázat po dobu podle § 16 odst. 1.“.
88.
V § 13 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Povinná osoba může provádět zjednodušenou identifikaci a kontrolu klienta ve vztahu ke kategoriím klientů, obchodních vztahů, produktů nebo obchodů s potenciálně nižším rizikem zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, pokud
a)
je jejich nižší rizikovost řádně odůvodněna v hodnocení rizik podle § 21a,
b)
nejsou označeny jako rizikové v hodnocení rizik na úrovni České republiky a
c)
nejsou naplněny podmínky pro provedení zesílené identifikace a kontroly klienta.
(2)
V případě použití zjednodušené identifikace a kontroly klienta povinná osoba alespoň
a)
ověří a zaznamená splnění podmínek podle odstavce 1,
b)
vhodným způsobem zjistí a zaznamená
1.
identifikační údaje klienta a osoby jednající za klienta, včetně postupu podle § 8 odst. 8,
2.
údaje k ověření totožnosti skutečného majitele klienta, včetně postupu při jeho zjišťování a postupu podle § 9 odst. 2 písm. b),
c)
provádí další úkony v rámci identifikace a kontroly klienta v rozsahu potřebném k účinnému řízení rizik.“.
Poznámka pod čarou č. 18 se zrušuje.
89.
V § 13 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
90.
V § 13 odst. 3 se slova „u klienta, který je politicky exponovanou osobou“ nahrazují slovy „v případě pochybností o splnění podmínek pro jejich provedení“.
91.
V § 13a odst. 1 písm. a) se číslo „250“ nahrazuje číslem „150“ a slova „, nebo 500 EUR, jde-li o elektronické peníze, které mohou být použity pouze k provedení vnitrostátní platební transakce“ se zrušují.
92.
V § 13a odst. 1 písm. b) se číslo „250“ nahrazuje číslem „150“.
93.
V § 13a odst. 3 se částka „100 EUR“ nahrazuje slovy „50 EUR nebo v případě, kdy držitel dává platební příkaz prostřednictvím internetu nebo prostřednictvím zařízení, které lze použít k dálkové komunikaci k provedení platby v hodnotě vyšší než 50 EUR“.
94.
V § 13a se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Platební příkaz, který byl dán platebním prostředkem podle odstavce 1 vydaným ve třetí zemi, může úvěrová nebo finanční instituce předat a odpovídající platební transakci zpracovat pouze tehdy, splňuje-li platební prostředek požadavky rovnocenné požadavkům podle odstavců 1 až 4.“.
95.
V § 15 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „anebo“ vkládají slova „, není-li to zvláštním právním předpisem vyloučeno,“ a slova „identifikační povinnost podle § 7 odst. 1 nebo 2“ se nahrazují slovy „povinnost identifikace nebo kontroly klienta“.
96.
V § 15 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „plnou moc“ nahrazují slovem „oprávnění“ a číslo „4“ se nahrazuje slovy „6 nebo § 11 odst. 7“.
97.
V § 15 odst. 1 písm. a) bodě 3 se slova „podle § 9“ zrušují.
98.
V § 15 odst. 2 se za slovo „původ“ vkládají slova „peněžních prostředků nebo jiného“.
99.
V § 15 se odstavec 3 zrušuje.
100.
Za § 15 se vkládá nový § 15a, který včetně nadpisu zní:
㤠15a
Postup při zjištění nesrovnalosti
(1)
Má-li povinná osoba důvodně za to, že při provádění identifikace nebo kontroly klienta zjistila nesrovnalost podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „nesrovnalost“), upozorní na to klienta. V rámci upozornění povinná osoba uvede, v čem nesrovnalost spatřuje. Pokud je to vzhledem k okolnostem účelné, povinná osoba umožní klientovi se k této nesrovnalosti vyjádřit.
(2)
Neodstraní-li nebo nevyvrátí-li klient nesrovnalost bez zbytečného odkladu od upozornění podle odstavce 1, oznámí povinná osoba nesrovnalost soudu, který je příslušný k řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.
(3)
Oznámení nesrovnalosti soudu musí být doloženo skutečnostmi nebo písemnostmi, které nesrovnalost osvědčují, a vyjádřením klienta, pokud jej učinil.
(4)
Finanční analytický úřad (dále jen „Úřad“) může udělit povinné osobě pokyn, aby postup podle odstavců 1 až 3 neuplatňovala, pokud by mohl zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení.“.
101.
V § 16 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „obchodu“ vkládají slova „mimo obchodní vztah“.
102.
V § 16 odst. 1 písm. a) se za slovo „identifikační“ vkládají slova „a další“ a slova „podle § 8 odst. 1 až 3“ se nahrazují slovy „v rámci identifikace klienta“.
103.
V § 16 odst. 1 písm. d) se slova „podle § 9“ zrušují.
104.
V § 16 odst. 1 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí:
„e)
záznamy o veškerých krocích uskutečněných v rámci identifikace a kontroly klienta, včetně informací o případných obtížích souvisejících s těmito kroky,
f)
záznamy o postupu při posouzení a stanovení rizikového profilu klienta, včetně volby odpovídajících opatření užitých vůči klientovi a při posouzení skutečností souvisejících s podáním oznámení o podezřelém obchodu,“.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena g) a h).
105.
V § 16 odst. 2 se za slovo „obchodu“ vkládají slova „mimo obchodní vztah“.
106.
V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Povinná osoba uchovává údaje podle odstavců 1 a 2 způsobem a v rozsahu, který zajistí průkaznost jednotlivých obchodů a postupů s nimi spojených.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
107.
V § 16 odst. 5 větě první se slovo „roku“ nahrazuje slovem „měsíce“ a slovo „roce“ se nahrazuje slovy „kalendářním měsíci“.
108.
V § 18 odst. 1 větě první se slova „, nejpozději do 5 kalendářních dnů ode dne zjištění podezřelého obchodu“ zrušují.
109.
V § 18 odst. 1 větě první se slova „Finančnímu analytickému úřadu (dále jen „Úřad“)“ nahrazují slovem „Úřadu“.
110.
V § 18 odst. 3 se slova „v obdobném pracovněprávním vztahu“ nahrazují slovy „činné pro povinnou osobu jinak než v základním pracovněprávním vztahu“.
111.
V § 18 odst. 5 větě druhé se slovo „oznamovateli“ nahrazuje slovy „povinné osobě“.
112.
V § 18 odst. 6 se slovo „Oznamovatel“ nahrazuje slovy „Povinná osoba“.
113.
V § 18 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Oznámení podezřelého obchodu není porušením smluvní povinnosti mlčenlivosti povinné osoby, jejích zaměstnanců nebo fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu. Tyto osoby nesmějí být z důvodu oznámení podezřelého obchodu vystaveny jednání, které mohou důvodně považovat za zásah do svých práv či oprávněných zájmů (dále jen „odvetné opatření“).“.
114.
V § 21 odst. 2 větě první se slova „a h)“ nahrazují slovy „, h) a l)“.
115.
V § 21 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Povinná osoba systém vnitřních zásad průběžně aktualizuje.“.
116.
V § 21 odst. 3 se slova „a h)“ nahrazují slovy „, h) a l)“ a slova „, nebo pro ni nepracují další osoby na základě jiného vztahu“ se nahrazují slovy „ani pro ni nejsou další osoby činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu“.
117.
V § 21 odst. 4 se slova „a h)“ nahrazují slovy „, h) a l)“.
118.
V § 21 odst. 5 písm. g) se slova „jménem nebo na účet povinné osoby“ nahrazují slovy „za tuto osobu“.
119.
V § 21 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik podle odstavce 1 zahrnují také
a)
kontrolu dodržování právních předpisů povinnou osobou, prověřování zaměstnanců a osob činných pro povinnou osobu jinak než v základním pracovněprávním vztahu a prověřování účinnosti těchto strategií, postupů a komunikací; je-li to opodstatněno rozsahem a povahou činnosti povinné osoby, zřídí za účelem tohoto prověřování nezávislý útvar přímo podřízený statutárnímu orgánu povinné osoby, a
b)
vnitřní oznamovací systém přiměřený rozsahu a povaze činnosti povinné osoby, který umožňuje zaměstnanci nebo fyzické osobě, která je pro povinnou osobu činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, anonymně podat oznámení o porušení tohoto zákona; oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením.
(7)
Povinné osoby, které jsou součástí skupiny, uplatňují skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik podle odstavce 1, a to v rozsahu, který je v souladu s právním řádem České republiky. Tyto strategie a postupy povinné osoby rovněž uplatňují ve svých pobočkách a provozovnách a zajistí jejich uplatňování v dceřiných obchodních korporacích působících na území jiného členského státu Evropské unie, státu tvořícího Evropský hospodářský prostor nebo třetí země, a to v rozsahu, který právo daného státu umožňuje.“.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 8 až 11.
120.
V § 21 odst. 8 větě druhé se za číslo „4“ vkládají slova „, s výjimkou investičního zprostředkovatele,“.
121.
V § 21 odst. 9 větě první se slova „, organizační složky“ zrušují.
122.
V § 21 odst. 10 větě první se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“.
123.
V § 21 se doplňuje odstavec 12, který zní:
„(12)
Příslušná profesní komora vypracuje písemně metodickou informaci k zavedení a uplatňování strategií a postupů podle odstavce 1 při činnosti jejích členů. Součástí metodické informace je i písemné hodnocení rizik podle § 21a odst. 4. Tuto metodickou informaci a její změny doručí příslušná profesní komora Úřadu do 30 dnů ode dne jejich vypracování. Zjistí-li Úřad nedostatky v doručené metodické informaci nebo jejích změnách, stanoví termín k jejich odstranění. Příslušná profesní komora ve stanoveném termínu podá písemnou informaci o způsobu odstranění zjištěných nedostatků. Konečné znění metodické informace příslušná profesní komora zpřístupní svým členům.“.
124.
V § 21a odst. 1 větě druhé se slovo „i“ nahrazuje slovy „rovněž výsledky hodnocení rizik na úrovni České republiky, výsledky nadnárodního hodnocení rizik,“, slovo „vyššího“ se nahrazuje slovem „zvýšeného“ a na konci textu se doplňují slova „, další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky ve vztahu k činnosti povinné osoby, a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou podle odstavce 4“.
125.
V § 21a odst. 2 větě první se text „a h)“ nahrazuje textem „, h) a l), pokud se na ni nevztahuje výjimka podle § 21 odst. 3 nebo 4,“.
126.
V § 21a se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
127.
V § 21a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a před zahájením využívání nových technologií, které mohou mít vliv na řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
128.
V § 21a odstavec 4 zní:
„(4)
Příslušná profesní komora písemně identifikuje a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat v rámci činnosti jejích členů, a toto písemné hodnocení rizik zpřístupní svým členům. Při posuzování rizik zohlední výsledky hodnocení rizik na úrovni České republiky, výsledky nadnárodního hodnocení rizik, faktory možného zvýšeného rizika podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky ve vztahu k činnosti jejích členů.“.
129.
V § 22 odst. 1 větě první se za slovo „zaměstnance“ vkládají slova „nebo člena statutárního orgánu“, slova „, pokud tyto činnosti nebude zajišťovat přímo statutární orgán“ se zrušují, ve větě druhé se slova „c), d) a h) neprodleně“ nahrazují slovy „c), d), h) a l)“ a za slovo „Úřad“ se vkládají slova „do 60 dnů ode dne, kdy se stala povinnou osobou, nebo do 30 dnů ode dne, kdy změny nastaly,“.
130.
V § 22 odst. 2 se slova „nezbytné s ohledem na velikost instituce, způsob řízení či počet zaměstnanců“ nahrazují slovy „opodstatněno rozsahem a povahou činnosti povinné osoby“.
131.
V § 22 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, ledaže by to bylo opodstatněno rozsahem a povahou činnosti povinné osoby“.
132.
V § 22 odst. 4 se slova „přímo statutární orgán“ nahrazují slovy „člen statutárního orgánu“ a slova „se statutárním a dozorčím orgánem povinné osoby“ se nahrazují slovy „s členem statutárního a dozorčího orgánu povinné osoby“.
133.
Za § 22 se vkládá nový § 22a, který včetně nadpisu zní:
㤠22a
Pověřená osoba
(1)
Povinná osoba písemně pověří člena svého statutárního orgánu zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona.
(2)
K pověření podle odstavce 1 dojde do 60 dnů ode dne, kdy se tato osoba stala povinnou osobou, nebo ode dne, kdy zaniklo členství osoby pověřené podle odstavce 1 ve statutárním orgánu.
(3)
Pokud má povinná osoba pouze jednoho člena statutárního orgánu, platí, že byl pověřen podle odstavce 1.“.
134.
V § 23 odst. 2 se slova „na základě jiné než pracovní smlouvy“ nahrazují slovy „jinak než v základním pracovněprávním vztahu“.
135.
V § 24 odst. 1 se slova „žádost sdělí“ nahrazují slovem „pokyn“, za slovo „lhůtě“ se vkládá slovo „sdělí“ a za slovo „údaje“ se vkládají slova „o obchodních vztazích a“.
136.
V § 24 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Povinná osoba na pokyn Úřadu v jím stanovené lhůtě sdělí informaci, zda udržuje nebo v předchozích 10 letech udržovala obchodní vztah s konkrétní osobou, vůči níž měla povinnost identifikace, a o povaze tohoto vztahu. K tomuto účelu zavede povinná osoba účinný systém odpovídající rozsahu a povaze její podnikatelské činnosti.“.
137.
V § 24a odst. 1 větě první se za slovo „pobočkách“ vkládá slovo „, provozovnách“, slova „společnostech32), působících ve státech, které nejsou státy Evropského hospodářského prostoru,“ se nahrazují slovy „obchodních korporacích působících ve třetí zemi“ a na konci textu se doplňují slova „, a to v rozsahu, který právo daného státu umožňuje“.
Poznámka pod čarou č. 32, která zní:
„32)
§ 74 odst. 2 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“,
se zrušuje.
138.
V § 24a odst. 2 se za slovo „pobočku“ vkládá slovo „, provozovnu“, slovo „společnost“ se nahrazuje slovy „obchodní korporaci“, slova „státě, jehož“ se nahrazují slovy „třetí zemi, jejíž“, slova „a dalších států Evropského hospodářského prostoru“ se nahrazují slovy „, jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“ a na konci se doplňují věty „Pokud tato opatření nebudou dostatečná, může dozorčí úřad povinné osobě na základě nedostatků zjištěných při kontrole uložit opatření k jejich nápravě a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Opatření k nápravě mohou zahrnovat požadavek, aby pobočka, provozovna nebo dceřiná obchodní korporace povinné osoby nenavazovaly nebo ukončily obchodní vztahy v této třetí zemi nebo aby neuskutečňovaly obchody související s touto třetí zemí, případně aby zcela ukončily působení v této třetí zemi. Povinná osoba, které bylo uloženo opatření k nápravě, informuje dozorčí úřad o odstranění nedostatku bez zbytečného odkladu poté, kdy byl nedostatek odstraněn, nejpozději však do 10 dnů po uplynutí určené lhůty.“.
139.
V § 24a odst. 3 se za slovo „unie“ vkládají slova „nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor“ a na konci textu se doplňují slova „Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor“.
140.
V § 24a se odstavec 4 zrušuje.
141.
V § 25 odst. 2 se na konci písmene b) doplňují slova „zda vůči ní nebylo vedeno šetření nebo řízení v souvislosti s porušením opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,“.
142.
V § 25 odst. 2 písm. c) se za slovo „vyžádání,“ vkládají slova „a to zejména ve vztahu k průběžným účtům,“.
143.
V § 25 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
určí a zaznamená rozdělení povinností a odpovědnosti souvisejících s korespondenčním vztahem z hlediska uplatňování opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu mezi touto úvěrovou nebo finanční institucí a respondenční institucí.“.
144.
V § 25 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Úvěrová nebo finanční instituce průběžně aktualizuje informace získané podle odstavce 2. Představuje-li korespondenční vztah zvýšené riziko legalizace výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, upraví úvěrová nebo finanční instituce jeho podmínky anebo ho ukončí.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
145.
V § 25 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
K postoupení plnění ze životního pojištění na politicky exponovanou osobu, u které je zjištěno zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu, musí vydat souhlas statutární orgán příslušné pojišťovny nebo zaměstnanec jím pověřený k řízení v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, který je dostatečně obeznámen s riziky v této oblasti a který má dostatečné postavení k tomu, aby přijímal rozhodnutí k řízení těchto rizik.“.
146.
Za § 25 se vkládá nový § 25a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 42 zní:
㤠25a
Zvláštní ustanovení o zahraničních poskytovatelích platebních služeb
(1)
Povinná osoba, která je zahraniční právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz a která na území České republiky působí prostřednictvím provozovny, má povinnost určit ústřední kontaktní místo, pokud
a)
je splněna alespoň jedna z podmínek pro jeho určení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst42) nebo
b)
tak rozhodne Česká národní banka na základě skutečnosti, že některá z provozoven povinné osoby představuje zvýšené riziko zneužití pro legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu a stanovení této povinnosti je přiměřené riziku, které představují tyto povinné osoby nebo jejich provozovny.
(2)
Pokud jsou podmínky pro vydání rozhodnutí podle odstavce 1 písm. b) splněny u druhově určených osob, může Česká národní banka vydat namísto rozhodnutí opatření obecné povahy.
(3)
Přestanou-li být plněny podmínky, na základě kterých byly rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydány, Česká národní banka rozhodnutí nebo opatření obecné povahy zruší.
(4)
Činnost ústředních kontaktních míst povinné osoby vykonávají v rozsahu činností podle čl. 4 a čl. 6 odst. 1 přímo použitelného předpisu podle odstavce 1 písm. a).
42)
Čl. 3 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/1108 ze dne 7. května 2018, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o regulační technické normy týkající se kritérií pro určení ústředních kontaktních míst vydavatelů elektronických peněz a poskytovatelů platebních služeb a pravidel pro činnost těchto ústředních kontaktních míst.“.
147.
V nadpisu § 26 se slovo „účetních,“ zrušuje.
148.
V § 26 odst. 1 se slova „§ 18 odst. 1 a § 24 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 15a, § 18 odst. 1, § 24 odst. 1 a § 24 odst. 3 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací“.
149.
V § 26 odst. 1 se slovo „účetního,“ zrušuje.
150.
V § 26 odst. 2 se slovo „účetní,“ zrušuje.
151.
V § 26 odst. 4 větě druhé se za slovo „nemá,“ vkládají slova „příslušná profesní“.
152.
V § 26 odst. 4 větě třetí se za slovo „první,“ vkládají slova „příslušná profesní“.
153.
V § 26 se na konci odstavce 4 doplňují věty „Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve stejné lhůtě zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
154.
V § 27 odst. 1 a 2 se slova „§ 9, § 18 odst. 1 a § 24 odst. 1“ nahrazují slovy „§ 9, § 15a, § 18 odst. 1, § 24 odst. 1 a § 24 odst. 3 a oprávnění Úřadu při správním dozoru nad plněním povinností stanovených tímto zákonem nebo v rámci řízení o přestupku požadovat poskytnutí informací“.
155.
V § 27 odst. 3 větě druhé se slova „Česká advokátní komora nebo Notářská komora České republiky (dále jen „komora“)“ nahrazují slovy „Příslušná profesní komora“.
156.
V § 27 odst. 3 větě třetí se za slovo „nemá,“ vkládají slova „příslušná profesní“.
157.
V § 27 odst. 3 větě čtvrté se slovo „komora“ zrušuje a za slovo „postupuje“ se vkládají slova „příslušná profesní komora“.
158.
V § 27 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu oznámení o podezřelých obchodech, která v daném kalendářním roce obdržela, a počtu oznámení, která předala Úřadu. Tento přehled příslušná profesní komora ve stejné lhůtě zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.“.
159.
V § 27 odst. 4 se za slovo „prostřednictvím“ vkládají slova „příslušné profesní“.
160.
V § 27 se odstavec 5 zrušuje.
161.
V nadpisu § 28 se za slovo „hotovosti“ vkládají slova „a uměleckých dílech“.
162.
V § 28 úvodní část ustanovení zní:
„Povinná osoba podle § 2 odst. 1 písm. i), s výjimkou provozovatele svobodného pásma, a povinná osoba podle § 2 odst. 2 písm. c) a d), pokud se povinnou osobou stávají tehdy, jestliže uskutečňují obchod ve výši 10 000 EUR nebo vyšší, mají povinnost pouze“.
163.
V § 28 písm. a) se slova „podle § 8, popřípadě ji nahradit identifikací podle § 10 nebo 11, pokud se na tento obchod nebo na klienta nevztahuje možnost zjednodušeného postupu podle § 13 nebo výjimka podle § 13a“ zrušují.
164.
V § 28 písm. b) se slova „plnou moc podle § 8 odst. 4“ nahrazují slovy „oprávnění podle § 8 odst. 6“.
165.
V § 29 odst. 2 se slova „statutárním orgánem žadatele,“ zrušují.
166.
§ 29b se včetně nadpisu zrušuje.
167.
V § 30 odst. 2 se za slovy „správu daní“ zrušuje čárka.
168.
V § 30 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „a z informačního systému registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích“.
169.
V § 30a odst. 1 větě druhé se slova „a jeho průběžné aktualizaci“ zrušují a slova „, Česká národní banka, orgány činné v trestním řízení, ostatní zainteresované státní orgány a další instituce“ se nahrazují slovy „a orgány veřejné moci“.
170.
V § 30a odstavec 2 zní:
„(2)
V rámci národního hodnocení rizik Úřad, povinné osoby a orgány veřejné moci identifikují a posoudí rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která mohou nastat na území České republiky, a zohlední faktory možného zvýšeného rizika podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, nadnárodní hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a další dostupné informace, které souvisí s těmito riziky. Národní hodnocení rizik obsahuje popis institucionální struktury systému boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a přidělených lidských a peněžních zdrojů.“.
171.
V § 30a odstavce 4 a 5 znějí:
„(4)
Při zpracování hodnocení rizik se Úřad a orgány veřejné moci řídí mezinárodně uznávanými standardy v oblasti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Na základě dílčích hodnocení rizik Úřad zpracuje a předloží vládě k projednání národní hodnocení rizik, a to nejpozději do 5 let od schválení předchozího hodnocení rizik vládou.
(5)
Úřad poskytne výsledky národního hodnocení rizik příslušnému výboru Rady Evropy, Evropské komisi, evropskému orgánu dohledu a orgánům ostatních členských států Evropské unie za předpokladu, že mají srovnatelnou věcnou působnost a že sdělené informace se použijí výhradně pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Úřad zajistí, aby shrnutí národního hodnocení rizik bylo veřejně přístupné.“.
172.
V § 30a se doplňují odstavce 6 až 8, které znějí:
„(6)
Úřad koordinuje provádění opatření ke zmírňování rizik identifikovaných v národním hodnocení rizik, k čemuž mu orgány veřejné moci poskytují součinnost včetně předkládání přehledu o provedených opatřeních ke zmírnění rizik a souvisejících statistických údajů.
(7)
Úřad průběžně informuje povinné osoby o rizicích identifikovaných v národním hodnocení rizik a opatřeních prováděných k jejich zmírnění.
(8)
Úřad průběžně aktualizuje národní hodnocení rizik, a to zejména s ohledem na vývoj rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a činnost orgánů Evropské unie. Ustanovení vztahující se k národnímu hodnocení rizik se použijí obdobně.“.
173.
V § 31 odst. 3 se za větu první vkládá věta „Tyto údaje jednou ročně poskytuje Evropské komisi pro účely vypracování a zveřejnění její výroční zprávy o účinnosti opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v Evropské unii.“.
174.
V § 31 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Úřad zašle Evropské komisi seznam tuzemských významných veřejných funkcí. Úřad tento seznam průběžně aktualizuje a může jej uveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(5)
Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky poskytne na žádost Úřadu údaje o svých významných veřejných funkcích. Mezinárodní organizace akreditovaná na území České republiky, která poskytla tyto údaje, má povinnost je aktualizovat.“.
175.
V § 31a se doplňují odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7)
Pokud Úřad zpracovává osobní údaj, který vypovídá o rasovém nebo etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání nebo filosofickém přesvědčení, členství v odborové organizaci, zdravotním stavu, sexuálním chování nebo sexuální orientaci, tak zajistí, že k takovému osobnímu údaji má přístup pouze kvalifikovaná úřední osoba.
(8)
Úřad zajistí proškolení kvalifikované úřední osoby v oblasti ochrany osobních údajů zpracovávaných podle odstavce 7 nejméně jedenkrát v průběhu 12 kalendářních měsíců.“.
176.
V § 32 odst. 3 větě první se slova „hospodářského nebo finančního“ nahrazují slovy „hospodářského, finančního nebo bezpečnostního“.
177.
§ 33 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 43 zní:
㤠33
Mezinárodní spolupráce
(1)
K dosažení účelu stanoveného tímto zákonem Úřad spolupracuje se zahraničními orgány a mezinárodními organizacemi se srovnatelnou věcnou působností v rozsahu stanoveném mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisem Evropské unie43).
(2)
Obsahem mezinárodní spolupráce je zejména předávání a získávání údajů na žádost či z moci úřední, a to bez zbytečného odkladu. Mezinárodní spolupráci nelze omezit; ustanovení § 39 odst. 4 tímto není dotčeno.
(3)
Úřad může spolupracovat s
a)
mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány se srovnatelnou věcnou působností na základě vzájemnosti,
b)
dalšími mezinárodními organizacemi a zahraničními orgány za podmínek, že informace budou užity pouze k dosažení účelu tohoto zákona a budou požívat ochrany alespoň v rozsahu stanoveném tímto zákonem.
(4)
V případě mezinárodní spolupráce na žádost Úřadu musí být žádost odůvodněna a musí obsahovat způsob využití získaných údajů. Údaje získané v rámci mezinárodní spolupráce Úřad použije podle podmínek, které stanoví dožádaný zahraniční orgán či mezinárodní instituce.
43)
Čl. 51 až 57 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.“.
178.
Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 45 a 46 zní:
㤠33a
Poskytnutí údajů souvisejících se závažnými trestnými činy
(1)
Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu orgánu vykonávajícího působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti45) (dále jen „orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“), týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol46), poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.
(2)
Je-li to nezbytné pro plnění konkrétního úkolu Europolu, poskytne Úřad bez zbytečného odkladu na základě odůvodněné žádosti Europolu, zaslané prostřednictvím národní jednotky podle přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol46) (dále jen „národní jednotka Europolu“), údaje, které získal při své činnosti podle tohoto zákona. Úřad při vyřizování této žádosti uplatňuje stejné zacházení, jaké by poskytoval zahraničnímu orgánu s věcnou působností srovnatelnou s Úřadem. Odepření poskytnutí údajů Úřad odůvodní.
(3)
Bez souhlasu Úřadu nelze údaje poskytnuté podle odstavce 1 využít k jiným účelům, než ke kterým byly poskytnuty, ani je nelze předat jinému orgánu veřejné moci nebo orgánu jiného státu. Odepření poskytnutí souhlasu k využití k jiným účelům Úřad odůvodní.
(4)
Úřad vede evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle odstavce 1 nebo 2, která obsahuje:
a)
název a kontaktní údaje žadatele,
b)
jméno a kontaktní údaje fyzické osoby, která jménem žadatele o údaje požádala,
c)
název nebo jméno příjemce poskytnutých údajů,
d)
spisovou značku obsaženou v žádosti,
e)
předmět žádosti a
f)
opatření přijatá Úřadem v souvislosti s vyřizováním žádosti.
(5)
Evidenci podle odstavce 4 lze použít pouze pro ověření zákonnosti zpracování osobních údajů. Úřad zpřístupní evidenci podle odstavce 4 orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů na základě žádosti pro účely výkonu jeho působnosti.
(6)
Úřad uchovává údaje v evidenci podle odstavce 4 po dobu 5 let ode dne jejich vzniku.
45)
Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností.
46)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.“.
179.
V § 34 odst. 1 se za text „b)“ vkládají slova „, s výjimkou činnosti spočívající v provedení převodu peněžních prostředků, při němž plátce ani příjemce nevyužívají platební účet u poskytovatele plátce (poukazování peněz),“.
180.
V § 34 odst. 2 písm. a) se slova „v souvislosti s hlavní činností povinné osoby“ nahrazují slovy „klientovi, se kterým uzavírá obchod nebo je navázán obchodní vztah v rámci hlavní činnosti“.
181.
V § 34 odst. 2 se na začátek písmene b) vkládá slovo „čistý“, za slova „této činnosti“ se vkládají slova „za účetní období“, slovo „ročního“ se nahrazuje slovem „čistého“, za slovo „osoby“ se vkládají slova „za účetní období“ a na konec písmene b) se doplňuje slovo „a“.
182.
Za § 34 se vkládá nový § 34a, který včetně nadpisu zní:
㤠34a
Systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona
(1)
Úřad a příslušné profesní komory zavedou systém pro přijímání oznámení o porušení povinností podle tohoto zákona (dále jen „systém pro přijímání oznámení“).
(2)
Systém pro přijímání oznámení obsahuje podrobné postupy pro přijetí oznámení, přezkoumání jeho důvodnosti a nakládání s jeho výsledky.
(3)
Postupy podle odstavce 2 zajistí ochranu oprávněných zájmů oznamovatele a osoby, která je podle oznámení odpovědná za porušení povinností podle tohoto zákona.
(4)
Oznamovatel nesmí být z důvodu podání oznámení vystaven odvetným opatřením.“.
183.
V § 35 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „povinnými osobami“ zrušují a slova „Kontrolu plnění povinností stanovených tímto zákonem dále provádí“ se nahrazují slovy „Dozorčím úřadem pro správní dozor nad plněním povinností stanovených tímto zákonem je také“.
184.
V § 35 odst. 1 písm. b) se slova „správní úřady s působností“ nahrazují slovy „orgán Celní správy České republiky vykonávající dozor“ a slova „držitelů povolení k umístění herního prostoru“ se nahrazují slovy „povinných osob“.
185.
V § 35 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
příslušná profesní komora u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce.“.
186.
V § 35 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a další potřebnou součinnost“.
187.
V § 35 odst. 6 se text „c)“ nahrazuje textem „d)“.
188.
V § 35 se doplňují odstavce 7 až 12, které znějí:
„(7)
Výkon správního dozoru je založen na analýze rizik, která zohledňuje rovněž výsledky národního hodnocení rizik, nadnárodního hodnocení rizik, hodnocení rizik provedené mezinárodní institucí a případně hodnocení rizik provedené příslušnou profesní komorou. Tato analýza je aktualizována v závislosti na vývoji rizik.
(8)
Úřad a Česká národní banka
a)
v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou se sídlem v České republice, která má pobočku nebo provozovnu v jiném členském státě, spolupracují s dozorčím orgánem tohoto jiného členského státu,
b)
v případě výkonu správního dozoru nad povinnou osobou, která v České republice působí prostřednictvím pobočky nebo provozovny, spolupracují s dozorčím úřadem členského státu, ve kterém má tato právnická osoba sídlo,
c)
vykonávají správní dozor nad uplatňováním skupinových strategií a postupů úvěrovými nebo finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice, a spolupracují za tímto účelem s dozorčími úřady z členských států, ve kterých mají tyto finanční nebo úvěrové instituce sídlo, pobočku nebo provozovnu,
d)
poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad dodržováním skupinových strategií a postupů úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a které mají sídlo, pobočku nebo provozovnu v České republice,
e)
poskytují součinnost dozorčím úřadům z jiných členských států, které vykonávají správní dozor nad úvěrovými a finančními institucemi, které jsou součástí skupiny a jejichž mateřská obchodní korporace má sídlo v České republice.
(9)
Úřad zašle Evropské komisi seznam dozorčích úřadů, včetně jejich kontaktních údajů. Tento seznam Úřad průběžně aktualizuje.
(10)
Úřad a Česká národní banka spolupracují v souvislosti s výkonem správního dozoru nebo dohledu s Evropskou centrální bankou.
(11)
Úřad a Česká národní banka informují evropské orgány dohledu nad úvěrovými nebo finančními institucemi o všech pravomocných rozhodnutích, kterými byl uložen správní trest za přestupek podle tohoto zákona.
(12)
Při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem poskytovateli služeb spojených s virtuálním aktivem nebo služeb podle § 2 odst. 1 písm. h) zkontroluje Úřad rovněž, zda je daná povinná osoba oprávněna k provozování živnosti volné a zda ohlásila obor činnosti podléhající povinnému ohlášení podle živnostenského zákona.“.
189.
V nadpisu § 36 se na konci textu doplňují slova „nebo k uložení sankce“.
190.
V § 36 větě první se za slovo „zákona“ vkládají slova „nebo k takové činnosti není oprávněna“, za slova „oprávnění k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti“ se vkládají slova „nebo k uložení sankce“ a slova „jeho odnětí“ se nahrazují slovy „odnětí oprávnění nebo uložení sankce“.
191.
§ 37 včetně nadpisu zní:
㤠37
Zvláštní ustanovení o správním dozoru u advokáta, notáře, auditora, soudního exekutora nebo daňového poradce
(1)
Příslušná profesní komora provede kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem rovněž na základě písemného podnětu Úřadu a písemně Úřad uvědomí o zahájení kontroly a o jejím výsledku.
(2)
Úřad může zahájit kontrolu dodržování povinností vyplývajících z tohoto zákona advokátem, notářem, auditorem, soudním exekutorem nebo daňovým poradcem, pouze pokud příslušná profesní komora na základě písemného podnětu Úřadu podle odstavce 1 nezahájí kontrolu nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jí byl podnět doručen.
(3)
Úřad je oprávněn vstupovat do prostor, v nichž se může nacházet písemnost, která obsahuje informace podle § 26 odst. 1, s výjimkou informací podle § 26 odst. 2, nebo § 27 odst. 1 nebo 2, pouze za přítomnosti povinné osoby. Pokud povinná osoba o písemnosti prohlásí, že obsahuje tyto informace, může se Úřad s jejím obsahem seznámit pouze za přítomnosti a se souhlasem zástupce příslušné profesní komory, kterého na základě podnětu Úřadu ustanoví její předseda, nebo prezident z řad jejích zaměstnanců nebo členů.
(4)
Zástupce příslušné profesní komory neudělí souhlas se seznámením se s příslušnou písemností pouze, pokud obsahuje informace podle § 26 odst. 1, s výjimkou informací podle § 26 odst. 2, nebo § 27 odst. 1 nebo 2. V případě neudělení souhlasu se písemnost
a)
za účasti Úřadu, povinné osoby a zástupce příslušné profesní komory zabezpečí tak, aby se s jejím obsahem nemohl nikdo seznámit, popřípadě ji zničit nebo poškodit, a
b)
bezprostředně po jejím zabezpečení předá příslušné profesní komoře.
(5)
Souhlas zástupce příslušné profesní komory se seznámením se s příslušnou písemností lze nahradit na návrh Úřadu rozhodnutím soudu podle zákona upravujícího zvláštní řízení soudní; pokud marně uplyne lhůta k podání návrhu, příslušná profesní komora písemnost povinné osobě vrátí.
(6)
Příslušná profesní komora předkládá Úřadu do konce prvního kalendářního měsíce následujícího po skončení kalendářního roku přehled o počtu přijatých oznámení o porušení tohoto zákona, provedených kontrolách, zjištěných porušeních a rozhodnutí o přestupcích v daném kalendářním roce. Současně tento přehled zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(7)
Pokud příslušná profesní komora zjistí skutečnosti, které by mohly souviset s legalizací výnosů z trestné činnosti nebo financováním terorismu, bez odkladu o tom informuje Úřad a sdělí mu současně všechny informace v rozsahu podle § 18 odst. 2, pokud se nejedná o informace podle § 26 odst. 1 nebo § 27 odst. 1 nebo 2. Při plnění této povinnosti se obdobně použije postup podle § 26 odst. 2.“.
192.
V § 38 odst. 1 se za slovo „úřadů“ vkládají slova „nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem“ a slova „nebo jiný dozorčí úřad činné na základě jiné než pracovní smlouvy, povinny“ se nahrazují slovy „, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni“.
193.
V § 38 odst. 2 se slovo „smluvního“ zrušuje a slova „nebo jinému dozorčímu úřadu“ se nahrazují slovy „, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem“.
194.
V § 39 odst. 1 písm. c) se slova „pokud to jiný právní předpis nezakazuje“ nahrazují slovy „a informací souvisejících s trestnými činy podle § 3 odst. 2“.
195.
V § 39 odst. 1 písm. e) se slova „a příslušným orgánům profesních komor advokátů, notářů, auditorů, soudních exekutorů nebo daňových poradců“ nahrazují slovy „nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem, pokud vykonávají působnost podle tohoto zákona“.
196.
V § 39 odst. 1 písm. h) se za slovo „činnosti“ vkládají slova „nebo o uložení sankce“ a za slova „takového oprávnění“ se vkládají slova „nebo k uložení takové sankce“.
197.
V § 39 odst. 1 písmeno k) zní:
„k)
soudu
1.
rozhodujícímu v občanském soudním řízení spory týkající se podezřelého obchodu nebo nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy vzniklé v důsledku splnění povinnosti podle tohoto zákona,
2.
příslušnému k rozhodování v řízení o nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,“.
198.
V § 39 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) a p), která znějí:
„o)
orgánu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti a národní jednotce Europolu při plnění povinnosti Úřadu podle § 33a,
p)
orgánu příslušnému k dozoru nad zpracováním osobních údajů, pokud jde o přístup k evidenci žádostí o poskytnutí údajů podle § 33a.“.
199.
V § 39 odst. 2 písm. a) se slova „státu, který jim ukládá v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu povinnosti rovnocenné požadavkům práva Evropské unie, pokud náleží do stejné skupiny ve smyslu zákona o finančních konglomerátech25)“ nahrazují slovy „členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a náležejí do stejné skupiny, nebo mezi těmito institucemi a jejich dceřinými obchodními korporacemi působícími ve třetích zemích, ve kterých tyto instituce vlastní většinový podíl a které plně dodržují skupinové strategie a postupy pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje.
200.
V § 39 odst. 2 písm. b) se slova „v obdobném pracovněprávním vztahu“ nahrazují slovy „osoby činné pro povinnou osobu jinak než v základním pracovněprávním vztahu“.
201.
V § 39 odst. 4 se text „n)“ nahrazuje textem „p)“.
202.
V § 40 odst. 1 se slova „této části se s výjimkou § 39 odst.“ nahrazují slovy „§ 39 se s výjimkou odstavce“.
203.
V § 40 odst. 2 se slova „této části se s výjimkou § 39 odst. 1 písm. e) a n) a odst.“ nahrazují slovy „§ 39 se s výjimkou odstavce 1 písm. e) a n) a odstavce“.
204.
V § 40 odst. 3 se slova „je však i“ nahrazují slovem „není“ a slova „; to neplatí“ se zrušují.
205.
Za § 40 se vkládají nové § 40a a 40b, které včetně nadpisů znějí:
㤠40a
Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti osob činných pro příslušnou profesní komoru nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem
Zaměstnanci příslušných profesních komor nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro příslušnou profesní komoru nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, při plnění povinností stanovených tímto zákonem vůči Úřadu vyloučí informace, které získal advokát, notář, auditor, soudní exekutor a daňový poradce podle § 26 odst. 1 a § 27 odst. 1 a 2. Při plnění těchto povinností se obdobně použije postup podle § 26 odst. 2.
§ 40b
Zvláštní ustanovení o mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, jsou zaměstnanci Úřadu, ostatních dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzické osoby, které jsou pro Úřad, ostatní dozorčí úřady nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, povinni zachovávat mlčenlivost o totožnosti oznamovatele podle § 34a.
(2)
Převedením osob podle odstavce 1 na jinou práci, skončením jejich pracovněprávního nebo jiného vztahu k Úřadu, jinému dozorčímu úřadu nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem povinnost mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele nezaniká.
(3)
Mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele se nelze dovolávat
a)
vůči dozorčím úřadům podle § 35 odst. 1 nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem, pokud vykonávají působnost podle tohoto zákona,
b)
vůči orgánu činnému v trestním řízení,
c)
v řízení podle zákona o provádění mezinárodních sankcí.
(4)
Výjimky podle odstavce 3 nelze uplatnit, pokud by poskytnutí informací mohlo zmařit nebo ohrozit šetření podezřelého obchodu nebo probíhající trestní řízení, nebo jestliže by poskytnutí informací bylo zjevně nepřiměřené oprávněným zájmům oznamovatele podle § 34a.
(5)
Zprostit osoby uvedené podle odstavce 1 nebo 2 povinnosti mlčenlivosti o totožnosti oznamovatele je oprávněn pouze oznamovatel podle § 34a.“.
206.
V § 41 odst. 1 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“, za slovo „měně,“ se vkládají slova „platebních prostředků podle § 13a odst. 1, mincí s obsahem zlata nejméně 90 %, slitků s vysokou ryzostí s obsahem zlata alespoň 99,5 %,“ a na konci textu se doplňují slova „a předložit je celnímu úřadu ke kontrole“.
207.
V § 41 odst. 2 až 4 se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
208.
V nadpisu § 42 se slovo „celních“ zrušuje a na konci textu se doplňují slova „Celní správy České republiky“.
209.
V § 42 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, při podezření, že věc souvisí s trestnou činností, je celní úřad povinen tyto informace zaznamenávat vždy“.
210.
V § 42 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Úřad tyto údaje uchovává po dobu stanovenou v přímo použitelném předpisu Evropské unie, kterým se stanoví podmínky systému kontrol s ohledem na peněžní hotovost vstupující do Evropské unie nebo ji opouštějící. Při nesplnění oznamovací povinnosti je oznámení podle § 41 vyhotoveno celním úřadem z moci úřední.“.
211.
V § 42 odst. 4 větě první se za číslo „4“ vkládají slova „nebo při podezření, že mají souvislost s trestnou činností,“ a za slovo „povinnosti“ se vkládají slova „nebo podezření“.
212.
V § 43 odst. 1 se slova „nebo jiného dozorčího úřadu“ nahrazují slovy „, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem“ a slova „nebo jiný dozorčí úřad činná na základě jiné než pracovní smlouvy“ se nahrazují slovy „, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu“.
213.
V § 43 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Zaměstnanec Úřadu, jiného dozorčího úřadu nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem anebo fyzická osoba, která je pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, se dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 40b.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
214.
V § 43 odst. 4 se slova „nebo 2“ nahrazují slovy „až 3“.
215.
V § 43 odst. 5 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „nebo 3“.
216.
V nadpisu § 44 se slovo „Neplnění“ nahrazuje slovem „Nesplnění“.
217.
V § 44 odst. 1 písm. a) se slova „podle § 7“ zrušují.
218.
V § 44 odst. 1 písm. b) se slovo „opakovaně“ a slova „podle § 9“ zrušují.
219.
V § 44 odst. 1 písm. d) se slova „podle § 16“ zrušují.
220.
V § 44 odst. 2 se slova „písm. a) a b)“ zrušují a číslo „1 000 000“ se nahrazuje číslem „10 000 000“.
221.
V § 44 odstavec 3 zní:
„(3)
Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
222.
Za § 44 se vkládá nový § 44a, který včetně nadpisu zní:
㤠44a
Nesplnění povinnosti ve vztahu k nesrovnalostem v evidenci skutečných majitelů
(1)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost
a)
upozornit klienta podle § 15a odst. 1 na nesrovnalost,
b)
oznámit nesrovnalost soudu podle § 15a odst. 2, nebo
c)
postupovat v souladu s pokynem Úřadu podle § 15a odst. 4.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.
(4)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) lze uložit pokutu do
a)
200 000 Kč, nebo
b)
1 000 000 Kč, jestliže bylo tímto jednáním znemožněno nebo ztíženo zajištění nebo odčerpání výnosu z trestné činnosti nebo umožněno financování terorismu.“.
223.
V § 45 odst. 1 písm. a) se slova „nebo § 24a odst. 4“ zrušují a na konci se doplňuje slovo „nebo“.
224.
V § 45 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
nesplní informační povinnost podle § 24 odst. 3.“.
225.
V § 45 odst. 1 se písmena c) a d) zrušují.
226.
V § 45 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a), který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
227.
V § 46 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Povinná osoba, které je v § 22 odst. 1 uložena povinnost informovat Úřad o určení kontaktní osoby, se dopustí přestupku tím, že neinformuje o určení kontaktní osoby, nebo o následných změnách ve stanovené lhůtě.
(3)
Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.
228.
V § 46 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Za přestupek podle odstavce 1, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
229.
V § 47 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
230.
V § 48 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 1 nebo 6 nezavede, nebo neuplatňuje odpovídající strategie a postupy vnitřní kontroly a komunikace ke zmírňování a účinnému řízení rizik legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu identifikovaných v hodnocení rizik a k naplnění dalších povinností stanovených tímto zákonem.“.
Dosavadní odstavce 1 až 8 se označují jako odstavce 2 až 9.
231.
V § 48 odst. 3 se číslo „6“ nahrazuje číslem „8“ a číslo „8“ se nahrazuje číslem „10“.
232.
V § 48 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že neurčí člena svého statutárního orgánu pověřeného zajištěním plnění povinností vyplývajících z tohoto zákona podle § 22a.
(6)
Povinná osoba se dopustí přestupku tím, že nezajistí proškolení zaměstnanců podle § 23.“.
233.
V § 48 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.
234.
V § 48 odst. 7 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „2 až 5“.
235.
V § 48 odst. 8 se slova „odstavců 4 až 6“ nahrazují slovy „odstavce 1 nebo 6“.
236.
V § 48 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Za přestupek podle odstavce 5 nebo 6, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
237.
Za § 48 se vkládá nový § 48a, který včetně nadpisu zní:
㤠48a
Neplnění povinností skupiny
(1)
Povinná osoba, která je součástí skupiny, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21 odst. 7
a)
neuplatňuje skupinové strategie a postupy vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik, nebo
b)
nezajistí uplatňování skupinových strategií a postupů vnitřní kontroly ke zmírňování a účinnému řízení rizik ve svých dceřiných obchodních korporacích ve třetích zemích.
(2)
Povinná osoba, která má pobočku, provozovnu nebo dceřinou obchodní korporaci ve třetí zemi, se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 24a odst. 1 neuplatňuje v dané pobočce, provozovně nebo dceřiné obchodní korporaci opatření pro kontrolu klienta a uchovávání záznamů alespoň rovnocenná požadavkům práva Evropské unie,
b)
v rozporu s § 24a odst. 1 nepředá relevantní informaci své pobočce, provozovně nebo obchodní korporaci,
c)
v rozporu s § 24a odst. 2 nepřijme odpovídající doplňková opatření k účinnému zvládání rizika zneužití, nebo
d)
v rozporu s § 24a odst. 2 neinformuje Úřad o tom, že právo třetího státu nedovoluje uplatňování opatření alespoň rovnocenných požadavkům práva Evropské unie.
(3)
Povinná osoba, která má pobočku nebo provozovnu ve státě, který je členským státem Evropské unie nebo ve státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 24a odst. 3 nezajistí dodržování předpisů tohoto jiného státu v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v dané pobočce nebo provozovně.
(4)
Za přestupek podle odstavců 1 až 3 lze uložit pokutu do 10 000 000 Kč.
(5)
Za přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), c) a d) a odstavce 3, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
238.
V nadpisu § 49 se slova „při převodech peněžních prostředků“ nahrazují slovy „úvěrovými a finančními institucemi“.
239.
V § 49 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „upravujícího“ nahrazuje slovem „upravujícím“.
240.
V § 49 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 5, které znějí:
„(2)
Úvěrová nebo finanční instituce se dopustí přestupku tím, že poruší některou z povinností stanovených pro korespondenční vztah podle § 25 odst. 1 až 4.
(3)
Zahraniční poskytovatel platebních služeb se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 25a
a)
neurčí ústřední kontaktní místo, nebo
b)
nevykonává činnost ústředního kontaktního místa ve vymezeném rozsahu.
(4)
Osoba podle § 29 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že vykonává činnost na základě poštovní smlouvy a za podmínek stanovených zákonem o poštovních službách, jejímž účelem je dodání poukázané peněžní částky, bez osvědčení o způsobilosti podle § 29.
(5)
Za přestupek podle odstavce 4 lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 6.
241.
V § 49 odst. 6 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „až 3“.
242.
V § 49 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Za přestupek podle odstavce 2, který byl spáchán závažně, opakovaně, nebo byl páchán soustavně, lze uložit
a)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 30 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší,
b)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu nebo do 130 000 000 Kč, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem finanční instituce,
c)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého pachatelem podle poslední řádné účetní závěrky, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou,
d)
pokutu do výše dvojnásobku neoprávněně získaného prospěchu, do výše 130 000 000 Kč nebo do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého podle poslední konsolidované účetní závěrky konsolidačním celkem, do kterého je pachatel zahrnut, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší, je-li pachatelem úvěrová nebo finanční instituce, která je právnickou osobou zahrnutou do konsolidačního celku,
e)
zákaz činnosti, nebo
f)
zveřejnění rozhodnutí o přestupku.“.
243.
V § 50 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „Fyzická osoba“ vkládají slova „, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba“.
244.
V § 50 odst. 1 písm. a) a b) se slova „Evropských společenství“ nahrazují slovy „Evropské unie“.
245.
V § 50 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
246.
V § 50 odst. 2 se slova „nebo 2“ zrušují.
247.
Za § 50 se vkládají nové § 50a a 50b, které znějí:
㤠50a
(1)
Přestupku se dopustí fyzická osoba podle § 20 odst. 1 a 2 nebo § 22 odst. 2 a 3 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, která způsobí, že se povinná osoba dopustí přestupku podle § 44 až 48a nebo § 49 odst. 2 až 4 nebo že povinná osoba poruší povinnosti, jejichž porušení by bylo tímto přestupkem, pokud by se nezprostila odpovědnosti podle § 21 nebo 23 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit
a)
pokutu do výše 100 000 Kč nebo
b)
zákaz činnosti.
(3)
Podle odstavce 2 písm. b) lze fyzické osobě uložit zákaz výkonu funkce člena statutárního orgánu jakékoli povinné osoby a výkonu závislé práce vedoucího zaměstnance jakékoli povinné osoby.
§ 50b
(1)
Přestupku podle § 44 až 48 se dopustí daňový poradce, který je fyzickou osobou podle § 20 odst. 1 a 2 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a který způsobí, že daňový poradce, který je právnickou osobou, poruší povinnosti, jejichž porušení by bylo přestupkem podle § 44 až 48, pokud by toto porušení nezpůsobil daňový poradce, který je touto fyzickou osobou.
(2)
Daňový poradce, který je právnickou osobou, neodpovídá za přestupek podle § 44 až 48, pokud porušení povinností, které by bylo tímto přestupkem, způsobil daňový poradce, který je fyzickou osobou podle odstavce 1.“.
248.
§ 51 zní:
㤠51
Opakovaným spácháním přestupku se rozumí spáchání přestupku pachatelem během 12 měsíců od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným.“.
249.
§ 51a se zrušuje.
250.
§ 52 zní:
㤠52
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává Úřad. Přestupky podle tohoto zákona projednává také
a)
Česká národní banka u povinných osob, vůči nimž vykonává dohled,
b)
orgán Celní správy České republiky vykonávající dozor nad dodržováním zákona upravujícího hazardní hry u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. c),
c)
Česká obchodní inspekce u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. i) a j),
d)
příslušná profesní komora u povinných osob podle § 2 odst. 1 písm. e) a g).
(2)
Přestupky zaměstnanců povinné osoby a fyzických osob, které jsou pro povinnou osobu činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává Úřad nebo jiný dozorčí úřad, který je příslušný k projednání přestupku dané povinné osoby.
(3)
Přestupky zaměstnanců Úřadu, jiných dozorčích úřadů nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem a fyzických osob, které jsou pro Úřad, jiný dozorčí úřad nebo Radu pro veřejný dohled nad auditem činné jinak než v základním pracovněprávním vztahu, projednává ten orgán, jehož je daná fyzická osoba zaměstnancem nebo pro nějž je činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.
(4)
Zjistí-li Úřad skutečnosti vedoucí k zahájení řízení o přestupku, k jehož projednání je příslušná příslušná profesní komora, předá tato zjištění k projednání této příslušné profesní komoře, pokud se nejedná o zjištění skutečností v rámci kontroly zahájené Úřadem podle § 37 odst. 2; i takové zjištění však může Úřad příslušné profesní komoře předat k projednání. Nezahájí-li příslušná profesní komora do 60 dnů ode dne, kdy jí bylo zjištění předáno, kontrolu nebo řízení o přestupku, může řízení o přestupku zahájit Úřad. O zahájení řízení o přestupku Úřad příslušnou profesní komoru vyrozumí.
(5)
Přestupky podle § 50 projednává celní úřad.
(6)
Není-li pokuta uložená za přestupek podle § 50 ve lhůtě splatnosti zaplacena, celní úřad může na její úhradu použít zajištěné věci podle § 41 odst. 1, 3 a 4.“.
251.
V § 52a odst. 1 se za číslo „49“ vkládají slova „a 50a“.
252.
V § 52a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „dozorčí úřad“ nahrazují slovem „orgán“ a za číslo „49“ se vkládají slova „nebo 50a“.
253.
V § 52a odst. 3 se slova „příslušný dozorčí úřad“ nahrazují slovy „nebo 50a“ a za slovo „sdělí“ se vkládají slova „orgán, který řízení vedl,“.
254.
V § 52a odst. 4 větě druhé se slova „uvedenému v § 35 odst. 1“ nahrazují slovy „nebo Radě pro veřejný dohled nad auditem“ a slovo „jeho“ se nahrazuje slovem „jejich“.
255.
V § 52a odst. 5 se za číslo „49“ vkládají slova „a 50a“ a za slovo „úřadů“ se vkládají slova „nebo Rady pro veřejný dohled nad auditem“.
256.
§ 53 zní:
㤠53
(1)
Orgán, který vydal rozhodnutí o přestupku podle § 43 až 48a, § 49 odst. 2 až 4 nebo § 50a, uveřejní jeho výrokovou část způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu poté, co se stane pravomocným, a to po dobu 5 let od okamžiku, kdy se stalo rozhodnutí pravomocným.
(2)
V případě, že by postup podle odstavce 1 v konkrétním případě vedl k ohrožení stability finančních trhů, probíhajícího trestního nebo správního řízení, plnění úkolů podle tohoto zákona nebo jiných úkolů ve veřejném zájmu anebo pokud by tento postup nepřiměřeným způsobem zasáhl do zájmů dotčených osob, orgán, který rozhodnutí vydal,
a)
odloží zveřejnění do doby, než tyto překážky pominou,
b)
uveřejní výrokovou část rozhodnutí v anonymizované podobě, nebo
c)
výrokovou část rozhodnutí neuveřejní, pokud by postup podle písmene a) nebo b) nebyl dostatečný.
(3)
Orgán, který vydal rozhodnutí uveřejněné podle odstavce 1 nebo 2, uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo toto rozhodnutí zrušeno nebo změněno, a to bez zbytečného odkladu poté, co se o něm dozví. Na toto uveřejnění se přiměřeně použije odstavec 2, vždy se však uveřejní alespoň informace o tom, že rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno.
(4)
V případě, že rozhodnutí o přestupku auditora vydala Komora auditorů České republiky, uveřejní výrokovou část pravomocného rozhodnutí o přestupku podle odstavce 1 nebo 2 nebo výrokovou část pravomocného rozhodnutí, kterým bylo pravomocné rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2 zrušeno nebo změněno, v rejstříku auditorů.“.
Poznámka pod čarou č. 26 se zrušuje.
257.
V § 54 odstavec 4 zní:
„(4)
Je-li obchod rozdělen na několik samostatných plnění, která spolu souvisí, je hodnotou obchodu součet hodnoty těchto plnění.“.
258.
V § 54 odst. 6 se slova „jejímž jménem nebo na jejíž účet“ nahrazují slovy „za kterou“.
259.
V § 54 odstavec 7 zní:
„(7)
Za obchodní vztah se vždy považuje
a)
smlouva o účtu,
b)
jednorázový vklad,
c)
pojistná smlouva,
d)
poskytování platebních služeb prostřednictvím elektronických peněz nebo veřejné mobilní telefonní sítě nebo
e)
finanční záruka.“.
260.
V § 54 odst. 9 se slovo „jménem“ nahrazuje slovem „za“.
261.
V § 54 se doplňují odstavce 10 až 12, které znějí:
„(10)
Pro účely tohoto zákona se jednáním za klienta rozumí rovněž jednání svěřenského správce v rámci správy svěřenského fondu.
(11)
Ustanovení vztahující se k cenným papírům se použijí i na zaknihované cenné papíry, ledaže to vylučuje jejich povaha.
(12)
Pro účely správního dozoru, řízení o přestupcích a povinnosti mlčenlivosti, včetně sankcí za porušení mlčenlivosti, se na notářskou komoru podle § 29 zákona č. 358/1992 Sb., notářský řád, hledí jako na Notářskou komoru České republiky.“.
262.
Za § 54 se vkládá nový § 54a, který včetně nadpisu zní:
㤠54a
Společná ustanovení o advokátech a právnických osobách zřízených za účelem výkonu advokacie
(1)
Je-li povinnou osobou advokát, který vykonává advokacii jako společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie podle zákona o advokacii, za pobočku nebo dceřinou obchodní korporaci této povinné osoby se považuje pobočka nebo dceřiná obchodní korporace právnické osoby, které je společníkem.
(2)
Zaměstnanec právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie se pro účely právní úpravy boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu považuje za zaměstnance všech společníků této právnické osoby, kteří jsou členy statutárního orgánu této právnické osoby, pokud nelze určit, pro kterého společníka zaměstnanec v rámci výkonu závislé práce plnil povinnosti podle tohoto zákona nebo tyto povinnosti plnit měl. Věta první se použije obdobně i na fyzickou osobu, která je pro právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu.
(3)
Za povinnosti podle § 16, 21 až 22, 23, § 24 odst. 1 a § 24a odpovídá pouze ten společník právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, který byl pověřen podle § 22a, pokud k takovému pověření došlo. Při pověření osoby a rozsahu jejích povinností podle věty první se na právnickou osobu zřízenou za účelem výkonu advokacie hledí, jako by byla povinnou osobou namísto jejích společníků. Tímto není dotčena odpovědnost společníků, kteří jsou členy statutárního orgánu, za porušení povinností podle § 22a a možnost Úřadu požadovat plnění povinností podle § 24 odst. 1 nebo 3 po kterémkoliv společníkovi právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie samostatně.“.
263.
V názvu přílohy č. 2 se slovo „vyššího“ nahrazuje slovem „zvýšeného“.
264.
V příloze č. 2 bodu 1 písm. b) se slova „s vyšším“ nahrazují slovy „se zvýšeným“.
265.
V příloze č. 2 bodu 1 písm. c) se slova „, svěřenský fond nebo jiné právní uspořádání bez právní osobnosti je“ nahrazují slovy „nebo svěřenský fond jsou“.
266.
V příloze č. 2 bodu 1 písm. e) se slovo „nebo“ zrušuje.
267.
V příloze č. 2 se na konci bodu 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena g) a h), která znějí:
„g)
klient je osobou oprávněnou ze životního pojištění,
h)
předmět činnosti klienta je spojen se zvýšeným rizikem.“.
268.
Doplňuje se příloha č. 3, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 44 zní:
„Příloha č. 3 k zákonu č. 253/2008 Sb.
Umělecká díla
Kód nomenklatury celního sazebníku44)| Název zboží
---|---
5805| Tapisérie zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v 8 kopiích.
6304| Nástěnné textilie, zhotovené ručně podle originální předlohy poskytnuté umělcem, nejvýše však v 8 kopiích.
9701| Obrazy, malby, kresby, koláže a podobná výtvarná díla, zhotoveny zcela výhradně ručně umělcem, kromě plánů a výkresů pro architektonické, technické, průmyslové, obchodní, topografické nebo podobné účely, ručně dekorované a zhotovené předměty, divadelní kulisy, ateliérová a podobná malovaná pozadí.
9702| Původní rytiny, tisky a litografie, které jsou zhotoveny umělcem bezprostředním přetiskem v omezeném počtu exemplářů v černobílém nebo barevném provedení, a to výhradně ručně nikoli mechanickým nebo fototechnickým postupem.
9703| Původní plastiky a sochy z jakéhokoliv materiálu, pokud byly zcela zhotoveny umělcem; odlévané sochy do 8 kusů, pokud výroba probíhá pod dohledem umělce nebo jeho právního zástupce.
Uměleckým dílem se pro účely tohoto zákona rozumí dílo, které odpovídá současně kódu nomenklatury celního sazebníku a výslovně uvedenému slovnímu popisu k tomuto kódu v textové části této přílohy.
44)
Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 ocelní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Uzavřela-li povinná osoba přede dnem nabytí účinností tohoto zákona s klientem vztah, který je obchodním vztahem podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provede povinná osoba identifikaci klienta nejpozději při prvním kontaktu s ním v rámci tohoto vztahu.
2.
Jsou-li naplněny podmínky pro provedení zjednodušené identifikace a kontroly klienta podle § 13 odst. 1 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí pro provedení zjednodušené identifikace a kontroly klienta povinná osoba plnit podmínku odůvodnění nižší rizikovosti podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, po dobu 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Na povinnou osobu podle § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která je povinnou osobou ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely splnění povinnosti uvedené v § 21 odst. 2, § 21a odst. 2 a § 22 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí, jako by se stala povinnou osobou dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Příslušná profesní komora je povinna po uplynutí 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a)
mít vypracovanou metodickou informaci k zavedení a uplatňování strategií a postupů podle § 21 odst. 12 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)
písemně identifikovat a posoudit rizika legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu podle § 21a odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
c)
přijmout systém pro přijímání oznámení o porušení podle § 34a zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Na povinnou osobu podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která je povinnou osobou ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely splnění povinnosti podle § 22a zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, hledí, jako by se stala povinnou osobou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Protiprávní jednání, kterého se dopustil advokát, notář, daňový poradce, soudní exekutor nebo auditor přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jako povinná osoba podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Řízení pravomocně neukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o hazardních hrách
Čl. III
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 364/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 1 písm. b) bodě 6 se slova „opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“ nahrazují slovy „evidenci skutečných majitelů“.
2.
V § 11 se odstavce 2 a 3 zrušují a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
3.
Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:
㤠13a
Výkaznictví
(1)
Provozovatel je povinen pro každou hazardní hru vést a poskytovat výkaznictví, kterým je
a)
denní herní zápis v případě binga provozovaného v kasinu,
b)
denní herní výkaznictví v případě živé hry provozované v kasinu,
c)
vzdálený přístup v ostatních případech.
(2)
Výkaznictví se nevede a neposkytuje v případě tomboly a turnaje malého rozsahu.“.
4.
V § 14 odst. 1 se slova „loterie uvedené v“ nahrazují slovy „hazardní hry podle“.
5.
V § 15 odstavec 4 zní:
„(4)
Čistou prohrou se pro účely hazardních her rozumí částka za období jednoho dne nebo jednoho kalendářního měsíce v rámci druhu hazardní hry, pro který je sebeomezující opatření nastaveno, představující v případě
a)
jiné hazardní hry než hazardní hry podle písmene b) rozdíl mezi těmito částkami:
1.
úhrn sázek sázejícího,
2.
úhrn výher sázejícího,
b)
živé hry neprovozované jako internetová hra rozdíl mezi těmito částkami:
1.
úhrn peněžních prostředků přijatých od účastníka hazardní hry na úhradu nákupu hodnotových žetonů,
2.
úhrn peněžních prostředků vyplacených účastníkovi hazardní hry proti předloženým hodnotovým žetonům.“.
6.
V § 15 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Provozovatel nesmí umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si sebeomezující opatření podle odstavců 1 až 3 tak, aby se vztahovalo pouze na některé hry v rámci daného druhu hazardní hry. Připouští-li to povaha sebeomezujícího opatření, může provozovatel umožnit účastníkovi hazardní hry nastavit si toto sebeomezující opatření společně pro více druhů hazardních her.“.
7.
V § 16 se odstavce 4 až 9 zrušují.
8.
Za § 16 se vkládají nové § 16a až 16c, které včetně nadpisů znějí:
㤠16a
Zápis a výmaz z rejstříku z moci úřední
(1)
Ministerstvo zapíše z moci úřední do rejstříku fyzickou osobu,
a)
která pobírá dávky pomoci v hmotné nouzi, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci, podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a podle zákona upravujícího životní a existenční minimum,
b)
která je starší 18 let a je s osobou podle písmene a) společně posuzována podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a podle zákona upravujícího životní a existenční minimum,
c)
které bylo uloženo předběžné opatření zákazu her a sázek podle zákona upravujícího trestní řízení,
d)
které bylo uloženo přiměřené omezení a přiměřená povinnost zdržet se hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek nebo ochranné léčení spočívající v léčbě závislosti na hazardních hrách podle trestního zákoníku, nebo
e)
vůči které je pravomocně zjištěn úpadek podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení.
(2)
Ministerstvo provede výmaz fyzické osoby z rejstříku, pokud
a)
pominul důvod pro zápis do rejstříku podle odstavce 1 písm. a) až d) nebo
b)
nabylo právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení v případě fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 písm. e).
(3)
Ministerstvo provede zápis nebo výmaz fyzické osoby neprodleně poté, kdy se dozví o důvodech zápisu nebo výmazu. Při tom ministerstvo vychází z údajů, které mu poskytl jiný orgán veřejné moci. Na tyto údaje se pro účely vedení rejstříku hledí, jako by byly v souladu se skutečným stavem.
(4)
Fyzická osoba zapsaná v rejstříku může dát podnět k výmazu podle odstavce 2. Jestliže ministerstvo neshledá důvody k výmazu, sdělí jí tuto skutečnost s uvedením důvodů do 30 dnů.
(5)
Zápis a výmaz fyzické osoby z moci úřední jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Sdělení o provedení výmazu na základě podnětu podle odstavce 4 se zasílá fyzické osobě, které se tento výmaz týká.
§ 16b
Zápis a výmaz z rejstříku na žádost
(1)
Ministerstvo neprodleně zapíše do rejstříku fyzickou osobu na její žádost.
(2)
Ve sdělení o provedení zápisu podle odstavce 1 poučí ministerstvo fyzickou osobu o tom, že žádost o výmaz z rejstříku nelze podat dříve než po uplynutí 1 roku ode dne provedení zápisu.
(3)
Ministerstvo provede na žádost fyzické osoby zapsané do rejstříku podle odstavce 1 výmaz této osoby z rejstříku, pokud uplynul nejméně 1 rok ode dne provedení zápisu. Ke dříve podané žádosti se nepřihlíží.
(4)
Nezvolí-li si fyzická osoba zmocněnce, musí být podpis na žádosti podle odstavce 1 nebo 3 úředně ověřen, nebo musí být žádost zaslána datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Pokud si fyzická osoba zvolila zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.
(5)
Zápis a výmaz fyzické osoby na žádost nelze provést s odloženou účinností nebo na dobu určitou a nelze je vázat na splnění podmínky vymezené v žádosti.
(6)
Zápis a výmaz fyzické osoby na žádost jsou úkony podle části čtvrté správního řádu. Sdělení o provedení zápisu nebo výmazu na žádost se zasílá osobě, které se zápis nebo výmaz týká.
§ 16c
Poskytování údajů z rejstříku
(1)
Uživatelem údajů zapisovaných do rejstříku je také provozovatel hazardní hry za podmínek stanovených v odstavci 2 a orgán Celní správy České republiky.
(2)
Ministerstvo je povinno zajistit provozovatelům hazardních her při ověření totožnosti fyzické osoby nepřetržitý dálkový přístup do rejstříku pouze k údaji o tom, zda konkrétní osoba je, nebo není zapsána v rejstříku.
(3)
Ministerstvo vydá fyzické osobě výpis z rejstříku na její žádost s úředně ověřeným podpisem, nebo zaslanou datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Pokud si fyzická osoba zvolila zmocněnce, musí být podpis na plné moci úředně ověřen.
(4)
Výpis z rejstříku obsahuje
a)
identifikační údaje fyzické osoby, která o výpis z rejstříku žádá,
b)
údaj o tom, zda fyzická osoba je, nebo není zapsána v rejstříku,
c)
důvod zápisu do rejstříku.“.
9.
V § 16a odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.
10.
V § 16a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost, kterou neplní, a tomuto dítěti je přiznáno náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném.“.
11.
V § 16a odst. 2 písm. a) se za slovo „d)“ vkládají slova „a f)“.
12.
V § 35 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
13.
§ 41 se včetně nadpisu zrušuje.
14.
V § 55 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
15.
§ 60 se včetně nadpisu zrušuje.
16.
V § 61 odst. 3 se za text „10,“ vkládá text „13,“.
17.
V § 62 odst. 2 se slovo „prodaných“ nahrazuje slovem „vydaných“.
18.
V § 88 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; to neplatí pro dokumenty podle odstavce 2 písm. b) a f)“.
19.
V § 89 odst. 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova „, o které bylo příslušným orgánem veřejné moci pravomocně rozhodnuto, že má být vyplacena, a která byla sázejícím přihlášena u ministerstva k uhrazení z kauce“.
20.
V § 89 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Nevyplacené výhry sázejícímu podle odstavce 4 písm. c) se pro účely správy placení kauce považují za nedoplatek provozovatele evidovaný ministerstvem.“.
21.
V § 89 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Podmínkou použití kauce k úhradě nevyplacené výhry podle odstavce 4 písm. c) je přihlášení této výhry tak, aby toto přihlášení došlo ministerstvu ještě před
a)
vystavením příkazu k vrácení vratitelného přeplatku podle § 90 odst. 1, nejpozději však do dne, kdy uplyne lhůta pro jeho vrácení, nebo
b)
vydáním výzvy výstavci bankovní záruky k uhrazení nedoplatku podle § 90 odst. 3.“.
22.
V § 90 odst. 1 se slova „nebo k zániku“ zrušují.
23.
V § 90 odst. 1 se za slovo „povolení“ vkládají slova „, k jeho pravomocné změně, která má vliv na určení výše kauce, nebo k jeho zániku“ a za slovo „prostředky“ se vkládají slova „v příslušném rozsahu“.
24.
V § 90 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, nepožádá-li provozovatel před vrácením přeplatku o to, aby nebyl vrácen“.
25.
V § 90 odst. 2 písm. a) se slovo „, nebo“ nahrazuje slovem „a“.
26.
V § 90 odst. 2 písm. b) se slova „nebo zániku“ zrušují.
27.
V § 90 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, ode dne jeho pravomocné změny, která má vliv na určení výše kauce, nebo ode dne jeho zániku“.
28.
V § 90 odstavec 3 zní:
„(3)
Dojde-li k pravomocnému zrušení základního povolení, k jeho pravomocné změně, která má vliv na určení výše kauce, nebo k jeho zániku, vyzve ministerstvo v příslušném rozsahu výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne pravomocného zrušení základního povolení, ode dne jeho pravomocné změny, která má vliv na určení výše kauce, nebo ode dne jeho zániku u
a)
celního úřadu,
b)
správce daně z hazardních her, nebo
c)
ministerstva.“.
29.
V § 90 odst. 4 se za slovo „dne“ vkládá slovo „pravomocného“ a slova „nebo zániku“ se zrušují.
30.
V § 90 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, ode dne jeho pravomocné změny, která má vliv na určení výše kauce, nebo ode dne jeho zániku“.
31.
V § 90 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Výstavce bankovní záruky je povinen částku uhradit do 15 dnů ode dne doručení výzvy.
(6)
V případě, že byla kauce poskytnuta více způsoby, ministerstvo ke dni pravomocného zrušení základního povolení, ke dni jeho pravomocné změny, která má vliv na určení výše kauce, nebo ke dni jeho zániku určí, v jakém pořadí mají být použity jednotlivé způsoby poskytnutí kauce.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.
32.
V § 94 odst. 1 písmeno a) zní:
„a)
provozovatel podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně
1.
může dojít až na základě změny základního povolení,
2.
došlo při bezodkladném zásahu podle § 109b, nebo
3.
došlo podle § 109c odst. 5,“.
33.
V § 99 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; to neplatí pro dokumenty podle odstavce 2 písm. a) a c)“.
34.
V § 100 odst. 5 se za slovo „Pro“ vkládá slovo „správu“, slova „, správu a použití“ se zrušují a za slovo „použijí“ se vkládá slovo „obdobně“.
35.
Za § 100 se vkládá nový § 100a, který včetně nadpisu zní:
㤠100a
Použití kauce
(1)
Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo zániku povolení k umístění herního prostoru, stávají se složené peněžní prostředky v příslušném rozsahu přeplatkem provozovatele. Je-li takto vzniklý přeplatek vratitelným přeplatkem, vrátí jej ministerstvo provozovateli do 90 dnů ode dne doručení žádosti provozovatele o jeho vrácení.
(2)
Lhůta podle odstavce 1 neběží po dobu, kdy je orgánem podle tohoto zákona nebo správcem daně vedeno řízení,
a)
jehož výsledkem může být rozhodnutí o stanovení daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění, a
b)
které bylo zahájeno do 90 dnů ode dne doručení žádosti provozovatele o vrácení vratitelného přeplatku.
(3)
Dojde-li k pravomocnému zrušení nebo k zániku povolení k umístění herního prostoru, vyzve ministerstvo v příslušném rozsahu výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku evidovaného k devadesátému dni ode dne tohoto pravomocného zrušení nebo zániku u
a)
celního úřadu,
b)
správce daně z hazardních her, nebo
c)
ministerstva.
(4)
Ministerstvo vyzve výstavce bankovní záruky k uhrazení nedoplatku nejdříve po 90 dnech, nejpozději však do 6 měsíců ode dne pravomocného zrušení nebo zániku povolení k umístění herního prostoru.
(5)
Dojde-li k zániku povolení k umístění herního prostoru z důvodu zrušení nebo zániku základního povolení, použije se obdobně postup podle § 90.“.
36.
Za část pátou se vkládají nové části šestá a sedmá, které včetně nadpisů znějí:
„ČÁST ŠESTÁ
VÝKAZNICTVÍ V HAZARDNÍCH HRÁCH
§ 108a
Oznámení údajů k technickému zabezpečení výkaznictví
(1)
Provozovatel je povinen oznámit údaje k technickému zabezpečení výkaznictví a změnu v těchto údajích.
(2)
Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 5 dní přede dnem, kdy má být poprvé poskytnuto výkaznictví nebo kdy má ke změně dojít.
(3)
Oznámení podle odstavce 1 je provozovatel povinen učinit vůči celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele. Nemá-li provozovatel sídlo na území České republiky, je k tomuto oznámení místně příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.
§ 108b
Požadavky na obsah výkaznictví
(1)
Z denního herního zápisu musí být zřejmý průběh hry a pohyb peněžních prostředků v souvislosti s provozováním binga.
(2)
Z denního herního výkaznictví musí být zřejmý pohyb hodnotových žetonů a peněžních prostředků v souvislosti s provozováním živé hry a pohyb peněžních prostředků na pokladně kasina.
(3)
Ze vzdáleného přístupu musí být zřejmý chronologický přehled o herních a finančních datech.
(4)
Herními a finančními daty jsou data poskytující přehled o finančních tocích a herních procesech souvisejících s danou hazardní hrou.
§ 108c
Poskytování výkaznictví
(1)
Provozovatel poskytuje výkaznictví prostřednictvím zabezpečeného dálkového přístupu ke svému serveru, a to ve formě automatizovaného výstupu ve stanoveném rozsahu, formátu a struktuře za vykazované období v délce
a)
1 kalendářní měsíc pro denní herní zápis a denní herní výkaznictví,
b)
stanovené ministerstvem ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina, pro vzdálený přístup.
(2)
Automatizovaný výstup pro denní herní zápis nebo denní herní výkaznictví se poskytuje
a)
do 10 dnů po uplynutí vykazovaného období v případě denního herního zápisu a denního herního výkaznictví,
b)
ve lhůtě stanovené ministerstvem ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 hodina, v případě vzdáleného přístupu.
(3)
Poskytování jednotlivého automatizovaného výstupu může provozovatel ukončit v okamžiku, kdy je mu postupem podle vyhlášky automatizovaně potvrzeno jeho převzetí.
(4)
Celní úřad se pokusí získat jednotlivý automatizovaný výstup do 30 dní ode dne, kdy má být tento výstup poskytnut. To neplatí v případě živelní pohromy nebo jiné mimořádné události.
(5)
Výkaznictví je provozovatel povinen poskytovat celnímu úřadu místně příslušnému podle sídla provozovatele. Nemá-li provozovatel sídlo na území České republiky, je k poskytování výkaznictví místně příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.
§ 108d
Oprava chyb v poskytnutém automatizovaném výstupu
(1)
Provozovatel je povinen opravit formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 1 pracovní den ode dne, kdy byly tyto chyby automatizovaně vytknuty.
(2)
Provozovatel může opravit jiné než formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu ve lhůtě stanovené ve vyhlášce, která nesmí být kratší než 7 dní ode dne poskytnutí výkaznictví, za podmínek stanovených v této vyhlášce.
ČÁST SEDMÁ
OCHRANA A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ
§ 108e
Povinnost mlčenlivosti
(1)
Fyzická osoba bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her oprávněná k tomu podle vnitřních předpisů tohoto orgánu nebo pověřená vedoucím tohoto orgánu (dále jen „oprávněná úřední osoba“), provozovatel a fyzická osoba zapsaná v rejstříku podle § 16 jsou vázáni povinností mlčenlivosti o tom, co se z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 dozvěděli o poměrech jiných osob. To neplatí pro
a)
provozovatele, pokud jde o informace získané nebo použité při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, který se ho dotýká, s výjimkou informací o fyzické osobě zapsané v rejstříku podle § 16,
b)
fyzickou osobu zapsanou v rejstříku podle § 16, pokud jde o informace získané nebo použité při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, který se jí dotýká.
(2)
Každý může zprostit fyzickou osobu bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her, provozovatele nebo jinou osobu povinnosti mlčenlivosti ohledně údajů, které se ho týkají, a údajů, které byly využity při dokazování jeho povinností v oblasti hazardních her, s uvedením rozsahu údajů a účelu zproštění. Zanikne-li tato osoba bez právního nástupce, nebo zemře-li bez dědice, má oprávnění ke zproštění povinnosti mlčenlivosti ministr financí.
(3)
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na informace veřejně známé, nebo které jsou veřejnosti dostupné z informačních systémů veřejné správy.
(4)
Porušením povinnosti mlčenlivosti není zveřejnění zobecněných informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her, z nichž nevyplývá, které osoby se týkají.
(5)
O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li oprávněná úřední osoba informace
a)
oprávněné úřední osobě téhož nebo jiného orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her pro výkon jeho pravomoci,
b)
oprávněné úřední osobě při plnění povinností ve věcech archivnictví nebo
c)
provozovateli nebo fyzické osobě zapsané v rejstříku podle § 16 v rozsahu, v jakém jsou jejich práva a povinnosti dotčena výkonem státní správy v oblasti provozování hazardních her.
§ 108f
Poskytování informací z výkaznictví nebo rejstříku
(1)
O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16
a)
správci daně z hazardních her pro výkon správy této daně,
b)
Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,
c)
soudu, jde-li o
1.
řízení vedené z podnětu provozovatele ve věci dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,
2.
uplatnění práva orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her,
d)
České obchodní inspekci pro plnění konkrétního úkolu při výkonu dozoru nad dodržováním povinností podle zákona upravujícího ochranu spotřebitele v oblasti provozování hazardních her,
e)
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, jakož i dalším kontrolním orgánům, pokud provádí v rozsahu svého oprávnění kontrolu a pokud jsou oprávněny kontrolovat výkon státní správy v oblasti provozování hazardních her,
f)
příslušnému orgánu veřejné moci pro projednání nároku podle zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her výkonem veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem,
g)
Veřejnému ochránci práv, pokud provádí šetření podle jiného právního předpisu,
h)
Národnímu bezpečnostnímu úřadu při provádění úkonů bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.
(2)
O porušení povinnosti mlčenlivosti rovněž nejde, poskytne-li orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 pro účely trestního řízení, pokud je požaduje státní zástupce a po podání obžaloby soud v souvislosti s objasněním okolností nasvědčujících tomu, že byl spáchán
a)
některý z trestných činů v oblasti provozování hazardních her, který se týká porušení povinnosti stanovené tímto zákonem,
b)
trestný čin, jehož nepřekažení nebo neoznámení je trestným činem, nebo
c)
některý z trestných činů proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby, některý z trestných činů úředních osob, některý z trestných činů úplatkářství a trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí.
(3)
Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her má oznamovací povinnost podle trestního řádu, pokud při své činnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán některý z trestných činů podle odstavce 2.
§ 108g
Podmínky poskytování informací z výkaznictví nebo rejstříku
(1)
Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her poskytne informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 k účelu a v rozsahu vymezeném zákonem. O rozsahu poskytnutých informací pořídí tento orgán podle formy poskytnutí protokol nebo písemný záznam.
(2)
Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her může poskytovat informace získané z výkaznictví nebo z rejstříku podle § 16 postupem sjednaným v písemné dohodě uzavřené mezi tímto orgánem, který informace shromažďuje, a příslušným orgánem veřejné moci.
§ 108h
Dodržování povinnosti mlčenlivosti
(1)
Orgán vykonávající státní správu v oblasti provozování hazardních her vytváří podmínky pro dodržování povinnosti mlčenlivosti. To platí i pro přístup a ochranu údajů uchovávaných v elektronické podobě.
(2)
Osoby, které se seznámily s informacemi poskytnutými orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her, je mohou využít pouze pro zákonem stanovené účely a jsou vázány ohledně těchto informací povinností mlčenlivosti podle tohoto zákona. Za vytvoření podmínek pro dodržování povinnosti mlčenlivosti odpovídá příslušný orgán veřejné moci, který si informace vyžádal.
(3)
Za porušení povinnosti mlčenlivosti se považuje rovněž využití informací získaných při výkonu státní správy v oblasti provozování hazardních her pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo jiné osobě anebo využití těchto informací pro jednání, které by mohlo způsobit někomu újmu.
(4)
Povinnost mlčenlivosti oprávněné úřední osoby nezaniká, jestliže se tato osoba přestane podílet na výkonu pravomoci orgánu vykonávajícího státní správu v oblasti provozování hazardních her.
§ 108i
Poskytování informací orgánům veřejné moci provozovatelem
O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li provozovatel informace podle § 11 nebo informace o fyzické osobě zapsané v rejstříku podle § 16
a)
správním orgánům vykonávajícím působnost podle tohoto zákona,
b)
soudům pro účely soudního řízení,
c)
orgánům činným v trestním řízení,
d)
Probační a mediační službě pro účely výkonu její činnosti, nebo
e)
Národnímu bezpečnostnímu úřadu při provádění úkonů bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost.“.
Dosavadní části šestá až desátá se označují jako části osmá až dvanáctá.
37.
Nad označení § 109 se vkládá označení a nadpis hlavy I, které znějí:
„HLAVA I
TECHNICKÉ POŽADAVKY“.
38.
Za § 109 se vkládají nové § 109a až 109c, které včetně nadpisů znějí:
㤠109a
Evidence oprav a jiných změn
(1)
Provozovatel je povinen vést v evidenci oprav a jiných změn přehled všech oprav a jiných změn hazardní hry a zařízení, jejichž prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány.
(2)
U jednotlivé opravy nebo jiné změny se v evidenci podle odstavce 1 uvede alespoň
a)
datum a čas, kdy k opravě nebo jiné změně došlo,
b)
stručný popis opravy nebo jiné změny,
c)
zda byla oprava nebo jiná změna provedena
1.
při bezodkladném zásahu podle § 109b, nebo
2.
jako změna malého rozsahu podle § 109c,
d)
identifikační údaje podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby, které provedly opravu nebo jinou změnu,
e)
jméno, popřípadě jména, příjmení a podpis fyzické osoby odpovědné za provedení opravy nebo jiné změny jménem osoby podle písmene d),
f)
identifikační údaje osoby pověřené provozovatelem k vedení evidence, pokud provozovatel takovou osobu pověřil.
(3)
Provozovatel je povinen poskytnout kopii evidence podle odstavce 1 pověřené osobě pro účely odborného posuzování a osvědčování a pro účely sestavení zprávy o posouzení změn. Při poskytnutí evidence je v ní provozovatel povinen uvést datum a čas jejího poskytnutí a vyznačit tuto skutečnost u poslední evidované opravy nebo změny.
(4)
Evidenci podle odstavce 1 je provozovatel povinen vést v listinné nebo elektronické podobě. Zápisy do evidenční knihy musí být vedeny správně, úplně, průkazně, přehledně, srozumitelně, způsobem zaručujícím trvalost zápisů a musí být uspořádány postupně z časového hlediska.
(5)
Provozovatel je povinen uchovávat evidenci podle odstavce 1 po dobu 5 let ode dne provedení posledního zápisu.
§ 109b
Bezodkladný zásah
(1)
Provozovatel je oprávněn provést bezodkladný zásah do hazardní hry podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), internetové hry nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány, pokud
a)
následkem nepředvídatelné události dojde k bezprostřednímu ovlivnění provozování hazardní hry tak, že dochází k provozování hazardní hry v rozporu s tímto zákonem, základním povolením nebo schváleným herním plánem,
b)
událost podle písmene a) nebylo možné odhalit při odborném posuzování a osvědčování, při nichž byl vydán dokument o odborném posouzení a osvědčení o provozuschopnosti,
c)
událost podle písmene a) nezpůsobil vlastním zaviněním sám provozovatel a
d)
před jeho provedením nebo nejpozději do 24 hodin po jeho provedení oznámí bezodkladný zásah ministerstvu.
(2)
Bezodkladný zásah podle odstavce 1 může spočívat pouze v odvrácení následků události podle odstavce 1 písm. a) nebo k jejich zmírnění, nelze-li důsledky této události odvrátit nebo zmírnit jiným způsobem, který by nevedl k nutnosti změny základního povolení. Bezodkladným zásahem podle odstavce 1 nesmí provozovatel způsobit následek zjevně stejně závažný nebo ještě závažnější než následek, kterému bylo zamezováno nebo který byl zmírňován.
(3)
V oznámení podle odstavce 1 písm. d) provozovatel vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu uvede
a)
číslo jednací základního povolení,
b)
popis nepředvídané události a následku podle odstavce 1 písm. a),
c)
stručný popis bezodkladného zásahu a
d)
datum a čas zahájení bezodkladného zásahu.
(4)
Provozovatel je povinen do 3 měsíců ode dne, kdy učinil oznámení podle odstavce 1 písm. d), podat žádost o změnu základního povolení podle § 94 odst. 1 písm. a) bodu 2. K žádosti provozovatel přiloží dokument o odborném posouzení, osvědčení provozuschopnosti a vyjádření pověřené osoby, zda k odvrácení nebo zmírnění události podle odstavce 1 písm. a) bylo nutné provést bezodkladný zásah, není-li toto vyjádření již obsaženo v dokumentu o odborném posouzení. Nejsou-li k žádosti přiloženy tyto dokumenty, řízení o žádosti není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží.
§ 109c
Změna malého rozsahu
(1)
Provozovatel je oprávněn provést změnu malého rozsahu v hazardní hře podle § 3 odst. 2 písm. a) až e), internetové hře nebo zařízení, jehož prostřednictvím jsou tyto hazardní hry provozovány.
(2)
Změnou malého rozsahu podle odstavce 1 je taková změna, která nemá vliv na plnění požadavků podle § 109 odst. 1. V pochybnostech, zda jednotlivá změna je změnou malého rozsahu, platí, že tato změna není změnou malého rozsahu.
(3)
Změny malého rozsahu nejsou oznamovanými skutečnostmi podle § 93 nebo 101.
(4)
Pokud provozovatel provede změnu podle odstavce 1 v průběhu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců ode dne, kdy byl vydán dokument o odborném posouzení, osvědčení o provozuschopnosti nebo zpráva o posouzení změn, podle toho, který den nastane později, je povinen do 14 dnů od konce tohoto období podat žádost o posouzení všech změn, ke kterým došlo v tomto období, pověřenou osobou. Výstupním dokumentem posuzování těchto změn je zpráva o posouzení změn, ve které pověřená osoba uvede, zda tyto změny
a)
byly změnami malého rozsahu a
b)
jsou ve svém souhrnu změnou malého rozsahu.
(5)
Provozovatel je povinen do 14 dnů ode dne, kdy pověřená osoba vydala zprávu o posouzení změn, tuto zprávu předat ministerstvu. Pokud ze zprávy vyplývá, že byla provedena změna, která není změnou malého rozsahu, nebo že byly provedeny změny, které ve svém souhrnu nejsou změnou malého rozsahu, je provozovatel povinen do 3 měsíců ode dne předání zprávy podat žádost o změnu základního povolení podle § 94 odst. 1 písm. a) bodu 3. K žádosti provozovatel přiloží dokument o odborném posouzení a osvědčení provozuschopnosti. Nejsou-li k žádosti přiloženy tyto dokumenty, řízení není zahájeno a ministerstvo věc usnesením odloží.“.
39.
Nad § 110 se vkládá označení a nadpis hlavy II, které znějí:
„HLAVA II
ODBORNÉ POSUZOVÁNÍ A OSVĚDČOVÁNÍ TECHNICKÝCH POŽADAVKŮ“.
40.
V § 110 odst. 2 se slova „(dále jen „pověření“)“ zrušují.
41.
V § 110 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „pověření“ vkládají slova „k odbornému posuzování a osvědčování“.
42.
V § 110 odstavec 4 zní:
„(4)
Ministerstvo vydá pověření k odbornému posuzování a osvědčování nejdéle na dobu 5 let, ve kterém stanoví rozsah pověření a podmínky výkonu odborného posuzování a osvědčování tak, aby byl zajištěn jejich řádný výkon.“.
43.
V § 110 se odstavec 5 zrušuje.
44.
Za § 110 se vkládají nové § 110a a 110b, které včetně nadpisů znějí:
㤠110a
Oznámení změn skutečností
(1)
Pověřená osoba je povinna oznámit ministerstvu bez zbytečného odkladu všechny změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno pověření k odbornému posuzování a osvědčování, a předložit o nich doklady do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo.
(2)
Oznamovací povinnost pověřené osoby se nevztahuje na údaje, které má ministerstvo k dispozici, nebo jejichž změnu může automatizovaným způsobem zjistit z rejstříků a evidencí, do nichž má zřízen automatizovaný přístup; okruh těchto údajů zveřejní ministerstvo na svých internetových stránkách.
§ 110b
Změna pověření k odbornému posuzování a osvědčování
(1)
Ministerstvo nahradí dosavadní pověření k odbornému posuzování a osvědčování novým, pokud
a)
pověřená osoba podá žádost, ve které navrhne změnu údajů, k jejichž změně může dojít až na základě změny pověření k odbornému posuzování a osvědčování,
b)
dojde ke změně dalších údajů, které jsou uvedeny v pověření k odbornému posuzování a osvědčování, nebo
c)
jím v odůvodněných případech změní nebo doplní podmínky pro řádný výkon odborného posuzování a osvědčování stanovené v dosavadním pověření k odbornému posuzování a osvědčování.
(2)
Nové pověření k odbornému posuzování a osvědčování podle odstavce 1 se vydává nejdéle na dobu trvání právních účinků původního pověření k odbornému posuzování a osvědčování.
(3)
K nahrazení dosavadního pověření k odbornému posuzování a osvědčování novým ministerstvo přistoupí pouze tehdy, jsou-li i nadále splněny podmínky pro vydání pověření k odbornému posuzování a osvědčování.
(4)
V odůvodnění nového pověření k odbornému posuzování a osvědčování se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu pověření k odbornému posuzování a osvědčování.“.
45.
V § 111 odst. 2 písm. c) se za slovo „zákonem“ vkládají slova „nebo pověřením k odbornému posuzování a osvědčování“.
46.
Za § 112 se vkládá nový § 112a, který včetně nadpisu zní:
㤠112a
Požadavky na výkon odborného posuzování a osvědčování
(1)
Pověřená osoba je povinna
a)
vykonávat odborné posuzování a osvědčování s odbornou péčí a v souladu s pověřením k odbornému posuzování a osvědčování,
b)
vydávat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení v souladu s požadavky na minimální náležitosti těchto výstupních dokumentů podle tohoto zákona a
c)
poskytovat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení orgánům vykonávajícím státní správu v oblasti provozování hazardních her v souladu s požadavky na jejich poskytování těmto orgánům podle tohoto zákona.
(2)
Pověřená osoba může vydat výstupní dokumenty odborného posouzení a osvědčení s platností nejdéle na dobu 5 let.“.
47.
V § 113 písmeno c) zní:
„c)
orgány Celní správy České republiky.“.
48.
V § 114 písm. c) se slova „v oblasti internetových her“ nahrazují slovy „pověřených osob, poskytovatelů připojení k internetu na území České republiky a poskytovatelů platebních služeb“.
49.
V § 114 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem,“.
Dosavadní písmena d) až i) se označují jako písmna e) až j).
50.
Za § 115 se vkládá nový § 115a, který včetně nadpisu zní:
㤠115a
Generální ředitelství cel
Generální ředitelství cel
a)
vykonává dozor nad dodržováním
1.
tohoto zákona,
2.
podmínek stanovených v základním povolení a v povolení k umístění herního prostoru a
3.
náležitostí uvedených v ohlášení,
b)
zpracovává informace z výkaznictví pro analytické účely a pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.“.
51.
V § 116 písm. b) se slova „, s výjimkou internetových her“ zrušují.
52.
V § 116 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
zpracovává informace z výkaznictví pro účely dozoru nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem.“.
53.
§ 117 včetně nadpisu zní:
㤠117
Poskytování informací
(1)
Obecní úřad obce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hry, je povinen poskytnout ministerstvu a příslušnému celnímu úřadu bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona.
(2)
Orgány Celní správy České republiky jsou povinny poskytnout ministerstvu bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona.
(3)
Celní úřad je povinen poskytnout obecnímu úřadu obce, v jejímž územním obvodu jsou provozovány hazardní hry, bezodkladně veškeré informace nezbytné pro výkon jeho působnosti podle tohoto zákona.
(4)
Ministerstvo je povinno poskytnout bezodkladně
a)
orgánům Celní správy České republiky veškeré informace nezbytné pro výkon působnosti podle tohoto zákona a
b)
obecnímu úřadu obce, v jejímž územním obvodu má být hazardní hra provozována, veškeré informace nezbytné pro povolovací řízení.
(5)
Informace podle odstavců 1 až 4 se poskytují jednotlivě nebo v rozsahu a způsobem dohodnutým mezi poskytovatelem a příjemcem informací.“.
54.
V § 118 se slova „ministerstvo a celní úřady (dále jen „dozorující orgán“)“ nahrazují slovy „dozorující orgán, kterým je ministerstvo a orgán Celní správy České republiky“.
55.
V § 121 odst. 1 se slova „Osoba pověřená dozorujícím orgánem“ nahrazují slovy „Dozorující orgán“ a slovo „povinna“ se nahrazuje slovem „povinen“.
56.
V § 121 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Je-li dozorujícím orgánem ministerstvo, předá zadržené věci podle odstavce 1 orgánu Celní správy České republiky.“.
Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.
57.
V § 121 odst. 3 se věta první zrušuje.
58.
V § 121 odst. 3 se slova „osobě pověřené dozorujícím orgánem“ nahrazují slovy „dozorujícímu orgánu“, slova „osoba pověřená dozorujícím orgánem“ se nahrazují slovy „dozorující orgán“ a slova „Osoba pověřená dozorujícím orgánem“ se nahrazují slovy „Dozorující orgán“.
59.
V § 121 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Dozorující orgán může zadrženou věc ponechat osobě, které byla zadržena, s tím, že ji tato osoba nesmí zničit ani s ní jinak nakládat s výjimkou jejího držení nebo skladování.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
60.
V § 121 odst. 5 se slova „Ředitel celního úřadu“ nahrazují slovy „Dozorující orgán“.
61.
V § 121 odst. 6 se slova „ředitel celního úřadu“ nahrazují slovy „dozorující orgán“ a slova „osoba pověřená dozorujícím orgánem“ se nahrazují slovy „dozorující orgán“.
62.
Za § 121 se vkládá nový § 121a, který včetně nadpisu zní:
㤠121a
Zvláštní ustanovení o doručování při výkonu dozoru
Provozovateli, který nemá místo pobytu nebo sídlo na území České republiky, jiného státu Evropské unie nebo státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, se při výkonu dozoru doručuje písemnost veřejnou vyhláškou. V případě, že je místo pobytu nebo sídlo takového provozovatele známo, písemnost se zašle rovněž na vědomí.“.
63.
V § 122 odst. 1 se na konci písmene h) slovo „nebo“ zrušuje.
64.
V § 122 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí:
„j)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 108e, nebo
k)
poruší některou z povinností souvisejících se zadržením věci podle § 121 odst. 4.“.
65.
V § 122 odst. 2 písm. b) se slova „nebo h)“ nahrazují slovy „, h), j) nebo k)“.
66.
V § 123 odst. 1 písm. m) se slova „odst. 1 nebo 2“ zrušují.
67.
V § 123 odst. 2 písm. h) se slovo „hernu“ nahrazuje slovy „herní prostor“.
68.
V § 123 odst. 2 se písmeno j) zrušuje.
Dosavadní písmena k) až z) se označují jako písmena j) až y).
69.
V § 123 odst. 2 se písmeno v) zrušuje.
Dosavadní písmena w) až y) se označují jako písmena v) až x).
70.
V § 123 odst. 3 se písmeno d) zrušuje.
Dosavadní písmena e) až w) se označují jako písmena d) až v).
71.
V § 123 odst. 3 se na konci písmene u) slovo „nebo“ zrušuje.
72.
V § 123 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena w) a x), která znějí:
„w)
nesplní některou z povinností podle § 108a až 108d, nebo
x)
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 108e.“.
73.
V § 123 odst. 4 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje.
74.
V § 123 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) až h), která znějí:
„e)
vede evidenci oprav a jiných změn v rozporu s § 109a odst. 1 nebo ji vůbec nevede,
f)
v rozporu s § 109c odst. 4 nezajistí posouzení všech změn pověřenou osobou,
g)
v rozporu s § 109c odst. 5 nepředá ministerstvu zprávu o posouzení změn do 14 dnů ode dne, kdy pověřená osoba tuto zprávu vydala, nebo
h)
poruší některou z povinností souvisejících se zadržením věci podle § 121 odst. 4.“.
75.
V § 123 odst. 8 písm. a) se slova „l), n), p), w) nebo y)“ nahrazují slovy „k), m), o) nebo w)“.
76.
V § 123 odst. 8 písm. b) se slova „k), m), o), q), r) nebo t)“ nahrazují slovy „j), l), n), p), q) nebo s)“.
77.
V § 123 odst. 8 písm. c) se slova „j), s), u), v), x) nebo z)“ nahrazují slovy „r), t), u), v) nebo x)“.
78.
V § 123 odst. 9 písm. a) se text „l)“ nahrazuje slovy „k) nebo w)“.
79.
V § 123 odst. 9 písm. b) se slova „e), f), g), h), j), k) nebo n)“ nahrazují slovy „d), e), f), g), i), j), m) nebo x)“.
80.
V § 123 odst. 9 písm. c) se slova „o), p), q), s), nebo t)“ nahrazují slovy „n), o), p), r) nebo s)“.
81.
V § 123 odst. 9 písm. d) se slova „d), i), m), r), u), v) nebo w)“ nahrazují slovy „h), l), q), t), u) nebo v)“.
82.
V § 123 odst. 10 se vkládají nová písmena a) a b), která znějí:
„a)
do 50 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene g),
b)
do 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene e) nebo h),“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena c) a d).
83.
V § 123 odst. 10 písm. c) se slova „c) nebo d)“ nahrazují slovy „c), d) nebo f)“.
84.
Za § 123 se vkládá nový § 123a, který včetně nadpisu zní:
㤠123a
Přestupky pověřené osoby
(1)
Pověřená osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 110a neoznámí změny skutečností, na základě kterých bylo vydáno pověření k odbornému posuzování a osvědčování, nebo nepředloží doklady o nich do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo,
b)
poruší některou z povinností podle § 112a odst. 1, nebo
c)
vydá výstupní dokument odborného posouzení a osvědčení v rozporu s § 112a odst. 2.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do 1 000 000 Kč.“.
85.
§ 127 včetně nadpisu zní:
㤠127
Zvláštní ustanovení o propadlých a zabraných věcech
(1)
Propadlé nebo zabrané peníze jsou příjmem státního rozpočtu. Jinou propadlou nebo zabranou věc, kterou Generální ředitelství cel nevyužije pro své potřeby podle zákona upravujícího hospodaření s majetkem státu, podle její povahy Generální ředitelství cel
a)
zničí,
b)
bezúplatně převede na vzdělávací účely, nebo
c)
prodá ve veřejné dražbě podle zákona upravujícího veřejné dražby.
(2)
Generální ředitelství cel při volbě způsobu naložení s věcí podle odstavce 1 písm. a) až c) přihlédne k riziku toho, že v souvislosti s jejím užíváním může dojít k porušování tohoto zákona.
(3)
Zničení podle odstavce 1 písm. a) zajistí celní úřad pod dohledem tříčlenné komise úředních osob celního úřadu jmenované ředitelem celního úřadu. O zničení sepíše komise protokol.
(4)
Náklady na bezúplatný převod podle odstavce 1 písm. b) nese příjemce věci.
(5)
S propadlou nebo zabranou věcí lze naložit podle odstavce 1 písm. b) nebo c) pouze, neodporuje-li to dobrým mravům nebo veřejnému pořádku.
(6)
Celní úřad, který rozhodl o propadnutí nebo zabrání věci, rozhodne o povinnosti pachatele přestupku, kterému bylo uloženo propadnutí věci, nebo osoby, u které byla zabraná věc zajištěna, nahradit státu náklady spojené se správou a zničením věci.“.
86.
§ 129 včetně nadpisu zní:
㤠129
Příslušnost
(1)
K projednání přestupků podle tohoto zákona je příslušný celní úřad, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.
(2)
K projednání přestupků v oblasti internetových her podle tohoto zákona je příslušný Celní úřad pro Plzeňský kraj.
(3)
K projednání přestupku podle § 122 odst. 1 písm. j) je příslušný správní orgán nejblíže nadřízený správnímu orgánu, k jehož činnosti se povinnost mlčenlivosti podle § 108e vztahuje.
(4)
K projednání přestupků pověřených osob, poskytovatelů připojení k internetu na území České republiky a poskytovatelů platebních služeb je příslušné ministerstvo.“.
87.
V § 130 písm. a) bodě 1 se za slovo „bydliště“ vkládají slova „, adresa místa trvalého nebo jiného obdobného pobytu“, slova „a místo“ se zrušují a za slovo „přiděleno“ se vkládají slova „, a místo narození“.
88.
V § 132 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
údaj o tom, zda jde o osobu pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci, nebo osobu starší 18 let, která je společně s touto osobou posuzována.“.
89.
V § 132 odst. 4 písmeno e) zní:
„e)
údaj o tom, zda jde o
1.
osobu pobírající dávky pomoci v hmotné nouzi, s výjimkou mimořádné okamžité pomoci,
2.
osobu starší 18 let, která je posuzována společně s osobou podle bodu 1, nebo
3.
osobu, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost, kterou neplní, a tomuto dítěti je přiznáno náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném.“.
90.
V § 133 odst. 1 písm. a) se slova „přenosu dat“ nahrazují slovy „poskytování výkaznictví“.
91.
V § 133 odst. 1 písm. c) se za slovo „osvědčování“ vkládají slova „a zpráv o posouzení změn“.
92.
V § 133 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
způsob prokázání splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro vydání základního povolení a povolení k umístění herního prostoru,“.
93.
V § 133 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Jinými technickými parametry poskytování výkaznictví podle odstavce 1 písm. a) jsou
a)
údaje k technickému zabezpečení výkaznictví,
b)
lhůta pro oznámení údajů k technickému zabezpečení výkaznictví a lhůta pro oznámení jejich změny,
c)
způsob poskytování výkaznictví,
d)
rozsah, formát a struktura výkaznictví,
e)
délka vykazovaného období pro vzdálený přístup a lhůta pro jeho poskytnutí,
f)
lhůta, ve které se dozorující orgán pokusí získat jednotlivý automatizovaný výstup, a případná výjimka z této lhůty,
g)
vymezení formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu, způsob jejího vytýkání a opravy a lhůta pro její opravu a
h)
způsob opravy jiné než formální chyby v poskytnutém automatizovaném výstupu a lhůta a podmínky pro její opravu.“.
94.
V § 137 odst. 1 se text „, § 35 odst. 2“ a text „, § 55 odst. 2“ zrušují.
Čl. IV
Oznámení
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Čl. V
Přechodná ustanovení
1.
Provozovatel může provozovat hazardní hru podle § 3 odst. 2 písm. a) až e) a internetovou hru na základě základního povolení vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nejpozději do 10 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pokud byla v této lhůtě podána žádost o změnu tohoto základního povolení, na základě které má dojít k uvedení výpočtu čisté prohry do souladu s § 15 odst. 4 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do účinnosti rozhodnutí o této žádosti. Účinnost tohoto rozhodnutí lze odložit nejvýše o 2 měsíce ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.
2.
Správní řízení podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Na provozovatele, který byl účastníkem tohoto řízení, se použije obdobně bod 1.
3.
Pověřená osoba může vydat odborné posouzení, ve kterém ověří splnění povinnosti podle § 109 odst. 1 ve spojení s § 15 odst. 4 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ve lhůtě 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Stanoví-li základní povolení vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona místní příslušnost celního úřadu ve věcech vzdáleného přístupu, denního herního zápisu nebo denního herního výkaznictví, k takto stanovené příslušnosti se nepřihlíží.
5.
Zahájená řízení o přestupcích v oblasti internetových her, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí Ministerstvo financí podle zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Pokud bankovní záruka, jejímž prostřednictvím byla poskytnuta kauce podle § 89 nebo 100 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která byla přijata Ministerstvem financí přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, obsahuje povinnost jejího výstavce uhradit částku ve lhůtě delší než 15 dnů ode dne doručení výzvy, nepoužije se § 90 odst. 5 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Provozovatel nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zjistí identifikační údaje všech fyzických osob, kterým přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bylo zřízeno uživatelské konto podle § 29, 44, 47, 76 nebo 80 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v rozsahu podle § 130 zákona č. 186/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud je toto uživatelské konto aktivní ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, pokud tato fyzická osoba v této lhůtě své uživatelské konto zruší. Fyzická osoba, které je zřízeno uživatelské konto, je povinna za účelem zjištění identifikačních údajů poskytnout provozovateli své identifikační a kontaktní údaje. Marným uplynutím lhůty se na uživatelské konto nebo dočasné uživatelské konto hledí, jako by jej účastník hazardní hry zrušil k poslednímu dni této lhůty.
ČÁST TŘETÍ
Změna živnostenského zákona
Čl. VI
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 336/2020 Sb., se mění takto:
1.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Překážky provozování některých živností právnickými osobami
(1)
Živnost a obor činnosti živnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu nemůže provozovat právnická osoba, pokud její skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „skutečný majitel“) není bezúhonný nebo fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, není bezúhonná.
(2)
Ministerstvo spravedlnosti umožní živnostenskému úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle tohoto zákona dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob.“.
2.
V § 8a odst. 1 se slova „o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“ nahrazují slovy „upravujícího evidenci skutečných majitelů“.
3.
V § 8a odst. 2 se slova „dálkový přístup k údajům o skutečném majiteli podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob“ nahrazují slovy „získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „evidence skutečných majitelů“) úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle téhož zákona“.
4.
V § 13 odst. 2 větě třetí se za text „§ 8“ vkládají slova „nebo § 8a“.
5.
V § 28 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „; to neplatí pro obory činností živnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu, které lze vykonávat pouze, pokud byly ohlášeny“.
6.
V § 46 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
je-li právnickou osobou ohlašující živnost nebo obor činnosti živnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu, doklad obsahující seznam osob, které jsou jejím skutečným majitelem, členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, pokud tyto údaje nejsou zjistitelné z veřejného rejstříku,“.
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno j).
7.
V § 46 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „nebo z evidence skutečných majitelů“.
8.
V § 46 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:
„j)
je-li právnickou osobou ohlašující živnost nebo obor živnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu a je-li skutečný majitel občanem jiného členského státu Evropské unie, doklady podle odstavce 1 písm. a), nebo je-li skutečný majitel občanem jiného státu než členského státu Evropské unie a nemá-li na území České republiky povolen trvalý pobyt, doklady podle odstavce 1 písm. b); tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce,“.
Dosavadní písmeno j) se označuje jako písmeno k).
9.
V § 46 odst. 6 a 7 se slova „a g)“ nahrazují slovy „, g) a i)“.
10.
V § 49 odst. 1 větě první se za slovo „rejstříku“ vkládají slova „ , v evidenci skutečných majitelů“.
11.
V § 49 odst. 1 větě poslední se slova „a g)“ nahrazují slovy „ , g) a i)“.
12.
V § 58 odst. 1 písm. b) se za slova „překážky podle § 8“ vkládají slova „nebo 8a“.
13.
V § 60 odst. 2 písm. l) se za číslo „8“ vkládají slova „a 8a“.
14.
V § 62 odst. 1 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:
„j)
v rozporu s § 28 odst. 1 bez ohlášení provozuje činnost, která je oborem činnosti živnosti volné podle přílohy č. 6 k tomuto zákonu,“.
Dosavadní písmena j) až w) se označují jako písmena k) až x).
15.
V § 62 odst. 1 písm. w) se za slovo „volné,“ vkládají slova „který nepodléhá povinnému ohlášení,“.
16.
V § 62 odst. 4 písm. a) se text „k), l), m), n), r), t), u)“ nahrazuje textem „l), m), n), o), s), u), v)“.
17.
V § 62 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j),“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
18.
V § 62 odst. 4 písm. c) se text „j), o), p), s)“ nahrazuje textem „k), p), q), t)“.
19.
V § 62 odst. 4 písm. e) se text „v), w)“ nahrazuje textem „w), x)“.
20.
V § 62 odst. 4 písm. f) se text „q)“ nahrazuje textem „r)“.
21.
V příloze č. 4 se za bod 79 vkládají nové body 80 a 81, které znějí:
„80.
Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy
81.
Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem“.
Dosavadní bod 80 se označuje jako bod 82.
22.
Za přílohu č. 5 se doplňuje příloha č. 6, která včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 6 k zákonu č. 455/1991 Sb.
Seznam živností a oborů činností živnosti volné, jejichž výkon právnickou osobou vyžaduje bezúhonnost jejího skutečného majitele a osoby, která je členem jejího statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, a oborů činností živnosti volné podléhajících povinnému ohlášení
(K § 8a a 28)
1.
Živnost volná v oboru činnosti
a)
poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy
b)
poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem
2.
Živnost vázaná - činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence“.
Čl. VII
Přechodná ustanovení
1.
Podmínku podle § 8a zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí právnická osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozuje živnostenskou činnost podle přílohy č. 6 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, plnit po dobu 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Osoba, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona provozuje živnost volnou v oboru činnosti živnosti volné podle přílohy č. 6 k zákonu č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ohlásí výkon tohoto oboru činnosti podle § 28 zákona č. 455/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o soudních poplatcích
Čl. VIII
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 72/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 167/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 335/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. zákona č. 182/2018 Sb. a zákona č. 255/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno n), které zní:
„n)
výmazu všech údajů o skutečném majiteli bez náhrady z evidence skutečných majitelů.“.
2.
V § 11 se odstavec 9 zrušuje.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 9.
3.
§ 16b se zrušuje.
4.
V příloze v položce 11 se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:
„2.
Za návrh na zahájení řízení ve věcech evidence skutečných majitelů
a)
za zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů nebo za jejich nahrazení nebo výmaz bez náhrady v případě skutečného majitele obchodní korporace, s výjimkou bytového a sociálního družstva, a podílového fondu 4 000 Kč
b)
za zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů nebo za jejich nahrazení nebo výmaz bez náhrady v případě skutečného majitele fundace, ústavu, svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu 2 000 Kč
c)
za zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů nebo za jejich nahrazení nebo výmaz bez náhrady v případě skutečného majitele jiné než obchodní korporace a bytového a sociálního družstva 500 Kč“.
Dosavadní body 2 až 4 se označují jako body 3 až 5.
5.
V příloze v položce 11 se v bodu 3 slova „se vybere“ nahrazují slovy „a bodu 2 se vybere“.
6.
V příloze se položka 24A zrušuje.
Čl. IX
Přechodná ustanovení
1.
Od poplatku za návrh na zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů se osvobozuje, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této části tohoto zákona, právnická osoba, která není obchodní korporací a která nezajistila zápis žádného údaje o svém skutečném majiteli, a svěřenský správce, který nezajistil zápis žádného údaje o skutečném majiteli svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu, do evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Od poplatku za návrh na zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů, kterým se zajišťuje, aby tyto údaje odpovídaly požadavkům zákona, se osvobozuje, nejdéle však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této části tohoto zákona, právnická osoba, která není obchodní korporací a která zajistila zápis údajů o svém skutečném majiteli, a svěřenský správce, který zajistil zápis údajů o skutečném majiteli svěřenského fondu nebo zahraničního svěřenského fondu, do evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Od poplatku za návrh na zápis údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů, kterým se zajišťuje, aby tyto údaje odpovídaly požadavkům zákona, se osvobozuje, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této části tohoto zákona, obchodní korporace, která zajistila zápis údajů o svém skutečném majiteli do evidence údajů o skutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do 1. ledna 2019, vznikla-li do 31. prosince 2017, nebo do 15 dnů od svého vzniku, vznikla-li od 1. ledna 2018.
4.
Poplatek za zápis údajů o skutečném majiteli do evidence údajů o skutečných majitelích, jehož návrh byl doručen soudu přede dnem nabytí účinnosti této části tohoto zákona, se vybere podle dosavadních právních předpisů.
ČÁST PÁTÁ
Změna notářského řádu
Čl. X
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 344/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 7/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se mění takto:
1.
Nadpis části čtvrté zní:
„DOHLED, KÁRNÉ ŘÍZENÍ A ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU VEDENÉ KOMOROU“.
2.
Nad označení § 45 se vkládá označení a nadpis oddílu prvního, které znějí:
„ODDÍL PRVNÍ
DOHLED A KÁRNÉ ŘÍZENÍ“.
3.
V § 48 odst. 2 písm. a) se za slova „právním předpisem“ vkládají slova „, s výjimkou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,“.
4.
V § 48 odst. 7 se slovo „Výnos“ nahrazuje slovy „Příjem z“.
5.
V § 49a odst. 1 se slovo „jiným“ zrušuje“.
6.
V § 49a odstavec 2 zní:
„(2)
V řízení se použijí obdobně ustanovení zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a správního řádu upravující
a)
dokazování a
b)
zajištění účelu a průběhu řízení.“.
7.
V § 49a se odstavec 3 zrušuje.
8.
V části čtvrté se za oddíl první vkládá oddíl druhý, který včetně nadpisu zní:
„ODDÍL DRUHÝ
ŘÍZENÍ O PŘESTUPKU VEDENÉ KOMOROU
§ 51a
Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za přestupek podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a řízení o něm
(1)
V řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování, projednává-li tento přestupek orgán Komory, se postupuje obdobně podle ustanovení
a)
zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich upravujících podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání,
b)
oddílu prvního s výjimkou § 48 odst. 1 až 6, § 49 odst. 5 a § 50a a
c)
§ 56 odst. 4.
(2)
Kárnou žalobu, kterou se zahajuje řízení o přestupku, je oprávněn podat proti zaměstnanci
a)
notáře, s výjimkou kandidáta nebo koncipienta, nebo proti fyzické osobě, která je pro notáře činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, kárný žalobce tohoto notáře,
b)
notářské komory nebo fyzické osobě, která je pro notářskou komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, kárný žalobce podle § 49 odst. 4 písm. a) až c),
c)
Komory nebo fyzické osobě, která je pro Komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, kárný žalobce podle § 49 odst. 4 písm. a) a b).
(3)
Řízení o přestupku se zahájí nebo v již zahájeném řízení o přestupku se pokračuje i v případě, že pachatel po jeho spáchání přestane být notářem, kandidátem nebo koncipientem, pokud se nejedná o skutečnosti, na základě kterých se řízení nezahájí, nebo se v něm nepokračuje podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich.
(4)
Umožňuje-li zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu uložení správního trestu zákazu činnosti, lze za přestupek namísto tohoto správního trestu uložit
a)
notáři správní trest odvolání notáře,
b)
kandidátovi správní trest odvolání ze zastupování, jde-li o zástupce notáře podle § 14 nebo 24.
(5)
Na správní trest uložený podle odstavce 4 se použije obdobně § 48 odst. 6.
(6)
Pokuta uložená zaměstnanci notáře, s výjimkou kandidáta nebo koncipienta, nebo fyzické osobě, která je pro notáře činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, připadá notářské komoře, jíž je zaměstnávající notář členem. Pokuta uložená zaměstnanci notářské komory nebo fyzické osobě, která je pro notářskou komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, připadá notářské komoře, u které je zaměstnán. Pokuta uložená zaměstnanci Komory, nebo fyzické osobě, která je pro Komoru činná jinak než v základním pracovněprávním vztahu, připadá Komoře. Není-li pokuta ve lhůtě zaplacena, provede výkon rozhodnutí o uložení pokuty na návrh notářské komory nebo Komory soud podle zvláštního právního předpisu4b).“.
Čl. XI
Přechodné ustanovení
Řízení pravomocně neukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 358/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o daňovém poradenství
Čl. XII
Zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění zákona č. 170/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 168/2012 Sb., zákona č. 378/2015 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 písm. a) se slovo „odvodů,“ zrušuje a slovo „plateb“ se nahrazuje slovy „obdobných peněžitých plnění“.
2.
V § 3 odst. 6 větě první se slovo „, která“ nahrazuje slovem „, které“, slova „a která“ se nahrazují slovem „které“, na konci textu se doplňují slova „a jejichž skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, je osoba bezúhonná (dále jen „daňově poradenská společnost“); pro doložení bezúhonnosti platí § 5 odst. 3 obdobně“ a ve větě druhé se slova „právnickými osobami podle tohoto ustanovení“ nahrazují slovy „daňově poradenskými společnostmi“.
3.
V § 3 odst. 6 větě první se slova „některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“ nahrazují slovy „upravujícího evidenci skutečných majitelů“.
4.
V § 3 odst. 7 se slova „Právnická osoba poskytující daňové poradenství podle odstavce 6“ nahrazují slovy „Daňově poradenská společnost“.
5.
V § 5 odst. 1 písm. f) se slova „podle § 12 odst. 1 písm. d)“ nahrazují slovy „nebo na základě správního trestu“.
6.
V § 6 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Povinnosti mlčenlivosti se daňový poradce nemůže dovolávat v souvislosti s výkonem působnosti komory podle částí třetí a čtvrté tohoto zákona.“.
7.
V § 7 odst. 2 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
mu byl uložen správní trest
1.
vyškrtnutí ze seznamu,
2.
zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu daňového poradenství,“.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena d) až f).
8.
V § 7 odst. 5 se slova „odstavce 2 písm. a) až d)“ nahrazují slovy „odstavce 2 písm. a) až e)“.
9.
V § 8 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo mu byl uložen správní trest pozastavení výkonu daňového poradenství“.
10.
V § 9 odst. 2 písm. b) se slova „obchodní společnosti a družstva, která mají daňové poradenství jako předmět podnikání zapsáno do obchodního rejstříku“ nahrazují slovy „daňově poradenské společnosti“.
11.
V § 10 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
tajemníka.“.
12.
V § 10 odst. 3 větě první se za slovo „komory“ vkládají slova „podle odstavce 1 písm. a) až e)“.
13.
V § 10 odst. 4 se slova „a e)“ nahrazují slovy „až f)“.
14.
V § 10 odstavec 10 zní:
„(10)
O odvolání proti rozhodnutí orgánů komory podle odstavce 1 písm. c) až f) rozhoduje presidium. O odvolání proti rozhodnutí presidia rozhoduje valná hromada.“.
15.
V § 12 odst. 1 se slova „, zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“ zrušují a za slovo „poradcem“ se vkládají slova „s výjimkou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
16.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Platí, že se daňový poradce dopustil závažného porušení povinnosti podle tohoto zákona, uvedl-li jako žadatel v žádosti o vykonání kvalifikační zkoušky nebo její části vědomě nepravdivé nebo neúplné údaje, na základě nichž byl ke kvalifikační zkoušce nebo její části připuštěn.“.
17.
V § 12 odstavec 4 zní:
„(4)
Pokuta je příjmem komory.“.
18.
V nadpisu § 13 se slovo „sankcích“ nahrazuje slovy „disciplinárních opatřeních“.
19.
V § 14 se odstavec 1 zrušuje.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 1 a 2.
20.
V § 14 odst. 1 větě první se za slovo „odvolání“ vkládají slova „proti rozhodnutí disciplinární komise komory“.
21.
V § 14 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 4 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
22.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Řízení o přestupcích
(1)
V řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, projednává-li tento přestupek orgán komory, se postupuje obdobně podle ustanovení
a)
zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich upravujících podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání a
b)
§ 13 odst. 1 věty první, § 13 odst. 4 a § 14.
(2)
Řízení o přestupku se zahájí nebo v již zahájeném řízení o přestupku se pokračuje i v případě, že pachatel po jeho spáchání přestane být daňovým poradcem, pokud se nejedná o skutečnosti, na základě kterých se řízení nezahájí nebo se v něm nepokračuje podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich.
(3)
Umožňuje-li zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu uložení správního trestu zákazu činnosti, lze za přestupek namísto tohoto správního trestu uložit daňovému poradci správní trest
a)
pozastavení výkonu daňového poradenství až na dobu tří let,
b)
vyškrtnutí ze seznamu.
(4)
Pokuta uložená v řízení o přestupku je příjmem komory.“.
Čl. XIII
Přechodná ustanovení
1.
Podmínku bezúhonnosti skutečného majitele obchodní společnosti nebo družstva vykonávajících daňové poradenství a fyzické osoby, která je členem jejich statutárního orgánu, zástupcem právnické osoby v tomto orgánu anebo v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu podle § 3 odst. 6 zákona č. 523/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí obchodní společnost nebo družstvo vykonávající daňové poradenství plnit po dobu 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Řízení pravomocně neukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 523/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o advokacii
Čl. XIV
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb. zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 214/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Skutečným majitelem podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a fyzickou osobou, která je v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu takovéto společnosti, může být jen osoba bezúhonná.“.
2.
V § 15 odst. 1 větě druhé se slova „o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“ nahrazují slovy „upravujícího evidenci skutečných majitelů“.
3.
V § 17 se za slovo „postupuje“ vkládá slovo „zejména“.
4.
V § 32 odst. 2 se za slovo „zákonem“ vkládají slova „s výjimkou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
5.
V § 32 odstavec 6 zní:
„(6)
Pokuta je příjmem Komory.“.
6.
V § 33 odst. 2 se slova „šesti měsíců“ nahrazují slovy „jednoho roku“, slovo „dvou“ se nahrazuje slovem „tří“ a věta poslední se zrušuje.
7.
V § 33 odstavec 6 zní:
„(6)
V kárném řízení o kárném provinění se použijí obdobně ustanovení upravující zajištění účelu a průběhu řízení podle správního řádu. Pořádková pokuta je příjmem Komory.“.
8.
V části druhé se za hlavu čtvrtou vkládá nová hlava pátá, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA PÁTÁ
ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O ODPOVĚDNOSTI ZA PŘESTUPEK PODLE ZÁKONA O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU A ŘÍZENÍ O NĚM
§ 35ea
(1)
V řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, projednává-li tento přestupek orgán Komory, se postupuje obdobně podle ustanovení
a)
zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich upravujících podmínky odpovědnosti za přestupek, druhy správních trestů a ochranných opatření a zásady pro jejich ukládání a
b)
hlavy čtvrté s výjimkou § 32 odst. 1 až 5, 7 a 8, § 33 odst. 2 a § 35b.
(2)
Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat v řízení o přestupku podle odstavce 1, jakož i vůči advokátovi nebo zástupci Komory pověřeným předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke spáchání přestupku.
(3)
Na povinnost mlčenlivosti členů orgánů Komory, jejích zaměstnanců a advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke spáchání přestupku, se použije obdobně § 21 odst. 10.
(4)
Řízení o přestupku se zahájí nebo v již zahájeném řízení o přestupku se pokračuje i v případě, že pachatel po jeho spáchání přestane být advokátem nebo advokátním koncipientem, pokud se nejedná o skutečnosti, na základě kterých se řízení nezahájí nebo se v něm nepokračuje podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich.
(5)
Umožňuje-li zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu uložení správního trestu zákazu činnosti, lze za přestupek namísto tohoto správního trestu uložit
a)
advokátovi správní trest
1.
dočasného zákazu výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let,
2.
vyškrtnutí ze seznamu advokátů,
3.
dočasného zákazu výkonu činnosti podle § 56a uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, pokud se advokát dopustil přestupku při výkonu této činnosti,
b)
advokátnímu koncipientovi správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.
(6)
Na správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátů a na správní trest vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů se použijí ustanovení § 35a až 35e obdobně.“.
Čl. XV
Přechodná ustanovení
1.
Podmínku bezúhonnosti skutečného majitele a fyzické osoby, která je v postavení obdobném postavení člena statutárního orgánu, podle § 15 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí veřejná obchodní společnost, komanditní společnost nebo společnost s ručením omezeným vykonávající advokacii plnit po dobu 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Řízení pravomocně neukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 85/1996 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech
Čl. XVI
V § 14 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 482/2004 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 26/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 465/2011 Sb., zákona č. 171/2012 Sb., zákona č. 25/2015 Sb. a zákona č. 367/2017 Sb., písmeno e) zní:
„e)
je-li žadatel o dotaci právnickou osobou:
1.
informace o identifikaci osob jednajících jménem žadatele s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě udělené plné moci,
2.
údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,
3.
informace o identifikaci osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu.“.
Čl. XVII
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 14 odst. 3 písm. e) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na žádosti o poskytnutí dotace podané na základě výzvy k podání žádosti o poskytnutí dotace zveřejněné nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Čl. XVIII
V § 10a odst. 3 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 24/2015 Sb., písmeno f) zní:
„f)
je-li žadatel o dotaci právnickou osobou:
1.
informace o identifikaci osob jednajících jménem žadatele s uvedením, zda tyto jednají jako jeho statutární orgán nebo zda tyto osoby jednají na základě udělené plné moci,
2.
údaje o skutečném majiteli právnické osoby podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů ve formě úplného výpisu platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, jedná-li se o evidující osobu; v případě, že je žadatel o dotaci zahraniční právnickou osobou, doloží údaje o svém skutečném majiteli buď výpisem ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů, nebo, pokud taková zahraniční evidence neexistuje, sdělí identifikační údaje všech osob, které jsou skutečným majitelem zahraniční právnické osoby, a předloží doklady, z nichž vyplývá vztah všech osob k zahraniční právnické osobě, zejména výpis ze zahraniční evidence obdobné obchodnímu rejstříku, seznam akcionářů, rozhodnutí statutárního orgánu o vyplacení podílu na zisku, společenská smlouva, zakladatelská listina nebo stanovy,
3.
informace o identifikaci osob, v nichž má podíl, a o výši tohoto podílu.“.
Čl. XIX
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 10a odst. 3 písm. f) zákona č. 250/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na žádosti o poskytnutí dotace podané na základě výzvy k podání žádosti o poskytnutí dotace zveřejněné nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. XX
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 54/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb. a zákona č. 343/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 36 odst. 6 písm. d) se slova „virtuální měnou“ nahrazují slovy „virtuálním aktivem“ a za slovo „terorismu“ se vkládají slova „s výjimkou poskytnutí úplaty virtuálním aktivem, které je plněním osvobozeným od daně podle § 54 až 55“.
2.
V § 109 odst. 2 písm. d) se slova „virtuální měnou“ nahrazují slovy „virtuálním aktivem“.
Čl. XXI
Přechodné ustanovení
Podle § 109 odst. 2 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a § 4 odst. 9 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje u zdanitelného plnění, jehož den uskutečnění nastal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud den přijetí úplaty nebo její části za toto plnění nastane ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna insolvenčního zákona
Čl. XXII
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 191/2020 Sb. a zákona č. 460/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 19 odst. 2 se slova „až 7“ nahrazují slovy „až 6“.
2.
V § 105 odst. 3 se slova „až 4“ nahrazují slovy „a 3“ a slova „5 nebo 7“ se nahrazují slovy „4 nebo 6“.
3.
V § 177 odst. 2 se slova „zvláštního zákona67), a důvod, pro který se podle zvláštního zákona67) taková osoba považuje za skutečného majitele“ nahrazují slovy „zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, a údaje o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majitele“.
4.
V § 177 odst. 3 větě první se slova „, ač má skutečného majitele podle zvláštního zákona67)“ zrušují.
5.
V § 177 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 až 7 se označují jako odstavce 4 až 6.
6.
V § 177 odst. 5 se slova „odstavcích 2 až 4“ nahrazují slovy „odstavci 2 nebo 3“.
7.
V § 177 odst. 6 se slova „odstavců 3 a 4“ nahrazují slovy „odstavce 3“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství
Čl. XXIII
V § 11 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 396/2012 Sb. a zákona č. 293/2013 Sb., se na konci písmene c) doplňuje bod 6, který zní:
„6.
řízení ve věcech evidence skutečných majitelů,“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o auditorech
Čl. XXIV
Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech), ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 52/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 299/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 367/2019 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písm. d) se za slova „jejího řídicího orgánu“ vkládají slova „a zástupci právnických osob, které jsou členem řídicího orgánu,“ a slova „; pro posuzování bezúhonnosti člena řídicího orgánu, který není auditorem, platí § 4 odst. 2 písm. a) a b) a § 5 odst. 4 písm. a) a b) obdobně“ se zrušují.
2.
V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
její skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „skutečný majitel“) je bezúhonný.“.
3.
V § 5 odst. 1 písm. i) se slova „o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“ nahrazují slovy „upravujícího evidenci skutečných majitelů“.
4.
V § 5 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „a i)“.
5.
V § 5 odst. 7 se za slovo „orgánu“ vkládají slova „žadatele, zástupce právnické osoby, která je členem řídicího orgánu žadatele, a skutečného majitele žadatele“.
6.
V § 7 odst. 3 písm. d) se za text „d)“ vkládají slova „nebo i)“.
7.
V § 12 písm. h) se za slovo „XI“ doplňují slova „a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
8.
V § 12a písm. l) se za slovo „XI“ doplňují slova „a zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
9.
V § 14a odst. 1 písm. f) se zrušuje slovo „nebo“.
10.
V § 14a se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
skuteční majitelé této auditorské společnosti.“.
11.
V § 15b se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se dále nepovažuje poskytnutí informací osobami podle odstavce 1 a čl. 22 a 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 o skutečnostech, které nejsou veřejně známy, příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu upravujícího provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu.“.
12.
V § 24d odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g)
je skutečným majitelem kontrolované auditorské společnosti,“.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i).
13.
V § 24d odst. 1 písm. h) se text „f)“ nahrazuje textem „g)“.
14.
§ 25 a 25a včetně nadpisů znějí:
㤠25
Kárná provinění a kárná opatření
(1)
Kárným proviněním je zaviněné porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory, auditorskými standardy podle § 18, které není přestupkem podle hlavy XI.
(2)
Za kárné provinění je kárně odpovědný statutární auditor.
(3)
Za kárné provinění lze uložit kárné opatření
a)
napomenutí,
b)
veřejného napomenutí,
c)
pokuty do výše 1 000 000 Kč,
d)
zákazu výkonu auditorské činnosti na dobu nejdéle 5 let,
e)
vyloučení z výkonu funkce člena řídicího orgánu auditorské společnosti na dobu nejdéle 3 roky.
(4)
Kárné opatření lze uložit samostatně nebo spolu s jiným kárným opatřením; kárné opatření podle odstavce 3 písm. a) nelze uložit spolu s kárným opatřením podle odstavce 3 písm. b) a kárné opatření podle odstavce 3 písm. a) nebo b) nelze uložit spolu s kárným opatřením podle odstavce 3 písm. c).
§ 25a
Jiná opatření
(1)
Za porušení povinnosti podle § 21 odst. 7 může Komora uložit statutárnímu auditorovi vykonávajícímu auditorskou činnost vlastním jménem a na vlastní účet nebo auditorské společnosti jiné opatření. Na uložení jiného opatření se použije obdobně § 25 odst. 3 a 4 s tím, že pokutu podle § 25 odst. 3 písm. c) lze uložit do výše 10 000 000 Kč.
(2)
Za porušení povinnosti stanovené tímto zákonem, jiným právním předpisem upravujícím výkon auditorské činnosti, etickým kodexem, vnitřními předpisy Komory, auditorskými standardy podle § 18 učiněném při činnosti auditorské společnosti, které není kárným proviněním statutárního auditora nebo přestupkem podle hlavy XI, uloží Komora této auditorské společnosti jiné opatření. Na uložení jiného opatření se použije obdobně § 25 odst. 3 a 4 s tím, že pokutu podle § 25 odst. 3 písm. c) lze uložit do výše 10 000 000 Kč.“.
15.
Za § 25a se vkládá nový § 25aa, který včetně nadpisu zní:
㤠25aa
Zvláštní ustanovení ke kárným a jiným opatřením
(1)
Podrobnosti týkající se postupu Komory v řízení o uložení kárného a jiného opatření upravuje kárný řád, který je vnitřním předpisem Komory.
(2)
Rozhodnutí o uložení kárného a jiného opatření veřejného napomenutí vykoná Komora zveřejněním na svých internetových stránkách. Toto rozhodnutí je vykonáno dnem, kdy bylo zveřejněno. Obsah veřejného napomenutí určí kárná komise Komory tímto rozhodnutím. Na internetových stránkách je rozhodnutí zveřejněno až do uplynutí doby potřebné pro jeho zahlazení.
(3)
Pokuta uložená v řízení podle § 26 je příjmem Komory.“.
16.
Nadpis § 26 zní: „Řízení o uložení kárného nebo jiného opatření“.
17.
V § 26 odst. 1 se za slovo „uložení“ vkládají slova „kárného nebo jiného“ a slova „podle § 25“ a „, orgánu státního dozoru“ se zrušují.
18.
V § 26 odst. 2 se za slova „kárné provinění nebo“ vkládá slovo „za“ a text „§ 25 odst. 3 a 4“ se nahrazuje textem „§ 25a“.
19.
V § 26 se na konci úvodní části ustanovení odstavce 3 doplňuje slovo „také“.
20.
V § 26 odst. 3 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.
21.
V § 26 odst. 3 písm. b) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
22.
V § 26 odstavec 5 zní:
„(5)
Účastníky řízení zahájeného na návrh jsou navrhovatel a auditor. V řízení zahájeném z moci úřední je účastníkem řízení pouze auditor.“.
23.
V § 26 odst. 6 se ve větě první za slovo „uložení“ vkládají slova „kárného nebo jiného“ a slova „podle § 25“ se zrušují a věta druhá se zrušuje.
24.
V § 26 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.
25.
V § 26 odstavec 7 zní:
„(7)
Uložila-li kárná komise Komory rozhodnutím auditorovi kárné nebo jiné opatření, uloží ve výrokové části tohoto rozhodnutí auditorovi současně náhradu nákladů řízení, které nese Komora. Výše náhrady může činit nejvýše 6 000 Kč. “.
26.
Nadpis § 27 zní: „Zahlazení kárného nebo jiného opatření“.
27.
V § 27 odst. 1 větě první se za slovo „uložení“ vkládá slovo „kárného“, číslo „1“ se nahrazuje číslem „3“, za slova „c) se“ se vkládá slovo „kárné“, ve větě druhé se slova „Opatření uvedené v“ nahrazují slovy „Kárné opatření uložené podle“, číslo „1“ se nahrazuje číslem „3“, slova „opatření zákazu“ se zrušují a doplňuje se věta třetí „Na zahlazení jiného opatření se toto ustanovení použije obdobně.“.
28.
V § 27 odst. 2 se za slovo „Bylo-li“ vkládají slova „kárné nebo jiné“, za slovo „dopustil“ se vkládá slovo „kárného“ a na konci textu se doplňují slova „podle § 25 odst. 1 nebo porušení povinnosti podle § 25a“.
29.
V § 27 odst. 3 se za slovo „Zahlazené“ vkládají slova „kárné nebo jiné“ a za slovo „rejstříku“ se vkládají slova „ani na internetových stránkách Komory“.
30.
Nadpis § 27a zní: „Zveřejnění rozhodnutí o uložení kárného nebo jiného opatření“.
31.
V § 27a odst. 1 až 3 a 6 se slova „kárném provinění“ nahrazují slovy „uložení kárného nebo jiného opatření“.
32.
V § 27a se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „nebo porušení povinnosti podle § 25a“.
33.
V § 27a odstavec 4 zní:
„(4)
V případě postupu podle odstavce 2 nebo 3 Komora zveřejní rozhodnutí o uložení kárného nebo jiného opatření na svých internetových stránkách bez uvedení údajů umožňujících identifikaci auditora, o jehož kárném provinění nebo porušení povinnosti podle § 25a bylo rozhodnuto, bezodkladně poté, kdy rozhodnutí nabude právní moci.“.
34.
V § 27a odst. 5 se slova „kárném provinění auditora“ nahrazují slovy „uložení kárného nebo jiného opatření auditorovi“, slovo „uložení“ se nahrazuje slovy „uložené kárné nebo jiné“ a slova „, případně prohlášení neviny“ se zrušují.
35.
V § 27a odstavec 7 zní:
„(7)
Obsahem zveřejněného rozhodnutí o uložení kárného nebo jiného opatření nesmějí být údaje umožňující identifikaci jiné osoby než auditora, o jehož kárném provinění nebo porušení povinnosti podle § 25a bylo rozhodnuto.“.
36.
V § 29 odst. 2 písm. c) se za slovo „uloženo“ vkládá slovo „kárné“ a číslo „1“ se nahrazuje číslem „3“.
37.
V § 31 odst. 2 se za písmeno i) vkládá nové písmeno k), které zní:
„k)
vykonává působnost v oblasti veřejné správy ve věcech řízení o přestupku podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,“.
Dosavadní písmeno k) se označuje jako písmeno l).
38.
V § 35 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
39.
V § 36 odstavec 2 zní:
„(2)
Kárná komise vykonává v prvním stupni působnost Komory v řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Odvolacím orgánem je Prezidium.“.
40.
V § 37 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „a řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“.
41.
V § 38 odst. 2 se na konci textu písmene e) doplňují slova „a dále ve věci přestupků projednávaných Komorou“.
42.
V § 39a odst. 2 se slova „podle § 25 odst. 1 nebo hlavy XI, které není ke dni jmenování členem Prezidia zahlazeno“ nahrazují slovy „nebo správní trest podle hlavy XI nebo podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, které nejsou ke dni jmenování členem Prezidia zahlazeny“.
43.
V § 39b odst. 2 se věta třetí zrušuje.
44.
V § 39b odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Disciplinární výbor vykonává v prvním stupni působnost Rady v řízení o přestupku podle hlavy XI a podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“.
45.
V § 39c odst. 3 se věta třetí zrušuje.
46.
V § 47 odstavec 1 zní:
„(1)
Komora zaregistruje v rejstříku auditora ze třetí země nebo auditorskou osobu ze třetí země, kteří předloží zprávu auditora týkající se účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky společnosti ze třetí země. Za společnost ze třetí země je považována společnost se sídlem ve třetí zemi, jejíž cenné papíry jsou k rozvahovému dni přijaty k obchodování na regulovaném trhu, s výjimkou případu, kdy společnost vydává pouze dluhopisy nebo jim obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky přijaté k obchodování na regulovaném trhu
a)
před 31. prosincem 2010 a je-li jmenovitá hodnota takového cenného papíru nejméně 50 000 EUR nebo v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vyjádřenou v jiné měně, která se ke dni jejich vydání rovná nejméně částce odpovídající 50 000 EUR při přepočtu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den jejich vydání,
b)
po 31. prosinci 2010 a je-li jmenovitá hodnota takového cenného papíru nejméně 100 000 EUR nebo v případě dluhopisů se jmenovitou hodnotou vyjádřenou v jiné měně, která se ke dni jejich vydání rovná nejméně částce odpovídající 100 000 EUR při přepočtu kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou pro den jejich vydání.“.
47.
V § 47 odst. 4 se slova „a kárná a jiná opatření“ nahrazují slovy „, kárná opatření a přestupky podle hlavy XI“.
48.
V § 49e se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Účastníkem řízení o přestupku je obviněný.“.
Dosavadní odstavce 1 až 3 se označují jako odstavce 2 až 4.
49.
V § 49e odst. 2 se na konci úvodní části ustanovení doplňuje slovo „také“.
50.
V § 49e odst. 4 se slova „Příjem z pokut“ nahrazují slovy „Pokuta uložená v řízení o přestupku“.
51.
V části první se za hlavu XI vkládá nová hlava XII, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA XII
PŘESTUPKY PODLE ZÁKONA O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH PROTI LEGALIZACI VÝNOSŮ Z TRESTNÉ ČINNOSTI A FINANCOVÁNÍ TERORISMU
§ 49h
Základní ustanovení
Na přestupek podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se hlava XI nepoužije.
§ 49i
Přestupky projednávané v prvním stupni Komorou
(1)
V řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, které je vedeno s auditorem a projednává-li tento přestupek v prvním stupni Komora, se použijí obdobně § 26 odst. 2, 3 a 5 až 8, § 27 a § 27a odst. 1, 6 a 7.
(2)
Pokuta uložená v řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, projednává-li tento přestupek v prvním stupni Komora, je příjmem Komory.
§ 49j
Přestupky projednávané v prvním stupni Radou
Pokuta uložená v řízení o přestupku podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, projednává-li tento přestupek v prvním stupni Rada, je příjmem státního rozpočtu České republiky.“.
Dosavadní hlava XII se označuje jako hlava XIII.
52.
§ 50 včetně nadpisu zní:
㤠50
Vztah k jiným právním předpisům
(1)
Na kárné provinění a porušení povinnosti podle § 25a se obdobně použijí ustanovení zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich.
(2)
Požadavky na oprávněnou úřední osobu podle zákona upravujícího odpovědnost za přestupky a řízení o nich se nepoužijí na člena kárné komise, člena disciplinárního výboru, pokud není jeho předsedou, a člena Prezidia.
(3)
Plní-li auditor v souvislosti s auditorskou činností u účetní jednotky povinnosti požadované zákonem o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, nepovažuje se toto plnění povinností za auditorskou činnost.“.
Čl. XXV
Přechodná ustanovení
1.
Podmínku bezúhonnosti skutečného majitele a zástupce právnické osoby, která je členem řídicího orgánu podle § 5 odst. 1 písm. d) a i) zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí auditorská společnost plnit po dobu 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Řízení pravomocně neukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 253/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
U kontroly kvality pravomocně neukončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se ve věci podmínek pro provedení kontroly kvality kontrolorem kvality podle § 24d odst. 1 postupuje podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Vnitřní předpisy a statut Komory auditorů České republiky vydané podle zákona č. 93/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nejsou v souladu se zákonem č. 93/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je Komora auditorů České republiky povinna uvést do souladu do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o pojišťovnictví
Čl. XXVI
V § 54d odst. 1 větě první zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 304/2016 Sb., se číslo „100“ nahrazuje číslem „85“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna daňového řádu
Čl. XXVII
V § 53 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb. a zákona č. 94/2018 Sb., se na konci písmene c) doplňuje bod 4, který zní:
„4.
oznámení nesrovnalosti podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů,“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna zákona o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance
Čl. XXVIII
Zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 278/2013 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 89/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 16 odst. 1 písm. d) se za slovo „majitel“ vkládají slova „podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“)“.
2.
V § 16 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní
Čl. XXIX
Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 344/2013 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 92/2017 Sb., zákona č. 305/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb. a zákona č. 386/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
peněžité plnění, které zákon označuje jako daň,“.
2.
V § 1 odst. 4 se písmena b) až e) zrušují.
Dosavadní písmena f) až h) se označují jako písmena b) až d).
3.
V § 1 odst. 4 písm. c) se slova „písmen a) až g)“ nahrazují slovy „písmene a) nebo b)“.
4.
V § 1 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:
„c)
mezinárodní spolupráci při správě daní v rozsahu, v jakém ji upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie3).
3)
Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (přepracování), v platném znění.
Nařízení Rady (EU) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004, v platném znění.“.
5.
V § 13d odstavec 2 zní:
„(2)
Ovládající osobou se pro účely tohoto zákona rozumí skutečný majitel podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů.“.
6.
V § 13n se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Správce daně může majiteli účtu nebo jeho ovládající osobě uložit pokutu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy také, pokud při prověřování nebo zjišťování úmyslně uvede v čestném prohlášení nesprávný údaj.“.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o směnárenské činnosti
Čl. XXX
V § 6 odst. 2 zákona č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti, ve znění zákona č. 5/2019 Sb., se slova „o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“ nahrazují slovy „upravujícího evidenci skutečných majitelů“.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
Čl. XXXI
Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb. a zákona č. 343/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 2 se za slovo „mládeže“ vkládají slova „, řízení podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů“.
2.
V § 3 odst. 2 písm. h) se za slova „České advokátní komory“ doplňují slova „, Notářské komory České republiky, Komory auditorů České republiky, Exekutorské komory České republiky“.
3.
V nadpisu § 341 se slova „Komory daňových poradců“ nahrazují slovy „jiné samosprávné komory“.
4.
V § 341 se za slova „pro nahrazení souhlasu zástupce“ vkládají slova „Notářské komory České republiky, Komory auditorů České republiky, Exekutorské komory České republiky nebo“ a za slova „Komory daňových poradců k seznámení se s obsahem listin, které mohou obsahovat skutečnosti, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti“ se vkládají slova „notáře, auditora, soudního exekutora nebo“.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
Čl. XXXII
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „fondech“ vkládají slova „a jim strukturou nebo funkcemi podobných zařízeních řídících se právem jiného státu a působících na území České republiky (dále jen „zahraniční svěřenský fond“)“.
2.
V § 7 odst. 2 písm. a) až d) se za slovo „fondu“ vkládají slova „nebo zahraničního svěřenského fondu“.
3.
V § 34 písm. b) se slova „, je-li podle občanského zákoníku vyžadován zápis těchto osob do nadačního rejstříku,“ zrušují.
4.
V § 34 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Navrhne-li to nadace nebo nadační fond, které podle svého zakladatelského právního jednání slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, nebo jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, údaje podle odstavce 1 písm. b) až d) a listiny zakládané do sbírky listin, ve kterých jsou tyto údaje uvedeny, se znepřístupní veřejnosti.“.
5.
V § 65 se za písmeno i) vkládá nové písmeno j), které zní:
„j)
rozhodnutí soudu o nařízení předběžného opatření spočívajícího v omezení nebo zákazu nakládání s podílem společníka ve společnosti, závodem nebo podstatnou částí majetku společnosti, jakož i zrušení nebo zánik tohoto předběžného opatření, včetně důvodu rozhodnutí,“.
Dosavadní písmena j) až l) se označují jako písmena k) až m).
6.
V § 65a odstavec 2 zní:
„(2)
Do evidence svěřenských fondů se zapisují svěřenské fondy a zahraniční svěřenské fondy, přičemž zahraniční svěřenský fond působí na území České republiky zejména, pokud
a)
je z území České republiky spravován,
b)
je tvořen majetkem, který je převážně umístěn na území České republiky,
c)
je v něm spravována nemovitá věc nacházející se na území České republiky,
d)
jeho svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení má bydliště nebo sídlo na území České republiky,
e)
jeho svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení ve vztahu ke spravovanému majetku navázali na území České republiky obchodní vztah, nebo
f)
účelu sledovaného jeho vytvořením má být dosaženo na území České republiky.“.
7.
V § 65a odst. 3 větě první se za slovo „fond“ vkládají slova „nebo zahraniční svěřenský fond“.
8.
V § 65d písm. e) a g) až i) se za slovo „narození“ vkládají slova „, státní občanství“.
9.
V § 65e odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Je-li svěřenský správce fyzickou osobou, v opisu z evidence svěřenských fondů se uvádějí a uveřejňují pouze údaje o jeho jménu, státu bydliště, státním občanství, roce a měsíci narození a doručovací adrese a případně údaje, k jejichž uveřejnění dal svěřenský správce souhlas; § 12 věta druhá se použije obdobně.“.
10.
V § 65g se na konci textu písmene a) doplňují slova „a jeho identifikační číslo“.
11.
V § 68 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Navrhne-li to nadace nebo nadační fond, které podle svého zakladatelského jednání slouží k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, nebo jejichž činnost směřuje k podpoře zakladatele nebo osob blízkých zakladateli, listina ukládaná do sbírky listin, ve které jsou uvedeny údaje o osobách, kterým lze poskytovat příspěvky, o podmínkách poskytování příspěvků nebo o vkladech, se znepřístupní veřejnosti.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
12.
V § 68 odst. 3 se za číslo „1“ vkládají slova „nebo 2“.
13.
V § 82 odstavec 1 zní:
„(1)
Jestliže za právnickou osobu podal návrh na výmaz z veřejného rejstříku likvidátor jmenovaný soudem nebo jiným orgánem veřejné moci a je-li k návrhu doloženo prohlášení likvidátora o tom, že bezúspěšně prověřil možnost uplatnit neplatnost nebo neúčinnost právních jednání právnické osoby a že majetek této osoby nepostačuje ani k úhradě nákladů insolvenčního řízení, soud provede zápis na základě tohoto návrhu, aniž by o tom vydával rozhodnutí. Soud provede tento zápis na základě návrhu tohoto likvidátora také tehdy, je-li k návrhu doloženo jeho prohlášení, že nezjistil žádné věřitele právnické osoby ani žádný její majetek. Ustanovení § 90 odst. 1 se nepoužije.“.
14.
V § 82 odst. 2 se slovo „Zápis“ nahrazuje slovem „Návrh“, slovo „neprovede“ se nahrazuje slovem „odmítne“, slovo „podnikatele“ se nahrazuje slovy „právnické osoby“ a slova „obsaženého v tomto návrhu“ se zrušují.
15.
V § 93 odst. 1 se slova „a 92“ nahrazují slovy„, § 82 odst. 1 a § 92“.
16.
V § 102 se na konci textu věty první doplňují slova „; o zápisu provedeném podle § 82 odst. 1 rejstříkový soud vyrozumí pouze likvidátora zaniklé právnické osoby“.
17.
V § 118a odst. 2 se na konci textu věty druhé doplňují slova „; má-li svěřenský správce bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, je příslušný Městský soud v Praze“.
18.
Za § 125 se vkládá nový § 125a, který zní:
㤠125a
(1)
Spolek nebo pobočný spolek založený podle zákona upravujícího sdružování občanů, o kterém jsou ve spolkovém rejstříku zapsány pouze údaje podle § 125 odst. 2, se považuje za neaktivní (dále jen „neaktivní spolek“).
(2)
Zápis údaje o neaktivním spolku do spolkového rejstříku zajistí prostřednictvím nastavení informačního systému veřejných rejstříků Ministerstvo spravedlnosti.
(3)
Údaj o neaktivním spolku ze spolkového rejstříku rejstříkový soud vymaže, aniž by o tom vydával rozhodnutí,
a)
přizpůsobí-li spolek nebo pobočný spolek zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem,
b)
je-li do spolkového rejstříku zapsán vstup do likvidace spolku nebo pobočného spolku a údaje identifikující likvidátora, nebo
c)
je-li do spolkového rejstříku zapsáno zahájení insolvenčního řízení a údaje identifikující insolvenčního správce.
(4)
Údaj o neaktivním spolku do spolkového rejstříku rejstříkový soud opětovně zapíše, aniž by o tom vydával rozhodnutí, bylo-li
a)
zrušeno rozhodnutí o zrušení spolku nebo pobočného spolku, nebo
b)
insolvenční řízení zastaveno nebo byl-li zrušen konkurs na majetek spolku nebo pobočného spolku z jiného důvodu než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že je majetek spolku nebo pobočného spolku zcela nepostačující.
(5)
Člen statutárního orgánu neaktivního spolku ručí za splnění povinnosti, která je obsahem závazku, z něhož je neaktivní spolek v důsledku jeho jednání zavázán.
(6)
Je-li údaj o neaktivním spolku zapsán více než rok, ustanovení o zákazu zaměnitelnosti názvu právnické osoby se ve vztahu k neaktivnímu spolku nepoužije.“.
Čl. XXXIII
Přechodná ustanovení
1.
Byl-li zápis svěřenského fondu do evidence svěřenských fondů proveden nebo návrh na tento zápis podán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, Ministerstvo spravedlnosti zajistí zápis údaje o státním občanství podle § 65d písm. e) a g) až i) zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do evidence svěřenských fondů prostřednictvím nastavení informačního systému veřejných rejstříků, je-li tento údaj zjistitelný ze základního registru osob.
2.
Na zápis údajů o skutečném majiteli do evidence údajů o skutečných majitelích, jehož návrh byl doručen soudu, nebo o který byla podána žádost notáři, přede dnem nabytí účinnosti této části tohoto zákona, se použijí ustanovení dosavadních právních předpisů.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
Čl. XXXIV
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 309/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 122 odstavec 4 zní:
„(4)
U vybraného dodavatele, je-li českou právnickou osobou, zadavatel zjistí údaje o jeho skutečném majiteli podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“) z evidence skutečných majitelů podle téhož zákona (dále jen „evidence skutečných majitelů“). Zjištěné údaje zadavatel uvede v dokumentaci o zadávacím řízení. Pro tyto účely umožní Ministerstvo spravedlnosti zadavateli získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů; pro účely výkonu dozoru podle části třinácté hlavy II umožní takový přístup Ministerstvo spravedlnosti také Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.“.
2.
V § 122 odst. 5 úvodní část ustanovení zní: „Vybraného dodavatele, je-li zahraniční právnickou osobou, zadavatel ve výzvě podle odstavce 3 vyzve rovněž k předložení výpisu ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů nebo, není-li takové evidence,“.
3.
V § 122 odst. 5 písm. b) bodě 1 se slova „z obchodního rejstříku nebo jiné obdobné evidence“ nahrazují slovy „ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku“.
4.
V § 122 odstavec 7 zní:
„(7)
Zadavatel vyloučí vybraného dodavatele,
a)
je-li českou právnickou osobou, která má skutečného majitele, pokud nebylo podle odstavce 4 možné zjistit údaje o jeho skutečném majiteli z evidence skutečných majitelů; k zápisu zpřístupněnému v evidenci skutečných majitelů po odeslání oznámení o vyloučení dodavatele se nepřihlíží,
b)
který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle odstavce 3 nebo 5, nebo
c)
u kterého výsledek zkoušek vzorků neodpovídá zadávacím podmínkám.“.
5.
V § 223 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že o dodavateli byly v průběhu zadávacího řízení uvedeny v evidenci skutečných majitelů nepravdivé údaje; to neplatí, pokud si dodavatel nepravdivosti nebyl a nemohl být vědom, nebo pokud nepravdivost spočívala v chybě psaní či v jiné nepodstatné okolnosti.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
6.
V § 223 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o centrální evidenci účtů
Čl. XXXV
Zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 111/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se za slovo „zákon“ vkládají slova „zapracovává příslušný předpis Evropské unie4) a“ a za slovo „účtů“ se vkládají slova „a bezpečnostních schránek (dále jen „centrální evidence účtů“)“.
Poznámka pod čarou č. 4 zní:
„4)
Články 32a a 58 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843.“.
2.
Na konci poznámky pod čarou č. 4 se na samostatný řádek doplňuje věta „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV.“.
3.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Zřizuje se centrální evidence účtů o
a)
účtech vedených úvěrovými institucemi na území České republiky pro jejich klienty,
b)
účtech označených v souladu s pravidly mezinárodní standardizace (IBAN) vedených institucemi na území České republiky pro jejich klienty,
c)
bezpečnostních schránkách pronajímaných úvěrovými institucemi na území České republiky.“.
4.
V § 3 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
institucí
1.
úvěrová instituce a
2.
instituce elektronických peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce a poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, kterým Česká národní banka přidělila kód platebního styku,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena c) a d).
5.
V § 3 písmeno d) zní:
„d)
klientem
1.
majitel účtu vedeného institucí nebo osoba oprávněná nakládat s peněžními prostředky na takovém účtu,
2.
svěřenský fond nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobné zařízení řídící se právem jiného státu, pro které jsou peněžní prostředky na účtu podle bodu 1 vedeny,
3.
nájemce bezpečnostní schránky pronajímané úvěrovou institucí,
4.
svěřenský fond nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobné zařízení řídící se právem jiného státu, pro které je bezpečnostní schránka podle bodu 3 pronajata, a
5.
osoba, která doloží, že jedná jménem klienta podle bodů 1 až 4 nebo za tohoto klienta,“.
6.
V § 3 se doplňuje písmeno e), které zní:
„e)
skutečným majitelem skutečný majitel podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.“.
7.
V § 3 písm. e) se slova „o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“ nahrazují slovy „upravujícího evidenci skutečných majitelů“.
8.
V § 4 písm. a) se slovo „úvěrovou“ zrušuje a na konci textu se doplňují slova „nebo která pronajímá bezpečnostní schránku“.
9.
V § 4 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo datum zahájení pronájmu bezpečnostní schránky“.
10.
V § 4 se na konci textu písmene c) doplňují slova „a číslo účtu IBAN, bylo-li přiděleno, nebo identifikační číslo bezpečnostní schránky“.
11.
V § 4 písm. d) úvodní části ustanovení se slovo „úvěrovou“ zrušuje.
12.
V § 4 písm. d) bodě 1 se slovo „úvěrovou“ zrušuje a za slovo „institucí“ se vkládají slova „nebo bezpečnostní schránkou pronajímanou úvěrovou institucí“.
13.
V § 4 písm. d) bodě 3 se slova „nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti“ nahrazují slovy „nebo jemu svou strukturou nebo funkcemi podobnému zařízení řídícímu se právem jiného státu nebo bezpečnostní schránky pronajaté pro takový majetek“.
14.
V § 4 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
identifikační údaje skutečného majitele klienta v rozsahu podle písmene d) bodu 1, pokud jsou institucí tyto údaje k účtu nebo bezpečnostní schránce vedeny,“.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).
15.
V § 4 se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo datum ukončení pronájmu bezpečností schránky“.
16.
V § 5 odstavec 1 zní:
„(1)
Instituce předává České národní bance k zápisu do centrální evidence účtů elektronicky dálkovým přístupem nejpozději do dvanácté hodiny každého pracovního dne informaci o údajích, k jejichž vzniku, změně nebo opravě došlo v předchozím pracovním dni nebo předchozích dnech pracovního klidu, nebo informaci o tom, že žádná z těchto skutečností nenastala. Podrobnosti náležitostí, strukturu a formát informace předávané k zápisu do centrální evidence účtů a další podrobnosti ke způsobu předání stanoví Česká národní banka vyhláškou.“.
17.
V § 5 odst. 2 se za slovo „klientů“ vkládají slova „a bezpečnostních schránkách pronajímaných svým klientům“.
18.
V § 6 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „v rozsahu, ve kterém je oprávněn podle jiných právních předpisů požadovat údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo povinnosti zachovávat je v tajnosti podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech,“ zrušují.
19.
V § 6 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
Finanční analytický úřad,“.
20.
V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:
„f)
orgán vykonávající působnost úřadu pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v České republice podle předpisu Evropské unie upravujícího spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti5) (dále jen „orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti“).
5)
Rozhodnutí Rady 2007/845/SVV ze dne 6. prosince 2007 o spolupráci mezi úřady pro vyhledávání majetku z trestné činnosti v jednotlivých členských státech v oblasti vysledování a identifikace výnosů z trestné činnosti nebo jiného majetku v souvislosti s trestnou činností.“.
21.
V § 6 odst. 2 se za slovo „účtů“ vkládají slova „, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo povinnosti zachovávat je v tajnosti podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech,“ a slova „poskytnutí údajů, které jsou předmětem bankovního tajemství nebo povinnosti zachovávat je v tajnosti podle zákona o spořitelních a úvěrních družstvech“ se nahrazují slovy „jejich vyžádání“.
22.
V § 6 se doplňují odstavce 5 a 6, které včetně poznámky pod čarou č. 6 znějí:
„(5)
Je-li žadatelem orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti, může požadovat poskytnutí údajů z centrální evidence účtů, jestliže to je nezbytné pro plnění konkrétního úkolu týkajícího se trestné činnosti podle přílohy č. 1 přímo použitelného právního předpisu Evropské unie upravujícího Europol6) nebo pro poskytnutí odpovědi na odůvodněnou žádost Europolu; odstavec 2 se přitom nepoužije.
(6)
Orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti vede v evidenci žádostí o poskytnutí údajů z centrální evidence účtů podle odstavce 3 také identifikační údaje jednoznačně určující fyzickou osobu, která podání žádosti nařídila, a identifikační údaje příjemce vyžádaných údajů.
6)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV.“.
23.
V § 7 odst. 1 se za větu druhou vkládá věta „Orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti dále v žádosti uvede identifikační údaje jednoznačně určující fyzickou osobu, která jeho jménem o údaje z centrální evidence účtů požádala, dále případně fyzickou osobu, která podání žádosti nařídila, a příjemce vyžádaných údajů.“.
24.
V § 7 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
orgán pro vyhledávání majetku z trestné činnosti prostřednictvím Policejního prezidia České republiky.“.
25.
V § 8 odst. 1 písm. c) bodě 1 se za slovo „účtu“ vkládají slova „nebo identifikační číslo bezpečnostní schránky“, slovo „úvěrovou“ se zrušuje a na konci textu se doplňují slova „nebo která bezpečnostní schránku pronajímá“.
26.
V § 8 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „anebo jméno a příjmení společně s rokem narození a adresou pobytu v případě fyzické osoby,“ zrušují.
27.
V § 8 odst. 1 písm. c) bodě 3 se slovo „buď“ a slova „anebo sídlo“ zrušují.
28.
V § 8 odst. 1 písm. c) bodě 4 se slova „jiného právního uspořádání bez právní osobnosti“ nahrazují slovy „jemu svou strukturou nebo funkcemi podobnému zařízení řídícího se právem jiného státu“.
29.
V § 8 odst. 2 se za slovo „účtech“ vkládají slova „a bezpečnostních schránkách“, slovo „úvěrových“ se zrušuje a za slovo „klientovi“ se vkládají slova „nebo skutečnému majiteli klienta“.
30.
V § 9 odst. 2 větě druhé se slovo „úvěrových“ zrušuje.
31.
V § 10 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo skončení nájmu bezpečnostní schránky“.
32.
V § 12 odstavec 2 zní:
„(2)
Při výkonu dohledu se u
a)
bank a zahraničních bank, které vykonávají svou činnost na území České republiky prostřednictvím pobočky, obdobně použijí ustanovení o činnosti České národní banky při výkonu bankovního dohledu podle zákona upravujícího činnost bank,
b)
spořitelních a úvěrních družstev obdobně použijí ustanovení o činnosti České národní banky při výkonu dohledu nad činností spořitelních a úvěrních družstev podle zákona upravujícího činnost spořitelních a úvěrních družstev,
c)
institucí neuvedených v písmenech a) a b) obdobně použijí ustanovení o činnosti České národní banky při výkonu dohledu nad jejich činností podle zákona upravujícího platební styk.“.
33.
Nadpis nad § 13 zní „Přestupek“.
34.
V § 13 odstavec 1 zní:
„(1)
Instituce se dopustí přestupku tím, že nesplní povinnost předat České národní bance údaje k zápisu do centrální evidence způsobem nebo ve lhůtě stanovenými podle § 5 odst. 1.“.
35.
V § 15 se slovo „Přestupky“ nahrazuje slovem „Přestupek“.
36.
V § 18 odst. 2 se slovo „úvěrovými“ zrušuje.
37.
§ 19 se včetně nadpisu zrušuje.
Čl. XXXVI
Přechodná ustanovení
1.
Česká národní banka oznámí na své úřední desce datum zahájení zápisu údajů do centrální evidence účtů podle § 4 zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které se přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona do centrální evidence účtů nezapisovaly, a současně o této skutečnosti informuje instituce.
2.
Instituce podle § 3 písm. b) bodu 2 zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není do 6 měsíců ode dne zahájení zápisu údajů podle bodu 1 povinna plnit povinnost podle § 5 odst. 1 zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V prvním předání údajů, kterým tato instituce začne plnit tuto povinnost, předá České národní bance do centrální evidence účtů aktuálně platné údaje v rozsahu podle § 4 zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o jí vedených účtech, které nebyly zrušeny do dne předcházejícího dni prvního předání informace.
3.
Úvěrová instituce podle § 3 písm. a) zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, není do 6 měsíců ode dne zahájení zápisu údajů podle bodu 1 povinna plnit povinnost podle § 5 odst. 1 zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; do dne předcházejícího dni, ve kterém začne tato úvěrová instituce tuto povinnost plnit, plní povinnost podle § 5 odst. 1 zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. V prvním předání údajů, kterým tato úvěrová instituce začne plnit povinnost podle § 5 odst. 1 zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předá České národní bance do centrální evidence účtů nad rámec dosud předávaných údajů aktuálně platné údaje v rozsahu podle § 4 písm. e) zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o jí vedených účtech, které nebyly zrušeny do dne předcházejícího dni předání informace, a v rozsahu podle § 4 zákona č. 300/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o jí pronajatých bezpečnostních schránkách, jejichž nájem do tohoto dne neskončil.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o realitním zprostředkování
Čl. XXXVII
Zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování, ve znění zákona č. 190/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 2 se slova „o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu“ nahrazují slovy „upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „skutečný majitel“)“.
2.
V § 6 odstavec 3 zní:
„(3)
Za účelem zjištění dodržování povinností podle § 5 odst. 2 Ministerstvo spravedlnosti umožní živnostenskému úřadu získat způsobem umožňujícím dálkový přístup z evidence skutečných majitelů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů (dále jen „evidence skutečných majitelů“) úplný výpis platných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji podle téhož zákona. Realitního zprostředkovatele, který je zahraniční právnickou osobou, živnostenský úřad vyzve k předložení výpisu ze zahraniční evidence obdobné evidenci skutečných majitelů nebo, není-li takové evidence, k předložení čestného prohlášení, ve kterém uvede identifikační údaje všech svých skutečných majitelů. Realitní zprostředkovatel je povinen na výzvu živnostenského úřadu u osob podle § 5 odst. 2 doložit doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) nebo b) živnostenského zákona, s výjimkou výpisu z evidence Rejstříku trestů, a opis pravomocného rozhodnutí soudu cizího státu podle odstavce 2.“.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. XXXVIII
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení, s výjimkou
a)
ustanovení čl. III bodů 2 až 4, 6, 13, 15 až 86, 90 až 93 a čl. V bodů 3 až 6, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2021,
b)
ustanovení čl. I bodů 3, 206 až 211 a 244, která nabývají účinnosti dnem 3. června 2021,
c)
ustanovení čl. I bodů 34, 100, 109, 166, 197 a 222, čl. III bodu 1, čl. VI bodů 2, 3, 7 a 10, části čtvrté, čl. XII bodu 3, čl. XIV bodu 2, částí osmé, deváté, jedenácté a dvanácté, čl. XXIV bodu 3, částí patnácté a šestnácté, čl. XXIX bodu 5, části osmnácté, čl. XXXI bodu 1, čl. XXXII bodů 4, 6, 8, 9, 11 až 16 a 18, části dvacáté první, čl. XXXV bodu 7 a části dvacáté třetí, která nabývají účinnosti dnem nabytí účinnosti zákona o evidenci skutečných majitelů,
d)
ustanovení čl. III bodů 9 až 11 a 89, která nabývají účinnosti prvním dnem dvanáctého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nabývá účinnosti zákon o náhradním výživném, a
e)
ustanovení čl. I bodů 2, 30, 31, 175, 178, 194, 198 a 201 a čl. XXXV bodů 2, 20 a 22 až 24, která nabývají účinnosti dnem 1. srpna 2021.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 538/2020 Sb. | Zákon č. 538/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 18. 12. 2020, datum účinnosti 18. 12. 2020, částka 221/2020
* Čl. I - V § 17 odst. 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2011 Sb. a zákona č. 282/2018 Sb., se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které včetně poznámek pod čarou č.
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 18. 12. 2020
538
ZÁKON
ze dne 1. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 17 odst. 7 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 369/2011 Sb. a zákona č. 282/2018 Sb., se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které včetně poznámek pod čarou č. 34a a 34b zní:
„e)
smlouvy osobám, které distribuují diagnostické zdravotnické prostředky in vitro podle právních předpisů upravujících zdravotnické prostředky34a), POC antigenní testy, jejichž prostřednictvím se za účelem stanovení přítomnosti antigenu viru SARS CoV-2 provádí vyšetření na základě mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku nařízeného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví34b),
34a)
Zákon č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
34b)
Část první hlava III díl 3 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.. |
Zákon č. 539/2020 Sb. | Zákon č. 539/2020 Sb.
Zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 v oblasti prokazování plnění kvalifikačních předpokladů pro účely pracovněprávních vztahů
Vyhlášeno 18. 12. 2020, datum účinnosti 19. 12. 2020, částka 221/2020
* § 1 - Předmět úpravy
* § 2 - Působnost
* § 3 - Kvalifikační předpoklady a pravidelně se opakující školení
* § 4 - Prodloužení platnosti dokladů prokazujících splnění kvalifikačních předpokladů
* § 5 - Účinnost k zákonu č. 539/2020 Sb.
Aktuální znění od 19. 12. 2020
539
ZÁKON
ze dne 1. prosince 2020
o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 v oblasti prokazování plnění kvalifikačních předpokladů pro účely pracovněprávních vztahů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje některá práva a povinnosti v oblasti prokazování kvalifikačních předpokladů stanovené pro výkon práce v ustanovení jiných právních předpisů nebo na jejich základě, jejichž seznam je uveden v příloze k tomuto zákonu (dále jen „kvalifikační předpisy“), a to za účelem snížení negativních dopadů vyvolaných mimořádnými opatřeními při epidemii koronaviru označovaného jako SARS CoV-2.
§ 2
Působnost
Tento zákon se použije na pracovněprávní vztahy trvající v období od 12. března 2020 do 30. června 2021.
§ 3
Kvalifikační předpoklady a pravidelně se opakující školení
(1)
U zaměstnance, který splňoval kvalifikační předpoklady stanovené pro výkon práce v kvalifikačních předpisech k 11. březnu 2020, platí, že tyto kvalifikační předpoklady splňuje i po dobu podle § 2.
(2)
Po dobu podle § 2 není zaměstnavatel povinen provádět pravidelně se opakující školení zaměstnanců pro účely prokázání splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon práce stanovených v kvalifikačních předpisech. To neplatí v případě, že pravidelně se opakující školení zaměstnavatel provádí elektronickou formou.
§ 4
Prodloužení platnosti dokladů prokazujících splnění kvalifikačních předpokladů
Doklady prokazující splnění kvalifikačních předpokladů pro výkon práce stanovené v kvalifikačních předpisech se po dobu podle § 2 považují za platné, pokud pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem v mezidobí nezanikl.
§ 5
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Příloha k zákonu č. 539/2020 Sb.
Seznam kvalifikačních předpisů
1.
Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů - § 6c odst. 4;
2.
Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb. - § 5 odst. 2, § 6 odst. 2, § 7 odst. 2, § 8 odst. 3 a § 10 odst. 2;
3.
Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů - § 5 odst. 2;
4.
Vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách - § 14 odst. 5;
5.
Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů - § 22 odst. 1 písm. b) a § 35 odst. 1 písm. b);
6.
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů - § 44a odst. 6 a § 44b odst. 4;
7.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů - § 10 odst. 8 a § 10d odst. 2;
8.
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů - § 7 odst. 2;
9.
Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb. - § 22, § 23 odst. 2 a 3 a § 25 odst. 1;
10.
Vyhláška č. 75/2002 Sb., o bezpečnosti provozu elektrických technických zařízení používaných při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění vyhlášky č. 381/2012 Sb. - § 8 odst. 5 a § 9 odst. 3 písm. f);
11.
Vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, ve znění pozdějších předpisů - § 14 odst. 7 a § 19 odst. 5;
12.
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů - § 10 odst. 3 a § 11 odst. 4;
13.
Zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů - § 17b odst. 2 písm. g);
14.
Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb. - § 32 odst. 8;
15.
Vyhláška č. 361/2016 Sb., o zabezpečení jaderného zařízení a jaderného materiálu - § 12 odst. 6, § 15 odst. 3, § 17 odst. 3 a § 23 odst. 5 písm. d);
16.
Vyhláška č. 409/2016 Sb., o činnostech zvláště důležitých z hlediska jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, zvláštní odborné způsobilosti a přípravě osoby zajišťující radiační ochranu registranta - § 17 odst. 1 a 2, § 18 odst. 4, § 19 a § 20 odst. 2;
17.
Vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje - § 50 odst. 5. |
Zákon č. 540/2020 Sb. | Zákon č. 540/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní
Vyhlášeno 18. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 221/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST DRUHÁ - Změna živnostenského zákona
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o důchodovém pojištění
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o nemocenském pojištění
* ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
540
ZÁKON
ze dne 1. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony v souvislosti s paušální daní
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb. a zákona č. 386/2020 Sb., se mění takto:
1.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní:
㤠2a
Poplatník v paušálním režimu
(1)
Poplatníkem v paušálním režimu je od prvního dne rozhodného zdaňovacího období poplatník daně z příjmů fyzických osob, který
a)
k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období
1.
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění,
2.
je osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění a která není vyňata z povinnosti platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině,
3.
není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
4.
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a
5.
není dlužníkem, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení,
b)
ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím rozhodnému zdaňovacímu období neměl příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o
1.
příjmy od daně osvobozené,
2.
příjmy, které nejsou předmětem daně,
3.
příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
c)
k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období nevykonává činnost, ze které plynou příjmy ze závislé činnosti, s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
d)
podá správci daně oznámení o vstupu do paušálního režimu a nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu učinil oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení a oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění; tato lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno podání obsahující údaje požadované v příslušném oznámení správci daně společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu nebo živnostenskému úřadu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
(2)
Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je poplatníkem v paušálním režimu od prvního dne kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahajuje, pokud
a)
splňuje podmínky podle odstavce 1, přičemž podmínky podle odstavce 1 písm. a) a c) musí být splněny namísto k prvnímu dni rozhodného zdaňovacího období ke dni zahájení této činnosti,
b)
v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti nebyl plátcem daně z přidané hodnoty, společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti,
c)
v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti
1.
přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a po dobu výkonu této činnosti v daném zdaňovacím období byl poplatníkem v paušálním režimu, nebo
2.
nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti,
d)
v části rozhodného zdaňovacího období přede dnem zahájení této činnosti měl pouze
1.
příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4,
2.
příjmy od daně osvobozené,
3.
příjmy, které nejsou předmětem daně,
4.
příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
5.
příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesáhne 15 000 Kč.
(3)
Pro účely paušálního režimu se
a)
příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou,
b)
za příjmy ze samostatné činnosti považují také úroky z vkladů na účtu, který je podle podmínek toho, kdo účet vede, určen k podnikání poplatníka, a nepovažují se za ně příjmy z podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku.
(4)
Poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu uplynutím
a)
zdaňovacího období, ve kterém
1.
má příjmy ze samostatné činnosti převyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené, příjmy, které nejsou předmětem daně, a příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
2.
se stane plátcem daně z přidané hodnoty nebo mu vznikne registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby,
3.
se stane společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nebo
4.
nabylo účinnosti rozhodnutí o úpadku poplatníka a insolvenční řízení nebylo skončeno,
b)
zdaňovacího období, které poplatník uvede v oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu,
c)
kalendářního měsíce, ve kterém přestane být
1.
osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující důchodové pojištění, nebo
2.
osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, na kterou se vztahují právní předpisy upravující veřejné zdravotní pojištění,
d)
kalendářního měsíce bezprostředně předcházejícího kalendářnímu měsíci, od kterého poplatník není povinen platit pojistné na veřejné zdravotní pojištění z důvodu dlouhodobého pobytu v cizině, nebo
e)
kalendářního měsíce, ve kterém se poplatník stane daňovým nerezidentem a přestane na území České republiky vykonávat činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.“.
2.
V § 7 odst. 13 větě první se slova „a neuplatňují“ nahrazují slovem „, neuplatňují“ a za číslo „7“ se vkládají slova „a jejichž daň za dané zdaňovací období není rovna paušální dani“.
3.
§ 7a včetně nadpisu zní:
㤠7a
Paušální daň
(1)
Daň poplatníka, který je na konci zdaňovacího období poplatníkem v paušálním režimu, je rovna paušální dani, pokud tento poplatník v tomto zdaňovacím období
a)
má pouze
1.
příjmy ze samostatné činnosti nepřevyšující 1 000 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4,
2.
příjmy od daně osvobozené,
3.
příjmy, které nejsou předmětem daně,
4.
příjmy, ze kterých je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, a
5.
příjmy z kapitálového majetku, příjmy z nájmu a ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle bodů 2 až 4 a pokud celková výše těchto příjmů nepřesahuje 15 000 Kč,
b)
není plátcem daně z přidané hodnoty a nemá registrační povinnost k dani z přidané hodnoty, s výjimkou registrační povinnosti identifikované osoby, a
c)
není společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti.
(2)
Pokud poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem zdaňovacího období z důvodu, že přerušil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je jeho daň za toto zdaňovací období rovna paušální dani, pokud poplatník
a)
splňuje podmínky podle odstavce 1,
b)
v části tohoto zdaňovacího období po dni, ve kterém přestal být poplatníkem v paušálním režimu, nevykonával činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a
c)
zahájí činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, do konce lhůty pro podání daňového přiznání za toto zdaňovací období.
(3)
Pro účely odstavců 1 a 2 se na poplatníka, který v posledním kalendářním měsíci zdaňovacího období zemřel nebo ukončil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, hledí jako na poplatníka, který přestal být poplatníkem v paušálním režimu před koncem tohoto zdaňovacího období.
(4)
Daň se nerovná paušální dani, pokud poplatník podle odstavce 1 nebo 2, který je daňovým rezidentem České republiky, vyloučí dvojí zdanění příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí v daňovém přiznání.
(5)
Paušální daň činí součet záloh na daň, které měl poplatník v paušálním režimu zaplatit za dané zdaňovací období.
(6)
Na poplatníka v paušálním režimu se pro účely daní z příjmů hledí jako na poplatníka s příjmy ze samostatné činnosti, které jsou předmětem daně, a to i v případě, že mu v rozhodném období tyto příjmy neplynou.“.
4.
V § 8 odst. 1 písm. g) se slova „podle § 7a“ nahrazují slovy „příjmů poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani,“.
5.
V § 13 odst. 4 písm. c) se slovo „a“ zrušuje.
6.
V § 13 se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
na a od poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.“.
7.
V § 23 odst. 8 závěrečné části ustanovení se za slovo „výdajích“ vkládají slova „nebo při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém jejich daň není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jejich daň rovna paušální dani“ a slova „má za to, že poplatník není v prodlení, jestliže“ se nahrazují slovy „na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud“.
8.
V § 23 se na konci odstavce 8 doplňují věty „Při přechodu ze zdaňovacího období, ve kterém daň poplatníka není rovna paušální dani, do zdaňovacího období, za které je jeho daň rovna paušální dani, se základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém jeho daň není rovna paušální dani; v tomto případě se na poplatníka hledí, jako by nebyl v prodlení, pokud podá dodatečné daňové přiznání a zaplatí daň nejpozději do dne, kdy je povinen podat daňové přiznání k dani za zdaňovací období, ve kterém je daň rovna paušální dani. Při přechodu ze zdaňovacího období, za které je daň poplatníka rovna paušální dani, do zdaňovacího období, ve kterém poplatník vede účetnictví nebo uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7, se základ daně upraví za zdaňovací období, ve kterém poplatník vede účetnictví nebo uplatňuje výdaje podle § 7 odst. 7, o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y), o hodnotu dluhů, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, a o cenu nespotřebovaných zásob; v případě přechodu na vedení daňové evidence se základ daně neupravuje.“.
9.
V § 26 odst. 8 větě druhé se za slovo „částkou“ vkládají slova „nebo je jeho daň rovna paušální dani“.
10.
V § 26 odst. 8 větě poslední se za slovo „částkou“ vkládají slova „a ve zdaňovacím období, za které je jeho daň rovna paušální dani,“.
11.
V § 38a odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a písmeno d) se zrušuje.
12.
Za § 38l se vkládají nové § 38la až 38lq, které včetně nadpisů znějí:
㤠38la
Správa paušálních veřejných pojistných
(1)
Při správě paušálních veřejných pojistných se postupuje podle daňového řádu. Jejich správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky.
(2)
Zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění se pro účely správy paušálních veřejných pojistných a záloh na veřejná pojistná považuje za veřejný rozpočet.
(3)
Paušálními veřejnými pojistnými se pro účely paušálního režimu rozumí
a)
paušální pojistné na důchodové pojištění, kterým se pro účely paušálního režimu rozumí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, a
b)
paušální pojistné na zdravotní pojištění, kterým se pro účely paušálního režimu rozumí pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
§ 38lb
Registrační povinnost poplatníka v paušálním režimu
(1)
Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, a podává oznámení o vstupu do paušálního režimu, je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických osob nejpozději v poslední den lhůty pro podání oznámení o vstupu do paušálního režimu.
(2)
Lhůta podle odstavce 1 je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů fyzických osob společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
§ 38lc
Oznámení o vstupu do paušálního režimu
(1)
Oznámení o vstupu do paušálního režimu může poplatník daně z příjmů fyzických osob podat správci daně do desátého dne rozhodného zdaňovacího období.
(2)
Poplatník daně z příjmů fyzických osob, který zahajuje činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, po desátém dni rozhodného zdaňovacího období, může oznámení o vstupu do paušálního režimu podat správci daně do dne zahájení této činnosti.
(3)
Oznámení o vstupu do paušálního režimu lze podat jen
a)
na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,
b)
na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah a uspořádání údajů shodné s tiskopisem podle písmene a), nebo
c)
datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně učiněnou elektronicky způsoby podle daňového řádu.
(4)
V oznámení o vstupu do paušálního režimu je poplatník povinen kromě obecných náležitostí podání uvést
a)
své identifikační a kontaktní údaje,
b)
údaje o vstupu do paušálního režimu,
c)
údaje o důchodovém pojištění poplatníka a
d)
údaje o veřejném zdravotním pojištění poplatníka.
(5)
Oznámení o vstupu do paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 nebo 2 je neúčinné. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
(6)
Lhůta podle odstavce 1 nebo 2 je zachována, je-li nejpozději v poslední den této lhůty učiněno živnostenskému úřadu podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi.
§ 38ld
Společné oznámení
(1)
Poplatník daně z příjmů fyzických osob může společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu správci daně učinit podání obsahující údaje požadované v oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení nebo v oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo údaje o přihlášení k nemocenskému pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.
(2)
Podání podle odstavce 1 lze podat jen způsoby podle § 38lc odst. 3.
(3)
Správce daně do 5 pracovních dnů ode dne, kdy poplatník učinil podání podle odstavce 1, předá v elektronické podobě údaje podle odstavce 1 příslušné okresní správě sociálního zabezpečení nebo správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.
(4)
Na předání údajů podle odstavce 3 se hledí jako na podání oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení, oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo přihlášky k nemocenskému pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění, které učinil poplatník.
§ 38le
Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu
(1)
Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu může poplatník v paušálním režimu podat správci daně do desátého dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího po zdaňovacím období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.
(2)
V oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu poplatník uvede zdaňovací období, jehož uplynutím přestane být poplatníkem v paušálním režimu.
(3)
Oznámení o dobrovolném vystoupení z paušálního režimu podané po lhůtě podle odstavce 1 je neúčinné.
§ 38lf
Oznámení o nesplnění podmínek pro vstup do paušálního režimu
(1)
Zjistí-li poplatník daně z příjmů fyzických osob, který podal oznámení o vstupu do paušálního režimu, že nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu, oznámí tuto skutečnost včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tuto skutečnost zjistil.
(2)
Zjistí-li správce daně, že poplatník daně z příjmů fyzických osob, který podal oznámení o vstupu do paušálního režimu, nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o tomto zjištění včetně důvodu, pro který podmínky nesplňoval, a o následcích toho, že se poplatník nestal poplatníkem v paušálním režimu.
§ 38lg
Oznámení o ukončení paušálního režimu
(1)
Nastala-li skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, oznámí poplatník tuto skutečnost správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala.
(2)
Zjistí-li správce daně, že nastala skutečnost, která má za následek, že poplatník přestane být poplatníkem v paušálním režimu, učiní o tomto zjištění úřední záznam a poplatníka vhodným způsobem vyrozumí o této skutečnosti a o následcích toho, že poplatník přestává být poplatníkem v paušálním režimu.
§ 38lh
Daňové přiznání k paušální dani
(1)
Na poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani, se hledí, jako by v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání podal daňové přiznání, ve kterém tvrdí daň ve výši paušální daně. K podanému daňovému přiznání ani dodatečnému daňovému přiznání se nepřihlíží.
(2)
Poplatník v paušálním režimu nepodává daňové přiznání z důvodu insolvenčního řízení.
§ 38li
Splatnost paušálních veřejných pojistných
Paušální veřejná pojistná jsou splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
§ 38lj
Vyměření paušální daně a paušálních veřejných pojistných
(1)
Daň, která je rovna paušální dani, a paušální veřejná pojistná se považují za vyměřené uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob poplatníka, jehož daň je rovna paušální dani.
(2)
Daň a paušální veřejná pojistná vyměřené podle odstavce 1 správce daně předepíše do evidence daní.
§ 38lk
Paušální zálohy
(1)
Poplatník v paušálním režimu platí paušální zálohy na zálohová období. Zálohovým obdobím je pro účely paušálního režimu kalendářní měsíc.
(2)
Paušální záloha zahrnuje
a)
zálohu poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů,
b)
zálohu na pojistné na důchodové pojištění, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a
c)
zálohu na pojistné na zdravotní pojištění, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha poplatníka v paušálním režimu na pojistné na veřejné zdravotní pojištění podle zákona upravujícího pojistné na veřejné zdravotní pojištění.
(3)
Záloha na veřejné pojistné, kterou se pro účely paušálního režimu rozumí záloha na pojistné na důchodové pojištění a záloha na pojistné na zdravotní pojištění, se spravuje jako daň podle daňového řádu. Její správu vykonávají orgány Finanční správy České republiky.
(4)
Paušální zálohy se platí od zálohového období, ve kterém se poplatník stal poplatníkem v paušálním režimu, do zálohového období, ve kterém poplatník přestal být poplatníkem v paušálním režimu.
(5)
Paušální záloha je splatná do dvacátého dne zálohového období, na které se záloha platí. Záloha na zálohové období, ve kterém poplatník v paušálním režimu zahájil činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti, je splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.
(6)
Paušální záloha se platí na společný osobní daňový účet.
(7)
Záloha poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů činí 100 Kč.
(8)
Správce daně nemůže stanovit jinou výši paušální zálohy ani povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat; tím není dotčena možnost povolit posečkání úhrady paušální zálohy nebo rozložení její úhrady na splátky.
§ 38ll
Společný osobní daňový účet
(1)
Společný osobní daňový účet je osobní daňový účet, který je veden pro paušální zálohy, daň, která se rovná paušální dani, a paušální veřejná pojistná.
(2)
Na debetní straně společného osobního daňového účtu se evidují předpisy a odpisy odděleně za daň a za jednotlivá veřejná pojistná.
(3)
Úhrada na společný osobní daňový účet se v případě splatných daňových pohledávek se stejným datem splatnosti použije na úhradu těchto pohledávek v poměru podle jejich výše.
§ 38lm
Přeplatek
(1)
Přeplatek na společném osobním daňovém účtu se nepoužije na úhradu nedoplatku téhož poplatníka na jiném osobním daňovém účtu nebo na nedoplatek evidovaný u jiného správce daně; to neplatí, pokud poplatník
a)
o takové použití přeplatku požádá,
b)
přestane být poplatníkem v paušálním režimu, nebo
c)
nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu.
(2)
Pokud poplatník nesplňoval podmínky, za kterých se poplatník stane poplatníkem v paušálním režimu, přeplatek na společném osobním daňovém účtu zaniká ve výši plateb, které byly převedeny na centrální účet České správy sociálního zabezpečení a na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.
(3)
Nepožádá-li poplatník o vrácení vratitelného přeplatku na společném osobním daňovém účtu do 6 let od konce roku, ve kterém přeplatek vznikl, přeplatek zaniká a stává se příjmem
a)
zvláštního účtu veřejného zdravotního pojištění v části určené podle podílu výše zálohy na pojistné na zdravotní pojištění na výši paušální zálohy a
b)
státního rozpočtu v části zbývající z přeplatku po jeho snížení o část podle písmene a).
§ 38ln
Nedoplatek na záloze na veřejné pojistné
Nedoplatek na záloze na veřejné pojistné splatné v průběhu zdaňovacího období, za které daň poplatníka není rovna paušální dani, s výjimkou příslušenství zaniká uplynutím posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za toto období.
§ 38lo
Převod výnosu paušálního pojistného
(1)
Správce daně převádí výnos zálohy na pojistné na důchodové pojištění a paušálního pojistného na důchodové pojištění na centrální účet České správy sociálního zabezpečení.
(2)
Správce daně převádí výnos zálohy na pojistné na zdravotní pojištění a paušálního pojistného na zdravotní pojištění na zvláštní účet veřejného zdravotního pojištění.
(3)
Správce daně převádí výnos podle odstavců 1 a 2 způsobem stanoveným zákonem upravujícím rozpočtové určení daní pro převod daňového příjmu.
§ 38lp
Poskytování informací správcem daně
Správce daně poskytuje orgánům sociálního zabezpečení a správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění informace o
a)
poplatnících v paušálním režimu potřebné pro provádění důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění a
b)
placení paušálních veřejných pojistných a záloh v paušálním režimu potřebné pro provádění důchodového pojištění a veřejného zdravotního pojištění.
§ 38lq
Poskytování informací orgány sociálního zabezpečení a správcem registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění
Orgány sociálního zabezpečení a správce registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění poskytují správci daně informace o osobách samostatně výdělečně činných pro potřeby paušálního režimu.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Poplatníkem v paušálním režimu není poplatník, který má na rozhodné zdaňovací období daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Na poplatníka, který má na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí § 7a a § 38a odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Paušální záloha na zálohové období, které je prvním kalendářním měsícem prvního zdaňovacího období započatého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je splatná do dvacátého dne zálohového období bezprostředně následujícího po tomto zálohovém období.
5.
Pro účely zákona č. 159/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se společnost s ručením omezeným považuje za daňového rezidenta České republiky také v případě, že je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a tato společnost nebo její společník neobdrželi v některém z těchto států podporu obdobnou kompenzačnímu bonusu podle zákona č. 159/2020 Sb. Vznikl-li subjektu kompenzačního bonusu v důsledku této skutečnosti nárok na kompenzační bonus podle zákona č. 159/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, běží lhůta pro podání žádosti o kompenzační bonus znovu ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení.
ČÁST DRUHÁ
Změna živnostenského zákona
Čl. III
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 111/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 39/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 336/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 45b se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu daně z příjmů“.
2.
V § 45b odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „registraci“ vkládají slova „, v oznámení o vstupu do paušálního režimu“.
3.
V § 45b odst. 4 se za slovo „registraci“ vkládají slova „, pro oznámení o vstupu do paušálního režimu“.
4.
V § 45b odst. 6 se za slovo „registraci“ vkládají slova „, oznámení o vstupu do paušálního režimu“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
Čl. IV
Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 265/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 518/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 177/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 251/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 228/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb. a zákona č. 255/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 2 se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „a orgány Finanční správy České republiky“.
2.
V § 48 odst. 1 písm. b) se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
3.
V § 48d se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Osoba samostatně výdělečně činná může podání obsahující údaje požadované v hlášení podle § 48 odst. 1 písm. a) učinit u orgánů Finanční správy České republiky společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu.“.
4.
V § 123g se za slovo „úřadům“ vkládají slova „nebo vůči orgánům Finanční správy České republiky“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Čl. V
Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb. a zákona č. 285/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 5b odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka určená touto osobou, která činí nejméně 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob.“ a věty čtvrtá až sedmá se včetně poznámky pod čarou č. 54 zrušují.
2.
V § 5b se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, činí součin měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle § 14 odst. 3 platného pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla osoba samostatně výdělečně činná poplatníkem v paušálním režimu.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
3.
V § 5b se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Měsíční základ osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění a vyšší než měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu.“.
4.
V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „a 2“ nahrazují slovy „až 3“.
5.
V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
6.
V § 13 odst. 1 se text „.19)“ nahrazuje slovy „19), s výjimkou pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti spravovaných správcem daně z příjmů jako paušální veřejná pojistná.“.
7.
V § 13a se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 a 9 se označují jako odstavce 7 a 8.
8.
V § 13a odst. 8 větě první se slova „odstavcích 7 a 8“ nahrazují slovy „odstavci 7“ a ve větě druhé se slova „o stanovení daně paušální částkou podle odstavce 7 a“ zrušují a číslo „8“ se nahrazuje číslem „7“.
9.
V § 13a se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Při placení záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, se postupuje podle zákona upravujícího daně z příjmů.“.
10.
V § 14 odstavec 3 zní:
„(3)
U osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, činí výše měsíčního vyměřovacího základu částku nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu podle odstavce 5 věty první zvýšeného o 15 %.“.
11.
V § 14 odst. 5 se slova „8 a 9“ nahrazují slovy „7 a 8“.
12.
V § 14c odst. 4 větě první a v § 14c odst. 6 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
13.
V § 15 odst. 1 větě první se za slovo „činnost“ vkládají slova „, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období je rovna paušální dani“ a slova „, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání“ se nahrazují slovy „uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob“.
14.
V § 15 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Na přehled podaný osobou, která byla aspoň po část kalendářního roku poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok se hledí, jako by byl podán v poslední den této lhůty.“.
15.
V § 15 odst. 1 větě třetí části věty před středníkem se slovo „tomto“ zrušuje.
16.
V § 15 odst. 1 větě čtvrté se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.
17.
V § 15 odst. 1 větě páté se slova „příslušné okresní správě sociálního zabezpečení doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok“ nahrazují slovy „uvést v přehledu“.
18.
V § 15 odst. 1 se věty šestá až osmá včetně poznámky pod čarou č. 19d zrušují.
19.
V § 15 odst. 5 větě druhé se slova „až 3“ nahrazují slovy „, 2 nebo 4“.
20.
V § 25c odst. 1 písm. a) se na konci bodu 1 doplňuje slovo „nebo“.
21.
V § 25c odst. 1 písm. a) bodě 2 se slovo „nebo“ zrušuje.
22.
V § 25c odst. 1 písm. a) se bod 3 zrušuje.
23.
Poznámka pod čarou č. 62 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti se za období před 1. lednem 2021 stanoví podle zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Na osobu samostatně výdělečně činnou, která má na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí § 5b odst. 1, § 13a odst. 7 a 9, § 14 odst. 3 a 5, § 15 odst. 1 a § 25c odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění
Čl. VII
Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 138/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 342/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 145/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 297/2017 Sb., zákona č. 134/2020 Sb., zákona č. 229/2020 Sb. a zákona č. 285/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 3a odstavec 1 zní:
„(1)
Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné je 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob.“.
Poznámky pod čarou č. 17 až 19 a 21 až 21b se zrušují, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou č. 19.
2.
V § 3a odst. 3 závěrečné části ustanovení se slova „jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu“ nahrazují slovy „50 % daňového základu“.
3.
V § 3a se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, je minimální vyměřovací základ podle odstavce 2; odstavce 3 a 4 se nepoužijí. Tento vyměřovací základ se sníží na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních měsíců, po které byla osoba samostatně výdělečně činná poplatníkem v paušálním režimu. Pro vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která byla alespoň po část rozhodného období poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů není rovna paušální dani, se nepoužijí odstavce 3 a 4.“.
4.
Za § 7 se vkládá nový § 7a, který včetně nadpisu zní:
㤠7a
Odvod pojistného poplatníka v paušálním režimu
Při placení záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, a pojistného osoby samostatně výdělečně činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, se postupuje podle zákona upravujícího daně z příjmů.“.
5.
V § 8 odst. 3 a 5 se slova „o příjmech a výdajích“ zrušují.
6.
V § 8 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Pro účely určení tohoto doplatku se na zálohy zaplacené orgánům Finanční správy České republiky osobou samostatně výdělečně činnou, která byla v rozhodném období poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů nebyla rovna paušální dani, hledí jako na zálohy zaplacené příslušné zdravotní pojišťovně.“.
7.
Za § 8 se vkládá nový § 8a, který včetně nadpisu zní:
㤠8a
Záloha na pojistné poplatníka v paušálním režimu
Záloha na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 2 z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu stanoveného podle § 3a odst. 2.“.
8.
V § 20 odst. 2 písm. b) se slovo „a“ zrušuje.
9.
V § 20 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
zálohy na pojistné osob samostatně výdělečně činných, které jsou poplatníky v paušálním režimu, pojistné osob samostatně výdělečně činných, jejichž daň je rovna paušální dani, jejich příslušenství spravované orgány Finanční správy České republiky, přeplatek na společném osobním daňovém účtu, který se stal podle zákona o daních z příjmů příjmem zvláštního účtu, a částky převedené orgány Finanční správy České republiky ze společného osobního daňového účtu osoby samostatně výdělečně činné, která nesplňovala podmínky, za kterých se stane poplatníkem v paušálním režimu.“.
10.
V § 24 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Osoba samostatně výdělečně činná, s výjimkou osoby, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, je povinna nejpozději do jednoho měsíce ode dne uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, přehled o výši daňového základu, zaplacených zálohách na pojistné, vyměřovacím základu stanoveném podle § 3a a pojistném vypočteném z tohoto vyměřovacího základu.“ a ve větě třetí se slova „o příjmech a výdajích“ zrušují.
Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje.
11.
V § 24 odst. 2 větě druhé se slova „příslušné zdravotní pojišťovně doložit do 30. dubna kalendářního roku, ve kterém má povinnost podat daňové přiznání za předchozí kalendářní rok“ nahrazují slovy „uvést v přehledu“.
12.
V § 24 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Na přehled podaný osobou, která byla aspoň po část kalendářního roku poplatníkem v paušálním režimu a jejíž daň z příjmů za dané zdaňovací období není rovna paušální dani, před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za tento kalendářní rok se hledí, jako by byl podán v poslední den této lhůty.“.
13.
V § 24 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Osoba samostatně výdělečně činná může oznámení uvedená v odstavci 1 větách první a druhé, jsou-li podávána při zahájení výdělečné činnosti, učinit společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu správci centrálního registru pojištěnců prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky. Povinnost učinit tato oznámení u příslušné zdravotní pojišťovny se v tomto případě považuje za splněnou.“.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 6 a 7.
14.
V § 24 odst. 6 se slova „nebo podáno“ nahrazují slovy „podáno“ a za slovo „úřadu“ se vkládají slova „nebo podáno v případech stanovených v odstavci 5 správci centrálního registru pojištěnců“.
15.
V § 27 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Správce centrálního registru pojištěnců poskytuje zdravotním pojišťovnám údaje týkající se pojištěnců, kteří jsou poplatníky v paušálním režimu, vždy ke čtvrtému dni v měsíci.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
16.
V § 28c se na konci odstavce 6 doplňuje věta „Pro účely stanovení rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného podle § 8 odst. 5 a 6 se za uhrazenou považuje taková část pojistného, která odpovídá pojistnému vypočtenému z měsíčního vyměřovacího základu za období od března 2020 do srpna 2020, a to za každý měsíc tohoto období až do výše pojistného vypočítaného z jedné dvanáctiny minimálního vyměřovacího základu.“.
Čl. VIII
Přechodná ustanovení
1.
Pro povinnosti u pojistného na veřejné zdravotní pojištění za rozhodná období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Na osobu samostatně výdělečně činnou, která má na zdaňovací období započaté ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona daň stanovenou paušální částkou podle § 7a zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
Čl. IX
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 349/2019 Sb. a zákona č. 363/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „, a jde-li o uvedené příjmy podléhající dani z příjmů stanovené paušální částkou, předpokládaný příjem, nejméně však částka stanovená v odstavci 5“ zrušují.
2.
V § 5 odst. 1 písm. a) závěrečné části ustanovení se slova „přičemž jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, považují se za výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení předpokládané výdaje,“ zrušují.
3.
V § 5 odst. 4 písm. b) se slova „jedna dvanáctina příjmů, jde-li o příjmy podléhající dani z příjmů stanovenou paušální částkou, ze kterých byla stanovena daň paušální částkou“ nahrazují slovy „částka stanovená podle odstavce 5, jde-li o poplatníka v paušálním režimu“.
Čl. X
Přechodné ustanovení
U osob samostatně výdělečně činných, které jsou podle zákona o daních z příjmů poplatníky v paušálním režimu, se při stanovení příjmu ze samostatné činnosti do 30. června roku následujícího po roce, ve kterém nabyde účinnosti tento zákon, postupuje podle zákona č. 117/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o důchodovém pojištění
Čl. XI
Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 178/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 282/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 135/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 220/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 314/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 463/2012 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 274/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 183/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 212/2016 Sb., zákona č. 213/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 191/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 244/2019 Sb. a zákona č. 315/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:
„h)
výkonu samostatné výdělečné činnosti ve zdaňovacím období, za které byla jejich daň z příjmů fyzických osob rovna paušální dani, uplynula-li marně lhůta pro placení paušálního pojistného na důchodové pojištění za tuto dobu.“.
2.
V § 10 odst. 6 písm. a) se slova „Za ukončení samostatné výdělečné činnosti se považuje vždy přerušení této činnosti, a to ode dne přerušení této činnosti, pokud po měsíci, v němž došlo k tomuto přerušení, trvalo toto přerušení aspoň šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích; to neplatí, byla-li samostatná výdělečná činnost přerušena z důvodů uvedených v odstavci 3 větě první“ zrušují.
3.
V § 10 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Osoba samostatně výdělečně činná je v kalendářním roce účastna pojištění po dobu, po kterou je poplatníkem v paušálním režimu.“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
Čl. XII
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb. a zákona č. 205/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „s výjimkou záloh na pojistné osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem v paušálním režimu, a pojistného osoby samostatně výdělečné činné, jejíž daň z příjmů je rovna paušální dani, jejichž placení upravuje zákon upravující daně z příjmů“.
2.
V § 10 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Pojištěnec splní povinnost oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti i tehdy, učiní-li toto oznámení společně s podáním oznámení o vstupu do paušálního režimu prostřednictvím orgánu Finanční správy České republiky správci registru všech pojištěnců veřejného zdravotního pojištění.“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna zákona o rozpočtovém určení daní
Čl. XIII
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb. a zákona č. 260/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. c) se slova „(záloh na daň)“, čárka za slovem „činnosti“ a slova „zaměstnavatelem jako“ zrušují.
2.
V § 3 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
podíl na 8,92 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou
1.
daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2.
daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3.
záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,“.
3.
V § 3 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
podíl na 8,92 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.“.
4.
V § 3 odst. 2 se slovo „procentní“ zrušuje a za text „f)“ se vkládají slova „a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. g)“.
5.
V § 4 odst. 1 písm. c) se slova „(záloh na daň)“ zrušují a slova „, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně podle zákona o daních z příjmů“ se nahrazují slovy „odváděné plátcem daně, s výjimkou daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby“.
6.
V § 4 odst. 1 písm. d) se slova „(záloh na daň)“ a slova „, s výjimkou výnosů uvedených pod písmenem c)“ zrušují.
7.
V § 4 odst. 1 písmeno e) zní:
„e)
podíl na 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob s výjimkou
1.
daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti odváděné plátcem daně,
2.
daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,
3.
záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani,“.
8.
V § 4 odst. 1 písm. f) se text „h)“ nahrazuje textem „g)“.
9.
V § 4 odst. 1 písm. h) se slova „(záloh na daň)“ zrušují a slova „, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů“ se nahrazují slovy „odváděné plátcem daně“.
10.
V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
podíl na 23,58 % výnosu záloh poplatníka v paušálním režimu na daň z příjmů fyzických osob a výnosu daně z příjmů fyzických osob, která je rovna paušální dani.“.
11.
V § 4 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „procentní“ zrušuje a za text „f)“ se vkládají slova „a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i)“.
12.
V § 4 odst. 2 písm. d) se slovo „část“ nahrazuje slovem „části“ a za text „f)“ se vkládají slova „a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i)“.
13.
V § 4 odst. 3 se text „c)“ nahrazuje textem „d)“.
14.
V § 4 odst. 4 se za text „f)“ vkládají slova „a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i)“.
15.
V § 4 odst. 5 úvodní části ustanovení se slovo „procentní“ zrušuje a za text „f)“ se vkládají slova „a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i)“.
16.
V § 4 odst. 11 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i)“.
17.
V § 4 odst. 11 písm. b) se slovo „procentní“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „a výnosu záloh a daně podle odstavce 1 písm. i)“.
18.
V § 4 odst. 11 písm. c) se za slova „podílejí na“ vkládají slova „části celostátního hrubého“.
19.
V nadpisu přílohy č. 1 se slovo „procentní“ zrušuje a na konci nadpisu se doplňují slova „a výnosu podle odstavce 1 písm. g)“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
Čl. XIV
Zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 61/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 7 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „; příjmy z podnikání jsou však u osoby, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle zákona o daních z příjmů18), předpokládané příjmy, a výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení jsou předpokládané výdaje, na jejichž základě byla stanovena daň paušální částkou“ včetně poznámky pod čarou č. 18 zrušují.
2.
V § 8 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
částka stanovená podle odstavce 2, jde-li o poplatníka v paušálním režimu.“.
3.
V § 8 odst. 4 větě první se slova „daně z příjmů stanovené paušální částkou“ nahrazují slovy „v paušálním režimu“.
4.
V § 8 odst. 4 větě druhé se za slovo „osoba“ vkládají slova „nebo osoba, která je poplatníkem v paušálním režimu,“.
Čl. XV
Přechodné ustanovení
U osoby samostatně výdělečně činné, která je podle zákona o daních z příjmů poplatníkem v paušálním režimu, se při stanovení příjmu ze samostatné činnosti do 30. června roku následujícího po roce, ve kterém nabyde účinnosti tento zákon, postupuje podle zákona č. 110/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o nemocenském pojištění
Čl. XVI
Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 14/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 335/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 164/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 255/2020 Sb. a zákona č. 300/2020 Sb., se mění takto:
1.
V části páté hlavě II nadpis dílu 2 zní: „Úkoly dalších orgánů“.
2.
V § 91a se za slovo „mohou“ vkládají slova „za podmínek stanovených živnostenským zákonem“.
3.
Za § 91a se vkládá nový § 91b, který zní:
㤠91b
Osoby samostatně výdělečně činné mohou za podmínek stanovených zákonem o daních z příjmů podat přihlášky k pojištění u orgánů Finanční správy České republiky společně s oznámením o vstupu do paušálního režimu.“.
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, s výjimkou ustanovení čl. II bodu 5, které nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 541/2020 Sb. | Zákon č. 541/2020 Sb.
Zákon o odpadech
Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 222/2020
* ČÁST PRVNÍ - ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 12)
* ČÁST DRUHÁ - NAKLÁDÁNÍ S ODPADY (§ 13 — § 93a)
* ČÁST TŘETÍ - PRŮBĚŽNÁ EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ (§ 94 — § 96)
* ČÁST ČTVRTÁ - PLÁNY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ (§ 97 — § 102)
* ČÁST PÁTÁ - POPLATEK ZA UKLÁDÁNÍ ODPADŮ NA SKLÁDKU (§ 103 — § 115)
* ČÁST ŠESTÁ - OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A PŘESTUPKY (§ 116 — § 125)
* ČÁST SEDMÁ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 126 — § 150)
* ČÁST OSMÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ (§ 151 — § 157)
* § 158 - Zrušovací ustanovení
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 159 — § 159) č. 1 k zákonu č. 541/2020 Sb. č. 2 k zákonu č. 541/2020 Sb. č. 3 k zákonu č. 541/2020 Sb. č. 4 k zákonu č. 541/2020 Sb. č. 5 k zákonu č. 541/2020 Sb. č. 6 k zákonu č. 541/2020 Sb. č. 7 k zákonu č. 541/2020 Sb. č. 8 k zákonu č. 541/2020 Sb. č. 9 k zákonu č. 541/2020 Sb. č. 10 k zákonu č. 541/2020 Sb. č. 11 k zákonu č. 541/2020 Sb. č. 12 k zákonu č. 541/2020 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (284/2021 Sb., 149/2023 Sb.)
541
ZÁKON
ze dne 1. prosince 2020
o odpadech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Účel a předmět úpravy
(1)
Účelem tohoto zákona je zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zdraví lidí a trvale udržitelné využívání přírodních zdrojů předcházením vzniku odpadůpředcházením vzniku odpadů a nakládáním s nimi v souladu s hierarchií odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství za současné sociální únosnosti a ekonomické přijatelnosti tak, aby bylo dosaženo cílů odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství stanovených v příloze č. 1 k tomuto zákonu a umožněn přechod k oběhovému hospodářství.
(2)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a)
pravidla pro předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu a pro nakládání s ním,
b)
práva a povinnosti osob v odpadovém hospodářstvíodpadovém hospodářství a
c)
působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářstvíodpadovém hospodářství.
§ 2
Působnost zákona
(1)
Tento zákon se nevztahuje na
a)
emise látek znečišťujících ovzduší,
b)
radioaktivní odpady,
c)
výbušniny, střelivo a munici,
d)
exkrementy, slámu a jiné přírodní látky ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které
1.
nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) a
2.
využívají se v zemědělství nebo lesnictví v souladu se zákonem o hnojivech nebo k výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí a neohrožují zdraví lidí,
e)
nekontaminovanou zeminu a jiný přírodní materiál vytěžený během stavební činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen,
f)
sedimentysedimenty přemísťované v rámci povrchových vod za účelem správy vod, správy vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní nebo období sucha nebo rekultivace půdy, pokud nemají některou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3), a
g)
půdu in situ, včetně nevytěžené kontaminované zeminy a staveb spojených se zemí pevným základem.
(2)
V rozsahu, v jakém nakládání s nimi upravují jiné právní předpisy, jsou z působnosti tohoto zákona vyjmuty
a)
odpadní vody,
b)
těžební odpad,
c)
léčiva, návykové látky, přípravky obsahující návykové látky a prekursory drog,
d)
mrtvá těla zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně zvířat usmrcených za účelem eradikace nákazy zvířat, která jsou odstraněna v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/20094),
e)
vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty4), s výjimkou vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů určených ke spalování nebo skládkování nebo k využití v zařízenízařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování,
f)
látky, které jsou určeny k použití jako krmné suroviny podle čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/20095) a které nejsou tvořeny vedlejšími produkty živočišného původu a neobsahují je, a
g)
výrobky s ukončenou životností.
§ 3
Odpadové hospodářství a jeho hierarchie
(1)
Odpadovým hospodářstvímOdpadovým hospodářstvím se rozumí činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu, na nakládání s odpademnakládání s odpadem, na následnou péči o místo, kde je odpad trvale uložen, zprostředkování nakládání s odpadyzprostředkování nakládání s odpady a kontrola těchto činností.
(2)
Odpadové hospodářstvíOdpadové hospodářství je založeno na hierarchii odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství, podle níž je prioritou předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu, a nelze-li vzniku odpadu předejít, pak v následujícím pořadí jeho příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití, včetně energetického využití, a není-li možné ani to, jeho odstranění.
(3)
Výklad a použití tohoto zákona musí být v souladu s hierarchií odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství.
(4)
Při uplatňování hierarchie odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství se zohlední
a)
celý životní cyklus výrobků a materiálů, zejména s ohledem na snižování vlivů nakládání s odpadynakládání s odpady na životní prostředí a zdraví lidí,
b)
zásada předběžné opatrnosti a udržitelnosti,
c)
technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost,
d)
ochrana zdrojů, životního prostředí, zdraví lidí a hospodářské a sociální dopady a
e)
cíle, zásady a opatření Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky.
(5)
Od hierarchie odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství je možné se odchýlit v případě odpadů, u nichž je to při zohlednění celkových dopadů životního cyklu výrobků a materiálů zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s ohledem na nejlepší výsledek z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí.
§ 4
Odpad
(1)
Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje, má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.
(2)
Má se za to, že osoba má úmysl zbavit se movité věci, pokud tuto věc není možné používat k původnímu účelu.
(3)
Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže
a)
ji nepoužívá nebo ji není možné používat k původnímu účelu a tato věc současně ohrožuje životní prostředí,
b)
byla vyřazena nebo stažena na základě jiného právního předpisu6), nebo
c)
vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem nebyla výroba nebo získání této věci, ale není vedlejším produktem podle § 8 odst. 1.
(4)
V pochybnostech, zda je movitá věc odpadem, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo osoby, která prokáže právní zájem, nebo z moci úřední. Žádost podle věty první nelze podat, pokud je ve vztahu k téže movité věci vedeno řízení o přestupku nebo řízení o uložení opatření k nápravě, které vede Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“) nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností na základě podezření, že osoba nenakládá s věcí v souladu s tímto zákonem, zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
§ 5
Původce odpadu
(1)
Původcem odpadu se rozumí
a)
každý, při jehož činnosti vzniká odpad,
b)
právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí úpravu odpadůúpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadu, nebo
c)
obecobec od okamžiku, kdy osoba odloží odpad podle § 59 a 60 na místo obcíobcí k tomuto účelu určenému.
(2)
V případě, že odpad vzniká při činnosti více osob nebo při činnosti prováděné na základě smlouvy pro vlastníka věci, ze které se stane odpad, je původcem odpadu osoba, která fyzicky provádí činnost, při které odpad vzniká. Původcem odpadu je jiná osoba podle věty první, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy uzavřené mezi těmito osobami. Původce odpadu podle věty první nebo druhé se stává vlastníkem vzniklého odpadu nejpozději v okamžiku jeho vzniku.
(3)
V případě komunálních odpadůkomunálních odpadů a odpadů z obalů, s výjimkou odpadů z domácností, je původcem těchto odpadů vlastník nemovité věci, kde vznikají, pokud tak vyplývá z písemné smlouvy s osobou, která by byla původcem odpadu podle odstavce 1, a nejpozději v okamžiku vzniku odpadu se stává vlastníkem odpadu.
§ 6
Zařazování odpadu
(1)
Odpad se zařazuje do
a)
kategorie odpadu, a to jako nebezpečný odpad nebo jako ostatní odpad, a
b)
druhu odpadu vymezeného v Katalogu odpadů.
(2)
Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou Katalog odpadů a postup pro zařazování odpadu podle Katalogu odpadů.
§ 7
Nebezpečný odpad a ostatní odpad
(1)
Nebezpečný odpad je odpad, který
a)
vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3),
b)
se zařazuje do druhu odpadu, kterému je v Katalogu odpadů přiřazena kategorie nebezpečný odpad, nebo
c)
je smísen s některým z odpadů uvedených v písmenu b) nebo je jím znečištěn.
(2)
Nebezpečná vlastnost se přiřazuje odpadu na základě kritérií a limitních hodnot stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) a v případě nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze těchto předpisů Evropské unie pod označeními HP 9, HP 14 a HP 15 na základě doplňujících limitních hodnot a kritérií.
(3)
Ostatní odpad je odpad, který nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1. Směsný komunální odpadkomunální odpad se považuje za ostatní odpad, i když splňuje podmínky uvedené v odstavci 1.
(4)
Odpad uvedený v odstavci 1 písm. b) nebo c) nebo nebezpečný odpad po úpravě může být zařazen jako ostatní odpad, pouze pokud u něj byly vyloučeny nebezpečné vlastnosti hodnocením nebezpečných vlastností odpadu podle § 76.
(5)
Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou doplňující limitní hodnoty a kritéria pro nebezpečné vlastnosti odpadu uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 9, HP 14 a HP 15.
§ 8
Vedlejší produkt
(1)
Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, není odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud
a)
vzniká jako nedílná součást výroby,
b)
je její další využití zajištěno,
c)
je její další využití možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe,
d)
je její další využití v souladu s jinými právními předpisy7) nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie8) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
e)
jsou splněna kritéria pro jednotlivé materiály pro posouzení splnění podmínek podle písmen a) až d), pokud jsou stanovena prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie; splnění těchto kritérií je ověřeno vzorkovánímvzorkováním a zkoušením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie a je vypracována průvodní dokumentace v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(2)
Ministerstvo a Ministerstvo průmyslu a obchodu může stanovit vyhláškou
a)
kritéria pro posouzení splnění podmínek pro vedlejší produkt podle odstavce 1 písm. a) až d) pro jednotlivé materiály, která zahrnují
1.
konkrétní účel, ke kterému smí být vedlejší produkt využíván,
2.
povolený postup zpracování materiálu podle odstavce 1 písm. c) a
3.
kvalitativní kritéria, která zajistí, že nedojde k ohrožení životního prostředí a lidského zdraví,
b)
způsob ověření splnění kritérií podle odstavce 1 písm. e), včetně požadavků na vzorkovánívzorkování a zkoušení a
c)
náležitosti průvodní dokumentace podle odstavce 1 písm. e).
(3)
Každý držitel vedlejšího produktu, pro který byla zpracována průvodní dokumentace, je povinen jej předat další osobě s průvodní dokumentací.
Ukončení odpadového režimu
§ 9
(1)
Odpad, který byl předmětem recyklace nebo jiného využití a současně je vymezený přímo použitelným předpisem Evropské unie9) nebo prováděcím právním předpisem, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem, pokud
a)
splňuje kritéria stanovená přímo použitelným předpisem Evropské unie9) nebo prováděcím právním předpisem a splnění těchto kritérií je ověřeno vzorkovánímvzorkováním a zkoušením nebo jiným způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie nebo prováděcím právním předpisem,
b)
splňuje další technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky,
c)
splňuje požadavky jiných právních předpisů7) a jeho využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
d)
byla pro něj zpracována průvodní dokumentace.
(2)
Odpad, který byl předmětem některého ze způsobů využití a není vymezen přímo použitelným předpisem Evropské unie9) nebo prováděcím právním předpisem a současně se nejedná o odpad určený k dalšímu zpracování způsobem, pro který jsou stanoveny zvláštní technické požadavky a kritéria, přestane být odpadem v okamžiku stanoveném v povolení krajského úřadu podle § 10 odst. 1, pokud splní požadavky tohoto povolení, splnění těchto požadavků je ověřeno způsobem stanoveným v povolení a byla pro něj zpracována průvodní dokumentace, jejíž náležitosti stanoví ministerstvo a Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhláškou.
(3)
Odpad, který byl připraven k opětovnému použití, přestane být odpadem v okamžiku, kdy
a)
příprava k opětovnému použití proběhla v souladu s § 34 odst. 3,
b)
splňuje technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky,
c)
splňuje požadavky jiných právních předpisů7) a jeho využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
d)
pro něj byla zpracována průvodní dokumentace.
(4)
Odpad přestane být odpadem v okamžiku zpracování do výrobku v zařízeníchzařízeních vymezených v bodech 1 až 3 přílohy č. 4 k tomuto zákonu.
(5)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která předává movitou věc, která přestala být odpadem, s výjimkou věci, která přestala být odpadem podle odstavce 4, a věci vyrobené v zařízenízařízení vymezeném v bodě 11 přílohy č. 4 k tomuto zákonu, má povinnost předávat tuto věc s průvodní dokumentací.
(6)
Provozovatel zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady (dále jen „provozovatel zařízenízařízení“), ve kterém přestávají být movité věci odpadem, je povinen vést evidenci těchto věcí do okamžiku zahájení jejich přepravy z tohoto zařízenízařízení.
(7)
Ministerstvo a Ministerstvo průmyslu a obchodu může stanovit vyhláškou
a)
odpady, které přestávají být odpadem podle odstavce 1; těmito odpady mohou být pouze odpady, které mají povahu druhotné surovinydruhotné suroviny nebo výrobku, které se běžně využívají ke konkrétnímu účelu a pro které existuje trh nebo poptávka,
b)
okamžik, kdy odpad podle odstavce 1 přestává být odpadem,
c)
konkrétní účel, ke kterému smí být movitá věc, která přestane být odpadem podle odstavce 1, využívána,
d)
požadavky na odpady vstupující do procesu recyklace nebo využití, ze kterých vznikne odpad, který přestává být odpadem podle odstavce 1,
e)
postup zpracování odpaduzpracování odpadu v rámci procesu recyklace nebo využití podle odstavce 1,
f)
kvalitativní kritéria, která musí odpad splnit, aby přestal být odpadem podle odstavce 1; tato kritéria musí být stanovena tak, aby zajistila, že výsledná věc je využitelná ke konkrétnímu účelu, splňuje příslušné požadavky na výrobky a jejím využitím nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí,
g)
požadavky na vzorkovánívzorkování a zkoušení nebo jiný způsob ověření splnění požadavků podle odstavce 1 písm. a) a
h)
náležitosti průvodní dokumentace podle odstavce 1 písm. d), odstavce 3 písm. d) a odstavce 5.
§ 10
(1)
Krajský úřad na žádost žadatele o povolení provozu zařízenízařízení k využití odpaduvyužití odpadu povolí, že v zařízenízařízení může docházet k recyklaci nebo jinému využití odpaduvyužití odpadu, kterým přestává být daný odpad odpadem, pokud se nejedná o odpad vymezený podle § 9 odst. 1 a žadatel prokáže, že výsledná věc
a)
se běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti,
b)
je věcí, pro kterou existuje trh nebo poptávka,
c)
splňuje technické požadavky pro konkrétní účely, pokud byly stanoveny jinými právními předpisy nebo technickými normami použitelnými na výrobky, a
d)
splňuje požadavky jiných právních předpisů7) a její využití nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí.
(2)
Povolení podle odstavce 1 je součástí povolení provozu zařízenízařízení k využití odpaduvyužití odpadu podle § 21 odst. 2.
(3)
Krajský úřad v rozhodnutí podle odstavce 1 vymezí
a)
odpad, který přestává být odpadem,
b)
konkrétní účel, pro který movitá věc přestává být odpadem,
c)
požadavky na odpad vstupující do procesu recyklace nebo jiného využití, ze kterých vznikne odpad, který přestává být odpadem,
d)
postup zpracování odpaduzpracování odpadu,
e)
kvalitativní kritéria, která musí odpad splnit, aby přestal být odpadem; tato kritéria musí být stanovena tak, aby zajistila, že movitá věc je využitelná ke konkrétnímu účelu, splňuje příslušné požadavky na výrobky a nedojde k ohrožení životního prostředí a zdraví lidí,
f)
způsob ověření splnění požadavků podle písmene e), včetně doplňujících požadavků na vzorkovánívzorkování a zkoušení, a
g)
okamžik, kdy odpad přestane být odpadem.
(4)
Žadatel navrhne parametry podle odstavce 3 v žádosti podle odstavce 1 nebo v návrhu provozního řádu zařízenízařízení.
(5)
Žadatel připojí k žádosti podle odstavce 1 vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, zda se výsledná věc běžně využívá ke konkrétnímu účelu uvedenému v jeho žádosti, zda pro ni existuje trh nebo poptávka a zda splňuje pravidla pro uvádění výrobků na trh, a závazné stanovisko krajské hygienické stanice z hlediska dopadů na zdraví lidí a hodnocení zdravotních rizik. Závazné stanovisko a vyjádření se nevyžadují, pokud žadatel k žádosti podle odstavce 1 připojí pravomocné rozhodnutí, jímž mu byla povolena recyklace nebo jiné využití odpaduvyužití odpadu podle odstavce 1 pro stejný druh odpadu vstupující do procesu recyklace nebo jiného využití, stejný postup zpracování, stejnou výslednou věc a stejný následný způsob využití výsledné věci.
(6)
Krajský úřad zruší nebo změní povolení podle odstavce 1, pokud
a)
dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení, nebo
b)
výsledná věc přestane splňovat podmínky podle odstavce 1.
(7)
V řízení o změně nebo zrušení povolení podle odstavce 1 si krajský úřad vyžádá vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu, a pokud se změna povolení nebo důvod zrušení povolení týkají oblastí ochrany veřejného zdraví, také závazné stanovisko krajské hygienické stanice z hlediska dopadů na zdraví lidí a hodnocení zdravotních rizik.
§ 11
Vymezení některých dalších pojmů
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
předcházením vzniku odpadupředcházením vzniku odpadu opatření přijatá předtím, než se movitá věc stane odpadem, která omezují nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a zdraví lidí, omezují obsah nebezpečných látek v materiálech a výrobcích nebo omezují množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo jejich částí k původnímu účelu nebo prodloužením životnosti výrobků,
b)
opětovným použitím postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny,
c)
nakládáním s odpademnakládáním s odpadem soustřeďování odpadusoustřeďování odpadu, shromažďování odpadu, skladování odpaduskladování odpadu, sběr odpadusběr odpadu, úprava odpaduúprava odpadu, využití odpaduvyužití odpadu, odstranění odpaduodstranění odpadu, obchodování s odpademobchodování s odpadem nebo přeprava odpadu,
d)
soustřeďováním odpadusoustřeďováním odpadu umístění odpadu v prostoru, včetně prvotního třídění pro účely odděleného soustřeďování a dočasného uložení odpadu v daném místě,
e)
odděleným soustřeďováním odpaduodděleným soustřeďováním odpadu soustřeďování odpadůsoustřeďování odpadů, kdy jsou jednotlivé odpady roztříděny podle druhu, kategorie a materiálů odpadu s cílem usnadnit jejich následující zpracování,
f)
sběrem odpadusběrem odpadu soustřeďování odpadůsoustřeďování odpadů právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou od jiných osob pro účely předání do zařízenízařízení ke zpracování odpaduzpracování odpadu, pokud uložení odpadu v zařízenízařízení ke sběru odpadůsběru odpadů nepřesáhne dobu 9 měsíců,
g)
zpracováním odpaduzpracováním odpadu využití odpaduvyužití odpadu nebo odstranění odpaduodstranění odpadu zahrnující i úpravu před jeho využitím nebo odstraněním,
h)
úpravou odpaduúpravou odpadu každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů, včetně jejich třídění, za účelem snížení jejich objemu, snížení jejich nebezpečných vlastností nebo umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití nebo odstranění, přičemž odpad po úpravě zůstane vždy odpadem,
i)
využitím odpaduvyužitím odpadu činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu připraven tak, že naplní podmínky stanovené v § 9 nebo 10 a přestane být odpadem; způsoby využití odpaduvyužití odpadu jsou uvedeny v příloze č. 5 k tomuto zákonu,
j)
energetickým využitím odpaduenergetickým využitím odpadu použití odpadu způsobem obdobným jako palivo za účelem využití jeho energetického obsahu nebo jiným způsobem k výrobě energie,
k)
materiálovým využitím odpadumateriálovým využitím odpadu jakýkoliv způsob využití odpadůvyužití odpadů zahrnující přípravu k opětovnému použití, recyklaci a zasypávánízasypávání, s výjimkou energetického využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jiné prostředky k výrobě energie,
l)
recyklací odpadurecyklací odpadu způsob využití odpaduvyužití odpadu, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely; recyklace odpadurecyklace odpadu zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál,
m)
přípravou k opětovnému použití způsob využití odpadůvyužití odpadů zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu, která zaručí, že je výrobky nebo jejich části možné bez dalšího zpracování opětovně používat,
n)
skladováním odpaduskladováním odpadu uložení odpadů v zařízenízařízení k tomu určeném po dobu nejdéle 1 roku před jejich odstraněním nebo po dobu nejdéle 3 let před jejich využitím,
o)
odstraněním odpaduodstraněním odpadu činnost, která není využitím odpadůvyužitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; způsoby odstranění odpaduodstranění odpadu jsou uvedeny v příloze č. 6 k tomuto zákonu,
p)
obchodováním s odpadyobchodováním s odpady nákup a prodej odpadů na vlastní odpovědnost právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně situace, kdy tyto osoby nemají odpad fyzicky v držení,
q)
zařízenímzařízením technická jednotka, pozemek, stavba nebo část stavby,
r)
zařízenímzařízením určeným pro nakládání s odpadynakládání s odpady
1.
zařízenízařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpaduodstranění odpadu, v kterém probíhá činnost vymezená v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu a provozované na základě povolení podle § 21 odst. 2,
2.
zařízenízařízení k využití odpaduvyužití odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu, které je provozováno na základě výjimky podle § 21 odst. 3 a jehož zahájení provozu bylo ohlášeno podle § 95 odst. 1, nebo
3.
malé zařízenímalé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst. 2,
s)
mobilním zařízenímmobilním zařízením zařízenízařízení určené pro nakládání s odpadynakládání s odpady schopné samostatného pohybu a funkce, které přemístěním tuto svou funkci neztratí,
t)
zprostředkováním nakládání s odpadyzprostředkováním nakládání s odpady zajišťování využití nebo odstranění odpaduodstranění odpadu jménem jiných osob, včetně případů, kdy nemá právnická nebo podnikající fyzická osoba zprostředkovávající nakládání s odpadynakládání s odpady (dále jen „zprostředkovatel“) tyto odpady fyzicky v držení,
u)
vzorkovánímvzorkováním soubor činností vedoucích k odběru vzorků a dokumentace těchto činností,
v)
zasypávánímzasypáváním jakýkoli způsob využití, při němž je vhodný ostatní odpad použit pro účely rekultivace vytěžených oblastí nebo pro technické účely při terénních úpravách.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
komunálním odpademkomunálním odpadem směsný a tříděný odpad z domácností, zejména papír a lepenka, sklo, kovy, plasty, biologický odpadbiologický odpad, dřevo, textil, obaly, odpadní elektrická a elektronická zařízenízařízení, odpadní baterie a akumulátory, a objemný odpad, zejména matrace a nábytek, a dále směsný odpad a tříděný odpad z jiných zdrojů, pokud je co do povahy a složení podobný odpadu z domácností; komunální odpadkomunální odpad nezahrnuje odpad z výroby, zemědělství, lesnictví, rybolovu, septiků, kanalizační sítě a čistíren odpadních vod, včetně kalů, vozidla na konci životnosti ani stavební a demoliční odpadstavební a demoliční odpad,
b)
biologicky rozložitelným odpadem odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu,
c)
biologicky rozložitelným komunálním odpademkomunálním odpadem biologicky rozložitelný odpad obsažený v komunálním odpadukomunálním odpadu,
d)
biologickým odpadembiologickým odpadem biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinový a kuchyňský odpad z domácností, kanceláří, restaurací, velkoobchodu, jídelen, stravovacích nebo maloobchodních zařízenízařízení a srovnatelný odpad ze zařízenízařízení potravinářského průmyslu,
e)
malým zařízenímmalým zařízením zařízenízařízení pro úpravu a využití biologicky rozložitelného odpadu, které zpracovává biologicky rozložitelný odpad pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 20 tun, pokud celkové roční množství zpracovaného biologicky rozložitelného odpadu nepřekračuje 150 tun,
f)
dopravcem odpadudopravcem odpadu právnická nebo podnikající fyzická osoba provozující dopravu pro cizí potřeby, která přepravuje odpad, jehož není původcem, a současně tento odpad nepřepravuje do svého nebo ze svého zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady,
g)
skládkou zařízenískládkou zařízení pro odstranění odpadůodstranění odpadů pomocí jejich řízeného povrchového nebo podpovrchového ukládání,
h)
druhotnou surovinoudruhotnou surovinou materiály mající zejména charakter vedlejších produktů nebo upravených odpadů, které přestaly být odpadem poté, co splnily podmínky a kritéria, pokud jsou stanovena, materiálů získaných z výrobků podléhajících zpětnému odběru podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, materiálů z dalších výrobků využitelných pro další zpracování, včetně nespotřebovaných vstupních surovin, materiálů předávaných k novému využití; druhotná surovinadruhotná surovina slouží jako vstup pro výrobu a nahrazuje prvotní surovinu,
i)
sedimentemsedimentem materiál vytěžený z vodních nádrží, vodních ploch, rybníků a koryt vodních toků vzniklý převážně usazováním erodovaných půdních částic, s výjimkou materiálu, který byl těžen jako říční materiál podle vodního zákona,
j)
stavebním a demoličním odpademstavebním a demoličním odpadem odpad vznikající při stavebních a demoličních činnostech,
k)
potravinovým odpadempotravinovým odpadem potraviny podle čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/200210), které se staly odpadem,
l)
nezákonně soustředěným odpadem odpad soustředěný mimo zařízenízařízení určené pro nakládání s odpadynakládání s odpady, nejde-li o shromažďování odpadu.
(3)
Shromažďováním odpadu se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
soustřeďování odpadusoustřeďování odpadu v místě jeho vzniku, pokud uložení odpadu v místě shromažďování nepřesáhne dobu 1 roku,
b)
soustřeďování ostatních odpadů, kdy je na shromažďovací místo původcem odpadu přepraven ostatní odpad, který vznikl na jednom místě mimo provozovnu původce odpadu v množství nejvýše 20 tun, pokud je přepraven neprodleně po jeho vzniku do vhodné provozovny původce odpadu,
c)
soustřeďování odpadusoustřeďování odpadu na místech určených obcíobcí podle § 59 odst. 2 a 5, nebo
d)
soustřeďování odpadusoustřeďování odpadu v rámci činnosti Ministerstva obrany nebo jím zřízené příspěvkové organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu podle zákona o zajišťování obrany České republiky i v případě, že je odpad přepraven do jejich jiné provozovny, než v které vznikl.
§ 12
Předcházení vzniku odpadu
(1)
Každý je povinen při své činnosti předcházet vzniku odpadu, omezovat jeho množství a nebezpečné vlastnosti.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která vyrábí výrobky, je povinna zabezpečit, aby vývoj a výroba těchto výrobků omezily vznik odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů, a pokud není možné vzniku odpadu z těchto výrobků zabránit, je povinna zabezpečit, aby bylo možné dosáhnout co nejvyšší míry využití těchto odpadů v souladu s hierarchií odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství.
(3)
Každý může kompostovat biologicky rozložitelný materiál vznikající při jeho činnosti jako předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu, pokud vzniklý kompostkompost použije v rámci své činnosti nebo jej předá v souladu se zákonem o hnojivech a pokud během kompostování nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. Právnická nebo podnikající fyzická osoba musí řídit kompostování tak, aby byl zajištěn aerobní mikrobiální rozklad organické hmoty bez vzniku zápachu nebo emisí metanu. Kompostování biologického materiálu živočišného původu smí být prováděno pouze v zařízenízařízení splňujícím požadavky na zpracování vedlejších produktů živočišného původu4). KompostKompost, který osoba nepoužije v rámci své činnosti nebo jej nepředá v souladu se zákonem o hnojivech, je odpadem. Jiné výstupy z kompostování jsou odpadem.
(4)
Movitá věc, kterou je možné v souladu s jinými právními předpisy používat k původnímu účelu, se nestává odpadem, pokud ji tato osoba předá k opětovnému použití, a to buď přímo, nebo prostřednictvím jiné osoby.
(5)
Platí, že movitá věc, kterou osoba předala na místo určené obcíobcí a kterou je možné v souladu s jinými právními předpisy používat k původnímu účelu, se nestala odpadem, pokud byla předána k opětovnému použití.
ČÁST DRUHÁ
NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
HLAVA I
VŠEOBECNÉ POVINNOSTI
§ 13
Obecné povinnosti při nakládání s odpady
(1)
Každý je povinen
a)
nakládat s odpadem pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a jinými právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí a zdraví lidí pro daný druh a kategorii odpadu; při nakládání s odpadynakládání s odpady nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí,
b)
nakládat s odpadem pouze v zařízenízařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu, s výjimkou shromažďování odpadu, přepravy odpadu, obchodování s odpademobchodování s odpadem a nakládání se vzorky odpadu,
c)
soustřeďovat odpady odděleně,
d)
nakládat s odpadem tak, aby jej zabezpečil před odcizením nebo únikem nebo aby nedošlo k jeho znehodnocení, které by zhoršilo možnost nakládání s daným odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství, do okamžiku, kdy jej sám zpracuje, pokud je provozovatelem zařízenízařízení, nebo do okamžiku předání podle písmene e) a
e)
odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem, předat, s výjimkou předání odpadu v rámci školního sběru nebo předání nezbytného množství vzorků odpadu k rozborům, zkouškám nebo analýzám pro účely vědy, výzkumu a vývoje, zjištění přijatelnosti odpadu do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady, zařazení odpadu do kategorie, hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a dalším rozborům a zkouškám nezbytným pro zajištění nakládání s odpadynakládání s odpady v souladu s právními předpisy, v souladu s hierarchií odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství
1.
přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadudopravce odpadu pouze do zařízenízařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu nebo za podmínek podle § 16 odst. 3 do dopravního prostředku provozovatele takového zařízenízařízení,
2.
obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, popřípadě dopravci odpadudopravci odpadu určenému tímto obchodníkem, nebo
3.
na místo určené obcíobcí podle § 59 odst. 2 a 5.
(2)
Převzít odpad jsou, s výjimkou převzetí nezbytného množství vzorků odpadu k rozborům, zkouškám nebo analýzám pro účely vědy, výzkumu a vývoje, k zjištění přijatelnosti odpadu do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady, k zařazení odpadu do kategorie, k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a dalším rozborům a zkouškám nezbytným pro zajištění nakládání s odpadynakládání s odpady v souladu s právními předpisy, oprávněni
a)
provozovatel zařízenízařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu,
b)
obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu,
c)
obecobec za podmínek stanovených v § 59, nebo
d)
právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízenízařízení nebo vysoká škola (dále jen „škola“) za podmínek stanovených v § 20.
(3)
Na jednotky požární ochrany a právnické a podnikající fyzické osoby, které jsou jinými právními předpisy určeny k řešení havárií a zdolávání požárů, se při této činnosti nevztahují povinnosti podle tohoto zákona, s výjimkou odstavce 1 písm. e).
§ 14
Nakládání s nezákonně soustředěným odpadem
(1)
Vlastník odpadu má povinnost předat nezákonně soustředěný odpad
a)
do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady,
b)
za podmínek podle § 16 odst. 3 do dopravního prostředku provozovatele zařízenízařízení, nebo
c)
obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, s výjimkou vlastníka odpadu, který je fyzickou osobou.
(2)
Pokud se vlastník pozemku dozví o nezákonně soustředěném odpadu na svém pozemku, je povinen oznámit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu je odpad soustředěn.
(3)
Pokud se obecní úřad obceobce s rozšířenou působností dozví, že se v jeho správním obvodu nachází nezákonně soustředěný odpad, neprodleně se pokusí zjistit jeho vlastníka.
(4)
Pokud není možné zjistit osobu, která je za odpad odpovědná nebo taková osoba zemřela nebo zanikla, aniž by její povinnosti ve vztahu k tomuto odpadu přešly na jinou osobu, vyzve obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vlastníka pozemku k odklizení odpadu a jeho předání do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy. V odůvodněných případech může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností stanovit lhůtu k odklizení odpadu a jeho předání do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady delší. ObecObec, na jejímž území se odpad nachází, může vlastníkovi pozemku poskytnout součinnost při odklízení odpadu a jeho předání do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady.
(5)
Pokud vlastník pozemku nezajistí odklizení odpadu a předání odpadu do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady do 30 dnů ode dne doručení výzvy nebo v delší lhůtě stanovené ve výzvě, může obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
uložit vlastníkovi pozemku, aby na vlastní náklady zabezpečil místo, kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu,
b)
zabezpečit odpad, který ohrožuje životní prostředí, před únikem škodlivin do okolního prostředí, nebo
c)
nezákonně soustředěný odpad odklidit a předat do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady.
(6)
Vlastník pozemku nemusí splnit povinnost uloženou podle odstavce 5 písm. a), pokud odpad na vlastní náklady předá do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, kterým je mu taková povinnost uložena. Pokud obecní úřad obceobce s rozšířenou působností postupuje podle odstavce 5 písm. b) nebo c), je osoba pověřená obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností oprávněna vstoupit na pozemek na dobu nezbytnou k zabezpečení nebo odklizení odpadu a vlastník nebo uživatel tohoto pozemku je povinen vstup osobě pověřené obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností umožnit a strpět zabezpečení nebo odklizení odpadu.
HLAVA II
POVINNOSTI PŮVODCE ODPADU A PROVOZOVATELE ZAŘÍZENÍ
§ 15
Povinnosti původce odpadu
(1)
Na nepodnikající fyzickou osobu, která je původcem odpadu, se vztahují pouze ty povinnosti původce odpadu stanovené v tomto zákoně, u kterých je tak výslovně uvedeno.
(2)
Původce odpadu je povinen
a)
zařadit odpad podle druhu a kategorie a nakládat s ním podle jeho skutečných vlastností,
b)
prokázat orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, že předal odpad, který produkuje, v odpovídajícím množství v souladu s § 13 odst. 1 písm. e); v případě stavebního a demoličního odpadustavebního a demoličního odpadu se tato povinnost vztahuje i na nepodnikající fyzické osoby, s výjimkou případu, kdy množství produkovaného stavebního a demoličního odpadustavebního a demoličního odpadu odpovídá množství stavebního a demoličního odpadustavebního a demoličního odpadu, který může nepodnikající fyzická osoba předat podle § 59 obciobci,
c)
v případě komunálního odpadukomunálního odpadu, který běžně produkuje, a stavebního a demoličního odpadustavebního a demoličního odpadu, které sám nezpracuje, mít jejich předání podle § 13 odst. 1 písm. e) v odpovídajícím množství zajištěno písemnou smlouvou před jejich vznikem; v případě stavebních a demoličních odpadůstavebních a demoličních odpadů se tato povinnost vztahuje i na nepodnikající fyzické osoby, s výjimkou případu, kdy množství produkovaných stavebních a demoličních odpadůstavebních a demoličních odpadů odpovídá množství stavebních a demoličních odpadůstavebních a demoličních odpadů, které může fyzická nepodnikající osoba předat podle § 59 obciobci,
d)
s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady spolu s odpadem předat provozovateli zařízenízařízení nebo obchodníkovi s odpady údaje o své osobě a údaje o odpadu nezbytné pro zjištění, zda smí být s daným odpadem v zařízenízařízení nakládáno nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít; tyto údaje mohou být nahrazeny základním popisem odpadu,
e)
v případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů nebo k zasypávánízasypávání předat údaje podle písmene d) formou základního popisu odpadu; v případě první z opakovaných dodávek odpadu je součástí základního popisu odpadu stanovení kritických ukazatelů, o nichž je původce odpadu povinen v případě opakovaných dodávek předávat informace; na základě dohody s původcem odpadu může zajistit zpracování základního popisu odpadu provozovatel zařízenízařízení, do kterého je odpad předáván, nebo zprostředkovatel, za zpracování základního popisu však odpovídá původce odpadu a
f)
při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby dodržet postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpadystavebními a demoličními odpady tak, aby byla zajištěna nejvyšší možná míra jejich opětovného použití a recyklace.
(3)
Původce odpadu je před ukončením činnosti provozovny povinen předat odpady soustředěné v provozovně do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady.
(4)
Pokud původce odpadu nepředá odpad soustředěný v provozovně do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady do 60 dnů od ukončení činnosti v provozovně, má povinnost předat odpad do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady vedle původce odpadu také vlastník nemovité věci, která byla provozovnou původce odpadu, a kde jsou odpady soustředěny. Vlastník nemovité věci je povinen splnit tuto povinnost nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Původce odpadu je povinen uhradit vlastníkovi nemovité věci účelně vynaložené náklady spojené s předáním odpadu do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
rozsah údajů o původci odpadu a o odpadu předávaných podle odstavce 2 písm. d),
b)
obsahové náležitosti základního popisu odpadu podle odstavce 2 písm. e) včetně požadavků na stanovování kritických ukazatelů a četnost jejich sledování a
c)
postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpadystavebními a demoličními odpady při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby podle odstavce 2 písm. f).
§ 16
Provozovatel zařízení
(1)
Provozovatel zařízenízařízení má od okamžiku převzetí odpadu do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady podle § 17 odst. 1 písm. b) a c) ve vztahu k tomuto odpadu všechny povinnosti provozovatele zařízenízařízení stanovené tímto zákonem a stává se jeho vlastníkem.
(2)
Provozovatel zařízenízařízení ke skladování odpaduskladování odpadu před využitím, úpravě před využitím nebo k využití odpaduvyužití odpadu a osoba, která předává odpad do jeho zařízenízařízení, mohou uzavřít písemnou smlouvu, že odpad zůstává ve vlastnictví této osoby. Tento odpad musí být při nakládání v zařízenízařízení identifikovatelný a musí s ním být nakládáno odděleně. Na výstupu ze zařízenízařízení smí provozovatel zařízenízařízení tento odpad předat pouze do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady, které určí vlastník odpadu.
(3)
V případě, že přepravu odpadu do svého zařízenízařízení zajišťuje provozovatel zařízenízařízení a při nakládce je provedeno převzetí odpadu podle § 17 odst. 1 písm. b) a c), může se provozovatel zařízenízařízení stát na základě smlouvy vlastníkem odpadu okamžikem zahájení přepravy. V takovém případě má všechny povinnosti provozovatele zařízenízařízení ve vztahu k tomuto odpadu stanovené tímto zákonem od okamžiku zahájení přepravy.
Povinnosti provozovatele zařízení
§ 17
(1)
Provozovatel zařízenízařízení je povinen
a)
provozovat zařízenízařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpaduodstranění odpadu v souladu s povolením podle § 21 odst. 2,
b)
při převzetí odpadu, s výjimkou odpadu, jehož vlastníkem byl už před převzetím,
1.
zaznamenat údaje o odpadu a předávající osobě a provozovně nebo zařízenízařízení určeném pro nakládání s odpadynakládání s odpady, ze kterých je odpad předáván tak, aby mohla být vedena průběžná evidence odpadu a prováděno ohlašování,
2.
odpad zvážit a provést jeho vizuální kontrolu,
3.
ověřit zařazení odpadu podle druhu a kategorie, s výjimkou převzetí od nepodnikající fyzické osoby,
4.
zařadit odpad podle druhu a kategorie v případě, že ho přebírá od nepodnikající fyzické osoby, a
5.
v případě, že není k převzetí daného druhu nebo kategorie odpadu oprávněn, odmítnout převzetí odpadu do zařízenízařízení,
c)
při převzetí odpadu, s výjimkou odpadu, jehož vlastníkem byl už před převzetím, vydat osobě, od které odpad do zařízenízařízení převzal, potvrzení o množství, druhu a kategorii předaného odpadu, včetně uvedení identifikačního čísla zařízenízařízení,
d)
předat s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpad obchodníkovi s odpady nebo dalšímu provozovateli zařízenízařízení vždy s údaji o zařízenízařízení, ze kterého odpady předává, a s údaji nezbytnými k posouzení, zda smí být odpad do zařízenízařízení přijat nebo zda smí obchodník s odpady takový odpad převzít, a v případě odpadu určeného k uložení na skládce odpadů nebo k zasypávánízasypávání dále se základním popisem odpadu; v případě opakovaných dodávek odpadu určeného k uložení na skládce nebo k zasypávánízasypávání je povinen předat informace o kritických ukazatelích v četnosti a rozsahu podle § 15 odst. 2 písm. e),
e)
oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému krajskému úřadu a krajské hygienické stanici nepříznivé vlivy nakládání s odpademnakládání s odpadem na zdraví lidí nebo životní prostředí, které jsou v rozporu s vlivy popsanými v provozním řádu zařízenízařízení nebo vlivy, které překračují limity znečišťování stanovené jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí, a oznámit opatření přijatá k zamezení těchto nepříznivých vlivů,
f)
pokud v zařízenízařízení nenakládá pouze s jím produkovanými odpady, zveřejnit seznam druhů odpadů, které smí být do zařízenízařízení přijaty,
g)
v případě mobilního zařízenímobilního zařízení k využití odpaduvyužití odpadu písemně oznámit provoz zařízenízařízení před jeho zahájením příslušnému krajskému úřadu, krajské hygienické stanici a obecnímu úřadu obceobce, na jejímž území bude zařízenízařízení provozováno,
h)
v případě, že přebírá komunální odpadykomunální odpady od fyzických osob, oznámit obciobci, na jejímž území odpad vznikl, do 15. ledna druh a množství převzatého odpadu za předchozí kalendářní rok a
i)
vést provozní deník.
(2)
Provozovatel zařízenízařízení je povinen před ukončením provozu zařízenízařízení nebo v případě zrušení povolení provozu zařízenízařízení podle § 25 odst. 1 nebo 2 do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o zrušení povolení provozu předat odpady soustředěné v zařízenízařízení do jiného zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady. Do uplynutí lhůty podle věty první se nejedná o nezákonně soustředěný odpad.
(3)
Pokud provozovatel zařízenízařízení nesplní povinnost podle odstavce 2, má povinnost předat odpady do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady vedle provozovatele zařízenízařízení také vlastník nemovité věci, která byla zařízenímzařízením určeným pro nakládání s odpadynakládání s odpady, a kde jsou odpady soustředěny. Vlastník nemovité věci je povinen tuto povinnost splnit nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy jej k tomu vyzve inspekce, krajský úřad nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností. Provozovatel zařízenízařízení je povinen uhradit vlastníkovi nemovité věci účelně vynaložené náklady spojené s předáním odpadů do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
rozsah a způsob zaznamenání údajů podle odstavce 1 písm. b) bodu 1,
b)
rozsah údajů předávaných podle odstavce 1 písm. d),
c)
rozsah a způsob oznamování podle odstavce 1 písm. g) a h) a
d)
náležitosti provozního deníku zařízenízařízení podle typu zařízenízařízení podle odstavce 1 písm. i).
§ 18
(1)
Provozovatel zařízenízařízení je při převzetí kovového odpadu stanoveného vyhláškou ministerstva povinen zaznamenat kromě údajů podle § 17 odst. 1 písm. b) bodu 1 rovněž pravdivé údaje o fyzické osoběúdaje o fyzické osobě, která fyzicky předala odpad do zařízenízařízení, vést průběžnou evidenci těchto údajů a tuto evidenci uchovávat po dobu 5 let od převzetí odpadu; za účelem splnění této povinnosti je provozovatel zařízenízařízení oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkaz totožnosti této fyzické osoby. Podle věty první se nepostupuje, pokud je odpad přebírán z jiného zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady.
(2)
Původce odpadu, včetně nepodnikajících fyzických osob, nesmí odpad podle odstavce 1 předávat do mobilního zařízenímobilního zařízení ke sběru, úpravě nebo využití odpaduvyužití odpadu; provozovatel takového zařízenízařízení nesmí odpad podle odstavce 1 převzít. Zákaz podle věty první se nevztahuje na odpad, jehož původcem je obecobec.
(3)
Údaji o fyzické osoběÚdaji o fyzické osobě, které je provozovatel povinen zaznamenat podle odstavce 1, se rozumí jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu a číslo průkazu totožnosti.
(4)
Pokud provozovatel zařízenízařízení přebírá odpad, který má povahu strojního zařízenízařízení nebo obecně prospěšného zařízenízařízení, uměleckého díla nebo pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je povinen zaznamenat jako údaje o odpadu podle § 17 odst. 1 písm. b) také stručný popis těchto předmětů umožňující dodatečnou identifikaci a doplnit jej uvedením písmen, číslic, popřípadě dalších symbolů, které se nacházejí na těchto předmětech.
(5)
Bez zaznamenání údajů podle odstavců 3 a 4 nesmí provozovatel zařízenízařízení odpad převzít.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidence o osobách a odpadech podle odstavce 1.
§ 19
(1)
Převzaté kovové odpady, které mají povahu strojního zařízenízařízení, obecně prospěšná zařízenízařízení, umělecká díla nebo pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich části nesmí provozovatel zařízenízařízení po dobu 48 hodin od jejich převzetí rozebírat, jinak pozměňovat nebo předávat dalším osobám.
(2)
Provozovatel zařízenízařízení nesmí poskytnout úplatu za převzetí kovových odpadů stanovených vyhláškou ministerstva od nepodnikajících fyzických osob.
(3)
Provozovatel zařízenízařízení smí za přebíraný kovový odpad stanovený vyhláškou ministerstva poskytnout úplatu pouze převodem peněžních prostředků prostřednictvím osoby oprávněné poskytovat platební služby nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu. O uskutečněných platbách je povinen vést evidenci.
(4)
Provozovatel zařízenízařízení je povinen v případě, že do zařízenízařízení přebírá kovový odpad stanovený vyhláškou ministerstva od původce odpadu, pokud tento odpad nepřebírá z jiného zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady,
a)
sledovat prostor zařízenízařízení kamerovým systémem, uchovávat záznam z kamerového systému po dobu 30 dnů a na vyžádání tento záznam poskytnout orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona a
b)
každoročně proškolit všechny pracovníky, kteří vykonávají obsluhu zařízenízařízení, pro získání potřebných znalostí, dovedností a postupů pro plnění povinností při přebírání odpadů stanovených tímto zákonem a vyhláškou ministerstva, o tomto školení pořídit písemný záznam a tento záznam uchovávat po dobu 5 let od provedení školení.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
rozsah a způsob vedení evidence plateb podle odstavce 3 a
b)
rozsah sledování, technické požadavky na kamerový systém a požadavky na uchování záznamu.
§ 20
Školní sběr
(1)
Škola může od žáků nebo studentů přebírat odpady papíru, plastů a kovů z domácností. V tomto případě se na školy nevztahují povinnosti provozovatele zařízenízařízení.
(2)
Škola se okamžikem převzetí odpadu v rámci školního sběru stává jeho vlastníkem a obecobec, na jejímž území se škola nachází, jeho původcem.
(3)
Škola plní ve vztahu k převzatým odpadům všechny povinnosti původce odpadu, s výjimkou povinnosti podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpadynakládání s odpady.
(4)
Na obecobec se ve vztahu k odpadu převzatému v rámci školního sběru nevztahují povinnosti původce odpadu, s výjimkou povinnosti podání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpadynakládání s odpady.
(5)
Škola předá do 15. ledna obciobci, na jejímž území se nachází, údaje o hmotnosti převzatých druhů odpadů a zařízeníchzařízeních určeným pro nakládání s odpadynakládání s odpady, kterým převzaté odpady předala, za předchozí kalendářní rok.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob předání údajů podle odstavce 5.
HLAVA III
PROVOZ ZAŘÍZENÍ URČENÝCH PRO NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A POVOLENÍ K OBCHODOVÁNÍ S ODPADY
§ 21
Provoz zařízení určených pro nakládání s odpady
(1)
ZařízeníZařízení určené pro nakládání s odpadynakládání s odpady smí provozovat právnická nebo podnikající fyzická osoba se sídlem nebo s odštěpným závodem na území České republiky.
(2)
ZařízeníZařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpaduodstranění odpadu smí být provozováno pouze na základě povolení provozu zařízenízařízení vydaného krajským úřadem. Obsahové náležitosti žádosti o povolení provozu zařízenízařízení a povolení provozu zařízenízařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu. Žádost o povolení provozu zařízenízařízení, které vyžaduje povolení podle stavebního zákona, lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona.
(3)
ZařízeníZařízení k využití nebo skladování odpaduskladování odpadu vymezené v příloze č. 4 k tomuto zákonu a malé zařízenímalé zařízení smí být za splnění podmínek stanovených tímto zákonem provozována bez povolení provozu zařízenízařízení podle odstavce 2.
§ 22
Povolení provozu zařízení
(1)
Povolení provozu zařízenízařízení se vydává pro typy činností vymezené v Katalogu činností v příloze č. 2 k tomuto zákonu. Nedílnou součástí povolení provozu zařízenízařízení je provozní řád zařízenízařízení. Povolení provozu zařízenízařízení se vydává na dobu neurčitou, s výjimkou mobilních zařízenímobilních zařízení, kterým se povolení vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 6 let. Pokud provozovatel mobilního zařízenímobilního zařízení požádá o prodloužení nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo povolení vydáno, povolení nezaniká, dokud nebude o žádosti pravomocně rozhodnuto.
(2)
S výjimkou mobilních zařízenímobilních zařízení je účastníkem řízení o vydání povolení provozu zařízenízařízení též obecobec, na jejímž území má být zařízenízařízení podle § 21 odst. 2 provozováno, a obecobec, jejíž životní prostředí může být provozem takového zařízenízařízení přímo dotčeno.
(3)
Žadatel k žádosti o vydání povolení provozu zařízenízařízení připojí závazné stanovisko krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice posoudí tuto žádost z hlediska dopadů na zdraví lidí a zhodnotí zdravotní rizika.
(4)
Pokud podmínky provozu zařízenízařízení podle § 21 odst. 2 vymezené v žádosti nejsou dostatečné pro zajištění ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí, může krajský úřad stanovit v povolení další podmínky, které dostatečnou ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí zajistí.
(5)
Povolení provozu zařízenízařízení je vykonatelné až dnem nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí, povolení k předčasnému užívání stavby, povolení ke zkušebnímu provozu nebo povolení ke změně v užívání stavby, pokud jsou podle stavebního zákona vyžadována.
(6)
Bez povolení provozu zařízenízařízení nelze, s výjimkou zařízenízařízení podle § 21 odst. 3, vydat kolaudační rozhodnutí, povolení k předčasnému užívání stavby, povolení ke zkušebnímu provozu a povolení ke změně v užívání stavby podle stavebního zákona pro stavby určené ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadůodstranění odpadů.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti provozního řádu zařízenízařízení podle § 21 odst. 2 podle typu činnosti.
§ 23
Revize povolení provozu zařízení
(1)
Provozovatel zařízenízařízení, s výjimkou provozovatele mobilního zařízenímobilního zařízení, je povinen provést revizi povolení provozu zařízenízařízení, včetně provozního řádu, z hlediska jeho aktuálnosti a úplnosti a předložit krajskému úřadu zprávu o provedené revizi povolení provozu zařízenízařízení (dále jen „zpráva o revizi“) ke schválení, a to ve lhůtě 6 let ode dne nabytí právní moci povolení provozu zařízenízařízení, jeho poslední změny nebo rozhodnutí o schválení poslední zprávy o revizi. V případě, že zprávu ve stanovené lhůtě krajskému úřadu nepředloží, povolení provozu zařízenízařízení uplynutím této lhůty zaniká. Pokud provozovatel zařízenízařízení shledá, že je nezbytné provést změnu povolení provozu zařízenízařízení, požádá společně s předložením zprávy o revizi o změnu povolení provozu zařízenízařízení a v případě potřeby předloží návrh upraveného provozního řádu.
(2)
Pokud krajský úřad po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že jsou dány důvody ke změně povolení provozu zařízenízařízení podle § 25 odst. 1, a provozovatel nepodal žádost o změnu povolení provozu zařízenízařízení současně se zprávou o revizi, popřípadě tato žádost není úplná, vyzve krajský úřad provozovatele zařízenízařízení k doplnění předložené zprávy o revizi, podání žádosti o změnu povolení provozu zařízenízařízení, popřípadě k předložení návrhu upraveného provozního řádu nebo k doplnění žádosti o změnu povolení provozu zařízenízařízení. Pokud provozovatel zařízenízařízení ve stanovené lhůtě nepředloží nebo nedoplní dokumenty podle věty první, krajský úřad povolení provozu zařízenízařízení zruší. Krajský úřad dále zruší povolení provozu zařízenízařízení, pokud po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že jsou dány důvody ke zrušení povolení provozu zařízenízařízení podle § 25 odst. 1.
(3)
Pokud krajský úřad po posouzení předložené zprávy o revizi shledá, že nejsou dány důvody ke změně povolení provozu zařízenízařízení, zprávu o revizi schválí.
(4)
Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na druhou a třetí fázi provozu skládky.
(5)
Obsahové náležitosti zprávy o revizi jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
§ 24
Přechod práv a povinností z povolení provozu zařízení
Práva a povinnosti z povolení provozu zařízenízařízení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízenízařízení, na kterého přešlo vlastnictví nebo právo užívat zařízenízařízení. Právní nástupce je povinen oznámit přechod práv a povinností z povolení provozu zařízenízařízení krajskému úřadu do 30 dnů ode dne účinnosti přechodu práv a povinností a v téže lhůtě požádat o změnu povolení a předložit upravený provozní řád krajskému úřadu ke schválení tak, aby byly v povolení uvedeny správné údaje vztahující se k osobě provozovatele zařízenízařízení.
§ 25
Změna, zrušení a zánik povolení provozu zařízení
(1)
Krajský úřad zruší nebo změní povolení provozu zařízenízařízení, pokud
a)
dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení,
b)
provozovatel zařízenízařízení nezajistí podmínky ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí stanovené jinými právními předpisy, nebo
c)
mění nebo ruší povolení podle § 10 odst. 1.
(2)
Krajský úřad zruší povolení provozu zařízenízařízení, pokud provozovatel zařízenízařízení
a)
opakovaně poruší povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zákonem o výrobcích s ukončenou životností nebo opakovaně neplní podmínky stanovené povolením,
b)
při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem nebo zákonem o výrobcích s ukončenou životností opakovaně poruší povinnost kontrolované osoby nebo povinné osoby podle kontrolního řádu,
c)
nevede průběžnou evidenci o osobách a o odpadech podle § 18 odst. 1,
d)
poruší zákaz převzetí odpadu za úplatu od nepodnikajících fyzických osob podle § 19 odst. 2, nebo
e)
poskytne úhradu za vykoupený odpad jiným způsobem, než je stanoveno v § 19 odst. 3.
(3)
Povolení provozu zařízenízařízení zaniká při zániku provozovatele zařízenízařízení bez právního nástupce, uplynutím doby, na kterou bylo vydáno, nebo ukončením provozu zařízenízařízení, a to ke dni ohlášení ukončení provozu.
(4)
Pokud provozovatel zařízenízařízení, který není právním nástupcem dosavadního provozovatele zařízenízařízení a který k tomuto zařízenízařízení získal užívací práva, požádá o nové povolení provozu zařízenízařízení nejpozději do 30 dnů ode dne převodu užívacích práv, platí pro něj dosavadní povolení provozu zařízenízařízení, dokud nebude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto.
(5)
Krajský úřad změní povolení provozu zařízenízařízení na žádost právního nástupce provozovatele zařízenízařízení podle § 24.
(6)
Krajský úřad si v řízení o změně nebo zrušení povolení provozu zařízenízařízení vyžádá závazné stanovisko krajské hygienické stanice, pokud se změna povolení nebo důvod zrušení týkají oblasti ochrany veřejného zdraví. Krajská hygienická stanice posoudí tuto žádost z hlediska dopadů na zdraví lidí a zhodnotí zdravotní rizika.
§ 26
Povolení k obchodování s odpady
(1)
Obchodovat s odpady může pouze právnická nebo podnikající fyzická osoba, která má sídlo nebo odštěpný závod na území České republiky, a to na základě a v souladu s povolením k obchodování s odpadyobchodování s odpady vydaným krajským úřadem příslušným podle sídla osoby, která o vydání povolení žádá. Pokud žádá o vydání povolení osoba se sídlem mimo území České republiky, je k vydání povolení příslušný Magistrát hlavního města Prahy. Krajský úřad může v povolení stanovit podmínky, které zajistí dostatečnou ochranu životního prostředí a zdraví lidí.
(2)
Povolení k obchodování s odpadyobchodování s odpady se vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 6 let. Dobu platnosti povolení k obchodování s odpadyobchodování s odpady krajský úřad prodlouží na základě žádosti obchodníka s odpady vždy nejdéle o dalších 6 let, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání. Pokud obchodník s odpady požádá o prodloužení do 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo povolení vydáno, povolení nezaniká, dokud nebude o žádosti pravomocně rozhodnuto.
(3)
Krajský úřad zruší nebo změní povolení k obchodování s odpadyobchodování s odpady, pokud
a)
dojde ke změně podmínek rozhodných pro vydání povolení,
b)
obchodník s odpady nezajistí podmínky ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí stanovené jinými právními předpisy,
c)
obchodník s odpady opakovaně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky stanovené v povolení, nebo
d)
obchodník s odpady při kontrole plnění povinností stanovených tímto zákonem opakovaně poruší povinnost kontrolované osoby nebo povinné osoby podle kontrolního řádu.
(4)
Obsahové náležitosti žádosti o povolení k obchodování s odpadyobchodování s odpady a povolení k obchodování s odpadyobchodování s odpady jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
§ 27
Omezení vydání povolení
Povolení podle § 21 odst. 2 a § 26 odst. 1 nelze vydat, pokud
a)
bylo žadateli v době 5 let před podáním žádosti pravomocně zrušeno povolení provozu zařízenízařízení podle § 25 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst. 2 nebo zrušeno povolení k obchodování s odpadyobchodování s odpady podle § 26 odst. 3 písm. b), c) nebo d), nebo
b)
byl člen statutárního orgánu žadatele členem statutárního orgánu právnické osoby v období 5 let před podáním žádosti, během kterého nastaly skutečnosti, kvůli kterým bylo právnické osobě pravomocně zrušeno povolení provozu zařízenízařízení podle § 25 odst. 1 písm. b) nebo § 25 odst. 2 nebo zrušeno povolení k obchodování s odpadyobchodování s odpady podle § 26 odst. 3 písm. b), c) nebo d).
HLAVA IV
VZORKOVÁNÍ A ZKOUŠKY ODPADU
§ 28
(1)
VzorkováníVzorkování odpadu pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízenízařízení, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a další zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání s ním nebo pro zjištění jeho vlastností nebo vzorkovánívzorkování za účelem ověření splnění kritérií pro vedlejší produkt smí provádět pouze
a)
odborně způsobilá fyzická osoba pro provádění a řízení vzorkovánívzorkování odpadu s personálním certifikátem pro vzorkovánívzorkování odpadu,
b)
akreditovaná zkušební laboratoř nebo akreditované odborné pracoviště, jejichž způsobilost je garantována odborně způsobilou fyzickou osobou pro provádění a řízení vzorkovánívzorkování odpadu, nebo
c)
osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a která je oprávněna ke vzorkovánívzorkování odpadu v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a toto oprávnění je v souladu s evropskou technickou normou podle § 29 odst. 1, pokud na území České republiky vzorkuje odpady pouze dočasně nebo ojediněle a její způsobilost je garantována odborně způsobilou fyzickou osobou pro provádění a řízení vzorkovánívzorkování odpadu.
(2)
Odborně způsobilou fyzickou osobu pro provádění a řízení vzorkovánívzorkování odpadu je fyzická osoba,
a)
která splňuje tyto požadavky:
1.
ukončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 2 roky praxe v oboru odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství v posledních 10 letech nebo dosažený stupeň středního vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství v posledních 10 letech a
2.
absolvování příslušného vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkovánívzorkování odpadu, nebo
b)
jejíž odborná způsobilost podle písmene a) může být uznána podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
(3)
Vzdělávací program pro provádění a řízení vzorkovánívzorkování odpadu zahrnuje nejméně
a)
základní školení, jehož náplň schválilo ministerstvo, a
b)
následná zdokonalovací a udržovací jednodenní školení, jejichž náplň schválilo ministerstvo, v intervalu alespoň každé 3 roky od absolvování základního školení.
(4)
Certifikace odborně způsobilé fyzické osoby se prokazuje certifikátem vydaným certifikačním orgánem pro certifikaci osob akreditovaným v souladu se zákonem o technických požadavcích na výrobky nebo obdobným dokladem vydaným členským státem Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Laboratoře a odborná pracoviště jsou pro vzorkovánívzorkování odpadů akreditovány akreditačním orgánem podle zákona o technických požadavcích na výrobky.
(5)
VzorkováníVzorkování odpadu pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu smí provádět osoba pověřená k hodnocení nebezpečných odpadů. Pro účely vzorkovánívzorkování pro účely hodnocení nebezpečných vlastností odpadu se fyzická osoba pověřená k hodnocení nebezpečných odpadů nebo odborný zástupce právnické osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností považuje za odborně způsobilou fyzickou osobu pro provádění a řízení vzorkovánívzorkování odpadu.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na
a)
obsah vzdělávacího programu pro provádění a řízení vzorkovánívzorkování odpadu podle odstavce 3,
b)
certifikaci odborně způsobilé fyzické osoby podle odstavce 4 a
c)
akreditaci laboratoře a odborného pracoviště podle odstavce 4.
§ 29
(1)
VzorkováníVzorkování odpadu pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízenízařízení a další zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání s ním nebo pro zjištění jeho vlastností nebo vzorkovánívzorkování za účelem ověření splnění kritérií pro vedlejší produkt provádí osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1 v souladu s evropskou technickou normou a podle plánu odběru vzorků zpracovaného podle této normy odborně způsobilou fyzickou osobou pro provádění a řízení vzorkovánívzorkování odpadu.
(2)
Vzorky odpadů odebírá odborně způsobilá fyzická osoba nebo fyzická osoba, kterou odborně způsobilá fyzická osoba, která zpracovala plán odběru vzorků, před odběrem konkrétního druhu odpadu v konkrétním místě proškolila. V případě opakovaných odběrů stejného druhu odpadu je četnost prokazatelného proškolení zúčastněných fyzických osob nejméně jednou v kalendářním roce. O školení musí být pořízen písemný záznam, který jsou osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1 povinny uchovávat po dobu 2 let. V případě, že vzorky odpadu odebírá fyzická osoba na základě tohoto odstavce, odpovídá za správnost odběru vzorku osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1.
(3)
Osoba, laboratoř nebo pracoviště podle § 28 odst. 1, které provádějí vzorkovánívzorkování odpadu podle odstavce 1, jsou povinny vést dokumentaci vzorkovánívzorkování.
(4)
Laboratorní zkoušky, analýzy a ekotoxikologické a mikrobiologické testy odpadů pro účely zjištění přijatelnosti odpadu do zařízenízařízení, hodnocení nebezpečných vlastností odpadu a další zkoušky pro dokladování kvality odpadu pro další nakládání s ním nebo pro zjištění jeho vlastností nebo pro zjištění vlastností vedlejšího produktu provádějí laboratoře a odborná pracoviště, které jsou pro tyto činnosti akreditovány v souladu s požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva a Ministerstva zdravotnictví a zákonem o technických požadavcích na výrobky.
(5)
Osoba, která nechala vzorkovat a zkoušet odpad, uchovává protokol o vzorkovánívzorkování a zkouškách odpadů po dobu 5 let od provedení vzorkovánívzorkování nebo zkoušky.
(6)
Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou
a)
způsob provádění vzorkovánívzorkování odpadu podle odstavce 1,
b)
evropskou technickou normu podle odstavce 1,
c)
rozsah dokumentace vzorkovánívzorkování podle odstavce 2 a
d)
způsob provádění laboratorních zkoušek, analýz a ekotoxikologických a mikrobiologických testů odpadů a dalších zkoušek odpadů podle odstavce 4.
HLAVA V
JEDNOTLIVÉ ZPŮSOBY NAKLÁDÁNÍ S ODPADY
Díl 1
Soustřeďování, skladování a sběr odpadu
§ 30
Soustřeďování odpadu
(1)
Každý smí soustřeďovat odpady pouze za splnění technických podmínek, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovených vyhláškou ministerstva.
(2)
Nebezpečné odpady nemusí být soustřeďovány odděleně, pokud jsou splněny podmínky podle § 72 odst. 2. Ostatní odpady nemusí být soustřeďovány odděleně na základě povolení místně příslušného správního orgánu k upuštění od odděleného soustřeďování odpadůodděleného soustřeďování odpadů nebo na základě povolení provozu zařízenízařízení. Příslušný správní orgán neoddělené soustřeďování odpadůsoustřeďování odpadů povolí pouze, pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadůodstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování nutné a nedojde k ohrožení povinnosti nakládat s odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství. Příslušný správní orgán může v povolení stanovit podmínky tak, aby nedošlo ke zvýšení nepříznivých dopadů na životní prostředí nebo zdraví lidí.
(3)
K vydání povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadůodděleného soustřeďování odpadů je příslušný krajský úřad, jde-li o zařízenízařízení určené pro nakládání s odpadynakládání s odpady, s výjimkou malého zařízenímalého zařízení. V ostatních případech je k vydání tohoto povolení příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
(4)
Povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadůodděleného soustřeďování odpadů je součástí povolení provozu zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady, pokud je pro dané zařízenízařízení vyžadováno. Splnění podmínek pro povolení k upuštění od odděleného soustřeďování podléhá povinnosti provést revizi povolení provozu zařízenízařízení podle § 23. Povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadůodděleného soustřeďování odpadů, s výjimkou povolení podle věty první se vydává nejdéle na dobu 5 let. Upuštění od odděleného soustřeďování převzatých odpadů v zařízenízařízení se považuje za úpravu odpadůúpravu odpadů.
(5)
Žádost o povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadůodděleného soustřeďování odpadů lze podat prostřednictvím portálu stavebníka podle stavebního zákona, jde-li o provozovnu nebo zařízenízařízení, které vyžadují povolení podle stavebního zákona.
(6)
Veškerý odpad soustřeďovaný neodděleně na základě povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadůodděleného soustřeďování odpadů se zařazuje jako jeden druh odpadu podle Katalogu odpadů. Správní orgán v povolení určí druh odpadu, do kterého má být zařazen neodděleně soustřeďovaný odpad, a to podle druhu odpadu, který tvoří největší část hmotnosti soustředěného odpadu v případě soustřeďování u původce odpadu, pokud není v konkrétním případě z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví lidí vhodnější určit jiný druh odpadu, a v ostatních případech vhodný druh odpadu odpovídající skutečnosti, že se jednalo o úpravu odpaduúpravu odpadu.
§ 31
Skladování odpadu
(1)
Provozovatel zařízenízařízení smí provádět skladování odpaduskladování odpadu pouze
a)
v zařízenízařízení ke skladování odpaduskladování odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona a
b)
je-li zařízenízařízení ke skladování odpaduskladování odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
Odpad určený k odstranění smí být skladován nejvýše po dobu 1 roku, takové skladování je vymezeno v příloze č. 6 k tomuto zákonu pod kódem D15. Do uplynutí lhůty pro skladování musí být odpad odstraněn nebo předán do zařízenízařízení, kde bude odstraněn. Odpad určený k využití smí být skladován po dobu nejvýše 3 let; takové skladování je vymezeno v příloze č. 5 k tomuto zákonu pod kódem R13a. Do uplynutí lhůty pro skladování musí být odpad využit nebo předán do zařízenízařízení, kde bude využit.
(3)
Odpad skladovaný za účelem využití po dobu delší než 1 rok, který není možné využít, musí být odstraněn nebo předán do zařízenízařízení, kde bude odstraněn, do 30 dnů ode dne, kdy provozovatel skladu odpadu zjistil, že jej není možné využít.
(4)
Krajský úřad může povolit skladování po delší dobu, než je uvedena v odstavcích 2 a 3, pokud se jedná o odpady, které není za stávajícího stavu vědeckého nebo technického pokroku možné zpracovat. Takový sklad smí být provozován pouze za splnění zvláštních technických podmínek stanovených vyhláškou ministerstva.
(5)
V případě uložení odpadu v zařízenízařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpaduodstranění odpadu mimo technologii zpracování odpaduzpracování odpadu se nejedná o skladování odpaduskladování odpadu, pokud doba uložení odpadu v zařízenízařízení nepřesáhne 9 měsíců.
§ 32
Sběr odpadu
(1)
Provozovatel zařízenízařízení smí provádět sběr odpadusběr odpadu pouze
a)
v zařízenízařízení ke sběru odpadusběru odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona, nebo v mobilním zařízenímobilním zařízení ke sběru odpadusběru odpadu, které je označeno způsobem stanoveným vyhláškou ministerstva, a
b)
je-li zařízenízařízení ke sběru odpadusběru odpadu nebo mobilní zařízenímobilní zařízení ke sběru odpadusběru odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
V zařízenízařízení ke sběru odpadůsběru odpadů smí být odpad uložen nejvýše po dobu 9 měsíců, pokud není zároveň povoleno jako zařízenízařízení ke skladování odpadůskladování odpadů.
(3)
V mobilním zařízenímobilním zařízení ke sběru odpadusběru odpadu smí být odpad uložen pouze po dobu přepravy do zařízenízařízení ke zpracování odpaduzpracování odpadu, nejdéle však po dobu 48 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péčeveterinární péče nebo jiný biologický odpadbiologický odpad, nejdéle po dobu 24 hodin.
(4)
Do mobilního zařízenímobilního zařízení ke sběru odpadusběru odpadu smí být přebírány odpady pouze od jejich původce a odpady nesmí být z mobilního zařízenímobilního zařízení ke sběru odpadusběru odpadu předávány do jiného mobilního zařízenímobilního zařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady.
(5)
Při přepravě odpadů do České republiky, z České republiky nebo přes Českou republiku (dále jen „přeshraniční přeprava odpadů“) nesmí být odpad přijímán do mobilního zařízenímobilního zařízení ke sběru odpadusběru odpadu ani z něj nesmí být odesílán.
Díl 2
Úprava odpadu
§ 33
(1)
Provozovatel zařízenízařízení smí provádět úpravu odpaduúpravu odpadu pouze
a)
v zařízenízařízení k úpravě odpaduúpravě odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona, nebo v mobilním zařízenímobilním zařízení k úpravě odpaduúpravě odpadu a
b)
je-li zařízenízařízení k úpravě odpaduúpravě odpadu nebo mobilní zařízenímobilní zařízení k úpravě odpaduúpravě odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
Úprava odpaduÚprava odpadu před využitím je vymezena v příloze č. 5 k tomuto zákonu pod kódy R12a až R12j. Úprava odpaduÚprava odpadu před odstraněním je vymezena v příloze č. 6 k tomuto zákonu pod kódy D8, D9, D13 a D14.
(3)
Třídění odpadu při jeho shromažďování a změna objemu odpadu u původce odpadu za účelem usnadnění dopravy nejsou považovány za úpravu odpaduúpravu odpadu.
Díl 3
Využití odpadu
§ 34
Obecná ustanovení
(1)
Provozovatel zařízenízařízení smí provádět využití odpaduvyužití odpadu pouze
a)
v zařízenízařízení k využití odpaduvyužití odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona, v zařízenízařízení na použití upravených kalů nebo v mobilním zařízenímobilním zařízení k využití odpaduvyužití odpadu a
b)
je-li zařízenízařízení k využití odpaduvyužití odpadu nebo mobilní zařízenímobilní zařízení k využití odpaduvyužití odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
V zařízenízařízení na využití odpaduvyužití odpadu dochází ke konečnému využití odpaduvyužití odpadu uvedenému v příloze č. 5 k tomuto zákonu kromě kódů R12a až R12j a R13a tak, že se odpad stane součástí povrchu terénu, je zapracován do nového výrobku nebo stavby, přestává být odpadem nebo je přeměněn na energii.
(3)
Pokud v zařízenízařízení na využití odpaduvyužití odpadu probíhá příprava k opětovnému použití, je provozovatel zařízenízařízení povinen zajistit, aby vystupující výrobky určené k opětovnému použití splňovaly požadavky na uvádění použitého zboží na trh.
(4)
Provozovatel zařízenízařízení k využití odpaduvyužití odpadu je povinen na základě rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností provést využití odpaduvyužití odpadu v tomto rozhodnutí uvedeného. Takové rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných případech, je-li to z hlediska ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí nezbytné, a pokud je provedení využití odpaduvyužití odpadu pro provozovatele technicky možné. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský úřad nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo krajský úřad uloží náhradu takto vynaložených nákladů osobě, která nakládáním s odpademnakládáním s odpadem způsobila nezbytnost takového postupu tohoto úřadu.
(5)
Provozovatel zařízenízařízení k využití odpaduvyužití odpadu je povinen na základě rozhodnutí krajského úřadu dočasně uskladnit odpady podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 v tomto rozhodnutí uvedené. Takové rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných případech nedovolené přeshraniční přepravy odpadů nebo přeshraniční přepravy odpadů, kterou nelze dokončit, je-li to pro provozovatele technicky možné. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský úřad, který rozhodnutí vydal. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(6)
Odpad použitý k zasypávánízasypávání musí nahrazovat materiály, které nejsou odpadem, vyhovovat danému účelu zasypávánízasypávání a být omezen na množství nezbytně nutné pro dosažení tohoto účelu. K zasypávánízasypávání smí být využíván pouze odpad, který je k takové činnosti technicky vhodný a splňuje další požadavky, které zajistí, že nedojde k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. Ředění nebo mísení odpadu za účelem splnění limitů pro zasypávánízasypávání je zakázáno.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
požadavky na odpady využívané k zasypávánízasypávání podle odstavce 6, včetně limitů obsahu škodlivin a způsobu a četnosti jejich ověřování, a
b)
odpady, které nesmí být k zasypávánízasypávání využívány.
§ 35
Energetické využití odpadu
(1)
Spalování odpadu se za energetické využití odpaduenergetické využití odpadu uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu pod kódem R1a považuje pouze tehdy, jestliže
a)
použitý odpad nepotřebuje po vlastním zapálení ke spalování podpůrné palivo a vznikající teplo se použije pro potřebu vlastní nebo dalších osob za podmínek stanovených jinými právními předpisy11), nebo
b)
odpad se použije jako palivo nebo jako přídavné palivo v zařízeníchzařízeních na výrobu energie nebo materiálů za podmínek stanovených jinými právními předpisy11).
(2)
Spalování komunálního odpadukomunálního odpadu se považuje za energetické využití odpaduenergetické využití odpadu uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu pod kódem R1a pouze tehdy, pokud dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti. Výše požadované energetické účinnosti a vzorec pro její výpočet jsou uvedeny v příloze č. 7 k tomuto zákonu.
(3)
Odděleně soustřeďované komunální odpadykomunální odpady vhodné k opětovnému použití nebo recyklaci, zejména papír, plasty, sklo, kovy, textil a biologický odpadbiologický odpad, nesmí být předány ke spalování v zařízenízařízení na energetické využití odpaduenergetické využití odpadu, s výjimkou odpadu vznikajícího při jejich zpracování, který splňuje kritéria stanovená vyhláškou ministerstva, tak, aby spalování takto vzniklých odpadů v zařízenízařízení na energetické využití odpaduenergetické využití odpadu přinášelo nejlepší výsledek z hlediska životního prostředí v souladu s hierarchií odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství.
Díl 4
Odstranění odpadu
§ 36
Obecná ustanovení
(1)
Provozovatel zařízenízařízení smí provádět odstranění odpaduodstranění odpadu pouze
a)
v zařízenízařízení k odstranění odpaduodstranění odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona a
b)
je-li zařízenízařízení k odstranění odpaduodstranění odpadu provozováno v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
Krajský úřad nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může rozhodnutím uložit provozovateli zařízenízařízení k odstranění odpaduodstranění odpadu, aby provedl odstranění odpaduodstranění odpadu v tomto rozhodnutí uvedeného. Takové rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných případech, je-li to z hlediska ochrany životního prostředí nebo zdraví lidí nezbytné a pokud je provedení odstranění odpaduodstranění odpadu pro provozovatele technicky možné. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský úřad nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, který rozhodnutí vydal. Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností nebo krajský úřad uloží náhradu takto vynaložených nákladů osobě, která nakládáním s odpademnakládáním s odpadem způsobila nezbytnost takového postupu tohoto úřadu.
(3)
Provozovatel zařízenízařízení k odstranění odpaduodstranění odpadu je povinen na základě rozhodnutí krajského úřadu dočasně uskladnit odpady podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 v tomto rozhodnutí uvedené. Takové rozhodnutí může být vydáno pouze v mimořádných případech nedovolené přeshraniční přepravy odpadů nebo přeshraniční přepravy odpadů, kterou nelze dokončit, je-li to pro provozovatele technicky možné. Náklady vzniklé tímto rozhodnutím hradí krajský úřad, který rozhodnutí vydal. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(4)
Odpady smí být odstraněny ukládáním do podzemních prostor pouze za splnění podmínek stanovených jinými právními předpisy12).
(5)
Odděleně soustřeďované komunální odpadykomunální odpady vhodné k opětovnému použití nebo recyklaci, zejména papír, plasty, sklo, kovy, textil a biologický odpadbiologický odpad, nesmí být předány k odstranění, s výjimkou odpadu vzniklého při jejich zpracování, pokud
a)
je jeho výhřevnost v sušině nižší než 6,5 MJ/kg a
b)
splňuje kritéria stanovená vyhláškou ministerstva, podle kterých odstranění takto vzniklého odpadu přinese nejlepší výsledek z hlediska životního prostředí v souladu s hierarchií odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství.
§ 37
Odstranění odpadu skládkováním
(1)
Provozovatel skládky smí provádět odstranění odpaduodstranění odpadu skládkováním pouze
a)
v zařízenízařízení k odstranění odpaduodstranění odpadu určeném k tomuto účelu povolením záměru, kolaudačním rozhodnutím nebo povolením změny v užívání stavby podle stavebního zákona,
b)
na pozemku evidovaném v katastrukatastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha a způsobem využití pozemku skládka a
c)
je-li skládka provozována v souladu s technickými podmínkami, které zajistí ochranu životního prostředí a zdraví lidí, stanovenými vyhláškou ministerstva.
(2)
Skládka se provozuje ve třech fázích, které na sebe musí bezprostředně navazovat.
(3)
V první fázi provozu skládky se provádí odstranění odpaduodstranění odpadu jeho řízeným uložením na úrovni terénu nebo pod úrovní terénu. Veškeré movité věci uložené na skládku v rámci první fáze jejího provozu jsou odpadem, s výjimkou materiálu používaného jako konstrukční prvky skládky. Část ukládaných odpadů může sloužit jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky při splnění technických podmínek použití, které zajistí, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí. Jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky smí být používány pouze odpady, které svými technickými parametry tomuto účelu odpovídají.
(4)
Ve druhé fázi provozu skládky se provádí její uzavírání a rekultivace, k této činnosti může být využíván odpad, který je k takové činnosti technicky vhodný, pokud jsou splněny podmínky jeho využití, které zajistí, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí.
(5)
Ve třetí fázi provozu skládky se provádí následná péče o skládku, aniž by docházelo k nakládání s odpadynakládání s odpady. Využití odpadůVyužití odpadů v režimu zasypávánízasypávání pro drobné úpravy rekultivované skládky není součástí provozu skládky. Dobu trvání následné péče o skládku stanoví pro každou skládku příslušný krajský úřad v rámci rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, kterým se povoluje provoz třetí fáze provozu skládky. Tato doba nesmí být kratší než 30 let.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vymezení konstrukčních prvků skládky podle odstavce 3,
b)
seznam odpadů, které splňují technické parametry pro použití jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, a technické podmínky jejich použití pro tento účel podle odstavce 3 a
c)
seznam odpadů, které jsou technicky vhodné k uzavírání a rekultivaci skládky, a podmínky jejich využití podle odstavce 4.
§ 38
(1)
Druhá a třetí fáze provozu skládky smí být provozovány pouze na základě rozhodnutí o změně povolení provozu skládky. Součástí rozhodnutí o změně povolení provozu skládky je schválení provozního řádu příslušné fáze provozu skládky. Provozovatel skládky je povinen předložit návrh provozního řádu příslušné fáze provozu skládky jako součást žádosti o změnu povolení provozu skládky.
(2)
Rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, kterým se povoluje provoz druhé fáze provozu skládky, lze vydat, pouze pokud nabylo právní moci, právních účinků nebo účinnosti povolení stavby, kterým se povoluje rekultivace skládky. Rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, kterým se povoluje provoz třetí fáze provozu skládky, lze vydat, pouze pokud krajský úřad provedl kontrolu na místě a bylo vydáno kolaudační rozhodnutí pro rekultivaci skládky.
(3)
Příslušný krajský úřad provádí v průběhu provozu skládky kontrolu na místě provozu zařízenízařízení. První kontrolu provede před zahájením ukládání odpadu na skládku nebo na nově vybudovanou část skládky, aby ověřil, zda jsou splněny podmínky stanovené v povolení provozu skládky. Kontrolu krajský úřad provede také před uzavřením skládky, aby ověřil provedení rekultivace skládky. Bez této kontroly nelze vydat rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, na základě kterého smí být provozována třetí fáze provozu skládky.
§ 39
Povinnosti provozovatele skládky
(1)
Provozovatel skládky je povinen
a)
před zahájením provozu skládky prokázat krajskému úřadu, že nemá nedoplatek u orgánů Finanční správy České republiky a u orgánů Celní správy České republiky a že zřídil zvláštní vázaný účet podle § 42 odst. 3, a dále že nemá evidovány nedoplatky na platbách pojistného na sociální zabezpečení, na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném na veřejném zdravotním pojištění,
b)
při provozování první fáze provozu skládky vytvářet a vést rezervu na zajištění rekultivace a následné péče o skládku a uzavírání po ukončení provozu první fáze provozu skládky v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcími právními předpisy,
c)
zabezpečit po ukončení první fáze provozu skládky její uzavření, rekultivaci a následnou péči a zamezit nepříznivému vlivu skládky na životní prostředí; tyto činnosti zajišťovat z vlastních prostředků a peněžních prostředků rezervy po dobu stanovenou podle § 37 odst. 5,
d)
vést průběžnou evidenci uložených odpadů a dokumenty dokladující kvalitu těchto odpadů po celou dobu provozu skládky a následné péče o skládku,
e)
vést průběžnou evidenci o množství materiálů, které nejsou odpadem, použitých na skládce v rámci první fáze provozu skládky a
f)
před zahájením první fáze provozu skládky zabezpečit peněžní prostředky pro první fázi provozu skládky tak, že
1.
sjedná pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí, na zdraví lidí a na věci způsobenou provozem skládky v první fázi provozu skládky a za škodu vzniklou z důvodu ukončení provozu během první fáze provozu skládky,
2.
uloží na zvláštní vázaný účet částku ve výši nákladů nutných na odstranění škod podle bodu 1; možné škody, jejich rozsah a výši částky stanoví znalecký posudek, nebo
3.
zajistí náklady na odstranění škod podle bodu 1 formou bankovní záruky podle zákona o bankách; možné škody, jejich rozsah a výši částky stanoví znalecký posudek; záruka musí trvat po celou dobu první fáze provozu skládky.
(2)
Prostředky ze zvláštního vázaného účtu podle odstavce 1 písm. f) bodu 2 smí být čerpány pouze na uvedený účel a se souhlasem krajského úřadu. Tento účet smí být zrušen po ukončení první fáze provozu skládky nebo po ukončení provozu během první fáze provozu skládky se souhlasem krajského úřadu poté, co došlo k vypořádání případných škod nebo je nepochybné, že žádné škody nevznikly. Úroky z peněžních prostředků na účtu se stávají součástí peněžních prostředků na zajištění provozu skládky.
§ 40
Zákaz ukládání využitelných odpadů na skládku
(1)
Provozovatel skládky nesmí od 1. ledna 2030 na skládku ukládat odpady,
a)
jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 MJ/kg,
b)
které překračují limitní hodnotu parametru biologické stability AT4 stanovenou v příloze č. 10 k tomuto zákonu, nebo
c)
které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné účelně recyklovat.
(2)
Provozovatel skládky je povinen ověřovat splnění podmínek výhřevnosti a biologické stability podle odstavce 1 písm. a) a b).
(3)
Zákaz podle odstavce 1 se neuplatní v případě
a)
odpadu uloženého na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona, nebo
b)
zařízenízařízení na využití odpaduvyužití odpadu, s jehož provozovatelem má původce odpadu uzavřenu smlouvu o převzetí odpadu do tohoto zařízenízařízení, je z technických důvodů mimo provoz nebo je jeho provoz z technických důvodů omezen.
(4)
Provozovatel skládky nesmí na skládku ukládat nebezpečné odpady, které je technicky možné zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v jiných zařízeníchzařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpaduenergetické využití odpadu provozovaných na území České republiky.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
způsob a četnost ověřování výhřevnosti a biologické stability podle odstavce 1 písm. a) a b),
b)
odpady, které je za stávajícího stavu vědeckého a technického pokroku možné účelně recyklovat, podle odstavce 1 písm. c),
c)
způsob ověření splnění podmínek podle odstavce 3 a
d)
nebezpečné odpady, které je technicky možné zpracovat ve spalovnách nebezpečného odpadu nebo v jiných zařízeníchzařízeních pro materiálové nebo energetické využití odpaduenergetické využití odpadu provozovaných na území České republiky, podle odstavce 4.
§ 41
Zabezpečení ochrany životního prostředí a zdraví lidí při ukládání odpadu na skládku
(1)
Provozovatel skládky smí ukládat odpad pouze na skládku, která svým technickým provedením splňuje požadavky pro ukládání tohoto odpadu. Pro každou skupinu skládek musí ukládaný odpad splnit parametry pro jeho složení, mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu a v sušině odpadu.
(2)
Je zakázáno ředění nebo mísení odpadu za účelem splnění limitů pro jeho přijetí na skládku.
(3)
Provozovatel skládky nesmí na skládku ukládat
a)
výrobky s ukončenou životností a dále výstupy z jejich úpravy, jejichž výhřevnost v sušině je vyšší než 6,5 MJ/kg,
b)
biologicky rozložitelný odpad a výstupy z jeho úpravy nebo zpracování, s výjimkou
1.
odpadu s menšinovým podílem biologicky rozložitelné složky, nebo
2.
výstupů z úpravy nebo zpracování biologicky rozložitelného odpadu, které není možné zpracovat jiným způsobem,
c)
odpady, které mohou mít při vzájemném smísení negativní vliv na životní prostředí,
d)
odpad, který může mít při uložení na skládku negativní dopad na životní prostředí nebo zdraví lidí,
e)
odpad, jehož mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu a v sušině odpadu neumožňují jeho uložení na žádnou ze skupin skládek,
f)
odpad, který nebyl upraven v souladu s postupem stanoveným vyhláškou ministerstva, s výjimkou inertního odpadu, u kterého je úprava technicky neproveditelná, a odpadu, u něhož ani úpravou nelze dosáhnout snížení jeho objemu nebo snížení nebo odstranění jeho nebezpečných vlastností, a
g)
výstup z úpravy směsných komunálních odpadůkomunálních odpadů, pokud je jeho výhřevnost v sušině vyšší než 6,5 MJ/kg nebo překračuje limitní hodnotu parametru biologické stability AT4 stanovenou v příloze č. 10 k tomuto zákonu.
(4)
Provozovatel skládky je povinen provádět monitorování jejího provozu.
(5)
Provozovatel skládky je povinen prokazatelně proškolit všechny zaměstnance skládky o řádném provozu zařízenízařízení a o bezpečném nakládání s odpademnakládání s odpadem tak, aby nedošlo k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí. O školení musí být pořízen písemný záznam, který je provozovatel skládky povinen uchovávat po dobu 5 let.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
technické požadavky na skládky podle odstavce 1,
b)
skupiny skládek podle odstavce 1,
c)
parametry pro složení odpadu, jeho mísitelnost, nebezpečné vlastnosti a obsah škodlivých látek ve vodném výluhu a v sušině odpadu pro uložení odpadu, které musí odpad splnit pro jeho uložení na jednotlivé skupiny skládek podle odstavce 1, a způsob jejich ověření,
d)
seznam odpadů s menšinovým obsahem biologicky rozložitelné složky a výstupů z úpravy nebo zpracování biologicky rozložitelného odpadu, které smí být ukládány na skládku podle odstavce 3 písm. b),
e)
seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládku kvůli jejich možným nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí podle odstavce 3 písm. d), a
f)
požadavky na monitorování provozu skládky podle odstavce 4.
Rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku
§ 42
(1)
Provozovatel skládky je povinen vytvářet rezervu na zajištění rekultivace a následné péče o skládku (dále jen „rezerva“).
(2)
Tvorba rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele skládky. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí. Prostředky rezervy nesmí být předmětem nařízení a provedení výkonu rozhodnutí a exekuceexekuce, ani zahrnuty do majetkové podstaty13) provozovatele skládky, vlastníka skládky nebo jejich právních nástupců.
(3)
Peněžní prostředky rezervy ve stanovené výši se ukládají na zvláštní vázaný účet podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů vedený v České republice u bankybanky nebo u pobočky zahraniční bankybanky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie. Pro každou skládku, na kterou je vydáno rozhodnutí podle stavebního zákona, musí být zřízen samostatný zvláštní vázaný účet. Smlouva s bankoubankou nebo pobočkou o zřízení zvláštního vázaného účtu musí obsahovat údaj, které skládky se rezerva týká, a ustanovení, že se jedná o zvláštní vázaný účet, který je bankoubankou nebo pobočkou spravován podle tohoto zákona. Dispozice s peněžními prostředky rezervy ode dne zřízení zvláštního vázaného účtu je možná pouze se souhlasem krajského úřadu příslušného podle umístění skládky. Vydání souhlasu může krajský úřad vázat na podmínky, které zajistí, že prostředky budou využity pouze v souladu s účelem rezervy.
(4)
Peněžní prostředky vytvářené rezervy převádí provozovatel skládky na zvláštní vázaný účet podle odstavce 3 vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce následujícího po uložení odpadu.
(5)
Smlouva, kterou se převádí užívací právo ke skládce odpadu na nového provozovatele skládky, je od počátku neplatná, pokud nejsou veškeré peněžní prostředky vytvářené rezervy, které byl dosavadní provozovatel skládky povinen převést na zvláštní vázaný účet podle odstavce 4, převedeny na zvláštní vázaný účet podle odstavce 3 zřízený novým provozovatelem skládky ve lhůtě 3 měsíců od převodu užívacího práva.
(6)
Výše rezervy činí
a)
145 Kč za 1 tunu uloženého nebezpečného odpadu, včetně nebezpečného odpadu uloženého jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky, a komunálního odpadukomunálního odpadu, s výjimkou odpadu z azbestu,
b)
75 Kč za 1 tunu uloženého ostatního odpadu a odpadu z azbestu, včetně ostatního odpadu uloženého jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky.
§ 43
(1)
Peněžní prostředky rezervy smí být použity pouze na práce související s rekultivací a zajištěním následné péče o skládku, a to se souhlasem krajského úřadu; vydání souhlasu může krajský úřad vázat na podmínky, které zajistí dostatečnou ochranu životního prostředí a zdraví lidí. Souhlas krajský úřad vydává na základě rozhodnutí o zahájení rekultivačních prací vydaného podle stavebního zákona a rozhodnutí o změně povolení provozu skládky, na základě kterého smí být provozována druhá a třetí fáze provozu skládky. Krajský úřad odsouhlasí uvolnění peněžních prostředků rezervy tak, aby zůstávala dostatečná rezerva pro dokončení rekultivace a zajištění následné péče o skládku i pro případ, že by provozovatel nebyl schopen tyto činnosti zajistit.
(2)
Zanikne-li provozovatel skládky před ukončením péče o skládku a jeho právní nástupce není znám nebo neexistuje-li, bankabanka nebo pobočka převede na pokyn příslušného krajského úřadu nevyčerpanou část rezervy do rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky. Tyto prostředky budou Státním fondem životního prostředí České republiky převedeny na zvláštní vázaný účet podle § 42 odst. 3 tomu, kdo zabezpečí rekultivaci a následnou péči o skládku. Peněžní prostředky rezervy z tohoto účtu mohou být použity pouze způsobem stanoveným tímto zákonem.
(3)
Po ukončení následné péče o skládku se rezerva zruší a nevyčerpaná část rezervy se převede na účet provozovatele skládky nebo jeho právního nástupce. Není-li právní nástupce znám nebo neexistuje-li, bankabanka nebo pobočka na pokyn krajského úřadu převede nevyčerpanou část rezervy do rozpočtu obceobce, na jejímž území skládka leží. V případě, že skládka leží na územích několika obcíobcí, dělí se tento příjem poměrně podle velikosti části skládky ležící v územích těchto obcíobcí.
Díl 5
Obchodování s odpady a zprostředkování nakládání s odpady
§ 44
Obchodování s odpady
(1)
Pokud provozovatel zařízenízařízení nakupuje odpad, který přebírá do zařízenízařízení, nebo prodává odpad vystupující ze zařízenízařízení, nepovažuje se tato činnost za obchodování s odpadyobchodování s odpady.
(2)
Obchodník s odpady se stává vlastníkem odpadu a má všechny povinnosti obchodníka s odpady ve vztahu k tomuto odpadu okamžikem zahájení přepravy odpadu z provozovny nebo zařízenízařízení, ze kterého odpad přebírá, nebo okamžikem převzetí od jiného obchodníka. Obchodník s odpady smí odpady předat pouze do zařízenízařízení k úpravě odpaduúpravě odpadu nebo zařízenízařízení k využití odpaduvyužití odpadu nebo jinému obchodníkovi s odpady; v okamžiku zahájení přepravy musí mít převzetí zajištěno písemnou smlouvou. Obchodník s odpady, který přebírá odpady od jiného obchodníka, je smí předat pouze do zařízenízařízení k úpravě odpaduúpravě odpadu nebo do zařízenízařízení k využití odpaduvyužití odpadu. Ze smluv mezi obchodníky s odpady musí být zřejmé, který obchodník je vlastníkem odpadu během přepravy a má všechny povinnosti k přepravovanému odpadu.
(3)
Obchodník s odpady nesmí s převzatým odpadem nakládat jiným způsobem než s ním obchodovat a přepravovat jej. Obchodník s odpady nesmí přebírat odpad od nepodnikající fyzické osoby.
(4)
Obchodník s odpady musí za převzatý odpad poskytnout osobě, která mu odpad předává, úplatu. Osoba, která obchodníkovi s odpady odpad předává, nesmí obchodníkovi s odpady za převzetí odpadu poskytnout úplatu. Pokud obchodník s odpady přebírá odpady od provozovatele zařízenízařízení podle § 16 odst. 2, je dostačující, pokud obchodník s odpady poskytne úplatu za tento odpad vlastníkovi přebíraného odpadu.
(5)
Obchodník s odpady je povinen
a)
ověřit správnost zařazení odpadu podle druhu a kategorie; v případě, že není k převzetí daného druhu nebo kategorie odpadu oprávněn, nesmí odpad převzít a
b)
předat odpad při jednorázové nebo první z opakovaných dodávek provozovateli zařízenízařízení nebo obchodníkovi s odpady s informacemi o své osobě a informacemi nezbytnými k posouzení, zda je odpad do zařízenízařízení možné převzít nebo zda jej smí převzít obchodník s odpady, popřípadě se základním popisem odpadu.
§ 45
Zprostředkování nakládání s odpady
(1)
Zprostředkování nakládání s odpadyZprostředkování nakládání s odpady smí být prováděno pouze na základě ohlášení této činnosti krajskému úřadu příslušnému podle sídla zprostředkovatele. Pokud má zprostředkovatel sídlo mimo území České republiky, ohlašuje svou činnost Magistrátu hlavního města Prahy.
(2)
Uzavřením smlouvy o zprostředkování nakládání s odpadyzprostředkování nakládání s odpady zmocňuje původce odpadu zprostředkovatele, aby jeho jménem zajistil předání odpadu do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady, se kterým má nebo bude mít v okamžiku předání odpadu do zařízenízařízení zprostředkovatel uzavřenu smlouvu, jejímž předmětem je přijetí odpadů do zařízenízařízení.
(3)
Původce odpadu je vlastníkem odpadu a má všechny povinnosti původce odpadu až do okamžiku jeho předání do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady, a to i v případě, že za něj po dobu přepravy zajišťuje tyto povinnosti zprostředkovatel.
(4)
Zprostředkovatel se neuvádí v průběžné evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi (dále jen „průběžná evidence“) podle § 94 odst. 1, v ohlašovacím listu pro ohlášení přepravy nebezpečných odpadů podle § 78 a v hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence podle § 95 odst. 4.
(5)
Ustanovením odstavců 1 a 2 není dotčena činnost dohodce podle zákona o komoditních burzách.
Díl 6
Přeprava odpadu
Oddíl 1
Povinnosti při přepravě odpadu
§ 46
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba zúčastněná na přepravě odpadu je povinna
a)
zabezpečit přepravu odpadu v souladu s požadavky stanovenými jinými právními předpisy14),
b)
předložit na výzvu orgánu provádějícího kontrolu podle tohoto zákona doklady, jimiž musí být přeprava odpadů doprovázena podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle odstavce 2,
c)
uchovávat doklady související s přepravou odpadu po dobu 5 let ode dne zahájení přepravy a
d)
při přepravě nebezpečného odpadu přepravu ohlásit podle § 78, s výjimkou přeshraniční přepravy.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která přepravuje odpad, je povinna
a)
informovat řidiče vozidla o skutečnosti, že bude přepravovat odpad,
b)
vybavit řidiče dokladem označujícím druh a kategorii přepravovaného odpadu, vlastníka odpadu a zařízenízařízení určené pro nakládání s odpadynakládání s odpady nebo provozovnu, do kterých je odpad přepravován, a zajistit, aby byl takovým dokladem přepravovaný odpad doprovázen po celou dobu přepravy, a
c)
zajistit, aby silniční motorové vozidlo bylo v době, kdy přepravuje odpad, označeno způsobem stanoveným vyhláškou ministerstva.
(3)
Přeprava odpadu na území České republiky nesmí přesáhnout dobu 48 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péčeveterinární péče nebo jiný biologický odpadbiologický odpad, nesmí přesáhnout dobu 24 hodin.
Oddíl 2
Přeshraniční přeprava odpadu
§ 47
Základní povinnosti
(1)
Tento oddíl upravuje v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 přeshraniční přepravu odpadů.
(2)
Příslušným orgánem pro přeshraniční přepravu odpadů za Českou republiku je ministerstvo.
(3)
Odpad vzniklý v České republice se přednostně odstraňuje v České republice. Odpad vzniklý v České republice se přednostně využívá v České republice, není-li to možné, tak v jiných členských státech Evropské unie.
(4)
Přeprava odpadů do České republiky za účelem odstranění je zakázána, s výjimkou odpadů vzniklých v sousedních státech v důsledku živelních pohrom nebo za stavu nouze. Přeprava odpadu do České republiky za účelem energetického využití ve spalovně komunálního odpadukomunálního odpadu je zakázána, pokud by v důsledku přeshraniční přepravy musel být odstraněn odpad vznikající v České republice nebo by v důsledku přeshraniční přepravy musel být odpad vznikající v České republice zpracován způsobem, který není v souladu s plány odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství.
(5)
Pokud jsou do České republiky přepravovány odpady určené k předběžnému využití v režimu obecných požadavků na informace podle čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, vyžaduje se uvedení informací o následném jiném než předběžném využití v doprovodném dokladu podle přílohy VII tohoto nařízení nebo v příloze doprovodného dokladu.
(6)
Směsný komunální odpadkomunální odpad se posuzuje v souladu s čl. 3 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 také v případě, kdy byl podroben pouze mechanické úpravě, gravitační separaci hustotních frakcí nebo jinému zpracování, které podstatně nezměnilo jeho vlastnosti.
(7)
Pokud ministerstvo, inspekce nebo celní úřad považuje movitou věc při přeshraniční přepravě za odpad, k rozhodnutí krajského úřadu podle § 4 odst. 4 se nepřihlíží.
§ 48
Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů
(1)
Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů podává oznamovatel ministerstvu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006. Účastníkem řízení zahájeného oznámením je pouze oznamovatel.
(2)
Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů lze v souladu s čl. 27 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 podat v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah informací a dokumentace v návaznosti na část 3 přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 pro jednotlivé druhy přeshraniční přepravy odpadu a náležitosti k podávání oznámení o přeshraniční přepravě odpadu.
§ 49
Souhlas, zákaz a námitka
(1)
Na základě oznámení o přeshraniční přepravě odpadů ministerstvo rozhodne o vydání souhlasu nebo o vznesení námitky podle čl. 9 až 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2)
Ministerstvo může rozhodnout o vznesení námitky proti oznámené přeshraniční přepravě odpadu, pokud
a)
byla oznamovateli nebo příjemci v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu pravomocně uložena pokuta za porušení povinností na úseku odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství, za které lze podle tohoto zákona uložit pokutu až do výše 500 000 Kč nebo pokutu vyšší,
b)
bylo oznamovateli nebo příjemci v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu uloženo opatření k nápravě v souvislosti s porušením právních předpisů na úseku odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství a je orgánem provádějícím kontrolu podle tohoto zákona prokázáno, že toto opatření v uložené lhůtě nesplnil,
c)
byl oznamovatel, příjemce nebo člen statutárního orgánu oznamovatele nebo příjemce členem statutárního orgánu právnické osoby, které byla v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu uložena sankce za porušení předpisů na úseku odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství, nebo
d)
byl oznamovatel, příjemce nebo člen statutárního orgánu oznamovatele nebo příjemce členem statutárního orgánu právnické osoby, které bylo v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu uloženo opatření k nápravě v souvislosti s porušením právních předpisů na úseku odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství a je orgánem provádějícím kontrolu podle tohoto zákona prokázáno, že toto opatření právnická osoba v uložené lhůtě nesplnila.
(3)
Ministerstvo rozhodne o vznesení námitky proti oznámené přeshraniční přepravě odpadu, pokud byl oznamovatel nebo příjemce v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu pravomocně odsouzen pro trestný čintrestný čin spáchaný v souvislosti s nakládáním s odpadynakládáním s odpady. Ministerstvo může odmítnout všechny přeshraniční přepravy odpadů, na kterých se tato osoba podílí, pokud trestný čintrestný čin souvisí s předmětem oznámení.
(4)
Rozklad proti rozhodnutí ministerstva o vznesení námitky nemá odkladný účinek.
§ 50
Zahájení přeshraniční přepravy odpadů
Pokud ministerstvo obdrží kopii průvodního dokladu s vyplněným datem přeshraniční přepravy a dalšími příslušnými údaji v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 před uplynutím lhůty pro podání rozkladu proti rozhodnutí ministerstva o vydání souhlasu podle § 49 odst. 1, platí, že se oznamovatel vzdává práva rozkladu proti tomuto rozhodnutí.
§ 51
Změny v přeshraniční přepravě po odsouhlasení a zrušení souhlasu
(1)
Pokud podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 není podáváno nové oznámení, ministerstvo může na základě oznámení změny v přeshraniční přepravě rozhodnout o změně vydaného rozhodnutí.
(2)
V případech podle čl. 9 odst. 8 a 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ministerstvo rozhodnutím zruší souhlas vydaný podle čl. 9 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
§ 52
Povinnost zpětného převzetí
(1)
V případě přeshraniční přepravy, kterou nelze dokončit, nebo nedovolené přeshraniční přepravy může ministerstvo uložit splnění povinností podle čl. 22 až 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2)
Pokud splnění povinností podle čl. 22 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 zajišťuje ministerstvo, může uložit osobám, které zajišťují přeshraniční přepravu, kterou nelze dokončit, nebo za nedovolenou přeshraniční přepravu, povinnost uhradit vzniklé náklady na dopravu, využití, odstranění a uskladnění odpadů. Ministerstvo může uložit úhradu těchto nákladů předem. Osoby, které odpovídají za nedovolenou přeshraniční přepravu, odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.
(3)
Bezpečné uskladnění odpadů podle čl. 22 odst. 9 a čl. 24 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 zajistí krajský úřad, v jehož správním obvodu byl odpad zjištěn. Krajský úřad může uložit osobám, které za nedokončenou nebo nedovolenou přeshraniční přepravu odpovídají, povinnost uhradit takto vynaložené náklady. Tyto osoby odpovídají za úhradu nákladů společně a nerozdílně.
(4)
Odvolání nebo rozklad proti rozhodnutí vydanému podle odstavců 1 až 3 nemá odkladný účinek.
Oddíl 3
Finanční záruka při přeshraniční přepravě odpadu
§ 53
Obecná ustanovení
(1)
Podle tohoto oddílu se stanovuje a schvaluje finanční záruka podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2)
Finanční záruku schvaluje ministerstvo. Ministerstvo zejména posoudí, zda je výše a druh finanční záruky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a s tímto zákonem.
(3)
Finanční záruka musí dosahovat přinejmenším výše podle § 55.
(4)
Finanční záruka v určité výši se vztahuje k jednomu formuláři oznámení o přeshraniční přepravě odpadu.
(5)
Pokud je finanční záruka poskytnuta na dobu určitou, musí trvat ještě nejméně 16 měsíců po skončení platnosti příslušného rozhodnutí ministerstva o souhlasu s přeshraniční přepravou odpadů. Tato lhůta může být výjimečně zkrácena v případech podle čl. 9 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006. V případě, že je odpad přepravován k předběžné operaci, musí být trvání finanční záruky prodlouženo.
§ 54
Způsob provedení finanční záruky
(1)
Finanční záruka musí být zajištěna pouze v České republice u bankybanky nebo u pobočky zahraniční bankybanky se sídlem v členském státě Evropské unie, které jsou oprávněné poskytovat finanční záruky podle zákona o bankách.
(2)
V záruční listině musí být výslovně uvedeno, že se jedná o finanční záruku podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(3)
V záruční listině musí být obsaženo prohlášení, že bankabanka nebo pobočka po výzvě ministerstva vyplatí ministerstvu požadovanou částku okamžitě a bez jakýchkoli dalších podmínek.
(4)
Originál záruční listiny k finanční záruce zasílá ministerstvu bankabanka nebo pobočka, které záruční listinu vydaly. Pokud není zaslán ministerstvu originál listiny k finanční záruce uvedeným způsobem, nepovažuje se oznámení o přeshraniční přepravě odpadu za úplné.
§ 55
Výpočet finanční záruky
(1)
Způsob a podmínky stanovení druhu a výše finanční záruky a podklady a doklady nezbytné pro výpočet jsou stanoveny v příloze č. 8 k tomuto zákonu.
(2)
Při výpočtu nelze použít množství odpadu podle bodu 2.5 písm. b) přílohy č. 8 k tomuto zákonu, pokud v době 5 let před vydáním rozhodnutí o přeshraniční přepravě odpadu oznamovatel porušil podmínku stanovenou v rozhodnutí ministerstva podle tohoto bodu.
§ 56
Použití finanční záruky
(1)
Finanční záruka je poskytována ve prospěch státu, za který v tomto případě jedná ministerstvo.
(2)
Finanční záruka nebo její část musí být bankoubankou nebo pobočkou po výzvě ministerstva vyplacena okamžitě a bez jakýchkoli podmínek nebo přezkoumávání její důvodnosti.
(3)
Finanční záruka může být na pokyn ministerstva v souladu s čl. 6 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 vyplacena i jinému příslušnému orgánu podle čl. 2 odst. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(4)
Ministerstvo z finanční záruky financuje alternativní využití nebo odstranění odpaduodstranění odpadu, včetně nezbytných předběžných postupů, uskladnění odpadu a dopravní náklady, pokud oznamovatel, příjemce či jiná odpovědná osoba nesplní na vlastní náklady příslušné povinnosti podle čl. 22 až 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
§ 57
Vrácení záruční listiny
(1)
Záruční listina se vrací na základě žádosti oznamovatele nebo jiné osoby, která záruku jménem oznamovatele zajistila.
(2)
Žádost musí obsahovat prohlášení oznamovatele o počtu zásilek, které odeslal příjemci odpadu, v případě dovozu odpadu ze třetích zemí je možné doložit obdobné prohlášení příjemce.
§ 58
Zvláštní ustanovení
(1)
V případech dovozu do Evropské unie podle čl. 6 odst. 4 věty druhé nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 se postupuje obdobně podle tohoto oddílu. Pokud ministerstvo obdrží prohlášení příslušného orgánu místa odeslání o existenci dostatečné finanční záruky, která zajistí případný návrat odpadu do státu odeslání, může k této skutečnosti přihlédnout při schvalování finanční záruky poskytované ve prospěch ministerstva.
(2)
V případě nové finanční záruky podle čl. 6 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 se postupuje obdobně podle tohoto oddílu. Nová finanční záruka se vztahuje na přeshraniční přepravu odpadu od okamžiku odeslání potvrzení o dokončení předběžného využití až do okamžiku, kdy ministerstvo obdrží potvrzení podle čl. 15 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
HLAVA VI
NAKLÁDÁNÍ S VYBRANÝMI DRUHY ODPADU
Díl 1
Komunální odpad a další odpady v obecním systému
§ 59
Obecní systém
(1)
ObecObec je povinna přebrat veškerý komunální odpadkomunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Pokud obecobec zavedla poplatek za odkládání komunálního odpadukomunálního odpadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků podle zákona o místních poplatcích, je povinna přebírat směsný komunální odpadkomunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob v množství odpovídajícím kapacitě soustřeďovacích prostředků.
(2)
ObecObec je povinna určit místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadukomunálního odpadu, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadubiologického odpadu, jedlých olejů a tuků a od 1. ledna 2025 rovněž textilu. ObecObec není povinna odděleně soustřeďovat odpad plastů, skla a kovů, pokud tím nedojde s ohledem na další způsob nakládání s nimi k ohrožení možnosti provedení jejich recyklace.
(3)
ObecObec je povinna zajistit, aby odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadukomunálního odpadu tvořily v kalendářním roce 2025 a následujících letech alespoň 60 %, v kalendářním roce 2030 a následujících letech alespoň 65 % a v kalendářním roce 2035 a následujících letech alespoň 70 % z celkového množství komunálních odpadůkomunálních odpadů, kterých je v daném kalendářním roce původcem. Do výpočtu podílu mohou být zahrnuty rovněž odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadukomunálního odpadu vznikající na území obceobce při činnosti nepodnikajících fyzických osob, které nejsou předávány do obecního systému.
(4)
Ke splnění povinností podle odstavců 1 až 3 obecobec nastaví obecní systém odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství (dále jen „obecobecní systém“). Obecní systém může obec nastavit obecně závaznou vyhláškou.
(5)
Pokud obecobec nastaví obecní systém obecně závaznou vyhláškou, může touto vyhláškou zároveň určit i místa, ve kterých bude v rámci obecního systému přebírat
a)
stavební a demoliční odpadstavební a demoliční odpad vznikající na území obceobce při činnosti nepodnikajících fyzických osob,
b)
movité věci v rámci předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu,
c)
komunální odpadkomunální odpad vznikající na území obceobce při činnosti právnických a podnikajících fyzických osob, které se do obecobecního systému na základě písemné smlouvy zapojí; v takovém případě musí obec obecně závaznou vyhláškou, kterou nastaví obecní systém, stanovit alespoň druhy odpadu, které může právnická nebo podnikající fyzická osoba předávat do obecního systému, způsob určení výše úhrady za zapojení do obecního systému a způsob jejího výběru,
d)
výrobky s ukončenou životností v případě, pokud je přebírá v rámci služby pro výrobce podle zákona o výrobcích s ukončenou životností, nebo
e)
rostlinné zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností ke zpracování na kompostkompost v rámci komunitního kompostováníkomunitního kompostování podle § 65.
(6)
ObecObec může obecně závaznou vyhláškou, kterou nastaví obecní systém, stanovit povinnosti osob související s předáváním odpadů a movitých věcí do obecního systému.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
rozsah míst pro oddělené soustřeďování komunálního odpadukomunálního odpadu podle odstavce 2,
b)
odpady, které se započítají do celkového množství komunálních odpadůkomunálních odpadů, a odpady, které se započítají jako odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadukomunálního odpadu podle odstavce 3, a
c)
způsob výpočtu plnění cíle podle odstavce 3 a způsob doložení jeho plnění.
§ 60
(1)
V okamžiku, kdy osoba zapojená do obecního systému odloží movitou věc nebo odpad, s výjimkou výrobků s ukončenou životností, na místě obcíobcí k tomuto účelu určeném, stává se obecobec vlastníkem této movité věci nebo odpadu.
(2)
ObecObec může ve vztahu k odpadům převzatým v rámci obecního systému poskytovat službu autorizované obalové společnosti k plnění povinností podle zákona o obalech.
(3)
ObecObec může plnit své povinnosti podle tohoto zákona prostřednictvím dobrovolného svazku obcíobcí podle zákona o obcích nebo prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy uzavřené s jinou obcí.
(4)
ObecObec je povinna informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o způsobech a rozsahu odděleného soustřeďování komunálního odpadukomunálního odpadu, využití a odstranění komunálního odpadukomunálního odpadu a o možnostech prevence a minimalizace vzniku komunálního odpadukomunálního odpadu. Nejméně jednou ročně obecobec zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup kvantifikované výsledky odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství obceobce včetně nákladů na provoz obecního systému.
§ 61
Povinnosti osob při předávání odpadu a movitých věcí do obecního systému
Každý je povinen odpad nebo movitou věc, které předává do obecního systému, odkládat na místa určená obcíobcí v souladu s povinnostmi stanovenými pro daný druh, kategorii nebo materiál odpadu nebo movitých věcí tímto zákonem a obecně závaznou vyhláškou obceobce, je-li vydána.
§ 62
Povinnosti podnikajících fyzických osob a právnických osob při nakládání s komunálním odpadem
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která umožňuje ve své provozovně nepodnikajícím fyzickým osobám odkládání komunálního odpadukomunálního odpadu vzniklého v rámci provozovny, musí zajistit místa pro oddělené soustřeďování odpaduoddělené soustřeďování odpadu, a to alespoň pro odpady papíru, plastů, skla, kovů a biologický odpadbiologický odpad.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která produkuje komunální odpadkomunální odpad nebo odpady z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, může tyto odpady na základě písemné smlouvy s obcíobcí předávat do obecního systému. V takovém případě se odpady z obalů zařazují jako odpovídající druh komunálního odpadukomunálního odpadu.
(3)
Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předá do obecního systému veškerý komunální odpadkomunální odpad, jehož je původcem, nevede průběžnou evidenci odpadů podle tohoto zákona ani neplní ohlašovací povinnosti podle tohoto zákona pro odpad, se kterým se do obecního systému zapojila.
(4)
Na provozovatele zařízenízařízení, které je součástí obecního systému, se v případě přebírání odpadů v rámci obecního systému nevztahují ustanovení § 17 odst. 1 písm. c), § 18 a 19, pokud neposkytuje za převzaté odpady úplatu.
Díl 2
Biologicky rozložitelný odpad, komunitní kompostování, kaly a sedimenty
§ 63
Povinnosti při nakládání s biologicky rozložitelným odpadem
(1)
Biologicky rozložitelný odpad musí být zpracován přednostně v souladu s odstavci 2 až 5 nebo § 64 takovým způsobem, aby nedocházelo k ohrožení životního prostředí nebo zdraví lidí.
(2)
Provozovatel zařízenízařízení smí provozovat zařízenízařízení určené pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem pouze v souladu s technickými požadavky na vybavení a provoz a technologickými požadavky na zpracování biologicky rozložitelných odpadů stanovenými vyhláškou ministerstva a musí splnit požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy stanovené vyhláškou ministerstva. Odpady vstupující do technologie materiálového využití biologicky rozložitelných odpadů musí splňovat kvalitativní požadavky stanovené vyhláškou ministerstva. Při využití biologických odpadůbiologických odpadů metodou vermikompostování nesmí roční kapacita zařízenízařízení přesáhnout 1 000 tun odpadu.
(3)
K žádosti o vydání povolení provozu zařízenízařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem je provozovatel, jde-li o zařízenízařízení, ve kterém se zpracovávají vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty4) nebo odpad ze stravovacích zařízenízařízení, povinen předložit souhlas krajské veterinární správy s provozem, pokud to vyžaduje veterinární zákon.
(4)
Provozovatel zařízenízařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem, ve kterém biologicky zpracovává biologicky rozložitelný odpad, je povinen výstupy ze zařízenízařízení hodnotit, vzorkovat, zařazovat do skupin podle jejich skutečných vlastností a způsobů jejich biologického zpracování a materiálového využití a označovat je. S výstupy smí být nakládáno s ohledem na hierarchii odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství pouze způsobem stanoveným pro danou skupinu výstupů vyhláškou ministerstva. Výstupy ze zařízenízařízení musí splňovat limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů stanovené vyhláškou ministerstva.
(5)
Soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů mimo technologii zpracování musí být prováděno tak, aby nedocházelo k jejich znehodnocení. To může zahrnovat rovněž omezení doby uložení s ohledem na konkrétní povahu biologicky rozložitelného odpadu.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
seznam biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 1,
b)
způsoby biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 1,
c)
způsob a kritéria hodnocení a četnost a metody vzorkovánívzorkování výstupů ze zařízenízařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 4,
d)
limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů ve výstupech ze zařízenízařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a metody stanovení koncentrací rizikových látek podle odstavce 4,
e)
způsob a kritéria zařazování výstupů do skupin podle jejich skutečných vlastností a způsobu jejich biologického zpracování a materiálového využití a způsob označování těchto skupin podle odstavce 4 a
f)
podmínky soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů mimo technologii zpracování podle odstavce 5.
§ 64
Malé zařízení
(1)
Biologicky rozložitelné odpady mohou být upraveny a využity v malém zařízenímalém zařízení při splnění technických a technologických požadavků a požadavků na kvalitu vstupujících odpadů.
(2)
Provozovatel zařízenízařízení smí provozovat malé zařízenímalé zařízení pouze na základě a v souladu se souhlasem obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností. Součástí souhlasu s provozem malého zařízenímalého zařízení je provozní řád. Pokud podmínky provozu malého zařízenímalého zařízení vymezené v žádosti nejsou dostatečné pro ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí, obecní úřad obceobce s rozšířenou působností může stanovit v souhlasu podmínky, které dostatečnou ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí zajistí.
(3)
Obsahové náležitosti žádosti o souhlas s provozem malého zařízenímalého zařízení a souhlasu s provozem malého zařízenímalého zařízení jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(4)
Provozovatel malého zařízenímalého zařízení je povinen výstupy z malého zařízenímalého zařízení hodnotit, vzorkovat, zařazovat do skupin podle způsobů jejich biologického zpracování a materiálového využití a označovat je. Výstupy z malého zařízenímalého zařízení musí splňovat limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů.
(5)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností zruší souhlas s provozem malého zařízenímalého zařízení, pokud provozovatel zařízenízařízení opakovaně
a)
porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo opakovaně neplní podmínky, na které je souhlas vázán, nebo
b)
poruší povinnost kontrolované osoby nebo povinné osoby podle kontrolního řádu.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
seznam biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 1, které mohou být zpracovány v malém zařízenímalém zařízení,
b)
způsoby zpracování biologicky rozložitelných odpadů v malém zařízenímalém zařízení podle odstavce 1,
c)
technické požadavky na vybavení a provoz malého zařízenímalého zařízení podle odstavce 1,
d)
technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů v malém zařízenímalém zařízení podle odstavce 1,
e)
požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie malého zařízenímalého zařízení podle odstavce 1,
f)
způsob a kritéria hodnocení a četnost a metody vzorkovánívzorkování upravených biologicky rozložitelných odpadů podle odstavce 4,
g)
limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů ve výstupech z malého zařízenímalého zařízení a metody stanovení koncentrací rizikových látek podle odstavce 4 a
h)
způsob a kritéria zařazování upravených biologicky rozložitelných odpadů do skupin podle způsobu jejich biologického zpracování a materiálového využití a způsob označování těchto skupin podle odstavce 4.
Komunitní kompostování
§ 65
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
komunitním kompostovánímkomunitním kompostováním systém soustřeďování rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností z území obceobce, jejich úprava a následné zpracování v komunitní kompostkompostárně na kompost,
b)
rostlinnými zbytky z údržby zeleně, zahrad a domácností ovoce a zelenina ze zahrad a kuchyní, drny se zeminou, rostliny a jejich zbytky neznečištěné chemickými látkami.
(2)
KompostKompost vzniklý komunitním kompostovánímkomunitním kompostováním může obecobec využívat výhradně k údržbě a obnově veřejné zeleně na svém území. Jiné využití kompostukompostu je možné pouze za splnění podmínek stanovených zákonem o hnojivech.
(3)
ObecObec může pro komunitní kompostováníkomunitní kompostování využívat komunitní kompostárnu umístěnou na území jiné obceobce, pokud tak vyplývá z veřejnoprávní smlouvy s touto obcíobcí, nebo pokud se tak dohodnou obceobce v rámci dobrovolného svazku obcíobcí.
§ 66
(1)
Provozovatel komunitní kompostárny je povinen
a)
provozovat komunitní kompostárnu v souladu s vyhláškou ministerstva stanovenými podmínkami, způsobem zpracování rostlinných zbytků, technickými požadavky na vybavení a provoz zařízenízařízení komunitní kompostárny a technologickými požadavky na úpravu rostlinných zbytků,
b)
vést provozní deník,
c)
vést průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností a uchovávat ji po dobu 5 let od jejich přijetí do komunitní kompostárny a
d)
zaslat do 28. února následujícího kalendářního roku ministerstvu hlášení o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností v uplynulém kalendářním roce.
(2)
ObecObec je povinna zaslat každoročně do 28. února ministerstvu hlášení o komunitních kompostárnách provozovaných na jejím území.
(3)
Hlášení podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 2 se zasílají ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí15) nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Hlášení kontroluje obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušný podle místa komunitní kompostárny do 15. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
obsah provozního deníku podle odstavce 1 písm. b),
b)
rozsah a způsob vedení průběžné evidence o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností podle odstavce 1 písm. c),
c)
rozsah a způsob hlášení údajů o množství zpracovaných rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností podle odstavce 1 písm. d) a hlášení údajů o komunitních kompostárnách provozovaných na území obceobce podle odstavce 2 a
d)
rozsah a způsob provádění kontroly hlášení podle odstavce 3.
§ 67
Kaly
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
kalem
1.
kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností, a to i v případě, že čistírny odpadních vod zpracovávají také biologicky rozložitelný odpad na základě povolení provozu zařízenízařízení podle § 21 odst. 2 nebo biologicky rozložitelný odpad spadající do působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/20094),
2.
kal ze septiků sloužících k čištění odpadních vod z domácností před jejich vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních, nebo
3.
kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících odpadní vody a materiály, které svými vlastnostmi odpovídají odpadním vodám a materiálům podle bodu 1, zejména odpadní vody a materiály, které mají původ v potravinářském průmyslu a zemědělství,
b)
upraveným kalem
1.
kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalu, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů, pro který byl vypracován program použití kalůprogram použití kalů, nebo
2.
kal, který splňuje mikrobiologická kritéria stanovená vyhláškou ministerstva,
c)
použitím kalupoužitím kalu zapracování kalu do zemědělské půdy,
d)
programem použití kalůprogramem použití kalů dokumentace pro použití kalůpoužití kalů.
(2)
Kal, který nebyl upraven, se zařazuje jako ostatní odpad. S neupraveným kalem musí být nakládáno s ohledem na zdravotní rizika, která představuje. Osoby zúčastněné na přepravě neupraveného kalu musí splnit povinnosti podle § 78 a 79, jako kdyby se jednalo o nebezpečný odpad. Každý, kdo nakládá s kalem, musí zajistit, aby byl kal označen způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Součástí označení kalu musí být vždy údaj o tom, zda se jedná o upravený kal či nikoliv, a v případě upraveného kalu podrobnosti o provedení úpravy kalů.
(3)
Úprava kalů smí probíhat pouze v čistírně odpadních vod, jde-li o kaly produkované danou čistírnou nebo v zařízenízařízení na úpravu kalů, a musí být provedena v souladu s technickými požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva. Technologie úpravy kalů musí splňovat technické požadavky na úpravu kalů a požadavky na ověření účinnosti technologie úpravy kalů stanovené vyhláškou ministerstva.
§ 68
Úprava kalů před použitím na zemědělské půdě
(1)
Provozovatel čistírny odpadních vod, který neprovádí úpravu kalů, je povinen předat kaly určené k použití na zemědělské půdě do zařízenízařízení na úpravu kalů.
(2)
Osoba, která provedla úpravu kalu, je povinna po úpravě kalu před prvním předáním upraveného kalu k využití na zemědělské půdě vypracovat program použití kalůprogram použití kalů a předložit jej ke schválení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému.
(3)
Kal určený pro účely používání na zemědělské půdě smí mísit pouze osoba, která provádí úpravu kalů, a to pouze s jiným kalem nebo s látkami vymezenými vyhláškou ministerstva, pokud je to vhodné s ohledem na nutriční potřeby rostlin nebo s ohledem na zlepšování kvality půdy. Na vzniklou směs se vztahují všechny požadavky na použití kalůpoužití kalů na zemědělské půdě včetně mikrobiologických kritérií. Mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v kalech stanovené vyhláškou ministerstva musí být ověřeny před smísením. Přípustné množství kalů použitých na jeden hektar se vztahuje k podílu kalu ve výsledné směsi. Program použití kalůProgram použití kalů zpracovává osoba, která provedla úpravu kalů, po smísení s ohledem na vlastnosti výsledné směsi.
(4)
Osoba, která provedla úpravu kalu, je povinna předat upravený kal osobě uvedené v programu použití kalůprogramu použití kalů, která bude tento kal používat, nebo do zařízenízařízení ke skladování kalů uvedeného v programu použití kalůprogramu použití kalů.
(5)
Provozovatel zařízenízařízení ke skladování kalů je povinen předat upravený kal osobě uvedené v programu použití kalůprogramu použití kalů, která bude tento kal používat. Upravený kal smí být skladován a dočasně uložen před použitím za podmínek stanovených vyhláškou ministerstva.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti programu použití kalůprogramu použití kalů podle odstavce 2.
§ 69
Povinnosti při používání kalů na zemědělské půdě
(1)
Na zemědělské půdě smí být použity pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a v souladu se schváleným programem použití kalůprogramem použití kalů tak, aby použitím kalůpoužitím kalů nebyla zhoršena kvalita zemědělské půdy a kvalita povrchových a podzemních vod. Upravený kal smí na zemědělské půdě použít pouze právnická nebo podnikající fyzická osoba, která tuto půdu užívá.
(2)
Upravené kaly smí být na zemědělské půdě používány pouze při splnění technických podmínek, přípustného množství kalů použitých na jeden hektar a mezních hodnot koncentrací vybraných rizikových látek v kalech stanovených vyhláškou ministerstva. Při použití upravených kalů na zemědělské půdě musí být dále splněny mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v zemědělské půdě, mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které smí být přidány do zemědělské půdy za období 10 let, a mikrobiologická kritéria pro použití kalůpoužití kalů. Splnění podmínek pro použití kalupoužití kalu na zemědělské půdě se posuzuje samostatně pro kal z jedné čistírny odpadních vod nebo zařízenízařízení na úpravu kalů ve vztahu ke konkrétnímu půdnímu bloku.
(3)
Použití kalůPoužití kalů je zakázáno
a)
na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny podle zákona o ochraně přírody a krajiny,
b)
na půdách lesních porostů běžně využívaných k hospodaření v lese,
c)
v ochranných pásmech vodních zdrojů, na zaplavených půdách a na zamokřených plochách,
d)
v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních léčivých vod podle lázeňského zákona,
e)
na trvalých travních porostech a travních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období až do poslední seče,
f)
v intenzivních plodících ovocných výsadbách,
g)
na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v kalendářním roce jejich pěstování a v předcházejícím kalendářním roce,
h)
v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení,
i)
jestliže z půdních rozborů vyplývá, že obsah vybraných rizikových látek v průměrném vzorku překračuje jednu z hodnot stanovených vyhláškou ministerstva,
j)
na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6,
k)
na plochách, které jsou určené k rekreaci a sportu nebo veřejným prostranstvímveřejným prostranstvím,
l)
na zemědělské půdě, kde bylo zjištěno překročení preventivní hodnoty podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, nebo
m)
jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria stanovená vyhláškou ministerstva; použití mikrobiálně kontaminovaných kalů smí být provedeno pouze po úpravě kalů.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
mezní hodnoty koncentrací vybraných rizikových látek v zemědělské půdě podle odstavce 2,
b)
mezní hodnoty koncentrací těžkých kovů, které smí být přidány do zemědělské půdy za období 10 let, podle odstavce 2 a
c)
postupy analýzy kalů a půdy, včetně metod odběru vzorků.
§ 70
Sedimenty
Pokud jsou sedimentysedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží určeny k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond v souladu s požadavky stanovenými zákonem o hnojivech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu, nemusí být pozemky tvořící zemědělský půdní fond, na kterých budou využity, zařízenímzařízením určeným pro nakládání s odpadynakládání s odpady; jejich původce a osoba, která je na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond využívá, nevedou pro tyto sedimentysedimenty průběžnou evidenci podle § 94 a nepodávají hlášení podle § 95. Pro tyto sedimentysedimenty se vede evidence podle zákona o hnojivech a podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu.
Díl 3
Nebezpečný odpad
§ 71
Balení a označování nebezpečných odpadů
(1)
Při balení nebezpečných odpadů se postupuje obdobně jako při balení chemických látek a směsí a nebezpečných věcí16).
(2)
Původce odpadu a provozovatel zařízenízařízení, kteří nakládají s nebezpečným odpadem, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva a výstražným symbolem nebezpečnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/200817) v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností uvedenou v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označením HP 9 Infekční se označuje výstražným symbolem nebezpečnosti stanoveným vyhláškou ministerstva.
(3)
Původce odpadu a provozovatel zařízenízařízení, kteří nakládají s nebezpečným odpadem, jsou povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu podle odstavce 3.
§ 72
Mísení nebezpečných odpadů
(1)
Mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály je zakázáno. Pokud došlo ke smísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidí.
(2)
Zákaz mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady se neuplatní v případě, že k mísení dochází v rámci úpravy odpadůúpravy odpadů v zařízenízařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpaduodstranění odpadu, pokud to umožňuje povolení provozu takového zařízenízařízení podle § 21 odst. 2.
(3)
Krajský úřad povolí mísení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady v zařízenízařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpaduodstranění odpadu pouze, pokud je mísení nebezpečných odpadů v souladu s nejlepšími dostupnými technikami stanovenými podle zákona o integrované prevenci a nezvýší se nepříznivé dopady na životní prostředí nebo zdraví lidí.
(4)
Krajský úřad určí druh odpadu, do kterého má být zařazen smísený odpad, a to s ohledem na nejvyšší míru ochrany životního prostředí a zdraví lidí při dalším nakládání s tímto odpadem.
§ 73
Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
(1)
Nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15 hodnotí osoba pověřená ministerstvem. Ostatní nebezpečné vlastnosti uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) hodnotí osoba pověřená Ministerstvem zdravotnictví.
(2)
Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše však na dobu 3 let. Současně s udělením pověření se přidělují přihlašovací údaje pověřené osoby do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Dobu platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů lze prodloužit nejvýše o 5 let, a to opakovaně.
(3)
Pokud pověřená osoba podá žádost o prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby, na niž bylo toto pověření uděleno, pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů nezaniká, dokud o žádosti nebude pravomocně rozhodnuto.
(4)
Udělené pověření nelze převést na jinou osobu.
§ 74
(1)
Ministerstvo udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Odborná způsobilost pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15 se prokazuje dokladem o
a)
vysokoškolském vzdělání,
b)
nejméně 10 letech praxe v oboru chemie nebo odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství a
c)
tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo žádosti o prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo ministerstvo.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví udělí pověření nebo prodlouží platnost pověření osobě, která prokáže odbornou způsobilost nebo jejíž odborná způsobilost byla uznána podle zákona o uznávání odborné kvalifikace. Odborná způsobilost se prokazuje dokladem o
a)
vysokoškolském vzdělání,
b)
ukončeném specializačním vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie nebo oboru pracovní lékařství nebo oboru toxikologie pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označeními HP 4 až HP 11 a HP 13 a o ukončeném specializačním vzdělávání v oboru hygiena a epidemiologie, veterinární lékařství nebo přírodovědném oboru zahrnujícím mikrobiologii pro hodnocení nebezpečné vlastnosti odpadů uvedené v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3) pod označením HP 9,
c)
nejméně 10 letech praxe v odpovídajícím oboru podle písmene b) a
d)
tom, že žadatel v posledních 6 měsících před podáním žádosti o pověření nebo žádosti o prodloužení platnosti pověření absolvoval školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, jehož náplň schválilo Ministerstvo zdravotnictví.
(3)
Jde-li o právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, musí požadavky pro pověření k hodnocení nebezpečných vlastností splňovat odborný zástupce, který je fyzickou osobou a který pro právnickou nebo podnikající fyzickou osobu zajišťuje řádné hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
(4)
Pokud dojde k ukončení činnosti odborného zástupce u pověřené osoby, je pověřená osoba povinna ustanovit nového odborného zástupce a jeho ustanovení oznámit ministerstvu, které ji pověřilo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení činnosti odborného zástupce. Zároveň je pověřená osoba povinna ministerstvu, které ji pověřilo, doložit odbornou způsobilost nového odborného zástupce.
(5)
Za pověřenou osobu se považuje rovněž osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a na území České republiky hodlá dočasně nebo ojediněle vykonávat činnosti uvedené v § 73 odst. 1, pokud před zahájením hodnocení nebezpečných vlastností odpadu předloží ministerstvu nebo Ministerstvu zdravotnictví podle nebezpečných vlastností, které bude hodnotit, doklady prokazující, že je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a je oprávněna k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví po předložení dokladů poskytne této osobě přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(6)
Obsahové náležitosti žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsahové náležitosti žádosti o prodloužení platnosti tohoto pověření jsou uvedeny v příloze č. 11 k tomuto zákonu.
(7)
Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsah školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 písm. d).
§ 75
Zánik a odejmutí pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1)
Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zaniká
a)
smrtí fyzické osoby, která je pověřenou osobou,
b)
zánikem právnické osoby, která je pověřenou osobou,
c)
prohlášením konkursu na majetek pověřené osoby,
d)
uplynutím doby, na kterou bylo pověření vydáno, pokud nebylo požádáno o jeho prodloužení podle § 73 odst. 3, nebo
e)
dnem doručení oznámení pověřené osoby o ukončení její činnosti jako pověřené osoby ministerstvu, které ji pověřilo.
(2)
Ministerstvo nebo Ministerstvo zdravotnictví odejme pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu pověřené osobě, pokud neplní postupy stanovené pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nesplňuje podmínky, za kterých bylo pověření uděleno, nebo vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „osvědčení“) na odpad, který nesplňuje podmínky pro vydání osvědčení ve vztahu k vlastnosti, kterou pověřená osoba hodnotila.
(3)
V případě, že je pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu odejmuto fyzické osobě, nesmí tato osoba po dobu následujících 5 let od odejmutí pověření vykonávat činnost odborného zástupce u právnické nebo podnikající fyzické osoby. V případě, že je pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu odejmuto právnické nebo podnikající fyzické osobě na základě hodnocení provedeného odborným zástupcem, tento odborný zástupce nesmí po dobu následujících 5 let od odejmutí pověření provádět hodnocení jako fyzická osoba nebo být odborným zástupcem u jiné právnické nebo podnikající fyzické osoby.
(4)
Osoba, které bylo odejmuto pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, může podat žádost o nové pověření až po uplynutí 5 let po jeho odejmutí.
§ 76
Postup hodnocení nebezpečných vlastností odpadu
(1)
Nebezpečné vlastnosti lze vyloučit pouze u konkrétního existujícího odpadu a u odpadu vznikajícího řízeným nebo známým postupem zaručujícím pro hodnocený odpad neměnné vlastnosti, pokud jsou v osvědčení zároveň stanoveny podmínky pravidelného ověřování vlastností odpadu.
(2)
Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě zadání vlastníka odpadu. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu musí být provedeno v souladu s metodami a postupy stanovenými vyhláškou ministerstva a Ministerstva zdravotnictví. Hodnocení nebezpečných vlastností odpadu zadává vlastník prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Údaje o jednotlivých prováděných hodnoceních vkládá pověřená osoba do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(3)
Vyloučí-li pověřená osoba všechny nebezpečné vlastnosti, vydá osobě, která hodnocení zadala, osvědčení. Pokud pověřená osoba nevyloučí všechny nebezpečné vlastnosti, vydá osobě, která hodnocení zadala, sdělení, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen „sdělení“). Hodnotí-li různé nebezpečné vlastnosti jednoho odpadu různé pověřené osoby, vydávají osvědčení nebo sdělení společně. Osvědčení a sdělení se vydává prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a zároveň v listinné podobě. Součástí osvědčení a sdělení je dokumentační zpráva.
(4)
V osvědčení vymezí pověřená osoba nebo osoby druh a původ odpadu, na který se osvědčení vztahuje, a stanoví podmínky a dobu platnosti osvědčení. Tato doba nesmí být delší než 4 roky. Osvědčení pozbývá platnosti okamžitě, jestliže u původce odpadu nebo oprávněné osoby dojde ke změně technologie nebo vstupního materiálu, který ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti. Osvědčení může být pověřenou osobou po opakovaném provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo s ohledem na výsledky průběžného vzorkovánívzorkování prodlouženo na další 4 roky, a to i opakovaně.
(5)
Osoba, která nakládá s odpadem, pro který je vydáno osvědčení, je povinna dodržovat podmínky uvedené pověřenou osobou nebo osobami v osvědčení, zejména je povinna ověřovat, zda odpad nemá nebezpečné vlastnosti, způsobem a s četností podle vydaného osvědčení. V případě, že osoba, která nakládá s odpadem, stanovené podmínky nedodržuje nebo v případě úpravy odpaduúpravy odpadu nedodržuje podmínky povolení provozu zařízenízařízení, je odpad považován za nebezpečný.
(6)
Pověřená osoba nesmí vydat osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízenízařízení.
(7)
Ministerstvo a Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou obsahové náležitosti
a)
zadání hodnocení nebezpečných vlastností odpadu podle odstavce 2 a
b)
osvědčení, sdělení a dokumentační zprávy podle odstavce 3.
§ 77
Kontrola hodnocení nebezpečných vlastností odpadu, pozastavení platnosti osvědčení a odejmutí osvědčení
(1)
Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpademnakládání s odpadem mohou pozastavit platnost vydaného osvědčení na dobu nejvýše 60 dnů, vzniknou-li pochybnosti o dodržení správných metod nebo postupu stanovených pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo způsobu a četnosti kontrol nebezpečných vlastností odpadu nebo vzniknou-li pochybnosti o výsledku hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. Odvolání proti rozhodnutí o pozastavení platnosti osvědčení nemá odkladný účinek.
(2)
Inspekce nebo krajský úřad příslušný podle místa nakládání s odpademnakládání s odpadem mohou odejmout osvědčení, jestliže nebyly dodrženy metody nebo postup stanovený pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadu nebo nebezpečné vlastnosti nebyly vyhodnoceny správně. Odvolání proti rozhodnutí o odejmutí osvědčení nemá odkladný účinek.
(3)
Krajský úřad nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností příslušné podle místa nakládání s odpademnakládání s odpadem a inspekce mají přístup k záznamům o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadu vedených v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a zaznamenávají do něj údaje o pozastavení platnosti nebo odejmutí osvědčení.
Ohlašování přepravy nebezpečných odpadů
§ 78
(1)
Původce odpadu nebo oprávněná osoba, kteří odesílají odpad ze své provozovny nebo zařízenízařízení, (dále jen „odesilatel“) jsou povinni
a)
každou přepravu nebezpečných odpadů do jednoho místa vykládky samostatně ohlásit před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu, ve kterém jsou uvedeny alespoň údaje o odesilateli, druhu a množství odpadu, místě nakládky odpadu, osobě zajišťující přepravu, použitých dopravních prostředcích a zařízenízařízení, do kterého jsou odpady přepravovány,
b)
ke každé zásilce nebezpečného odpadu přiložit v písemné podobě doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu včetně čísla ohlašovacího listu přiděleného integrovaným systémem plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí,
c)
zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava nebezpečných odpadů není zahájena v ohlášeném termínu, a
d)
nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji; tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.
(2)
Odesílat nebezpečný odpad mobilním zařízenímmobilním zařízením ke sběru odpadůsběru odpadů smí pouze provozovatel tohoto zařízenízařízení.
(3)
Původce přepravovaných nebezpečných odpadů, pokud přepravuje odpady do své provozovny, a provozovatel zařízenízařízení, do kterého je nebezpečný odpad po dokončení přepravy předáván, (dále jen „příjemce“) jsou povinni
a)
nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí; po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu,
b)
zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy,
c)
zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu, a
d)
v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů, nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji; tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem.
(4)
Povinnosti podle odstavce 1 písm. a) a b) může za odesilatele splnit příjemce, pokud se tak dohodnou; odpovědnost za splnění těchto povinností má nadále odesilatel.
(5)
Na odesilatele se vztahují povinnosti při nakládání s nebezpečnými odpady stanovené tímto zákonem až do doby předání nebezpečného odpadu příjemci do zařízenízařízení.
(6)
Osoba zajišťující přepravu je povinna předat doklad podle odstavce 1 písm. b) spolu s odpadem příjemci.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti ohlašovacího listu podle odstavce 1 písm. a).
§ 79
(1)
Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(2)
Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny, pokud se jí účastní Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu nebo v případě, že odesilatelem je nepodnikající fyzická osoba. V případě přepravy nebezpečných odpadů, které se účastní Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu, přikládá odesilatel k zásilce doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu, s výjimkou čísla ohlašovacího listu.
(3)
V případě přerušení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesilatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(4)
Odesilatel je povinen dokončit přepravu nebezpečných odpadů do 48 hodin od jejího zahájení.
(5)
Informace o jednotlivých osobách zúčastněných na přepravě nebezpečných odpadů v integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí se poskytují pouze orgánům veřejné správy a složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při řešení krizových situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních předpisů18).
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů podle ohlašovacího listu podle odstavce 3.
Díl 4
Odpad z výroby oxidu titaničitého
§ 80
Umístěním do vodního útvaru podle vodního zákona se nesmí odstraňovat odpad pocházející z výroby oxidu titaničitého, a to:
a)
pevný odpad,
b)
matečné louhy vznikající ve fázi filtrace po hydrolýze roztoku síranu titaničitého ze zařízenízařízení používajících sulfátový proces, včetně kyselého odpadu smíchaného s takovými louhy a obsahujícího celkem více než 0,5 % volné kyseliny sírové a různé těžké kovy, včetně matečných louhů zředěných tak, aby obsahovaly 0,5 % nebo méně volné kyseliny sírové,
c)
odpad ze zařízenízařízení používajících chloridový proces obsahující více než 0,5 % volné kyseliny chlorovodíkové a různé těžké kovy, včetně odpadu zředěného tak, aby obsahoval 0,5 % nebo méně volné kyseliny chlorovodíkové,
d)
filtrační sůl, kaly a kapalný odpad vznikající při úpravě (koncentraci nebo neutralizaci) s odpadem uvedeným v písmenech b) a c) a obsahující různé těžké kovy, avšak nezahrnující neutralizované a přefiltrované, popřípadě čištěné odpady, které obsahují těžké kovy pouze ve stopových množstvích a které mají před jakýmkoli zředěním hodnotu pH vyšší než 5,5.
Díl 5
Polychlorované bifenyly
§ 81
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
polychlorovanými bifenylypolychlorovanými bifenyly polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, polychlorované terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetan, monometyldichlordifenylmetan, onometyldibromdifenylmetan a veškeré směsi obsahující jednu nebo více z uvedených látek v celkové koncentraci těchto látek vyšší než 50 mg/kg,
b)
zařízenímzařízením obsahujícím polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly každé zařízenízařízení, které obsahuje, obsahovalo polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly nebo může obsahovat polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, s výjimkou zařízenízařízení, které může obsahovat polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, u kterého
1.
byla zjištěna nepřítomnost polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů a tato skutečnost byla ohlášena ministerstvu do 31. prosince 2009,
2.
došlo k odstranění polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů dekontaminací a tato skutečnost byla ohlášena ministerstvu, nebo
3.
lze důvodně předpokládat nepřítomnost polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů podle odstavců 2 a 3,
c)
zařízenímzařízením, které může obsahovat polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízenízařízení plněná elektroizolační kapalinou, hydraulická důlní zařízenízařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízenízařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou nebo části těchto zařízenízařízení obsahující více než 5 litrů kapalin,
d)
lehce kontaminovaným zařízenímzařízením zařízenízařízení, jehož provozní kapalina obsahuje polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly v koncentraci 50 až 500 mg/kg.
(2)
U zařízenízařízení, které může obsahovat polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, lze důvodně předpokládat, že neobsahuje polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, v případě, že
a)
bylo vyrobeno po 31. prosinci 2009, nebo
b)
je jeho provozovatel na výzvu orgánu provádějícího kontrolu podle tohoto zákona schopen prokázat ověření, při kterém na 500 kusů zkoumaných zařízenízařízení se zjištěným obsahem polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů v provozní náplni v koncentraci menší než 50 mg/kg připadá pouze jedno zařízenízařízení se zjištěným obsahem polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů v provozní náplni v koncentraci 50 až 500 mg/kg.
(3)
Podmínka podle odstavce 2 písm. b) musí být splněna pro každou ze skupin zařízenízařízení olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízenízařízení plněná elektroizolační kapalinou; zařízenízařízení vyrobená po 1. lednu 2000 se do odůvodnění platnosti předpokladu nezahrnují.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou metody pro stanovení celkové koncentrace polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů v látkách, které je obsahují.
§ 82
(1)
Každý je povinen předat polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů nebo zařízenízařízení obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly k odstranění nebo dekontaminovat zařízenízařízení obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly neprodleně poté, co zjistí, že je jejich vlastníkem nebo provozovatelem zařízenízařízení obsahujícího polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly nebo že se polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů nebo zařízenízařízení obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly nachází na pozemku nebo v budově, jejichž je vlastníkem.
(2)
Jde-li o lehce kontaminované zařízenízařízení, musí být předáno k odstranění nebo dekontaminováno nejpozději do 31. prosince 2025; jde-li o zařízenízařízení s obsahem polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů s objemem náplně menším než 5 litrů, s výjimkou lehce kontaminovaných zařízenízařízení, musí být předáno k odstranění nebo dekontaminováno do data stanoveného v příslušných plánech postupného odstranění polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů nebo v seznamech zařízenízařízení, která obsahují polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly a nepodléhají průběžné evidenci, nejdéle však do 31. prosince 2022.
(3)
ZařízeníZařízení obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, které bylo předáno do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady, musí být odstraněno do 1 roku od tohoto předání.
(4)
Odstranění polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů je možné pouze v zařízeníchzařízeních k tomu určených a provádí se způsoby uvedenými v příloze č. 6 k tomuto zákonu pod kódy D8, D9, D10, D12 a D15.
(5)
Vlastník nebo provozovatel dekontaminovaného zařízenízařízení a lehce kontaminovaného zařízenízařízení jsou povinni toto zařízenízařízení označit.
(6)
Vlastník a provozovatel lehce kontaminovaného zařízenízařízení jsou povinni jej do doby vyřazení z provozu udržovat tak, aby polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, které jsou v něm obsaženy, odpovídaly příslušným technickým normám, aby zařízenízařízení bylo v dobrém provozním stavu a aby nedocházelo k úniku jeho náplně.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
podmínky pro dekontaminaci zařízenízařízení obsahujících polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly podle odstavce 1 a
b)
způsob označování zařízenízařízení obsahujících polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly podle odstavce 5.
§ 83
(1)
Vlastník a provozovatel lehce kontaminovaného zařízenízařízení jsou povinni vést pro toto zařízenízařízení samostatně průběžnou evidenci. Změny v evidovaných skutečnostech jsou povinni ohlásit ministerstvu do 30 dnů poté, co ke změně došlo, prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(2)
Průběžnou evidenci a ohlašování polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů, odpadů polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů a zařízenízařízení obsahujících polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly a podléhajících průběžné evidenci v rámci činnosti Ministerstva obrany nebo jím zřízené organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu zajišťuje Ministerstvo obrany a jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu ve spolupráci s ministerstvem.
(3)
Provozovatel zařízenízařízení ke sběru nebo k odstranění odpaduodstranění odpadu, který přijme zařízenízařízení obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly nad 5 litrů náplně, je povinen ohlásit údaje o tomto zařízenízařízení ministerstvu.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
způsob a rozsah vedení průběžné evidence lehce kontaminovaných zařízenízařízení a způsob a rozsah ohlašování změn v této evidenci podle odstavce 1 a
b)
náležitosti ohlašování údajů o zařízenízařízení obsahujícím polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly podle odstavce 3.
Díl 6
Odpad perzistentních organických znečišťujících látek
§ 84
(1)
Odpadem perzistentních organických znečišťujících látekOdpadem perzistentních organických znečišťujících látek se rozumí odpad obsahující alespoň jednu z látek uvedených v příloze IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/102119), s výjimkou polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů.
(2)
S odpady perzistentních organických znečišťujících látekodpady perzistentních organických znečišťujících látek smí být nakládáno, pokud jsou splněny požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 a technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva.
Díl 7
Odpad obsahující azbest
§ 85
Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpademnakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Při nakládání s odpademnakládání s odpadem obsahujícím azbest je nutné splnit technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva a požadavky jiných právních předpisů20).
Díl 8
Odpad rtuti
§ 86
(1)
Odpad podle čl. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/85221) je odpadem podle tohoto zákona.
(2)
Hospodářský subjekt podle čl. 12 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 zašle ministerstvu v listinné nebo elektronické podobě
a)
formulář obsahující údaje podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 a
b)
kopie osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 obdržených v předchozím kalendářním roce.
(3)
Provozovatelé zařízenízařízení provádějících prozatímní uložení odpadní rtuti a provozovatelé zařízenízařízení provádějících konverzi a popřípadě solidifikaci odpadní rtuti zasílají výkaz podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 v listinné nebo elektronické podobě ministerstvu.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vzor formuláře podle odstavce 2 písm. a),
b)
vzory osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 a
c)
vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852.
Díl 9
Odpady s obsahem radionuklidů
§ 87
Součástí informací o odpadu a základního popisu odpadu podle § 15 odst. 2 písm. d) a e) v případě odpadů s obsahem radionuklidů vznikajících při činnosti pracoviště, na němž se vykonává radiační činnost, nebo pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodních zdrojů záření podle atomového zákona musí být údaj o tom, že se jedná o látku s obsahem radionuklidů, údaje o pracovišti, kde odpad vznikl, a údaje o skutečnostech, na základě kterých mohl být odpad z pracoviště uvolněn.
Díl 10
Odpady ze zdravotní a veterinární péče
§ 88
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
odpadem ze zdravotní péče
1.
odpad uvedený ve skupině 18, podskupině 18 01 Katalogu odpadů, který vznikl při poskytování zdravotní péče podle zákona o zdravotních službách v lůžkových, ambulantních nebo jim podobných zdravotnických zařízeníchzařízeních,
2.
odpad vznikající při zdravotní péči poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta, pokud tento odpad vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízenízařízení, nebo
3.
odpad vznikající mimo zdravotnická zařízenízařízení, zejména v zařízeníchzařízeních sociální péče, tetovacích salonech nebo protidrogových centrech, pokud vykazuje stejné vlastnosti a rizika a vyžaduje zvláštní nakládání jako odpad ze zdravotnických zařízenízařízení,
b)
odpadem z veterinární péčeodpadem z veterinární péče odpad uvedený v Katalogu odpadů jako odpad z výzkumu, diagnostiky, léčení nebo prevence nemocí zvířat, který vznikl při poskytování veterinární péčeveterinární péče.
§ 89
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je původcem odpadu ze zdravotní péče, je povinna zpracovat pokyny pro nakládání s těmito odpady v zařízenízařízení, kde tento odpad vzniká. Pokyny jsou součástí provozního řádu zařízenízařízení zpracovaného podle zákona o ochraně veřejného zdraví.
(2)
V případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta je poskytovatel zdravotních služeb povinen písemně poučit pacienta o způsobu nakládání s odpademnakládání s odpadem ze zdravotní péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, veřejného zdraví a poškození životního prostředí, a pacient je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením. O poučení učiní poskytovatel zdravotních služeb záznam do zdravotnické dokumentace; záznam podepíše zdravotnický pracovník, který ho provedl, a pacient nebo osoba, která o pacienta pečuje. Původcem odpadu ze zdravotní péče v případě zdravotní péče poskytované ve vlastním sociálním prostředí pacienta je poskytovatel zdravotních služeb.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je chovatelem hospodářských zvířat podle veterinárního zákona a původcem odpadu z veterinární péčeodpadu z veterinární péče, je povinna zpracovat pokyny pro nakládání s odpadynakládání s odpady v hospodářství, kde tento odpad vzniká. Poskytovatel veterinární péče je povinen zpracovat pokyny pro nakládání s odpadynakládání s odpady ve své provozovně.
(4)
V případě veterinární péčeveterinární péče poskytované v místě ustájení zvířete nebo v domácím prostředí je poskytovatel veterinární péčeveterinární péče povinen písemně poučit chovatele o způsobu nakládání s odpadem z veterinární péčeodpadem z veterinární péče a o jeho bezpečném uložení tak, aby nedošlo k ohrožení jeho zdraví, zdraví zvířete, veřejného zdraví a poškození životního prostředí, a chovatel je povinen s odpadem naložit v souladu s tímto poučením. Původcem odpadu z veterinární péčeodpadu z veterinární péče v případě veterinární péčeveterinární péče poskytované v místě ustájení zvířete nebo v domácím prostředí je poskytovatel veterinární péčeveterinární péče.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti pokynů podle odstavců 1 a 3.
§ 90
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s více než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péčeveterinární péče ročně, je povinna zajistit nakládání s těmito odpady pouze fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s odpadynakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péčeveterinární péče.
(2)
Fyzickou osobou odborně způsobilou pro nakládání s odpadynakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péčeveterinární péče se rozumí osoba, která má dokončené vysokoškolské vzdělání a nejméně 3 roky praxe v oboru odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství v posledních 10 letech nebo dosáhla stupně středního vzdělání s maturitní zkouškou a nejméně 5 let praxe v oboru odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství v posledních 10 letech.
(3)
Jednotlivé činnosti v rámci nakládání s odpadynakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péčeveterinární péče může vykonávat i zaměstnanec, kterého fyzická osoba odborně způsobilá pro nakládání s odpadynakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péčeveterinární péče proškolila ohledně nakládání s odpadynakládání s odpady. Obsah školení se liší podle jednotlivých kategorií zaměstnanců. Školení se provádí nejméně jednou ročně. O školení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s více než 10 tunami odpadů ze zdravotní a veterinární péčeveterinární péče ročně, povinna uchovávat po dobu 5 let od provedení školení.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s méně než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péčeveterinární péče ročně, je povinna zaměstnance, kteří budou s těmito odpady nakládat, proškolit ohledně nakládání s odpadynakládání s odpady. Obsah školení se liší podle jednotlivých kategorií zaměstnanců. Školení se provádí jednou za 3 roky. O školení musí být pořízen písemný záznam, který je právnická nebo podnikající fyzická osoba, která nakládá s méně než 10 tunami odpadů ze zdravotní nebo veterinární péčeveterinární péče ročně, povinna uchovávat po dobu 5 let od provedení školení.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou kategorie zaměstnanců a obsah školení pro jednotlivé kategorie podle odstavců 3 a 4.
Díl 11
Odpad léčiv z domácností
§ 91
(1)
Provozovatel lékárny plní ve vztahu k odpadu léčiv z domácností převzatému v souladu se zákonem o léčivech povinnosti zaslání ročního hlášení o produkci a nakládání s odpadynakládání s odpady. Provozovatel lékárny soustřeďuje odpad léčiv z domácností převzatý od fyzických osob odděleně od odpadů, kterých je původcem, a vede pro něj samostatnou průběžnou evidenci v rozsahu podle § 94 odst. 1.
(2)
Provozovatel lékárny je povinen předat krajskému úřadu údaje o množství odpadu léčiv z domácností, který předal do zařízenízařízení pro nakládání s odpadynakládání s odpady v průběhu uplynulého kalendářní čtvrtletí, a to písemně na stanoveném formuláři do 30 dnů od konce tohoto kalendářního čtvrtletí. Krajský úřad předá ministerstvu údaje o množství odpadu léčiv z domácností předaných provozovateli lékáren do zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady v uplynulém kalendářním roce do 15. dubna následujícího kalendářního roku na stanoveném formuláři prostřednictvím Informačního systému odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro předání údajů o množství odpadu léčiv z domácností podle odstavce 2.
Díl 12
Odpadní olej
§ 92
(1)
Odpadním olejemOdpadním olejem se rozumí jakýkoliv minerální nebo syntetický mazací nebo průmyslový olej, který se stal nevhodným pro použití, pro které byl původně zamýšlen, zejména upotřebený olej ze spalovacích motorů, převodový olej, minerální nebo syntetický mazací olej, olej pro turbíny a hydraulický olej.
(2)
Regenerací odpadního olejeRegenerací odpadního oleje se rozumí jakýkoliv proces, kterým je možno vyrobit základový olej rafinací odpadního olejeodpadního oleje, zejména odstraněním kontaminujících složek, oxidačních produktů a aditiv obsažených v takovém oleji.
(3)
Původce odpadního olejeodpadního oleje a provozovatel zařízenízařízení, který nakládá s odpadním olejemodpadním olejem, jsou povinni
a)
nakládat s odpadním olejemodpadním olejem v souladu s technickými požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva,
b)
zajistit přednostně regeneraci odpadního olejeregeneraci odpadního oleje nebo jiné postupy recyklace, které zajistí rovnocenný nebo lepší celkový výsledek z hlediska životního prostředí než regenerace,
c)
zajistit jeho energetické využití, popřípadě odstranění v souladu s požadavky tohoto zákona a jiných právních předpisů, pokud jeho regenerace není z technických důvodů možná, a
d)
zajistit, aby se odpadní olejeodpadní oleje nemísily s oleji odlišných vlastností nebo s jinými odpady nebo látkami, pokud by tím byla snížena možnost jejich využití v souladu s písmeny a) a b).
Díl 13
Recyklace lodí
§ 93
(1)
Příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/201322) za Českou republiku je ministerstvo, s výjimkou případů, kdy tento zákon svěřuje působnost příslušného orgánu krajskému úřadu.
(2)
ZařízeníZařízení na recyklaci lodí je zařízenímzařízením k využití nebo odstranění odpadůodstranění odpadů.
(3)
Provozovatel zařízenízařízení na recyklaci lodí je povinen předložit před každou recyklací lodi krajskému úřadu ke schválení plán recyklace lodi podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013.
(4)
Provozovatel zařízenízařízení připojí k žádosti o schválení plánu recyklace lodi vyjádření krajské hygienické stanice. Krajská hygienická stanice posoudí plán recyklace lodi z hlediska dopadů na zdraví lidí.
Díl 14
Stavební a demoliční odpad
§ 93a
(1)
Po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby, které podléhají povolení podle stavebního zákona, je stavebník povinen neprodleně zaslat obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu byly změna dokončené stavby, terénní úprava nebo odstranění stavby provedeny, doklady prokazující, že veškeré opětovně použité stavební výrobky, využité vedlejší produkty a stavební výrobky, které přestaly být odpadem, byly využity v souladu s tímto zákonem a že veškeré získané materiály jsou stavebními výrobky nebo vedlejšími produkty, které se nestaly odpadem, nebo s nimi bylo naloženo jako s odpady v souladu s tímto zákonem a hierarchií odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství.
(2)
Jde-li o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), je stavebník povinen zaslat doklady podle odstavce 1 správnímu orgánu, který vydal jednotné environmentální stanovisko.
ČÁST TŘETÍ
PRŮBĚŽNÁ EVIDENCE A OHLAŠOVÁNÍ
§ 94
(1)
Původce odpadu, provozovatel zařízenízařízení a obchodník s odpady jsou povinni vést průběžnou evidenci. Průběžná evidence se vede samostatně za každý druh odpadu, za každé zařízenízařízení určené pro nakládání s odpadynakládání s odpady, za každého obchodníka s odpady a za každou provozovnu, kde odpad vzniká. V případě vzniku odpadu mimo provozovnu a nakládání s odpadynakládání s odpady v mobilním zařízenímobilním zařízení k úpravě, využití nebo odstranění odpaduodstranění odpadu se průběžná evidence vede samostatně za každý správní obvod obceobce s rozšířenou působností a hlavního města Prahy.
(2)
Průběžná evidence je vedena způsobem, s četností záznamů a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva. Součástí průběžné evidence jsou alespoň údaje o osobě, zařízenízařízení nebo provozovně, za které je průběžná evidence vedena, druhu a kategorii odpadu, údaje o množství odpadu, způsobech nakládání s odpadynakládání s odpady, původcích odpadu, zařízeníchzařízeních určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, od kterých je odpad přebírán, a zařízeníchzařízeních určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady nebo obchodnících s odpady, kterým je odpad předáván.
(3)
Původce odpadu, provozovatel zařízenízařízení a obchodník s odpady jsou povinni uchovávat průběžnou evidenci po dobu 5 let od provedení záznamu do evidence.
(4)
U odpadu perzistentních organických látek vymezeného vyhláškou ministerstva je součástí průběžné evidence rovněž údaj o obsahu perzistentních organických látek podle přílohy IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021.
§ 95
(1)
Provozovatel zařízenízařízení, obchodník s odpady, zprostředkovatel, s výjimkou dohodce podle zákona o komoditních burzách, a dopravce odpadudopravce odpadu jsou povinni ohlásit údaje o zařízenízařízení určeném pro nakládání s odpadynakládání s odpady nebo o činnosti a údaje o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízenízařízení nebo činnosti. Zahájení a obnovení provozu zařízenízařízení nebo činnosti jsou povinni ohlásit před jejich zahájením nebo obnovením. Přerušení nebo ukončení provozu zařízenízařízení nebo činnosti jsou povinni ohlásit do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Provozovatel zařízenízařízení podle § 21 odst. 3 je povinen ohlásit změnu údajů o zařízenízařízení vymezených vyhláškou ministerstva před zahájením provozu na základě změněných údajů.
(2)
Provozovatel skládky je povinen ohlásit do 28. února za předchozí kalendářní rok údaje o stavu vytvořené rezervy, doložené výpisem z účtu provozovatele skládky, údaje o volné kapacitě skládky a o poplatcích za ukládání odpadu na skládky.
(3)
Původce odpadu, který vyprodukoval nebo nakládal v uplynulém kalendářním roce s více než 600 kg nebezpečných odpadů, s více než 100 tunami ostatních odpadů nebo s odpadem perzistentních organických znečišťujících látekodpadem perzistentních organických znečišťujících látek vymezeným vyhláškou ministerstva, je povinen zaslat do 28. února následujícího roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok.
(4)
Provozovatel zařízenízařízení, s výjimkou skladu odpadu podle přílohy č. 4 k tomuto zákonu bodu 12, a obchodník s odpady je povinen zaslat do 28. února následujícího kalendářního roku hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok. Provozovatel zařízenízařízení je povinen zaslat toto hlášení i v případě, že v zařízenízařízení nebylo po celý uplynulý kalendářní rok nakládáno s odpady, aniž by byl provoz zařízenízařízení celoročně přerušen. Hlášení nezasílá provozovatel zařízenízařízení a obchodník s odpady, jejichž provoz nebo činnost byly přerušeny po celý uplynulý kalendářní rok.
(5)
ObecObec, která je povinna zaslat hlášení podle odstavce 3, zasílá do 28. února následujícího roku hlášení o obecním systému za uplynulý kalendářní rok.
(6)
Hlášení podle odstavců 1 až 5 se zasílají ministerstvu prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
rozsah ohlašování údajů o zařízenízařízení nebo o činnosti a rozsah ohlašovaných údajů o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízenízařízení nebo činnosti podle odstavce 1,
b)
rozsah ohlašování údajů o stavu vytvořené rezervy, údajů o volné kapacitě skládky a údajů o poplatcích za ukládání odpadu na skládky podle odstavce 2,
c)
rozsah hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za kalendářní rok podle odstavců 3 a 4 a
d)
rozsah hlášení o obecním systému podle odstavce 5.
§ 96
(1)
Hlášení podle § 95 odst. 1 a 2 kontroluje a zpracovává krajský úřad příslušný podle místa zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady a podle sídla provozovatele mobilního zařízenímobilního zařízení, dopravce odpadudopravce odpadu, obchodníka s odpady nebo zprostředkovatele. V případě dopravce odpadudopravce odpadu nebo zprostředkovatele, který má sídlo mimo území České republiky, hlášení podle § 95 odst. 1 kontroluje a zpracovává Magistrát hlavního města Prahy. Krajský úřad kontroluje a zpracovává hlášení podle § 95 odst. 1 do 15 dnů od ohlášení a hlášení podle § 95 odst. 2 do 15. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.
(2)
Hlášení podle § 95 odst. 3 až 5 kontroluje a zpracovává obecní úřad obce s rozšířenou působností příslušný podle místa provozovny, podle místa vzniku odpadu v případě vzniku odpadu mimo provozovnu, podle místa zařízení určeného pro nakládání s odpady, podle místa nakládání s odpadem v případě mobilních zařízení k úpravě nebo využití odpadu a podle sídla provozovatele nebo obchodníka s odpady v případě mobilních zařízení ke sběru odpadu nebo obchodníků s odpady. Obecní úřad obce s rozšířenou působností hlášení kontroluje a zpracovává do 30. dubna kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností a krajský úřad zasílají ministerstvu informace o každém rozhodnutí vydaném podle tohoto zákona, a to do 15 dnů ode dne nabytí jeho právní moci.
(4)
Pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností přiděluje krajský úřad zařízenímzařízením určeným pro nakládání s odpadynakládání s odpady identifikační číslo zařízenízařízení současně s vydáním povolení provozu zařízenízařízení nebo vydáním integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci nebo ohlášením zahájení provozu zařízenízařízení vymezených v příloze č. 4 k tomuto zákonu a malých zařízenímalých zařízení. Obchodníkovi s odpady přiděluje krajský úřad identifikační číslo současně s vydáním povolení k obchodování s odpadyobchodování s odpady. Při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností je každý povinen přidělená identifikační čísla používat. Krajský úřad, který vydal povolení provozu mobilního zařízenímobilního zařízení, informuje krajský úřad, v jehož správním obvodu má provozovatel mobilního zařízenímobilního zařízení sídlo, o vydání tohoto povolení do 5 dnů ode dne jeho vydání. Krajský úřad, v jehož správním obvodu má provozovatel mobilního zařízenímobilního zařízení sídlo, přidělí provozovateli zařízenízařízení identifikační číslo zařízenízařízení do 5 dnů od obdržení informace podle věty čtvrté a zašle identifikační číslo mobilního zařízenímobilního zařízení na vědomí krajskému úřadu, který vydal povolení provozu.
(5)
Ministerstvo obrany nebo jím zřízená organizace pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu ohlašují souhrnné údaje z průběžné evidence ministerstvu na elektronickém nosiči dat a provoz zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady krajskému úřadu v listinné podobě nebo na elektronickém nosiči dat.
(6)
Informace o jednotlivých osobách zaslané podle § 95 odst. 1 až 5 se poskytují pouze orgánům veřejné správy a složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při řešení krizových situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních předpisů18).
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
rozsah a způsob provádění kontroly a zpracování hlášení podle odstavců 1 a 2,
b)
způsob zasílání informací o vydaných rozhodnutích a rozsah zasílaných údajů podle odstavce 3,
c)
způsob přidělování identifikačních čísel zařízenízařízení a identifikačních čísel obchodníka s odpady podle odstavce 4 a
d)
způsob ohlašování Ministerstvem obrany nebo jím zřízenou organizací pro správu a provoz objektů důležitých pro obranu státu podle odstavce 5.
ČÁST ČTVRTÁ
PLÁNY ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ
§ 97
Společná ustanovení
(1)
Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství v rozsahu stanoveném tímto zákonem zpracovávají ministerstvo a kraj.
(2)
Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství se zpracovává za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu a nakládání s ním podle tohoto zákona.
Plán odpadového hospodářství České republiky
§ 98
(1)
Návrh Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Návrh Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji. Kraj sdělí ministerstvu své připomínky k návrhu Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky do 30 dnů ode dne jeho obdržení.
(2)
Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky se skládá z části analytické, závazné a směrné.
(3)
Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky schvaluje vláda.
(4)
Analytická část Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky, které zahrnuje
a)
oblast předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu včetně vyhodnocení nástrojů a opatření, které mohou být využity k předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu,
b)
výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání, včetně přeshraničního toku odpadů,
c)
vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpadynakládání s odpady na území České republiky přinejmenším pro komunální odpadkomunální odpad, směsný komunální odpadkomunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, odpady z obalů, nebezpečný odpad, stavební a demoliční odpadstavební a demoliční odpad, výrobky s ukončenou životností, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadu,
d)
vyhodnocení sítě zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady na území České republiky, včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpadynakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti, a
e)
podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
(5)
Závazná část Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky stanoví cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu a dále cíle a zásady odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství, opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání s odpadynakládání s odpady a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství pro
a)
nakládání s komunálním odpademkomunálním odpadem, zejména směsným komunálním odpademkomunálním odpadem, potravinovým odpadempotravinovým odpadem a biologicky rozložitelným odpadem,
b)
nakládání se stavebním a demoličním odpademstavebním a demoličním odpadem,
c)
nakládání s odpadynakládání s odpady z obalů,
d)
nakládání s výrobky s ukončenou životností,
e)
nakládání s odpadynakládání s odpady obsahujícími významné množství kritických surovin,
f)
nakládání s nebezpečným odpadem a s ostatním odpadem,
g)
přípravu na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadůodstranění odpadů minimalizující nepříznivé dopady na životní prostředí,
h)
snižování množství odpadů ukládaných na skládky, ve vztahu k biologicky rozložitelnému odpadu a splnění cílů pro omezení ukládání komunálního odpadukomunálního odpadu na skládky,
i)
snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadukomunálním odpadu a
j)
omezování znečištění odpady soustředěnými mimo místa k tomu určená.
(6)
Směrná část Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky obsahuje
a)
výčet nástrojů pro splnění cílů Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky,
b)
kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky zpracován,
c)
informace nezbytné pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné, a
d)
návrhy na potřebná zařízenízařízení určená pro nakládání s odpadynakládání s odpady nadregionálního významu, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
§ 99
(1)
Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.
(2)
Závazná část Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky, včetně jejích změn, je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství krajů a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace.
(3)
Ministerstvo každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky a do 15. prosince kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky.
(4)
Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy.
Plán odpadového hospodářství kraje
§ 100
(1)
Krajský úřad zpracovává ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje pro území kraje a jeho změny.
(2)
Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky a jejími změnami.
(3)
Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje se skládá z části analytické, koncepční a směrné.
(4)
Analytická část plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje obsahuje vyhodnocení stavu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje, které zahrnuje
a)
oblast předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu včetně vyhodnocení nástrojů a opatření, které mohou být využity k předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu,
b)
výčet druhů, množství a zdroje vznikajících odpadů a posouzení vývoje jejich produkce a nakládání,
c)
vyhodnocení stávajících systémů sběru a nakládání s odpadynakládání s odpady na území kraje přinejmenším pro komunální odpadkomunální odpad, směsný komunální odpadkomunální odpad, biologicky rozložitelný odpad, odpady z obalů, nebezpečný odpad, stavební a demoliční odpadstavební a demoliční odpad, výrobky s ukončenou životností, včetně tříděného sběru materiálově využitelných složek odpadů,
d)
vyhodnocení sítě zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady na území kraje včetně posouzení kapacit pro jednotlivé způsoby nakládání, posouzení nezbytných změn a doplnění systémů sběru a nakládání s odpadynakládání s odpady a výrobky s ukončenou životností s ohledem na jejich zlepšení v souladu s principy soběstačnosti a blízkosti,
e)
podklady pro získání informací nezbytných pro vypracování kritérií pro umístění a kapacity zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
(5)
Koncepční část plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje obsahuje cíle a opatření pro předcházení vzniku odpadupředcházení vzniku odpadu a dále cíle, zásady a opatření k jejich dosažení včetně preferovaných způsobů nakládání a soustavu indikátorů k hodnocení plnění cílů plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje pro
a)
nakládání s komunálním odpademkomunálním odpadem, zejména směsným komunálním odpademkomunálním odpadem a biologicky rozložitelnými odpady,
b)
nakládání se stavebním a demoličním odpademstavebním a demoličním odpadem,
c)
nakládání s odpadynakládání s odpady z obalů,
d)
nakládání s výrobky s ukončenou životností,
e)
nakládání s odpadynakládání s odpady obsahujícími významné množství kritických surovin,
f)
nakládání s nebezpečným odpadem a s ostatním odpadem,
g)
přípravu na opětovné použití, recyklaci, využití a odstranění odpadůodstranění odpadů minimalizující nepříznivé dopady na životní prostředí,
h)
snižování množství odpadů ukládaných na skládky, zejména ve vztahu k biologicky rozložitelnému odpadu a splnění cílů pro omezení ukládání komunálního odpadukomunálního odpadu na skládky,
i)
snižování podílu biologicky rozložitelné složky ve směsném komunálním odpadukomunálním odpadu a
j)
omezování znečištění odpady soustředěnými mimo místa k tomu určená.
(6)
Směrná část plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje obsahuje
a)
výčet nástrojů pro splnění cílů plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje,
b)
kritéria hodnocení změn podmínek, na jejichž základě byl plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje zpracován,
c)
opatření pro omezování znečišťování odpady odloženými mimo místa určená,
d)
kritéria pro typy, umístění a kapacity zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady podporovaných z veřejných zdrojů a
e)
záměry na uzavření stávajících zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady a záměry na potřebná zařízenízařízení určená pro nakládání s odpadynakládání s odpady, pokud je to s ohledem na plnění stanovených cílů nezbytné.
§ 101
(1)
Krajské úřady jsou povinny při zpracovávání plánů odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje a jejich změn vzájemně spolupracovat.
(2)
Krajský úřad je povinen zpracovat a zveřejnit návrh plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců ode dne vydání závazné části Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky.
(3)
Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 18 měsíců ode dne změny podmínek.
(4)
Krajský úřad je povinen zaslat návrh plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje nebo jeho změny v elektronické podobě ministerstvu k posouzení. Ministerstvo zašle krajskému úřadu stanovisko k návrhu plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 2 měsíců ode dne jeho obdržení. Pokud ministerstvo nezašle stanovisko ve stanovené lhůtě, lze plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje zveřejnit i bez jeho stanoviska.
(5)
V případě, že návrh plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje neobsahuje náležitosti stanovené tímto zákonem nebo není v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství České republiky a jeho změnou, ministerstvo v rámci stanoviska podle odstavce 4 věty druhé sdělí krajskému úřadu své připomínky, v nichž upozorní na nedostatky z uvedených hledisek. Krajský úřad plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství nebo jeho změnu podle připomínek ministerstva upraví a v elektronické podobě zašle ministerstvu. V případě, že ministerstvo sdělí připomínky, lze plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje zveřejnit až na základě potvrzení ministerstva o odstranění nedostatků.
§ 102
(1)
Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje je podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace kraje a obcíobcí.
(2)
Krajský úřad každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje a do 31. října kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů plánu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje a tuto zprávu zašle do 15. listopadu ministerstvu.
(3)
Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství kraje a jeho změny krajský úřad zveřejní na portálu veřejné správy a zašle ho ministerstvu.
ČÁST PÁTÁ
POPLATEK ZA UKLÁDÁNÍ ODPADŮ NA SKLÁDKU
HLAVA I
POPLATEK
§ 103
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za ukládání odpadů na skládku je
a)
ten, kdo pozbývá vlastnické právo k odpadu, při jeho předání k uložení na skládku,
b)
obecobec, pokud je původcem ukládaného komunálního odpadukomunálního odpadu, nebo
c)
provozovatel skládky, pokud
1.
uložil odpad na jím provozovanou skládku, nebo
2.
určil odpad při jeho uložení na skládku jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky.
§ 104
Předmět poplatku
(1)
Předmětem poplatku za ukládání odpadů na skládku je uložení odpadu na jednotlivou skládku v rámci první fáze jejího provozu.
(2)
V případě uložení odpadu na skládku v rámci první fáze jejího provozu určeného provozovatelem skládky při jeho uložení jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky vzniká poplatková povinnost provozovateli skládky.
§ 105
Osvobození od poplatku
(1)
Od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu na skládku v rámci řešení následků krizové situace podle krizového zákona.
(2)
Od poplatku za ukládání odpadů na skládku se osvobozuje uložení odpadu na skládku určeného provozovatelem skládky při jeho uložení jako technologický materiál pro technické zabezpečení skládky až do 25 % celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v poplatkovém období.
§ 106
Základ poplatku
(1)
Základem poplatku za ukládání odpadů na skládku je součet dílčích základů poplatku, které tvoří hmotnost
a)
odpadů vymezených v § 40 odst. 1 v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání využitelných odpadů,
b)
nebezpečných odpadů, s výjimkou azbestu a odpadů podle písmene d), v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání nebezpečných odpadů,
c)
vybraných technologických odpadů v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání vybraných technologických odpadů,
d)
nebezpečných odpadů pocházejících z odstraňování nebo sanací ekologických zátěží vzniklých kontaminací horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod nebo stavebních konstrukcí, k níž došlo nakládáním s nebezpečnými látkami, pokud je odstranění těchto odpadů uložením na skládku hrazeno z veřejných prostředkůveřejných prostředků v souladu s podmínkami, za kterých je možné tyto veřejné prostředkyveřejné prostředky k tomuto účelu použít, v případě dílčího poplatku za ukládání sanačních odpadů a
e)
odpadů neuvedených pod písmeny a) až d) a azbestu v tunách v případě dílčího poplatku za ukládání zbytkových odpadů.
(2)
Vybraným technologickým odpadem podle odstavce 1 písm. c) je odpad z průmyslové výroby, stavebnictví nebo energetiky, jehož vzniku nelze předejít, který není možné ani po úpravě využít a který stanoví vyhláškou ministerstvo.
§ 107
Sazba poplatku
Sazba poplatku za ukládání odpadů na skládku pro jednotlivé dílčí základy poplatku je stanovena v příloze č. 9 k tomuto zákonu.
§ 108
Výpočet poplatku
(1)
Poplatek za ukládání odpadů na skládku se vypočte jako součet dílčích poplatků.
(2)
Dílčí poplatek se vypočte jako součin dílčího základu poplatku a sazby pro tento dílčí základ poplatku.
§ 109
Poplatkové období
Poplatkovým obdobím poplatku za ukládání odpadů na skládku je kalendářní čtvrtletí.
§ 110
Rozpočtové určení poplatku
(1)
Výnos poplatku za ukládání odpadů na skládku s výjimkou výnosu podle odstavce 2 je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a rozpočtu obceobce, na jejímž území se skládka nachází. Procentní podíly, kterými se tyto rozpočty podílejí na výnosu dílčích poplatků, jsou stanoveny v bodu 2 přílohy č. 9 k tomuto zákonu.
(2)
Část výnosu poplatku za ukládání odpadů na skládku ve výši dílčího poplatku za ukládání sanačních odpadů je příjmem rozpočtu obceobce, na jejímž území se skládka nachází.
(3)
Pokud se skládka nachází na území více obcíobcí, část výnosu z poplatku za ukládání odpadů na skládku se mezi ně dělí podle celkové projektované kapacity skládky nacházející se na území jednotlivých obcíobcí po odečtení zaplněné celkové projektované kapacity skládky ke dni posledního rozšíření skládky nacházející se na území těchto obcíobcí.
HLAVA II
SPRÁVCE POPLATKU A SPRÁVA POPLATKU
§ 111
Obecná ustanovení
(1)
Správcem poplatku za ukládání odpadů na skládku je Státní fond životního prostředí České republiky.
(2)
Správu placení poplatku vykonává celní úřad. Místní příslušnost celního úřadu se řídí podle místa skládky.
(3)
Státní fond životního prostředí České republiky vydá do 30 dnů ode dne podání vyúčtování platební výměr, který zašle plátci poplatku a obciobci, popřípadě obcímobcím, na jejichž území se skládka nachází.
§ 112
Plátce poplatku
(1)
Plátcem poplatku za ukládání odpadů na skládku je provozovatel skládky.
(2)
Plátce poplatku je povinen poplatek za ukládání odpadů na skládku od poplatníka vybrat.
(3)
Plátce poplatku je povinen odvést poplatek za ukládání odpadů na skládku správci poplatku.
§ 113
Vyúčtování
(1)
Plátce poplatku za ukládání odpadů na skládku je povinen podat vyúčtování.
(2)
Vyúčtování se podává do 25 dnů po uplynutí poplatkového období.
(3)
Vyúčtování se podává správci poplatku prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(4)
Formát a strukturu vyúčtování zveřejní správce poplatku způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 114
Splatnost poplatku
Poplatek za ukládání odpadů na skládku je splatný do 30 dnů ode dne právní moci platebního výměru.
§ 115
Úrok z prodlení
U nedoplatku na poplatku za ukládání odpadů na skládku vzniká úrok z prodlení.
ČÁST ŠESTÁ
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ A PŘESTUPKY
HLAVA I
OPATŘENÍ K NÁPRAVĚ
§ 116
(1)
V případě, že osoba nedodržuje povinnosti stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, ve vztahu k odpadní rtuti nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, tímto zákonem nebo na jejich základě, je správní orgán, který je podle tohoto zákona příslušný k projednání přestupků, oprávněn uložit této osobě provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě spočívající v
a)
zajištění odpadu proti jeho úniku, znehodnocení nebo odcizení,
b)
zajištění odpadu před únikem škodlivin z tohoto odpadu do okolního prostředí, včetně stanovení povinnosti odstranit tyto škodliviny ze soustředěného odpadu, nebo odstranit z okolního prostředí již uniklé škodliviny ze soustředěného odpadu,
c)
povinnosti předat odpad ve stanovené přiměřené lhůtě do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady,
d)
úpravě provozu zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady, včetně omezení jeho provozu, nebo
e)
jiném vhodném opatření, které by zamezilo nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví a zajistilo náležitou ochranu životního prostředí nebo zdraví lidí nebo zajistilo možnost kontroly plnění uložených opatření.
(2)
Správní orgán uvedený v odstavci 1 je oprávněn uložit opatření k nápravě právnímu nástupci právnické osoby, která závadný stav způsobila, nebo osobě, která pokračuje v podnikatelské činnosti zemřelé podnikající fyzické osoby, která závadný stav způsobila.
(3)
Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uložených právnické osobě přecházejí na jejího právního nástupce. Povinnosti plynoucí z opatření k nápravě uložených podnikající fyzické osobě v případě smrti této osoby přecházejí na osobu, která pokračuje v její podnikatelské činnosti.
(4)
Správní orgán, který zahájí řízení o opatření k nápravě, je povinen o této skutečnosti bez zbytečného odkladu informovat ostatní správní orgány příslušné ve stejné věci k uložení opatření k nápravě nebo k uložení správního trestu za přestupek související s opatřením k nápravě a krajský úřad příslušný k rozhodování v pochybnostech.
HLAVA II
PŘESTUPKY
§ 117
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost zbavit se movité věci podle § 4 odst. 3,
b)
provádí kompostování biologicky rozložitelného materiálu v rozporu s § 12 odst. 3,
c)
nakládá s odpadem mimo zařízenízařízení určené pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu podle § 13 odst. 1 písm. b),
d)
v rozporu s § 13 odst. 1 písm. c) soustřeďuje neodděleně
1.
nebezpečné odpady, nebo
2.
ostatní odpady,
e)
nezabezpečí odpady, které soustřeďuje, před odcizením, únikem nebo znehodnocením podle § 13 odst. 1 písm. d),
f)
nepředá odpad v souladu s hierarchií odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství způsobem stanoveným v § 13 odst. 1 písm. e),
g)
převezme odpad, aniž by byla k jeho převzetí oprávněna podle § 13 odst. 2,
h)
jako vlastník odpadu nepředá nezákonně soustředěný odpad do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady nebo do dopravního prostředku provozovatele zařízenízařízení podle § 14 odst. 1,
i)
jako vlastník pozemku neučiní oznámení o nezákonně soustředěném odpadu podle § 14 odst. 2,
j)
v rozporu s rozhodnutím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností vydaným na základě § 14 odst. 5 písm. a) nezabezpečí místo, kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu,
k)
v rozporu s § 15 odst. 2 písm. b) neprokáže, že předala odpady, které produkuje, stanoveným způsobem,
l)
v rozporu s § 15 odst. 2 písm. c) nemá stanoveným způsobem a v odpovídajícím množství písemnou smlouvou zajištěno předání stavebního a demoličního odpadustavebního a demoličního odpadu, které sama nezpracuje,
m)
jako vlastník nemovité věci v rozporu § 15 odst. 4 nepředá odpady soustředěné v provozovně do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady,
n)
jako vlastník nemovité věci v rozporu s § 17 odst. 3 nepředá odpady soustředěné v zařízenízařízení do jiného zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady,
o)
jako původce odpadu v rozporu s § 18 odst. 2 předá stanovený odpad do mobilního zařízenímobilního zařízení ke sběru, úpravě nebo využití odpaduvyužití odpadu,
p)
provádí vzorkovánívzorkování, zkoušky nebo testy odpadů v rozporu s některou z povinností stanovených v § 29 odst. 1 až 4,
q)
soustřeďuje odpady v rozporu s technickými podmínkami stanovenými podle § 30 odst. 1,
r)
v rozporu s § 47 odst. 4 provádí přepravu odpadů do České republiky za účelem odstranění nebo za účelem energetického využití,
s)
při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva vydaném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle § 49, 51 nebo § 52 odst. 1, nebo
t)
odkládá odpad nebo movitou věc, které předává do obecního systému, v rozporu s § 61.
(2)
Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 72 odst. 1 smísí nebezpečný odpad nebo neprovede roztřídění smísených nebezpečných odpadů,
b)
jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 2 neprovede hodnocení nebezpečných vlastností odpadu v souladu se stanovenými metodami nebo postupy,
c)
jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 6 vydá osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízenízařízení,
d)
v rozporu s § 82 odst. 1 nebo 2 nepředá polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů nebo zařízenízařízení obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly k odstranění nebo nedekontaminuje zařízenízařízení obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly,
e)
v rozporu s § 85 nesplní některou z povinností při nakládání s odpademnakládání s odpadem obsahujícím azbest,
f)
jako pacient nakládá s odpadem v rozporu s poučením podle § 89 odst. 2,
g)
jako chovatel zvířete nakládá s odpadem v rozporu s poučením podle § 89 odst. 4,
h)
při přeshraniční přepravě odpadů nakládá se zadrženým odpadem nebo dopravním prostředkem v rozporu s § 138 odst. 2,
i)
při přeshraniční přepravě odpadů provede nedovolenou přepravu odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo jinak poruší některou z povinností stanovenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, nebo
j)
jako stavebník v rozporu s § 93a nezašle po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby příslušnému správnímu orgánu stanovené doklady.
(3)
Za přestupek lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), i) nebo j),
b)
50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d) bodu 2 nebo písm. t) nebo odstavce 2 písm. f) nebo g),
c)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), písm. d) bodu 1, písm. e), f), k) nebo l) nebo odstavce 2 písm. a) až c) nebo j),
d)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. h), m) až q) nebo odstavce 2 písm. e) nebo h), nebo
e)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), g), r) nebo s) nebo odstavce 2 písm. d) nebo i).
§ 118
Přestupky původce odpadu
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce odpadu dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 15 odst. 2 písm. a)
1.
nezařadí odpad podle druhu a kategorie, nebo
2.
s odpadem nenakládá podle jeho skutečných vlastností,
b)
v rozporu s § 15 odst. 2 písm. b) neprokáže, že předala odpady, které produkuje, v odpovídajícím množství a stanoveným způsobem,
c)
v rozporu s § 15 odst. 2 písm. c) nemá stanoveným způsobem a v odpovídajícím množství písemnou smlouvou zajištěno předání komunálního odpadukomunálního odpadu, který běžně produkuje, nebo stavebního a demoličního odpadustavebního a demoličního odpadu, které sama nezpracuje,
d)
nepředá provozovateli zařízenízařízení nebo obchodníkovi s odpady údaje o své osobě nebo základní popis odpadu podle § 15 odst. 2 písm. d),
e)
nepředá základní popis odpadu podle § 15 odst. 2 písm. e),
f)
nedodrží stanovený postup pro nakládání s vybouranými stavebními materiály určenými pro opětovné použití, vedlejšími produkty a stavebními a demoličními odpadystavebními a demoličními odpady podle § 15 odst. 2 písm. f),
g)
nepředá odpady soustředěné v provozovně do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady podle § 15 odst. 3,
h)
neuhradí vlastníkovi nemovité věci účelně vynaložené náklady spojené s předáním odpadu do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady podle § 15 odst. 4, nebo
i)
v rozporu s § 18 odst. 2 předá stanovený odpad do mobilního zařízenímobilního zařízení ke sběru, úpravě nebo využití odpaduvyužití odpadu.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako původce odpadu ze zdravotní nebo veterinární péčeveterinární péče dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 89 odst. 1 nezpracuje pokyny pro nakládání s odpadynakládání s odpady ze zdravotní péče v zařízenízařízení, kde tento odpad vzniká,
b)
v rozporu s § 89 odst. 2 nepoučí pacienta o způsobu nakládání s odpadynakládání s odpady,
c)
v rozporu s § 89 odst. 3 nezpracuje pokyny pro nakládání s odpady z veterinární péčeodpady z veterinární péče v hospodářství, kde tento odpad vzniká,
d)
v rozporu s § 89 odst. 4 nepoučí chovatele o způsobu nakládání s odpadynakládání s odpady,
e)
jako chovatel zvířete nakládá s odpadem v rozporu s poučením podle § 89 odst. 4,
f)
v rozporu s § 90 odst. 1 nezajistí nakládání s odpadynakládání s odpady ze zdravotní nebo veterinární péčeveterinární péče fyzickou osobou odborně způsobilou k nakládání s odpadynakládání s odpady ze zdravotní a veterinární péčeveterinární péče, nebo
g)
v rozporu s § 90 odst. 3 nebo 4
1.
připustí, aby s odpady ze zdravotní nebo veterinární péčeveterinární péče nakládal zaměstnanec bez příslušného proškolení, nebo
2.
nepořídí nebo neuchová záznam o školení zaměstnance.
(3)
Za přestupek původce odpadu lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až e) nebo i) nebo odstavce 2 písm. b), d), f) nebo g),
b)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 1, písm. f) až h) nebo odstavce 2 písm. a), c) nebo e), nebo
c)
25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) bodu 2.
§ 119
Přestupky provozovatele zařízení
(1)
Provozovatel zařízenízařízení se dopustí přestupku tím, že
a)
nevede evidenci věcí, které přestaly být odpadem podle § 9 odst. 6,
b)
v rozporu s § 16 odst. 2 nepředá odpad do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady nebo obchodníkovi s odpady,
c)
v rozporu s § 17 odst. 1 písm. b)
1.
nezaznamená při převzetí odpadu ve stanoveném rozsahu uvedené údaje,
2.
nezváží odpad nebo neprovede jeho vizuální kontrolu,
3.
neověří zařazení odpadu podle druhu a kategorie,
4.
nezařadí odpad podle druhu a kategorie, nebo
5.
převezme druh nebo kategorii odpadu, k jejichž přijetí není oprávněn,
d)
nevydá potvrzení při převzetí odpadu podle § 17 odst. 1 písm. c),
e)
nepředá odpad obchodníkovi s odpady nebo dalšímu provozovateli zařízenízařízení s uvedenými údaji, se základním popisem odpadu nebo s informacemi o kritických ukazatelích podle § 17 odst. 1 písm. d),
f)
nesplní povinnost oznámit příslušnému krajskému úřadu a krajské hygienické stanici údaje podle § 17 odst. 1 písm. e),
g)
nezveřejní seznam druhů odpadu, které smí být do zařízenízařízení přijaty podle § 17 odst. 1 písm. f),
h)
neoznámí provoz mobilního zařízenímobilního zařízení před jeho zahájením podle § 17 odst. 1 písm. g),
i)
neoznámí obciobci údaje podle § 17 odst. 1 písm. h),
j)
nevede provozní deník v rozsahu podle § 17 odst. 1 písm. i),
k)
v rozporu s § 17 odst. 2 nepředá odpady soustředěné v zařízenízařízení do jiného zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady,
l)
v rozporu s § 17 odst. 3 neuhradí vlastníkovi nemovité věci účelně vynaložené náklady spojené s předáním odpadu do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady,
m)
nesplní při převzetí kovového odpadu některou z povinností ohledně identifikace osob a přebíraných odpadů nebo vedení nebo uchování průběžné evidence stanovených v § 18 odst. 1,
n)
v rozporu s § 18 odst. 2 převezme kovový odpad,
o)
v rozporu s § 18 odst. 5 převezme do zařízenízařízení odpad bez zaznamenání údajů,
p)
v rozporu s § 19 odst. 1 rozebírá, jinak pozměňuje nebo předává další osobě převzatý kovový odpad mající povahu strojního zařízenízařízení, obecně prospěšné zařízenízařízení, umělecké dílo nebo pietní a bohoslužebný předmět nebo jejich část,
q)
v rozporu s § 19 odst. 2 poskytne úplatu za odpad přebíraný od nepodnikající fyzické osoby,
r)
v rozporu s § 19 odst. 3 poskytne úplatu za přebíraný odpad jiným než stanoveným způsobem nebo nevede evidenci o uskutečněných platbách,
s)
v rozporu s § 19 odst. 4
1.
nesleduje prostor zařízenízařízení, neuchovává záznam z kamerového systému nebo tento záznam neposkytne orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, nebo
2.
neproškolí všechny pracovníky, nepořídí o školení záznam nebo záznam neuchová po stanovenou dobu,
t)
provozuje zařízenízařízení na recyklaci lodí v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, nebo
u)
v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 provede recyklaci lodi bez schváleného plánu recyklace lodi nebo v rozporu s ním.
(2)
Provozovatel zařízenízařízení se dále dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 31 odst. 1 skladuje odpady v zařízenízařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízenízařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami,
b)
v rozporu s § 31 odst. 2 nepostupuje stanoveným způsobem ohledně odpadů určených k využití nebo odstranění, u nichž uplynula stanovená maximální doba skladování, nebo
c)
v rozporu s § 31 odst. 3 nepostupuje stanoveným způsobem ohledně odpadů skladovaných za účelem využití po dobu delší než 1 rok, které není možné využít,
d)
v rozporu s § 32 odst. 1
1.
provádí sběr odpadusběr odpadu v zařízenízařízení, které nesplňuje stanovené podmínky,
2.
neoznačí mobilní zařízenímobilní zařízení ke sběru odpadusběru odpadu stanoveným způsobem, nebo
3.
neprovozuje zařízenízařízení ke sběru odpadusběru odpadu v souladu se stanovenými technickými podmínkami,
e)
v rozporu s § 32 odst. 2 má v zařízenízařízení ke sběru odpadusběru odpadu uložen odpad po dobu delší než 9 měsíců,
f)
v rozporu s § 32 odst. 3 má v mobilním zařízenímobilním zařízení ke sběru odpadusběru odpadu uložen odpad déle než po dobu
1.
přepravy do zařízenízařízení ke zpracování odpaduzpracování odpadu,
2.
48 hodin, nebo
3.
24 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péčeveterinární péče nebo jiný biologický odpadbiologický odpad,
g)
v rozporu s § 32 odst. 4
1.
přebírá odpady do mobilního zařízenímobilního zařízení ke sběru odpadusběru odpadu od jiné osoby než jejich původce, nebo
2.
předává odpady do jiného mobilního zařízenímobilního zařízení,
h)
v rozporu s § 32 odst. 5 přebírá do mobilního zařízenímobilního zařízení ke sběru odpadusběru odpadu nebo odesílá z mobilního zařízenímobilního zařízení ke sběru odpadusběru odpadu odpad při přeshraniční přepravě odpadů,
i)
v rozporu s § 33 odst. 1 provádí úpravu v zařízenízařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízenízařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami,
j)
v rozporu s § 34 odst. 1 využívá odpad v zařízenízařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízenízařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami,
k)
nezajistí, aby vystupující výrobky určené k opětovnému použití splňovaly požadavky na uvádění použitého zboží na trh podle § 34 odst. 3,
l)
v rozporu s § 34 odst. 4 neprovede využití odpaduvyužití odpadu uvedeného v rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,
m)
v rozporu s § 34 odst. 5 nebo § 36 odst. 3 neuskladní dočasně odpady na základě rozhodnutí krajského úřadu,
n)
v rozporu s § 34 odst. 6 použije k zasypávánízasypávání odpad, který nesplňuje stanovené podmínky,
o)
poruší zákaz ředění nebo mísení odpadu podle § 34 odst. 6,
p)
v rozporu s § 35 odst. 3 předá ke spálení v zařízenízařízení na energetické využití odděleně soustřeďované komunální odpadykomunální odpady vhodné k opětovnému použití nebo recyklaci,
q)
v rozporu s § 36 odst. 1 odstraňuje odpad v zařízenízařízení, které nesplňuje stanovené podmínky, nebo neprovozuje zařízenízařízení v souladu se stanovenými technickými podmínkami,
r)
v rozporu s § 36 odst. 2 neprovede odstranění odpaduodstranění odpadu uvedeného v rozhodnutí obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,
s)
jako provozovatel zařízenízařízení určeného pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem nesplní některou z povinností stanovených v § 63 odst. 2 nebo 4,
t)
v rozporu s § 64 odst. 1 zpracovává stanovené biologicky rozložitelné odpady v malém zařízenímalém zařízení, které nesplňuje stanovené požadavky,
u)
provozuje malé zařízenímalé zařízení bez souhlasu podle § 64 odst. 2 nebo v rozporu s ním, nebo
v)
jako provozovatel malého zařízenímalého zařízení nesplní některou z povinností podle § 64 odst. 4.
(3)
Za přestupek provozovatele zařízenízařízení lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. g),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 1 nebo 2, písm. d) až f), h) až j) nebo m) až s) nebo odstavce 2 písm. l) nebo r),
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), b), písm. c) bodu 3, písm. k), l), t) nebo u) nebo odstavce 2 písm. a) až k), m), n), p), q), s) až v), nebo
d)
25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) bodu 4 nebo 5 nebo odstavce 2 písm. o).
§ 120
Přestupky provozovatele skládky
(1)
Provozovatel skládky se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 37 odst. 1
1.
provádí skládkování odpadu ve skládce, které nesplňuje stanovené podmínky,
2.
provádí skládkování odpadu na pozemku, který není evidován stanoveným způsobem, nebo
3.
neprovozuje skládku v souladu se stanovenými technickými podmínkami,
b)
v rozporu s § 37 odst. 3
1.
uloží na skládku v rámci první fáze movité věci, které nejsou odpadem,
2.
uloží na skládku odpad jako technologický materiál na technické zabezpečení skládky a nesplní podmínky stanovené prováděcím právním předpisem, nebo
3.
používá na technické zabezpečení skládky jiné než stanovené odpady,
c)
v rozporu s § 37 odst. 4
1.
k uzávěrce a rekultivaci skládky využívá jiný než stanovený odpad, nebo
2.
nesplní stanovené podmínky využití odpaduvyužití odpadu,
d)
v rozporu s § 38 odst. 1 provozuje druhou nebo třetí fázi skládky bez rozhodnutí o změně povolení provozu skládky,
e)
nesplní některou z povinností stanovených v § 39 odst. 1,
f)
poruší zákaz ukládat na skládku odpady podle § 40 odst. 1 nebo 4 nebo § 41 odst. 1 nebo 3,
g)
provozuje skládku v rozporu se stanovenými technickými podmínkami podle § 41 odst. 1,
h)
poruší zákaz ředění nebo mísení odpadu podle § 41 odst. 2,
i)
neprovádí monitorování provozu skládky podle § 41 odst. 4,
j)
nesplní povinnost proškolit zaměstnance podle § 41 odst. 5,
k)
nesplní některou z povinností týkajících se vytváření rezervy a čerpání jejích prostředků podle § 42 odst. 1 až 5 nebo § 43 odst. 1, nebo
l)
v rozporu s § 95 odst. 2 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném rozsahu údaje týkající se provozu skládky.
(2)
Za přestupek provozovatele skládky lze uložit pokutu do
a)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. j) nebo l),
b)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), c), d) až h) nebo k), nebo
c)
25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) nebo i).
§ 121
Další přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost zbavit se movité věci podle § 4 odst. 3,
b)
v rozporu s § 8 odst. 3 nepředá vedlejší produkt s průvodní dokumentací,
c)
v rozporu s § 9 odst. 5 nepředá věc s průvodní dokumentací,
d)
jako osoba, která vyrábí výrobky, nezabezpečí vývoj, výrobu nebo využití těchto výrobků způsobem stanoveným v § 12 odst. 2,
e)
provádí kompostování biologicky rozložitelného materiálu v rozporu s § 12 odst. 3,
f)
nakládá s odpadem mimo zařízenízařízení určené pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu podle § 13 odst. 1 písm. b),
g)
v rozporu s § 13 odst. 1 písm. c) soustřeďuje neodděleně
1.
nebezpečné odpady, nebo
2.
ostatní odpady,
h)
nezabezpečí odpady, které soustřeďuje, před odcizením, únikem nebo znehodnocením podle § 13 odst. 1 písm. d),
i)
nepředá odpad v souladu s hierarchií odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství způsobem stanoveným v § 13 odst. 1 písm. e),
j)
převezme odpad, aniž by byla k jeho převzetí oprávněna podle § 13 odst. 2,
k)
jako vlastník odpadu nepředá nezákonně soustředěný odpad do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady, do dopravního prostředku provozovatele zařízenízařízení nebo obchodníkovi s odpady podle § 14 odst. 1,
l)
jako vlastník pozemku neučiní oznámení o nezákonně soustředěném odpadu podle § 14 odst. 2,
m)
v rozporu s rozhodnutím obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností vydaným na základě § 14 odst. 5 písm. a) nezabezpečí místo, kde se nachází nezákonně soustředěný odpad, proti dalšímu návozu odpadu,
n)
jako vlastník nemovité věci v rozporu s § 15 odst. 4 nepředá odpady soustředěné v provozovně do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady,
o)
provozuje zařízenízařízení určené pro nakládání s odpadynakládání s odpady bez povolení provozu zařízenízařízení podle § 17 odst. 1 písm. a) nebo v rozporu s ním,
p)
jako vlastník nemovité věci v rozporu s § 17 odst. 3 nepředá odpady soustředěné v zařízenízařízení do jiného zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady,
q)
jako škola nepředá do 15. ledna obciobci údaje o školním sběru podle § 20 odst. 5,
r)
jako právní nástupce provozovatele zařízenízařízení nesplní některou z povinností podle § 24,
s)
obchoduje s odpady bez povolení podle § 26 odst. 1 nebo v rozporu s ním,
t)
provádí vzorkovánívzorkování, zkoušky nebo testy odpadů v rozporu s některou z povinností stanovených v § 29 odst. 1 až 4,
u)
v rozporu s § 29 odst. 5 neuchovává protokol o vzorkovánívzorkování a zkouškách odpadů, nebo
v)
soustřeďuje odpady v rozporu s technickými podmínkami stanovenými podle § 30 odst. 1.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 34 odst. 4 nebo § 36 odst. 2 neuhradí obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo krajskému úřadu vynaložené náklady,
b)
v rozporu s § 36 odst. 5 předá k odstranění odděleně soustřeďované komunální odpadykomunální odpady vhodné k opětovnému použití nebo recyklaci,
c)
jako obchodník s odpady nesplní některou z povinností stanovených v § 44 odst. 2,
d)
jako obchodník s odpady v rozporu s § 44 odst. 3 nakládá s odpady jiným než stanoveným způsobem nebo přebere odpad od nepodnikající fyzické osoby,
e)
v rozporu s § 44 odst. 4
1.
jako obchodník s odpady neposkytne za odpad úplatu, nebo
2.
poskytne obchodníkovi s odpady úplatu za převzetí odpadu,
f)
jako obchodník s odpady neověří správnost zařazení odpadu podle § 44 odst. 5 písm. a) nebo nepředá provozovateli zařízenízařízení informace podle § 44 odst. 5 písm. b),
g)
zprostředkovává nakládání s odpadynakládání s odpady bez ohlášení podle § 45 odst. 1,
h)
neuchová doklady související s přepravou odpadu podle § 46 odst. 1 písm. c),
i)
v rozporu s § 46 odst. 1 písm. d) neohlásí přepravu nebezpečného odpadu,
j)
jako osoba, která přepravuje odpad, nesplní některou z povinností podle § 46 odst. 2,
k)
v rozporu s § 46 odst. 3 provádí přepravu odpadu, která přesáhne dobu 48 hodin nebo dobu 24 hodin, jde-li o odpad ze zdravotnické nebo veterinární péčeveterinární péče nebo jiný biologický odpadbiologický odpad,
l)
v rozporu s § 47 odst. 4 provádí přeshraniční přepravu odpadů do České republiky za účelem odstranění nebo za účelem energetického využití,
m)
při přeshraniční přepravě odpadů neplní podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva vydaném podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle § 49, 51 nebo § 52 odst. 1,
n)
nezajistí místa pro oddělené soustřeďování odpaduoddělené soustřeďování odpadu podle § 62 odst. 1,
o)
využívá obecní systém v rozporu s § 62 odst. 2,
p)
v rozporu s § 63 odst. 1 nezajistí přednostní zpracování biologicky rozložitelných odpadů stanoveným způsobem,
q)
v rozporu s § 63 odst. 5 nezajistí soustřeďování biologicky rozložitelných odpadů mimo technologii zpracování stanoveným způsobem,
r)
jako provozovatel komunitní kompostárny
1.
provozuje komunitní kompostárnu v rozporu s § 66 odst. 1 písm. a),
2.
nevede provozní deník podle § 66 odst. 1 písm. b),
3.
nevede průběžnou evidenci podle § 66 odst. 1 písm. c), nebo
4.
nesplní ohlašovací povinnost podle § 66 odst. 1 písm. d),
s)
v rozporu s § 67 odst. 2 nesplní povinnosti související s přepravou neupraveného kalu nebo nezajistí označení kalu,
t)
provádí úpravu kalů nebo používá technologii úpravy kalů v rozporu s § 67 odst. 3,
u)
jako provozovatel čistírny odpadních vod nepředá kaly do zařízenízařízení na úpravu kalů podle § 68 odst. 1,
v)
jako osoba, která provedla úpravu kalů,
1.
v rozporu s § 68 odst. 2 nebo 3 nevypracuje program použití kalůprogram použití kalů nebo jej nepředloží ke schválení Ústředním kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému,
2.
smísí kal v rozporu s některou z povinností stanovených v § 68 odst. 3, nebo
3.
nepředá upravený kal podle § 68 odst. 4,
w)
v rozporu s § 68 odst. 5 nepředá upravený kal uvedené osobě podle § 68 odst. 5 nebo jej skladuje nebo dočasně ukládá jiným než stanoveným způsobem,
x)
v rozporu s § 69 odst. 1 používá
1.
neupravené kaly na zemědělské půdě, nebo
2.
upravené kaly v rozporu s programem použití kalůprogramem použití kalů,
y)
použije upravené kaly na zemědělské půdě v rozporu s některou z podmínek stanovených v § 69 odst. 2, nebo
z)
poruší některý ze zákazů pro použití kalůpoužití kalů podle § 69 odst. 3.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí označení nebezpečných odpadů způsobem stanoveným v § 71 odst. 2,
b)
v rozporu s § 71 odst. 3 nezpracuje identifikační list nebezpečného odpadu nebo jím nevybaví místa nakládání s nebezpečným odpadem,
c)
v rozporu s § 72 odst. 1
1.
mísí nebezpečné odpady bez povolení k mísení nebezpečných odpadů,
2.
neprovede roztřídění smísených nebezpečných odpadů, nebo
3.
nezařazuje odpad v souladu s povolením k mísení nebezpečných odpadů,
d)
jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 2 neprovede hodnocení nebezpečných vlastností odpadu v souladu se stanovenými metodami nebo postupy,
e)
jako pověřená osoba v rozporu s § 76 odst. 6 vydá osvědčení pro odpad, za který odpovídá jako původce odpadu nebo provozovatel zařízenízařízení,
f)
jako odesilatel nebo příjemce nesplní některou z povinností při ohlašování přepravy nebezpečných odpadů stanovenou v § 78 odst. 1 nebo 3 nebo § 79 odst. 3,
g)
jako osoba zajišťující přepravu odpadu nepředá stanovený doklad příjemci podle § 78 odst. 6,
h)
jako odesilatel v rozporu s § 79 odst. 4 nedokončí přepravu nebezpečných odpadů do 48 hodin od jejího zahájení,
i)
v rozporu s § 80 odstraní umístěním do vodního útvaru některý z uvedených odpadů pocházejících z výroby oxidu titaničitého,
j)
v rozporu s § 82 odst. 1 nebo 2 nepředá polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, odpad polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů nebo zařízenízařízení obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly k odstranění nebo nedekontaminuje zařízenízařízení obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly,
k)
v rozporu s § 82 odst. 3 neodstraní zařízenízařízení obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly ve stanovené lhůtě,
l)
v rozporu s § 82 odst. 4 neodstraní polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly v zařízeníchzařízeních k tomu určených stanovenými způsoby,
m)
jako vlastník nebo provozovatel dekontaminovaného zařízenízařízení nebo lehce kontaminovaného zařízenízařízení neoznačí toto zařízenízařízení podle § 82 odst. 5,
n)
jako vlastník nebo provozovatel lehce kontaminovaného zařízenízařízení nesplní povinnost údržby podle § 82 odst. 6,
o)
jako vlastník nebo provozovatel lehce kontaminovaného zařízenízařízení v rozporu s § 83 odst. 1 nevede pro toto zařízenízařízení samostatně průběžnou evidenci nebo neohlásí ministerstvu změny v evidovaných skutečnostech neprodleně poté, co ke změně došlo,
p)
v rozporu s § 83 odst. 3 neohlásí přijetí zařízenízařízení obsahující polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly nad 5 litrů náplně,
q)
nakládá s odpady perzistentních organických znečišťujících látekodpady perzistentních organických znečišťujících látek bez splnění požadavků podle § 84 odst. 2,
r)
v rozporu s § 85 nesplní některou z povinností při nakládání s odpademnakládání s odpadem obsahujícím azbest,
s)
v rozporu s § 87 nepředá jako součást informací o odpadu a základního popisu odpadu údaj o tom, že se jedná o látku s obsahem radionuklidů, údaje o pracovišti, kde odpad vznikl, nebo údaje o skutečnostech, na základě kterých mohl být odpad z pracoviště uvolněn,
t)
jako provozovatel lékárny v rozporu s § 91 odst. 1 nesoustřeďuje odpad léčiv z domácností převzatý od fyzických osob odděleně nebo pro něj nevede samostatnou průběžnou evidenci,
u)
jako provozovatel lékárny v rozporu s § 91 odst. 2 nepředá stanoveným způsobem údaje o množství odpadu léčiv z domácností krajskému úřadu, nebo
v)
nesplní při nakládání s odpadním olejemodpadním olejem některou z povinností stanovených v § 92 odst. 3.
(4)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
nevede průběžnou evidenci podle § 94 odst. 1,
b)
v rozporu s § 94 odst. 3 neuchovává průběžnou evidenci po dobu nejméně 5 let,
c)
neohlásí údaje o zařízenízařízení nebo činnosti nebo údaje o zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení provozu zařízenízařízení nebo činnosti podle § 95 odst. 1,
d)
v rozporu s § 95 odst. 3 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném rozsahu hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence,
e)
v rozporu s § 95 odst. 4 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném rozsahu hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence,
f)
při přeshraniční přepravě odpadů nakládá se zadrženým odpadem nebo dopravním prostředkem v rozporu s § 138 odst. 2,
g)
při přeshraniční přepravě odpadů provede nedovolenou přepravu odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo jinak poruší některou z povinností stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852,
h)
prozatímně uloží nebo trvale odstraní odpadní rtuť v rozporu s čl. 13 odst. 1 nebo 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852,
i)
nesplní povinnost uvedenou v čl. 12 nebo 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 nebo ji splní v rozporu s § 86 odst. 2 nebo 3, nebo
j)
jako stavebník v rozporu s § 93a nezašle po provedení změny dokončené stavby, terénní úpravy nebo odstranění stavby příslušnému správnímu orgánu stanovené doklady.
(5)
Za přestupek právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby lze uložit pokutu do
a)
10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), l) nebo m),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), h), q), r), t) nebo u), odstavce 2 písm. a), písm. e) bodu 2, písm. f), h) až k), r) nebo s), odstavce 3 písm. a), b), f), g), m), p), s) až u) nebo odstavce 4 písm. b) až e) nebo j),
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), písm. g) bodu 2, písm. i) až k), n) až p), s) nebo v), odstavce 2 písm. b) až d), písm. e) bodu 1, písm. g), l), n) až q) nebo t) až z), odstavce 3 písm. d), e), h) až l), n), o), r) nebo v) nebo odstavce 4 písm. a) nebo f), nebo
d)
25 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f) nebo písm. g) bodu 1, odstavce 2 písm. m), odstavce 3 písm. c) nebo q) nebo odstavce 4 písm. g), h) nebo i).
§ 122
Přestupky obce
(1)
ObecObec se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 59 odst. 1 nepřebere komunální odpadkomunální odpad,
b)
v rozporu s § 59 odst. 2 neurčí místa pro oddělené soustřeďování komunálního odpadukomunálního odpadu,
c)
v rozporu s § 59 odst. 3 nezajistí splnění stanoveného podílu odděleně soustřeďované recyklovatelné složky z celkového množství komunálních odpadůkomunálních odpadů,
d)
nesplní některou z informačních povinností podle § 60 odst. 4,
e)
v rozporu s § 65 odst. 2 využívá kompostkompost vzniklý komunitním kompostovánímkomunitním kompostováním jiným než stanoveným způsobem,
f)
nezašle hlášení o komunitních kompostárnách provozovaných na jejím území podle § 66 odst. 2, nebo
g)
v rozporu s § 95 odst. 5 nezašle ve stanovené lhůtě a ve stanoveném rozsahu hlášení o obecním systému.
(2)
Za přestupek obceobce lze uložit pokutu do
a)
100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d),
b)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo e) až g), nebo
c)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b).
Společná ustanovení
§ 123
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 1 písm. a) až j), m), n), o) a q) a § 117 odst. 2 písm. a), d) až g) a j),
b)
obecní úřad, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 1 písm. k), l) a t) a § 121 odst. 2 písm. o),
c)
inspekce, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 1 písm. p), r) a s), § 117 odst. 2 písm. b), c) a i), § 118 odst. 1 písm. a), d) a e), § 118 odst. 2, § 119 odst. 1 písm. a) až h), t) a u), § 119 odst. 2 písm. a) až k), m), n), p) a q), § 120 odst. 1 a § 121 odst. 1 písm. b) až d) a r) až u), § 121 odst. 2 písm. b) až h), j) až m), t), u) a písm. v) bodu 2, § 121 odst. 3 písm. d), e), i) až l), q) a s) až u), § 121 odst. 4 písm. g), h) a i),
d)
celní úřad, jde-li o přestupky podle § 117 odst. 2 písm. h), § 121 odst. 2 písm. i) a § 121 odst. 4 písm. f),
e)
inspekce nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 118 odst. 1 písm. f) až i), § 119 odst. 1 písm. i) až s), § 119 odst. 2 písm. l), o), r) až v), § 121 odst. 1 písm. a), e) až q) a v), § 121 odst. 2 písm. a), n), p), q), r) a s), § 121 odst. 3 písm. a), b), c), f), g), h), m) až p), r) a v), § 121 odst. 4 písm. a) až e) a j) a § 122 odst. 1,
f)
inspekce, obecní úřad nebo obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 118 odst. 1 písm. b) a c), a
g)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, jde-li o přestupky podle § 121 odst. 2 písm. v) bodů 1 a 3 a písm. w) až z).
(2)
Správní orgán, který zahájí řízení, informuje o této skutečnosti ostatní příslušné správní orgány a krajský úřad příslušný k rozhodování v pochybnostech.
§ 124
(1)
Pokuty vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil, s výjimkou pokut uložených inspekcí.
(2)
Pokuty uložené inspekcí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obceobce, na jejímž území došlo k porušení povinnosti, a z 50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokud došlo k porušení povinnosti na území více obcíobcí, podíl na pokutě se mezi jednotlivé obceobce rozdělí stejným dílem. Pokuta uložená inspekcí obciobci, která na svém území porušila povinnost, je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
(3)
Pokuty uložené obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností jsou z 50 % příjmem rozpočtu obceobce, na jejímž území došlo k porušení povinnosti, a z 50 % příjmem obceobce s rozšířenou působností, jejíž úřad pokutu uložil. Pokud došlo k porušení povinnosti na území více obcíobcí, podíl na pokutě se mezi jednotlivé obceobce rozdělí stejným dílem. Pokuta uložená obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností obciobci, která na svém území porušila povinnost, je z 50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a z 50 % příjmem rozpočtu obceobce s rozšířenou působností, jejíž úřad pokutu uložil.
(4)
Pokuty uložené celním úřadem a Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky.
§ 125
Od uložení správního trestu lze upustit také tehdy, jestliže pachatel přestupku zajistí odstranění následků porušení povinnosti, přijme faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujících vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o přestupku přerušit.
ČÁST SEDMÁ
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 126
Správní orgány vykonávající státní správu v oblasti odpadového hospodářství
Státní správu na úseku odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství vykonávají
a)
ministerstvo,
b)
Ministerstvo průmyslu a obchodu,
c)
Ministerstvo zemědělství,
d)
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,
e)
Ministerstvo zdravotnictví,
f)
krajské hygienické stanice,
g)
inspekce,
h)
celní úřady a Generální ředitelství cel,
i)
Policie České republiky,
j)
krajské úřady,
k)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností,
l)
obecní úřady,
m)
újezdní úřady a
n)
Státní fond životního prostředí České republiky.
§ 127
Ministerstvo
Ministerstvo
a)
vykonává kontrolu na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie, s výjimkou ochrany veřejného zdraví, při nakládání s odpadynakládání s odpady; kontroluje, jak správní orgány vykonávající státní správu na úseku odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení,
b)
vykonává funkci kontaktního místa pro Basilejskou úmluvu23),
c)
vykonává funkci příslušného orgánu a kontaktního subjektu pro přeshraniční přepravu odpadů, funkci příslušného orgánu pro zařízenízařízení na recyklaci lodí a funkci kontaktního subjektu pro odpady perzistentních organických znečišťujících látekodpady perzistentních organických znečišťujících látek,
d)
vydává rozhodnutí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a podle § 49, 51 a § 52 odst. 1 a 2,
e)
shromažďuje a zpracovává údaje vložené do Informačního systému odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství,
f)
zveřejňuje v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem Informační systém odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství,
g)
poskytuje orgánům Evropské unie a orgánům zřízeným na základě mezinárodních smluv v oblasti odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství, jimiž je Česká republika vázána, v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech informace o stavu odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství v České republice,
h)
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a krajského úřadu,
i)
vydává stanovisko k územnímu rozvojovému plánu podle stavebního zákona z hlediska odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství,
j)
schvaluje plány kontrol přepravy odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a
k)
zpřístupňuje Českému statistickému úřadu údaje ohlášené podle tohoto zákona a poskytuje mu součinnost pro vyhodnocení kvality zpřístupněných údajů.
§ 128
Informační systém odpadového hospodářství
(1)
Informační systém odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství je informačním systémem veřejné správy, který spravuje a provozuje ministerstvo.
(2)
V Informačním systému odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství se shromažďují údaje
a)
o ohlašovaných odpadech a způsobech nakládání s nimi,
b)
o přepravě nebezpečných odpadů,
c)
o zařízeníchzařízeních určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady,
d)
o osobách, které podávají hlášení podle tohoto zákona, a o původcích odpadu,
e)
o obchodnících s odpady, zprostředkovatelích a dopravcích odpadudopravcích odpadu,
f)
o evidenci polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů, odpadů polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů, zařízenízařízení obsahujících polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly a podléhajících evidenci, zařízeníchzařízeních, která mohou obsahovat polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly a podléhají evidenci, a odpadů perzistentních organických znečišťujících látek,
g)
o stavu rezervy, volné kapacitě skládek, poplatcích za ukládání odpadů na skládky včetně vyúčtování,
h)
o přeshraniční přepravě odpadů,
i)
o rozhodnutích vydaných krajskými úřady a obecními úřady obcíobcí s rozšířenou působností podle tohoto zákona,
j)
podle zákona o výrobcích s ukončenou životností a
k)
o provedených hodnoceních nebezpečných vlastností odpadů.
(3)
Informační systém odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství je veřejně přístupný, pokud jde o
a)
souhrnné informace o odpadech a způsobech nakládání s nimi,
b)
seznam zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady, obchodníků s odpady, zprostředkovatelů a dopravců odpadudopravců odpadu,
c)
aktuální informace o provozu zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady a činnosti obchodníků s odpady, zprostředkovatelů a dopravců odpadudopravců odpadu,
d)
informace podle zákona o výrobcích s ukončenou životností a
e)
seznam osob pověřených k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
(4)
Informace shromažďované v Informačním systému odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství slouží jako podklad k vyhodnocování odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství v České republice a k výkonu kontrolní činnosti a s výjimkou údajů podle odstavce 3 se poskytují pouze orgánům veřejné správy a složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému při řešení krizových situací nebo mimořádných událostí podle jiných právních předpisů18).
§ 129
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydává vyjádření v řízení o vydání povolení, že věc přestává být odpadem, podle § 10 odst. 1 a v řízení o změně nebo zrušení tohoto povolení.
§ 130
Ministerstvo zemědělství
Ministerstvo zemědělství
a)
koordinuje provádění kontrol dodržování povinností při používání upravených kalů na zemědělské půdě a
b)
rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
§ 131
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
a)
rozhoduje o schválení programu použití kalůprogramu použití kalů a kontroluje, zda jsou kaly používány na základě schváleného programu použití kalůprogramu použití kalů a v souladu s ním, a
b)
kontroluje, jak jsou zemědělskými podnikateli dodržovány povinnosti podle § 68 odst. 2, 4 a 5 a § 69 odst. 1 až 3.
§ 132
Ministerstvo zdravotnictví
Ministerstvo zdravotnictví vykonává kontrolu na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpadynakládání s odpady; kontroluje, jak správní orgány vykonávající státní správu na úseku odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství dodržují ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpadynakládání s odpady.
§ 133
Krajská hygienická stanice
Krajská hygienická stanice
a)
vydává závazné stanovisko v řízení o vydání povolení, že movitá věc přestává být odpadem podle § 10 odst. 1, a v řízení o změně nebo zrušení tohoto povolení, vždy když se změna nebo důvod zrušení týkají oblastí ochrany veřejného zdraví; v závazném stanovisku může stanovit podmínky k zajištění ochrany zdraví lidí,
b)
vydává závazné stanovisko v řízení o vydání povolení provozu zařízenízařízení podle § 21 odst. 2 a v řízení o změně nebo zrušení tohoto povolení, vždy když se změna nebo důvod zrušení týkají oblasti ochrany veřejného zdraví; v závazném stanovisku může stanovit podmínky k zajištění ochrany zdraví lidí,
c)
spolupracuje s ostatními správními úřady v oblasti ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpadynakládání s odpady a
d)
provádí kontrolu provozu zařízenízařízení určených pro nakládání s odpadynakládání s odpady z hlediska dodržování podmínek provozu vázaných na ochranu zdraví lidí a minimalizaci zdravotních rizik uvedených v provozním řádu.
§ 134
Inspekce
(1)
Inspekce
a)
kontroluje, jak jsou právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami a obcemiobcemi dodržována ustanovení právních předpisů včetně přímo použitelných předpisů Evropské unie a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 147 odst. 1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
b)
nejméně jednou ročně kontroluje, jak původce odpadu z výroby oxidu titaničitého dodržuje ustanovení právních předpisů a rozhodnutí ministerstva a jiných správních orgánů v oblasti odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství,
c)
zpracovává plány kontrol přepravy odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006,
d)
kontroluje, zda je s odpady perzistentních organických znečišťujících látekodpady perzistentních organických znečišťujících látek nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 a tímto zákonem,
e)
kontroluje, zda jsou zařízenízařízení na recyklaci lodí provozována v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 a tímto zákonem, a
f)
kontroluje dodržování podmínek při přeshraniční přepravě odpadů stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a tímto zákonem.
(2)
V rámci přeshraniční přepravy odpadů inspekce může provádět kontroly na místě vzniku odpadu, u oznamovatele a příjemce a během přepravy ve spolupráci s celními úřady nebo Policií České republiky. Inspekce může též provádět kontrolu dokladů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 a podle tohoto zákona, fyzickou kontrolu odpadů a odebírat a analyzovat vzorky. Inspekce může ke kontrole prováděné v rámci přeshraniční přepravy odpadů přizvat ministerstvo.
(3)
Inspekce spolupracuje s obecními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví, celními úřady, Státním fondem životního prostředí České republiky, Hasičským záchranným sborem České republiky a Policií České republiky, popřípadě dalšími správními úřady, kraji a obcemiobcemi a poskytuje jim odbornou pomoc.
§ 135
Celní úřad
(1)
Celní úřad
a)
kontroluje přepravu odpadů a
b)
předává podněty ministerstvu k dalšímu postupu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2)
Při přepravě odpadů celní úřad kontroluje, zda je vozidlo označeno podle tohoto zákona.
(3)
Při přepravě nebezpečných odpadů celní úřad kontroluje také, zda
a)
odpad je doprovázen dokladem podle tohoto zákona a
b)
odpad odpovídá údajům uvedeným v dokladu podle písmene a).
(4)
Při přeshraniční přepravě odpadů celní úřad kontroluje také, zda
a)
odpad je doprovázen dokladem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle tohoto zákona,
b)
odpad odpovídá údajům uvedeným v dokladu podle písmene a),
c)
přepravované zboží, které není doprovázeno dokladem podle písmene a), není odpadem a
d)
přeshraniční přeprava odpadu není v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tímto zákonem.
(5)
Celní úřad při kontrole přeshraniční přepravy odpadů prováděné v rámci celního řízení nepropustí do celního režimu
a)
zboží, které není deklarováno jako odpad, a je odpadem,
b)
odpad, který není doprovázen dokladem podle odstavce 4 písm. a),
c)
odpad, jehož přeprava je v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tímto zákonem,
d)
odpad, který neodpovídá údajům uvedeným v dokladu podle odstavce 4 písm. a), a
e)
odpad, jehož přeprava do nebo ze států, které nejsou členskými státy Evropské unie, je zakázána.
§ 136
Provádění kontroly přepravy odpadů celním úřadem
(1)
Vyžaduje-li to provádění kontroly přepravy odpadů celním úřadem,
a)
je osoba přepravující odpad povinna na vlastní náklady umožnit kontrolu zboží přepravovaného dopravním prostředkem na místě určeném celním úřadem, nebo
b)
celní úřad na náklady osoby přepravující odpad umístí po dobu provádění kontroly zboží na místo, které je pod přímým dohledem celního úřadu.
(2)
Při kontrole přepravy odpadů může celní úřad odebírat a analyzovat vzorky.
(3)
V případě, že celní úřad zjistí skutečnosti nasvědčující porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tohoto zákona, může provést šetření také na místě vzniku odpadů u původce odpadu, držitele odpadu nebo oznamovatele a na místě určení u příjemce.
§ 137
Zadržení odpadu a dopravního prostředku při provádění kontroly přepravy odpadů celním úřadem
(1)
Celní úřad může při kontrole přepravy odpadů zadržet odpad nebo dopravní prostředek, který je dopravuje, v případě podezření, že přeshraniční přeprava tohoto odpadu je nedovolenou přepravou odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo podle tohoto zákona nebo že přeshraniční přeprava odpadu je uskutečňována v rozporu se souhlasem ministerstva.
(2)
Celní úřad zadrží odpad nebo dopravní prostředek podle odstavce 1 bez ohledu na práva třetích osob.
§ 138
Postup při zadržení odpadu a dopravního prostředku
(1)
O provedení zadržení odpadu nebo dopravního prostředku pořídí celní úřad úřední záznam. Stejnopis úředního záznamu celní úřad předá osobě, která má odpad nebo dopravní prostředek v době zadržení u sebe, poskytne-li nezbytnou součinnost k tomuto předání.
(2)
Celní úřad může zadržený odpad nebo dopravní prostředek ponechat osobě, které byly zadrženy, s tím, že je osoba nesmí zničit ani s nimi jinak nakládat, s výjimkou jejich držení nebo skladování.
§ 139
Námitka proti zadržení odpadu a dopravního prostředku
Nesouhlasí-li dotčená osoba se zadržením odpadu nebo dopravního prostředku, může proti tomu uplatnit námitku ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne provedení tohoto úkonu. Tuto lhůtu nelze navrátit v předešlý stav.
§ 140
Vrácení zadrženého odpadu a dopravního prostředku
(1)
Celní úřad vrátí zadržený odpad nebo dopravní prostředek jejich vlastníkovi, a není-li znám, osobě, které byly tyto věci zadrženy, pokud
a)
nebylo rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání odpadu nebo dopravního prostředku a
b)
ministerstvo nestanovilo další postup podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tohoto zákona, který vrácení dopravního prostředku vylučuje.
(2)
Celní úřad vrátí dopravní prostředek, je-li jeho hodnota v nápadném nepoměru k povaze přestupku.
§ 141
Náhrada nákladů
(1)
V případě, že bylo rozhodnuto, že přeshraniční přeprava zadrženého odpadu je nedovolenou přepravou odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo že přeshraniční přeprava zadrženého odpadu je uskutečňována v rozporu se souhlasem ministerstva, je povinen uhradit náklady na skladování odpaduskladování odpadu nebo dopravního prostředku po dobu jejich zadržení
a)
pachatel přestupku,
b)
vlastník odpadu nebo dopravního prostředku, pokud o přestupku v době jeho spáchání věděl nebo vědět měl a mohl, a není-li znám pachatel přestupku, nebo
c)
ten, komu byly odpad nebo dopravní prostředek zadrženy, není-li známa osoba podle písmene a) nebo b).
(2)
Vznikne-li osobě povinnost uhradit náklady podle odstavce 1, celní úřad stanoví výši těchto nákladů, dosahuje-li tato výše alespoň 100 Kč.
(3)
Náhrada nákladů podle odstavce 1 je splatná do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o její výši povinné osobě.
§ 142
Součinnost celního úřadu s jinými orgány
(1)
Celní úřad si při provádění kontroly přepravy odpadů může vyžádat odbornou pomoc inspekce a ministerstva.
(2)
V případě pochybností o tom, zda přepravované zboží je odpadem, požádá celní úřad o vydání odborného stanoviska inspekci. Inspekce vydá odborné stanovisko ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti inspekci, neprodlouží-li celní úřad tuto lhůtu na žádost inspekce.
(3)
Neobdrží-li celní úřad ve lhůtě 5 dnů od odeslání žádosti od inspekce odborné stanovisko, má se za to, že zboží není odpadem.
(4)
Celní úřad bez zbytečného odkladu informuje ministerstvo a inspekci o
a)
zjištěném porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo tohoto zákona,
b)
nepropuštění zboží nebo odpadu do celního režimu v souvislosti s prováděním kontroly přepravy odpadů a
c)
zadržení odpadu nebo dopravního prostředku, který jej dopravuje, v případě podezření, že přeshraniční přeprava tohoto odpadu je nedovolenou přepravou odpadů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 nebo že přeshraniční přeprava odpadu je uskutečňována v rozporu se souhlasem ministerstva.
§ 143
Generální ředitelství cel
(1)
Generální ředitelství cel poskytuje na vyžádání ministerstvu a inspekci informace o odpadu, který byl vyvezen z České republiky do státu, který není členským státem Evropské unie, nebo který byl z tohoto státu dovezen do České republiky, ze svých evidencí tyto informace:
a)
identifikační údaje deklaranta, vývozce nebo dovozce, a to jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, popřípadě název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
popis odpadu,
c)
sazební zařazení,
d)
stát, z něhož byl odpad dovezen nebo do něhož byl vyvezen,
e)
množství odpadu vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek a
f)
v případě potřeby i kopie dokladů doprovázejících odpad podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
(2)
Poskytnutí informací podle odstavce 1 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
§ 144
Policie České republiky
(1)
Policie České republiky
a)
zaznamenává a dokumentuje podezřelé jevy a okolnosti nasvědčující nedovolené přeshraniční přepravě odpadů a
b)
spolupracuje a v rámci součinnosti poskytuje odbornou pomoc a přiměřené podmínky pro výkon působnosti podle tohoto zákona inspekci, krajským úřadům a celním úřadům.
(2)
Policie České republiky v rámci spolupůsobení a při získávání informací potřebných pro plnění úkolů podle odstavce 1 postupuje a využívá oprávnění podle příslušných právních předpisů24).
(3)
Policie České republiky si při plnění úkolů podle odstavce 1 může vyžádat odbornou pomoc orgánů inspekce nebo celních úřadů.
§ 145
Krajský úřad
(1)
Krajský úřad
a)
kontroluje, jak jsou právnickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 147 odst. 1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
b)
zpracovává a průběžně vede evidenci jím vydaných povolení a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona,
c)
může zastavit nebo omezit provoz zařízenízařízení ke skladování, sběru, úpravě, využití nebo odstranění odpadůodstranění odpadů, pokud provozovatel tohoto zařízenízařízení neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím vydaným na základě tohoto zákona, a mohlo-li by v důsledku toho dojít k závažným nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí,
d)
může omezit nebo zakázat provoz zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady z výroby oxidu titaničitého, pokud monitorování složek životního prostředí prokáže akutní toxicitu přesahující mezní hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiné, stejně závažné zhoršení stavu životního prostředí,
e)
vydává stanovisko k zásadám územního rozvoje podle stavebního zákona z hlediska odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství,
f)
rozhoduje podle čl. 7 odst. 4 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004, v rozhodnutí může stanovit podmínky; o vydaných rozhodnutích informuje ministerstvo každoročně do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a
g)
schvaluje plán recyklace lodi podle čl. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013.
(2)
Pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování, provádění kontroly a vydávání stanoviska podle odstavce 1 místně příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu je provozováno zařízenízařízení nebo činnost nebo se nachází movitá věc, které se rozhodnutí týká. V případě mobilního zařízenímobilního zařízení je k vedení řízení o vydání povolení provozu zařízenízařízení, jeho změně nebo zrušení příslušný krajský úřad, v jehož správním obvodu má sídlo provozovatel zařízenízařízení v okamžiku podání žádosti o povolení provozu zařízenízařízení.
§ 146
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
(1)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
vede a zpracovává evidenci jím vydaných souhlasů a dalších rozhodnutí podle tohoto zákona,
b)
kontroluje, jak jsou dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 147 odst. 1 písm. a) ke kontrole příslušný obecní úřad, a zda pověřené osoby dodržují stanovený způsob hodnocení nebezpečných vlastností odpadů,
c)
může zabezpečit odpad, který ohrožuje nebo poškozuje zdraví lidí nebo životní prostředí, před únikem škodlivin do okolního prostředí nebo zajistit odklizení takového odpadu včetně jeho předání do zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady, a to na náklady odpovědné osoby; při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu,
d)
může zakázat původci odpadů činnost, která způsobuje vznik odpadů, pokud původce odpadu nemá zajištěno převzetí odpadů, které produkuje, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu, a pokud by odpady vzniklé v důsledku pokračování této činnosti mohly způsobit škodu na životním prostředí nebo zdraví lidí, a
e)
vydává stanovisko k územním plánům a regulačním plánům podle stavebního zákona z hlediska odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství.
(2)
Pokud tímto zákonem nebo jiným právním předpisem není stanoveno jinak, je k rozhodování podle odstavce 1 místně příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu je provozována činnost nebo se nachází movitá věc, které se rozhodnutí týká.
(3)
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností vydává
a)
závazné stanovisko k terénním úpravám a k odstranění stavby podléhajícím povolení podle stavebního zákona z hlediska nakládání s odpadynakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití; v závazném stanovisku může stanovit podmínky, které zajistí ochranu zdraví a životního prostředí a dodržení hierarchie odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství,
b)
vyjádření ke změně dokončené stavby podléhající povolení podle stavebního zákona z hlediska nakládání s odpadynakládání s odpady, vedlejšími produkty, stavebními výrobky, které přestaly být odpadem, nebo stavebními výrobky určenými k opětovnému použití,
c)
vyjádření ke zřízení zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady a k zavedení nebo rozšíření výroby oxidu titaničitého.
(4)
Závazné stanovisko a vyjádření podle odstavce 3 obsahuje posouzení žádosti z hlediska jejího souladu s povinnostmi vyplývajícími z tohoto zákona a prováděcích právních předpisů.
(5)
Vyjádření a závazné stanovisko podle odstavce 3 vydává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má být realizován příslušný záměr.
§ 147
Obecní úřad
Obecní úřad kontroluje, zda právnické a podnikající fyzické osoby
a)
využívají obecní systém pouze na základě písemné smlouvy s obcíobcí a v souladu s ní a zda nepodnikající fyzické osoby nakládají s komunálním odpademkomunálním odpadem v souladu s tímto zákonem, a
b)
mají zajištěno převzetí odpadu, který samy nezpracují v souladu s tímto zákonem, osobou oprávněnou k převzetí daného druhu a kategorie odpadu podle tohoto zákona.
§ 148
Újezdní úřad
(1)
Újezdní úřad vykonává pro potřeby zajišťování obrany státu a výcviku ozbrojených sil na území vojenského újezdu podle zákona o zajišťování obrany České republiky státní správu v rozsahu působnosti
a)
krajského úřadu podle § 21 odst. 2, § 30 odst. 3, § 34 odst. 4, § 36 odst. 2, § 72 odst. 3 a 4, § 96 odst. 1, 3 a 4 a § 145 odst. 1 písm. a), b), d) a e),
b)
obecního úřadu obceobce s rozšířenou působností podle § 30 odst. 3, § 34 odst. 4, § 36 odst. 2, § 96 odst. 2 a 3, § 146 odst. 1 písm. d) a e) a § 146 odst. 2 až 5 a
c)
obecního úřadu podle § 147.
(2)
Ustanovení § 59 až 61 se na újezdní úřad nepoužijí.
§ 149
Součinnost stavebního úřadu se správními orgány vykonávajícími státní správu v oblasti odpadového hospodářství
Při provádění kontrolních prohlídek, závěrečných kontrolních prohlídek a při provádění kontroly ve věcech stavebního řádu postupuje stavební úřad v součinnosti s obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností. Jde-li o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), postupuje stavební úřad v součinnosti s orgánem vykonávajícím státní správu v oblasti odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství příslušným k vydání jednotného environmentálního stanoviska.
§ 150
Kontrola v oblasti odpadového hospodářství a nakládání s odpady
Inspektoři a pověření zaměstnanci správních orgánů vykonávajících kontrolu v oblasti odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství a nakládání s odpadynakládání s odpady podle tohoto zákona se při výkonu své činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným orgánem, který je současně jejich pověřením ke kontrole, osvědčuje, že jeho držitel je zaměstnancem příslušného orgánu a držitel průkazu a příslušný orgán jsou v něm dostatečně identifikováni.
ČÁST OSMÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZRUŠOVACÍ
Společná ustanovení
§ 151
(1)
Povolení podle § 21 odst. 2 a § 30 odst. 2 a souhlas podle § 42 odst. 3 a § 43 odst. 1 se nevydají podle tohoto zákona, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povoleníintegrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci. Ustanovení § 23 se nepoužije na zařízenízařízení, která mají integrované povoleníintegrované povolení.
(2)
Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko26), závazné stanovisko podle § 146 odst. 3 písm. a) a vyjádření podle § 146 odst. 3 písm. b) a c) se nevydávají.
§ 152
(1)
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností nebo obecnímu úřadu podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.
(2)
Výkon působnosti celních úřadů a Generálního ředitelství cel podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích.
Přechodná ustanovení
§ 153
(1)
Řízení zahájená podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
ZařízeníZařízení k využití, odstranění, sběru nebo výkupu odpadů provozovaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na základě souhlasu krajského úřadu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za zařízenízařízení určená pro nakládání s odpadynakládání s odpady podle tohoto zákona, a to do uplynutí doby platnosti souhlasu, na základě kterého jsou provozována, nejdéle však do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě mobilních zařízenímobilních zařízení ke sběru a výkupu odpadu, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě ostatních zařízenízařízení ke sběru nebo výkupu odpadu a do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona v případě zařízenízařízení k využití nebo odstranění odpaduodstranění odpadu. Pokud provozovatel takového zařízenízařízení požádá o vydání povolení podle § 21 odst. 2 nejpozději 6 měsíců před uplynutím doby platnosti souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však 6 měsíců před uplynutím lhůt podle věty první, smí být zařízenízařízení provozováno na základě tohoto souhlasu do dne, kdy bude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto.
(3)
ZařízeníZařízení, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebyla určena pro nakládání s odpadynakládání s odpady, přijímala odpady na základě § 14 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nesplňují podmínky uvedené v § 21 odst. 3, smí přijímat odpady bez povolení podle § 21 odst. 2 po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud provozovatel takového zařízenízařízení požádá o vydání povolení podle § 21 odst. 2 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, smí přijímat odpady bez povolení podle § 21 odst. 2 do dne, kdy bude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto. Po dobu, kdy lze podle věty první nebo druhé přijímat do zařízenízařízení odpady bez povolení podle § 21 odst. 2, se použije obdobně § 9 odst. 4.
(4)
Sklady odpadu provozované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona bez souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, smí být provozovány bez povolení podle § 21 odst. 2 po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud provozovatel takového skladu požádá o vydání povolení podle § 21 odst. 2 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, smí být sklad odpadu provozován bez povolení podle § 21 odst. 2 do dne, kdy bude o jeho žádosti pravomocně rozhodnuto.
(5)
ZařízeníZařízení provozované přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona jako malé zařízenímalé zařízení podle § 33b odst. 1 písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za malé zařízenímalé zařízení provozované na základě souhlasu podle § 64 odst. 2, a to do uplynutí doby platnosti kladného vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na základě kterého jsou provozována, nejdéle však 2 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud provozovatel takového zařízenízařízení požádá o souhlas s provozem zařízenízařízení podle § 64 odst. 2 nejpozději 6 měsíců před koncem platnosti kladného vyjádření podle § 79 odst. 4 písm. d) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však 2 roky ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, smí být zařízenízařízení provozováno na základě tohoto vyjádření do dne, kdy rozhodnutí o jeho žádosti nabude právní moci.
(6)
Komunitní kompostárna provozovaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 10a zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nemusí po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona splňovat technické požadavky na vybavení a provoz zařízenízařízení komunitní kompostárny, technologické požadavky na úpravu rostlinných zbytků z údržby zeleně, zahrad a domácností v komunitní kompostárně stanovené podle § 66 odst. 1 písm. a), pokud splňuje ostatní požadavky § 65 a 66.
§ 154
(1)
Ohlašování odpadů za rok 2020 se provádí podle § 39 odst. 2 a 4 až 7 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ohlašování podle § 95 odst. 3 až 5 se poprvé provádí za rok 2021.
(2)
Plány odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství vydané podle § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti do uplynutí doby, na kterou byly vydány. Na změny těchto plánů odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství se vztahují ustanovení § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do uplynutí doby, na kterou byly vydány. Plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství podle § 98 až 101 nemusí být vydán do uplynutí doby, na kterou byl vydán odpovídající plán odpadového hospodářstvíodpadového hospodářství podle věty první.
(3)
Osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 7 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osoby pověřené k hodnocení nebezpečných odpadů podle § 73 odst. 1 do uplynutí doby platnosti vydaného pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 7 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 9 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osvědčení podle § 76 odst. 3 do uplynutí doby, na kterou byla vydána.
(5)
Odpady, které přestaly být odpadem v souladu s § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a v souladu se souhlasem s provozem zařízenízařízení, ze kterého vystoupily, včetně provozního řádu, se považují za věci, které přestávají být odpadem podle § 10; to se nepoužije na odpady, pro které byla vydána doplňující kritéria prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.
(6)
Povinnost podle § 15 odst. 2 písm. c) se po dobu jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona nevztahuje na nepodnikající fyzické osoby.
§ 155
(1)
Pokud původce odpadu ukončil činnost provozovny před nabytím účinnosti tohoto zákona a současně před nabytím účinnosti tohoto zákona nepředal odpady soustředěné v provozovně oprávněné osobě podle § 4 odst. 1 písm. y) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen tak učinit do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty se na vlastníka nemovité věci, která byla provozovnou původce odpadu, a kde jsou odpady soustředěny, vztahují povinnosti vlastníka nemovité věci podle § 15 odst. 4.
(2)
Pokud provozovatel zařízenízařízení ukončil provoz zařízenízařízení před nabytím účinnosti tohoto zákona a současně před nabytím účinnosti tohoto zákona nepředal odpady soustředěné v zařízenízařízení oprávněné osobě podle § 4 odst. 1 písm. y) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen tak učinit do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Po uplynutí této lhůty se na vlastníka nemovité věci, která byla zařízenímzařízením určeným pro nakládání s odpadynakládání s odpady, a kde jsou odpady soustředěny, vztahují povinnosti vlastníka nemovité věci podle § 17 odst. 3.
(3)
Pro poplatkové povinnosti u poplatku za ukládání odpadů na skládky podle § 45 až 48 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
Za odpady určené k využití na skládce v první fázi provozu skládky a k výrobě výrobků podle § 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, určených k využití na skládce v první fázi provozu skládky, se kterými je nakládáno v souladu s podmínkami právních předpisů25) na základě integrovaného povoleníintegrovaného povolení vydaného podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 69/2013 Sb., a se kterými bylo na skládce nakládáno po nabytí účinnosti zákona č. 229/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, původce odpadu neplatí poplatek za ukládání odpadu podle § 45 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Za odpady podle předchozího odstavce provozovatel skládky nevytváří finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu podle § 49 odst. 1 a § 51 odst. 4 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6)
Původce odpadu může upustit od odděleného soustřeďování odpadůodděleného soustřeďování odpadů, na základě souhlasu vydaného podle § 16 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do konce doby, na kterou byl tento souhlas vydán, nejdéle však do doby 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Provozovatel zařízenízařízení může upustit od odděleného soustřeďování odpadůodděleného soustřeďování odpadů, na základě souhlasu vydaného podle § 18 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do konce doby, na kterou byl tento souhlas vydán, nejdéle však do doby konce platnosti souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, vydaného pro zařízenízařízení, ke kterému se vztahuje souhlas podle § 18 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7)
Ustanovení § 110 odst. 3 se nepoužije na skládku, jejíž provoz byl zahájen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud obceobce, na jejichž území se skládka nachází, uzavřou smlouvu, že poplatek se mezi ně dělí podle § 48 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba je povinna zpracovat pokyny podle § 89 odst. 1 nebo 2 do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(9)
Poskytovatel zdravotních služeb není povinen poučit pacienta v souladu s § 89 odst. 2 po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(10)
Poskytovatel veterinární péčeveterinární péče není povinen poučit chovatele v souladu s § 89 odst. 4 po dobu jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 156
(1)
Pokud obecobec přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona vybírá úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využití a odstranění komunálních odpadůkomunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy podle § 17 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může tuto úhradu vybírat do 31. prosince 2021. Vybrané prostředky musí použít na financování obecního systému podle tohoto zákona.
(2)
Pro poplatkové povinnosti u poplatku za komunální odpadkomunální odpad, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije zákon č. 185/2001 Sb. a obecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
ObecObec může za poplatkové období 2021 vybírat poplatek za komunální odpadkomunální odpad, který zavedla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro poplatkové povinnosti u tohoto poplatku, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé v poplatkovém období 2021, se použije zákon č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a obecobecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění, účinné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Obecně závazná vyhláška, kterou obec zavedla tento poplatek, pozbývá platnosti nejpozději 31. prosince 2021.
(4)
VzorkováníVzorkování a zkoušení odpadu nebo vedlejšího produktu provedené před účinností tohoto zákona v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se po dobu 3 let od nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za vzorkovánívzorkování a zkoušení odpadu nebo vedlejšího produktu provedené v souladu s tímto zákonem.
(5)
Souhlas s provozem zařízenízařízení na využití odpaduvyužití odpadu podle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a jím schválený provozní řád zařízenízařízení, na základě kterého přestával být na výstupu takového zařízenízařízení odpad odpadem v souladu se zněním zákona č. 185/2001 Sb., účinným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona za povolení podle § 10 odst. 1. To se netýká odpadů, pro které byla stanovena doplňující kritéria podle § 9 odst. 1 písm. a).
§ 157
(1)
V poplatkovém období do roku 2029 se komunální odpadkomunální odpad splňující podmínky podle § 40 odst. 1 s výjimkou nebezpečných odpadů, jehož původcem je obecobec, zahrne namísto dílčího základu poplatku za ukládání využitelných odpadů do dílčího základu poplatku za ukládání komunálního odpadukomunálního odpadu, pokud celková hmotnost takového odpadu uloženého na libovolnou skládku od prvního dne kalendářního roku, ve kterém nastane toto poplatkové období, ve vztahu ke kterému uplatní obecobec nárok podle odstavce 2, nepřesáhne množství vypočtené podle přílohy č. 12 k tomuto zákonu. Pokud se v poplatkovém období toto množství přesáhne, zahrne se do dílčího základu poplatku za ukládání komunálního odpadukomunálního odpadu pouze část odpadu do jeho dosažení.
(2)
Plátce poplatku zahrne odpad do dílčího základu poplatku za ukládání komunálního odpadukomunálního odpadu pouze tehdy, pokud u něj obecobec uplatní nárok na toto zahrnutí a současně mu sdělí rozhodné údaje, ze kterých vyplývá, zda jí na toto zahrnutí vznikl nárok. Plátce poplatku vede evidenci o uplatněných nárocích na zahrnutí odpadu do dílčího základu poplatku za ukládání komunálního odpadukomunálního odpadu, ve které současně uchovává tyto sdělené údaje.
(3)
Dílčí základ poplatku za ukládání komunálního odpadukomunálního odpadu je dílčím základem poplatku za ukládání odpadů na skládku.
(4)
Sazba poplatku za ukládání odpadů na skládku pro dílčí základ poplatku za ukládání komunálního odpadukomunálního odpadu činí 500 Kč za tunu.
(5)
Pro dílčí poplatek za ukládání komunálního odpadukomunálního odpadu se použijí obdobně ustanovení o rozpočtovém určení dílčího poplatku za ukládání zbytkového odpadu.
§ 158
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
1.
Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů.
2.
Část čtvrtá zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).
3.
Část sedmá zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).
4.
Zákon č. 275/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5.
Část sto šestá zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů.
6.
Část šestá zákona č. 167/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony.
7.
Zákon č. 188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8.
Část druhá zákona č. 317/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.
9.
Zákon č. 7/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10.
Část čtyřicátá zákona č. 444/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
11.
Část dvacátá čtvrtá zákona č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění.
12.
Část osmá zákona č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
13.
Zákon č. 314/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
14.
Část sedmdesátá třetí zákona č. 296/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé zákony v souvislosti s jeho přijetím.
15.
Část pátá zákona č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
16.
Zákon č. 34/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
17.
Část první zákona č. 383/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
18.
Část čtvrtá zákona č. 9/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
19.
Část čtvrtá zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.
20.
Část dvacátá druhá zákona č. 223/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb.
21.
Část sto osmnáctá zákona č. 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
22.
Část devadesátá sedmá zákona č. 281/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu.
23.
Část osmá zákona č. 291/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
24.
Část první zákona č. 297/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb.
25.
Část třináctá zákona č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability.
26.
Zákon č. 154/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
27.
Zákon č. 31/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
28.
Část třetí zákona č. 77/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
29.
Zákon č. 264/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
30.
Část osmnáctá zákona č. 457/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Finanční správě České republiky.
31.
Část dvacátá pátá zákona č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky.
32.
Část pátá zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
33.
Část čtvrtá zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.
34.
Část devatenáctá zákona č. 167/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
35.
Část druhá zákona č. 69/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
36.
Část první zákona č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
37.
Část třicátá čtvrtá zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů.
38.
Část čtyřicátá osmá zákona č. 64/2014 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu.
39.
Část první zákona č. 184/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
40.
Zákon č. 229/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
41.
Zákon č. 223/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
42.
Část dvacátá zákona č. 243/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím celního zákona.
43.
Část třicátá druhá zákona č. 298/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
44.
Část sto patnáctá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.
45.
Část dvacátá pátá zákona č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
46.
Část druhá zákona č. 45/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady o rtuti.
47.
Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
48.
Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB).
49.
Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků.
50.
Vyhláška č. 505/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků.
51.
Vyhláška č. 41/2005 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
52.
Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
53.
Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady).
54.
Vyhláška č. 353/2005 Sb., kterou se mění vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
55.
Vyhláška č. 124/2006 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 95/2006 Sb., kterou se stanoví seznam odpadů, na které se vztahuje postup podle § 55 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb.
56.
Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).
57.
Vyhláška č. 351/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
58.
Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky).
59.
Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů.
60.
Vyhláška č. 478/2008 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
61.
Vyhláška č. 54/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky).
62.
Vyhláška č. 61/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 341/2008 Sb., a vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
63.
Vyhláška č. 65/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady).
64.
Vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
65.
Vyhláška č. 285/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění vyhlášky č. 65/2010 Sb.
66.
Vyhláška č. 158/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů.
67.
Vyhláška č. 249/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů.
68.
Vyhláška č. 93/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
69.
Vyhláška č. 178/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů.
70.
Vyhláška č. 35/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
71.
Vyhláška č. 105/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění vyhlášky č. 54/2010 Sb.
72.
Vyhláška č. 200/2014 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů.
73.
Vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů.
74.
Nařízení vlády č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024.
75.
Vyhláška č. 27/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
76.
Vyhláška č. 212/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
77.
Vyhláška č. 248/2015 Sb., o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik.
78.
Vyhláška č. 270/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění pozdějších předpisů.
79.
Vyhláška č. 83/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
80.
Vyhláška č. 93/2016 Sb., o Katalogu odpadů.
81.
Vyhláška č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
82.
Vyhláška č. 387/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
83.
Vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).
84.
Vyhláška č. 210/2018 Sb., kterou se mění vyhláška č. 321/2014 Sb., o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů.
85.
Vyhláška č. 130/2019 Sb., o kritériích, při jejichž splnění je asfaltová směs vedlejším produktem nebo přestává být odpadem.
86.
Vyhláška č. 199/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů.
87.
Vyhláška č. 200/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů.
88.
Vyhláška č. 305/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady a změně vyhlášky č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady).
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
§ 159
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Cíle odpadového hospodářství
1.
Zvýšit do roku 2025 úroveň přípravy k opětovnému použití a úroveň recyklace komunálních odpadůkomunálních odpadů nejméně na 55 % celkové hmotnosti komunálních odpadůkomunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
2.
Zvýšit do roku 2030 úroveň přípravy k opětovnému použití a úroveň recyklace komunálních odpadůkomunálních odpadů nejméně na 60 % celkové hmotnosti komunálních odpadůkomunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
3.
Zvýšit do roku 2035 úroveň přípravy k opětovnému použití a úroveň recyklace komunálních odpadůkomunálních odpadů nejméně na 65 % celkové hmotnosti komunálních odpadůkomunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
4.
Odstraňovat uložením na skládku v roce 2035 a v letech následujících nejvýše 10 % z celkové hmotnosti komunálních odpadůkomunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky.
5.
Energeticky využívat v roce 2035 a v letech následujících nejvýše 25 % z celkové hmotnosti komunálních odpadůkomunálních odpadů vyprodukovaných na území České republiky; toto množství může být navýšeno o rozdíl mezi množstvím komunálních odpadůkomunálních odpadů, které mohly být uloženy na skládku podle bodu 4, a skutečným množstvím komunálních odpadůkomunálních odpadů uložených na skládku.
Příloha č. 2
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Katalog činností
Oblast nakládání s odpady| Proces| Typ zařízení (název technologie / činnosti)| Činnost| Povolené způsoby nakládání (R, D)
---|---|---|---|---
Úprava odpaduÚprava odpadu před jeho využitím nebo odstraněním| biologické procesy| biodegradace| 1.1.0| R12a, D8
biologické dosoušení biomasy| 1.4.0| R12b
biologická úprava| 1.5.0| D8
fyzikálně-chemické procesy| neutralizace| 2.2.0| R12a, D9, D13
solidifikace a/nebo stabilizace s výstupem upravený odpad| 2.5.0| R12a, D9, D13
tepelná úprava odpadůúprava odpadů, zejména vitrifikace, tavení nebo spékání| 2.6.0| R12a, D9, D13
deemulgace kapalných odpadů, zejména odpadních olejůodpadních olejů| 2.7.0| R12a, D9, D13
dekontaminace infekčního odpadu| 2.8.0| R12a, D9
jiné zařízenízařízení k fyzikálně-chemické úpravě vlastností odpadu| 2.9.0| R12a, D9
úprava odpaduúprava odpadu k energetickému využití| 2.10.0| R12b
biologické a fyzikálně-chemické procesy| úprava kalů z čistíren odpadních vod podle § 68 před použitím na zemědělské půdě| 2.11.0| R12i
mechanické úpravy| demontáž| odpadu| 3.1.0| R12a, D14
vozidel s ukončenou životností| 3.1.1| R12g
odpadních elektrozařízení| 3.1.2| R12h
vozidel z různých druhů dopravy, kromě silniční| 3.1.3| R12g
v rámci recyklace lodí| 3.1.4| R12j
drcení| odpadu| 3.2.0| R12a, D14
vozidla s ukončenou životností| 3.2.1| R12g
odpadních elektrozařízení| 3.2.2| R12h
balení, paketace, dělení, lisování a neoddělené soustřeďování odpadusoustřeďování odpadu na základě povolení| 3.3.0| R12a, D14
třídění, dotřídění odpadu| 3.4.0| R12a
R12b, R12c,
R12d, R12e,
D13, D14
R1b
R3a
R3b, R3d,
R4b, R5b
R5h
mechanicko-biologická úprava| 3.5.0| R12a
R12b, R12c, R12d, R12e, R12f, D8, D13, D14,
R1b
R3a
R3b, R3d, R4b, R5b
Využití odpaduVyužití odpadu| energetické využití| energetické využití komunálních odpadůkomunálních odpadů| 4.1.1| R1a
energetické využití ostatních odpadů| 4.2.0| R1a
výroba paliva z ostatních odpadů| 4.2.1| R1b
energetické využití nebezpečných odpadů| 4.3.0| R1a
výroba paliva z nebezpečných odpadů| 4.3.1| R1b
energetické využití kalů z čistíren odpadních vod| 4.4.0| R1a
energetické využití bioplynu z čistíren odpadních vod| 4.4.1| R1a
spoluspalování ostatních odpadů| 4.5.0| R1a
spoluspalování nebezpečných odpadů| 4.6.0| R1a
spoluspalování odpadů v cementárně| 4.7.0| R1a
spoluspalování odpadů ve vápence| 4.8.0| R1a
spoluspalování kalů z čistíren odpadních vod| 4.9.0| R1a
bioplynová stanice s energetickým využitím bioplynu a s omezeným materiálovým využitím digestátu| 4.10.0| R1a, R1b,
R3a, R3h,
pyrolýza s energetickým využitím produktu nebo produktem určeným k energetickému využití a s možným materiálovým využitím produktu| 4.11.0| R1a, R1b,
R3a, R4a,
R5a, R5g
plazma s energetickým využitím produktu nebo produktem určeným k energetickému využití a s možným materiálovým využitím produktu| 4.12.0| R1a, R1b,
R3a, R3h,
R4a, R5a,
R5g
materiálové využití a recyklace| biologické procesy| výroba kompostukompostu jako hnojiva| 5.1.1| R3g
výroba kompostukompostu za účelem rekultivace a terénních úprav| 5.1.2| R3g, R12f
kompostování v malém zařízenímalém zařízení| 5.1.3| R3g
získání/regenerace rozpouštědel| 5.2.1| R2a
regenerace kyselin a zásad| 5.3.0| R6a
obnova látek používaných ke snižování znečištění| 5.4.0| R7a
rafinace použitých olejů| 5.5.0| R9a
jiný způsob opětovného použití olejů| 5.5.1| R9a
využití odpaduvyužití odpadu k rekultivaci skládek pouze v druhé fázi provozu skládky| 5.6.1| R5f
využití odpaduvyužití odpadu k terénním úpravám, kromě první a druhé fáze provozu skládky| 5.7.0| R5e
výroba zakládkových a podobných směsí z odpadu| 5.8.0| R5d
recyklace/zpětné získávání kovů a kovových sloučenin| 5.9.0| R4a
přepracování kovu pro recyklaci| 5.9.1| R4b
recyklace/zpětné získávání ostatních anorganických materiálů| 5.10.0| R5a,
přepracování skla pro recyklaci| 5.10.1| R5b
výroba recyklátu ze stavebních a demoličních odpadůstavebních a demoličních odpadů| 5.10.2| R5d
solidifikace a/nebo stabilizace s výstupem výrobek| 5.11.0| R5d
získání složek katalyzátorů| 5.12.0| R8a
protektorování pneumatik| 5.13.0| R3f
recyklace nebo zpětné získávání organických látek, kromě rozpouštědel| 5.14.0| R3a
přepracování papíru pro recyklaci| 5.14.1| R3b
recyklace papíru| 5.14.2| R3c
recyklace plastu| 5.14.3| R3d
výroba produktu, který přestává být odpadem, kromě papíru, plastu, kompostukompostu| 5.14.5| R3a
výroba produktu, který přestává být odpadem, kromě skla a recyklátu ze stavebních a demoličních odpadůstavebních a demoličních odpadů| 5.14.6| R5a
využití odpadůvyužití odpadů v zařízeníchzařízeních podle § 21 odst. 3, kromě činností 4.7.0, 4.8.0 a 5.16.0| 5.15.0| R3a, R3c,
R3d, R3f,
R4a, R5a,
R5e,
využití kalů z čistíren odpadních vod na zemědělské půdě v zařízeníchzařízeních podle § 21 odst. 3| 5.16.0| R10a
zařízenízařízení k přípravě pro opětovné použití| 5.17.0| R3f, R4c, R5c
bioplynová stanice s energetickým využitím bioplynu a materiálovým využitím digestátu| 5.18.0| R1a, R1b,
R3a, R3h
pyrolýza s produktem určeným k materiálovému využití| 5.19.0| R3a, R4a,
R5a, R5g
plazma s produktem určeným k materiálovému využití| 5.20.0| R3a, R3h,
R4a, R5a,
R5g
rozpouštění s produkty použitelnými jako původní surovina| 5.21.0| R3a
Odstraňování odpadu| biologický rozklad (konečné odstranění)| 6.1.0| D2
skládkování| zařízenízařízení pro inertní odpad| 8.1.0| D1, D1b
zařízenízařízení pro nebezpečný odpad| 8.2.0| D1, D1b
zařízenízařízení pro ostatní odpad| 8.3.0| D1, D1b
spalování| nebezpečných odpadů| 9.1.0| D10
ostatních odpadů| 9.2.0| D10
kalů z čistíren odpadních vod| 9.3.0| D10
specifické ukládání odpadu| hlubinná injektáž| 10.1.0| D3
ukládání do povrchových nádrží, zejména odkaliště| 10.2.0| D4
ukládání do speciálně technicky provedených skládek| 10.3.0| D5
konečné či trvalé uložení, zejména v kontejnerech do dolů| 10.5.0| D12
odstraňování kapalných odpadů, zejména čistírna odpadních vod| 10.6.0| D8, D9, D13
Sběr odpaduSběr odpadu| sběr| odpadů, kromě vozidel s ukončenou životností a elektrozařízení podle zákona o výrobcích s ukončenou životností| 11.1.0|
vozidel s ukončenou životností| 11.1.1|
odpadních elektrozařízení| 11.1.2|
Skladování odpaduSkladování odpadu| ostatních odpadů| 12.1.0| R13a, D15,
nebezpečných odpadů| 12.2.0| R13a, D15,
skladování kalů z čistíren odpadních vod před využitím na zemědělské půdě| 12.3.0| R13a
Nakládání s výrobky s ukončenou životností s povinností zpětného odběru| zařízenízařízení pro přípravu k opětovnému použití| 13.1.0| R3f, R4c,
R5c,
Příloha č. 3
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Náležitosti žádosti o povolení a povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady, náležitosti žádosti o souhlas a souhlasu s provozem malého zařízení, náležitosti žádosti o povolení provozu skládky odpadů, náležitosti žádosti o povolení a povolení k obchodování s odpady a náležitosti zprávy o revizi
1.
Žádost o povolení provozu zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady obsahuje
a)
obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li žadatel fyzickou osobou,
b)
identifikační číslo žadatele,
c)
označení a adresu provozovny, která je nebo bude zařízenímzařízením určeným pro nakládání s odpadynakládání s odpady, kterého se žádost týká, včetně doložení právního vztahu žadatele k předmětné provozovně, zeměpisné souřadnice provozovny ve formátu podle prováděcího právního předpisu; adresu sídla žadatele, jde-li o mobilní zařízenímobilní zařízení,
d)
jméno, popřípadě jména a příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele,
e)
vymezení činnosti podle Katalogu činností uvedeném v příloze č. 2 k tomuto zákonu,
f)
název, účel a technický popis zařízenízařízení včetně všech zařízenízařízení souvisejících, popis technologického postupu nakládání s odpademnakládání s odpadem v zařízenízařízení,
g)
seznam druhů a kategorie odpadu podle Katalogu odpadů, vstupujících a vystupujících ze zařízenízařízení, a pokud jsou v zařízenízařízení vyráběny výrobky, též popis výrobků vystupujících ze zařízenízařízení,
h)
popis přístupových tras k zařízenízařízení ve vztahu k jednotlivým druhům dopravy odpadů do zařízenízařízení, nejde-li o mobilní zařízenímobilní zařízení,
i)
kapacity zařízenízařízení související s jeho provozem podle tabulky,
j)
způsob soustřeďování odpadůsoustřeďování odpadů v zařízenízařízení,
k)
návrh monitoringu vlivu provozu zařízenízařízení na okolní životní prostředí a zdraví lidí odpovídající typu zařízenízařízení a druhu a kategorii odpadů,
l)
plán odborného vzdělávání pracovníků zařízenízařízení,
m)
identifikační číslo zařízenízařízení, pokud je souhlas k provozování zařízenízařízení vydáván k již existujícímu zařízenízařízení,
n)
rozhodnutí vyžadovaná podle stavebního zákona, nejde-li o mobilní zařízenímobilní zařízení,
o)
návrh provozního řádu v listinné a elektronické podobě a návrh provozního deníku a
p)
opatření pro ukončení provozu zařízenízařízení a způsob jeho zabezpečení, které zajistí, že zařízenízařízení nebude po ukončení provozu ohrožovat zdraví lidí a životní prostředí.
2.
Žádost o souhlas s provozem malého zařízenímalého zařízení a souhlas s provozem malého zařízenímalého zařízení obsahují náležitosti uvedené v bodě 1, s výjimkou písmen h), k) a l).
3.
Žádost o povolení provozu skládky odpadů obsahuje kromě náležitostí uvedených v bodě 1
a)
projektovou dokumentaci,
b)
hydrogeologický a inženýrsko-geologický popis a geotechnické podmínky místa skládky a
c)
návrh plánu na uzavření skládky a následnou péči o skládku, včetně návrhu délky doby následné péče o skládku a jejich předpokládaného finančního zajištění.
4.
Pokud jsou některé z náležitostí žádosti o povolení provozu zařízenízařízení uvedené v bodech 1 a 2 obsahem provozního řádu zařízenízařízení, mohou být v žádosti obsaženy formou odkazu na příslušná ustanovení provozního řádu.
5.
V odůvodněných případech, zejména z technických a ekonomických důvodů, je dostačující poskytnutí mapových, obrazových a grafických podkladů, které jsou součástí návrhu provozního řádu zařízenízařízení podle bodu 1 písm. o), pouze v listinné podobě.
6.
Žádost o povolení k obchodování s odpadyobchodování s odpady a povolení k obchodování s odpadyobchodování s odpady obsahují
a)
obchodní firmu nebo název, právní formu a sídlo, je-li žadatel právnickou osobou; jméno, popřípadě jména a příjmení, obchodní firmu a sídlo, je-li žadatel fyzickou osobou,
b)
identifikační číslo žadatele,
c)
jméno, popřípadě jména a příjmení a místo trvalého pobytu nebo pobytu fyzických osob oprávněných jednat jménem žadatele a
d)
seznam druhů a kategorie odpadu, na které se má povolení vztahovat.
7.
Žadatel podle bodu 1 až 3 připojí k žádosti vyjádření a závazná stanoviska dotčených orgánů.
8.
Povolení k provozu zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady obsahuje
a)
údaje uvedené v bodě 1, nejsou-li uvedeny v provozním řádu, a
b)
provozní řád.
9.
Zpráva o revizi obsahuje
a)
zhodnocení jednotlivých bodů povolení provozu zařízenízařízení určeného pro nakládání s odpadynakládání s odpady v pořadí podle náležitostí povolení uvedených v bodě 8 včetně samostatného zhodnocení jednotlivých ustanovení provozního řádu zařízenízařízení, a
b)
seznam potřebných změn povolení provozu zařízenízařízení nebo v případě závěru, že žádné změny nejsou potřeba, odůvodnění tohoto závěru.
Tabulka - kapacity zařízení pro nakládání s odpady
Roční projektovaná kapacita zařízenízařízení| t/rok| Množství odpadů v tunách za rok, které smí zařízenízařízení za rok přijmout podle projektové dokumentace. Pokud neexistuje projektová dokumentace, uvede se plánovaná kapacita.
---|---|---
Roční projektovaná zpracovatelská kapacita zařízenízařízení| t/rok| Množství odpadů v tunách za rok, které smí zařízenízařízení za rok zpracovat podle projektové dokumentace. Pokud neexistuje projektová dokumentace, uvede se plánovaná kapacita.
Roční projektovaná zpracovatelská kapacita povolené činnosti (technologie)| t/rok| Množství odpadů v tunách za rok, které smí zařízenízařízení za rok zpracovat povolenou činností podle projektové dokumentace. Pokud neexistuje projektová dokumentace, uvede se plánovaná kapacita.
Projektovaná denní zpracovatelská kapacita| t/den| Množství odpadů, které lze s ohledem na používanou technologii přijmout do zařízenízařízení ke zpracování za jeden den. Pokud neexistuje projektová dokumentace, uvede se plánovaná kapacita.
Údaj má vztah k tomu, zdali bude mít zařízenízařízení integrované povoleníintegrované povolení podle zákona o integrované prevenci.
Maximální okamžitá kapacita zařízenízařízení| t| Maximální množství odpadů, které se smí v jeden okamžik nacházet v zařízenízařízení.
Maximální okamžitá kapacita zařízenízařízení včetně výrobků z odpadu.| t| Maximální množství odpadů a výrobků z odpadu, které se smí v jeden okamžik nacházet v zařízenízařízení.
Celková projektovaná kapacita skládky| m3| Kapacita skládky pro uložení odpadů v metrech krychlových tak, jak je uvedena v projektové dokumentaci, a údaj o tom, jaká část této kapacity skládky (kolik m3) se nachází na území jednotlivých obcíobcí.
Volná kapacita skládky| m3, t| Rozdíl objemu celkové projektované kapacity a objemu všech odpadů uložených na skládku od zahájení provozu, stav platný k 31. prosinci vykazovaného roku. Přepočet přijatých odpadů na skládky z metrů krychlových na tuny se provede pomocí zjištěných údajů provedeného monitoringu skládky podle technické normy ČSN 83 8036.
Plánovaná kapacita skládky| m3| Celková projektovaná kapacita případných dalších plánovaných etap rozšiřování skládky a údaj o tom, jaká část této kapacity skládky (kolik m3) se nachází na území jednotlivých obcíobcí.
Údaje o kapacitách se udávají s přesností na celá čísla.
Příloha č. 4
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Seznam zařízení k využití odpadu, která smí být provozována bez povolení provozu zařízení
1.
ZařízeníZařízení na výrobu papíru, lepenky nebo recyklované buničiny k výrobě papíru, lepenky nebo k dalšímu materiálovému využití v průmyslu mimo energetické využití provozované v souladu s nejlepšími dostupnými technikami
Odpady, které smí být v zařízenízařízení zpracovány:
03 03 08| Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci
---|---
15 01 01| Papírové a lepenkové obaly
15 01 05| Kompozitní obaly
19 12 01| Papír a lepenka
20 01 01| Papír a lepenka
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 600 000 tun.
2.
ZařízeníZařízení na výrobu skla provozované v souladu s nejlepšími dostupnými technikami
Odpady, které smí být v zařízenízařízení zpracovány:
10 11 12| Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11
---|---
15 01 07| Obalové sklo
16 01 20| Sklo
17 02 02| Sklo
19 12 05| Sklo
20 01 02| Sklo
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 16 000 t.
3.
ZařízeníZařízení na výrobu kovů provozované v souladu s nejlepšími dostupnými technikami
Odpady, které smí být v zařízenízařízení zpracovány:
02 01 10| Kovové odpady (zejména ze zemědělství nebo lesnictví)
---|---
10 02 10| Okuje z válcování
12 01 01| Piliny a třísky železných kovů
12 01 02| Úlet železných kovů
12 01 03| Piliny a třísky neželezných kovů
12 01 04| Úlet neželezných kovů
12 01 17| Odpady z otryskávání
15 01 04| Kovové obaly
16 01 17| Železné kovy
16 01 18| Neželezné kovy
17 04 05| Železo a ocel
17 04 01| Měď, bronz, mosaz
17 04 02| Hliník
17 04 03| Olovo
17 04 04| Zinek
17 04 06| Cín
17 04 07| Směsné kovy
17 04 09*| Kovový odpad znečištěný nebezpečnými látkami
19 10 01| Železný a ocelový odpad
19 12 02| Železné kovy
19 12 03| Neželezné kovy
20 01 40| Kovy
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 4 100 000 t pro železné kovy, 500 000 t pro neželezné kovy.
4.
Bioplynová stanice zpracovávající biomasu a vedlejší produkty zemědělské výroby.
Odpady, které smí být v zařízenízařízení zpracovány:
02 01 01| Kaly z praní a z čištění
---|---
02 01 03| Odpad rostlinných pletiv
02 01 06| Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady soustředěné odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku
02 01 07| Odpady z lesnictví
02 03 01| Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace
02 03 04| Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 02 05| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 04 01| Zemina z čištění a praní řepy
02 04 03| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 06 01| Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 06 02| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
02 07 01| Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin
02 07 02| Odpad z destilace lihovin
02 07 04| Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
02 07 05| Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
19 12 12| Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpaduúpravy odpadu neuvedené pod číslem 19 12 11 (pouze odpad, který vznikl v zařízenízařízení určeném pro nakládání s biologicky rozložitelným odpadem úpravou biologicky rozložitelných odpadů a který splňuje limitní hodnoty koncentrací rizikových látek a indikátorových organismů podle § 63 odst. 4)
20 01 08| Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven (pouze odpad rostlinného charakteru, který nepřišel do kontaktu se surovinami živočišného původu)
20 02 01| Biologicky rozložitelný odpad
Maximální množství odpadů zpracovaných v kalendářním roce může tvořit 30 % z celkové roční kapacity zařízenízařízení.
5.
Používání upravených kalů na zemědělské půdě.
6.
ZasypáváníZasypávání zeminou nebo kamením k zasypávánízasypávání v maximálním množství 10 000 t odpadu nebo sedimentysedimenty v maximálním množství 50 000 t odpadu, pokud provozovatel neprovozuje nebo v posledních 5 letech neprovozoval ve vzdálenosti do 2 kilometrů jiné zařízenízařízení k zasypávánízasypávání.
7.
Využití sedimentůsedimentů na zemědělském půdním fondu.
8.
ZařízeníZařízení na výrobu chemických látek provozované v souladu s nejlepšími dostupnými technikami.
Odpady, které smí být v zařízenízařízení zpracovány:
07 02 13| Plastové odpady
---|---
11 01 05| Kyselé mořící roztoky
12 01 02| Úlet železných kovů
16 03 05| Viskóza
16 06 06| Odděleně soustředěné elektrolyty z baterií a akumulátorů
17 04 05| Železo a ocel
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 20 000 t
9.
ZařízeníZařízení na výrobu a zpracování plastů, syntetického kaučuku a syntetických vláken provozované v souladu s nejlepšími dostupnými technikami.
Odpady, které smí být v zařízenízařízení zpracovány:
07 02 13| Plastový odpad
---|---
15 01 02| Plastové obaly
16 01 19| Plasty
17 02 03| Plasty
17 06 04| Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03
20 01 39| Plasty
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 10 000 tun.
10.
ZařízeníZařízení ke zpracování odpadních elektrozařízení sloužící výhradně k přípravě k opětovnému použití odpadních elektrozařízení.
Odpady, které smí být v zařízenízařízení zpracovány:
16 02 11*| Vyřazená zařízenízařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky, hydrochlorofluorouhlovodíky (HCFC) a hydrofluorouhlovodíky (HFC)
---|---
16 02 12*| Vyřazená zařízenízařízení obsahující volný azbest
6 02 13*| Vyřazená zařízenízařízení obsahující nebezpečné složky neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 12
16 02 14| Vyřazená zařízenízařízení neuvedená pod čísly 16 02 09 až 16 02 13
20 01 23*| Vyřazená zařízenízařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky
20 01 35*| Vyřazené elektrické a elektronické zařízenízařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23
20 01 36| Vyřazené elektrické a elektronické zařízenízařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 500 t.
11.
ZařízeníZařízení ke zpracování odpadních pneumatik sloužící výhradně k obnově opotřebované části pneumatik studenou nebo teplou metodou protektorování.
Odpady, které smí být v zařízenízařízení zpracovány:
16 01 03 Pneumatiky
Maximální množství zpracovaných odpadů v kalendářním roce: 15 000 t.
12.
Sklad odpadů, které vznikly při činnosti jeho provozovatele.
V zařízenízařízení smí být skladovány pouze ostatní odpady.
Maximální okamžitá kapacita zařízenízařízení smí být nejvýše 100 t.
Příloha č. 5
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Způsoby využití odpadu a úpravy a skladování odpadu před jeho využitím
Způsoby využití odpadů
Způsoby spadající pod R1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie
R1a Využití odpaduVyužití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie neuvedené v dalším bodě
R1 b Výroba paliva z odpadu
Způsoby spadající pod R2 Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel
R2a Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel
Způsoby spadající pod R3 Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla
R3a Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla neuvedené v dalších bodech
R3b Přepracování papíru, určeného k recyklaci, který přestává být odpadem
R3c Recyklace papíru
R3d Recyklace plastu
R3e Příprava na opětovné použití organických materiálů
R3f Příprava pneumatik na opětovné použití
R3g Kompostování
R3h Výroba plynného produktu, který přestává být odpadem
Způsoby spadající pod R4 Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin kovů
R4a Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin kovů neuvedené v dalších bodech
R4b Přepracování kovu určeného pro recyklaci, který přestává být odpadem
R4c Příprava kovových dílů nebo kovových odpadů pro opětovné použití
Způsoby spadající pod R5 Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů
R5a Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů neuvedené v dalších bodech
R5b Přepracování skla určeného k recyklaci, které přestává být odpadem
R5c Příprava na opětovné použití anorganických materiálů včetně zemin
R5d Výroba stavebních recyklátů, které přestávají být odpadem
R5e Využití odpadůVyužití odpadů k zasypávánízasypávání, s výjimkou první a druhé fáze provozu skládky odpadů
R5f Využití odpadůVyužití odpadů k rekultivaci skládek ve druhé fázi provozu skládky
R5g Výroba vitrifikovaného produktu, který přestává být odpadem
Způsoby spadající pod R6 Regenerace kyselin nebo zásad
R6a Regenerace kyselin nebo zásad
Způsoby spadající pod R7 Zpětné získávání látek používaných ke snižování znečištění
R7a Zpětné získávání látek používaných ke snižování znečištění
Způsoby spadající pod R8 Zpětné získávání složek katalyzátorů
R8a Zpětné získávání složek katalyzátorů
Způsoby spadající pod R9 Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů
R9a Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů
Způsoby spadající pod R10 Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii
R10a Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii
Způsoby spadající pod R11 Využití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R10
R11a Využití odpadůVyužití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R10
Způsoby úpravy odpadů
Způsoby spadající pod Úprava R12 odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R11 neuvedená v dalších bodech
R12a Úprava odpadůÚprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R11 neuvedená v dalších bodech
R12b Úprava před využitím odpaduvyužitím odpadu k výrobě energie
R12c Úprava před recyklací nebo zpětným získáváním organických látek (papír, plasty)
R12d Úprava před recyklací nebo zpětným získáváním kovů a sloučenin kovů
R12e Úprava k následné recyklaci nebo zpětnému získávání ostatních anorganických materiálů (sklo, zeminy, stavební odpady)
R12f Přepracování odpadu na kompostukompostu nevyhovující kvality
R12g Zpracování vozidel s ukončenou životností
R12h Zpracování odpadních elektrozařízení
R12i Úprava kalů z čistíren odpadních vod před použitím na zemědělské půdě
R12j Recyklace lodí
Skladování odpadu
Způsoby spadající pod R13 Skladování odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R12, s výjimkou dočasného uložení v rámci shromažďování a sběru
R13a Skladování odpadůSkladování odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R1 až R12, s výjimkou dočasného uložení v rámci shromažďování a sběru
Poznámky
K bodu R3 - Zahrnuje přípravu k opětovnému použití, zplyňování nebo pyrolýzu s využitím složek, jako jsou chemické látky, a využití organických materiálů ve formě zasypávánízasypávání.
K bodu R12 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód R, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející využití, včetně předzpracování, jako například demontáž, třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování, přebalení, oddělování, míšení nebo směšování, před použitím některého ze způsobů označených R1 až R11.
Příloha č. 6
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Způsoby odstranění odpadu a úpravy a skladování odpadu před jeho odstraněním
D1a Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (například skládkování)
D1b Ukládání odpadů jako technologického materiálu na technické zabezpečení skládky
D2 Úprava půdními procesy (například biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě)
D3 Hlubinná injektáž (například injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu)
D4 Ukládání do povrchových nádrží (například vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží nebo lagun)
D5 Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (například ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí)
D6 Vypouštění do vodních těles, s výjimkou moří a oceánů
D7 Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání na mořské dno
D8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D12
D9 Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 (například odpařování, sušení, kalcinace)
D10 Spalování na pevnině
D11 Spalování na moři
D12 Trvalé uložení (například ukládání v kontejnerech do dolů)
D13 Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D12
D14 Přebalení před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D13
D15 Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D1 až D14, s výjimkou dočasného uložení v rámci shromažďování a sběru.
Poznámky
K bodu D11 - Tento způsob je zakázán právními předpisy EU a mezinárodními úmluvami.
K bodu D13 - Pokud není k dispozici jiný vhodný kód D, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející odstranění, včetně předzpracování, jako například třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování nebo oddělování před použitím některého ze způsobů označených D1 až D12.
Příloha č. 7
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Výše požadované energetické účinnosti a vzorec pro její vypočet
Energetická účinnost = (Ep - (Ef + Ei)) / (0,97 x (Ew + Ef))
Ep se rozumí roční množství vyrobené energie ve formě tepla nebo elektřiny. Vypočítá se tak, že se energie ve formě elektřiny vynásobí hodnotou 2,6 a teplo vyrobené pro komerční využití hodnotou 1,1 (GJ/rok).
Ef se rozumí roční energetický vstup do systému z paliv přispívajících k výrobě páry (GJ/rok).
EW se rozumí roční množství energie obsažené ve zpracovávaných odpadech vypočítané za použití nižší čisté výhřevnosti odpadů (GJ/rok).
Ei se rozumí roční dodaná energie bez Ew a Ef (GJ/rok).
0,97 je činitelem energetických ztrát v důsledku vzniklého popela a vyzařování.
Tento vzorec se použije v souladu s referenčním dokumentem o nejlepších dostupných technikách pro spalování odpadů.
Nejnižší požadovaná výše energetické účinnosti pro využití odpadůvyužití odpadů způsobem R1
Pro zařízenízařízení, která získala souhlas k provozu zařízenízařízení a byla provozována před 1. lednem 2009: 0,60.
Pro zařízenízařízení, která získala souhlas k provozu zařízenízařízení po 31. prosinci 2008: 0,65.
Příloha č. 8
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Způsob a podmínky stanovení druhu a výše finanční záruky podle čl. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 poskytované ve prospěch ministerstva a informace a dokumentace nezbytné pro stanovení výše krytí
1.
Základní vzorec pro kalkulaci
Základní vzorec pro kalkulaci v souvislosti s oznámením o záměru přepravy odpadu z České republiky do zahraničí:
Z = M x (A + T + S) (1)
Z - potřebná výše finanční záruky v [Kč], [euro] nebo jiné měně. Výsledek podle vzorce (1) se zaokrouhluje směrem nahoru na celé tisíce [Kč] nebo desítky [euro], u jiných měn obdobně. Minimální výše finanční záruky bez ohledu na výsledek výpočtu podle vzorce (1) je 10 000 Kč.
M - hmotnost odpadu v tunách [t], ke které se vztahuje finanční záruka. Pokud je známa hodnota výše záruky (Z) a provádí se výpočet odpovídající hmotnosti odpadu (M), výsledek se zaokrouhluje na desetiny tun směrem dolů.
A - částka za alternativní využití nebo odstranění jedné tuny odpadu
T - částka za přepravu jedné tuny odpadu ze zařízenízařízení ve státě určení zpět do České republiky
S - částka za uskladnění jedné tuny odpadu po dobu 90 dnů.
Rozměr veličin T, A a S je [Kč/t], [euro/t] apod. Před dosazením těchto veličin do vzorce (1) se převedou na shodnou jednotku ([Kč/t], [euro/t] apod.) podle kurzu vyhlášeného Českou národní bankoubankou pro den předcházející dni podání oznámení, popřípadě dni, kdy je výpočet prováděn.
2.
Postup při kalkulaci
2.1
Při výpočtu se vychází z informací a dokumentace, které jsou obsaženy v řádně provedeném oznámení podle čl. 4 druhého pododstavce bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
2.2.
Částka za alternativní naložení s odpadem - člen „A“ ve vzorci (1): Použije se přiměřená hodnota z následující tabulky:
Tabulka č. 1 - stanovení členu „A“ ve vzorci (1)
Kat.| Typ odpadů, popřípadě způsob alternativního naložení| Částka v Kč/t
---|---|---
O| Papír, plast, dřevo - spalování| 5 000
O| Pneumatiky| 6 500
O| Odpady skupiny 20, neuvedené výše - spalování| 6 000
O| Spalitelné odpady, neuvedené výše| 7 000
O| Odpady, na které se nevztahuje zákaz skládkování, neuvedené výše| 6 200
N| Odpadní kyselina sírová| 13 000
N| Dentální amalgám| 50 000
N| Odpady obsahující azbest| 16 000
N| Spalitelný odpad bez freonů a polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů, neuvedený výše| 14 000
N| Spalitelný odpad s obsahem 50-100 ppm polychlorovaných bifenylůpolychlorovaných bifenylů| 35 000
N| Freony a odpady obsahující freony| 250 000
N| Odpady, na které se nevztahuje zákaz skládkování, neuvedené výše| 13 000
O
N| Jiné odpady neobsahující rtuť, polychlorované bifenylypolychlorované bifenyly, polychlorované tetrafenyly, freony apod.*)| 30 000
*)
Minimální hodnota, částka se stanoví podle charakteru odpadu
Pokud je ministerstvu známo, že přepravovaný odpad má kladnou tržní hodnotu, dosadí se do vzorce (1) za člen „A“ nula.
2.3
Částka za přepravu - člen „T“ ve vzorci (1)
Částka za přepravu jedné tuny odpadu se počítá podle vzorce:
T = 10 + 0,1 x (L + 500) (2)
10 - konstanta, jejíž rozměr je [euro x t-1]
0,1 - konstanta, jejíž rozměr je [euro x t-1 x km-1]
T - vypočítaná částka za přepravu jedné tuny odpadu, výsledek je v [euro/t].
500 - konstanta, jejíž rozměr je [km]
L - vzdálenost v [km] mezi zahraničním zařízenímzařízením pro využití nebo odstranění podle bloku 10 formuláře oznámení a skladem pro zpětný návrat odpadu, jehož adresa je součástí oznámení podle § 48
2.4
Částka za skladování odpaduskladování odpadu po dobu 90 dnů - člen „S“ ve vzorci (1)
Tabulka č. 2 - Částky za skladování odpadu po dobu 90 dnů
Typ odpadu| Částka v Kč/t Nebezpečný odpad| Částka v Kč/t Ostatní odpad
---|---|---
Tuhý odpad| 4 000| 2 000
Pasty, kaly| 6 000| 3 000
Prach, prášek| 8 000| 4 000
Tuhý odpad obsahující kapalinu (např. akumulátory s kyselinou)| 12 000| 6 000
Kapalný odpad| 16 000| 8 000
2.5.
Množství odpadu, ke kterému se vztahuje finanční záruka - člen „M“ ve vzorci (1).
Do obecného vzorce (1) pro výpočet se dosazuje množství odpadu v tunách, které odpovídá
a)
údaji o celkovém plánovaném množství odpadu podle bloku 5 formuláře oznámení, nebo
b)
součtu hmotností tzv. „živých zásilek“; za „živou zásilku“ odpadu v rámci souhlasu ministerstva vydaného na základě obecného oznámení je považována taková zásilka, která byla odeslána od oznamovatele k příjemci, ale ministerstvo dosud neobdrželo potvrzení o dokončení využití nebo odstranění zásilky.
Stanovení hodnoty „M“ v případě aplikace „živé zásilky“ závisí zejména na hmotnosti jednotlivých zásilek, četnosti zásilek a na rychlosti, s jakou bude příjemce odpadu zasílat potvrzení o využití nebo odstranění zásilky odpadu v souladu s čl. 16 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006. Ministerstvo stanoví v rozhodnutí o souhlasu s přepravou odpovídající podmínku. U obecného oznámení však hodnota „M“ nesmí být nižší, než je hmotnost přepravovaného odpadu odpovídající 10 dnům, vypočítaná z celkové plánované hmotnosti a předpokládané doby platnosti rozhodnutí.
2.6
Při kalkulaci částky za přepravu pro případ námořní přepravy lze v odůvodněných případech zohlednit rozdíly v částkách za námořní a silniční přepravu při stanovení hodnoty veličiny „T“ pro tu část trasy, která je dopravována námořní dopravou podle informace o trase přepravy doložené podle bodu 14 části 1 přílohy II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006.
2.7
Konečný výpočet.
Hodnoty veličin „A“, „T“ a „S“ získané podle odstavců 2.2, 2.3, 2.4 se převedou na shodnou jednotku ([Kč/t], [euro/t] apod.) a dosadí do vzorce (1). Za „M“ se dosadí do vzorce (1) množství odpadu v tunách podle odstavce 2.5.
Příloha č. 9
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Sazba poplatku za ukládání odpadů na skládku a procenta, kterými se rozpočty podílejí na výnosu poplatků
1.
Sazba pro jednotlivé dílčí základy poplatku za ukládání odpadů na skládku (v Kč/t)
| Poplatkové období v roce
---|---
Dílčí základ poplatku za ukládání| 2021| 2022| 2023| 2024| 2025| 2026| 2027| 2028| 2029| 2030 a dále
využitelných odpadu*)| 800| 900| 1000| 1250| 1500| 1600| 1700| 1800| 1850| 1850
zbytkových odpadů| 500| 500| 500| 500| 500| 600| 600| 700| 700| 800
nebezpečných odpadů| 2000| 2000| 2000| 2000| 2000| 2000| 2000| 2000| 2000| 2000
vybraných technologických odpadů| 45| 45| 45| 45| 45| 45| 45| 45| 45| 45
sanačních odpadů| 1000| 1000| 1000| 1000| 1000| 1000| 1000| 1000| 1000| 1000
*)
podle § 40 odst. 1.
2.
Dělení částí výnosu ve výši dílčích poplatků (v %; rozpočet obceobce, na jejímž území se skládka nachází/rozpočet Státního fondu životního prostředí České republiky)
Dílčí poplatek za ukládání| Poplatkové období v roce
---|---
2021| 2022| 2023| 2024| 2025| 2026| 2027| 2028| 2029| 2030 a dále
využitelných odpadu*)| 60/40| 50/50| 45/55| 36/64| 28/72| 26/74| 24/76| 22/78| 20/80| 20/80
zbytkových odpadů| 80/20| 75/25| 75/25| 75/25| 75/25| 60/40| 60/40| 50/50| 50/50| 40/60
nebezpečných odpadů| 50/50| 50/50| 50/50| 50/50| 50/50| 50/50| 50/50| 50/50| 50/50| 50/50
vybraných technologických odpadů| 100/0| 100/0| 100/0| 100/0| 100/0| 100/0| 100/0| 100/0| 100/0| 100/0
Příloha č. 10
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Parametr biologické stability
Parametr| Limitní hodnota| Jednotka
---|---|---
spotřeba kyslíku po 4 dnech (AT4)*)| 10| mg O2/g sušiny
*)
AT4 - test respirační aktivity, testovací metoda pro hodnocení stability bioodpadu na základě měření spotřeby O2 za 4 dny
Příloha č. 11
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a obsah návrhu na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
1.
Obsah žádosti o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
Žádost o udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
adresu elektronické pošty žadatele, pokud nemá ustanoveného odborného zástupce,
b)
jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu elektronické pošty odborného zástupce žadatele, byl-li ustanoven,
c)
číslo elektronicky čitelného identifikačního dokladu, je-li žadatelem nepodnikající fyzická osoba, pokud jí byl takový doklad vydán,
d)
výčet nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3), pro jejichž hodnocení je žádáno o udělení pověření,
e)
ověřené kopie dokladů prokazujících odbornou způsobilost žadatele nebo odborného zástupce žadatele pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 74 odst. 1 až 3 a
f)
doklad o zaplacení správního poplatku.
2.
Obsah návrhu na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
Návrh na prodloužení platnosti pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů obsahuje kromě obecných náležitostí podle správního řádu
a)
adresu elektronické pošty žadatele, pokud nemá ustanoveného odborného zástupce,
b)
jméno, popřípadě jména a příjmení a adresu elektronické pošty odborného zástupce žadatele, byl-li ustanoven,
c)
výčet nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze přímo použitelných předpisů Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů3), pro jejichž hodnocení se navrhuje prodloužení platnosti pověření,
d)
ověřená kopie dokladu o absolvování školení pro hodnocení nebezpečných vlastností odpadů žadatelem nebo odborným zástupcem žadatele a
e)
doklad o zaplacení správního poplatku.
Příloha č. 12
k zákonu č. 541/2020 Sb.
Množství odpadů, na které se vztahuje výjimka podle § 157
1.
Celkové množství odpadů, na které se vztahuje v kalendářním roce výjimka pro zařazení do dílčího základu poplatku podle § 157, se vypočte jako násobek počtu obyvatel obceobce uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu kalendářního roku bezprostředně předcházejícího poplatkovému období (dále jen „bilance obyvatel“) a množství odpadů na jednoho obyvatele uvedeného v následující tabulce pro kalendářní rok, ve kterém nastane poplatkové období.
2.
V případě sloučení obcíobcí nebo připojení obceobce se v poplatkových obdobích, která nastanou v kalendářním roce, ve kterém došlo ke sloučení obcíobcí nebo připojení obceobce, pro účely bodu 1 hledí na součet počtů obyvatel dotčených obcíobcí uvedených v bilanci obyvatel jako na počet obyvatel obceobce vzniklé jejich sloučením nebo obceobce, která při připojení obceobce nezaniká, uvedený v bilanci obyvatel.
3.
V případě oddělení části obceobce se v poplatkových obdobích, která nastanou v kalendářním roce, ve kterém došlo k oddělení části obceobce, pro účely bodu 1 hledí na ukazatel X vypočtený podle vzorce
ůíůíěáX=0×TPpůvodníTPpůvodní+TPnověvzniklá
jako na počet obyvatel původní obceobce uvedený v bilanci obyvatel a na ukazatel Y vypočtený podle vzorce
ěáůíěáY=0×TPnověvznikláTPpůvodní+TPnověvzniklá
jako na počet obyvatel nově vzniklé obceobce uvedený v bilanci obyvatel.
V těchto vzorcích mají jednotlivé ukazatele následující význam:
O .......................... počet obyvatel původní obceobce skutečně uvedený v bilanci obyvatel
TPpůvodní ............. počet občanů přihlášených k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel v původní obciobci k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém nastane poplatkové období
TPnově vzniklá ....... počet občanů přihlášených k trvalému pobytu podle zákona o evidenci obyvatel v nově vzniklé obciobci k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém nastane poplatkové období
Tabulka
Rok| 2021| 2022| 2023| 2024| 2025| 2026| 2027| 2028| 2029
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---
Množství odpadu na obyvatele v tunách| 0,2| 0,19| 0,18| 0,17| 0,16| 0,15| 0,14| 0,13| 0,12
1)
Směrnice Rady 86/278/EHS ze dne 12. června 1986 o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, ve znění směrnice Rady 91/692/EHS, nařízení Rady 807/2003/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady 219/2009/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/853.
Směrnice Rady 87/217/EHS ze dne 19. března 1987 o předcházení a snižování znečištění životního prostředí azbestem, ve znění směrnice Rady 91/692/EHS, nařízení Rady 807/2003/ES a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/853.
Směrnice Rady 96/59/ES ze dne 16. září 1996 o odstraňování polychlorovaných bifenylů a polychlorovaných terfenylů (PCB/PCT), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady 596/2009/ES.
Směrnice Rady 1999/31/ES ze dne 26. dubna 1999 o skládkách odpadů, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady 1882/2003/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady 1137/2008/ES, směrnice Rady 2011/97/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise 1357/2014/EU, směrnice Komise 2015/1127/EU, nařízení Rady (EU) 2017/997 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění).
2)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadů, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 ze dne 17. května 2017 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách.
3)
Nařízení Komise (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic.
Nařízení Rady (EU) 2017/997 ze dne 8. června 2017, kterým se mění příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, pokud jde o nebezpečnou vlastnost HP 14 „ekotoxický“.
4)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), v platném znění.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES, v platném znění.
6)
Například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
8)
Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
9)
Například nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES, nařízení Komise (EU) č. 715/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy měděný šrot přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.
10)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění.
11)
Zákon č. 201/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
12)
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška Českého báňského úřadu č. 99/1992 Sb., o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
14)
Například zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – ADR (Ženeva 1957), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb., v platném znění, Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) (Ženeva 2000), vyhlášená pod č. 102/2011 Sb. m. s., Řád pro mezinárodní železniční přepravu nebezpečných věcí (RID), který je přípojkem C k Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), vyhlášené pod č. 8/1985 Sb., v platném znění.
15)
Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
16)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění.
Evropská dohoda o mezinárodní silniční dopravě nebezpečných věcí - ADR (Ženeva 1957), v platném znění.
Řád pro mezinárodní železniční dopravu nebezpečného zboží (RID), v platném znění.
17)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, v platném znění.
18)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
19)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021.
20)
Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852.
22)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013, v platném znění.
23)
Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilej 1989), vyhlášená pod č. 6/2015 Sb. m. s.
24)
Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
25)
Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.
26)
Zákon č. 148/2023 Sb., o jednotném environmentálním stanovisku. |
Zákon č. 542/2020 Sb. | Zákon č. 542/2020 Sb.
Zákon o výrobcích s ukončenou životností
Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 223/2020
* ČÁST PRVNÍ - OBECNÁ USTANOVENÍ (§ 1 — § 7)
* ČÁST DRUHÁ - ELEKTROZAŘÍZENÍ, BATERIE NEBO AKUMULÁTORY A PNEUMATIKY (§ 8 — § 100)
* ČÁST TŘETÍ - VOZIDLA (§ 101 — § 120)
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘESTUPKY (§ 121 — § 126)
* ČÁST PÁTÁ - VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY (§ 127 — § 135)
* ČÁST ŠESTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ (§ 136 — § 144)
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 145 — § 145) č. 1 k zákonu č. 542/2020 Sb. č. 2 k zákonu č. 542/2020 Sb. č. 3 k zákonu č. 542/2020 Sb. č. 4 k zákonu č. 542/2020 Sb. č. 5 k zákonu č. 542/2020 Sb. č. 6 k zákonu č. 542/2020 Sb. č. 7 k zákonu č. 542/2020 Sb.
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (432/2022 Sb.)
542
ZÁKON
ze dne 1. prosince 2020
o výrobcích s ukončenou životností
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1), zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie2) a upravuje
a)
pravidla pro předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků,
b)
práva a povinnosti výrobcůvýrobců při uvedení vybraných výrobků na trh,
c)
práva a povinnosti osob při nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností a
d)
působnost správních orgánů v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a v oblasti nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností.
§ 2
Působnost zákona
(1)
Tento zákon se vztahuje na vybrané výrobky bez ohledu na to, zda jsou na trh uváděny samostatně nebo jako součást či příslušenství jiných výrobků, od jejich výroby a uvedení na trhuvedení na trh až po zpracovánízpracování odpadu z nich vzniklého.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a na nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností zákon o odpadech.
(3)
Tento zákon se nevztahuje na
a)
elektrozařízeníelektrozařízení nezbytná pro ochranu bezpečnostních zájmů České republiky, včetně zbraní, střeliva a munice určených pro potřeby bezpečnostních nebo ozbrojených sborů a dalšího vojenského materiálu určeného výlučně k bezpečnostním nebo vojenským účelům,
b)
elektrozařízeníelektrozařízení navržená a nainstalovaná jako součást jiného zařízení, které nespadá do působnosti tohoto zákona, jestliže mohou plnit svou funkci pouze jako součást tohoto zařízení a nejde-li o světelné zdroje nebo solární panelysolární panely,
c)
elektrozařízeníelektrozařízení určená pro vyslání do vesmíru,
d)
velká stacionární průmyslová soustrojívelká stacionární průmyslová soustrojí,
e)
velké pevné instalacevelké pevné instalace, s výjimkou zařízení, které není specificky navrženo a nainstalováno jako součást těchto instalací,
f)
nesilniční pojízdné stroje určené výlučně k profesionálnímu použitínesilniční pojízdné stroje určené výlučně k profesionálnímu použití,
g)
elektrozařízeníelektrozařízení specificky určená výhradně pro účely výzkumu a vývoje, která nejsou běžně dostupná pro spotřebitelespotřebitele,
h)
zdravotnické prostředky, pokud se očekává, že budou před ukončením životnosti zdrojem nákazy, a aktivní implantabilní zdravotnické prostředky,
i)
výbušniny,
j)
baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory používané v zařízeních
1.
souvisejících s ochranou bezpečnostních zájmů České republiky, včetně zbraní, střeliva a munice určených pro potřeby bezpečnostních nebo ozbrojených sborů a v dalším vojenském materiálu, s výjimkou výrobků, které nejsou určeny výlučně k bezpečnostním nebo vojenským účelům, nebo
2.
určených pro vyslání do vesmíru a
k)
vozidlavozidla ozbrojených sil.
§ 3
Základní pojmy
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
vybraným výrobkem elektrozařízenívybraným výrobkem elektrozařízení, baterie nebo akumulátorbaterie nebo akumulátor, pneumatikapneumatika nebo vozidlovozidlo,
b)
výrobkem s ukončenou životnostívýrobkem s ukončenou životností vybraný výrobek, který se stal odpadem,
c)
elektrozařízenímelektrozařízením elektrické nebo elektronické zařízení, jehož správná funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli, nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole, které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1 000 V pro střídavý proud a 1 500 V pro stejnosměrný proud,
d)
odpadním elektrozařízenímodpadním elektrozařízením elektrozařízeníelektrozařízení, které se stalo odpadem, včetně všech jeho komponentů, konstrukčních a spotřebních dílů,
e)
odpadním elektrozařízením pocházejícím z domácnostíodpadním elektrozařízením pocházejícím z domácností odpadní elektrozařízení pocházející z domácnostíodpadní elektrozařízení pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jim podobná odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení pocházející od právnických osob a podnikajících fyzických osob; o odpadní elektrozařízení pocházející z domácnostíodpadní elektrozařízení pocházející z domácností jde vždy, bylo-li elektrozařízeníelektrozařízení předtím, než se stalo výrobkem s ukončenou životnostívýrobkem s ukončenou životností, možné použít jak v domácnostech, tak i jinými konečnými uživatelikonečnými uživateli,
f)
baterií nebo akumulátorembaterií nebo akumulátorem zdroj elektrické energie generované přímou přeměnou chemické energie, který se skládá z jednoho nebo více primárních článků neschopných opětovného nabití, nebo z jednoho nebo více sekundárních článků schopných opětovného nabití,
g)
odpadní baterií nebo akumulátoremodpadní baterií nebo akumulátorem baterie nebo akumulátorbaterie nebo akumulátor, které se staly odpadem,
h)
pneumatikoupneumatikou pružná součást sestavy kola, která je z přírodního nebo syntetického kaučuku a vyztužujících materiálů bez ráfku, s výjimkou kola k použití na zařízeních tažených či tlačených osobou, která jde pěšky, na jízdním kole nebo na osobním zdravotnickém prostředku či na rehabilitační nebo kompenzační pomůcce,
i)
odpadní pneumatikouodpadní pneumatikou pneumatikapneumatika, která se stala odpadem,
j)
vozidlemvozidlem silniční motorové vozidlovozidlo podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích,
k)
vozidlemvozidlem s ukončenou životností vozidlovozidlo, které se stalo odpadem,
l)
výrobcemvýrobcem výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení, výrobce baterií nebo akumulátorůvýrobce baterií nebo akumulátorů, výrobce pneumatikvýrobce pneumatik nebo výrobce vozidelvýrobce vozidel,
m)
výrobcemvýrobcem elektrozařízeníelektrozařízení
1.
podnikatel usazený v České republice, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku3) pod jménem, ochrannou známkou nebo jiným označením s ním nezaměnitelně spojeným (dále jen „vlastní značka“) vyrábí a uvádí na trh elektrozařízeníelektrozařízení nebo si elektrozařízeníelektrozařízení nechává vyrobit či navrhnout a uvádí je pod vlastní značkou na trh,
2.
podnikatel usazený v České republice, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku3) pod vlastní značkou uvádí do oběhu elektrozařízeníelektrozařízení vyrobená jinými dodavateli, neobjevuje-li se na nich vlastní značka osoby podle bodu 1; uvedení elektrozařízeníelektrozařízení výrobcemvýrobcem do oběhu podle tohoto ustanovení se považuje pro účely tohoto zákona za jeho uvedení na trhuvedení na trh,
3.
podnikatel usazený v České republice, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku3) uvádí elektrozařízeníelektrozařízení nabytá z jiného státu na trh, nebo
4.
podnikatel, který uvádí elektrozařízeníelektrozařízení na trh jejich dodáním prostřednictvím prostředků komunikace na dálku3) přímo konečným uživatelůmkonečným uživatelům do České republiky z jiného státu, kde je usazen,
n)
výrobcem baterií nebo akumulátorůvýrobcem baterií nebo akumulátorů podnikatel, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku3), uvádí na trh v rámci svého podnikání baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidelvozidel, elektrozařízeníelektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených,
o)
výrobcem pneumatikvýrobcem pneumatik podnikatel, který bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku3), uvádí na trh v rámci svého podnikání pneumatikypneumatiky nebo funkční celky, jejichž součástí nebo příslušenstvím jsou pneumatikypneumatiky; podnikatel není výrobcem pneumatikvýrobcem pneumatik ve vztahu k pneumatikámpneumatikám, které předává výlučně za účelem jejich uvedení na jakýkoliv trh, v České republice nebo mimo ni, jako součásti či příslušenství funkčního celku,
p)
výrobcem vozidelvýrobcem vozidel osoba vyrábějící vozidlavozidla nebo akreditovaný zástupce podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, kteří v rámci svého podnikání uvádějí vozidla na trh,
q)
zpětným odběremzpětným odběrem odebírání odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů nebo odpadních pneumatikodpadních pneumatik od konečných uživatelůkonečných uživatelů, popřípadě od jiných osob v místě určeném výrobcemvýrobcem nebo jejich odebírání posledním prodejcem,
r)
místem zpětného odběruzpětného odběru místo určené výrobcemvýrobcem, ve kterém jsou zpětně odebírány výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností,
s)
veřejným místem zpětného odběruveřejným místem zpětného odběru místo zpětného odběrumísto zpětného odběru, které je celoročně bez omezení přístupné každému konečnému uživatelikonečnému uživateli v určenou provozní dobu,
t)
zpracovánímzpracováním jakákoliv činnost prováděná po převzetí výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností za účelem využití, včetně přípravy k opětovnému použití, odstranění nebo úpravy před využitím nebo odstraněním výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností, jeho součástí nebo látek a materiálů v něm obsažených, v zařízení k tomu určeném,
u)
zpracovatelemzpracovatelem podnikatel, který je podle tohoto zákona oprávněn ke zpracovánízpracování výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností,
v)
systémem zpětného odběrusystémem zpětného odběru síť míst zpětného odběruzpětného odběru a zařízení ke zpracovánízpracování výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností a smluvní vztahy mezi jejich provozovateli a výrobcivýrobci nebo provozovateli kolektivního systému, jejichž cílem je zajištění zpracovánízpracování a využití zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností,
w)
individuálním systémem systém zpětného odběruzpětného odběru vytvořený a provozovaný samostatně, svým jménem a na vlastní náklady jedním výrobcemvýrobcem,
x)
kolektivním systémem systém zpětného odběruzpětného odběru vytvořený výhradně výrobcivýrobci elektrozařízeníelektrozařízení, výrobci baterií nebo akumulátorůvýrobci baterií nebo akumulátorů, výrobci pneumatikvýrobci pneumatik nebo provozovateli solárních elektrárenprovozovateli solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, a provozovaný právnickou osobou odlišnou od výrobcevýrobce nebo provozovatele solární elektrárnyprovozovatele solární elektrárny, která je oprávněna k provozování kolektivního systému,
y)
provozovatelem kolektivního systému právnická osoba, která provozuje kolektivní systém na základě oprávnění vydaného podle tohoto zákona.
(2)
Pro účely tohoto zákona se dále rozumí
a)
členským státemčlenským státem členský státčlenský stát Evropské unie nebo jiný smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
b)
uvedením na trhuvedením na trh první úplatné nebo bezúplatné dodání vybraného výrobku na území České republiky v rámci podnikání jeho výrobcemvýrobcem nebo osobou, která jej nabyla z jiného členského státučlenského státu, k distribuci, spotřebě nebo použití nebo dovozdovoz výrobku za účelem podnikání; za uvedení na trhuvedení na trh se nepovažuje předání podle odstavce 1 písm. o),
c)
uvedením do oběhuuvedením do oběhu každé úplatné nebo bezúplatné dodání vybraného výrobku na území České republiky k distribuci, spotřebě nebo použití po jeho uvedení na trhuvedení na trh,
d)
dovozemdovozem propuštění vybraného výrobku ze země mimo Evropskou unii na území České republiky do celního režimu volného oběhu,
e)
distributoremdistributorem osoba, která v dodavatelském řetězci v rámci svého podnikání uvádí vybraný výrobek do oběhu,
f)
posledním prodejcem osoba, která bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku3), dodává v rámci svého podnikání konečnému uživatelikonečnému uživateli na území České republiky
1.
vybrané výrobky,
2.
vozidlavozidla, elektrozařízeníelektrozařízení, pneumatikypneumatiky nebo jiné výrobky, do nichž jsou zabudovány nebo k nimž jsou přiloženy baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory, nebo
3.
vozidlavozidla nebo jiné funkční celky, jejichž součástí nebo příslušenstvím jsou pneumatikypneumatiky,
g)
konečným uživatelemkonečným uživatelem osoba užívající vybraný výrobek, než se stal odpadem a před jeho odevzdáním osobě oprávněné k jeho převzetí podle tohoto zákona,
h)
osobou usazenou v členském státěosobou usazenou v členském státě osoba, která má na území členského státučlenského státu sídlo, organizační složku, pobočku, stálou provozovnu nebo stálé zastoupení,
i)
fotovoltaickým článkemfotovoltaickým článkem článek tvořený polovodičovými nebo organickými prvky, které mění energii slunečního záření v energii elektrickou,
j)
solárním panelemsolárním panelem elektrozařízeníelektrozařízení tvořené fotovoltaickými článkyfotovoltaickými články a určené k přímé výrobě elektřiny ze slunečního záření,
k)
odpadním solárním panelemodpadním solárním panelem solární panelsolární panel, který se stal odpadem,
l)
solární elektrárnousolární elektrárnou výrobna elektřiny, která využívá k výrobě elektřiny solární panelysolární panely,
m)
provozovatelem solární elektrárnyprovozovatelem solární elektrárny držitel licence na výrobu elektřiny podle energetického zákona v solární elektrárněsolární elektrárně nebo osoba, která v souladu s energetickým zákonem vyrábí elektřinu v solární elektrárněsolární elektrárně bez takové licence,
n)
velkým stacionárním průmyslovým soustrojímvelkým stacionárním průmyslovým soustrojím soustava velkých rozměrů složená ze strojů, zařízení nebo součástí, které fungují společně k určitému účelu, jsou trvale instalovány a demontovány odbornými zaměstnanci na určitém místě a jejich použití a údržba jsou vyhrazeny odborným zaměstnancům v prostorách pro průmyslovou výrobu nebo výzkum a vývoj,
o)
velkou pevnou instalacívelkou pevnou instalací soustava velkých rozměrů složená z několika typů přístrojů a popřípadě dalších zařízení, které jsou montovány, instalovány a demontovány odbornými zaměstnanci, jsou určeny ke stálému použití jako součást budovy nebo konstrukce na předem určeném místě vyhrazeném k tomuto účelu a mohou být nahrazeny pouze zařízením specificky určeným k témuž účelu,
p)
nesilničním pojízdným strojem určeným výlučně k profesionálnímu použitínesilničním pojízdným strojem určeným výlučně k profesionálnímu použití stroj s vlastním zdrojem energie, jehož provoz vyžaduje při práci buď mobilitu, nebo souvislý či částečně souvislý pohyb mezi sledem pevných pracovních míst a který je určen výlučně k profesionálnímu použití,
q)
ekomodulací zohlednění dopadu vybraného výrobku na životní prostředí, zejména jeho trvanlivosti, opravitelnosti, opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti, obsahu nebezpečných látek a plnění požadavků stanovených jinými právními předpisy4), v rámci jeho životního cyklu při určování výše peněžního příspěvku provozovatelem kolektivního systému pro jednotlivý vybraný výrobek nebo soubor podobných vybraných výrobků, hrazeného výrobcemvýrobcem za účelem zajištění kolektivního plnění povinností podle tohoto zákona.
HLAVA II
ZÁKLADNÍ POVINNOSTI
Díl 1
Všeobecné povinnosti
§ 4
Předání výrobku s ukončenou životností
Každý, kdo se zbavuje výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností, je povinen jej předat pouze osobě oprávněné k jeho převzetí. Jiným osobám smí být výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností předán, pouze jde-li o předání nezbytného množství kusů pro účely vědy a výzkumu, předání k muzejním účelům nebo pro účely umělecké, tvůrčí nebo sběratelské činnosti.
§ 5
Podmínky týkající se ohlašování podle zákona o odpadech
Výrobky s ukončenou životnostíVýrobky s ukončenou životností se nezapočítávají do objemu produkce a nakládání s odpady, který je rozhodný pro plnění ohlašovacích povinností podle zákona o odpadech5).
Díl 2
Předcházení vzniku odpadu při výrobě a uvedení vybraných výrobků na trh
§ 6
Povinnosti při výrobě vybraných výrobků
(1)
Ten, kdo vyrábí vybrané výrobky, je povinen je navrhovat a konstruovat tak, aby
a)
byly snadno demontovatelné,
b)
nebezpečné látky v nich obsažené neunikaly do okolí,
c)
bylo možné z nich nebezpečné látky vyjmout a
d)
bylo usnadněno jejich využití po ukončení jejich životnosti.
(2)
Ten, kdo vyrábí vybraný výrobek, jej musí dále při zohlednění jeho celého životního cyklu navrhovat a konstruovat tak, aby
a)
z materiálů, použitých při jeho výrobě, bylo co nejvíce materiálů recyklovatelných,
b)
při jeho výrobě a spotřebě byl minimalizován vznik odpadu, zejména nebezpečného,
c)
po jeho použití byla umožněna jeho oprava, repase nebo renovace a opětovné použití, je-li to s ohledem na povahu výrobku možné, a
d)
po ukončení jeho životnosti byla umožněna jeho recyklace nebo jiné využití, včetně využití jeho součástí a získaných materiálů, v souladu s tímto zákonem, zákonem o odpadech a jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.
§ 7
Povinnosti při uvedení vybraných výrobků na trh
(1)
VýrobceVýrobce smí uvádět na trh pouze takové vybrané výrobky, které splňují požadavky tohoto zákona. Požadavky na vybrané výrobky vyplývající z jiných právních předpisů upravujících technické požadavky na výrobky a jejich bezpečnost4), právních předpisů upravujících požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie6) a právních předpisů na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví7) nejsou tímto zákonem dotčeny.
(2)
VýrobceVýrobce, který uvádí na trh vybrané výrobky, je povinen uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu k použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu zpětného odběruzpětného odběru nebo sběru, opětovného použití, využití nebo odstranění výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností.
ČÁST DRUHÁ
ELEKTROZAŘÍZENÍ, BATERIE NEBO AKUMULÁTORY A PNEUMATIKY
HLAVA I
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 8
Působnost
(1)
Ustanovení této části upravují práva a povinnosti výrobcůvýrobců a dalších osob týkající se zpětného odběruzpětného odběru, některá další navazující práva a povinnosti a způsob plnění povinností výrobcůvýrobců stanovených tímto zákonem, pokud jde o odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení, odpadní baterie nebo akumulátoryodpadní baterie nebo akumulátory a odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky.
(2)
Ustanovení této části se nepoužijí na výrobce vozidelvýrobce vozidel, vozidlavozidla s ukončenou životností a elektrozařízeníelektrozařízení, které jsou dopravními prostředky pro přepravu osob nebo zboží, s výjimkou elektrických dvoukolových vozidelvozidel, pro která nebylo uděleno schválení typu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
(3)
Zákon o odpadech se nepoužije při nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností od okamžiku jejich zpětného odběruzpětného odběru do okamžiku jejich předání zpracovatelizpracovateli nebo k přeshraniční přepravě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů8).
§ 9
Způsoby plnění povinností výrobcem
VýrobceVýrobce plní povinnosti stanovené tímto zákonem pro zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování, využití a odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, informování konečného uživatelekonečného uživatele o zpětném odběruzpětném odběru a další povinnosti s tím související
a)
v individuálním systému, nebo
b)
v kolektivním systému, a to na základě písemně uzavřené smlouvy o zajištění plnění povinností zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností (dále jen „smlouva o kolektivním plněnísmlouva o kolektivním plnění“) s provozovatelem kolektivního systému; odpovědnost výrobcevýrobce za plnění těchto povinností nezaniká, pokud provozovatel kolektivního systému jejich plnění nezajistí.
§ 10
Odpovědnost distributora
Nepochází-li vybraný výrobek od výrobcevýrobce, který je zapsán v Seznamu výrobcůvýrobců, nebo namísto kterého je v Seznamu výrobcůvýrobců zapsán pověřený zástupce, má práva a povinnosti výrobcevýrobce stanovené tímto zákonem distributordistributor tohoto výrobku.
§ 11
Pověřený zástupce
(1)
Není-li výrobcevýrobce usazen v České republice, je oprávněn si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem určit pověřeného zástupce na základě písemné smlouvy.
(2)
Pověřeným zástupcem může být pouze osoba oprávněná k podnikání, která je usazena v České republice.
(3)
Pověřeným zástupcem nelze určit provozovatele kolektivního systému. Plnění povinností výrobcevýrobce pověřeným zástupcem v kolektivním systému tím není dotčeno.
(4)
Pověřený zástupce plní všechny povinnosti výrobcevýrobce stanovené tímto zákonem.
HLAVA II
ZPĚTNÝ ODBĚR
§ 12
Zajištění zpětného odběru výrobků s ukončenou životností
(1)
VýrobceVýrobce je povinen zajistit na vlastní náklady zpětný odběrzpětný odběr výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností a jejich následné zpracovánízpracování a využití nebo odstranění za podmínek stanovených tímto zákonem. V případě, že je zpětný odběrzpětný odběr zajišťován ve spolupráci s provozovatelem místa zpětného odběruzpětného odběru, musí mezi touto osobou a výrobcemvýrobcem být uzavřena písemná smlouva o zřízení místa zpětného odběruzpětného odběru.
(2)
Vyžaduje-li tento zákon, aby výrobcevýrobce nebo poslední prodejce zajistil zpětný odběrzpětný odběr výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností bezplatně nebo bez nároku na úplatu, nesmí být konečnému uživatelikonečnému uživateli účtovány jakékoliv náklady či jiné platby, které přímo či nepřímo souvisejí se zpětným odběremzpětným odběrem. Tím není dotčena možnost finanční motivace konečného uživatelekonečného uživatele ve formě úplaty nebo jiné pobídky, aby odevzdal výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností do systému zpětného odběrusystému zpětného odběru nebo jej odevzdal jiným způsobem, který tento zákon umožňuje.
(3)
VýrobceVýrobce nesmí vázat zpětný odběrzpětný odběr výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností na koupi nového výrobku.
(4)
Odevzdává-li konečný uživatelkonečný uživatel, který je spotřebitelemspotřebitelem, ke zpětnému odběruzpětnému odběru výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností, u kterého je zjevné, že v důsledku demontáže není kompletní, nebo odevzdává-li pouze část, která byla z výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností demontována, nesmí mu být za takový výrobek nebo jeho část nabídnuta nebo poskytnuta úplata nebo jiná pobídka.
§ 13
Informování konečného uživatele a osvětová činnost
(1)
VýrobceVýrobce prostřednictvím distributorůdistributorů zajistí, aby byl konečný uživatelkonečný uživatel vhodným a účinným způsobem informován o způsobu provedení zpětného odběruzpětného odběru výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností.
(2)
VýrobceVýrobce je povinen provádět osvětovou činnost zaměřenou na změnu spotřebitelského chování za účelem většího zapojení konečných uživatelůkonečných uživatelů do systémů zpětného odběrusystémů zpětného odběru a dosažení co nejvyšší úrovně zpětného odběruzpětného odběru.
(3)
VýrobceVýrobce je v rámci osvětové činnosti povinen informovat konečné uživatelekonečné uživatele zejména prostřednictvím informačních kampaní o
a)
předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků,
b)
možnostech přípravy vybraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností k opětovnému použití,
c)
požadavku, aby výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností byly odevzdávány na místech k tomu určených v souladu s tímto zákonem, zejména aby nebyly odstraňovány jako netříděný komunální odpad, a o negativních dopadech protiprávního zbavování se výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností mimo místa určená k jejich odkládání na životní prostředí,
d)
způsobu zajištění zpětného odběruzpětného odběru a
e)
dalších skutečnostech, o nichž informují konečné uživatelekonečné uživatele výrobcivýrobci na základě § 63 nebo 82.
(4)
Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou minimální rozsah a způsob vedení informačních kampaní podle odstavce 3 a jejich zaměření na konkrétní cílové skupiny konečných uživatelůkonečných uživatelů.
§ 14
Předání a převzetí výrobku s ukončenou životností
(1)
Konečný uživatelKonečný uživatel smí předat výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností pouze na místo zpětného odběruzpětného odběru nebo za podmínek stanovených tímto zákonem poslednímu prodejci, popřípadě jiné osobě určené výrobcemvýrobcem, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Zpětně odebraný výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností se stává vlastnictvím provozovatele kolektivního systému nebo výrobcevýrobce, který místo zpětného odběrumísto zpětného odběru zřídil, okamžikem jeho předání na místo zpětného odběruzpětného odběru. Pokud je provozovatelů kolektivních systémů nebo výrobcůvýrobců, kteří zřídili místo zpětného odběruzpětného odběru, více, řídí se nabývání vlastnictví jimi převzatých výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností jejich dohodou.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba smí předat zpětně odebraný výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností za podmínek stanovených tímto zákonem pouze zpracovatelizpracovateli určenému výrobcemvýrobcem, nestanoví-li tento zákon jinak. Do předání zpracovatelizpracovateli nesmí být výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností předmětem úpravy, využití nebo odstranění.
(4)
K převzetí výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností jsou oprávněni za podmínek stanovených tímto zákonem pouze provozovatel místa zpětného odběruzpětného odběru, poslední prodejce nebo jiná osoba určená výrobcemvýrobcem, nestanoví-li tento zákon jinak.
§ 15
Místa zpětného odběru
(1)
VýrobceVýrobce zřizuje za účelem splnění povinnosti zpětného odběruzpětného odběru výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností místa zpětného odběruzpětného odběru.
(2)
VýrobceVýrobce je povinen informovat vhodným způsobem o jím zřízených místech zpětného odběruzpětného odběru konečné uživatelekonečné uživatele. Tato povinnost se považuje za splněnou, pokud jde o veřejná místa zpětného odběruveřejná místa zpětného odběru, o kterých výrobcevýrobce vložil do RegistruRegistru míst zpětného odběruzpětného odběru (dále jen „RegistrRegistr“) údaje podle § 19 odst. 4.
(3)
Veřejným místem zpětného odběruVeřejným místem zpětného odběru nemůže být místo dodávky vybraného výrobku u konečného uživatelekonečného uživatele.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na shromažďovací prostředky a plochy v místech zpětného odběruzpětného odběru a stavebně technické provedení míst zpětného odběruzpětného odběru podle odstavce 1, pokud jde o výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností s nebezpečnými vlastnostmi nebo s jejichž nakládáním mohou být spojena zdravotní či bezpečnostní rizika.
§ 16
Spolupráce s obcemi
(1)
VýrobceVýrobce a obecobec mohou za účelem zřízení místa zpětného odběruzpětného odběru uzavřít písemnou smlouvu o využití obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcíobcí. Touto smlouvou nesmí být sjednáno výhradní právo na využití obecního systému odpadového hospodářství pouze pro určité výrobcevýrobce či výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností; tím není dotčena možnost, aby obecobec s výrobcemvýrobcem, ve spolupráci s nímž zřídila místo zpětného odběruzpětného odběru, sjednala nediskriminační podmínky pro umožnění využití obecního systému odpadového hospodářství dalšími výrobcivýrobci.
(2)
S výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, které byly zpětně odebrány v místě zpětného odběruzpětného odběru zřízeném ve spolupráci s obcíobcí, musí být nakládáno v souladu s tímto zákonem a odděleně od ostatního komunálního odpadu.
(3)
VýrobceVýrobce je povinen poskytnout obciobci, na jejímž území místo zpětného odběrumísto zpětného odběru zřídil, informace o množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, včetně informací o jejich využití, pokud o to obecobec požádá.
§ 17
Způsob provedení zpětného odběru a nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životností
(1)
Způsob provedení zpětného odběruzpětného odběru výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, jejich přeprava a předání zpracovatelizpracovateli nesmí ztížit opětovné použití těchto výrobků nebo jejich recyklaci, včetně jejich komponentů.
(2)
Provozovatel místa zpětného odběruzpětného odběru je povinen
a)
předat zpětně odebraný výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností pouze zpracovatelizpracovateli určenému výrobcemvýrobcem, a to přímo nebo prostřednictvím dopravce,
b)
nakládat s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, které obsahují provozní kapaliny, náplně nebo součásti mající negativní vliv na životní prostředí nebo zdraví osob tak, aby nedošlo k jejich mechanickému poškození a úniku těchto látek do životního prostředí,
c)
soustřeďovat a přepravovat výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, včetně jejich dočasného uložení, v souladu s požadavky stanovenými vyhláškou ministerstva,
d)
zabezpečit výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností po celou dobu jejich uložení v místě zpětného odběruzpětného odběru před nežádoucím znehodnocením,
e)
nakládat s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností odděleně od ostatních druhů odpadů, dochází-li k soustřeďování ostatních druhů odpadů v tomtéž zařízení, ve kterém se nachází místo zpětného odběrumísto zpětného odběru,
f)
vydat na požádání konečnému uživatelikonečnému uživateli doklad o převzetí výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, který obsahuje identifikační údaje provozovatele, datum a místo převzetí a údaje o druhu, skupině a množství výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, nejde-li o místo zpětného odběruzpětného odběru charakteru sběrné nádoby bez stálé obsluhy,
g)
označit na náklady výrobcevýrobce veřejné místo zpětného odběruveřejné místo zpětného odběru nápisem upozorňujícím na možnost odevzdávání výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností v rámci zpětného odběruzpětného odběru, a to viditelně a čitelně na místě veřejně přístupném konečnému uživatelikonečnému uživateli a s upřesněním výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, které jsou zpětně odebírány, a
h)
vykázat údaje týkající se výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností pouze jednou tak, aby nedocházelo ke zdvojování údajů, a vykazovat pouze výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, které byly na místě zpětného odběruzpětného odběru fyzicky odebrány.
(3)
Provozovatel místa zpětného odběruzpětného odběru, není-li zároveň zpracovatelemzpracovatelem,
a)
nesmí zpětně odebraný výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností rozebírat nebo do něj jinak zasahovat,
b)
může odmítnout převzít výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností v případě, že z důvodu kontaminace nebo závažného poškození výrobek ohrožuje zdraví osob, které zpětný odběrzpětný odběr provádějí, nebo pokud obsahuje přidaný odpad,
c)
může odmítnout převzít ke zpětnému odběruzpětnému odběru výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, jestliže vzhledem k množství a typu výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností či jiným okolnostem lze mít důvodné pochybnosti, že jde o výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností od konečného uživatelekonečného uživatele, a
d)
může odmítnout převzít ke zpětnému odběruzpětnému odběru výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností v množství, které přesahuje okamžitou kapacitu místa zpětného odběruzpětného odběru.
(4)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se ustanovení odstavce 1, odstavce 2 písm. a) až e) a odstavce 3 písm. a) obdobně na každou osobu, která se zpětně odebraným výrobkem s ukončenou životnostívýrobkem s ukončenou životností nakládá do okamžiku jeho předání zpracovatelizpracovateli.
(5)
VýrobceVýrobce je povinen zajistit, aby konečný uživatelkonečný uživatel měl možnost odevzdat výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností, jehož převzetí provozovatel místa zpětného odběruzpětného odběru odmítl v souladu s tímto zákonem, a to v jiném místě zpětného odběruzpětného odběru nebo jím určenému zpracovatelizpracovateli. O této možnosti, včetně uvedení určeného místa nebo osoby, je provozovatel místa zpětného odběruzpětného odběru povinen konečného uživatelekonečného uživatele bez zbytečného odkladu informovat. VýrobceVýrobce je povinen poskytnout provozovateli místa zpětného odběruzpětného odběru informace o místech zpětného odběruzpětného odběru nebo osobách, jimž lze takový výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností odevzdat.
§ 18
Práva a povinnosti posledních prodejců
(1)
Nestanoví-li tento zákon jinak, je poslední prodejce oprávněn zpětně odebírat pouze výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností podobného typu a použití jako vybrané výrobky, které dodává konečnému uživatelikonečnému uživateli, ať už samostatně, nebo jako součást či příslušenství jiných výrobků. Zpětný odběrZpětný odběr musí poslední prodejce vždy provádět bez nároku na úplatu od konečného uživatelekonečného uživatele.
(2)
Poslední prodejce, který provádí zpětný odběrzpětný odběr výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností a není zároveň provozovatelem místa zpětného odběruzpětného odběru,
a)
má práva a povinnosti provozovatele místa zpětného odběruzpětného odběru stanovená v § 17 odst. 2 písm. b) až e) a v § 17 odst. 3,
b)
je povinen předat bez zbytečného odkladu zpětně odebraný výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností do systému zpětného odběrusystému zpětného odběru, není-li stanoveno jinak, a
c)
má právo požadovat, aby od něj zpětně odebraný výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností převzal ten výrobcevýrobce, který ho uvedl na trh.
(3)
Poslední prodejce, který jakýmkoliv způsobem, včetně použití prostředků komunikace na dálku3), prodává vybrané výrobky, je povinen písemně informovat konečného uživatelekonečného uživatele o způsobu zajištění zpětného odběruzpětného odběru těchto výrobků po ukončení jejich životnosti.
§ 19
Registr
(1)
RegistrRegistr je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o místech zpětného odběruzpětného odběru. Správcem RegistruRegistru je ministerstvo.
(2)
RegistrRegistr je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud jde o údaje vedené o veřejných místech zpětného odběruveřejných místech zpětného odběru.
(3)
V RegistruRegistru se vedou tyto údaje:
a)
jméno a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, provozovatele místa zpětného odběruzpětného odběru,
b)
adresa, číslo základní územní jednotky podle Číselníku obcíobcí a Číselníku městských částí nebo obvodů a zeměpisné souřadnice místa zpětného odběruzpětného odběru,
c)
informace o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností, které jsou zpětně odebírány, alespoň druh a skupinu vybraného výrobku, podskupinu podle § 59 odst. 2, jde-li o elektrozařízeníelektrozařízení, popřípadě maximální velikost nebo množství odebíraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností,
d)
indikativní údaj o provozní době místa zpětného odběruzpětného odběru a
e)
jméno, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, výrobcevýrobce nebo provozovatele kolektivního systému, který místo zpětného odběrumísto zpětného odběru zřídil.
(4)
VýrobceVýrobce je povinen vkládat dálkovým přístupem do RegistruRegistru údaje uvedené v odstavci 3 písm. a) až d) a stejným způsobem tyto údaje aktualizovat, a to nejpozději do 30 dnů od okamžiku, kdy nastala skutečnost zakládající změnu údaje. V případě údajů podle odstavce 3 písm. a) výrobcevýrobce vkládá a aktualizuje pouze identifikační číslo osoby.
HLAVA III
SEZNAM VÝROBCŮ
§ 20
Zřízení Seznamu výrobců
(1)
Seznam výrobcůvýrobců je informačním systémem veřejné správy, v němž jsou obsaženy údaje o výrobcích a pověřených zástupcích.
(2)
Správcem Seznamu výrobcůvýrobců je ministerstvo.
(3)
Seznam výrobcůvýrobců zahrnuje
a)
Seznam výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení,
b)
Seznam výrobců baterií nebo akumulátorůvýrobců baterií nebo akumulátorů a
c)
Seznam výrobců pneumatikvýrobců pneumatik.
(4)
V rámci Seznamu výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení jsou vedeny hypertextové odkazy na obdobné informační systémy v jiných členských státechčlenských státech.
§ 21
Návrh na zápis do Seznamu výrobců
(1)
Návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců je povinen podat ministerstvu každý výrobcevýrobce nejpozději v den, kdy poprvé uvedl vybrané výrobky na trh, bez ohledu na to, zda samostatně, nebo jako součást či příslušenství jiného výrobku.
(2)
Pověřený zástupce podává do 30 dnů od udělení pověření svým jménem návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců namísto výrobcevýrobce, jehož povinnosti podle tohoto zákona plní. VýrobceVýrobce není povinen podat návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců, jestliže
a)
je v Seznamu výrobcůvýrobců zapsán pověřený zástupce, nebo
b)
pověřený zástupce podal návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců, na základě kterého dosud nebyl do Seznamu výrobcůvýrobců zapsán; to neplatí v případě, že bylo vydáno rozhodnutí podle § 22 odst. 3.
(3)
Návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců se podává
a)
v listinné podobě a současně na elektronickém nosiči dat, nebo
b)
v elektronické podobě.
(4)
Návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců obsahuje kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem
a)
kontaktní údaje, a to telefonní spojení a adresu elektronické pošty, adresu internetových stránek, pokud existují, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, je-li navrhovatelem fyzická osoba,
b)
kontaktní údaje, a to telefonní spojení, adresu elektronické pošty a jméno kontaktní osoby, adresu pracoviště kontaktní osoby, adresu internetových stránek, pokud existují, a daňové identifikační číslo, pokud bylo přiděleno, je-li navrhovatelem právnická osoba,
c)
identifikační údaje zahraniční osoby, pokud žádost podává její pověřený zástupce, a písemné pověření, na jehož základě byl pověřený zástupce určen,
d)
druh vybraných výrobků, které výrobcevýrobce uvádí na trh, a v případě elektrozařízeníelektrozařízení, baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů nebo pneumatikpneumatik také jejich skupiny,
e)
jde-li o elektrozařízeníelektrozařízení, údaj o tom, zda je elektrozařízeníelektrozařízení určeno k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti,
f)
značky vybraných výrobků,
g)
použitý způsob prodeje,
h)
podrobný popis způsobu zajištění zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností a informování konečných uživatelůkonečných uživatelů a doklady o něm, včetně doložení zajištění plnění povinností výrobcevýrobce stanovených tímto zákonem a
i)
způsob zajištění financování činností podle písmene h) nejméně v rozsahu požadovaném tímto zákonem a doklady o něm.
(5)
Povinnost podat návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na výrobcevýrobce nebo pověřeného zástupce, kteří plní své povinnosti pro všechny vybrané výrobky v kolektivním systému. Údaje o těchto výrobcích a pověřených zástupcích v rozsahu odstavce 4 písm. a) až g) vkládá do Seznamu výrobcůvýrobců dálkovým přístupem provozovatel kolektivního systému nejpozději do 30 dnů od uzavření smlouvy o kolektivním plněnísmlouvy o kolektivním plnění.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro podání návrhu na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců a způsob zajištění dálkového přístupu pro vkládání údajů do Seznamu výrobcůvýrobců podle odstavce 5.
§ 22
Zápis do Seznamu výrobců
(1)
Ministerstvo zapíše výrobcevýrobce nebo pověřeného zástupce do Seznamu výrobcůvýrobců do 30 dnů ode dne doručení návrhu, který splňuje všechny náležitosti uvedené v § 21 odst. 4, a nejpozději do 15 dnů od provedení zápisu oznámí tuto skutečnost navrhovateli.
(2)
Nesplňuje-li návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců náležitosti uvedené v § 21 odst. 4 nebo údaje nebo doklady podle § 21 odst. 4 písm. h) nebo i) nejsou dostačující pro posouzení, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, vyzve ministerstvo navrhovatele, aby ve lhůtě, kterou zároveň určí a která nesmí být kratší než 15 pracovních dnů, návrh doplnil nebo upřesnil. Nedoplní-li nebo neupřesní-li navrhovatel svůj návrh ve stanovené lhůtě, provede ministerstvo zápis do Seznamu výrobcůvýrobců na základě dostupných údajů spolu s touto informací, a vznikne-li pochybnost, zda je navrhovatelem zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, podá ministerstvo České inspekci životního prostředí (dále jen „inspekce“) podnět ke kontrole. Ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno.
(3)
Nejsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem, za nichž je možné pověřeného zástupce určit, nebo jestliže navrhovatel nedoložil písemné pověření, na jehož základě byl jako pověřený zástupce určen, ministerstvo zápis pověřeného zástupce do Seznamu výrobcůvýrobců neprovede a vydá o tom rozhodnutí.
§ 23
Změny zapsaných údajů
(1)
Osoba zapsaná v Seznamu výrobcůvýrobců provádí dálkovým přístupem změny údajů uvedených v § 21 odst. 4, s výjimkou údajů, jejichž změny provádí ministerstvo podle odstavce 5. Má-li ministerstvo pochybnost o správnosti, úplnosti nebo pravdivosti změněných údajů, vyzve do 30 pracovních dnů od provedení změny zapsanou osobu, aby správnost, úplnost nebo pravdivost údajů doložila. Vznikne-li v případě změny údajů podle § 21 odst. 4 písm. h) nebo i) pochybnost, zda je zapsanou osobou zajištěno plnění povinností stanovených tímto zákonem, ministerstvo o tom zapsanou osobu vyrozumí a podá inspekci podnět ke kontrole.
(2)
Ministerstvo provádí změny údajů zapsaných v Seznamu výrobcůvýrobců na základě
a)
oznámení zapsané osoby v případě, že tato osoba nevyužila postupu podle odstavce 1,
b)
dokladů předložených zapsanou osobou na výzvu ministerstva podle odstavce 1 věty druhé, nebo
c)
vlastního zjištění.
(3)
Změnu údajů je osoba zapsaná v Seznamu výrobcůvýrobců povinna provést podle odstavce 1 nebo oznámit ministerstvu do 30 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, která tuto změnu odůvodňuje.
(4)
Ministerstvo provede změnu zápisu v Seznamu výrobcůvýrobců podle odstavce 2 do 30 dnů ode dne doručení oznámení nebo dokladů zapsané osoby nebo zjištění skutečností, které jsou důvodem ke změně zapsaných údajů. Provede-li ministerstvo změny zápisu v Seznamu výrobcůvýrobců na základě vlastního zjištění nebo neprovede-li změny zápisu v Seznamu výrobcůvýrobců na základě oznámení nebo dokladů předložených zapsanou osobou podle odstavce 1, vydá o tom rozhodnutí.
(5)
Ministerstvo provádí na základě údajů získaných ze základních registrůregistrů9) změny údajů zapsaných v Seznamu výrobcůvýrobců podle § 21 odst. 4 písm. a) a b), s výjimkou kontaktních údajů.
(6)
Změny údajů o výrobcích a pověřených zástupcích, kteří plní své povinnosti v kolektivním systému, nebo jejich výmaz provede provozovatel kolektivního systému dálkovým přístupem do 30 dnů ode dne, kdy mu byla skutečnost, která změnu nebo výmaz odůvodňuje, výrobcemvýrobcem oznámena. VýrobceVýrobce je povinen změnu údajů provozovateli kolektivního systému oznámit nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. Ustanovení odstavce 1, odstavce 2 písm. a) a b) a odstavce 3 se v tomto případě nepoužijí.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob zajištění dálkového přístupu do Seznamu výrobcůvýrobců pro účely provádění změn a výmazu zapsaných údajů podle odstavců 1 a 6.
§ 24
Vyřazení osoby ze Seznamu výrobců
(1)
Osoba zapsaná v Seznamu výrobcůvýrobců je povinna oznámit ministerstvu, že zanikly důvody pro její zápis v Seznamu výrobcůvýrobců, do 30 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala. To platí i v případě, že výrobcevýrobce nebo pověřený zástupce, kteří dosud plnili své povinnosti stanovené tímto zákonem v individuálním systému, uzavřou smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění s provozovatelem kolektivního systému pro všechny vybrané výrobky uváděné na trh.
(2)
Zánik důvodů pro zápis v Seznamu výrobcůvýrobců neoznamují ministerstvu výrobcivýrobci a pověření zástupci, kteří plní své povinnosti pro všechny vybrané výrobky, které výrobcevýrobce uvádí na trh nebo za které pověřený zástupce převzal odpovědnost, v kolektivním systému, nejde-li o případ podle odstavce 1 věty druhé.
(3)
Ministerstvo na základě oznámení podle odstavce 1 nebo na základě vlastního zjištění osobu, u které zanikly důvody pro její zápis v Seznamu výrobcůvýrobců, ze Seznamu výrobcůvýrobců vyřadí. O vyřazení osoby ze Seznamu výrobcůvýrobců na základě vlastního zjištění vydá ministerstvo rozhodnutí; to neplatí, jde-li o osobu, která zemřela nebo zanikla. Ministerstvo vydá rozhodnutí i v případě, že nevyřadí ze Seznamu výrobcůvýrobců osobu, která učinila oznámení podle odstavce 1.
§ 25
Řízení ve věcech Seznamu výrobců
(1)
Vydání rozhodnutí podle § 22 odst. 3, § 23 odst. 4 a § 24 odst. 3 je prvním úkonem v řízení.
(2)
Účastníkem řízení o vydání rozhodnutí podle § 22 odst. 3 je pouze navrhovatel. Účastníkem řízení o vydání rozhodnutí podle § 23 odst. 4 nebo § 24 odst. 3 je pouze osoba, které se změna nebo vyřazení ze Seznamu výrobcůvýrobců týká.
§ 26
Zveřejnění Seznamu výrobců
Ministerstvo zveřejňuje aktuální Seznam výrobcůvýrobců způsobem umožňujícím dálkový přístup v rozsahu
a)
jméno a v případě právnické osoby též právní formu,
b)
adresa sídla,
c)
identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
d)
druh vybraných výrobků a skupiny elektrozařízeníelektrozařízení, baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů nebo pneumatikpneumatik,
e)
údaj o tom, zda je elektrozařízeníelektrozařízení určeno k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti,
f)
značky vybraných výrobků,
g)
použitý způsob prodeje,
h)
způsob plnění povinností výrobcevýrobce podle § 9, včetně uvedení provozovatele kolektivního systému, jehož prostřednictvím jsou tyto povinnosti plněny,
i)
údaj o tom, zda se jedná o výrobcevýrobce nebo o pověřeného zástupce,
j)
jméno nebo název zahraniční osoby, je-li v Seznamu výrobcůvýrobců zapsán její pověřený zástupce, a
k)
evidenční číslo výrobcevýrobce nebo pověřeného zástupce přidělené ministerstvem.
HLAVA IV
EVIDENČNÍ A OHLAŠOVACÍ POVINNOSTI
§ 27
Evidence
(1)
VýrobceVýrobce je povinen vést evidenci
a)
množství vybraných výrobků, které uvedl na trh, a to v hmotnostních jednotkách a kusech,
b)
osob, které pro výrobcevýrobce zajišťují zpětný odběrzpětný odběr, přepravu, zpracovánízpracování či jiné nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností v obdobném rozsahu údajů, jaký je stanoven v § 26 písm. a) až c); u osob, které pro výrobcevýrobce zajišťují zpracovánízpracování, se vede také identifikační číslo a adresa zařízení ke zpracovánízpracování výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, a
c)
toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností od místa zpětného odběruzpětného odběru až po jejich konečné využití, včetně přípravy k opětovnému použití, nebo odstranění.
(2)
Plní-li výrobcevýrobce své povinnosti pro všechny vybrané výrobky, které uvádí na trh, v kolektivním systému, vede pouze evidenci podle odstavce 1 písm. a).
(3)
Zajišťuje-li osoba podle odstavce 1 písm. b) zpětný odběrzpětný odběr, přepravu, zpracovánízpracování či jiné nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností pro výrobcevýrobce a současně pro jiného výrobcevýrobce nebo provozovatele kolektivního systému, je povinna vykázat údaje týkající se výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností pouze jednou tak, aby nedocházelo ke zdvojování údajů.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidencí podle odstavce 1.
§ 28
Roční zpráva
(1)
VýrobceVýrobce je povinen zpracovat roční zprávu o plnění povinností stanovených pro zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování, využití a odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností za uplynulý kalendářní rok (dále jen „roční zpráva o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností“) a tuto zprávu do 31. března následujícího kalendářního roku zaslat ministerstvu.
(2)
VýrobceVýrobce nemá povinnost podle odstavce 1, jestliže plní své povinnosti pro všechny vybrané výrobky, které uvádí na trh, v kolektivním systému.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností.
§ 29
Uchovávání a kontrola údajů
VýrobceVýrobce je povinen
a)
uchovávat údaje z evidencí a roční zprávu o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností po dobu 7 let a
b)
předložit v rámci kontroly na požádání inspekce dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů uvedených v evidencích a v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností.
§ 30
Zveřejňování údajů
Ministerstvo zveřejňuje souhrnné údaje získané z ročních zpráv o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností způsobem umožňujícím dálkový přístup. Souhrnné údaje budou zveřejněny nejpozději do 18 měsíců po skončení kalendářního roku, kterého se tyto údaje týkají.
HLAVA V
INDIVIDUÁLNÍ SYSTÉM
§ 31
Kauce
(1)
VýrobceVýrobce, který plní své povinnosti v individuálním systému, je povinen před uvedením vybraného výrobku na trh poskytnout dostatečnou kauci zajišťující nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, nestanoví-li tento zákon jinak. Kauce je dostatečná, pokud dosahuje nejméně 20 % ročních nákladů daného výrobcevýrobce na zajištění zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností. Jde-li o výrobcevýrobce solárních panelůsolárních panelů uvedených na trh ode dne 1. ledna 2013, musí kauce dosahovat minimálně výše určené způsobem stanoveným vyhláškou ministerstva.
(2)
VýrobceVýrobce poskytuje kauci složením peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet, který je povinen za tím účelem zřídit v České republice u bankybanky nebo u pobočky zahraniční bankybanky se sídlem v členském státěčlenském státě Evropské unie.
§ 32
Použití peněžních prostředků kauce
(1)
Peněžní prostředky tvořící kauci mohou být použity pouze se souhlasem ministerstva k zajištění financování zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, které výrobcevýrobce uvedl na trh. Peněžní prostředky tvořící kauci nejsou součástí majetkové podstaty výrobcevýrobce podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucíexekucí.
(2)
Ministerstvo udělí na základě žádosti výrobcevýrobce souhlas k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu podle § 31 odst. 2, pokud výrobcevýrobce prokáže, že kauce bude i po čerpání peněžních prostředků dostačovat k pokrytí financování zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování a využití nebo odstranění všech výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, které výrobcevýrobce uvedl na trh a které nebyly dosud zpětně odebrány a využity nebo odstraněny.
(3)
Žádost o souhlas k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu lze podat nejvýše dvakrát za kalendářní rok za podmínky, že výrobcevýrobce splnil povinnost zpracovat a zaslat ministerstvu roční zprávu o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností za uplynulý kalendářní rok. Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu za uplynulý kalendářní rok uvádí výrobcevýrobce v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností.
(4)
Žádost výrobcevýrobce o souhlas k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu obsahuje
a)
jméno, v případě právnické osoby též právní formu,
b)
adresu sídla,
c)
adresu elektronické pošty a telefon žadateležadatele,
d)
identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
e)
evidenční číslo výrobcevýrobce nebo pověřeného zástupce přidělené ministerstvem,
f)
název a sídlo bankybanky a sídlo její pobočky v České republice,
g)
číslo zřízeného zvláštního vázaného účtu,
h)
číslo účtu, na který mají být dané prostředky převedeny,
i)
celkovou výši čerpaných peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu,
j)
doklady o vynaložených nákladech na financování zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování, využití a odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, a
k)
výpis stavu peněžních prostředků uložených na zvláštním vázaném účtu, který není starší než 1 měsíc.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro podání žádosti o souhlas k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu.
§ 33
Ukončení plnění povinností výrobce v individuálním systému
(1)
VýrobceVýrobce je povinen v případě, že zanikly důvody pro jeho zápis v Seznamu výrobcůvýrobců, předložit ministerstvu spolu s oznámením podle § 24 odst. 1 smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění uzavřenou s provozovatelem kolektivního systému, na základě které provozovatel kolektivního systému odpovídá za zajištění splnění povinností zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, které výrobcevýrobce uvedl na trh a které nebyly dosud zpětně odebrány a využity nebo odstraněny. To neplatí, prokáže-li výrobcevýrobce, že již zajistil splnění povinností výrobcevýrobce podle § 65 odst. 1 písm. c), § 85 odst. 1 písm. b) nebo § 97 odst. 1 písm. b).
(2)
Ustanovení odstavce 1 se použije obdobně pro pověřeného zástupce, je-li důvodem k jeho vyřazení ze Seznamu výrobcůvýrobců skutečnost, že výrobcevýrobce přestal splňovat podmínky, na základě kterých se na něho podle tohoto zákona hledí jako na výrobcevýrobce, nebo že pověřený zástupce uzavřel smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění s provozovatelem kolektivního systému.
(3)
Ministerstvo současně s vyřazením výrobcevýrobce nebo pověřeného zástupce ze Seznamu výrobcůvýrobců vyzve bankubanku nebo pobočku, která vede zvláštní vázaný účet podle § 31 odst. 2, aby peněžní prostředky z něj převedla. BankaBanka nebo pobočka na základě této výzvy převede peněžní prostředky ze zvláštního vázaného účtu provozovateli kolektivního systému, s nímž výrobcevýrobce nebo pověřený zástupce uzavřel smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění podle odstavce 1, a to ve výši celého zůstatku na účtu, není-li ve smlouvě o kolektivním plněnísmlouvě o kolektivním plnění uvedena částka nižší.
(4)
Nesplní-li výrobcevýrobce nebo pověřený zástupce povinnost podle odstavce 1 ani na výzvu ministerstva ve lhůtě jím stanovené, vyzve ministerstvo bankubanku nebo pobočku, která vede zvláštní vázaný účet podle § 31 odst. 2, aby peněžní prostředky z něj převedla. BankaBanka nebo pobočka na základě této výzvy převede peněžní prostředky ze zvláštního vázaného účtu Státnímu fondu životního prostředí České republiky. Tyto peněžní prostředky se stávají příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a smějí být použity pouze za účelem zlepšení systémů zpětného odběrusystémů zpětného odběru a zpracovánízpracování výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností toho druhu, pro který výrobcevýrobce plnil povinnosti podle tohoto zákona.
(5)
Pokud výrobcevýrobce přestal splňovat podmínky, na základě kterých se na něho podle tohoto zákona hledí jako na výrobcevýrobce, požádá o převod peněžních prostředků a současně prokáže, že zajistil splnění povinností výrobcevýrobce podle § 65 odst. 1 písm. c), § 85 odst. 1 písm. b) nebo § 97 odst. 1 písm. b), vyzve ministerstvo bankubanku nebo pobočku, která vede zvláštní vázaný účet podle § 31 odst. 2, aby peněžní prostředky z něj převedla. BankaBanka nebo pobočka na základě této výzvy převede peněžní prostředky ze zvláštního vázaného účtu osobě podle věty první, a to ve výši celého zůstatku na účtu.
(6)
Zanikne-li výrobcevýrobce a jeho právní nástupce není znám nebo neexistuje, bankabanka nebo pobočka odvede nevyčerpanou část peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu Státnímu fondu životního prostředí České republiky, příjmem jehož rozpočtu se tím stávají, a informuje o tom ministerstvo. Ustanovení odstavce 4 věty poslední se použije obdobně.
HLAVA VI
KOLEKTIVNÍ SYSTÉM
§ 34
Provozování kolektivního systému
(1)
Provozovat kolektivní systém lze pouze na základě oprávnění vydaného ministerstvem.
(2)
Provozovatel kolektivního systému může provozovat pouze jeden kolektivní systém, a to pro plnění povinností výrobcůvýrobců jednoho druhu vybraných výrobků.
§ 35
Podmínky vydání oprávnění k provozování kolektivního systému
(1)
Ministerstvo vydá oprávnění k provozování kolektivního systému na základě žádosti osoby, která prokáže splnění podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Oprávnění k provozování kolektivního systému lze vydat pouze za předpokladu, že
a)
žadatelžadatel je společností s ručením omezeným nebo akciovou společnostíakciovou společností,
b)
společníky nebo akcionáři (dále jen „společník“) žadateležadatele jsou výhradně výrobcivýrobci toho druhu vybraných výrobků, pro který žadatelžadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností podle tohoto zákona, s výjimkou elektrozařízeníelektrozařízení, v jejichž případě může být společníkem žadateležadatele též osoba uvedená v § 61 odst. 2 větě první, a s výjimkou kolektivního systému pro solární panelysolární panely podle § 57,
c)
podíl žádného společníka žadateležadatele nebo společníků žadateležadatele jednajících ve shodě na základním kapitálu žadateležadatele nebo na hlasovacích právech žadateležadatele nepřesahuje 34 %,
d)
žadatelžadatel nepodniká v oblasti nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností toho druhu, pro který hodlá žadatelžadatel zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobcůvýrobců podle tohoto zákona, s výjimkou jejich soustřeďování, třídění a přepravy před jejich předáním zpracovatelizpracovateli,
e)
výše základního kapitálu žadateležadatele je v případě společnosti s ručením omezeným alespoň 2 000 000 Kč, nebo v případě akciové společnostiakciové společnosti alespoň 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR,
f)
zakladatelské právní jednání žadateležadatele, který je společností s ručením omezeným, vyžaduje zřízení dozorčí rady s kontrolní působností obdobnou kontrolní působnosti dozorčí rady akciové společnostiakciové společnosti podle zákona o obchodních korporacích,
g)
podíly společníků žadateležadatele nesmí být představovány kmenovými listy, je-li žadatelžadatel společností s ručením omezeným,
h)
ke dni podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému každý ze společníků žadateležadatele uváděl na trh na území České republiky nebo jiného členského státučlenského státu nejméně po dobu 3 předcházejících kalendářních let vybrané výrobky toho druhu, pro který žadatelžadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností podle tohoto zákona, přičemž za předcházející 3 kalendářní roky uvedl na trh na území České republiky nebo jiného členského státučlenského státu tyto vybrané výrobky v množství celkem nejméně
1.
500 tun, pokud jde o elektrozařízeníelektrozařízení; to neplatí, jsou-li splněny podmínky podle bodu 2,
2.
200 tun, pokud jde o elektrozařízeníelektrozařízení a žadatelžadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností pouze pro skupiny elektrozařízeníelektrozařízení 3, 4 nebo 5 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu,
3.
5 tun, pokud jde o přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory,
4.
500 tun, pokud jde o automobilové nebo průmyslové baterie nebo akumulátoryprůmyslové baterie nebo akumulátory,
5.
1 000 tun, pokud jde o pneumatikypneumatiky,
i)
projekt zajišťování kolektivního plnění poskytuje dostatečné záruky, že kolektivní plnění bude provozováno řádně a dostatečně dlouhodobě,
j)
žadatelžadatel doloží, že má dostatečné finanční zdroje na zajištění řádného a dlouhodobého financování projektu zajišťování kolektivního plnění podle odstavce 4, a
k)
stanovy žadateležadatele, který je akciovou společnostíakciovou společností s monistickým systémem vnitřní struktury, vyžadují, aby správní rada měla alespoň tři členy a aby mezi jednotlivé členy správní rady byla rozdělena její řídící a kontrolní působnost.
(3)
Oprávnění k provozování kolektivního systému nelze vydat, jestliže žadatelžadatel
a)
je společníkem nebo členem jiné právnické osoby nebo členem orgánu jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby, jejímiž společníky nebo členy jsou výlučně nebo převážně osoby s obdobným předmětem činnosti, jako má žadatelžadatel, nebo
b)
se podílí na podnikání jiné osoby.
(4)
Výše finančních zdrojů v zájmu řádného a dlouhodobého financování projektu zajišťování kolektivního plnění se považuje za dostatečnou, jestliže odráží rozsah zamýšlené činnosti provozovatele kolektivního systému s ohledem na druh a skupiny vybraných výrobků, pro které žadatelžadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností podle tohoto zákona. Výše finančních zdrojů musí vždy umožňovat žadateližadateli pokrýt okamžitě alespoň 25 % předpokládaných ročních nákladů na provozování kolektivního systému v plánovaném rozsahu, zejména s ohledem na předpokládané množství vybraných výrobků uvedených výrobcivýrobci na trh a předpokládané množství zpětně odebraných a zpracovaných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností.
§ 36
Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému
(1)
Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému podává žadatelžadatel ministerstvu v elektronické podobě.
(2)
Žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému musí obsahovat kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem kontaktní údaje, a to telefonní spojení, adresu elektronické pošty a jméno kontaktní osoby, a daňové identifikační číslo osoby žadateležadatele, pokud bylo přiděleno.
(3)
Součástí žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému jsou
a)
aktuální znění zakladatelského právního jednání, není-li uloženo ve sbírce listin veřejného rejstříku,
b)
seznam společníků žadateležadatele s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech žadateležadatele s uvedením společníků jednajících ve shodě, je-li žadatelžadatel společností s ručením omezeným a tento seznam s uvedením podílů nevyplývá ze zakladatelského právního jednání,
c)
výpis z evidence emise zaknihovaných cenných papírů nebo výpis z evidence imobilizovaných cenných papírů, pokud jde o emisi akcií žadateležadatele, ne starší než 60 dní, nebo opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, ne starší než 60 dní, s uvedením akcionářů jednajících ve shodě, je-li žadatelžadatel akciovou společnostíakciovou společností,
d)
poslední výroční zpráva žadateležadatele, pokud existuje,
e)
čestné prohlášení žadateležadatele o splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 3, čestné prohlášení společníků žadateležadatele o splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 2 písm. b) a c) a podklady prokazující splnění podmínek uvedených v § 35 odst. 2 písm. h),
f)
vzory smluv
1.
o kolektivním plnění včetně sazeb pro výpočet jakýchkoliv peněžitých plnění na základě smlouvy,
2.
o zřízení místa zpětného odběruzpětného odběru,
3.
o využití systému nakládání s komunálním odpadem stanoveného obcíobcí v případě, že k zajišťování kolektivního plnění povinností výrobcůvýrobců bude využívána spolupráce s obcemiobcemi,
4.
o spolupráci při zajištění plnění povinností výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení se zabudovanými nebo přiloženými bateriemi nebo akumulátorybateriemi nebo akumulátory podle § 84 odst. 3, je-li předmětem žádosti vydání oprávnění k provozování kolektivního systému výrobců baterií nebo akumulátorůvýrobců baterií nebo akumulátorů, a
5.
uzavíraných za účelem zpracovánízpracování zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností,
g)
seznam osob, se kterými žadatelžadatel již uzavřel některou ze smluv uvedených v písmenu f), s uvedením, o jakou smlouvu jde,
h)
dokumenty prokazující zřízení sítě veřejných míst zpětného odběruveřejných míst zpětného odběru v rozsahu požadovaném tímto zákonem,
i)
projekt zajišťování kolektivního plnění, který zahrnuje alespoň
1.
označení druhu a skupin vybraných výrobků, pro které žadatelžadatel hodlá zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobcůvýrobců, a v případě elektrozařízeníelektrozařízení dále údaj o tom, zda jde o elektrozařízeníelektrozařízení určená k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti,
2.
předpokládaný počet uzavřených smluv o kolektivním plněnísmluv o kolektivním plnění a předpokládaná množství vybraných výrobků, pro něž bude zajištěno kolektivní plnění povinností výrobcůvýrobců v prvních 5 letech platnosti oprávnění,
3.
předpokládané množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, pro které bude zajištěno zpracovánízpracování, využití, nebo odstranění v prvních 5 letech platnosti oprávnění,
4.
popis technických, organizačních a finančních opatření, kterými zajistí kolektivní plnění povinností výrobcůvýrobců,
5.
podrobný popis předpokládaných finančních zdrojů k zajištění kolektivního plnění povinností výrobcůvýrobců v jednotlivých letech platnosti oprávnění k provozování kolektivního systému a dokumenty prokazující jeho pravdivost, zejména poslední účetní závěrku a smlouvy o úvěru, pokud se jeho použití předpokládá, alespoň pro období prvního roku platnosti oprávnění,
6.
popis způsobu zajištění informování konečného uživatelekonečného uživatele, osvětové činnosti a vedení informačních kampaní,
7.
popis způsobu vedení evidencí podle § 50 odst. 1 a
8.
smlouvu s auditorem o provádění ověřování údajů podle § 53 odst. 2 a 3.
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.
§ 37
Rozhodnutí o žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému
(1)
Ministerstvo rozhodne o žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému do 60 dnů od zahájení řízení. Ministerstvo žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému zamítne, pokud žadatelžadatel neprokáže splnění podmínek podle § 35 odst. 2 a 3.
(2)
Ministerstvo zašle podanou žádost o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému Ministerstvu průmyslu a obchodu, které zašle své vyjádření ministerstvu do 20 dnů ode dne obdržení žádosti. Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu nezašle své vyjádření ve stanovené lhůtě, může ministerstvo vydat rozhodnutí bez jeho vyjádření.
(3)
Rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému obsahuje
a)
označení druhu a skupin vybraných výrobků, pro které bude zajišťováno kolektivní plnění povinností výrobcůvýrobců, a v případě elektrozařízeníelektrozařízení dále údaj o tom, zda jde o elektrozařízeníelektrozařízení určená k použití v domácnostech nebo mimo domácnosti,
b)
podmínky zajišťování kolektivního plnění stanovené podle projektu zajišťování kolektivního plnění žadateležadatele včetně hustoty sběrné sítě a
c)
údaj o tom, zda je oprávnění k provozování kolektivního systému výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení vydáno též pro zajišťování plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, podle § 72 odst. 1.
§ 38
Změny oprávnění k provozování kolektivního systému
(1)
Ministerstvo může změnit rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému
a)
na žádost provozovatele kolektivního systému,
b)
z důvodu změny v právním předpise, která má vliv na kolektivní plnění povinností výrobcůvýrobců, nebo
c)
z důvodu změn v závazcích týkajících se plnění cílů v oblasti zpětného odběruzpětného odběru a využití výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností vyplývajících pro Českou republiku z předpisů Evropské unie.
(2)
Ministerstvo požádá v souvislosti se změnou rozhodnutí podle odstavce 1 Ministerstvo průmyslu a obchodu o vyjádření. Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle své vyjádření do 20 dnů ode dne doručení žádosti. Vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu je podkladem pro rozhodnutí ministerstva. Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu nezašle své vyjádření ve stanovené lhůtě, může ministerstvo vydat rozhodnutí bez jeho vyjádření.
§ 39
Společná ustanovení o oprávnění k provozování kolektivního systému
(1)
Seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhodnutí o jejich změnách nebo zrušení, jakož i obsah těchto oprávnění a rozhodnutí, s výjimkou údajů, které jsou předmětem obchodního tajemství, nebo osobních údajů, zveřejňuje ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
Účastníkem řízení o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze žadatelžadatel. Účastníkem řízení o změně nebo zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze osoba, jíž bylo oprávnění vydáno.
(3)
Přestane-li provozovatel kolektivního systému nebo společník provozovatele kolektivního systému splňovat některou z podmínek podle § 35 odst. 2 a 3 nutných pro vydání oprávnění k provozování kolektivního systému, s výjimkou podmínek podle § 35 odst. 2 písm. h) až j), je provozovatel kolektivního systému povinen oznámit bez zbytečného odkladu tuto skutečnost ministerstvu a současně mu sdělit, jakým způsobem bude zjednána náprava.
§ 40
Předmět činnosti provozovatele kolektivního systému
(1)
Předmětem činnosti provozovatele kolektivního systému smí být pouze
a)
zajišťování kolektivního plnění povinností výrobcůvýrobců na území České republiky v rozsahu jeho oprávnění k provozování kolektivního systému,
b)
informování konečného uživatelekonečného uživatele a osvětová činnost,
c)
poradenská, výzkumná a publikační činnost v oblasti zpětného odběruzpětného odběru, opětovného použití a recyklace výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností toho druhu, pro který zajišťuje kolektivní plnění povinností výrobcůvýrobců, a
d)
správa vlastního majetku.
(2)
Předmětem činnosti provozovatele kolektivního systému smí být dále zajišťování plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, podle § 72 odst. 1, bylo-li oprávnění k provozování kolektivního systému výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení vydáno též pro tuto činnost, nebo jde-li o provozovatele kolektivního systému pro solární panelysolární panely podle § 57. V těchto případech se pro účely § 36 až 39 kolektivním plněním povinností výrobcůvýrobců či kolektivním plněním rozumí též zajišťování plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, a smlouvou o kolektivním plněnísmlouvou o kolektivním plnění se rozumí též smlouva podle § 72 odst. 1.
§ 41
Některá omezení provozovatele kolektivního systému
(1)
Provozovatel kolektivního systému nesmí sám nakládat se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, s výjimkou jejich soustřeďování, třídění a přepravy před jejich předáním zpracovatelizpracovateli.
(2)
Základní kapitál provozovatele kolektivního systému lze zvýšit pouze převzetím vkladové povinnosti ke zvýšení dosavadních vkladů nebo k novému vkladu, upsáním nových akcií nebo z vlastních zdrojů provozovatele kolektivního systému. Plnit vkladovou povinnost nepeněžitým vkladem se zakazuje. Provozovatel kolektivního systému nesmí, s výjimkou případu uvolněného podílu, snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených zákonem. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.
(3)
Provozovatel kolektivního systému nesmí sdělovat třetím osobám, včetně společníků provozovatele kolektivního systému, informace o množství vybraných výrobků uvedených na trh jednotlivými výrobcivýrobci, s nimiž uzavřel smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění, nebo o jejich podílu na trhu, a informace o příspěvcích, které provozovateli kolektivního systému hradí jednotliví výrobcivýrobci; za sdělení třetí osobě není považováno poskytnutí informací příslušnému správnímu orgánu a pro účely ověřování údajů podle § 53.
(4)
Provozovatel kolektivního systému nesmí uzavřít s osobou, která k němu má zvláštní vztah podle § 43, smlouvu, která by vzhledem ke své povaze, účelu nebo riziku nebyla uzavřena při vynaložení péče řádného hospodáře, nesmí zajišťovat dluhy této osoby ani na ni bezúplatně převádět majetek. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.
(5)
Provozovatel kolektivního systému nesmí jakkoliv zajišťovat dluhy jiných osob a dále nesmí poskytovat z vybraných příspěvků dar, zápůjčku, úvěr či jimi zajistit svůj dluh. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.
(6)
Provozovatel kolektivního systému nesmí být neomezeně ručícím společníkem. Dále se nesmí podílet na založení nebo činnosti jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby sdružující osoby s obdobným předmětem činnosti, jako má provozovatel kolektivního systému, nebo na podnikání jiné osoby. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.
(7)
Podíl v provozovateli kolektivního systému je omezeně převoditelný. Lze jej převést pouze na osobu, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem. V případě smrti nebo zániku společníka společnosti s ručením omezeným může podíl přejít pouze na osobu, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem.
(8)
Rozhodnutí příslušného orgánu provozovatele kolektivního systému o jeho zrušení nebo přeměně, o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závoduobchodního závodu nebo o změně předmětu jeho podnikání nebo smlouva o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závoduobchodního závodu provozovatele kolektivního systému nenabudou účinnosti, nebyl-li k tomu udělen souhlas ministerstva po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rozhodnutí příslušného orgánu se ruší, není-li souhlas udělen do 6 měsíců ode dne jeho přijetí.
§ 42
Povinnosti a omezení společníků provozovatele kolektivního systému
(1)
Společník provozovatele kolektivního systému je povinen uzavřít s provozovatelem kolektivního systému, jehož je společníkem, smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění, a to pro všechny vybrané výrobky, které tento společník uvádí na trh a pro které zároveň bylo tomuto provozovateli kolektivního systému vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému.
(2)
Se společníkem provozovatele kolektivního systému, s obchodní korporací jím ovládanou nebo s osobou ovládající některého ze společníků provozovatele kolektivního systému je oprávněn provozovatel kolektivního systému uzavřít jinou smlouvu než smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění nebo smlouvu, jejímž předmětem je plnění povinností podle § 13, pouze za podmínek upravených v § 41 odst. 4.
§ 43
Zvláštní vztah k provozovateli kolektivního systému nebo k jeho společníkovi
Osobami, které mají k provozovateli kolektivního systému nebo ke společníkovi provozovatele kolektivního systému zvláštní vztah, jsou
a)
členové statutárního orgánu provozovatele kolektivního systému nebo společníka provozovatele kolektivního systému, členové dozorčí rady a vedoucí zaměstnanci provozovatele kolektivního systému nebo společníka provozovatele kolektivního systému v přímé řídící působnosti statutárního orgánu nebo jeho člena,
b)
fyzické osoby zastupující právnické osoby, které jsou členy statutárního orgánu nebo dozorčí rady provozovatele kolektivního systému,
c)
osoby blízké10) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),
d)
právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených v písmenu a) nebo b) má podíl na základním kapitálu nebo na hlasovacích právech, a
e)
společníci provozovatele kolektivního systému nebo společníka provozovatele kolektivního systému a jimi ovládané obchodní korporace.
§ 44
Povinnosti provozovatele kolektivního systému
(1)
Provozovatel kolektivního systému je povinen zajišťovat kolektivní plnění povinností výrobcůvýrobců, se kterými uzavřel smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění, v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.
(2)
Podmínky smluv o kolektivním plněnísmluv o kolektivním plnění včetně výše příspěvků musí provozovatel kolektivního systému stanovit pro všechny výrobcevýrobce jednotně a tak, aby žádní výrobcivýrobci nebo skupiny výrobcůvýrobců určitého typu nebo značky vybraných výrobků nebyli neodůvodněně zvýhodněni či znevýhodněni v hospodářské soutěži. Ekomodulace přitom nepředstavuje neodůvodněné zvýhodnění či znevýhodnění v hospodářské soutěži.
(3)
Provozovatel kolektivního systému je povinen uzavřít smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění pro všechny vybrané výrobky uváděné výrobcemvýrobcem na trh v rozsahu svého oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud o uzavření této smlouvy výrobcevýrobce projeví zájem a nemá vůči provozovateli kolektivního systému nesplněné splatné dluhy. Projeví-li zájem o uzavření smlouvy o kolektivním plněnísmlouvy o kolektivním plnění výrobcevýrobce, proti němuž bylo zahájeno insolvenční řízeníinsolvenční řízení, je provozovatel kolektivního systému oprávněn tuto skutečnost zohlednit v podmínkách smlouvy o kolektivním plněnísmlouvy o kolektivním plnění.
(4)
Vzor smlouvy o kolektivním plněnísmlouvy o kolektivním plnění včetně sazeb pro výpočet jakýchkoliv peněžitých plnění na základě této smlouvy je provozovatel kolektivního systému povinen zveřejnit na svých internetových stránkách nejpozději v den, kdy takový vzor smlouvy poprvé použije.
(5)
Provozovatel kolektivního systému je povinen do 30 dnů ode dne rozhodnutí valné hromady nebo přijetí rozhodnutí per rollam předložit ministerstvu
a)
opis aktuálního znění seznamu společníků provozovatele kolektivního systému s uvedením jejich podílu na základním kapitálu a na hlasovacích právech, ke dni tohoto rozhodnutí, je-li provozovatel kolektivního systému společností s ručením omezeným,
b)
výpis z evidence emise zaknihovaných cenných papírů nebo výpis z evidence imobilizovaných cenných papírů, pokud jde o emisi akcií provozovatele kolektivního systému, k rozhodnému dni k učinění tohoto rozhodnutí valné hromady11), nebo opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, k rozhodnému dni pro učinění tohoto rozhodnutí, je-li provozovatel kolektivního systému akciovou společnostíakciovou společností,
c)
zápis z jednání valné hromady, a to minimálně v rozsahu, v němž se jednání valné hromady týkalo skutečností zapisovaných do obchodního rejstříku a rozhodování o schválení účetní závěrky, o úhradě ztráty nebo o schválení převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závoduobchodního závodu, nebo text rozhodnutí přijatého per rollam.
(6)
Provozovatel kolektivního systému je dále povinen
a)
provádět ekomodulaciekomodulaci u vybraných výrobků, u kterých je to možné, přičemž se přihlíží k jejich životnímu cyklu, a
b)
zveřejňovat na svých internetových stránkách informace o vlastnické struktuře s uvedením podílů společníků na základním kapitálu nebo poměru vkladu k základnímu kapitálu v procentech, jména a příjmení členů orgánů provozovatele kolektivního systému, sazebníky peněžních příspěvků spojených se zajišťováním kolektivního plnění povinností výrobcůvýrobců podle tohoto zákona, hrazených výrobcivýrobci za jednotlivý vybraný výrobek nebo hmotnostní jednotku vybraných výrobků uvedených na trh a informace o postupu výběru osob poskytujících služby v oblasti nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností; provozovatel kolektivního systému je povinen zveřejňované údaje aktualizovat nejpozději do 45 dnů od jejich změny.
§ 45
Povinnosti výrobců při kolektivním plnění
(1)
VýrobceVýrobce, který plní povinnosti stanovené tímto zákonem v kolektivním systému, je povinen
a)
vykazovat provozovateli kolektivního systému pravdivé a úplné údaje o množství vybraných výrobků, které uvedl na trh, a to v hmotnostních jednotkách a kusech,
b)
umožnit provozovateli kolektivního systému provedení ověření údajů podle § 53 odst. 2 písm. a), zejména tím, že mu za tím účelem poskytne nezbytnou součinnost, a
c)
poskytnout provozovateli kolektivního systému součinnost v souvislosti s plněním povinností provozovatele kolektivního systému v oblasti ekomodulaceekomodulace.
(2)
VýrobceVýrobce smí uzavřít smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění pro vybrané výrobky, které uvádí na trh, pouze s jedním provozovatelem kolektivního systému, pokud jde o
a)
elektrozařízeníelektrozařízení náležející do jedné skupiny podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu; to neplatí, jde-li o solární panelysolární panely,
b)
baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory náležející do jedné skupiny podle § 76, nebo
c)
pneumatikypneumatiky.
(3)
VýrobceVýrobce, který plní povinnosti stanovené tímto zákonem v kolektivním systému pro určitý druh vybraných výrobků, může podat výpověď ze smlouvy o kolektivním plněnísmlouvy o kolektivním plnění uzavřené s provozovatelem kolektivního systému pouze jednou ročně. VýrobceVýrobce je povinen doručit výpověď smlouvy o kolektivním plněnísmlouvy o kolektivním plnění provozovateli kolektivního systému nejpozději do 30. září kalendářního roku, ve kterém má být smluvní vztah ukončen.
§ 46
Hospodaření provozovatele kolektivního systému
(1)
Provozovatel kolektivního systému zajišťuje provoz a financování kolektivního systému na základě příspěvků výrobcůvýrobců, se kterými uzavřel smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění. Příspěvky jsou stanoveny provozovatelem kolektivního systému v závislosti na typu, hmotnosti, objemu a ekomodulaciekomodulaci vybraných výrobků, které výrobcevýrobce uvádí na trh.
(2)
Provozovatel kolektivního systému nesmí rozdělovat zisk nebo jiné vlastní zdroje. Rozhodnutí učiněné s tím v rozporu nevyvolává právní účinky.
(3)
Peněžní prostředky získané z příspěvků výrobcůvýrobců podle odstavce 1 a výnosy z nich smí provozovatel kolektivního systému použít výhradně k financování zajišťování činností podle § 40 odst. 1 písm. a) až c) a na tvorbu rezervy podle § 48.
(4)
Provozovatel kolektivního systému je povinen hospodařit s peněžními prostředky získanými z příspěvků výrobcůvýrobců a s výnosy z nich odděleně od jakýchkoliv jiných peněžních prostředků a tak, aby byla zajištěna kontrolovatelnost nakládání s nimi.
(5)
Provozovatel kolektivního systému je povinen zabezpečit, aby výše peněžních příspěvků stanovovaných výrobcůmvýrobcům za účelem zajištění kolektivního plnění nepřesahovala náklady nezbytné na poskytování služeb nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností hospodárným způsobem, přičemž hospodárnost provozovatel kolektivního systému realizuje způsobem umožňujícím kontrolu ze strany ministerstva. Provozovatel kolektivního systému zašle ministerstvu zprávu o plnění této povinnosti za uplynulý kalendářní rok vyhotovenou jeho kontrolním orgánem nejpozději do 6 měsíců od skončení tohoto kalendářního roku.
§ 47
Vrácení příspěvku na zajištění nakládání s výrobkem s ukončenou životností
(1)
Provozovatel kolektivního systému v případě, že se vybraný výrobek nestane na území České republiky odpadem, vrátí obdržený příspěvek výrobcevýrobce na zajištění nakládání s tímto výrobkem po ukončení jeho životnosti osobě, která prokáže, že vybraný výrobek po uvedení na trhuvedení na trh v České republice dodala do jiného členského státučlenského státu nebo vyvezla do jiného než členského státučlenského státu. Není-li touto osobou výrobcevýrobce, může provozovatel kolektivního systému vyžadovat doložení souhlasu výrobcevýrobce s vrácením příspěvku.
(2)
Požádat o vrácení příspěvku lze nejpozději do konce února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byl příspěvek uhrazen, jinak právo na vrácení příspěvku zaniká.
(3)
Osoba, která žádá o vrácení příspěvku, je povinna poskytnout provozovateli kolektivního systému součinnost nezbytnou k ověření podmínek pro vrácení obdrženého příspěvku a umožnit mu, aby provedl ověření splnění podmínek pro vrácení obdrženého příspěvku, a to přímo nebo prostřednictvím auditora. Účelně vynaložené náklady na toto ověření je osoba, která žádá o vrácení příspěvku, povinna uhradit provozovateli kolektivního systému pouze v případě, že ověření prokázalo nesplnění podmínek pro vrácení obdrženého příspěvku.
§ 48
Rezerva
(1)
Provozovatel kolektivního systému je povinen vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů na kolektivní plnění povinností výrobcůvýrobců, zohledňující finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb ze strany provozovatele kolektivního systému (dále jen „rezerva“).
(2)
Provozovatel kolektivního systému vytváří rezervu ukládáním peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet vedený v České republice u bankybanky nebo u pobočky zahraniční bankybanky se sídlem v jiném členském státěčlenském státě Evropské unie. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí.
(3)
Provozovatel kolektivního systému rezervu vytváří a v případě jejího čerpání doplňuje tak, aby po uplynutí 5 let od udělení oprávnění k provozování kolektivního systému dosahovala její výše k poslednímu dni každého účetního období nejméně 50 % celkových nákladů provozovatele kolektivního systému podle schválené účetní závěrky za předcházející účetní období. Do nákladů provozovatele kolektivního systému se pro účely tohoto ustanovení nezapočítávají zaplacená daň z příjmů a náklady na tvorbu rezervy.
(4)
Nedosažení minimální výše rezervy stanovené v odstavci 3 je přípustné za podmínky, že
a)
v předcházejícím účetním období byla minimální výše rezervy dosažena a
b)
provozovatel kolektivního systému zajistí dosažení minimální výše rezervy v následujícím účetním období.
(5)
Peněžní prostředky, které tvoří rezervu, mohou být použity pouze za účelem zajištění kolektivního plnění povinností výrobcůvýrobců, s nimiž provozovatel kolektivního systému uzavřel smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění. Peněžní prostředky rezervy nejsou součástí majetkové podstaty provozovatele kolektivního systému podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucíexekucí.
(6)
Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu uvádí provozovatel kolektivního systému v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností.
§ 49
Vzájemná spolupráce mezi provozovateli kolektivních systémů
(1)
Provozovatel kolektivního systému může uzavřít s jedním nebo více provozovateli kolektivních systémů pro tentýž druh vybraných výrobků písemnou smlouvu o
a)
sdílení míst zpětného odběruzpětného odběru,
b)
sdílení nákladů na zajišťování zpětného odběruzpětného odběru a dalších způsobů nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností,
c)
sdílení nákladů nebo jiné spolupráci v oblasti informační a osvětové činnosti, nebo
d)
převodu určitého množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností.
(2)
Smlouvu podle odstavce 1 písm. d) lze uzavřít pouze, pokud provozovatel kolektivního systému na straně nabyvatele je oprávněn k zajišťování kolektivního plnění povinností výrobcůvýrobců pro vybrané výrobky dané skupiny.
(3)
Smluvní strany smlouvy podle odstavce 1 jsou povinny předložit stejnopis nebo úředně ověřenou kopii této smlouvy ministerstvu do 30 dnů ode dne jejího uzavření; postačí, splní-li tuto povinnost jedna ze smluvních stran.
(4)
Ve smlouvě podle odstavce 1 písm. d) musí být uvedeno,
a)
zda převáděné množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností bude předáno provozovateli kolektivního systému na straně nabyvatele, který v takovém případě odpovídá za zajištění jejich zpracovánízpracování a využití nebo odstranění, nebo zda zpracovánízpracování a využití nebo odstranění převáděného množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností již dříve zajistil převodce, a
b)
výše úplaty za převod určitého převáděného množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností.
(5)
V případě uzavření smlouvy podle odstavce 1 písm. d) mají obě smluvní strany povinnost převedené množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností uvést v evidenci podle § 50 odst. 1 písm. e) a v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností.
§ 50
Evidence
(1)
Provozovatel kolektivního systému je povinen vést evidenci
a)
výrobcůvýrobců, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění, v rozsahu údajů podle § 26 písm. a) až g),
b)
množství vybraných výrobků uvedených na trh výrobcivýrobci, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění, a to v hmotnostních jednotkách a kusech,
c)
osob, které pro provozovatele kolektivního systému zajišťují zpětný odběrzpětný odběr, přepravu, zpracovánízpracování či jiné nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností v obdobném rozsahu údajů, jaký je stanoven v § 26 písm. a) až c); u osob, které pro provozovatele kolektivního systému zajišťují zpracovánízpracování, se vede také identifikační číslo a adresa zařízení ke zpracovánízpracování výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností,
d)
míst zpětného odběruzpětného odběru vykazovaných v RegistruRegistru podle § 19 a příslušných smluv uzavřených mezi provozovatelem kolektivního systému a provozovateli míst zpětného odběruzpětného odběru a
e)
toku zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností od místa zpětného odběruzpětného odběru až po jejich konečné využití, včetně přípravy k opětovnému použití, nebo odstranění.
(2)
Jde-li o kolektivní systém výrobců baterií nebo akumulátorůvýrobců baterií nebo akumulátorů, zahrnuje evidence podle odstavce 1 písm. a) rovněž ty výrobcevýrobce, pro které zajišťuje plnění povinností na základě smluv podle § 84 odst. 3 s provozovateli kolektivních systémů výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení.
(3)
Zajišťuje-li provozovatel kolektivního systému výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení kolektivní plnění povinností zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadních elektrozařízení pocházejících z domácnostíodpadních elektrozařízení pocházejících z domácností, která byla uvedena na trh do dne 13. srpna 2005, vede v rámci evidence podle odstavce 1 písm. d) údaje o množství těchto elektrozařízeníelektrozařízení zjištěné na základě rozboru reprezentativního vzorku zpětně odebraných elektrozařízeníelektrozařízení.
(4)
Zajišťuje-li osoba podle odstavce 1 písm. c) zpětný odběrzpětný odběr, přepravu, zpracovánízpracování či jiné nakládání se zpětně odebranými výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností pro provozovatele kolektivního systému a současně pro jiného výrobcevýrobce nebo provozovatele kolektivního systému, je povinna vykázat údaje týkající se výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností pouze jednou tak, aby nedocházelo ke zdvojování údajů.
(5)
Provozovatel kolektivního systému je povinen poskytnout ministerstvu na jeho vyžádání údaje z evidencí podle odstavce 1.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah a způsob vedení evidencí.
§ 51
Roční zpráva
(1)
Provozovatel kolektivního systému je povinen zpracovat roční zprávu o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností za všechny výrobcevýrobce, s nimiž má uzavřenou smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění, a tuto zprávu do 30. června následujícího roku zaslat ministerstvu.
(2)
Součástí roční zprávy o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností je přehled hospodaření provozovatele kolektivního systému v uplynulém kalendářním roce.
(3)
Součástí roční zprávy o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností jsou informace o hmotnosti vybraných výrobků uvedených na trh v uplynulém kalendářním roce každým jednotlivým výrobcemvýrobcem, který má s provozovatelem kolektivního systému uzavřenou smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění. U elektrozařízeníelektrozařízení jsou tyto údaje dále rozděleny podle jednotlivých skupin elektrozařízeníelektrozařízení a u pneumatikpneumatik podle jednotlivých skupin pneumatikpneumatik; u baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů jsou rozděleny podle toho, zda se jedná o přenosné, průmyslové nebo automobilové baterie nebo akumulátoryautomobilové baterie nebo akumulátory.
(4)
Součástí roční zprávy o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností je seznam provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, pokud provozovatel kolektivního systému zajišťuje plnění povinností těchto provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren podle § 72 odst. 1.
(5)
Pro zveřejnění souhrnných údajů získaných z ročních zpráv o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností se § 30 použije obdobně.
(6)
Informace zaslané podle odstavců 2 a 3 tvoří obchodní tajemství provozovatele kolektivního systému.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah roční zprávy o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností.
§ 52
Uchovávání a kontrola údajů
Provozovatel kolektivního systému je povinen
a)
uchovávat údaje z evidencí a roční zprávu o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností po dobu 7 let a
b)
předložit v rámci kontroly na požádání inspekce nebo ministerstva dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů uvedených v evidencích a v roční zprávě o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností.
§ 53
Ověřování údajů
(1)
Provozovatel kolektivního systému je povinen mít řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku ověřenou auditorem.
(2)
Provozovatel kolektivního systému je povinen zajistit, aby auditor provedl ověření
a)
správnosti a úplnosti údajů o množství vybraných výrobků uvedených na trh, které výrobcivýrobci vykázali provozovateli kolektivního systému podle § 45 odst. 1 písm. a),
b)
správnosti a úplnosti vedení evidencí podle § 50 odst. 1 písm. a) až c) a
c)
správnosti a úplnosti údajů o množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností podle § 50 odst. 1 písm. e).
(3)
Provozovatel kolektivního systému je dále povinen zajistit, aby auditor ověřil správnost a úplnost údajů o množství výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, které byly zpětně odebrány, svezeny, zpracovány nebo s nimiž bylo jiným způsobem nakládáno, včetně údajů o způsobu nakládání s těmito výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, vykázaných provozovateli kolektivního systému osobami uvedenými v § 50 odst. 1 písm. c).
(4)
Provozovatel kolektivního systému je povinen zajistit ověření podle odstavců 2 a 3 v každém kalendářním roce, ve kterém je oprávněn k provozování kolektivního systému. Zprávu o ověření účetní závěrky podle odstavce 1 a zprávu či zprávy o ověření podle odstavců 2 a 3 je provozovatel kolektivního systému povinen ministerstvu zaslat nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období.
(5)
VýrobciVýrobci a osoby uvedené v § 50 odst. 1 písm. c) jsou povinni poskytnout provozovateli kolektivního systému nezbytnou součinnost za účelem splnění jeho povinnosti stanovené v odstavcích 2 a 3.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou minimální rozsah ověření podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3.
§ 54
Kontrola nad činností provozovatele kolektivního systému
(1)
Kontrolu nad činností provozovatele kolektivního systému provádí ministerstvo. V rámci kontroly nad činností provozovatele kolektivního systému je ministerstvo oprávněno kontrolovat rovněž plnění povinností a dodržování podmínek stanovených tímto zákonem společníkům provozovatele kolektivního systému. Provozovatel kolektivního systému je na vyžádání povinen předložit opis seznamu všech akcionářů, kteří jsou vlastníky akcií na jméno, ne starší než 15 dní.
(2)
Zjistí-li ministerstvo v činnosti provozovatele kolektivního systému nedostatky, podle závažnosti a povahy zjištěného nedostatku může uložit provozovateli kolektivního systému, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu.
(3)
Nedostatkem v činnosti provozovatele kolektivního systémuNedostatkem v činnosti provozovatele kolektivního systému se rozumí porušení povinnostiporušení povinnosti nebo nedodržení podmínek, které tento zákon stanoví provozovateli kolektivního systému, společníkům provozovatele kolektivního systému nebo výrobcůmvýrobcům, kteří plní danou povinnost v kolektivním systému, nebo porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.
(4)
Zjistí-li ministerstvo, že provozovatel kolektivního systému nebo společník provozovatele kolektivního systému přestal splňovat některou z podmínek podle § 35 odst. 2 a 3 nutných pro vydání oprávnění k provozování kolektivního systému, s výjimkou podmínek podle § 35 odst. 2 písm. h) až j), uloží provozovateli kolektivního systému, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu.
§ 55
Zánik oprávnění k provozování kolektivního systému
(1)
Oprávnění k provozování kolektivního systému zaniká dnem
a)
zrušení provozovatele kolektivního systému,
b)
účinnosti přeměny provozovatele kolektivního systému, pokud provozovatel kolektivního systému mění právní formu na osobní společnost nebo družstvo,
c)
účinnosti smlouvy o převodu nebo pachtu obchodního závoduobchodního závodu provozovatele kolektivního systému,
d)
nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení právnické osoby, která je provozovatelem kolektivního systému, za neplatnou, nebo
e)
nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému.
(2)
Ministerstvo rozhodne o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému, pokud
a)
bylo vydáno na základě nepravdivých údajů uvedených v žádosti nebo v dokladech připojených k žádosti,
b)
provozovatel kolektivního systému nebo společník provozovatele kolektivního systému přestal splňovat některou z podmínek podle § 35 odst. 2 a 3 nutných pro vydání oprávnění k provozování kolektivního systému, s výjimkou podmínek podle § 35 odst. 2 písm. h) až j), a provozovatel kolektivního systému nezjednal nápravu tohoto nedostatku uloženou podle § 54 odst. 4 ve stanovené lhůtě, nebo
c)
ze strany provozovatele kolektivního systému došlo k závažnému porušení povinnostiporušení povinnosti a provozovatel kolektivního systému nezjednal ve stanovené lhůtě nápravu, která mu byla uložena podle § 54 odst. 2.
(3)
Ministerstvo průmyslu a obchodu zašle své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení podkladů ve věci podle odstavce 1 písm. b) nebo odstavce 2. Vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu je podkladem pro rozhodnutí ministerstva. Pokud Ministerstvo průmyslu a obchodu nezašle své vyjádření ve stanovené lhůtě, může ministerstvo vydat rozhodnutí bez jeho vyjádření.
(4)
V řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému z důvodů podle odstavce 2 písm. c) ministerstvo zohlední důvody, které k porušení povinnostíporušení povinností vedly, zda se jedná o opakované porušení téže povinnosti, popřípadě další okolnosti, za nichž k porušení povinnostiporušení povinnosti došlo. Porušením povinnostiPorušením povinnosti se pro účely tohoto ustanovení rozumí porušení povinnostiporušení povinnosti, kterou tento zákon stanoví provozovateli kolektivního systému, společníkům provozovatele kolektivního systému, nebo porušení podmínek stanovených v rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému.
(5)
Za závažné porušení povinnostiporušení povinnosti provozovatele kolektivního systému se považuje zejména
a)
vykonávání činnosti, kterou tento zákon nedovoluje provozovateli kolektivního systému vykonávat,
b)
použití peněžních prostředků získaných z příspěvků výrobcůvýrobců nebo provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren podle § 72 odst. 1 nebo zisku z činnosti v rozporu s tímto zákonem,
c)
nesplnění povinnosti vytvořit a doplňovat rezervu podle § 48 nebo její použití v rozporu s tímto zákonem,
d)
nesplnění povinnosti mít účetní závěrku ověřenou auditorem podle § 53 odst. 1 nebo nesplnění povinnosti zajistit ověření údajů podle § 53 odst. 2 a 3,
e)
opakované nesplnění povinnosti dosáhnout minimální úrovně zpětného odběruzpětného odběru, nebo
f)
nesplnění povinnosti vytvořit síť veřejných míst zpětného odběruveřejných míst zpětného odběru podle požadavků stanovených tímto zákonem.
(6)
Pokud se provozovatel kolektivního systému rozhodne, že jej nadále nebude provozovat, je povinen bezodkladně podat žádost o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému. Ministerstvo na základě této žádosti rozhodne o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému nejdříve 30 dní poté, co mu provozovatel kolektivního systému prokázal, že o zamýšleném ukončení činnosti informoval nejméně 6 měsíců předem výrobcevýrobce, s nimiž uzavřel smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění, obceobce, s nimiž uzavřel smlouvu o využití systému nakládání s komunálním odpadem stanoveného obcíobcí, a další osoby, které pro provozovatele kolektivního systému zajišťují zpětný odběrzpětný odběr nebo zpracovánízpracování výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností.
(7)
Účastníkem řízení o zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému je pouze provozovatel kolektivního systému.
(8)
Po zániku oprávnění k provozování kolektivního systému nesmí právnická osoba, jejíž oprávnění k provozování kolektivního systému zaniklo, převést žádné peněžní prostředky ani jiný majetek na své společníky, s výjimkou toho, co nebylo převedeno podle § 56.
§ 56
Převod peněžních prostředků při zániku oprávnění k provozování kolektivního systému
(1)
Právnická osoba, jejíž oprávnění k provozování kolektivního systému zaniklo, je povinna převést všechny dosud nevyužité peněžní prostředky získané z příspěvků výrobcůvýrobců včetně výnosů z nich a prostředky tvořící rezervu provozovateli kolektivního systému, který plnění povinností těchto výrobcůvýrobců převzal. Je-li více takových provozovatelů kolektivních systémů, převede se každému z nich poměrná část těchto peněžních prostředků, která odpovídá poměru příspěvků uhrazených za výrobky uvedené na trh za období posledních 24 měsíců přede dnem zániku oprávnění provozovatele kolektivního systému každým výrobcemvýrobcem, který měl ke dni zániku oprávnění s provozovatelem kolektivního systému, jehož oprávnění zaniklo, uzavřenou smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění. Provozovatel kolektivního systému, který převzal plnění povinností výrobcůvýrobců, není oprávněn po těchto výrobcích vyžadovat opětovnou úhradu příspěvků za výrobky jimi uvedené na trh do dne zániku oprávnění provozovatele kolektivního systému, s nímž měl výrobcevýrobce před převzetím povinností uzavřenou smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění.
(2)
Povinnost stanovenou v odstavci 1 musí právnická osoba splnit do 180 dnů ode dne, kdy její oprávnění k provozování kolektivního systému zaniklo, a to způsobem, který schválí ministerstvo na návrh této právnické osoby; ministerstvo rovněž poskytne této právnické osobě informace o tom, s kterými provozovateli kolektivních systémů a pro jaké množství vybraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností jednotlivé osoby uzavřely smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění ve smyslu odstavce 1.
(3)
Nelze-li peněžní prostředky převést v souladu s odstavcem 1 z důvodu, že výrobcevýrobce neuzavřel smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění s provozovatelem kolektivního systému, převede právnická osoba odpovídající část peněžních prostředků do 180 dnů ode dne, kdy její oprávnění k provozování kolektivního systému zaniklo, výrobcivýrobci, který se rozhodl plnit povinnosti dle tohoto zákona v individuálním systému, a je zapsán v Seznamu výrobcůvýrobců. V případě zbývajících nerozdělených peněžních prostředků se tyto peněžní prostředky převedou do 180 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první poměrně jednotlivým provozovatelům kolektivních systémů zajištujících povinnosti pro ty druhy a skupiny vybraných výrobků, které zajišťovala právnická osoba, jejíž oprávnění k provozování kolektivního systému zaniklo.
(4)
Návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku nemůže být podán dříve, než budou splněny povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 3. Ministerstvo vydá po doložení splnění těchto povinností na žádost právnické osoby podle věty první osvědčení o jejich splnění, které je povinnou součástí návrhu na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku.
(5)
V případě přeměny provozovatele kolektivního systému, v jejímž důsledku oprávnění k provozování kolektivního systému zaniká, se odstavec 4 použije obdobně.
(6)
Zaniká-li oprávnění k provozování kolektivního systému účinností smlouvy o převodu nebo pachtu obchodního závoduobchodního závodu provozovatele kolektivního systému a nebude-li splněna povinnost převést peněžní prostředky ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, smlouva se od počátku ruší.
§ 57
Kolektivní systém pro solární panely
(1)
Oprávnění k provozování kolektivního systému pro solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013 lze vydat žadateližadateli, jehož společníci nesplňují podmínky stanovené v § 35 odst. 2 písm. b) až d) a h), jestliže žadatelžadatel hodlá zajišťovat pouze plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, podle § 72 odst. 1.
(2)
Předmětem činnosti provozovatele kolektivního systému, jemuž bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému pro solární panelysolární panely podle odstavce 1 (dále jen „provozovatel kolektivního systému pro solární panelysolární panely“), smí být pouze činnost podle § 40 odst. 2.
(3)
Rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému pro solární panelysolární panely obsahuje údaj o tom, že oprávnění je vydáno pouze pro zajišťování plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013; ustanovení § 37 odst. 3 písm. a) a b) se nepoužije.
(4)
V případě provozovatele kolektivního systému pro solární panelysolární panely se ustanovení § 44 odst. 1 až 4, § 46 odst. 1 věty první, § 50 odst. 1, § 55 odst. 5 a § 56 použijí obdobně s tím, že se rozumí
a)
smlouvou o kolektivním plněnísmlouvou o kolektivním plnění smlouva podle § 72 odst. 1,
b)
výrobcemvýrobcem provozovatel solární elektrárnyprovozovatel solární elektrárny, jejíž součástí jsou solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, a
c)
vybranými výrobky uvedenými výrobcemvýrobcem na trh solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, které jsou součástí solární elektrárnysolární elektrárny provozovatele podle písmene b).
(5)
Provozovatel kolektivního systému pro solární panelysolární panely má povinnosti, které tento zákon stanoví výrobcivýrobci elektrozařízeníelektrozařízení pro zajištění zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení ve vztahu k odpadním solárním panelůmodpadním solárním panelům, pro které uzavřel smlouvu podle § 72 odst. 1.
(6)
Údaje z evidencí podle § 50 odst. 1 je provozovatel kolektivního systému pro solární panelysolární panely povinen zpracovat v podobě roční zprávy o plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren podle § 72 odst. 1 za uplynulý kalendářní rok a tuto zprávu zaslat do 30. června ministerstvu.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy.
HLAVA VII
ELEKTROZAŘÍZENÍ
§ 58
Působnost
Tato hlava se použije na všechna elektrozařízeníelektrozařízení, s výjimkou
a)
dopravních prostředků pro přepravu osob nebo zboží, kromě elektrických dvoukolových vozidelvozidel, pro která nebylo uděleno schválení typu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, a
b)
elektrozařízeníelektrozařízení uvedených v § 2 odst. 3 písm. a) až i).
§ 59
Skupiny elektrozařízení
(1)
Každé elektrozařízeníelektrozařízení se zařadí do jedné ze skupin uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(2)
Ministerstvo stanoví vyhláškou podskupiny elektrozařízeníelektrozařízení, které spadají do skupin elektrozařízeníelektrozařízení uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
§ 60
Vymezení některých pojmů v oblasti elektrozařízení
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
úrovní zpětného odběru odpadních elektrozařízeníúrovní zpětného odběru odpadních elektrozařízení podíl vyjádřený v procentech vypočítaný tak, že se celková hmotnost odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení získaných výrobcemvýrobcem elektrozařízeníelektrozařízení zpětným odběremzpětným odběrem v daném kalendářním roce, vynásobená počtem let, během nichž v rámci tříletého období ukončeného předcházejícím kalendářním rokem uváděl elektrozařízeníelektrozařízení na trh, dělí celkovou hmotností elektrozařízeníelektrozařízení, která výrobcevýrobce uvedl na trh v předchozích třech kalendářních letech a která nebyla vyvezena nebo dodána do jiného členského státučlenského státu; pokud výrobcevýrobce v předchozích třech kalendářních letech neuvedl na trh žádná elektrozařízeníelektrozařízení, rozumí se úrovní zpětného odběru odpadních elektrozařízeníúrovní zpětného odběru odpadních elektrozařízení procentuální podíl celkové hmotnosti odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení získaných tímto výrobcemvýrobcem zpětným odběremzpětným odběrem v daném kalendářním roce a celkové hmotnosti elektrozařízeníelektrozařízení, která výrobcevýrobce v daném kalendářním roce uvedl na trh a která nebyla vyvezena nebo dodána do jiného členského státučlenského státu, a
b)
zpracovatelem odpadních elektrozařízení provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady, ve kterém je oprávněn zpracovávat odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení (dále jen „zařízení ke zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení“).
§ 61
Pověřený zástupce
(1)
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení uvedený v § 3 odst. 1 písm. m) bodě 4 je povinen určit si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem pověřeného zástupce podle § 11.
(2)
Osoba usazená v jiném členském státěčlenském státě, která není současně usazena v České republice a prostřednictvím jiných dodavatelů uvádí na trh elektrozařízeníelektrozařízení, si může určit svého pověřeného zástupce podle § 11. Tato osoba je povinna informovat své odběratele o určení, změně a odvolání pověřeného zástupce.
(3)
Osoba usazená v České republice, která dodává elektrozařízeníelektrozařízení prostřednictvím prostředků komunikace na dálku3) přímo konečným uživatelůmkonečným uživatelům v jiném členském státěčlenském státě, je povinna v souladu s právními předpisy tohoto členského státučlenského státu určit si na základě písemného pověření svého pověřeného zástupce za účelem plnění povinností ve vztahu k tomuto elektrozařízeníelektrozařízení vyplývajících z právních předpisů tohoto členského státučlenského státu.
§ 62
Označování elektrozařízení
(1)
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení je povinen zajistit, aby při uvedení na trhuvedení na trh bylo elektrozařízeníelektrozařízení označeno pro účely zpětného odběruzpětného odběru stanoveným grafickým symbolem. Není-li možné elektrozařízeníelektrozařízení takto označit vzhledem k jeho velikosti nebo funkci, označí se grafickým symbolem obal, návod k použití a záruční list elektrozařízeníelektrozařízení.
(2)
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení zajistí, aby z označení elektrozařízeníelektrozařízení bylo patrné, že elektrozařízeníelektrozařízení bylo uvedeno na trh po 13. srpnu 2005.
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
vzor grafického symbolu pro označení elektrozařízeníelektrozařízení pro účely zpětného odběruzpětného odběru podle odstavce 1 a
b)
způsob označení elektrozařízeníelektrozařízení uvedených na trh po 13. srpnu 2005 podle odstavce 2.
§ 63
Informace pro konečné uživatele
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení určených k použití v domácnostech je povinen prostřednictvím posledních prodejců na vlastní náklady písemně informovat konečné uživatelekonečné uživatele o
a)
požadavku, aby odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení nebyla odstraňována jako netříděný komunální odpad, ale byla odevzdána na místech k tomu určených v souladu s tímto zákonem,
b)
způsobu zajištění zpětného odběruzpětného odběru,
c)
úloze konečných uživatelůkonečných uživatelů v opětovném použití elektrozařízeníelektrozařízení a recyklaci nebo jiném využití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení,
d)
možných škodlivých vlivech nebezpečných látek obsažených v elektrozařízeníelektrozařízení na životní prostředí a zdraví lidí a
e)
významu grafického symbolu pro zpětný odběrzpětný odběr podle § 62 odst. 1.
§ 64
Předání odpadních elektrozařízení konečným uživatelem
Konečný uživatel smí předat odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení pouze na místo zpětného odběruzpětného odběru, zpracovateli odpadních elektrozařízení nebo poslednímu prodejci podle § 66.
§ 65
Zpětný odběr odpadních elektrozařízení
(1)
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení je povinen
a)
zajistit bez vazby na koupi nových výrobků a bez nároku na úplatu zpětný odběrzpětný odběr odpadních elektrozařízení pocházejících z domácnostíodpadních elektrozařízení pocházejících z domácností,
b)
zajistit zpětný odběrzpětný odběr jiných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení než odpadních elektrozařízení pocházejících z domácnostíodpadních elektrozařízení pocházejících z domácností (dále jen „odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení nepocházející z domácností“),
c)
dosáhnout v každém kalendářním roce minimální úrovně zpětného odběru odpadních elektrozařízeníúrovně zpětného odběru odpadních elektrozařízení v rozsahu stanoveném v příloze č. 2 k tomuto zákonu; tato povinnost se nevztahuje na výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení, kteří plní povinnosti podle tohoto zákona výhradně pro solární panelysolární panely.
(2)
Za účelem splnění povinností podle odstavce 1 písm. a) a c) je výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení určených k použití v domácnostech povinen zřídit na vlastní náklady nejméně jedno veřejné místo zpětného odběruveřejné místo zpětného odběru
a)
v každé obciobci, městském obvodě nebo městské části s počtem více než 2 000 obyvatel, a to pro každou skupinu elektrozařízeníelektrozařízení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, ve které uvádí elektrozařízeníelektrozařízení na trh,
b)
v každé obciobci, která o zřízení veřejného místa zpětného odběruveřejného místa zpětného odběru projeví zájem, a to za podmínek obdobných jako pro ostatní obceobce, a
c)
v každém prodejním místě posledního prodejce nebo v jeho bezprostřední blízkosti, kde jsou elektrozařízeníelektrozařízení určená k použití v domácnostech, jež výrobcevýrobce uvádí na trh, prodávána, pokud poslední prodejce projeví o zřízení veřejného místa zpětného odběruveřejného místa zpětného odběru zájem, a to za podmínek obdobných jako u ostatních posledních prodejců.
(3)
VýrobceVýrobce solárních panelůsolárních panelů zajistí zpětný odběrzpětný odběr solárních panelůsolárních panelů, které jsou součástí solárních elektrárensolárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem do 30 kWp, prostřednictvím sítě míst zpětného odběruzpětného odběru o dostatečné četnosti a dostupnosti. Tyto podmínky se považují za splněné, pokud nejpozději k 31. prosinci 2024 je zřízeno alespoň jedno veřejné místo zpětného odběruveřejné místo zpětného odběru, kde jsou takové solární panelysolární panely odebírány, v každé obciobci, městském obvodě nebo městské části s počtem více než 10 000 obyvatel, ve kterých se nachází alespoň jedna solární elektrárnasolární elektrárna s celkovým instalovaným výkonem do 30 kWp.
§ 66
Povinnosti posledních prodejců
(1)
Poslední prodejce elektrozařízeníelektrozařízení zajistí, aby konečný uživatelkonečný uživatel měl při nákupu elektrozařízeníelektrozařízení možnost bezplatně odevzdat ke zpětnému odběruzpětnému odběru odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení v místě prodeje nebo dodávky nového elektrozařízeníelektrozařízení, a to ve stejném počtu kusů prodávaného elektrozařízeníelektrozařízení podobného typu a použití.
(2)
Poslední prodejce elektrozařízeníelektrozařízení určených k použití v domácnostech dále zajistí, aby konečný uživatelkonečný uživatel měl možnost odevzdat bezplatně ke zpětnému odběruzpětnému odběru odpadní elektrozařízení pocházející z domácnostíodpadní elektrozařízení pocházející z domácností, u něhož žádný z vnějších rozměrů nepřesahuje 25 cm, bez ohledu na výrobní značku a bez vázání na nákup zboží, v místě prodeje nového elektrozařízeníelektrozařízení nebo v jeho bezprostřední blízkosti po celou provozní dobu, jestliže velikost prodejní plochy určené k prodeji elektrozařízeníelektrozařízení je alespoň 400 m2.
(3)
Poslední prodejce elektrozařízeníelektrozařízení je povinen písemně informovat konečného uživatelekonečného uživatele o možnostech zpětného odběruzpětného odběru podle odstavců 1 a 2. Jsou-li odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení zpětně odebírána v místě prodeje nového elektrozařízeníelektrozařízení nebo v jeho bezprostřední blízkosti, je poslední prodejce povinen označit tato místa viditelně a čitelně informací o možnosti odevzdání odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení.
(4)
Poslední prodejce elektrozařízeníelektrozařízení určených k použití v domácnostech, u kterého výrobcevýrobce nezřídil veřejné místo zpětného odběruveřejné místo zpětného odběru a který nemá povinnost zajistit zpětný odběrzpětný odběr odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení podle odstavce 1 nebo 2, je povinen umístit viditelně a čitelně ve svém prodejním místě informaci o tom, kde lze odpadní elektrozařízení pocházející z domácnostíodpadní elektrozařízení pocházející z domácností odevzdat ke zpětnému odběruzpětnému odběru na území obceobce, městské části nebo městského obvodu podle místa prodeje. Pokud se na jejich území místo zpětného odběrumísto zpětného odběru nenachází, informuje o místě zpětného odběruzpětného odběru v nejbližší obciobci, městské části nebo městském obvodě od svého místa prodeje.
(5)
Poslední prodejce je povinen předat bez zbytečného odkladu odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení do systému zpětného odběrusystému zpětného odběru nebo zpracovateli odpadních elektrozařízení.
§ 67
Opětovné použití zpětně odebraného elektrozařízení
(1)
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení je povinen umožnit oddělené soustřeďování zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení za účelem jejich přípravy k opětovnému použití v jím určeném místě zpětného odběruzpětného odběru.
(2)
Opatření v místech zpětného odběruzpětného odběru podle odstavce 1 se týkají zejména odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, která byla odevzdána ke zpětnému odběruzpětnému odběru jako funkční a se všemi součástmi potřebnými pro použití elektrozařízeníelektrozařízení ke stejnému účelu, k jakému bylo původně určeno. Tím není dotčeno právo výrobcevýrobce stanovit konkrétní podmínky a kritéria pro určení, zda zpětně odebrané odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení bude určeno k přípravě k opětovnému použití.
(3)
Držitel zpětně odebraného elektrozařízeníelektrozařízení jej smí předat k opětovnému použití, jestliže
a)
poté, co bylo podrobeno procesu přípravy k opětovnému použití, splňuje podmínky stanovené zákonem o odpadech, za nichž odpad přestává být odpadem,
b)
obsahuje všechny součásti potřebné pro jeho použití ke stejnému účelu, k jakému bylo původně určeno, a
c)
jeho funkčnost a bezpečnost použití byla ověřena způsobem, který stanoví ministerstvo vyhláškou.
(4)
VýrobceVýrobce zajistí přednostně opětovné použití elektrozařízeníelektrozařízení jako celku, jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 3 a je-li to vhodné z hlediska zásad stanovených zákonem o odpadech pro uplatnění hierarchie odpadového hospodářství.
(5)
Na osobu, která provádí přípravu odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení k opětovnému použití a uvádí výrobek do oběhu, se vztahují povinnosti výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení podle tohoto zákona.
(6)
Odpadní elektrozařízeníOdpadní elektrozařízení, které nebylo předáno k opětovnému použití za podmínek stanovených tímto zákonem, nepřestává být odpadem. Nedošlo-li k předání odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení k opětovnému použití do 1 roku od provedení přípravy k opětovnému použití, má výrobcevýrobce povinnost zajistit jeho jiné využití nebo odstranění v souladu s tímto zákonem. Při tom upřednostní přípravu k opětovnému použití komponentů, konstrukčních nebo spotřebních dílů odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení tam, kde je to vhodné z hlediska zásad stanovených zákonem o odpadech pro uplatnění hierarchie odpadového hospodářství.
§ 68
Zpracování odpadních elektrozařízení
(1)
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení je povinen v rámci svého systému zajistit
a)
zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, která zpětně odebral, za použití nejlepších dostupných technik12),
b)
využití nebo odstranění zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž byla odebrána,
c)
využití zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení minimálně v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 k tomuto zákonu a
d)
znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů a jejich recyklaci, regeneraci nebo zneškodnění za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie o fluorovaných skleníkových plynech13), jsou-li tyto látky v elektrozařízeníelektrozařízení obsaženy.
(2)
Odpadní elektrozařízeníOdpadní elektrozařízení může být převezeno přes hranice ke zpracovánízpracování v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími přepravu odpadů14) a se zákonem o odpadech. Odpadní elektrozařízeníOdpadní elektrozařízení, která byla zpětně odebrána v České republice a vyvezena ke zpracovánízpracování v souladu s ustanovením věty první do země, která není členským státemčlenským státem, lze zahrnout do plnění požadavků na zajištění minimální úrovně využití podle odstavce 1 písm. c), je-li prokázáno, že zpracovánízpracování a využití proběhlo za podmínek rovnocenných požadavkům stanoveným tímto zákonem.
(3)
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení poskytne zpracovatelům odpadních elektrozařízení bezplatně veškeré informace, které jsou nutné ke zpracovánízpracování odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení včetně přípravy k opětovnému použití, především údaje o obsažených konstrukčních částech a materiálech, nebezpečných látkách, možnostech opětovného použití elektrozařízeníelektrozařízení a recyklace odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení, popřípadě způsobu jejich odstranění. Tyto informace výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení poskytne pro každý typ nového elektrozařízeníelektrozařízení do jednoho roku od data uvedení výrobku na trh. Informace poskytne v návodech na použití nebo na technickém nosiči dat nebo prostředky komunikace na dálku3).
(4)
Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob výpočtu úrovně využití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení pro účely plnění povinnosti stanovené v odstavci 1 písm. c).
§ 69
Povinnosti zpracovatele odpadních elektrozařízení
(1)
Zpracovávat odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení je oprávněn pouze zpracovatel odpadních elektrozařízení. Slouží-li zařízení ke zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení výhradně k přípravě k opětovnému použití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, nevztahují se na zpracovatele odpadních elektrozařízení povinnosti podle odstavce 2 písm. b) a c) a povinnosti podle § 18 a § 95 odst. 4 zákona o odpadech.
(2)
Zpracovatel odpadních elektrozařízení je kromě povinností stanovených zákonem o odpadech povinen
a)
přednostně vyjmout z odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení všechny látky a součásti stanovené vyhláškou ministerstva,
b)
provádět demontáž, soustřeďovat, skladovat, zpracovávat nebo jinak nakládat s odpadním elektrozařízenímodpadním elektrozařízením v souladu s technickými požadavky a vybranými technickými normami Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
c)
zajistit ověření plnění povinnosti podle písmene b) odborně způsobilou třetí osobou, která je držitelem akreditace vydané Českým institutem pro akreditaci podle technických norem stanovených vyhláškou ministerstva, a na vyzvání předložit ministerstvu písemnou zprávu o tomto ověření, která nebude starší tří let,
d)
vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi a zasílat příslušnému správnímu úřadu hlášení o druzích a množství odpadů a o způsobech nakládání s nimi, pokud jde o převzatá odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení a o jiné odpady, za podmínek stanovených zákonem o odpadech, a
e)
zajistit využití zpětně odebraných odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení minimálně v rozsahu stanoveném v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(3)
Povolení provozu zařízení ke zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení musí obsahovat
a)
podmínky nezbytné ke splnění požadavků podle odstavce 2 písm. a) až c) a
b)
požadavek použití nejlepších dostupných technik12) v případě využití odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení.
(4)
Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčeny povinnosti zpracovatele odpadních elektrozařízení stanovené jinými právními předpisy pro zacházení s látkami, které poškozují ozonovou vrstvu, a s fluorovanými skleníkovými plyny15).
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
technické požadavky na demontáž, soustřeďování, skladování a zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení a seznam vybraných technických norem podle odstavce 2 písm. b),
b)
rozsah vedení průběžné evidence a hlášení podle odstavce 2 písm. d) a
c)
obsah provozního řádu zařízení ke zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení.
§ 70
Financování nakládání s odpadním elektrozařízením pocházejícím z domácností
(1)
Je-li elektrozařízeníelektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005, je výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení povinen financovat zpětný odběrzpětný odběr a následné zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadního elektrozařízení pocházejícího z domácnostíodpadního elektrozařízení pocházejícího z domácností, pokud jde o elektrozařízeníelektrozařízení, jehož je výrobcemvýrobcem podle tohoto zákona.
(2)
Bylo-li elektrozařízeníelektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, jsou k zajištění zpětného odběruzpětného odběru a následného zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadního elektrozařízení pocházejícího z domácnostíodpadního elektrozařízení pocházejícího z domácností výrobcivýrobci elektrozařízeníelektrozařízení povinni vytvořit jeden nebo více kolektivních systémů, do kterých všichni výrobcivýrobci elektrozařízeníelektrozařízení, kteří jsou podnikateli v okamžiku vzniku příslušných nákladů, přispívají poměrně podle jejich podílu na trhu v dané skupině elektrozařízeníelektrozařízení.
§ 71
Financování nakládání s odpadním elektrozařízením nepocházejícím z domácností
(1)
Financování zpětného odběruzpětného odběru a následného zpracovánízpracování, využití a odstranění elektrozařízeníelektrozařízení nepocházejícího z domácností zajistí,
a)
je-li elektrozařízeníelektrozařízení uvedeno na trh po dni 13. srpna 2005 a jde-li o elektrozařízeníelektrozařízení, jehož je výrobcemvýrobcem, výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení,
b)
bylo-li elektrozařízeníelektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005 a je-li nahrazováno elektrozařízenímelektrozařízením stejného typu nebo elektrozařízenímelektrozařízením, které plní stejnou funkci, výrobcevýrobce takového nového elektrozařízeníelektrozařízení při jeho dodávce, nejvýše však v počtu dodávaných elektrozařízeníelektrozařízení, nebo
c)
bylo-li elektrozařízeníelektrozařízení uvedeno na trh do dne 13. srpna 2005, avšak není nahrazováno elektrozařízenímelektrozařízením stejného typu nebo elektrozařízenímelektrozařízením, které plní stejnou funkci, konečný uživatelkonečný uživatel, který není spotřebitelemspotřebitelem.
(2)
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení a konečný uživatelkonečný uživatel, který není spotřebitelemspotřebitelem, mohou nejpozději při dodání nového elektrozařízeníelektrozařízení konečnému uživatelikonečnému uživateli uzavřít písemnou formou dohodu o zajištění financování zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení nepocházejícího z domácností odchylně od způsobu stanoveného v odstavci 1 písm. a). Ostatní ustanovení tohoto zákona zůstávají takovou dohodou nedotčena. Informaci o uzavření dohody a základních dohodnutých podmínkách financování zašle výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení ministerstvu jako součást roční zprávy za kalendářní rok, v němž byla tato dohoda uzavřena.
§ 72
Financování nakládání s některými odpadními solárními panely
(1)
Pro solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013 zajistí předání ke zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadních solárních panelůodpadních solárních panelů provozovatel solární elektrárnyprovozovatel solární elektrárny, jejíž jsou solární panelysolární panely součástí, prostřednictvím provozovatele kolektivního systému, který je k zajišťování plnění těchto povinností oprávněn. Splnění těchto povinností zajistí provozovatel solární elektrárnyprovozovatel solární elektrárny prostřednictvím příspěvků k těmto účelům uhrazeným, na základě smlouvy uzavřené s provozovatelem kolektivního systému.
(2)
Po zajištění zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadních solárních panelůodpadních solárních panelů v rozsahu jedné třetiny celkové hmotnosti všech solárních panelůsolárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 a instalovaných v solární elektrárněsolární elektrárně předloží provozovatel kolektivního systému provozovateli solární elektrárnyprovozovateli solární elektrárny průběžné finanční vypořádání, ve kterém uvede přehled nákladů spojených se splněním těchto povinností na jedné straně a poměrnou výši peněžních příspěvků přijatých od provozovatele solární elektrárnyprovozovatele solární elektrárny včetně výnosů z nich, pokud jich bylo dosaženo, na straně druhé. Případný rozdíl mezi sebou provozovatel kolektivního systému a provozovatel solární elektrárnyprovozovatel solární elektrárny vypořádají do 1 měsíce od předložení průběžného finančního vypořádání. Stejným způsobem provedou provozovatel kolektivního systému a provozovatel solární elektrárnyprovozovatel solární elektrárny následující průběžné finanční vypořádání po zajištění splnění povinností podle věty první v rozsahu dvou třetin celkové hmotnosti všech solárních panelůsolárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 a instalovaných v solární elektrárněsolární elektrárně, stejně tak závěrečné finanční vypořádání po úplném zajištění splnění těchto povinností.
(3)
Při zajišťování plnění povinností podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o povinnostech provozovatele kolektivního systému při zajišťování kolektivního plnění povinností výrobcůvýrobců.
(4)
S peněžními prostředky získanými z příspěvků podle odstavce 1 včetně výnosů z nich je provozovatel kolektivního systému povinen hospodařit odděleně od jiných peněžních prostředků a tak, aby byla zajištěna kontrolovatelnost nakládání s nimi. Tyto peněžní prostředky a výnosy z nich mohou být použity výhradně na zajištění financování předání ke zpracovánízpracování, využití a odstranění těch odpadních solárních panelůodpadních solárních panelů, na které byly určeny. Křížové financování mezi činností nakládání s odpadními solárními panelyodpadními solárními panely uvedenými na trh do dne 1. ledna 2013 a ostatními činnostmi provozovatele kolektivního systému není přípustné. Pro převedení peněžních prostředků a výnosů z nich v případě ukončení činnosti provozovatele kolektivního systému se použije obdobně § 56, pokud jde o kolektivní systém, který převezme plnění povinností provozovatele solární elektrárnyprovozovatele solární elektrárny podle odstavce 1.
(5)
Provozovatel kolektivního systému uloží veškeré příspěvky podle odstavce 1 včetně výnosů z nich na zvláštní účet vedený v České republice u bankybanky nebo pobočky zahraniční bankybanky se sídlem v členském státěčlenském státě Evropské unie. Přehled o stavu tohoto účtu je součástí roční zprávy o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností nebo roční zprávy o plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren podle § 57 odst. 6. Peněžní prostředky na zvláštním účtu mohou být před jejich použitím v souladu s odstavcem 4 dočasně investovány.
(6)
Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet investičních nástrojů, do kterých lze dočasně investovat peněžní prostředky získané z příspěvků podle odstavce 1 a výnosy z nich.
§ 73
Oddělené uvádění nákladů
(1)
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení, distributordistributor a poslední prodejce jsou povinni při prodeji nového elektrozařízeníelektrozařízení uvádět odděleně od ceny elektrozařízeníelektrozařízení náklady na zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení, které připadají na jeden kus nového elektrozařízeníelektrozařízení nebo jeden kilogram nových elektrozařízeníelektrozařízení, a to zejména formou samostatného údaje na daňovém dokladu podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(2)
Odděleně uváděné náklady podle odstavce 1 nesmějí převýšit náklady známé výrobcivýrobci elektrozařízeníelektrozařízení v okamžiku uvedení nového elektrozařízeníelektrozařízení na trh nebo prokazatelný odhad předpokládaných nákladů v případě, že náklady výrobcivýrobci elektrozařízeníelektrozařízení vzniknou až po tomto okamžiku. Plní-li výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení povinnosti stanovené tímto zákonem v kolektivním systému, určí se náklady známé výrobcivýrobci elektrozařízeníelektrozařízení v okamžiku uvedení nového elektrozařízeníelektrozařízení na trh podle výše příspěvku hrazeného provozovateli kolektivního systému podle § 46 odst. 1.
(3)
Ustanoveními odstavců 1 a 2 nejsou dotčeny povinnosti posledního prodejce podle cenových předpisů16).
§ 74
Přeshraniční přeprava použitých elektrozařízení
(1)
Při přepravě použitých elektrozařízeníelektrozařízení do České republiky, z ní nebo přes ni je jejich držitel povinen prokázat na výzvu celního úřadu nebo inspekce, že přepravovaná použitá elektrozařízeníelektrozařízení nejsou odpadem. Za tímto účelem je držitel přepravovaných použitých elektrozařízeníelektrozařízení povinen zajistit, aby při přepravě byly celním úřadům nebo inspekci k dispozici
a)
kopie daňového dokladu podle zákona o dani z přidané hodnoty, je-li jejím plátcem, a kopie smlouvy o převodu vlastnictví k přepravovanému použitému elektrozařízeníelektrozařízení, v níž je uvedeno, že elektrozařízeníelektrozařízení jsou určena k přímému opětovnému použití a že jsou plně funkční,
b)
dokumentace podle odstavce 3 o každém jednotlivém kusu přepravovaného použitého elektrozařízeníelektrozařízení a
c)
prohlášení držitele, že přepravovaná použitá elektrozařízeníelektrozařízení nejsou odpadem.
(2)
Odstavec 1 písm. a) a b) a odstavec 3 se nepoužijí, pokud držitel přepravovaného použitého elektrozařízeníelektrozařízení prokáže, že k přepravě dochází v rámci smluvního vztahu mezi podnikateli a že
a)
použitá elektrozařízeníelektrozařízení jsou zasílána jako vadná zpět osobě, která je vyrobila, nebo si je nechala vyrobit a uvádí na nich vlastní značku, nebo třetí osobě jednající jejím jménem na opravu v rámci záruky za jakost za účelem opětovného použití,
b)
použitá elektrozařízeníelektrozařízení určená k profesionálnímu použití jsou zasílána na renovaci nebo opravu za účelem opětovného použití na základě smlouvy osobě, která elektrozařízeníelektrozařízení vyrobila, nebo si je nechala vyrobit a uvádí na nich vlastní značku, nebo třetí osobě jednající jejím jménem do zemí, na něž se vztahují předpisy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití17), nebo
c)
vadná použitá elektrozařízeníelektrozařízení určená k profesionálnímu použití, jako jsou zdravotnické prostředky nebo jejich součásti, jsou na základě smlouvy zasílána osobě, která je vyrobila, nebo si je nechala vyrobit a uvádí na nich vlastní značku, nebo třetí osobě jednající jejím jménem za účelem analýzy hlavní příčiny závady v případě, že analýzu může provést pouze uvedená osoba nebo třetí osoba jednající jejím jménem.
(3)
Ke každému jednotlivému kusu přepravovaného použitého elektrozařízeníelektrozařízení musí být vypracována dokumentace, která prokazuje, že byla ověřena jeho funkčnost a zjištěna přítomnost nebezpečných látek. Doklad o ověření funkčnosti použitého elektrozařízeníelektrozařízení nesmí být starší než 6 měsíců. V případě důvodných pochybností o funkčnosti přepravovaných použitých elektrozařízeníelektrozařízení jsou celní úřad nebo inspekce oprávněny jejich držitele vyzvat, aby funkčnost elektrozařízeníelektrozařízení na vlastní náklady prokázal.
(4)
Odstavec 1 písm. a) a b) a odstavec 3 se dále nepoužijí v případě, že povaha a množství přepravovaných použitých elektrozařízeníelektrozařízení prokazují, že mají sloužit výhradně k soukromému nebo osobnímu použití osob, které je přepravují, nebo jejich rodinných příslušníků nebo mají sloužit jako dar.
(5)
Při přepravě použitých elektrozařízeníelektrozařízení do České republiky, z ní nebo přes ni musí být zajištěna ochrana elektrozařízeníelektrozařízení před poškozením v průběhu přepravy, nakládky a vykládky, zejména prostřednictvím dostatečných obalů a vhodného uspořádání nákladu.
(6)
Přepravované použité elektrozařízeníelektrozařízení se považuje za odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení a jeho přeprava za nedovolenou přepravu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů8),
a)
neprokáže-li jeho držitel na základě dokladů uvedených v odstavcích 1 a 3, popřípadě též postupem uvedeným v odstavci 3 větě třetí, že přepravované použité elektrozařízeníelektrozařízení není odpadem, nebo
b)
není-li zajištěna ochrana elektrozařízeníelektrozařízení před poškozením v souladu s odstavcem 5.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
způsob ověřování a prokazování funkčnosti použitých elektrozařízeníelektrozařízení,
b)
rozsah dokumentace podle odstavce 3 a seznam dalších dokladů přikládaných k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízeníelektrozařízení, včetně způsobu jejich přiložení, a
c)
výčet elektrozařízeníelektrozařízení s obsahem nebezpečných látek, která nesmějí být přepravována jako použitá podle odstavce 1.
HLAVA VIII
BATERIE NEBO AKUMULÁTORY
§ 75
Působnost
Tato hlava se použije na všechny typy baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů bez ohledu na jejich tvar, objem, hmotnost, materiálové složení a použití a bez ohledu na to, zda jsou na trh nebo do oběhu uváděny samostatně nebo jako součást či příslušenství jiných výrobků, s výjimkou baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů uvedených v § 2 odst. 3 písm. j).
§ 76
Skupiny baterií nebo akumulátorů
Baterie nebo akumulátoryBaterie nebo akumulátory se dělí do těchto skupin:
a)
přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory,
b)
automobilové baterie nebo akumulátoryautomobilové baterie nebo akumulátory a
c)
průmyslové baterie nebo akumulátoryprůmyslové baterie nebo akumulátory.
§ 77
Vymezení některých pojmů v oblasti baterií nebo akumulátorů
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
přenosnou baterií nebo akumulátorempřenosnou baterií nebo akumulátorem baterie, knoflíkový článekknoflíkový článek, napájecí sadanapájecí sada nebo akumulátor, které jsou hermeticky uzavřeny a mohou být ručně přenášeny, pokud nejsou zároveň průmyslovou baterií nebo akumulátoremprůmyslovou baterií nebo akumulátorem nebo automobilovou baterií nebo akumulátoremautomobilovou baterií nebo akumulátorem,
b)
automobilovou baterií nebo akumulátoremautomobilovou baterií nebo akumulátorem baterie nebo akumulátorbaterie nebo akumulátor používané pro automobilové startéry, osvětlení nebo zapalovací systémy motorových vozidelvozidel a baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory používané ke stejným účelům v jiných výrobcích, pokud zároveň nejsou průmyslovou baterií nebo akumulátoremprůmyslovou baterií nebo akumulátorem,
c)
průmyslovou baterií nebo akumulátoremprůmyslovou baterií nebo akumulátorem jakákoliv baterie nebo akumulátorbaterie nebo akumulátor určené výlučně k průmyslovému nebo profesionálnímu použití nebo používané v jakémkoliv druhu elektrických vozidelvozidel,
d)
baterií nebo akumulátorem s obsahem lithiabaterií nebo akumulátorem s obsahem lithia jakákoliv baterie či akumulátor, jejichž zdroj elektrické energie je závislý na přítomnosti kovového lithia, jeho slitin nebo jiných chemických sloučenin lithia,
e)
trakční bateriítrakční baterií průmyslová baterie schopná opětovného nabití, která slouží pro pohon elektromotorů určených pro pohyb vozidelvozidel,
f)
napájecí sadounapájecí sadou soubor baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů, které jsou propojeny či zabudovány do vnějšího obalu tak, aby tvořily celistvou jednotku, jejíž používání nepředpokládá, že by ji konečný uživatelkonečný uživatel rozděloval nebo otevíral,
g)
knoflíkovým článkemknoflíkovým článkem malá okrouhlá přenosná baterie nebo akumulátorpřenosná baterie nebo akumulátor s průměrem větším než výškou, které se používají v zařízeních pro zvláštní účely, jako jsou zejména pomůcky pro nedoslýchavé, hodinky, malá přenosná zařízení a zálohové zdroje elektrického proudu,
h)
bezšňůrovým elektrickým nástrojembezšňůrovým elektrickým nástrojem ruční zařízení s bateriovým nebo akumulátorovým napájením určené pro řemeslnické, stavební nebo zahradnické činnosti,
i)
úrovní zpětného odběru odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůúrovní zpětného odběru odpadních přenosných baterií nebo akumulátorů podíl vyjádřený v procentech vypočítaný tak, že se celková hmotnost odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů získaných výrobcem baterií nebo akumulátorůvýrobcem baterií nebo akumulátorů zpětným odběremzpětným odběrem v daném kalendářním roce vynásobená počtem let, během nichž v rámci tříletého období ukončeného daným rokem uváděl přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory na trh, dělí celkovou hmotností přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů, které výrobcevýrobce uvedl na trh v daném kalendářním roce a v předchozích dvou kalendářních letech a které nebyly vyvezeny nebo dodány do jiného členského státučlenského státu,
j)
zpracovatelem odpadních baterií nebo akumulátorůzpracovatelem odpadních baterií nebo akumulátorů provozovatel zařízení určeného k nakládání s odpady, ve kterém je oprávněn zpracovávat odpadní baterie nebo akumulátoryodpadní baterie nebo akumulátory (dále jen „zařízení ke zpracovánízpracování odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů“).
§ 78
Podmínky uvedení baterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba nesmí uvádět na trh nebo do oběhu
a)
baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou zabudované do elektrozařízeníelektrozařízení nebo do jiných výrobků, a
b)
přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, včetně baterií a akumulátorů zabudovaných do elektrozařízeníelektrozařízení nebo do jiných výrobků.
(2)
Zákaz stanovený v odstavci 1 písm. b) se nevztahuje na přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory, které jsou určené pro použití v
a)
nouzových nebo poplašných systémech, včetně nouzového osvětlení, nebo
b)
zdravotnických přístrojích.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uvedla po 26. září 2008 na trh baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory, na které se vztahuje zákaz podle odstavce 1, musí zajistit stažení těchto baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů z trhu. To neplatí, pokud jde o
a)
knoflíkové článkyknoflíkové články, které obsahují více než 0,0005 % a méně než 2 % hmotnostních rtuti, uvedené na trh do 1. října 2015, nebo
b)
přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory určené pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojíchbezšňůrových elektrických nástrojích, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, uvedené na trh do 31. prosince 2016.
(4)
Baterie nebo akumulátoryBaterie nebo akumulátory, na které se vztahuje zákaz podle odstavce 1, avšak není vyžadováno jejich stažení z trhu podle odstavce 3, mohou být uváděny do oběhu až do vyčerpání zásob.
§ 79
Prokazování splnění podmínek uvedení baterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu
(1)
Výrobce baterií nebo akumulátorůVýrobce baterií nebo akumulátorů je povinen na požádání předložit České obchodní inspekci technickou dokumentaci prokazující, že byly dodrženy podmínky stanovené v § 78 odst. 1.
(2)
DistributorDistributor baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů, včetně baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů zabudovaných do elektrozařízeníelektrozařízení nebo jiných výrobků, je povinen na požádání předložit orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona technickou dokumentaci prokazující, že byly dodrženy podmínky stanovené v § 78 odst. 1.
(3)
VýrobceVýrobce, který dováží baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory, nebo deklarant, je povinen dodržení podmínek stanovených v § 78 odst. 1 prokázat celnímu úřadu. Dodržení těchto podmínek se celnímu úřadu prokazuje předložením technické dokumentace.
§ 80
Označování baterií nebo akumulátorů
(1)
Výrobce baterií nebo akumulátorůVýrobce baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit, aby při uvádění na trh
a)
baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory a napájecí sadynapájecí sady byly označeny stanoveným grafickým symbolem,
b)
přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory a automobilové baterie nebo akumulátoryautomobilové baterie nebo akumulátory byly viditelně, čitelně a nesmazatelně opatřeny údaji o své kapacitě a
c)
baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory obsahující více než 0,0005 % hmotnostních rtuti, více než 0,002 % hmotnostních kadmia nebo více než 0,004 % hmotnostních olova byly označeny chemickým symbolem pro tento kov.
(2)
Ministerstvo vyhláškou
a)
stanoví podrobnosti způsobu označování baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů podle odstavce 1 a
b)
může stanovit výjimky z požadavků na označování baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů s ohledem na jejich rozměr a způsob prodeje.
§ 81
Požadavky na bezpečné vyjímání baterií nebo akumulátorů
(1)
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují zabudování baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů, je povinen tyto výrobky navrhovat tak, aby z nich mohl použité nebo odpadní baterie nebo akumulátoryodpadní baterie nebo akumulátory snadno a bezpečně vyjmout konečný uživatelkonečný uživatel, popřípadě kvalifikovaný profesionál nezávislý na výrobcivýrobci.
(2)
K elektrozařízenímelektrozařízením nebo jiným výrobkům, v nichž jsou zabudovány baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory, je výrobcevýrobce povinen připojit návod, jak může baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory bezpečně vyjmout konečný uživatelkonečný uživatel nebo kvalifikovaný profesionál nezávislý na výrobcivýrobci, včetně informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů. VýrobceVýrobce, distributordistributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl tento návod předáván společně s výrobkem.
(3)
Povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se nevztahují na výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení nebo jiných výrobků, pro které je z důvodu bezpečnosti, výkonu, léčebných důvodů nebo z důvodu uchování údajů nezbytné zabezpečit nepřetržitou dodávku elektrického proudu vyžadující stálé spojení mezi elektrozařízenímelektrozařízením nebo jiným výrobkem a baterií nebo akumulátorembaterií nebo akumulátorem.
§ 82
Informace pro konečné uživatele
Výrobce baterií nebo akumulátorůVýrobce baterií nebo akumulátorů je povinen prostřednictvím posledních prodejců na vlastní náklady písemně informovat konečné uživatelekonečné uživatele o
a)
požadavku, aby odpadní baterie nebo akumulátoryodpadní baterie nebo akumulátory nebyly odstraňovány jako netříděný komunální odpad, ale byly odevzdány na místech k tomu určených nebo osobám k tomu oprávněným v souladu s tímto zákonem,
b)
způsobu zajištění zpětného odběruzpětného odběru,
c)
úloze konečných uživatelůkonečných uživatelů v recyklaci odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů,
d)
možných škodlivých vlivech nebezpečných látek obsažených v bateriích nebo akumulátorechbateriích nebo akumulátorech na životní prostředí a zdraví lidí a
e)
významu grafického symbolu pro zpětný odběrzpětný odběr a chemických symbolů podle § 80 odst. 1 písm. a) a c).
§ 83
Předání odpadních baterií nebo akumulátorů konečným uživatelem
(1)
Konečný uživatelKonečný uživatel smí předat přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory pouze na místo zpětného odběruzpětného odběru nebo poslednímu prodejci podle § 88.
(2)
Konečný uživatelKonečný uživatel smí předat odpadní automobilové nebo průmyslové baterie nebo akumulátoryprůmyslové baterie nebo akumulátory pouze na místo zpětného odběruzpětného odběru nebo osobě oprávněné k jejich převzetí podle zákona o odpadech.
§ 84
Baterie nebo akumulátory zabudované nebo přiložené k elektrozařízení
(1)
VýrobceVýrobce elektrozařízeníelektrozařízení, jehož součástí jsou zabudované nebo přiložené baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory, má povinnosti výrobce baterií nebo akumulátorůvýrobce baterií nebo akumulátorů podle této hlavy. Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která uvedla na trh baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory samostatně před jejich zabudováním nebo přiložením k elektrozařízeníelektrozařízení, nemá povinnosti výrobcevýrobce těchto baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů stanovené pro zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování a recyklaci odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů, jestliže tyto povinnosti má podle věty první výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení.
(2)
VýrobceVýrobce přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů zabudovaných do elektrozařízeníelektrozařízení nebo k nim přiložených plní své povinnosti stanovené pro zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování a recyklaci ve vztahu k těmto bateriím nebo akumulátorůmbateriím nebo akumulátorům v kolektivním systému.
(3)
Provozovatel kolektivního systému výrobců baterií nebo akumulátorůvýrobců baterií nebo akumulátorů uzavře s provozovateli kolektivních systémů výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení smlouvy, jejichž předmětem je spolupráce při zajištění plnění povinností výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení se zabudovanými nebo přiloženými bateriemi nebo akumulátorybateriemi nebo akumulátory, stanovených pro zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování a recyklaci odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů. Tuto smlouvu uzavře s každým provozovatelem kolektivního systému výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení, který o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči němu nesplněné splatné dluhy, a to za stejných podmínek jako s ostatními provozovateli kolektivních systémů.
(4)
V rámci systému zpětného odběrusystému zpětného odběru odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení mohou být odebírány odpadní baterie nebo akumulátoryodpadní baterie nebo akumulátory zabudované do elektrozařízeníelektrozařízení nebo k nim přiložené pouze za podmínky, že
a)
provozovatel kolektivního systému výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení má uzavřenou smlouvu podle odstavce 3, nebo
b)
výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení, který plní povinnosti stanovené tímto zákonem v individuálním systému, zajišťuje zpětný odběrzpětný odběr pouze odpadních automobilových nebo průmyslových baterií nebo akumulátorůprůmyslových baterií nebo akumulátorů jako výrobce baterií nebo akumulátorůvýrobce baterií nebo akumulátorů těchto skupin podle odstavce 1.
(5)
Odpadní baterie nebo akumulátoryOdpadní baterie nebo akumulátory zabudované do elektrozařízeníelektrozařízení nebo k nim přiložené, které byly zpětně odebrány v rámci systému zpětného odběrusystému zpětného odběru odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, musejí být po jejich vyjmutí v souladu s tímto zákonem předány ke zpracovánízpracování pouze zpracovateli odpadních baterií nebo akumulátorůzpracovateli odpadních baterií nebo akumulátorů určenému provozovatelem kolektivního systému výrobců baterií nebo akumulátorůvýrobců baterií nebo akumulátorů.
§ 85
Zpětný odběr odpadních přenosných baterií nebo akumulátorů
(1)
VýrobceVýrobce přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů je povinen
a)
zajistit na vlastní náklady zpětný odběrzpětný odběr odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů od konečného uživatelekonečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trhuvedení na trh, bez vazby na koupi nového výrobku a bez nároku na úplatu za tento odběr, a
b)
dosáhnout v každém kalendářním roce minimální úrovně zpětného odběru odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůúrovně zpětného odběru odpadních přenosných baterií nebo akumulátorů v rozsahu stanoveném v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2)
Za účelem splnění povinností podle odstavce 1 je výrobcevýrobce přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů povinen zřídit na vlastní náklady nejméně jedno veřejné místo zpětného odběruveřejné místo zpětného odběru v
a)
každé obciobci, městském obvodě nebo městské části s počtem více než 1 500 obyvatel,
b)
každé obciobci, která o zřízení veřejného místa zpětného odběruveřejného místa zpětného odběru projeví zájem, a to za podmínek obdobných jako pro ostatní obceobce, se kterými má uzavřenou smlouvu,
c)
každém prodejním místě posledního prodejce přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 4 k tomuto zákonu, a kde jsou přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory uváděné výrobcemvýrobcem na trh nabízeny jako stálá součást prodejního sortimentu, pokud poslední prodejce projeví o zřízení veřejného místa zpětného odběruveřejného místa zpětného odběru zájem, a to za podmínek obdobných jako u ostatních posledních prodejců, a
d)
každém prodejním místě posledního prodejce přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů, kde jsou přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory uváděné výrobcemvýrobcem na trh prodávány a kde bylo za předchozí kalendářní rok uvedeno do oběhu nejméně 2 000 kusů nebo alespoň 50 kg přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů, pokud poslední prodejce projeví o zřízení veřejného místa zpětného odběruveřejného místa zpětného odběru zájem, a to za podmínek obdobných jako u ostatních posledních prodejců.
(3)
Náklady na zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování a recyklaci odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů nesmějí být při prodeji nových přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů uváděny odděleně.
§ 86
Zpětný odběr odpadních automobilových baterií nebo akumulátorů
(1)
VýrobceVýrobce automobilových baterií nebo akumulátorůautomobilových baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit na vlastní náklady zpětný odběrzpětný odběr odpadních automobilových baterií nebo akumulátorůautomobilových baterií nebo akumulátorů od konečného uživatelekonečného uživatele nebo od provozovatele zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trhuvedení na trh, bez vazby na koupi nového výrobku a bez nároku na úplatu za tento odběr. V případě odpadních automobilových baterií nebo akumulátorůautomobilových baterií nebo akumulátorů z vozidelvozidel, která jsou používána v rámci podnikání, tuto povinnost zajistí výrobcevýrobce automobilových baterií nebo akumulátorůautomobilových baterií nebo akumulátorů na vlastní náklady nebo uzavřením dohody s konečným uživatelemkonečným uživatelem o jiném způsobu financování.
(2)
Za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 je výrobcevýrobce automobilových baterií nebo akumulátorůautomobilových baterií nebo akumulátorů povinen zřídit nejméně jedno veřejné místo zpětného odběruveřejné místo zpětného odběru v každé obciobci pověřeným obecním úřadem a v případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy v každém městském obvodě nebo městské části.
(3)
VýrobceVýrobce automobilových baterií nebo akumulátorůautomobilových baterií nebo akumulátorů, který plní povinnosti stanovené tímto zákonem v individuálním systému, není povinen poskytovat kauci podle § 31; to neplatí pro baterie nebo akumulátory s obsahem lithiabaterie nebo akumulátory s obsahem lithia.
§ 87
Zpětný odběr odpadních průmyslových baterií nebo akumulátorů
(1)
VýrobceVýrobce průmyslových baterií nebo akumulátorůprůmyslových baterií nebo akumulátorů je povinen zajistit zpětný odběrzpětný odběr odpadních průmyslových baterií nebo akumulátorůprůmyslových baterií nebo akumulátorů stejného typu a určení, jaké uvedl na trh, a to bez ohledu na jejich chemické složení, bez ohledu na datum jejich uvedení na trhuvedení na trh a bez vazby na koupi nového výrobku. Tuto povinnost zajistí výrobcevýrobce průmyslových baterií nebo akumulátorůprůmyslových baterií nebo akumulátorů na vlastní náklady nebo uzavřením dohody s konečným uživatelemkonečným uživatelem o jiném způsobu financování.
(2)
VýrobceVýrobce průmyslových baterií nebo akumulátorůprůmyslových baterií nebo akumulátorů, který plní povinnosti stanovené tímto zákonem v individuálním systému, není povinen poskytovat kauci podle § 31. To neplatí pro průmyslové baterie nebo akumulátory s obsahem lithiabaterie nebo akumulátory s obsahem lithia, u kterých je výrobcevýrobce povinen kauci poskytnout, s výjimkou výrobce vozidelvýrobce vozidel, který plní povinnosti stanovené tímto zákonem ve vztahu k trakčním bateriímtrakčním bateriím v individuálním systému.
§ 88
Povinnosti posledních prodejců
(1)
Poslední prodejce přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů je povinen zpětně odebírat odpadní přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory od konečného uživatelekonečného uživatele přímo v prodejním místě po celou provozní dobu, bez nároku na úplatu za tento odběr, bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trhuvedení na trh a bez vazby na koupi nového výrobku, pokud
a)
jde o prodejní místo posledního prodejce, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 4 k tomuto zákonu, a přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory jsou nabízeny jako stálá součást prodejního sortimentu, nebo
b)
umožní konečnému uživatelikonečnému uživateli odevzdání odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů a není u něho zřízeno místo zpětného odběruzpětného odběru.
(2)
Poslední prodejce, který prodává baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory a u kterého výrobce baterií nebo akumulátorůvýrobce baterií nebo akumulátorů nezřídil místo zpětného odběrumísto zpětného odběru, je povinen umístit ve svých prodejních místech viditelně a čitelně informaci o možnosti odevzdání odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů nebo o tom, kde lze odpadní baterie nebo akumulátoryodpadní baterie nebo akumulátory odevzdat ke zpětnému odběruzpětnému odběru na území obceobce, městské části nebo městského obvodu podle místa prodeje. Pokud se na jejich území místo zpětného odběrumísto zpětného odběru nenachází, informuje o místě zpětného odběruzpětného odběru v nejbližší obciobci, městské části nebo městském obvodě od svého místa prodeje.
§ 89
Zpracování odpadních baterií nebo akumulátorů
(1)
Výrobce baterií nebo akumulátorůVýrobce baterií nebo akumulátorů je povinen v rámci svého systému na vlastní náklady zajistit
a)
zpracovánízpracování a recyklaci odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů, které zpětně odebral, za použití nejlepších dostupných technik12) v zařízeních, která dosahují minimální recyklační účinnosti procesů recyklace stanovené v příloze č. 5 k tomuto zákonu, vypočtené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o prováděcích pravidlech pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů18), a
b)
využití nebo odstranění zpětně odebraných odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po roce, v němž byly zpětně odebrány.
(2)
Odpadní baterie nebo akumulátoryOdpadní baterie nebo akumulátory nesmějí být spalovány nebo ukládány na skládky všech skupin. Tento zákaz se nevztahuje na odstranění odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů na základě povolení vydaného ministerstvem podle odstavce 6 a na spalování
a)
odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů, u kterých není možné před jejich zpracovánímzpracováním vizuálně určit jejich elektrochemický typ nebo jejich značku,
b)
odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů stažených z trhu na základě jiného právního předpisu19),
c)
odpadních přenosných baterií s obsahem kovového lithia a
d)
odpadu, který vznikl zpracovánímzpracováním a recyklací odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů v souladu s tímto zákonem a se zákonem o odpadech.
(3)
Odpadní baterie nebo akumulátoryOdpadní baterie nebo akumulátory mohou být převezeny přes hranice ke zpracovánízpracování a recyklaci v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími přepravu odpadů14) a se zákonem o odpadech. Odpadní baterie nebo akumulátoryOdpadní baterie nebo akumulátory, které byly zpětně odebrány v České republice a vyvezeny ke zpracovánízpracování a recyklaci v souladu s ustanovením věty první do země, která není členským státemčlenským státem, lze zahrnout do plnění povinností a dosahování účinnosti podle odstavce 1 písm. a), je-li prokázáno, že proces recyklace proběhl za podmínek rovnocenných požadavkům stanoveným tímto zákonem.
(4)
Ministerstvo na žádost výrobce baterií nebo akumulátorůvýrobce baterií nebo akumulátorů nebo na žádost provozovatele kolektivního systému výrobců baterií nebo akumulátorůvýrobců baterií nebo akumulátorů povolí po přechodnou dobu odstranění odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů postupem uvedeným v žádosti. Povolení ministerstvo vydá, pokud žadatelžadatel prokáže, že
a)
neexistuje skutečná nabídka využití odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů, kterých se žádost týká, ani žádná skutečná možnost jejich odbytu a
b)
žadatelemžadatelem navržený způsob odstranění by měl být s ohledem na aktuální situaci, konkrétní okolnosti a na jeho environmentální, ekonomické a sociální dopady upřednostněn před recyklací.
(5)
Žádost podle odstavce 4 musí obsahovat
a)
podrobné hodnocení environmentálních, ekonomických a sociálních dopadů navrženého způsobu odstranění, které tvoří přílohu žádosti,
b)
označení zařízení určeného pro nakládání s odpady, v němž budou odpadní přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory odstraněny,
c)
vymezení množství a typu odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů, na něž se žádost vztahuje, a vymezení požadavků na tyto odpadní přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory,
d)
technologie odstranění odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů a
e)
návrh doby, na kterou má být povolení vydáno.
(6)
Ministerstvo v povolení podle odstavce 4 vymezí
a)
zařízení určené pro nakládání s odpady, v němž mohou být odpadní přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory odstraněny,
b)
množství a typ odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů, na něž se povolení vztahuje,
c)
požadavky na odpadní přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory vstupující do procesu odstranění,
d)
povolené technologie odstranění odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů a
e)
dobu platnosti povolení.
(7)
Účastníky řízení podle odstavce 4 jsou žadatelžadatel a provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady.
(8)
Na základě povolení podle odstavce 6 může provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady vymezeného v tomto povolení převzít odpadní přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory a provést jejich odstranění v souladu s tímto povolením i v případě, kdy mu takové nakládání s odpady neumožňuje povolení provozu zařízení. ŽadatelŽadatel je oprávněn odpadní přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory vymezené v povolení podle odstavce 6 do zařízení podle věty první předat.
§ 90
Povinnosti zpracovatele odpadních baterií nebo akumulátorů
(1)
Zpracovávat odpadní baterie nebo akumulátoryodpadní baterie nebo akumulátory je oprávněn pouze zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorůzpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů.
(2)
Zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorůZpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů je kromě povinností stanovených zákonem o odpadech povinen
a)
vyjmout z odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů všechny kapaliny a kyseliny,
b)
při zpracovánízpracování nebo jakémkoli jiném nakládání v zařízení ke zpracovánízpracování odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů soustřeďovat nebo skladovat odpadní baterie nebo akumulátoryodpadní baterie nebo akumulátory na plochách s nepropustným povrchem a vhodným nepropustným pokrytím nebo ve vhodných nádobách,
c)
při recyklaci odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů dosáhnout minimální recyklační účinnosti procesů recyklace stanovené v příloze č. 5 k tomuto zákonu,
d)
průkazně doložit uplatnění výjimky pro spalování odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů a
e)
zaslat ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o prováděcích pravidlech pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů18).
(3)
Povolení provozu zařízení ke zpracovánízpracování odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů musí obsahovat podmínky nezbytné ke splnění požadavků podle odstavce 2 písm. a) až c).
HLAVA IX
PNEUMATIKY
§ 91
Působnost
Tato hlava se použije na všechny typy pneumatikpneumatik bez ohledu na jejich rozměry a použití a bez ohledu na to, zda jsou na trh uváděny samostatně nebo jako součást či příslušenství vozidelvozidel nebo jiných funkčních celků.
§ 92
Skupiny pneumatik
(1)
Každá pneumatikapneumatika se zařadí do jedné ze skupin uvedených v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(2)
Výrobce pneumatikVýrobce pneumatik plní povinnosti stanovené tímto zákonem pro zpětný odběrzpětný odběr, využití a odstranění odpadních pneumatikodpadních pneumatik, informování konečného uživatelekonečného uživatele a další povinnosti s tím související vždy společně pro všechny skupiny pneumatikpneumatik.
§ 93
Vymezení některých pojmů v oblasti pneumatik
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
protektorovanou pneumatikouprotektorovanou pneumatikou pneumatikapneumatika, jejíž opotřebované části byly obnoveny studenou nebo teplou metodou protektorování,
b)
výrobcem protektorovaných pneumatikvýrobcem protektorovaných pneumatik podnikatel, který v České republice provádí protektorování pneumatikpneumatik a bez ohledu na způsob prodeje, včetně použití prostředků komunikace na dálku3), uvádí protektorované pneumatikyprotektorované pneumatiky na trh,
c)
úrovní zpětného odběru odpadních pneumatikúrovní zpětného odběru odpadních pneumatik podíl vyjádřený v procentech vypočítaný tak, že se celková hmotnost odpadních pneumatikodpadních pneumatik získaných výrobcem pneumatikvýrobcem pneumatik zpětným odběremzpětným odběrem v daném kalendářním roce, vynásobená počtem let, během nichž v rámci tříletého období ukončeného daným rokem uváděl pneumatikypneumatiky na trh, dělí celkovou hmotností pneumatikpneumatik, které výrobcevýrobce uvedl na trh v daném kalendářním roce a v předchozích dvou kalendářních letech a které nebyly vyvezeny nebo dodány do jiného členského státučlenského státu,
d)
zpracovatelem odpadních pneumatikzpracovatelem odpadních pneumatik provozovatel zařízení určeného k nakládání s odpady, ve kterém je oprávněn provádět úpravu nebo využití odpadních pneumatikodpadních pneumatik.
§ 94
Protektorované pneumatiky
(1)
Výrobce protektorovaných pneumatikVýrobce protektorovaných pneumatik plní povinnosti výrobce pneumatikvýrobce pneumatik podle tohoto zákona pouze k protektorovaným pneumatikámprotektorovaným pneumatikám, které před provedením protektorování pocházely ze zpětného odběruzpětného odběru nebo byly dovezeny ze zahraničí, popřípadě k novým pneumatikámpneumatikám, které současně uvádí na trh.
(2)
Výrobce protektorovaných pneumatikVýrobce protektorovaných pneumatik, který současně uvádí na trh nové pneumatikypneumatiky, vede evidenci podle § 27 odst. 1 písm. a) zvlášť pro nové a pro protektorované pneumatikyprotektorované pneumatiky podle odstavce 1.
(3)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba smí předat protektorované pneumatikyprotektorované pneumatiky k opětovnému použití, jestliže byly opotřebované části pneumatikpneumatik obnoveny studenou nebo teplou metodou protektorování a splňují podmínky stanovené zákonem o odpadech, za nichž odpad přestává být odpadem.
§ 95
Informace pro konečné uživatele
Výrobce pneumatikVýrobce pneumatik je povinen prostřednictvím posledních prodejců na vlastní náklady písemně informovat konečné uživatelekonečné uživatele o
a)
požadavku, aby odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky nebyly odstraňovány jako netříděný komunální odpad, ale byly odevzdány na místech k tomu určených v souladu s tímto zákonem, a
b)
způsobu zajištění zpětného odběruzpětného odběru.
§ 96
Předání odpadních pneumatik konečným uživatelem
Konečný uživatel smí předat odpadní pneumatikuodpadní pneumatiku pouze na místo zpětného odběruzpětného odběru, osobě oprávněné k jejímu převzetí podle zákona o odpadech nebo za podmínek uvedených v § 97 odst. 3 na místo určené obcíobcí.
§ 97
Zpětný odběr odpadních pneumatik
(1)
Výrobce pneumatikVýrobce pneumatik je povinen
a)
zajistit na vlastní náklady zpětný odběrzpětný odběr odpadních pneumatikodpadních pneumatik od konečného uživatelekonečného uživatele, a to bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trhuvedení na trh, bez vazby na koupi nového výrobku a bez nároku na úplatu za tento odběr, a
b)
dosáhnout v každém kalendářním roce minimální úrovně zpětného odběru odpadních pneumatikúrovně zpětného odběru odpadních pneumatik v rozsahu stanoveném v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(2)
Za účelem splnění povinností podle odstavce 1 je výrobce pneumatikvýrobce pneumatik povinen zřídit na vlastní náklady nejméně jedno veřejné místo zpětného odběruveřejné místo zpětného odběru
a)
v každé obciobci s pověřeným obecním úřadem a v případě územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy v každém městském obvodě nebo městské části a
b)
v každé obciobci, která o zřízení veřejného místa zpětného odběruveřejného místa zpětného odběru projeví zájem, a to za podmínek obdobných jako pro ostatní obceobce; to neplatí, pokud ve vzdálenosti do 10 km od ní již tento výrobcevýrobce zřídil jiné veřejné místo zpětného odběruveřejné místo zpětného odběru odpadních pneumatikodpadních pneumatik.
(3)
V případě, že výrobce pneumatikvýrobce pneumatik nemá podle odstavce 2 povinnost zřídit v obciobci veřejné místo zpětného odběruveřejné místo zpětného odběru, nebo tuto povinnost navzdory projevenému zájmu obceobce nesplnil, je obecobec oprávněna určit v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcíobcí na svém území místo, kde mohou být odděleně soustřeďovány odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky. ObecObec je v takovém případě oprávněna převzít odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky od konečných uživatelůkonečných uživatelů za podmínek stanovených zákonem o odpadech pro nakládání s komunálním odpadem.
(4)
Výrobce pneumatikVýrobce pneumatik, který plní své povinnosti v individuálním systému, je ve výroční zprávě podle zákona o účetnictví, je-li vyhotovena, povinen uvést
a)
evidenční číslo v Seznamu výrobcůvýrobců,
b)
dosaženou úroveň zpětného odběru odpadních pneumatikúroveň zpětného odběru odpadních pneumatik,
c)
seznam zřízených míst zpětného odběruzpětného odběru odpadních pneumatikodpadních pneumatik,
d)
výši nákladů na zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování a využití odpadních pneumatikodpadních pneumatik,
e)
výši kauce poskytnuté podle tohoto zákona a
f)
způsob uvádění odděleně uváděných nákladů na zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování a využití odpadních pneumatikodpadních pneumatik a jejich výši.
§ 98
Zpracování odpadních pneumatik
(1)
Výrobce pneumatikVýrobce pneumatik je povinen zajistit
a)
na vlastní náklady v rámci svého systému využití odpadních pneumatikodpadních pneumatik, které zpětně odebral, a to nejpozději do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byly odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky zpětně odebrány, a
b)
v každém kalendářním roce využití zpětně odebraných odpadních pneumatikodpadních pneumatik minimálně v rozsahu stanoveném v příloze č. 7 k tomuto zákonu.
(2)
Odpadní pneumatikyOdpadní pneumatiky nesmějí být odstraňovány spalováním nebo ukládáním na skládky všech skupin.
(3)
Zpracovávat odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky je oprávněn pouze zpracovatel odpadních pneumatikzpracovatel odpadních pneumatik.
§ 99
Oddělené uvádění nákladů
(1)
Výrobce pneumatikVýrobce pneumatik, distributordistributor a poslední prodejce jsou povinni při prodeji pneumatikpneumatik uvádět odděleně od ceny pneumatikypneumatiky náklady na zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování a využití odpadních pneumatikodpadních pneumatik, které připadají na 1 prodávanou pneumatikupneumatiku nebo 1 kilogram prodávaných pneumatikpneumatik, a to zejména formou samostatného údaje na daňovém dokladu podle zákona o dani z přidané hodnoty.
(2)
Odděleně uváděné náklady podle odstavce 1 nesmějí převýšit náklady známé výrobci pneumatikvýrobci pneumatik v okamžiku uvedení pneumatikypneumatiky na trh nebo prokazatelný odhad předpokládaných nákladů v případě, že náklady výrobci pneumatikvýrobci pneumatik vzniknou až po tomto okamžiku. Plní-li výrobce pneumatikvýrobce pneumatik povinnosti stanovené tímto zákonem v kolektivním systému, určí se náklady známé výrobci pneumatikvýrobci pneumatik v okamžiku uvedení pneumatikypneumatiky na trh podle výše příspěvku hrazeného provozovateli kolektivního systému podle § 46 odst. 1.
§ 100
Přeshraniční přeprava použitých pneumatik
(1)
Při přepravě použitých pneumatikpneumatik do České republiky, z ní nebo přes ni je jejich držitel povinen prokázat celnímu úřadu nebo inspekci, že přepravované pneumatikypneumatiky nejsou odpadem. Za tímto účelem je povinen zajistit, aby při přepravě byly celním úřadům a inspekci k dispozici
a)
kopie daňového dokladu podle zákona o dani z přidané hodnoty, je-li jejím plátcem, a kopie smlouvy o převodu vlastnictví k přepravovaným použitým pneumatikámpneumatikám, v níž je uvedeno, že pneumatikypneumatiky jsou určeny k opětovnému použití, nebo doklad o tom, že pneumatikypneumatiky jsou určeny k protektorování, a
b)
prohlášení držitele přepravovaných použitých pneumatikpneumatik, že přepravované použité pneumatikypneumatiky nejsou odpadem.
(2)
K přímému opětovnému použití mohou sloužit pouze přepravované použité pneumatikypneumatiky, jejichž míra opotřebení umožňuje jejich použití jako výbavy vozidlavozidla při provozu na pozemních komunikacích v souladu s požadavky stanovenými právním předpisem upravujícím schvalování technické způsobilosti a technické podmínky provozu vozidelvozidel na pozemních komunikacích20), a stáří pneumatikypneumatiky není větší než 10 let. PneumatikyPneumatiky nesmí vykazovat jakékoliv poškození. Celní úřad nebo inspekce jsou oprávněny zkontrolovat míru opotřebení přepravovaných pneumatikpneumatik na vybraném vzorku zásilky.
(3)
Při přepravě použitých pneumatikpneumatik do České republiky, z ní nebo přes ni musí být náklad zajištěn a uspořádán tak, aby nedošlo ke znehodnocení pneumatikpneumatik pro opětovné použití.
(4)
Přepravované použité pneumatikypneumatiky se považují za odpad a jejich přeprava za nedovolenou přepravu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů14) v případě, že
a)
jejich držitel neprokáže na základě dokladů uvedených v odstavci 1, že přepravované pneumatikypneumatiky nejsou odpadem,
b)
přepravované pneumatikypneumatiky ve vybraném vzorku zásilky podle odstavce 2 přesahují přípustnou míru opotřebení pro účely možnosti jejich přímého opětovného použití,
c)
přepravované pneumatikypneumatiky ve vybraném vzorku zásilky podle odstavce 2 jsou starší 10 let,
d)
přepravované pneumatikypneumatiky ve vybraném vzorku vykazují poškození, nebo
e)
nejsou splněny podmínky zajištění a uspořádání nákladu podle odstavce 3.
ČÁST TŘETÍ
VOZIDLA
HLAVA I
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
§ 101
Působnost
Tato část se použije na všechna vozidlavozidla a vozidlavozidla s ukončenou životností, včetně jejich částí a odpadů z nich vzniklých, a nakládání s nimi, s výjimkou vozidelvozidel uvedených v § 2 odst. 3 písm. k).
§ 102
Vymezení některých pojmů v oblasti vozidel
(1)
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
vybraným vozidlemvybraným vozidlem vozidlovozidlo kategorie M1 nebo N1 nebo tříkolové motorové vozidlovozidlo, s výjimkou motorových tříkolek, podle právních předpisů upravujících schvalování technické způsobilosti a technické podmínky provozu vozidelvozidel na pozemních komunikacích20),
b)
vybraným vozidlem s ukončenou životnostívybraným vozidlem s ukončenou životností vybrané vozidlovybrané vozidlo, které se stalo odpadem,
c)
zpracováním vozidel s ukončenou životnostízpracováním vozidel s ukončenou životností jakákoli činnost prováděná po převzetí vozidlavozidla s ukončenou životností v zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností za účelem odstranění nebezpečných látek, demontáže, hrubého rozdělení, drcení, využití nebo přípravy na odstranění odpadu z drcení a všechny další operace prováděné za účelem využití nebo odstranění vozidlavozidla s ukončenou životností a jeho částí,
d)
zpracovatelem vozidel s ukončenou životnostízpracovatelem vozidel s ukončenou životností provozovatel zařízení určeného pro nakládání s odpady, ve kterém je oprávněn zpracovávat vozidlavozidla s ukončenou životností,
e)
opětovně použitelnými díly části, které byly z vozidlavozidla s ukončenou životností vyjmuty po kvalifikované demontáži zpracovatelem vozidel s ukončenou životnostízpracovatelem vozidel s ukončenou životností nebo po dohodě s ním konečným uživatelemkonečným uživatelem za účelem opětovného použití; za opětovně použitelný díl se nepovažuje karoserie nebo její část, pokud je na ní vyznačené identifikační číslo vozidlavozidla (VIN),
f)
podstatnou částí vozidlapodstatnou částí vozidla karoserie nebo rám vozidlavozidla vybavený identifikačním číslem vozidlavozidla (VIN), dveře, blatníky a kapoty, hnací a převodový mechanismus s příslušenstvím, nápravy, kola včetně pneumatikpneumatik, autobaterie, elektroinstalace včetně ovládacích a bezpečnostních prvků a dalších přístrojů, sedadla, katalyzátor a vnější osvětlení podle homologace.
(2)
Pro účely této části se rozumí
a)
ostatním vozidlemvozidlem silniční motorové vozidlovozidlo podle zákona o provozu vozidel na pozemních komunikacích, nejde-li o vybrané vozidlovybrané vozidlo,
b)
ostatním vozidlemvozidlem s ukončenou životností ostatní vozidlovozidlo, které se stalo odpadem,
c)
odstaveným vozidlemvozidlem vozidlovozidlo, které je pro závady v technickém stavu zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích a obnovení způsobilosti by si vyžádalo výměnu, doplnění nebo opravu podstatných částí mechanismu nebo konstrukce vozidlavozidla a které se nachází mimo pozemní komunikaci na místě, kde může poškodit nebo ohrozit životní prostředí nebo zdraví lidí, nebo na veřejně přístupném místě, kde narušuje vzhled obceobce,
d)
neúplným vozidlemvozidlem vozidlovozidlo, které obsahuje alespoň karoserii nebo rám vozidlavozidla vybavený identifikačním číslem vozidlavozidla (VIN), převážnou část vybavení interiéru a motor,
e)
vlastníkem osoba, která je zapsána v registruregistru silničních vozidelvozidel podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích jako vlastník vozidla,
f)
nebezpečnou látkou jakákoliv látka klasifikovaná jako nebezpečná podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí21), která splňuje kritéria pro zařazení do některé z tříd a kategorií nebezpečnosti uvedených v příloze I tohoto předpisu Evropské unie v
1.
části 2 oddílech 2.1 až 2.4 nebo 2.6 až 2.8, pokud jde o typ A nebo B, 2.9, 2.10, 2.12 nebo 2.13, pokud jde o kategorii 1 nebo 2, 2.14, pokud jde o kategorii 1 nebo 2, nebo 2.15, pokud jde o typy A až F,
2.
části 3 oddílech 3.1 až 3.6, 3.7, pokud má nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost nebo na vývoj, 3.8, pokud má jiné než narkotické účinky, 3.9 nebo 3.10,
3.
části 4 oddíle 4.1, nebo
4.
části 5 oddíle 5.1.
HLAVA II
POVINNOSTI VÝROBCŮ VYBRANÝCH VOZIDEL A VÝROBCŮ DÍLŮ POUŽÍVANÝCH VE VYBRANÝCH VOZIDLECH, POVINNOSTI PŘI ZBAVOVÁNÍ SE VOZIDEL S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ A ODSTRANĚNÍ ODSTAVENÉHO VOZIDLA
§ 103
Povinnosti výrobců vybraných vozidel a výrobců dílů používaných ve vybraných vozidlech
(1)
Pokud by převzetí vybraného vozidla s ukončenou životnostívybraného vozidla s ukončenou životností, s výjimkou tříkolového motorového vozidlavozidla, obsahujícího všechny podstatné části osobou oprávněnou ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností bylo pro konečného uživatelekonečného uživatele zpoplatněno v důsledku toho, že má nulovou nebo zápornou tržní hodnotu, je výrobcevýrobce vybraných vozidelvybraných vozidel povinen
a)
hradit zpracovateli vozidel s ukončenou životnostízpracovateli vozidel s ukončenou životností veškeré náklady nebo jejich podstatnou část spojené s převzetím vybraných vozidel s ukončenou životnostívybraných vozidel s ukončenou životností vlastní značky nebo jejich částí, nebo
b)
bezplatně odebírat vybraná vozidla s ukončenou životnostívybraná vozidla s ukončenou životností vlastní značky a za tím účelem zajistit přiměřeně dostupnou síť sběrných míst.
(2)
Ke splnění povinností stanovených v odstavci 1 uzavře výrobcevýrobce vybraných vozidelvybraných vozidel písemnou smlouvu s osobou oprávněnou ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností.
(3)
VýrobceVýrobce vybraných vozidelvybraných vozidel je povinen do 6 měsíců od uvedení každého nového typu vybraného vozidlavybraného vozidla na trh poskytnout zpracovatelům vozidel s ukončenou životnostízpracovatelům vozidel s ukončenou životností veškeré informace nezbytné pro demontáž a správné zpracovánízpracování vybraného vozidla s ukončenou životnostívybraného vozidla s ukončenou životností šetrné vůči životnímu prostředí, zejména s ohledem na obsažené nebezpečné látky, a to ve formě příruček, na technickém nosiči dat nebo prostřednictvím k tomuto účelu vytvořeného informačního systému. Tím není dotčena ochrana obchodního tajemství a průmyslového vlastnictví výrobcevýrobce vybraných vozidelvybraných vozidel podle jiných právních předpisů22).
(4)
VýrobceVýrobce vybraných vozidelvybraných vozidel je povinen při uvedení nového typu vybraného vozidlavybraného vozidla na trh zveřejnit a zpřístupnit formou propagačních materiálů konečným uživatelůmkonečným uživatelům informace o
a)
konstrukci vybraných vozidelvybraných vozidel a jejich částí s ohledem na možnost jejich využití,
b)
zpracovánízpracování vybraných vozidel s ukončenou životnostívybraných vozidel s ukončenou životností způsobem šetrným k životnímu prostředí, zejména o odčerpání všech kapalin a postupech pro demontáž,
c)
vývoji a optimalizaci způsobů opětovného použití vybraných vozidelvybraných vozidel a jejich částí a využití vybraných vozidel s ukončenou životnostívybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí a
d)
pokroku dosaženém v oblasti využití vybraných vozidel s ukončenou životnostívybraných vozidel s ukončenou životností s cílem snížit množství odpadu k odstranění a zvýšit míru jeho využití.
(5)
VýrobceVýrobce systému vozidlavozidla, konstrukční části vozidlavozidla nebo samostatného technického celku vozidlavozidla23) určených pro vybraná vozidlavybraná vozidla je povinen poskytovat zpracovatelůmzpracovatelům vybraných vozidel s ukončenou životnostívybraných vozidel s ukončenou životností na jejich vyžádání přiměřené informace pro demontáž, skladování a zkoušky dílů, které lze opětovně použít. Tím není dotčena ochrana obchodního tajemství a průmyslového vlastnictví výrobcevýrobce dílů používaných ve vybraných vozidlechvybraných vozidlech podle jiných právních předpisů22).
§ 104
Předání vozidel s ukončenou životností
(1)
Každý, kdo se zbavuje vozidlavozidla s ukončenou životností nebo jeho části, je smí předat pouze osobě oprávněné ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností. Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí činnosti, jejichž výsledkem je vznik částí vozidelvozidel s ukončenou životností, může takto vzniklé části vozidelvozidel s ukončenou životností také předat přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu do zařízení určených pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu. Části vozidlavozidla s ukončenou životností, které jsou elektrozařízenímelektrozařízením, baterií nebo akumulátorembaterií nebo akumulátorem nebo pneumatikoupneumatikou, mohou být rovněž odevzdány v rámci zpětného odběruzpětného odběru za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2)
Před předáním podle odstavce 1 je vlastník povinen umístit vozidlovozidlo s ukončenou životností nebo jeho podstatné části na místo, kde nepoškodí nebo neohrozí životní prostředí nebo zdraví lidí a v případě veřejně přístupného místa nenaruší vzhled obceobce.
(3)
Vlastník ostatního vozidlavozidla s ukončenou životností je povinen zpracovat ostatní vozidlovozidlo s ukončenou životností nebo jeho části v souladu se zákonem o odpadech a jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví7), pokud je k takovému způsobu nakládání s odpady oprávněn, nebo se ostatního vozidlavozidla s ukončenou životností či jeho části zbavit v souladu s odstavcem 1.
(4)
Při předání vozidlavozidla s ukončenou životností osobě oprávněné ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností je předávající osoba povinna předložit průkaz totožnosti, osvědčení o registraci předávaného vozidlavozidla a plnou moc udělenou jeho vlastníkem, pokud jím není sama. To neplatí při předání odstaveného vozidlavozidla podle § 105 odst. 3 nebo vraku podle zákona o pozemních komunikacích.
(5)
Nikdo nesmí bez povolení provozu zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností nebo bez smlouvy se zpracovatelem vozidel s ukončenou životnostízpracovatelem vozidel s ukončenou životností o zapůjčení vozidlavozidla s ukončenou životností držet nebo přechovávat více než 3 vybraná vozidla s ukončenou životnostívybraná vozidla s ukončenou životností, která nejsou evidována v registruregistru silničních vozidelvozidel v České republice, s výjimkou osob, které nabývají vozidlavozidla s ukončenou životností ze zákona nebo rozhodnutím správního orgánu. To neplatí, jde-li o historická vozidlavozidla24), vozidlavozidla testovaná na historickou původnost25) nebo vozidlavozidla starší 30 let, která jsou uchovávána pro sběratelské účely nebo pro účely registrace historického vozidlavozidla.
§ 105
Odstranění odstaveného vozidla
(1)
Obecní úřad, v jehož správním obvodu se nachází odstavené vozidlovozidlo, bezodkladně vyzve vlastníka k jeho odstranění a současně tuto výzvu zveřejní na úřední desce. Není-li možné identifikovat odstavené vozidlovozidlo nebo jeho vlastníka, obecní úřad pouze zveřejní výzvu k odstranění odstaveného vozidlavozidla na úřední desce.
(2)
V případě, že odstavené vozidlovozidlo bezprostředně ohrožuje životní prostředí nebo zdraví lidí, přemístí obecní úřad takové odstavené vozidlovozidlo na vybrané parkoviště a informaci o umístění vozidlavozidla uvede ve výzvě podle odstavce 1.
(3)
Po marném uplynutí 1 měsíce od zveřejnění výzvy k odstranění odstaveného vozidlavozidla zajistí obecní úřad předání odstaveného vozidlavozidla osobě oprávněné ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností.
(4)
Osoba pověřená obecním úřadem je v souvislosti s přemístěním odstaveného vozidlavozidla podle odstavce 2 nebo zajištěním jeho předání oprávněné osobě podle odstavce 3 oprávněna vstoupit na pozemek na dobu nezbytnou k provedení úkonu; vlastníci nebo uživatelé těchto pozemků jsou povinni osobě pověřené obecním úřadem vstup umožnit.
(5)
Náklady spojené s postupem podle odstavců 2 a 3 je povinen uhradit obciobci vlastník odstaveného vozidlavozidla; to neplatí, pokud prokáže, že mu bylo vozidlovozidlo odcizeno. Při správě placení těchto nákladů se postupuje podle daňového řádu.
HLAVA III
SBĚR A ZPRACOVÁNÍ VOZIDEL S UKONČENOU ŽIVOTNOSTÍ
§ 106
Zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností
(1)
K převzetí vozidlavozidla s ukončenou životností je oprávněn pouze provozovatel zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností, nestanoví-li tento zákon jinak.
(2)
Ke zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností je oprávněn pouze zpracovatel vozidel s ukončenou životnostízpracovatel vozidel s ukončenou životností. Zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností musí být vždy zároveň zařízením ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností.
(3)
Zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností a zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností lze provozovat pouze na základě povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s tímto druhem odpadu (dále jen „povolení provozu zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností“).
(4)
Provozovatel zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností musí zajistit, aby s vozidlyvozidly s ukončenou životností a jejich částmi bylo nakládáno na oddělených plochách, a musí vést oddělenou evidenci pro vozidlavozidla s ukončenou životností podle § 108 odst. 1 písm. k) a § 109 odst. 2 písm. f).
(5)
Provozovatel zařízení, kterému bylo vydáno pouze povolení provozu zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností, nesmí provádět jakékoli demontážní práce, včetně narušení karoserie nebo demontáže dílů k opětovnému použití.
§ 107
Povolení provozu zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životností
(1)
ŽadatelŽadatel o vydání povolení provozu zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností, včetně mobilního zařízení, musí k žádosti přiložit smlouvu o přijímání vozidelvozidel s ukončenou životností se zpracovatelem vozidel s ukončenou životnostízpracovatelem vozidel s ukončenou životností. ŽadatelŽadatel o vydání povolení provozu zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností tuto smlouvu dokládat nemusí.
(2)
ŽadatelŽadatel o vydání povolení provozu zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností musí současně požádat o vydání povolení provozu zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností; to neplatí, pokud žadatelžadatel disponuje platným povolením provozu zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností.
(3)
V řízení o vydání povolení provozu zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností se vždy provede ohledání zařízení nebo objektu, v němž má být umístěno.
(4)
Povolení provozu zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností musí obsahovat podmínky nezbytné ke splnění požadavků podle § 109 odst. 1, § 109 odst. 2 písm. a), b) a d) a § 109 odst. 3.
(5)
Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah provozního řádu zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností a zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností.
§ 108
Povinnosti provozovatele zařízení ke sběru vozidel s ukončenou životností
(1)
Provozovatel zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností je kromě povinností stanovených zákonem o odpadech povinen
a)
převzít veškerá vozidlavozidla s ukončenou životností a jejich části,
b)
převzít vozidlavozidla s ukončenou životností bezplatně, pokud obsahují všechny podstatné části a neobsahují přidaný odpad,
c)
vystavit potvrzení o převzetí vozidlavozidla s ukončenou životností nebo neúplného vozidlavozidla, byla-li porovnáním údajů uvedených v osvědčení o registraci vozidlavozidla se skutečnými údaji odevzdávaného vozidlavozidla s ukončenou životností zjištěna shoda v identifikačním čísle vozidlavozidla (VIN); to neplatí v případě převzetí odstaveného vozidlavozidla nebo vraku podle zákona o pozemních komunikacích,
d)
odmítnout vystavit potvrzení o převzetí podle písmene c), jsou-li odevzdávány pouze části vozidlavozidla, které nelze označit za neúplné vozidlovozidlo,
e)
v případě, že jsou odevzdávány pouze části vozidlavozidla, které nelze označit za neúplné vozidlovozidlo, informovat předávající osobu o tom, že zápis zániku silničního vozidlavozidla v registruregistru silničních vozidelvozidel je možné provést pouze podle § 13 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích,
f)
v případě, že vozidlovozidlo s ukončenou životností, které převzal, bylo nalezeno v databázi odcizených vozidelvozidel vedené Policií České republiky, zdržet se jakéhokoliv nakládání s tímto vozidlemvozidlem po dobu nejméně 5 pracovních dní, nestanoví-li Policie České republiky jinak,
g)
odpojit autobaterii, neprovádět žádné další demontážní práce, včetně jakéhokoliv narušení karoserie nebo demontáže dílů k opětovnému použití, není-li zároveň zpracovatelem vozidel s ukončenou životnostízpracovatelem vozidel s ukončenou životností, a zajistit, aby nedošlo k neoprávněné manipulaci nebo rozebírání vozidlavozidla s ukončenou životností nebo k úniku nebezpečných látek,
h)
znehodnotit identifikační číslo vozidlavozidla (VIN) způsobem, který umožní identifikaci vozidlavozidla s ukončenou životností při jeho předání zpracovateli vozidel s ukončenou životnostízpracovateli vozidel s ukončenou životností a v průběhu celého procesu zpracovánízpracování,
i)
soustřeďovat a skladovat vozidlavozidla s ukončenou životností v souladu s technickými požadavky,
j)
zajistit předání vozidlavozidla s ukončenou životností ke zpracovánízpracování pouze zpracovateli vozidel s ukončenou životnostízpracovateli vozidel s ukončenou životností, pokud jím není sám,
k)
vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi a zasílat příslušnému správnímu úřadu hlášení o druzích a množství odpadů a o způsobech nakládání s nimi, pokud jde o převzatá vozidlavozidla s ukončenou životností a vozidlavozidla s ukončenou životností předaná ke zpracovánízpracování a o jiné odpady, za podmínek stanovených zákonem o odpadech a v rozsahu stanoveném vyhláškou ministerstva,
l)
pořizovat fotodokumentaci přijímaných vybraných vozidel s ukončenou životnostívybraných vozidel s ukončenou životností,
m)
předložit v rámci kontroly na požádání inspekce nebo krajského úřadu dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů uvedených v evidenci a hlášení podle písmene k),
n)
zapojit se do informačního systému pro vedení informací o vozidlechvozidlech s ukončenou životností podle § 110 a
o)
po dobu platnosti povolení provozu zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností mít uzavřenou platnou smlouvu o přijímání vozidelvozidel s ukončenou životností se zpracovatelem vozidel s ukončenou životnostízpracovatelem vozidel s ukončenou životností.
(2)
Provozovatel zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností nesmí vybírat úplatu za vystavení potvrzení o převzetí podle odstavce 1 písm. c).
(3)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
náležitosti potvrzení o převzetí vozidlavozidla s ukončenou životností nebo neúplného vozidlavozidla podle odstavce 1 písm. c),
b)
technické požadavky na zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností a na soustřeďování a skladování vozidelvozidel s ukončenou životností podle odstavce 1 písm. i) a
c)
způsob vedení průběžné evidence a ohlašování vozidelvozidel s ukončenou životností a jiných odpadů podle odstavce 1 písm. k).
§ 109
Povinnosti zpracovatele vozidel s ukončenou životností
(1)
Zpracovatel vozidel s ukončenou životnostíZpracovatel vozidel s ukončenou životností je před zahájením demontážních operací povinen
a)
zbavit vozidlovozidlo s ukončenou životností provozních kapalin a zajistit jejich oddělené soustřeďování,
b)
demontovat stanovené části vozidelvozidel s ukončenou životností před jejich dalším zpracovánímzpracováním tak, aby se omezily negativní dopady na životní prostředí, a
c)
vyjmout z vozidelvozidel s ukončenou životností části a materiály obsahující olovo, rtuť, kadmium nebo šestimocný chrom a zajistit jejich samostatné využití nebo odstranění.
(2)
Zpracovatel vozidel s ukončenou životnostíZpracovatel vozidel s ukončenou životností je dále kromě povinností stanovených zákonem o odpadech povinen
a)
provést demontáž vozidlavozidla s ukončenou životností alespoň na podstatné části vozidlapodstatné části vozidla, s výjimkou demontáže karoserie, nebo vozidlovozidlo s ukončenou životností předat dalšímu zpracovateli vozidel s ukončenou životnostízpracovateli vozidel s ukončenou životností,
b)
demontovat, soustřeďovat a skladovat opětovně použitelné díly tak, aby je bylo možné v maximální míře opětovně použít nebo za tím účelem předat jiné osobě,
c)
je-li na vozidlevozidle nebo jeho části identifikační číslo vozidlavozidla (VIN), které nebylo znehodnoceno postupem podle § 108 odst. 1 písm. h), znehodnotit identifikační číslo způsobem, který umožní identifikaci vozidlavozidla s ukončenou životností, jinak nelze díl opětovně použít; znehodnocení identifikačního čísla provede zpracovatel vozidel s ukončenou životnostízpracovatel vozidel s ukončenou životností i tehdy, předává-li vozidlovozidlo s ukončenou životností nebo jeho části dalšímu zpracovatelizpracovateli podle písmene a),
d)
při konečném zpracování vozidla s ukončenou životnostízpracování vozidla s ukončenou životností zničit identifikační číslo vozidlavozidla (VIN) způsobem, který vylučuje jakékoliv jeho další použití,
e)
zpracovávat vozidlavozidla s ukončenou životností v souladu s technickými požadavky,
f)
vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi a zasílat příslušnému správnímu úřadu hlášení o druzích a množství odpadů a o způsobech nakládání s nimi, pokud jde o převzatá vozidlavozidla s ukončenou životností a o jiné odpady, za podmínek stanovených zákonem o odpadech a ve stanoveném rozsahu,
g)
vést samostatnou evidenci materiálů a částí k opětovnému použití, která není zasílána s hlášením podle písmene f), ale na vyžádání se předkládá orgánům provádějícím kontrolu podle tohoto zákona, a
h)
předložit v rámci kontroly na požádání inspekce nebo krajského úřadu dokumenty dokládající pravdivost a úplnost údajů v evidenci a hlášení podle písmene f).
(3)
Zpracovatel vozidel s ukončenou životnostíZpracovatel vozidel s ukončenou životností, který provedl první zpracovatelzpracovatelskou operaci (dále jen „první zpracovatel“), je povinen zajistit, nejde-li o ostatní vozidlavozidla a tříkolová motorová vozidlavozidla20), v každém kalendářním roce
a)
opětovné použití a využití převzatých vybraných vozidel s ukončenou životnostívybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí v rozsahu nejméně 95 % jejich průměrné hmotnosti a
b)
opětovné použití a recyklaci převzatých vybraných vozidel s ukončenou životnostívybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí v rozsahu nejméně 85 % jejich průměrné hmotnosti.
(4)
Zpracovatelé vozidel s ukončenou životnostíZpracovatelé vozidel s ukončenou životností, kterým první zpracovatelzpracovatel předal částečně demontovaná vozidlavozidla, jsou povinni předat prvnímu zpracovatelizpracovateli údaje, na jejichž základě první zpracovatelzpracovatel může doložit, že byly splněny cíle podle odstavce 3. V případě, že další zpracovatelé vozidel s ukončenou životnostízpracovatelé vozidel s ukončenou životností tyto údaje nepředají nebo cíle nesplní, povinnost prvního zpracovatelezpracovatele podle odstavce 3 tím není dotčena.
(5)
Zpracovatel vozidel s ukončenou životnostíZpracovatel vozidel s ukončenou životností může nabídnout jiné osobě k opětovnému použití pouze opětovně použitelný díl. Opětovně použitelný díl musí poté, co byl podroben procesu přípravy k opětovnému použití, splňovat podmínky stanovené zákonem o odpadech, za nichž odpad přestává být odpadem. Opětovně použitelné díly z vybraných vozidel s ukončenou životnostívybraných vozidel s ukončenou životností předané k opětovnému použití se započítávají do plnění povinností stanovených v odstavci 3.
(6)
VozidloVozidlo s ukončenou životností, ze kterého byly způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem demontovány všechny nebezpečné části a odčerpány všechny provozní kapaliny, lze zařadit do kategorie ostatní odpad bez provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle zákona o odpadech.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a)
technické požadavky na zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností a na zařízení ke zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností,
b)
části vozidel s ukončenou životností, které musejí být před jejich dalším zpracováním demontovány podle odstavce 1 písm. b),
c)
způsob demontáže nebezpečných částí vozidelvozidel s ukončenou životností a způsob odčerpání provozních kapalin z vozidelvozidel s ukončenou životností,
d)
rozsah a způsob vedení průběžné evidence a ohlašování vozidelvozidel s ukončenou životností a jiných odpadů podle odstavce 2 písm. f),
e)
rozsah a způsob vedení evidence materiálů a částí k opětovnému použití podle odstavce 2 písm. g),
f)
způsob výpočtu úrovně opětovného použití a recyklace nebo jiného využití vybraných vozidel s ukončenou životnostívybraných vozidel s ukončenou životností a jejich částí pro účely plnění povinností stanovených v odstavci 3,
g)
podmínky přípravy k opětovnému použití opětovně použitelných dílů a jejich skladování.
§ 110
Informační systém pro vedení informací o vozidlech s ukončenou životností
(1)
Informační systém pro vedení informací o vozidlechvozidlech s ukončenou životností (dále jen „Informační systém“) je informačním systémem veřejné správy, který slouží k vedení údajů o vozidlechvozidlech s ukončenou životností, jejich sběru, o zařízeních ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností a informací poskytovaných výrobci vozidelvýrobci vozidel podle § 103 odst. 3.
(2)
Správcem Informačního systému je ministerstvo.
(3)
V Informačním systému se vedou
a)
jméno, adresa sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, provozovatele zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností,
b)
adresa, identifikační číslo zařízení, číslo základní územní jednotky podle Číselníku obcíobcí a Číselníku městských částí statutárních měst a zeměpisné souřadnice zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností,
c)
informace o vydaném povolení provozu zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností, zejména údaje o typu zařízení, jeho kapacitě a způsobech nakládání s odpady,
d)
údaje o vozidlechvozidlech s ukončenou životností přijatých do zařízení ke sběru vozidelvozidel s ukončenou životností a o osobách, od kterých byla vozidlavozidla s ukončenou životností převzata, a to v rozsahu zahrnujícím jméno, adresu trvalého pobytu nebo sídla a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno.
(4)
Informační systém je veřejně přístupný způsobem umožňujícím dálkový přístup, pokud jde o údaje podle odstavce 3 písm. a) a b).
(5)
Do Informačního systému jsou povinni provozovatelé zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností dálkovým přístupem vkládat a aktualizovat údaje podle odstavce 3 písm. d) bez zbytečného odkladu poté, co nastala skutečnost zakládající vložení údaje či jeho změnu.
(6)
Krajské úřady jsou povinny dálkovým přístupem vkládat a aktualizovat údaje podle odstavce 3 písm. a), b) a c) bez zbytečného odkladu poté, co nastala skutečnost zakládající vložení údaje či jeho změnu do Informačního systému odpadového hospodářství podle zákona o odpadech.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou rozsah údajů vedených v Informačním systému podle odstavce 3 písm. c) a d).
§ 111
Poskytnutí vozidla s ukončenou životností ke zvláštním účelům
(1)
VozidloVozidlo s ukončenou životností zbavené nebezpečných látek může být poskytnuto k nácviku záchranných prací složkám integrovaného záchranného systémuintegrovaného záchranného systému26) nebo k výuce na školách v oborech souvisejících s konstrukcí a opravami automobilů.
(2)
Poskytnutí vozidlavozidla s ukončenou životností zbaveného nebezpečných látek je možné pouze na základě písemné smlouvy mezi zpracovatelemzpracovatelem a osobou, které je vozidlovozidlo s ukončenou životností poskytováno. Osoba, které bylo vozidlovozidlo s ukončenou životností poskytnuto, je povinna ho po naplnění či odpadnutí účelu, pro který jí bylo poskytnuto, vrátit zpět zpracovatelizpracovateli.
HLAVA IV
PŘESHRANIČNÍ PŘEPRAVA POUŽITÝCH VOZIDEL A JEJICH ČÁSTÍ
§ 112
(1)
Při přepravě použitých vozidelvozidel nebo jejich částí do České republiky, z ní nebo přes ni je jejich držitel povinen prokázat na výzvu celního úřadu nebo inspekce, že přepravovaná použitá vozidlavozidla nebo jejich části nejsou odpadem. Za tímto účelem je držitel povinen předložit
a)
kopii daňového dokladu podle zákona o dani z přidané hodnoty, je-li jejím plátcem,
b)
doklad nebo své prohlášení, že přepravované použité vozidlovozidlo nebo jeho část nejsou odpadem; doklad nebo prohlášení držitele se nepředkládá, pokud vozidlovozidlo nebo jeho část převážejí osoby na základě zákona nebo správního rozhodnutí,
c)
kopii dokladu nebo smlouvy prokazující způsob nabytí přepravovaných použitých vozidelvozidel nebo jejich částí a
d)
dokumenty prokazující způsobilost přepravovaného použitého vozidlavozidla k provozu na pozemních komunikacích7) nebo funkčnost přepravované části vozidlavozidla.
(2)
Přeshraniční přeprava použitého vozidlavozidla nezpůsobilého k provozu na pozemních komunikacích je možná,
a)
pokud jeho předpokládaná cena spolu s cenou jeho opravy nepřesáhne obvyklou hodnotu obdobného vozidlavozidla bezprostředně schopného provozu na pozemních komunikacích; v případě důvodných pochybností o technickém stavu přepravovaného vozidlavozidla nebo ceně opravy vozidlavozidla jsou celní úřad nebo inspekce oprávněny jeho držitele vyzvat, aby technický stav vozidlavozidla nebo cenu opravy na vlastní náklady prokázal, nebo
b)
pokud je starší 30 let a má být testováno na historickou původnost za účelem registrace vozidlavozidla v registruregistru historických a sportovních vozidelvozidel podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích nebo uchováváno pro sběratelské účely; na požádání celního úřadu nebo inspekce je jeho držitel při přepravě povinen předložit dokumenty prokazující stáří vozidlavozidla a prohlášení držitele o tom, že přepravované použité vozidlovozidlo bude testováno na historickou původnost za účelem registrace historického vozidlavozidla v registruregistru historických a sportovních vozidelvozidel nebo uchováváno pro sběratelské účely.
(3)
Ověření způsobilosti vozidlavozidla k provozu na pozemních komunikacích podle odstavce 1 písm. d) provádí a dokumentaci, která nesmí být starší 2 let, vystavuje stanice technické kontroly nebo osoba s obdobnou činností v zemi odeslání použitého vozidlavozidla na základě technické prohlídky.
(4)
Ověření funkčnosti části vozidlavozidla podle odstavce 1 písm. d) a opravitelnosti vozidlavozidla podle odstavce 2 písm. a) provádí a dokumentaci vystavuje osoba oprávněná k podnikání v oboru opravy motorových vozidelvozidel, osoba oprávněná vykonávat znaleckou činnost, samostatný likvidátor pojistných událostí27) nebo osoba s odpovídající kvalifikací v zemi odeslání. Dokumentace musí být vystavena v českém, slovenském nebo anglickém jazyce.
(5)
Při přepravě použitých vozidelvozidel nebo jejich částí do České republiky, z ní nebo přes ni musí jejich držitel zajistit, aby byl náklad uspořádán, zajištěn, popřípadě zabalen tak, aby přepravovaná použitá vozidlavozidla nebo jejich části byly chráněny před poškozením v průběhu přepravy, nakládky a vykládky a aby byly zabezpečeny proti únikům nebezpečných látek.
(6)
Přepravovaná použitá vozidlavozidla nebo jejich části se považují za odpad a jejich přeprava za nedovolenou přepravu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o přepravě odpadů14) v případě, že
a)
jejich držitel neprokáže na základě dokladů uvedených v odstavci 1, že přepravovaná vozidlavozidla nebo jejich části nejsou odpadem,
b)
při přepravě nejsou splněny podmínky podle odstavce 1 nebo 2, nebo
c)
nejsou splněny podmínky zajištění a uspořádání nákladu podle odstavce 5.
(7)
Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti dokladu o opravitelnosti vozidlavozidla a o funkčnosti částí vozidlavozidla a kritéria pro posouzení opravitelnosti vozidlavozidla.
HLAVA V
EMISNÍ POPLATEK
Díl 1
Poplatek
§ 113
Subjekt poplatku
Poplatníkem emisního poplatku je ten, kdo je zapsán do registruregistru silničních vozidelvozidel v České republice jako
a)
vlastník vozidlavozidla,
b)
nový vlastník vozidlavozidla, jde-li o změnu vlastníka, nebo
c)
nový provozovatel vozidlavozidla, jde-li o změnu provozovatele.
§ 114
Předmět poplatku
(1)
Předmětem emisního poplatku je způsobilost vozidlavozidla kategorie M1 nebo N1 vypouštět emise ve výfukových plynech.
(2)
Poplatková povinnost vzniká podáním žádosti o zápis
a)
silničního vozidlavozidla kategorie M1 nebo N1 do registruregistru silničních vozidelvozidel v České republice,
b)
změny vlastníka silničního vozidlavozidla kategorie M1 nebo N1 v registruregistru silničních vozidelvozidel v České republice, nebo
c)
změny provozovatele silničního vozidlavozidla kategorie M1 nebo N1 v registruregistru silničních vozidelvozidel v České republice.
(3)
Poplatková povinnost nevzniká, pokud již u vozidlavozidla vznikla dříve poplatková povinnost poplatníkovi, který nebyl osvobozen.
§ 115
Osvobození od poplatku
(1)
Od emisního poplatku je osvobozeno
a)
vozidlovozidlo, které splňuje minimálně mezní hodnoty emisí EURO 3,
b)
historické vozidlovozidlo, nebo
c)
vozidlovozidlo, pro které je vydán platný doklad o uznání testování silničního vozidlavozidla na historickou původnost.
(2)
Od emisního poplatku je osvobozen
a)
držitel průkazu ZTP nebo ZTP-P a jeho zákonný zástupce, opatrovník nebo jiná fyzická osoba, kterým byl držitel průkazu ZTP nebo ZTP-P svěřen do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
b)
žadatelžadatel o zápis vozidlavozidla do registruregistru silničních vozidelvozidel, u něhož k zápisu vozidlavozidla dochází v důsledku
1.
nabytí dědictví nebo odkazu,
2.
převodu mezi osobami blízkými, nebo
3.
zániku společného jmění manželů, nebo
c)
stát, jestliže mu vozidlovozidlo připadlo na základě rozhodnutí
1.
o propadnutí nebo zabrání věci v trestním, přestupkovém nebo jiném obdobném řízení,
2.
v dědickém řízení, nebo
3.
o odúmrti.
§ 116
Výše poplatku
(1)
Výše emisního poplatku činí v závislosti na splnění mezních hodnot emisí ve výfukových plynech v souladu s předpisy Evropské unie
a)
3 000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 2,
b)
5 000 Kč v případě splnění mezních hodnot emisí EURO 1, nebo
c)
10 000 Kč v případě nesplnění mezních hodnot emisí EURO 1.
(2)
Stupeň plnění příslušné emisní úrovně se pro účely určení výše poplatku prokazuje zápisem v osvědčení o registraci vozidlavozidla nebo v registruregistru silničních vozidelvozidel.
§ 117
Rozpočtové určení poplatku
Výnos emisního poplatku je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a použije se na
a)
podporu sběru, zpracovánízpracování, využití a odstranění vozidelvozidel s ukončenou životností a jejich částí a
b)
podporu infrastruktury a nákupu vozidelvozidel na alternativní pohon.
Díl 2
Správa poplatku
§ 118
Správce poplatku
Správcem emisního poplatku je obecní úřad obceobce s rozšířenou působností.
§ 119
Placení poplatku
(1)
Emisní poplatek je splatný při zápisu podle § 114 odst. 2.
(2)
Nebyl-li poplatek zaplacen, správce poplatku zastaví řízení o zápisu podle § 114 odst. 2.
(3)
U nedoplatku na emisním poplatku úrok z prodlení nevzniká.
(4)
Správce poplatku vystaví po zaplacení poplatku poplatníkovi doklad o uhrazení poplatku. Na dokladu musí být uvedeno identifikační číslo vozidlavozidla (VIN) nebo číslo karoserie, popřípadě podvozku. Záznam o zaplacení poplatku a jeho výši zapíše správce poplatku do registruregistru silničních vozidelvozidel.
§ 120
Zánik poplatkové povinnosti
(1)
Poplatková povinnost k emisnímu poplatku zaniká v případě vydání dokladu o uznání testování silničního vozidlavozidla na historickou původnost pro toto vozidlovozidlo.
(2)
Poplatková povinnost podle odstavce 1 zaniká pouze tehdy, pokud poplatník do 1 roku od vzniku poplatkové povinnosti podá správci poplatku žádost o zánik poplatkové povinnosti a doloží v ní skutečnost podle odstavce 1.
(3)
Poplatková povinnost podle odstavce 1 zaniká ke dni, kdy správci poplatku došla žádost podle odstavce 2.
(4)
Vznikne-li v důsledku zániku poplatkové povinnosti vratitelný přeplatek, vrátí jej správce poplatku bez žádosti do 30 dnů od zániku poplatkové povinnosti.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘESTUPKY
§ 121
Přestupky fyzických osob
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
se zbaví výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností nebo jeho části v rozporu s § 4,
b)
v rozporu s § 14 odst. 4 převezme výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností,
c)
umístí vozidlovozidlo s ukončenou životností nebo jeho podstatné části v rozporu s § 104 odst. 2,
d)
v rozporu s § 104 odst. 5 drží nebo přechovává více než 3 vybraná vozidla s ukončenou životnostívybraná vozidla s ukončenou životností, která nejsou evidována v registruregistru silničních vozidelvozidel v České republice, nebo
e)
v rozporu s § 105 odst. 4 neumožní osobě pověřené obecním úřadem vstup na pozemek.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.
§ 122
Přestupky výrobce
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako výrobcevýrobce, pověřený zástupce nebo za podmínek stanovených v § 10 jako distributordistributor vybraných výrobků dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z povinností při výrobě vybraných výrobků stanovených v § 6 nebo povinností při uvedení vybraných výrobků na trh stanovených v § 7,
b)
v rozporu s § 12 odst. 1 nezajistí na vlastní náklady zpětný odběrzpětný odběr výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností a jejich následné zpracovánízpracování a využití nebo odstranění za podmínek stanovených tímto zákonem,
c)
neinformuje stanoveným způsobem konečné uživatelekonečné uživatele o skutečnostech podle § 13 odst. 1, § 15 odst. 2, § 63, 82, 95 nebo § 103 odst. 4 nebo neprovádí osvětovou činnost podle § 13 odst. 2 nebo 3 splňující stanovené minimální požadavky,
d)
jako výrobcevýrobce, který zřídil místo zpětného odběruzpětného odběru na území obceobce, neposkytne obciobci informace o množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností podle § 16 odst. 3,
e)
nezajistí konečnému uživatelikonečnému uživateli možnost odevzdat výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností podle § 17 odst. 5,
f)
v rozporu s § 19 odst. 4 nevloží požadované údaje do RegistruRegistru nebo tyto údaje neaktualizuje,
g)
nepodá žádost o zápis do Seznamu výrobcůvýrobců podle § 21 nebo v ní uvede nepravdivé údaje,
h)
v rozporu s § 23 odst. 3 nebo § 24 odst. 1 neprovede nebo neoznámí ministerstvu změnu údajů zapsaných v Seznamu výrobcůvýrobců nebo neoznámí ministerstvu, že zanikly důvody pro její vedení v Seznamu výrobcůvýrobců,
i)
nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidenci podle § 27 odst. 1,
j)
v rozporu s § 28 odst. 1 nezpracuje nebo nezašle ministerstvu ve stanovené lhůtě roční zprávu o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností obsahující všechny součásti požadované tímto zákonem,
k)
v rozporu s § 29 písm. a) neuchovává údaje a roční zprávu o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností po stanovenou dobu nebo v rozporu s § 29 písm. b) nepředloží inspekci dokumenty dokládající jejich pravdivost a úplnost,
l)
neposkytne dostatečnou kauci prokazující, že nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností bude finančně zajištěno podle § 31 odst. 1 nebo 2, nebo použije peněžní prostředky tvořící kauci bez souhlasu ministerstva podle § 32 odst. 1,
m)
nepředloží podle § 33 odst. 1 ministerstvu spolu s oznámením uvedeným v § 24 odst. 1 smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění uzavřenou s provozovatelem kolektivního systému,
n)
nesplní některou z povinností výrobcevýrobce při kolektivním plnění stanovených v § 45,
o)
nesplní při uvedení vybraných výrobků na trh některou z povinností pro jejich označování stanovených v § 62 odst. 1 nebo 2 nebo v § 80 odst. 1,
p)
nesplní některou z povinností opětovného použití zpětně odebraného odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení stanovených v § 67,
q)
v rozporu s § 68 odst. 3 neposkytne zpracovatelůmzpracovatelům informace nutné ke zpracovánízpracování odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení, včetně přípravy k opětovnému použití,
r)
nezajistí financování nakládání s elektrozařízenímelektrozařízením podle § 70 nebo 71,
s)
jako výrobce protektorovaných pneumatikvýrobce protektorovaných pneumatik, který současně uvádí na trh nové pneumatikypneumatiky, nevede zvlášť evidenci pro nové a pro protektorované pneumatikyprotektorované pneumatiky podle § 94 odst. 2,
t)
jako výrobce pneumatikvýrobce pneumatik neuvede ve výroční zprávě údaje podle § 97 odst. 4, nebo
u)
jako výrobcevýrobce vybraných vozidelvybraných vozidel nesplní některou z povinností stanovených v § 103.
(2)
Za přestupky lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e) až h),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), d), j) až o), s) nebo t), nebo
c)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), c), i), p) až r) nebo u).
§ 123
Přestupky posledního prodejce
(1)
Poslední prodejce se dopustí přestupku tím, že
a)
zpětně neodebírá výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností podle § 18 odst. 1,
b)
nepředá bez zbytečného odkladu zpětně odebraný výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností do systému zpětného odběrusystému zpětného odběru podle § 18 odst. 2 písm. b),
c)
nesplní některou z povinností týkajících se informování konečného uživatelekonečného uživatele o zpětném odběruzpětném odběru výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností nebo označování míst, kde je možné výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností odevzdat, stanovených v § 18 odst. 3, § 66 odst. 3 nebo 4 nebo v § 88 odst. 2,
d)
v rozporu s § 66 odst. 1 nebo 2 nezajistí konečnému uživatelikonečnému uživateli možnost bezplatně odevzdat ke zpětnému odběruzpětnému odběru odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení, nebo
e)
zpětně neodebírá odpadní přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory od konečného uživatelekonečného uživatele podle § 88 odst. 1.
(2)
Za přestupky lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b), nebo
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e).
§ 124
Přestupky provozovatele kolektivního systému
(1)
Provozovatel kolektivního systému se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 21 odst. 5 nevloží do Seznamu výrobcůvýrobců údaje o výrobcích a pověřených zástupcích nebo v rozporu s § 23 odst. 6 neprovede v Seznamu výrobcůvýrobců změny nebo výmaz údajů o výrobcích a pověřených zástupcích,
b)
nesplní povinnost oznámit ministerstvu skutečnosti nebo mu zaslat nebo předložit některý z dokumentů anebo nezveřejní dokumenty nebo informace podle § 39 odst. 3 nebo § 44 odst. 4 nebo 5,
c)
v rozporu s § 40 vykonává činnost, která nesmí být předmětem činnosti provozovatele kolektivního systému,
d)
poruší některou z povinností týkajících se omezení provozovatele kolektivního systému stanovených v § 41 odst. 1, 2, 5 nebo 6 nebo v § 42 odst. 2,
e)
v rozporu s § 41 odst. 3 sdělí třetí osobě informace o množství vybraných výrobků uvedených na trh výrobcemvýrobcem, s nímž uzavřel smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění, nebo o jeho podílu na trhu nebo informace o příspěvku, který výrobcevýrobce hradí provozovateli kolektivního systému,
f)
v rozporu s § 41 odst. 4 uzavře smlouvu s osobou, která k němu má zvláštní vztah, nebo této osobě zajišťuje dluhy nebo na ni bezúplatně převádí majetek,
g)
nesplní některou z povinností provozovatele kolektivního systému stanovených v § 44 odst. 1 až 3 nebo 6,
h)
nesplní některou z povinností při hospodaření provozovatele kolektivního systému stanovených v § 46,
i)
v rozporu s § 47 odst. 1 nevrátí obdržený příspěvek od výrobcevýrobce v případě, že se vybraný výrobek nestane na území České republiky odpadem,
j)
nesplní některou z povinností týkajících se rezervy stanovených v § 48,
k)
v rozporu s § 49 odst. 3 nepředloží ministerstvu stejnopis nebo úředně ověřenou kopii uzavřené smlouvy, v rozporu s § 49 odst. 4 neuvede ve smlouvě požadované údaje nebo v rozporu s § 49 odst. 5 neuvede v evidenci nebo v roční zprávě množství zpětně odebraných výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností,
l)
nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidence podle § 50 odst. 1 nebo v rozporu s § 50 odst. 5 neposkytne údaje z těchto evidencí ministerstvu,
m)
v rozporu s § 51 odst. 1 nebo § 57 odst. 6 nezpracuje roční zprávu o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností nebo zprávu o plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren nebo ji nezašle do 30. června ministerstvu,
n)
neuchovává údaje nebo nedoloží jejich pravdivost nebo úplnost podle § 52,
o)
poruší některou z povinností týkajících se ověření údajů auditorem stanovených v § 53 odst. 1 až 4, nebo
p)
v rozporu s § 84 odst. 3 neuzavře s provozovatelem kolektivního systému výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení smlouvu, jejímž předmětem je spolupráce při zajištění plnění povinností výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení se zabudovanými nebo přiloženými bateriemi nebo akumulátorybateriemi nebo akumulátory.
(2)
Za přestupky lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) nebo b),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. k) nebo l),
c)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), i) nebo m) až p), nebo
d)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), d), f) až h) nebo j).
§ 125
Další přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
se zbaví výrobku s ukončenou životnostívýrobku s ukončenou životností v rozporu s § 4,
b)
v rozporu s § 14 odst. 3 předá zpětně odebraný výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností osobě, které podle tohoto zákona nesmí být předán, nebo do předání zpracovatelizpracovateli výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností upraví, využije nebo odstraní, nebo
c)
v rozporu s § 14 odst. 4 převezme výrobek s ukončenou životnostívýrobek s ukončenou životností.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a)
jako provozovatel místa zpětného odběruzpětného odběru nesplní některou z povinností stanovených v § 17 odst. 2 písm. a) až g) nebo v rozporu s § 17 odst. 3 písm. a) rozebírá zpětně odebraný výrobek nebo do něj jinak zasahuje,
b)
jako provozovatel místa zpětného odběruzpětného odběru nesplní některou z povinností stanovených v § 17 odst. 2 písm. h),
c)
v rozporu s § 27 odst. 3 nebo § 50 odst. 4 vykáže údaje týkající se výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, které zpětně odebrala, svezla, zpracovala nebo s nimiž jinak nakládala, současně více než jednou,
d)
v rozporu s § 34 odst. 1 provozuje kolektivní systém bez oprávnění,
e)
jako společník provozovatele kolektivního systému neuzavře s provozovatelem kolektivního systému smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění podle § 42 odst. 1,
f)
neposkytne provozovateli kolektivního systému nezbytnou součinnost podle § 53 odst. 5,
g)
jako právnická osoba, jejíž oprávnění k provozování kolektivního systému zaniklo, nepřevede všechny dosud nevyužité peněžní prostředky získané z příspěvků výrobcůvýrobců včetně výnosů z nich nebo prostředky tvořící rezervu podle § 56 odst. 1 až 3,
h)
v rozporu s § 61 odst. 1 nebo 3 si neurčí pověřeného zástupce nebo si určí pověřeného zástupce v rozporu s požadavky stanovenými tímto zákonem,
i)
jako výrobcevýrobce, distributordistributor nebo poslední prodejce
1.
neuvádí při prodeji nového elektrozařízeníelektrozařízení nebo pneumatikypneumatiky odděleně náklady na zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadního elektrozařízeníodpadního elektrozařízení nebo zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování a využití odpadní pneumatikyodpadní pneumatiky podle § 73 odst. 1 nebo § 99 odst. 1, nebo
2.
uvádí odděleně náklady v rozporu s § 73 odst. 2 nebo § 99 odst. 2,
j)
uvádí na trh nebo do oběhu baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory v rozporu s § 78 odst. 1 nebo nezajistí stažení takových baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů z trhu podle § 78 odst. 3,
k)
nesplní některou z povinností pro zajištění snadného a bezpečného vyjmutí baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů z elektrozařízeníelektrozařízení nebo jiného výrobku, v němž jsou zabudovány, stanovených v § 81 odst. 1 nebo 2,
l)
v rozporu s § 85 odst. 3 uvádí při prodeji nových přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů odděleně náklady na zpětný odběrzpětný odběr, zpracovánízpracování a recyklaci odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů,
m)
poruší některou z povinností při zpracovánízpracování výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností nebo v souvislosti s ním stanovených v § 69 odst. 1 nebo 2, § 89, § 90 odst. 1, § 90 odst. 2 písm. a) až d) nebo § 98,
n)
jako zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorůzpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů nesplní povinnost zaslat ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů podle § 90 odst. 2 písm. e),
o)
jako provozovatel solární elektrárnyprovozovatel solární elektrárny v rozporu s § 72 odst. 1 nezajistí předání ke zpracovánízpracování, využití a odstranění odpadních solárních panelůodpadních solárních panelů, včetně splnění povinností s tím spojených,
p)
nesplní některou z povinností při přeshraniční přepravě
1.
použitého elektrozařízeníelektrozařízení stanovených v § 74,
2.
použité pneumatikypneumatiky stanovených v § 100, nebo
3.
použitého vozidlavozidla nebo jeho částí stanovených v § 112,
q)
neprokáže splnění podmínek uvedení baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu podle § 79,
r)
předá protektorované pneumatikyprotektorované pneumatiky k opětovnému použití v rozporu s § 94 odst. 3,
s)
jako výrobcevýrobce systému vozidlavozidla, konstrukční části vozidlavozidla nebo samotného technického celku vozidlavozidla určených pro vybraná vozidlavybraná vozidla v rozporu s § 103 odst. 5 neposkytne zpracovatelůmzpracovatelům vybraných vozidel s ukončenou životnostívybraných vozidel s ukončenou životností na jejich vyžádání přiměřené informace pro demontáž, skladování a zkoušky dílů, které lze opětovně použít,
t)
poruší některou z povinností při předání vozidelvozidel s ukončenou životností stanovených v § 104,
u)
v rozporu s § 105 odst. 4 neumožní osobě pověřené obecním úřadem vstup na pozemek,
v)
nesplní některou z povinností stanovených v § 106 odst. 1 až 3, nebo
w)
jako provozovatel zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností nesplní některou z povinností stanovených v § 106 odst. 4 nebo 5, § 108 odst. 1, § 109 odst. 1 až 3 nebo 5 nebo § 110 odst. 5.
(3)
Za přestupky lze uložit pokutu do
a)
500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. i), l) nebo n),
b)
1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. a), f), k), s) nebo t),
c)
5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b), e), h), j), m), o) až r), u) až w), nebo
d)
10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c), d) nebo g).
§ 126
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, jde-li o přestupky podle § 121,
b)
inspekce, jde-li o přestupky podle § 122 odst. 1 písm. a) až n) a p) až u), § 123 písm. b) a d), § 124, § 125 odst. 1 a § 125 odst. 2 písm. a) až g) a l) až s),
c)
inspekce nebo krajský úřad, jde-li o přestupky podle § 125 odst. 2 písm. t) až w),
d)
Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 122 odst. 1 písm. o) a § 125 odst. 2 písm. h) až k),
e)
inspekce nebo Česká obchodní inspekce, jde-li o přestupky podle § 123 odst. 1 písm. a), c) a e).
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba neodpovídá za přestupek podle § 122 odst. 1 písm. b) nebo c), jestliže k porušení povinnostiporušení povinnosti došlo do 3 měsíců ode dne, kdy provozovateli kolektivního systému, s nímž právnická nebo podnikající fyzická osoba uzavřela smlouvu o kolektivním plněnísmlouvu o kolektivním plnění, zaniklo oprávnění k provozování kolektivního systému. Má se za to, že povinnosti podle § 12 odst. 1, § 13, § 15 odst. 2, § 63, 82 a 95 ve vztahu k vybraným výrobkům, které právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedla na trh nebo do oběhu do 3 měsíců ode dne zániku oprávnění k provozování kolektivního systému podle věty první, jsou splněné.
(3)
Správní orgán, který zahájí řízení, informuje o této skutečnosti ostatní příslušné správní orgány.
(4)
Pokuty uložené obecním úřadem obceobce s rozšířenou působností nebo krajským úřadem vybírá a vymáhá správní orgán, který je uložil. Pokuty uložené Českou obchodní inspekcí vybírá Česká obchodní inspekce.
(5)
Příjem z pokut je příjmem rozpočtu, ze kterého je hrazena činnost správního orgánu, který pokutu uložil, s výjimkou pokut uložených inspekcí, které jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky. Byla-li pokuta uložena inspekcí za porušení povinnostiporušení povinnosti při činnosti vykonávané na území obceobce, je příjem z pokuty z 50 % příjmem rozpočtu této obceobce a z 50 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky. Pokud došlo k porušení povinnostiporušení povinnosti na území více obcíobcí, podíl na pokutě se mezi jednotlivé obceobce rozdělí stejným dílem.
(6)
Od uložení správního trestu lze upustit, jestliže pachatel přestupku zajistil odstranění následků porušení povinnostiporušení povinnosti, přijal faktická opatření zamezující dalšímu trvání nebo obnově protiprávního stavu a uložení pokuty by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti. Z důvodu provádění opatření zamezujících vzniku dalších nepříznivých následků lze řízení o přestupku přerušit.
ČÁST PÁTÁ
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 127
Správní orgány vykonávající státní správu v oblasti výrobků s ukončenou životností
(1)
Státní správu na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností vykonávají
a)
ministerstvo,
b)
Ministerstvo průmyslu a obchodu,
c)
inspekce,
d)
Česká obchodní inspekce,
e)
orgány Celní správy České republiky,
f)
krajské úřady a
g)
obecní úřady obcíobcí s rozšířenou působností.
(2)
Správní orgány uvedené v odstavci 1 vzájemně spolupracují a poskytují si odbornou pomoc při výkonu státní správy na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností.
§ 128
Ministerstvo
(1)
Ministerstvo řídí výkon státní správy na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností a rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí inspekce a krajského úřadu.
(2)
Ministerstvo vykonává kontrolu na úseku státní správy vykonávané podle tohoto zákona, s výjimkou ochrany veřejného zdraví při nakládání s odpady z vybraných výrobků po ukončení jejich životnosti; kontroluje, jak správní orgány vykonávající státní správu na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností dodržují ustanovení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení.
(3)
Ministerstvo
a)
spravuje
1.
Seznam výrobcůvýrobců,
2.
RegistrRegistr a
3.
Informační systém,
b)
rozhoduje
1.
ve věcech zápisu do Seznamu výrobcůvýrobců podle § 22 odst. 3, § 23 odst. 4 a § 24 odst. 3 a
2.
o souhlasu k čerpání peněžních prostředků ze zvláštního vázaného účtu podle § 32 odst. 2,
c)
rozhoduje o
1.
žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému,
2.
změně rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému,
3.
souhlasu k přeměně provozovatele kolektivního systému,
4.
souhlasu k převodu, pachtu nebo zástavě obchodního závoduobchodního závodu provozovatele kolektivního systému a
5.
zrušení oprávnění k provozování kolektivního systému,
d)
vede seznam rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhodnutí o jejich změnách nebo zrušení,
e)
shromažďuje a zpracovává údaje
1.
obsažené v žádostech o zápis do Seznamu výrobcůvýrobců, v oznámeních změn a v dalších dokladech předložených osobou zapsanou v Seznamu výrobcůvýrobců,
2.
obsažené v žádostech o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému a v žádostech o změnu oprávnění k provozování kolektivního systému,
3.
zaslané v ročních zprávách o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností,
4.
vložené do RegistruRegistru,
5.
poskytnuté provozovatelem kolektivního systému podle § 44 odst. 5, § 48 odst. 6 a § 50 odst. 5,
6.
obsažené ve zprávách o ověření podle § 53,
7.
o recyklačních účinnostech procesů recyklace odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů a
8.
vložené do Informačního systému,
f)
zveřejňuje v rozsahu a způsobem stanoveným tímto zákonem
1.
Seznam výrobcůvýrobců,
2.
RegistrRegistr,
3.
Informační systém,
4.
seznam vydaných oprávnění k provozování kolektivního systému a rozhodnutí o jejich změnách nebo zrušení a
5.
souhrnné údaje získané z ročních zpráv o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností,
g)
kontroluje činnost provozovatele kolektivního systému,
h)
ukládá opatření a lhůty pro zjednání nápravy provozovateli kolektivního systému nebo výrobcivýrobci plnícímu povinnosti v individuálním systému,
i)
poskytuje orgánům Evropské unie v požadovaném rozsahu a formátu a v požadovaných intervalech údaje o zpětném odběruzpětném odběru a nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností a s odpady ze zpracovánízpracování výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností v České republice,
j)
vykonává funkci příslušného orgánu pro zasílání zpráv o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o prováděcích pravidlech pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů18) a
k)
zajišťuje pravidelný dialog v každé příslušné oblasti zpětného odběruzpětného odběru podle druhu vybraného výrobku mezi provozovateli kolektivních systémů, výrobcivýrobci, zpracovatelizpracovateli, územními samosprávnými celky a spolky, jejichž činnost se týká tohoto zákona.
(4)
Ministerstvo poskytuje údaje ze Seznamu výrobcůvýrobců, RegistruRegistru a Informačního systému, které nejsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup,
a)
správním orgánům vykonávajícím státní správu na úseku předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností a
b)
Policii České republiky při plnění jejích úkolů vyplývajících z jiných právních předpisů28).
(5)
Ministerstvo dále poskytuje údaje z Informačního systému, které nejsou veřejně přístupné způsobem umožňujícím dálkový přístup,
a)
obecním úřadům obcíobcí s rozšířenou působností pro účely zápisu skutečností do registruregistru silničních vozidelvozidel a
b)
Státnímu fondu životního prostředí České republiky.
§ 129
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Ministerstvo průmyslu a obchodu podává vyjádření z hlediska své působnosti v řízení o
a)
žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému,
b)
změně rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému,
c)
zrušení rozhodnutí o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému,
d)
udělení souhlasu k přeměně provozovatele kolektivního systému a
e)
udělení souhlasu k převodu, pachtu nebo zástavě obchodního závoduobchodního závodu provozovatele kolektivního systému.
§ 130
Inspekce
(1)
Inspekce
a)
kontroluje, jak jsou právnickými osobami, podnikajícími fyzickými osobami a obcemiobcemi dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona, s výjimkou oblastí, v nichž je podle § 131 odst. 1 písm. a) až d) ke kontrole příslušná Česká obchodní inspekce,
b)
může uložit opatření a lhůty pro zjednání nápravy.
(2)
Inspekce spolupracuje s orgány ochrany veřejného zdraví, Policií České republiky a orgány Celní správy České republiky, popřípadě dalšími správními orgány, kraji a obcemiobcemi a poskytuje jim odbornou pomoc.
§ 131
Česká obchodní inspekce
(1)
Česká obchodní inspekce kontroluje, jak jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení tohoto zákona a právních předpisů vydaných k jeho provedení, která upravují
a)
označování elektrozařízeníelektrozařízení a baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů při jejich uvedení na trhuvedení na trh,
b)
podmínky uvádění baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu, pokud jde o povolený obsah těžkých kovů,
c)
požadavky na snadné a bezpečné vyjímání baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů zabudovaných do elektrozařízeníelektrozařízení nebo jiných výrobků,
d)
oddělené uvádění nákladů na zpětný odběrzpětný odběr a nakládání s odpadními elektrozařízenímiodpadními elektrozařízeními nebo odpadními pneumatikamiodpadními pneumatikami, s výjimkou způsobu stanovení jejich výše, nebo zákaz odděleného uvádění těchto nákladů u přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů,
e)
povinnosti posledních prodejců informovat konečného uživatelekonečného uživatele o způsobu zajištění zpětného odběruzpětného odběru odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení, odpadních baterií nebo akumulátorůodpadních baterií nebo akumulátorů a odpadních pneumatikodpadních pneumatik,
f)
povinnosti posledních prodejců zajistit zpětný odběrzpětný odběr odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení nebo odpadních přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů a
g)
povinnosti posledních prodejců označit místa, kde je možné odpadní elektrozařízeníodpadní elektrozařízení nebo odpadní baterie nebo akumulátoryodpadní baterie nebo akumulátory odevzdat.
(2)
Česká obchodní inspekce dále
a)
může uložit opatření a lhůty pro zjednání nápravy,
b)
může zakázat až do zjednání nápravy uvádět na trh nebo do oběhu baterie nebo akumulátorybaterie nebo akumulátory, které nesplňují požadavky stanovené tímto zákonem, nebo uvedení takových baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu pozastavit; uvedení baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů na trh nebo do oběhu zakáže vždy, jestliže nejsou splněny požadavky stanovené v § 78 odst. 1,
c)
může současně s opatřením podle písmene b) uložit výrobcivýrobci, aby zajistil stažení baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů z trhu, jestliže hrozí poškození zdraví lidí nebo životního prostředí nebo k němu již došlo, a
d)
ukládá povinnost zajistit stažení baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů z trhu podle § 78 odst. 3.
(3)
Odvolání proti rozhodnutí o uložení opatření podle odstavce 2 písm. b), c) nebo d) nemá odkladný účinek.
§ 132
Orgány Celní správy České republiky
(1)
Celní úřad při dovozudovozu vybraných výrobků kontroluje, zda
a)
pro dovážené vybrané výrobky, s výjimkou vozidelvozidel, je v Seznamu výrobcůvýrobců zapsána osoba, která odpovídá za plnění povinností výrobcevýrobce stanovených tímto zákonem,
b)
dovážené vybrané výrobky jsou označeny údaji v souladu s požadavky tohoto zákona a
c)
dovozemdovozem baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů není porušován zákaz stanovený v § 78 odst. 1.
(2)
Celní úřad nepropustí dovážené zboží do celního režimu volného oběhu, jestliže
a)
dovážené vybrané výrobky nejsou označeny údaji v souladu s požadavky tohoto zákona,
b)
je dovozemdovozem baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů porušen zákaz stanovený v § 78 odst. 1, nebo
c)
není pro dovážené vybrané výrobky, s výjimkou vozidelvozidel, v Seznamu výrobcůvýrobců zapsána osoba, která odpovídá za plnění povinností výrobcevýrobce stanovených tímto zákonem; o této skutečnosti neprodleně informuje ministerstvo.
(3)
Celní úřad dále kontroluje, zda při přeshraniční přepravě použitých elektrozařízeníelektrozařízení, vozidelvozidel a jejich částí nebo pneumatikpneumatik jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení.
(4)
Celní úřad si při kontrole podle odstavců 1 a 3 může vyžádat odbornou pomoc inspekce.
(5)
Generální ředitelství cel poskytuje ministerstvu, inspekci a České obchodní inspekci údaje ze svých evidencí a informačních systémů o
a)
výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností, které byly vyvezeny z České republiky do zemí, které nejsou členskými státyčlenskými státy Evropské unie, nebo které byly z těchto zemí dovezeny do České republiky, a
b)
vybraných výrobcích, na které se vztahuje povinnost zpětného odběruzpětného odběru a které byly dovezeny do České republiky ze zemí, které nejsou členskými státyčlenskými státy Evropské unie.
(6)
Údaje podle odstavce 5 se poskytují v rozsahu:
a)
identifikační údaje deklaranta, vývozce nebo dovozce, a to jméno, adresa sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
číslo celního prohlášení,
c)
datum dovozudovozu nebo vývozu,
d)
popis zboží,
e)
sazební zařazení,
f)
stát, z něhož bylo zboží dovezeno, nebo do něhož bylo vyvezeno,
g)
množství vyjádřené v objemu, hmotnosti nebo počtu jednotek,
h)
registrační značky vozidelvozidel nebo identifikační značky kontejnerů a
i)
v případě potřeby i dostupné kopie dokladů vztahujících se k přepravě elektrozařízeníelektrozařízení, baterií nebo akumulátorůbaterií nebo akumulátorů a pneumatikpneumatik.
(7)
Poskytnutí informací podle odstavců 5 a 6 není porušením povinnostiporušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.
§ 133
Krajský úřad
(1)
Krajský úřad kontroluje, jak jsou právnickými a podnikajícími fyzickými osobami dodržována ustanovení tohoto zákona a předpisů vydaných k jeho provedení, která se týkají sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností.
(2)
K provedení kontroly podle odstavce 1 je místně příslušný krajský úřad, v jehož obvodu je provozováno zařízení nebo činnost, které se kontrola týká.
§ 134
Obecní úřad obce s rozšířenou působností
Obecní úřad obceobce s rozšířenou působností
a)
kontroluje, jak jsou fyzickými osobami dodržována ustanovení právních předpisů a rozhodnutí správních orgánů ve všech oblastech působnosti tohoto zákona,
b)
může uložit opatření k nápravě a lhůty pro zjednání nápravy a
c)
je správcem emisního poplatku a provádí záznam o jeho zaplacení a jeho výši do registruregistru silničních vozidelvozidel.
§ 135
Kontrola v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a nakládání s výrobky s ukončenou životností
Inspektoři a pověření zaměstnanci správních orgánů vykonávající kontrolu v oblasti předcházení vzniku odpadu z vybraných výrobků a nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností podle tohoto zákona se při výkonu své činnosti prokazují průkazem vydaným příslušným kontrolním orgánem, který je současně jejich pověřením ke kontrole, osvědčuje, že jeho držitel je zaměstnancem příslušného kontrolního orgánu a držitel průkazu a příslušný kontrolní orgán jsou v něm dostatečně identifikováni.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Společná ustanovení
§ 136
(1)
Ohlašovací nebo oznamovací povinnost vůči ministerstvu podle § 28 odst. 1, § 50 odst. 5, § 51 odst. 1 a § 57 odst. 6 se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí.
(2)
Žádosti a návrhy podle tohoto zákona, pro které prováděcí právní předpis upravuje formulář, lze podat pouze na tomto formuláři.
§ 137
Pro účely ustanovení tohoto zákona o povinnostech výrobcevýrobce zřizovat veřejná místa zpětného odběruveřejná místa zpětného odběru se počet obyvatel posuzuje na základě bilance počtu obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem každoročně k 1. lednu.
§ 138
Působnost stanovená krajskému úřadu, obecnímu úřadu obceobce s rozšířenou působností a obecnímu úřadu podle tohoto zákona je výkonem přenesené působnosti.
§ 139
Výkon působnosti orgánů Celní správy České republiky podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích.
Přechodná ustanovení
§ 140
(1)
Povinnosti výrobcevýrobce ve vztahu k vybraným výrobkům, které uvedl na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, stanovené zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za povinnosti podle tohoto zákona v rozsahu, v jakém jsou tímto zákonem stanoveny.
(2)
Záruka poskytnutá výrobcemvýrobcem elektrozařízeníelektrozařízení nebo výrobcemvýrobcem přenosných baterií nebo akumulátorůpřenosných baterií nebo akumulátorů podle § 31g odst. 1 písm. c), § 37n odst. 2 nebo § 37p odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za kauci podle tohoto zákona. Kauce takového výrobcevýrobce musí splňovat požadavky stanovené § 31 odst. 1 a 2 nejpozději do 90 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Pro výrobcevýrobce a provozovatele kolektivních systémů, kterým bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému podle tohoto zákona, platí pro zpracovánízpracování roční zprávy za rok 2020 a její zaslání ministerstvu povinnosti stanovené v § 31f odst. 1, § 31o odst. 2 písm. c), § 37h odst. 2, § 38 odst. 10 a § 38f odst. 2 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 28, 51 a § 57 odst. 6 tohoto zákona se poprvé použijí pro zpracovánízpracování roční zprávy o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností těmito osobami za rok 2021.
(4)
Pro osoby oprávněné provozovat kolektivní systém podle § 142 odst. 1 platí pro zpracovánízpracování roční zprávy za rok 2020 a 2021 a její zaslání ministerstvu povinnosti stanovené v § 31o odst. 2 písm. c), § 37h odst. 2 a § 38f odst. 2 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tyto osoby zpracují roční zprávu o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností podle § 51 tohoto zákona poprvé za rok 2022.
(5)
Peněžní prostředky získané z rovnoměrných dílčích plateb příspěvků provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren podle § 37p odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, určené k zajištění financování předání odpadních solárních panelůodpadních solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 ke zpracovánízpracování, využití a odstranění, včetně plnění těchto povinností, se považují za příspěvky provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren k těmto účelům uhrazeným podle § 72 odst. 1 tohoto zákona.
(6)
Pokud provozovatel solární elektrárnyprovozovatel solární elektrárny nezajistil podle § 37p odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, financování předání odpadních solárních panelůodpadních solárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013 ke zpracovánízpracování, využití a odstranění, včetně plnění těchto povinností, do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen jej zajistit podle § 72 odst. 1 tohoto zákona. Způsob výpočtu příspěvků na financování nakládání s odpadními solárními panelyodpadními solárními panely uvedenými na trh do dne 1. ledna 2013 a jejich minimální výše se řídí vyhláškou č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7)
Zpětný odběrZpětný odběr solárních panelůsolárních panelů uvedených na trh do dne 1. ledna 2013, které jsou součástí solárních elektrárensolárních elektráren s celkovým instalovaným výkonem do 30 kWp, zajistí provozovatel solární elektrárnyprovozovatel solární elektrárny po dni nabytí účinnosti tohoto zákona prostřednictvím sítě míst zpětného odběruzpětného odběru vytvořené podle § 37k odst. 7 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to minimálně ve stejném rozsahu jako ke dni 31. prosince 2020.
§ 141
(1)
RegistrRegistr míst zpětného odběruzpětného odběru podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za RegistrRegistr.
(2)
Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považuje
a)
Seznam výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v rozsahu, v němž nezahrnuje údaje o právnických osobách podle § 37h odst. 1 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za Seznam výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení podle § 20 odst. 3 písm. a),
b)
Seznam výrobcůvýrobců baterií a akumulátorů podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za Seznam výrobců baterií nebo akumulátorůvýrobců baterií nebo akumulátorů podle § 20 odst. 3 písm. b) a
c)
Seznam povinných osob v oblasti zpětného odběruzpětného odběru pneumatikpneumatik podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, za Seznam výrobců pneumatikvýrobců pneumatik podle § 20 odst. 3 písm. c).
(3)
VýrobceVýrobce nebo pověřený zástupce, který byl ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsán v Seznamu výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení nebo v Seznamu výrobcůvýrobců baterií a akumulátorů podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a povinná osoba, která byla ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona zapsána v Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběruzpětného odběru pneumatikpneumatik podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinni postupem stanoveným tímto zákonem pro změny údajů zapsaných v Seznamu výrobcůvýrobců přizpůsobit zapsaný stav stavu požadovanému tímto zákonem, a to ve lhůtě 120 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
Návrh na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení, Seznamu výrobcůvýrobců baterií a akumulátorů nebo Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběruzpětného odběru pneumatikpneumatik podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který podal výrobcevýrobce elektrozařízeníelektrozařízení nebo pověřený zástupce, výrobce baterií nebo akumulátorůvýrobce baterií nebo akumulátorů nebo povinná osoba uvádějící na trh pneumatikypneumatiky a o němž nebylo pravomocně rozhodnuto do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za žádost o zápis do Seznamu výrobcůvýrobců podle § 21 odst. 1. Řízení o této žádosti se dokončí podle tohoto zákona. ŽadatelŽadatel je povinen doplnit žádost do 15 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona tak, aby vyhovovala požadavkům stanoveným v § 21 odst. 3 a 4.
(5)
Řízení o návrhu na zápis do Seznamu výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení podaném právnickou osobou podle § 37h odst. 1 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo pravomocně skončeno do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavuje.
(6)
Informační systém sledování toků vybraných autovraků podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za Informační systém.
§ 142
(1)
Kolektivní systém může být provozován na základě oprávnění vydaného podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo na základě zápisu právnické osoby podle § 37h odst. 1 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do Seznamu výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže toto oprávnění nebo zápis byly platné v den předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to do dne 31. prosince 2022 nebo do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému podle tohoto zákona, jejímž předmětem je provozování téhož kolektivního systému, pokud byla žádost podána do dne 31. prosince 2022. To neplatí v případě právnické osoby podle § 37h odst. 1 písm. c) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zajišťující výhradně plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, která může provozovat kolektivní systém bez časového omezení.
(2)
Ministerstvo vede údaje o oprávněních provozovat kolektivní systém podle odstavce 1 v seznamu podle § 39 odst. 1 v rozsahu údajů uvedených v § 37 odst. 3, a to po dobu, po kterou oprávnění platí.
(3)
Pro osobu oprávněnou provozovat kolektivní systém podle odstavce 1 a její společníky platí po dobu platnosti tohoto oprávnění povinnosti a omezení stanovené zákonem č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí pro nakládání s výrobky s ukončenou životnostívýrobky s ukončenou životností, které je nutné zajišťovat v souladu s tímto zákonem. Ve vztahu k osobě zajišťující výhradně plnění povinností provozovatelů solárních elektrárenprovozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panelysolární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, se použije pro zpracovánízpracování roční zprávy o výrobcích s ukončenou životnostívýrobcích s ukončenou životností § 51 tohoto zákona a pro financování nakládání s odpadními solárními panelyodpadními solárními panely uvedenými na trh do 1. ledna 2013 se použijí § 72 tohoto zákona a vyhláška č. 352/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4)
Oprávnění provozovat kolektivní systém na základě zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může ministerstvo zrušit z důvodu, že osoba oprávněná provozovat kolektivní systém podle odstavce 1 dodatečně přestala splňovat podmínky pro vydání oprávnění k provozování kolektivního systému stanovené zákonem č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pro zápis do Seznamu výrobcůvýrobců elektrozařízeníelektrozařízení podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5)
Pokud smlouva o kolektivním plněnísmlouva o kolektivním plnění nebo jiná smlouva o zajištění plnění povinností zpětného odběruzpětného odběru, zpracovánízpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životnostívýrobků s ukončenou životností, kterou uzavřeli osoba oprávněná provozovat kolektivní systém podle odstavce 1 a výrobcevýrobce přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, neodpovídá požadavkům tohoto zákona, zejména § 44 odst. 2 věty prvé, jsou osoba oprávněná provozovat kolektivní systém podle odstavce 1 a výrobcevýrobce povinni uvést tuto smlouvu nejpozději do 31. prosince 2022 do souladu s tímto zákonem.
§ 143
(1)
Zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností může být provozováno na základě souhlasu k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů, vydaného podle zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jestliže tento souhlas byl platný v den předcházející dni nabytí účinnosti tohoto zákona, a to po dobu 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže byl souhlas vydán na dobu kratší. Byla-li před uplynutím doby, po kterou lze podle věty první provozovat zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností, podána žádost o vydání povolení provozu zařízení ke sběru nebo zpracování vozidel s ukončenou životnostízpracování vozidel s ukončenou životností podle § 107 odst. 1, jejímž předmětem je provozování téhož zařízení, platí toto oprávnění do dne nabytí právní moci rozhodnutí o takové žádosti.
(2)
Pro poplatkové povinnosti u poplatku na podporu sběru, zpracovánízpracování, využití a odstranění vybraných autovraků vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(3)
Poplatková povinnost u emisního poplatku nevzniká, pokud již u vozidlavozidla dříve vznikla poplatková povinnost u poplatku na podporu sběru, zpracovánízpracování, využití a odstranění vybraných autovraků poplatníkovi, který nebyl osvobozen.
§ 144
Oznámení technického předpisu
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 145
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021, s výjimkou ustanovení § 69 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. července 2023.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r..
Příloha č. 1
k zákonu č. 542/2020 Sb.
Skupiny elektrozařízení
1.
Zařízení pro tepelnou výměnu
2.
Obrazovky, monitory a zařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2
3.
Světelné zdroje
4.
Velká zařízení, jejichž kterýkoli vnější rozměr přesahuje 50 cm, kromě zařízení náležejících do skupin 1, 2 a 3, zahrnující kromě jiného:
domácí spotřebiče, zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, spotřební elektroniku, svítidla, zařízení reprodukující zvuk či obraz, hudební zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, vybavení pro volný čas a sporty, zdravotnické prostředky, přístroje pro monitorování a kontrolu, výdejní automaty, zařízení pro výrobu elektrického proudu
5.
Malá zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm, kromě zařízení náležejících do skupin 1, 2, 3 a 6, zahrnující kromě jiného:
domácí spotřebiče, spotřební elektroniku, svítidla, zařízení reprodukující zvuk či obraz, hudební zařízení, elektrické a elektronické nástroje, hračky, vybavení pro volný čas a sporty, zdravotnické prostředky, přístroje pro monitorování a kontrolu, výdejní automaty, zařízení pro výrobu elektrického proudu
6.
Malá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm
Příloha č. 2
k zákonu č. 542/2020 Sb.
Minimální úroveň zpětného odběru výrobků s ukončenou životností v jednotlivých letech
| 2021| 2022 a násl.
---|---|---
%| %
Odpadní elektrozařízeníOdpadní elektrozařízení (všechny skupiny)| 65| 65
| Odpadní elektrozařízeníOdpadní elektrozařízení skupiny 1| 65| 65
Odpadní elektrozařízeníOdpadní elektrozařízení skupiny 2| 65| 65
Odpadní elektrozařízeníOdpadní elektrozařízení skupiny 3| 65| 65
Odpadní přenosné baterie nebo akumulátorypřenosné baterie nebo akumulátory| 45| 45
Odpadní pneumatikyOdpadní pneumatiky (všechny skupiny)| 70| 80
Příloha č. 3
k zákonu č. 542/2020 Sb.
Minimální úroveň využití odpadních elektrozařízení
Skupina elektrozařízení| A| B
---|---|---
%| %
1.| 85| 80
2.| 80| 70
3.| -| 80*
4.| 85| 80
5.| 75| 55
6.| 75| 55
Způsoby zpracovánízpracování odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení v jednotlivých sloupcích pod písmeny A a B zahrnují:
A
– využití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení včetně komponentů, materiálů a látek, které zahrnuje všechny způsoby využití včetně recyklace a přípravy k opětovnému použití
B
– recyklaci a přípravu k opětovnému použití odpadních elektrozařízeníodpadních elektrozařízení
Vysvětlivka:
* pouze recyklace
Příloha č. 4
k zákonu č. 542/2020 Sb.
Ekonomické činnosti posledních prodejců
47.11
Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.19
Ostatní maloobchod v nespecializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.29
Ostatní maloobchod s potravinami ve specializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.41
Maloobchod s počítači, počítačovým periferním zařízením a softwarem
47.42
Maloobchod s telekomunikačním zařízením
47.43
Maloobchod s audio a videozařízením
47.52
Maloobchod s železářským zbožím, barvami, sklem a potřebami pro kutily
47.54
Maloobchod s elektrospotřebiči a elektronikou
47.59
Maloobchod s nábytkem, svítidly a ostatními výrobky převážně pro domácnost ve specializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.64
Maloobchod se sportovním vybavením, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.65
Maloobchod s hrami a hračkami, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.77
Maloobchod s hodinami, hodinkami a klenoty
47.78
Ostatní maloobchod s novým zbožím ve specializovaných prodejnách, pokud velikost prodejní plochy přesahuje 200 m2
47.78.1
Maloobchod s fotografickým a optickým zařízením a potřebami
Ekonomická činnost posledních prodejců pod uvedeným kódem je specifikována podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, ve znění pozdějších předpisů, a sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. září 2007 o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).
Příloha č. 5
k zákonu č. 542/2020 Sb.
Minimální recyklační účinnost procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů
1.
Olověné baterie a akumulátory:
recyklace 65 % průměrné hmotnosti odpadních baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů
2.
Niklkadmiové baterie a akumulátory:
recyklace 75 % průměrné hmotnosti odpadních baterií a akumulátorů, včetně recyklace obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů
3.
Ostatní baterie a akumulátory:
recyklace 50 % průměrné hmotnosti odpadních baterií a akumulátorů
Příloha č. 6
k zákonu č. 542/2020 Sb.
Skupiny pneumatik
1.
PneumatikyPneumatiky pro motocykly, tříkolky a čtyřkolky
2.
Osobní pneumatikypneumatiky, pneumatikypneumatiky pro terénní vozidlavozidla a lehká užitková vozidlavozidla;
Nákladní pneumatikypneumatiky s vnitřním průměrem pneumatikypneumatiky menším než 17,5 palců;
PneumatikyPneumatiky pro autobusy, přípojná vozidlavozidla a speciální vozidlavozidla s vnitřním průměrem pneumatikypneumatiky menším než 17,5 palců
3.
Nákladní pneumatikypneumatiky s vnitřním průměrem pneumatikypneumatiky 17,5 palců a větším;
PneumatikyPneumatiky pro autobusy, přípojná vozidlavozidla a speciální vozidlavozidla s vnitřním průměrem pneumatikypneumatiky 17,5 palců a větším
4.
PneumatikyPneumatiky pro zemědělské a lesnické traktory nebo stroje
5.
Průmyslové pneumatikypneumatiky pro nakládací stroje, manipulační techniku a zemní stroje;
PneumatikyPneumatiky pro jiné pracovní stroje a vojenskou techniku;
PneumatikyPneumatiky pro jiné dopravní prostředky nebo jiná zařízení než vozidlavozidla
Příloha č. 7
k zákonu č. 542/2020 Sb.
Minimální úroveň využití odpadních pneumatik
Způsoby využití| 2021| 2022| 2023| 2024 a násl.
---|---|---|---|---
A| 100 %| 100 %| 100 %| 100 %
B| 10 %| 15 %| 25 %| 30 %
Způsoby využití odpadních pneumatikodpadních pneumatik pod písmeny A a B zahrnují:
A
– využití odpadních pneumatikodpadních pneumatik, které zahrnuje všechny způsoby využití včetně recyklace a přípravy k opětovnému použití
B
– recyklaci a přípravu k opětovnému použití odpadních pneumatikodpadních pneumatik
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění nařízení Komise 1357/2014/EU, směrnice Komise 2015/1127/EU, nařízení Rady 2017/997/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/851/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/849/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/11/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/12/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/103/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/56/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/849/EU.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/56/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech, pokud jde o uvádění na trh přenosných baterií a akumulátorů obsahujících kadmium, které jsou určené do bezšňůrových elektrických nástrojů, a knoflíkových článků s nízkým obsahem rtuti, a kterou se zrušuje rozhodnutí Komise 2009/603/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností, ve znění rozhodnutí Komise 2002/525, rozhodnutí Komise 2005/63/ES, rozhodnutí Komise 2005/438/ES, rozhodnutí Rady 2005/673/ES, rozhodnutí Komise 2008/689/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/33/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/112/ES, rozhodnutí Komise 2010/115, směrnice Komise 2011/37/EU, směrnice Komise 2013/28/EU, směrnice Komise 2016/774/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/849/EU.
2)
Nařízení Komise (EU) č. 493/2012 ze dne 11. června 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/290 ze dne 19. února 2019, kterým se stanoví formát pro registraci a podávání zpráv výrobců elektrických a elektronických zařízení do registru.
3)
§ 1820 občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 94 až 96 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.
6)
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 337/2011 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie.
7)
Například zákon č. 73/2012 Sb., o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 517/2014/EU ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů, v platném znění.
9)
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 22 odst. 1 občanského zákoníku.
11)
§ 405 zákona o obchodních korporacích.
12)
Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů.
13)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 517/2014/EU.
14)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, v platném znění.
Nařízení Komise (ES) č. 1418/2007 ze dne 29. listopadu 2007 o vývozu některých odpadů určených k využití, uvedených v příloze III nebo IIIA nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006, do některých zemí, na které se nevztahuje rozhodnutí OECD o kontrole pohybů odpadů přes hranice, v platném znění.
15)
Zákon č. 73/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 517/2014/EU, v platném znění.
16)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
17)
Rozhodnutí Rady OECD C(2001) 107 v konečném znění o revizi rozhodnutí C(92) 39 v konečném znění o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití.
18)
Nařízení Komise (EU) č. 493/2012 ze dne 11. června 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES.
19)
Například zákon č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a ochraně obchodního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
20)
Vyhláška č. 341/2014 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.
21)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v platném znění.
22)
Například zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ve znění pozdějších předpisů.
23)
§ 2 odst. 9 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
24)
§ 2 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
25)
§ 79b a 79c zákona č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
26)
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
27)
Zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění.
28)
Například zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 543/2020 Sb. | Zákon č. 543/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností
Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 223/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o místních poplatcích
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o živnostenském podnikání
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích
* ČÁST ŠESTÁ - Změna veterinárního zákona
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna chemického zákona
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
* ČÁST JEDENÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
543
ZÁKON
ze dne 1. prosince 2020,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukončenou životností
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o místních poplatcích
Čl. I
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 174/2012 Sb., zákona č. 266/2015 Sb., zákona č. 170/2017 Sb. a zákona č. 278/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno f).
2.
V § 1 se na konci písmene f) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
poplatky za komunální odpad.“.
3.
V části druhé se hlava VI včetně nadpisu zrušuje.
Dosavadní hlava VII se označuje jako hlava VI.
4.
V části druhé se za hlavu VI vkládá nová hlava VII, která včetně nadpisu zní:
„HLAVA VII
POPLATKY ZA KOMUNÁLNÍ ODPAD
Díl 1
Obecné ustanovení
§ 10d
(1)
Poplatky za komunální odpad jsou
a)
poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a
b)
poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.
(2)
Obec může zavést pro poplatkové období pouze jeden z poplatků podle odstavce 1.
Díl 2
Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství
§ 10e
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je
a)
fyzická osoba přihlášená v obci nebo
b)
vlastník nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která je umístěna na území obce.
§ 10f
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je jednotlivá možnost využívat obecní systém odpadového hospodářství, která je dána
a)
přihlášením v této obci,
b)
vlastnictvím jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, ve které není přihlášena žádná fyzická osoba a která se nachází na území této obce.
§ 10g
Osvobození od poplatku
Od poplatku za obecní systém odpadového hospodářství je osvobozena osoba, které poplatková povinnost vznikla z důvodu přihlášení v obci a která je
a)
poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci v jiné obci a má v této jiné obci bydliště,
b)
umístěna do dětského domova pro děti do 3 let věku, školského zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy nebo školského zařízení pro preventivně výchovnou péči na základě rozhodnutí soudu nebo smlouvy,
c)
umístěna do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě rozhodnutí soudu, na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností, zákonného zástupce dítěte nebo nezletilého,
d)
umístěna v domově pro osoby se zdravotním postižením, domově pro seniory, domově se zvláštním režimem nebo v chráněném bydlení, nebo
e)
na základě zákona omezena na osobní svobodě s výjimkou osoby vykonávající trest domácího vězení.
§ 10h
Výše poplatku
(1)
Poplatek za obecní systém odpadového hospodářství činí nejvýše 1 200 Kč.
(2)
Poplatek se v případě, že poplatková povinnost vznikla z důvodu přihlášení fyzické osoby v obci, snižuje o jednu dvanáctinu za každé dílčí období, na jehož konci
a)
není tato fyzická osoba přihlášena v obci, nebo
b)
je tato fyzická osoba od poplatku osvobozena.
(3)
Poplatek se v případě, že poplatková povinnost vznikla z důvodu vlastnictví jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci umístěné na území obce, snižuje o jednu dvanáctinu za každé dílčí období, na jehož konci
a)
je v této nemovité věci přihlášena alespoň 1 fyzická osoba,
b)
poplatník nevlastní tuto nemovitou věc, nebo
c)
je poplatník od poplatku osvobozen.
Díl 3
Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci
§ 10i
Subjekt poplatku
Poplatníkem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je
a)
fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště, nebo
b)
vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba.
§ 10j
Předmět poplatku
Předmětem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je odkládání směsného komunálního odpadu z jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, která se nachází na území obce.
§ 10k
Základ poplatku
(1)
Základem dílčího poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci za dílčí období je
a)
hmotnost odpadu odloženého z nemovité věci za toto dílčí období v kilogramech připadajícího na poplatníka,
b)
objem odpadu odloženého z nemovité věci za toto dílčí období v litrech připadajícího na poplatníka, nebo
c)
kapacita soustřeďovacích prostředků pro nemovitou věc na odpad za toto dílčí období v litrech připadající na poplatníka.
(2)
Obec zvolí pro poplatkové období jeden ze základů podle odstavce 1.
(3)
Hmotností nebo objemem odpadu odloženého z nemovité věci za dílčí období nebo objednanou kapacitou soustřeďovacích prostředků pro nemovitou věc na dílčí období připadající na poplatníka je
a)
podíl
1.
hmotnosti nebo objemu odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo objednané kapacity soustřeďovacích prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období a
2.
počtu fyzických osob, které v této nemovité věci mají bydliště na konci dílčího období, nebo
b)
hmotnost nebo objem odpadu odloženého z této nemovité věci za dílčí období nebo kapacita soustřeďovacích prostředků pro tuto nemovitou věc na dílčí období v případě, že v nemovité věci nemá bydliště žádná fyzická osoba.
(4)
Obec může určit minimální základ dílčího poplatku, který činí nejvýše
a)
10 kg, pokud je základem hmotnost odpadu,
b)
60 l, pokud je základem objem odpadu nebo kapacita soustřeďovacích prostředků.
§ 10l
Sazba poplatku
Sazba poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci činí nejvýše
a)
6 Kč za kg, pokud je základem hmotnost odpadu,
b)
1 Kč za l, pokud je základem objem odpadu nebo kapacita soustřeďovacích prostředků.
§ 10m
Výpočet poplatku
(1)
Poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci se vypočte jako součet dílčích poplatků za jednotlivá dílčí období, na jejichž konci
a)
měl poplatník v nemovité věci bydliště, nebo
b)
neměla v nemovité věci bydliště žádná fyzická osoba v případě, že poplatníkem je vlastník této nemovité věci.
(2)
Dílčí poplatek za dílčí období se vypočte jako součin základu dílčího poplatku zaokrouhleného na celé kilogramy nebo litry nahoru a sazby pro tento základ.
§ 10n
Plátce poplatku
(1)
Plátcem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je
a)
společenství vlastníků jednotek, pokud pro dům vzniklo, nebo
b)
vlastník nemovité věci v ostatních případech.
(2)
Plátce poplatku je povinen vybrat poplatek od poplatníka.
Díl 4
Společná ustanovení
§ 10o
Poplatkové období a dílčí období
(1)
Poplatkovým obdobím poplatků za komunální odpad je kalendářní rok.
(2)
Dílčím obdobím poplatků za komunální odpad je kalendářní měsíc.
§ 10p
Solidární poplatková povinnost
Spoluvlastníci nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci jsou povinni plnit poplatkovou povinnost společně a nerozdílně.
§ 10q
Jednotky
Ustanovení o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu s touto jednotkou spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku.
§ 10r
Nemovitá věc vložená do fondu
Na svěřenský fond, podílový fond nebo fond obhospodařovaný penzijní společností, do kterých je vložena nemovitá věc, se pro účely poplatků za komunální odpad hledí jako na vlastníka této nemovité věci.“.
5.
V § 11 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Pokud obec zavedla poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci a zvolila v obecně závazné vyhlášce základ dílčího poplatku podle § 10k odst. 1 písm. a) nebo b), vyměří správce poplatku plátci poplatek platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem. Není-li takový plátce, vyměří poplatek správce poplatku poplatníkovi. Poplatek je splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu. Pokud plátce neodvede nebo poplatník nezaplatí tento poplatek včas, může jim správce poplatku vyměřit platebním výměrem nebo hromadným předpisným seznamem zvýšení neodvedeného nebo nezaplaceného poplatku, nebo jejich části, až na trojnásobek. Toto zvýšení je příslušenstvím poplatku a je splatné ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení platebního výměru nebo hromadného předpisného seznamu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
6.
V § 14 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Obec v obecně závazné vyhlášce, kterou zavádí poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, zvolí jeden z dílčích základů tohoto poplatku a může určit minimální dílčí základ tohoto poplatku.“.
7.
V § 16a se slova „podle § 10b“ nahrazují slovy „za obecní systém odpadového hospodářství“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Pro poplatkové povinnosti u poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 565/1990 Sb. a obecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Obec může za poplatkové období roku 2021 vybírat poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, který zavedla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Pro poplatkové povinnosti u tohoto poplatku, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, vzniklé v poplatkovém období roku 2021, se použije zákon č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a obecně závazné vyhlášky vydané na základě jeho zmocnění, účinné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Od poplatku za obecní systém odpadového hospodářství podle zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v dílčím období osvobozuje fyzická osoba, která má na konci tohoto dílčího období bydliště v jiné obci, je v této obci poplatníkem poplatku za komunální odpad podle § 156 odst. 3 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které poplatková povinnost vznikla z důvodu přihlášení v obci.
4.
Obec nemůže zavést poplatky za komunální odpad podle zákona č. 565/1990 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, za poplatkové období roku 2021, ve kterém
a)
má podle § 156 odst. 3 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zaveden poplatek za komunální odpad, nebo
b)
má podle bodu 2 zaveden poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, nebo
c)
vybírá podle § 156 odst. 1 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.
5.
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů se pro účely jeho placení považuje za poplatek za obecní systém odpadového hospodářství.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o živnostenském podnikání
Čl. III
V § 3 odst. 3 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 171/2018 Sb. a zákona č. 255/2019 Sb., se na konci písmene al) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno am), které zní:
„am)
činnost provozovatelů kolektivních systémů podle zákona o výrobcích s ukončenou životností.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. IV
V § 19 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 267/2014 Sb., písmeno zc) zní:
„zc)
příspěvky provozovatelů solárních elektráren nebo výrobců podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností plynoucí provozovateli kolektivního systému podle zákona upravujícího výrobky s ukončenou životností, pokud jsou použity na zajištění plnění povinností zpětného odběru, zpracování a využití nebo odstranění výrobků s ukončenou životností s výjimkou nákladů na zřízení sběrného místa provozovatele solární elektrárny, a příspěvky osob, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly, plynoucí autorizované obalové společnosti, pokud jsou použity na zajištění plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů,“.
Čl. V
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Čl. VI
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb. a zákona č. 364/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 2 se za slovo „škod15)“ vkládají slova „, rezerva na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle zákona upravujícího odpady“.
2.
V § 10a odst. 1 větě první se slova „v bance se sídlem na území České republiky nebo v případě rezerv vymezených v § 10 odst. 2 se souhlasem příslušného obvodního báňského úřadu, příslušného krajského úřadu nebo Správy úložišť radioaktivního odpadu také na samostatný účet v bance se sídlem na území jiného členského státu Evropské unie“ nahrazují slovy „vedený v České republice u banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie“ a za slova „prostředků rezerv tvořených podle § 9 a § 10 odst. 1 nebo rezerv vymezených v § 10 odst. 2“ se vkládá čárka.
3.
V § 10a odst. 4 písm. b) se slova „pro rekultivace a sanace skládek25)“ nahrazují slovy „na zajištění rekultivace a následné péče o skládku podle zákona upravujícího odpady“.
Poznámka pod čarou č. 25 se zrušuje.
Čl. VII
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti u rezerv za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o pozemních komunikacích
Čl. VIII
V § 19b odst. 4 a 8 a v § 19c odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 268/2015 Sb. a zákona č. 193/2018 Sb., se slova „, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků37)“ nahrazují slovy „vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností“.
Poznámka pod čarou č. 37 se zrušuje.
ČÁST ŠESTÁ
Změna veterinárního zákona
Čl. IX
V § 3 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 368/2019 Sb., se odstavec 5 včetně poznámky pod čarou č. 7b zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 5 a 6.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích
Čl. X
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 193/2003 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 383/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 297/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 169/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 52/2020 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 odst. 1 písm. a) bodě 1 se slovo „autovraků23)“ nahrazuje slovy „vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností“.
2.
Poznámka pod čarou č. 23 zní:
„23)
Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností.“.
3.
V § 13 odst. 1 písm. c) a v § 13 odst. 2 se slovo „autovraků“ nahrazuje slovy „vozidel s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností“.
4.
Poznámka pod čarou č. 24 zní:
„24)
§ 105 odst. 3 zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností.
§ 19b odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb.“.
5.
V § 13 odst. 5 se slova „evidenci podle zvláštního právního předpisu23)“ nahrazují slovy „informačním systému pro vedení informací o vozidlech s ukončenou životností podle zákona o výrobcích s ukončenou životností“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. XI
V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, položka 122 zní:
„Položka 122
a)| Udělení pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle zákona o odpadech | Kč| 1 000
---|---|---|---
b)| Vydání povolení provozu zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo povolení k obchodování s odpady podle zákona o odpadech | Kč | 500
---|---|---|---
c)| Vydání povolení k upuštění od odděleného soustřeďování odpadů podle zákona o odpadech | Kč| 1 000
---|---|---|---
d)| Přijetí oznámení o přeshraniční přepravě odpadu podle zákona o odpadech | Kč | 1 0000
---|---|---|---
e)| Vydání rozhodnutí o změně vydaného rozhodnutí v přeshraniční přepravě odpadu podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů a podle zákona o odpadech| Kč| 6 000
---|---|---|---
Osvobození
Od poplatku podle písmen d) a e) je osvobozen příslušný orgán a osoba jednající jeho jménem podle čl. 22 nebo 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 o přepravě odpadů.“.
Poznámka pod čarou č. 72 se zrušuje.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna chemického zákona
Čl. XII
Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), ve znění zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb. a zákona č. 45/2019 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 2 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách.“.
2.
V § 22 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Dovozce nebo následný uživatel23), který jako první uvádí na trh Evropské unie na území České republiky směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, je povinen před prvním uvedením této směsi na trh poskytnout Ministerstvu zdravotnictví prostřednictvím portálu spravovaného Evropskou agenturou pro chemické látky informace o jejím vlivu na zdraví v rozsahu a způsobem stanoveným v příloze VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, balení a označování látek a směsí21).
(2)
Distributor, který na území České republiky uvádí na trh směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, je povinen před prvním uvedením této směsi na trh poskytnout Ministerstvu zdravotnictví prostřednictvím portálu spravovaného Evropskou agenturou pro chemické látky informace o jejím vlivu na zdraví v rozsahu a způsobem stanoveným v příloze VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, balení a označování látek a směsí21), pokud tyto informace nebyly poskytnuty podle odstavce 1 nebo distributor mění označení této směsi. Povinnost podle předchozí věty může za distributora splnit dodavatel, pokud se tak dohodnou; odpovědnost za splnění této povinnosti má nadále distributor.“.
3.
V § 22 odstavec 5 zní:
„(5)
Dovozce, následný uživatel nebo distributor podle odstavců 1 a 2 je v případě, že dojde ke změně podle oddílu 4.1 části B přílohy VIII přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, balení a označování látek a směsí21), povinen provést před uvedením směsi v pozměněné podobě na trh aktualizaci informací poskytnutých podle odstavce 1 nebo 2 v rozsahu a způsobem stanoveným v této příloze. Výrobce nebo distributor podle odstavců 3 a 4 je povinen každou změnu informací poskytnutých Ministerstvu zdravotnictví oznámit ve lhůtě 45 dnů od změny informací.“.
4.
V § 22 odst. 6 se slova „1 až 4“ nahrazují slovy „3 a 4“.
5.
V § 22 se doplňuje odstavec 7, který včetně poznámek pod čarou č. 29 a 30 zní:
„(7)
Dodavatel předmětu je povinen před uvedením předmětu na trh poskytovat informace podle čl. 33 odst. 1 přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek29) do databáze vedené Evropskou agenturou pro chemické látky30).
29)
Čl. 33 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES.
30)
Čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018.“.
6.
V § 25 odst. 1 se na začátek písmene b) vkládají slova „přijímá a“.
7.
V § 34 odst. 5 písm. e) se za slovo „neuvede“ vkládají slova „příslušné třídy nebo kategorie nebezpečnosti v nabídce nebezpečné látky nebo“ a slova „nebezpečné látky nebo“ se zrušují.
8.
V § 34 odst. 12 se slovo „dodavatel“ nahrazuje slovem „distributor“ a za slovo „neposkytne“ se vkládají slova „ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem“.
9.
V § 34 odst. 14 se slovo „dodavatel,“ zrušuje a za slovo „neoznámí“ se vkládají slova „ve stanoveném rozsahu a stanoveným způsobem“.
10.
V § 34 se za odstavec 20 vkládají nové odstavce 21 až 23, které včetně poznámky pod čarou č. 25 znějí:
„(21)
Dodavatel předmětu se dopustí přestupku tím, že neposkytne informace do databáze Evropské agentury pro chemické látky podle § 22 odst. 7.
(22)
Osoba se dopustí přestupku tím, že jako zaměstnavatel v rozporu s čl. 35 přímo použitelného předpisu Evropské unie o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek20) neumožní zaměstnancům a jejich zástupcům přístup ke stanoveným informacím.
(23)
Osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s čl. 5 odst. 2 přímo použitelného předpisu Evropské unie o perzistentních organických znečišťujících látkách25) neposkytne Ministerstvu životního prostředí informace o zásobách obsahujících látky uvedené v příloze I nebo II tohoto předpisu.
25)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 ze dne 20. června 2019 o perzistentních organických znečišťujících látkách.“.
Dosavadní odstavec 21 se označuje jako odstavec 24.
11.
V § 34 odst. 24 písm. e) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo odstavců 21 až 23.“.
Čl. XIII
Přechodná ustanovení
1.
V případě směsi, která byla uvedena na trh po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytují dovozce, následný uživatel nebo distributor ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 1, 2 a 5 zákona č. 350/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
V případě směsi, která byla uvedena na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a informace o této směsi nebo jejich změny nebyly ke dni účinnosti tohoto zákona poskytnuty podle § 22 odst. 1, 2 nebo 5 zákona č. 350/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnou dovozce, dodavatel nebo následný uživatel Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 1, 2 nebo 5 zákona č. 350/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 45 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
V případě směsi, která byla uvedena na trh přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a informace o této směsi nebo jejich změny byly ke dni účinnosti tohoto zákona poskytnuty podle § 22 odst. 1, 2 nebo 5 zákona č. 350/2011 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnou dovozce, následný uživatel nebo distributor Ministerstvu zdravotnictví informace podle § 22 odst. 1, 2 nebo 5 zákona č. 350/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do dne 1. ledna 2025, pokud je směs k tomuto datu stále na trhu. Změny týkající se této směsi, které nastaly po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytují dovozce, následný uživatel nebo distributor ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona Ministerstvu zdravotnictví podle § 22 odst. 5 zákona č. 350/2011 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o zadávání veřejných zakázek
Čl. XIV
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 147/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 309/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 se doplňuje odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 52 zní:
„(4)
Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit52).
52)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
Usnesení vlády č. 531 ze dne 24. července 2017 o pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy.
Pravidla pro uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy, část III materiálu čj. 781/17, schválená vládou na základě návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva životního prostředí.“.
2.
V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena p) až r), která znějí:
„p)
sociálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky a další sociálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou,
q)
environmentálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou,
r)
inovaci implementace nového nebo značně zlepšeného produktu, služby nebo postupu související s předmětem veřejné zakázky.“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 544/2020 Sb. | Zákon č. 544/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 2. 2021, částka 224/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna vodního zákona
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
* ČÁST TŘETÍ - Změna krizového zákona
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 23. 12. 2023
544
ZÁKON
ze dne 1. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna vodního zákona
Čl. I
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 181/2008 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 150/2010 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 61/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 113/2018 Sb., zákona č. 312/2019 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se za slova „podzemní vody“ vkládají slova „, jako ohrožené a nenahraditelné složky životního prostředí a přírodní zdroje“ a za slova „vodních zdrojů“ se vkládají slova „, pro zachování vodních zdrojů a předejití stavu nedostatku vody“.
2.
V § 2 se doplňují odstavce 13 až 16, které znějí:
„(13)
Vodní linie je kontinuálně propojená síť vodních toků a ostatních vodních linií, včetně částí vzdutých vodním dílem a přechodně zakrytých úseků, přerušená pouze místy, kde dochází k přirozenému vsakování.
(14)
Ostatní vodní linií je tekoucí povrchová nebo podzemní voda neodpovídající definici vodního toku podle § 43.
(15)
Pověřenou osobou je odborně způsobilá právnická osoba pověřená rozhodnutím Ministerstva zemědělství k provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, včetně zpracování programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, v rozsahu svého pověření, a ke zpracování posudků pro zařazení vodních děl do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu.
(16)
Pověřením je rozhodnutí Ministerstva zemědělství udělující pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, včetně zpracování programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, a ke zpracování posudků pro zařazení vodních děl do kategorií z hlediska technickobezpečnostního dohledu.“.
3.
V § 5 odstavec 3 zní:
„(3)
Při provádění staveb4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání je stavebník povinen podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním odpadních vod kanalizací k tomu určenou. Není-li kanalizace v místě k dispozici, odpadní vody se zneškodňují přímým čištěním s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních. V případě technické neproveditelnosti způsobů podle vět první a druhé lze odpadní vody akumulovat v nepropustné jímce (žumpě)4) s následným vyvážením akumulovaných vod na zařízení schválené pro jejich zneškodnění. Dále je stavebník povinen zabezpečit omezení odtoku povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážková voda“) akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, výparem, anebo, není-li žádný z těchto způsobů omezení odtoku srážkových vod možný nebo dostatečný, jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.“.
4.
Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:
㤠5a
Vodoprávní úřady jako dotčené orgány ve svých stanoviscích k návrhům územně plánovací dokumentace zohledňují cíle ochrany povrchových a podzemních vod, jejich hospodárné využívání a vytváření podmínek pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha v zastavěných a zastavitelných územích. Vodoprávní úřady poskytují orgánům územního plánování údaje a podklady pro vymezování ploch vhodných k omezování a zadržování odtoku srážkových vod a realizaci vodních prvků.“.
5.
V § 7 odst. 5 a § 108 odst. 4 se slova „a spojů“ zrušují.
6.
V § 8 odst. 3 písm. g) se slova „, chránících stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením,“ zrušují.
7.
V § 9 odst. 2, § 39 odst. 4 úvodní části ustanovení, § 39 odst. 6, § 40 odst. 2, § 122 odst. 3 a 4 a § 125g odst. 3 a 4 se za slovo „nebezpečnými“ vkládá slovo „závadnými“.
8.
V § 9 odst. 3 se slova „(hlava X díl 1 a hlava XI)“ nahrazují slovy „(hlava XI díl 1 a hlava XII)“.
9.
V § 9 odst. 8, § 23a odst. 1 písm. b) bodech 1 a 3 a § 39 odst. 4 písm. d) se za slovo „nebezpečných“ vkládá slovo „závadných“.
10.
V § 10 odstavec 1 zní:
„(1)
Měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2 je povinen
a)
oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 v celkovém množství alespoň 1 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 100 m3 vody v kalendářním měsíci,
b)
oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 2 až 5 nebo § 8 odst. 1 písm. d), e) nebo f) v celkovém množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci,
c)
ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, které jsou přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo které jsou vyhrazeným nerostem.“.
11.
V § 15 odst. 8 úvodní části ustanovení se za slovo „odstranění“ vkládají slova „musí být zohledněno umožnění překonání díla přenesením nebo splutím v místech užívání povrchových vod k rekreační plavbě a“ a za slova „vodního toku“ se vkládají slova „a musí být umožněno jejich překonání v rámci vodní cesty“.
12.
V § 15 odst. 8 písm. c) se za slovo „kdy“ vkládají slova „překonání díla nebo“.
13.
V § 15a odst. 4 písm. b) a c) se text „(§ 61 odst. 4)“ nahrazuje textem „(§ 61 odst. 6)“.
14.
Za § 15b se vkládá nový § 15c, který včetně nadpisu zní:
㤠15c
Odstranění vodních děl za účelem obnovy přirozených koryt drobných vodních toků
(1)
K odstranění vodního díla, jímž se upravuje, mění nebo zřizuje koryto drobného vodního toku, vybudovaného před rokem 2002, které svou funkci již neplní nebo ji plní jen částečně anebo pozbylo svého účelu a které se nachází na pozemku mimo zastavěné území nebo zastavitelnou plochu, postačí, za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku, ohlášení jeho vlastníka vodoprávnímu úřadu. Pro ohlášení se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o odstraňování staveb.
(2)
Odstraněním vodního díla na základě ohlášení podle odstavce 1 nesmí dojít k významnému zhoršení funkcí drobného vodního toku nebo k významnému dotčení práv a oprávněných zájmů vlastníků pozemků tvořících jeho koryto nebo sousedících s ním.
(3)
Ohlášení odstranění vodního díla podle odstavce 1 obsahuje:
a)
náležitosti podle stavebního zákona4),
b)
souhlasné stanovisko příslušného správce vodního toku; to neplatí v případě, že je správce vodního toku vlastníkem vodního díla.
(4)
Jestliže vodoprávní úřad s ohlášením odstranění vodního díla podle odstavce 1 souhlasí, považuje se koryto drobného vodního toku v jeho místě za přirozené koryto drobného vodního toku.
(5)
Nemá-li ohlášení předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve vodoprávní úřad vlastníka vodního díla k odstranění nedostatků podání, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Dojde-li vodoprávní úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo nejsou splněny podmínky pro vydání souhlasu, rozhodne usnesením o provedení vodoprávního řízení o povolení odstranění vodního díla podle § 15; toto usnesení se oznamuje pouze vlastníkovi vodního díla a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno vodoprávní řízení.“.
15.
V § 16 odst. 5 se za slova „zvlášť nebezpečných“ vkládá slovo „závadných“.
16.
V § 17 odst. 1 písm. g) se za slova „podzemní voda;“ vkládají slova „nestanoví-li tento zákon jinak,“.
17.
V § 17 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
K žádosti o souhlas k vrtům podle odstavce 1 písm. g) nebo geologickým pracím podle odstavce 1 písm. i) v ochranném pásmu stanoveném podle lázeňského zákona žadatel předloží vyjádření osoby s odbornou způsobilostí podle zákona o geologických pracích8).“.
Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.
18.
V § 17 odstavec 6 zní:
„(6)
Vodoprávní úřad před vydáním souhlasu podle odstavce 1 posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody. Zároveň posoudí, zda provedením záměru nedojde k takové změně fyzikálních poměrů, která by vedla ke znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo ke zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést a že bez této výjimky nelze souhlas podle odstavce 1 vydat.“.
19.
V § 21 odst. 2 písm. c) bod 1 zní:
„1.
vodních linií a objektů na nich, hydrologických povodí vodních toků, hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,“.
20.
V § 21 odst. 2 písm. c) bod 13 zní:
„13.
hlavních odvodňovacích a hlavních závlahových zařízení (§ 56),“.
21.
V § 21 se na konci textu odstavce 2 doplňuje věta „Údaje z evidencí podle písmene c) se zveřejňují jako otevřená data60).“.
Poznámka pod čarou č. 60 zní:
„60)
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.“.
22.
V § 21 odstavec 7 zní:
„(7)
Zaměstnanci správců povodí a pověřených odborných subjektů
a)
jsou oprávněni při výkonu své činnosti, včetně odběru vzorků povrchových a podzemních vod, v nezbytně nutném rozsahu vstupovat na cizí pozemky a dále vstupovat do cizích staveb a dalších prostor užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle jiných právních předpisů; vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni vstup umožnit,
b)
jsou povinni prokazovat se pověřením nebo průkazem správce povodí nebo pověřeného odborného subjektu a před vstupem na cizí pozemky nebo do cizích staveb a dalších prostor informovat oprávněného, jakož i jejich vlastníka nebo uživatele.“.
23.
V § 22 odstavec 2 zní:
„(2)
Pro potřeby vodní bilance je ten, kdo je podle § 10 odst. 1 nebo 2 povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a dále ten, kdo má povolení k vypouštění odpadních vod nebo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, povinen jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o tomto nakládání nebo vypouštění způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.“.
24.
V § 22 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
vodních linií a objektů na nich a vodních nádrží,“.
25.
V § 22 odst. 3 písmeno e) zní:
„e)
hlavních odvodňovacích a hlavních závlahových zařízení (§ 56).“.
26.
V § 22 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
objektů na vodních liniích hydrologických povodí vodních toků a hydrogeologických rajonů,“.
27.
V § 22 odst. 4 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů,“.
Dosavadní písmena b) až i) se označují jako písmena c) až j).
28.
V § 22 odst. 6 se text „§ 108 odst. 3 písm. v)“ nahrazuje textem „§ 108 odst. 3 písm. w)“.
29.
V § 23a odst. 8 úvodní části ustanovení se za slovo „Zhoršení“ vkládají slova „stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody“, za slovo „povrchové“ se vkládá slovo „vody“ a slova „podzemní vody“ se nahrazují slovy „dobrého stavu útvaru podzemní vody“.
30.
V § 23a odst. 8 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena b) a c).
31.
V § 23a odst. 9 se za slova „ke zhoršení“ vkládají slova „stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody“, za slovo „povrchových“ se vkládá slovo „vod“ a slova „podzemních vod“ se nahrazují slovy „dobrého stavu útvaru podzemních vod“.
32.
V § 23a se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:
„(10)
Důvody pro udělení výjimky podle odstavce 8 musí být uvedeny a vysvětleny v platném plánu povodí podle § 24 nebo v jeho nejbližší aktualizaci.“.
Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 11.
33.
V § 36 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „a zohledňuje možnosti rekreační plavby“.
34.
V § 36 odst. 2 se za slova „vodního toku“ vkládají slova „a možnostem rekreační plavby“.
35.
V § 38 odst. 1 se slova „z odkališť“ zrušují.
36.
V § 38 odstavec 9 zní:
„(9)
Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, přes půdní vrstvy do vod podzemních lze povolit, pokud není v daném případě technicky možné nebo s ohledem na zájmy chráněné tímto zákonem nebo jinými právními předpisy možné nebo žádoucí, vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Povolení vypouštění odpadních vod do vod podzemních podle věty druhé nelze vydat bez souhlasného vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8), která posoudí vliv vypouštění odpadních vod na jakost podzemních vod. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.“.
37.
V § 39 odst. 3 větě první se slova „(dále jen „nebezpečné látky“)“ a slova „(dále jen „zvlášť nebezpečné látky“)“ zrušují, ve větě druhé se za slovo „nebezpečných“ vkládá slovo „závadných“ a ve větě páté se slova „nebezpečnými látkami“ nahrazují slovy „nebezpečnými závadnými látkami“.
38.
V § 39 odst. 4 písm. d) se za slova „z objemných krmiv“ vkládají slova „nebo látek určených pro úpravu vody na vodu pitnou a pro čištění komunálních odpadních vod“.
39.
V § 39 odst. 7 úvodní části ustanovení se za slovo „výjimku“ vkládají slova „a stanovit podmínky pro jejich použití“.
40.
V § 39 odst. 12 se za slovo „nebezpečné“ vkládá slovo „závadné“.
41.
V § 42 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Exekuci rozhodnutí vydaného podle tohoto ustanovení nelze zahájit, nařídit nebo provést.“.
42.
V § 44 odst. 2 se za slova „lidskou činností“ vkládají slova „nebo odstraněním vodního díla za účelem obnovy přirozeného koryta drobného vodního toku“.
43.
V § 47 odst. 2 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní:
„i)
obnovovat přirozená koryta drobných vodních toků odstraněním vodních děl, jimiž byla před rokem 2002 upravena, změněna nebo zřízena úprava koryt drobných vodních toků.“.
44.
V § 53 se slova „Ministerstvo zemědělství“ nahrazují slovy „krajský úřad“ a slovo „To“ se nahrazuje slovem „Ten“.
45.
V § 54 odst. 4 se za slova „možnosti zhoršení“ vkládají slova „stavu nebo ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaru“.
46.
V § 55 odst. 3 se slova „pokud neslouží k odběru podzemní vody,“ zrušují.
47.
V § 59 odst. 1 písm. k) se slovo „provádět“ nahrazuje slovy „provést poprvé nejpozději do 6 měsíců od jeho zprovoznění a pak“ a slova „předávat do 31. prosince příslušného roku vodoprávnímu úřadu“ se nahrazují slovy „předávat do 30 pracovních dnů od provedení revize vodoprávnímu úřadu“.
48.
V § 61 odst. 1 se slova „ke vzdouvání nebo zadržování vody“ zrušují.
49.
V § 61 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Technickobezpečnostnímu dohledu podléhají vodní díla, která slouží ke vzdouvání a zadržování vody. Jedná se o
a)
přehrady, hráze a jezy, s výjimkou příčných staveb v korytech vodních toků a přilehlých územích, jejichž výška od paty hráze po korunu je nižší než 1 m a celkový objem vzduté vody nepřesahuje 1 000 m3, nebo pevných a nepohyblivých příčných vzdouvacích staveb, v korytech vodních toků, jejichž pevná přelivná hrana je převýšena nade dnem v podjezí méně než 1,5 m,
b)
stavby na ochranu před povodněmi,
c)
stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
d)
stavby k využití energetického potenciálu povrchových vod, s výjimkou příčných staveb uvedených v písmenu a), a
e)
jiné stavby sloužící ke vzdouvání nebo zadržování vody, s výjimkou nádrží zcela zahloubených v zemi bez vzdouvacího prvku, slepých ramen, vodovodních řadů a vodojemů, kanalizačních sítí a rekreačních bazénů.
(3)
Dále technickobezpečnostnímu dohledu podléhají stavby
a)
odkališť a
b)
hydrotechnických štol a tunelů.“.
Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 4 až 13.
50.
V § 61 odstavec 5 zní:
„(5)
Stanovení kritérií a postupu pro zařazení vodních děl do kategorií, rozsah a četnost provádění technickobezpečnostního dohledu u jednotlivých kategorií vodních děl a v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby, změny dokončené stavby vodního díla nebo provozu, náležitosti zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, náležitosti programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování výsledků pozorování a měření stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.“.
51.
V § 61 odst. 6 se slovo „dokončeného“ nahrazuje slovy „dokončené stavby“, slova „vymezeného vyhláškou podle odstavce 3“ se zrušují, číslo „9“ se nahrazuje číslem „11“ a na konci odstavce 6 se doplňuje věta „Posudek pro zařazení vodního díla do kategorie obsahuje stanovení míry bezpečnosti vodního díla při povodních a návrh a posouzení parametrů bezpečnostních a výpustných zařízení v souladu se zvláštními právními předpisy61),62).“.
Poznámky pod čarou č. 61 a 62 znějí:
„61)
Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů.
62)
ČSN 75 29 35 - Posuzování bezpečnosti vodních děl při povodních.“.
52.
V § 61 se odstavec 10 zrušuje.
Dosavadní odstavce 11 až 13 se označují jako odstavce 10 až 12.
53.
V § 61 odstavce 10 a 11 znějí:
„(10)
Evidenci technickobezpečnostního dohledu včetně zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie spravuje Ministerstvo zemědělství. Rozsah údajů a způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(11)
Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III. kategorie, včetně zpracování programu technickobezpečnostního dohledu a zpracování rozsahu měření technickobezpečnostního dohledu, zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu může jen pověřená osoba v rozsahu svého pověření. Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro něj program technickobezpečnostního dohledu.“.
54.
V § 61 se za odstavec 11 vkládají nové odstavce 12 a 13, které znějí:
„(12)
Pověřená osoba je povinna
a)
zajistit kontinuální výkon technickobezpečnostního dohledu v potřebném rozsahu a personálním složení, a to i v době povodní, živelních pohrom a krizových situací,
b)
oznámit Ministerstvu zemědělství přeměnu právnické osoby a změnu personálního, materiálního a technického vybavení vztahujícího se k výkonu technickobezpečnostního dohledu, a to neprodleně po realizaci této změny,
c)
provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly v souladu s obecně závaznými předpisy a technickými požadavky, zejména z hlediska jejich bezpečnosti, stability a možných příčin poruch,
d)
vést evidenci technickobezpečnostního dohledu vybraných údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u určených vodních děl, nad kterými provádí technickobezpečnostní dohled v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou,
e)
předávat údaje z jimi vedené evidence technickobezpečnostního dohledu podle písmene d) Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou.
(13)
Vodoprávní úřad je povinen
a)
vést evidenci technickobezpečnostního dohledu vybraných údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu u vodních děl IV. kategorie, nad kterými neprovádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou,
b)
předávat údaje z jimi vedené evidence technickobezpečnostního dohledu podle písmene a) Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí v rozsahu a způsobem stanoveným vyhláškou.“.
Dosavadní odstavec 12 se označuje jako odstavec 14.
55.
V § 61 odst. 14 se číslo „9“ nahrazuje číslem „11“, za slovo „pouze“ se vkládá slovo „právnické“, za slovo „činností“ se vkládají slova „stanovené vyhláškou“ a na konci odstavce 14 se doplňuje věta „Náležitosti žádostí stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.“.
56.
V § 61 se doplňují odstavce 15 a 16, které znějí:
„(15)
Ministerstvo zemědělství může odebrat pověření k provádění technickobezpečnostního dohledu v případě, že
a)
nejsou plněny povinnosti stanovené v § 61 odst. 12,
b)
technickobezpečnostní dohled nebyl vykonáván soustavně nejméně 5 let nad vodními díly III. kategorie,
c)
technickobezpečnostní dohled nebyl vykonáván nepřetržitě nad vodními díly I. a II. kategorie,
d)
nebylo řádně vykonáváno zpracování posudků pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu,
e)
došlo k přeměně právnické osoby, nebo vstupu právnické osoby do likvidace.
(16)
Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou rozsah vybraných údajů, způsob vedení evidence technickobezpečnostního dohledu a způsob předávání těchto údajů podle odstavců 12 a 13.“.
57.
V § 62 odst. 1 se text „(§ 61 odst. 3)“ nahrazuje textem „(§ 61 odst. 5)“.
58.
V § 62 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Vlastník, případně stavebník je povinen u vodních děl zařazených do I. až III. kategorie oznámit neprodleně stanovení pověřené osoby, případně její změnu Ministerstvu zemědělství. Totéž platí pro vodní díla IV. kategorie, u kterých neprovádí technickobezpečnostní dohled vlastník, případně stavebník sám, ale prostřednictvím pověřené osoby.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
59.
V § 62 odstavec 5 zní:
„(5)
Při provádění technickobezpečnostního dohledu je vlastník, případně stavebník vodního díla zařazeného do I. až IV. kategorie povinen
a)
určit fyzickou osobu odpovědnou za výkon technickobezpečnostního dohledu a oznámit její jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a číslo telefonu příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie se za osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled považuje vlastník vodního díla, pokud neurčil jinou osobu,
b)
přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla podle § 61 odst. 1, a to u staveb I. kategorie jedenkrát ročně, u staveb II. kategorie jedenkrát za 2 roky, u staveb III. kategorie jedenkrát za 4 roky a u staveb IV. kategorie jedenkrát za 10 let,
c)
předkládat u vodních děl I. až IV. kategorie zápis o prohlídce v termínech podle písmene b) příslušnému vodoprávnímu úřadu,
d)
předkládat u vodních děl I. až III. kategorie zprávy o výsledcích technickobezpečnostního dohledu v termínech podle písmene b) nebo, nastaly-li mimořádné okolnosti dotýkající se bezpečnosti vodního díla, příslušnému vodoprávnímu úřadu,
e)
předat u vodních děl I. až III. kategorie příslušnému vodoprávnímu úřadu program technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.“.
60.
V § 75 odst. 3 se text „(§ 61 odst. 10)“ nahrazuje textem „(§ 61 odst. 11)“.
61.
V § 77 odstavec 9 zní:
„(9)
Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových orgánů nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.“.
62.
V části první se za hlavu IX vkládá nová hlava X, která včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 63 zní:
„HLAVA X
ZVLÁDÁNÍ SUCHA A STAVU NEDOSTATKU VODY
Díl 1
Vymezení pojmů
§ 87a
(1)
Suchem se pro účely této hlavy rozumí hydrologické sucho jako výkyv hydrologického cyklu, který vzniká zejména v důsledku deficitu srážek a projevuje se poklesem průtoků ve vodních tocích a hladiny podzemních vod.
(2)
Stavem nedostatku vody se pro účely této hlavy rozumí dočasný stav s možným dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vod, a je nezbytné omezovat hospodaření s vodou a provádět další opatření.
Díl 2
Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody
§ 87b
(1)
Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „plán pro sucho“) se pořizuje pro území České republiky a pro území kraje.
(2)
Plán pro sucho je podkladem pro
a)
rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, která vydává vodoprávní úřad podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 5 nebo § 109 odst. 1 při zvládání sucha,
b)
vyhodnocování nutnosti svolat komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „komise pro sucho“),
c)
rozhodování komise pro sucho o opatřeních při stavu nedostatku vody.
(3)
Plán pro sucho zahrnuje
a)
základní část, která obsahuje údaje potřebné pro zvládání sucha v daném území, charakteristiku území, popis vodních zdrojů včetně záložních a jejich případné zastupitelnosti, popis úpravy, dopravy, převodů vody a zásobování vodou, seznam a popis technických zařízení využitelných k řešení stavu nedostatku vody, seznam uživatelů vody významných pro dané území, seznam povolených nakládání s vodami významněji ovlivňujících množství a jakost vod, popis rizik sucha a místní směrodatné limity a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody,
b)
operativní část, která obsahuje seznam orgánů veřejné moci a osob podílejících se na zvládání sucha a stavu nedostatku vody, popis činností, které vykonávají, popis přenosu informací, priority zásobování, návrh postupů pro zvládání sucha a opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody,
c)
grafickou část, která obsahuje mapy nebo plány, na kterých jsou zakreslena zejména území ohrožená suchem, vodohospodářské a vodárenské soustavy, zdroje a úpravny vody a uživatelé vody významní pro dané území.
(4)
Stanovení jednotlivých opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody v plánu pro sucho musí odpovídat významu způsobu užití vody. Tyto způsoby užití vody se stanoví postupně od nejvýznamnějšího k méně významným takto:
a)
zajištění funkčnosti kritické infrastruktury podle předpisů upravujících krizové řízení63) a dalších provozů poskytujících nezbytné služby,
b)
zásobování obyvatelstva pitnou vodou,
c)
živočišná výroba, chov ryb a vodních živočichů, jako zemědělská výroba, a ekologická funkce vody,
d)
hospodářské využití nespadající pod písmena a) až c) a jiné využití s vazbou na místní zaměstnanost,
e)
ostatní využití.
(5)
Vyžadují-li to zvláštní místní podmínky, lze se od pořadí významnosti uvedeného v ustanovení odstavce 4 písm. c) až e) odchýlit.
§ 87c
(1)
Plán pro sucho pořizuje a průběžně aktualizuje pro území kraje krajský úřad, a to ve spolupráci s příslušnými správci povodí a Českým hydrometeorologickým ústavem.
(2)
Návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace krajský úřad projedná s obecními úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, krajskými úřady sousedních krajů, Policií České republiky, hasičským záchranným sborem kraje, příslušným újezdním úřadem, krajskou hygienickou stanicí, uživateli vody významnými pro území příslušného kraje, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Nachází-li se na území kraje vodní cesta dopravně významná využívaná, projedná krajský úřad návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace také s Ministerstvem dopravy a Státní plavební správou. Plán pro sucho a jeho aktualizace nesmí být v rozporu s plánem pro sucho pro území České republiky a s plány pro sucho ostatních krajů. Plán pro sucho a jeho aktualizace po schválení Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí zveřejní krajský úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 87d
(1)
Plán pro sucho pro území České republiky pořizuje a průběžně aktualizuje společně Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace projedná Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí s krajskými úřady, správci povodí, Českým hydrometeorologickým ústavem, Ministerstvem dopravy, Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem vnitra. Plán pro sucho a jeho aktualizace zveřejní Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Díl 3
Orgány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody
§ 87e
(1)
Orgánem pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „orgán pro sucho“) je
a)
vodoprávní úřad podle § 104 odst. 2,
b)
ústřední a krajská komise pro sucho.
(2)
Nadřízeným správním orgánem krajské komise pro sucho a ústřední komise pro sucho je Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo životního prostředí v rozsahu působnosti svěřené jim tímto zákonem.
§ 87f
(1)
Hejtman kraje jako zvláštní orgán kraje zřizuje krajskou komisi pro sucho a je jejím předsedou. Další členy této komise hejtman kraje jmenuje ze zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, příslušných správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, Policie České republiky, hasičského záchranného sboru kraje a krajské hygienické stanice. Nachází-li se na území kraje vodní cesta dopravně významná využívaná, jmenuje hejtman kraje členem krajské komise pro sucho i zaměstnance Ministerstva dopravy.
(2)
K jednání krajské komise pro sucho hejtman kraje přizve dotčené uživatele vody významné pro dané území uvedené v plánu pro sucho a může přizvat zejména zástupce dotčených obcí. Přizvané osoby nejsou členy krajské komise pro sucho.
§ 87g
Ústřední komisi pro sucho zřizuje vláda. Ústřední komisi pro sucho předsedá ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí.
§ 87h
Pokud dojde v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedají příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci komisí pro sucho nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
Díl 4
Předpovědní služba pro sucho
§ 87i
Předpovědní služba pro sucho informuje orgány pro sucho o nebezpečí vzniku sucha a o jeho dalším vývoji. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí.
Díl 5
Vydávání opatření při stavu nedostatku vody
§ 87j
(1)
Krajský úřad ve spolupráci se správci povodí vyhodnotí, zda na celém území kraje nebo jeho části hrozí nedostatek vody, a navrhne hejtmanovi kraje svolání krajské komise pro sucho. Hejtman kraje svolá krajskou komisi pro sucho, která vyhodnotí, zda je třeba vyhlásit stav nedostatku vody. Stav nedostatku vody vyhlašuje a odvolává krajská komise pro sucho; ustanovení § 25 odst. 2 a 3 správního řádu se použijí obdobně. Dnem vyvěšení na úřední desce krajského úřadu se stav nedostatku vody považuje za vyhlášený nebo odvolaný.
(2)
V případě, kdy je vyhlášen stav nedostatku vody, se § 6 odst. 4, § 59 odst. 5 a § 109 odst. 1 za účelem zvládání sucha nepoužijí.
(3)
Dnem vykonatelnosti nebo účinnosti opatření krajské komise pro sucho podle § 87k se v rozsahu v nich stanoveném pozastavuje vykonatelnost nebo účinnost rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných vodoprávním úřadem podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 5 a § 109 odst. 1 při zvládání sucha, a to až do doby odvolání stavu nedostatku vody.
(4)
Dnem vykonatelnosti nebo účinnosti opatření ústřední komise pro sucho podle § 87k se v rozsahu v nich stanoveném pozastavuje vykonatelnost nebo účinnost opatření vydaných při stavu nedostatku vody krajskou komisí pro sucho.
(5)
Ústřední komisi pro sucho svolá ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí zejména v případě, požádá-li o to předseda krajské komise pro sucho, nebo je-li stav nedostatku vody vyhlášen na území více krajů.
(6)
Ústřední komise pro sucho řídí a koordinuje jednotlivá opatření krajské komise pro sucho podle § 87k, která svými dopady přesahují hranice krajů, a v případě potřeby vydává opatření podle § 87k.
§ 87k
(1)
Krajská nebo ústřední komise pro sucho při stavu nedostatku vody vydává na dobu nezbytně nutnou opatření podle povahy věci rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy, ve kterých
a)
obecné nakládání s povrchovými vodami bez náhrady upraví, omezí nebo zakáže,
b)
povolená nakládání s vodami bez náhrady upraví, omezí nebo zakáže,
c)
omezí užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu,
d)
uloží vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu,
e)
nařídí vlastníkovi technického zařízení, které slouží pro odběr ze záložního zdroje vody, jeho zprovoznění, pokud je to technicky možné tak, aby bylo možné tento záložní zdroj vody využít,
f)
upraví minimální zůstatkový průtok nebo minimální hladinu podzemních vod stanovené v povolení k nakládání s vodami, nebo stanoví minimální zůstatkový průtok nebo minimální hladinu podzemních vod,
g)
nařídí vlastníkovi potřebného vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění a poskytnutí k řešení stavu nedostatku vody, pokud je to technicky možné, nebo
h)
nařídí mimořádné sledování množství a jakosti vod.
(2)
Má-li opatření podle odstavce 1 formu rozhodnutí, je jeho vydání prvním úkonem v řízení. Odvolání nemá odkladný účinek.
(3)
Krajská komise pro sucho neprodleně informuje nadřízený správní orgán o svém svolání a opatřeních vydaných podle odstavce 1.
(4)
Krajská komise pro sucho musí postupovat v souladu s opatřeními vydanými ústřední komisí pro sucho.
(5)
Dnem odvolání stavu nedostatku vody pozbývají platnosti opatření vydaná příslušnou komisí pro sucho.
(6)
Krajská a ústřední komise pro sucho vede knihu činností. Do této knihy se zapisují důvody svolání komise pro sucho, důvody pro vyhlášení stavu nedostatku vody, přijatá opatření podle odstavce 1 a důvody pro odvolání stavu nedostatku vody.
(7)
Nezbytné náklady vynaložené na provedení opatření podle odstavce 1 písm. e) a g) hradí kraj nebo stát podle působnosti komise pro sucho.
§ 87l
(1)
Obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje krajskému úřadu součinnost a údaje potřebné pro pořízení a aktualizaci plánu pro sucho kraje a pro činnost krajské komise pro sucho.
(2)
Na výzvu orgánu pro sucho je každý povinen poskytnout jemu známé informace, které mohou mít vliv na vydávání opatření při stavu nedostatku vody. Tím není dotčena povinnost mlčenlivosti, jež byla uložena nebo uznána jiným právním předpisem.
§ 87m
Krajský úřad zpracuje zprávu o průběhu stavu nedostatku vody do 6 měsíců ode dne odvolání stavu nedostatku vody. Zprávu zašle Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu životního prostředí. Ústřední komise pro sucho informuje o průběhu a důsledcích stavu nedostatku vody vládu.
63)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb.“.
Dosavadní hlavy X až XV se označují jako hlavy XI až XVI.
63.
V § 89b písm. f) se slovo „kanalizace“ nahrazuje slovem „kanalizace64)“ a slova „podle § 8 odst. 3 písm. g)“ se zrušují.
Poznámka pod čarou č. 64 zní:
„64)
§ 2 odst. 2 zákona č. 274/2001 Sb.“.
64.
V § 89n odst. 5 písm. e) se číslo „5“ nahrazuje číslem „4“.
65.
V § 101 odst. 4 se za slova „rostlin a živočichů,“ vkládají slova „pro zachování mezinárodně významných mokřadů v lužních lesích, pro postřikování skladovaného dříví vodou,“, slova „lesní výrobu a“ se nahrazují slovy „lesní výrobu,“ a na konci textu věty druhé se doplňují slova „a pro napouštění vodních nádrží k akumulaci povrchové vody pro závlahy zemědělských plodin a školkařských výpěstků podle podmínek platného povolení k nakládání s vodami“.
66.
V § 104 se na konci textu závěrečné části ustanovení odstavce 2 doplňují slova „a orgánech pro sucho“.
67.
V § 104 odst. 9 se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami „Vodoprávní úřad v závazném stanovisku posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, upozorní žadatele, že bez udělené výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést a že bez této výjimky nelze vydat kladné závazné stanovisko.“.
68.
V § 105 odst. 2 se slova „hlavy X a XIV“ nahrazují slovy „hlavy XI a XV“.
69.
V § 107 odst. 1 písm. c) se za slova „hraničních vod“ vkládají slova „, s výjimkou opatření vydávaných při stavu nedostatku vody podle § 87k odst. 1,“.
70.
Poznámka pod čarou č. 44 zní:
„44)
Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách, ve znění sdělení č. 73/2008 Sb. m. s.
Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
Vyhláška č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách.
Sdělení č. 54/2015 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.“.
71.
V § 107 odst. 1 písm. e) se slovo „oblastí“ nahrazuje slovem „dílčích“.
72.
V § 107 odst. 1 písm. l) se za slovo „nebezpečných“ vkládá slovo „závadných“ a za slova „zvlášť nebezpečné“ se vkládá slovo „závadné“.
73.
V § 107 odst. 1 písm. o) se slova „a ukládat jim zpracování takového návrhu“ nahrazují slovy „, ukládat správci povodí zpracování takového návrhu a stanovovat v těchto záplavových územích omezující podmínky podle § 67 odst. 3“.
74.
V § 107 odst. 1 se na konci textu písmene v) doplňují slova „a stanovovat výjimky ze zákazu vstupu do ochranného pásma vodního zdroje I. stupně v případech, kdy je příslušný ke stanovení ochranného pásma“.
75.
V § 107 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno z), které zní:
„z)
rozhodovat v pochybnostech o rozsahu povinností a oprávnění podle § 53.“.
76.
V § 108 odst. 3 písm. a) bodě 3 se za slovo „nebezpečných“ vkládá slovo „závadných“ a za slovo „látek“ se vkládají slova „nebo prioritních nebezpečných látek“.
77.
V § 108 odst. 3 se za písmeno p) vkládá nové písmeno q), které zní:
„q)
zvládání sucha a stavu nedostatku vody společně s Ministerstvem zemědělství (§ 87a až 87m),“.
Dosavadní písmena q) až w) se označují jako písmena r) až x).
78.
V § 108 odst. 3 písm. r) se slova „(hlava X díl 1)“ nahrazují slovy „(hlava XI díl 1)“.
79.
V § 108 odst. 3 písm. s) se slova „(hlava X díly 2 a 3)“ nahrazují slovy „(hlava XI díly 2 a 3)“.
80.
V § 110 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností kontrolují dodržování opatření obecné povahy vydaných komisemi pro sucho. Krajské úřady kontrolují dodržování rozhodnutí vydaných krajskou komisí pro sucho. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí kontrolují dodržování rozhodnutí vydaných ústřední komisí pro sucho.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
81.
V § 115 odst. 19 větě druhé se za slova „vodoprávní úřad“ vkládají slova „závazné stanovisko nebo“.
82.
V § 115 odstavec 21 zní:
„(21)
Ve správních řízeních vedených podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 1, 3 a 5, § 14 odst. 1 písm. b), d), e) a f) a podle § 15 odst. 1 posuzuje vodoprávní úřad možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo stavu útvaru podzemní vody nebo nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo zhoršení stavu útvaru podzemní vody nebo znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové vody nebo dobrého stavu útvaru podzemní vody, řízení přeruší a upozorní žadatele, že bez výjimky podle § 23a odst. 8 není možné záměr povolit ani provést.“.
83.
§ 115a včetně nadpisu zní:
㤠115a
Opatření obecné povahy
(1)
Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 87k a § 109 odst. 1 se vydává bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.
(2)
Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce orgánu příslušného k jeho vydání. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.
(3)
Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné povahy podle § 25 odst. 4 a 5 a § 66 odst. 7 nepoužije.
(4)
V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.“.
84.
V § 116 odst. 1 písm. d), § 122 odst. 1 písm. a), § 125a odst. 1 písm. d), § 125g odst. 1 úvodní části ustanovení a § 125g odst. 1 písm. a) se za slova „zvlášť nebezpečné“ vkládá slovo „závadné“.
85.
V § 116 odst. 1 se za písmeno q) vkládají nová písmena r) a s), která znějí:
„r)
v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,
s)
neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,“.
Dosavadní písmena r) a s) se označují jako písmena t) a u).
86.
V § 116 odst. 1 písm. u) se slova „nebo § 112 odst. 1 písm. b)“ zrušují.
87.
V § 116 odst. 2 písm. a) se slova „nebo q)“ nahrazují slovy „, q) nebo s)“.
88.
V § 116 odst. 2 písm. b) se slova „nebo s)“ nahrazují slovy „, t) nebo u)“.
89.
V § 118 odst. 1 písm. b) se za slova „1 nebo 2,“ vkládají slova „anebo nepředá údaje příslušnému správci povodí podle § 22 odst. 2,“.
90.
V § 119 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a 5“.
91.
V § 120 se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Fyzická osoba se jako vlastník nebo uživatel pozemku nebo stavby anebo dalších prostor dopustí přestupku tím, že neumožní vstup podle § 21 odst. 7 písm. a).“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
92.
V § 120 odst. 9 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo odstavce 8“.
93.
V § 122 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „nebezpečné“ vkládá slovo „závadné“ a za slovo „látky“ se vkládají slova „nebo prioritní nebezpečné látky“.
94.
V § 122 odst. 1 písm. b) se za slovo „nebezpečnými“ vkládá slovo „závadnými“ a za slovo „látkami“ se vkládají slova „nebo prioritními nebezpečnými látkami“.
95.
V § 122 odst. 7 písm. c) se za slovo „nebezpečné“ vkládá slovo „závadné“ a za slovo „látky“ se vkládají slova „nebo prioritní nebezpečné látky“.
96.
V § 125a odst. 1 se za písmeno r) vkládají nová písmena s) a t), která znějí:
„s)
v rozporu s § 87k odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,
t)
neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87l odst. 2,“.
Dosavadní písmena s) až u) se označují jako písmena u) až w).
97.
V § 125a odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene t),“.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena c) až f).
98.
V § 125a odst. 2 písm. c) se slova „nebo t)“ nahrazují slovy „, s) nebo v)“.
99.
V § 125a odst. 2 písm. d) se slova „nebo u)“ nahrazují slovy „nebo w)“.
100.
V § 125a odst. 2 písm. e) se slova „nebo s)“ nahrazují slovy „nebo u)“.
101.
V § 125c odst. 1 písm. b) se za slova „1 nebo 2,“ vkládají slova „anebo nepředá údaje příslušnému správci povodí podle § 22 odst. 2,“.
102.
V § 125d se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a 5“.
103.
V § 125e se za odstavec 7 vkládá nový odstavec 8, který zní:
„(8)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo uživatel pozemku nebo stavby anebo dalších prostor dopustí přestupku tím, že neumožní vstup podle § 21 odst. 7 písm. a).“.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 9.
104.
V § 125e odst. 9 se na konci textu písmene a) doplňují slova „nebo odstavce 8“.
105.
V § 125g odst. 1 písm. b) se za slovo „látkami“ vkládají slova „nebo prioritními nebezpečnými látkami“.
106.
V § 125l odst. 1 se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „vodoprávní úřad“.
107.
V § 125l odst. 4 větě třetí se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „v rozsahu své působnosti vodoprávní úřad“ a ve větě poslední se slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „vodoprávní úřad“.
108.
V § 125l odst. 5 se slova „obecní úřady obcí s rozšířenou působností“ nahrazují slovy „v rozsahu své působnosti vodoprávní úřady“.
109.
V § 126 odst. 8 se text „§ 61 odst. 7“ nahrazuje textem „§ 61 odst. 9“ a slova „nebo Česká inspekce životního prostředí“ se zrušují.
110.
V § 126a se za slova „povodňovým komisím“ vkládají slova „a komisím pro sucho“.
111.
Příloha č. 1 včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.
Zvlášť nebezpečné závadné a nebezpečné závadné látky
I.
Zvlášť nebezpečné závadné látky
Zvlášť nebezpečné závadné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:
1.
organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,
2.
organofosforové sloučeniny,
3.
organocínové sloučeniny,
4.
látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,
5.
rtuť a její sloučeniny,
6.
kadmium a jeho sloučeniny,
7.
persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,
8.
persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
Jednotlivé zvlášť nebezpečné závadné látky jsou uvedeny pod označením zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky v nařízení vlády vydaném podle § 39 odst. 3; ostatní látky náležející do uvedených skupin, ale v nařízení vlády neoznačené jako zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky, se považují za nebezpečné závadné látky.
II.
Nebezpečné závadné látky
Nebezpečné závadné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1.
Sloučeniny metaloidů a kovů:
1\\. zinek| 6\\. selen| 11\\. cín| 16\\. vanad
---|---|---|---
2\\. měď| 7\\. arsen| 12\\. baryum| 17\\. kobalt
3\\. nikl| 8\\. antimon| 13\\. beryllium| 18\\. thallium
4\\. chrom| 9\\. molybden| 14\\. bor| 19\\. tellur
5\\. olovo| 10\\. titan| 15\\. uran| 20\\. stříbro
2.
Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných závadných látek.
3.
Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4.
Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
5.
Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
6.
Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.
7.
Fluoridy.
8.
Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany.
9.
Kyanidy.
10.
Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových vod.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí pořídí a zveřejní plán pro sucho pro území České republiky nejpozději do 36 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Krajský úřad pořídí a zveřejní plán pro sucho pro území kraje nejpozději do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Hejtman kraje zřídí krajskou komisi pro sucho nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 1 nebo § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 v celkovém množství podle § 10 odst. 1 věty první zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen měřit množství vody, kterou odebírá, poprvé v roce 2022 a předat výsledky tohoto měření do 31. ledna 2023.
5.
Lhůta 6 měsíců stanovená v § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí pro vodní díla ohlášená po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Platnost zálohových výměrů za odebrané množství podzemní vody vydaných Českou inspekcí životního prostředí podle § 88 odst. 7 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2018, končí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
Čl. III
V zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 302/2017 Sb., se za § 4c vkládá nový § 4d, který včetně poznámky pod čarou č. 8 zní:
㤠4d
Správa může na základě žádosti Ministerstva zemědělství nebo Ministerstva životního prostředí v souvislosti s vyhlášením stavu nedostatku vody8) poskytnout pro potřeby správního úřadu, orgánu územní samosprávy nebo hasičských záchranných sborů v nezbytném rozsahu pohotovostní zásoby formou jejich bezúplatného použití. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce povinen vrátit Správě do 60 dnů od jejich poskytnutí. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu1b) pořízeného se Správou. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu.
8)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna krizového zákona
Čl. IV
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 36 odst. 1 se text „(§ 39 odst. 4)“ nahrazuje textem „(§ 39 odst. 5)“.
2.
V § 39 odstavec 2 zní:
„(2)
Pokud dojde v době povodní k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových komisí stanovené zvláštním právním předpisem nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.“.
3.
V § 39 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 55 zní:
„(3)
Pokud dojde v době stavu nedostatku vody vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu55) k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci komisí pro sucho stanovené zvláštním právním předpisem55) nejsou vyhlášením krizového stavu dotčeny.
55)
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
Čl. V
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 20/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 275/2013 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 3 se slova „a z“ nahrazují slovem „, z“ a za slova „národních plánů povodí“ se vkládají slova „a z plánů pro sucho“.
2.
V § 4 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Krajský úřad návrh plánu rozvoje a jeho aktualizace projedná také s krajskými úřady ostatních krajů, jejichž území se nachází ve stejném povodí.“.
3.
V § 7 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:
„(6)
Provozovatel má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a plynulé provozování zařízení v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník nebo uživatel pozemku.“.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 7.
4.
V § 7 odst. 7 se text „1 až 5“ nahrazuje textem „1 až 6“.
5.
V § 9 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody bez předchozího upozornění také v případě, kdy je mu při stavu nedostatku vody vyhlášeném podle zvláštního právního předpisu8) příslušným orgánem upraveno, omezeno nebo zakázáno nakládání s vodami.“.
6.
V § 15 se doplňují odstavce 7 a 8, které včetně poznámek pod čarou č. 33 a 34 znějí:
„(7)
Je-li vyhlášen stav nedostatku vody podle zákona o vodách8), může orgán k tomu příslušný33) postupem podle zákona o vodách34) dočasně omezit užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců. Stanovenou dobu lze prodloužit nejvýše o 3 měsíce. Při stavu nedostatku vody podle zákona o vodách8) se odstavec 4 nepoužije.
(8)
Je-li vydáno opatření podle odstavce 4 nebo 7, je odběratel povinen umožnit provozovateli vodovodu přístup k vodoměru.
33)
§ 87k odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
34)
§ 115a odst. 1 a 2 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
7.
V § 26 odst. 2 písm. b) se číslo „9“ nahrazuje číslem „8“.
8.
V § 26 odst. 2 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
9.
Za § 29a se vkládá nový § 29b, který zní:
㤠29b
(1)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d)
adresa místa pobytu,
e)
datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který nepřežil.
(2)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum narození,
c)
pohlaví,
d)
místo a okres narození; v případě narození v cizině, místo a stát,
e)
rodné číslo,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
adresa místa trvalého pobytu,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí státního občana České republiky mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
i)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
(3)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá z informačního systému cizinců tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení,
b)
datum narození,
c)
rodné číslo,
d)
pohlaví,
e)
místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
g)
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
h)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí.
(4)
Ministerstvo pro výkon působnosti podle tohoto zákona využívá ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů tyto údaje:
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
b)
adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
(5)
Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(6)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.“.
10.
V § 32 odst. 5 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
odebírá nebo užívá pitnou vodu z vodovodu pro veřejnou potřebu v rozporu s § 15 odst. 4 nebo 7,“.
Dosavadní písmena e) až n) se označují jako písmena f) až o).
11.
V § 32 odst. 7 písm. a) se slova „f) až h) nebo k) až m)“ nahrazují slovy „g) až i) nebo l) až n)“.
12.
V § 32 odst. 7 písm. b) se slova „a) až d)“ nahrazují slovy „a) až e)“.
13.
V § 32 odst. 7 písm. c) se slova „odstavce 5 písm. e), i), j) nebo n)“ nahrazují slovy „odstavce 5 písm. f), j), k) nebo o)“.
14.
V § 33 odst. 7 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
odebírá nebo užívá pitnou vodu z vodovodu pro veřejnou potřebu v rozporu s § 15 odst. 4 nebo 7,“.
Dosavadní písmena e) až m) se označují jako písmena f) až n).
15.
V § 33 odst. 9 písm. a) se slova „f) až m)“ nahrazují slovy „g) až n)“.
16.
V § 33 odst. 9 písm. c) se za slova „odstavce 7 písm. e) nebo“ vkládají slova „f) anebo“.
17.
V § 34 odst. 2 větě první se za slova „podle § 33 odst. 1“ vkládají slova „písm. a) až e) a g), odst.“ a ve větě druhé se za slova „podle § 33“ vkládají slova „odst. 1 písm. f) a“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Čl. VI
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb., zákona č. 184/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 9 odst. 2 se na konci textu písmene c) slovo „nebo“ zrušuje a na konci textu písmene e) se tečka nahrazuje čárkou, doplňuje se slovo „nebo“ a nové písmeno f), které zní:
„f)
pro registrovaný významný krajinný prvek.“.
2.
V § 11a odst. 1 se na konci textu písmene n) doplňují slova „retenční nádrže a rybníky,“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví
Čl. VII
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 se doplňuje odstavec 7, který zní:
„(7)
Užitkovou vodou se rozumí srážková nebo šedá voda, která je upravena a hygienicky zabezpečena. Šedou vodou se rozumí odpadní voda z umyvadel, sprch a van. Užitkovou vodu lze využít pro splachování toalet a pisoárů, praní, úklid, mytí vozidel, závlahu, vodní prvky nebo kropení komunikací. Prováděcí právní předpis určí vyžadovanou míru úpravy a hygienického zabezpečení a způsob jeho prokázání.“.
2.
V nadpisu § 5, v § 5 odst. 1, 3 a 5 písm. b) a v § 92a odst. 1, 2 a 6 písm. a) a b) se za slovo „pitnou“ vkládá slovo „užitkovou“.
3.
V § 5 odst. 2, 7 a 11 a § 83a odst. 1 písm. a) se za slovo „pitné“ vkládá slovo „, užitkové“.
4.
V § 84 odst. 1 písm. e) se za slova „pitné vody“ vkládají slova „, užitkové vody“.
5.
V § 108 odst. 1 se slova „§ 3 odst. 1 a 3“ nahrazují slovy „§ 3 odst. 1, 3 a 7“.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 21, které nabývá účinnosti uplynutím tří let od vyhlášení tohoto zákona, a části šesté, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 545/2020 Sb. | Zákon č. 545/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 224/2020
* Čl. I - Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zá
* Čl. II - Přechodná ustanovení
* Čl. III - Oznámení technického předpisu
* Čl. IV - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
545
ZÁKON
ze dne 1. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 66/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 25/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 77/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 62/2014 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 149/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 větě druhé se slova „a balených výrobků“ zrušují.
2.
Na konci poznámky pod čarou č. 2 se na samostatné řádky doplňují věty
„Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech.“.
3.
V § 1 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:
„(3)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na nakládání s odpady z obalů zákon o odpadech4).
4)
Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech.“.
4.
V § 2 písm. c) se slova „nebo balených výrobků“ zrušují.
5.
V § 2 písm. d) a f) se slova „nebo baleného výrobku“ zrušují.
6.
V § 2 písm. d) a j), § 10 odst. 1, § 12 odst. 1, § 14 odst. 1, § 36 písm. b) a v § 44 odst. 2 písm. g) až i) se slova „nebo balené výrobky“ zrušují.
7.
V § 2 písmeno g) zní:
„g)
opakovaně použitelným obalem obal, který byl navržen, vyroben a uveden na trh tak, aby mohl být v průběhu svého životního cyklu vícekrát využit nebo mohl projít několika cykly tím, že bude několikrát znovu naplněn nebo opakovaně použit ke stejnému účelu, ke kterému byl původně určen,“.
8.
V § 2 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) až k), která znějí:
„i)
kompozitním obalem obal složený alespoň ze 2 vrstev různých materiálů, jež nelze ručně oddělit a tvoří jedinou nedílnou jednotku, tvořící vnitřní nádobu a vnější schránku, který je plněn, skladován, převážen a vyprazdňován jako takový,
j)
oxo-rozložitelným plastovým obalem obal vyrobený z plastových materiálů, které obsahují přísady, jež prostřednictvím oxidace způsobují rozpad plastového materiálu na mikročástice nebo chemický rozklad,
k)
biologickým rozkladem aerobní nebo anaerobní rozklad odpadů z obalů; oxo-rozložitelný plastový obal se nepovažuje za obal rozložitelný biologickým rozkladem,“.
Dosavadní písmena i) až n) se označují jako písmena l) až q).
9.
V § 2 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena r) a s), která včetně poznámky pod čarou č. 34 znějí:
„r)
ekomodulací zohlednění dopadu obalu na životní prostředí, zejména jeho opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti, obsahu nebezpečných látek a plnění požadavků stanovených jinými právními předpisy34), v rámci jeho životního cyklu při určování výše peněžního příspěvku autorizovanou obalovou společností pro jednotlivý obal nebo skupinu podobných obalů, hrazeného osobou uvádějící obal na trh nebo do oběhu za účelem zajištění plnění povinností zpětného odběru a využití odpadu z obalů podle tohoto zákona,
s)
sběrným místem místo zpětného odběru odpadů z obalů.
34)
Například zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
10.
V § 4 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, balený výrobek“ zrušují.
11.
V § 4 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
obal nebo obalový prostředek po použití, pro které byl určen, po vynětí výrobku nebo všech jeho zbytků obvyklým způsobem, byl dále opakovaně použitelný nebo využitelný procesem recyklace, energetického využití nebo biologického rozkladu.“.
12.
V § 4 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 2 až 5.
13.
V § 6 se slova „nebo balený výrobek“ a slova „nebo baleném výrobku“ zrušují.
14.
V § 10 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Přitom je povinna dbát zejména na dostatečnou četnost sběrných míst, jejich dostupnost a na dostatečné pokrytí území České republiky, zejména s ohledem na rozmístění sídel na území obce. Dostupností se rozumí přiměřená docházková vzdálenost; to neplatí, jde-li o vratné zálohované obaly, u kterých se za dostatečnou dostupnost považuje výkup v provozovně, kde je vratný zálohovaný obal prodáván spotřebiteli a vykupován podle § 9 odst. 4.“.
15.
V § 10 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 4, které včetně poznámky pod čarou č. 35 znějí:
„(2)
Osoba uvádějící obaly na trh nebo do oběhu je povinna zajistit, aby
a)
podíl obcí, na jejichž území je povinna zajišťovat zpětný odběr prostřednictvím sběrných míst v souladu s odstavcem 1, činil z celkového počtu obcí v České republice minimálně 90 %, a
b)
podíl obyvatel žijících v obcích, na jejichž území je povinna zajišťovat zpětný odběr prostřednictvím sběrných míst v souladu s odstavcem 1, činil minimálně 90 % z celkového počtu obyvatel České republiky.
Tato povinnost se nevztahuje na vratné zálohované obaly.
(3)
Při posuzování splnění limitů upravených tímto zákonem ve vztahu k počtu obyvatel České republiky, počtu obcí a počtu jejich obyvatel se vychází z posledních údajů zveřejněných Českým statistickým úřadem.
(4)
Sběrná místa pro odpady z obalů musí být zařazena do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí35), a to na základě písemné smlouvy s obcí.
35)
§ 59 zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 5.
16.
V § 10 odst. 5 se slovo „výrobky“ nahrazuje slovem „obaly“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, o možnostech předcházení vzniku odpadu z obalů a o negativních dopadech protiprávního zbavování se odpadu z obalů mimo místa určená k jeho odkládání na životní prostředí“.
17.
V § 13 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru a využití odpadu z obalů podle tohoto zákona (dále jen „smlouva o sdruženém plnění“) pouze s jednou autorizovanou obalovou společností (§ 16) ve vztahu ke všem obalům jí uváděným na trh nebo do oběhu; to neplatí, pokud jde o vratné zálohované obaly, pro které lze tyto povinnosti plnit také způsobem podle § 13 odst. 1 písm. a) nebo uzavřením smlouvy o sdruženém plnění s autorizovanou obalovou společností zajišťující sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obaly.“.
18.
V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Osoba uvádějící obaly na trh nebo do oběhu prodejem spotřebiteli nesmí jakkoliv ovlivňovat osobu uvádějící obaly na trh nebo do oběhu v předchozích článcích distribučního řetězce, která prodává obaly za účelem jejich dalšího prodeje (dále jen „dodavatel“), ve výběru autorizované obalové společnosti, s níž dodavatel může uzavřít smlouvu o sdruženém plnění.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
19.
V § 13 odst. 3 se číslo „55“ nahrazuje číslem „70“.
20.
Za § 13 se vkládá nový § 13a, který včetně nadpisu zní:
㤠13a
Pověřený zástupce
(1)
Není-li osoba, která uvádí obaly na trh nebo do oběhu, usazena v České republice, je oprávněna si za účelem plnění povinností stanovených tímto zákonem určit pověřeného zástupce na základě písemné smlouvy.
(2)
Pověřeným zástupcem smí být pouze osoba oprávněná k podnikání, která je usazena v České republice.
(3)
Pověřený zástupce plní povinnosti osoby uvádějící obaly na trh nebo do oběhu, s výjimkou povinností uvedených v § 3 až 6 tohoto zákona.“.
21.
V § 14 odst. 1 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
22.
V § 14 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Osoba uvádějící obaly na trh nebo do oběhu není povinna podat návrh na zápis do Seznamu, jestliže
a)
je v Seznamu zapsán pověřený zástupce, nebo
b)
pověřený zástupce podal návrh na zápis do Seznamu, na základě kterého dosud nebyl do Seznamu zapsán; to neplatí v případě, že bylo vydáno rozhodnutí podle § 14 odst. 7.
(3)
Pověřený zástupce podává návrh na zápis do Seznamu svým jménem namísto osoby uvádějící obaly na trh nebo do oběhu, jejíž povinnosti podle tohoto zákona plní.“.
Dosavadní odstavce 2 až 10 se označují jako odstavce 4 až 12.
23.
V § 14 odst. 5 písm. a) se slova „a úředně ověřená kopie podnikatelského oprávnění, například živnostenský list, jde-li o fyzickou osobu; je-li fyzická osoba zapsána v obchodním rejstříku, též výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce,“ nahrazují slovy „jde-li o fyzickou osobu,“.
24.
V § 14 odst. 5 písm. b) se slova „a výpis z obchodního rejstříku ne starší než 3 měsíce, jde-li o právnickou osobu a je-li v tomto rejstříku zapsána,“ nahrazují slovy „jde-li o právnickou osobu,“.
25.
V § 14 odst. 5 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
identifikační údaje zahraniční osoby, pokud žádost podává její pověřený zástupce, a písemné pověření, na jehož základě byl pověřený zástupce určen,“.
Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h).
26.
V § 14 odst. 5 písm. e) se číslo „2“ nahrazuje číslem „5“.
27.
V § 14 odst. 7 větě první se slova „2 a 3 nebo údaje podle odstavce 3 písm. c), d), e) a g)“ nahrazují slovy „4 a 5 nebo údaje podle odstavce 5 písm. d), e), f) a h)“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Nejsou-li splněny podmínky stanovené tímto zákonem, za nichž je možné pověřeného zástupce určit, nebo jestliže navrhovatel nedoložil písemné pověření, na jehož základě byl jako pověřený zástupce určen, Ministerstvo životního prostředí zápis pověřeného zástupce do Seznamu neprovede a vydá o tom rozhodnutí.“.
28.
V § 14 odst. 8 se slova „2 a 3“ nahrazují slovy „4 a 5“.
29.
V § 14 odst. 9 se číslo „3“ nahrazuje číslem „5“.
30.
V § 14 odst. 10 se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“ a na konci odstavce se doplňují věty „Provede-li změny zápisu v Seznamu na základě vlastního zjištění nebo neprovede-li změny zápisu v Seznamu na základě oznámení, vydá o tom rozhodnutí. Rozhodnutí vydá také o vyřazení osoby ze Seznamu na základě vlastního zjištění; to neplatí, jde-li o osobu, která zemřela nebo zanikla.“.
31.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který včetně nadpisu zní:
㤠14a
Řízení ve věcech Seznamu
(1)
Vydání rozhodnutí podle § 14 odst. 7 a 10 je prvním úkonem v řízení.
(2)
Účastníkem řízení o vydání rozhodnutí podle § 14 odst. 7 je pouze navrhovatel. Účastníkem řízení o vydání rozhodnutí podle § 14 odst. 10 je pouze osoba, které se změna nebo vyřazení ze Seznamu týká.“.
32.
V § 15 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „v souladu s pravidly výpočtu využití odpadu z obalů“.
33.
V § 15 odstavec 3 zní:
„(3)
Evidence odpadů z obalů podle odstavce 1 písm. a) je vedena od původce odpadu až po jeho využití nebo po výstup z třídicího zařízení, pokud je tento výstup dodáván do procesu využití bez významných ztrát. V případě energetického využití nebo biologického rozkladu je vedena evidence až po zařízení určené pro nakládání s odpady, kde došlo k využití odpadu procesem energetického využití nebo biologického rozkladu.“.
34.
V § 15 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah vedení evidence podle odstavce 1 písm. a), rozsah a způsob ohlašování údajů z této evidence a vymezení pravidel výpočtu využití odpadu z obalů.“.
35.
V § 15a odst. 1 písm. b) se částka „4 500 000 Kč“ nahrazuje částkou „25 000 000 Kč“.
36.
V § 16 odst. 1 se věta první nahrazuje větou „Autorizovaná obalová společnost (dále jen „autorizovaná společnost“) je akciovou společností, která je oprávněna vykonávat činnost na základě rozhodnutí o autorizaci podle § 17.“.
37.
V § 16 se odstavec 2 včetně poznámky pod čarou č. 14 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
38.
V § 17 odst. 1 se slova „a s Ministerstvem zemědělství“ zrušují.
39.
V § 17 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
40.
V § 17 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „na základním kapitálu“ vkládají slova „a podílu na hlasovacích právech s uvedením akcionářů jednajících ve shodě“.
41.
V § 17 odst. 3 písmeno a) zní:
„a)
aktuální znění stanov akciové společnosti, nejsou-li uloženy ve sbírce listin veřejného rejstříku;“.
42.
V § 17 odst. 3 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
43.
V § 17 odst. 3 písm. b) se text „§ 20 odst. 4 a 9“ nahrazuje textem „§ 20 odst. 7 a § 20a odst. 5“.
44.
V § 17 odst. 3 písm. c) se slova „nebo neexistuje-li, zakladatelská smlouva, nebo zakladatelská listina, a podrobná informace o činnosti žadatele od jeho založení“ nahrazují slovy „pokud existuje“.
45.
V § 17 odst. 3 písm. d) bodu 1 se za slovo „včetně“ vkládají slova „popisu sběrné sítě a“.
46.
V § 17 odst. 3 písm. d) bodu 4 se slova „zajištěna recyklace, energetické využití, organická recyklace“ nahrazují slovy „zajištěno využití procesem recyklace, energetického využití, biologického rozkladu“.
47.
V § 17 odst. 3 písm. d) bodu 6 se slova „prvního roku“ nahrazují slovy „prvních 3 let“, na konci bodu se tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „toto finanční zajištění musí být nezávislé na platební schopnosti osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu,“.
48.
V § 17 odst. 3 se na konci písmene d) doplňuje nový bod 7, který zní:
„7.
podrobný popis funkčního mechanismu kompenzace nákladů na zajištění zpětného odběru odpadů z obalů ve sběrných místech, které žadatel nebude mít smluvně zajištěny do dne dosažení podílů podle § 10 odst. 2 a zpětný odběr v nich zajištují ostatní autorizované společnosti, a nákladů na využití odpadů z obalů, včetně doložení funkčnosti a reálnosti plnění tohoto navrženého mechanismu.“.
49.
V § 17 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Rozhodnutí o autorizaci lze vydat pouze za předpokladu, že
a)
žadatel má odchylně od § 10 odst. 2 smluvně zajištěn takový počet sběrných míst, aby podíl obyvatel žijících v obcích, na jejichž území bude žadatel povinen zajišťovat zpětný odběr podle § 10, činil z celkového počtu obyvatel České republiky minimálně 25 %, a aby podíl obcí, na jejichž území bude žadatel povinen zajišťovat zpětný odběr, činil z celkového počtu obcí v České republice minimálně 25 %; to neplatí, pokud je záměrem žadatele zajišťovat sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obaly,
b)
žadatel, jehož záměrem je zajišťovat sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obaly, má odchylně od § 10 odst. 2 smluvně zajištěno zapojení provozoven, kde je vratný zálohovaný obal prodáván spotřebiteli, do systému výkupu vratných zálohovaných obalů podle § 9 odst. 4,
c)
žadatel projedná s autorizovanými společnostmi postupem podle § 21c všechny koordinované oblasti a o těch, ve kterých mezi žadatelem a autorizovanými společnostmi dojde ke shodě, uzavře písemnou smlouvu; o koordinovaných oblastech, ve kterých ke shodě nedojde ani do 9 měsíců ode dne zahájení jednání, rozhodne Ministerstvo životního prostředí na základě žádosti žadatele, jejímž obsahem musí být návrh na řešení koordinovaných oblastí, ve kterých mezi žadatelem a autorizovanými společnostmi nedošlo ke shodě, s výjimkou oblasti ekomodulace, kterou je žadatel povinen nastavit tak, že převezme způsob provádění ekomodulace autorizovaných společností, a toto převzetí Ministerstvu životního prostředí doloží,
d)
stanovy žadatele, který je akciovou společností s monistickým systémem vnitřní struktury, vyžadují, aby správní rada měla alespoň tři členy a aby mezi jednotlivé členy správní rady byla rozdělena její řídící a kontrolní působnost.“.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.
50.
V § 17 odst. 5 větě druhé se slova „1, 4 nebo 9“ nahrazují slovy „4 nebo 7 nebo § 20a odst. 5“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Žádost o vydání rozhodnutí o autorizaci zamítne také v případě, že žadatel nesplnil požadavky stanovené v § 17 odst. 4.“.
51.
V § 17 odst. 6 se slova „právnickou nebo fyzickou osobu“ nahrazují slovy „osobu, ani jej nelze na jinou osobu převést“.
52.
V § 17 odst. 7 písm. a) se slova „, bylo-li přiděleno,“ zrušují.
53.
V § 17 odst. 7 písm. d) se slova „organické recyklace“ nahrazují slovy „biologického rozkladu“.
54.
V § 18 odst. 3 se za slova „na základním kapitálu autorizované společnosti“ vkládají slova „nebo na hlasovacích právech autorizované společnosti“.
55.
V § 18 se za odstavec 4 vkládají nové odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5)
Akcie autorizované společnosti lze převést pouze na osobu, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem.
(6)
Akcionář autorizované společnosti nesmí být akcionářem jiné autorizované společnosti. Toto platí i pro osoby ovládající akcionáře nebo osoby ovládané akcionářem nebo jeho osobami blízkými.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 7.
56.
V § 18 odstavec 7 zní:
„(7)
V případě nedodržení podmínek uvedených v odstavcích 1 až 6 může Ministerstvo životního prostředí rozhodnout o pozastavení hlasovacího práva vlastníka akcií nebo práva požádat o svolání valné hromady.“.
57.
V § 19 odst. 1 se za slova „statutárním orgánem autorizované společnosti“ vkládají slova „nebo jeho členem“ a slova „statutárním orgánem nebo“ a „podle obchodního zákoníku“ se zrušují.
58.
V § 19 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „nebo s obchodováním s druhotnou surovinou“.
59.
Nad označení § 20 se vkládá nadpis „Některá omezení autorizované společnosti“.
60.
§ 20 zní:
㤠20
(1)
Kromě činností spojených se zajišťováním sdruženého plnění nesmí autorizovaná společnost vykonávat jinou činnost než poradenskou činnost v oblasti předcházení vzniku odpadu z obalů a značení obalů nebo poradenskou, výzkumnou, osvětovou nebo propagační činnost v oblasti zpětného odběru a využití odpadů z obalů.
(2)
Autorizovaná společnost je oprávněna uzavírat smlouvy za účelem výzkumu nebo ověření s osobami oprávněnými nakládat s odpady, pouze pokud uzavření takové smlouvy nepovede ke zvýhodnění nebo znevýhodnění osoby oprávněné nakládat s odpady v hospodářské soutěži na trhu odpadových služeb.
(3)
Autorizovaná společnost nesmí podnikat v oblasti nakládání s odpady ani se podílet na jakémkoliv podnikání jiné osoby. Autorizovaná společnost nesmí obchodovat s odpadem z obalů ani druhotnými surovinami získanými z odpadů z obalů, zprostředkovávat obchod s odpadem z obalů ani druhotnými surovinami získanými z odpadů z obalů ani určovat, komu osoby, jež zajišťují zpětný odběr a využití odpadu z obalů, předají odpad z obalů nebo druhotné suroviny získané z odpadů z obalů.
(4)
Autorizovaná společnost smí vydávat pouze akcie, s nimiž nejsou spojena žádná zvláštní práva, a to pouze jako akcie zaknihované. Emisní kurs akcie lze splácet pouze peněžitými vklady. Autorizovaná společnost nesmí žádat o přijetí svých akcií k obchodování na regulovaném trhu.
(5)
Autorizovaná společnost nesmí rozdělovat zisk nebo jiné vlastní zdroje. Rozhodnutí učiněné s tím v rozporu nevyvolává právní účinky.
(6)
Autorizovaná společnost nesmí snížit svůj základní kapitál za jiným účelem než k úhradě ztráty nebo k plnění povinností stanovených tímto zákonem a nesmí zvýšit svůj základní kapitál podmíněným způsobem. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.
(7)
Autorizovaná společnost nesmí být neomezeně ručícím společníkem. Dále nesmí být členem orgánů ani se podílet na založení nebo činnosti jiné právnické osoby, s výjimkou právnické osoby sdružující osoby s obdobným předmětem činnosti, jako má autorizovaná společnost. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.
(8)
Autorizovaná společnost nesmí jakkoliv zajišťovat dluhy jiných osob a dále nesmí poskytovat z vybraných příspěvků dar, zápůjčku, úvěr nebo jimi zajistit svůj dluh. Právní jednání, které je s tím v rozporu, nemá právní účinky.
(9)
Autorizovaná společnost je povinna hospodařit s peněžními prostředky získanými z příspěvků osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu a s výnosy z nich odděleně od jakýchkoliv jiných peněžních prostředků a tak, aby byla zajištěna kontrolovatelnost nakládání s nimi.
(10)
Autorizovaná společnost nesmí vykonávat činnost pověřeného zástupce podle § 13a.“.
61.
Za § 20 se vkládá nový § 20a, který včetně poznámek pod čarou č. 15 a 16 zní:
㤠20a
(1)
Autorizovaná společnost nesmí konat valnou hromadu bez předložení výpisu emise zaknihovaných akcií Ministerstvu životního prostředí. Tento výpis pořízený ke dni, který o 7 dní předchází den konání valné hromady, je povinna předložit Ministerstvu životního prostředí týž den, kdy byl pořízen. Ministerstvo životního prostředí ve výpisu akcionářů označí ty akcionáře, kterým byla pozastavena akcionářská práva podle § 18 odst. 7, a vrátí výpis autorizované společnosti do 6 dnů od jeho obdržení. Nevrátí-li Ministerstvo životního prostředí výpis v této lhůtě, platí, že proti výkonu práv účasti a hlasování na valné hromadě akcionářů uvedených ve výpisu nemá námitek. Autorizovaná společnost předá Ministerstvu životního prostředí usnesení každé valné hromady do 30 dnů od jejího konání.
(2)
Autorizovaná společnost nesmí umožnit hlasování na valné hromadě osobě, která nebyla uvedena ve výpisu podle odstavce 1, a nesmí umožnit hlasování na valné hromadě nebo rozhodování per rollam osobě, které byla Ministerstvem životního prostředí pozastavena hlasovací práva vlastníka akcií nebo práva požádat o svolání valné hromady podle § 18 odst. 7.
(3)
Autorizovaná společnost nesmí uzavřít s osobou, která k ní má zvláštní vztah podle odstavce 4, jakoukoli jinou smlouvu než smlouvu o sdruženém plnění, smlouvu o výkonu funkce, smlouvu, v níž se upisují akcie autorizované společnosti nebo smlouvu o poskytnutí příplatku autorizované společnosti. Jiná smlouva, která je s tím v rozporu, nevyvolává právní účinky.
(4)
Za osoby, které mají k autorizované společnosti zvláštní vztah, se považují
a)
členové představenstva, členové dozorčí rady a zaměstnanci autorizované společnosti jmenovaní do funkce statutárním orgánem autorizované společnosti nebo jeho členem,
b)
akcionáři autorizované společnosti, kteří jsou fyzickými osobami, a členové statutárních orgánů právnických osob, které jsou akcionáři autorizované společnosti,
c)
osoby blízké15) osobám uvedeným v písmenu a) nebo b),
d)
právnické osoby, v nichž některá z osob uvedených pod písmenem a) nebo b) má podíl na základním kapitálu nebo hlasovacích právech přesahující 33 %,
e)
akcionáři autorizované společnosti, kteří jsou právnickými osobami, a další jimi ovládané obchodní korporace,
f)
zaměstnanci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a zaměstnanci organizačních složek státu zřízených těmito ministerstvy16).
(5)
S právnickou osobou ovládanou akcionářem nebo s osobou ovládající některého z akcionářů autorizované společnosti nesmí autorizovaná společnost uzavřít jinou smlouvu než smlouvu o sdruženém plnění nebo smlouvu, v níž se upisují akcie autorizované společnosti. Jiná smlouva, která je s tím v rozporu, nevyvolává právní účinky.
(6)
Rozhodnutí příslušného orgánu autorizované společnosti o jejím zrušení, přeměně, o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závodu nebo o změně předmětu jejího podnikání nenabude účinnosti, není-li schváleno Ministerstvem životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Rozhodnutí příslušného orgánu autorizované společnosti se ruší, není-li souhlas udělen do šesti měsíců od jeho přijetí.
(7)
K účinnosti smlouvy o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závodu autorizované společnosti se vyžaduje souhlas Ministerstva životního prostředí vydaný po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu.
15)
§ 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
16)
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.“.
62.
§ 21 včetně nadpisu zní:
㤠21
Podmínky pro zajišťování sdruženého plnění
(1)
Autorizovaná společnost je povinna
a)
stanovit podmínky uzavření smlouvy o sdruženém plnění pro všechny osoby jednotně a tak, aby žádná osoba ani žádný typ obalu nebyly neodůvodněně znevýhodněny v hospodářské soutěži,
b)
uzavřít smlouvu o sdruženém plnění s každou osobou, která o uzavření smlouvy projeví zájem a nemá vůči autorizované společnosti nesplněné dluhy; za uzavření smlouvy nesmí autorizovaná společnost požadovat žádnou formu úhrady, kromě registračních a evidenčních poplatků podle § 30,
c)
uzavřít s osobou podle písmene b) smlouvu o sdruženém plnění vždy pro všechny obaly uváděné touto osobou na trh nebo do oběhu, pro něž je rozhodnutím o autorizaci oprávněna k zajišťování sdruženého plnění; to neplatí, pokud jde o vratné zálohované obaly,
d)
s výjimkou sdruženého plnění zajišťovaného výhradně pro průmyslové obaly uzavřít s každou obcí, která o uzavření projeví zájem, smlouvu o spolupráci při zajištění zpětného odběru a zařazení místa zpětného odběru do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí35), za podmínek obdobných jako s ostatními obcemi; za uzavření smlouvy nesmí autorizovaná společnost požadovat žádnou formu úhrady,
e)
v souladu s rozhodnutím o autorizaci zajišťovat zpětný odběr a využití odpadu z obalů, na něž se vztahují jí uzavřené smlouvy o sdruženém plnění v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem a v rozhodnutí o autorizaci,
f)
odchylně od § 10 odst. 2 mít smluvně zajištěn takový počet sběrných míst, aby
1.
do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci činil podíl obyvatel žijících v obcích, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, z celkového počtu obyvatel České republiky minimálně 50 %, a aby podíl obcí, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, činil z celkového počtu obcí v České republice minimálně 50 %, a
2.
do 9 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci činil podíl obyvatel žijících v obcích, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, z celkového počtu obyvatel České republiky minimálně 75 %, a aby podíl obcí, na jejichž území je autorizovaná společnost povinna zajišťovat zpětný odběr, činil z celkového počtu obcí v České republice minimálně 75 %,
g)
mít smluvně zajištěn takový počet sběrných míst, aby do 12 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o autorizaci dosáhla podílů stanovených v § 10 odst. 2,
h)
zjišťovat výši nákladů obcí na provoz systému zpětného odběru odpadů z obalů pro různé velikostní skupiny obcí s ohledem na rozdílnou výši jejich nákladů; při působení více autorizovaných společností na území České republiky zjišťuje tyto náklady jedna autorizovaná společnost určená způsobem podle § 21c odst. 3,
i)
zjišťovat podíl odpadů z obalů v tříděném komunálním odpadu; při působení více autorizovaných společností na území České republiky zjišťuje tento podíl jedna autorizovaná společnost určená způsobem podle § 21c odst. 4,
j)
zajistit, aby výše peněžních příspěvků hrazených osobami uvádějícími obaly na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění pokrývala náklady na zpětný odběr obalů a odpadů z obalů, na jejich následnou přepravu a zpracování, na dosažení požadovaného rozsahu recyklace a celkového využití obalového odpadu podle rozhodnutí o autorizaci, se zohledněním ekonomické hodnoty materiálů získaných z odpadů z obalů a z nevyplacených záloh podle § 9 odst. 1, jakož i náklady na poskytování informací odběratelům a spotřebitelům podle § 10 odst. 5, náklady na vedení evidencí a jejich ohlašování podle § 23 odst. 1, náklady na tvorbu rezervy podle § 21a a běžné administrativní náklady nutné k zajištění činnosti autorizované společnosti,
k)
provádět na základě studií, a to zejména studií posuzování životního cyklu, ekomodulaci u obalů nebo typů obalů, u kterých je to možné, přičemž ekomodulace nepředstavuje neodůvodněné znevýhodnění v hospodářské soutěži podle písmene a); při působení více autorizovaných společností na území České republiky musí být ekomodulace pro jednotlivé druhy nebo skupiny podobných obalů prováděna všemi autorizovanými společnostmi jednotně podle podmínek stanovených tímto zákonem nebo písemnou smlouvou podle § 17 odst. 4 písm. c) nebo § 21c odst. 1 a případná změna ekomodulace musí být realizována postupem podle § 21c odst. 5,
l)
zabezpečit, aby výše peněžních příspěvků stanovovaných osobám uvádějícím obaly na trh nebo do oběhu za účelem zajištění sdruženého plnění nepřesahovala náklady nezbytné na poskytování služeb nakládání s odpady nákladově účinným způsobem; tyto náklady se mezi obce a osoby poskytující služby v oblasti nakládání s odpady rozdělí způsobem umožňujícím kontrolu ze strany Ministerstva životního prostředí,
m)
zajistit, aby byly peněžní příspěvky spojené s náklady na sdružené plnění účtované osobě uvádějící obaly na trh nebo do oběhu za opakovaně použitelné obaly splňující podmínky § 13 odst. 3 nižší než peněžní příspěvky, které autorizovaná společnost účtuje za uvádění obalů, které nejsou opakovaně použitelné, na trh nebo do oběhu,
n)
zveřejňovat na svých internetových stránkách informace o vlastnické struktuře s uvedením podílů akcionářů na základním kapitálu v procentech, jména a příjmení členů orgánů autorizované společnosti, sazebníky peněžních příspěvků spojených se zajišťováním sdruženého plnění hrazených osobami uvádějícími obaly na trh nebo do oběhu za jednotlivý obal nebo hmotnostní jednotku obalů uvedených na trh nebo do oběhu a informace o podmínkách zapojení provozovatelů pro nakládání s odpady do systému sdruženého plnění autorizované společnosti; autorizovaná společnost je povinna zveřejňované údaje aktualizovat nejpozději do 30 dnů ode dne jejich změny,
o)
zveřejňovat na svých internetových stránkách smlouvy uzavřené mezi ní a osobami, s nimiž uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, pokud předmětem těchto smluv je zajištění komunikace se spotřebitelem a smlouva obsahuje úplatu nebo slevu za poskytnuté sdružené plnění; autorizovaná společnost je povinna tyto smlouvy zveřejňovat nejpozději do 30 dnů od jejich uzavření.
(2)
Autorizovaná společnost zašle Ministerstvu životního prostředí zprávu o plnění povinnosti stanovené v odstavci 1 písm. l) za uplynulý kalendářní rok vyhotovenou jejím kontrolním orgánem nejpozději do 6 měsíců od skončení tohoto kalendářního roku.
(3)
Autorizovaná společnost nesmí sdělovat informace o množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu jednotlivými osobami, s nimiž uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, třetím osobám; toto ustanovení se nevztahuje na sdělení informací příslušnému správnímu úřadu.
(4)
V případě, že autorizovaná společnost zajišťuje sdružené plnění výhradně pro vratné zálohované obaly, nevztahují se na ni povinnosti uvedené v § 10 odst. 2, § 21 odst. 1 písm. f) a g) a v § 21b.“.
63.
Za § 21 se vkládají nové § 21a až 21c, které včetně nadpisů znějí:
㤠21a
Rezerva
(1)
Autorizovaná společnost je povinna vytvořit rezervu určenou na krytí budoucích nákladů na sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, zohledňující finanční rizika s tím spojená, jejímž cílem je zajistit kontinuitu a dostupnost poskytování služeb ze strany autorizované společnosti (dále jen „rezerva“).
(2)
Autorizovaná společnost vytváří rezervu ukládáním peněžních prostředků na zvláštní vázaný účet vedený v České republice u banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie. Úroky z peněžních prostředků rezervy jsou její součástí.
(3)
Autorizovaná společnost rezervu vytváří, udržuje a v případě jejího čerpání doplňuje tak, aby po uplynutí 5 let ode dne vydání prvního rozhodnutí o autorizaci dosahovala její výše k poslednímu dni každého účetního období nejméně 50 % celkových nákladů autorizované společnosti podle poslední schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Do nákladů autorizované společnosti se pro účely tohoto ustanovení nezapočítávají zaplacená daň z příjmů a náklady na tvorbu rezervy.
(4)
Nedosažení minimální výše rezervy stanovené v odstavci 3 je přípustné za podmínky, že
a)
v předcházejícím účetním období byla minimální výše rezervy dosažena a
b)
autorizovaná společnost zajistí dosažení minimální výše rezervy v následujícím účetním období.
(5)
Peněžní prostředky, které tvoří rezervu, mohou být použity pouze za účelem sdruženého plnění povinností osob, které obaly uvádí na trh nebo do oběhu, s nimiž autorizovaná společnost uzavřela smlouvu o sdruženém plnění. Peněžní prostředky rezervy nejsou součástí majetkové podstaty autorizované společnosti podle zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí a exekucí.
(6)
Údaje o stavu a čerpání peněžních prostředků rezervy uvádí autorizovaná společnost ve své výroční zprávě.
§ 21b
Vyrovnání nákladů autorizovaných společností
(1)
V případě působení více autorizovaných společností na území České republiky je každá autorizovaná společnost povinna čtvrtletně hlásit Ministerstvu životního prostředí celkovou hmotnost obalů uvedených na trh osobami, s nimiž má uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, rozdělenou podle obalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu a podle toho, zda se jedná o průmyslový obal či nikoliv. Ministerstvo životního prostředí na základě ohlášených údajů stanoví rozhodnutím tržní podíl jednotlivých autorizovaných společností pro každý obalový materiál, jakož i celkový tržní podíl a v pravidelných intervalech tržní podíly zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Rozklad podaný proti rozhodnutí podle věty druhé nemá odkladný účinek.
(2)
Obec je povinna vykázat každé z autorizovaných společností, se kterou uzavřela smlouvu o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů, hmotnost odpadů z obalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcí podle obalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, odpovídající tržním podílům autorizované společnosti pro jednotlivé obalové materiály.
(3)
Obec, která nemá uzavřenou smlouvu o zajištění zpětného odběru a využití odpadů z obalů se všemi autorizovanými společnostmi působícími na území České republiky, vykazuje autorizovaným společnostem, se kterými má uzavřenou smlouvu, hmotnost odpadů z obalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcí podle obalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu na základě upraveného tržního podílu. Upravený tržní podíl autorizované společnosti se stanoví jako podíl jejího tržního podílu a součtu tržních podílů autorizovaných společností, se kterými má daná obec uzavřenou smlouvu.
(4)
Pokud obec nahlásí autorizované obalové společnosti hmotnost odpadů z obalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcí podle obalových materiálů uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu na základě upraveného tržního podílu, musí o tom autorizovanou společnost uvědomit. Autorizovaná společnost je potom oprávněna této obci zaplatit pouze za hmotnost odpadů z obalů odpovídající jejímu tržnímu podílu.
(5)
Pokud některá z autorizovaných společností ohlásí Ministerstvu životního prostředí hmotnost obalů uvedených na trh podle odstavce 1 chybně, proběhne po skončení kalendářního roku opravné vyrovnání nákladů v rámci koordinace podle § 21c.
(6)
Autorizovaná společnost, která nedosahuje podílů stanovených v § 10 odst. 2, je povinna zajistit kompenzaci nákladů mechanismem podle § 17 odst. 3 písm. d) bodu 7 až do dne, ve kterém dosáhne podílů stanovených v § 10 odst. 2.
(7)
Prováděcí právní předpis stanoví formát hlášení podle odstavce 1.
§ 21c
Koordinace autorizovaných společností
(1)
V případě působení více autorizovaných společností na území České republiky jsou autorizované společnosti povinny za účasti Ministerstva životního prostředí svoje jednání koordinovat za účelem dosažení shody na harmonizaci podmínek zajišťování sdruženého plnění v oblastech uvedených v odstavcích 2 až 6. Po dosažení shody je uzavřena mezi Ministerstvem životního prostředí a autorizovanými společnostmi písemná smlouva.
(2)
Autorizované společnosti jsou povinny v rámci koordinace jednat s cílem dosažení shody na objemu peněžních prostředků poskytovaných provozovatelům zařízení na dotřídění odpadů, a to pro každý obalový materiál uvedený v příloze č. 3 k tomuto zákonu zvlášť. Po dosažení shody na objemu peněžních prostředků poskytovaných provozovatelům zařízení na dotřídění odpadů pro každý obalový materiál jsou jednotlivé autorizované společnosti povinny přispívat na objem peněžních prostředků podle svého tržního podílu stanoveného pro příslušný obalový materiál podle § 21b odst. 1.
(3)
Výši nákladů obcí na provoz systému sběru odpadů z obalů podle § 21 odst. 1 písm. h) zjišťuje při působení více autorizovaných společností na území České republiky pouze jedna pověřená autorizovaná společnost, na níž se všechny autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí shodnou v rámci koordinace. Ostatní autorizované společnosti jsou povinny jí finančně přispět na úhradu nákladů spojených s touto činností, každá svým podílem odpovídajícím velikosti celkového tržního podílu stanoveného postupem podle § 21b odst. 1; způsob a výše úhrady nákladů je předmětem koordinace. Pověřená autorizovaná společnost je povinna zjištěné údaje o výši nákladů zaslat bez zbytečného odkladu Ministerstvu životního prostředí, které je zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Podíl odpadů z obalů v tříděném komunálním odpadu zjišťuje při působení více autorizovaných společností na území České republiky pouze jedna pověřená autorizovaná společnost, na níž se všechny autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí shodnou v rámci koordinace. Ostatní autorizované společnosti jsou povinny jí finančně přispět na úhradu nákladů spojených s touto činností, každá svým podílem odpovídajícím velikosti celkového tržního podílu stanoveného postupem podle § 21b odst. 1; způsob a výše úhrady nákladů je předmětem koordinace.
(5)
Pokud má některá z autorizovaných společností záměr provést změnu způsobu ekomodulace určitého obalu či typu obalu, je povinna tento záměr oznámit ostatním autorizovaným společnostem a Ministerstvu životního prostředí, jež se na změně musí shodnout v rámci koordinace. V případě, že se autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí na změně ekomodulace neshodnou, nelze tuto změnu realizovat.
(6)
Autorizované společnosti jsou dále povinny v rámci koordinace jednat s cílem dosažení shody na
a)
celkovém objemu peněžních prostředků vynakládaných na zajištění sběrných míst a o vzájemném vyrovnání těchto nákladů,
b)
sdílení nákladů na zajišťování zpětného odběru a využití odpadů z obalů osob, které uvádí obaly na trh nebo do oběhu, ale neplní povinnosti stanovené v § 10 a 12 tohoto zákona,
c)
opravném vyrovnání nákladů podle § 21b odst. 5,
d)
zajištění shodného přístupu k odstranění rizika duplicity evidencí a
e)
informacích šířených v rámci osvětových kampaní a případném vzájemném vyrovnání peněžních prostředků vynakládaných na osvětové kampaně.
(7)
Pokud se autorizované společnosti a Ministerstvo životního prostředí v rámci koordinace na řešení koordinované oblasti neshodnou ve lhůtě 4 měsíců, určí Ministerstvo životního prostředí po projednání s autorizovanými společnostmi řešení na základě jejich návrhů rozhodnutím; to neplatí v případě koordinace v oblasti ekomodulace podle odstavce 5.
(8)
Rozklad podaný proti rozhodnutí podle odstavce 7 nemá odkladný účinek.“.
64.
§ 22 se včetně nadpisu zrušuje.
65.
V § 23 odst. 1 písm. b) se slova „a zajistit prostřednictvím auditora17) ověření vedení této evidence a vypracování zprávy o jejím ověření; auditorem nesmí být osoba, která má k autorizované společnosti zvláštní vztah podle § 20 odst. 8“ nahrazují slovy „v souladu s pravidly výpočtu využití odpadu z obalů“.
Poznámka pod čarou č. 17 se zrušuje.
66.
V § 23 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena c) až e), která znějí:
„c)
evidenci osob, jež pro autorizovanou společnost zajišťují svoz, zpracování nebo jiné nakládání s obaly nebo odpady z obalů, a původců odpadů, se kterými má autorizovaná společnost uzavřenou smlouvu, na základě které tyto osoby poskytují autorizované společnosti údaje o množství odpadů z obalů a způsobech nakládání s nimi,
d)
evidenci sběrných míst podle § 10 odst. 1 a
e)
evidenci nákladů na poradenskou činnost a výzkumné projekty.“.
67.
V § 23 odstavce 3 až 5 znějí:
„(3)
Ministerstvo životního prostředí zajišťuje vedení evidencí údajů shromážděných podle odstavce 1 písm. a) a b) od každé autorizované společnosti zvlášť a celkové evidence, pro kterou jsou tyto evidence podkladem. Celková evidence a evidence údajů shromážděných od jednotlivých autorizovaných společností jsou veřejně přístupné, každý má právo do nich nahlížet a pořizovat si z nich kopie nebo výpisy.
(4)
Evidence odpadů z obalů podle odstavce 1 písm. b) je vedena od původce odpadu až po jeho využití nebo po výstup z třídícího zařízení, pokud je tento výstup dodáván do procesu využití bez významných ztrát. V případě energetického využití nebo biologického rozkladu je vedena evidence až po zařízení určené pro nakládání s odpady, kde došlo k využití odpadu procesem energetického využití nebo biologického rozkladu.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví rozsah vedení evidencí podle odstavce 1, rozsah a způsob ohlašování údajů z těchto evidencí a vymezení pravidel výpočtu využití odpadu z obalů.“.
68.
Za § 23 se vkládá nový § 23a, který včetně nadpisu zní:
㤠23a
Ověřování údajů
(1)
Autorizovaná společnost je povinna mít ověřenou řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku auditorem.
(2)
Autorizovaná společnost je povinna zajistit, aby auditor provedl ověření správnosti a úplnosti
a)
údajů o množství obalů uvedených na trh nebo do oběhu, které osoby, jež mají s autorizovanou společností uzavřenu smlouvu o sdruženém plnění, vykázaly autorizované společnosti,
b)
vedení evidencí podle § 23 odst. 1,
c)
nákladů, které autorizovaná společnost vynaložila na
1.
sběr a využití odpadů z obalů pocházejících ze sběrných míst zařazených do obecního systému odpadového hospodářství nastaveného obcí a zajištění sběrné sítě,
2.
sběr a využití odpadů z průmyslových obalů,
3.
dotřídění odpadů z obalů,
4.
přímou podporu recyklace a využití odpadů z obalů,
5.
vedení evidencí obalů a odpadů z obalů a jejich ohlašování,
6.
informování spotřebitelů,
7.
ověřování údajů podle § 23a,
8.
administrativu a
9.
daně a poplatky,
d)
nastavení cen sdruženého plnění pro jednotlivé druhy obalů; při tomto ověření je vyžadováno pouze ověření správnosti.
(3)
Autorizovaná společnost je dále povinna zajistit, aby auditor ověřil správnost a úplnost údajů vykázaných autorizované společnosti osobami uvedenými v § 23 odst. 1 písm. c) a obcemi.
(4)
Autorizovaná společnost je povinna zajistit ověření podle odstavců 2 a 3 v každém roce, ve kterém je oprávněna k zajišťování sdruženého plnění. Zprávu o ověření účetní závěrky podle odstavce 1 a zprávu nebo zprávy o ověření podle odstavců 2 a 3 je autorizovaná společnost povinna Ministerstvu životního prostředí zaslat nejpozději do 6 měsíců od skončení ověřovaného období.
(5)
Osoby uvádějící obaly na trh nebo do oběhu a osoby uvedené v § 23 odst. 1 písm. c) jsou povinny poskytnout autorizované společnosti nezbytnou součinnost za účelem splnění její povinnosti stanovené v odstavcích 2 a 3.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví minimální rozsah ověření podle odstavce 2 písm. a) a odstavce 3.“.
69.
V § 24 odst. 2 písm. c) se slova „a Ministerstvem zemědělství“ zrušují.
70.
§ 25 včetně nadpisu zní:
㤠25
Změna rozhodnutí o autorizaci
Ministerstvo životního prostředí může po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu změnit rozhodnutí o autorizaci kromě případu uvedeného v § 24 odst. 2 písm. c) též
a)
na žádost autorizované společnosti,
b)
z důvodu změn v závazcích týkajících se výše podílu využití a recyklace odpadu z obalů, jestliže vyplývají z práva Evropské unie,
c)
z důvodu změny v právním předpise, která má vliv na sdružené plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, nebo
d)
v situaci, kdy by bylo ohroženo zajišťování plnění cílů recyklace a celkového využití obalového odpadu.“.
71.
V § 26 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem zemědělství“ nahrazují slovy „bez zbytečného odkladu“.
72.
V § 26 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c)
autorizovaná společnost nesplnila povinnost stanovenou v § 21 odst. 1 písm. f) nebo g) nebo v § 21b odst. 6,“.
Dosavadní písmena c) a d) se označují jako písmena d) a e).
73.
V § 26 odst. 2 se slova „a Ministerstvem zemědělství“ zrušují a slova „15 % hmotnostních odpadu z obalů, pro něž uzavřela smlouvy o sdruženém plnění“ se nahrazují slovy „80 % cíle pro celkové využití odpadů z obalů stanoveného v rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 7 písm. d)“.
74.
§ 27 zní:
㤠27
(1)
Účastníky řízení podle § 17 jsou všechny autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k obalům, kterých se týká řízení o udělení autorizace, a žadatelé, kteří žádají o udělení autorizace ve vztahu k obalům, kterých se řízení týká. To neplatí v případě řízení o prodloužení platnosti rozhodnutí o autorizaci podle § 17 odst. 8, jehož účastníkem je pouze dotčená autorizovaná společnost.
(2)
Účastníky řízení podle § 25 jsou všechny autorizované společnosti zajišťující sdružené plnění ve vztahu k obalům, kterých se týká řízení o změně autorizace.
(3)
Účastníkem řízení podle § 26 je pouze dotčená autorizovaná společnost.“.
75.
V § 28 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d)
změnou právní formy autorizované společnosti nebo účinností smlouvy o převodu nebo pachtu jejího obchodního závodu.“.
76.
Za § 28 se vkládá nový § 28a, který včetně nadpisu zní:
㤠28a
Převod peněžních prostředků při zániku rozhodnutí o autorizaci
(1)
Právnická osoba, jejíž rozhodnutí o autorizaci zaniklo, je povinna převést všechny dosud nevyužité peněžní prostředky získané z příspěvků osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu včetně výnosů z nich a peněžní prostředky tvořící rezervu autorizované společnosti, která plnění povinností těchto osob převzala. Je-li více takových autorizovaných společností, převede se každé z nich poměrná část těchto peněžních prostředků, která odpovídá poměru příspěvků uhrazených za obaly uvedené na trh nebo do oběhu za období posledních 24 měsíců přede dnem zániku rozhodnutí o autorizaci každou osobou uvádějící obaly na trh nebo do oběhu, která měla ke dni zániku rozhodnutí s autorizovanou společností, jejíž rozhodnutí o autorizaci zaniklo, uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění. Autorizovaná společnost, která převzala plnění povinností osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu, není oprávněna po těchto osobách vyžadovat opětovnou úhradu příspěvků za obaly jimi uvedené na trh nebo do oběhu do dne zániku rozhodnutí o autorizaci autorizované společnosti, s níž měla osoba uvádějící obaly na trh nebo do oběhu před převzetím povinností uzavřenou smlouvu o sdruženém plnění.
(2)
Povinnost stanovenou v odstavci 1 musí právnická osoba splnit do 180 dnů ode dne, kdy její rozhodnutí o autorizaci zaniklo, a to způsobem, který schválí Ministerstvo životního prostředí na návrh této právnické osoby. Ministerstvo životního prostředí poskytne této právnické osobě rovněž informace o tom, se kterými autorizovanými společnostmi a pro jaké množství obalů jednotlivé osoby uzavřely smlouvu o sdruženém plnění podle odstavce 1.
(3)
Nelze-li peněžní prostředky převést v souladu s odstavcem 1 z důvodu, že osoba uvádějící obaly na trh nebo do oběhu neuzavřela smlouvu o sdruženém plnění s autorizovanou společností, převede právnická osoba odpovídající část peněžních prostředků do 180 dnů ode dne, kdy její rozhodnutí o autorizaci zaniklo, osobě uvádějící obaly na trh nebo do oběhu, která se rozhodla plnit povinnosti dle tohoto zákona samostatně podle § 13 odst. 1 písm. a), a je zapsána v Seznamu. V případě zbývajících nerozdělených peněžních prostředků se tyto peněžní prostředky převedou do 180 dnů ode dne uplynutí lhůty podle věty první poměrně jednotlivým autorizovaným společnostem zajišťujícím plnění povinností pro ty druhy obalů, pro které je zajišťovala právnická osoba, jejíž rozhodnutí o autorizaci zaniklo.
(4)
Návrh na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku nemůže být podán dříve, než budou splněny povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 3. Ministerstvo životního prostředí vydá po doložení splnění těchto povinností na žádost právnické osoby podle věty první osvědčení o jejich splnění, které je povinnou součástí návrhu na výmaz právnické osoby z veřejného rejstříku.
(5)
V případě přeměny autorizované společnosti, v jejímž důsledku rozhodnutí o autorizaci zaniká, je autorizovaná společnost povinna před zápisem přeměny do obchodního rejstříku Ministerstvu životního prostředí doložit, že všechny nevyužité peněžní prostředky získané z příspěvků osob uvádějících obaly na trh nebo do oběhu včetně výnosů z nich a prostředky tvořící rezervu autorizované obalové společnosti byly převedeny v souladu s odstavcem 1 nebo 3. Návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku nemůže být podán před splněním této povinnosti. Splnění povinnosti doloží navrhovatel potvrzením Ministerstva životního prostředí.
(6)
Zaniká-li rozhodnutí o autorizaci účinností smlouvy o převodu nebo pachtu obchodního závodu autorizované společnosti, a nebude-li splněna povinnost převést peněžní prostředky ve lhůtě podle odstavce 2 nebo 3, smlouva se od počátku ruší.“.
77.
V § 31 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až j) se označují jako písmena c) až i).
78.
V § 31 písm. e) se slovo „Česká“ nahrazuje slovem „Státní“.
79.
V § 31 písmeno i) zní:
„i)
orgány Celní správy České republiky.“.
80.
V § 32 písm. b) se slova „a Ministerstvem zemědělství“ zrušují a číslo „7“ se nahrazuje číslem „8“.
81.
V § 32 písm. d) se text „§ 20 odst. 5“ nahrazuje textem „§ 20a odst. 1“.
82.
V § 32 písmeno e) zní:
„e)
rozhoduje po předchozím projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu o souhlasu se zrušením autorizované společnosti, s přeměnou autorizované společnosti, s převodem, pachtem nebo zástavou obchodního závodu autorizované společnosti nebo se změnou předmětu podnikání autorizované společnosti podle § 20a odst. 6 nebo o souhlasu s účinností smlouvy o převodu, pachtu nebo zastavení obchodního závodu autorizované společnosti podle § 20a odst. 7,“.
83.
V § 32 se písmeno f) zrušuje.
Dosavadní písmena g) až s) se označují jako písmena f) až r).
84.
V § 32 písmeno f) zní:
„f)
vede evidence podle § 23 odst. 3 věty první, souhrnnou evidenci podle § 15 odst. 2 a z nich zpracovává a vede celkovou evidenci,“.
85.
V § 32 písm. g) se slova „dohlíží na“ nahrazují slovem „kontroluje“.
86.
V § 32 se písmeno l) zrušuje:
Dosavadní písmena m) až r) se označují jako písmena l) až q).
87.
V § 32 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena r) až u), která znějí:
„r)
zajišťuje pravidelný dialog mezi autorizovanými společnostmi, osobami uvádějícími obaly na trh nebo do oběhu, osobami nakládajícími s obaly a odpady z obalů, obcemi a spolky, jejichž činnost se týká tohoto zákona,
s)
stanovuje tržní podíly autorizovaných společností, na základě kterých je podle § 21b prováděno vyrovnání nákladů, a v pravidelných intervalech je zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup,
t)
usměrňuje koordinaci podle § 21c k dosažení shody mezi autorizovanými společnostmi a svolává k tomuto účelu podle potřeby jednání mezi autorizovanými společnostmi a Ministerstvem životního prostředí, přičemž v případě nedosažení shody v koordinované oblasti o řešení samo rozhodne, a
u)
zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup výši nákladů obcí na provoz systému zpětného odběru odpadů z obalů pro různé velikostní skupiny obcí, zjišťovaných pověřenou autorizovanou společností podle § 21c odst. 3.“.
88.
V § 33 se číslo „7“ nahrazuje číslem „8“, text „§ 20 odst. 10“ se nahrazuje textem „§ 20a odst. 6 a 7“ a text „§ 26 odst. 1 a 2“ se nahrazuje textem „§ 26 odst. 2“.
89.
§ 34 se včetně nadpisu zrušuje.
90.
V § 35, § 36 písm. d) a § 37 až 39 se slovo „pokuty“ nahrazuje slovy „správní tresty za jejich porušení“.
91.
V § 40 se slovo „pokuty“ nahrazuje slovy „správní tresty“ a na konci se doplňuje věta „Česká inspekce životního prostředí dále kontroluje plnění povinností podle § 13 odst. 2, § 23a odst. 5 a § 28a a při zjištění porušení těchto povinností může ukládat správní tresty za jejich porušení.“.
92.
§ 41 včetně nadpisu zní:
㤠41
Orgány Celní správy České republiky
(1)
Celní úřady jsou oprávněny kontrolovat, zda obaly nebo obalové prostředky dovážené do České republiky nebo přepravované z členských států Evropské unie do České republiky splňují požadavky tohoto zákona. V případě pochybností, zda jsou naplněny podmínky tohoto zákona, celní úřady propustí kontrolované zboží do příslušného celního režimu nebo k další přepravě, dají podnět příslušnému kontrolnímu orgánu ke kontrole a současně uvědomí o tomto podnětu Ministerstvo životního prostředí.
(2)
Pro účely výkonu státní správy v oblasti nakládání s obaly a odpady z obalů poskytuje Generální ředitelství cel na vyžádání Ministerstvu životního prostředí a České inspekci životního prostředí ze svých evidencí tyto informace o dovozech obalů ze zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie:
a)
identifikační údaje deklaranta a příjemce, a to jméno nebo obchodní firmu, případně název, adresu sídla a identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
b)
datum dovozu,
c)
hrubou a čistou hmotnost zásilky,
d)
zbožový kód,
e)
druh a počet nákladových kusů,
f)
popis zboží,
g)
stát, ze kterého byl obal dovezen, a
h)
měrnou jednotku a její počet.
(3)
Poskytnutí informací podle odstavce 2 není porušením povinnosti mlčenlivosti podle daňového řádu.“.
93.
§ 41a se zrušuje.
94.
V § 43 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
zakázat autorizované společnosti poskytovat sdružené plnění, pokud nesplní povinnost stanovenou v § 10, § 21 odst. 1 písm. f) nebo g) nebo § 21b odst. 6.“.
95.
V § 44 odst. 2 písm. b) se slova „, balený výrobek“ a slova „, balených výrobků“ zrušují.
96.
V § 44 odst. 2 se za písmeno h) vkládá nové písmeno i), které zní:
„i)
jako osoba uvádějící obaly na trh nebo do oběhu prodejem spotřebiteli poruší zákaz ovlivňovat dodavatele ve výběru autorizované společnosti podle § 13 odst. 2,“.
Dosavadní písmena i) až k) se označují jako písmena j) až l).
97.
V § 44 odst. 2 písm. k) se číslo „7“ nahrazuje číslem „9“ a slovo „nebo“ se zrušuje.
98.
V § 44 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) a n), která znějí:
„m)
jako osoba uvádějící obaly na trh nebo do oběhu nebo jako osoba uvedená v § 23 odst. 1 písm. c) neposkytne autorizované společnosti nezbytnou součinnost podle § 23a odst. 5, nebo
n)
jako právnická osoba, jejíž rozhodnutí o autorizaci zaniklo, nepřevede peněžní prostředky podle § 28a.“.
99.
V § 44 odstavec 3 zní:
„(3)
Autorizovaná společnost se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní některou z podmínek autorizace stanovených v rozhodnutí o autorizaci na základě § 17 odst. 7 písm. c) až f),
b)
poruší některé z omezení autorizované společnosti podle § 20,
c)
poruší zákaz konat valnou hromadu bez předložení výpisu z registru emise podle § 20a odst. 1,
d)
v rozporu s § 20a odst. 2 umožní hlasování na valné hromadě osobě, které byla Ministerstvem životního prostředí pozastavena akcionářská práva, nebo osobě, která nebyla uvedena ve výpisu emise,
e)
poruší zákaz uzavřít smlouvu podle § 20a odst. 3,
f)
poruší zákaz uzavřít smlouvu podle § 20a odst. 5,
g)
si nevyžádá předchozí souhlas Ministerstva životního prostředí k vydání usnesení valné hromady v případech uvedených v § 20a odst. 6,
h)
stanoví podmínky uzavření smlouvy o sdruženém plnění v rozporu s § 21 odst. 1 písm. a),
i)
neuzavře smlouvu o sdruženém plnění podle § 21 odst. 1 písm. b) nebo c),
j)
uzavře smlouvu s obcí v rozporu s § 21 odst. 1 písm. d) nebo smlouvu s obcí odmítne uzavřít,
k)
nezajišťuje zpětný odběr a využití odpadu z obalů podle § 21 odst. 1 písm. e),
l)
nesplní povinnost zajistit zpětný odběr prostřednictvím sběrných míst pro stanovený podíl obyvatel nebo obcí podle § 21 odst. 1 písm. f) nebo g),
m)
nesplní povinnost zjišťovat náklady obcí na zpětný odběr odpadů z obalů podle § 21 odst. 1 písm. h) nebo zjišťovat podíl odpadů z obalů v tříděném komunálním odpadu podle § 21 odst. 1 písm. i),
n)
nezajistí, aby výše peněžních příspěvků pokrývala náklady podle § 21 odst. 1 písm. j),
o)
nesplní povinnost provádět ekomodulaci podle § 21 odst. 1 písm. k),
p)
nezabezpečí, aby výše peněžních příspěvků nepřesahovala nezbytné náklady podle § 21 odst. 1 písm. l),
q)
nesplní povinnost stanovovat nižší peněžní příspěvky podle § 21 odst. 1 písm. m),
r)
nezveřejní informace podle § 21 odst. 1 písm. n),
s)
nezveřejní smlouvy ve stanovené lhůtě podle § 21 odst. 1 písm. o),
t)
nesplní povinnost vyhotovit zprávu a zaslat ji Ministerstvu životního prostředí podle § 21 odst. 2,
u)
poruší zákaz sdělovat informace třetím osobám podle § 21 odst. 3,
v)
nesplní některou z povinností týkajících se rezervy podle § 21a,
w)
nesplní některou z povinností týkajících se vyrovnání nákladů podle § 21b,
x)
v souvislosti s koordinací podle § 21c
1.
se nezapojí do koordinace nebo nedodrží dohodnutý postup potvrzený smlouvou podle § 21c odst. 1,
2.
neoznámí ostatním autorizovaným společnostem nebo Ministerstvu životního prostředí záměr změnit způsob ekomodulace a provede jeho změnu bez shody s nimi podle § 21c odst. 5, nebo
3.
se neřídí rozhodnutím vydaným podle § 21c odst. 7,
y)
nevede stanoveným způsobem a ve stanoveném rozsahu evidence podle § 23 odst. 1 nebo neohlásí údaje z těchto evidenci Ministerstvu životního prostředí podle § 23 odst. 2, nebo
z)
nesplní některou z povinností týkajících se ověřování údajů auditorem podle § 23a.“.
100.
V § 44 odst. 4 se číslo „2“ nahrazuje číslem „5“.
101.
V § 44 odst. 5 se slova „správního deliktu“ nahrazují slovem „přestupku“.
102.
V § 44 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Obec se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 21b odst. 2 nebo 3 nevykáže každé z autorizovaných společností poměrnou část hmotnosti odpadů z obalů předaných v rámci obecního systému odpadového hospodářství nastaveného touto obcí nebo v rozporu s § 21b odst. 4 neuvědomí autorizovanou společnost.“.
103.
§ 45 zní:
㤠45
Za přestupek podle § 44 lze uložit pokutu
a)
do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,
b)
do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), c) až f), j) nebo k), podle odstavce 3 písm. s) anebo podle odstavce 4 nebo 5,
c)
do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. l) nebo m) anebo podle odstavce 3 písm. o), q) nebo r),
d)
do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b), g) až i) nebo n) anebo podle odstavce 3 písm. a) až n), p) nebo t) až z).“.
104.
V § 46 odstavec 1 zní:
„(1)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba neodpovídá za přestupek podle § 44 odst. 2 písm. g) nebo h) nebo § 44 odst. 4, jestliže k porušení povinnosti došlo do 3 měsíců ode dne, kdy autorizované společnosti, s níž právnická nebo podnikající fyzická osoba uzavřela smlouvu o sdruženém plnění, zaniklo rozhodnutí o autorizaci. Má se za to, že povinnosti podle § 10 odst. 1 a 5 a § 12 ve vztahu k obalům, které právnická nebo podnikající fyzická osoba uvedla na trh nebo do oběhu do 3 měsíců ode dne zániku rozhodnutí o autorizaci podle věty první, jsou splněné.“.
105.
V § 48 se slova „se za obaly z jednoho materiálu považují obaly, v nichž určitý materiál tvoří alespoň 70 % hmotnosti obalu“ nahrazují slovy „a 23 se kompozitní obaly a jiné obaly složené z více než jednoho materiálu vykazují podle materiálů obsažených v obalu“ a na konci paragrafu se doplňuje věta „Od tohoto požadavku se lze odchýlit v případě, že daný materiál představuje nevýznamnou část obalu a nepředstavuje více než 5 % celkové hmotnosti obalu.“.
106.
§ 49 zní:
㤠49
Výkon působnosti orgánů Celní správy České republiky podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní s výjimkou řízení o přestupcích.“.
Poznámka pod čarou č. 32 se zrušuje.
107.
V § 50 odstavec 2 zní:
„(2)
Ministerstvo životního prostředí vydá vyhlášku podle § 15 odst. 4, § 21b odst. 7, § 23 odst. 5 a § 23a odst. 6.“.
108.
V příloze č. 2 části B bodu 1 písm. f) se slova „balený výrobek“ nahrazují slovem „obal“.
109.
V příloze č. 2 části B bodu 3 písm. c) se slova „balený výrobek“ nahrazují slovem „obal“.
110.
Příloha č. 3 včetně nadpisu zní:
„Příloha č. 3 k zákonu č. 477/2001 Sb.
Požadovaný rozsah recyklace a celkového využití obalového odpadu
A: recyklace| B: celkové využití
---|---
Odpady z obalů| od 1. 1. 2021
do 31. 12. 2024| od 1. 1. 2025
do 31. 12. 2029| od 1. 1. 2030
do 31. 12. 2034| od 1. 1. 2035
---|---|---|---|---
A| B| A| B| A| B| A| B
%| %| %| %| %| %| %| %
Papírových a lepenkových| 75| | 75| | 85| | 85|
Skleněných| 75| 75| 75| 75
Plastových| 50| 50| 55| 55
Železných| 55| 70| 80| 80
Hliníkových| -| 35| 50| 60
Dřevěných| 15| 25| 30| 30
Prodejních určených spotřebiteli| 50| 55| 50| 55| 50| 55| 50| 55
Celkem| 70| 75| 75| 80| 75| 80| 75| 80
Vysvětlivky:
1.
Míra recyklace a celkového využití prodejních obalů určených spotřebiteli se stanoví jako podíl množství využitého obalového odpadu získaného zpětným odběrem od spotřebitelů a množství prodejních obalů, které osoba uvedla na trh nebo do oběhu. Ve jmenovateli nejsou zahrnuty prodejní obaly, které jsou současně průmyslovými obaly.
2.
Za obaly z jednoho materiálu lze považovat pouze takové obaly, ve kterých daný materiál tvoří alespoň 95 % hmotnosti obalu.
3.
Recyklace a celkové využití jsou určeny v procentech hmotnostních a recyklace se zahrnuje do celkového využití jako jedna z jeho forem, společně s energetickým využitím a biologickým rozkladem podle § 4 odst. 1 písm. c).“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Řízení o žádosti o vydání rozhodnutí o autorizaci podle § 17 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Žadatel o autorizaci podle § 17 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, o jehož žádosti nebylo pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
a)
doplnit žádost tak, aby splňovala požadavky stanovené v § 17 odst. 3 zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)
splnit požadavky stanovené v § 17 odst. 4 písm. a), b) a d) zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
c)
zahájit jednání s autorizovanými společnostmi a převzít způsob provádění ekomodulace autorizovaných společností podle § 17 odst. 4 písm. c) zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Pokud bylo autorizované společnosti vydáno rozhodnutí o autorizaci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, autorizovaná společnost rezervu podle § 21a zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vytváří, udržuje a v případě jejího čerpání doplňuje tak, aby do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dosahovala její výše k poslednímu dni každého účetního období nejméně 50 % celkových nákladů autorizované společnosti podle poslední schválené řádné nebo mimořádné účetní závěrky za předcházející účetní období.
4.
Pokud ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona působí na území České republiky více autorizovaných společností, jsou povinny jednat v rámci koordinace podle § 21c o dosažení shody na způsobu provádění ekomodulace; pokud ke shodě nedojde do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne o způsobu provádění ekomodulace Ministerstvo životního prostředí na základě návrhů řešení předložených autorizovanými společnostmi.
Čl. III
Oznámení technického předpisu
Tento zákon byl oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
Čl. IV
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 569/2020 Sb. | Zákon č. 569/2020 Sb.
Zákon o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 23. 12. 2020, datum účinnosti 23. 12. 2020, částka 234/2020
* ČÁST PRVNÍ - DISTRIBUCE LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ OBSAHUJÍCÍCH OČKOVACÍ LÁTKU PROTI ONEMOCNĚNÍ COVID-19 A NÁHRADA ÚJMY ZPŮSOBENÉ OČKOVANÝM OSOBÁM TĚMITO LÉČIVÝMI PŘÍPRAVKY (§ 1 — § 2)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění (§ 3 — § 3)
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST (§ 4 — § 4)
Aktuální znění od 23. 12. 2020
569
ZÁKON
ze dne 16. prosince 2020
o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
DISTRIBUCE LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ OBSAHUJÍCÍCH OČKOVACÍ LÁTKU PROTI ONEMOCNĚNÍ COVID-19 A NÁHRADA ÚJMY ZPŮSOBENÉ OČKOVANÝM OSOBÁM TĚMITO LÉČIVÝMI PŘÍPRAVKY
§ 1
Distribuce léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19
(1)
Ministerstvo zdravotnictví je za účelem zajištění očkování pacientů na území České republiky proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2 (dále jen „onemocnění COVID-19“) oprávněno zajistit distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku proti onemocnění COVID-19 pořízených z prostředků státního rozpočtu na základě rozhodnutí Komise C(2020) 4192 ze dne 18. června 2020 o schválení dohody s členskými státy o pořízení očkovacích látek proti COVID-19 jménem členských států a souvisejících postupech.
(2)
Ministerstvo zdravotnictví může zajistit distribuci léčivého přípravku podle odstavce 1 prostřednictvím distributora podle zákona o léčivech1) vybraného společně zdravotními pojišťovnami provádějícími veřejné zdravotní pojištění.
(3)
Požadavky v oblasti povolování distribuce léčivých přípravků stanovené zákonem o léčivech1) se na činnost Ministerstva zdravotnictví podle odstavců 1 a 2 nevztahují v případě, že provádí pouze obstarávání léčivého přípravku podle odstavce 1 a jeho obchodní převod.
§ 2
Náhrada újmy způsobené očkované osobě léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19
Stát nahradí osobě, která se nechala očkovat léčivým přípravkem podle § 1 odst. 1, újmu způsobenou očkováním léčivým přípravkem podle § 1 odst. 1, došlo-li následkem tohoto očkování k zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného, vytrpění bolesti, ztrátě na výdělku nebo ztížení společenského uplatnění. Pro posouzení této újmy a rozsah náhrady se použije zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním, obdobně.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění
§ 3
Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 167/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 459/2000 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 222/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 422/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 123/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 47/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 117/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 340/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 57/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 137/2008 Sb., zákona č. 270/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 59/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 369/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 238/2013 Sb., zákona č. 60/2014 Sb., zákona č. 109/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 256/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 1/2015 Sb., zákona č. 200/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 150/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 231/2017 Sb., zákona č. 290/2017 Sb., zákona č. 282/2018 Sb., zákona č. 45/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 262/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 205/2020 Sb. a zákona č. 538/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 17 odst. 7 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 35 zní:
„d)
smlouvy osobám, které mají oprávnění k distribuci léčivých přípravků podle zákona o léčivech,
1.
léčivé přípravky obsahující očkovací látky pro pravidelná očkování podle antigenního složení očkovacích látek stanoveného Ministerstvem zdravotnictví podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
2.
distribuci všech léčivých přípravků obsahujících očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, které byly Ministerstvem zdravotnictví předány k distribuci podle zákona upravujícího distribuci očkovací látky pro očkování proti onemocnění COVID-1935), jde-li o očkování podle § 30 odst. 2 písm. g),
35)
Zákon č. 569/2020 Sb., o distribuci léčivých přípravků obsahujících očkovací látku pro očkování proti onemocnění COVID-19, o náhradě újmy způsobené očkovaným osobám těmito léčivými přípravky a o změně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
2.
V § 17 se na konci odstavce 7 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
smlouvy Ministerstvu zdravotnictví léčivé přípravky obsahující očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, jde-li o očkování podle § 30 odst. 2 písm. g); tuto smlouvu příslušná zdravotní pojišťovna uzavře do 30 dnů ode dne, kdy o to Ministerstvo zdravotnictví požádalo.“.
3.
V § 30 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
očkování a úhrada léčivých přípravků obsahujících očkovací látku proti onemocnění COVID-19 vyvolanému původcem SARS CoV-2, je-li očkování prováděno léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku pořízeným na základě rozhodnutí Komise C(2020) 4192 ze dne 18. června 2020 o schválení dohody s členskými státy o pořízení očkovacích látek proti COVID-19 jménem členských států a souvisejících postupech; zdravotní pojišťovna zajistí provedení tohoto očkování ve lhůtách stanovených pro jednotlivé skupiny pojištěnců; skupiny pojištěnců a lhůty pro očkování jednotlivých skupin pojištěnců stanoví vláda nařízením.“.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
§ 4
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 584/2020 Sb. | Zákon č. 584/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 240/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
* ČÁST TŘETÍ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2021
584
ZÁKON
ze dne 15. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. I
V § 89 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 217/2005 Sb. a zákona č. 229/2020 Sb., se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Správce daně může v odůvodněných případech rozhodnout na návrh provozovatele daňového skladu, který uvedl pivo do volného daňového oběhu, o opětovném uvedení tohoto piva do režimu podmíněného osvobození od daně za účelem jeho likvidace nebo přepracování. Toto pivo může být do režimu podmíněného osvobození od daně opětovně uvedeno pouze umístěním zpět do daňového skladu, ze kterého bylo do volného daňového oběhu uvedeno. Provozovateli daňového skladu vzniká dnem opětovného uvedení piva do režimu podmíněného osvobození od daně nárok na vrácení daně.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2
Čl. II
V § 8 odst. 1 zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, písmeno c) zní:
„c)
kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, s výjimkou
1.
podpory, která slouží k úhradě nájemného,
2.
podpory poskytované zaměstnavatelům,
3.
podpory poskytované v podobě dotace v rámci dotačního programu Ministerstva průmyslu a obchodu „OŠETŘOVNÉ“ PRO OSVČ.“.
Čl. III
Přechodné ustanovení
Vznikl-li subjektu kompenzačního bonusu nárok na kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží lhůta pro podání žádosti o kompenzační bonus znovu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 585/2020 Sb. | Zákon č. 585/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 240/2020
* Čl. I - Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
585
ZÁKON
ze dne 16. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 111/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 346/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 201/2017 Sb., zákona č. 284/2018 Sb., zákona č. 176/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 21b odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.
2.
V § 21b odst. 1 se na konci písmene e) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
8 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru všeobecné lékařství a složením zkoušky z předmětu ošetřovatelství, péče o nemocné nebo obdobného předmětu v rámci tohoto studijního oboru.“.
3.
V § 39 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „nebo“ zrušuje.
4.
V § 39 odst. 1 se na konci písmene b) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
4 semestrů akreditovaného zdravotnického magisterského studijního oboru zubní lékařství a složením zkoušky z předmětu preklinické zubní lékařství nebo obdobného předmětu v rámci tohoto studijního oboru.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 586/2020 Sb. | Zákon č. 586/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 31. 12. 2020, částka 240/2020
* Čl. I - Zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 31. 12. 2020
586
ZÁKON
ze dne 16. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020 a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto:
1.
V názvu zákona se slova „v roce 2020“ zrušují.
2.
V § 1 odst. 1 se slova „v roce 2020“ a slova „, jejichž zavedení vedlo ke vzniku překážky v práci“ zrušují.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 587/2020 Sb. | Zákon č. 587/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 240/2020
* Čl. I - Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 S
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
587
ZÁKON
ze dne 17. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 425/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 418/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 425/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 267/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 181/2012 Sb., zákona č. 11/2013 Sb., zákona č. 231/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 161/2014 Sb., zákona č. 185/2014 Sb., zákona č. 359/2014 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 316/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 178/2019 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:
„(3)
Platová základna činí od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku 2,5násobek a pro soudce 3násobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok. Výši platové základny pro příslušný kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením1).
1)
§ 4 písm. h) zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv).“.
2.
§ 3b zní:
㤠3b
(1)
Od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2021 činí platová základna 84 060 Kč a pro soudce 100 872 Kč.
(2)
Pokud platová základna stanovená pro kalendářní rok 2022 postupem podle § 3 odst. 3 nedosáhne alespoň výše platové základny podle odstavce 1, použije se platová základna uvedená v odstavci 1. Obdobným způsobem se stanoví platová základna pro každý následující kalendářní rok, a to až do doby, než platová základna stanovená postupem podle § 3 odst. 3 dosáhne alespoň výše platové základny podle odstavce 1.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 588/2020 Sb. | Zákon č. 588/2020 Sb.
Zákon o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném)
Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 7. 2021, částka 240/2020
* ČÁST PRVNÍ - NÁHRADNÍ VÝŽIVNÉ (§ 1 — § 16)
* ČÁST DRUHÁ - Změna občanského soudního řádu (§ 17 — § 17)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o daních z příjmů (§ 18 — § 18)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o státní sociální podpoře (§ 19 — § 19)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí (§ 20 — § 20)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna exekučního řádu (§ 21 — § 21)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o životním a existenčním minimu (§ 22 — § 22)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi (§ 23 — § 23)
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna insolvenčního zákona (§ 24 — § 24)
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o Úřadu práce (§ 25 — § 25)
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o zvláštních řízeních soudních (§ 26 — § 26)
* ČÁST DVANÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 27 — § 27)
Aktuální znění od 1. 2. 2024 (407/2023 Sb.)
588
ZÁKON
ze dne 16. prosince 2020
o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
NÁHRADNÍ VÝŽIVNÉ
§ 1
Předmět úpravy
(1)
Tento zákon upravuje podmínky poskytování náhradního výživného pro nezaopatřené dítě (dále jen „náhradní výživné“) v případě, že fyzická osoba, která má k nezaopatřenému dítěti vyživovací povinnost (dále jen „povinná osoba“), tuto svou povinnost neplní.
(2)
Náhradní výživné je sociální dávka, kterou poskytuje a náklady na ni hradí stát.
(3)
Tento zákon dále upravuje postup při vymáhání pohledávek vůči povinné osobě, které na stát přešly v souvislosti s poskytnutím náhradního výživného.
§ 2
Okruh oprávněných osob
(1)
Oprávněnou osobouOprávněnou osobou je nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře1), které má na území České republiky trvalý pobyt2).
(2)
Splnění podmínky trvalého pobytu se nevyžaduje u osoby, která je
a)
rodinným příslušníkem osoby, jejíž nárok na dávku vyplývá z přímo použitelného předpisu Evropské unie3) nebo je rodinným příslušníkem občana Evropské unie, popřípadě států Evropského hospodářského prostoru, který je v České republice zaměstnaný, samostatně výdělečně činný, nebo si takové postavení ponechává a má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie4),
b)
rodinným příslušníkem občana Evropské unie, popřípadě států Evropského hospodářského prostoru, který je hlášen na území České republiky k pobytu podle jiného právního předpisu5) po dobu delší než 3 měsíce a má právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie6) a tento občan a s ním společně posuzované osoby podle zákona o státní sociální podpoře6) nejsou neodůvodnitelnou zátěží posuzovanou podle zákona o pomoci v hmotné nouzi7),
c)
rodinným příslušníkem cizince, kterému byla udělena doplňková ochrana8),
d)
rodinným příslušníkem cizince, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropské unii na území jiného členského státu Evropské unie a bylo mu vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle jiného právního předpisu9), nebo
e)
cizincem bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tento nárok zaručuje mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu.
(3)
Oprávněnou osobouOprávněnou osobou není nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření zařízení pro péči o děti nebo mládež a nezaopatřené dítě, kterému náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle jiného právního předpisu10).
§ 3
Podmínky nároku na náhradní výživné
Oprávněná osobaOprávněná osoba má nárok na náhradní výživné, pokud
a)
k vymožení pohledávek na výživné probíhá exekuční řízení nebo řízení o soudním výkonu rozhodnutírozhodnutí; to neplatí, pokud soudní výkon rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce byly zastaveny pro nemajetnost povinné osoby podle § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, a to v posledních 4 měsících před podáním žádosti, popřípadě v průběhu řízení o náhradní výživné nebo po přiznání nároku na náhradní výživné, a
b)
má na území České republiky bydliště podle zákona o pomoci v hmotné nouzi; splnění této podmínky se nevyžaduje u osob uvedených v § 2 odst. 2 písm. a).
§ 4
Výše náhradního výživného
(1)
Náhradní výživné se stanovuje jako rozdíl výše měsíční dávky výživného určené v exekučním titulu a částečného plnění výživného v příslušném měsíci, nejvýše však ve výši 3 000 Kč měsíčně. Plní-li se výživné jinak než v pravidelných měsíčních dávkách, stanoví se pro účely stanovení výše náhradního výživného měsíční průměr těchto částek.
(2)
Výše náhradního výživného se stanovuje na období 4 kalendářních měsíců a vychází z měsíčního průměru částek stanovených podle odstavce 1 za 4 kalendářní měsíce předcházející 4 kalendářním měsícům, za které se nárok prokazuje a uplatňuje.
(3)
Pro účely stanovení výše náhradního výživného se na pohledávku na výživné, která byla oprávněnou osobouoprávněnou osobou postoupena v období 4 kalendářních měsíců předcházejících 4 kalendářním měsícům, za které se nárok prokazuje a uplatňuje, hledí jako na zcela splněnou bez ohledu na výši přijaté úplaty.
§ 5
Orgán rozhodující o náhradním výživném
V řízení ve věcech náhradního výživného a v řízení o přechodu pohledávky na výživné oprávněné osobyoprávněné osoby na stát rozhoduje Úřad práce České republiky prostřednictvím krajských poboček nebo pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „Úřad práce“); odvolání proti rozhodnutírozhodnutí Úřadu práce nemá odkladný účinek.
§ 5a
(1)
Držitel poštovní licence může vykonávat státní správu podle tohoto zákona, uzavře-li s ním MinisterstvoMinisterstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvoministerstvo“) veřejnoprávní smlouvu, která blíže určí podmínky výkonu státní správy držitelem poštovní licence; držitel poštovní licence může vykonávat státní správu nejvýše v rozsahu těchto činností:
a)
přijímání podání podle tohoto zákona a přijímání podkladů pro vydání rozhodnutírozhodnutí podle tohoto zákona, včetně jejich předávání Úřadu práce,
b)
poskytování základních informací o právní úpravě tohoto zákona.
(2)
K uzavření veřejnoprávní smlouvy není třeba souhlasu nadřízeného správního orgánu. Spory z veřejnoprávní smlouvy řeší ministr práce a sociálních věcí.
(3)
MinisterstvoMinisterstvo a Úřad práce zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce i na svých internetových stránkách.
(4)
Veřejnoprávní smlouva může stanovit finanční plnění, které získá držitel poštovní licence jako kompenzaci za výkon státní správy podle tohoto zákona a které se stanoví podle cenových předpisů13) obdobně.
§ 6
Účastníci řízení
(1)
V řízeních podle tohoto zákona je účastníkem řízení oprávněná osobaoprávněná osoba.
(2)
V řízení o přeplatku ve věcech náhradního výživného je účastníkem také osoba, k jejímž rukám má být podle exekučního titulu, jehož obsahem je úprava vyživovací povinnosti k oprávněné osoběoprávněné osobě, plněna vyživovací povinnost (dále jen „příjemce“).
(3)
V rozsahu, v jakém nemá oprávněná osobaoprávněná osoba procesní způsobilost, musí být v řízeních a úkonech podle tohoto zákona zastoupena příjemcem.
§ 7
Žádost o náhradní výživné
(1)
Řízení o náhradním výživném se zahajuje na základě písemné žádosti (dále jen „žádost“) oprávněné osobyoprávněné osoby podané Úřadu práce na tiskopise, jehož vzor uveřejní ministerstvoministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2)
V žádosti se kromě náležitostí stanovených správním řádem uvedou
a)
údaje o exekuciexekuci nebo soudním výkonu rozhodnutírozhodnutí k vymožení pohledávky na výživné zahrnující zejména informace o orgánu, u něhož byl podán návrh na exekuciexekuci nebo soudní výkon rozhodnutírozhodnutí, identifikaci povinné osoby, předmět řízení a jeho spisovou značku, a
b)
způsob výplaty náhradního výživného.
(3)
Součástí žádosti je
a)
exekuční titul, jehož obsahem je úprava vyživovací povinnosti k oprávněné osoběoprávněné osobě,
b)
doklad prokazující výši částečného plnění výživného, doklad prokazující, že byla pohledávka na výživné postoupena, popřípadě prohlášení, že výživné nebylo ani částečně plněno a že pohledávka na výživné nebyla postoupena, a
c)
doklad prokazující, že je dítě nezaopatřené.
(4)
Je-li výživné vymáháno v zahraničí, musí být také k žádosti přiložen doklad osvědčující, že byl podán návrh na výkon rozhodnutírozhodnutí příslušnému orgánu v zahraničí nebo žádost o vymáhání výživného prostřednictvím Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
(5)
Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 5a odst. 1, lze žádost podat též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Řízení o žádosti je v případech uvedených ve větě první zahájeno dnem podání žádosti v provozovně držitele poštovní licence.
§ 7a
Podání a jiné úkony
(1)
Byla-li uzavřena veřejnoprávní smlouva podle § 5a odst. 1, lze podání podle tohoto zákona činit též v kterékoliv provozovně držitele poštovní licence. Podání vůči Úřadu práce je v případech uvedených ve větě první učiněno dnem, kdy bylo přijato v provozovně držitele poštovní licence.
(2)
Je-li podle tohoto zákona pro podání nebo jiný úkon předepsán tiskopis, lze podání nebo jiný úkon učinit též jako digitální úkon14), pokud ministerstvoministerstvo zveřejnilo příslušný tiskopis v elektronické podobě nebo elektronický formulář.
§ 8
Výplata náhradního výživného
(1)
Náhradní výživné se vyplácí měsíčně, a to v kalendářním měsíci následujícím po kalendářním měsíci, za který náleží.
(2)
Náhradní výživné se vyplácí nejdříve za kalendářní měsíc, v němž byla podána žádost.
(3)
Nedosahuje-li náhradní výživné za kalendářní měsíc alespoň částky 100 Kč, vyplácí se jednou za 4 kalendářní měsíce.
(4)
Výplata náhradního výživného v dalším období 4 kalendářních měsíců náleží, jestliže oprávněná osobaoprávněná osoba nejpozději do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období prokáže výši uhrazeného výživného za období 4 kalendářních měsíců předcházejících těmto 4 kalendářním měsícům, na které se nárok na výplatu náhradního výživného prokazuje. Neprokáže-li se do této doby výše uhrazeného výživného, rozhodnutímrozhodnutím se výplata náhradního výživného zastaví, a to od splátky náležející za kalendářní měsíc, do jehož konce je třeba prokázat výši uhrazeného výživného.
(5)
Neprokáže-li se výše uhrazeného výživného ani do konce posledního kalendářního měsíce v období 4 kalendářních měsíců, za které by se mělo náhradní výživné vyplácet, nárok na náhradní výživné rozhodnutímrozhodnutím vydaným Úřadem práce zaniká.
(6)
Náhradní výživné se vyplácí v české měně převodem na platební účet určený oprávněnou osobouoprávněnou osobou nebo poštovním poukazem, a to podle rozhodnutírozhodnutí oprávněné osobyoprávněné osoby.
(7)
Požádá-li oprávněná osobaoprávněná osoba o změnu způsobu výplaty náhradního výživného, Úřad práce provede změnu způsobu výplaty náhradního výživného od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byla žádost o změnu způsobu výplaty doručena.
§ 9
Změna výše náhradního výživného
(1)
Změní-li se výše vyživovací povinnosti a oprávněná osobaoprávněná osoba o tom Úřad práce informuje podle § 13, provede se změna výše náhradního výživného od kalendářního měsíce, ve kterém se stal vykonatelným titul určující novou výši vyživovací povinnosti.
(2)
Změní-li se výše vyživovací povinnosti a oprávněná osobaoprávněná osoba o tom Úřad práce neinformuje podle § 13, provede se
a)
zvýšení náhradního výživného od kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, kdy byla tato skutečnost zjištěna,
b)
snížení náhradního výživného od kalendářního měsíce, ve kterém se stal vykonatelným titul určující novou výši vyživovací povinnosti.
Ustanovení o přeplatku tím není dotčeno.
(3)
Výše náhradního výživného se mění také v závislosti na plnění výše měsíční dávky výživného určené v exekučním titulu, nová výše náhradního výživného se stanovuje vždy na období 4 kalendářních měsíců.
§ 10
Rozhodnutí o změně výše náhradního výživného
(1)
O rozhodnutírozhodnutí o změně výše již přiznaného náhradního výživného se učiní pouze záznam do spisu a oprávněná osobaoprávněná osoba se o něm písemně vyrozumí. RozhodnutíRozhodnutí je prvním úkonem v řízení a nabývá vykonatelnosti provedením záznamu do spisu.
(2)
RozhodnutíRozhodnutí uvedené v odstavci 1 bude vyhotoveno písemně a oznámeno oprávněné osoběoprávněné osobě, jestliže o to požádá ve lhůtě 15 dnů ode dne výplaty nové výše náhradního výživného. Nestane-li se tak, nabývá rozhodnutírozhodnutí právní moci marným uplynutím této lhůty.
§ 11
Zastavení výplaty náhradního výživného
(1)
Výplatu náhradního výživného Úřad práce rozhodnutímrozhodnutím zastaví na žádost oprávněné osobyoprávněné osoby.
(2)
Jsou-li pochybnosti o dalším trvání nároku na náhradní výživné, Úřad práce vyzve oprávněnou osobuoprávněnou osobu k prokázání podmínek nároku na náhradní výživné.
(3)
Nejsou-li na výzvu Úřadu práce prokázány podmínky nároku na již přiznané náhradní výživné, Úřad práce z moci úřední výplatu náhradního výživného rozhodnutímrozhodnutím zastaví, a to od splátky za kalendářní měsíc následující po kalendářním měsíci, ve kterém byl zjištěn důvod pro zastavení výplaty.
(4)
Výplata náhradního výživného se rozhodnutímrozhodnutím obnoví od splátky za kalendářní měsíc, ve kterém oprávněná osobaoprávněná osoba prokáže podmínky nároku na náhradní výživné. Nejsou-li ani ve lhůtě dodatečně uložené Úřadem práce prokázány podmínky nároku na náhradní výživné, jehož výplata byla zastavena, Úřad práce náhradní výživné rozhodnutímrozhodnutím odejme, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období k prokázání podmínek nároku na náhradní výživné. Žádost o přiznání náhradního výživného může být opět podána nejdříve po uplynutí 4 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém došlo k odnětí náhradního výživného.
(5)
Náhradní výživné neprávem přiznané, vyplacené nebo vyplácené ve vyšší částce, než náleží, se rozhodnutímrozhodnutím odejme nebo sníží, a to ode dne následujícího po dni, jímž uplynulo období, za které již bylo vyplaceno. Ustanovení o přeplatku není tímto dotčeno. Žádost o přiznání náhradního výživného může být opět podána nejdříve po uplynutí 4 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém došlo k odnětí náhradního výživného.
§ 12
Přeplatky
(1)
Příjemce náhradního výživného, který přijal náhradní výživné nebo jeho část, ačkoliv musel vědět, že bylo vyplaceno neprávem nebo ve vyšší částce, než náležela, nebo jinak způsobil, že náhradní výživné bylo vyplaceno neprávem nebo v nesprávné výši, je povinen náhradní výživné nebo jeho část vrátit, a to i spotřebované.
(2)
O povinnosti vrátit náhradní výživné nebo jeho část rozhoduje Úřad práce. Částky neprávem přijaté mohou být sráženy z náhradního výživného, které má být vyplaceno v následujících měsících. Přeplatky vybírá Úřad práce, který o povinnosti vrátit přeplatek rozhodl.
(3)
Povinnost vrátit náhradní výživné poskytnuté neprávem nebo v nesprávné výši zaniká uplynutím 3 let ode dne, kdy bylo vyplaceno. Tato doba neplyne po dobu řízení o opravném prostředku nebo o žalobě proti rozhodnutírozhodnutí o povinnosti vrátit přeplatek, po dobu řízení o soudním výkonu rozhodnutírozhodnutí nebo exekuciexekuci a jejich provádění a po dobu, kdy jsou na úhradu přeplatku prováděny srážky z náhradního výživného nebo jiného příjmu.
§ 13
Povinnosti při poskytování náhradního výživného
(1)
Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna
a)
písemně informovat Úřad práce o každé změně skutečností rozhodných pro trvání nároku, výplatu a výši náhradního výživného, a to do 8 dnů ode dne změny těchto skutečností, a
b)
na výzvu Úřadu práce prokázat skutečnosti rozhodné pro trvání nároku, výplatu a výši náhradního výživného, a to ve lhůtě 8 dnů ode dne doručení výzvy, neurčil-li Úřad práce delší lhůtu.
(2)
Osoby, s výjimkou příjemce náhradního výživného, jsou povinny na výzvu Úřadu práce sdělit bezplatně údaje rozhodné podle tohoto zákona pro nárok na náhradní výživné, jeho výši nebo výplatu.
§ 14
Zánik nároku na náhradní výživné
(1)
Nárok na náhradní výživné zaniká, pokud oprávněná osobaoprávněná osoba
a)
přestane splňovat podmínky nároku na náhradní výživné, nebo
b)
ve lhůtě dodatečně uložené Úřadem práce neprokáže skutečnosti rozhodné pro přiznání, výplatu, výši a trvání nároku na náhradní výživné.
(2)
Pokud nárok na náhradní výživné zanikl, může být žádost znovu podána nejdříve po uplynutí 4 měsíců od konce kalendářního měsíce, ve kterém nárok zanikl.
(3)
Nárok na náhradní výživné zaniká nejpozději
a)
po 48 výplatách náhradního výživného, nebo
b)
skončením nezaopatřenosti oprávněné osobyoprávněné osoby.
§ 15
Přechod pohledávky na stát a vymáhání pohledávky
(1)
Po zániku nároku na náhradní výživné podle § 14 odst. 3, popřípadě dříve, pokud lze důvodně předpokládat, že již náhradní výživné nebude vypláceno, Úřad práce rozhodne, které pohledávky na výživné oprávněné osobyoprávněné osoby spolu s právy s nimi spojenými přejdou na stát a v jakém rozsahu. O přechodu rozhodne tak, aby součet výší jistin pohledávek odpovídal výši vyplaceného náhradního výživného. Přednostně rozhodne o přechodu pohledávky nejméně zajištěné a při stejné míře zajištění pohledávky nejdříve splatné, počínaje prvním kalendářním měsícem, ze kterého se při stanovení výše náhradního výživného vycházelo. Příslušenství, na které vzniklo právo před vyplacením náhradního výživného, na stát nepřechází. Pohledávka přechází na stát dnem právní moci rozhodnutírozhodnutí podle věty první.
(2)
Pohledávku výživného, která přešla na stát, vymáhá Úřad práce. Vymožené pohledávky výživného jsou příjmem státního rozpočtu.
(3)
Úřad práce k vymožení pohledávky vyzve oprávněnou osobuoprávněnou osobu, aby po rozhodnutírozhodnutí o přechodu pohledávky na stát podala návrh na vstup státu namísto dosavadního oprávněného do probíhajícího řízení o soudním výkonu rozhodnutírozhodnutí nebo exekučního řízení. Oprávněná osobaOprávněná osoba je povinna výzvě podle věty první vyhovět; neučiní-li tak, je povinna nahradit státu škodu, kterou takto způsobila.
(4)
Návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce Úřad práce podá jen tehdy, byla-li vyživovací povinnost částečně plněna, převyšuje-li vyživovací povinnost 3 000 Kč nebo byly-li dřívější soudní výkony rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce zastaveny; to neplatí, byly-li soudní výkon rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce zastaveny z důvodů podle § 268 odst. 1 písm. a), b), e) nebo g) občanského soudního řádu.
(5)
Byly-li soudní výkon rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce zastaveny z důvodu podle § 268 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu, Úřad práce podá návrh na zahájení soudního výkonu rozhodnutírozhodnutí nebo exekuceexekuce jen v případě, došlo-li ke změně majetkových poměrů povinné osoby.
§ 16
Informační systém o náhradním výživném
(1)
Úřad práce a ministerstvoministerstvo jsou oprávněny zpracovávat údaje potřebné pro rozhodování o náhradním výživném a jeho výplatě včetně osobních údajů, a to i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup a zároveň zajišťujícím ochranu osobních údajů podle předpisu Evropské unie11).
(2)
MinisterstvoMinisterstvo je správcem informačního systému o náhradním výživném, který obsahuje údaje o náhradním výživném a jeho výši, o oprávněných osobáchoprávněných osobách, o příjemcích náhradního výživného a osobách povinných. Údaje z tohoto informačního systému sděluje Úřadu práce v souvislosti s řízením o náhradním výživném a řízením o přechodu pohledávky na výživné oprávněné osobyoprávněné osoby na stát, a to v rozsahu nezbytném pro tato řízení.
(3)
MinisterstvoMinisterstvo zajišťuje pro provádění zákona aplikační program automatizovaného zpracování údajů potřebný pro rozhodování o náhradním výživném, jeho výplatě a jeho kontrole, včetně jeho aktualizací, a poskytuje tento program bezplatně Úřadu práce.
(4)
Úřad práce a ministerstvoministerstvo jsou povinny zajistit uložení všech údajů z informačního systému o náhradním výživném, které byly získány na základě zpracování údajů o náhradním výživném a všech písemností a spisů týkajících se pravomocně ukončených správních řízení o náhradním výživném po dobu 10 kalendářních let následujících po kalendářním roce, v němž došlo k pravomocnému ukončení takového správního řízení nebo k poslednímu uložení údajů do informačního systému.
(5)
Veškeré údaje, které jsou vedeny v informačním systému o náhradním výživném, jsou součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí podle zákona o Úřadu práce12).
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
§ 17
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 191/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 279 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona.“.
2.
V § 280 odst. 2 větě první se za slovo „výživného“ vkládají slova „ , poté pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona“ a za větu druhou se vkládá věta „Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek za náhradní výživné, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného.“.
3.
V § 317 odst. 2 se za slova „v hmotné nouzi“ vkládají slova „ , náhradní výživné pro nezaopatřené dítě“.
4.
V § 336i odst. 2 se za slovo „výživného“ vkládají slova „ , pohledávku za náhradní výživné podle jiného zákona“.
5.
V § 337c odst. 1 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona“.
6.
V § 338ze odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ , pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o daních z příjmů
§ 18
V § 4 odst. 1 písm. i) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 271/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., a se za slova „s výjimkou odměny pěstouna“ vkládají slova „ , náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o státní sociální podpoře
§ 19
Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb., zákona č. 132/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 158/1998 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 125/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 315/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 204/2005 Sb., zákona č. 218/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 414/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 48/2013 Sb., zákona č. 267/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 253/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb. zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 349/2019 Sb. a zákona č. 363/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 se za písmeno e) vkládá nové písmeno f), které zní:
„f)
náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,“.
Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena g) až j).
2.
V § 68 odst. 1 se za písmeno g) vkládá nové písmeno h), které zní:
„h)
výši náhradního výživného pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
§ 20
V § 51 odst. 5 písm. a) bodě 3 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 257/2000 Sb., zákona č. 272/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 401/2012 Sb. a zákona č. 303/2013 Sb., se za slova „orgánu pomoci v hmotné nouzi“ vkládají slova „ , orgánu rozhodujícímu o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna exekučního řádu
§ 21
Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 360/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 347/2007 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 183/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 256/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 298/2017 Sb., zákona č. 94/2018 Sb. a zákona č. 31/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 30 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona“.
2.
V § 55 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona“.
3.
V § 71a se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , nebo vymáhána pohledávka za náhradní výživné podle jiného zákona“.
4.
V § 71a odst. 4 se na konci písmene b) tečka nahrazuje čárkou a vkládá se písmeno c), které zní:
„c)
zaplatí-li povinný pohledávku za náhradní výživné podle jiného zákona.“.
5.
V § 90 odst. 3 se za slova „nezletilého dítěte“ vkládají slova „nebo pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o životním a existenčním minimu
§ 22
V § 7 odst. 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 85/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb. a zákona č. 377/2015 Sb., se na konci písmene e) doplňují slova „a náhradní výživné pro nezaopatřené dítě podle zákona o náhradním výživném,“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o pomoci v hmotné nouzi
§ 23
V § 13 odst. 1 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 141/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 367/2016 Sb., zákona č. 98/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 309/2018 Sb., se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e)
nároku na náhradní výživné pro nezaopatřené dítě,“.
Dosavadní písmena e) až f) se označují jako písmena f) až g).
ČÁST DEVÁTÁ
Změna insolvenčního zákona
§ 24
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 230/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb. a zákona č. 191/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 169 odst. 1 písm. c) se za slova „za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům“ vkládají slova „ , za náhradní výživné podle jiného zákona“.
2.
V § 398 odst. 4 se za slova „ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona“ vkládají slova „ , poté pohledávky státu za náhradní výživné podle jiného zákona“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o Úřadu práce
§ 25
Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 134/2016 Sb., zákona č. 259/2017 Sb. a zákona č. 92/2018 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 se za písmeno h) vkládá písmeno i), které zní:
„i)
náhradního výživného pro nezaopatřené dítě,“.
2.
V § 4 odst. 1 se za slova „zákonem o sociálních službách9)“ vkládají slova „ , zákonem o náhradním výživném17)“.
Poznámka pod čarou č. 17 zní:
„17)
Zákon č. 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o náhradním výživném).“.
3.
V § 4a odst. 1 větě první se za slova „sociálně-právní ochrany dětí,“ vkládají slova „náhradního výživného pro nezaopatřené dítě,“.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o zvláštních řízeních soudních
§ 26
V § 273 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, se za písmeno g) vkládá písmeno h), které zní:
„h)
pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona,“.
Dosavadní písmeno h) se označuje jako písmeno i).
ČÁST DVANÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2021.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
§ 11 až 16 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 10 až 12a zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
§ 76 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
§ 66 až 68 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
§ 87g a 87h zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie, v platném znění.
4)
Čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení EHS č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
5)
Zákon č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
6)
§ 7 zákona č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
7)
§ 16 zákona č. 111/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8)
§ 14a a 14b zákona č. 325/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
9)
§ 42c zákona č. 326/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.
12)
§ 4a zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
13)
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 600/2020 Sb. | Zákon č. 600/2020 Sb.
Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2021
Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 243/2020
* § 1 - (1) Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2021 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 385 613 029 790 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 885 613 029 790 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 500 000 000 0
* § 2 - (1) Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 660 631 400 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
* § 3 - (1) Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 330 000 000 000 Kč.
* § 4 - Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou
* § 5 - Účinnost č. 1 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 2 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 3 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 4 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 5 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 6 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 7 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 8 k zákonu č. 600/2020 Sb. č. 9 k zákonu č. 600/2020 Sb.
Aktuální znění od 1. 3. 2021 (92/2021 Sb.)
600
ZÁKON
ze dne 18. prosince 2020
o státním rozpočtu České republiky na rok 2021
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
(1)
Celkové příjmy státního rozpočtu České republiky na rok 2021 (dále jen „státní rozpočet“) se stanoví částkou 1 385 613 029 790 Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu se stanoví částkou 1 885 613 029 790 Kč. Schodek státního rozpočtu ve výši 500 000 000 000 Kč bude pokryt snížením stavu na účtech státních finančních aktiv o 18 783 830 871 Kč a změnou stavu státního dluhu o 481 216 169 129 Kč.
(2)
Úhrnná bilance příjmů a výdajů státního rozpočtu je obsažena v příloze č. 1 k tomuto zákonu.
(3)
Celkový přehled příjmů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(4)
Celkový přehled výdajů státního rozpočtu podle kapitol je uveden v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
(5)
Ukazatele státního rozpočtu podle kapitol jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
(6)
Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 131 747 379 625 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 54 920 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
§ 2
(1)
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů, s výjimkou hlavního města Prahy, a to příspěvky v celkové výši 1 660 631 400 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 5 k tomuto zákonu.
(2)
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí, s výjimkou hlavního města Prahy, v úhrnech po jednotlivých krajích, a to příspěvky v celkové výši 10 251 683 200 Kč, jsou obsaženy v příloze č. 6 k tomuto zákonu.
(3)
Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy, a to příspěvek v celkové výši 1 210 478 100 Kč, je obsažen v příloze č. 7 k tomuto zákonu.
(4)
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím, s výjimkou hlavního města Prahy, je uveden v příloze č. 8 k tomuto zákonu.
§ 3
(1)
Pojistná kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a. s., se stanoví ve výši 330 000 000 000 Kč.
(2)
Seznam dotací poskytovaných v roce 2021 z vyjmenovaných kapitol státního rozpočtu s označením jejich příjemců a uvedením jejich výše, které nepodléhají povinnosti vyhlásit výzvu k podání žádosti o poskytnutí dotace podle rozpočtových pravidel, je uveden v příloze č. 9 k tomuto zákonu.
§ 4
Ministr financí se zmocňuje překročit ukazatele „Výdaje celkem“ a „Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně“ rozpočtované v kapitole Všeobecná pokladní správa v návaznosti na zvýšení příjmů kapitoly Operace státních finančních aktiv o částku vyčíslenou a převáděnou za rok 2020 do státních finančních aktiv podle § 36 odst. 3 rozpočtových pravidel. O toto překročení se zvyšují i částky uvedené v § 1 odst. 1 s výjimkou schodku státního rozpočtu.
§ 5
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
Příloha č. 1
k zákonu č. 600/2020 Sb.
ÚHRNNÁ BILANCE PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU
Ukazatel| v Kč
---|---
Příjmy státního rozpočtu celkem| 1 385 613 029 790
Výdaje státního rozpočtu celkem| 1 885 613 029 790
| z toho: finanční vztahy k rozpočtům|
| | \\- krajů| 1 660 631 400
| | \\- obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích| 10 251 683 200
| | \\- finanční vztah k rozpočtu hlavního města Prahy| 1 210 478 100
Schodek| \\- 500 000 000 000
Financování:|
Změna stavu státního dluhu| 481 216 169 129
Změna stavu na účtech státních finančních aktiv| 18 783 830 871
Příloha č. 2
k zákonu č. 600/2020 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED PŘÍJMŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
v Kč
Číslo kapitoly| Kapitola| daňové příjmy*)| pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| z toho | nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| z toho
---|---|---|---|---|---|---
povinné pojistné na důchodové pojištění| z rozpočtu Evropské unie**)
301| Kancelář prezidenta republiky| 0| 0| 0| 3 550 853| 3 490 853
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 0| 0| 0| 16 000 000| 0
303| Senát Parlamentu| 0| 0| 0| 2 900 000| 0
304| Úřad vlády České republiky| 0| 0| 0| 14 037 558| 12 537 558
305| Bezpečnostní informační služba| 0| 0| 0| 250 000 000| 0
306| Ministerstvo zahraničních věcí| 450 000 000| 0| 0| 45 202 172| 25 202 172
307| Ministerstvo obrany| 100 000| 5 087 696 661| 4 551 294 138| 365 716 483| 43 907 483
308| Národní bezpečnostní úřad| 250 000| 0| 0| 550 000| 0
309| Kancelář veřejného ochránce práv| 0| 0| 0| 9 821 000| 1 071 000
312| Ministerstvo financí| 58 400 000| 798 137 093| 713 988 453| 4 691 314 955| 172 892 380
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 755 000 000| 545 592 292 707| 490 278 963 945| 5 688 525 842| 5 068 525 842
314| Ministerstvo vnitra| 20 000 000| 9 193 182 269| 8 202 599 712| 1 812 051 330| 1 230 749 380
315| Ministerstvo životního prostředí| 96 067 095| 0| 0| 20 879 719 180| 6 059 719 180
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 1 500 000| 0| 0| 25 595 217 660| 25 522 872 130
321| Grantová agentura České republiky| 0| 0| 0| 0| 0
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 169 807 383| 0| 0| 13 448 970 110| 10 011 058 110
327| Ministerstvo dopravy| 185 000 000| 0| 0| 39 742 022 814| 39 703 022 814
328| Český telekomunikační úřad| 28 000 000| 0| 0| 6 406 440 000| 0
329| Ministerstvo zemědělství| 9 000 000| 0| 0| 32 646 513 194| 28 824 213 194
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 700 000| 0| 0| 13 288 420 099| 13 143 533 704
334| Ministerstvo kultury| 40 000| 0| 0| 438 907 206| 216 832 095
335| Ministerstvo zdravotnictví| 30 000 000| 0| 0| 6 829 800 000| 1 595 561 651
336| Ministerstvo spravedlnosti| 1 134 420 000| 1 376 324 250| 1 223 399 334| 980 038 779| 57 563 105
343| Úřad pro ochranu osobních údajů| 0| 0| 0| 0| 0
344| Úřad průmyslového vlastnictví| 80 000 000| 0| 0| 162 400 000| 6 400 000
345| Český statistický úřad| 0| 0| 0| 23 316 833| 22 316 833
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 1 120 000 000| 0| 0| 200 000 000| 0
348| Český báňský úřad| 280 497 567| 0| 0| 2 216 000| 0
349| Energetický regulační úřad| 298 848 000| 0| 0| 20 000 000| 0
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 3 800 000| 0| 0| 1 700 000| 0
355| Ústav pro studium totalitních režimů| 0| 0| 0| 0| 0
358| Ústavní soudÚstavní soud| 0| 0| 0| 0| 0
359| Úřad Národní rozpočtové rady| 0| 0| 0| 0| 0
361| Akademie věd České republiky| 0| 0| 0| 209 950| 209 950
362| Národní sportovní agentura| 0| 0| 0| 0| 0
371| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 0| 0| 0| 0| 0
372| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 4450 000| 0| 0| 1 500 000| 0
373| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře| 0| 0| 0| 0| 0
374| Správa státních hmotných rezerv| 0| 0| 0| 40 000 000| 0
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 234 961 000| 0| 0| 400 000| 0
376| Generální inspekce bezpečnostních sborů| 0| 71 599 998| 64 304 633| 0| 0
377| Technologická agentura České republiky| 0| 0| 0| 244 097 432| 25 700 191
378| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost| 0| 0| 0| 400 000| 0
381| Nejvyšší kontrolní úřad| 0| 0| 0| 625 517| 0
396| Státní dluh| 0| 0| 0| 0| 0
397| Operace státních finančních aktiv| 1 600 000 000| 0| 0| 731 500 000| 0
398| Všeobecná pokladní správa| 629 365 300 000| 0| 0| 12 983 570 800| 0
| CELKEM| 635 926 141 045| 562 119 232 978| 505 034 550 215| 187 567 655 767| 131 747 379 625
PŘÍJMY CELKEM| (daňové příjmy, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem)| 1 385 613 029 790
*)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti;
v kapitole 397 Operace státních finančních aktiv zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet
**)
zahrnuje jak prostředky poskytnuté z rozpočtu Evropské unie přímo, tak prostředky poskytnuté prostřednictvím Národního fondu
Příloha č. 3
k zákonu č. 600/2020 Sb.
CELKOVÝ PŘEHLED VÝDAJŮ STÁTNÍHO ROZPOČTU PODLE KAPITOL
v Kč
Číslo kapitoly| Kapitola| Výdaje
---|---|---
celkem
301| Kancelář prezidenta republiky| 422 814 860
302| Poslanecká sněmovna Parlamentu| 1 438 595 893
303| Senát Parlamentu| 635 793 524
304| Úřad vlády České republiky| 1047 452 030
305| Bezpečnostní informační služba| 2 297 315 000
306| Ministerstvo zahraničních věcí| 8 422 642 916
307| Ministerstvo obrany| 75 359 896 857
308| Národní bezpečnostní úřad| 293 406 347
309| Kancelář veřejného ochránce práv| 169 138 006
312| Ministerstvo financí| 23 776 770 998
313| Ministerstvo práce a sociálních věcí| 714 435 496 869
314| Ministerstvo vnitra| 85 897 415 182
315| Ministerstvo životního prostředí| 11350123 915
317| Ministerstvo pro místní rozvoj| 29 481 409 227
321| Grantová agentura České republiky| 4 380 546 000
322| Ministerstvo průmyslu a obchodu| 51576114 012
327| Ministerstvo dopravy| 115 997 437 890
328| Český telekomunikační úřad| 2 236 424 562
329| Ministerstvo zemědělství| 55 354 336170
333| Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy| 239 655 319 850
334| Ministerstvo kultury| 15 848 911330
335| Ministerstvo zdravotnictví| 18 038 349 373
336| Ministerstvo spravedlnosti| 31 945 115 445
343| Úřad pro ochranu osobních údajů| 168 776 819
344| Úřad průmyslového vlastnictví| 209 137 712
345| Český statistický úřad| 1 929 632 196
346| Český úřad zeměměřický a katastrální| 3 589 692 079
348| Český báňský úřad| 169 797 761
349| Energetický regulační úřad| 292 164 728
353| Úřad pro ochranu hospodářské soutěže| 253 982 795
355| Ústav pro studium totalitních režimů| 182 870 322
358| Ústavní soudÚstavní soud| 236 988 895
359| Úřad Národní rozpočtové rady| 25 075 531
361| Akademie věd České republiky| 6 789 651580
362| Národní sportovní agentura| 6 981 874 656
371| Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 32 521 772
372| Rada pro rozhlasové a televizní vysílání| 68 215 095
373| Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře| 22 311 260
374| Správa státních hmotných rezerv| 2 751 977 074
375| Státní úřad pro jadernou bezpečnost| 472 914 172
376| Generální inspekce bezpečnostních sborů| 469 757 283
377| Technologická agentura České republiky| 5 316 456 032
378| Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost| 427 932 108
381| Nejvyšší kontrolní úřad| 853 603 711
396| Státní dluh| 52 853 880 286
397| Operace státních finančních aktiv| 20 445 000 000
398| Všeobecná pokladní správa| 291 007 989 667
| CELKEM| 1 885 613 029 790
Příloha č. 4
k zákonu č. 600/2020 Sb.
strana 1
Ukazatele kapitoly 301 Kancelář prezidenta republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 3 550 853
Výdaje celkem| 422 814 860
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 550 853
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 3 490 853
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje vlastního úřadu Kanceláře prezidenta republiky| 134 066 880
Celkové výdaje na areál Pražského hradu a zámku Lány| 211 142 127
Celkové výdaje na lesní hospodářství| 77 605 853
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 75 086 215
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 24 151 389
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 376 784
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 68 839 194
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem 4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 3 490 853
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 3 490 853
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 55 330 853
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 2
Ukazatele kapitoly 302 Poslanecká sněmovna Parlamentu
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 16 000 000
Výdaje celkem| 1 438 595 893
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 16 000 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 16 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR| 1 438 595 893
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 503 406 798
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 169 239 205
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 4 344 886
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 217 244 239
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 55 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 3
Ukazatele kapitoly 303 Senát Parlamentu
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 2 900 000
Výdaje celkem| 635 793 524
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 900 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 900 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Senátu Parlamentu ČR| 635 793 524
v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
ostatní výdaje Senátu Parlamentu ČR| 635 793 524
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 237 573 538
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 80 299 856
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 391 713
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 119 585 599
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 16 700 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 4
Ukazatele kapitoly 304 Úřad vlády České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 14 037 558
Výdaje celkem| 1 047 452 030
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 14 037 558
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 12 537 558
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení úkolů Úřadu vlády ČR| 1 047 452 030
v tom: výdaje vlastního Úřadu vlády ČR| 637 000 640
výdaje spojené s činností poradních orgánů vlády| 362 923 790
výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 47 527 600
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 390 555 454
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 130 678 633
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 603 500
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 123 913 710
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 209 993 381
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 67 946 412
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 67 946 412
v tom: institucionální podpora celkem4)| 67 946 412
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Program protidrogové politiky| 232 126 092
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 30 685 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 16 480 046
v tom: ze státního rozpočtu| 3 942 488
podíl rozpočtu Evropské unie| 12 537 558
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 40 380 068
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 5
Ukazatele kapitoly 305 Bezpečnostní informační služba
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 250 000 000
Výdaje celkem| 2 297 315 000
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 250 000 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 250 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Bezpečnostní informační služby| 2 297 315 000
Průřezové ukazatele|
| Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 506 600 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
strana 6 a strana 7
Ukazatele kapitoly 306 Ministerstvo zahraničních věcí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 495 202 172
Výdaje celkem| 8 422 642 916
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 450 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 45 202 172
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 202 172
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 20 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 8 422 642 916
v tom:| transformační spolupráce| 70 000 000
humanitární pomoc| 120 000 000
příspěvky mezinárodním organizacím a peněžní dary vybraným institucím do zahraničí| 1 760 174 042
podpora českého kulturního dědictví v zahraničí| 48 000 000
zahraniční vysílání rozhlasu| 28 500 000
vrcholné návštěvy| 25 000 000
bezpečnostní a biometrické prvky v cestovních pasech a cestovních dokladech| 58 883 000
prostředky na financování zapojení občanů ČR do civilních struktur Evropské unie a dalších mezinárodních vládních organizací a do volebních pozorovatelských misí| 0
obnova Sýrie| 50 000 000
stabilizace a rekonstrukce Iráku| 29 000 000
program aktivit na podporu zdrojových a tranzitních zemí migrace v Africe| 100 000 000
výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 206 293 360
ostatní výdaje na plnění úkolů Ministerstva zahraničních věcí| 5 926 792 514
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 034 732 093
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 349 739 447
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 20 527 940
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 93 647 796
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 932 749 202
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 31 484 000
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 31 484 000
v tom: | institucionální podpora celkem4)| 31 484 000
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 31 484 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 607 368 172
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 19 900 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 202 172
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 25 202 172
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem| 337 188 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 8 a strana 9
Ukazatele kapitoly 307 Ministerstvo obrany
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 5 453 513 144
Výdaje celkem| 75 359 896 857
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 100 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 5 087 696 661
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 4 551 294 138
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 536 402 523
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 365 716 483
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 43 907 483
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 321 809 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Zajištění obrany ČR silami ArmádyArmády ČR| 50 001 556 287
Vytváření a rozvoj systému obrany státu| 11 532 575 105
v tom: výdaje spojené s rozvojem systému obrany státu| 11 524 547 863
výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 8 027 242
Zajištění strategického zpravodajství| 4 148 260 000
Zajištění podpory prezidenta republiky ve funkci vrchního velitele ozbrojených sil| 975 494 858
Zajištění dávek důchodového pojištění| 5 350 000 000
Zajištění dávek výsluhových náležitostí| 2 799 000 000
Zajištění státní sportovní reprezentace| 553 010 607
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 17 239 111 010
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 1 666 379 876
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 331 857 786
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 3 070 083 691
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 12 786 760 890
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 736 044 697
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 413 142 560
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 413 142 560
v tom: institucionální podpora celkem4)| 94 902 560
účelová podpora celkem4)| 318 240 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 318 240 000
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 83 268 560
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 8 534 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 6 680 500
Program protidrogové politiky| 760 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 967 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 51 449 102
v tom: ze státního rozpočtu| 7 541 619
podíl rozpočtu Evropské unie| 43 907 483
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 25 068 650 269
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 10
Ukazatele kapitoly 308 Národní bezpečnostní úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 800 000
Výdaje celkem| 293 406 347
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 250 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 550 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 550 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního bezpečnostního úřadu| 293 406 347
v tom: výdaje na zabezpečení plnění úkolů vlastního úřadu| 293 080 427
výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 325 920
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 166 389 005
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 56 239 484
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 299 371
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 164 968 567
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 19 251 027
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 11
Ukazatele kapitoly 309 Kancelář veřejného ochránce práv
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 9 821 000
Výdaje celkem| 169 138 006
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 9 821 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 071 000
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 8 500 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 250 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Kanceláře veřejného ochránce práv| 169 138 006
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 95 814 818
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 31 987 692
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 747 774
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 86 988 758
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 260 000
v tom: ze státního rozpočtu| 189 000
podíl rozpočtu Evropské unie| 1 071 000
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 10 000 000
v tom: ze státního rozpočtu| 1 500 000
podíl prostředků finančních mechanismů| 8 500 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 8 346 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 12
Ukazatele kapitoly 312 Ministerstvo financí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 5 547 852 048
Výdaje celkem| 23 776 770 998
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 58 400 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 798 137 093
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 713 988 453
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 84 148 640
Ne daňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 4 691 314 955
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 172 892 380
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 9 811 575
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 4 508 611 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení úkolů finanční správy| 12 961 669 154
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů ústředního orgánu| 2 420 218 657
Výdaje na zabezpečení úkolů celní správy| 6 166 875 629
v tom: sociální dávky| 780 375 672
výdaje na činnost celní správy| 5 386 499 957
Správa majetku státu a právní zastupování státu ve věcech majetkových| 2 076 764 897
Výdaje na zabezpečení činnosti Kanceláře finančního arbitra| 69 282 551
Výdaje na zabezpečení činnosti Finančního analytického úřadu| 76 718 990
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 5 241 120
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 12 857 918 125
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 299 201 504
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 253 630 550
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 673 708 360
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 2 549 958 762
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 8 477 305 469
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 102 927 600
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 100 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 230 462 934
v tom: ze státního rozpočtu| 57 570 554
podíl rozpočtu Evropské unie| 172 892 380
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 45 492 688
v tom: ze státního rozpočtu| 35 681 113
podíl prostředků finančních mechanismů| 9 811 575
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 326 119 899
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 13 a strana 14
Ukazatele kapitoly 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 552 035 818 549
Výdaje celkem| 714 435 496 869
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 755 000 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 545 592 292 707
v tom:| pojistné na důchodové pojištění| 490 278 963 945
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 55 313 328 762
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 5 688 525 842
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 5 068 525 842
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem6)| 620 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Dávky důchodového pojištění| 502 800 000 000
Dávky státní sociální podpory a pěstounské péče| 51952 254 873
Dávky nemocenského pojištění| 43 100 000 000
Dávky pomoci v hmotné nouzi| 5 658 155 265
Dávky osobám se zdravotním postižením| 3 000 000 000
Ostatní sociální dávky| 446 500 000
Podpory v nezaměstnanosti| 15 500 000 000
Příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách| 33 000 000 000
Aktivní politika zaměstnanosti celkem| 3 803 595 900
Výdaje spojené s realizací zákona č. 118/2000 Sb.| 400 000 000
Výdaje spojené s realizací odškodňovacích zákonů| 440 000 000
Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením| 8 500 000 000
Ostatní výdaje organizačních složek státu| 17 433 809 462
Neinvestiční nedávkové transfery| 27 369 551 769
Transfery na podporu reprodukce majetku nestátním subjektům v sociální oblasti| 1 030 000 000
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 1 629 600
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 9 017 966 028
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 078 070 517
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 179 243 338
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 945 350 570
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 8 016 816 247
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 83 900 000
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 83 900 000
v tom:| institucionální podpora celkem4)| 83 900 000
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 83 600 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program protidrogové politiky| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 600 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 061 267 850
v tom:| ze státního rozpočtu| 992 742 008
podíl rozpočtu Evropské unie| 5 068 525 842
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem| 1 740 763 688
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
6)
včetně příjmů z dobrovolného důchodového pojištění ve výši 150 000 000 Kč a z dobrovolného nemocenského pojištění ve výši 160 000 000 Kč
strana 15 a strana 16
Ukazatele kapitoly 314 Ministerstvo vnitra
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 11 025 233 599
Výdaje celkem| 85 897 415 182
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 20 000 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 9 193 182 269
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 8 202 599 712
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 990 582 557
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 812 051 330
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 230 749 380
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 46 801 950
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 534 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Policie ČR| 46 819 620 416
Výdaje Hasičského záchranného sboru ČR| 11 939 334 098
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva vnitra a ostatních organizačních složek státu| 14 315 336 387
Výdaje na sportovní reprezentaci| 291 789 801
Dávky důchodového pojištění| 6 554 115 000
Ostatní sociální dávky| 5 853 159 000
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 124 060 480
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 37 471 187 463
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 12 438 631 201
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 742 906 393
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 4 905 874 058
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 30 498 554 012
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 740 891 324
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 751 720 120
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 751 720 120
v tom:| institucionální podpora celkem4)| 154 501 120
účelová podpora celkem4)| 597 219 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 597 219 000
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 147 501 120
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 64 000 000
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 65 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 470 822 455
v tom:| ze státního rozpočtu| 240 073 075
podíl rozpočtu Evropské unie| 1 230 749 380
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 62 210 590
v tom: | ze státního rozpočtu| 15 408 640
| podíl prostředků finančních mechanismů| 46 801 950
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 6 475 906 504
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 17
Ukazatele kapitoly 315 Ministerstvo životního prostředí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 20 975 786 275
Výdaje celkem| 11 350 123 915
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 96 067 095
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 20 879 719 180
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 059 719 180
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 14 820 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Ochrana přírody a krajiny| 1 076 304 380
Technická ochrana životního prostředí| 2 311 000 000
Ochrana klimatu a ovzduší| 3 800 000 000
Ostatní činnosti v životním prostředí| 4 162 819 535
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 4 888 800
ostatní činnosti| 4 157 930 735
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 955 719 304
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 323 033 140
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 172 510
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 132 869 842
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 775 755 424
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 284 779 695
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 284 779 695
v tom:| institucionální podpora celkem4)| 284 779 695
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 284 366 695
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 4 000 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 157 825 000
v tom:| ze státního rozpočtu| 98 105 820
podíl rozpočtu Evropské unie| 6 059 719 180
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 7 381 874 495
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 18
Ukazatele kapitoly 317 Ministerstvo pro místní rozvoj
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 25 596 717 660
Výdaje celkem| 29 481 409 227
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 1 500 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 25 595 217 660
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 522 872 130
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 12 345 530
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 60 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora regionálního rozvoje a cestovního ruchu| 28 149 115 927
v tom: Horská služba| 260 490 000
ostatní výdaje na regionální rozvoj a cestovní ruch| 27 888 625 927
Podpora bydlení| 468 230 000
Uzemní plánování a stavební řád| 45 604 413
Ostatní činnosti resortu| 818 458 887
v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 1 629 600
ostatní provozní výdaje resortu| 816 829 287
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 568 105 026
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 183 984 763
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 10 466 036
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 136 619 601
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 386 682 162
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 102 679 065
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 26 109 372 620
v tom: ze státního rozpočtu| 586 500 490
podíl rozpočtu Evropské unie| 25 522 872 130
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 14 524 153
v tom: ze státního rozpočtu| 2 178 623
podíl prostředků finančních mechanismů| 12 345 530
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 27 839 082 805
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 19
Ukazatele kapitoly 321 Grantová agentura České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 4 380 546 000
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Kanceláře Grantové agentury ČR| 119 783 000
Dotace jiným subjektům| 4 260 763 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 51 226 366
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 14 855 365
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 649 690
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 32 484 485
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 4 380 546 000
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 4 380 546 000
v tom: institucionální podpora celkem4)| 119 783 000
účelová podpora celkem4)| 4 260 763 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 20 a strana 21
Ukazatele kapitoly 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 13 618 777 493
Výdaje celkem| 51 576 114 012
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 169 807 383
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 13 448 970 110
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 10 011 058 110
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 437 912 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora podnikání| 18 315 331 754
Zahlazování následků hornické činnosti, mandatorní výdaje a zajištění dalších potřeb státu| 3 595 869 728
v tom:| výdaje kryté převodem z privatizačního účtu| 1 291 912 000
ostatní výdaje určené na zahlazování| 2 303 957 728
Další činnost resortu| 2 489 881 659
v tom:| výdaje spojené s další činností resortu| 2 484 666 939
výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 5 214 720
Dotace na obnovitelné zdroje energie| 26 500 000 000
Financování Správy úložišť radioaktivních odpadů| 675 030 871
v tom:| výdaje kryté převodem z jaderného účtu| 670 330 871
ostatní výdaje| 4 700 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 039 069 310
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 349 103 600
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 19 372 822
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 126 762 415
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 847 006 092
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 5 410 061 058
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 1 410 061 058
v tom:| institucionální podpora celkem4)| 547 811 058
účelová podpora celkem4)| 862 250 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 4 000 000 000
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 862 250 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 543 311 058
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 10 090 114 358
v tom:| ze státního rozpočtu| 79 056 248
podíl rozpočtu Evropské unie| 10 011 058 110
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom:| ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 5 573 370 682
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 22
Ukazatele kapitoly 327 Ministerstvo dopravy
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 39 927 022 814
Výdaje celkem| 115 997 437 890
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 185 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 39 742 022 814
v tom: | příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 39 703 022 814
| příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
| ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 39 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Drážní a kombinovaná doprava| 10 098 253 514
Pozemní komunikace| 0
Dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 95 502 256 970
v tom: | dotace pro společné programy (projekty) EU a ČR| 36 977 256 970
| dotace na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky| 1 801 390 000
| ostatní dotace pro Státní fond dopravní infrastruktury| 56 723 610 000
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 3 419 600
Ostatní výdaje spojené s dopravní politikou státu| 10 393 507 806
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 557 640 334
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 188 482 440
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 10 927 210
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 69 725 931
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 476 634 430
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 93 906 600
v tom: | ze státního rozpočtu celkem| 93 906 600
| v tom:| institucionální podpora celkem4)| 93 906 600
| | účelová podpora celkem4)| 0
| podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 93 906 600
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 4 775 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 39 716 646 369
v tom: | ze státního rozpočtu| 13 623 555
| podíl rozpočtu Evropské unie| 39 703 022 814
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: | ze státního rozpočtu| 0
| podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 98 237 039 266
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 23
Ukazatele kapitoly 328 Český telekomunikační úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 6 434 440 000
Výdaje celkem| 2 236 424 562
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 28 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 406 440 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 406 440 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu| 2 236 424 562
v tom: výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - zvláštní ceny| 75 000 000
výdaje na úhradu ztráty z poskytování univerzální služby - čisté náklady| 35 000 000
čisté náklady představující nespravedlivou finanční zátěž držiteli poštovní licence| 1 500 000 000
výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého telekomunikačního úřadu| 626 424 562
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 311 235 788
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 105 045 596
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 974 480
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 298 724 011
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 74 600 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 24 a strana 25
Ukazatele kapitoly 329 Ministerstvo zemědělství
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 32 655 513 194
Výdaje celkem| 55 354 336 170
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 9 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 32 646 513 194
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 168 135 573
příjmy z rozpočtu Evropské unie na realizaci společné zemědělské politiky celkem| 28 656 077 621
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 3 822 300 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Podpora agropotravinářského komplexu| 40 412 016 621
v tom:| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu| 37 646 516 621
ostatní výdaje| 2 765 500 000
Dotace na činnost Státního zemědělského intervenčního fondu| 2 150 000 000
v tom:| dotace Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na činnost| 1 900 000 000
ostatní dotace| 250 000 000
Podpora lesního hospodářství| 2 120 937 175
Podpora vodního hospodářství| 1 675 000 000
v tom:| výdaje na projekty spolufinancované z Evropské investiční bankybanky| 0
ostatní výdaje na vodní hospodářství| 1 675 000 000
Podpora neziskovým organizacím| 60 000 000
Ostatní výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost| 8 936 382 374
v tom:| další výdaje na státní politiku resortu, inspekční, kontrolní a výzkumnou činnost| 8 933 275 014
výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 3 107 360
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 678 839 116
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 903 713 412
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 52 781 547
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 399 484 673
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 2 239 592 547
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 1 167 989 000
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 1 167 989 000
v tom:| institucionální podpora celkem4)| 567 989 000
účelová podpora celkem4)| 600 000 000
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 600 000 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 562 569 000
Vratký přeplatků splátek návratných finančních výpomocí poskytnutých v letech 1991 až 1995 včetně| 300 000
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 1 700 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 210 328 121
v tom:| ze státního rozpočtu| 42 192 548
podíl rozpočtu Evropské unie| 168 135 573
Výdaje na společnou zemědělskou politiku celkem| 33 925 016 621
v tom:| přímé platby - předfinancování ze státního rozpočtu| 21 000 000 000
přímé platby - dofinancování ze státního rozpočtu| 596 300 000
podpora venkova - ze státního rozpočtu| 4 500 000 000
podpora venkova - podíl rozpočtu Evropské unie| 7 500 000 000
společná organizace trhu - ze státního rozpočtu| 172 639 000
společná organizace trhu - podíl rozpočtu Evropské unie| 156 077 621
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SM VS celkem| 2 702 842 578
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 26 a strana 27
Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 13 289 120 099
Výdaje celkem| 239 655 319 850
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 700 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 13 288 420 099
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 13 143 533 704
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 50 687 795
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 94 198 600
Specifické ukazatele - výdaje|
| Věda a vysoké školy| 49 016 311 831
v tom: vysoké školy| 28 411 676 980
výzkum, experimentální vývoj a inovace| 20 604 634 851
Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací| 179 325 281 556
Podpora činnosti v oblasti mládeže| 276 266 938
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 1 955 520
Podpora činnosti v oblasti sportu| 351 800 306
v tom: sportovní reprezentace| 206 800 306
školní a vysokoškolský sport| 145 000 000
Výdaje na programy spolufinancované z rozpočtu Evropské unie a z prostředků finančních mechanismů mimo výzkum, vývoj a inovace| 8 397 460 509
Ostatní výdaje na zabezpečení úkolů resortu| 2 286 243 190
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 989 409 550
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 335 666 879
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 18 467 970
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 135 262 683
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 788 134 911
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 20 604 634 851
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 14 598 384 851
v tom: institucionální podpora celkem4)| 10 369 741 604
účelová podpora celkem4)| 4 228 643 247
podíl prostředků zahraničních programů3)| 6 006 250 000
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 1 343 335 247
Účelová podpora na specifický vysokoškolský výzkum5)| 1 165 308 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 8 015 117 566
Institucionální podpora na mezinárodní spolupráci ČR ve výzkumu a vývoji5)| 1 286 979 700
Zahraniční rozvojová spolupráce| 112 000 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 23 132 000
Program protidrogové politiky| 3 697 000
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 19 875 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 70 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 15 390 572 147
v tom: ze státního rozpočtu| 2 247 038 443
podíl rozpočtu Evropské unie| 13 143 533 704
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 59 632 700
v tom: ze státního rozpočtu| 8 944 905
podíl prostředků finančních mechanismů| 50 687 795
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 4 609 546 667
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 28 a strana 29
Ukazatele kapitoly 334 Ministerstvo kultury
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 438 947 206
Výdaje celkem| 15 848 911 330
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 40 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 438 907 206
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 216 832 095
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 41 700 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 180 375 111
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem| 526 431 160
Výdaje dle zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi| 3 250 024 266
v tom:| finanční náhrada| 2 238 697 166
příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností| 1 011 327 100
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ministerstva kultury| 409 206 365
v tom:| rozvoj a obnova materiálně technické základny| 19 880 000
výdaje na činnost úřadu| 325 604 525
platby mezinárodním společnostem a dalším organizacím| 46 070 000
program pro ochranu měkkých cílů v oblasti kultury| 17 000 000
výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 651 840
Příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem kultury| 8 162 616 984
v tom:| příspěvek na provoz příspěvkovým organizacím| 5 722 337 889
program péče o národní kulturní poklad a dědictví| 1 000 000 000
rozvoj a obnova materiálně technické základny státních kulturních zařízení| 865 037 000
společné projekty spolufinancované z prostředků finančních mechanismů| 2 000 000
kulturní dědictví ve vlastnictví státu, podporované evropskými fondy| 573 242 095
Kulturní služby, podpora živého umění| 1 402 761 700
v tom:| program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů| 700 000 000
kulturní aktivity| 664 555 300
veřejné informační služby knihoven| 38 206 400
Záchrana a obnova kulturních památek, veřejné služby muzeí| 766 200 000
v tom:| programy ochrany a péče o kulturní statky| 80 200 000
programy na záchranu a obnovu kulturních památek| 686 000 000
Podpora kultury národnostních menšin| 33 000 000
v tom:| podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 2 000 000
podpora kulturních aktivit národnostních menšin a informací v jazycích národnostních menšin| 31 000 000
Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízení| 290 800 000
Státní fond kinematografie| 1 007 870 855
v tom:| dotace na filmové pobídky| 800 000 000
dotace ze státního rozpočtu| 207 870 855
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 194 508 204
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 65 201 917
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 557 577
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 34 853 187
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 143 025 733
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 526 431 160
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 526 431 160
v tom:| institucionální podpora celkem4)| 134 431 160
účelová podpora celkem4)| 392 000 000
podíl prostředků zahraničních programů3)|
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 392 000 000
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 130 088 160
Zahraniční rozvojová spolupráce|
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity| 2 000 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 50 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 316 832 095
v tom:| ze státního rozpočtu| 100 000 000
podíl rozpočtu Evropské unie| 216 832 095
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 52 000 000
v tom:| ze státního rozpočtu| 10 300 000
podíl prostředků finančních mechanismů| 41 700 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 2 813 159 095
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 30 a strana 31
Ukazatele kapitoly 335 Ministerstvo zdravotnictví
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 6 859 800 000
Výdaje celkem| 18 038 349 373
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 30 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 6 829 800 000
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 595 561 651
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 4 438 349
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 5 229 800 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na státní správu| 2 977 966 356
v tom:| výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 1 629 600
ostatní výdaje na státní správu| 2 976 336 756
Výzkum a vývoj ve zdravotnictví| 1 795 961 518
Lůžková péče| 2 164 693 715
Zvláštní zdravotnická zařízení a služby pro zdravotnictví| 8 391 110 170
Zdravotnické programy| 1 937 865 077
Ostatní činnosti ve zdravotnictví| 770 752 537
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 1 725 904 749
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 541 014 760
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 31 363 778
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 375 120 823
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 272 501 897
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 1 795 961 518
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 1 795 961 518
v tom:| institucionální podpora celkem4)| 753 339 852
účelová podpora celkem4)| 1 042 621 666
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 1 042 621 666
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 739 670 006
Zahraniční rozvojová spolupráce| 3 000 000
Program sociální prevence a prevence kriminality| 0
Program protidrogové politiky| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 15 000 000
Výdaje na očkování a Pandemický plán České republiky7)| 14 000 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 759 778 412
v tom:| ze státního rozpočtu| 164 216 761
podíl rozpočtu Evropské unie| 1 595 561 651
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 5 221 588
v tom:| ze státního rozpočtu| 783 239
podíl prostředků finančních mechanismů| 4 438 349
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 3 392 903 107
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
7)
výdaje na očkovací látky pro pravidelné, zvláštní a mimořádné očkování podle § 49 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, a výdaje na zabezpečení Pandemického plánu České republiky pro případ pandemie chřipky stanovené usnesením vlády
strana 32 a strana 33
Ukazatele kapitoly 336 Ministerstvo spravedlnosti
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 3 490 783 029
Výdaje celkem| 31 945 115 445
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 1 134 420 000
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 1 376 324 250
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 1 223 399 334
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 152 924 916
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 980 038 779
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 57 563 105
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 31 063 674
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 891 412 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdajový blok - Výdaje justiční část| 19 607 117 385
v tom: platy soudců| 5 242 528 893
platy státních zástupců| 1 806 793 035
výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 3 585 120
ostatní výdaje justiční části| 12 554 210 337
Výdajový blok - Výdaje vězeňská část| 12 337 998 060
v tom: dávky důchodového pojištění| 872 500 000
ostatní sociální dávky| 848 100 000
ostatní výdaje vězeňské části| 10 617 398 060
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 17 884 642 596
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 6 016 799 993
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 351 030 083
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 6 575 452 227
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 3 704 295 481
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 227 282 291
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 1 806 793 035
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 0
Program sociální prevence a prevence kriminality| 11 345 000
Program protidrogové politiky| 5 465 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 150 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 74 193 850
v tom: ze státního rozpočtu| 16 630 745
podíl rozpočtu Evropské unie| 57 563 105
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 36 228 217
v tom: ze státního rozpočtu| 5 164 543
podíl prostředků finančních mechanismů| 31 063 674
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 755 664 859
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 34
Ukazatele kapitoly 343 Úřad pro ochranu osobních údajů
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 168 776 819
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů| 168 776 819
v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu osobních údajů| 168 776 819
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 74 288 084
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 25 109 372
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 447 944
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 9 295 943
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 49 843 629
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 13 257 600
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 7 700 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 35
Ukazatele kapitoly 344 Úřad průmyslového vlastnictví
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 242 400 000
Výdaje celkem| 209 137 712
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 80 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 162 400 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 400 000
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 156 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví| 209 137 712
v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 325 920
ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu průmyslového vlastnictví| 208 811 792
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 112 413 369
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 37 893 625
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 230 984
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 15 912 931
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 95 636 256
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 6 400 000
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 6 400 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 11 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 36
Ukazatele kapitoly 345 Český statistický úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 23 316 833
Výdaje celkem| 1 929 632 196
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 23 316 833
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 22 316 833
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu| 1 929 632 196
v tom: výdaje na volby a referenda| 5 000 000
výdaje na Sčítání lidu, domů a bytů| 757 113 716
výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 1 325 920
ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého statistického úřadu| 1 166 192 560
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 784 267 084
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 263 299 319
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 14 355 386
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 103 535 369
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 611 710 734
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 2 522 400
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 29 156 175
v tom: ze státního rozpočtu| 6 839 342
podíl rozpočtu Evropské unie| 22 316 833
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 75 375 983
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 37
Ukazatele kapitoly 346 Český úřad zeměměřický a katastrální
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 1 320 000 000
Výdaje celkem| 3 589 692 079
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 1 120 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 200 000 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 200 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního| 3 589 692 079
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 2 059 904 346
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 696 250 000
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 41 208 800
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 131 312 036
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 1 925 341 001
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 10 548 069
v tom: ze státního rozpočtu| 10 548 069
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 227 148 069
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 38
Ukazatele kapitoly 348 Český báňský úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 282 713 567
Výdaje celkem| 169 797 761
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 280 497 567
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 216 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 2 216 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Českého báňského úřadu| 169 797 761
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 108 931 812
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 36 818 954
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 176 760
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 22 089 767
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 86 748 232
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 8 119 231
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 39
Ukazatele kapitoly 349 Energetický regulační úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 318 848 000
Výdaje celkem| 292 164 728
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 298 848 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 20 000 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 20 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu| 292 164 728
v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Energetického regulačního úřadu| 292 164 728
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 179 955 356
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 60 824 910
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 552 797
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 26 732 744
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 142 250 288
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 8 656 800
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 40
Ukazatele kapitoly 353 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 5 500 000
Výdaje celkem| 253 982 795
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 3 800 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 700 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 700 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže| 253 982 795
v tom: výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 325 920
ostatní výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže| 253 656 875
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 145 000 277
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 49 010 093
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 859 942
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 19 905 357
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 114 334 138
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 8 757 600
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 30 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 41
Ukazatele kapitoly 355 Ústav pro studium totalitních režimů
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 182 870 322
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů OSS Ústavu pro studium totalitních režimů| 96 072 657
Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Archivu bezpečnostních složek| 86 797 665
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 112 004 220
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 37 587 982
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 158 152
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 76 426 301
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 31 481 267
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 3 500 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 42
Ukazatele kapitoly 358 Ústavní soud
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 236 988 895
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Ústavního souduÚstavního soudu| 236 988 895
v tom: platy soudců| 39 463 200
ostatní výdaje na zajištění činnosti Ústavního souduÚstavního soudu| 197 525 695
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 116 000 562
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 39 208 190
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 302 791
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 75 576 362
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 27 103 976
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 43
Ukazatele kapitoly 359 Úřad Národní rozpočtové rady
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 25 075 531
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu Národní rozpočtové rady| 25 075 531
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 13 428 691
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 538 898
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 157 542
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 7 827 091
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 350 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 44
Ukazatele kapitoly 361 Akademie věd České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 209 950
Výdaje celkem| 6 789 651 580
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 209 950
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 209 950
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Infrastruktura výzkumu| 6 789 651 580
Programy výzkumu| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 52 501 092
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 17 745 369
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 026 801
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 51 340 019
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 6 789 651 580
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 6 789 441 630
v tom: institucionální podpora celkem4)| 6 789 441 630
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 209 950
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Institucionální podpora výzkumných organizací podle zhodnocení jimi dosažených výsledků5)| 5 043 680 100
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 1 961 500
v tom: ze státního rozpočtu| 1 751 550
podíl rozpočtu Evropské unie| 209 950
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 45
Ukazatele kapitoly 362 Národní sportovní agentura
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 6 981 874 656
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národní sportovní agentury| 183 631 360
Dotace do oblasti sportu| 6 798 243 296
v tom: rozvoj a podpora sportu| 4 846 972 399
sportovní reprezentace| 1 741 270 897
podpora významných sportovních akcí| 210 000 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 35 152 958
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 10 570 801
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 621 491
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 8 400 000
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 22 674 558
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 811 844 020
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 46
Ukazatele kapitoly 371 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 32 521 772
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí| 32 521 772
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 15 114 472
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 5 108 692
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 288 289
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 524 207
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 6 110 265
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 6 780 000
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 7 010 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 47
Ukazatele kapitoly 372 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 5 950 000
Výdaje celkem| 68 215 095
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 4 450 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 1 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání celkem| 68 215 095
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 38 394 663
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 12 977 396
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 445 907
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 1 632 907
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 20 662 460
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 900 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 48
Ukazatele kapitoly 373 Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 22 311 260
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Úřadu pro přístup k dopravní infrastruktuře| 22 311 260
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 14 586 482
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 4 930 231
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 285 730
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 3 078 909
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 11 207 573
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 0
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 49
Ukazatele kapitoly 374 Správa státních hmotných rezerv
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 40 000 000
Výdaje celkem| 2 751 977 074
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 40 000 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 40 000 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Civilní připravenost na krizové stavy| 2 745 057 074
Zabezpečení potřeb ozbrojených sil| 6 920 000
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 191 982 578
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 64 890 113
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 842 501
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 99 687 728
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 90 937 321
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 2 745 057 074
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 167 550 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 50
Ukazatele kapitoly 375 Státní úřad pro jadernou bezpečnost
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 235 361 000
Výdaje celkem| 472 914 172
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 234 961 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Státního úřadu pro jadernou bezpečnost| 472 914 172
v tom: výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na výkon funkcí| 472 914 172
výdaje Státního úřadu pro jadernou bezpečnost na rozvojové programy| 0
výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 148 494 138
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 50 191 018
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 2 965 689
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 13 600 000
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 134 684 438
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 0
v tom: ze státního rozpočtu celkem| 0
v tom: institucionální podpora celkem4)| 0
účelová podpora celkem4)| 0
podíl prostředků zahraničních programů3)| 0
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 5 300 000
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl prostředků finančních mechanismů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 201 305 524
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 51
Ukazatele kapitoly 376 Generální inspekce bezpečnostních sborů
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 71 599 998
Výdaje celkem| 469 757 283
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti| 71 599 998
v tom: pojistné na důchodové pojištění| 64 304 633
pojistné na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti| 7 295 365
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Generální inspekce bezpečnostních sborů| 405 136 266
Sociální dávky| 64 621 017
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 260 649 779
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 87 682 534
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 5 165 120
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 28 596 591
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 229 659 404
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Zahraniční rozvojová spolupráce| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 10 600 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 52
Ukazatele kapitoly 377 Technologická agentura České republiky
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 244 097 432
Výdaje celkem| 5 316 456 032
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 244 097 432
v tom:| příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 25 700 191
příjmy z prostředků finančních mechanismů| 218 397 241
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje Kanceláře Technologické agentury ČR| 252 592 432
Dotace jiným subjektům| 5 063 863 600
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 81 333 109
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 27 490 591
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 1 482 334
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 74 116 674
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje na výzkum, vývoj a inovace celkem včetně programů spolufinancovaných z prostředků zahraničních programů3)| 5 316 456 032
v tom:| ze státního rozpočtu celkem| 5 072 358 600
v tom:| institucionální podpora celkem4)| 218 445 000
účelová podpora celkem4)| 4 853 913 600
podíl prostředků zahraničních programů3)| 244 097 432
Účelová podpora na programy aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací5)| 4 853 913 600
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 30 135 204
v tom:| ze státního rozpočtu| 4 435 013
podíl rozpočtu Evropské unie| 25 700 191
Výdaje na společné projekty, které jsou zcela nebo částečně financovány z prostředků finančních mechanismů celkem| 256 826 313
v tom:| ze státního rozpočtu| 38 429 072
podíl prostředků finančních mechanismů| 218 397 241
|
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
3)
z rozpočtu EU a z prostředků finančních mechanismů
4)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
5)
výdaje na výzkum, vývoj a inovace podle § 6 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb., ve znění zákona č. 110/2009 Sb.
strana 53
Ukazatele kapitoly 378 Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 400 000
Výdaje celkem| 427 932 108
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 400 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost| 427 606 188
Výdaje spojené s výkonem předsednictví ČR v Radě Evropské unie| 325 920
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 170 193 185
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem 2)| 57 525 298
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 3 387 792
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 169 389 537
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb.| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 63 751 265
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 54
Ukazatele kapitoly 381 Nejvyšší kontrolní úřad
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 625 517
Výdaje celkem| 853 603 711
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 625 517
v tom: příjmy z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 625 517
Specifické ukazatele - výdaje|
| Výdaje na zabezpečení plnění úkolů Nejvyššího kontrolního úřadu| 853 603 711
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 357 064 374
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 120 687 758
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 6 551 927
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 327 596 380
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Výdaje spolufinancované zcela nebo částečně z rozpočtu Evropské unie bez společné zemědělské politiky celkem| 0
v tom: ze státního rozpočtu| 0
podíl rozpočtu Evropské unie| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 198 334 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
strana 55
Ukazatele kapitoly 396 Státní dluh
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 0
Výdaje celkem| 52 853 880 286
Financování|
| Změna stavu státního dluhu| 481 216 169 129
Změna stavu na účtech státních finančních aktiv8)| 18 783 830 871
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 0
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
v tom: | ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 0
Specifické ukazatele - výdaje|
| Obsluha státního dluhu| 52 853 880 286
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
8)
včetně jaderného účtu a zvláštního účtu rezervy důchodového pojištění
strana 56
Ukazatele kapitoly 397 Operace státních finančních aktiv
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 2 331 500 000
Výdaje celkem| 20 445 000 000
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy9)| 1 600 000 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 731 500 000
v tom: ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem10)| 731 500 000
Specifické ukazatele - výdaje|
| Transfery do jiných kapitol| 20 230 000 000
v tom: transfery pro výdaje státu na sociální politiku| 20 000 000 000
ostatní transfery do jiných kapitol| 230 000 000
Ostatní výdaje| 215 000 000
Průřezové ukazatele|
| |
9)
zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - odvody od původců radioaktivních odpadů na jaderný účet
10)
zahrnují příjmy na účtech státních finančních aktiv - včetně ostatních příjmů na jaderném účtu a zvláštním účtu rezervy důchodového pojištění
strana 57
Ukazatele kapitoly 398 Všeobecná pokladní správa
v Kč
Souhrnné ukazatele|
---|---
| Příjmy celkem| 642 348 870 800
Výdaje celkem| 291 007 989 667
Specifické ukazatele - příjmy|
| Daňové příjmy1)| 629 365 300 000
Nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 12 983 570 800
v tom: | ostatní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery celkem| 12 983 570 800
Specifické ukazatele - výdaje|
| Vládní rozpočtová rezerva| 16 454 058 449
Rezerva na řešení krizových situací, jejich předcházení a odstraňování jejich následků (zákon č. 240/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)| 140 000 000
Rezerva na mimořádné výdaje podle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému| 60 000 000
Stavební spoření| 4 200 000 000
Podpora exportu; majetková újma; státní záruky; investiční pobídky| 579 357 000
Sociální výdaje; náhrady; neziskové a podobné organizace| 9 731 840 000
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům krajů (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 5| 1 660 631 400
Finanční vztahy státního rozpočtu k rozpočtům obcíobcí v úhrnech po jednotlivých krajích (s výjimkou hlavního města Prahy) - viz příloha č. 6| 10 251 683 200
Finanční vztah státního rozpočtu k rozpočtu hlavního města Prahy - viz příloha č. 7| 1 210 478 100
Další prostředky pro územní samosprávné celky| 193 495 200
Transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně| 129 632 095 424
Ostatní výdaje| 60 619 350 894
Odvody do rozpočtu Evropské unie| 54 920 000 000
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 355 000 000
Prostředky na odstraňování důsledků povodní a na následnou obnovu| 0
Výdaje vzniklé v průběhu roku, které nelze věcně zařadit do ostatních specifických ukazatelů| 0
Průřezové ukazatele|
| Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci| 0
Povinné pojistné placené zaměstnavatelem2)| 0
Základní příděl fondu kulturních a sociálních potřeb| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru vyjma zaměstnanců na služebních místech| 0
Platy zaměstnanců bezpečnostních sborů a ozbrojených sil ve služebním poměru| 0
Platy zaměstnanců na služebních místech dle zákona o státní službě| 0
Platy zaměstnanců v pracovním poměru odvozované od platů ústavních činitelů| 0
Výdaje vedené v informačním systému programového financování EDS/SMVS celkem| 1 355 000 000
1)
bez příjmů z povinného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
2)
povinné pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění
Příloha č. 5
k zákonu č. 600/2020 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTŮM KRAJŮ
(s výjimkou hlavního města Prahy)
v Kč
KRAJ| Příspěvek na výkon státní správy celkem
---|---
Středočeský| 180 609 200
Jihočeský| 124 371 600
Plzeňský| 118 423 400
Karlovarský| 79 489 700
Ústecký| 142 757 000
Liberecký| 100 038 000
Královéhradecký| 113 556 700
Pardubický| 110 312 200
Kraj Vysočina| 108 690 000
Jihomoravský| 170 875 800
Olomoucký| 122 749 400
Zlínský| 117 341 900
Moravskoslezský| 171 416 500
Úhrn| 1 660 631 400
Postup pro stanovení výše příspěvku:
Výše příspěvku pro jednotlivé kraje je stanovena na základě adekvátního počtu celých úředních úvazků zabývajících se přeneseným výkonem státní správy, a dále na základě částky určené Ministerstvem vnitra na pokrytí jednoho modelového úvazku (800 868 Kč) tak, aby byla nastavena shodná míra krytí adekvátních nákladů u všech krajů, tj. 67,52 %.
Východiskem pro objem příspěvku krajům na výkon státní správy pro rok 2021 je výsledná částka příspěvku pro rok 2020 valorizována o 5 % a dále navýšena o částku 98 021 925 Kč.
Na základě konkrétních regresorů byly vypočítány koeficienty pro kvadratickou rovnici, která určí adekvátní počet úředních úvazků zabývajících se výkonem přenesené působnosti: x = - A*obyv2 \\+ B*obyv + C
Koeficienty
---
A| 0,00000000008891073
B| 0,000321082
C| 60,04625998
x je adekvátní počet úvazků a obyv je počet obyvatel daného kraje k 1. 1. 2020. Podle těchto hodnot byly určeny počty adekvátních úvazků pro každý kraj.
Pro rok 2021 byl příspěvek na výkon státní správy celkově navýšen v průměru o 11,59 %.
Celková částka příspěvku se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny.
Příloha č. 6
k zákonu č. 600/2020 Sb.
FINANČNÍ VZTAHY STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU OBCÍ V ÚHRNECH PO JEDNOTLIVÝCH KRAJÍCH
(s výjimkou hlavního města Prahy)
v Kč
KRAJ| Příspěvek na výkon státní správy celkem*)
---|---
Středočeský| 1 522 053 000
Jihočeský| 710 229 700
Plzeňský| 673 187 100
Karlovarský| 322 725 500
Ústecký| 843 332 800
Liberecký| 464 199 900
Královéhradecký| 612 791 700
Pardubický| 586 509 600
Kraj Vysočina| 598 404 200
Jihomoravský| 1 345 680 100
Olomoucký| 659 906 200
Zlínský| 636 382 300
Moravskoslezský| 1 276 281 100
Úhrn| 10 251 683 200
*)
viz příloha č. 8 - Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcímobcím s výjimkou hlavního města Prahy
Příloha č. 7
k zákonu č. 600/2020 Sb.
FINANČNÍ VZTAH STÁTNÍHO ROZPOČTU K ROZPOČTU HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
v Kč
| Praha jako obec| Praha jako kraj| Celkem
---|---|---|---
Příspěvek na výkon státní správy| 1 121 111 369| 89 366 705| 1 210 478 074
Úhrn| 1 210 478 100
Postup pro stanovení výše příspěvku
Výše příspěvku na výkon státní správy pro hlavní město Prahu zahrnuje částky určené postupem stanoveným v části 1. A), 1.B), 1.C), 1.D), 1.E), 1.F), 1.G), 1.H) a 2. Takto zjištěná hodnota se zaokrouhluje na celé stokoruny podle matematických zásad.
1.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako obciobci
A)
Výkon působnosti, která je svěřena orgánům obcíobcí, orgánům obcíobcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcíobcí s rozšířenou působností v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Výše příspěvku se stanoví na základě pevné sazby na každých 100 obyvatel trvale bydlících v území, v němž hlavní město Praha vykonává státní správu. Příspěvek je tedy násobkem pevné sazby a jedné setiny celkového počtu obyvatel v území. Pro rok 2021 se stanovuje sazba 70 683 Kč. Meziroční změna sazby oproti roku 2020 je dána zejména důsledkem osamostatnění výkonových plateb. Výsledný příspěvek zohledňuje nárůst počtu obyvatel hlavního města Prahy dle údajů Českého statistického úřadu se stavem k 1. 1. 2020.
B)
Financování vydávání občanských průkazů
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 20 576 632 Kč k pokrytí financování vydávání občanských průkazů jednotlivými úřady městských částí.
Úřad městské části, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu, (tzv. “místo nabrání“) obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání občanského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a do 24 hodin, žádost o vydání občanského průkazu s dobou platnosti šest, tři nebo 1 měsíc.
Další příspěvek obdrží úřad městské části, který při vydání občanského průkazu provedl aktivaci jeho elektronického čipu a představil jeho funkce (tzv. “místo aktivace“). Za tento úkon obdrží příspěvek ve výši násobku 35 Kč za každou provedenou aktivaci.
Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání a počtu aktivovaných občanských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra, je období od 1. 1. do 31. 12.2019.
C)
Financování vydávání řidičských průkazů
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 5 912 365 Kč k pokrytí financování vydávání řidičských průkazů Magistrátem hlavního města Prahy.
Magistrát hlavního města Prahy, kde byla podána žádost o vydání řidičského průkazu, (tzv. “místo nabrání“), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů. Dále příspěvek nenáleží za přijaté žádosti o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl inkasován správní poplatek. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání řidičských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva dopravy, je období od 1. 1. do 31. 12. 2019.
D)
Financování matriční agendy
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 42 344 198 Kč k pokrytí financování úkonů učiněných v rámci jednotlivých matričních úřadů.
Celkový objem prostředků určených na financování matričních úřadů tvoří výkonová složka, která bude rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. Úřad městské části, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2019 úkon, obdrží za jeho provedení příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození, obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 741 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží úřad městské části nebo Magistrát hl. m. Prahy příspěvek ve výši 2964 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží úřad městské části příspěvek 988 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží úřad městské části příspěvek ve výši 247 Kč, a to za období od 1. 1. do 31. 12.2019.
Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem.
E)
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 26 901 000 Kč k pokrytí financování veřejného opatrovnictví k zabezpečení 882 opatrovanců.
Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle § 55 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) ve spojení s s), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje městskou část veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami.
Toto financování se ale netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obceobce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle § 58 OZ. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. Financování se netýkají i případy opatrovnictví, kdy se městská část stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle § 468 OZ. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka).
V případě rozhodnutí z období přede dnem nabytí účinnosti OZ se financování týká rozhodnutí o omezení ve způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 2 a rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
Městské části jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek na rok 2021 je 31. březen 2020. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím Magistrátu hlavního města Prahy realizováno ve všech městských částech zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto Magistrátem hlavního města Prahy učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit městským částem zjištěné skutečnosti verifikovat.
Výše zmíněná paušální platba byla pro rok 2021 stanovena ve výši 30 500 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím městských částí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v městské části, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení, zařízení sociálních služeb apod.), či zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích.
Úřadům městských částí, vykonávajícím působnost veřejných opatrovníků, bude výše příspěvku na výkon státní správy zvýšena o částku, která odpovídá násobku faktického počtu opatrovanců.
F)
Financování jednotných kontaktních míst
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 2 808 000 Kč k zabezpečení činnosti jednotných kontaktních míst Úřadu městské části Praha 1 a Úřadu městské části Praha 7. Pro Prahu 1 příspěvek činí 2 376 000 Kč za 816 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů a pro Prahu 7 je příspěvek ve výši 432 000 Kč za 132 zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů.
Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009, o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů.
Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému “SINPRO“, tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2019. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je přiřazen jednomu ze stanovených rozpětí, ke kterému jsou navázány finanční prostředky. Stanovené rozpětí prvního intervalu bylo valorizováno o 4,28 % se zaokrouhlením částek na tisíce, další rozpětí jsou jeho násobky. Se zvyšujícím se počtem řešených dotazů se zvyšují navázané finanční prostředky v rámci škály stanovených intervalů podle níže uvedeného:
Rozpětí zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů| Výše příspěvku v Kč
---|---
0 – 25| 72 000
26 – 50| 144 000
51 – 75| 216 000
76 – 100| 288 000
101 – 125| 360 000
126 – 150| 432 000
151 – 175| 504 000
176 – 200| 576 000
201 – 225| 648 000
226 – 250| 720 000
251 – 275| 792 000
276 – 300| 864 000
301 – 325| 936 000
326 – 350| 1 008 000
351 – 375| 1 080 000
376 – 400| 1 152 000
401 – 425| 1 224 000
426 – 450| 1 296 000
451 – 475| 1 368 000
476 – 500| 1 440 000
501 – 525| 1 512 000
526 – 550| 1 584 000
551 – 575| 1 656 000
576 – 600| 1 728 000
601 – 625| 1 800 000
626 – 650| 1 872 000
651 – 675| 1 944 000
676 – 700| 2 016 000
701 – 725| 2 088 000
726 – 750| 2 160 000
751 – 775| 2 232 000
776 – 800| 2 304 000
801 – 825| 2 376 000
G)
Financování úřadů územního plánování
Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obdrží Magistrát hlavního města Prahy další část příspěvku. Agenda uvedená ve větě první byla do zákona č. 183/2006 Sb. doplněna zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 12 020 052 Kč k pokrytí financování agendy úřadu územního plánování.
Magistrát hlavního města Prahy obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko vydané v období od 1. 1. do 31. 12. 2019 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Částka pro rok 2021 zajeden úkon činí 2706 Kč.
Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj.
H)
Financování živnostenských úřadů
Vedle části příspěvku pro hlavní město Prahu podle části 1.A), který zahrnuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží úřad městské části další část příspěvku.
Příspěvek na výkon státní správy pro hlavní město Prahu se navyšuje o částku 74 510 410 Kč k pokrytí financování agendy živnostenských úřadů.
Úřad městské části obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2019 podle § 49, § 56 a § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka pro rok 2021 zajedno zpracované avízo činí 338 Kč.
Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu.
2.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy hlavnímu městu Praze jako kraji
Výkon působnosti, která je svěřena orgánům krajů v souladu s ustanovením § 31 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Východiskem pro objem příspěvku na výkon státní správy pro rok 2021 je výsledná částka příspěvku pro rok 2020 navýšená o 11,59 %, což odpovídá průměrné míře valorizace u krajů pro rok 2021.
Příloha č. 8
k zákonu č. 600/2020 Sb.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy jednotlivým obcím s výjimkou hlavního města Prahy
1.
Postup pro stanovení výše příspěvku na výkon státní správy1)
A)
ObceObce (s výjimkou obcíobcí s rozšířenou působností)
Výše příspěvku “P“ se stanoví jako součet částek vypočítaných podle rozsahu působnosti na základě níže uvedeného vzorce.2)3) U některých obcíobcí se navíc přičte částka uvedená v části 1.D) a 1.H).
Vzorec:
P=BA+odmocnina(SO)×SO
Výše příspěvku4) je závislá:
-
na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy,
-
na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel.
Hodnoty koeficientů “A“ a “B“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti (např. u obce, která je stavebním úřadem, se sčítají dvě částky vypočítané na základě dosazení koeficientů “A“ a “B“ uvedených v tabulce v řádcích 1 a 3 do výše uvedeného vzorce).
Rozsah působnosti| A| B
---|---|---
Základní působnost| 28,41501427| 6830468,5
Působnost matričního úřadu| 293,9244995| 15366963
Působnost stavebního úřadu| 62,03277588| 13651950
Působnost pověřeného obecního úřadu| 243,5970459| 27427050
1)
§ 62 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
2)
Do vzorce se dosazuje počet obyvatel správního obvodu vyjádřený v tisících. U základní působnosti, kde správní obvod je menší než 300 obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce stanoven správní obvod na 300 obyvatel.
3)
Příspěvky se podle rozsahu působnosti obceobce sčítají.
4)
Pro rok 2021 byl celkový objem příspěvku valorizován o 4,28 % dle jednotlivých působností, vyjma matriční působnosti. Zohledněna byla i meziroční změna počtu obyvatel.
5)
Velikost správních obvodů je propočtena na počty obyvatel obcíobcí podle bilance obyvatel České republiky k 1. 1. 2020 vydané Českým statistickým úřadem, podle vyhlášky č. 345/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, a vyhlášky č. 346/2020 Sb., o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu, a vyhlášky č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny.
B)
ObceObce s rozšířenou působností
Výše příspěvku se stanoví jako součet částek vypočtených podle vzorce 1 a vzorce 2.3)6) Navíc se přičte částka uvedená v části 1.F), 1.G), 1.H), 1.I) a 1.J) za výkonové složky příspěvku a u některých obcíobcí se přičte i částka uvedená v části 1.C), 1.D) a 1.E).
Vzorec 1:
P1=BA + odmocnina (SO)×SO
Vzorec 2:
P2=C×l-SCSO×SO
Výše příspěvku7) je závislá:
-
na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy,
-
na velikosti správního obvodu (SO)5) vyjádřeného počtem obyvatel,
-
na podílu velikosti správního centra a velikosti správního obvodu, kde velikost správního centra (SC)5) je vyjádřená počtem obyvatel obceobce.
Hodnoty koeficientů “A“, “B“ a “C“ jsou stanoveny v závislosti na rozsahu přenesené působnosti k výkonu státní správy a na celkovém objemu finančních prostředků pro daný rozsah působnosti a činí:
Rozsah působnosti| A| B| C
---|---|---|---
Základní působnost| 30,19581985| 1495192,75| 0
Působnost matričního úřadu| 254,6621246| 5037869| 5139,848145
Působnost stavebního úřadu| 38,7718811| 4782100,5| 9503,530273
Působnost pověřeného obecního úřadu| 47,60703278| 8663612| 10815,69727
Působnost obceobce s rozšířenou působností| 1,513708591| 3950463,5| 34503,19531
6)
Do vzorce 1 a vzorce 2 se dosazuje počet obyvatel správního obvodu (správního centra) vyjádřený v tisících. V případě, že správní obvod obceobce s rozšířenou působností je menší než 15 tis. obyvatel, je pro účely výpočtu příspěvku podle vzorce 1 stanoven správní obvod na 15 tis. obyvatel.
7)
Pro rok 2021 byl celkový objem příspěvku valorizován o 4,28 % dle jednotlivých působností, vyjma matriční působnosti. Zohledněna byla meziroční změna počtu obyvatel.
Celková částka příspěvku zjištěná výše uvedeným propočtem se dle matematických zásad zaokrouhluje na celé stokoruny.
C)
ObceObce s rozšířenou působností se zvláštním postavením
Obec| Výše příspěvku v Kč
---|---
Brandýs nad Labem-Stará Boleslav8)| 0
Černošice8)| 11 771 285
Nýřany8)| 5 592 180
Šlapanice8)| 8 104 476
Bmo9)10)11)12)| 199 968 125
z toho zvláštní matrika10)11)| 11 117 000
Ostrava9)13)| 138 845 409
Plzeň9)14)| 34 311 061
8)
§ 6 zákona č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů (zákon o územně správním členění státu). Výše příspěvku je nově založena na skutečném počtu zaměstnanců na detašovaném pracovišti (vyjma zaměstnanců orgánů sociálně-právní ochrany dětí, kteří jsou financováni z dotací Ministerstva práce a sociálních věcí) a velikosti správního obvodu obcíobcí s rozšířenou působností.
9)
ObceObce, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (Poznámka: zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003).
10)
§ 3 odst. 5 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11)
§ 31 až 37 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky, ve znění zákona č. 207/2019 Sb.).
12)
V částce zahrnut příspěvek 15 547 662 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Brno. Částka je odvozena odpočtu sledovaných úkonů dle části 1.H).
13)
V částce zahrnut příspěvek 11 341 252 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Ostrava. Částka je odvozena odpočtu sledovaných úkonů dle části 1.H).
14)
V částce zahrnut příspěvek 8 681 556 Kč ve prospěch matričních úřadů statutárního města Plzeň. Částka je odvozena odpočtu sledovaných úkonů dle části 1.H).
D)
Financování veřejného opatrovnictví včetně souvislostí
Předmětné financování se týká opatrovnictví zletilých osob, a to jak těch, které byly omezeny ve svéprávnosti (dle § 55 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) ve spojení s § 62), tak i těch, které omezeny nebyly (§ 469 OZ - špatný zdravotní stav působí obtíže při správě jmění nebo hájení práv). V těchto případech je zde pravomocný rozsudek soudu, který jmenuje obecobec veřejným opatrovníkem nikoliv jen pro jedno konkrétní řízení, ale pro komplexní výkon práv a povinností spojených s dlouhodobou omezenou schopností opatrovance zajišťovat své potřeby vlastními silami.
Toto financování se ale netýká procesního opatrovnictví osob, u kterých není známo, kde pobývají, nebo osob neznámých, které se účastní určitého právního jednání. Netýká se taktéž ustanovení obceobce jako osoby určené pro provedení určitých jednotlivých právních jednání, nebo jíž je svěřena správa majetku osoby již během řízení o svéprávnosti dle § 58 OZ. Netýká se ani procesního opatrovnictví pro řízení o svéprávnosti, opatrovnictví či některých podpůrných opatření (dle § 37 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) či jiného procesního opatrovnictví. Financování se netýkají i případy opatrovnictví, kdy se obecobec stane dočasně opatrovníkem přímo ze zákona dle § 468 OZ. Jedná se zde o případy, kdy zemřel dosavadní opatrovník (fyzická osoba) nebo kdy došlo k odvolání stávajícího opatrovníka bez jmenování nového (toto opatrovnictví zaniká právní mocí rozsudku o ustanovení nového opatrovníka).
V případě rozhodnutí z období přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se financování týká rozhodnutí o omezení ve způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 2 a rozhodnutí o zbavení způsobilosti k právním úkonům dle § 10 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník.
ObceObce jako veřejní opatrovníci obdrží násobek paušální platby na jednoho opatrovance podle jejich faktického počtu k rozhodnému dni. Tímto rozhodným dnem pro příspěvek na rok 2021 je 31. březen 2020. K tomuto rozhodnému dni bylo prostřednictvím krajských úřadů realizováno ve všech obcíchobcích zjišťování skutečného stavu výkonu veřejného opatrovnictví. Následně byla takto kraji učiněná zjištění zveřejněna na internetových stránkách Ministerstva vnitra s cílem umožnit obcímobcím zjištěné skutečnosti verifikovat.
Výše zmíněná paušální platba byla pro rok 2021 stanovena ve výši 30 500 Kč na opatrovance za rok. Na změny v počtu opatrovanců v průběhu roku není brán zřetel. Jedná se pouze o živé osoby pod opatrovnictvím obcíobcí. Zároveň nehraje roli faktická přítomnost osoby v obciobci, tedy zda osoba v rozhodném datu pobývá na jiném místě (například zdravotnické zařízení, zařízení sociálních služeb apod.), či zda jde o osobu migrující v dalších obcíchobcích.
ObcímObcím, vykonávajícím působnost veřejných opatrovníků, bude výše příspěvku na výkon státní správy zvýšena o částku, která odpovídá násobku faktického počtu opatrovanců.
E)
Financování jednotných kontaktních míst
Obecní živnostenské úřady podle ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, plní funkci jednotného kontaktního místa podle zákona č. 222/2009 Sb., o volném pohybu služeb, ve znění pozdějších předpisů.
Seznam jednotných kontaktních míst je stanoven přílohou vyhlášky č. 248/2009 Sb., kterou se stanoví seznam jednotných kontaktních míst.
Výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa je stanovena na základě statistik vedených v informačním systému “SINPRO“, tj. zaevidovaných a následně řešených dotazů klienta bez duplicit takovéhoto dotazu za období od 1. 1. do 31. 12. 2019. Konkrétní počet zaevidovaných a následně řešených dotazů v rámci jednotného kontaktního místa je přiřazen jednomu ze stanovených rozpětí, ke kterému jsou navázány finanční prostředky. Stanovené rozpětí prvního intervalu bylo valorizováno o 4,28 % se zaokrouhlením částek na tisíce, další rozpětí jsou jeho násobky. Se zvyšujícím se počtem řešených dotazů se zvyšují navázané finanční prostředky v rámci škály stanovených intervalů podle níže uvedeného:
Rozpětí zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů| Výše příspěvku v Kč
---|---
0 - 25| 72 000
26 - 50| 144 000
51 - 75| 216 000
76 - 100| 288 000
101 - 125| 360 000
126 - 150| 432 000
151 - 175| 504 000
176 - 200| 576 000
201 - 225| 648 000
226 - 250| 720 000
251 - 275| 792 000
276 - 300| 864 000
301 - 325| 936 000
326 - 350| 1 008 000
351 - 375| 1 080 000
376 - 400| 1 152 000
401 - 425| 1 224 000
426 - 450| 1 296 000
451 - 475| 1 368 000
476 - 500| 1 440 000
501 - 525| 1 512 000
526 - 550| 1 584 000
551 - 575| 1 656 000
576 - 600| 1 728 000
601 - 625| 1 800 000
Konkrétní výše příspěvku pro jednotlivá jednotná kontaktní místa v rámci obcíobcí ČR je následující:
Jednotné kontaktní místo v rámci obcí ČR| Počet zaevidovaných a následně řešených dotazů klientů v období od
1.1. do 31.12.2019| Výše příspěvku v Kč
---|---|---
Ostrava| 557| 1 656 000
České Budějovice| 163| 504 000
Liberec| 59| 216 000
Hradec Králové| 75| 216 000
Jihlava| 41| 144 000
Zlín| 224| 648 000
Černošice| 59| 216 000
Olomouc| 68| 216 000
Karlovy Vary| 109| 360 000
Brno| 504| 1 512 000
Plzeň| 131| 432 000
Pardubice| 374| 1 080 000
Ústí nad Labem| 34| 144 000
F)
Financování vydávání občanských průkazů
ObecObec, kde byla podána žádost o vydání občanského průkazu (tzv. “místo nabrání“), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za každou přijatou žádost o vydání občanského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost, u které byl inkasován správní poplatek - tj. žádost o vydání občanského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a do 24 hodin, žádost o vydání občanského průkazu s dobou platnosti šest, tři nebo 1 měsíc.
Další příspěvek obdrží obecobec, která při vydání občanského průkazu provedla aktivaci jeho elektronického čipu a představila jeho funkce (tzv. “místo aktivace“). Za tento úkon obdrží příspěvek ve výši násobku 35 Kč za každou provedenou aktivaci.
Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání a počtu aktivovaných občanských průkazů, které jsou získány na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva vnitra, je období od 1. 1. do 31. 12.2019.
G)
Financování vydávání řidičských průkazů
ObecObec, kde byla podána žádost o vydání řidičského průkazu (tzv. “místo nabrání“), obdrží příspěvek ve výši násobku 139 Kč za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu. Příspěvek nenáleží za přijatou žádost o vydání řidičského průkazu s dobou vydání do pěti pracovních dnů a žádosti o vydání nového řidičského průkazu, u kterých byl inkasován správní poplatek. Rozhodným obdobím pro stanovení počtu podaných žádostí o vydání řidičských průkazů, který je získaný na základě údajů příslušného informačního systému Ministerstva dopravy, je období od 1. l.do31. 12.2019.
H)
Financování matričních úřadů
Celkový objem prostředků, určených na financování matričních úřadů, byl rozdělen na dvě části. První část byla obcímobcím alokována na základě vzorců a koeficientů zahrnující počet obyvatel ve správním obvodu viz část 1.A) a 1.B). Druhá část byla rozdělena na základě počtu sledovaných úkonů. ObecObec, jejíž matriční úřad provedl v rozhodném období od 1. 1. do 31. 12. 2019 úkon, obdrží za jeho provedení příspěvek. Za každý provedený zápis v knize narození obdrží obecobec příspěvek ve výši 741 Kč. Za každý provedený zápis v knize manželství nebo partnerství obdrží obecobec příspěvek ve výši 2964 Kč a za každý provedený zápis v knize úmrtí obdrží obecobec příspěvek 988 Kč. Za každý úkon určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů obdrží obecobec příspěvek ve výši 247 Kč, a to za období od 1. 1.do 31. 12.2019.
V případě obceobce s rozšířenou působnosti se zvláštním postavením, které vykonávaly do 31. 12. 2002 působnost okresního úřadu podle § 10 zákona č. 147/2000 Sb., o okresních úřadech, ve znění zákona č. 320/2001 Sb. (zákon č. 147/2000 Sb. byl zrušen ke dni 1. 1. 2003), bude financována jen výkonová složka, a to z důvodu vznikající úspory z rozsahu. Částky za provedené zápisy a úkon určení otcovství odpovídají výše uvedenému. Výše příspěvku bude přičtena k celkovému příspěvku na zvláštní postavení, viz část 1.C).
Počty zápisů vycházejí ze statistického zjišťování prováděného Českým statistickým úřadem.
I)
Financování úřadů územního plánování
Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy úřadů územního plánování, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku. Agenda uvedená ve větě první byla do zákona č. 183/2006 Sb. doplněna zákonem č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
ObecObec s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé závazné stanovisko vydané v období od 1. 1. do 31. 12. 2019 podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 225/2017 Sb. Částka pro rok 2021 zajeden úkon činí 2706 Kč.
Počty závazných stanovisek, které nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, vycházejí z resortního zjišťování prováděného Ministerstvem pro místní rozvoj.
J)
Financování živnostenských úřadů
Vedle části příspěvku pro obceobce s rozšířenou působností podle části 1.B), který obsahuje i poměrnou část příspěvku na pokrytí výkonu agendy živnostenských úřadů, v souladu s platnou právní úpravou, tj. zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 70/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů, obdrží obceobce s rozšířenou působností další část příspěvku.
ObecObec s rozšířenou působností obdrží příspěvek za každé avízo, tj. změnu a doplnění údajů ze základních registrů a určených informačních systémů, zpracované v období od 1. 1. do 31. 12. 2019 podle § 49, § 56 a § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Částka pro rok 2021 zajedno zpracované avízo činí 338 Kč.
Počty zpracovaných avíz vycházejí z živnostenského rejstříkuživnostenského rejstříku spravovaného Ministerstvem průmyslu a obchodu.
2.
Postup pro přerozdělení výše příspěvku na výkon státní správy v průběhu kalendářního roku
Pokud krajský úřad zcela výjimečně rozhodne o převodu výkonu přenesené působnosti v průběhu kalendářního roku, náleží příslušná část příspěvku na výkon státní správy dosavadního vykonavatele obciobci, která povinnost výkonu přenesené působnosti přebírá, a to vždy v poměrné části příspěvku od začátku čtvrtletí následujícího po rozhodnutí krajského úřadu. Krajský úřad o svém rozhodnutí a s tím souvisejícími změnami správních obvodů výkonu přenesené působnosti jednotlivých obcíobcí neprodleně informuje Ministerstvo vnitra a Ministerstvo financí.
V případě jmenování správce obceobce Ministerstvem vnitra rozhodne krajský úřad o převedení poměrné části příspěvku na výkon státní správy v přenesené působnosti náležejícího dotčené obciobci na obecobec, kterou nově svým rozhodnutím pověřil k dočasnému výkonu přenesené působnosti. Převedená část příspěvku odpovídá poměru počtu dnů, po které správce obceobce svou činnost vykonává, a celkového počtu 365 dnů v kalendářním roce. Krajský úřad vydá v kalendářním roce takovéto rozhodnutí vždy s účinností maximálně do 31. 12. téhož roku. Pokud činnost správce obceobce bude pokračovat i po tomto datu, vydá krajský úřad vždy nové rozhodnutí, ve kterém zohlední novou skladbu příspěvku na výkon přenesené působnosti v novém kalendářním roce.
Příloha č. 9
k zákonu č. 600/2020 Sb.
SEZNAM DOTACÍ V ROCE 2020 PODLE § 3 odst. 2 ZÁKONA č. 600/2020 Sb.
v Kč
číslo kapitoly| kapitola| příjemce dotace| účel dotace| částka
---|---|---|---|---
398| Všeobecná pokladní správa| Český svaz bojovníků za svobodu| na projekty a činnost organizace| 6 300 000
398| Všeobecná pokladní správa| Konfederace politických vězňů| na projekty a činnost organizace| 3 000 000
398| Všeobecná pokladní správa| Masarykovo demokratické hnutí| na projekty a činnost organizace| 1 530 000
398| Všeobecná pokladní správa| Ústav TGM, o.p.s.| na projekty a činnost organizace| 1 800 000
398| Všeobecná pokladní správa| Československá obec legionářská| na projekty a činnost organizace| 6 000 000
398| Všeobecná pokladní správa| Československý ústav zahraniční| na projekty a činnost organizace| 1 000 000 |
Zákon č. 601/2020 Sb. | Zákon č. 601/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 460/2020 Sb.
Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 31. 12. 2020, částka 244/2020
* Čl. I - Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zák
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 31. 12. 2020
601
ZÁKON
ze dne 17. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 460/2020 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, ve znění zákona č. 460/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 se text „§ 19“ nahrazuje textem „§ 20“.
2.
V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Ustanovení § 19 se použije do 30. června 2021 bez ohledu na trvání mimořádného opatření při epidemii.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 602/2020 Sb. | Zákon č. 602/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 244/2020
* Čl. I - V § 24 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 460/2000 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2021
602
ZÁKON
ze dne 17. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
V § 24 zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 460/2000 Sb. a zákona č. 129/2008 Sb., se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3)
Pokud síly a prostředky Vězeňské služby nebudou dostatečné k zajištění střežení vazebních věznic, věznic nebo ústavů pro výkon zabezpečovací detence, může vláda České republiky na nezbytnou dobu povolat k plnění úkolů Vězeňské služby příslušníky Policie České republiky.
(4)
Příslušníci Policie České republiky povolaní podle odstavce 3 mají při plnění úkolů Vězeňské služby oprávnění a povinnosti příslušníků; vláda České republiky může rozsah těchto oprávnění a povinností omezit.
(5)
Příslušníci Policie České republiky povolaní podle odstavce 3 prokazují svou příslušnost k plnění úkolů Vězeňské služby svým předepsaným stejnokrojem s vnějším označením „VĚZEŇSKÁ SLUŽBA“. Ústním prohlášením „Vězeňská služba“ prokazují svoji příslušnost ve výjimečných případech, kdy okolnosti služebního zákroku neumožňují prokázat příslušnost stanoveným způsobem. Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor vnějšího označení „VĚZEŇSKÁ SLUŽBA“.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 609/2020 Sb. | Zákon č. 609/2020 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony
Vyhlášeno 31. 12. 2020, datum účinnosti 1. 1. 2021, částka 246/2020
* ČÁST PRVNÍ - Změna horního zákona
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o místních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o účetnictví
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o dani z nemovitých věcí
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona o daních z příjmů
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o silniční dopravě
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna lesního zákona
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o pozemních komunikacích
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o vysokých školách
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o námořní plavbě
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna rozpočtových pravidel
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - Změna energetického zákona
* ČÁST SEDMNÁCTÁ - Změna zákona o pohřebnictví
* ČÁST OSMNÁCTÁ - Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
* ČÁST DEVATENÁCTÁ - Změna zákona o obalech
* ČÁST DVACÁTÁ - Změna transplantačního zákona
* ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ - Změna zákona o Antarktidě
* ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o spotřebních daních
* ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o dani z přidané hodnoty
* ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech
* ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ - Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem
* ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ - Změna zákona o Celní správě České republiky
* ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ - Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur
* ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ - Změna zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití
* ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ - Změna zákona o povinném značení lihu
* ČÁST TŘICÁTÁ - Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví
* ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ - Změna celního zákona
* ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ - Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
* ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ - Změna zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí
* ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ - Změna zákona o rozpočtovém určení daní
* ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2023
609
ZÁKON
ze dne 22. prosince 2020,
kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna horního zákona
Čl. I
V § 40b odst. 2 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě
Čl. II
V § 44d odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o místních poplatcích
Čl. III
Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění zákona č. 184/1991 Sb., zákona č. 338/1992 Sb., zákona č. 48/1994 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 185/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 348/2009 Sb., zákona č. 183/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 174/2012 Sb., zákona č. 266/2015 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 278/2019 Sb. a zákona č. 543/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 3a odstavec 2 zní:
„(2)
Předmětem poplatku není
a)
pobyt, při kterém je na základě zákona omezována osobní svoboda,
b)
pobyt ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče, pokud je tento pobyt hrazenou zdravotní službou podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění nebo pokud je její součástí.“.
2.
V § 3b odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
hospitalizovaná na území obce ve zdravotnickém zařízení poskytovatele lůžkové péče s výjimkou osoby, které je poskytována lázeňská léčebně rehabilitační péče,“.
3.
V § 3b odst. 1 písm. d) se slova „obce nebo“ nahrazují slovem „obce,“.
Čl. IV
Přechodná ustanovení
1.
Pro poplatkové povinnosti u poplatku z pobytu vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
V případě pobytu zahájeného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a ukončeného ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se zákon č. 565/1990 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, použije pouze na část pobytu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o účetnictví
Čl. V
Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 69/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 348/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 304/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 410/2010 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 462/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 21a odst. 4 se věta druhá zrušuje a ve větě třetí se zrušují slova „; v případech podle věty druhé předáním České národní bance“.
2.
Za § 21a se vkládá nový § 21b, který včetně nadpisu zní:
㤠21b
Zvláštní způsoby zveřejňování
(1)
Účetní jednotky, které podle zvláštního právního předpisu předávají výroční zprávu České národní bance, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím České národní banky. Povinnost zveřejnění těchto účetních záznamů je splněna okamžikem jejich předání České národní bance.
(2)
Účetní jednotky, které jsou obchodními korporacemi a které nejsou účetními jednotkami podle odstavce 1, mohou předat účetní závěrku do sbírky listin veřejného rejstříku prostřednictvím podání u příslušného správce daně z příjmů.
(3)
Podání podle odstavce 2 musí obsahovat údaj o rozsahu, v jakém má být účetní závěrka předána rejstříkovému soudu, a lze jej učinit pouze
a)
jako přílohu daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání k dani z příjmů podaného v elektronické podobě, které není nepřípustné, a
b)
ve formátu, struktuře a za podmínek zveřejněných podle daňového řádu správcem daně z příjmů.
(4)
Dojde-li k podání opravného daňového přiznání k dani z příjmů, nepřihlíží se také k podání podle odstavce 2, které bylo učiněno jako příloha předchozího daňového přiznání k dani z příjmů.
(5)
Nebudou-li odstraněny vady podání spočívající ve skutečnosti, že podání nebylo učiněno způsobem podle odstavce 3, správce daně z příjmů nepředá účetní závěrku rejstříkovému soudu.
(6)
Jsou-li splněny podmínky odstavce 3,
a)
správce daně z příjmů bez zbytečného odkladu předá rejstříkovému soudu účetní závěrku v požadovaném rozsahu v elektronické podobě prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy,
b)
je povinnost účetní jednotky zveřejnit účetní závěrku splněna okamžikem, kdy bylo podání podle odstavce 2 učiněno u příslušného správce daně z příjmů.“.
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Ustanovení § 21a odst. 4 a § 21b zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se poprvé použijí na předání účetní závěrky, která je přílohou daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání a je sestavena za účetní období, které započalo nejdříve 1. ledna 2021 a skončilo nejdříve 31. prosince 2021.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
Čl. VII
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 98/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 402/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 41/2015 Sb., zákona č. 184/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb. a zákona č. 430/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 odstavec 3 zní:
„(3)
Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě odvodu nepoužije.“.
Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje.
2.
V § 12 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5.
Čl. VIII
Přechodná ustanovení
1.
Úrok z prodlení podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u kterého ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvají podmínky pro jeho vznik, se uplatní do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se na tento úrok použije zákon č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Na řízení a jiné postupy související s uplatněním úroku z prodlení podle zákona č. 334/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 334/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o dani z nemovitých věcí
Čl. IX
Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 65/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 576/2002 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 1/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 212/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 23/2015 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb. a zákona č. 299/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odst. 1 se slova „cena půdy“ nahrazují slovy „cena pozemku“ a slova „cenou půdy“ se nahrazují slovy „cenou pozemku“.
2.
V § 12 se za slovo „obce“ vkládají slova „nebo pro všechny nemovité věci na území jednotlivé části obce“.
3.
V § 12 se slova „ve výši 2, 3, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „ve výši v rozmezí 1,1 až 5, přičemž koeficient musí být stanoven s přesností na jedno desetinné místo“.
4.
Za § 12d se vkládá nový § 12e, který včetně nadpisu zní:
㤠12e
Druh pozemku
(1)
Pro účely daně z pozemků je rozhodující druh pozemku evidovaný v katastru nemovitostí bez ohledu na to, zda odpovídá skutečnému stavu.
(2)
Není-li o pozemku evidován v katastru nemovitostí jeho druh, je pro účely daně z pozemků rozhodující jeho skutečný stav odpovídající jednotlivým druhům pozemků podle katastrálního zákona.“.
5.
V § 13a odst. 2 písm. b) se slovo „půdy“ nahrazuje slovem „pozemku“.
Čl. X
Přechodné ustanovení
Pro daňové povinnosti u daně z nemovitých věcí na zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 338/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona o daních z příjmů
Čl. XI
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 174/2018 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb. a zákona č. 450/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 4 odst. 1 písmeno za) zní:
„za)
výnos dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy a příjem plynoucí z práva na splacení dluhopisu vydaných členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,“.
2.
V § 5 odst. 5 se slova „7 nebo 8“ nahrazují slovy „6 nebo 7“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „zdaňovaného sazbou daně podle § 16a“.
3.
V § 6 odst. 4 úvodní časti ustanovení se slova „po zvýšení podle odstavce 12“ zrušují a slova „7 nebo 8“ se nahrazují slovy „6 nebo 7“.
4.
V § 6 odst. 7 písm. a) se slova „zaměstnavatele, který je uveden v § 109 odst. 3 zákoníku práce“ nahrazují slovy „odměňovaného platem“.
5.
V § 6 odst. 9 písm. b) se slovo „závodního“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin“.
6.
V § 6 odstavec 12 zní:
„(12)
Základem daně (dílčím základem daně) jsou příjmy ze závislé činnosti.“.
Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
7.
V § 6 odst. 13 se slova „zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 12 a“ a slova „, zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 12“ zrušují.
8.
V § 6 se odstavce 14 a 15 zrušují.
Dosavadní odstavec 16 se označuje jako odstavec 14.
9.
V § 7 se doplňuje odstavec 14, který zní:
„(14)
U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti, nejsou příjmy podle § 20b odst. 1 plynoucí těmto společnostem součástí základu daně (dílčího základu daně) podle odstavce 4 nebo 5 a zahrnují se do samostatného základu daně. Ustanovení § 20b odst. 2 platí obdobně.“.
10.
V § 8 odst. 1 písm. a) se slovo „a“ zrušuje a na konci textu písmene se doplňují slova „a výnosy dluhopisů podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem“.
11.
V § 8 odstavec 2 zní:
„(2)
Za příjem z kapitálového majetku se považuje také příjem plynoucí z práva na splacení
a)
dluhopisu, kterým se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu vyplacenou při jeho splacení nebo částkou vyplacenou při jeho předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník dluhopis nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni jeho bezúplatného nabytí, a
b)
vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného, kterým se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí kladný rozdíl mezi jmenovitou hodnotou vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru jemu na roveň postaveného vyplacenou při jejich splacení nebo částkou vyplacenou při jejich předčasném splacení a cenou, za kterou poplatník cenný papír nabyl, nebo cenou určenou podle zákona upravujícího oceňování majetku ke dni jeho bezúplatného nabytí.“.
12.
V § 8 odst. 3 a 4 se slova „a v odstavci 2“ zrušují.
13.
V § 8 odst. 5 větě první se slova „Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 2 a příjmy“ nahrazují slovem „Příjmy“ a za text „h)“ se vkládají slova „a v odstavci 2“.
14.
V § 8 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Příjem podle odstavce 4 nebo úrok nebo jiný výnos ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele plynoucí ze zdrojů v zahraničí lze zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle věty první. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) a f), u kterých se postupuje obdobně podle odstavců 6 a 7.“.
15.
V § 10 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10)
Plyne-li příjem podle odstavce 8 ze zdrojů v zahraničí, lze tento příjem zahrnout do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a. Zahrne-li se takový příjem do tohoto základu daně, zahrnou se do tohoto základu daně veškeré příjmy podle odstavce 8 plynoucí ze zdrojů v zahraničí. Tyto příjmy se nesnižují o výdaje s výjimkou
a)
příjmů uvedených v odstavci 1 písm. f) a g), které lze snížit o nabývací cenu podílu, a
b)
ceny z veřejné soutěže, která se sníží o odměnu za užití díla nebo výkonu zahrnutou v této ceně; tato odměna je příjmem ze samostatné činnosti.“.
16.
§ 16 a 16a včetně nadpisů znějí:
㤠16
Sazba a výpočet daně pro základ daně
(1)
Sazba daně činí
a)
15 % pro část základu daně do 48násobku průměrné mzdy a
b)
23 % pro část základu daně přesahující 48násobek průměrné mzdy.
(2)
Daň se vypočte ze základu daně sníženého o nezdanitelné části základu daně a o odčitatelné položky od základu daně a zaokrouhleného na celá sta Kč dolů, a to jako součet součinů příslušné části takového základu daně a sazby pro tuto část základu daně.
§ 16a
Sazba a výpočet daně pro samostatný základ daně
(1)
Sazba daně pro samostatný základ daně činí 15 %.
(2)
Daň se vypočte jako součin samostatného základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů a sazby daně pro tento základ daně.“.
17.
Za § 16a se vkládá nový § 16ab, který včetně nadpisu zní:
㤠16ab
Výpočet daně
(1)
Daň poplatníka se vypočte jako součet daně podle § 16 snížené o slevy na dani a daně podle § 16a.
(2)
Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 vyšší nebo roven dani podle § 16a, sníží se o tuto daň daňový bonus a daň poplatníka se rovná nule.
(3)
Pokud je daňový bonus podle § 35c odst. 3 nižší než daň podle § 16a, daňový bonus je roven nule a daň poplatníka se rovná dani podle § 16a snížené o daňový bonus podle § 35c odst. 3.“.
18.
V § 18 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
příjem plynoucí z titulu přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle zákona upravujícího odpovědnost za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.“.
19.
V § 19 odst. 1 písmeno i) zní:
„i)
příjem plynoucí z výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy vydaného členským státem Evropské unie nebo státem tvořícím Evropský hospodářský prostor,“.
20.
V § 19 odst. 1 písmeno o) zní:
„o)
příjem v podobě ceny z účtenkové loterie, jejíž hodnota nepřevyšuje 1 000 000 Kč,“.
21.
V § 19 odst. 1 písmeno zh) zní:
„zh)
příjmy České republiky z
1.
operací řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu,
2.
úroků ze zůstatků na souhrnných účtech státní pokladny vedených Českou národní bankou a
3.
úroků z peněžních prostředků na účtech zřízených za účelem řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu v bankách podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla,“.
22.
V § 19 odst. 1 se na konci písmene zm) čárka nahrazuje tečkou a písmeno zn) se zrušuje.
23.
V § 20 odst. 8 se slova „nebo nehmotného“ zrušují.
24.
V § 21d odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Pro účely určení minimální doby finančního leasingu se minimální doba odpisování hmotného majetku odpisovaného podle § 30 odst. 1 zařazeného v odpisové skupině 2 až 6 podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu zkracuje o 6 měsíců.“.
25.
V § 21d odstavec 6 zní:
„(6)
Finančním leasingem není přenechání hmotného majetku vyloučeného z odpisování.“.
26.
V nadpisu § 21g se za slovo „Minimální“ vkládají slova „a průměrná“.
27.
V § 21g se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.“.
28.
V § 23 odst. 4 písm. b) se slova „zdaňovány sazbou daně podle“ nahrazují slovy „zahrnovány do samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo“.
29.
V § 23a odst. 4 a § 23c odst. 7 se slova „a nehmotného majetku“ a slova „a nehmotný majetek“ zrušují.
30.
V § 23g odst. 5 písm. a) se slova „a nehmotného“ zrušují.
31.
V § 23h odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „z důvodu platby“ nahrazují slovy „nebo jiná položka snižující výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji z důvodu závazku“ a slova „této platby“ se nahrazují slovy „tohoto závazku“.
32.
V § 23h odst. 2 písm. b) se za slova „nezahrnutému příjmu“ vkládají slova „v rozsahu, v jakém dochází k odpovídajícímu snížení základu daně u přidružené osoby,“ a slova „tato platba“ se nahrazují slovy „se z důvodu tohoto závazku“.
33.
V § 24 odst. 2 písm. ch) se za slova „samostatného základu daně“ vkládají slova „zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4“.
34.
V § 24 odst. 2 písm. j) bodě 4 se za slovo „poskytované“ vkládají slova „jako nepeněžní plnění“, slovo „směnu110)“ se nahrazuje slovy „směnu podle zákoníku práce“ a slova „stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin“ se nahrazují slovy „horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, nebo na peněžitý příspěvek na stravování“.
Poznámka pod čarou č. 110 se zrušuje.
35.
V § 24 odst. 2 písm. k) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „; pro stanovení výdajů za pohonné hmoty spotřebované vozidlem, které má elektrický pohon nebo hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, lze použít průměrnou cenu elektřiny stanovenou pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce“.
36.
V § 24 odst. 2 písm. k) bodech 2 a 3 se slova „v § 6 odst. 7 písm. a)“ nahrazují slovy „odměňovaného platem“.
37.
V § 24 odst. 2 písm. k) bodě 3 se slova „ceny stanovené zvláštním právním předpisem vydaným pro účely poskytování cestovních náhrad zaměstnancům v pracovním poměru5c), který je účinný v době konání cesty“ nahrazují slovy „průměrné ceny pohonných hmot stanovené pro účely poskytování cestovních náhrad podle zákoníku práce“.
Poznámka pod čarou č. 5c se zrušuje.
38.
V § 24 odst. 2 písm. v) bodě 2 se slova „, který se neodpisuje podle tohoto zákona (§ 32a)“ zrušují.
39.
V § 24 odst. 7 písm. b) bodě 1 se slova „a nehmotný majetek“ zrušují.
40.
V § 24 odst. 7 písm. b) bodě 2 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
41.
V § 25 odst. 1 písm. o) se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
42.
V § 25 odst. 1 písm. zb) se částka „40 000 Kč“ nahrazuje částkou „80 000 Kč“.
43.
V § 25 odst. 1 písm. zg) se slova „nebo nehmotným majetkem“ zrušují.
44.
V § 26 odst. 2 písm. a) a e) a odst. 3 písm. c) se částka „40 000 Kč“ nahrazuje částkou „80 000 Kč“.
45.
V § 27 písm. a) se částka „40 000 Kč“ nahrazuje částkou „80 000 Kč“.
46.
V § 30a odst. 1 a 2 se slova „2009 do 30. června 2010“ nahrazují slovy „2020 do 31. prosince 2021“ a slovo „vlastníkem“ se nahrazuje slovem „odpisovatelem“.
47.
§ 32a se včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 117 a č. 106 zrušuje.
48.
V § 32b odst. 1 a § 32c odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
49.
V § 32c odst. 1 část věty za středníkem se nahrazuje slovy „přitom hmotný majetek zatřídí do odpisové skupiny podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu a odpisuje rovnoměrně příslušnou sazbou stanovenou v § 31 ve sloupci označeném slovy „v dalších letech odpisování““.
50.
V § 32c odst. 3 se slova „a nehmotný majetek“ zrušují.
51.
V § 32c odst. 4 se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
52.
V § 32d se slova „a nehmotného majetku“ zrušují.
53.
V § 33 odst. 1 se slova „ve zdaňovacím období 1995 částku 10 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1996 částku 20 000 Kč a počínaje zdaňovacím obdobím 1998 částku 40 000 Kč“ nahrazují částkou „80 000 Kč“.
54.
V § 33a odst. 1 a odst. 3 písm. b) se slova „§ 32a odst. 6 a“ zrušují.
55.
V § 34g odst. 4 písm. b) se za slovo „náklady“ vkládají slova „nebo který je oceněn podle právních předpisů upravujících účetnictví pořizovací cenou nebo vlastními náklady“.
56.
V § 34g odst. 5 písm. b) se slova „nehmotným majetkem, se vstupním cenou vyšší“ nahrazují slovy „dlouhodobým nehmotným majetkem podle právních předpisů upravujících účetnictví s oceněním vyšším“.
57.
V § 34g odst. 5 písm. b) se částka „60 000 Kč“ nahrazuje částkou „80 000 Kč“.
58.
V § 35 odst. 4 se slova „připadající na základ daně (dílčí základ daně) podle § 20b“ nahrazují slovy „ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4“.
59.
V § 35a odst. 1 písm. b) a v § 35b odst. 2 písm. b) se slova „z dílčího základu daně (§ 7)“ nahrazují slovy „připadající na dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti“.
60.
V § 35a odst. 6 se věta druhá zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud poplatník podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o závazném posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami, vydaného v souvislosti s aplikací mezinárodní smlouvy, nárok na slevu se nesnižuje.“.
61.
V § 35b odst. 7 se věta druhá zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Pokud poplatník podá dodatečné daňové přiznání na základě rozhodnutí o závazném posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednaná mezi spojenými osobami, vydaného v souvislosti s aplikací mezinárodní smlouvy, nárok na slevu se nesnižuje.“.
62.
V § 35ba odst. 1 písm. a) se částka „24 840 Kč“ nahrazuje částkou „27 840 Kč“.
63.
V § 35ba odst. 1 písm. a) se částka „27 840 Kč“ nahrazuje částkou „30 840 Kč“.
64.
V § 35c odst. 2 se slova „daňové povinnosti vypočtené podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období“ nahrazují slovy „daně vypočtené podle § 16 snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba“.
65.
V § 35c odst. 3 se slova „daňová povinnost vypočtená podle tohoto zákona za příslušné zdaňovací období“ nahrazují slovy „daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba“.
66.
V § 35c odst. 3 se slova „maximálně však do výše 60 300 Kč ročně“ zrušují.
67.
V § 35c odst. 4 větě druhé se slova „7 nebo 8“ nahrazují slovy „6 nebo 7“.
68.
V § 36 odst. 1 písm. b) bodě 1 se za číslo „4“ vkládají slova „s výjimkou příjmu plynoucího z práva na splacení dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného“.
69.
V § 36 odst. 2 písm. a) se slova „rozdílu mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou a emisním kursem dluhopisu, vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postavenému nebo v případě jejich zpětného odkupu z rozdílu mezi cenou zpětného odkupu a jejich emisním kursem, z úrokového příjmu z dluhopisu35a),“ nahrazují slovy „výnosu dluhopisu podle zákona upravujícího dluhopisy s výjimkou výnosu určeného rozdílem mezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho emisním kurzem, z výnosu“ a slova „věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému, s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucího poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 2“ se nahrazují slovy „věřitele a úrokového příjmu z vkladního listu vydaného jako cenný papír a cenného papíru mu na roveň postaveného“.
Poznámka pod čarou č. 35a se zrušuje.
70.
V § 36 se odstavec 6 zrušuje.
Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 6 a 7.
71.
V § 38a odst. 1 se slova „připadající na samostatný základ daně podle § 20b“ nahrazují slovy „ze samostatného základu daně zdaňovaného sazbou daně podle § 16a nebo § 21 odst. 4“.
72.
V § 38d odst. 4 písm. b) se slova „až 8“ nahrazují slovy „a 7“.
73.
V § 38d odst. 5 větě druhé se číslo „8“ nahrazuje číslem „7“.
74.
V § 38d odst. 8 větě první se slova „7 a 8“ nahrazují slovy „6 nebo 7“.
75.
V § 38da odst. 1 se slovo „němž“ nahrazuje slovem „něm“.
76.
V § 38da odst. 2 se za číslo „1“ vkládají slova „, jde-li o příjem, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,“, slova „, nebo by byla sražena nebo vybrána, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen nebo by podléhal zdanění v České republice“ se zrušují a na konci odstavce se doplňuje věta „Oznámení podle odstavce 1, jde-li o příjem, který je od daně osvobozen nebo o němž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhá zdanění v České republice, je plátce daně povinen správci daně podat do 31. ledna kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém by byl povinen provést srážku daně, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice.“.
77.
V § 38da odst. 6 písmeno a) zní:
„a)
příjmech, které jsou od daně osvobozeny nebo o nichž mezinárodní smlouva stanoví, že nepodléhají zdanění v České republice, pokud souhrnná hodnota těchto příjmů stejného druhu nepřesahuje v kalendářním měsíci, ve kterém by plátce daně byl povinen danému daňovému nerezidentovi z těchto příjmů provést srážku daně, 300 000 Kč,“.
78.
V § 38da se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
příjmu, o kterém má povinnost podat správci daně oznámení podle zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní.“.
79.
V § 38e odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
1 % z částky vyplacené při splatnosti dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného u příjmů plynoucích z práva na splacení uvedených cenných papírů,“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).
80.
V § 38e odst. 1 písm. c) se slova „písmenu a)“ nahrazují slovy „písmenech a) a b)“.
81.
V § 38e odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a)
1 % z částky vyplacené při splatnosti dluhopisu, vkladního listu vydaného jako cenný papír nebo cenného papíru vkladnímu listu na roveň postaveného u příjmů plynoucích z práva na splacení uvedených cenných papírů,“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).
82.
V § 38e odst. 2 písm. c) se slova „písmenu a)“ nahrazují slovy „písmenech a) a b)“.
83.
V § 38f odst. 3 se část věty první za středníkem včetně středníku zrušuje.
84.
V § 38fa odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „činnost ovládané zahraniční společnosti“ vkládají slova „, která není k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu uvedeného na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie ani stálou provozovnou umístěnou v takovém státě,“.
85.
V § 38fa se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Pro účely daní z příjmů se na činnost ovládané zahraniční společnosti, která je k okamžiku skončení svého zdaňovacího období daňovým rezidentem státu uvedeného na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie nebo stálou provozovnou umístěnou v takovém státě, a nakládání s jejím majetkem, ze kterých plynou v daném zdaňovacím období příjmy, hledí, jako by byly uskutečněny ovládající společností na území České republiky k okamžiku skončení zdaňovacího období ovládané zahraniční společnosti. Ministerstvo financí uveřejní ve Finančním zpravodaji, které státy jsou na tomto seznamu uvedeny.“.
Dosavadní odstavce 2 až 11 se označují jako odstavce 3 až 12.
86.
V § 38fa odst. 3 písm. a) se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
87.
V § 38fa odst. 8 větě první se slova „odstavcem 1“ nahrazují slovy „odstavci 1 a 2“ a ve větě druhé se za slovo „snížen“ vkládají slova „podle odstavce 1“.
88.
V § 38fa odst. 9 úvodní části ustanovení a v § 38fa odst. 10 se za číslo „1“ vkládají slova „nebo 2“.
89.
V § 38fa odst. 11 se číslo „8“ nahrazuje číslem „9“.
90.
V § 38fa se na konci textu odstavce 12 doplňují slova „nebo 2“.
91.
V § 38g odst. 3 větě první se slova „7 nebo 8“ nahrazují slovy „6 nebo 7“.
92.
V § 38g se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
93.
V § 38h odst. 1 se věta třetí nahrazuje větami „Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.“.
94.
V § 38h odstavec 2 zní:
„(2)
Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 4násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 4násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.“.
95.
V § 38h se odstavec 14 zrušuje.
Dosavadní odstavec 15 se označuje jako odstavec 14.
96.
§ 38ha se včetně nadpisu zrušuje.
97.
V § 38j odst. 2 písm. f) se bod 5 zrušuje.
Dosavadní body 6 až 8 se označují jako body 5 až 7.
98.
V § 38j odst. 10 se za slovo „poplatník,“ vkládají slova „a částky tohoto pojistného, které je povinen z těchto příjmů platit plátce daně“.
99.
V § 38s se část věty za středníkem včetně středníku zrušuje.
Čl. XII
Přechodná ustanovení
1.
Pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Na dluhopis, vkladní list vydaný jako cenný papír a cenný papír jemu na roveň postavený s datem emise přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 4 odst. 1 písm. za), § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 2 až 5, § 19 odst. 1 písm. i), § 36 odst. 1 písm. b) bod 1, § 36 odst. 2 písm. a), § 36 odst. 6 a § 38e odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Na dluhopis, vkladní list vydaný jako cenný papír a cenný papír jemu na roveň postavený s datem emise ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 4 odst. 1 písm. za), § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 2 až 5, § 19 odst. 1 písm. i), § 36 odst. 1 písm. b) bod 1, § 36 odst. 2 písm. a) a § 38e odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) bodu 1 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, lze použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2020 a 2021.
5.
Ustanovení § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na příjem, ze kterého byl plátce daně povinen vybrat nebo srazit daň nebo ze kterého by byl povinen vybrat nebo srazit daň, kdyby daný příjem nebyl od daně osvobozen a podléhal by zdanění v České republice, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 38da zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté od 1. března 2020 do 31. prosince 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 na účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento výdaj lze uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen. Pokud poplatník tento výdaj uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani položku snižující základ daně.
7.
Ustanovení § 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Nabude-li tento zákon účinnosti jiným dnem než 1. lednem 2021, § 5 odst. 5, § 6 odst. 4, 12 a 13, § 7 odst. 14, § 8 odst. 9, § 10 odst. 10, § 16, 16a, 16ab, 21g, § 23 odst. 4 písm. b), § 24 odst. 2 písm. ch), § 35 odst. 4, § 35a odst. 1 písm. b), § 35b odst. 2 písm. b), § 35c odst. 2 a 3, § 38a odst. 1, § 38f odst. 3, § 38h odst. 1 a 2 a § 38j odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí již pro zdaňovací období roku 2021. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 skončené před vyhlášením tohoto zákona se použije ustanovení § 6 odst. 4 a 12 až 15, § 38h odst. 1, 2 a 14 a § 38ha zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Nabude-li tento zákon účinnosti jiným dnem než 1. lednem 2021, může poplatník pro zdaňovací období roku 2021 použít § 5 odst. 5, § 6 odst. 4 a 12 až 15, § 16, 16a, 21g, § 23 odst. 4 písm. b), § 24 odst. 2 písm. ch), § 35 odst. 4, § 35a odst. 1 písm. b), § 35b odst. 2 písm. b), § 35c odst. 2 a 3, § 38f odst. 3, § 38g odst. 4 a § 38s zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; v takovém případě je povinen podat daňové přiznání za toto zdaňovací období.
10.
Na nehmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení tohoto majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11.
Na nehmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek a na technické zhodnocení tohoto majetku zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích.
12.
Na nehmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
13.
Na hmotný majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
14.
Na hmotný majetek pořízený od 1. ledna 2020 a na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; využije-li poplatník takový postup, použije se na tento majetek zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ve všech následujících zdaňovacích obdobích.
15.
Na hmotný majetek pořízený ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a na technické zhodnocení hmotného majetku dokončené a uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
16.
Na hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1 a 2 podle přílohy č. 1 k zákonu č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pořízený od 1. ledna 2020 lze od 1. ledna 2020 použít zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
17.
Pro účely zákona č. 159/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se společnost s ručením omezeným považuje za daňového rezidenta České republiky také v případě, že je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru a tato společnost nebo její společník neobdrželi v některém z těchto států podporu obdobnou kompenzačnímu bonusu podle zákona č. 159/2020 Sb. Vznikl-li subjektu kompenzačního bonusu v důsledku této skutečnosti nárok na kompenzační bonus podle zákona č. 159/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, běží lhůta pro podání žádosti o kompenzační bonus znovu ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení.
18.
Na dluhopis vydaný v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice emitovaný ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne 31. prosince 2021 se použijí § 4 odst. 1 písm. za), § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 2 až 5, § 19 odst. 1 písm. i), § 36 odst. 1 písm. b) bod 1, § 36 odst. 2 písm. a) a § 38e odst. 1 a 2 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
19.
Zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije též pro příjmy ze závislé činnosti zahrnované do základu daně podle § 5 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zúčtované plátcem daně před 1. lednem 2021 a vyplacené poplatníkovi po 31. lednu 2021.
20.
Ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XI bodu 62 tohoto zákona, se použije již pro zdaňovací období roku 2021. Při zúčtování mzdy a výpočtu zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za kalendářní měsíce roku 2021 skončené před vyhlášením tohoto zákona se použije ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XI bodu 62 tohoto zákona.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o silniční dopravě
Čl. XIII
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb., zákona č. 304/1997 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 150/2000 Sb., zákona č. 361/2000 Sb., zákona č. 175/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 577/2002 Sb., zákona č. 103/2004 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 229/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 411/2005 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 194/2010 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 115/2020 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 34 odst. 3 se za větu pátou vkládá věta „Výkon působnosti celních úřadů při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích.“.
2.
V § 35c odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „nebo místního šetření“.
Čl. XIV
Přechodné ustanovení
Řízení nebo jiné postupy při výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě, které byly zahájeny orgány Celní správy České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 111/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna lesního zákona
Čl. XV
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 67/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 149/2003 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 501/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 280/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 62/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 90/2019 Sb., zákona č. 314/2019 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 18 odstavec 2 zní:
„(2)
Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě poplatku nepoužije.“.
2.
V § 18 se odstavce 3 a 4 zrušují.
Čl. XVI
Přechodná ustanovení
1.
Penále podle § 18 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u kterého ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvají podmínky pro jeho vznik, se uplatní do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se toto penále považuje za úrok z prodlení a použije se na něj zákon č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Na řízení a jiné postupy související s uplatněním penále podle § 18 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použijí ustanovení zákona č. 289/1995 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která se vztahují na úrok z prodlení.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o pozemních komunikacích
Čl. XVII
Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 102/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 489/2001 Sb., zákona č. 256/2002 Sb., zákona č. 259/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 358/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 80/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 311/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 97/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2009 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 288/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 196/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 370/2016 Sb., zákona č. 151/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 169/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 227/2019 Sb., zákona č. 162/2020 Sb. a zákona č. 430/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 40 se na začátek odstavce 9 vkládá věta „Výkon působnosti celních úřadů při výkonu státní správy ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace podle tohoto zákona se považuje za výkon správy daní, s výjimkou řízení o přestupcích.“.
2.
V § 43a odst. 6 větě druhé se slova „Celní správa“ nahrazují slovy „celní úřad“ a slova „následující pracovní den“ se nahrazují slovy „do 2 pracovních dnů“.
Čl. XVIII
Přechodné ustanovení
Řízení nebo jiné postupy při výkonu státní správy ve věcech dálnice, silnice, místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace, které byly zahájeny orgány Celní správy České republiky přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 13/1997 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o vysokých školách
Čl. XIX
V § 93o odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o námořní plavbě
Čl. XX
V § 79a zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „, výběru a vymáhání“ nahrazují slovy „a vybírání“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna rozpočtových pravidel
Čl. XXI
Ustanovení § 69 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), včetně nadpisu zní:
㤠69
Stravování a stravovací služby
(1)
Zabezpečuje-li organizační složka státu nebo příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím jiné organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro
a)
zaměstnance v pracovním poměru,
b)
státní zaměstnance podle zákona o státní službě,
c)
příslušníky bezpečnostních sborů ve služebním poměru,
d)
vojáky z povolání,
e)
soudce,
f)
žáky a studenty po dobu jejich činnosti v organizační složce státu nebo příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou, kolektivní dohodou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a)
bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b)
zaměstnancům činným u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(3)
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a)
fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s jinou organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou,
b)
zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní.
(4)
Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li organizační složka státu ze svého rozpočtu nebo příspěvková organizace na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci v pracovním vztahu peněžitý příspěvek na stravování. Peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, státnímu zaměstnanci podle zákona o státní službě, příslušníkovi bezpečnostního sboru ve služebním poměru, vojákovi z povolání nebo soudci, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě, v místě služebního působiště nebo v místě výkonu funkce soudce. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Peněžitý příspěvek na stravování může být částečně hrazen příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb. Při výplatě peněžitého příspěvku na stravování nebo jeho části z rozpočtu organizační složky státu se postupuje podle § 46 obdobně.
(5)
Organizační složka státu nebo příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště.
(6)
Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví ministerstvo vyhláškou.“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel
Čl. XXII
V § 57 zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
Čl. XXIII
Ustanovení § 33b zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, včetně nadpisu zní:
㤠33b
Stravování a stravovací služby
(1)
Zabezpečuje-li příspěvková organizace stravování, zabezpečuje je ve vlastním stravovacím zařízení nebo prostřednictvím organizační složky státu, právnické osoby nebo fyzické osoby pro
a)
zaměstnance v pracovním poměru,
b)
žáky a studenty po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštního právního předpisu.
(2)
Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zabezpečovat stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a)
bývalým zaměstnancům, kteří u ní pracovali do odchodu do starobního důchodu, nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně,
b)
zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
(3)
Příspěvková organizace může poskytnout stravování ve vlastním stravovacím zařízení též
a)
fyzickým osobám, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o stravování s organizační složkou státu, právnickou osobou nebo fyzickou osobou,
b)
zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní.
(4)
Odstavec 1 se nepoužije, poskytuje-li příspěvková organizace ze svého rozpočtu na vrub nákladů své hlavní činnosti zaměstnancům v pracovním poměru peněžitý příspěvek na stravování. Peněžitý příspěvek na stravování za den náleží zaměstnanci v pracovním poměru, odpracoval-li alespoň 3 hodiny v tomto dni v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě. Peněžitý příspěvek na stravování za den se poskytuje do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Peněžitý příspěvek na stravování může být částečně hrazen příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb.
(5)
Příspěvková organizace může zabezpečovat stravování odlišně u místně odděleného pracoviště.
(6)
Náklady na stravování a jejich úhradu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.“.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
Změna energetického zákona
Čl. XXIV
V § 91d odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST SEDMNÁCTÁ
Změna zákona o pohřebnictví
Čl. XXV
V § 28 odst. 5 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 193/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ a věta druhá zrušují.
ČÁST OSMNÁCTÁ
Změna zákona o vodovodech a kanalizacích
Čl. XXVI
V § 34 odst. 3 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 76/2006 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST DEVATENÁCTÁ
Změna zákona o obalech
Čl. XXVII
V § 30 zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění zákona č. 94/2004 Sb., zákona č. 66/2006 Sb. a zákona č. 149/2017 Sb., odstavec 4 zní:
„(4)
Ustanovení daňového řádu, podle kterého úrok z prodlení nevzniká v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy, se v případě registračních a evidenčních poplatků nepoužije.“.
Čl. XXVIII
Přechodná ustanovení
1.
Úrok z prodlení podle zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, u kterého ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona trvají podmínky pro jeho vznik, se uplatní do dne předcházejícího dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se na tento úrok použije zákon č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Na řízení a jiné postupy související s uplatněním úroku z prodlení podle zákona č. 477/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona použije zákon č. 477/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DVACÁTÁ
Změna transplantačního zákona
Čl. XXIX
V § 30 odst. 2 zákona č. 285/2002 Sb., o darování, odběrech a transplantacích tkání a orgánů a o změně některých zákonů (transplantační zákon), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ
Změna zákona o Antarktidě
Čl. XXX
V § 27 odst. 7 zákona č. 276/2003 Sb., o Antarktidě a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 281/2009 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o spotřebních daních
Čl. XXXI
Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 379/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 37/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 245/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 292/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 59/2010 Sb., zákona č. 95/2011 Sb., zákona č. 221/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 201/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 157/2015 Sb., zákona č. 315/2015 Sb., zákona č. 382/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 453/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 4/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 229/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb. a zákona č. 343/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 48 se částka „10 950 Kč“ nahrazuje částkou „9 950 Kč“.
2.
V § 57 odst. 6 písm. a) se částka „9 500 Kč“ nahrazuje částkou „8 500 Kč“.
3.
V § 57 odst. 6 písm. b) se částka „4 380 Kč“ nahrazuje částkou „3 380 Kč“.
4.
V § 104 odst. 1 se částka „1,61 Kč“ nahrazuje částkou „1,79 Kč“, částka „2,90 Kč“ se nahrazuje částkou „3,2 Kč“, částka „1,88 Kč“ se nahrazuje částkou „2,08 Kč“ a částka „2 460 Kč“ se nahrazuje částkou „2 720 Kč“.
5.
V § 104 odst. 1 se částka „1,79 Kč“ nahrazuje částkou „1,88 Kč“, částka „3,2 Kč“ se nahrazuje částkou „3,36 Kč“, částka „2,08 Kč“ se nahrazuje částkou „2,19 Kč“ a částka „2 720 Kč“ se nahrazuje částkou „2 860 Kč“.
6.
V § 104 odst. 1 se částka „1,88 Kč“ nahrazuje částkou „1,97 Kč“, částka „3,36 Kč“ se nahrazuje částkou „3,52 Kč“, částka „2,19 Kč“ se nahrazuje částkou „2,29 Kč“ a částka „2 860 Kč“ se nahrazuje částkou „3 000 Kč“.
7.
V § 130c odst. 1 se částka „2,46 Kč“ nahrazuje částkou „2,721 Kč“.
8.
V § 130c odst. 1 se částka „2,721 Kč“ nahrazuje částkou „2,86 Kč“.
9.
V § 130c odst. 1 se částka „2,86 Kč“ nahrazuje částkou „3 Kč“.
Čl. XXXII
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7, se nepoužijí pro
a)
tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7,
b)
surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7.
2.
Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8, se nepoužijí pro
a)
tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8,
b)
surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8.
3.
Ustanovení § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9, se nepoužijí pro
a)
tabákové výrobky nebo zahřívané tabákové výrobky, u nichž povinnost daň přiznat a zaplatit vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9,
b)
surový tabák, u něhož daňová povinnost vznikla přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9.
4.
Při změně sazby spotřební daně podle § 104 odst. 1 a § 130c odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7, činí lhůta podle
a)
§ 118a odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7,
b)
§ 118b odst. 1 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 4 týdny před prvním odběrem tabákové nálepky odpovídající nové sazbě daně.
5.
Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 4 a 7.
6.
Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 5 a 8.
7.
Zajištění daně poskytnuté pro dopravu tabákových výrobků nebo zahřívaných tabákových výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně zahájenou přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9 se považuje za zajištění daně poskytnuté v souladu se zákonem č. 353/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti čl. XXXI bodů 6 a 9.
8.
Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 7.
9.
Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 8, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 8.
10.
Jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě nakoupené za účelem dalšího prodeje s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 9, nelze skladovat ani prodávat po uplynutí posledního dne pátého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž nabyl účinnosti čl. XXXI bod 9.
11.
Jednotkové balení, které nelze podle bodů 8 až 10 skladovat ani prodávat, se považuje za tabákový výrobek značený nesprávným způsobem.
12.
Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně s tím, že lhůta podle
a)
§ 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,
b)
§ 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.
13.
Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 8, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně s tím, že lhůta podle
a)
§ 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,
b)
§ 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.
14.
Na jednotkové balení zahřívaných tabákových výrobků určené k přímé spotřebě s tabákovou nálepkou odpovídající sazbě daně podle zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 9, se použije § 122a zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, obdobně s tím, že lhůta podle
a)
§ 122a odst. 1 písm. b) zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí dnem, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení,
b)
§ 122a odst. 1 písm. d) a doba podle § 122a odst. 2 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti čl. XXXI bodu 7, končí posledním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni, po jehož uplynutí nelze skladovat ani prodávat takové jednotkové balení.
15.
Pro daňové povinnosti u daně z minerálních olejů vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
16.
Při vracení daně z minerálních olejů osobám užívajícím tyto oleje pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese se použije § 57 odst. 6 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, na tu část nároku na vrácení daně, u které osoba, jíž nárok na vrácení daně vznikl, prokáže, že
a)
minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j)
1.
nakoupila za cenu obsahující daň ve výši podle § 48 zákona č. 353/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo
2.
vyrobila a uvedla do volného daňového oběhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a
b)
nakoupené nebo vyrobené minerální oleje podle § 45 odst. 1 písm. b) nebo § 45 odst. 2 písm. j) použila pro zemědělskou prvovýrobu nebo pro provádění hospodaření v lese do 31. prosince 2021.
ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o dani z přidané hodnoty
Čl. XXXIII
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 319/2006 Sb., zákona č. 172/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 302/2008 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 489/2009 Sb., zákona č. 120/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 47/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 196/2014 Sb., zákona č. 262/2014 Sb., zákona č. 360/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 33/2017 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 40/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 283/2018 Sb., zákona č. 6/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 256/2019 Sb., zákona č. 283/2020 Sb., zákona č. 299/2020 Sb. a zákona č. 343/2020 Sb., se mění takto:
1.
Poznámka pod čarou č. 7c se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2.
Poznámka pod čarou č. 73 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
3.
V § 4 odst. 4 písm. d) bodě 2 se slova „zákona upravujícího daně z příjmů“ nahrazují slovy „právních předpisů upravujících účetnictví“.
4.
V § 4 odst. 4 písm. d) se na konci textu bodu 4 doplňují slova „v případě technického zhodnocení hmotného majetku, nebo technickým zhodnocením podle právních předpisů upravujících účetnictví v případě technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku“.
5.
V § 4 odst. 4 písm. e) se za slovo „zhodnocení“ vkládají slova „podle písmene d) bodu 4“.
6.
V § 78 odst. 3 a 5 a § 78a odst. 1 se za slovo „zhodnocení“ vkládají slova „podle § 4 odst. 4 písm. d) bodu 4“.
7.
V příloze č. 2 se za položku „38.2 Příprava k likvidaci a likvidace komunálního odpadu.“ vkládá nová položka, která zní:
„38.3| Zpracování komunálního odpadu k dalšímu využití; druhotné suroviny.“.
---|---
Čl. XXXIV
Přechodná ustanovení
1.
Na obchodní majetek pořízený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije zákon č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a to i v případě, že poplatník daně z příjmů na tento majetek použije od 1. ledna 2020 zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Plátce je povinen snížit uplatněný odpočet daně u zdanitelných plnění přijatých přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, která se stala nebo se mají stát součástí dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který není dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona by došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud by tento majetek byl dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Odpočet daně je plátce povinen snížit
a)
ke dni uvedení tohoto obchodního majetku do stavu způsobilého k užívání nejpozději však k poslednímu dni kalendářního roku, ve kterém došlo k nabytí účinnosti tohoto zákona,
b)
ve výši rozdílu uplatněného odpočtu a odpočtu daně v částečné výši.
3.
Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona plátci vznikne nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která se stala součástí dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, který nebyl přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dlouhodobým majetkem vytvořeným vlastní činností podle § 4 odst. 4 písm. e) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jehož uvedením do stavu způsobilého k užívání ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dojde k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud tato zdanitelná plnění přijal přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a nárok na odpočet daně přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona neuplatnil; nárok na odpočet daně vzniká také v případě, že u těchto přijatých zdanitelných plnění plátce uplatňoval odpočet daně v částečné výši, a to ve výši, kterou plátce neuplatnil.
4.
Nárok na odpočet daně podle bodu 3 lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém došlo k uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. b) zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů; § 73 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se nepoužije.
ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech
Čl. XXXV
V § 17 odst. 2 zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách a souvisejících činnostech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ
Změna zákona o nakládání s těžebním odpadem
Čl. XXXVI
V § 21 odst. 2 zákona č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ
Změna zákona o Celní správě České republiky
Čl. XXXVII
Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 206/2019 Sb. a zákona č. 283/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odst. 7 písm. a) a b) se slova „nebo správě cel“ nahrazují slovy „, správě cel nebo prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle celního zákona“.
2.
V § 9 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
„(5)
Celní úřad pro Moravskoslezský kraj rozhoduje o povolení pro přístup k systému TIR.“.
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
3.
V § 10 odst. 3 se slova „nebo správě cel“ nahrazují slovy „, správě cel nebo prověřování plnění povinností souvisejících se sběrem, zpracováním a poskytováním údajů pro statistické účely podle celního zákona“.
4.
V nadpisu § 11b se slova „správě daní“ nahrazují slovy „výkonu vybrané působnosti“.
5.
V § 11b se za slovo „působnosti“ vkládají slova „, s výjimkou vybrané působnosti při správě cel,“.
6.
V § 59 se za slovo „celníků“ vkládají slova „nebo občanských zaměstnanců“ a za slovo „celníka“ se vkládají slova „nebo občanského zaměstnance“.
7.
V § 63 odst. 1 se slova „Orgány celní správy mohou“ nahrazují slovy „Pověřený celní orgán může“.
8.
V § 63 odst. 2 se slova „orgánů celní správy“ nahrazují slovy „pověřeného celního orgánu“.
9.
V § 64 odst. 2 se slova „Orgány celní správy jsou povinny“ nahrazují slovy „Pověřený celní orgán je povinen“ a text „§ 62“ se nahrazuje textem „§ 63“.
ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ
Změna zákona o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur
Čl. XXXVIII
V § 23 odst. 2 zákona č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ
Změna zákona o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití
Čl. XXXIX
V § 7 odst. 2 zákona č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ
Změna zákona o povinném značení lihu
Čl. XL
Zákon č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Osobou povinnou značit líh je také dovozce lihu, který dováží líh, který byl uveden do volného daňového oběhu mimo území České republiky a dovozce lihu jej označil prostřednictvím zahraničního dodavatele.“.
Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.
2.
V § 12 odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; to neplatí, pokud je dopravován mezi daňovými sklady téhož provozovatele daňového skladu jím označený líh“.
3.
V § 12 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
celním prohlášení na propuštění do příslušného celního režimu,“.
4.
V § 15 odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
na nějž se vztahuje povinnost značit líh a který se nachází v prostoru, ve kterém se prodávají lihoviny pro přímou osobní spotřebu nebo pro jiné přímé osobní užití fyzickou osobou, pokud se jedná o líh ve spotřebitelském balení podle § 5 odst. 1 písm. b),“.
5.
V § 17 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, anebo údaj o tom, že líh bude za podmínek stanovených tímto zákonem značit pouze prostřednictvím zahraničního dodavatele a bude se jednat pouze o líh, který bude uveden do volného daňového oběhu mimo území České republiky“.
6.
V § 18 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „; to neplatí, pokud značí líh za podmínek stanovených tímto zákonem pouze prostřednictvím zahraničního dodavatele a jedná se o líh, který byl uveden do volného daňového oběhu mimo území České republiky“.
7.
V § 24 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 a 3, které znějí:
„(2)
Rozhodnutím podle odstavce 1 správce daně nahradí dosavadní rozhodnutí o registraci.
(3)
V odůvodnění rozhodnutí podle odstavce 1 se odůvodňují pouze změny oproti dosavadnímu rozhodnutí o registraci.“.
8.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který včetně nadpisu zní:
㤠24a
Změna registrované osoby povinné značit líh
(1)
Správce daně rozhodne o tom, že namísto dosud registrované osoby povinné značit líh bude ke dni stanovenému v tomto rozhodnutí zaregistrována osoba povinná značit líh, která je její osobou blízkou, pokud tato osoba splňuje podmínky registrace.
(2)
Rozhodnutí o změně registrované osoby povinné značit líh správce daně vydá na základě přihlášky k registraci osoby povinné značit líh, která má být nově registrována. V přihlášce k registraci tato osoba uvede také den, ke kterému má dojít ke změně registrované osoby povinné značit líh. K přihlášce k registraci tato osoba připojí také souhlas dosud registrované osoby povinné značit líh se změnou registrované osoby povinné značit líh a
a)
doklad prokazující existenci právního jednání, na jehož základě dojde ke dni, ke kterému má dojít ke změně registrované osoby povinné značit líh, k převodu kauce poskytnuté dosud registrovanou osobou povinnou značit líh na osobu povinnou značit líh, která má být nově registrována, pokud byla kauce poskytnuta složením částky, nebo
b)
dodatek k bankovní záruce, kterou dosud registrovaná osoba povinná značit líh poskytla kauci, ve kterém je uvedena ke dni, ke kterému má dojít ke změně registrované osoby povinné značit líh, změna v osobě dlužníka na osobu povinnou značit líh, která má být nově registrována.
(3)
Změnu registrované osoby povinné značit líh nelze provést, pokud dosud registrovaná osoba povinná značit líh nesplňuje podmínky registrace nebo pokud existuje důvodný předpoklad, že je přestane splňovat nejpozději ke dni předcházejícímu dni, kdy má dojít ke změně registrované osoby povinné značit líh.
(4)
Byla-li dosud registrovanou osobou povinnou značit líh poskytnuta kauce složením částky, považuje se tato kauce ode dne, ke kterému dojde ke změně registrované osoby povinné značit líh, za kauci poskytnutou nově registrovanou osobou povinnou značit líh. Před tímto dnem se podmínka poskytnutí kauce nově registrovanou osobou povinnou značit líh považuje za splněnou, pokud je prokázána existence právního jednání dokladem podle odstavce 2 písm. a).
(5)
Byla-li dosud registrovanou osobou povinnou značit líh poskytnuta kauce bankovní zárukou, považuje se tato kauce ode dne, ke kterému dojde ke změně registrované osoby povinné značit líh, za kauci poskytnutou nově registrovanou osobou povinnou značit líh, pokud správce daně přijal dodatek k bankovní záruce podle odstavce 2 písm. b). Před tímto dnem se podmínka poskytnutí kauce nově registrovanou osobou povinnou značit líh považuje za splněnou, pokud správce daně přijal dodatek k bankovní záruce podle odstavce 2 písm. b).
(6)
Nově registrovaná osoba povinná značit líh ručí za nedoplatek dosud registrované osoby povinné značit líh, který vznikl do devadesátého dne po dni, ke kterému došlo ke změně registrované osoby povinné značit líh, pokud je vznik tohoto nedoplatku důsledkem nesplnění daňové povinnosti, která vyplývá ze skutečností, které nastaly přede dnem, ke kterému došlo ke změně registrované osoby povinné značit líh.“.
9.
V § 26 odst. 2 písmeno d) zní:
„d)
osobě povinné značit líh bylo zrušeno nebo zaniklo povolení nebo oprávnění k nakládání s lihem podle zákona o spotřebních daních, pokud je podle tohoto zákona podmínkou registrace.“.
10.
V § 26 odstavec 3 zní:
„(3)
Pokud byla zrušena registrace z moci úřední, může osoba povinná značit líh podat přihlášku k registraci nejdříve po uplynutí 3 let od zrušení registrace; to neplatí, byla-li registrace zrušena z důvodu
a)
zániku povolení pro jednorázové přijímání vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních okamžikem jednorázového přijetí vybraných výrobků, nebo
b)
zrušení povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků podle zákona o spotřebních daních, pokud oprávněný příjemce po dobu 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bez vážných nebo objektivních důvodů nepřijímá vybrané výrobky.“.
11.
V § 27 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a správce daně nejpozději 5 měsíců přede dnem uplynutí doby podle odstavce 1 přijal dodatek ke stávající bankovní záruce“.
12.
V § 27 odst. 2 písm. b) se za slovo „kterou“ vkládají slova „nejpozději 5 měsíců přede dnem uplynutí doby podle odstavce 1“.
13.
V § 30 odst. 4 větě první se slova „výroby nebo dovozu lihu osobou povinnou“ nahrazují slovy „činnosti osoby povinné“ a slova „výroby nebo dovozu lihu“ se nahrazují slovem „činnosti“.
14.
V § 32 odstavec 1 zní:
„(1)
Osoba povinná značit líh, která převzala kontrolní pásky (dále jen „držitel“), nesmí kontrolní pásky předat jiné osobě; to neplatí, pokud kontrolní pásky
a)
předá zahraničnímu dodavateli za účelem provedení označení lihu,
b)
vrátí správci daně, nebo
c)
předá držiteli poštovní licence podle zákona upravujícího poštovní služby za účelem jejich předání nebo vrácení podle písmene a) nebo b).“.
15.
V nadpisu § 33 se slova „označeného zahraničním dodavatelem“ nahrazují slovy „značeného prostřednictvím zahraničního dodavatele“.
16.
V § 33 odst. 1 se slova „který byl označen zahraničním dodavatelem“ nahrazují slovy „jehož označení provedl zahraniční dodavatel“ a číslo „9“ se nahrazuje číslem „60“.
17.
V § 33 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „zahraničním dodavatelem“ nahrazují slovy „prostřednictvím zahraničního dodavatele“.
18.
V § 34 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „V případě, že se jedná o přepravu prostřednictvím držitele poštovní licence podle § 32 odst. 1 písm. c), musí být příslušný dokument podle odstavce 1 součástí zásilky.“.
19.
V § 35 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Držitel je povinen postupovat obdobně, dojde-li k porušení kontrolní pásky, kterou byl označen líh, který nebyl uveden do volného daňového oběhu.“.
20.
V § 38 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, včetně lihu uvedeného do volného daňového oběhu mimo území České republiky, který byl označen prostřednictvím držitelova zahraničního dodavatele“.
21.
V § 38 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:
„f)
identifikaci osoby odlišné od držitele, která je vlastníkem lihu uvedeného držitelem do volného daňového oběhu.“.
22.
V § 39 odst. 2 se číslo „24“ nahrazuje číslem „60“.
23.
V § 41 odst. 2 písm. c) se za slovo „konkurzu“ vkládají slova „na osobu povinnou značit líh a“ a za slovo „povinnosti“ se vkládají slova „osoby povinné značit líh a“.
24.
V § 42 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Ustanovení odstavce 2 se nepoužije v případě převodu
a)
obchodního závodu osoby povinné značit líh nebo distributora lihu, jejichž registrace byla zrušena nebo zanikla, pokud se jedná o líh ve spotřebitelském balení, jehož inventuru přede dnem převodu za přítomnosti správce daně provedla osoba povinná značit líh nebo distributor lihu, jejichž registrace byla zrušena nebo zanikla; ustanovení o oznamovací povinnosti držitele a distributora lihu se v tomto případě použijí obdobně,
b)
lihu ve spotřebitelském balení v souvislosti s ukončením činnosti konečného prodejce lihu v souladu s živnostenským zákonem, pokud se jedná o líh ve spotřebitelském balení, jehož inventuru za přítomnosti správce daně provedl konečný prodejce přede dnem jeho převodu; ustanovení o oznamovací povinnosti distributora lihu se v tomto případě použijí obdobně.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 5 a 6.
25.
§ 47 včetně nadpisu zní:
㤠47
Kauce
(1)
Distributor lihu je povinen poskytnout kauci, a to ve výši
a)
500 000 Kč, opravňující v jednom kalendářním roce k nabytí nejvýše 25 000 litrů lihu ve spotřebitelském balení, který je označen kontrolními páskami,
b)
1 000 000 Kč, opravňující v jednom kalendářním roce k nabytí nejvýše 50 000 litrů lihu ve spotřebitelském balení, který je označen kontrolními páskami, nebo
c)
5 000 000 Kč, opravňující v jednom kalendářním roce k nabytí více než 50 000 litrů lihu ve spotřebitelském balení, který je označen kontrolními páskami.
(2)
Kauce se poskytuje
a)
složením částky na zvláštní účet správce daně s tím, že kauce musí být na tomto účtu po celou dobu registrace distributora lihu, nebo
b)
bankovní zárukou, kterou přijal správce daně, k zajištění nedoplatků, které jsou evidovány u správce daně nebo u jiných orgánů veřejné moci k devadesátému dni ode dne
1.
zrušení nebo zániku registrace distributora lihu, nebo
2.
snížení kauce.
(3)
Bankovní záruka musí být poskytnuta na dobu určitou, která nesmí být kratší než 2 roky.
(4)
Kauce se sníží k prvnímu dni kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém distributor lihu oznámil správci daně novou výši kauce podle odstavce 1, pokud distributor lihu nevzal oznámení zpět. Dodatek ke stávající bankovní záruce, kterým je snižována výše bankovní záruky k zajištění nedoplatků, může správce daně přijmout nejdříve po uplynutí 5 měsíců ode dne snížení kauce.“.
26.
V § 48 odst. 1 větě první se za slova „registrace distributora lihu“ vkládají slova „anebo ke snížení kauce“, za slovo „částka“ se vkládají slova „nebo částka, o niž byla kauce snížena,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „anebo ode dne snížení kauce“.
27.
V § 48 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „anebo ode dne snížení kauce“.
28.
V § 48 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slova „k zániku registrace distributora lihu“ vkládají slova „anebo ke snížení kauce“ a za slova „nebo zániku registrace distributora lihu“ se vkládají slova „anebo ode dne snížení kauce“.
29.
V § 48 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „anebo ode dne snížení kauce“.
30.
V § 48 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Výstavce bankovní záruky hradí nedoplatky do celkové výše
a)
kauce, pokud došlo ke zrušení nebo zániku registrace distributora lihu, nebo
b)
částky, o niž byla kauce snížena, pokud došlo ke snížení kauce.“.
31.
Za § 49 se vkládá nový § 49a, který včetně nadpisu zní:
㤠49a
Změna registrovaného distributora lihu
(1)
Správce daně rozhodne o tom, že namísto dosud registrovaného distributora lihu bude ke dni stanovenému v tomto rozhodnutí zaregistrován distributor lihu, který je jeho osobou blízkou, pokud tento distributor lihu splňuje podmínky registrace.
(2)
Rozhodnutí o změně registrovaného distributora lihu správce daně vydá na základě přihlášky k registraci distributora lihu, který má být nově registrován. V přihlášce k registraci distributor lihu uvede také den, ke kterému má dojít ke změně registrovaného distributora lihu. K přihlášce k registraci distributor lihu připojí také souhlas dosud registrovaného distributora lihu se změnou registrovaného distributora lihu a
a)
doklad prokazující existenci právního jednání, na jehož základě dojde ke dni, ke kterému má dojít ke změně registrovaného distributora lihu, k převodu kauce poskytnuté dosud registrovaným distributorem lihu na distributora lihu, který má být nově registrován, pokud byla kauce poskytnuta složením částky, nebo
b)
dodatek k bankovní záruce, kterou dosud registrovaný distributor lihu poskytl kauci, ve kterém je uvedena ke dni, ke kterému má dojít ke změně registrovaného distributora lihu, změna v osobě dlužníka na distributora lihu, který má být nově registrován.
(3)
Změnu registrovaného distributora lihu nelze provést, pokud dosud registrovaný distributor lihu nesplňuje podmínky registrace nebo pokud existuje důvodný předpoklad, že je přestane splňovat nejpozději ke dni předcházejícímu dni, kdy má dojít ke změně registrovaného distributora lihu.
(4)
Byla-li dosud registrovaným distributorem lihu poskytnuta kauce složením částky, považuje se tato kauce ode dne, ke kterému dojde ke změně registrovaného distributora lihu, za kauci poskytnutou nově registrovaným distributorem lihu. Před tímto dnem se podmínka poskytnutí kauce nově registrovaným distributorem lihu považuje za splněnou, pokud je prokázána existence právního jednání dokladem podle odstavce 2 písm. a).
(5)
Byla-li dosud registrovaným distributorem lihu poskytnuta kauce bankovní zárukou, považuje se tato kauce ode dne, ke kterému dojde ke změně registrovaného distributora lihu, za kauci poskytnutou nově registrovaným distributorem lihu, pokud správce daně přijal dodatek k bankovní záruce podle odstavce 2 písm. b). Před tímto dnem se podmínka poskytnutí kauce nově registrovaným distributorem lihu považuje za splněnou, pokud správce daně přijal dodatek k bankovní záruce podle odstavce 2 písm. b).
(6)
Nově registrovaný distributor lihu ručí za nedoplatek dosud registrovaného distributora lihu, který vznikl do devadesátého dne po dni, ke kterému došlo ke změně registrovaného distributora lihu, pokud je vznik tohoto nedoplatku důsledkem nesplnění daňové povinnosti, která vyplývá ze skutečností, které nastaly přede dnem, ke kterému došlo ke změně registrovaného distributora lihu.“.
32.
V § 52 odst. 2 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a správce daně nejpozději 5 měsíců přede dnem uplynutí doby podle odstavce 1 přijal dodatek ke stávající bankovní záruce“.
33.
V § 52 odst. 2 písm. b) se za slovo „kterou“ vkládají slova „nejpozději 5 měsíců přede dnem uplynutí doby podle odstavce 1“.
34.
Na konci textu § 53 se doplňují slova „a o snížení kauce“.
35.
V § 54 odst. 2 se slova „majetku nebo pro“ nahrazují slovem „majetku,“ a za slovo „hospodářský“ se vkládají slova „, trestný čin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, trestný čin ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti, trestný čin obecného ohrožení nebo pro trestný čin obecného ohrožení z nedbalosti“.
36.
V § 57 odst. 2 písm. h) se za slovo „zrušení“ vkládají slova „nebo zániku“.
37.
V § 57 odst. 3 se za slovo „zrušena“ vkládají slova „nebo zanikla“ a za slovo „zrušení“ se vkládají slova „nebo zániku“.
38.
V § 58 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3)
Zjistí-li orgán příslušný k prověřování plnění povinností při značení lihu nebo při nakládání s lihem, který není uvedený v odstavcích 1 a 2, že byla porušena povinnost při značení lihu nebo při nakládání s lihem, sdělí tuto skutečnost bezodkladně správci daně a obecnímu živnostenskému úřadu.“.
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
39.
V § 58 odst. 5 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
40.
V § 58 odst. 6 a 7 se slova „3 písm. a) až c)“ nahrazují číslem „4“.
41.
V § 58 se doplňuje odstavec 8, který zní:
„(8)
Není-li rozhodnuto o propadnutí nebo zabrání věci podle odstavce 4, správce daně vrátí tuto věc osobě, u níž byla zajištěna. Nelze-li tuto věc této osobě vrátit, vrátí ji vlastníkovi nebo držiteli. Správce daně, který rozhodl o zajištění věci, sepíše o jejím vrácení protokol.“.
42.
V § 61 odst. 1 písm. d) úvodní části ustanovení se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.
43.
V § 62 odst. 1 písm. c) se slova „označené zahraničním dodavatelem“ nahrazují slovy „, jehož označení provedl zahraniční dodavatel“.
44.
V § 63 odst. 1 písm. d) se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „odcizení“ se vkládají slova „nebo porušení“.
45.
V § 64 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako distributor lihu dopustí přestupku tím, že nabyde líh ve spotřebitelském balení v rozsahu překračujícím omezení podle § 47 odst. 1 písm. a) nebo b).“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
46.
V § 64 odst. 3 se na konci textu písmene c) doplňují slova „anebo odstavce 2“.
47.
V § 64 odst. 4 se za text „b)“ vkládají slova „anebo odstavce 2“.
Čl. XLI
Technický předpis
Tato část zákona byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
ČÁST TŘICÁTÁ
Změna zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví
Čl. XLII
Zákon č. 355/2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví, ve znění zákona č. 170/2017 Sb. a zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 8 odstavec 2 zní:
„(2)
V rozhodnutí pro vnitrostátní trh určený celní úřad stanoví lhůtu v délce nejvýše 1 roku, ve které mají orgány celní správy přijmout opatření na vnitrostátním trhu, a počátek běhu této lhůty.“.
2.
V § 19 odst. 3 se text „38 odst. 3“ nahrazuje textem „36 odst. 2“.
3.
V § 39 odstavec 1 zní:
„(1)
K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný celní úřad. K řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby je místně příslušný ten celní úřad, v jehož územním obvodu má právnická nebo podnikající fyzická osoba podezřelá ze spáchání přestupku sídlo. Nenachází-li se sídlo právnické nebo podnikající fyzické osoby na území České republiky, je k řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby místně příslušný ten celní úřad, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.“.
ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ
Změna celního zákona
Čl. XLIII
Zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 80/2019 Sb. a zákona č. 283/2020 Sb., se mění takto:
1.
V poznámce pod čarou č. 1 se věty druhá a třetí nahrazují větami „Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice.“.
2.
V § 3 odst. 2 se na konci textu písmene d) doplňují slova „s výjimkou povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty“.
3.
V § 16 odst. 2 se slovo „Unie1)“ nahrazuje slovy „unie1) nebo na tiskopise celního prohlášení pro osoby požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy“.
4.
V § 24 odst. 1 se slova „se doměří“ nahrazují slovy „lze doměřit“ a slova „, jako společný celní dluh“ se zrušují.
5.
V § 26 odst. 1 písm. b) se slova „nebo finanční záruky“ zrušují.
6.
V § 26 odst. 1 písmeno c) zní:
„c)
finanční záruky, která je bankovní zárukou nebo byla poskytnuta pojišťovnou.“.
7.
Na konci textu § 30 se doplňují slova „s výjimkou ustanovení o povolení ručitele“.
8.
§ 31 včetně nadpisu zní:
㤠31
Zajištění cla jinou osobou
(1)
Zajištuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, odpovídá tato osoba za dluh s dlužníkem společně a nerozdílně.
(2)
Zajišťuje-li clo jiná osoba namísto dlužníka, musí být doklad prokazující tuto skutečnost připojen k
a)
záruční listině pro jednotlivou operaci, pokud jiná osoba namísto dlužníka zajišťuje clo ve formě ručení s použitím této listiny, nebo
b)
celnímu prohlášení, pokud jiná osoba namísto dlužníka zajišťuje clo jinak než podle písmene a).“.
9.
Za § 32 se vkládá nový § 32a, který včetně nadpisu zní:
㤠32a
Zvláštní ustanovení o řízení ve věci povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty
V odvolacím řízení ve věci povolení ručitele a povolení vztahujícího se k užívání jistoty může odvolací orgán také napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc k novému projednání správci cla prvního stupně s odůvodněním obsahujícím právní názor, kterým je správce cla prvního stupně vázán.“.
10.
V části čtvrté hlavě II se za díl 2 vkládá nový díl 3, který včetně nadpisu zní:
„Díl 3
Vymáhání cla
§ 36a
Zvláštní ustanovení o pořadí úhrady cla
Ustanovení daňového řádu o přednostním uspokojení exekučních nákladů a úhradě hotových výdajů se při placení cla nepoužijí.“.
11.
§ 51 včetně nadpisu zní:
㤠51
Příslušnost
(1)
K řízení o přestupcích podle tohoto zákona je příslušný správce cla. K řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby je místně příslušný ten správce cla, v jehož územním obvodu má právnická nebo podnikající fyzická osoba podezřelá ze spáchání přestupku sídlo.
(2)
Nenachází-li se sídlo právnické nebo podnikající fyzické osoby na území České republiky, je k řízení o přestupku právnické nebo podnikající fyzické osoby místně příslušný ten správce cla, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.“.
12.
V § 56 odst. 2 písmena b) a c) znějí:
„b)
obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie včetně údajů o obchodu s energetickými produkty a jejich agregáty podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) a
c)
pohybu a stavu kontejnerů užívaných námořními přepravci.“.
13.
V § 56 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
14.
V § 57 odstavec 1 zní:
„(1)
Zpravodajská jednotka podle přímo použitelného předpisu Evropské unie1) je povinna po dosažení prahu pro vykazování vykazovat údaje o obchodu se zbožím mezi Českou republikou a jinými členskými státy Evropské unie.“.
15.
V § 57 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „s výjimkou zpravodajské jednotky, v jejímž případě došlo pouze k jednorázovému dosažení prahu pro vykazování“.
16.
V § 58 odst. 3 písm. b) se slovo „odeslání“ nahrazuje slovy „vývozu zboží do jiného členského státu Evropské unie“ a slova „přijetí zboží“ se nahrazují slovy „dovozu zboží z jiného členského státu Evropské unie“.
17.
V § 58 odstavec 4 zní:
„(4)
Zpravodajská jednotka vykazuje údaje do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování údajů, a celý kalendářní rok následující, nebo do dne zrušení registrace zpravodajské jednotky k dani z přidané hodnoty, pokud k němu došlo dříve.“.
18.
V § 59 odst. 2 se slovo „odeslání“ nahrazuje slovy „vývoz do jiného členského státu Evropské unie“ a slovo „přijetí“ se nahrazuje slovy „dovoz z jiného členského státu Evropské unie“.
19.
V § 59 odst. 3 písm. a) se slovo „odeslání“ nahrazuje slovy „vývozu zboží do jiného členského státu Evropské unie“ a slova „přijetí zboží“ se nahrazují slovy „dovozu zboží z jiného členského státu Evropské unie“.
20.
Za § 69 se vkládá nový § 69a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 3 zní:
㤠69a
Povolení pro přístup k systému TIR
(1)
Správce cla povolí osobě s místem pobytu nebo sídlem v České republice v souladu s mezinárodní smlouvou upravující mezinárodní přepravu zboží na podkladě karnetů TIR (dále jen „Úmluva TIR“)3) používat karnety TIR, pokud
a)
je způsobilá provozovat silniční nákladní dopravu v souladu s živnostenským zákonem,
b)
nemá evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,
1.
u orgánů Finanční správy České republiky,
2.
u orgánů Celní správy České republiky,
3.
na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění a
4.
na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
c)
v posledních 3 letech neporušila závažným způsobem celní nebo daňové právní předpisy,
d)
prokáže znalost provádění Úmluvy TIR a
e)
prokáže, že předložila prohlášení podle Úmluvy TIR sdružení, kterému je správcem cla v souladu s Úmluvou TIR povoleno vydávat karnety TIR a být ručitelem.
(2)
Splnění podmínek podle odstavce 1 písm. b) bodů 3 a 4 se prokazuje potvrzeními, která nejsou ke dni podání žádosti o povolení pro přístup k systému TIR starší než 60 dnů.
(3)
Splnění podmínek podle odstavce 1 písm. d) a e) se prokazuje potvrzením vydaným sdružením, kterému je správcem cla povoleno v souladu s Úmluvou TIR vydávat karnety TIR a být ručitelem, které není ke dni podání žádosti o povolení pro přístup k systému TIR starší než jeden rok.
(4)
Podmínky pro vydání povolení pro přístup k systému TIR musí osoba podle odstavce 1 splňovat po celou dobu trvání povolení.
(5)
Pro povolení pro přístup k systému TIR se použijí ustanovení přímo použitelného předpisu Evropské unie1) upravující řízení ve věci povolení.
3)
Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 61/2008 Sb. m. s., kterým se nahrazuje vyhláška ministra zahraničních věcí č. 144/1982 Sb., o Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR (Úmluva TIR).“.
21.
V § 70 odst. 1 písm. d) se slova „celním zástupcem, který jedná na základě přímého zastoupení“ nahrazují slovy „jinou osobou“.
Čl. XLIV
Přechodná ustanovení
1.
Řízení nebo jiné postupy podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Osoba, které bylo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona povoleno přistupovat k systému TIR, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za držitele povolení pro přístup k systému TIR podle zákona č. 242/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ
Změna zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti
Čl. XLV
Zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 207/2020 Sb., se mění takto:
1.
§ 10a zní:
㤠10a
(1)
Ministerstvo stanoví částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí pro rok, na který se předkládá návrh státního rozpočtu, na základě salda, které je vždy meziročně vyšší alespoň o 0,5 procentního bodu.
(2)
V roce 2021 použije ministerstvo pro účely stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí na rok 2022 saldo pro rok 2021, které prognózuje nejpozději v září roku 2021, zvýšené o 0,5 procentního bodu. Ustanovení § 9 se nepoužije.
(3)
Dosáhne-li saldo alespoň výše aktuálního střednědobého rozpočtového cíle plynoucího pro Českou republiku z přímo použitelných předpisů Evropské unie2), postupuje ministerstvo podle § 10.
(4)
Saldem se pro účely odstavců 1 až 3 rozumí saldo hospodaření sektoru veřejných institucí očištěné o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, vyjádřené v procentech nominálního hrubého domácího produktu prognózovaného ministerstvem pro daný rok. Saldo se zaokrouhluje na jedno desetinné místo.“.
2.
§ 11a zní:
㤠11a
(1)
Ministerstvo navýší pro účely § 11 částku celkových výdajů sektoru veřejných institucí o částku odpovídající meziročnímu zlepšení salda hospodaření sektoru veřejných institucí, upraveného o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací, o 0,5 % nominálního hrubého domácího produktu.
(2)
Postupovalo-li ministerstvo v předchozím roce podle § 10 při stanovení celkových výdajů sektoru veřejných institucí, postupuje v aktuálním roce při výpočtu nápravné složky podle § 11.“.
3.
Za § 11a se vkládá nový § 11b, který zní:
㤠11b
V letech 2021 a 2022 nepostupuje ministerstvo podle § 11 a 11a.“.
4.
V § 12 odst. 1 a 2 se slova „podle § 10“ zrušují.
ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ
Změna zákona o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí
Čl. XLVI
V § 9 odst. 2 zákona č. 25/2017 Sb., o sběru vybraných údajů pro účely monitorování a řízení veřejných financí, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se slova „a vymáhá“ zrušují.
ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ
Změna zákona o rozpočtovém určení daní
Čl. XLVII
Zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 1/2005 Sb., zákona č. 377/2007 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 295/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 391/2015 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 260/2017 Sb. a zákona č. 540/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 odst. 1 písm. b) až g) se číslo „8,92“ nahrazuje číslem „9,78“.
2.
V § 4 odst. 1 písm. b) až f) a i) se číslo „23,58“ nahrazuje číslem „25,84“.
ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. XLVIII
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, nejdříve však dnem 1. ledna 2021, s výjimkou
a)
ustanovení čl. XII bodu 17, čl. XXXII bodu 4 a čl. XLV, která nabývají účinnosti dnem následujícím po jeho vyhlášení,
b)
ustanovení čl. XXXI bodů 4 a 7 a čl. XXXII bodů 1, 5, 8, 11 a 12, která nabývají účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení,
c)
ustanovení čl. XI bodu 63, čl. XXXI bodů 5 a 8, čl. XXXII bodů 2, 6, 9 a 13 a čl. XLIII bodů 1, 14, 16, 18 a 19, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022, a
d)
ustanovení čl. XXXI bodů 6 a 9 a čl. XXXII bodů 3, 7, 10 a 14, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2023.
v z. Filip v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 13/2021 Sb. | Zákon č. 13/2021 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 15. 1. 2021, datum účinnosti 30. 1. 2021, částka 8/2021, zrušeno 1. 1. 2026 (90/2024 Sb.)
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o zbraních
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 30. 1. 2021
13
ZÁKON
ze dne 16. prosince 2020,
kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o zbraních
Čl. I
Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 359/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 484/2008 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 222/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se vkládá nový odstavec 1, který zní:
„(1)
Právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem.“.
Dosavadní odstavce 1 až 4 se označují jako odstavce 2 až 5.
2.
Na konci textu poznámky pod čarou č. 32 se doplňují slova „, a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní“.
3.
V § 1 odst. 2 se slova „nakládání se střelnými zbraněmi (dále jen „zbraň“)“ nahrazují slovy „nakládání se zbraněmi“.
4.
V § 1 odst. 5 se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
5.
V § 2 odstavec 1 zní:
„(1)
Zbraní se pro účely tohoto zákona rozumí střelná zbraň uvedená v kategoriích zbraní. Druhy zbraní a střeliva jsou vymezeny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.“.
6.
V § 2 odst. 2 písm. c) se slova „trvalého nebo přechodného pobytu5) cizince,6)“ nahrazují slovy „místa hlášeného pobytu cizince6),“.
Poznámka pod čarou č. 5 se zrušuje.
7.
Poznámka pod čarou č. 6 zní:
„6)
§ 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“.
8.
V § 2 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f)
členským státem členský stát Evropské unie, smluvní stát Dohody o Evropském hospodářském prostoru a Švýcarská konfederace,
g)
místem pobytu v jiném členském státě adresa zapsaná v úředním dokladu prokazujícím bydliště v jiném členském státě, zejména ve vnitrostátním průkazu totožnosti.“.
9.
§ 3 včetně nadpisu zní:
㤠3
Rozdělení zbraní a střeliva
(1)
Zbraně a střelivo se pro účely tohoto zákona rozdělují na
a)
zakázané zbraně a zakázané střelivo, kterými jsou zbraně kategorie A a zbraně kategorie A-I,
b)
zbraně podléhající povolení, kterými jsou zbraně kategorie B,
c)
zbraně podléhající ohlášení, kterými jsou zbraně kategorie C a zbraně kategorie C-I,
d)
ostatní zbraně, kterými jsou zbraně kategorie D, a
e)
střelivo, které není zakázané (dále jen „střelivo“).
(2)
Zbraněmi zařazenými do kategorií A až D se rozumí též hlavní části zbraní, jejichž součástí tyto hlavní části jsou nebo mají být. Na nakládání s hlavní částí zbraně se použijí ustanovení o nakládání se zbraní příslušné kategorie obdobně.
(3)
V pochybnostech o zařazení typu zbraně nebo střeliva do kategorie podle § 4 až 7 rozhoduje Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva. Postup Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva při zařazování typu zbraně nebo střeliva do kategorie zbraní a střeliva stanoví prováděcí právní předpis.
(4)
Zbraň konstrukčně odpovídající zbrani kategorie C-I nebo D, která vznikla nevratnou úpravou zbraně podléhající registraci, je zbraní stejné kategorie jako zbraň podléhající registraci, z níž byla upravena; to neplatí, jde-li o zbraň znehodnocenou nebo řez zbraně. Expanzní zbraň, která byla zhotovena úpravou ze zbraně kategorie A, je zbraní kategorie A-I.
(5)
Se samonabíjecí palnou zbraní určenou pro jednotné střelivo se středovým zápalem, do které je vložen nadlimitní zásobník, je držitel zbrojního průkazu nebo držitel zbrojní licence, který není povinen vést evidenční knihu zbraní v centrálním registru zbraní, oprávněn nakládat pouze na základě výjimky pro zbraň kategorie A-I anebo výjimky pro nadlimitní zásobníky; nadlimitním zásobníkem se pro účely tohoto zákona rozumí zásobník nebo sestava nábojové schránky určené pro palnou zbraň pro střelivo se středovým zápalem s kapacitou přesahující 20 nábojů v případě krátké palné zbraně nebo s kapacitou přesahující 10 nábojů v případě dlouhé palné zbraně.
(6)
Plynové nábojky pro expanzní zbraně musí splňovat technické požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.“.
Poznámka pod čarou č. 8 se zrušuje.
10.
V § 4 písm. a) bod 1 zní:
„1.
zvláště účinné,“.
11.
V § 4 písm. a) se na konci bodu 4 doplňuje slovo „a“ a bod 5 se zrušuje.
Dosavadní body 6 a 7 se označují jako body 5 a 6.
12.
V § 4 písm. a) se na konci bodu 5 slovo „a“ nahrazuje středníkem a bod 6 se zrušuje.
13.
V § 4 písmeno b) zní:
„b)
střelivo se střelou průbojnou, výbušnou nebo zápalnou anebo jinou střelou obsahující aktivní náplně, nejde-li o signální náboje nebo střelivo obsahující pyrotechnický výrobek podle zákona o pyrotechnice;“.
14.
V § 4 se na konci písmene b) středník nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
15.
Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu zní:
㤠4a
Zbraně kategorie A-I
Zbraněmi kategorie A-I jsou
a)
zbraně
1.
samočinné, u nichž došlo k úpravě na samonabíjecí palné zbraně,
2.
samonabíjecí pro střelivo se středovým zápalem, do kterých je vložen příslušný nadlimitní zásobník,
3.
dlouhé samonabíjecí pro střelivo se středovým zápalem původně určené ke střelbě z ramene, vybavené skládací, zasouvací nebo bez použití nástrojů odnímatelnou ramenní opěrou, přičemž po jejím sklopení, zasunutí nebo odejmutí je délka zbraně menší než 600 mm a není ovlivněna její funkčnost, a
4.
plynové nebo expanzní, nejde-li o dovolené výrobní provedení, které stanoví prováděcí právní předpis, a
b)
střelivo pro krátké kulové palné zbraně se střelou šokovou nebo střelou určenou ke zvýšení ranivého účinku.“.
16.
V § 6 písm. b) se za slovo „zbraně“ vkládají slova „pro střelivo s okrajovým nebo středovým zápalem nebo pro střelivo se zápalem typu Lefaucheux“.
17.
V § 6 se na konci písmene c) slovo „a“ zrušuje.
18.
V § 6 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e)
tlumiče hluku výstřelu, kterými jsou zařízení určená pro použití s palnou zbraní a konstruovaná pro celkové snížení hluku výstřelu při ostré střelbě, a to včetně snížení hluku výstřelu ve směru střelby.“.
19.
Za § 6 se vkládá nový § 6a, který včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 40 zní:
㤠6a
Zbraně kategorie C-I
Zbraněmi kategorie C-I jsou
a)
zbraně zařazené do kategorie A, A-I, B nebo C, které byly znehodnoceny v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie40),
b)
expanzní zbraně, které splňují požadavky na dovolené výrobní provedení stanovené prováděcím právním předpisem,
c)
jednoranové nebo dvouranové palné zbraně určené pro dělené střelivo,
d)
palné zbraně určené pro náboje typu Flobert, náboje ráže 4 mm M20 nebo úsťovou kinetickou energií střely srovnatelné střelivo určené pro výcvik ve střelbě,
e)
plynové zbraně s ráží vyšší než 6,35 mm, nejde-li o paintballové zbraně,
f)
palné zbraně pro soupeřský systém výcviku s úsťovou energií střely nejvýše 20 J,
g)
signální zbraně pro použití signálních nábojů nejvýše ráže 16 mm,
h)
elektrický zneschopňující prostředek založený na principu střelné zbraně (taser).
40)
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby.“.
20.
§ 7 včetně nadpisu zní:
㤠7
Zbraně kategorie D
Zbraněmi kategorie D jsou
a)
historické zbraně,
b)
paintballové zbraně, kterými jsou plynové zbraně konstruované pro vystřelování neletální střely určené pro výcvikové, sportovní nebo rekreační účely,
c)
plynové zbraně nejvýše ráže 6,35 mm,
d)
expanzní přístroje, s výjimkou přenosných upevňovacích zařízení a jiných rázových strojů určených výhradně pro průmyslové nebo technické účely,
e)
znehodnocené zbraně, na které se nevztahuje přímo použitelný předpis Evropské unie40) a na kterých byly postupem podle prováděcího právního předpisu provedeny takové nevratné úpravy, které znemožňují jejich použití ke střelbě,
f)
zbraně, na kterých byly řezem provedeny takové úpravy, které odkrývají alespoň částečně vnitřní konstrukci zbraně,
g)
neaktivní torza zbraní, kterými se rozumí zbraně, které se staly trvale a nevratně nepoužitelnými ke střelbě v důsledku poškození nebo degradace takového rozsahu, že uschopnění takové zbraně ke střelbě je vyloučeno, aniž by došlo k výměně hlavních částí zbraně nebo jejich výměně,
h)
neaktivní střelivo a munice a
i)
zbraně neuvedené v kategoriích A, A-I, B, C a C-I.“.
21.
V § 9 odst. 1 větě první se za slova „kategorie A“ vkládají slova „a A-I“.
22.
V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slovo „výjimku“ vkládají slova „, jde-li o zbraň kategorie A,“.
23.
V § 9 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „anebo C“ zrušují.
24.
V § 9 odst. 2 se na konci písmene d) doplňuje slovo „nebo“.
25.
V § 9 odst. 2 písm. e) se slova „; v takovém případě musí být zbraň nevratně upravena tak, aby při střelbě z ní mohly být použity pouze cvičné náboje a nábojky,“ zrušují.
26.
V § 9 odst. 2 se na konci písmene e) slovo „nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje.
27.
V § 9 odst. 3 se slova „až f)“ nahrazují slovy „až e)“.
28.
V § 9 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5)
Sběratelskou činností podle odstavce 2 písm. a) a podle § 11a odst. 1 písm. a) se rozumí činnost spočívající ve shromažďování a konzervaci palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva pro historické, kulturní, vědecké, technické, vzdělávací nebo památkové účely.“.
29.
V § 10 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) a g) se označují jako písmena e) a f).
30.
V § 10 odst. 3 se slova „ještě v jiném členském státě Evropské unie, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci (dále jen „členský stát“)“ nahrazují slovy „v jiném členském státě“.
31.
V § 11 odst. 2 se za slovo „Výjimka“ vkládají slova „podle § 9 odst. 2“.
32.
Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11c, které znějí:
㤠11a
(1)
Policie udělí výjimku pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I, pokud to neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, držiteli
a)
zbrojního průkazu skupiny A nebo držiteli zbrojní licence skupiny I nebo J za účelem sběratelské nebo muzejní činnosti,
b)
zbrojního průkazu skupiny B nebo E anebo držiteli zbrojní licence skupiny F, G, H nebo J z důvodu
1.
ochrany života, zdraví nebo majetku v citlivých prostorách; citlivými prostorami se rozumí prostory, jejichž nedotknutelnost je zaručena jiným právním předpisem, nebo místa, kde se zpravidla nacházejí snadno zranitelné cíle, nebo
2.
výcviku k zajišťování nebo podílení se na zajišťování zabezpečení nebo ochrana kritické infrastruktury, objektů mimořádné důležitosti, objektů důležitých pro obranu státu, majetku mimořádné hodnoty nebo mimořádně nebezpečných nebo cenných zásilek,
c)
zbrojního průkazu anebo zbrojní licence skupiny F, H, I nebo J pro vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, nebo
d)
zbrojního průkazu skupiny B nebo E nebo držiteli zbrojní licence skupiny F, G, H, I nebo J z důvodu uvedeného v § 12 odst. 5, jde-li o zbraň, na níž byl vydán průkaz zbraně nejpozději ke dni 13. června 2017.
(2)
V žádosti o udělení výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I žadatel kromě náležitostí žádosti podle správního řádu uvede
a)
zvláštní důvod pro její vydání uvedený v odstavci 1,
b)
zda má být výjimka vydána pro zbraň uvedenou v § 4a písm. a), v takovém případě žadatel uvede údaje o zbrani, jsou-li žadateli známé, nebo pro střelivo uvedené v § 4a písm. b).
(3)
Policie udělí výjimku, jde-li o zbraň uvedenou v § 4a písm. a) nebo b), také držiteli zbrojního průkazu skupiny B, C nebo E, který předloží potvrzení vydané držitelem zbrojní licence, který se v rámci své činnosti zabývá sportovní střelbou, ze kterého vyplývá, že
a)
tento držitel během posledních 12 měsíců aktivně trénoval nebo se účastnil soutěží ve střelbě a
b)
zbraň splňuje specifikace požadované pro příslušnou sportovní střeleckou disciplínu.
(4)
Udělení výjimky podle odstavce 1 neodporuje veřejnému pořádku a bezpečnosti, pokud žadatel splňuje podmínku bezúhonnosti podle § 22 a spolehlivosti podle § 23.
(5)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor tiskopisu žádosti o vydání výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I.
§ 11b
Nabývat nadlimitní zásobníky za účelem jejich použití v samonabíjecí palné zbrani určené pro jednotné střelivo se středovým zápalem je oprávněn držitel zbrojního průkazu nebo držitel zbrojní licence, který není povinen vést evidenční knihu zbraní v centrálním registru zbraní, pouze na základě výjimky podle § 11a nebo na základě výjimky pro nadlimitní zásobníky, kterou příslušný útvar policie vydá žadateli za obdobných podmínek jako výjimku podle § 11a.
§ 11c
(1)
Platnost výjimky udělené podle § 11a nebo 11b zaniká, jestliže ten, komu byla výjimka udělena, přestal být držitelem zbrojního průkazu nebo zbrojní licence příslušné skupiny.
(2)
Výjimku udělenou podle § 11a nebo 11b příslušný útvar policie odejme, pominul-li trvale zvláštní důvod, pro který byla vydána.
(3)
V případě zániku platnosti výjimky nebo jejího odejmutí je vlastník zbraně kategorie A-I povinen odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne zániku platnosti výjimky nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jejím odejmutí a postupovat podle § 64 obdobně.“.
33.
V § 12 odst. 3 písm. b) se slova „; značka výrobce zbraně, vzor (model), ráže a výrobní číslo zbraně pouze v případě“ zrušují.
34.
V § 12 odst. 4 a v § 17 odst. 4 se slovo „ještě“ zrušuje.
35.
Za § 13 se vkládá nový § 13a, který zní:
㤠13a
(1)
Příslušný útvar policie odejme povolení vydané podle § 12 pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie B pro střelivo se středovým zápalem, pokud držitel takové zbraně má neoprávněně v držení příslušný nadlimitní zásobník.
(2)
V případě odnětí povolení podle odstavce 1 je vlastník zbraně kategorie B povinen odevzdat tuto zbraň příslušnému útvaru policie do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odejmutí.“.
36.
Za § 14 se vkládá nový § 14a, který zní:
㤠14a
(1)
Zbraň kategorie C-I může, není-li dále stanoveno jinak, nabývat do vlastnictví, držet a nosit fyzická osoba, která
a)
je starší 18 let,
b)
je plně svéprávná a
c)
má místo pobytu na území České republiky.
(2)
Policie zajistí postupem uvedeným v § 57 zbraň kategorie C-I, pokud
a)
byl její držitel pravomocně uznán vinným trestným činem uvedeným v § 22 odst. 1 písm. a) nebo b); za účelem ověření této skutečnosti může policie vyžadovat vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů, nebo
b)
se u jejího držitele prokáže změna zdravotního stavu, která může představovat v souvislosti s nakládáním se zbraní této kategorie přímé ohrožení života nebo zdraví; pro zjištění změny zdravotního stavu držitele zbraně kategorie C-I se přiměřeně použije § 20a odst. 3.
(3)
Zbraně kategorie C-I může nabývat do vlastnictví a držet také právnická osoba se sídlem nebo odštěpným závodem na území České republiky.
(4)
Držitel zbraně kategorie C-I nesmí
a)
zbraň nosit viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, pokud se nepodílí na akci, jejíž součástí je střelba nebo obdobné nakládání se zbraní a při které lze takový způsob nošení zbraně považovat s ohledem na místní podmínky za obvyklý a přiměřený povaze dané akce; na přepravu zbraně kategorie C-I na takové místo se použije § 29 odst. 4 obdobně,
b)
zbraň nosit nebo s ní na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném jakkoliv manipulovat, pokud je jeho schopnost k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, návykových látek, léků nebo v důsledku nemoci,
c)
převést vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo střelivo do ní na fyzickou osobu, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1, není-li dále stanoveno jinak,
d)
přenechat zbraň kategorie C-I nebo střelivo do ní osobě, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) nebo b), a
e)
střílet ze zbraně kategorie C-I
1.
uvedené v § 6a písm. b), d), e), f), g) nebo h) tak, aby tím byl ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek,
2.
uvedené v § 6a písm. c) mimo střelnici nebo místo, kde je k tomu oprávněn podle jiného právního předpisu, nejedná-li se o použití zbraně k ochraně života, zdraví nebo majetku.
(5)
Držitel zbraně kategorie C-I je povinen způsobem a v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem
a)
ohlásit nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo převod vlastnictví ke zbrani kategorie C-I, s níž doposud nakládal, příslušnému útvaru policie, a to do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k této skutečnosti došlo, a
b)
vést evidenci zbraní kategorie C-I, které jsou předmětem jeho podnikatelské činnosti, jde-li o podnikatele v oboru zbraní a střeliva; evidenci zbraní kategorie C-I vede podnikatel v oboru zbraní a střeliva v centrálním registru zbraní.
(6)
Prováděcí právní předpis stanoví vzor formuláře ohlášení podle odstavce 5 písm. a), způsob a rozsah, v němž se pro ohlášení nabytí nebo převodu vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo pro vedení evidence o zbraních kategorie C-I využije centrální registr zbraní nebo jiný informační systém umožňující přístup s využitím zaručené elektronické identity.“.
37.
V § 15 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „, pokud tento zákon nestanoví jinak“.
38.
V § 15 odst. 1 větě druhé se za slova „a držet též“ doplňují slova „držitel zbrojního průkazu nebo“.
39.
V § 15 odst. 2 se slova „nebo b)“ nahrazují slovy „nebo i)“.
40.
V § 15 odst. 3 se slova „c) až g) nebo ze zbraně uvedené v § 7 písm. k)“ nahrazují slovy „b) až d)“.
41.
V § 15 odstavec 4 zní:
„(4)
Držitel zbraně kategorie D je povinen
a)
dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní, střelivem, střelným prachem a zápalkami a dodržovat provozní řád střelnice,
b)
zbraň a střelivo do ní zabezpečit proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.“.
42.
V § 15 odst. 5 písmeno a) zní:
„a)
zbraň nosit viditelně na veřejnosti nebo na místě veřejnosti přístupném, pokud se nepodílí na akci, jejíž součástí je střelba nebo obdobné nakládání se zbraní a při které lze takový způsob nošení zbraně považovat s ohledem na místní podmínky za obvyklý a přiměřený povaze dané akce; na přepravu zbraně kategorie D na takové místo se použije § 29 odst. 4 obdobně,“.
43.
V § 15 odst. 5 se na konci textu písmene c) doplňují slova „; plynovou zbraň kategorie D nebo paintballovou zbraň lze však přenechat též osobě, která dosáhla věku 15 let; s přenecháním takové zbraně této osobě musí udělit souhlas její zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník“.
44.
V § 15 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Na vývoz, dovoz, tranzit nebo přepravu zbraně kategorie D, která je palnou zbraní, se obdobně použijí ustanovení upravující vývoz, dovoz, tranzit nebo přepravu zbraně kategorie C-I; žádost o povolení přepravy podává podnikatel na předepsaném tiskopise. Převod zbraně kategorie D, která je palnou zbraní, na osobu, která nemá místo pobytu na území České republiky, se považuje za trvalý vývoz takové zbraně.“.
45.
V § 23 odst. 1 písm. c) bodě 3 se slova „před alkoholismem a jinými toxikomaniemi“ nahrazují slovy „zdraví před škodlivými účinky návykových látek“.
46.
Za § 24 se vkládá nový § 24a, který zní:
㤠24a
Příslušný útvar policie prověří nejméně jednou za 5 let, že držitel zbrojního průkazu splňuje podmínky podle § 18 odst. 1 písm. a), c), f) a g).“.
47.
V § 28 odst. 1 písm. a), § 29 odst. 1 písm. k), § 38 odst. 4 písm. a), § 38 odst. 5 písm. a), § 38 odst. 6 písm. a), § 38 odst. 7 větě první a v § 38 odst. 8 písm. a) se za slova „kategorie A“ vkládají slova „nebo A-I“.
48.
V § 28 odst. 1 písm. b), § 28 odst. 3 písm. a), § 29 odst. 1 písm. b), e), g) a i), § 29 odst. 3 písm. c), § 38 odst. 8 písm. c), § 39 odst. 1 písm. l) bodech 1 a 2, § 39 odst. 2 písm. a), § 39a odst. 1 větě první, § 39a odst. 2, § 41 odst. 1, § 41 odst. 3 písm. b), § 42 odst. 1 větě první, § 42 odst. 2, § 42 odst. 3 úvodní části ustanovení, § 42 odst. 3 písm. b), § 44 odst. 2 větě druhé, § 50 odst. 1, § 50 odst. 2 větě první, § 50 odst. 4 písm. d), § 50 odst. 5 větě druhé, § 50 odst. 6 větě první, § 50 odst. 7 úvodní části ustanovení větě druhé, § 50 odst. 7 písm. d) a g), § 50 odst. 8 větě první, § 50 odst. 9 až 11, § 50a odst. 1 úvodní části ustanovení větách první a třetí, § 50a odst. 1 písm. d) a g), § 50a odst. 2 větě první, § 50a odst. 3 a 5, § 50b větách první a druhé, § 52 odst. 1, § 56 odst. 1, § 56 odst. 2 úvodní části ustanovení, § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení, § 57 odst. 1 písm. c) bodě 6, § 57 odst. 2 větě první, § 58 odst. 1 větě první, § 58 odst. 2 větě první, § 58 odst. 4, § 58 odst. 7 větě druhé, § 61 odst. 1, § 63 odst. 1 větě první, § 63 odst. 6 větách první a čtvrté, § 64 odst. 1 písm. a), b) a c), § 64 odst. 2 a 4, § 64 odst. 3 větě první, § 65 odst. 1 větě první, § 66 odst. 1 větě první, § 69 odst. 5 větě první, § 71 odst. 2 písm. d), § 73a odst. 10 písm. b) a c), § 76 odst. 1 písm. c) a j), § 76a odst. 3 a 9, § 76a odst. 4 písm. b), § 76a odst. 8 písm. a), § 76a odst. 8 písm. b) bodech 1 a 2, § 76a odst. 10 písm. c), § 76d odst. 1 písm. h) bodech 1 a 2, § 76d odst. 1 písm. l), § 76d odst. 2 písm. a), § 76d odst. 8 úvodní části ustanovení, § 76d odst. 8 písm. a), d) a e), § 76d odst. 9 úvodní části ustanovení a v § 76d odst. 9 písm. a) a c) se za slova „kategorie A,“ vkládá text „A-I,“.
49.
V § 28 odst. 2 písmeno a) zní:
„a)
nabývat do vlastnictví a držet, popřípadě nosit zbraň kategorie A-I, na kterou mu byla udělena výjimka, zbraň kategorie B, na kterou mu bylo vydáno povolení, nebo zbraň kategorie C; tuto zbraň, případně zbraň s nasazeným nebo jinak instalovaným tlumičem hluku výstřelu, může nosit pouze na střelnici nebo v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu, a“.
50.
V § 28 odst. 2 písm. b) se za slovo „kategorie“ vkládá text „A-I,“.
51.
V § 28 odst. 3 písm. a) se za slova „vydána zbrojní licence“ vkládají slova „, přičemž zbraň s nasazeným nebo jinak instalovaným tlumičem hluku výstřelu může nosit pouze na střelnici nebo v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu“.
52.
V § 28 odst. 4 písm. a) se za slovo „nosit“ vkládají slova „zbraň kategorie A-I, na kterou mu byla udělena výjimka,“.
53.
V § 28 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Střelbu, při které se ze zbraní nevystřelují střely, a střelbu ze signální zbraně za použití signálních nábojů je držitel zbrojního průkazu oprávněn provádět též na místě, kde je zajištěno, že nebude ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný pořádek.“.
54.
V § 29 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a dodržovat provozní řád střelnice“.
55.
V § 29 odst. 1 písm. j) a § 56 odst. 2 písm. b) se slova „, střelivo a zakázaný doplněk zbraně“ nahrazují slovy „a střelivo“.
56.
V § 29 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „; to neplatí, jde-li o držitele zbrojního průkazu s platností 5 let nebo s platností kratší“.
57.
V § 29 odst. 3 písm. a) a § 76a odst. 4 písm. e) se slova „, střelivu nebo zakázanému doplňku zbraně“ nahrazují slovy „nebo střelivu“.
58.
V § 29 odst. 3 písmeno e) zní:
„e)
nosit zbraň s nasazeným nebo jinak instalovaným tlumičem hluku výstřelu, nestanoví-li tento zákon jinak, nebo“.
59.
V § 29 odstavec 4 zní:
„(4)
Držitel zbrojního průkazu skupiny A, B nebo C je povinen zbraň podléhající registraci přepravovat na místo, kde je oprávněn ji nosit, použít ke střelbě nebo s ní jinak manipulovat, nenabitou a v uzavřeném obalu. Viditelně lze zbraň nebo střelivo přepravovat pouze
a)
v přímé časové a místní souvislosti s konáním akce nebo prováděním činnosti, jejichž součástí je střelba nebo obdobné nakládání se zbraní nebo střelivem a při nichž je držitel zbrojního průkazu oprávněn zbraň nebo střelivo nosit viditelně,
b)
je-li to přípustné z hlediska zvoleného způsobu přepravy; v případě využití dopravního prostředku hromadné dopravy se zbraň a střelivo přepravují vždy v uzavřeném obalu,
c)
pokud lze viditelnou přepravu zbraně nebo střeliva považovat za přiměřenou místním podmínkám a povaze dané akce nebo činnosti a
d)
není-li tím ohrožen veřejný pořádek.
Ustanovení o nošení zbraně se na takovou přepravu použijí obdobně.“.
60.
Za § 29 se vkládá nový § 29a, který zní:
㤠29a
Pokud orgán veřejné moci vynucuje zákaz vstupu se zbraní do svých úředních či chráněných prostor, umožní jejímu držiteli uložení krátké zbraně v souladu se zákonem.“.
61.
V § 31 písmeno e) zní:
„e)
E - zhotovování řezů nebo znehodnocování zbraní anebo ničení nebo znehodnocování střeliva,“.
62.
V § 32 odst. 1 písm. c) se slova „, způsob zabezpečení zbraní a střeliva v provozovně a v případě žádosti o zbrojní licenci skupiny E postup používaný pro ničení zbraně nebo střeliva a odstraňování zničené zbraně nebo střeliva, pokud nejsou tyto činnosti upraveny zvláštním právním předpisem nebo mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu,15)“ nahrazují slovy „a způsob zabezpečení zbraní a střeliva v provozovně,“.
63.
V § 32 odst. 2 se věta druhá zrušuje.
64.
V § 33 odst. 1 písm. b) a § 38 odst. 4 písm. c) se slova „, střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně“ nahrazují slovy „nebo střelivo“.
65.
V § 33 odst. 1 se na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje čárkou, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c)
jedná se o sportovně střeleckou organizaci, žádá-li o vydání zbrojní licence skupiny F, H nebo J.“.
66.
§ 34 včetně nadpisu zní:
㤠34
Prověření trvání podmínek pro vydání zbrojní licence
Příslušný útvar policie prověří nejdéle ve lhůtě 5 let od vydání zbrojní licence a následně vždy nejpozději každých 5 let skutečnosti uvedené v § 33 odst. 2; stejně postupuje také při změně člena statutárního orgánu nebo odpovědného zástupce držitele zbrojní licence.“.
67.
V § 38 odst. 1 písm. a), § 38 odst. 6 písm. c), § 39 odst. 1 písm. p), § 51 odst. 4, § 56 odst. 4, § 57 odst. 5 a 6, § 76 odst. 1 písm. e), § 76c odst. 2 písm. d) a § 76d odst. 1 písm. p) se slova „, zakázaný doplněk zbraně“ zrušují.
68.
V § 38 odst. 3 se slova „jejich zničení nebo“ nahrazují slovy „zhotovení řezů zbraní nebo jejich“.
69.
V § 39 odst. 1 písm. m) se slova „B nebo“ nahrazují slovy „A-I, B a“.
70.
V § 39 odstavec 3 zní:
„(3)
Držitel zbrojní licence skupiny E je dále povinen při ničení střeliva dodržovat postup stanovený prováděcím právním předpisem.“.
71.
V § 41 odstavce 3 a 4 znějí:
„(3)
Příslušný útvar policie registraci zbraně neprovede, pokud jde o zbraň kategorie A, A-I, B nebo C, kterou osoba uvedená v § 42 odst. 1 není oprávněna podle tohoto zákona vlastnit, držet nebo nosit.
(4)
Pokud příslušný útvar policie nabude důvodné podezření na špatný technický stav zbraně podléhající registraci, zakáže takovou zbraň používat ke střelbě; tento zákaz se zapisuje do centrálního registru zbraní a je účinný vůči každé osobě. Zákaz podle věty první je zrušen okamžikem zápisu údaje o ověření příslušné zbraně Českým úřadem pro zkoušení zbraní a střeliva do centrálního registru zbraní.“.
72.
V § 41 odst. 5 se slova „písm. a) anebo b) nebo řízení o registraci zastaví“ zrušují.
73.
V § 42 odst. 1 se slovo „současně“ zrušuje.
74.
V § 42a se text „§ 1 odst. 2“ nahrazuje textem „§ 1 odst. 3“.
75.
V § 42a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2)
Před uskutečněním převodu palné zbraně podle odstavce 1 jsou ministerstvo, Ministerstvo obrany, ozbrojené síly České republiky1), Vojenská policie33), bezpečnostní sbor1a), Vojenské zpravodajství1b), kraj, obec nebo ozbrojené síly nebo sbory jiných států povinny zajistit označení zbraně vyrobené nebo dovezené na území Evropské unie po 14. září 2018 stanovenými identifikačními údaji podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva a označením identifikujícím převádějící subjekt podle prováděcího právního předpisu.“.
76.
V § 44 odst. 1, § 44 odst. 3 větě druhé, § 44 odst. 4 písm. a), b), c), d), h) a j), § 44 odst. 5 a 6, § 45 odst. 1, § 45 odst. 4 větě druhé, § 45 odst. 5 a 6, § 46 odst. 1 a v § 51 odst. 2 větách první a třetí se slova „A, B nebo C“ nahrazují slovy „A, A-I, B, C nebo C-I“.
77.
V § 44 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Zbraň kategorie C-I smí na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý vývoz zbraně nebo střeliva nabýt do vlastnictví pouze osoba splňující podmínky uvedené v § 14a odst. 1 písm. a) a b) nebo v § 14a odst. 3.“.
78.
V § 45 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Osobou oprávněnou na základě zbrojního průvodního listu pro trvalý dovoz zbraně nebo střeliva k trvalému dovozu zbraně kategorie C-I je osoba splňující podmínky uvedené v § 14a odst. 1 nebo 3.“.
79.
V § 45 odst. 3 se za slovo „licence“ vkládají slova „nebo osobám splňujícím podmínky uvedené v § 14a odst. 1 nebo 3“.
80.
V § 46 odst. 5 se za slova „kategorie C“ vkládají slova „, osoba podílející se na divadelním představení, rekonstrukci historické bitvy nebo jiné podobné kulturní akci pro expanzní nebo znehodnocenou zbraň“.
81.
V § 46 odst. 5 a v § 46 odst. 6 větě první se slova „B nebo C“ nahrazují slovy „A-I, B, C nebo C-I“.
82.
V § 49 odst. 2 větě první se za slova „uvedenou v § 6 písm. a) a b),“ vkládají slova „osoba podílející se na divadelním představení, rekonstrukci historické bitvy nebo jiné podobné kulturní akci expanzní nebo znehodnocenou zbraň“, za slova „střelec zbraň uvedenou v“ se vkládá text „§ 4a,“ a slova „loveckou nebo sportovní“ se nahrazují slovem „tuto“.
83.
V § 49 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Držitel evropského zbrojního pasu vydaného jiným členským státem je oprávněn dočasně dovézt, držet nebo nosit zbraň v něm zapsanou, pokud byl evropský zbrojní pas vydán jiným členským státem uvedeným v nařízení vlády a pokud je v něm zaznamenáno oprávnění jeho držitele nosit zbraň skrytě.“.
84.
V § 50 odst. 1 a 2, § 50 odst. 4 až 11, § 76d odst. 8 úvodní části ustanovení a § 76d odst. 8 písm. a), d) a e) se slova „anebo C“ nahrazují slovy „, C nebo C-I“.
85.
Za § 50b se vkládá nový § 50c, který včetně nadpisu zní:
㤠50c
Zákaz, pozastavení a jiné změny přepravy zbraně nebo střeliva
(1)
Policie může přepravu zbraně nebo střeliva zakázat nebo pozastavit nebo stanovit jinou trasu přepravy nebo dodatečné podmínky pro zabezpečení přepravy, pokud
a)
přeprava nebyla ohlášena v souladu s § 50 nebo 50a, dopravní prostředek není ve stanovených případech vybaven zařízením, které umožňuje nepřetržité sledování jeho pohybu, nebo takové zařízení není přihlášeno do systému sledování pohybu a jím zaregistrováno,
b)
údaje uvedené v hlášení přepravy zbraní nebo střeliva neodpovídají skutečnosti,
c)
jsou zjištěny vážné nedostatky v zabezpečení přepravy nebo skutečnosti nasvědčující tomu, že by v souvislosti s přepravou mohlo dojít k ohrožení života, zdraví, majetku, veřejného pořádku nebo bezpečnosti,
d)
nebyl doložen předchozí souhlas následujícího státu, přes který probíhá tranzit zbraní nebo střeliva, nebo přijímajícího státu, pokud tento stát podmiňuje přepravu takových zbraní nebo střeliva po svém území tímto předchozím souhlasem, nebo
e)
je to nezbytné z důvodu plnění mezinárodních závazků České republiky nebo zabezpečení jejích zahraničně politických nebo bezpečnostních zájmů.
(2)
Policie umožní pokračování v přepravě zbraně nebo střeliva, pokud odpadnou důvody, pro které byla jejich přeprava zakázána, pozastavena nebo byla stanovena jiná trasa přepravy.“.
86.
V § 51 odst. 3 a 5, § 56 odst. 6, § 57 odst. 5, 6 a 8, § 61 odst. 2 písm. e), § 61 odst. 3, § 62, § 63 odst. 6, § 67 včetně nadpisu, § 76 odst. 1 písm. f), § 76 odst. 2 písm. d), § 76c odst. 2 písm. e) a § 76c odst. 3 písm. d) se slova „, zakázaného doplňku zbraně“ zrušují.
87.
V § 52 odst. 1 se slova „zbraně kategorie A, A-I, B, C nebo D uvedené v § 7 písm. a) nebo b)“ nahrazují slovy „zbraně kategorie A, A-I, B, C, C-I uvedené v § 6a odst. 1 písm. c) nebo D uvedené v § 7 písm. a) nebo i)“.
88.
V § 52 se na konci textu odstavce 2 doplňuje věta „Technicko-organizační požadavky na střelnice jsou stanoveny v příloze č. 3 k tomuto zákonu.“.
89.
V § 52 odst. 4 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
90.
V § 52 odst. 4 písmeno a) zní:
„a)
provozní řád střelnice ověřený znalcem v oboru balistiky nebo osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě,“.
91.
V § 52 odstavec 5 zní:
„(5)
Příslušný útvar policie si za účelem posouzení žádosti o povolení k provozování střelnice opatří
a)
výpis ze živnostenského rejstříku, pokud má být střelnice používána k podnikatelským účelům, a
b)
vyjádření příslušného stavebního úřadu, zda lze danou nemovitost podle stavebního zákona užívat jako střelnici; to neplatí, týká-li se žádost povolení dočasné střelnice.“.
92.
V § 52 odstavec 7 zní:
„(7)
Povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice se stanoví v příloze č. 3 k tomuto zákonu.“.
93.
V § 53 odstavce 1 a 2 znějí:
„(1)
Příslušný útvar policie rozhodne o pozastavení provozování střelnice, jestliže
a)
po dobu delší než 30 dnů není ustanoven žádný správce střelnice nebo po tuto dobu žádný správce střelnice svou funkci nevykonává, nebo
b)
při provozu střelnice je z důvodu jejího technického stavu, který nevyhovuje technicko-organizačním požadavkům stanoveným v příloze tohoto zákona, střelbou
1.
způsobena újma na životě nebo zdraví, nebo
2.
ohrožován život, zdraví nebo majetek jiné osoby.
(2)
Příslušný útvar policie může rozhodnout o pozastavení provozování střelnice, jestliže její provozní řád nevyhovuje technicko-organizačním opatřením, požadavkům stanoveným v příloze tohoto zákona, může-li z tohoto důvodu dojít k ohrožování života, zdraví nebo majetku jiné osoby střelbou.“.
94.
V § 56 odst. 1 a v § 57 odst. 2 větě první se za text „C“ vkládá text „, C-I“.
95.
V § 56 odst. 2 a v § 57 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „nebo C“ nahrazují slovy „, C nebo C-I“.
96.
V § 57 odst. 1 písm. c) bodu 6 se za slova „§ 42 odst. 1“ doplňují slova „nebo neohlásí nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I podle § 14a odst. 5“.
97.
V § 57 odst. 6, § 76 odst. 1 písm. g) a § 76c odst. 2 písm. f) se slova „, zakázaným doplňkem zbraně“ zrušují.
98.
V § 57 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Byla-li zajištěna zbraň kategorie C-I z důvodu, že nebylo ohlášeno její nabytí, příslušný útvar policie rozhodne o jejím vrácení, pokud její držitel provede ohlášení podle § 14a odst. 5 ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o zajištění; není-li ohlášení zajištěné zbraně v této lhůtě provedeno, postupuje se obdobně podle § 64. Byla-li zbraň kategorie C-I zajištěna z důvodu uvedeného v § 14a odst. 2 a do 6 měsíců ode dne jejího zajištění se neprokáže, že důvod pro zajištění neexistuje nebo odpadl, postupuje se obdobně podle § 64.“.
99.
V § 58 odst. 1 větě druhé, § 69 odst. 5 větě druhé, § 75c písm. b), § 76a odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 76c odst. 2 písm. a) se za slovo „kategorie“ vkládají slova „C-I nebo“.
100.
V § 58 odst. 2 větě druhé se za slovo „kategorie“ vkládá text „A-I,“.
101.
V § 58 odstavec 7 zní:
„(7)
Pokud rozměry, množství nebo účel zbraní nebo střeliva neumožňují jejich zabezpečení podle předchozích odstavců anebo odpovídá-li to zvláštním místním podmínkám nebo významné provozní potřebě držitele zbrojní licence, může příslušný útvar policie jejich držiteli povolit jiný způsob zabezpečení v případě, že zbraň nebo střelivo budou řádně zabezpečeny proti zneužití, ztrátě nebo odcizení.“.
102.
V § 58 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
V případě zbraně, jejímž držitelem je osoba mladší 18 let, je zákonný zástupce, opatrovník nebo poručník povinen dohlížet na dodržování pravidel zabezpečení takové zbraně, pokud není taková zbraň zabezpečena jinou osobou starší 18 let, která je oprávněna s takovou zbraní nakládat.“.
103.
V § 59 odst. 1 úvodní část ustanovení zní:
„Zbraň kategorie A-I, B, C, C-I nebo D anebo střelivo do této zbraně lze svěřit jiné fyzické osobě, která není oprávněna takovou zbraň držet, zejména v rámci“.
104.
V § 59 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Zbraň uvedenou v odstavci 1 nebo střelivo lze svěřit jen za dohledu osoby oprávněné takovou zbraň a střelivo držet. Ten, kdo dohlíží na osobu, které byly zbraň nebo střelivo svěřeny, je povinen
a)
poučit tuto osobu o bezpečném zacházení se svěřenou zbraní a střelivem a
b)
provádět dohled tak, aby osoba, které byly zbraň a střelivo svěřeny, neporušila povinnost nebo zákaz stanovený tímto zákonem a zejména neohrozila život nebo zdraví.
(3)
Zbraň kategorie A lze svěřit pouze po předchozím poučení a jiném nezbytném zaškolení
a)
držiteli zbrojního průkazu, nebo
b)
osobě, která dosáhla věku 18 let a jejíž svéprávnost nebyla omezena, a to pouze v rámci činnosti držitele zbrojní licence; účelem svěření nesmí být zážitková střelba.“.
105.
V § 59 odst. 4 se za slova „používat zbraň“ vkládají slova „uvedenou v odstavci 1“.
106.
V § 61 odst. 2 písm. c) a d) se slova „, zakázaných doplňků zbraní“ zrušují.
107.
V § 61 odst. 4 se slova „, každého zakázaného doplňku zbraně“ zrušují.
108.
V nadpise § 63 se slova „a ničení“ zrušují.
109.
V § 63 odst. 1 se slova „nebo zničit“ zrušují.
110.
V § 63 odst. 1 a 2 se slova „nebo zničením“ zrušují.
111.
V § 63 odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „nebo zakázaného doplňku zbraně uvedených v odstavci 1“ nahrazují slovy „kategorie A, A-I, B nebo C“.
112.
V § 63 odst. 2 písm. b) a v § 63 odst. 6 a 7 se slova „nebo zničení“ zrušují.
113.
V § 63 odst. 2 písm. b), § 63 odst. 7, § 76 odst. 1 písm. l) a § 76c odst. 2 písm. h) se slova „, hlavní části zbraně nebo zakázaného doplňku zbraně“ nahrazují slovy „nebo hlavní části zbraně“.
114.
V § 63 odst. 2 písm. c) a § 68 odst. 2 a 3 se slova „nebo zakázaný doplněk zbraně“ zrušují.
115.
V § 63 odst. 4, § 68 odst. 3, § 76 odst. 1 písm. n) a § 79 odst. 3 písm. b) se slova „nebo zakázaného doplňku zbraně“ zrušují.
116.
V § 63 odst. 4 se slova „nebo zakázaným doplňkem zbraně“ zrušují.
117.
V § 63 odst. 5 větě první se za slova „úpravě zbraně“ vkládají slova „kategorie A, A-I, B nebo C“.
118.
V § 63 odst. 5 se slova „zničí nebo“ zrušují.
119.
V § 63 odst. 7, § 76 odst. 1 písm. l) bod 2 a v § 76c odst. 2 písm. h) bod 2 se slova „, hlavní část zbraně nebo zakázaný doplněk zbraně“ nahrazují slovy „nebo hlavní část zbraně“.
120.
V § 63 odst. 7, § 64 odst. 1 písm. b), § 76 odst. 1 písm. l) bod 1, § 76c odst. 2 písm. h) bod 1 a § 79 odst. 3 písm. b) se slovo „, zničení“ zrušuje.
121.
Za § 63 se vkládá nový § 63a, který včetně nadpisu zní:
㤠63a
Úřední zničení zbraně a střeliva
(1)
Zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I je dovoleno zničit pouze formou úředního zničení zbraně, není-li dále stanoveno jinak. K provedení úředního zničení zbraně je oprávněn stát.
(2)
Zbraň nebo střelivo lze k úřednímu zničení předat prostřednictvím příslušného útvaru policie. Zbraň nebo střelivo předané k úřednímu zničení předáním odbornému útvaru policie připadají do vlastnictví státu.
(3)
Zbraň nebo střelivo se k úřednímu zničení předávají i přijímají bezplatně.
(4)
Ministerstvo může rozhodnout, že zbraň nebo střelivo předané k úřednímu zničení budou využity pro sbírkové, muzejní, výzkumně-vývojové nebo obdobné účely nebo jinak dále využity.
(5)
Příslušný útvar policie může držiteli zbrojní licence povolit provést zničení zbraně uvedené v odstavci 1, pokud je to nezbytné pro vývojové nebo výzkumné účely, pro účely technických zkoušek nebo pro účely zpracování znaleckého posudku. Příslušný útvar policie v povolení stanoví způsob, kterým držitel zbrojní licence prokáže, že skutečně došlo ke zničení zbraně. Na řízení o žádosti o povolení se přiměřeně použije § 63.“.
122.
V § 64 odst. 1 se na konci písmene b) slovo „nebo“ zrušuje.
123.
V § 64 odst. 1 se na konci písmene c) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se nové písmeno d), které zní:
„d)
požádat příslušný útvar policie o jejich předání k úřednímu zničení.“.
124.
V § 64 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
V případě zániku platnosti oprávnění nakládat se zbraní kategorie C-I se odstavce 1 až 4 použijí obdobně.“.
125.
V § 65 odst. 2 se slova „, zakázaném doplňku zbraně“ zrušují.
126.
V § 68 odst. 2 a 3 se slovo „jejich“ zrušuje.
127.
V § 68 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 34 zní:
„(4)
Zbraň, kterou její vlastník opustil34), připadá do vlastnictví státu.
34)
§ 1045 odst. 1 občanského zákoníku.“.
128.
V § 71 odst. 2 písm. d) se za slova „nebo C,“ vkládají slova „zbraních kategorie C-I a osobách nabývajících nebo převádějících vlastnictví anebo držících zbraň kategorie C-I nebo osobách, jimž je taková zbraň přenechána,“.
129.
V § 71 odst. 2 písm. d) a i) se slova „, zakázaných doplňcích zbraní“ zrušují.
130.
V § 71 odst. 2 písm. e) se slova „, střelivu nebo zakázaných doplňcích zbraní“ nahrazují slovy „nebo střelivu“.
131.
V § 71 odst. 2 písm. i) se slova „nebo zakázaných doplňcích zbraní“ zrušují.
132.
V § 72 odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Údaje v informačních systémech provozovaných podle § 71 se uchovávají po dobu 30 let ode dne prokazatelného zničení palné zbraně nebo ode dne, kdy zanikla povinnost vést tyto údaje v informačních systémech.
(3)
Při uchovávání dokumentace související s vedením informačních systémů provozovaných podle § 71 se postupuje podle zvláštního právního předpisu26).“.
133.
V § 72 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4)
Správce informačních systémů provozovaných podle § 71 zajistí vymazání osobních údajů v nich po uplynutí doby uvedené v odstavci 2.
(5)
Údaje podle § 71 odst. 2 písm. a) až i) týkající se palné zbraně lze ode dne jejího prokazatelného zničení využívat nejdéle po dobu
a)
30 let pro plnění úkolů v oblasti předcházení, vyhledávání a odhalování trestné činnosti a stíhání trestných činů, výkonu trestu a ochranných opatření, nebo
b)
10 let pro účely vedení řízení podle tohoto zákona nebo pro účely celního řízení.“.
134.
V § 73 odst. 4 se na konci písmene a) čárka nahrazuje slovem „a“, na konci písmene b) se slovo „, a“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
135.
V § 73 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Policie předává postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie informace o
a)
vydaném zbrojním průvodním listu pro trvalý vývoz nebo trvalý dovoz palné zbraně, a to členskému státu, do kterého nebo ze kterého má být palná zbraň přepravena,
b)
předchozím souhlasu České republiky s nabytím vlastnictví k palné zbrani osobou, která má na jejím území pobyt, nebo s přepravou palné zbraně na její území, a to členskému státu, který o vyslovení předchozího souhlasu žádá, a
c)
zamítnutých žádostech o výjimku podle § 9 nebo 11a nebo o povolení podle § 12, nebyla-li výjimka udělena nebo povolení vydáno z důvodu bezpečnosti nebo z důvodu nespolehlivosti osoby žadatele.“.
136.
V § 73a odst. 8 písm. a) úvodní části ustanovení se slova „A, B nebo C“ nahrazují slovy „A, A-I, B a C“.
137.
V § 73b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
čísla a druhy elektronicky čitelných identifikačních dokladů.“.
138.
V § 73b se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4)
Policie využívá pro výkon působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence občanských průkazů číslo občanského průkazu a z informačního systému evidence cestovních dokladů číslo a druh cestovního dokladu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
139.
Za § 73b se vkládá nový § 73c, který včetně nadpisu zní:
㤠73c
Číselník zbraní
(1)
Součástí centrálního registru zbraní je číselník zbraní. Správcem číselníku zbraní je Policejní prezidium.
(2)
Položkou číselníku zbraní je soubor údajů o druhu, výrobci, vzoru nebo modelu, ráži a kategorii zbraně.
(3)
Novou položku číselníku zbraní vkládá a případné úpravy stávajících položek provádí Policejní prezidium. Zařazení zbraně do již existující položky číselníku zbraní provádí příslušný útvar policie nebo podnikatel v oboru zbraní a střeliva, jde-li o nově vyrobenou nebo dovezenou zbraň, která je předmětem jeho podnikatelské činnosti. Změnu zařazení zbraně do položky číselníku provádí příslušný útvar policie na základě návrhu oprávněného držitele zbraně nebo podnikatele v oboru zbraní a střeliva, jde-li o zbraň, která je předmětem jeho činnosti.
(4)
Úpravu položky číselníku zbraní nebo zařazení zbraně do položky číselníku zbraní může i bez návrhu provést příslušný útvar policie nebo Policejní prezidium, vyžaduje-li to plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona.
(5)
V pochybnostech o zařazení zbraně do již existující položky číselníku podle odstavce 3 rozhoduje Policejní prezidium. Vyhoví-li Policejní prezidium návrhu v plném rozsahu, provede namísto vydání rozhodnutí pouze navrhovaný zápis do centrálního registru zbraní.“.
140.
V § 75a odst. 3 písm. a) a d) se text „B, C“ nahrazuje textem „A-I, B, C, C-I“.
141.
V § 76 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
ohrozí život nebo zdraví tím, že při zacházení se zbraní nedbá zvýšené opatrnosti nebo tím, že nedodržuje provozní řád střelnice,“.
142.
V § 76 odst. 1 písm. d), § 76 odst. 2 písm. a) až c) a v § 76c odst. 3 písm. a) až c) se text „B anebo C“ nahrazuje textem „A-I, B, C nebo C-I“.
143.
V § 76 odst. 1 písmeno k) zní:
„k)
znehodnotí zbraň kategorie A, A-I, B nebo C anebo vyrobí jejich řez v rozporu s § 63 odst. 1, nevratně pro účely balistického zkoumání jinak znehodnotí hlavní část zbraně kategorie A, A-I, B nebo C v rozporu s § 63 odst. 5, anebo zničí zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I v rozporu s § 63a,“.
144.
V § 76 odst. 3 písm. a) se za text „písm. a)“ vkládá text „, b)“.
145.
V § 76 odst. 3 písm. b) se text „b),“ zrušuje.
146.
V § 76a odst. 1 písm. a) se text „nebo b)“ nahrazuje textem „nebo i)“.
147.
V § 76a odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
střílí ze zbraně kategorie C-I v rozporu s § 14a odst. 4 písm. e) nebo ze zbraně uvedené v § 7 písm. b) až f) v rozporu s § 15 odst. 3,“.
148.
V § 76a odst. 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „anebo na takové místo přepravuje zbraň kategorie C-I v rozporu s § 14a odst. 4 písm. a) nebo zbraň kategorie D v rozporu s § 15 odst. 5 písm. a),“.
149.
V § 76a odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.
150.
V § 76a odst. 1 se na konci písmene e) tečka zrušuje a doplňují se slova „v rozporu s § 15 odst. 5 písm. c) anebo vyveze, doveze, provede tranzit anebo přepravuje palnou zbraň kategorie D v rozporu s § 15 odst. 6, nebo“.
151.
V § 76a se na konci odstavce 1 doplňuje písmeno f), které zní:
„f)
v rozporu s § 14a odst. 5 neohlásí nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I nebo převod vlastnictví ke zbrani kategorie C-I, s níž doposud nakládal, anebo nevede evidenci zbraní kategorie C-I, které jsou předmětem jeho podnikatelské činnosti.“.
152.
V § 76a odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
neodevzdá posudek o zdravotní způsobilosti podle § 29 odst. 2.“.
153.
V § 76a odst. 6 písm. d) a v § 76a odst. 12 písm. c) se číslo „1000“ nahrazuje číslem „10 000“.
154.
V § 76a odst. 7 se slova „B anebo C“ nahrazují slovy „A, B nebo C“.
155.
V § 76a odst. 8 písm. d) se slova „, zakázané doplňky zbraně“ zrušují.
156.
V § 76a odst. 8 písmena f) a g) znějí:
„f)
svěří zbraň kategorie A-I, B, C, C-I nebo D nebo střelivo fyzické osobě v rozporu s § 59 odst. 2 nebo 4,
g)
svěří zbraň kategorie A v rozporu s § 59 odst. 3,“.
157.
V § 76a odst. 8 písmeno h) zní:
„h)
střílí ze zbraně, která není označena zkušební značkou nebo jejíž použití ke střelbě bylo zakázáno podle § 41 odst. 4, nebo“.
158.
V § 76a odst. 8 písmeno i) zní:
„i)
nosí zbraň v rozporu s § 29 odst. 3 písm. e) nebo střílí ze zbraně opatřené tlumičem hluku výstřelu v rozporu s § 29 odst. 3 písm. f).“.
159.
V § 76a odst. 14 písm. b) se slova „nebo e)“ nahrazují slovy „, e) nebo f)“.
160.
V § 76c odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až k) se označují jako písmena b) až j).
161.
V § 76c odst. 2 písmeno b) zní:
„b)
znehodnotí zbraň kategorie A, A-I, B nebo C anebo vyrobí jejich řez v rozporu s § 63 odst. 1, nevratně pro účely balistického zkoumání jinak znehodnotí hlavní část zbraně kategorie A, A-I, B nebo C v rozporu s § 63 odst. 5, anebo zničí zbraň kategorie A, A-I, B, C nebo C-I v rozporu s § 63a,“.
162.
V § 76d odst. 1 písmena t) a u) znějí:
„t)
svěří zbraň kategorie A-I, B, C, C-I nebo D nebo střelivo fyzické osobě v rozporu s § 59 odst. 2 nebo 4,
u)
svěří zbraň kategorie A v rozporu s § 59 odst. 3, nebo“.
163.
V § 76d odstavec 3 zní:
„(3)
Držitel zbrojní licence skupiny E se dopustí přestupku tím, že nedodrží při ničení střeliva postup podle § 39 odst. 3.“.
164.
V § 76d odst. 10 písm. a) se slova „, odstavce 3 písm. a)“ zrušují.
165.
V § 76d odst. 10 písm. b) se za slovy „odstavce 3“ slova „písm. b)“ zrušují.
166.
V § 77 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, a nepodléhá-li právnická nebo podnikající fyzická osoba kontrole, projedná její přestupek Policejní prezidium“.
167.
V § 79 odst. 1 písm. d) se za slovy „o zničení“ slovo „zbraně,“ zrušuje.
168.
V § 79 odst. 1 se na konci písmene e) slovo „a“ zrušuje, na konci odstavce se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
k provedení § 14a odst. 5 a 6 způsob a rozsah ohlašování nabytí vlastnictví ke zbrani kategorie C-I a vedení evidence takových zbraní držitelem zbrojní licence.“.
169.
V § 79 odst. 3 písm. b) se za slovo „výjimky,“ vkládají slova „o udělení výjimky pro nabytí vlastnictví, držení a nošení zbraně kategorie A-I,“.
170.
V § 79 odstavec 4 zní:
„(4)
Ministerstvo průmyslu a obchodu vydá vyhlášku k provedení § 3 odst. 3 a stanoví dovolené výrobní provedení plynové zbraně a expanzní zbraně a technické požadavky na plynové nábojky pro expanzní zbraně.“.
171.
V příloze č. 1 části první se v bodě 2 na samostatný řádek doplňuje věta „Za palnou zbraň se považuje také předmět, který lze uschopnit k vystřelování hromadné nebo jednotné střely nebo jiného projektilu působením okamžitého uvolnění chemické energie, jestliže má vzhled palné zbraně a v důsledku své konstrukce nebo materiálu, z něhož je vyroben, může být uschopněn ke střelbě.“.
172.
V příloze č. 1 části první bod 5 zní:
„5.
Expanzní zbraň - palná zbraň, jejíž konstrukce vylučuje použití kulového náboje nebo náboje s hromadnou střelou. Expanzní zbraní je zejména
a)
poplašná zbraň a signalizační zbraň, kterými je prostředek s nábojovou komorou, který nelze upravit tak, aby z něj mohl být vystřelen kulový náboj nebo náboj s hromadnou střelou, a
b)
akustická zbraň a salutní zbraň, kterými je expanzní zbraň upravená z jiné palné zbraně ke střelbě pouze s využitím nábojek nebo cvičných nábojů a určená pro použití například při divadelních představeních, fotografování, při filmových a televizních záznamech, rekonstrukcích historických událostí, přehlídkách, sportovních akcích a výcviku.“.
173.
V příloze č. 1 části první bod 17 zní:
„17.
Zbraň zvláště účinná - střelná zbraň ráže 20 mm nebo vyšší určená pro střelbu munice, včetně odpalovacích zařízení.“.
174.
V příloze č. 1 části první body 22 až 24 znějí:
„22.
Historická zbraň
a)
střelná zbraň, která byla vyrobena do 31. prosince 1890, a současně platí, že všechny hlavní části zbraně byly vyrobeny do 31. prosince 1890,
b)
jednoranová nebo dvouranová palná zbraň, která byla zkonstruována do 31. prosince 1890 a její konstrukce je založena na principech doutnákových, kolečkových, křesadlových nebo perkusních zámkových systémů, nebo
c)
jehlovka, která byla zkonstruována do 31. prosince 1880.
23.
Hlavními částmi střelné zbraně jsou
a)
hlaveň; hlavní se rozumí také vložná hlaveň a vložná nábojová komora,
b)
pouzdro zbraně, kterým se rozumí tělo zbraně, rám revolverové zbraně a pouzdro závěru, včetně horní a dolní části děleného pouzdra závěru,
c)
válec revolverové zbraně,
d)
závěr; závěrem se rozumí také závorník a nosič závorníku a
e)
tlumič hluku výstřelu.
24.
Znehodnocená zbraň - střelná zbraň, která byla učiněna trvale nepoužitelnou, přičemž je zajištěno, že všechny její hlavní části jsou trvale nepoužitelné a není možné je odstranit, nahradit nebo upravit tak, aby mohla být taková zbraň jakkoli uschopněna ke střelbě.“.
175.
V příloze č. 2 bodu 1 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až o) se označují jako písmena a) až n).
176.
V příloze č. 2 bodu 1 písm. a) se slova „od ráže 20 mm“ nahrazují slovy „ráže 20 mm nebo vyšší“.
177.
V příloze č. 2 bodu 1 se na konci textu písmene c) doplňují slova „granátometné náboje“.
178.
Za přílohu č. 2 se doplňuje příloha č. 3, která zní:
„Příloha č. 3 k zákonu č. 119/2002 Sb.
Část první
Technicko-organizační požadavky na střelnice
1.
Ohrožené prostory
1.1.
Ohrožený prostor - prostor, v němž může být při dodržení pravidel a opatření stanovených provozním řádem střelnice ohrožen život nebo zdraví účinkem kinetické energie střel, střepin nebo povýstřelových plynů.
1.1.1.
Primární ohrožený prostor - ohrožený prostor, který je ohrožen přímou střelbou v prostoru střelnice (výstřelný prostor) a který je stanoven na každé střelnici, a to vždy alespoň v prostoru od dopadiště střel k nejvzdálenější palebné čáře.
1.1.2.
Sekundární ohrožený prostor - ohrožený prostor, který není primárním ohroženým prostorem. Sekundární ohrožený prostor se stanovuje vždy, pokud
-
je střelba vedena do volného prostoru (broková střelnice) nebo volného terénu bez odpovídajícího dopadiště či záchytného zařízení,
-
na střelnici je zvýšené riziko odrazu střel do volného prostoru zejména s ohledem na charakter zařízení a povrchů v primárním ohroženém prostoru nebo s ohledem na používané terče.
2.
Zajištění bezpečnosti provozu střelnice
2.1.
K zajištění ochrany života a zdraví osob v ohroženém prostoru a při zacházení se zbraněmi a střelivem na střelnici i mimo ohrožené prostory, jakož i při příchodu a odchodu ze střelnice stanoví provozní řád přiměřená technicko-organizační opatření. Technicko-organizační opatření spočívají v kombinaci technických opatření (ochranných a dalších technických prvků) a organizačních opatření (zásad a pokynů).
2.2.
Technicko-organizační opatření musí při provozu na střelnici zejména:
-
stanovovat pravidla pro bezpečné provádění střelby a bezpečné zacházení se zbraní a střelivem, jejich bezpečné používání, kontrolu, odkládání, vnášení a odnášení, a to při zohlednění dalších technicko-organizačních opatření,
-
předcházet nebo zabraňovat úniku střel mimo primární ohrožený prostor (opatření proti přestřelení nebo prostřelení technických ochranných prvků střelnice),
-
předcházet nebo zabraňovat ohrožujícím odrazům střel a jejich střepin,
-
předcházet nebo zabraňovat poškození zařízení střelnice střelbou, pokud by v důsledku takového poškození mohlo dojít k ohrožení života nebo zdraví osob,
-
předcházet nebo zabraňovat vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru, je-li prováděna střelba.
2.3.
Při stanovení konkrétní podoby technicko-organizačních opatření a jejich kombinace se vychází z místních podmínek, povahy a účelu střelnice a zbraní a střeliva používaných na střelnici.
3.
Některá technická opatření
3.1.
Dopadiště
Je-li střelnice vybavena dopadištěm střel, musí mít dopadiště takovou podobu, aby došlo k účinnému zachycení střel, a to včetně jejich fragmentů, a aby nedocházelo k ohrožujícím odrazům střel. Dopadiště může mít zejména povahu valu nebo záchytného zařízení.
3.2.
Terče a terčová zařízení
Terče a terčová zařízení musí být zvoleny tak, aby se zabránilo nebezpečným odrazům střel.
V případě pohybujících se terčů nebo terčových zařízení a v případě terčů umísťovaných na různých místech primárního ohroženého prostoru (pohyblivá terčová čára), musí stanovená technicko-organizační opatření zohledňovat všechny polohy takového terče nebo terčového zařízení.
3.3.
Ochranné prvky
Ochranné prvky zabraňují úniku střel mimo primární ohrožený prostor a ohrožujícím odrazům střel a jejich fragmentů, nejde-li o dopadiště, terče a terčová zařízení. Vhodné ochranné prvky se volí v závislosti na zbraních a střelivu používaných na střelnici, způsobu střelby, podobě primárního ohroženého prostoru a přijatých organizačních opatřeních.
3.4.
Opatření proti vstupu nezúčastněných osob do ohroženého prostoru
Zvolí se přiměřený způsob zabránění vstupu nezúčastněných osob, zejména v podobě rozmístění stálých výstražných tabulek, zvukových či světelných signálů ohlašujících začátek a konec střelby, výstražné vlajky; tato opatření mohou být nahrazena oplocením či obdobným ohrazením ohroženého prostoru nebo jeho části.
4.
Některá organizační opatření
4.1.
Organizačními opatřeními jsou zejména
-
zásady bezpečné střelby a bezpečného zacházení se zbraněmi a střelivem,
-
stanovení směru a způsobu střelby,
-
vymezení palebné a terčové čáry,
-
vymezení pohyblivé palebné a pohyblivé terčové čáry,
-
vymezení zbraní a střeliva, se kterými lze na střelnici střílet.
4.2.
V případě pochybnosti, zda technické opatření dostačuje pro zajištění bezpečnosti střelby, se stanoví organizační opatření tak, aby byla bezpečnost střelby zajištěna.
4.3.
Při stanovování organizačních opatření se vychází z předpokladu jejich dodržování průměrně způsobilým střelcem, který dbá zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní a střelivem; nekázeň a hrubé chyby při zamíření se nepředpokládají.
Část druhá
Povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice
1.
Povinné obsahové náležitosti provozního řádu střelnice
1.1.
administrativně-provozní náležitosti
1.1.1.
jméno, případně jména, příjmení a datum narození fyzické osoby nebo údaje identifikující právnickou osobu provozovatele střelnice,
1.1.2.
uvedení místa, kde je střelnice provozována, včetně uvedení jména, případně jmen, příjmení a data narození fyzické osoby nebo údajů identifikujících právnickou osobu vlastníka pozemku, na kterém je střelnice provozována, není-li totožný s provozovatelem střelnice,
1.1.3.
sdělení, zda je střelnice používána k podnikatelským účelům,
1.1.4.
sdělení, zda je střelnice přístupná veřejnosti,
1.1.5.
datum ukončení provozování střelnice, jedná-li se o provozování střelnice na dobu určitou,
1.1.6.
vymezení denní a roční doby, ve které je dovoleno na střelnici provádět střelbu, a pravidla evidence osob využívajících střelnici,
1.1.7.
jméno a příjmení každého ustanoveného správce střelnice, vzor označení správce střelnice, které obsahuje uvedení funkce, jména a příjmení a název střelnice,
1.1.8.
uvedení oprávnění a povinností správce střelnice, případně též dalších osob, zejména provozovatele střelnice, zdravotnické služby a pořadatelů,
1.2.
technicko-organizační náležitosti
1.2.1.
přehledný situační nákres střelnice s vyznačením dovoleného směru střelby a prostředků k zajištění bezpečnosti při střelbě,
1.2.2.
uvedení druhů zbraní povolených ke střelbě a uvedení výrobního provedení střeliva a nejvyššího výkonu střeliva, případně nejvýkonnější přípustné ráže střeliva, povoleného ke střelbě,
1.2.3.
povolené způsoby střelby z jednotlivých druhů dovolených zbraní a minimální i maximální dálky střelby,
1.2.4.
pravidla bezpečnosti provozu střelnice, především zásady zacházení se zbraní a střelivem na střelnici, bezpečnostní pravidla střelby a pravidla pohybu osob v prostoru střelnice,
1.2.5.
postup při vzniku mimořádných událostí a
1.2.6.
další sdělení významná s ohledem na technické řešení střelnice a bezpečnost jejího provozu.
2.
Změny provozního řádu střelnice
V případě změn provozního řádu střelnice, které se týkají technicko-organizačních náležitostí podle bodů 1.2.1, 1.2.2, 1.2.3 a 1.2.4, musí být provedeno opětovné ověření provozního řádu střelnice znalcem v oboru balistiky nebo osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě, a to v rozsahu odpovídajícím této změně.“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na zbraně uvedené na trh ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Na zbraň podle § 6a, která byla podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považována za zbraň kategorie D a která byla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona platně ověřena podle zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování zbraní a střeliva, podléhala-li taková zbraň v době svého uvedení na trh ověřování, se nadále pohlíží jako na zbraň kategorie D, pokud byla na trh uvedena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Držitel zbrojní licence, který ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona drží zbraň, která je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považována za zbraň kategorie A-I, na kterou nemá vydán průkaz zbraně a o níž je povinen vést evidenci v centrálním registru zbraní, je povinen navrhnout příslušnou úpravu položky číselníku zbraní nebo změnu zařazení zbraně do položky číselníku zbraní podle § 73c zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby bylo dosaženo souladu evidence zbraní se zákonem č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Převést zbraň podle věty první na jiného oprávněného držitele nebo takovou zbraň vyvézt nelze dříve, než je příslušná zbraň zařazena do položky číselníku zbraní v souladu se zákonem č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4.
Podnikatel v oboru zbraní a střeliva, který byl ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona držitelem zbrojní licence skupiny A, B, C, D nebo E, je ode dne nabytí účinnosti toho zákona oprávněn v rámci této činnosti nakládat se zbraněmi kategorie C-I a pokud byl v rámci své činnosti podnikatele v oboru zbraní a střeliva ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn nakládat se zbraněmi kategorie B, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn nakládat též se zbraněmi kategorie A-I.
5.
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Řízení o žádosti o povolení pro nabytí vlastnictví, držení nebo nošení zbraně kategorie B, která se podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za zbraň kategorie A-I, se dokončí podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6.
Platnost zbrojního průkazu vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona skončí dnem, který je v něm uveden.
7.
Znehodnocení zbraně převáděné do jiného státu nebo uváděné na trh musí být ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provedeno v souladu s přímo použitelným předpisem Evropské unie.
8.
Krajské ředitelství Policie České republiky příslušné podle místa pobytu fyzické osoby nebo podle sídla právnické osoby vyzve držitele povolení podle § 12 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který ohlašuje nabytí zbraně kategorie B, která se podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za zbraň kategorie A-I, aby požádal o udělení příslušné výjimky, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; za přijetí této žádosti se správní poplatek nevybírá. Držitel povolení uvedeného ve větě první, který ve stanovené lhůtě o udělení příslušné výjimky nepožádá nebo kterému nebude tato výjimka udělena, je povinen postupovat obdobně podle § 64 zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Správce centrálního registru zbraní uvede číselník zbraní do plného souladu s tímto zákonem do 5 let ode dne nabytí jeho účinnosti.
10.
Držitel zbrojního průkazu, který byl ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněným držitelem zbraně, která je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považována za zbraň kategorie A-I, se považuje za oprávněného držitele této zbraně podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
11.
Bod 10 se přiměřeně použije na zbraň, která je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považována za zbraň kategorie A-I a na kterou má držitel zbrojní licence ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona vydaný průkaz zbraně.
12.
Zbraně, které byly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona předány ke zničení držiteli zbrojní licence, mohou být podle dosavadní právní úpravy zničeny tímto držitelem zbrojní licence nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
13.
Trestnost nedovoleného ozbrojování zaniká u osoby, která bez oprávnění přechovává zbraň nebo střelivo a která je dobrovolně ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a nejpozději pak ke dni 31. července 2021 předá policii; policie vydá o převzetí potvrzení. Pokud nebyly zbraň nebo střelivo použity ke spáchání trestného činu, je ten, kdo je podle věty první policii předal, oprávněn do 6 měsíců ode dne doručení výzvy příslušného útvaru policie požádat o vydání příslušného dokladu nebo povolení opravňujících k nabytí vlastnictví, držení a případně nošení takové zbraně nebo střeliva anebo je přenechat do vlastnictví státu; jinak se postupuje podle § 64 zákona č. 119/2002 Sb. obdobně.
14.
Platnost povolení k provozování střelnice vydaného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zůstává nedotčena. Technicko-organizační požadavky na střelnice podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění tohoto zákona, se použijí na střelnice, je-li žádost o povolení jejich provozování podána nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ledaže žadatel o povolení k provozování střelnice nebo provozovatel střelnice výslovně požádá o uplatnění těchto technicko-organizačních požadavků.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva
Čl. III
Zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 227/2003 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 36/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 217/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 3 písm. f) se slova „a byly k těmto účelům nebo činnostem zaregistrovány příslušným útvarem policie“ zrušují.
2.
V § 16 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
označit kontrolované výrobky identifikačními údaji v souladu s prováděcím právním předpisem, a to bez zbytečného odkladu po jejich vyrobení nebo dovezení.“.
3.
V § 22a odst. 2 se na konci písmene e) slovo „nebo“ zrušuje.
4.
V § 22a se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno g), které zní:
„g)
neoznačí kontrolované výrobky identifikačními údaji bez zbytečného odkladu po jejich vyrobení nebo dovezení podle § 16 odst. 1 písm. g).“.
5.
V § 22a odst. 6 písm. a) se za slova „a) až e)“ vkládají slova „nebo g)“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva do 31. prosince 2021 označuje střelnou zbraň, která vyhoví při kusovém nebo opakovaném kusovém ověřování podle zákona o ověřování střelných zbraní a střeliva a která je podle zákona č. 119/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považována za zbraň kategorie C-I, písmeny „C-I“, které se na střelné zbrani umístí vedle označení dvojčíslí nebo symbolu roku zkoušky.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. V
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se mění takto:
1.
V položce 30 se vkládá část „Osvobození“, která zní:
„Osvobození
Od správních poplatků podle písmen a) a d) je osvobozen žadatel, který je příslušníkem ozbrojeného bezpečnostního sboru.“.
2.
V položce 31 písm. c) a v části „Zmocnění“ se slovo „, zničení“ zrušuje.
3.
V položce 31 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) Přijetí žádosti o udělení výjimky k nabytí vlastnictví, držení nebo nošení zbraně kategorie A-I| Kč 200“.
---|---
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i).
4.
V položce 31 se vkládá část „Osvobození“, která zní:
„Osvobození
Od správního poplatku podle písmen g) a h) jsou osvobozena podání učiněná elektronicky se zaručenou identitou.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 14/2021 Sb. | Zákon č. 14/2021 Sb.
Zákon o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky
Vyhlášeno 15. 1. 2021, datum účinnosti 30. 1. 2021, částka 8/2021
* ČÁST PRVNÍ - NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH OVLIVŇUJÍCÍCH VNITŘNÍ POŘÁDEK NEBO BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY (§ 1 — § 22)
* ČÁST DRUHÁ - Změna krizového zákona (§ 23 — § 23)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o správních poplatcích (§ 24 — § 24)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 25 — § 25)
Aktuální znění od 30. 1. 2021
14
ZÁKON
ze dne 17. prosince 2020
o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI V NĚKTERÝCH PŘÍPADECH OVLIVŇUJÍCÍCH VNITŘNÍ POŘÁDEK NEBO BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY
HLAVA I
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon stanoví
a)
zákaz ozbrojených skupinozbrojených skupin a
b)
opatření, která může stanovit vláda ve vztahu k podmínkám nakládání se zbraněmi v případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky.
§ 2
Zbraně a nakládání s nimi
(1)
Pro účely tohoto zákona se zbraní rozumí
a)
střelná zbraň a střelivo podle zákona o zbraních (dále jen „střelná zbraň“),
b)
munice podle zákona upravujícího nakládání s municí,
c)
výbušnina podle zákona upravujícího nakládání s výbušninami a
d)
pyrotechnický výrobek podle zákona o pyrotechnice, pokud jde o pyrotechnický výrobek, s nímž mohou nakládat pouze osoby s odbornou způsobilostí.
(2)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na nakládání se zbraněmi podle hlavy III této části zákony uvedené v odstavci 1.
HLAVA II
ZÁKAZ OZBROJENÝCH SKUPIN
§ 3
(1)
Zakazuje se zakládat, organizovat nebo vyzbrojovat ozbrojenou skupinuozbrojenou skupinu anebo účastnit se její činnosti.
(2)
Ozbrojenou skupinouOzbrojenou skupinou se rozumí skupina osob, která zároveň
a)
má povahu paramilitární ozbrojené složky,
b)
je určena k ozbrojenému prosazování cílů založených na politické, náboženské nebo jiné ideologii a
c)
nakládá se zbraněmi, usiluje o získání přístupu ke zbraním, nebo organizuje osoby, které zbraněmi nakládají.
HLAVA III
OPATŘENÍ VLÁDY VE VZTAHU K PODMÍNKÁM NAKLÁDÁNÍ SE ZBRANĚMI V PŘÍPADECH OVLIVŇUJÍCÍCH VNITŘNÍ POŘÁDEK NEBO BEZPEČNOST ČESKÉ REPUBLIKY
Díl 1
Nakládání se střelnými zbraněmi v systému střelecké přípravy
§ 4
Systém střelecké přípravy
(1)
Zřizuje se systém střelecké přípravy, jehož účelem je zlepšování znalostí, schopností a dovedností osob oprávněných k nakládání se střelnými zbraněmi pro potřeby zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti České republiky.
(2)
Systém střelecké přípravy se skládá z programů střelecké přípravy, jejichž organizaci a obsah stanoví vláda nařízením a které zahrnují školení nebo výcvik anebo obdobnou přípravu v oblasti nakládání se střelnými zbraněmi a případně též hodnocené střelby. Vláda může pro příslušný program střelecké přípravy nařízením vymezit jednotlivé kurzy zahrnující školení, výcvik a hodnocené střelby (dále jen „kurz“).
§ 5
Program střelecké přípravy
(1)
Program střelecké přípravy pro oblast vnitřního pořádku a bezpečnosti České republiky organizuje Ministerstvo vnitra a pro oblast obrany České republiky Ministerstvo obrany.
(2)
Vláda může nařízením stanovit, že program střelecké přípravy bude zajišťován akreditovanou osobouakreditovanou osobou, pokud jsou pro takový program střelecké přípravy stanoveny kurzy.
(3)
Účast na programu střelecké přípravy je dobrovolná. Osoba účastnící se programu střelecké přípravy nemá nárok na náhradu nákladů své účasti na něm, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.
(4)
Vláda může nařízením vymezit podmínky účasti na programu střelecké přípravy, pokud jde o
a)
návaznost programu střelecké přípravy na systém přípravy obyvatelstva podle jiného právního předpisu,
b)
držení oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi účastníkem programu střelecké přípravy podle § 6,
c)
občanství osoby účastnící se programu střelecké přípravy,
d)
minimální věk, zdravotní předpoklady nebo trestní anebo přestupkovou zachovalost účastníka programu střelecké přípravy,
e)
povinnost splnit další kvalifikační podmínky vzniku a trvání účasti na programu střelecké přípravy; další kvalifikační podmínky mohou zahrnovat zejména pravidelné hodnocené střelby nebo účast na povinném školení a výcviku.
(5)
Účastníkem programu střelecké přípravy může být osoba splňující podmínky stanovené nařízením vlády vydaným podle odstavce 4; splnění těchto podmínek se prokazuje způsobem stanoveným nařízením vlády u orgánu veřejné moci, který zajišťuje organizaci příslušného programu střelecké přípravy, nebo u akreditované osobyakreditované osoby, a to předložením příslušných dokladů nebo osvědčení, anebo, nelze-li splnění takové podmínky doložit jinak, předložením čestného prohlášení.
§ 6
Oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi v systému střelecké přípravy a stanovená záloha
(1)
Osoba účastnící se v rámci systému střelecké přípravy příslušného programu střelecké přípravy je oprávněna nakládat se střelnými zbraněmi, které
a)
drží podle jiného právního předpisu,
b)
drží na základě aprobace v systému střelecké přípravy, nebo
c)
jí byly přenechány v rámci programu střelecké přípravy.
(2)
Osoba účastnící se programu střelecké přípravy a střelná zbraň, s níž je nakládáno v systému střelecké přípravy, jsou stanovenou zálohou státu pro plnění úkolů při zajišťování vnitřního pořádku nebo bezpečnosti České republiky anebo obrany České republiky, a to za podmínek, které stanoví vláda nařízením vydaným podle § 17 nebo jiný právní předpis. Skutečnost, že střelná zbraň je podle věty první stanovenou zálohou státu, se vyznačí v centrálním registru zbraní zřizovaném podle zákona o zbraních, je-li v něm taková střelná zbraň evidována.
Aprobace v systému střelecké přípravy
§ 7
(1)
Aprobace v systému střelecké přípravy prokazuje způsobilost svého držitele nakládat se střelnou zbraní určité kategorie, je právním důvodem pro vydání povolení nakládat se střelnou zbraní této kategorie, je-li vyžadováno, a dokládá jiné oprávnění, pokud tak stanoví tento zákon nebo nařízení vlády. Vláda nařízením stanoví programy střelecké přípravy, po jejichž absolvování lze získat aprobaci v systému střelecké přípravy, a určí kategorie střelných zbraní, pro které se podle věty první aprobace v systému střelecké přípravy vydává.
(2)
Podmínky pro získání aprobace v systému střelecké přípravy splní ten, kdo absolvuje program střelecké přípravy a dosáhne nařízením vlády stanovené úrovně odbornosti, dovedností a případně výkonnosti v nakládání se střelnou zbraní.
(3)
Vláda může nařízením stanovit způsob podpory střelecké přípravy držitelů aprobace v systému střelecké přípravy. Podpora střelecké přípravy může být omezena na držitele aprobace v systému střelecké přípravy získané absolvováním určitého programu střelecké přípravy.
(4)
Podpora střelecké přípravy podle odstavce 3 může mít zejména podobu
a)
bezúplatného převodu střelné zbraně nebo dalšího souvisejícího materiálu z vlastnictví státu do vlastnictví držitele aprobace v systému střelecké přípravy nebo převodu za sníženou částku,
b)
věcné nebo finanční podpory účasti na kurzu střelecké přípravy, přičemž podpora může být poskytována rovněž prostřednictvím akreditované osobyakreditované osoby,
c)
věcné nebo finanční podpory individuální střelecké přípravy držitele aprobace v systému střelecké přípravy a
d)
umožnění bezúplatného využití movitého a nemovitého majetku České republiky nebo jeho využití za sníženou částku, pokud to neohrozí plnění úkolů organizační složky státu, která je s takovým majetkem příslušná hospodařit.
§ 8
(1)
Orgán veřejné moci, který zajišťuje organizaci příslušného programu střelecké přípravy, nebo orgán uvedený v § 16 nebo akreditovaná osobaakreditovaná osoba vydá osobě účastnící se programu střelecké přípravy, která splní podmínky pro získání aprobace v systému střelecké přípravy, potvrzení pro účely vydání aprobace v systému střelecké přípravy.
(2)
Policie České republiky vydá aprobaci v systému střelecké přípravy na žádost osobě, která prokáže splnění podmínek pro získání aprobace v systému střelecké přípravy předložením potvrzení podle odstavce 1. Potvrzení uvedené ve větě první nesmí být starší 3 let.
(3)
Střelná zbraň, s níž osoba účastnící se programu střelecké přípravy nakládá na základě aprobace v systému střelecké přípravy, která je zbraní podléhající registraci podle zákona o zbraních, musí být zaregistrována; ustanovení zákona o zbraních o registraci zbraně podléhající registraci se na registraci takové zbraně použijí obdobně. Při registraci střelné zbraně podle věty první se eviduje též údaj nabytí zbraně na základě aprobace v systému střelecké přípravy.
(4)
Platnost aprobace v systému střelecké přípravy zaniká, pokud její držitel přestal být držitelem zbrojního průkazu skupiny B, C nebo E podle zákona o zbraních. Zanikla-li platnost aprobace v systému střelecké přípravy, je osoba, která na jejím základě držela střelnou zbraň, povinna postupovat obdobně jako v případě pozbytí oprávnění nakládat s takovou zbraní podle zákona o zbraních.
§ 9
Přenechání střelné zbraně v rámci systému střelecké přípravy
(1)
Přenechat střelnou zbraň lze osobě účastnící se v rámci systému střelecké přípravy příslušného programu střelecké přípravy
a)
za podmínek, které stanoví vláda nařízením, přenechává-li se střelná zbraň, se kterou je příslušný nakládat orgán zajišťující organizaci programu střelecké přípravy nebo akreditovaná osobaakreditovaná osoba, nebo
b)
pokud získala příslušnou aprobaci v systému střelecké přípravy.
(2)
Orgán veřejné moci, který organizuje program střelecké přípravy, nebo akreditovaná osobaakreditovaná osoba zajistí evidenci výdeje a příjmu střelných zbraní, které jsou přenechávány osobě účastnící se programu střelecké přípravy.
(3)
Držitel aprobace v systému střelecké přípravy, kterému je střelná zbraň podle odstavce 1 přenechána na dobu mimo školení a výcvik organizované v rámci programu střelecké přípravy, oznámí přenechání takové střelné zbraně krajskému ředitelství Policie České republiky místně příslušnému podle místa jeho trvalého pobytu, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne jejího přenechání.
Akreditovaná osoba
§ 10
(1)
Akreditovanou osobouAkreditovanou osobou je osoba, které byla udělena akreditace pro zajišťování kurzu v rámci programu střelecké přípravy.
(2)
Akreditaci udělí orgán, který organizuje příslušný program střelecké přípravy, žadateli, který
a)
je držitelem zbrojní licence skupiny F, H nebo J podle zákona o zbraních,
b)
prokáže svou způsobilost zajišťovat kurz v rozsahu stanoveném nařízením vlády,
c)
předloží projekt kurzu, ve kterém vymezí organizaci, obsah a rozsah teoretické a praktické přípravy a organizaci a obsah hodnocených střeleb, včetně nejvyššího počtu účastníků v kurzu,
d)
předloží návrh vnitřního předpisu, který vymezí zásady činnosti akreditované osobyakreditované osoby a způsob ověřování kvalifikace odborných instruktorů akreditovanou osobouakreditovanou osobou, a
e)
doloží, že disponuje prostory a vybavením nezbytným pro zajištění kurzu, a to včetně oprávnění užívat odpovídající střelnici.
(3)
Akreditovaná osobaAkreditovaná osoba je povinna
a)
v návaznosti na požadavky na kurz stanovené nařízením vlády aktualizovat projekt podle odstavce 2 písm. c) a vnitřní předpis podle odstavce 2 písm. d) a zajistit jejich dodržování při poskytování kurzu,
b)
zajistit ověření kvalifikace odborného instruktora vždy před zahájením činnosti odborného instruktora a následně vždy před uplynutím 3 let ode dne ověření jeho kvalifikace,
c)
zajistit provádění kurzu pod přímým vedením odborného instruktora kvalifikovaného pro příslušný program střelecké přípravy, zpracovat záznam o ověření kvalifikace odborného instruktora v podobě a rozsahu, které stanoví vláda nařízením, a tyto záznamy uchovávat po dobu 10 let ode dne ukončení činnosti odborného instruktora pro akreditovanou osobuakreditovanou osobu,
d)
po celou dobu kurzu disponovat nezbytnými prostory a vybavením, a to včetně odpovídající střelnice,
e)
vést seznam účastníků kurzu, včetně záznamu o jejich účasti,
f)
nejpozději 10 pracovních dnů před zahájením kurzu zaslat krajskému ředitelství Policie České republiky místně příslušnému podle místa konání kurzu seznam účastníků kurzu, včetně údaje o místě a čase zahájení kurzu,
g)
oznámit orgánu, který akreditaci udělil, změny údajů rozhodných pro její udělení a předložit o nich doklady do 10 pracovních dnů ode dne, kdy k nim došlo; pokud mají změny těchto údajů vliv na pořádání kurzu, který již byl zahájen nebo bude zahájen ve lhůtě kratší než 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, je akreditovaná osobaakreditovaná osoba povinna oznámit tyto změny neprodleně,
h)
do 10 pracovních dnů po skončení kurzu zpracovat záznam o průběhu kurzu v podobě a rozsahu, které stanoví vláda nařízením, uvést v něm zejména informace o absolvování kurzu jeho účastníkem a tyto záznamy uchovávat po dobu 10 let ode dne skončení kurzu a
i)
vydat potvrzení pro účely vydání aprobace v systému střelecké přípravy pouze osobě, která splní stanovené podmínky pro získání aprobace v rámci kurzu zajišťovaného akreditovanou osobouakreditovanou osobou.
§ 11
Orgán, který akreditaci udělil, prověří nejméně jednou za 5 let, že akreditovaná osobaakreditovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 10 odst. 2; za tím účelem je orgán, který akreditaci udělil, oprávněn vyzvat akreditovanou osobuakreditovanou osobu k prokázání příslušných skutečností.
§ 12
(1)
Akreditace zaniká, pokud
a)
akreditované osoběakreditované osobě zanikla platnost zbrojní licence podle zákona o zbraních,
b)
akreditovaná osobaakreditovaná osoba se akreditace vzdá, nebo
c)
byla akreditované osoběakreditované osobě akreditace odňata.
(2)
Orgán, který akreditaci udělil, ji odejme, jestliže akreditovaná osobaakreditovaná osoba
a)
opakovaně nebo hrubým způsobem porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zákonem o zbraních,
b)
opakovaně nezajistila, aby kurz dosáhl svého účelu, nebo dosažení jeho účelu opakovaně závažným způsobem ohrozila,
c)
nejméně po dobu 3 let nezajišťuje konání kurzu, nebo
d)
přestane splňovat některou z podmínek uvedených v § 10 odst. 2.
(3)
O udělení akreditace může osoba, které byla akreditace odňata z důvodů uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b), znovu požádat nejdříve po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí akreditace.
§ 13
Odborný instruktor
(1)
Činnost odborného instruktora může pro akreditovanou osobuakreditovanou osobu vykonávat fyzická osoba,
a)
která je nepřetržitě alespoň po 3 roky držitelem zbrojního průkazu skupiny E nebo D podle zákona o zbraních,
b)
která má ukončené alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou a
c)
jejíž kvalifikace odborného instruktora je ověřena akreditovanou osobouakreditovanou osobou; ověření kvalifikace odborného instruktora musí být akreditovanou osobouakreditovanou osobou zajištěno vždy před zahájením jeho činnosti a následně vždy nejpozději každé 3 roky.
(2)
Orgán, který zajišťuje organizaci příslušného programu střelecké přípravy, vysloví zákaz vykonávat činnost odborného instruktora až na dobu 3 let osobě,
a)
která jako odborný instruktor opakovaně nebo hrubým způsobem při zajišťování kurzu
1.
porušila povinnosti stanovené tímto zákonem nebo zákonem o zbraních, nebo
2.
ohrozila dosažení účelu kurzu,
b)
která přestala být držitelem zbrojního průkazu skupiny E nebo D, nebo
c)
u níž akreditovaná osobaakreditovaná osoba neprokázala zajištění ověření kvalifikace odborného instruktora.
(3)
Rozhodnutí o vyslovení zákazu vykonávat činnost odborného instruktora podle odstavce 2 se oznamuje akreditované osoběakreditované osobě, u níž taková osoba činnost odborného instruktora vykonává.
§ 14
Kontrola
(1)
Kontrolu nad dodržováním povinností podle tohoto dílu vykonává orgán, který organizuje program střelecké přípravy, a Policie České republiky.
(2)
Na kontrolu vykonávanou Policií České republiky podle odstavce 1 se použije kontrolní řád.
Díl 2
Další opatření při nakládání se zbraněmi v případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky
Zvláštní ustanovení o nakládání se střelnými zbraněmi osobami oprávněnými nosit služební střelnou zbraň
§ 15
(1)
Osobou oprávněnou nosit služební střelnou zbraň se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
příslušník ozbrojeného bezpečnostního sboru,
b)
příslušník Vojenské policie, nebo
c)
strážník obecní policie.
(2)
Osoba oprávněná nosit služební střelnou zbraň je oprávněna nosit služební střelnou zbraň též v době mimo službu nebo v mimopracovní době, pokud
a)
taková zbraň odpovídá služební přípravě a výcviku takové osoby,
b)
taková zbraň je této osobě přidělena a
c)
ozbrojený bezpečnostní sbor, Vojenská policie nebo obecobec vymezí podmínky nakládání se služební střelnou zbraní přenechanou na dobu mimo službu nebo na mimopracovní dobu ve vnitřním předpise.
(3)
Osoba oprávněná nosit služební střelnou zbraň je oprávněna v době mimo službu nebo v mimopracovní době za podmínek stanovených pro použití služební střelné zbraně použít namísto služební střelné zbraně též střelnou zbraň, jejímž oprávněným držitelem je podle tohoto zákona nebo podle zákona o zbraních.
§ 16
Stanoví-li tak vláda nařízením, jsou ozbrojený bezpečnostní sbor, Vojenská policie nebo obecobec oprávněny vydat osobě oprávněné nosit služební střelnou zbraň, která je držitelem zbrojního průkazu skupiny B, C nebo E podle zákona o zbraních, potvrzení, že taková osoba splňuje podmínky pro vydání aprobace v systému střelecké přípravy, a to pro nakládání s určitým druhem střelné zbraně, který
a)
odpovídá střelné zbrani uvedené v nařízení vlády podle § 7 odst. 1 a
b)
byl zahrnut do její služební přípravy a výcviku.
§ 17
Nakládání se zbraněmi za krizového stavu
(1)
Je-li to nezbytné pro plnění úkolů v rámci krizového stavu, kterým se rozumí stav nebezpečí1), nouzový stav, stav ohrožení státu2) nebo válečný stav, může vláda po dobu trvání vyhlášeného krizového stavu nařízením
a)
stanovit, nejdéle však vždy na 3 měsíce, podmínky nakládání nebo oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi odchylně od právních předpisů uvedených v § 2 odst. 1, nebo
b)
nařídit ve zvýšené míře výkon kontrolní činnosti na úseku nakládání se zbraněmi.
(2)
Vláda nařízením stanoví zvláštní opatření k ochraně, utajení nebo zabránění zneužití informačních systémů a evidencí obsahujících informace o zbraních a držitelích příslušných oprávnění; tím nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o zajišťování bezpečnosti sítí a informačních systémů. O provedení zvláštních opatření podle věty první může vláda rozhodnout v případě vyhlášení krizového stavu.
(3)
Podmínky nakládání nebo oprávnění nakládat se střelnými zbraněmi stanovené podle odstavce 1 písm. a) nesmí být v rozporu se zájmem fyzických osob na ochraně života, zdraví nebo majetku v souladu se zákonem o zbraních.
HLAVA IV
PŘESTUPKY
§ 18
Přestupky
(1)
Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že za krizového stavu nakládá se střelnými zbraněmi v rozporu s nařízením vlády vydaným podle § 17 odst. 1 nebo neprovede zvláštní opatření k ochraně, utajení nebo zabránění zneužití informací o zbraních a držitelích příslušných oprávnění nařízená nařízením vlády podle § 17 odst. 2.
(2)
Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně poruší zákaz podle § 3 odst. 1, nebo
b)
jako akreditovaná osobaakreditovaná osoba poruší některou z povinností uvedenou v § 10 odst. 3.
(3)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
úmyslně poruší zákaz podle § 3 odst. 1, nebo
b)
nakládá se střelnými zbraněmi nebo střelivem v rámci systému střelecké přípravy v rozporu s § 6, 7, 8 nebo 9.
(4)
Za přestupek lze uložit pokutu do výše
a)
200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. a), anebo byl-li přestupek spáchán v rámci podnikatelské činnosti pachatele přestupku, nebo
b)
100 000 Kč v ostatních případech.
(5)
Za přestupky podle odstavců 1 až 3 lze spolu s pokutou uložit i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu nakládání se zbraněmi podle tohoto zákona, účasti na systému střelecké přípravy, činnosti akreditované osobyakreditované osoby anebo nakládání se zbraněmi podle zákona uvedeného v § 2 odst. 1. Za přestupek podle odstavce 2 písm. a) anebo odstavce 3 písm. a) lze zákaz činnosti podle tohoto ustanovení uložit až na dobu 7 let.
§ 19
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupky podle tohoto zákona projednává
a)
Ministerstvo vnitra, jde-li o přestupek podle § 18 odst. 2 písm. a) nebo § 18 odst. 3 písm. a),
b)
obecní úřad obceobce s rozšířenou působností v ostatních případech.
(2)
Pravomocná rozhodnutí o přestupku podle tohoto zákona se zapisují do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
HLAVA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 20
Ministerstvo vnitra, Ministerstvo obrany a Policie České republiky jsou za účelem plnění úkolů stanovených tímto zákonem oprávněny v nezbytném rozsahu využívat údaje z informačních systémů veřejné správy, ve kterých jsou vedeny údaje o zbraních a jejich držitelích.
§ 21
Vyžaduje-li nařízení vlády vydané k provedení § 5 odst. 4 písm. d) prokázání trestní nebo přestupkové zachovalosti nad rámec prokázání bezúhonnosti nebo spolehlivosti podle zákona o zbraních, je orgán veřejné moci, který organizuje příslušný program střelecké přípravy, oprávněn vyžádat si pro účely ověření podmínek účasti osoby na programu střelecké přípravy opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů. Opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů, jakož i žádost o jejich vydání, se předávají elektronicky způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 22
(1)
Podání podle tohoto zákona se činí na předepsaném formuláři, jde-li o
a)
přihlášku k účasti na programu střelecké přípravy,
b)
žádost o vydání aprobace v systému střelecké přípravy,
c)
oznámení o přenechání střelné zbraně na dobu mimo školení a výcvik organizované v rámci programu střelecké přípravy a
d)
žádost o udělení akreditace.
(2)
Potvrzení pro účely vydání aprobace v systému střelecké přípravy podle § 8 odst. 1 nebo podle § 16 se vydává na předepsaném formuláři.
(3)
Vzor předepsaných formulářů podle odstavců 1 a 2 stanoví vláda nařízením.
ČÁST DRUHÁ
Změna krizového zákona
§ 23
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 6 odst. 2 písm. b) se slova „zbraní, výbušnin,“ zrušují.
2.
V § 7 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
3.
V § 7 písm. b) se slova „střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin,“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o správních poplatcích
§ 24
V položce 31 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb. zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb. a zákona č. 337/2020 Sb., se doplňuje písmeno k), které zní:
„k) Přijetí žádosti o udělení akreditace pro zajišťování kurzu v rámci programu střelecké přípravy| Kč 1 000“.
---|---
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po jeho vyhlášení.
v z. Filip v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
2)
Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb. |
Zákon č. 40/2021 Sb. | Zákon č. 40/2021 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii
Vyhlášeno 1. 2. 2021, datum účinnosti 1. 2. 2021, částka 18/2021
* Čl. I - Zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii, se mění takto:
* Čl. II - Účinnost
Aktuální znění od 1. 2. 2021
40
ZÁKON
ze dne 28. ledna 2021,
kterým se mění zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 437/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči v souvislosti s nouzovým stavem při epidemii, se mění takto:
1.
Za § 2 se vkládá nový § 2a, který včetně nadpisu zní:
㤠2a
Úprava nároku na přídavek na dítě ve zvýšené výměře
Jestliže některé ze společně posuzovaných osob podle § 7 zákona o státní sociální podpoře vznikl nárok na ošetřovné, považuje se pro účely nároku na přídavek na dítě ve zvýšené výměře od splátky náležející za kalendářní měsíc leden 2021 až do splátky náležející za kalendářní měsíc září 2021 podmínka uvedená v § 18 odst. 2 zákona o státní sociální podpoře za splněnou, a to v tom kalendářním měsíci, ve kterém této společně posuzované osobě vznikl nárok na ošetřovné. Nárok na ošetřovné podle věty první krajská pobočka Úřadu práce ověří z údajů z informačních systémů pojištění upravených v zákoně o nemocenském pojištění v souladu s § 63 zákona o státní sociální podpoře.“.
2.
Za § 4 se vkládají nové § 4a a 4b, které včetně nadpisů znějí:
㤠4a
Úprava nároku na dávky státní sociální podpory a zvýšení příspěvku na péči v době epidemie
Pro účely zjišťování příjmu rozhodného při přiznání dávek státní sociální podpory poskytovaných v závislosti na výši příjmu a zvýšení příspěvku na péči podle § 12 zákona o sociálních službách se pro splátky dávek náležejících za kalendářní měsíce leden 2021 až září 2021 za příjem nepovažuje ošetřovné.
§ 4b
Úprava nároků v souvislosti s náhradou za vykonání pracovní povinnosti
(1)
Pro účely zjišťování příjmu rozhodného při přiznání dávek státní sociální podpory poskytovaných v závislosti na výši příjmu a zvýšení příspěvku na péči podle § 12 zákona o sociálních službách se pro splátky dávek náležejících za kalendářní měsíce březen 2020 až prosinec 2021 za příjem nepovažuje náhrada za vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci dle § 35 krizového zákona.
(2)
Dávka přiznaná nebo vyplacená před účinností § 4b odst. 1 tohoto zákona v nižší částce, než by náležela při použití § 4b odst. 1 tohoto zákona, a dávka nepřiznaná, nezvýšená nebo nevyplacená, ačkoli by při použití § 4b odst. 1 přiznána, zvýšena či vyplacena být měla, se přizná nebo zvýší, a to ode dne, od něhož dávka nebo její zvýšení při použití § 4b odst. 1 náleží, nejpozději však tři roky nazpět ode dne, kdy to orgán rozhodující o dávkách zjistil, nebo ode dne, kdy o zvýšení dávky nebo o přiznání dávky oprávněná osoba požádala.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 34/2021 Sb. | Zákon č. 34/2021 Sb.
Zákon o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic)
Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 1. 5. 2021, částka 17/2021
* ČÁST PRVNÍ - PROVĚŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC (§ 1 — § 27)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (§ 28 — § 28)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (§ 29 — § 29)
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST (§ 30 — § 30)
Aktuální znění od 1. 7. 2021
34
ZÁKON
ze dne 19. ledna 2021
o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PROVĚŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět právní úpravy
Tento zákon stanoví v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie1)
a)
pravidla prověřování některých zahraničních investiczahraničních investic z důvodu ochrany bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku a
b)
některé povinnosti zahraničních investorůzahraničních investorů.
§ 2
Zahraniční investor
(1)
Zahraničním investoremZahraničním investorem se pro účely tohoto zákona rozumí každý, kdo uskutečnil nebo hodlá uskutečnit zahraniční investicizahraniční investici v České republice a
a)
není státním občanem České republiky nebo občanem jiného členského státu Evropské unie,
b)
nemá sídlo v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie nebo
c)
je přímo či nepřímo ovládán tím, kdo splňuje požadavky podle písmen a) nebo b).
(2)
Zahraničním investoremZahraničním investorem se pro účely tohoto zákona rozumí také svěřenský správce svěřenského fondusvěřenského fondu, který na účet tohoto svěřenského fondusvěřenského fondu uskutečnil nebo hodlá uskutečnit zahraniční investicizahraniční investici v České republice, pokud zakladatel nebo svěřenský správce svěřenského fondusvěřenského fondu, osoba oprávněná k výkonu dohledu nad správou svěřenského fondusvěřenského fondu, která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného, popřípadě jejíž souhlas takové jmenování nebo odvolání podmiňuje, obmyšlený svěřenského fondusvěřenského fondu, anebo ten, v jehož hlavním zájmu byl svěřenský fondsvěřenský fond zřízen nebo je spravován, není-li obmyšlený, splňuje požadavky podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c).
(3)
Svěřenským fondemSvěřenským fondem se pro účely tohoto zákona rozumí také obdobné právní uspořádání zřízené podle zahraniční právní úpravy a svěřenským správcem osoba v obdobném postavení.
§ 3
Zahraniční investice
Zahraniční investicíZahraniční investicí se pro účely tohoto zákona rozumí majetková hodnota v jakékoli podobě, kterou zahraniční investorzahraniční investor poskytnul nebo poskytne za účelem výkonu hospodářské činnosti v České republice, a která zahraničnímu investorovizahraničnímu investorovi umožňuje vykonávat účinnou míru kontroly provádění této hospodářské činnosti.
§ 4
Změna v osobě ovládající zahraničního investora
Dojde-li po uskutečnění zahraniční investicezahraniční investice ke změně osoby ovládající zahraničního investorazahraničního investora a umožní-li tato změna přímo či nepřímo ovládat zahraničního investorazahraničního investora osobě podle § 2 odst. 1 písm. a) nebo b), uplatní se postup stanovený v § 7 nebo 8 obdobně.
§ 5
Účinná míra kontroly provádění hospodářské činnosti
Účinnou mírou kontroly provádění hospodářské činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí
a)
možnost zahraničního investorazahraničního investora nakládat nejméně s 10% podílem na hlasovacích právech nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv v osobě, jejímž prostřednictvím se hospodářská činnost provádí (dále jen „cílová osoba“); do tohoto podílu se započítávají rovněž podíly osob, které jsou se zahraničním investoremzahraničním investorem podrobeny jednotnému řízení, a podíly osob, které se zahraničním investoremzahraničním investorem jednají ve shodě,
b)
členství zahraničního investorazahraničního investora nebo osoby jemu blízké v orgánu cílové osoby,
c)
možnost zahraničního investorazahraničního investora nakládat s vlastnickými právy k věci, jejímž prostřednictvím se hospodářská činnost provádí (dále jen „cílová věc“), nebo
d)
jiná míra kontroly, jejímž důsledkem je schopnost zahraničního investorazahraničního investora získat přístup k informacím, systémům nebo technologiím, které jsou důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.
HLAVA II
POSTUPY PŘI PROVĚŘOVÁNÍ ZAHRANIČNÍCH INVESTIC
Díl 1
Působnost Ministerstva průmyslu a obchodu
§ 6
(1)
Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“)
a)
prověřuje zahraniční investicezahraniční investice,
b)
vede konzultace,
c)
vede jednání o podmínkách,
d)
rozhoduje o zahraničních investicíchzahraničních investicích,
e)
kontroluje dodržování povinností stanovených tímto zákonem a rozhodnutími vydanými podle tohoto zákona.
(2)
Ministerstvo je kontaktním místem a spolupracuje s příslušnými kontaktními místy Evropské komise a členských států Evropské unie, uplatňuje připomínky za Českou republiku k zahraničním investicímzahraničním investicím v jiných členských státech Evropské unie, zohledňuje připomínky jiných členských států Evropské unie a stanoviska Evropské komise a plní povinnosti vůči Evropské komisi.
(3)
Ministerstvo při výkonu působnosti podle tohoto zákona spolupracuje též s orgány jiných států příslušnými k prověřování zahraničních investiczahraničních investic a s příslušnými mezinárodními organizacemi a institucemi.
Díl 2
Prověřované investice
§ 7
Bez povolení podle § 14 odst. 1 nebo podmínečného povolení podle § 15 odst. 3 nesmí být uskutečněna zahraniční investicezahraniční investice do
a)
cílové osoby, která provádí výrobu, výzkum, vývoj, inovace2) nebo zajišťování životního cyklu vojenského materiálu podle právního předpisu upravujícího zahraniční obchod s vojenským materiálem3), nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se uvedené činnosti provádí,
b)
cílové osoby, která provozuje prvek kritické infrastruktury určený příslušným ústředním správním úřadem4),
c)
cílové osoby, která je správcem informačního systému kritické informační infrastruktury, správcem komunikačního systému kritické informační infrastruktury, správcem informačního systému základní služby nebo provozovatelem základní služby5), nebo
d)
cílové osoby, která vyvíjí nebo vyrábí zboží uvedené v příloze IV nařízení Rady (ES) 428/2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití, v platném znění, nebo do cílové věci, jejímž prostřednictvím se takové zboží vyvíjí nebo vyrábí.
§ 8
(1)
U zahraničních investiczahraničních investic, které nejsou zahraničními investicemizahraničními investicemi podle § 7 a jsou způsobilé ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek, může ministerstvo zahájit řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice z moci úřední
a)
na základě výsledku konzultace, kterou ministerstvu navrhl zahraniční investorzahraniční investor podle § 10 odst. 1, nebo
b)
do 5 let ode dne dokončení zahraniční investicezahraniční investice, jestliže zahraniční investorzahraniční investor nepodal návrh na konzultaci podle § 10 odst. 1.
(2)
Dnem dokončení zahraniční investicezahraniční investice podle odstavce 1 písm. b) je
a)
den uzavření smlouvy nebo poslední ze smluv, jejímž či jejichž účelem je uskutečnění zahraniční investicezahraniční investice,
b)
den nabytí účinné míry kontroly provádění hospodářské činnosti, nebo
c)
den zahájení hospodářské činnosti,
podle toho, která z těchto skutečností nastala později.
(3)
Společně s oznámením o zahájení řízení z moci úřední podle odstavce 1 písm. b) stanoví ministerstvo lhůtu nejdéle 15 dnů ode dne doručení oznámení, během které je zahraniční investorzahraniční investor povinen ministerstvu poskytnout informace podle § 9.
(4)
Ministerstvo zahájí řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice z moci úřední,
a)
nepodá-li zahraniční investorzahraniční investor žádost o povolení zahraniční investicezahraniční investice podle § 7, nebo
b)
vyjde-li po uplynutí 5 let ode dne dokončení zahraniční investicezahraniční investice podle odstavce 1 najevo, že zahraniční investorzahraniční investor jednal tak, aby zakryl skutečnosti, pro které by jinak mohlo být zahájeno řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle odstavce 1 písm. b).
Díl 3
Informace a konzultace
§ 9
Vyžadované informace
(1)
Zahraniční investorZahraniční investor v žádosti o povolení zahraniční investicezahraniční investice a v návrhu na konzultaci uvede
a)
obchodní firmu nebo název, sídlo a právo, podle něhož byla právnická osoba založena, pokud se jedná o právnickou osobu, nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu sídla a adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, pokud se jedná o fyzickou osobu, a identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno,
b)
jméno, popřípadě jména, a příjmení, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, telefonní číslo, adresu elektronické pošty a datum a místo narození členů statutárních a dozorčích orgánů právnické osoby nebo jiných orgánů obchodního vedení právnické osoby,
c)
informace o vlastnické struktuře, včetně informací o konečném investorovi a o tom, kdo zahraničního investorazahraničního investora ovládá, výši jeho podílu a změny těchto skutečností za poslední rok,
d)
informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích, případně i o oborové regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání zahraničního investorazahraničního investora v zemi sídla, na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové povolení v této zemi nutné,
e)
seznam členských států Evropské unie, ve kterých zahraniční investorzahraniční investor vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,
f)
zdroj financování zahraniční investicezahraniční investice,
g)
výši zahraniční investicezahraniční investice,
h)
datum dokončení nebo plánovaného dokončení zahraniční investicezahraniční investice,
i)
obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo cílové osoby, bylo-li přiděleno, nebo název a adresu cílové věci,
j)
informace o vlastnické struktuře cílové osoby nebo vlastníka cílové věci před uskutečněním zahraniční investicezahraniční investice, včetně informací o konečném investorovi a o tom, kdo cílovou osobu nebo vlastníka cílové věci ovládá, a výši jeho podílu,
k)
informace o výrobcích nebo službách vyráběných nebo poskytovaných cílovou osobou nebo v cílové věci a o obchodní a podnikatelské činnosti cílové osoby nebo vlastníka cílové věci, včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích,
l)
seznam členských států Evropské unie, ve kterých cílová osoba nebo vlastník cílové věci vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,
m)
informace o zapojení cílové osoby do projektů nebo programů v zájmu Evropské unie6) a
n)
přímý či nepřímý podíl zahraničního investorazahraničního investora na vlastnických a hlasovacích právech v cílové osobě nebo tomu odpovídající vliv před a po uskutečnění zahraniční investicezahraniční investice, včetně informace o podílech osob podrobených jednotnému řízení a osob jednajících ve shodě.
(2)
Ministerstvo si může vyžádat
a)
od zahraničního investorazahraničního investora další podklady neuvedené v odstavci 1, pokud je to potřebné k posouzení nebo prověření zahraniční investicezahraniční investice,
b)
od cílové osoby nebo vlastníka cílové věci informace podle odstavce 1 písm. j), k) a l), pokud nejsou dostupné zahraničnímu investorovizahraničnímu investorovi, jakož i další podklady neuvedené v odstavci 1, pokud je to potřebné k posouzení nebo prověření zahraniční investicezahraniční investice.
(3)
Ode dne, kdy si ministerstvo vyžádá podklady podle odstavce 2, do jejich předložení neběží lhůta podle § 10 odst. 5 a 6; na tuto dobu může ministerstvo přerušit řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice.
(4)
Žádost a návrh podle odstavce 1 se předkládají na stanoveném formuláři. Podrobnosti údajů a vzor tohoto formuláře stanoví vláda nařízením.
(5)
Nedostatečné uvedení informací nebo doložení podkladů nebo uvedení zavádějících nebo nepravdivých informací zahraničním investoremzahraničním investorem může být důvodem pro zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice, pro neudělení povolení, zákaz uskutečnění nebo zákaz dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice.
§ 10
Konzultace
(1)
Jestliže je cílová osoba držitelem licence pro celoplošné rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, jehož souhrnný minimální průměrný tištěný náklad činí 100 000 výtisků za den za poslední kalendářní rok, podá zahraniční investorzahraniční investor před dokončením zahraniční investicezahraniční investice ministerstvu návrh na konzultaci, zda zahraniční investicezahraniční investice může ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek. V ostatních případech zahraniční investorzahraniční investor může ministerstvu podat návrh na konzultaci, zda zahraniční investicezahraniční investice může ohrozit bezpečnost České republiky nebo vnitřní či veřejný pořádek.
(2)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje údaje obdržené podle § 9 a další učiněná zjištění, a to současně se žádostí o stanovisko nebo informace k důvodnosti zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice, Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu zahraničních věcí, Policii České republiky a rovněž zpravodajským službám České republiky (dále jen „zpravodajské služby“), a pokud se zahraniční investicezahraniční investice týká jejich působnosti, též dalším orgánům státu a České národní bancebance.
(3)
Orgány a osoby podle odstavce 2 poskytnou ministerstvu stanovisko, jehož součástí musí být odůvodnění, nebo informace ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti ministerstva. V případě, že orgán nebo osoba podle odstavce 2 v této lhůtě stanovisko nebo informace ministerstvu neposkytne, platí, že neshledává důvod řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice zahájit. Ke stanoviskům a informacím poskytnutým po uplynutí této lhůty se nepřihlíží.
(4)
Jestliže žádný z orgánů nebo osob podle odstavce 2 nebo ministerstvo neshledají důvod pro zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice, platí, že zahraniční investicezahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice nemůže být vedeno ani v budoucnu; ustanovení § 9 odst. 5 tím není dotčeno.
(5)
Oznámení o skutečnosti podle odstavce 4 odešle ministerstvo nejpozději do 45 dnů ode dne doručení návrhu na konzultaci zahraničnímu investorovizahraničnímu investorovi a cílové osobě nebo vlastníku cílové věci.
(6)
Jestliže některý z orgánů nebo osob podle odstavce 2 nebo ministerstvo považují za důvodné zahájit řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice, ministerstvo do 45 dnů ode dne doručení návrhu na konzultaci odešle zahraničnímu investorovizahraničnímu investorovi oznámení o jeho zahájení.
Díl 4
Vedení řízení o prověření zahraniční investice
§ 11
Řízení o prověření zahraniční investice
(1)
Pokud je zahájeno řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice, ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytne údaje obdržené podle § 9 a další učiněná zjištění, pokud nebyly dříve poskytnuty podle § 10 odst. 2,
a)
Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany, Ministerstvu zahraničních věcí a Policii České republiky, a pokud se zahraniční investicezahraniční investice týká jejich působnosti, též dalším orgánům státu a České národní bancebance, a to současně se žádostí o stanovisko,
b)
Ministerstvu financí, a to současně se žádostí o stanovisko, a
c)
zpravodajským službám a dalším orgánům státu, jejichž působnosti se zahraniční investicezahraniční investice týká a které podle zákona neposkytují stanoviska, a to současně se žádostí o informace.
(2)
Orgány a osoby podle odstavce 1 poskytnou ministerstvu stanovisko, jehož součástí musí být odůvodnění, nebo informace ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti ministerstva; na odůvodněnou žádost příslušného orgánu nebo osoby ministerstvo lhůtu přiměřeně prodlouží.
(3)
V případě, že orgán nebo osoba podle odstavce 1 písm. a) ve lhůtě podle odstavce 2 neposkytne ministerstvu stanovisko nebo nedoručí ministerstvu odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty nebo neposkytnou stanovisko v prodloužené lhůtě, platí, že souhlasí s vydáním rozhodnutí o povolení zahraniční investicezahraniční investice nebo rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice bez stanovení podmínek. V případě, že v této lhůtě Ministerstvo financí neposkytne ministerstvu stanovisko nebo ministerstvu nedoručí odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty nebo neposkytne stanovisko v prodloužené lhůtě, platí, že nepovažuje za potřebné se k zahraniční investicizahraniční investici vyjádřit. V případě, že v této lhůtě orgán podle odstavce 1 písm. c) neposkytne ministerstvu informace nebo ministerstvu nedoručí odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty nebo neposkytne informace v prodloužené lhůtě, platí, že relevantními informacemi nedisponuje.
§ 12
Jednání o podmínkách
(1)
Pokud v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice ministerstvo obdrží stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž vyplyne, že by uskutečnění nebo trvání zahraniční investicezahraniční investice mělo být podmínečné, nebo má-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vede se zahraničním investoremzahraničním investorem jednání o podmínkách, a to před předložením věci k projednání vládě podle § 13 odst. 1.
(2)
Důvodem pro vedení jednání o podmínkách podle odstavce 1 mohou být i připomínky členských států Evropské unie nebo stanovisko Evropské komise, které ministerstvo obdrží k zahraniční investicizahraniční investici podle nařízení (EU) 2019/452.
(3)
Podmínky podle odstavce 1 upravují původní záměr zahraničního investorazahraničního investora tak, aby zahraniční investicízahraniční investicí nedošlo k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Součástí těchto podmínek může být i povinnost zahraničního investorazahraničního investora znovu navrhnout konzultaci při dalším navýšení podílu na hlasovacích právech nebo odpovídajícím zvýšení vlivu v cílové osobě, anebo při změně nebo rozšíření předmětu činnosti zahraničního investorazahraničního investora nebo cílové osoby.
(4)
Podmínky podle odstavce 1 se nevztahují na období před vydáním rozhodnutí podle § 15 odst. 3.
(5)
Nedostatečná spolupráce zahraničního investorazahraničního investora při jednání o podmínkách může být důvodem pro neudělení povolení, zákaz uskutečnění nebo zákaz dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice.
§ 13
Projednání věci vládou
(1)
Obdrží-li ministerstvo v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž vyplyne, že zahraniční investicezahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, nebo má-li ministerstvo důvod se tak domnívat, předloží před vydáním rozhodnutí věc k projednání vládě, a to do 90 dnů ode dne zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice.
(2)
Ke lhůtě podle odstavce 1 se připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvláště složitý případ.
(3)
Po dobu nezbytnou k jednání mezi ministerstvem a zahraničním investoremzahraničním investorem o podmínkách podle § 12 ministerstvo řízení přeruší.
(4)
Vláda přijme do 45 dnů ode dne, kdy jí byla věc předložena k projednání, usnesení o tom, zda zahraniční investicezahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Při posuzování věci vláda zohlední možný dopad zahraniční investicezahraniční investice na principy demokratického právního státu, ochranu života a zdraví obyvatel, obranu státu, zahraničně politické nebo bezpečnostní zájmy státu, ekonomickou bezpečnost státu a případně další skutečnosti důležité z hlediska ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.
Díl 5
Rozhodnutí
§ 14
Rozhodnutí nepodmíněná usnesením vlády
(1)
Neobdrží-li ministerstvo v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 7 stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž by vyplynulo, že zahraniční investicezahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a nemá-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vydá rozhodnutí o povolení zahraniční investicezahraniční investice.
(2)
Neobdrží-li ministerstvo v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 8 stanovisko nebo informace podle § 11 odst. 2, z nichž by vyplynulo, že zahraniční investicezahraniční investice může představovat ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a nemá-li ministerstvo důvod se tak domnívat, vydá rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice bez stanovení podmínek.
(3)
Ministerstvo vydá rozhodnutí do 90 dnů ode dne zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice.
(4)
Ke lhůtě podle odstavce 3 se připočítává doba až 30 dnů, jde-li o zvláště složitý případ.
§ 15
Rozhodnutí podmíněná usnesením vlády
(1)
V řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 7 vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu rozhodnutí o podmínečném povolení zahraniční investicezahraniční investice nebo o neudělení povolení zahraniční investicezahraniční investice a v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 8 rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice, o zákazu uskutečnění zahraniční investicezahraniční investice nebo o zákazu dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice, jestliže se vláda usnese, že je takové rozhodnutí nutné z důvodu ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.
(2)
V řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 7 vydá ministerstvo bez zbytečného odkladu rozhodnutí o povolení zahraniční investicezahraniční investice a v řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice podle § 8 rozhodnutí o přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice bez stanovení podmínek, jestliže se vláda usnese, že zahraniční investicezahraniční investice nepředstavuje ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku.
(3)
Rozhodnutí o podmínečném povolení zahraniční investicezahraniční investice a rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice obsahuje rovněž podmínky sjednané podle § 12.
(4)
Jestliže byly porušeny podmínky stanovené v rozhodnutí o podmínečném povolení nebo v rozhodnutí o podmínečné přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice nebo jestliže byla zahraniční investicezahraniční investice uskutečněna v rozporu s rozhodnutím o neudělení povolení nebo o zákazu uskutečnění zahraniční investicezahraniční investice, a v důsledku toho může dojít k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, může ministerstvo rozhodnout o zákazu dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice.
(5)
Rozhodnutí o zákazu dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice obsahuje rovněž
a)
zákaz nebo omezení výkonu vlastnických nebo hlasovacích práv zahraničního investorazahraničního investora v cílové osobě nebo nařízení prodeje cílové osoby či cílové věci nebo účasti na cílové osobě, pokud je to nezbytné k zajištění bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku, a
b)
lhůtu, v rámci které musí být dokončen prodej podle písmene a).
(6)
Pokud zahraniční investorzahraniční investor prodej cílové osoby či cílové věci nebo účasti na cílové osobě neuskuteční ve lhůtě podle odstavce 5 písm. b), může ministerstvo zajistit prodej ve veřejné dražbě nebo mimo veřejnou dražbu prostřednictvím obchodníka s cennými papíry nebo zahraniční osoby oprávněné poskytovat investiční služby v České republice. Náklady na prodej jsou hrazeny z výnosů prodeje.
(7)
Proti rozhodnutí, které bylo podmíněno usnesením vlády, nelze podat rozklad ani je nelze přezkoumat v přezkumném řízení. Žalobě proti takovému rozhodnutí nebo žádosti o obnovu řízení, ve kterém bylo vydáno takové rozhodnutí, nelze přiznat odkladný účinek.
(8)
Bylo-li zrušeno rozhodnutí, jehož nezákonnost souvisí s obsahem usnesení vlády, kterým bylo toto rozhodnutí podmíněno, nemůže stát požadovat regresní úhradu po úřední osobě, která se na vydání rozhodnutí bezprostředně podílela.
HLAVA III
VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 16
(1)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona údaje ze základního registru obyvatel v rozsahu:
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu,
d)
datum, místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila v cizině, datum, místo a stát, kde se narodila,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a
f)
státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(2)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona údaje z informačního systému evidence obyvatel v rozsahu:
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, ve kterém se narodil,
c)
pohlaví,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu, a
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců údaje v rozsahu:
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení,
b)
datum narození,
c)
druh a adresa místa pobytu a
d)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který fyzická osoba nepřežila, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(4)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností údaje v rozsahu:
a)
název orgánu veřejné moci, který údaje o rozhodnutích nebo jiných úkonech orgánů veřejné moci, včetně veřejnoprávních smluv a opatření obecné povahy vydal, a identifikátor tohoto orgánu veřejné moci,
b)
číslo a název právního předpisu a označení jeho ustanovení, podle kterého bylo rozhodnutí vydáno,
c)
jméno, popřípadě jména, příjmení, adresa místa pobytu, datum narození fyzické osoby ve formě referenční vazby na referenční údaj v základním registru obyvatel nebo obchodní firma nebo název, adresa sídla právnické osoby ve formě referenční vazby na referenční údaj v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, kterým právo nebo povinnost vznikly,
d)
název a kód agendy, při jejímž výkonu bylo rozhodnutí vydáno,
e)
vymezení práva nebo povinnosti subjektů podle písmene c), kterých se rozhodnutí týká,
f)
údaj, který je rozhodnutím přidělen orgánem veřejné moci, který rozhodnutí vydal, na základě zaevidování rozhodnutí v evidenci dokumentů, a
g)
datum nabytí právní moci, vykonatelnosti nebo jiných právních účinků rozhodnutí.
(5)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci údaje v rozsahu:
a)
jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby a zahraniční osoby,
b)
agendový identifikátor fyzické osoby pro agendu základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci a
c)
adresa místa pobytu v České republice ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby a zahraniční osoby.
(6)
Ministerstvo využívá při výkonu působnosti podle tohoto zákona z evidence skutečných majitelů údaje o skutečném majiteli v rozsahu:
a)
jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,
b)
datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno,
c)
státní příslušnost a
d)
údaj o
1.
podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě,
2.
podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo
3.
jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.
(7)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel a informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8)
Z údajů podle odstavců 1 až 6 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
HLAVA IV
SPOLUPRÁCE V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE
§ 17
(1)
Ministerstvo uplatňuje připomínky za Českou republiku k zahraniční investicizahraniční investici v jiném členském státě Evropské unie, pokud takový postup vyhodnotí jako důvodný. Do tohoto vyhodnocení a přípravy připomínek mohou být zapojeny orgány a osoby podle § 10 odst. 2.
(2)
Orgány a osoby podle § 10 odst. 2 navrhují ministerstvu uplatnění připomínek podle odstavce 1. Je-li tento návrh podán v návaznosti na oznámení podle odstavce 4, musí být podán ve lhůtě 10 dní ode dne, kdy bylo oznámení vydáno členským státem Evropské unie.
(3)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje orgánům a osobám podle § 10 odst. 2 připomínky členských států Evropské unie a stanoviska Evropské komise, které obdrží.
(4)
Ministerstvo bez zbytečného odkladu poskytuje orgánům a osobám podle § 10 odst. 2 oznámení o prověřování zahraniční investicezahraniční investice, která obdrží od jiných členských států Evropské unie, pokud takový postup vyhodnotí jako důvodný.
(5)
Ministerstvo oznamuje Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie zahájení řízení o prověření zahraniční investicezahraniční investice.
HLAVA V
OCHRANA UTAJOVANÝCH A CITLIVÝCH INFORMACÍ
Spis
§ 18
(1)
Dokumenty, které obsahují utajované informaceutajované informace nebo důvěrné informacedůvěrné informace podle nařízení (EU) 2019/452, se v řízení podle tohoto zákona uchovávají odděleně mimo spis.
(2)
Jsou-li některé z podkladů rozhodnutí podle tohoto zákona utajovanými informacemiutajovanými informacemi nebo důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi podle nařízení (EU) 2019/452, uvede se v odůvodnění rozhodnutí pouze odkaz na podklady pro vydání rozhodnutí a jejich stupeň utajení nebo informace o jejich důvěrnosti. Úvahy, kterými se ministerstvo řídilo při jejich hodnocení, a odůvodnění rozhodnutí se uvedou pouze v rozsahu, ve kterém nejsou utajovanými informacemiutajovanými informacemi nebo důvěrnými informacemidůvěrnými informacemi ve smyslu nařízení (EU) 2019/452.
§ 19
(1)
Z nahlížení do spisu jsou vyloučeny ty jeho části, které obsahují obchodní, bankovní nebo obdobné zákonem chráněné tajemství. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících takové tajemství i listiny, ze kterých byly údaje obsahující toto tajemství odstraněny, případně dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje.
(2)
Na žádost ministerstva je osoba, které ochrana obchodního, bankovního nebo jiného obdobného zákonem chráněného tajemství svědčí, povinna vedle listin obsahujících takové tajemství předložit i listiny, ze kterých byly údaje obsahující toto tajemství odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výpis, který tajemství neobsahuje. Pokud tak neučiní, má se za to, že jí předložené listiny obchodní, bankovní ani jiné obdobné zákonem chráněné tajemství neobsahují.
§ 20
Povinnost mlčenlivosti
Osoby, které se v souvislosti s řízením nebo konzultací podle tohoto zákona dozvěděly o skutečnostech, které v zájmu ochrany bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku nebo v zájmu jiných osob a jiných členských států vyžadují, aby zůstaly utajeny, jsou povinny o těchto skutečnostech zachovávat mlčenlivost.
§ 21
Omezení přístupu k informacím
Stanoviska a informace poskytované podle tohoto zákona, dokumenty obsahující důvěrné informacedůvěrné informace podle nařízení (EU) 2019/452 a dokumenty, které z těchto stanovisek a informací vycházejí, se neposkytují podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.
HLAVA VI
SOUDNÍ PŘEZKUM A VÝJIMKY Z POUŽITÍ ZÁKONA
Soudní řízení
§ 22
(1)
V soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona předseda senátu rozhodne, že účastníku řízení umožní v nezbytném rozsahu přístup k části spisu, která obsahuje utajovanou informaciutajovanou informaci, pokud tím nemůže dojít k ohrožení bezpečnosti státu, jeho svrchovanosti, územní celistvosti, demokratických základů, životů nebo zdraví osob nebo činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky; před rozhodnutím si předseda senátu vyžádá vyjádření orgánu, který utajovanou informaciutajovanou informaci poskytl.
(2)
Projednávání utajovaných informacíutajovaných informací, které byly podkladem pro rozhodnutí podle tohoto zákona, se provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích s tím, že o rozsahu osob, které se projednávání utajovaných informacíutajovaných informací zúčastní, rozhodne předseda senátu.
(3)
Na důvěrné informacedůvěrné informace podle nařízení (EU) 2019/452 se v soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona obdobně použijí odstavce 1 a 2.
§ 23
(1)
Dokazování se v soudním řízení vedeném na základě žaloby proti rozhodnutí vydanému podle tohoto zákona provádí tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacíchutajovaných informacích. K těmto okolnostem lze provést důkaz výslechem jen tehdy, byl-li ten, kdo povinnost mlčenlivosti má, této povinnosti příslušným orgánem zproštěn. Zprostit mlčenlivosti nelze v případě, kdy by mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky. Obdobně se postupuje také v případech, kdy se důkaz provádí jinak než výslechem.
(2)
Orgán, který informace poskytl, označí okolnosti podle odstavce 1, o kterých tvrdí, že ve vztahu k nim nelze zprostit mlčenlivosti, a předseda senátu rozhodne, že části spisu, k nimž se tyto okolnosti váží, budou odděleny, jestliže by jinak mohlo dojít k ohrožení nebo vážnému narušení činnosti zpravodajských služeb nebo Policie České republiky.
§ 24
Výjimky z použití § 7
(1)
Pokud jde o zahraniční investicizahraniční investici, která je uskutečňována jako součást ozdravných postupů, opatření včasného zásahu nebo řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu nebo která je naléhavě potřebná k odvrácení selhání cílové osoby, která je poskytovatelem finančních služeb, ustanovení § 7 se nepoužije.
(2)
V případě podle odstavce 1 může ministerstvo zahraniční investicizahraniční investici prověřit z moci úřední podle § 8 odst. 1 písm. b).
(3)
Informaci, zda se jedná o situaci podle odstavce 1, poskytne ministerstvu se souhlasem cílové osoby Česká národní bankabanka. Tuto informaci poskytne Česká národní bankabanka rovněž zahraničnímu investorovizahraničnímu investorovi.
(4)
Stane-li se zahraniční investicezahraniční investice podle § 8 poté, co bylo zahájeno její uskutečňování, zahraniční investicízahraniční investicí podle § 7, použije se na její prověření § 8 obdobně.
HLAVA VII
PŘESTUPKY
§ 25
(1)
Zahraniční investorZahraniční investor se dopustí přestupku tím, že
a)
nesplní povinnost uloženou rozhodnutím o zákazu dalšího trvání zahraniční investicezahraniční investice,
b)
neplní podmínky uložené rozhodnutím o podmínečném povolení zahraniční investicezahraniční investice nebo rozhodnutím o podmínečné přípustnosti zahraniční investicezahraniční investice,
c)
uskuteční zahraniční investicizahraniční investici podle § 7, aniž by podal žádost o povolení zahraniční investicezahraniční investice, nebo
d)
nepodá návrh na konzultaci v případě, že je cílová osoba držitelem licence pro celoplošné rozhlasové nebo televizní vysílání nebo vydavatelem periodického tisku se souhrnným minimálnímprůměrným tištěným nákladem 100 000 výtisků za den za poslední kalendářní rok.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu až do 2 % z celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investoremzahraničním investorem za poslední ukončené účetní období, nebo od 100 000 Kč do 100 000 000 Kč, jestliže výši celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investoremzahraničním investorem za poslední ukončené účetní období nelze zjistit. Za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a d) lze uložit pokutu až do 1 % z celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investoremzahraničním investorem za poslední ukončené účetní období, nebo od 50 000 Kč do 50 000 000 Kč, jestliže výši celkového čistého obratu dosaženého zahraničním investoremzahraničním investorem za poslední ukončené účetní období nelze zjistit.
§ 26
Přestupky podle § 25 projednává ministerstvo.
HLAVA VIII
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 27
(1)
Tento zákon se s výjimkou § 4 a § 17 odst. 3 a 4 nepoužije na zahraniční investicezahraniční investice dokončené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Předávání informací zpravodajskými službami se řídí zákonem o zpravodajských službách7).
(3)
Ministerstvo může využívat stanoviska a informace získané na základě tohoto zákona pouze pro potřeby výkonu působnosti podle tohoto zákona. Orgány a osoby podle § 11 odst. 1 mohou označit stanovisko nebo informace jako stanovisko nebo informace, jejichž zneužitím by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či veřejného pořádku. Další nakládání s takto označeným stanoviskem nebo informacemi je možné pouze se souhlasem tohoto orgánu nebo této osoby, a to včetně přístupu cizího státu nebo mezinárodní organizace či instituce k označenému stanovisku nebo informacím.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
§ 28
V § 13 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 47/2002 Sb. a zákona č. 110/2007 Sb., se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d)
prověřování zahraničních investic,“.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
§ 29
Zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 377/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 166/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 35/2018 Sb., zákona č. 94/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 49/2020 Sb. a zákona č. 527/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 39 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno q), které zní:
„q)
Ministerstvu průmyslu a obchodu při provádění řízení o prověření zahraniční investice podle zákona upravujícího prověřování zahraničních investic.“.
2.
V § 39 odst. 4 úvodní části ustanovení se text „p)“ nahrazuje textem „q)“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
§ 30
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení části první § 6 odst. 2 a § 17 odst. 3 a 4, která nabývají účinnosti dnem 11. října 2020.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie.
2)
Zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů.
4)
Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5)
§ 3 zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů.
6)
Čl. 8 a příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452.
7)
§ 8 odst. 3 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. |
Zákon č. 35/2021 Sb. | Zákon č. 35/2021 Sb.
Zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů
Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 17/2021
* § 1 - Úvodní ustanovení
* § 2 - Vyhlášení právního předpisu
* § 3 - Informování o vyhlášení právního předpisu
* § 4 - Platnost a účinnost právního předpisu
* § 5 - Opravy nesprávností
* § 6 - Číslování právních předpisů
* § 7 - Nahlížení do Sbírky právních předpisů
* § 8 - Zveřejňování aktů ve Sbírce právních předpisů
* § 9 - Přechodná ustanovení
* § 10 - Účinnost
Aktuální znění od 1. 1. 2022
35
ZÁKON
ze dne 19. ledna 2021
o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
§ 1
Úvodní ustanovení
(1)
Zřizuje se Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů (dále jen „Sbírka právních předpisů“) jako informační systém veřejné správy. Ve Sbírce právních předpisů se
a)
vyhlašují obecně závazné vyhlášky a nařízení vydané územními samosprávnými celky (dále jen „právní předpis územního samosprávného celku“) a právní předpisy vydané správními úřady, stanoví-li tak jiný právní předpis (dále jen „právní předpis správního úřadu“), a
b)
zveřejňují akty stanovené tímto zákonem, které vznikají při výkonu působnosti územních samosprávných celků nebo v souvislosti s tímto výkonem (dále jen „akt“).
(2)
Správcem Sbírky právních předpisů (dále jen „správce“) je Ministerstvo vnitra.
(3)
Sbírka právních předpisů je bezplatně a neomezeně veřejně přístupná způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(4)
Název „Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů“ je dovoleno užívat pouze pro Sbírku právních předpisů podle tohoto zákona.
§ 2
Vyhlášení právního předpisu
(1)
Právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu se vyhlašují jejich zveřejněním ve Sbírce právních předpisů.
(2)
Zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů provede územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, zasláním jeho textu v otevřeném a strojově čitelném formátu a jeho metadat prostřednictvím elektronického formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel. Správce uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy. Není-li možné zveřejnit právní předpis nebo jeho část ve strojově čitelném formátu, zveřejní se právní předpis nebo jeho část pouze v otevřeném formátu.
(3)
Metadata zahrnují
a)
identifikaci územního samosprávného celku nebo správního úřadu, který právní předpis vydal, uvedením jeho názvu a identifikačního čísla osoby, bylo-li mu přiděleno,
b)
druh právního předpisu,
c)
číslo právního předpisu stanovené podle § 6,
d)
název právního předpisu,
e)
datum vydání právního předpisu,
f)
zákonné zmocnění, na základě kterého byl právní předpis vydán,
g)
oblast úpravy,
h)
účinnost, popřípadě předpokládanou účinnost právního předpisu,
i)
označení právního předpisu, který je rušen nebo měněn, jde-li o změnu či zrušení právního předpisu, a
j)
datum vyhlášení právního předpisu, byl-li právní předpis vyhlášen postupem podle odstavce 4.
(4)
Nastane-li překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů, správce uveřejní oznámení o existenci této překážky na své úřední desce; je-li potřeba během trvání této překážky neprodleně vyhlásit právní předpis územního samosprávného celku nebo právní předpis správního úřadu, vyhlásí se právní předpis zveřejněním na úřední desce územního samosprávného celku nebo správního úřadu, který právní předpis vydal.
(5)
Pomine-li překážka bránící zveřejnění právního předpisu ve Sbírce právních předpisů, správce uveřejní oznámení o této skutečnosti na své úřední desce. Územní samosprávný celek nebo správní úřad, který vyhlásil právní předpis postupem podle odstavce 4, zveřejní neprodleně poté, co bylo uveřejněno oznámení podle věty první, tento právní předpis ve Sbírce právních předpisů postupem podle odstavce 2; toto zveřejnění nemá vliv na platnost a účinnost právního předpisu vyhlášeného postupem podle odstavce 4.
§ 3
Informování o vyhlášení právního předpisu
(1)
Správce o vyhlášení právního předpisu ve Sbírce právních předpisů vyrozumí územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal. Správce vyznačí ve Sbírce právních předpisů datum a čas vyhlášení právního předpisu.
(2)
Územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, zveřejní oznámení o vyhlášení právního předpisu ve Sbírce právních předpisů na své úřední desce po dobu alespoň 15 dnů ode dne, kdy byl o vyhlášení správcem vyrozuměn podle odstavce 1. V oznámení územní samosprávný celek nebo správní úřad uvede označení právního předpisu, datum a čas vyhlášení právního předpisu ve Sbírce právních předpisů a zveřejněná metadata.
(3)
Oznámení o vyhlášení nařízení obceobce s rozšířenou působností zveřejní též obceobce ve správním obvodu obceobce s rozšířenou působností na úředních deskách obecních úřadů po dobu alespoň 15 dnů; bylo-li nařízení vyhlášeno postupem podle § 2 odst. 4, zveřejní úplný text tohoto nařízení.
§ 4
Platnost a účinnost právního předpisu
(1)
Právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu nabývají platnosti jejich vyhlášením podle § 2.
(2)
Pokud není stanovena účinnost pozdější, nabývá právní předpis územního samosprávného celku a právní předpis správního úřadu účinnosti počátkem patnáctého dne následujícího po dni jeho vyhlášení. Vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, lze výjimečně stanovit dřívější počátek jejich účinnosti, nejdříve však počátkem dne následujícího po dni jejich vyhlášení; je-li pro to důvod spočívající v ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí, lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením.
(3)
Je-li v právním předpisu územního samosprávného celku nebo v právním předpisu správního úřadu stanoven den nabytí účinnosti, který předchází dni jeho vyhlášení, nabývá právní předpis účinnosti počátkem patnáctého dne následujícího po dni jeho vyhlášení.
§ 5
Opravy nesprávností
(1)
Za úplnost a správnost obsahu právního předpisu vyhlášeného ve Sbírce právních předpisů a jeho metadat odpovídá územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal. Provede-li správce opravu metadat podle odstavce 2, odpovídá za jejich správnost.
(2)
Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, rozdíl mezi textem právního předpisu vyhlášeným ve Sbírce právních předpisů a textem tohoto předpisu, který byl schválen příslušným orgánem územního samosprávného celku nebo správním úřadem, nebo nesprávnost v metadatech, provede jejich opravu; postupuje přitom obdobně podle § 2 odst. 2 a 3. V případě zjevné nesprávnosti může metadata vyhlášených právních předpisů opravit správce. Původní text opraveného právního předpisu nebo metadat zůstává ve Sbírce právních předpisů uchován. O opravě provedené správcem vyrozumí správce územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal.
(3)
Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, že postupem podle § 2 došlo ke zveřejnění právního předpisu v jiném než otevřeném, popřípadě strojově čitelném formátu, provede opravu zveřejněním právního předpisu v otevřeném a strojově čitelném formátu; postupuje přitom obdobně podle § 2 odst. 2 a 3. Zjistí-li tuto skutečnost správce, vyzve územní samosprávný celek nebo správní úřad k provedení opravy podle věty první.
(4)
Zjistí-li územní samosprávný celek nebo správní úřad, který právní předpis vydal, že postupem podle § 2 došlo ke zveřejnění dokumentu, který není právním předpisem, požádá správce o výmaz tohoto dokumentu ze Sbírky právních předpisů. Zjistí-li tuto skutečnost správce, upozorní na ni územní samosprávný celek nebo správní úřad.
(5)
Provedení opravy podle odstavců 2 a 3 nemá vliv na vyhlášení právního předpisu ve Sbírce právních předpisů.
(6)
Pro opravu nesprávností právního předpisu, který byl vyhlášen postupem podle § 2 odst. 4, se použijí obdobně odstavce 1 až 5.
§ 6
Číslování právních předpisů
Právní předpisy územního samosprávného celku a právní předpisy správního úřadu se označují arabskými čísly v souvislé řadě. Pro právní předpisy každého územního samosprávného celku a správního úřadu se vede samostatná číselná řada. Číselná řada se uzavírá vždy koncem každého kalendářního roku.
§ 7
Nahlížení do Sbírky právních předpisů
Územní samosprávný celek umožní v úředních hodinách bezplatně nahlížet do Sbírky právních předpisů v elektronické podobě.
§ 8
Zveřejňování aktů ve Sbírce právních předpisů
(1)
Ve Sbírce právních předpisů se zveřejní
a)
rozhodnutí Ústavního souduÚstavního soudu o návrhu na zrušení právního předpisu územního samosprávného celku nebo právního předpisu správního úřadu nebo jejich jednotlivých ustanovení,
b)
rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku,
c)
rozhodnutí o podaném rozkladu proti rozhodnutí Ministerstva vnitra o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku,
d)
rozhodnutí Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o zrušení pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku a
e)
sdělení Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo věcně příslušného ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu o pozbytí platnosti jejich rozhodnutí o pozastavení účinnosti právního předpisu územního samosprávného celku.
(2)
Ve Sbírce právních předpisů se dále zveřejní
a)
sdělení kraje o počtu členů zastupitelstva kraje, který má být zvolen1),
b)
rozhodnutí o stavu nebezpečí podle krizového zákona2),
c)
smlouva, na základě které bylo podle zákona o ochraně přírody a krajiny3) území prohlášeno za chráněné, a
d)
usnesení zastupitelstva kraje o vyhlášení krajského referenda nebo o tom, že krajské referendum nevyhlásí, jestliže o navržené otázce nelze krajské referendum konat4).
(3)
Zveřejnění aktů zajistí správce. Orgán, který zveřejňovaný akt vydal, zašle neprodleně jeho text v otevřeném a strojově čitelném formátu prostřednictvím elektronického formuláře do datové schránky zřízené správcem pro tento účel. Správce uveřejní elektronický formulář na portálu veřejné správy.
(4)
Za úplnost a správnost obsahu aktů zveřejňovaných ve Sbírce právních předpisů odpovídá ten, kdo je správci zaslal.
(5)
Zjistí-li ten, kdo akt zaslal ke zveřejnění, rozdíl mezi textem aktu zveřejněným ve Sbírce právních předpisů a skutečným obsahem aktu, provede jeho opravu; postupuje přitom obdobně podle odstavce 3. Původní text aktu zůstává ve Sbírce právních předpisů uchován.
§ 9
Přechodná ustanovení
(1)
Územní samosprávné celky a správní úřady jsou povinny platné a účinné právní předpisy, které se vyhlašují podle tohoto zákona a které byly těmito územními samosprávnými celky nebo správními úřady vydány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zveřejnit ve Sbírce právních předpisů spolu s jejich metadaty nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Na právní předpisy vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se nevztahuje povinnost zveřejnit právní předpis ve Sbírce právních předpisů v otevřeném a strojově čitelném formátu.
(3)
Právní předpisy uvedené v odstavci 1, které nebyly zveřejněny ve Sbírce právních předpisů podle odstavce 1, pozbývají platnosti uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1.
(4)
Povinnost zveřejnit platné a účinné právní předpisy ve Sbírce právních předpisů se nevztahuje na právní předpisy, které byly vydány zaniklými správními úřady.
(5)
Obecně závazné vyhlášky, jimiž byla vymezena závazná část územně plánovací dokumentace sídelního útvaru nebo zóny, územního plánu obceobce nebo regulačního plánu, vydané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které se podle stavebního zákona považují za opatření obecné povahy, se ve Sbírce právních předpisů nezveřejňují.
(6)
Akty uvedené v § 8 odst. 2, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona platné, se zveřejní ve Sbírce právních předpisů do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Ustanovení § 8 odst. 3 až 5 se použije obdobně.
§ 10
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
§ 31 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 3 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 39 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
4)
§ 13 odst. 2 a § 14 zákona č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů. |
Zákon č. 36/2021 Sb. | Zákon č. 36/2021 Sb.
Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů
Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 1. 1. 2022, částka 17/2021
* ČÁST PRVNÍ - Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o oceňování majetku
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
* ČÁST PÁTÁ - Změna veterinárního zákona
* ČÁST ŠESTÁ - Změna obecního zřízení
* ČÁST SEDMÁ - Změna krajského zřízení
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona o hlavním městě Praze
* ČÁST DEVÁTÁ - Změna krizového zákona
* ČÁST DESÁTÁ - Změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
* ČÁST JEDENÁCTÁ - Změna zákona o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o základních registrech
* ČÁST TŘINÁCTÁ - Změna zákona o krajském referendu a o změně některých zákonů
* ČÁST ČTRNÁCTÁ - Změna zákona o hazardních hrách
* ČÁST PATNÁCTÁ - Změna zákona o právu na digitální služby
* ČÁST ŠESTNÁCTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 1. 2024 (349/2023 Sb.)
36
ZÁKON
ze dne 19. ledna 2021,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o ochraně přírody a krajiny
Čl. I
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 100/2004 Sb., zákona č. 168/2004 Sb., zákona č. 218/2004 Sb., zákona č. 387/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 167/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 349/2009 Sb., zákona č. 381/2009 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 175/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 15/2015 Sb., zákona č. 39/2015 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 123/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 77a odst. 4 písm. f) se slova „Věstníku právních předpisů kraje území, která jsou smluvně chráněná“ nahrazují slovy „Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů54) smlouvy, na základě kterých byla území prohlášena za chráněná“.
Poznámka pod čarou č. 54 zní:
„54)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“.
2.
V § 78 odstavec 7 zní:
„(7)
Návrh nařízení Agentura projednává s obcemi, jejichž územních obvodů se týká. Způsob vyhlášení nařízení Agentury a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů54). Dozor nad vydáváním a obsahem nařízení Agentury vykonává Ministerstvo životního prostředí. Odporuje-li nařízení Agentury zákonu nebo jinému právnímu předpisu, vyzve Ministerstvo životního prostředí Agenturu ke zjednání nápravy.“.
3.
V § 79 se odstavec 6 zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o oceňování majetku
Čl. III
V § 10 odst. 6 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), ve znění zákona č. 237/2020 Sb., se věta druhá zrušuje.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o svobodném přístupu k informacím
Čl. IV
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 39/2001 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 32/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 123/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 222/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 12/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 5 odstavec 2 zní:
„(2)
Povinné subjekty jsou ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit
a)
seznamy hlavních dokumentů, zejména koncepční, strategické a programové povahy, které mohou být poskytnuty podle tohoto zákona včetně případných návrhů licenčních smluv podle § 14a,
b)
postup, který musí povinný subjekt podle § 2 odst. 1 dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů, zveřejněný Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy v podobě popisu úkonů orgánu veřejné moci a úkonů subjektu, který při vykonávání těchto úkonů nepůsobí jako orgán veřejné moci, vedeného v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností,
a to tak, aby do nich mohl každý nahlédnout a pořídit si opis, výpis nebo kopii.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna veterinárního zákona
Čl. V
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 316/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 298/2009 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 139/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 368/2019 Sb. a zákona č. 238/2020 Sb., se mění takto:
1.
Za § 75 se vkládá nový § 75a, který včetně poznámky pod čarou č. 77 zní:
㤠75a
(1)
Právní předpis Státní veterinární správy o mimořádných veterinárních opatřeních se označuje názvem nařízení Státní veterinární správy. Způsob vyhlášení nařízení Státní veterinární správy a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů77).
(2)
Nařízení Státní veterinární správy, které se týká územního obvodu kraje nebo jeho části přesahující územní obvod obce, se vyvěsí na úřední desce krajského úřadu a všech obecních úřadů, jejichž území se týká, na dobu nejméně 15 dnů a musí být každému přístupné u krajské veterinární správy, krajského úřadu a u všech obecních úřadů, jejichž území se týká.
(3)
Nařízení Státní veterinární správy, které má celostátní povahu nebo se týká územních obvodů více krajů, se vyvěsí na úředních deskách ministerstva a krajských úřadů, jejichž území se týká, na dobu nejméně 15 dnů a zveřejňuje se neprodleně na internetových stránkách Státní veterinární správy. Pokud jsou nařízením Státní veterinární správy podle věty první ukládány povinnosti i jiným subjektům, než jsou chovatelé hospodářských zvířat, zveřejňuje se nařízení také v celostátním rozhlasovém nebo televizním vysílání. Provozovatel rozhlasového nebo televizního vysílání je povinen umožnit bezplatně zástupci Státní veterinární správy zveřejnění těchto opatření, jejich změny nebo ukončení ihned, jakmile byl o to požádán.
(4)
Pro ukončení nařízených mimořádných veterinárních opatření podle § 17 odst. 1, popřípadě pro změnu nebo ukončení některých z nich ještě před jejich ukončením podle § 17 odst. 1 se použijí přiměřeně odstavce 2 a 3.
77)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“.
2.
V § 76 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3.
ČÁST ŠESTÁ
Změna obecního zřízení
Čl. VI
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 313/2002 Sb., zákona č. 59/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 61/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 72/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 175/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 263/2019 Sb., se mění takto:
1.
§ 12 včetně poznámky pod čarou č. 57 zní:
㤠12
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení obce (dále jen „právní předpis obce“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů obce stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů57).
57)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“.
2.
V § 65 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Rozhodnutí krajského úřadu podle odstavce 1 se zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58).“.
Poznámka pod čarou č. 58 zní:
„58)
§ 52d zákona č. 111/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 66b odst. 2 větě poslední se slova „ve Věstníku právních předpisů kraje“ nahrazují slovy „v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58)“.
4.
V § 66b odst. 4 větě druhé se slova „uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje“ nahrazují slovy „zveřejní v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58)“.
5.
V § 66c odst. 2 větě druhé se slova „ve Věstníku právních předpisů kraje“ nahrazují slovy „v rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci58)“.
6.
V § 128 odstavec 1 zní:
„(1)
Obec vyvěsí neprodleně na úřední desce obecního úřadu po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu obce v samostatné působnosti.“.
7.
V § 128 odst. 2 se za slova „15 dnů“ vkládají slova „ode dne jeho doručení“.
8.
V § 128 odst. 5 se za slova „magistrátu v“ vkládají slova „§ 127 a“.
ČÁST SEDMÁ
Změna krajského zřízení
Čl. VII
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 231/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 404/2002 Sb., zákona č. 229/2003 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 263/2019 Sb., se mění takto:
1.
§ 8 včetně poznámky pod čarou č. 37 zní:
㤠8
(1)
Obecně závazné vyhlášky kraje musí být v souladu se zákony a nařízení kraje musí být v souladu se zákony a právními předpisy vydanými vládou a ústředními správními úřady.
(2)
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení kraje (dále jen „právní předpis kraje“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů kraje stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů37).
37)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“.
2.
V § 18 odst. 1 větě první se slovo „desce,2)“ nahrazuje slovy „desce2) krajského úřadu (dále jen „úřední deska“),“.
3.
V § 29 odst. 2 větě poslední se slovo „ministerstvem“ nahrazuje slovy „Ministerstvem vnitra (dále jen „ministerstvo“)“.
4.
V § 31 odst. 3 se slovo „Věstníku“ nahrazuje slovy „Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů“.
5.
V § 85 odstavec 1 zní:
„(1)
Kraj vyvěsí neprodleně na úřední desce po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu kraje v samostatné působnosti.“.
6.
V § 85 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o hlavním městě Praze
Čl. VIII
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 145/2001 Sb., zákona č. 273/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 450/2001 Sb., zákona č. 311/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 216/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 387/2004 Sb., zákona č. 421/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 234/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 66/2008 Sb., zákona č. 169/2008 Sb., zákona č. 298/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 477/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 246/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 239/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 24/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 106/2016 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 257/2017 Sb., zákona č. 32/2019 Sb. a zákona č. 263/2019 Sb., se mění takto:
1.
§ 45 včetně poznámky pod čarou č. 40 zní:
㤠45
Způsob vyhlášení obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy (dále jen „právní předpis hlavního města Prahy“) a podmínky nabytí platnosti a účinnosti právních předpisů hlavního města Prahy stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů40).
40)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“.
2.
V § 110 se doplňuje odstavec 6, který zní:
„(6)
Postup Magistrátu podle odstavců 1 až 4 je výkonem přenesené působnosti.“.
3.
Na konci § 111 se doplňuje věta „Postup Magistrátu je výkonem přenesené působnosti.“.
4.
V § 112 odstavec 1 zní:
„(1)
Hlavní město Praha vyvěsí neprodleně na úřední desce Magistrátu po dobu nejméně 15 dnů ode dne jeho doručení rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje usnesení, rozhodnutí nebo jiné opatření orgánu hlavního města Prahy v samostatné působnosti.“.
5.
V § 112 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6.
6.
V § 112 odst. 2 se za slova „15 dnů“ vkládají slova „ode dne jeho doručení“.
ČÁST DEVÁTÁ
Změna krizového zákona
Čl. IX
V § 3 odst. 6 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 430/2010 Sb., se věta první nahrazuje větou „Rozhodnutí o stavu nebezpečí se vyhlašuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů5).“.
Poznámka pod čarou č. 5 zní:
„5)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“.
ČÁST DESÁTÁ
Změna zákona o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
Čl. X
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb. a zákona č. 403/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 85 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 92 zní:
„(3)
Právní předpisy podle odstavce 1 se označují názvem nařízení krajské hygienické stanice. Způsob vyhlášení nařízení krajské hygienické stanice a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů92). Nařízení krajské hygienické stanice jsou povinny vyvěsit na své úřední desce obce určené v nařízení.
92)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“.
2.
V § 85 se odstavec 4 zrušuje.
ČÁST JEDENÁCTÁ
Změna zákona o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů
Čl. XI
Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 249/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 490/2009 Sb., zákona č. 102/2010 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb. a zákona č. 369/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 76 odst. 2 úvodní části ustanovení se věty třetí a čtvrtá nahrazují větami „Způsob vyhlášení nařízení Ústavu a podmínky nabytí jeho platnosti a účinnosti stanoví zákon o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů104). Nařízení Ústavu se neprodleně zveřejní též na internetových stránkách Ústavu, popřípadě též v regionálním nebo celostátním tisku a v rozhlasovém nebo televizním vysílání.“.
Poznámka pod čarou č. 104 zní:
„5)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“.
2.
V § 76 odst. 2 úvodní části ustanovení větě páté se slovo „vyhlášení“ nahrazuje slovem „zveřejnění“.
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o základních registrech
Čl. XII
Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 100/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 312/2013 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 456/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 47/2020 Sb. a zákona č. 51/2020 Sb., se mění takto:
1.
§ 52d včetně nadpisu zní:
㤠52d
Rejstřík převodů agend orgánů veřejné moci
(1)
Ministerstvo vnitra vede v informačním systému registru práv a povinností rejstřík převodů agend orgánů veřejné moci. V rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci jsou vedeny dokumenty obsahující úkon nebo právní jednání o převedení výkonu agendy orgánu veřejné moci nebo její části na jiný orgán veřejné moci, kterými jsou
a)
veřejnoprávní smlouva a úkon nebo právní jednání vedoucí k její změně nebo k pozbytí její platnosti,
b)
dohoda mezi organizačními složkami státu a úkon nebo právní jednání vedoucí k její změně nebo k pozbytí její platnosti,
c)
rozhodnutí orgánu veřejné moci a úkon vedoucí k jeho změně nebo k pozbytí jeho právních účinků,
d)
pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci o přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy podle písmene a) nebo dohody mezi organizačními složkami státu podle písmene b) s právními předpisy a
e)
pravomocné rozhodnutí orgánu veřejné moci o odvolání proti rozhodnutí podle písmene d).
(2)
Orgán veřejné moci, který vydal rozhodnutí podle odstavce 1 písm. c) až e), strana veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 1 písm. a) nebo strana dohody mezi organizačními složkami státu podle odstavce 1 písm. b) oznámí neprodleně učinění úkonu nebo právního jednání obsažených v dokumentu podle odstavce 1 Ministerstvu vnitra v elektronické podobě ve struktuře, kterou Ministerstvo vnitra zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(3)
Oznámení podle odstavce 2 obsahuje
a)
identifikátor orgánu veřejné moci, který činí oznámení,
b)
identifikátor orgánu veřejné moci, jehož výkon agendy nebo její části se na základě úkonu nebo právního jednání obsažených v dokumentu podle odstavce 1 převádí na jiný orgán veřejné moci,
c)
identifikátor orgánu veřejné moci, na který se výkon agendy nebo její části na základě úkonu nebo právního jednání obsažených v dokumentu podle odstavce 1 převádí,
d)
identifikátor orgánu veřejné moci, který úkon nebo právní jednání obsažené v dokumentu podle odstavce 1 schválil,
e)
dobu trvání převodu výkonu agendy orgánu veřejné moci nebo její části na jiný orgán veřejné moci na základě úkonu nebo právního jednání obsažených v dokumentu podle odstavce 1,
f)
identifikátor dokumentu podle odstavce 1 obsahujícího měněný úkon nebo právní jednání, pokud úkon nebo právní jednání obsažené v tomto dokumentu mění úkon nebo právní jednání obsažené v tomto dokumentu,
g)
identifikátor dokumentu podle odstavce 1 obsahujícího úkon, který pozbývá právních účinků, nebo právní jednání, které pozbývá platnosti, pokud úkon nebo právní jednání obsažené v tomto dokumentu ruší právní účinky úkonu nebo platnost právního jednání obsažených v tomto dokumentu,
h)
typ úkonu nebo právního jednání obsažených v dokumentu podle odstavce 1 a
i)
text dokumentu podle odstavce 1 v otevřeném a strojově čitelném formátu.
(4)
Ministerstvo vnitra na základě oznámení podle odstavce 2 zapíše dokument podle odstavce 1 do rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci a přidělí dokumentu jednoznačný identifikátor, který zapíše do rejstříku převodů agend orgánů veřejné moci.“.
2.
Za § 52d se vkládá nový § 52e, který včetně nadpisu zní:
㤠52e
Využívání údajů z jiných informačních systémů veřejné správy při správě nebo užívání registru práv a povinností
(1)
Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z registru obyvatel referenční údaje
a)
příjmení,
b)
jméno, popřípadě jména,
c)
adresa místa pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
d)
datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
e)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a
f)
státní občanství.
(2)
Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému evidence obyvatel údaje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum, místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
rodné číslo,
d)
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e)
adresa místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti podle jiného právního předpisu,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(3)
Ministerstvo vnitra, ohlašovatel agendy, orgán veřejné moci podle § 52 odst. 4 a orgán příslušný podle § 52b odst. 2 za účelem správy a užívání registru práv a povinností využívají z agendového informačního systému cizinců tyto údaje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b)
datum, místo a okres narození; u cizince, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
c)
rodné číslo,
d)
státní občanství,
e)
druh a adresa místa pobytu,
f)
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, a
g)
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4)
Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(5)
Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.“.
3.
§ 52e se zrušuje.
ČÁST TŘINÁCTÁ
Změna zákona o krajském referendu a o změně některých zákonů
Čl. XIII
Zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 142/2012 Sb., zákona č. 58/2014 Sb. a zákona č. 38/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 13 odst. 2 větě první se slova „uveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje“ nahrazují slovy „zveřejní ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů21)“.
Poznámka pod čarou č. 21 zní:
„21)
Zákon č. 35/2021 Sb., o Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů.“.
2.
V § 14 větě třetí se slovo „uveřejnění“ nahrazuje slovem „zveřejnění“ a slova „Věstníku právních předpisů kraje“ se nahrazují slovy „Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů“.
ČÁST ČTRNÁCTÁ
Změna zákona o hazardních hrách
Čl. XIV
Zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 364/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 12 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
2.
V § 16 odst. 1 větě poslední se slovo „ministerstvo“ nahrazuje slovy „Ministerstvo financí (dále jen „ministerstvo“)“.
ČÁST PATNÁCTÁ
Změna zákona o právu na digitální služby
Čl. XV
V zákonu č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, se v § 22 bod 91 zrušuje.
ČÁST ŠESTNÁCTÁ
ÚČINNOST
Čl. XVI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou částí druhé a třetí, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024, a s výjimkou části dvanácté čl. XII bodu 3, který nabývá účinnosti dnem 1. února 2022.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 37/2021 Sb. | Zákon č. 37/2021 Sb.
Zákon o evidenci skutečných majitelů
Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 1. 6. 2021, částka 17/2021
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 7)
* ČÁST DRUHÁ - POVINNOSTI NĚKTERÝCH OSOB (§ 8 — § 10)
* ČÁST TŘETÍ - EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ (§ 11 — § 54)
* ČÁST ČTVRTÁ - PŘESTUPKY (§ 55 — § 57)
* ČÁST PÁTÁ - SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ (§ 58 — § 63)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (§ 64 — § 64)
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 65 — § 65)
Aktuální znění od 1. 1. 2025 (263/2024 Sb.)
37
ZÁKON
ze dne 19. ledna 2021
o evidenci skutečných majitelů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje
a)
vedení evidence skutečných majitelůskutečných majitelů a
b)
některá práva a povinnosti vznikající v souvislosti se zjišťováním skutečného majiteleskutečného majitele a zápisem údajů o něm do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů.
§ 2
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a)
zahraničním svěřenským fondemzahraničním svěřenským fondem svěřenský fond nebo jemu strukturou nebo funkcemi podobné zařízení řídící se právem jiného státu,
b)
právním uspořádánímprávním uspořádáním svěřenský fond nebo zahraniční svěřenský fondzahraniční svěřenský fond,
c)
skutečným majitelem každá fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje právnickou osobu nebo právní uspořádáníprávní uspořádání,
d)
strukturou vztahů vztahy, jejichž prostřednictvím jsou právnická osoba nebo právní uspořádáníprávní uspořádání vlastněny nebo kontrolovány,
e)
řetězením vlastnictví nebo kontrola právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání prostřednictvím na sebe postupně navázaných osob nebo právních uspořádáníprávních uspořádání nebo na sebe postupně navazujících vztahů,
f)
větvením vlastnictví nebo kontrola právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání prostřednictvím více jednotlivých řetězení,
g)
osobou ve vrcholném vedení každá fyzická osoba, která zajišťuje každodenní nebo pravidelné řízení výkonu činností právnické osoby, jako je obchodní vedení, a při tom je
1.
členem statutárního orgánu právnické osobyčlenem statutárního orgánu právnické osoby nebo osobou v obdobném postavení nebo zastupuje právnickou osobu v tomto orgánu, nebo
2.
přímo podřízena statutárnímu orgánu právnické osoby nebo jeho členovi,
h)
evidující osobou právnická osoba, která má skutečného majitele, nebo svěřenský správce nebo osoba v obdobném postavení u zahraničního svěřenského fonduzahraničního svěřenského fondu (dále jen „svěřenský správce“) právního uspořádáníprávního uspořádání,
i)
platnými údaji údaje o skutečném majiteli v evidenci skutečných majitelů, které nebyly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji,
j)
zápisem provedení
1.
prvního zápisu údajů o skutečném majiteli do evidence skutečných majitelů, nebo
2.
výmazu platných údajů bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji,
k)
automatickým průpisem průpis údajů nebo jejich výmaz bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, vedených ve veřejném rejstříku podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů (dále jen „veřejný rejstřík“), v evidenci svěřenských fondů podle téhož zákona (dále jen „evidence svěřenských fondů“) nebo v základním registru, do evidence skutečných majitelů bez řízení prostřednictvím propojení informačních systémů veřejné správy,
l)
nesrovnalostí stav, kdy platné údaje nebo údaje, které byly z evidence skutečných majitelů vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji, neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, nebo stav, kdy v evidenci skutečných majitelů nejsou zapsány žádné údaje.
§ 4
(1)
Korporaci v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání
a)
má podíl v korporaci nebo podíl na hlasovacích právech větší než 25 %,
b)
má právo na podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku větší než 25 %,
c)
uplatňuje rozhodující vliv v korporaci nebo korporacích, které mají v dané korporaci samostatně nebo společně podíl větší než 25 %, nebo
d)
uplatňuje rozhodující vliv v korporaci jinými prostředky.
(2)
Rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování nejvyššího orgánu korporace odpovídá jeho vůli.
(3)
Rozhodující vliv v obchodní korporaci uplatňuje ovládající osoba podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací.
(4)
Má se za to, že rozhodující vliv v korporaci uplatňuje ten, kdo může jmenovat nebo odvolat většinu osob, které jsou členy statutárního orgánu korporace.
(5)
Má se za to, že rozhodující vliv v jiné než obchodní korporaci, v bytovém nebo sociálním družstvu nebo v investičním fondu v právní formě akciové společnostiakciové společnosti s proměnným základním kapitálem uplatňuje každá fyzická osoba, která je členem jejich statutárního orgánu nebo osobou v obdobném postavení nebo osobou zastupující právnickou osobu v tomto orgánu.
(6)
Pro účely výpočtu výše nepřímého podílu v korporaci se v případě
a)
řetězení podíly, které mají navázané osoby nebo právní uspořádáníprávní uspořádání, násobí a
b)
větvení součiny podílů z jednotlivých řetězení sčítají.
(7)
Pro účely určení skutečného majitele investičního fondu v právní formě akciové společnostiakciové společnosti s proměnným základním kapitálem se nepřihlíží k investičním akciím, ledaže stanovy spojují s těmito akciemi obdobné hlasovací právo jako u zakladatelských akcií.
§ 5
(1)
Platí, že každá osoba ve vrcholném vedení korporace je jejím skutečným majitelemskutečným majitelem,
a)
nelze-li žádného skutečného majiteleskutečného majitele určit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po evidující osoběevidující osobě rozumně požadovat, nebo
b)
uplatňuje-li v korporaci rozhodující vliv právnická osoba, která nemá skutečného majitele podle § 7.
(2)
Uplatňuje-li v korporaci rozhodující vliv právnická osoba, která nemá skutečného majitele podle § 7, a zároveň je skutečným majitelem korporace jiná osoba, platí, že skutečným majitelem korporace je také každá osoba ve vrcholném vedení této korporace.
(3)
Platí, že skutečný majitel korporace podle odstavce 1 nebo 2 je skutečným majitelem všech korporací v jí podřízené struktuře vztahů, ve kterých je uplatňován rozhodující vliv.
§ 5a
(1)
Fundaci, ústav, obecně prospěšnou společnost nebo právní uspořádáníprávní uspořádání v konečném důsledku vlastní nebo kontroluje každá fyzická osoba, která v nich uplatňuje rozhodující vliv.
(2)
Rozhodující vliv ve fundaci, ústavu a obecně prospěšné společnosti uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování statutárního nebo jiného řídicího orgánu odpovídá jeho vůli.
(3)
Rozhodující vliv na správu právního uspořádáníprávního uspořádání uplatňuje ten, kdo na základě vlastního uvážení, bez ohledu na to, zda a na základě jaké právní skutečnosti, může přímo nebo nepřímo prostřednictvím jiné osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání dosáhnout toho, že rozhodování svěřenského správce odpovídá jeho vůli.
§ 6
(1)
Platí, že skutečným majitelemskutečným majitelem fundace je vždy také každá fyzická osoba,
a)
která je jejím zakladatelem,
b)
která je členem její správní nebo dozorčí rady nebo jejím revizorem nebo osobou v obdobném postavení nebo
c)
v jejíž osobní podpoře spočívá podle zakladatelského právního jednání fundace její účel.
(2)
Platí, že skutečným majitelemskutečným majitelem ústavu nebo obecně prospěšné společnosti je vždy také každá fyzická osoba, která je jejich
a)
zakladatelem nebo
b)
ředitelem nebo členem jeho správní nebo dozorčí rady nebo osobou v obdobném postavení.
(3)
Platí, že skutečným majitelemskutečným majitelem právního uspořádáníprávního uspořádání je vždy také každá fyzická osoba, která je
a)
jeho zakladatelem,
b)
jeho svěřenským správcem,
c)
oprávněná k výkonu dohledu nad správou právního uspořádáníprávního uspořádání a která může jmenovat nebo odvolat svěřenského správce nebo obmyšleného,
d)
jeho obmyšleným nebo
e)
z okruhu osob, v jejichž hlavním zájmu bylo právní uspořádáníprávní uspořádání zřízeno nebo je spravováno, není-li obmyšlený.
(4)
Je-li ve funkci podle odstavců 1 až 3 právnická osoba, platí, že skutečným majitelemskutečným majitelem fundace, ústavu, obecně prospěšné společnosti nebo právního uspořádáníprávního uspořádání je skutečný majitelskutečný majitel této právnické osoby.
§ 7
(1)
Skutečného majitele nemají
a)
stát a územní samosprávný celek, dobrovolný svazek obcíobcí, státní příspěvková organizace, příspěvková organizace územního samosprávného celku a
b)
česká právnická osoba založená nebo zřízená za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, pokud Česká republika, kraj nebo obecobec ji převážně financují, uplatňují v ní rozhodující vliv nebo jmenují nebo odvolávají většinu osob, které jsou členy jejího statutárního nebo kontrolního orgánu; v případě obchodní korporace se vždy vyžaduje, aby veškeré podíly v ní měly přímo nebo nepřímo Česká republika, kraj nebo obecobec.
(2)
Má se za to, že podle odstavce 1 písm. b) skutečného majitele nemají
a)
školská právnická osoba zřízená státem, územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcíobcí,
b)
veřejná výzkumná instituce,
c)
právnická osoba zřízená zákonem nebo mezinárodní smlouvou,
d)
státní podnik a národní podnik,
e)
evropské seskupení pro územní spolupráci,
f)
právnická osoba, ve které má přímo nebo nepřímo veškeré podíly a podíly na hlasovacích právech Česká republika, kraj nebo obecobec,
g)
obecně prospěšná společnost a ústav, jejichž zakladatelem je Česká republika, kraj nebo obec, a
h)
veřejná kulturní instituce.
ČÁST DRUHÁ
POVINNOSTI NĚKTERÝCH OSOB
§ 8
(1)
Evidující osobaEvidující osoba o svém skutečném majiteliskutečném majiteli nebo o skutečném majiteliskutečném majiteli právního uspořádáníprávního uspořádání získává a zaznamenává úplné, přesné a aktuální údaje podle § 13 písm. a) až g).
(2)
Evidující osobaEvidující osoba zaznamenává také kroky učiněné při zjišťování skutečného majiteleskutečného majitele v případech, kdy je skutečným majitelemskutečným majitelem korporace určena osoba ve vrcholném vedení podle § 5 odst. 1 písm. a) nebo § 5 odst. 3.
(3)
Evidující osobaEvidující osoba uchovává údaje podle odstavců 1 a 2 po dobu, po kterou je fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem, a dále 10 let od zániku jejího postavení skutečného majiteleskutečného majitele. Zanikla-li evidující osobaevidující osoba s právním nástupcem, přechází povinnost na něj.
(4)
Evidující osobaEvidující osoba sdělí na žádost údaje podle odstavců 1 a 2 povinné osobě podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen „povinná osoba“) nebo na pokyn Finančnímu analytickému úřadu, soudu, orgánu činnému v trestním řízenítrestním řízení, orgánu Finanční správy České republiky a orgánu Celní správy České republiky.
§ 9
(1)
Evidující osobaEvidující osoba zajistí, aby platné údajeplatné údaje o jejím skutečném majiteliskutečném majiteli nebo o skutečném majiteliskutečném majiteli právního uspořádáníprávního uspořádání odpovídaly skutečnému stavu. Návrh na zahájení řízení o zápisu podle § 20 nebo žádost podle § 34 musí evidující osobaevidující osoba podat bez zbytečného odkladu po vzniku rozhodné skutečnosti.
(2)
Má se za to, že evidující osoba povinnost podle odstavce 1 věty první splnila, byl-li její skutečný majitel nebo skutečný majitel právního uspořádáníprávního uspořádání automaticky propsán podle § 37, 38 nebo § 41 odst. 3.
(3)
Platí, že evidující osoba povinnost podle odstavce 1 věty první splnila, je-li v evidenci skutečných majitelů zapsán skutečný majitel podle § 5 odst. 1 písm. a) nebo § 5 odst. 3; to nebrání soudu odstranit nesrovnalost, vyšly-li v řízení o nesrovnalosti najevo údaje, které evidující osoba nemohla zjistit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po ní lze rozumně požadovat.
§ 10
Skutečný majitel a osoba, jejímž prostřednictvím právnická osoba nebo právní uspořádáníprávní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány, poskytnou evidující osobě ke splnění povinností podle § 8 odst. 1 nebo § 9 odst. 1 potřebnou součinnost, včetně sdělení vzniku svého postavení.
ČÁST TŘETÍ
EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ
HLAVA I
VEDENÍ A OBSAH EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ
§ 11
(1)
Evidence skutečných majitelůskutečných majitelů je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).
(2)
Evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů vede soud, který je příslušný k řízení o zápisu.
(3)
Zápis do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů provádí soud nebo notář.
§ 12
(1)
Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se zapisují nebo automaticky propisují zákonem stanovené údaje o skutečných majitelíchskutečných majitelích právnických osob se sídlem na území České republiky.
(2)
Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se dále zapisují nebo automaticky propisují zákonem stanovené údaje o skutečných majitelíchskutečných majitelích právních uspořádáníprávních uspořádání, jejichž svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku
a)
na území České republiky, nebo
b)
mimo území některého z členských států Evropské unie a
1.
právní uspořádáníprávní uspořádání je z území České republiky spravováno,
2.
právní uspořádáníprávní uspořádání je tvořeno majetkem, který je převážně umístěn na území České republiky,
3.
v právním uspořádáníprávním uspořádání je spravována nemovitá věc nacházející se na území České republiky,
4.
ve vztahu ke spravovanému majetku navázal na území České republiky obchodní vztah, nebo
5.
účelu sledovaného vytvořením právního uspořádáníprávního uspořádání má být dosaženo na území České republiky.
(3)
Odstavec 2 se nepoužije, je-li u právního uspořádáníprávního uspořádání zapsán jeho skutečný majitelskutečný majitel v evidenci odpovídající evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů vedené podle práva jiného členského státu Evropské unie.
§ 13
Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se zapíše nebo automaticky propíše
a)
jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, datum narození, rodné číslo nebo obdobný jedinečný identifikátor, byl-li přidělen, a státní občanství skutečného majiteleskutečného majitele,
b)
údaj o povaze postavení skutečného majiteleskutečného majitele,
c)
údaj o velikosti přímého nebo nepřímého podílu skutečného majiteleskutečného majitele, zakládá-li tento podíl jeho postavení,
d)
údaj o skutečnosti zakládající postavení skutečného majiteleskutečného majitele, není-li založeno podílem,
e)
popis struktury vztahůstruktury vztahů, existuje-li, včetně údajů v rozsahu podle písmen h) a i) o právnických osobách nebo právních uspořádáníchprávních uspořádáních ve struktuře vztahůstruktuře vztahů a jmen fyzických osob samostatně vystupujících ve struktuře vztahůstruktuře vztahů,
f)
den, od kterého je fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem,
g)
den, do kterého byla fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem,
h)
jméno právnické osoby nebo označení právního uspořádáníprávního uspořádání, o jejichž skutečného majiteleskutečného majitele jde,
i)
identifikační číslo právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání, o jejichž skutečného majiteleskutečného majitele jde, bylo-li jim přiděleno,
j)
den, k němuž byl zápis nebo automatický průpisautomatický průpis proveden,
k)
okamžik, k němuž byly platné údajeplatné údaje zpřístupněny, a
l)
poznámka o nesrovnalostinesrovnalosti.
HLAVA II
PŘÍSTUP DO EVIDENCE SKUTEČNÝCH MAJITELŮ
§ 14
Veřejný přístup k údajům o skutečném majiteli
(1)
Ministerstvo umožní komukoli na svých internetových stránkách získat z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů částečný výpis platných údajůplatných údajů
a)
o skutečném majiteliskutečném majiteli právnické osoby v rozsahu
1.
jména, státu bydliště, roku a měsíce narození, státního občanství skutečného majiteleskutečného majitele,
2.
údajů podle § 13 písm. b), c), f) a g) a
3.
popřípadě dalších údajů podle § 13 písm. a), k jejichž uveřejnění skutečný majitelskutečný majitel udělil souhlas, nebo dalších údajů, které již jsou uveřejněny ve veřejném rejstříku a byly automaticky propsány podle § 37 nebo 38,
b)
o skutečném majiteliskutečném majiteli právního uspořádáníprávního uspořádání v rozsahu údajů podle § 13 písm. a), k jejichž uveřejnění skutečný majitelskutečný majitel udělil souhlas, nebo údajů, které již jsou uveřejněny v evidenci svěřenských fondů a byly automaticky propsány podle § 37,
c)
podle § 13 písm. h) a i),
d)
podle § 13 písm. d) a e), jejichž uveřejnění navrhla nebo o ně žádala evidující osobaevidující osoba, anebo které jsou výsledkem automatického průpisuautomatického průpisu podle § 37 nebo 38, a
e)
podle § 13 písm. j) až l), pokud se týkají údajů podle odstavce 1 písm. a) až d).
(2)
Ministerstvo umožní komukoli na svých internetových stránkách získat potvrzení o tom, že v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů není o skutečném majiteliskutečném majiteli právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání veden žádný údaj.
(3)
Údaje podle odstavce 1 ministerstvo uveřejní také prostřednictvím systému propojení evidencí zřízeného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady upravující některé aspekty práva obchodních společností2).
(4)
Odstavce 1 a 3 se nepoužijí v případě údajů o skutečném majiteliskutečném majiteli
a)
znepřístupněných podle § 32 nebo 33 a
b)
právnické osoby, o které byly údaje ve veřejném rejstříku znepřístupněny veřejnosti podle zákona upravujícího veřejné rejstříky právnických a fyzických osob.
(5)
Částečný výpis podle odstavce 1 nebo potvrzení podle odstavce 2 lze získat pouze v elektronické podobě.
§ 15
Přístup k některým údajům o skutečném majiteli právního uspořádání
(1)
Soud, který je příslušný k zápisu, umožní získat z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů částečný výpis platných údajůplatných údajů v rozsahu údajů o jméně, státu bydliště, roce a měsíci narození a státním občanství skutečného majiteleskutečného majitele právního uspořádáníprávního uspořádání a údajů podle § 13 písm. b) až i) tomu, kdo
a)
osvědčí zájem v souvislosti s předcházením trestným činůmtrestným činům legalizace výnosů z trestné činnosti, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti a jejich zdrojovým trestným činůmtrestným činům a trestným činůmtrestným činům financování terorismu a podpora a propagace terorismu, nebo
b)
o to požádá ve vztahu k právnímu uspořádáníprávnímu uspořádání, jehož prostřednictvím je vlastněna nebo kontrolována zahraniční právnická osoba se sídlem mimo některý z členských států Evropské unie.
(2)
Odstavec 1 se nepoužije, jsou-li údaje o skutečném majiteliskutečném majiteli znepřístupněny podle § 32.
(3)
Částečný výpis podle odstavce 1 lze získat pouze v elektronické podobě.
§ 16
Přístup ke všem údajům o skutečném majiteli
(1)
Soud, který je příslušný k zápisu, umožní získat z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů úplný výpis platných údajůplatných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji,
a)
osobě zapsané v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů jako skutečný majitelskutečný majitel,
b)
osobě, která podala návrh na zahájení řízení o zápisu, k němuž je oprávněna podle § 26, a
c)
evidující osoběevidující osobě.
(2)
Ministerstvo umožní způsobem umožňujícím dálkový přístup získat z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů úplný výpis platných údajůplatných údajů a údajů, které byly vymazány bez náhrady nebo s nahrazením novými údaji,
a)
soudu nebo insolvenčnímu správciinsolvenčnímu správci pro účely soudního řízení,
b)
notáři pro účely zápisu,
c)
orgánu činnému v trestním řízeníorgánu činnému v trestním řízení pro účely trestního řízenítrestního řízení a státnímu zastupitelství také pro účely výkonu jiné než trestní působnosti,
d)
správci daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění pro účely výkonu jejich správy,
e)
správnímu orgánu pro účely vedení řízení o přestupku,
f)
zpravodajské službě pro účely plnění úkolů podle zákona upravujícího činnost zpravodajských služeb,
g)
Finančnímu analytickému úřadu, České národní bancebance a dalším orgánům při výkonu činností podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona upravujícího provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu,
h)
České národní bancebance při výkonu dohledu nad osobami působícími na finančním trhu a při výkonu činností podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,
i)
Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Ministerstvu vnitra nebo zpravodajské službě pro účely bezpečnostního řízení podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací a bezpečnostní způsobilost,
j)
Nejvyššímu kontrolnímu úřadu pro účely výkonu jeho působnosti,
k)
Ministerstvu financí pro účely výkonu jeho působnosti podle zákona upravujícího hazardní hry,
l)
Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových pro účely výkonu jeho působnosti,
m)
Státnímu pozemkovému úřadu pro účely výkonu jeho působnosti podle právních předpisů, na základě kterých Státní pozemkový úřad nakládá s majetkem státu,
n)
Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pro účely výkonu jeho působnosti,
o)
povinné osobě v souvislosti s prováděním identifikace a kontroly klienta podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
p)
poskytovateli veřejné finanční podpory pro účely výkonu jeho působnosti podle zákona upravujícího finanční kontrolu,
q)
řídicímu orgánu, zprostředkujícímu subjektu, certifikačnímu orgánu a auditnímu orgánu pro účely výkonu jejich působnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího společná ustanovení o evropských strukturálních a investičních fondech3),
r)
platební agentuře a certifikačnímu subjektu pro účely výkonu jejich působnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky4),
s)
poskytovateli pro účely vedení řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci,
t)
Radě pro rozhlasové a televizní vysílání pro účely výkonu její působnosti a
u)
tomu, o němž tak stanoví jiný zákon.
(3)
Jsou-li údaje o skutečném majiteli znepřístupněny podle § 32, ministerstvo k nim přístup podle odstavce 2 písm. n) až u) neumožní; to neplatí pro přístup úvěrových a finančních institucí, notářů a advokátůadvokátů, pokud provádějí identifikaci a kontrolu klienta podle zákona upravujícího některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
(4)
Úplný výpis podle odstavce 2 lze získat pouze v elektronické podobě.
§ 17
Dálkový přístup
(1)
Ministerstvo umožní dálkový přístup podle § 16 odst. 2, bude-li zjistitelná identita fyzické osoby, která má k údajům o skutečném majiteliskutečném majiteli přistupovat. Ministerstvo umožní dálkový přístup na žádost po prokázání totožnosti fyzické osoby, která má k údajům o skutečném majiteliskutečném majiteli přistupovat, s využitím elektronické identifikace podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci, nebo v případě orgánu veřejné moci také prostřednictvím ohlášení agendy podle zákona upravujícího základní registry.
(2)
Žádost o zřízení dálkového přístupu podle odstavce 1 lze ministerstvu zaslat pouze v elektronické podobě na formuláři, který ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách; žádost obsahuje
a)
označení žadatele,
b)
právní důvod pro zřízení dálkového přístupu,
c)
jméno, adresu místa pobytu a datum a místo narození fyzické osoby, která má k údajům o skutečném majiteliskutečném majiteli přistupovat,
d)
popřípadě začátek nebo konec platnosti oprávnění fyzické osoby, která bude k údajům o skutečném majiteliskutečném majiteli přistupovat, ne delší než 2 roky ode dne jeho zřízení.
(3)
Žádá-li o zřízení dálkového přístupu zpravodajská služba, prokázání totožnosti fyzické osoby, která má k údajům o skutečném majiteliskutečném majiteli přistupovat, se neprovádí a údaje podle odstavce 2 písm. c) se do žádosti neuvádí.
(4)
Podrobnosti náležitostí, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o zřízení dálkového přístupu stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 18
Doba přístupnosti údajů
Údaje o skutečném majiteliskutečném majiteli jsou v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů přístupné podle § 14 až 17 do 5 let ode dne zániku právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání.
HLAVA III
ZÁPIS SOUDEM
§ 19
(1)
K řízení o zápisu skutečného majiteleskutečného majitele právnické osoby je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je její obecný soud. K řízení o zápisu skutečného majiteleskutečného majitele pobočného spolku je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud hlavního spolku.
(2)
K řízení o zápisu skutečného majiteleskutečného majitele právního uspořádáníprávního uspořádání je příslušný krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud svěřenského správce. Má-li svěřenský správce bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, je k řízení o zápisu skutečného majiteleskutečného majitele příslušný Městský soud v Praze.
(3)
Městský soud v Praze rozhoduje jako soud prvního stupně ve věcech evidence skutečných majitelůskutečných majitelů z obvodu Městského soudu v Praze a Krajského soudu v Praze.
(4)
Změní-li se okolnosti, podle nichž se posuzuje místní příslušnost, soud usnesením přenese svou příslušnost na soud nově příslušný; nesouhlasí-li tento soud s přenesením příslušnosti, předloží věc svému nadřízenému soudu, který o příslušnosti rozhodne.
§ 20
(1)
Řízení o zápisu se zahajuje návrhem na zahájení řízení o zápisu (dále jen „návrh na zápis“).
(2)
Řízení o zápisu je zahájeno dnem, kdy návrh na zápis podaný podle § 21 došel soudu. Nebylo-li řízení zahájeno, protože návrh na zápis nebyl podán podle § 21, soud o tom navrhovatele vyrozumí.
§ 21
(1)
Návrh na zápis se podává v elektronické podobě. Návrh na zápis u jiné než obchodní korporace nebo právního uspořádáníprávního uspořádání lze podat také v listinné podobě.
(2)
Návrh na zápis v elektronické podobě musí být podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu. Podpis na návrhu na zápis v listinné podobě musí být úředně ověřen.
(3)
Návrh na zápis lze podat pouze na formuláři, jehož podrobnosti náležitostí, formu a datovou strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou; formulář ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách.
§ 22
Je-li navrhovatelem zahraniční osoba, sdělí soudu doručovací adresu na území České republiky nebo zmocněnce pro přijímání písemností s doručovací adresou v České republice.
§ 23
(1)
Návrh na zápis musí být doložen písemnostmi o skutečnostech, které mají být do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapsány, ledaže jsou údaje o zapisovaných skutečnostech zjistitelné z informačního systému veřejné správy, do kterého může soud dálkovým přístupem nahlížet. Písemnosti se dokládají v elektronické podobě; písemnosti dokládané k návrhu na zápis u jiné než obchodní korporace nebo právního uspořádáníprávního uspořádání lze doložit také v listinné podobě.
(2)
Písemností dokládající totožnost zahraniční fyzické osobyPísemností dokládající totožnost zahraniční fyzické osoby se rozumí zejména
a)
výpis ze zahraniční evidence obdobné evidenci obyvatel,
b)
výpis ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku nebo evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů,
c)
doklad totožnosti nebo cestovní doklad.
(3)
Písemností dokládající postavení skutečného majitele nebo strukturu vztahůPísemností dokládající postavení skutečného majitele nebo strukturu vztahů se rozumí zejména
a)
výpis z veřejného rejstříku nebo ze zahraniční evidence obdobné veřejnému rejstříku nebo evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů,
b)
zakladatelské právní jednání,
c)
seznam společníků,
d)
rozhodnutí orgánu o vyplacení podílu na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku,
e)
prohlášení společníků o jednání ve shodě,
f)
prohlášení evidující osobyevidující osoby nebo skutečného majiteleskutečného majitele o postavení skutečného majiteleskutečného majitele nebo struktuře vztahůstruktuře vztahů, jsou-li založeny na právní skutečnosti, kterou nelze doložit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze rozumně požadovat,
g)
prohlášení evidující osobyevidující osoby nebo skutečného majiteleskutečného majitele o postavení skutečného majiteleskutečného majitele nebo struktuře vztahůstruktuře vztahů, nejsou-li založeny na právní skutečnosti.
(4)
Písemnosti podle odstavců 1 až 3 postačí k návrhu na zápis doložit v prosté kopii.
(5)
Udělil-li skutečný majitelskutečný majitel souhlas podle § 14 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo § 14 odst. 1 písm. b), dokládá se k návrhu na zápis písemnost prokazující tento souhlas. Souhlas musí být podepsán způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo musí být podpis na písemnosti úředně ověřen.
(6)
Neplyne-li něco jiného z doložených písemností nebo z informačního systému veřejné správy, do kterého může soud dálkovým přístupem nahlížet, soud zapíše do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů jako den, od kterého je fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem, nebo den, do kterého je fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem, den uvedený v návrhu na zápis.
§ 24
Písemnosti podle § 23, které jsou v cizím jazyce, se předkládají v originálním znění a současně v prostém překladu do českého jazyka, ledaže soud sdělí navrhovateli, že překlad nevyžaduje. Takové sdělení může soud učinit na své úřední desce i pro neurčitý počet řízení v budoucnu, a to i ve vztahu k vybraným jazykům.
§ 25
Návrh na zápis a písemnosti podle § 23 uchovává soud v elektronické podobě. Návrh na zápis a písemnosti doručené v listinné podobě převede soud do elektronické podoby.
§ 26
(1)
Návrh na zápis podává evidující osobaevidující osoba. Návrh na zápis u pobočného spolku může podat také hlavní spolek.
(2)
Návrh na zápis u založené právnické osoby nebo zřízeného právního uspořádáníprávního uspořádání před jejich vznikem podává osoba, která je podle jiných právních předpisů oprávněna podat návrh na jejich zápis do veřejného rejstříku nebo evidence svěřenských fondů; návrh na zápis však nelze podat před zahájením řízení o jejich zápisu do veřejného rejstříku nebo evidence svěřenských fondů.
(3)
Nepodá-li evidující osobaevidující osoba návrh na zápis do 15 dnů ode dne, kdy jí povinnost vznikla, může návrh na zápis podat každý, kdo na něm osvědčí právní zájem a k návrhu na zápis doloží písemnosti podle § 23.
§ 27
Účastníkem řízení o návrhu na zápis je evidující osobaevidující osoba a navrhovatel, je-li osobou odlišnou od evidující osobyevidující osoby.
§ 28
(1)
Soud usnesením návrh na zápis odmítne, jestliže
a)
byl podán osobou, která k tomu není oprávněna,
b)
neobsahuje všechny předepsané náležitosti,
c)
je nesrozumitelný nebo neurčitý, nebo
d)
k němu nebyly doloženy písemnosti o skutečnostech, které mají být do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapsány, spolu s překladem těchto písemností podle § 24, ledaže soud sdělí navrhovateli, že překlad nevyžaduje.
(2)
Soud usnesením návrh na zápis také odmítne, zjistí-li, že před zahájením řízení o zápisu byla notáři podána žádost o zápis údajů o skutečném majiteliskutečném majiteli téže právnické osoby nebo téhož právního uspořádáníprávního uspořádání a tato žádost dosud není vyřízena.
(3)
Soud navrhovatele nevyzývá k opravě nebo doplnění návrhu na zápis. V usnesení, kterým soud návrh na zápis odmítne, uvede důvody odmítnutí a poučení, jak lze nedostatky odstranit.
§ 29
Nebyl-li návrh na zápis odmítnut, soud zkoumá, zda údaje o skutečnostech, které se do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapisují, vyplývají z písemností, které byly k návrhu na zápis doloženy, nebo z údajů zjistitelných z informačního systému veřejné správy, do kterého může soud dálkovým přístupem nahlížet.
§ 30
(1)
Soud rozhodne o návrhu na zápis bez jednání.
(2)
Odvolání je přípustné pouze proti usnesení, kterým soud návrh na zápis zamítá nebo kterým vyhovuje návrhu na zápis podanému podle § 26 odst. 3.
(3)
Soud provede zápis do 5 pracovních dnů ode dne, kdy usnesení, kterým rozhodl o zápisu, nabylo právní moci.
(4)
Vyhoví-li soud návrhu na zápis podanému podle § 26 odst. 1 nebo 2 v celém rozsahu, provede zápis, aniž by o tom vydával rozhodnutí; o zápisu soud evidující osobuevidující osobu vyrozumí spolu se zasláním úplného výpisu platných údajůplatných údajů z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů.
(5)
Soud provede zápis nejdříve ke dni vzniku právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání.
§ 31
Aniž by o tom vydával rozhodnutí, opraví soud, který je příslušný k zápisu, kdykoli chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v platných údajíchplatných údajích. O opravě soud evidující osobu vyrozumí spolu se zasláním úplného výpisu platných údajůplatných údajů z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů.
§ 32
(1)
Navrhne-li to evidující osobaevidující osoba nebo osoba zapsaná v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů jako skutečný majitelskutečný majitel, soud údaje nebo jejich část o skutečném majiteliskutečném majiteli, který není plně svéprávný, v případech hodných zvláštního zřetele v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů znepřístupní, není-li to v rozporu s veřejným zájmem.
(2)
Návrh na znepřístupnění údajů v případech podle odstavce 1 lze podat i mimo řízení o zápisu. Ustanovení upravující řízení o zápisu se na řízení o znepřístupnění údajů použijí obdobně.
(3)
Návrh na znepřístupnění údajů lze podat pouze na formuláři, jehož podrobnosti náležitostí, formu a datovou strukturu stanoví ministerstvo vyhláškou; formulář ministerstvo uveřejní na svých internetových stránkách.
§ 33
Odvolá-li osoba zapsaná v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů jako skutečný majitelskutečný majitel svůj souhlas s uveřejněním údajů podle § 14 odst. 1 písm. a) bodu 3 nebo § 14 odst. 1 písm. b), soud, který je příslušný k zápisu, tyto údaje znepřístupní, aniž by o tom vydával rozhodnutí.
§ 33a
(1)
Soud, který je příslušný k řízení o zápisu, určí na návrh právnické osoby, zda je, nebo není právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b). Je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, určí tak i bez návrhu.
(2)
Rozhodne-li soud, že právnická osoba je právnickou osobou podle § 7 odst. 1 písm. b), zajistí do 3 dnů ode dne, kdy rozhodnutí nabylo právní moci, aby byla tato skutečnost uveřejněna prostřednictvím evidence skutečných majitelů na internetových stánkách ministerstva.
HLAVA IV
ZÁPIS NOTÁŘEM
§ 34
(1)
Notář provede zápis na žádost osoby oprávněné k podání návrhu na zápis podle § 26. Ustanovení § 23 a 24 se použijí obdobně; písemnosti, jimiž musí být doložena žádost o zápis skutečného majiteleskutečného majitele obchodní korporace, však mohou být doloženy i v listinné podobě.
(2)
Pro účely zápisu notářem soud umožní notáři dálkový přístup k návrhům na zápis a písemnostem, které uchovává v elektronické podobě podle § 25.
(3)
Notář odmítne provést zápis postupem stanoveným v notářském řádu pro odmítnutí notářského úkonu
a)
z důvodů podle § 28 odst. 1, nebo
b)
zjistí-li, že před podáním žádosti
1.
bylo zahájeno řízení o zápisu údajů o skutečném majiteliskutečném majiteli téže právnické osoby nebo téhož právního uspořádáníprávního uspořádání a toto řízení se stále vede, nebo
2.
byla jinému notáři podána žádost o zápis údajů o skutečném majiteliskutečném majiteli téže právnické osoby nebo téhož právního uspořádáníprávního uspořádání a tato žádost se stále vyřizuje.
(4)
Neodmítne-li notář zápis provést, vydá osvědčení pro zápis a po jeho vydání provede dálkovým přístupem zápis ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne, kdy mu byla doručena žádost podle odstavce 1, nejdříve však ke dni vzniku právnické osoby nebo právního uspořádáníprávního uspořádání.
(5)
Osvědčení pro zápis je veřejnou listinouveřejnou listinou a obsahuje
a)
jméno notáře a jeho sídlo,
b)
místo a datum vyhotovení osvědčení pro zápis,
c)
údaje identifikující evidující osobuevidující osobu,
d)
údaje o skutečnostech, které se zapisují do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů,
e)
prohlášení notáře o tom, že údaje o skutečnostech, které se do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapisují, vyplývají z písemností, které byly k žádosti o zápis doloženy evidující osobouevidující osobou nebo jiným žadatelem o zápis, nebo z údajů zjistitelných z informačního systému veřejné správy, do kterého může notář dálkovým přístupem nahlížet,
f)
seznam písemností, které byly notáři předloženy evidující osobouevidující osobou nebo jiným žadatelem o zápis do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů, a seznam informačních systémů veřejné správy, ze kterých vyplývají údaje o skutečnostech, které se do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapisují,
g)
otisk úředního razítka notáře,
h)
podpis notáře.
§ 35
(1)
Písemnosti, které byly notáři předloženy v souvislosti se zápisem, notář uchovává v elektronické podobě a po provedení zápisu je elektronicky zašle příslušnému soudu.
(2)
Notář po provedení zápisu vydá osobě, která o zápis skutečného majiteleskutečného majitele žádala, úplný výpis platných údajůplatných údajů z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů; notář do 3 pracovních dnů ode dne provedení zápisu zašle tento úplný výpis také evidující osoběevidující osobě, ledaže jde o osobu totožnou s žadatelem.
§ 36
Chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti v platných údajíchplatných údajích opraví notář, který zápis provedl, kdykoliv i bez žádosti. O opravě notář evidující osobu vyrozumí spolu se zasláním úplného výpisu platných údajůplatných údajů z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů.
HLAVA V
AUTOMATICKÝ PRŮPIS
§ 37
(1)
Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel svěřenského fondu, jehož svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku na území České republiky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána
a)
v rámci zápisu do evidence svěřenských fondů jako zakladatel, svěřenský správce nebo obmyšlený, nebo
b)
jako skutečný majitelskutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, svěřenským správcem nebo obmyšleným svěřenského fondu.
(2)
Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel zahraničního svěřenského fonduzahraničního svěřenského fondu, jehož svěřenský správce má bydliště, sídlo nebo pobočku na území České republiky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána
a)
v rámci zápisu do evidence svěřenských fondů jako svěřenský správce, nebo
b)
jako skutečný majitelskutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je svěřenským správcem zahraničního svěřenského fonduzahraničního svěřenského fondu.
(3)
Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel fundace automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána
a)
v rámci zápisu do nadačního rejstříku jako zakladatel, člen správní nebo dozorčí rady nebo revizor, nebo
b)
jako skutečný majitelskutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, členem správní nebo dozorčí rady nebo revizorem fundace.
(4)
Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel ústavu automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána
a)
v rámci zápisu do rejstříku ústavů jako zakladatel, ředitel nebo člen správní nebo dozorčí rady, nebo
b)
jako skutečný majitelskutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, ředitelem nebo členem správní nebo dozorčí rady ústavu.
(5)
Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel obecně prospěšné společnosti automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána
a)
v rámci zápisu do rejstříku obecně prospěšných společností jako zakladatel, ředitel nebo člen správní nebo dozorčí rady, nebo
b)
jako skutečný majitelskutečný majitel právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku, která je zakladatelem, ředitelem nebo členem správní nebo dozorčí rady obecně prospěšné společnosti.
§ 38
(1)
Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel společnosti s ručením omezeným automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána
a)
v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako společník s podílem větším než 25 %, nebo
b)
jako skutečný majitel korporace zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem společnosti s ručením omezeným s podílem větším než 25 %, jsou-li splněny podmínky odstavce 7.
(2)
Do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů se jako skutečný majitelskutečný majitel akciové společnostiakciové společnosti automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána
a)
v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako její jediný akcionář, nebo
b)
jako skutečný majitel korporace zapisované do veřejného rejstříku, která je jediným akcionářem akciové společnostiakciové společnosti, jsou-li splněny podmínky odstavce 7.
(3)
Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel veřejné obchodní společnosti, která nemá více než 3 společníky, automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána
a)
v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako její společník, nebo
b)
jako skutečný majitel korporace zapisované do veřejného rejstříku, která je společníkem veřejné obchodní společnosti, jsou-li splněny podmínky odstavce 7.
(4)
Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel spolku, pobočného spolku, zahraničního pobočného spolku, zájmového sdružení právnických osob, mezinárodní nevládní organizace, společenství vlastníků jednotek, odborové organizace, organizace zaměstnavatelů, okresní a regionální komory podle jiného zákona nebo bytového nebo sociálního družstva automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do veřejného rejstříku jako člen jejich statutárního orgánu nebo osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu.
(5)
Do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel honebního společenstva, politické strany, politického hnutí, církve, náboženské společnosti a ostatních právnických osob podle zákona upravujícího církve a náboženské společnosti automaticky propíše fyzická osoba, která je vedena v registru osob podle zákona upravujícího základní registry (dále jen „registr osob“) jako člen jejich statutárního orgánu nebo fyzická osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu.
(6)
Pro účely automatického průpisu podle odstavce 3 se podíly společníků veřejné obchodní společnosti považují za stejně velké.
(7)
Pro účely automatického průpisu podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) a odstavce 3 písm. b) se za podíl zakládající postavení skutečného majitele považuje
a)
40% nebo větší podíl v navázaných korporacích, ledaže má někdo stejný nebo větší podíl,
b)
nepřímý podíl ve společnosti s ručením omezeným, akciové společnostiakciové společnosti nebo veřejné obchodní společnosti větší než 25 %, nebo
c)
40% nebo větší podíl ve společnosti s ručením omezeným, akciové společnostiakciové společnosti nebo veřejné obchodní společnosti a v navázaných korporacích, ledaže má někdo stejný nebo větší podíl, jde-li o skutečného majitele podle § 5.
§ 39
Zanikne-li právnická osoba zapisovaná do veřejného rejstříku nebo registru osob nebo právní uspořádáníprávní uspořádání zapisované do evidence svěřenských fondů, automaticky se u nich propíše výmaz platných údajů bez náhrady.
§ 40
(1)
Automatickým průpisem podle § 37 nebo 38 není dotčena možnost, aby byly podle hlavy III nebo IV této části platné údaje vymazány s nahrazením novými údaji.
(2)
Den zápisu nebo výmazu skutečnosti ve veřejném rejstříku nebo v registru osob působící automatický průpis se automaticky propíše jako den, od kterého nebo do kterého je fyzická osoba skutečným majitelem; tento údaj nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1.
§ 41
(1)
Byl-li skutečný majitelskutečný majitel zapsán podle hlavy III nebo IV této části, § 38 se nepoužije.
(2)
Evidující osobaEvidující osoba, která zajistila zápis podle hlavy III nebo IV této části, může navrhnout soudu nebo požádat notáře, aby byl její skutečný majitelskutečný majitel napříště automaticky propsán podle § 38; ustanovení upravující řízení o zápisu nebo zápis notářem se použijí přiměřeně.
(3)
Je-li u korporace, u které se neuplatní § 38, určen skutečný majitel pouze podle § 4 odst. 5 nebo § 5 odst. 1, může tato korporace v rámci návrhu na zápis navrhnout soudu nebo v rámci žádosti o zápis požádat notáře, aby byla jako její skutečný majitel automaticky propisována každá fyzická osoba, která je ve veřejném rejstříku nebo registru osob zapsána jako člen jejího statutárního orgánu nebo fyzická osoba v obdobném postavení nebo osoba zastupující právnickou osobu v tomto orgánu.
HLAVA VI
NESROVNALOSTI V EVIDENCI SKUTEČNÝCH MAJITELŮ
Díl 1
Řešení nesrovnalostí v evidenci skutečných majitelů
§ 42
Oznámení nesrovnalosti
(1)
Má-li orgán veřejné moci důvodně za to, že při výkonu své činnosti zjistil nesrovnalostnesrovnalost, oznámí ji soudu příslušnému k zápisu; to neplatí, pokud by oznámení nesrovnalosti mohlo ohrozit činnost orgánu veřejné moci.
(2)
Oznámení nesrovnalostinesrovnalosti musí být doloženo skutečnostmi nebo písemnostmi, které nesrovnalostnesrovnalost osvědčují.
(3)
Povinné osoby oznamují nesrovnalostnesrovnalost za podmínek stanovených zákonem upravujícím některá opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.
§ 43
Výzva k odstranění nesrovnalosti
Soud, který je příslušný k zápisu, evidující osobu usnesením vyzve k odstranění nesrovnalostinesrovnalosti nebo k jejímu vyvrácení; určí jí přitom k tomu přiměřenou lhůtu. Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
§ 44
Zahájení řízení o nesrovnalosti
(1)
Soud, který je příslušný k zápisu, zahájí řízení o nesrovnalostinesrovnalosti, je-li to vhodné k ochraně práv třetích osob, a to na základě oznámení nesrovnalostinesrovnalosti podle § 42 nebo i z vlastního podnětu. Soud řízení o nesrovnalostinesrovnalosti zahájí zpravidla až po marné výzvě podle § 43.
(2)
Řízení o nesrovnalostinesrovnalosti se zahajuje usnesením o zahájení řízení o nesrovnalostinesrovnalosti, které soud doručí účastníkům řízení do vlastních rukou.
(3)
Účastníkem řízení o nesrovnalostinesrovnalosti je evidující osobaevidující osoba a popřípadě také ten, o němž má soud za to, že v rozporu s § 10 neposkytl evidující osoběevidující osobě potřebnou součinnost.
(4)
Proti usnesení o zahájení řízení o nesrovnalostinesrovnalosti není odvolání přípustné.
§ 45
Poznámka o nesrovnalosti
(1)
Soud spolu s vydáním usnesení o zahájení řízení o nesrovnalostinesrovnalosti zapíše do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů poznámku o nesrovnalostinesrovnalosti; soud zápis poznámky provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí.
(2)
Byla-li evidující osoba vyzvána k odstranění nesrovnalosti spočívající v tom, že do evidence skutečných majitelů nebyl zajištěn zápis žádného údaje, zapíše soud poznámku o nesrovnalosti, aniž by o tom vydával rozhodnutí, již po marné výzvě podle § 43.
(3)
V rámci poznámky o nesrovnalosti se zapíše, v čem je nesrovnalost spatřována, a den zahájení řízení o nesrovnalosti.
§ 46
Přerušení řízení
Soud řízení o nesrovnalostinesrovnalosti přeruší, probíhá-li řízení o zápisu nebo vyřizuje-li se žádost o zápis, které mohou mít význam pro rozhodnutí soudu v řízení o nesrovnalostinesrovnalosti.
§ 47
Dokazování
K potvrzení nebo vyvrácení nesrovnalostinesrovnalosti provede soud i jiné důkazy, než byly účastníkem navrhovány. Důkazy ke zjištění skutečného stavu však provede, jen vyplývají-li z obsahu spisu.
§ 48
Rozhodnutí
(1)
Soud rozhodne o nesrovnalostinesrovnalosti zpravidla bez jednání. Soud nařídí jednání, považuje-li to za potřebné k potvrzení nebo vyvrácení nesrovnalostinesrovnalosti.
(2)
Soud v rozhodnutí uvede den vzniku nesrovnalostinesrovnalosti a které údaje v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů neodpovídají nebo neodpovídaly skutečnému stavu, popřípadě uvede údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo. Lze-li skutečný den vzniku nesrovnalostinesrovnalosti zjistit jen s velkými obtížemi nebo nelze-li jej zjistit vůbec, uvede soud jako den vzniku nesrovnalostinesrovnalosti den, ve kterém nesrovnalostnesrovnalost s přihlédnutím ke zjištěným skutečnostem existovala nejdříve.
(3)
Vyplyne-li to v řízení o nesrovnalosti najevo, soud rozhodne také o tom, že důvodem nesrovnalosti je neposkytnutí potřebné součinnosti evidující osobě ze strany skutečného majitele nebo osoby, jejímž prostřednictvím právnická osoba nebo právní uspořádáníprávní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány.
§ 49
Zápis v rámci poznámky o nesrovnalosti
(1)
Je-li nesrovnalostnesrovnalost vyvrácena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí
a)
zapíše v rámci poznámky o nesrovnalostinesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, a
b)
vymaže poznámku o nesrovnalostinesrovnalosti z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů.
(2)
Je-li nesrovnalostnesrovnalost potvrzena, soud po nabytí právní moci rozhodnutí
a)
zapíše v rámci poznámky o nesrovnalostinesrovnalosti, jak bylo v řízení rozhodnuto, den vzniku nesrovnalostinesrovnalosti a dobu trvání nesrovnalostinesrovnalosti, vyšla-li v řízení najevo,
b)
vymaže nesprávné platné údajeplatné údaje a
c)
zapíše údaje odpovídající skutečnému stavu, vyšly-li v řízení najevo.
(3)
Soud zápis podle odstavce 1 nebo 2 provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí.
§ 50
Výmaz poznámky o nesrovnalosti
Zastaví-li soud řízení o nesrovnalostinesrovnalosti, poznámku o nesrovnalostinesrovnalosti vymaže. Soud výmaz poznámky provede, aniž by o tom vydával rozhodnutí.
§ 51
Informační povinnost
(1)
Pokud do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů nebyl evidující osobouevidující osobou zajištěn zápis žádného údaje, soud o tom po marné výzvě podle § 43 vyrozumí správní orgán příslušný k projednání přestupků podle tohoto zákona.
(2)
Soud po nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla nesrovnalostnesrovnalost potvrzena, zašle jeho opis správnímu orgánu příslušnému k projednání přestupků podle tohoto zákona, ledaže soud již vyrozuměl správní orgán podle odstavce 1.
Díl 2
Další následky nesrovnalosti
§ 52
Práva a povinnosti z právního jednání zastírajícího osobu skutečného majiteleskutečného majitele, které vznikly v době, kdy není skutečný majitelskutečný majitel zapsán v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů, nelze vymáhat; to platí bez ohledu na to, kterým právním řádem se právní jednání řídí.
§ 53
(1)
Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí tato obchodní korporace vyplatit podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku jemu, ani právnické osobě nebo právnímu uspořádáníprávnímu uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem; to neplatí v případě skutečného majitele, který jím je podle § 5 odst. 1 a 3 na základě svého postavení osoby ve vrcholném vedení.
(2)
Obchodní korporace nesmí vyplatit podíl na zisku, jiných vlastních zdrojích nebo likvidačním zůstatku také právnické osobě nebo právnímu uspořádáníprávnímu uspořádání, jež nemá v evidenci skutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majitele.
(3)
Právo na podíl na zisku nebo jiných vlastních zdrojích, který nebyl podle odstavce 1 nebo 2 vyplacen do konce účetního období, ve kterém bylo rozhodnuto o jeho výplatě, zaniká.
§ 54
(1)
Není-li skutečný majitel obchodní korporace zapsán v evidenci skutečných majitelů, nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu této obchodní korporace vykonávat hlasovací práva nebo rozhodovat jako její jediný společník on, ani právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádáníprávního uspořádání, jejichž je rovněž skutečným majitelem; to neplatí v případě skutečného majitele, který jím je podle § 5 odst. 1 a 3 na základě svého postavení osoby ve vrcholném vedení.
(2)
Vzniklo-li postavení skutečného majitele v období 30 dnů přede dnem rozhodování nejvyššího orgánu nebo jediného společníka, odstavec 1 se na toto rozhodování nepoužije.
(3)
Hlasovací práva v obchodní korporaci nesmí při rozhodování nejvyššího orgánu vykonávat nebo jako její jediný společník rozhodovat také právnická osoba nebo ten, kdo jedná na účet právního uspořádáníprávního uspořádání, jež nemají v evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů zapsaného žádného skutečného majiteleskutečného majitele.
(4)
Rozhodl-li jediný společník v rozporu s odstavcem 1 nebo 3, lze se dovolávat pouze neplatnosti tohoto rozhodnutí podle pravidel o neplatnosti rozhodnutí jediného společníka rozhodujícího v působnosti nejvyššího orgánu podle zákona upravujícího právní poměry obchodních korporací.
ČÁST ČTVRTÁ
PŘESTUPKY
§ 55
(1)
Evidující osobaEvidující osoba se dopustí přestupku tím, že
a)
nezajistí ani v přiměřené lhůtě stanovené soudem podle § 43 zápis žádného údaje do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů, nebo
b)
nezajistí ani do 15 dnů od právní moci rozhodnutí podle § 48, aby byly do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů zapsány nové údaje, vymazal-li soud nesprávné údaje bez náhrady.
(2)
Skutečný majitel a osoba, jejímž prostřednictvím právnická osoba nebo právní uspořádáníprávní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 neposkytne potřebnou součinnost evidující osobě a toto porušení povinnosti potvrdil soud podle § 48 odst. 3.
(3)
Za přestupky podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.
§ 56
(1)
Promlčecí doba přestupku podle § 55 odst. 1 písm. b) činí 1 rok.
(2)
Evidující osobaEvidující osoba není odpovědná za přestupek podle § 55 odst. 1 písm. b), pokud
a)
ode dne následujícího po dni vzniku nesrovnalostinesrovnalosti, který je uveden v rozhodnutí podle § 48, do dne zahájení řízení o této nesrovnalostinesrovnalosti soudem uplynula doba alespoň 2 let, nebo
b)
skutečný majitel a osoba, jejímž prostřednictvím právnická osoba nebo právní uspořádáníprávní uspořádání jsou vlastněny nebo kontrolovány, v rozporu s § 10 neposkytl potřebnou součinnost evidující osobě a toto porušení povinnosti potvrdil soud podle § 48 odst. 3.
§ 57
Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jejímž územním obvodu má sídlo nebo bydliště podezřelý z přestupku. Má-li podezřelý z přestupku bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, je příslušný obecní úřad obceobce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu je soud, který rozhodl podle § 43 nebo 48.
ČÁST PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 58
Použití zákona o zvláštních řízeních soudních
Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, použijí se na řízení o zápisu a řízení o nesrovnalostinesrovnalosti ustanovení zákona upravujícího zvláštní řízení soudní.
Přechodná ustanovení
§ 59
(1)
Evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za evidenci skutečných majitelůskutečných majitelů podle tohoto zákona.
(2)
K údajům, které byly vedeny v evidenci údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které se podle tohoto zákona nezapisují nebo nepropisují do evidence skutečných majitelůskutečných majitelů, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nepřihlíží. Soud tyto údaje vymaže bez řízení; ustanovení části třetí hlavy II se nepoužijí.
(3)
Údaje o skutečném majiteliskutečném majiteli zaniklé právnické osoby nebo zaniklého právního uspořádáníprávního uspořádání, které nebyly vymazány z evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona automatickým průpisemautomatickým průpisem vymažou z evidence skutečných majitelůskutečných majitelů bez náhrady.
(4)
Údaje zapsané do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle § 118f písm. d) zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za údaje o skutečnostech zakládajících postavení skutečného majiteleskutečného majitele podle tohoto zákona.
(5)
Údaj o dni, k němuž byl proveden zápis skutečného majiteleskutečného majitele do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za údaj o dni, od kterého je fyzická osoba skutečným majitelemskutečným majitelem podle tohoto zákona.
§ 60
(1)
Evidující osobaEvidující osoba, která není obchodní korporací a nezajistila zápis žádného údaje o svém skutečném majiteliskutečném majiteli nebo skutečném majiteliskutečném majiteli právního uspořádáníprávního uspořádání do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, splní povinnost podle § 9 do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2)
Evidující osobaEvidující osoba, která není obchodní korporací a zajistila zápis údajů o svém skutečném majiteliskutečném majiteli nebo skutečném majiteliskutečném majiteli právního uspořádáníprávního uspořádání do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zajistí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údajeplatné údaje odpovídaly požadavkům tohoto zákona.
(3)
Evidující osobaEvidující osoba, která je obchodní korporací a která zajistila zápis údajů o svém skutečném majiteliskutečném majiteli do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 1. ledna 2019, vznikla-li do 31. prosince 2017, nebo do 15 dnů od svého vzniku, vznikla-li od 1. ledna 2018, zajistí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údajeplatné údaje odpovídaly požadavkům tohoto zákona.
§ 61
(1)
Byl-li skutečný majitelskutečný majitel zapsán do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, § 38 se nepoužije.
(2)
Evidující osobaEvidující osoba, která zajistila zápis údajů o svém skutečném majiteliskutečném majiteli do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může navrhnout soudu nebo požádat notáře, aby byl její skutečný majitelskutečný majitel napříště automaticky propsán postupem podle § 38; ustanovení upravující řízení o zápisu nebo zápis notářem se použijí přiměřeně.
§ 62
Na evidující osobuevidující osobu, která nezajistila zápis žádného údaje o svém skutečném majiteliskutečném majiteli do evidence údajů o skutečných majitelíchskutečných majitelích podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a která se podle zákona č. 304/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje za neaktivní, se ustanovení části třetí hlavy VI a části čtvrté nepoužijí.
§ 63
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se část pátá zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
§ 64
Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb. a zákona č. 33/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 65e odst. 4 se věta druhá nahrazuje větou „Ministerstvo spravedlnosti umožní dálkový přístup na žádost po prokázání totožnosti fyzické osoby, která má k údajům přistupovat, s využitím elektronické identifikace podle zákona upravujícího elektronickou identifikaci, nebo v případě orgánu veřejné moci také prostřednictvím ohlášení agendy podle zákona upravujícího základní registry.“.
2.
V § 65e odstavec 5 zní:
„(5)
Žádost o zřízení dálkového přístupu podle odstavce 4 lze Ministerstvu spravedlnosti zaslat pouze v elektronické podobě na formuláři, který Ministerstvo spravedlnosti uveřejní na svých internetových stránkách; žádost obsahuje
a)
označení žadatele,
b)
právní důvod pro zřízení dálkového přístupu,
c)
jméno, adresu místa pobytu a datum a místo narození fyzické osoby, která má k údajům přistupovat,
d)
popřípadě začátek nebo konec platnosti oprávnění fyzické osoby, která má k údajům přistupovat, ne delší než 2 roky ode dne jeho zřízení.“.
3.
V § 65e se doplňují odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6)
Žádá-li o zřízení dálkového přístupu zpravodajská služba, prokázání totožnosti fyzické osoby, která má k údajům přistupovat, se neprovádí a údaje podle odstavce 5 písm. c) se do žádosti neuvádí.
(7)
Podrobnosti náležitostí, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o zřízení dálkového přístupu stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.“.
4.
V § 65e se doplňují odstavce 8 až 10, které znějí:
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 65
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
(2)
Ustanovení § 17 odst. 5 až 7 pozbývají účinnosti dnem 1. února 2022.
(3)
Ustanovení § 65e odst. 8 až 10 zákona č. 304/2013 Sb. pozbývají účinnosti dnem 1. února 2022.
Vybraná ustanovení novel
Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 245/2022 Sb. Čl. II
1.
Ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prostřednictvím nastavení informačního systému evidence skutečných majitelů zajistí, aby automaticky propsané údaje podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byly uvedeny do souladu s ustanoveními části třetí hlavy V zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a aby byly automaticky propsány údaje podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Ministerstvo spravedlnosti do 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prostřednictvím nastavení informačního systému evidence skutečných majitelů v rámci údaje zapsaného do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. b) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nahradí označení povahy postavení skutečného majitele „koncový příjemce“ nebo „osoba s koncovým vlivem“ nebo „koncový příjemce i osoba s koncovým vlivem“ v případě korporací označením „skutečný majitel podle § 4 zákona č. 37/2021 Sb.“ a v případě právních uspořádáníprávních uspořádání a právnických osob, které nejsou korporacemi, označením „skutečný majitel podle § 5a zákona č. 37/2021 Sb.“ a v rámci údaje zapsaného do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. c) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nahradí označení podílu skutečného majitele „podíl na prospěchu“ označením „podíl“. Údaj o podílu na hlasovacích právech a údaj o přímém podílu na prospěchu zapsaný do evidence skutečných majitelů podle § 13 písm. c) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje také za údaj o podílu podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Osoby, o kterých podle § 7 písm. h) a j) až n) zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platilo, že nemají skutečného majitele, zajistí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údaje o jejich skutečném majiteli odpovídaly požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Na tyto osoby se do okamžiku prvního zápisu údajů do evidence skutečných majitelů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nepoužijí ustanovení části třetí hlavy VI a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani ustanovení dalších zákonů vyžadující zjišťování skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů.
4.
Na právnické osoby a právní uspořádáníprávní uspořádání vzniklé v období 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se po tuto dobu nepoužijí ustanovení části třetí hlavy VI a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani ustanovení dalších zákonů vyžadující zjišťování skutečného majitele v evidenci skutečných majitelů.
5.
Osoba, která splnila povinnost podle § 9 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zajistí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, aby platné údaje odpovídaly požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. K údajům, které byly zapsány do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které se podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do evidence skutečných majitelů nezapisují, se nepřihlíží. Tyto údaje nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, to však nebrání provést jejich výmaz na návrh nebo na žádost.
6.
Vyhovuje-li v případě osoby podle bodu 5 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona stav zápisu požadavkům zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platí, že do okamžiku zápisu do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tento stav zápisu nepůsobí nesrovnalost ani porušení povinnosti podle § 9 odst. 1 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ani nesrovnalosti podle jiného zákona, a v těchto případech se nepoužijí ustanovení § 42 až 51 a části čtvrté zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Je-li v případě osoby podle bodu 5 ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona skutečným majitelem podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osoba, která jím podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyla, nepoužijí se ve vztahu k tomuto skutečnému majiteli do okamžiku jeho zápisu do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle však do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, ustanovení § 52 až 54 zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7.
Za den, od kterého je skutečným majitelem podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, osoba, která jím podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyla, se považuje den nabytí účinnosti tohoto zákona.
8.
Návrh na zápis, který byl doručen soudu, nebo žádost o zápis, která byla podána notáři, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posoudí podle zákona č. 37/2021 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
9.
Zápis nebo automatický průpis na základě návrhu doručeného soudu nebo žádosti podané notáři před uplynutím 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se provede nejdříve po uplynutí této doby; lhůta pro provedení zápisu po tuto dobu neběží.
10.
Od soudního poplatku za první návrh na zápis doručený nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona a za další návrh, byl-li jemu předcházející návrh odmítnut, se osvobozují osoby podle bodů 3 a 5, a to nejdéle do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU.
2)
Čl. 22 odst. 1 a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností, v platném znění.
Čl. 31a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849, v platném znění.
3)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, v platném znění.
4)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008, v platném znění. |
Zákon č. 38/2021 Sb. | Zákon č. 38/2021 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 1. 7. 2021, částka 17/2021
* ČÁST PRVNÍ - Změna občanského soudního řádu
* ČÁST DRUHÁ - Změna exekučního řádu
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí
* ČÁST ČTVRTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2021
38
ZÁKON
ze dne 19. ledna 2021,
kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna občanského soudního řádu
Čl. I
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 258/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 191/2020 Sb., se mění takto:
1.
§ 304b zní:
㤠304b
(1)
Je-li povinný fyzickou osobou, zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 ani postup podle § 307 odst. 2 a odst. 3 věty první se nevztahují na peněžní prostředky do výše trojnásobku životního minima jednotlivce podle právního předpisu upravujícího výši životního minima. Má-li u jednoho peněžního ústavu povinný více účtů, které jsou postiženy výkonem rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, použije se věta první pouze u toho z účtů, na němž je k okamžiku podání žádosti podle odstavce 2 nejvyšší zůstatek, nedohodne-li se povinný s peněžním ústavem jinak.
(2)
Peněžní prostředky podle odstavce 1 peněžní ústav vyplatí povinnému na jeho žádost nejvýše jednou v průběhu jednoho řízení o výkonu rozhodnutí, nebo, byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, do skončení všech řízení o výkonu rozhodnutí, u nichž se alespoň částečně překrývá doba od doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu do skončení řízení o výkonu rozhodnutí. O tom musí být povinný při nařízení výkonu rozhodnutí poučen. Zřídí-li peněžní ústav účet podle § 304c odst. 1, převede následující pracovní den po jeho zřízení nevyplacené peněžní prostředky podle odstavce 1 povinnému na tento účet.
(3)
Výplatu peněžních prostředků povinnému podle odstavce 1 oznámí peněžní ústav soudu, který nařídil výkon rozhodnutí.
(4)
Je-li výkon rozhodnutí veden podle § 262a odst. 4, nevztahují se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 ani postup podle § 307 odst. 1 a 2 na částku ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí. Je-li částka podle věty první nižší než částka podle odstavce 1 věty první, nevztahují se zákazy uvedené v § 304 odst. 1 a 3 ani postup podle § 307 odst. 1 a 2 na částku ve výši podle odstavce 1 věty první. Peněžní prostředky podle věty první nebo věty druhé vyplatí peněžní ústav manželovi povinného na jeho žádost; odstavec 2 věta první se použije obdobně. O tom musí být manžel povinného při nařízení výkonu rozhodnutí poučen.
(5)
Výše životního minima jednotlivce se určí podle právního předpisu upravujícího výši životního minima účinného k okamžiku doručení usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu. Byl-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, v případě podle odstavce 2 věty první se výše životního minima jednotlivce určí podle právního předpisu upravujícího výši životního minima účinného k okamžiku doručení prvního usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí peněžnímu ústavu.“.
Poznámka pod čarou č. 80c se zrušuje.
2.
Za § 304b se vkládají nové § 304c až 304e, které znějí:
㤠304c
(1)
Peněžní ústav, kterému soud doručil usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu povinného, který je fyzickou osobou, je povinen poté, co mu bylo doručeno oznámení podle § 304d odst. 3, s povinným na jeho žádost uzavřít smlouvu o platebním účtu vedeném za podmínek podle odstavců 2 až 6, § 304d odst. 4 a § 304e odst. 1 a 2 (dále jen „chráněný účet“) a chráněný účet po uzavření smlouvy zřídit do 5 pracovních dnů od podání žádosti a označit jedinečným způsobem tak, aby bylo zřejmé, že jde o chráněný účet. Součástí žádosti je prohlášení povinného, že v jeho prospěch není v den podání žádosti veden žádný chráněný účet. Peněžní ústav nemá právo na úplatu za zřízení a vedení chráněného účtu. Jinak peněžní ústav vede chráněný účet za podmínek, jimiž se řídí účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému; podmínky vedení účtu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, se nesmí měnit v závislosti na tom, zda je či není na něj veden výkon rozhodnutí. Zřízení chráněného účtu oznámí peněžní ústav všem soudům, které nařídily výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu vedeného v okamžiku zřízení chráněného účtu u téhož peněžního ústavu, ze kterého jsou na chráněný účet převáděny peněžní prostředky. Zjistí-li peněžní ústav, že je ve prospěch povinného veden i jiný chráněný účet, učiní o tom oznámení soudům do 7 dnů od okamžiku, kdy takovou skutečnost zjistil.
(2)
Ohledně pohledávky povinného z chráněného účtu výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu nelze nařídit. Na peněžní prostředky připsané od zřízení chráněného účtu do dne, kdy nastaly skutečnosti podle § 304e odst. 2 věty první nebo druhé, na účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, z účtu uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3, se nařízení výkonu rozhodnutí nevztahuje.
(3)
Peněžní ústav, který vede chráněný účet, převede na chráněný účet peněžní prostředky, které byly po zřízení chráněného účtu připsány na účet, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému, z účtu dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka dítěte podle § 317 odst. 1 uvedeného v oznámení podle § 304d odst. 3, do konce pracovního dne, v němž byly připsány na účet povinného, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému.
(4)
Je-li u peněžního ústavu veden výkon rozhodnutí na více účtů povinného, určí povinný v žádosti podle odstavce 1 také účet, ze kterého budou ve prospěch chráněného účtu převáděny peněžní prostředky. Byl-li účet, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, zrušen, nebo na něj přestal být veden výkon rozhodnutí, určí povinný na výzvu peněžního ústavu do 14 dnů od doručení této výzvy další účet vedený u téhož peněžního ústavu, na který je proti němu veden výkon rozhodnutí, z nějž budou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet; číslo dalšího účtu sdělí povinný soudu, který ho bez zbytečného odkladu sdělí dlužníku povinného, plátci mzdy, plátci jiného příjmu nebo dlužníku dítěte podle § 317 odst. 1, kteří byli uvedeni v oznámení podle § 304d odst. 3. Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník dítěte podle § 317 odst. 1 vyplácí peněžní prostředky podle § 304d odst. 2 na číslo účtu podle sdělení soudu podle věty druhé ode dne následujícího po dni, kdy mu bylo sdělení soudu doručeno. Číslo účtu určeného podle věty druhé oznámí peněžní ústav všem soudům, které nařídily výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z určeného účtu ke dni určení účtu.
(5)
Peněžní ústav připíše na chráněný účet pouze peněžní prostředky převedené podle odstavce 3, peněžní prostředky podle § 304b odst. 2 věty poslední a peněžní prostředky, na něž povinnému vznikne vůči peněžnímu ústavu nárok v souvislosti s chráněným účtem. Peněžní ústav nemůže svoji pohledávku s výjimkou pohledávek vzniklých v souvislosti s chráněným účtem započíst proti pohledávce povinného z chráněného účtu.
(6)
Peněžní ústav nemusí smlouvu o chráněném účtu uzavřít, může závazek z této smlouvy vypovědět nebo od této smlouvy odstoupit, jestliže by uzavřením smlouvy porušil ustanovení zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo jiného právního předpisu.
§ 304d
(1)
Dlužník povinného z pohledávek podle § 317 odst. 1 až 3, § 318 nebo 319, plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu podle § 299 na písemnou žádost vystaví soudu nebo povinnému bez zbytečného odkladu potvrzení o čísle účtu, z nějž jsou tyto pohledávky, mzda nebo jiné příjmy vypláceny. Je-li povinným osoba, k jejímž rukám má dlužník dítěte podle § 317 odst. 1 plnit vyživovací povinnost, vztahuje se věta první ohledně pohledávky výživného dítěte podle § 317 odst. 1 i na dlužníka dítěte podle § 317 odst. 1 (dále jen „dlužník z výživného“). V potvrzení se dále uvede označení dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného, označení povinného, číslo účtu povinného, na který jsou tyto pohledávky nebo příjmy vypláceny, a datum vystavení potvrzení. Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník z výživného vystaví potvrzení na formuláři, jehož vzor zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Soud požádá dlužníka povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužníka z výživného o vystavení potvrzení na žádost povinného.
(2)
Dlužník povinného, plátce mzdy, plátce jiného příjmu nebo dlužník z výživného (dále jen „dlužník z chráněného příjmu“) vyplácí ode dne vystavení potvrzení podle odstavce 1 povinnému do dne, kdy mu bylo doručeno potvrzení podle § 304e odst. 2 věty poslední, z účtu, jehož číslo bylo uvedeno v potvrzení, na účet povinného, jehož číslo je uvedeno v potvrzení, pouze pohledávky, mzdu nebo jiné příjmy podle odstavce 1. O tom musí být na formuláři podle odstavce 1 poučen.
(3)
Soud oznámí na žádost povinného bez zbytečného odkladu peněžnímu ústavu číslo účtu, z něhož jsou pohledávky nebo příjmy podle odstavce 1 vypláceny, a číslo účtu povinného u tohoto peněžního ústavu, na který je veden výkon rozhodnutí proti povinnému a na který mají být pohledávky nebo příjmy podle odstavce 1 připisovány. Kopii oznámení zašle soud dlužníkovi z chráněného příjmu. Při vydání oznámení vychází soud z potvrzení podle odstavce 1.
(4)
Je-li výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu veden k vydobytí více pohledávek, vztahuje se § 304c odst. 2 až 5 na všechny výkony rozhodnutí vedené na tento účet k okamžiku doručení oznámení peněžnímu ústavu, a na další výkony rozhodnutí, bylo-li usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručeno peněžnímu ústavu dříve, než nastaly skutečnosti podle § 304e odst. 2.
§ 304e
(1)
Povinný může mít pouze jeden chráněný účet. Vyjde-li v řízení najevo, že bylo pro povinného zřízeno více chráněných účtů, rozhodne soud, který z těchto účtů zůstane účtem chráněným. Soud může rozhodnout o tom, že účet není chráněný, vyjde-li najevo, že povinný uvedl úmyslně nepravdivé údaje peněžnímu ústavu v prohlášení podle § 304c odst. 1 věty druhé nebo uvedl úmyslně nepravdivé údaje dlužníku z chráněného příjmu v žádosti podle § 304d odst. 1. Usnesení soud doručí oprávněnému, povinnému a všem peněžním ústavům, u nichž byly zřízeny chráněné účty. Peněžním ústavům usnesení doručí do vlastních rukou. Závazek ze smlouvy o chráněném účtu zaniká dnem následujícím po dni, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení podle věty druhé, nejde-li o peněžní ústav, který má vést chráněný účet.
(2)
Nestanoví-li se dále jinak, nevztahují se na účet, který byl zřízen jako chráněný, ode dne následujícího po dni, v němž byl účet, ze kterého jsou převáděny peněžní prostředky na chráněný účet, zrušen nebo na něj přestal být veden výkon rozhodnutí, § 304c, 304d a odstavce 1 a 3; peněžní ústav a povinný se mohou dohodnout na zániku závazku ze smlouvy o chráněném účtu. Je-li u peněžního ústavu veden výkon rozhodnutí na více účtů povinného, věta první se použije obdobně ode dne následujícího po marném uplynutí 14denní lhůty podle § 304c odst. 4, v níž měl povinný určit další účet vedený u téhož peněžního ústavu. Peněžní ústav vydá na žádost povinnému potvrzení o tom, že se na účet, který byl zřízen jako chráněný, nevztahují § 304c, 304d a odstavce 1 a 3 nebo že zanikl závazek ze smlouvy o chráněném účtu; povinný toto potvrzení zašle bez zbytečného odkladu dlužníku z chráněného příjmu.
(3)
Poruší-li dlužník z chráněného příjmu povinnost podle § 304d odst. 2, může se oprávněný domáhat, aby mu dlužník z chráněného příjmu zaplatil částku, na kterou by měl právo, kdyby dlužník z chráněného příjmu tuto povinnost splnil. O tom musí být dlužník z chráněného příjmu na formuláři podle § 304d odst. 1 poučen.
(4)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud poučí povinného podle § 304c, 304d a odstavců 1 až 3.“.
3.
V § 306 odst. 1 se slovo „Nařízení“ nahrazuje slovy „Nestanoví-li tento zákon jinak, nařízení“.
4.
V § 306 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu se vztahuje pouze na pohledávku manžela povinného z účtu ve výši, v jaké byly na účtu peněžní prostředky v okamžiku, v němž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí; jinak se odstavec 1 použije obdobně. Ve výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu se § 307 odst. 3 nepoužije.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
5.
V § 307 odst. 3 větě druhé se za slovo „prostředků“ vkládají slova „nebo ohledně peněžních prostředků podle § 304b odst. 1 věty první“ a za větu druhou se vkládá věta „Byl-li podle § 304b odst. 2 věty první výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z téhož účtu nařízen k vydobytí více pohledávek, provede peněžní ústav výkon rozhodnutí ohledně peněžních prostředků podle § 304b odst. 1 věty první ve dni, který následuje po uplynutí doby podle věty druhé v posledním z těchto řízení.“.
6.
V § 317 odst. 1 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „ , a výživné na dítě“.
7.
V § 317 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za dítě podle věty první se považuje nezaopatřené dítě podle zákona o státní sociální podpoře.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
V řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, v nichž bylo peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, se použije § 304b, 306 a § 307 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna exekučního řádu
Čl. III
V § 42 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 139/2015 Sb., se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze v jednom exekučním řízení provést nejvýše jednou.“.
Čl. IV
Přechodné ustanovení
V exekučním řízení zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použije § 42 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; k tomu, že přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byla v tomto řízení provedena exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu, se nepřihlíží. Byl-li exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu vydán přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, exekuce přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu se dokončí podle zákona č. 99/1963 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zákona č. 120/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona, kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí
Čl. V
V § 8 zákona č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí, se na konci odstavce 1 doplňuje věta „§ 304b odst. 2 věta první, § 304b odst. 5 věta druhá, § 304c odst. 1 věta pátá, § 304c odst. 1 věta poslední, § 304d odst. 4, § 307 odst. 3 věta třetí a § 309 odst. 3 občanského soudního řádu se použijí přiměřeně.“.
ČÁST ČTVRTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 39/2021 Sb. | Zákon č. 39/2021 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 3. 2. 2021, datum účinnosti 4. 2. 2021, částka 17/2021
* Čl. I - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/199
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 4. 2. 2021
39
ZÁKON
ze dne 19. ledna 2021,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 441/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 552/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 203/2006 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 245/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 67/2007 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 482/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 87/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 289/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 304/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 199/2010 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 348/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 119/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 353/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 370/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 192/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 403/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 500/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 44/2013 Sb., zákona č. 80/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 160/2013 Sb., zákona č. 215/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 162/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 127/2015 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 105/2016 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 125/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 271/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 454/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 200/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 246/2017 Sb., zákona č. 254/2017 Sb., zákona č. 293/2017 Sb., zákona č. 306/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 80/2019 Sb., zákona č. 125/2019 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 303/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 299/2020 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 386/2020 Sb. a zákona č. 450/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 15 odst. 1 se na konci věty třetí nahrazuje tečka středníkem, za který se vkládá text „to neplatí pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně.“.
2.
V § 20 odst. 8 se na konci věty čtvrté nahrazuje tečka středníkem, za který se vkládá text „to neplatí pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022, za která lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně sníženého podle § 34.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Poplatník, který podal přiznání k dani z příjmů právnických osob přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, může snížit základ daně za zdaňovací období, které skončilo v období od 1. 3. 2020 do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podle zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, v dodatečném daňovém přiznání, které je oprávněn podat nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nabyl účinnosti tento zákon.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 50/2021 Sb. | Zákon č. 50/2021 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 2. 2021, datum účinnosti 1. 4. 2021, částka 24/2021
* Čl. I - Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 197/2017 Sb. a zákona č. 100/2019 Sb., s
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2021
50
ZÁKON
ze dne 28. ledna 2021,
kterým se mění zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 476/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 197/2017 Sb. a zákona č. 100/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 odst. 1 se číslice „2018, 2019 a 2020“ nahrazují číslicemi „2021, 2022 a 2023“.
2.
V § 2 písm. b) se číslice „2018, 2019 a 2020“ nahrazují číslicemi „2021, 2022 a 2023“.
3.
V návětí § 4 se za slova „vybraným živočichem“ vkládají slova „nebo kormoránem velkým v letech 2021, 2022 a 2023“.
4.
V § 5 odst. 1 se ve větě druhé číslice „2018, 2019 a 2020“ nahrazují číslicemi „2021, 2022 a 2023“.
5.
V § 7 se odstavec 5 zrušuje.
6.
V § 10 odst. 3 se ve větě první za slova „vybraný živočich“ vkládají slova „nebo kormorán velký“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
V případě škody způsobené na rybách kormoránem velkým v roce 2020 se náhrada poskytne postupem podle zákona č. 115/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 51/2021 Sb. | Zákon č. 51/2021 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.
Vyhlášeno 12. 2. 2021, datum účinnosti 1. 3. 2021, částka 24/2021
* Čl. I - Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 3. 2021
51
ZÁKON
ze dne 28. ledna 2021,
kterým se mění zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., se mění takto:
1.
V § 31 odst. 2 se za slova „informačního systému územní identifikace“ vkládají slova „ , informačních systémů infekčních nemocí vedených podle zákona o ochraně veřejného zdraví“.
2.
Za § 37 se vkládá nový § 37a, který zní:
㤠37a
Hasičský záchranný sbor může zveřejnit záznam pořízený podle § 30 odst. 1, je-li to ve veřejném zájmu. Hasičský záchranný sbor tento záznam nezveřejní, pokud by tím byla vážně ohrožena lidská důstojnost nebo jiný důležitý zájem.“.
3.
V § 44 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slova „uhradí náklady vzniklé“ vkládají slova „při jeho zásahu z důvodu“.
4.
V § 44 odst. 1 písm. a) se slova „úmyslným protiprávním jednáním“ nahrazují slovy „úmyslného protiprávního jednání“.
5.
V § 44 odst. 1 písmeno b) zní:
„b)
vzniku újmy způsobené provozem vozidla.“.
6.
V § 44 odst. 3 se ve větě první za slova „odstavce 1“ vkládají slova „písm. a)“.
7.
V § 44 odstavec 4 zní:
„(4)
Hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar po obdržení rozhodnutí podle odstavce 3 uloží osobě, která se dopustila jednání podle odstavce 1 písm. a), aby uhradila náklady podle odstavce 1 písm. a) vzniklé jejím úmyslným protiprávním jednáním. Náklady podle odstavce 1 písm. a) vybírá hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar. Uhrazené náklady slouží k zajištění činnosti hasičského záchranného sboru kraje, záchranného útvaru nebo zřizovatele jednotky sboru dobrovolných hasičů obce. Vymožené náklady převede obecný správce daně hasičskému záchrannému sboru kraje nebo záchrannému útvaru. Hasičský záchranný sbor kraje nebo záchranný útvar jsou oprávněny o výši uhrazených nebo vymožených a převedených nákladů podle odstavce 1 překročit příslušné závazné ukazatele výdajů státního rozpočtu.“.
8.
V § 44 odst. 6 se slova „u dopravní nehody“ nahrazují slovy „podle odstavce 1 písm. b)“.
9.
V § 44 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Nárok na náhradu nákladů za zásah podle odstavce 1 písm. b) se uplatňuje tiskopisem.“.
10.
V § 44 odst. 8 se slova „u dopravní nehody“ nahrazují slovy „podle odstavce 1“.
11.
V § 44 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9)
Má se za to, že náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b) byly vynaloženy v rozsahu uplatněném hasičským záchranným sborem kraje nebo záchranným útvarem. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor tiskopisu pro uplatnění nároku na náhradu nákladů za zásah podle odstavce 1 písm. b), kterým se určí
a)
událost, která vyvolala náklady zásahu podle odstavce 1 písm. b),
b)
každá zasahující jednotka požární ochrany včetně jí provedených činností a délky zásahu,
c)
rozsah informací o účasti Policie České republiky a o přímých účastnících události, při níž došlo k vzniku újmy způsobené provozem vozidla, pokud těmito informacemi disponuje, a
d)
celkové náklady za provedení zásahu a bankovní spojení pro účel úhrady nákladů.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Při úhradě nákladů zásahu hasičského záchranného sboru kraje, záchranného útvaru nebo jednotky sboru dobrovolných hasičů obce u dopravní nehody nebo zásahu z důvodu úmyslného protiprávního jednání osoby, který byl zahájen přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 53/2021 Sb. | Zákon č. 53/2021 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 12. 2. 2021, datum účinnosti 27. 2. 2021, částka 25/2021
* Čl. I - Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 161/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb.
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 27. 2. 2021
53
ZÁKON
ze dne 27. ledna 2021,
kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění zákona č. 560/2004 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 161/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 225/2017 Sb., se mění takto:
1.
Na konci poznámky pod čarou č. 1 se na samostatný řádek doplňuje věta „Prováděcí směrnice Komise (EU) 2018/1581 ze dne 19. října 2018, kterou se mění směrnice Rady 2009/119/ES, pokud jde o metody výpočtu povinností udržovat zásoby.“.
2.
V § 1a se na konci písmene k) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
tikety rezervační smlouva na přednostní nákup určitého množství zásob ropy a ropných produktů v případě vyhlášení stavu ropné nouze.“.
3.
V § 2 odst. 3 se slova „31. březnu“ nahrazují slovy „30. červnu“.
4.
V § 3 odstavec 13 zní:
„(13)
Skladování nouzových zásob České republiky na území jiného členského státu Evropské unie vyžaduje předchozí souhlas vlády.“.
5.
V § 3 se za odstavec 15 vkládají nové odstavce 16 a 17, které znějí:
„(16)
Skladování nouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky, včetně skladování formou tiketů, vyžaduje pro dobu trvání skladování nouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky předchozí souhlas Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“). Ministerstvo si před vydáním rozhodnutí vyžádá vyjádření Správy. Předchozí souhlas ministerstva je vyžadován i v případě zvýšení objemu skladovaných nouzových zásob v průběhu trvání souhlasu o skladování nebo rozšíření pověření ke skladování nouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky.
(17)
Žádost o souhlas ministerstva podle odstavce 16 musí obsahovat:
a)
identifikační údaje žadatele,
b)
název členského státu Evropské unie, pro který jsou nouzové zásoby na území České republiky skladovány,
c)
identifikační údaje subjektu, pro který jsou nouzové zásoby skladovány,
d)
místo skladování nouzových zásob jiného členského státu Evropské unie na území České republiky,
e)
množství skladovaných nouzových zásob,
f)
dobu, po kterou budou nouzové zásoby na území České republiky skladovány,
g)
údaj, zda se jedná o nouzové zásoby ve formě ropy nebo ropných produktů.“.
Dosavadní odstavec 16 se označuje jako odstavec 18.
6.
V § 5 odst. 1 se text „§ 3 odst. 16“ nahrazuje textem „§ 3 odst. 18“.
7.
V § 9 odst. 1 písm. e) se slova „Ministerstvu průmyslu a obchodu“ nahrazují slovem „ministerstvu“.
8.
V § 9 odst. 1 písm. f) se slova „Ministerstvo průmyslu a obchodu“ nahrazují slovem „ministerstvo“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Žádosti o souhlas vlády se skladováním nouzových zásob podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se posoudí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 77/2021 Sb. | Zákon č. 77/2021 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 19. 2. 2021, datum účinnosti 1. 4. 2021, částka 31/2021
* Čl. I - Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 1. 4. 2021
77
ZÁKON
ze dne 4. února 2021,
kterým se mění zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb. a zákona č. 176/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 104a odst. 1 se slova „ve věcech mezinárodní ochrany“ nahrazují slovy „ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce,“.
2.
V § 104a se odstavec 3 zrušuje.
Čl. II
Přechodné ustanovení
O kasační stížnostikasační stížnosti podané proti rozhodnutí krajského soudu vydanému do dne nabytí účinnosti tohoto zákona rozhodne Nejvyšší správní soud podle dosavadních právních předpisů.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 82/2021 Sb. | Zákon č. 82/2021 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 584/2020 Sb.
Vyhlášeno 23. 2. 2021, datum účinnosti 24. 2. 2021, částka 34/2021
* Čl. I - Zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 584/2020 Sb., se mění takto:
* Čl. II - Přechodné ustanovení
* Čl. III - Účinnost
Aktuální znění od 24. 2. 2021
82
ZÁKON
ze dne 12. února 2021,
kterým se mění zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 584/2020 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Zákon č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění zákona č. 584/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 1 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se nový odstavec 2, který zní:
„(2)
Za opatření podle odstavce 1 se pro účely tohoto zákona považuje také opatření přijaté jiným orgánem veřejné moci nebo k tomu oprávněnou osobou k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2, pokud toto opatření spočívá v zákazu nebo omezení činnosti nebo provozu zařízení, ve kterém jsou poskytovány zdravotní a sociální služby jejich poskytovatelem.“.
2.
V § 4 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje středníkem a doplňují se slova „to neplatí, pokud se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona o nemocenském pojištění.“.
3.
V § 5 odst. 2 se písmeno a) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmene b).
4.
V § 10 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3)
Podmínka pro vznik nároku na kompenzační bonus za poslední kalendářní den bonusového období, která je vázána na opatření podle § 1, se považuje za splněnou, také pokud je splněna pro předcházející kalendářní den.“.
Čl. II
Přechodné ustanovení
Vznikl-li subjektu kompenzačního bonusu nárok na kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, běží lhůta pro podání žádosti o kompenzační bonus znovu ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 94/2021 Sb. | Zákon č. 94/2021 Sb.
Zákon o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů
Vyhlášeno 26. 2. 2021, datum účinnosti 27. 2. 2021, částka 38/2021
* ČÁST PRVNÍ - MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ PŘI EPIDEMII ONEMOCNĚNÍ COVID-19 (§ 9 — § 14)
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím (§ 15 — § 15)
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů (§ 16 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) (§ 17 — § 17)
* ČÁST PÁTÁ - Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (§ 18 — § 18)
* ČÁST ŠESTÁ - Změna zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (§ 19 — § 19)
* ČÁST SEDMÁ - Změna zákona č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (§ 20 — § 20)
* ČÁST OSMÁ - Změna zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (§ 21 — § 21)
* ČÁST DEVÁTÁ - ÚČINNOST (§ 22 — § 22)
Aktuální znění od 1. 12. 2022
94
ZÁKON
ze dne 26. února 2021
o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
MIMOŘÁDNÁ OPATŘENÍ PŘI EPIDEMII ONEMOCNĚNÍ COVID-19
§ 9
Náhrada škody
(1)
Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám (dále jen „poškozený“) během stavu pandemické pohotovosti v příčinné souvislosti s
a)
mimořádnými opatřeními podle § 2 odst. 2, nebo
b)
mimořádnými opatřeními podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jejichž účelem je zvládání epidemie COVID-19.
(2)
Podle odstavce 1 se hradí skutečná škoda. Za škodu se nepovažují náklady vzniklé v souvislosti s pořízením nebo používáním ochranných, mycích, čisticích nebo dezinfekčních prostředků. Škodu stát nehradí, prokáže-li, že si ji poškozený způsobil sám.
(3)
Nárok na náhradu škody podle odstavce 1 může poškozený uplatnit u Ministerstva financí, a to ve lhůtě do 12 měsíců od okamžiku, kdy se o škodě dozvěděl, nejdéle do 3 let od vzniku škody, jinak právo na náhradu škody zaniká. V žádosti se uvede totožnost poškozeného, důvody vzniku nároku a jeho výše a důkazy, které prokazují vznik nároku, příčinnou souvislost, výši nároku, včetně skutečností podle odstavce 4, a počátek plynutí doby, ve které právo zaniká.
(4)
Škoda se hradí v rozsahu, v němž poškozený prokáže, že jejímu vzniku nebylo možné předejít nebo zabránit. Výše náhrady škody se dále snižuje o výši dotací a jiných podpor, poskytnutých ke zmírnění dopadů epidemie COVID-19, nebo dopadů mimořádných opatření uvedených v odstavci 1.
(5)
Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
(6)
Je-li pro posouzení nároku na náhradu škody nezbytné zohlednit okolnosti, k nimž má v rámci své činnosti přístup jiný orgán veřejné moci, poskytne tento orgán veřejné moci Ministerstvu financí, popřípadě soudu nezbytnou součinnost.
Přestupky
§ 10
(1)
Přestupku se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, pokud nedodrží mimořádné opatření podle § 2 odst. 2 nebo podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do
a)
600 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. a), b), e), i), pokud k nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) došlo při poskytování zdravotních nebo sociálních služeb, nebo k), m) nebo r),
b)
200 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. d),
c)
100 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. c), f), g), o), p), q), s) nebo t),
d)
20 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) v jiných případech než uvedených v písmenu a), nebo
e)
10 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. h) nebo j),
f)
do 600 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.
(3)
Při určení výměry pokuty za přestupek podle odstavce 1, který spočívá v nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, se přihlédne též k horní hranici pokuty, kterou lze uložit za obdobně závažný přestupek spočívající v nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2.
(4)
Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 800 000 Kč.
(5)
Je-li přestupek podle odstavce 2 spáchán jednáním zaměstnance právnické nebo podnikající fyzické osoby na základě pokynu této právnické nebo podnikající fyzické osoby i přesto, že zaměstnanec nejdříve odmítl podle pokynu této právnické nebo podnikající fyzické osoby jednat, lze maximální možnou výši pokuty podle odstavce 2 zvýšit o čtvrtinu.
§ 11
(1)
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nedodrží mimořádné opatření podle § 2 odst. 2 nebo podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.
(2)
Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu až do
a)
200 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. a), b), e), i), pokud k nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) došlo při poskytování zdravotních nebo sociálních služeb, nebo k), r) nebo u),
b)
100 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. d),
c)
20 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. c), f) nebo g), o), p), q), s) nebo v),
d)
10 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. h), j), l) nebo m), nebo n), nebo
e)
6 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 písm. i) v jiných případech než uvedených v písmenu a),
f)
do 200 000 Kč, jde-li o nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, jehož účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku.
(3)
Při určení výměry pokuty za přestupek podle odstavce 1, který spočívá v nedodržení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví, se přihlédne též k horní hranici pokuty, kterou lze uložit za obdobně závažný přestupek spočívající v nedodržení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2.
(4)
Je-li přestupek podle odstavce 2 písm. a) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 400 000 Kč.
(5)
Fyzická osoba se zprostí odpovědnosti ze spáchání přestupku, pokud jej spáchala na základě pokynu svého zaměstnavatele.
§ 12
Společná ustanovení k přestupkům
(1)
Přestupek podle tohoto zákona projednává krajská hygienická stanice.
(2)
Pokuty vybírá orgán, který je uložil.
(3)
Příkazem na místě může přestupek podle tohoto zákona projednávat též orgán Policie České republiky nebo strážník obecní policie.
(4)
Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle § 10 odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 2 písm. a) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
(5)
Přestupek podle § 10 odst. 2 písm. a) a § 11 odst. 2 písm. a) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.
§ 13
Soudní přezkum mimořádných opatření
(1)
K projednání návrhu podle soudního řádu správního na zrušení mimořádného opatření podle § 2 odst. 2 nebo mimořádných opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona o ochraně veřejného zdraví ve stavu pandemické pohotovosti, jejichž účelem je likvidace epidemie COVID-19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku, je příslušný Nejvyšší správní soud, pokud mimořádné opatření vydalo ministerstvo. V ostatních případech je k projednání návrhu příslušný krajský soud.
(2)
Návrh lze podat do 1 měsíce ode dne, kdy návrhem napadené mimořádné opatření nabylo účinnosti.
(3)
Je-li návrh zjevně neopodstatněný, soud jej mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítne.
(4)
Pozbylo-li mimořádné opatření platnosti v průběhu řízení o jeho zrušení, nebrání to dalšímu postupu v řízení, a to i bez změny návrhu. Dojde-li soud k závěru, že mimořádné opatření nebo jeho části byly v rozporu se zákonem, nebo že ten, kdo je vydal, překročil meze své působnosti a pravomoci, anebo že mimořádné opatření nebylo vydáno zákonem stanoveným způsobem, v rozsudku vysloví tento závěr.
(5)
Návrh se projednává přednostně; to neplatí, pozbylo-li mimořádné opatření v průběhu řízení o jeho zrušení platnosti a povinnost v mimořádném opatření nebyla současně nahrazena obdobnou povinností v jiném mimořádném opatření.
(6)
V řízení o přezkumu mimořádných opatření se § 34 soudního řádu správního nepoužije.
(7)
Rozhoduje-li soud ve věci, jejíž rozhodnutí závisí na posouzení zákonnosti mimořádného opatření, a probíhá-li řízení o návrhu na zrušení mimořádného opatření, soud vyčká rozhodnutí o návrhu na zrušení mimořádného opatření a původní řízení do té doby přeruší.
§ 14
Použití trestních předpisů během stavu pandemické pohotovosti
Je-li spáchán trestný čintrestný čin v době stavu pandemické pohotovosti, která je stavem, v jehož rámci dochází k ohrožení života nebo zdraví lidí, a předpisy trestního práva s touto okolností spojují použití vyšší trestní sazby nebo ji považují za přitěžující okolnost, soud k této okolnosti při posuzování trestného činutrestného činu přihlédne pouze tehdy, pokud je trestným činemtrestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie COVID-19.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím
§ 15
V § 7 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 259/2002 Sb. a zákona č. 252/2019 Sb., se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „pokud úřad nebo Policie České republiky vydá takový pokyn, je-li narušen či ohrožen pokojný průběh shromáždění“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů
§ 16
V zákoně č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., č. zákona 51/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb. a zákona č. 544/2020 Sb., se za § 4d vkládá nový § 4e, který včetně poznámek pod čarou č. 9 a 10 zní:
㤠4e
Správa může při nařízení mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku poskytnout
a)
orgánu ochrany veřejného zdraví9) nebo
b)
organizační složce státu, která je poskytovatelem zdravotních služeb10)
v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva zdravotnictví. Po ukončení provádění mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny ústředním správním úřadem, do jehož oblasti působnosti spadají subjekty podle věty první. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí.
9)
§ 78 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.
10)
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)
§ 17
V § 97e zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění zákona č. 102/2017 Sb., se na konci odstavce 4 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno l), které zní:
„l)
zpřístupňování zveřejněného díla na vyžádání podle § 18 odst. 2, včetně zhotovení jeho rozmnoženiny nezbytné pro takové zpřístupnění, knihovnou podle knihovního zákona v období, kdy je knihovna uzavřena více než 2 měsíce, uživatelům knihovny, a to výhradně pro účely vzdělávání nebo výzkumu; toto ustanovení se nevztahuje na počítačové programy, na díla nebo umělecké výkony zaznamenané na zvukový nebo zvukově obrazový záznam, na vydané notové záznamy díla hudebního nebo hudebně dramatického a na díla, jejichž zpřístupňování touto knihovnou je předmětem jiných licenčních smluv.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
§ 18
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 125/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 392/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 59/2006 Sb., zákona č. 74/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 222/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 378/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 151/2011 Sb., zákona č. 298/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 115/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 223/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 247/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 250/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 193/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 205/2020 Sb., zákona č. 238/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 544/2020 Sb. a zákona č. 36/2021 Sb., se mění takto:
1.
V § 62a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se odstavce 2 až 5, které včetně poznámek pod čarou č. 105 a 106 znějí:
„(2)
Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno zřídit službu mobilní aplikace pro účely epidemiologického šetření a zpracovávat osobní údaje o prostorové blízkosti uživatelů, zjištěné vzájemnou interakcí jejich zařízení, a s tím související informace. Instalace a používání aplikace jejími uživateli je dobrovolná. Ministerstvo zdravotnictví je dále oprávněno spravovat a v rozsahu určeném v prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765 předávat údaje podle věty první pro epidemiologické šetření105).
(3)
Krajská hygienická stanice nebo Ministerstvo zdravotnictví může uzavřít s fyzickou nebo právnickou osobou, která prokáže, že má nastaven systém pro zpracování osobních údajů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679106) a zákonem o zpracování osobních údajů, veřejnoprávní smlouvu za účelem přenesení výkonu činností prováděných v rámci epidemiologického šetření, které spočívají ve zjišťování informací důležitých pro epidemiologické šetření.
(4)
Veřejnoprávní smlouva podle odstavce 3 obsahuje výčet činností, jejichž výkon má být přenesen, a podmínky jejich výkonu, zejména
a)
úpravu úhrady nákladů souvisejících s výkonem přenesených činností,
b)
úpravu ochrany a zpracování osobních údajů,
c)
stanovení doby, na kterou je veřejnoprávní smlouva uzavírána,
d)
stanovení podmínek a důvodů pro výpověď veřejnoprávní smlouvy.
(5)
Na fyzickou osobu vykonávající činnosti na základě veřejnoprávní smlouvy podle odstavce 3 se vztahuje § 89 obdobně.
105)
Čl. 7a prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2019/1765 ze dne 22. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro zřízení, řízení a fungování sítě vnitrostátních orgánů odpovědných za elektronické zdravotnictví a zrušuje prováděcí rozhodnutí 2011/890/EU, ve znění prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2020/1023 ze dne 15. července 2020, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2019/1765, pokud jde o přeshraniční výměnu údajů mezi vnitrostátními mobilními aplikacemi pro vysledování kontaktů a varování s ohledem na boj proti pandemii COVID-19.
106)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění.“.
2.
V § 92n se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4)
Je-li přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchán opakovaně po nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, uloží se pokuta do 4 000 000 Kč.“.
3.
V § 93 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Pravomocné rozhodnutí o přestupku podle § 92n odst. 1 písm. b) se zapisuje do evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů.
(4)
Přestupek podle § 92n odst. 1 písm. b) je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.“.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů
§ 19
V § 163 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 82/2015 Sb. a zákona č. 284/2020 Sb., se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3)
Ministerstvo může v průběhu roku se souhlasem vlády stanovit další finanční prostředky státního rozpočtu na výdaje spojené s činností škol a školských zařízení nezbytné k naplnění krizového opatření vlády vyhlášeného podle krizového zákona nebo mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví podle zvláštního zákona, a to pro jednotlivé právnické osoby vykonávající činnost školy nebo školského zařízení. Ministerstvo stanoví a zveřejní ve Věstníku
a)
podmínky a kritéria pro poskytnutí těchto dalších finančních prostředků a
b)
účel, na který může právnická osoba tyto další finanční prostředky použít, a případné další podmínky, které musí právnická osoba v souvislosti s použitím těchto dalších finančních prostředků splnit.
(4)
Další finanční prostředky podle odstavce 3 ministerstvo poskytuje postupem podle odstavce 1 a krajský úřad má povinnost je právnickým osobám poskytnout.“.
ČÁST SEDMÁ
Změna zákona č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
§ 20
V § 1 odst. 1 zákona č. 161/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti zaměstnanosti v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii a o změně zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 586/2020 Sb., se za slova „souvisejících zákonů“ vkládají slova „a podle § 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů,“.
ČÁST OSMÁ
Změna zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu
§ 21
V § 1 odst. 2 písm. b) zákona č. 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu, se za slova „o ochraně veřejného zdraví“ vkládají slova „a podle § 2 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů,“.
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
§ 22
(1)
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
(2)
Ustanovení § 1 až 8a pozbývají platnosti uplynutím dne 30. listopadu 2022.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
§ 14 odst. 1 písm. c) zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2)
§ 24a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3)
§ 24b zákona č. 240/2000 Sb. |
Zákon č. 95/2021 Sb. | Zákon č. 95/2021 Sb.
Zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2021
Vyhlášeno 26. 2. 2021, datum účinnosti 27. 2. 2021, částka 38/2021
* ČÁST PRVNÍ - ÚVODNÍ USTANOVENÍ (§ 1 — § 1)
* ČÁST DRUHÁ - KOMPENZAČNÍ BONUS (§ 2 — § 11)
* ČÁST TŘETÍ - SPRÁVA KOMPENZAČNÍHO BONUSU (§ 12 — § 16)
* ČÁST ČTVRTÁ - OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ OBCÍ (§ 17 — § 19)
* ČÁST PÁTÁ - OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ KRAJŮ (§ 20 — § 22)
* ČÁST ŠESTÁ - PŘECHODNÉ USTANOVENÍ (§ 23 — § 23)
* ČÁST SEDMÁ - ÚČINNOST (§ 24 — § 24)
Aktuální znění od 27. 2. 2021
95
ZÁKON
ze dne 25. února 2021
o kompenzačním bonusu pro rok 2021
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ÚVODNÍ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje daňový bonus na kompenzaci některých hospodářských následků souvisejících s ohrožením zdraví v souvislosti se vznikem a rozšířením onemocnění COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo s krizovými opatřeními přijatými z důvodu tohoto ohrožení (dále jen „kompenzační bonus“).
ČÁST DRUHÁ
KOMPENZAČNÍ BONUS
§ 2
Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby samostatně výdělečně činné
(1)
Subjektem kompenzačního bonusu je osoba samostatně výdělečně činná podle zákona upravujícího důchodové pojištění.
(2)
Subjektem kompenzačního bonusu může být pouze ten, kdo ke dni 5. října 2020 byl
a)
osobou podle odstavce 1, nebo
b)
osobou, jejíž samostatná výdělečná činnost je přerušena ode dne, který nastal po dni 12. března 2020.
§ 3
Subjekt kompenzačního bonusu v případě společníka společnosti s ručením omezeným
(1)
Subjektem kompenzačního bonusu je také fyzická osoba, která je společníkem společnosti s ručením omezeným založené za účelem dosažení zisku, která má
a)
nejvýše 2 společníky, kteří jsou fyzickými osobami a jejichž podíl není představován kmenovým listem, nebo
b)
pouze společníky, kteří jsou členy jedné rodiny, a jejichž podíl není představován kmenovým listem.
(2)
Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 může být pouze ten, kdo
a)
splňoval podmínky podle odstavce 1 ke dni 5. října 2020,
b)
byl ke dni 5. října 2020 daňovým
1.
rezidentem České republiky, nebo
2.
nerezidentem České republiky, který předpokládá, že splní všechny podmínky pro uplatnění snížení daně za zdaňovací období, do něhož spadá příslušné bonusové období, podle § 35ba odst. 2 zákona o daních z příjmů.
(3)
Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být společník společnosti s ručením omezeným, která v bonusovém období byla
a)
v úpadku nebo v likvidaci nebo
b)
nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
(4)
Subjektem kompenzačního bonusu podle odstavce 1 nemůže být dále společník společnosti s ručením omezeným,
a)
jejíž obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za žádné z 2 skončených zdaňovacích období daně z příjmů právnických osob bezprostředně předcházejících bonusovému období nepřekročil částku 180 000 Kč, nebo která předpokládá, že její obrat podle § 1d odst. 2 zákona o účetnictví za první dosud neskončené zdaňovací období daně z příjmů právnických osob, po jehož celou délku tato společnost vykonává činnost, nepřekročí částku 120 000 Kč, a
b)
která nebyla ke dni 5. října 2020 daňovým rezidentem České republiky, nebo jiného členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.
(5)
V případě, že je fyzická osoba společníkem více společností s ručením omezeným, posuzuje se splnění podmínek podle odstavců 1 až 4 ve vztahu ke každé společnosti s ručením omezeným samostatně.
§ 4
Subjekt kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Subjektem kompenzačního bonusu je také osoba, která vykonávala v rozhodném období práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr a v důsledku toho byla alespoň 3 kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec a současně nevykonávala jinou činnost, v jejímž důsledku by byla účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec; to neplatí, pokud se jedná o činnosti, u nichž vzniká účast na nemocenském pojištění pouze z důvodů uvedených v § 5 písm. a) bodech 12 a 13 zákona upravujícího nemocenské pojištění.
(2)
Dohodou o práci konané mimo pracovní poměr se pro účely tohoto zákona rozumí dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti podle zákoníku práce.
(3)
Zaměstnancem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec podle zákona upravujícího nemocenské pojištění.
§ 5
Společná ustanovení pro subjekt kompenzačního bonusu
(1)
Subjekt kompenzačního bonusu je daňovým subjektem.
(2)
Subjektem kompenzačního bonusu nemůže být osoba, která v bonusovém období byla nespolehlivým plátcem nebo nespolehlivou osobou podle zákona upravujícího daň z přidané hodnoty.
(3)
Členy jedné rodiny se pro účely tohoto zákona rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
(4)
Rozhodným obdobím je období od 1. června 2020 do 30. září 2020. Subjekt kompenzačního bonusu podle § 4 může pro splnění podmínek podle tohoto zákona jako rozhodné období použít období 4 po sobě jdoucích kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období.
§ 6
Předmět kompenzačního bonusu
(1)
Předmětem kompenzačního bonusu je výkon samostatné výdělečné činnosti nebo výkon činnosti společnosti s ručením omezeným, které je subjekt kompenzačního bonusu společníkem, v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud jedna nebo více těchto činností byly významně dotčeny v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1, a to zejména z důvodu
a)
nutnosti uzavření či omezení provozu provozovny subjektu kompenzačního bonusu nebo provozovny společnosti s ručením omezeným,
b)
karantény nebo izolace podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „karanténa“) subjektu kompenzačního bonusu nebo jeho zaměstnance,
c)
péče o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážky v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance,
d)
omezení poptávky po výrobcích, službách nebo jiných výstupech samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným nebo
e)
omezení či ukončení dodávek nebo služeb potřebných pro výkon samostatné výdělečné činnosti subjektu kompenzačního bonusu nebo společnosti s ručením omezeným.
(2)
Předmětem kompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 je výkon činnosti podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů ve srovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.
(3)
Předmětem kompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 3 je výkon činnosti podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o
a)
společnost s ručením omezeným, u níž převažující část příjmů ve srovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností, a
b)
subjekt, u něhož převažující část příjmů ve srovnávacím období bezprostředně pocházela z jedné nebo více těchto činností společnosti podle písmene a); přitom se zohlední pouze příjmy odpovídající podílu společníka v této společnosti a dále příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.
(4)
Pro splnění podmínky podle odstavců 2 a 3 lze namísto
a)
převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti a
b)
srovnávacího období použít rozhodné období.
§ 7
Předmět kompenzačního bonusu v případě osoby vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Předmětem kompenzačního bonusu je také výkon práce na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr zakládající účast na nemocenském pojištění v bonusovém období, v němž nastal den, za který se poskytuje kompenzační bonus, pokud tato práce nemohla být vykonávána z důvodů na straně zaměstnavatele, které nastaly v důsledku toho, že činnost zaměstnavatele byla významně dotčena v důsledku ohrožení zdraví nebo krizových opatření podle § 1.
(2)
Předmětem kompenzačního bonusu v případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 4 je výkon práce podle odstavce 1 pouze, pokud se jedná o subjekt, u něhož převažující část příjmů v rozhodném období plynula od zaměstnavatele podle odstavce 1; přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů.
(3)
Pro splnění podmínky podle odstavce 2 lze namísto převažující části příjmů zohlednit převažující část přidané hodnoty pocházející z dané činnosti.
(4)
Zaměstnavatelem podle odstavce 1 se rozumí zaměstnavatel, se kterým měl subjekt kompenzačního bonusu
a)
v rozhodném období uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr a který mu za toto období zúčtoval započitatelný příjem v částce zakládající účast na nemocenském pojištění a
b)
ke dni 5. října 2020 uzavřenu dohodu o práci konané mimo pracovní poměr.
§ 8
Společná ustanovení pro předmět kompenzačního bonusu
(1)
Činnost se považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 50 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období.
(2)
Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc bezprostředně předcházející bonusovému období.
(3)
Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v období od 1. listopadu 2018 do 31. prosince 2020, jejichž názvy se shodují s názvy 3 kalendářních měsíců bezprostředně předcházejících bonusovému období. Lze-li takto určit více období, je srovnávacím obdobím to, které si subjekt kompenzačního bonusu zvolí.
(4)
V případě, kdy se subjekt kompenzačního bonusu podle § 2 stal osobou samostatně výdělečně činnou podle zákona upravujícího důchodové pojištění později než v první den srovnávacího období určeného podle odstavce 3, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 8 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu byl touto osobou.
(5)
V případě, kdy společnost s ručením omezeným, jejímž je subjekt kompenzačního bonusu podle § 3 společníkem, vznikla později než v první den srovnávacího období určeného podle odstavce 3, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 6 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu tato společnost existovala.
(6)
V kalendářním dni, kdy trvá nařízená karanténa subjektu kompenzačního bonusu, který je účasten nemocenského pojištění, se za významně dotčenou vždy považuje
a)
samostatná výdělečná činnost tohoto subjektu kompenzačního bonusu a
b)
činnost společnosti s ručením omezeným, které je tento subjekt kompenzačního bonusu společníkem, a to pouze pro účely vzniku nároku na kompenzační bonus tohoto společníka.
§ 9
Vyloučení nároku na kompenzační bonus
(1)
Subjektu kompenzačního bonusu nevzniká nárok na
a)
podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost za kalendářní den, za který obdržel kompenzační bonus,
b)
kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost,
c)
kompenzační bonus za kalendářní den, za který obdržel v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, s výjimkou podpory poskytované v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího, a podpory, která slouží k úhradě nájemného, a
d)
kompenzační bonus podle § 3 za kalendářní den, za který společnost s ručením omezeným, které je společníkem, obdržela
1.
v České republice nebo v některém z členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podporu související se zmírňováním následků výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, s výjimkou podpory poskytované v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího, a podpory, která slouží k úhradě nájemného, nebo
2.
z důvodu zaměstnání tohoto společníka podporu poskytovanou v rámci programu Antivirus nebo programu tento program nahrazujícího.
(2)
Subjektu kompenzačního bonusu může nárok na kompenzační bonus vzniknout za kalendářní den pouze
a)
podle § 2, 3 nebo 4,
b)
jednou v případě, že je společníkem více společností s ručením omezeným,
c)
jednou bez ohledu na počet významně dotčených činností a
d)
jednou v případě, že vykonává činnost na základě více než jedné dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
(3)
Kompenzační bonus je započitatelným příjmem pro stanovení nároku na dávky vyplácené podle zákona upravujícího pomoc v hmotné nouzi a zákona upravujícího státní sociální podporu.
§ 10
Výše kompenzačního bonusu
(1)
Výše kompenzačního bonusu činí 1 000 Kč za každý kalendářní den bonusového období.
(2)
V případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 nebo 3 nesmí výše kompenzačního bonusu za bonusové období překročit rozdíl průměrné měsíční výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávacím období a výše příjmů podle § 8 odst. 1 ze všech významně dotčených činností ve srovnávaném období.
(3)
V případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 4 činí výše kompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období.
(4)
V případě subjektu kompenzačního bonusu podle § 2 a 3 činí výše kompenzačního bonusu 500 Kč za každý kalendářní den bonusového období, za který je kompenzační bonus poskytován pouze z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6.
§ 11
Bonusové období
(1)
Bonusovým obdobím je kalendářní měsíc v období od 1. února 2021 do 31. března 2021.
(2)
Vláda může nařízením stanovit jako další bonusové období kalendářní měsíc v období od 1. dubna 2021 do 31. prosince 2021, a to pro kalendářní měsíc, kdy lze předpokládat trvání krizových opatření podle § 1.
ČÁST TŘETÍ
SPRÁVA KOMPENZAČNÍHO BONUSU
§ 12
Správa a správce kompenzačního bonusu
(1)
Kompenzační bonus se spravuje jako daň podle daňového řádu.
(2)
Kompenzační bonus je vratkou daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.
(3)
Správcem kompenzačního bonusu je finanční úřad místně příslušný ke správě daně z příjmů daňového subjektu, který podal žádost o kompenzační bonus (dále jen „správce bonusu“).
§ 13
Žádost o kompenzační bonus
(1)
Kompenzační bonus se vyměřuje na základě žádosti o kompenzační bonus, která kromě obecných náležitostí podání obsahuje také
a)
čestné prohlášení osvědčující splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus,
b)
účet u poskytovatele platebních služeb v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen,
c)
identifikaci společnosti s ručením omezeným, jejíž výkon činnosti je předmětem kompenzačního bonusu,
d)
určení jedné nebo více činností podle § 6 odst. 1 nebo § 7 odst. 1,
e)
průměrnou měsíční výši příjmů podle § 8 odst. 1 ve srovnávacím období a výši příjmů podle § 8 odst. 1 ve srovnávaném období a
f)
údaj o době trvání nařízené karantény v případě, že má být kompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6.
(2)
Žádost o kompenzační bonus se podává za bonusové období.
(3)
Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období. Není-li tato žádost v této lhůtě podána, nárok na kompenzační bonus zaniká.
(4)
Potvrzení podání podle § 71 odst. 3 daňového řádu lze v případě žádosti o kompenzační bonus učinit také pomocí elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, zaslané na elektronickou adresu zveřejněnou správcem bonusu.
(5)
Pokud je žádost o kompenzační bonus podána ve formě elektronické kopie dokumentu opatřeného vlastnoručním podpisem, považuje se za potvrzenou podle § 71 odst. 3 daňového řádu.
(6)
Česká správa sociálního zabezpečení neprodleně zasílá správci bonusu na jeho žádost informaci, že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o nařízení karantény subjektu kompenzačního bonusu a o jejím trvání nebo ukončení; pro podání žádosti a sdělení informace se použije § 58 daňového řádu obdobně.
§ 14
Žádost o kompenzační bonus v případě osoby činné na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr
(1)
Žádost o kompenzační bonus podle § 4 obsahuje kromě náležitostí podle § 13 také
a)
identifikaci zaměstnavatele, pokud na jeho straně nastaly důvody podle § 7 odst. 1,
b)
kopii dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle § 4 odst. 1 a
c)
kopii mzdového listu zahrnujícího kalendářní měsíce, kdy byl subjekt kompenzačního bonusu účasten nemocenského pojištění na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr podle písmene b) v rozhodném období.
(2)
Kopii mzdového listu podle odstavce 1 písm. c) lze nahradit potvrzením od zaměstnavatele prokazujícím splnění podmínek podle § 4 odst. 1.
§ 15
Stanovení kompenzačního bonusu
(1)
Kompenzační bonus se stanoví za bonusové období.
(2)
Kompenzační bonus se považuje za vyměřený dnem podání žádosti o kompenzační bonus, a to ve výši odpovídající součinu výše kompenzačního bonusu a počtu dní bonusového období upravené podle § 10 odst. 2.
(3)
Zjistí-li správce bonusu na základě postupu k odstranění pochybností nebo na základě daňové kontroly, že nebyly splněny podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus a kompenzační bonus nebyl vyměřen ve správné výši, doměří daň ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné.
(4)
Ve lhůtě podle § 13 odst. 3 lze žádost o kompenzační bonus změnit. Dojde-li ke změně žádosti ještě před předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu do evidence daní, správce bonusu změnu zohlední v rámci tohoto předepsání. Dojde-li k pozdější změně žádosti, správce bonusu může na jejím základě doměřit daň nebo kompenzační bonus.
(5)
Povinnost uhradit penále z částky doměřené daně nevzniká.
§ 16
Placení kompenzačního bonusu
(1)
Vyměřený kompenzační bonus správce bonusu předepíše do evidence daní. Kompenzační bonus se eviduje na samostatném osobním daňovém účtu daňového subjektu.
(2)
V případě, že je kompenzační bonus poskytován z důvodu významného dotčení činnosti podle § 8 odst. 6, správce bonusu jej předepíše do evidence daní až poté, kdy na základě informace od České správy sociálního zabezpečení ověří splnění podmínky pro vznik nároku na kompenzační bonus podle § 8 odst. 6.
(3)
Přeplatek vzniklý předepsáním vyměřeného kompenzačního bonusu je vratitelným přeplatkem a správce bonusu jej vrátí daňovému subjektu bez zbytečného odkladu ode dne vyměření kompenzačního bonusu; úrok z vratitelného přeplatku v případě kompenzačního bonusu nevzniká. Přeplatek se vrátí bez ohledu na jeho výši.
(4)
Vrácení přeplatku podle odstavce 3 se provede bezhotovostně na účet u poskytovatele platebních služeb vedený v české měně uvedený v žádosti o kompenzační bonus.
(5)
Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuciexekuci.
(6)
Poskytovatel platebních služeb může finanční prostředky odpovídající vyplacenému kompenzačnímu bonusu vyplatit povinnému bez ohledu na to, že je veden výkon rozhodnutí nebo exekuceexekuce přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb. Tuto výplatu oznámí příslušnému orgánu provádějícímu výkon rozhodnutí nebo exekuciexekuci.
ČÁST ČTVRTÁ
OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ OBCÍ
§ 17
Příspěvek obci
Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů obcíobcí se zavádí příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek obciobci“) za každé bonusové období podle § 11.
§ 18
Výše příspěvku obci
(1)
Výše příspěvku obciobci se stanoví tak, že částka odpovídající čtyřem pětinám podílu obcíobcí podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní na vyplaceném kompenzačním bonusu se mezi obceobce rozdělí na základě prováděcího právního předpisu k zákonu upravujícímu rozpočtové určení daní, který stanoví procentní podíly jednotlivých obcíobcí na částech celostátního hrubého výnosu daní, ve znění účinném ke dni, ke kterému je příspěvek poukazován Ministerstvem financí.
(2)
Příspěvek obciobci není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.
§ 19
Společná ustanovení k příspěvku obci
(1)
Příspěvek obciobci poskytne Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecobecná pokladní správa státního rozpočtu prostřednictvím kraje, v jehož správním obvodu se obec nachází.
(2)
Příspěvek obciobci poukazuje Ministerstvo financí kraji vždy k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí na základě průběžné informace o stavu předepsaných kompenzačních bonusů.
(3)
Příspěvek obciobci převede kraj do 5 pracovních dní od připsání na účet kraje na účet obceobce vedený u České národní bankybanky podřízený státní pokladně podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla.
ČÁST PÁTÁ
OPATŘENÍ ZMÍRŇUJÍCÍ DOPADY DO ROZPOČTŮ KRAJŮ
§ 20
Příspěvek kraji
Za účelem zmírnění negativních dopadů působnosti tohoto zákona do rozpočtů vyšších územních samosprávných celků (dále jen „kraj“) se zavádí příspěvek ze státního rozpočtu (dále jen „příspěvek kraji“) za každé bonusové období podle § 11.
§ 21
Výše příspěvku kraji
(1)
Výše příspěvku kraji se stanoví tak, že částka odpovídající čtyřem pětinám podílu krajů podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní na vyplaceném kompenzačním bonusu se mezi kraje rozdělí na základě procenta, kterým se jednotlivé kraje podílejí na části celostátního hrubého výnosu daní podle zákona upravujícího rozpočtové určení daní, ve znění účinném ke dni, ke kterému je příspěvek poukazován Ministerstvem financí.
(2)
Příspěvek kraji není účelově určen a nepodléhá vypořádání se státním rozpočtem.
§ 22
Společná ustanovení k příspěvku kraji
(1)
Příspěvek kraji poskytne Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa státního rozpočtu.
(2)
Příspěvek kraji poukazuje Ministerstvo financí kraji vždy k patnáctému dni kalendářního čtvrtletí na základě průběžné informace o stavu předepsaných kompenzačních bonusů, a to na účet vedený u České národní bankybanky podřízený státní pokladně podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla.
ČÁST ŠESTÁ
PŘECHODNÉ USTANOVENÍ
§ 23
V případě, že osobě vznikl za stejný kalendářní den současně nárok na kompenzační bonus podle tohoto zákona a na kompenzační bonus podle zákona č. 461/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti se zákazem nebo omezením podnikatelské činnosti v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2, ve znění pozdějších předpisů, provede se při jejich předepsání vzájemné započtení.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 24
Tento zákon nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 88/2021 Sb. | Zákon č. 88/2021 Sb.
Zákon, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Vyhlášeno 1. 3. 2021, datum účinnosti 16. 3. 2021, částka 36/2021
* ČÁST PRVNÍ - Změna horního zákona
* ČÁST DRUHÁ - Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
* ČÁST TŘETÍ - Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
* ČÁST ČTVRTÁ - Změna zákona o základních registrech
* ČÁST PÁTÁ - ÚČINNOST
Aktuální znění od 1. 7. 2021
88
ZÁKON
ze dne 9. února 2021,
kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna horního zákona
Čl. I
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 168/1993 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 366/2000 Sb., zákona č. 315/2001 Sb., zákona č. 61/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 150/2003 Sb., zákona č. 3/2005 Sb., zákona č. 386/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 313/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 157/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 85/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 498/2012 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 89/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 403/2020 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se mění takto:
1.
V části čtvrté se za nadpis části vkládá nový § 14d, který včetně nadpisu zní:
㤠14d
Surovinová politika
(1)
Surovinová politika v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů (dále jen „surovinová politika“) je strategickým dokumentem vyjadřujícím cíle státu při využití a ochraně nerostného bohatství a ostatních nerostných zdrojů. Surovinová politika je přijímána nejvýše na období 25 let.
(2)
Surovinová politika je podkladem pro výkon státní správy v oblastech průzkumu ložisek nerostných surovin, ochrany nerostného bohatství a stanovení dobývacích prostorů a jedním z podkladů pro politiku územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci.
(3)
Surovinovou politiku schvaluje na návrh ministra průmyslu a obchodu vláda. Vláda předkládá pro informaci surovinovou politiku Poslanecké sněmovně a Senátu.
(4)
Naplňování surovinové politiky vyhodnocuje Ministerstvo průmyslu a obchodu nejméně jednou za 5 let a o vyhodnocení informuje vládu.“.
2.
V § 16 se odstavec 4 zrušuje.
3.
V § 25 se odstavec 4 zrušuje.
4.
§ 29 včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 29 a 30 zní:
㤠29
Evidence
(1)
V základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí se jako účelové územní prvky29) vedou chráněná ložisková území. O chráněném ložiskovém území se vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou kód, název a identifikační číslo chráněného ložiskového území, pod kterým je veden v evidenci chráněných ložiskových území,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice chráněného ložiskového území30),
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
další údaje, kterými jsou
1.
plocha chráněného ložiskového území,
2.
nerosty ložiska,
3.
datum nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení chráněného ložiskového území a o jeho změně.
Editorem údajů je Ministerstvo životního prostředí.
(2)
V základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí se dále vedou jako účelové územní prvky29) dobývací prostory. O dobývacím prostoru se vedou
a)
identifikační údaje, kterými jsou kód, název a číslo dobývacího prostoru, pod kterým je veden v souhrnné evidenci dobývacích prostorů,
b)
lokalizační údaje, kterými jsou hranice dobývacího prostoru (§ 26 odst. 1),
c)
údaje o vazbách na ostatní územní prvky,
d)
další údaje, kterými jsou
1.
plocha dobývacího prostoru na povrchu,
2.
nerosty ložiska,
3.
datum nabytí právní moci rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru a o jeho změně.
Editorem údajů je Český báňský úřad.
(3)
Registr územní identifikace, adres a nemovitostí zprostředkovává z agendového informačního systému Českého báňského úřadu údaje o držiteli dobývacího prostoru pro účely plnění povinností podle § 62 odst. 1 věty první zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
(4)
Ministerstvo životního prostředí vede
a)
evidenci osvědčení o výhradním ložisku,
b)
evidenci chráněných ložiskových území,
c)
souhrnnou evidenci zásob výhradních ložisek,
d)
bilanci zásob nerostných surovin.
Ministerstvo životního prostředí může vedením těchto evidencí a bilance pověřit jím zřízenou státní příspěvkovou organizaci.
(5)
Český báňský úřad vede souhrnnou evidenci dobývacích prostorů a jejich změn. Obvodní báňský úřad vede pro obvod své působnosti evidenci dobývacích prostorů a jejich změn.
(6)
Způsob, náležitosti a formu vedení evidence zásob výhradních ložisek upraví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.
29)
§ 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
30)
§ 3 odst. 3 vyhlášky č. 364/1992 Sb., o chráněných ložiskových územích.“.
5.
V § 29a odstavec 1 zní:
„(1)
Pro účely evidence báňsko-technických a provozních údajů (dále jen „báňsko-technická evidence“) se zjišťují identifikační údaje ložisek nerostů a dále údaje o
a)
počtu zaměstnanců a jiných osob zabezpečujících dobývání nerostů a činnosti s tím spojené,
b)
objemu zásob ložisek vyhrazených i nevyhrazených nerostů,
c)
objemu skrývky,
d)
výši těžby,
e)
nákladech na těžbu,
f)
průměrné tržní ceně za jednotku množství stanovenou nařízením vlády upravujícím sazby úhrady z vydobytých nerostů, a to za jednotlivé druhy vydobytých nerostů, které jsou předmětem úhrady,
g)
rozsahu ploch dotčených dobýváním nerostů,
h)
ražbě důlních děl,
i)
délce udržovaných důlních děl,
j)
spotřebě výbušnin,
k)
sanaci a rekultivaci pozemků dotčených těžbou (§ 31 odst. 5),
l)
tvorbě a čerpání finančních rezerv na sanace a rekultivace a na důlní škody.“.
6.
V § 29a odstavec 6 zní:
„(6)
Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytuje údaje vedené v báňsko-technické evidenci orgánům veřejné moci na jejich žádost a v rozsahu potřebném k výkonu jejich působnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne každoročně údaje vedené v báňsko-technické evidenci Českému báňskému úřadu v celém rozsahu, a to do 31. března kalendářního roku následujícího po roce, kterého se uvedené údaje týkají.“.
7.
V § 31 odstavce 5 a 6 včetně poznámky pod čarou č. 14a znějí:
„(5)
Organizace je povinna zajistit sanaci a rekultivaci všech pozemků dotčených těžbou. Sanací se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení území dotčeného vlivy hornické činnosti do stabilního a bezpečného stavu, který umožní provedení rekultivací podle jiného právního předpisu14a); součástí sanace je technická likvidace dolu nebo lomu. Sanace pozemků uvolněných v průběhu dobývání se provádí podle plánu otvírky, přípravy a dobývání.
(6)
Technickou likvidací dolu nebo lomu se pro účely tohoto zákona rozumí uvedení důlních děl vzniklých při hornické činnosti do stavu, který nebude vytvářet bezpečnostní riziko ani riziko vzniku ekologické škody nebo havárie. Do technické likvidace dolu nebo lomu patří i stavby a podpovrchové objekty, jejichž odstranění je nezbytné pro provedení sanace a rekultivace, nebo jsou součástí hlavních důlních děl.
14a)
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
Poznámka pod čarou č. 14b se zrušuje.
8.
V § 32 odst. 2 se slova „§ 31 odst. 6 a“ zrušují.
9.
V § 33j se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2)
V případě jednotlivého druhu vydobytého nerostu, jehož hodnota se odvíjí od obsahu užitkové složky nebo její kvality, tvoří dílčí základ úhrady množství této užitkové složky v koncovém produktu těžby a úpravy vydobytého nerostu.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
10.
§ 33k včetně nadpisu zní:
㤠33k
Sazba úhrady
(1)
Sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivé dílčí základy úhrady činí nejvýše částku odpovídající 10 % referenční ceny za jednotku množství pro jednotlivé druhy vydobytých nerostů nebo jednotlivé užitkové složky.
(2)
Vláda nařízením stanoví sazby úhrad pro jednotlivé dílčí základy úhrady.
(3)
V případě, že sazba úhrady z vydobytých nerostů pro jednotlivý dílčí základ úhrady uvedená v nařízení vlády přesáhne hranici uvedenou v odstavci 1, činí sazba pro tento dílčí základ úhrady 10 % referenční ceny za jednotku množství pro tento druh vydobytého nerostu nebo tuto užitkovou složku. V takovém případě zveřejní Ministerstvo průmyslu a obchodu tuto sazbu ve formě sdělení ve Sbírce zákonů, a to do 31. května úhradového období.
(4)
Referenční cenu pro účely odstavců 1 a 3 určí Ministerstvo průmyslu a obchodu pro dané úhradové období do 31. května tohoto úhradového období; přitom vychází z tržních cen vypočtených váženým průměrem z cen za minulé úhradové období zjištěných na základě údajů z báňsko-technické evidence. V případě nerostu, který nebyl těžen v minulém úhradovém období na území České republiky, určí Ministerstvo průmyslu a obchodu referenční cenu na základě cen daného nerostu na světových trzích.“.
11.
V § 33s odst. 5 se text „odst. 2“ nahrazuje textem „odst. 3“.
12.
§ 37a včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 31 a 32 zní:
㤠37a
Rezervy peněžních prostředků
(1)
Organizace je povinna vytvářet rezervy peněžních prostředků, a to k zajištění
a)
sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou a
b)
vypořádání důlních škod.
(2)
Výše rezerv musí odpovídat potřebám na vypořádání důlních škod a na sanaci a rekultivaci, a to i z hlediska předpokládané doby jejich použití. Tvorba, čerpání, výběr, převod a zrušení rezerv podléhá souhlasu obvodního báňského úřadu.
(3)
Organizace doloží obvodnímu báňskému úřadu k žádosti o vydání souhlasu
a)
s tvorbou rezerv posouzení dostatečnosti jejich výše a časový průběh jejich vytváření,
b)
s čerpáním z rezervy na vypořádání důlních škod výčet důlních škod, vyčíslení předpokládaných nákladů na jejich odstranění a časový průběh vynakládání prostředků na odstranění důlních škod,
c)
s čerpáním z rezervy na sanace a rekultivace výčet plánovaných a provedených prací, přehled nákladů na jejich provedení a časový průběh vynakládání prostředků na sanace a rekultivace.
(4)
Obvodní báňský úřad
a)
vydává souhlas s tvorbou, výběrem, převodem a zrušením rezerv,
b)
vydává souhlas s čerpáním z rezerv; při tom vychází z účelu, pro který jsou tyto rezervy vytvářeny,
c)
kontroluje tvorbu rezerv.
Před vydáním souhlasu podle písmene b) si obvodní báňský úřad vyžádá vyjádření dotčené obce, Ministerstva životního prostředí a v případě organizace s majetkovou účastí státu také Ministerstva průmyslu a obchodu.
(5)
Peněžní prostředky rezerv se ukládají na zvláštní vázaný účet podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů vedený na území České republiky u banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, a to do 30. června kalendářního roku následujícího po skončení příslušného účetního období. V případě, že tak organizace neučiní, obvodní báňský úřad stanoví přiměřenou náhradní lhůtu. Peněžní prostředky rezerv nesmějí být předmětem zajištění, nejsou součástí majetkové podstaty poplatníka v insolvenčním řízení31) a nepodléhají výkonu rozhodnutí ani exekuci. Ze smlouvy o zvláštním vázaném účtu musí být jednoznačně patrné, že se jedná o zvláštní vázaný účet, který je veden pro účely tohoto zákona, a pro účely jaké rezervy je zřizován.
(6)
Při převodu dobývacího prostoru organizace převede peněžní prostředky rezervy uložené na zvláštním vázaném účtu a státní dluhopisy pořízené z peněžních prostředků těchto rezerv na nového držitele dobývacího prostoru. Nový držitel dobývacího prostoru je povinen mít ke dni převodu dobývacího prostoru na zvláštním vázaném účtu rezervy vztahující se k převáděnému dobývacímu prostoru, a to ve výši, kterou byla povinna vytvořit převádějící organizace k datu převodu dobývacího prostoru; tím není dotčena možnost použít peněžní prostředky rezerv na pořízení státních dluhopisů32).
(7)
Organizace je povinna mít na zvláštním vázaném účtu veškeré peněžní prostředky rezerv podle odstavce 1 do 30. června 2030, a to ve výši, která měla být vytvořena ke dni 31. prosince 2029. Pokud organizace trvale ukončí dobývání výhradního ložiska před tímto dnem, musí mít ke dni trvalého ukončení dobývání na zvláštním vázaném účtu veškeré peněžní prostředky rezerv podle odstavce 1, které měly být vytvořeny ke dni trvalého ukončení dobývání.
(8)
Náklady na nezbytná posouzení a na znalecké posudky nese organizace.
(9)
Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se na rezervy peněžních prostředků zákon upravující rezervy pro zjištění základu daně z příjmů.
31)
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
32)
§ 10a odst. 4 písm. a) zákona č. 593/1992 Sb.“.
Poznámky pod čarou č. 20a a 20b se zrušují.
13.
V § 40a odstavce 2 a 3 znějí:
„(2)
Organizace se dopustí přestupku tím, že
a)
v rozporu s § 29a odst. 4 nebo 5 neposkytne údaje pro báňsko-technickou evidenci včas, správně, pravdivě nebo ve stanoveném rozsahu,
b)
nesplní některou z povinností stanovených v § 31 odst. 5,
c)
neuloží peněžní prostředky rezerv na zvláštní vázaný účet podle § 37a odst. 5 ani v přiměřené náhradní lhůtě stanovené obvodním báňským úřadem,
d)
neuloží peněžní prostředky rezerv na zvláštní vázaný účet podle § 37a odst. 6 nebo 7.
(3)
Za přestupek lze uložit
a)
pokutu do 15 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1,
b)
pokutu do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
c)
pokutu do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. b),
d)
zákaz činnosti až na 3 roky spočívající v zákazu dobývání, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. c) nebo d).“.
14.
V § 40b odst. 1 se za slova „§ 40a odst. 1“ vkládají slova „a 2 písm. b), c) a d)“ a za slova „§ 40a odst. 2“ se vkládá text „písm. a)“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1.
Organizace oznámí obvodnímu báňskému úřadu do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výši peněžních prostředků rezerv evidovaných k datu nabytí účinnosti tohoto zákona, které nemá uloženy na zvláštním vázaném účtu.
2.
Organizace předloží obvodnímu báňskému úřadu vyčíslení nákladů na technickou likvidaci dolu nebo lomu do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3.
Poplatník úhrady z vydobytých nerostů, který bude hradit úhradu za úhradová období do 31. prosince 2021, použije sazby úhrad z vydobytých nerostů stanovené nařízením vlády vydaným podle § 33k zákona č. 44/1988 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou-li pro něj sazby úhrad z vydobytých nerostů příznivější.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky
Čl. III
V § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 474/1992 Sb. a zákona č. 272/1996 Sb., se slovo „jednotné“ zrušuje a za slovo „politiky“ se vkládají slova „v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů
Čl. IV
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 223/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 216/2009 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 346/2010 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 221/2015 Sb., zákona č 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 304/2016 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 364/2019 Sb. a zákona č. 543/2020 Sb., se mění takto:
1.
V § 10 odst. 2 se slova „finančních prostředků na sanaci pozemků dotčených těžbou, rezerva na vypořádání důlních škod15)“ nahrazují slovy „na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou nebo na vypořádání důlních škod tvořená podle zákona upravujícího ochranu a využití nerostného bohatství“.
Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.
2.
V § 10a odst. 4 písm. a) se slova „na sanaci pozemků dotčených těžbou a rezerv“ nahrazují slovy „tvořených podle zákona upravujícího ochranu a využití nerostného bohatství na sanace a rekultivace pozemků dotčených těžbou nebo“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o základních registrech
Čl. V
V § 31 odst. 2 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění zákona č. 192/2016 Sb., se slova „ , a pokud tyto účelové územní prvky jsou bezezbytku skladebné alespoň z některých základních prvků podle odstavce 1 nebo do některého z nich“ zrušují.
Čl. VI
Přechodná ustanovení
1.
Ministerstvo životního prostředí zapíše údaje o chráněném ložiskovém území do informačního systému územní identifikace nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2.
Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zajistí do 17 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provedení kontrol a odstranění nesouladů mezi údaji o chráněných ložiskových územích zapsanými do informačního systému územní identifikace a údaji vedenými v katastru nemovitostí.
3.
Český úřad zeměměřický a katastrální po provedení kontrol a odstranění nesouladů, nejpozději do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělením ve Sbírce zákonů vyhlásí den, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení chráněných ložiskových území do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije ode dne, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení chráněných ložiskových území do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
4.
Český báňský úřad zapíše údaje o dobývacích prostorech do informačního systému územní identifikace nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5.
Český úřad zeměměřický a katastrální ve spolupráci s Českým báňským úřadem zajistí do 11 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona provedení kontrol a odstranění nesouladů mezi údaji o dobývacích prostorech zapsanými do informačního systému územní identifikace a údaji vedenými v katastru nemovitostí.
6.
Český úřad zeměměřický a katastrální po provedení kontrol a odstranění nesouladů, nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sdělením ve Sbírce zákonů vyhlásí den, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení dobývacích prostorů do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí. Ustanovení § 29 odst. 2 a 3 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí ode dne, kdy dojde k zápisu údajů o vymezení dobývacích prostor do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
Čl. VII
Tento zákon nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 2 a 3, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r. |
Zákon č. 89/2021 Sb. | Zákon č. 89/2021 Sb.
Zákon o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů
Vyhlášeno 1. 3. 2021, datum účinnosti 26. 5. 2021, částka 36/2021
* ČÁST DVANÁCTÁ - Změna zákona o léčivech (§ 78 — § 78)
* ČÁST TŘINÁCTÁ - ÚČINNOST (§ 79 — § 79)
Aktuální znění od 22. 12. 2022 (375/2022 Sb.)
89
ZÁKON
ze dne 9. února 2021
o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST DVANÁCTÁ
Změna zákona o léčivech
§ 78
Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 75/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 70/2013 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 80/2015 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 66/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 36/2018 Sb., zákona č. 44/2019 Sb. a zákona č. 262/2019 Sb., se mění takto:
1.
V § 81 odst. 1 se na konci písmene f) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
2.
V § 81 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno h), které včetně poznámky pod čarou č. 117 zní:
„h)
centrálního úložiště elektronických poukazů podle jiného právního předpisu117).
117)
Zákon č. 89/2021 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů.“.
3.
V § 81 odst. 4 písm. a) se slova „příjmení a“ nahrazují slovem „příjmení,“ a za slovo „narození“ se vkládají slova „a adresu místa pobytu“.
4.
V § 81 odst. 4 písm. b) se slova „příjmení a“ nahrazují slovem „příjmení,“ a za slovo „narození“ se vkládají slova „a adresu místa pobytu“.
5.
V § 81a odst. 1 se za větu první vkládá věta „Přístupové údaje lékaře a farmaceuta podle věty první lze nahradit prokázáním totožnosti s využitím služeb Národního bodu pro identifikaci a autentizaci118).“ a za větu třetí se vkládá věta „K systému eRecept přistupují i další osoby, stanoví-li tak jiný právní předpis118).“.
Poznámka pod čarou č. 118 zní:
„118)
Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.“.
ČÁST TŘINÁCTÁ
ÚČINNOST
§ 79
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 26. května 2021.
Vondráček v. r.
Zeman v. r.
Babiš v. r.
1)
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS.
2)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh., ve znění pozdějších předpisů.
3)
Zákon č. 90/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4)
Čl. 2 bod 12 nařízení o zdravotnických prostředcích.
5)
Čl. 30 nařízení o zdravotnických prostředcích.
6)
Část sedmá zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7)
Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů.
8)
Příloha č. I kapitola III bod 23.2 písm. i) nařízení o zdravotnických prostředcích.
9)
§ 3 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
10)
§ 94 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
11)
Čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
§ 3 odst. 1 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii a o změně některých zákonů (zákon o Vojenské policii), ve znění pozdějších předpisů.
12)
ČSN EN 62353 - Zdravotnické elektrické přístroje - Opakované zkoušky a zkoušky po opravách zdravotnických elektrických přístrojů.
13)
Příloha č. 3 k zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
14)
Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.
15)
Čl. 2 bod 7 nařízení o zdravotnických prostředcích.
16)
Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 179/1997 Sb., kterým se stanoví grafická podoba české značky shody, její provedení a umístění na výrobku, ve znění pozdějších předpisů. |
Subsets and Splits